Nafukovací mobilní kino Espace Dorleans

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOSOFICKÁ FAKULTA Ústav filmu a audiovizuální kultury Obor: Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury

Nafukovací mobilní kino Espace Dorleans Bakalářská diplomová práce

Bc. Jan Najman

Vedoucí práce: Mgr. Anna Batistová, Ph.D. UČO: 363713 Obor: FF FAV Imatrikulační ročník: 2011

Brno, 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Nafukovací mobilní kino Espace Dorleans vypracoval sám, pouze na základě zdrojů uvedených v seznamu pouţité literatury.

V Brně, dne Bc. Jan Najman

-2-

Poděkování: Rád bych poděkoval Mgr. Anně Batistové, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, za cenné rady a podněty, které mě neustále posouvaly kupředu. Dále bych rád poděkoval všem respondentům, kteří byli ochotni odpovědět na mé otázky a značně tak obohatili obsah celé práce. V neposlední řadě mé poděkování patří přátelům a rodině za trpělivost a podporu při psaní této práce.

-3-

OBSAH 1. ÚVOD

5

2. PUTOVNÍ KINA – HISTORIE A SOUČASNOST

7

2.1 Historie putovních kin

7

2.2 Putovní kina dnes – příklad Espace Dorleans

9

3. VZNIK MOBILNÍHO KINA ESPACE DORLEANS A JEHO PŮSOBENÍ

12

3.1 Stručná historie mobilního kina Espace Dorleans

12

3.1.1 První působení jako Impérial Bioscope

12

3.1.2 Firma Dorleans a kino Espace Dorleans

14

3.2 Technická specifika kina

15

3.2.1 Postup stavby kina

19

3.3 Kino z pohledu diváka

20

4. ESPACE DORLEANS V ČESKÉ REPUBLICE

23

4.1 Espace Dorleans v Karlových Varech

23

4.1.1 Festival v Západních Čechách – velké ambice a strategické rozhodnutí

27

4.1.2 Nedostatek promítacích míst (?)

29

4.1.3 Nová atrakce i součást festivalu

34

4.1.4 Programové složení promítání v Espace Dorleans

36

4.2 Espace Dorleans v Uherském Hradišti

38

5. ZÁVĚR

40

6. SUMMARY

41

7. POUŽITÉ ZDROJE

42

8. PŘÍLOHY

48

9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

58 -4-

1. ÚVOD Tématem této bakalářské práce je mobilní kino Espace Dorleans, přesněji jeho historie a vyuţití. Toto kino není klasickým kamenným kinem, ale atypickým nafukovacím mobilním kinem. Kino Espace Dorleans je v České republice (dále jen ČR) pouţíváno během Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech (dále jen MFF Karlovy Vary) a bylo vyuţito i během jednoho ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Kino tak doplňuje kapacity místních promítacích sálů, které nejsou dostatečné pro podobné masové akce, o dalších několik set míst. Základní koncept mobilního nafukovacího kina vznikl jiţ v roce 1995. V tomto roce také bylo vyrobeno kino Impérial Bioscope, které bylo provozováno stejnojmennou společností. Tato společnost však zanikla a kino přešlo pod firmu Dorleans, která ho vyrobila. Nový majitel kino upravil a přejmenoval na současný název Espace Dorleans. Historii tohoto kina je tak moţné sledovat od jeho počátku v roce 1995 aţ po současnost. V ČR se však kino vyskytlo pouze na dvou zmíněných filmových přehlídkách. V rámci MFF Karlovy Vary působí kino Espace Dorleans od roku 2003 aţ do současnosti, s výjimkou roku 2004. Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se kino objevilo pouze jednou a to v roce 2012. Mobilní kino Espace Dorleans je poměrně atypickým kinem. Nejen proto, ţe je mobilní a tak i prakticky pouţitelné téměř kdekoliv, ale i svou neobvyklou konstrukcí. Proto můj zájem nebude zaměřen pouze na vyuţití tohoto kina pro zvýšení kapacity vybraných filmových festivalů, ale také na to, jak toto kino do celého programu festivalu zapadá a jak je s ním v rámci festivalu pracováno. Opomenuta nebude ani divácká zkušenost, která je s tím úzce spojena. Proto pro tuto práci nevyuţívám pouze primární a sekundární zdroje, ale i osobní zkušenosti s tímto kinem. Zapojení kina v rámci festivalu je nutno zkoumat z několika rovin úhlu pohledu. Nejedná se pouze o samotné vyuţití kina jako takového k promítacím účelům, ale i z hlediska reprezentačního prostoru, na kterém takovému festivalu, jako je MFF Karlovy Vary, velice záleţí. Podstatnou část také tvoří samotný program, který je v kině uváděn, přesněji řečeno co, kdy a jak je předváděno. V neposlední řadě je zde také divácká zkušenost, protoţe kino je tu právě pro diváky a nejen svým programem, ale i vzhledem můţe zvát k návštěvě. Proto je vhodné se na toto kino podívat i z hlediska konsumpce a teorií s ní spojených.

