Nahlížení do dokumentace

Březen 2006

Obsah: Nahlížení do dokumentace podle §133 stavebního zákona Právní předpisy schválené v III/2006 Novela zákona č. 106/1999 Sb. Části nálezů Ústavního soudu a jejich závaznost Nový silniční zákon Doporučené odkazy

Advokátní kancelář JUDr. Klára Veselá Samková Španělská 6 120 00 Praha 2 Telefon: +420 - 224 239 390 +420 - 224 238 996 [email protected] Mgr. Petra Koutná Mgr. Jana Krajníková Alžběta Krausová Vanda Moravcová Mgr. Zuzana Navrátilová Mgr. Kateřina Slušná JUDr. Klára Veselá Samková Kateřina Svobodová Lucie Vejvodová

Nahlížení do dokumentace podle §133 stavebního zákona Bydlení společně s prostředím, ve kterém žijeme, naprosto zásadně ovlivňují náš život. Každý by proto měl mít zaručeno právo na informace vztahující se k těmto dvěma složkám určujícím kvalitu jeho života. Jak je to tedy s právem nahlížet do stavební a územně plánovací dokumentace? Výslovně jej upravuje §133 stavebního zákona, ve kterém se praví: „Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní výpisy; přitom jsou povinny učinit opatření, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti.“ Ze zmíněného ustanovení je patrné, že nahlížení do zmíněné dokumentace neupravuje ve všech podrobnostech, např. co se týče postupu při vyřizování žádosti o nahlédnutí, opravných prostředků proti odepření práva nahlédnout do dokumentace, ochrany proti nečinnosti příslušného subjektu, apod. Pokud bychom tedy museli vystačit při nahlížení do dokumentace pouze s tímto ustanovením, otevřel by se rázem široký prostor pro svévoli příslušných povinných subjektů. Proto je nutné pohlížet na uvedenou normu jako na lex specialis. V ostatních neupravených otázkách se nahlížení do zmíněné dokumentace řídí obecným předpisem.

1

Právní Bulletin

Březen 2006 zákona) se neřídí režimem zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ale podléhá předpisům stavebního práva. II. Právo na svobodný přístup k informacím nelze užít ani subsidiárně, nebyl-li žadatel účastníkem řízení, v němž byla projektová dokumentace předložena.“

Okamžitě se nabízí otázka, který předpis je možno považovat za obecný. K danému problému jsou k dispozici tři judikáty: 1) Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 1997 pod sp. zn. 7 A 143/95 „I. O právu na zpřístupnění dokumentace stavby podle §133 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) rozhoduje správní orgán podle procesního předpisu, kterým je správní řád. II. Nahlížení do dokumentace upravené v ustanovení §133 stavebního zákona je právním institutem odlišným od procesního práva účastníků správního řízení nahlížet do správních spisů ve smyslu ustanovení §23 spr. ř.“

Na základě všech tří uvedených rozhodnutí je možné učinit si o celé situaci celkem jasný obrázek. Dva ze tří judikátů jasně považují ustanovení §133 stavebního zákona za pravidlo speciální, které musí být doplněno ještě obecnou úpravou. První judikát však byl vydán ještě dlouho před publikací zákona o svobodném přístupu k informacím. Ten je nyní podle našeho názoru obecným předpisem k ustanovení §133 stavebního zákona.

2) Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2001 – sp. zn. 22 Ca 551/2000 „Právní úprava obsažená v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se vztahuje i na poskytování informací povinnými subjekty vážících se k jejich působnosti v oblasti územního plánování a stavebního řádu; při poskytování požadovaných informací formou nahlédnutí do územně plánovací dokumentace a dokumentace staveb (popřípadě pořízení kopií této dokumentace) je však třeba respektovat podmínky uvedené v ustanovení §133 stavebního zákona.“

Zákon č. 106/1999 Sb. je totiž obecným správním předpisem upravujícím poskytování informací státními orgány, územními samosprávnými celky a jejich orgány a veřejnými institucemi. Dále se vztahuje rovněž na subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Ve svém §2 odst. 3 zákon negativně vymezuje svou působnost na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

3) V přímé opozici proti tomuto rozhodnutí však stojí rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 12. 2001 – č. j. Ca 332/2001-42 „I. Žádost o nahlížení do projektové dokumentace (§133 stavebního

2

Právní Bulletin

Březen 2006 plánovací a stavební dokumentace je totiž možné pouze ve formě nahlížení do dokumentace a pořizování výpisů z této dokumentace.