-5-

Kino Espace Dorleans svým způsobem odkazuje a navazuje na tradici kočovných kin, která se vyuţívala zejména v počátcích kinematografie a pomalu vymizela kvůli stavbě kamenných kin. Ta postupně kočovná kina vytlačila, aţ místy úplně vymizela a zůstal jich jen malý počet, který dnes slouţí spíše jako atrakce. Proto v prvních kapitolách této práce uvedu krátkou historii vývoje kočovných kin i různé podoby, ve kterých se tato první kina opět vrací a především v jaké podobě na ně navazovalo původní mobilní kino Impérial Bioscope a částečně i současné kino Espace Dorleans. Jak jsem také naznačil výše, v této práci se budu zajímat o vyuţití kina Espace Dorleans v rámci tuzemských filmových festivalů. Zájem diváků o tyto mezinárodní filmové přehlídky je velký a v tak malých městech, jako jsou Karlovy Vary nebo Uherské Hradiště, se jen těţko hledají další promítací prostory, které by vyhovovaly potřebám těchto filmových svátků. Tato města totiţ nemají kapacity pro podobné masové akce. Na druhou stranu právě svou velikostí a polohou utvářejí neobyčejnou atmosféru, která je pro tyto akce tak typická. Právě tu oceňuje nejeden návštěvník festivalu. Svou atypičností se kino Espace Dorleans stalo prakticky součástí celého karlovarského festivalu. Jeho stavění na parkovišti vedle lázeňského hotelu Thermal vţdy ohlašuje příchod dalšího ročníku tohoto filmového svátku. Tato práce ve svých úvodních kapitolách, které se věnují historii, a současnosti kočovných kin, čerpá především ze sekundárních zdrojů. Ve zbylých částech této práce vyuţiji především (ale ne výhradně) primární zdroje jako články z dobových regionálních periodik, Festivalový deník, který je tradičním zpravodajem kaţdého MFF Karlovy Vary, a také internetové zdroje. Tyto primární zdroje jsou pak doplněny či případně i konfrontovány s rozhovory s lidmi ze “štábu“ MFF Karlovy Vary, Letní filmové školy v Uherském Hradišti a v neposlední řadě se zaměstnanci společnosti Dorleans.

-6-

2. PUTOVNÍ KINA – HISTORIE A SOUČASNOST Jak jsem jiţ naznačil v úvodu, putovní nebo také jinak kočovná kina z konce 19. a počátku 20. století, byla svým způsobem jakousi inspirací pro vznik kina Espace Dorleans. Nebyla však pouze inspirací, ale také předchůdcem ve vývoji předvádění filmů. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe právě tento způsob předvádění filmů byl jiţ překonán a zcela nahrazen stálými kamennými kiny a tato éra putovních kin patří jiţ jen do vzpomínek našich pradědů a prababiček, ale není tomu tak. Některá tato putovní kina přetrvala i během 20. a 21. století nebo se k této tradici i dnes někteří lidé vracejí a zhotovují kina nová a putují s nimi. Na tuto tradici také navazuje původní myšlenka kina Impérial Bioscope a v určité podobě i kino Espace Dorleans, které na jeho působení navazuje a pokračuje v určité, byť poměrně krátké tradici. 2.1 Historie putovních kin Jiţ od počátku kinematografie, za který bychom mohli povaţovat první promítání bratří Augusta a Louise Lumièrů 28. prosince 1895 v paříţském Grand Café, a od následného počátku rozvoje výroby kinematografu, bychom mohli najít i spontánní počátky zakládání putovních kin. Ta vznikala a byla v provozu zejména v letech 1896 – 1912. Proč však přímo v počátku nevznikala kina stálá? Odpověď bychom nalezli ve filmu samotném. V počátcích kinematografie se uváděly krátké filmy, které byly promítány několikrát za den a jiţ tak ne příliš kvalitní filmový materiál byl značně namáhán a brzy byl naprosto nepouţitelný. Proto se filmy ve velké míře spíše kupovaly, neţli půjčovaly. Navíc první promítání navazovala na formy lidové zábavy, které byly ve společnosti zaţity. S nimi mohl putovat i film a stát se jejich součástí jako nová atrakce. Program byl vţdy sestaven z několika krátkých filmů, které tvořily celé pásmo o délce hodiny aţ dvou hodin.1 Obecenstvo však brzy tato pásma i jednotlivé filmy znalo takřka nazpaměť a ţádalo si tedy nové filmy. Jen opravdu bohatý provozovatel kinematografu si mohl dovolit nakupovat stále nové filmy a program obměňovat. Takových však mnoho nebylo, a proto spíše neţ filmy měnili majitelé kinematografů publikum a s kinematografem cestovali.

1

HALLER, Andrea – LOIPERDINGER, Martin (2011): Stimulating the Audience: Early Cinema´s Short

Film Programme Format 1906 to 1912. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinema today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 7 – 21.

-7-

Jak jsem jiţ zmínil, tomuto fenoménu značně pomohly také výroční poutě, jarmarky a sváteční procesí spojené s různými náboţenskými svátky. Putovní kinematografy se tak staly jejich součástí a poskytovaly nejen zábavu, ale v některých případech i ponaučení či vzdělání. Tyto, nejen náboţenské, tradice typické pro Evropu tak zajistily putování po celé Evropě. Majitelé však naráţeli na hranice, ne fyzické, ale jazykové. Ačkoliv byly filmy němé, často k nim náleţel určitý komentář, který musel být srozumitelný v jazyce obecenstva. Nebylo však nutné komunikovat pouze s obecenstvem, ale také s místními úřady, které vydávaly povolení k provozu této atrakce v dané lokalitě. Dále bylo nutné zajistit propagaci, jak v místě, tak i v přilehlém okolí a také se domluvit s dopravci.2 Majitelé kinematografů tak měli pouze dvě moţnosti. Buď cestovat po zemích, kde jim stačila jejich vlastní jazyková výbava, nebo si v místě najít někoho, kdo byl schopen mluvit jak jazykem místních, tak jazykem provozovatele kinematografu a mohl tak zprostředkovat překlad a tlumočení. Tato putovní kina nejprve začínala jako pouhé stany či šapitó připomínající cirkus a svým způsobem to i cirkus byl, protoţe někdy bylo promítání doplněno i o jiné umělecké kousky. Postupem času chtěli majitelé těchto putovních kin přilákat čím dál tím více diváků, a proto začali svá kina vylepšovat a různě zdobit. Tato kina se začala stavět ze dřeva a byla lehce smontovatelná a zase rozmontovatelná pro další přesuny. To však nijak nebránilo tomu, aby byla bohatší a zdobnější, aby jiţ svým prvním vzezřením diváka upoutala a nalákala dovnitř, aby shlédl další velkolepou šou.3 Součástí této „výkladní skříně“ putovních kin byly i parní stroje či dynama, která zajišťovala provoz nejen samotného promítacího přístroje, ale celého kina. Zároveň také byla určitou vizitkou, ţe majitel jde s dobou a myslí na modernizaci a další pokrok elektrifikace, který šel ruku v ruce s rozvojem kinematografie. Tato putovní kina však nevyuţívala pouze rozvoj elektřiny a elektrifikaci, ale také rozvoj dopravy. Jak se kina postupně stávala většími, mohutnějšími a zdobnějšími, bylo také nutné mít více sil na jejich přesuny na další místa. Koňská síla, která byla v počátcích k těmto účelům vyuţívána, se stala nedostatečnou nebo by jí bylo potřeba enormně velké mnoţství.

2

GARNCARZ, Joseph (2008): The Fairground Cinema – A European Institution. In LOIPERDINGER,

Martin (ed. 2008): Travelling Cinema in Europe: sources and perspectives. Frankfurt am Main: Stroemfeld/Roter Stern, str. 79 – 90. 3

Ibid.