Ustanovení §133 tedy není zmíněnou normou z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím vyloučeno. Pro vyloučení z působnosti daného zákona by byla nezbytná taková celistvost úpravy ve stavebním zákoně, vedle níž by se obecná úprava v zákoně o svobodném přístupu k informacím nemohla uplatnit. Judikát uvedený v bodě 3), který naprosto vylučuje použití zákona č. 106/1999 Sb. je podle našeho názoru scestný, protože nebere v potaz systematiku stavebního zákona. V něm je ustanovení §133 zařazeno do části sedmé zákona, evidence a ukládání dokumentace. Kromě pravidel pro ukládání dokumentů a vedení jejich evidence se zde nenacházejí ucelená pravidla pro zpřístupňování dané dokumentace veřejnosti.

Právní předpisy schválené v III/2006 V březnu 2006 byly ve Sbírce zákonů kromě jiného publikovány tyto právní předpisy: Zákon č. 56/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Účinnost: 8. března 2006 Zákon č. 57/2006 Sb. Zákon o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem Účinnost: 1. dubna 2006

Nahlížení do územně plánovací dokumentace a dokumentace staveb tedy obecně upravuje zákon o svobodném přístupu k informacím s tím, že musí být respektována omezení uvedená v §133 stavebního zákona. V podstatě existují dvě omezení: Je zúžen okruh osob, které mohou žádat o nahlédnutí do dokumentace. Těmito osobami jsou ty, které prokáží odůvodněnost svého požadavku. Zmíněné omezení však nelze vykládat tak restriktivně, jak to činí mnoho povinných subjektů. Tyto umožňují nahlédnout do dokumentace pouze účastníkům proběhnutých řízení. Pokud by však zákonodárce zamýšlel omezit tímto způsobem právo nahlédnout do dokumentace, nemusel by dané ustanovení do zákona vůbec vkládat. Nahlížení do spisu by se řídilo ustanovením správního řádu o nahlížení do spisů. Druhým omezením je omezení formy, v níž se poskytne požadovaná informace. Poskytování informací z územně

Vyhláška č. 58/2006 Sb. Vyhláška o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů Účinnost: 8. března 2006 Zákon č. 61/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 23. března 2006

3

Právní Bulletin

Březen 2006

Zákon č. 62/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., a další zákony Účinnost: 8. března 2006

národní rady č. 587/1992 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 1. ledna 2007 Zákon č. 77/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 15. března 2006

Zákon č. 67/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 1. května 2006

Zákon č. 79/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Účinnost: 1. dubna 2006 s výjimkou

Zákon č. 68/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 15. března 2006

Zákon č. 80/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Účinnost: 1. ledna 2007 s výjimkou

Zákon č. 72/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 1. dubna 2006

Vyhláška č. 90/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti žádostí, oznámení a minimální výše finančních zdrojů poskytnutých pobočce zahraniční bankou Účinnost: 1. dubna 2006

Zákon č. 73/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. Účinnost: 1. dubna 2006

Vyhláška č. 91/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o platebním styku Účinnost: 20. března 2006 Vyhláška č. 92/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti žádosti o povolení k vydávání elektronických peněz Účinnost: 20. března 2006

Zákon č. 75/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České

Vyhláška č. 105/2006 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti 4

Právní Bulletin

Březen 2006 majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů Účinnost: 1. dubna 2006

obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, ve znění vyhlášky č. 383/2004 Sb. Účinnost: 31. března 2006

Vyhláška č. 114/2006 Sb. Vyhláška o poctivé investičních doporučení Účinnost: 31. března 2006

Zákon č. 107/2006 Sb. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 31. března 2006

Zákon č. 115/2006 Sb. Zákon o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů Účinnost: 1. července 2006

Zákon č. 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách Účinnost: 1. ledna 2007

Novela zákona č. 106/1999 Sb.