-8-

Proto majitelé putovních kin uvítali rozvoj ţeleznice a ţelezniční sítě, která byla v Evropě poměrně hustá a kvalitní. Čím větší kina byla, tím více samozřejmě zatěţovala i tuto dopravu a mohlo se tedy stát, ţe někdy jeden majitel vyuţíval celou jednu vlakovou soupravu jen pro převoz svého kina. V místech, kde nebyla tato doprava ještě tak rozvinutá nebo kde nebyly příliš kvalitní a bezpečné cesty, jako tomu bylo například v Rusku, mohla být vyuţívána i říční doprava a systém řek a kanálů, po kterých se naloděné kino mohlo poměrně pohodlně přesouvat.4 Soumrak těchto kin přišel s počátkem celovečerního filmu, který značně změnil programové sloţení promítání kin, a začala vznikat stálá kamenná kina. Tento trend byl nejvýraznější v letech 1911 – 1912.5 Ve většině států pak tento rozvoj stálých kin pokračoval. V některých, jako například v Československu dostal i podobu plánované kinofikace řízené státem. Putovní kina jiţ nebyla takovou atrakcí a jejich působiště se s postupující kinofikací značně zmenšovala, aţ zůstala spíše jako jakási rarita nebo jako nástroj pro vzdělávací a osvětovou činnost.6 2.2 Putovní kina dnes – příklad Espace Dorleans Jak jsem jiţ zmínil v úvodu této kapitoly, putovní kina se dochovala aţ do dnešní doby nebo jsou napodobována novými replikami, které jsou doplněny o moderní techniku. Někteří filmoví vědci, kulturní antropologové, sociologové, ale i osoby z podnikatelské sféry se tak snaţí evokovat to, co mohl zaţívat dobový divák v době rozvoje kinematografu, kdy takováto kina byla naprosto běţnou praxí.

4

GARNCARZ, Joseph (2008): The Fairground Cinema – A European Institution. In LOIPERDINGER,

Martin (ed. 2008): Travelling Cinema in Europe: sources and perspectives. Frankfurt am Main: Stroemfeld/Roter Stern, str. 79 – 90. 5

HALLER, Andrea – LOIPERDINGER, Martin (2011): Stimulating the Audience: Early Cinema´s Short

Film Programme Format 1906 to 1912. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinema today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 7 – 21. 6

GÄRTNER, Torsten (2011): The Church on Wheels Travelling Magic Lantern Mission in late Victorian

England. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinema today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 129 - 141. -9-

Některé filmové archivy a muzea se tímto způsobem také snaţí současnému divákovi více přiblíţit krátké němé filmy z éry počátků kinematografie, aby mu nebyli tak cizí a zvláštní a pochopil je samotné stejně jako jejich zasazení do kontextu, kdy byly vyráběny a promítány publiku.7 Takový záţitek nabízí například KINtop, The Living Nickelodeon, Crazy Cinématographe a spousta dalších.8 V ČR takovýchto kin není tolik, jako v Evropě či ve světě, ale mohli bychom určité prvky jako kočování či promítání pod širým nebem najít například u Kinematografu bratří Čadíků. Podobně odkazuje a navazuje na tato kina i mobilní kino Espace Dorleans. Na kaţdé události, kde působí, je kino do určité míry jistou atrakcí a to nejen svým vzhledem, ale i unikátní technikou a netradičním prostorem, který nabízí. Starou generaci kin více evokovalo svou výzdobou i vybavením původní kino Impérial Bioscope. Kino Espace Dorleans na éru kočovných kin odkazuje spíše některými principy, které zde přetrvávají i v dnešní moderní době. Dříve se snaţila kina zaujmout kolemjdoucí svou okázalostí a zdobností, aby přilákala diváky. Kino Espace Dorleans na tuto zdobnost rezignovalo a zaměřilo se spíše na pragmatickou stránku kina. Svou velikostí i neobvyklou strukturou je naprosto nepřehlédnutelné a přirozeně přitahuje i pozornost kolemjdoucích. Okázalá výzdoba tak jiţ není třeba. V dřívějších kinech se také nechodilo pouze na filmy, ale lidé se zajímali také o promítací techniku samotnou, která byla dávána na odiv. Podobné je to i s kinem Espace Dorleans, které právě na vyuţití netradičních technik, ani tak ne promítacích jako stavebních, budují svoji propagaci. Jedná se totiţ o jedinečnou nafukovací strukturu. Touto zvláštností také dává jednotlivým festivalům a dalším akcím, kde kino působí, moţnost se jistým způsobem identifikovat9 a vymezit oproti ostatním, protoţe kino Espace Dorleans není hojně vyuţíváno. V ČR je to pravidelně pouze v rámci MFF Karlovy Vary. Čeští diváci tak mají kino Espace Dorleans spojené právě s ním.

7

KESSLER, Frank (2011): Programming and Performing Early Cinema Today: Strategies and

Dispositifs. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinema today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 137 – 146. 8 9

Ibid.

TURAN, Kenneth (2003): Sundance to Sarajevo : Film Festivals and the World They Made. Berkeley: University of California Press. - 10 -

Kino Espace Dorleans tímto aspektem také poměrně dobře zapadá do kontextu festivalů jako takových. Ty se většinou vyznačují podle kulturních teorií značnou spektakulárností, velkým očekáváním a zvýšenou pozorností jak diváků, tak i médií.10 Právě velkou pozornost přitahuje i kino Espace Dorleans a vzbuzuje v lidech, kteří ještě toto kino nenavštívili, různá očekávání. U těch, kteří do kina naopak chodí pravidelněji, jsou tyto pocity méně spjaty s tušením něčeho nového, neţ je tomu u jiţ známého systému i prostoru. Jistá dávka očekávání však stále přetrvává, protoţe kino je divákovi nabídnuto jen jednou ročně. A v neposlední řadě ani o jisté spektakulárnosti zde není vůbec pochyby. Kino Espace Dorleans je také poměrně význačné tím, ţe je mobilní a docela snadno přemístitelné a to v rámci několika málo dní. Mohlo by tak být srovnáváno s filmovými festivaly, jejichţ je součástí a z hlediska konsumpce je pak moţné je přirovnat k videu, DVD nebo internetu, coţ jsou média, která jsou připravena k pouţití a spotřebě za určitých podmínek prakticky kdekoliv a kdykoliv. Ačkoliv se jednotlivé filmové festivaly konají jen jednou do roka, jejich počet se neustále zvyšuje natolik, ţe by mohly zaplnit celý kalendářní rok a nejsou ani koncentrovány jen do určitých míst, ale objevují se prakticky všude.11 Podobně je tomu i u kina Espace Dorleans, které ke svému provozu nepotřebuje příliš mnoho, je snadno přemístitelné a připravené ke konsumpci kdykoliv a téměř kdekoliv, i kdyţ s určitými limity, o kterých se zmíním v následujících kapitolách. Kino je tak modernímu divákovi mnohem blíţe díky své mobilitě a také mu nabízí komfort a kvalitu, jako průměrné klasické kino.

10

VALCK, Marijke de (2007): Film festivals: from European geopolitics to global cinephilia. Amsterdam: Amsterdam University Press. 11 VALCK, Marijke de (2007): Film festivals: from European geopolitics to global cinephilia. Amsterdam: Amsterdam University Press, s. 184. - 11 -

3. VZNIK MOBILNÍHO KINA ESPACE DORLEANS A JEHO PŮSOBENÍ 3.1 Stručná historie mobilního kina Espace Dorleans 3.1.1 První působení jako Impérial Bioscope První myšlenka nafukovacího kina vznikla ve Francii, přesněji v malém bretaňském městě Ploubalay, v roce 1995. Právě v tomto roce přišla bretaňská vláda za Yannickem Letoqueuxem jako místním nadšencem pro klasickou fotografii a také kinematografii,12 aby vymyslel něco speciálního pro 100. výročí první lumiérovské projekce. Letoqueuxe po dlouhou dobu nic přesného nenapadalo, ačkoliv nějaké nápady měl. Zásadní však byl jeho rozhovor s jedním pamětníkem. Za tím ho zavedl Yannickův kamarád, který od něj před časem koupil malé kino.13 Od tohoto pamětníka se Letoqueux dozvěděl více o éře kočovných kin z doby přelomu 19. a 20. století. Sám tento pamětník byl totiţ provozovatelem takového kina před první světovou válkou a kino neslo název Impérial Bioscope.14

15

Právě toto setkání a vyprávění bylo základním

impulsem, který Letoqeuxe inspiroval, a proto také nafukovací kino, které bylo v roce 1995 uvedeno do provozu neslo stejný název – Impérial Bioscope. Tímto způsobem tedy vznikl nápad vytvořit opět podobné kočovné kino, ovšem přizpůsobené moderní době. Místo tradičního cirkusového šapitó mělo být kino nafukovací a samozřejmě také vybaveno moderní technikou a to jak promítací, tak i zázemím, které vyţaduje současný divák.16 To vše se autorovi tohoto kina Yannicku Letoqueuxovi podařilo. Na zakázku pro něj toto kino vyrobila firma Dorleans za zhruba 30 milionů korun.17