Zákon č. 109/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách Účinnost: 1. července 2006 s výjimkou Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon o životním a minimu Účinnost: 1. ledna 2007

prezentaci

Na začátku března byla ve Sbírce zákonů publikována novela zákona o svobodném přístupu k informacím, která s sebou v oblasti úpravy ústavně zaručeného práva na informace přináší zásadní změny. Je v něm nově zpracována směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Zákon upravuje pravidla pro poskytování informací a podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. V tomto článku se zaměříme na postup při žádání o informace včetně postupu při užití opravných prostředků.

existenčním

Zákon č. 111/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi Účinnost: 1. ledna 2007 Zákon č. 112/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi Účinnost: 1. ledna 2007 s výjimkou Zákon č. 113/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění

Nově jsou subjekty povinnými poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Je tak rozšířena působnost zákona, který se dříve vztahoval na ty veřejné instituce, které hospodaří s veřejnými prostředky. Dále jsou podle dřívější úpravy povinnými subjekty i ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo 5

Právní Bulletin

Březen 2006 Pokud subjekt žádá o informace elektronicky, musí o ně požádat prostřednictvím elektronické podatelny. V případě, že tato podatelna není zveřejněna, stačí žádost podat na jakoukoli elektronickou adresu povinného subjektu. Žádost však musí obsahovat všechny uvedené náležitosti, jinak se nepovažuje za žádost o informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.

povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, ovšem pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Novela negativně vymezuje působnost zákona vůči poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

Povinný subjekt následně žádost posoudí. Pokud je žádost podána se všemi náležitostmi, je srozumitelná a adresovaná příslušnému povinnému subjektu, poskytne tento subjekt požadované informace nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti, příp. od jejího doplnění. Ze závažných důvodů lze lhůtu prodloužit, maximálně však o 10 dní.

Žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím telekomunikačního zařízení. Žádost je třeba podat písemně, pokud není na ústně podanou žádost žadateli informace poskytnuta, nebo nepovažuje-li žadatel odpověď na takto podanou žádost za dostačující. Pro písemné žádosti pak platí předepsaný způsob podávání a vyřizování. Tento popisujeme v následujícím.

Neobsahuje-li žádost náležitosti předepsané zákonem, vyzve povinný subjekt žadatele ve lhůtě 7 dnů, aby žádost doplnil. Pokud žadatel do 30 dnů od doručení výzvě nevyhoví, žádost se odloží.

Náležitostmi písemné žádosti jsou určení povinného subjektu a označení, že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jestliže bude žádost nesrozumitelná nebo příliš obecná, bude žadatel vyzván, aby žádost upřesnil. Neupřesní-li ji do 30 dnů, povinný subjekt žádost odmítne.

Fyzická osoba uvede v žádosti své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu. V případě, že není přihlášena k trvalému pobytu, uvede adresu bydliště. Fyzická osoba také může uvést adresu pro doručování, liší-li se od adresy trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvádí v žádosti svůj název, IČO, adresu sídla, případně adresu pro doručování. Jako adresu pro doručování mohou subjekty uvést i elektronickou adresu.

V případě, že se požadovaná informace nebude vztahovat k působnosti povinného subjektu, žádost se odloží a žadatel o tom bude do 7 dnů vyrozuměn. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že mohou nastat dvě situace, kdy žadatel nedosáhne svého a informace mu nebude podána: v případě rozhodnutí o odmítnutí žádosti

6

Právní Bulletin

Březen 2006 povinný orgán nijak nereagoval, tedy byl nečinný. V praxi byl institut fiktivního rozhodnutí velmi zneužíván. Tomuto však novela zákona učinila přítrž. Dané ustanovení je dobrým kontrolním mechanismem, který pomůže k naplňování principu dobré správy dle nového správního řádu.

a v případě nečinnosti povinného subjektu. Proti obojímu se však lze celkem účinně bránit. Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti povinným subjektem lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odvolání. Odvolání se podává u orgánu, který rozhodnutí o odmítnutí žádosti vydal. Tento povinný orgán poté do 15 dnů od doručení odvolání předloží toto odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem.

Stížnost může podat žadatel v případě, že mu v zákonem stanovené lhůtě nebyla požadovaná informace poskytnuta a zároveň povinný subjekt ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Forma stížnosti může být jak písemná, tak i ústní. Pokud nelze ústní stížnost okamžitě vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. Lhůta pro její podání činí 30 dní ode dne, kdy uplynula lhůta povinnému subjektu k poskytnutí informace.