12

Yannick Letoqueux je navíc povoláním filmový fotograf a kameraman. Jeho práce je i jeho koníčkem, pro který je ve městě znám. 13 DUŠEK, Martin (2003): Lumierovská tradice pokračuje ve Varech. Festivalový deník, roč. 2003, č. 2, str. A5. 14 Císařské či Imperiální kino – překlad autora 15 DUŠEK, Martin (2003): Lumierovská tradice pokračuje ve Varech. Festivalový deník, roč. 2003, č. 2, str. A5. 16 Ibid. 17 Ibid. - 12 -

Kino během svého devítiletého působení bylo poměrně hojně vyuţíváno na festivalech a jiných akcích po celé Francii a občas také v západní Evropě. Mezi své hlavní působení řadí: festival “Toile sous les étoiles“18, États généraux du film documentaire19 v Lussas, Mezinárodní filmový festival v Saint-Tropez, Festival italských filmů ve Villerupt, mezinárodní veletrh v Rennes, Festival moře v Erquy, Festival sportu a přírody v Plouha, Mistrovství světa v rybaření v Loscouet sur Meu, Brest 2000, mezinárodní veletrh v Saint-Brieuc, Lannion coeur de ville,20 Týden zálivu v Morbihan, Zpěvácký festival námořníků v Paimpol, Filmový festival “Imagimer“21 v Saint-Cast, Festival romantického filmu v Cabourg.22 Jak je z tohoto zběţného seznamu vidět, mobilní kino Impérial Bioscope se neúčastnilo pouze filmových festivalů, jako tomu je v případě jeho působení v ČR, ale bylo součástí i mnoha jiných událostí. Kino je tedy přizpůsobivé různým typům akcí, podle poţadavků objednavatele. Rok 2004 byl však pro firmu Impérial Bioscope prakticky likvidační. V tom roce ve Francii probíhala stávka promítačů. Stávky ve Francii, jako v zemi se silnou tradicí levicové politiky, nejsou ničím neobvyklým, ale tato stávka probíhala delší dobu, podobně jako v roce 2012.23 Tato stávka v roce 2004 byla zásadní pro firmu Impérial Bioscope, protoţe docela silně paralyzovala provoz kina a vedla nakonec k tomu, ţe firma zkrachovala. Yannick Letoqueux kvůli delšímu pozastavení provozu kina přestal být schopen splácet všechny pohledávky, které s ním byly spojené, a byl nucen kino prodat. Zpátky ho odkoupila firma Dorleans, která ho vyrobila a která ho provozuje dodnes.24

18

Obrazy pod hvězdami – překlad autora Obecný stav dokumentárního filmu – překlad autora 20 Lannionské srdce města – překlad autora; Organizace podporující svou činností a veřejnými akcemi rozvoj a posílení obchodu ve městě Lannion. 21 Imaginace moře – překlad autora 22 IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope. 23 Portál Fóra francouzských promítačů. 2014 (http://www.projectionniste.net/forums/viewtopic.php?f=25&t=5095&start=15) – ověřeno ke dni 1. 4. 2014. 24 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). - 13 19

3.1.2 Firma Dorleans a kino Espace Dorleans Firma Dorleans působí na trhu jiţ od roku 1976. V letech 1976 aţ 1989 se tato společnost orientovala především na výrobu plachet a lanoví pro menší lodě.25 Při této práci společnost získala velké zkušenosti v práci s plátny. Od roku 1986 společnost začala vyvíjet různé nafukovací struktury za pouţití velkoformátových pláten. Společnost tak přešla na kreativní odvětví a začala s výrobou nafukovacích velkoplošných obrazovek a zpracování měkkého materiálu se stalo její hlavní činností. V dnešní době je mottem firmy Dorleans: „Vous avez les idées, nous avons la forme…“26 Společnost Dorleans je opravdu schopna vyrobit na zakázku prakticky cokoliv. Od velkokapacitních stanů s vlastní ventilací, přes umělecké skulptury, aţ po designový nábytek. Pyšní se tak nejen svou všestranností, ale především lehkostí materiálu a konstrukce, které je snadné přepravit i instalovat a po akci zase vše sloţit a případně odvézt, neţ bude potřeba jejich dalšího pouţití. S těmito různými výrobky, ať uţ stany, halami nebo skulpturami procestovali prakticky celý svět, od Číny, přes Spojené arabské emiráty, aţ po Spojené státy americké.27 Provozování kina Espace Dorleans tedy není hlavní činností společnosti Dorleans. Nicméně firma Dorleans kino koupila zpět v roce 2004 a nafukovací kino nezměnilo jen své původní jméno na kino Espace Dorleans,28 ale přestěhovalo své sídlo z města Ploubalay do 190 km vzdáleného města Thiex. Změna jména a sídla však nebyla jedinou změnou, kterou toto mobilní kino prošlo. Změnil se především vzhled jeho čelní strany. Ta jiţ není tak zdobná, jako byla ta původní. Chybí také varhany a původní parní stroj, které odkazovali na myšlenku, díky níţ bylo kino vůbec vyrobeno, na počátky kinematografie a kočovná kina z počátku 20. století. Tato změna byla čistě pragmatická, protoţe noví majitelé nechtěli s sebou vozit tak velkou zátěţ navíc, která pro provoz kina jako takového stejně není nezbytná. Také vytvořili na průčelí nad vchodem plochu, která můţe být vyuţita pro účely propagace dané akce či zapojení kina do okolního prostředí.

25

ROSENZWEIG, Alexis (2010): Un cinéma gonflable français pour les festivaliers de Karlovy Vary, on-line verze: (http://www.radio.cz/fr/rubrique/economie/un-cinema-gonflable-francais-pour-lesfestivaliers-de-karlovy-vary) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. 26 Vy máte nápady, my jim dáme formu… - překlad autora 27 Portál společnosti Dorleans. 2014. (http://www.dorleans.com/details_produits_dorleans.php?categorie=16) – ověřeno ke dni 30. 3. 2014. 28 Prostor či Místo Dorleans. – překlad autora - 14 -

Petr Lintimer tuto změnu komentoval takto: „Bohuţel ho provozuje [společnost Dorleans] ne úplně dostatečně ve smyslu, ţe oni ho dneska uţ opravdu pronajímají jako halu se sedačkami, s elevací a s nějakou základní klimatizací, která často není dostatečná. Protoţe zkrátka je to stan, vyklimatizovat to je vţdycky náročný. [N]ejsem si jistý, jak moc úspěšně to dělají. Jako jestli se jim daří to provozovat někde jinde. Někde určitě, třeba někde ve Francii se to snad pouţívá. Ono se to často pouţívá taky bez toho, bez té bubliny jako letní kino. Ve Francii, na jaře, u moře, u nás by to šlo těţko.“29 Kino Espace Dorleans stále putuje po různých festivalech v rámci Francie i dalších států a částečně i navázalo na akce a festivaly, na kterých působilo jiţ dříve jako kino Impérial Bioscope. Aurélie Dorleans vyzdvihuje především Festival britského filmu v Dinard, Festival italských filmů ve Villerupt, “Festival international du film grolandais“30 v Toulouse a États généraux du film documentaire v Lussas.31 Podle tohoto výčtu se dá usuzovat, ţe společnost Dorleans prezentuje kino Espace Dorleans více jako prostor určený pro účely promítání na akcích a festivalech spojených více či méně s filmem. To samozřejmě nevylučuje, ţe by kino nemohlo být pouţito i pro jiné, neţ filmové akce. Nicméně pro takové akce můţe společnost Dorleans nabídnout jiné produkty, které budou dané události vyhovovat lépe, nebo je můţe vyrobit přímo na míru. 3.2 Technická specifika kina Asi nejvýraznějším specifikem, kterého si kaţdý na první pohled všimne, je to, ţe hlavní konstrukce kina Espace Dorleans je nafukovací. Toto specifikum je velice často akcentováno ve všech článcích o tomto kinu ať uţ v denících, týdenících nebo dalších periodikách. Tuto skutečnost zdůrazňuje ve svých propagačních materiálech i sama společnost Dorleans,32 která právě na ní a na mobilitě kina staví jeho výjimečnost. Této výjimečnosti si všimli také karikaturisté Festivalového deníku a promítla se tak i do jejich tvorby,33 která se zaměřuje právě na skutečnost, ţe kino je nafukovací.