Dále lze proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti podat rovněž ve lhůtě 15 dnů rozklad. Rozklad se od odvolání liší v tom, že pro faktickou neexistenci vyššího instančně nadřízeného orgánu státní správy nemůže být projednáván dvojinstančně. O rozkladu rozhoduje vedoucí příslušného ústředního orgánu státní správy, a to na základě návrhu jím ustanovené rozkladové komise. Rozhodnutí o rozkladu musí být vydáno do 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůta nemůže být prodloužena.

Proces vyřizování stížnosti je následující: Žadatel podá stížnost u povinného subjektu, který neposkytl informaci. Povinný subjekt buď stížnosti zcela vyhoví, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat za podmínek stanovených v §16 zákona), nebo předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla. Nadřízený orgán pak rozhodne o stížnosti, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla stížnost předložena.

Odvolání a rozklad jsou řádnými opravnými prostředky proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti. V případě, že byly vyčerpány, může žadatel využít možnosti soudního přezkumu daného rozhodnutí. V případě nečinnosti povinného subjektu má od novely č. 61/2006 Sb. žadatel k dispozici institut stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace. Ten je nově zakotven v §16a zákona. Odstraňuje tímto dřívější řešení institutem fiktivního rozhodnutí o odmítnutí v situaci, kdy

Nadřízený orgán pak přezkoumává postup povinného subjektu a rozhodne tak, že postup povinného subjektu buď potvrdí, nebo mu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného

7

Právní Bulletin

Březen 2006

orgánu, žádost vyřídil, anebo usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (tento postup však nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti). Své rozhodnutí oznámí nadřízený orgán žadateli i povinnému subjektu. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Výjimkou je případ, kdy nadřízený orgán sám usnesením převezme. V takovém případě se nelze odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle §178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle §20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb.

nálezů podle autorek vyplývá ze samotného účelu ústavního soudnictví (viz článek „Závaznost nálezů Ústavního soudu“, Právní Bulletin – Únor 2006, též www.epravo.cz 20. 3. 2006). Co se týče samotného nálezu, má tři základní části – výrok, jeho odůvodnění a poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (ust. §54 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Zvláštním pojmem zmíněným v zákoně o Ústavním soudu je tzv. „právní názor Ústavního soudu“. Z § 57 odst. 2 tohoto zákona vyplývá, že jde o určitou část odůvodnění. Není tedy samostatnou částí nálezu Ústavního soudu v pravém slova smyslu. V následujícím se však budeme zabývat pouze výrokem a odůvodněním nálezu. Činíme tak s ohledem na fakt, že poučení plní v nálezu pouze specifickou informační úlohu. Je procesním ustanovením, které se nijak přímo nedotýká merita rozhodované věci.

Na ochranu před nečinností se vztahuje ještě ustanovení §80 správního řádu. V tomto případě se však jedná o ochranu z moci úřední, kdy opatření proti nečinnosti činí samy správní orgány, a to i bez podnětu jednotlivce.

Části nálezů Ústavního soudu a jejich závaznost

Při posuzování závaznosti jednotlivých částí nálezů Ústavního soudu je nutno vycházet z ustanovení čl. 89 odst. 2 Ústavy, kde se praví, že „vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.“ V této souvislosti je nutno poukázat na fakt, že se v citovaném článku hovoří o rozhodnutí jako celku. Žádná jeho část tedy není preferována ani vyloučena. Již z této samotné formulace vyplývá absolutní závaznost všech částí rozhodnutí.

V souvislosti s diskusí nad absolutní závazností nálezů Ústavního soudu se často objevují otázky směřující k závaznosti jednotlivých částí nálezů Ústavního soudu. Na tomto místě se tedy pokusíme celou problematiku objasnit. Nutno však předeslat, že autorky vycházejí z premisy absolutní závaznosti nálezů Ústavního soudu – nálezy tedy působí proti každému a zavazují všechny. Zejména státní orgány jsou povinny zohlednit při své činnosti příslušné nálezy Ústavního soudu, jež jsou pro ně závazným vodítkem, a to především interpretačním. Absolutní závaznost

Avšak i navzdory této jednoduché logice se objevují odlišné názory. Zjednodušeně můžeme pohledy na závaznost jednotlivých částí nálezů rozdělit do dvou skupin. První skupina přiznává závaznost pouze výrokové části nálezu. Vychází 8

Právní Bulletin

Březen 2006

při své úvaze z právní konstrukce, která tvrdí, že odůvodnění, resp. právní názor, není závazný, protože se nevyhlašuje obligatorně ve Sbírce zákonů. Naproti tomu však stojí druhá názorová skupina, která za závazné považuje kromě výroku nálezu i jeho odůvodnění. Tento pohled sdílí také sám Ústavní soud, který ve svém rozhodnutí, publikovaném pod č. 151/2000 ve Sbírce nálezů a usnesení, praví: „Výklad ústavněprávních otázek podaný Ústavním soudem v odůvodnění nálezu, zpravidla v jeho právní větě, má-li obecnou povahu, je všeobecně závazný stejně jako samotný výrok nálezu a jako takový tímto právním (ústavněprávním) názorem váže v povahově podobných věcech i samotný Ústavní soud.“

kancelář představí hlavní změny, ke kterým v zákoně o pozemních komunikacích s účinností od 1. 7. 2006 dojde. Nejzásadnější změnou je zavedení bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem. Tento bodový systém se nachází v nově vložené hlavě V. zákona. Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla a také sledování toho, že se řidič porušování uvedených povinností nedopouští. Policie řidičům za spáchané přestupky uděluje stanovený počet bodů. V případě dosažení hranice 12 bodů je řidiči na rok odebrán řidičský průkaz. Ten musí odevzdat do pěti dnů od doručení oznámení o dosažení 12 bodové hranice. O řidičský průkaz může daná osoba požádat nejdříve po roce. Čeká ji však kompletní přezkoušení z odborné způsobilosti v autoškole. Řidič musí prokázat znalosti v oblasti předpisů o provozu, zdravotnické přípravy, ovládání a údržby vozidla. Součástí je rovněž zkouška z praktické jízdy.

Podle názoru autorek je nutné přiklonit se zcela logicky ke skupině druhé. Pro absolutní závaznost všech částí nálezu svědčí nejenom samotná formulace čl. 89 odst. 2 Ústavy, která hovoří o rozhodnutí jako o celku, ale i citovaný judikát. Ústavní soud v něm totiž, ač se tak přímo nevyjádřil, zaujal stanovisko, v němž deklaroval propojenost výroku s jeho odůvodněním. Odůvodnění totiž tvoří interpretační rámec výroku. Důležitý je zejména právní názor soudu. Skrývá se v něm v podstatě právní princip očištěný od konkrétních údajů. Tento princip je pak nutno respektovat, protože má obecnou hodnotu a vztahuje se k podstatě práva jako takového.

Bodový systém zná i odečítání zaznamenaných bodů. Tento institut plní motivační funkci. Odměňuje totiž řidiče za jízdu bez přestupků. Působí však pouze proti řidičům, kterým již byly nějaké body zaznamenány. V případě, že tyto osoby od uložení poslední pokuty nespáchají po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců žádný dopravní přestupek, odečtou se jim 4 body z celkového počtu dosažených bodů. Po dalším roce se odečítají další 4 body a po třech letech

Nový silniční zákon V minulém čísle Právního Bulletinu se objevila zmínka o velké novele zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V tomto vydání Vám naše 9

Právní Bulletin

Březen 2006

jízdy bez přestupků se odečtou zbývající body. Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru řidičů. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů (ať již přičtení nebo odečtení), může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec

Příkladmo uvádíme některé přestupky a jejich bodové ohodnocení:

3 body - držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla

4 body - při řízení vozidla neumožnění chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky - nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je řidič povinen dát přednost v jízdě

7 bodů - řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění - odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu dechové zkoušce - způsobení dopravní nehody, při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví

2 body - nedovolená jízda po tramvajovém pásu - porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu

6 bodů - řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je řidič ještě pod jejich vlivem - předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to zákonem zakázáno - při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě, kde to není dovoleno - řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz

1 bod - porušení povinnosti vyplývající ze značky "Zóna s dopravním omezením", "Obytná zóna" nebo "Pěší zóna" Novela také kromě jiného rozšiřuje pravomoci Policie a stanoví vyšší pokuty než dosud.

Doporučené odkazy EPRAVO.CZ – Partner na cestě právem http://www.epravo.cz

5 bodů - řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích tak závažným

Portál veřejné správy republiky http://www.portal.gov.cz

10

České