29

LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 30 Mezinárodní festival filmu satiry – překlad autora 31 DORLEANS, Aurélie: 17. března 2014, e-mailovou konverzaci vedl Jan Najman (kopie e-mailu je uloţena v soukromém archivu autora). 32 INFLATABLE STRUCTURE L´ESPACE DORLEANS (2013). Theix: Dorleans. 33 Karikatury z Festivalového deníku viz příloha č. 1, str. 48. - 15 -

Samotné kino Impérial Bioscope mělo rozměry 22 m x 37 m a zabíralo tak plochu o rozměru 814 m². Celkově však byl potřeba o něco větší prostor, přesněji 30 m x 50 m, tedy celkový prostor o výměře 1500 m².34 Tento prostor zabíralo nejen celé kino, ale zahrnoval i bezpečnostní koridory a veřejný přístup. U kina Espace Dorleans jsou rozměry o něco pozměněny a jejich reklamní materiály35 uvádí, ţe kino zabírá plochu 800 m² a pokud se počítá i s dalším nezbytným prostorem pro bezpečnostní koridory a veřejný přístup, tak kino potřebuje celkem 1000 m².36 Současná podoba kina má tedy o něco menší rozměry a působí tak méně potíţí, neţ původní kino Impérial Bioscope. To se totiţ se svými rozměry vešlo na parkoviště u lázeňského hotelu Thermal jen velmi těsně. Parkoviště má totiţ rozměry cca 52 m x 29 m a tvoří tak plochu 1508 m². Kino Impérial Bioscope tedy potřebovalo téměř celou tuto plochu, kromě 8 m², aby splnilo všechny bezpečnostní poţadavky. Kino Espace Dorleans svými menšími rozměry vyhovuje tomuto prostoru mnohem více. V případě Letní filmové školy v Uherském Hradišti, kde bylo kino umístěno na Studentské náměstí, nebyly ţádné problémy. Parkoviště na tomto náměstí má rozměry cca 73 m x 101 m. Svou plochou 7373 m² bylo toto místo více neţ dostačující. Nejvyšší bod tohoto mobilního kina dosahuje výšky 11 m. Celé „šapitó“ nafukovacího kina pak má objem 3000 m³ a samotný sál, ve kterém jsou diváci usazeni během promítání, má 1300 m³.37 Stěny kina jsou tvořeny lehkým plastovým materiálem, který se nafukuje a oporou mu je kovová konstrukce, která má nejen podpůrnou funkci, ale i bezpečnostní, pokud by došlo k narušení stěny pláště kina. V sále je také udrţován konstantní tlak. Proto jako vchod slouţí otáčivé dveře, které zajišťují stabilitu tlaku uvnitř kina. Celé kino pak zajišťuje a chrání před silným větrem ukotvení. To je tvořeno trubkami, respektive zásobníky, které jsou naplněny vodou. V případě kina Imérial Bioscope to bylo 40 m³ vody.38 Společnost Dorleans však z bezpečnostních důvodů tento objem vody navýšila o 20 m³ na celkových 60 m³ vody.39 Zásobníky jsou rozmístěny prakticky po celém obvodu kina, kromě čelní části. Kino by tak mělo odolat vichřici o síle aţ 200 km/h, ale evakuace se zpravidla provádí jiţ při síle větru 90 km/h.40

34

Půdorys kina viz příloha č. 2, str. 49. INFLATABLE STRUCTURE L´ESPACE DORLEANS (2013). Theix: Dorleans. 36 Ibid. 37 Průřez stavbou kina viz příloha č. 3, str. 49. 38 IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope. 39 INFLATABLE STRUCTURE L´ESPACE DORLEANS (2013). Theix: Dorleans. 40 ZEDNÍK, Vladimír (2011): V Karlových Varech už stojí nafukovací kino, odolá ohni i vichřici, on-line verze (http://vary.idnes.cz/v-karlovych-varech-uz-stoji-nafukovaci-kino-odola-ohni-i-vichrici-pya-/varyzpravy.aspx?c=A110628_182338_vary-zpravy_pp) – ověřeno ke dni 30. 5. 2012. - 16 35

Konstrukce jako takové a samozřejmě i celé kino muselo splnit bezpečnostní normy a projít určitými testy. Výstavba kina Impérial Bioscope byla provedena podle bezpečnostních norem schválených SOCOTEC41 a BVCTS.42 Kino bylo také schváleného DDIS43 v Saint-Brieuc (Hasičský záchranný sbor Saint-Brieuc, prefektura Cotes d‘Armor, BVCTS Merville).44 Kino tedy splňovalo bezpečnostní podmínky na lokální úrovni. Uznávány byly ale prakticky po celé Francii. Kdyţ však mělo být kino převezeno do zahraničí a zvláště mimo Evropskou unii nebo mimo Schenghenský prostor, nastávaly jiţ značné komplikace a byla nutná další povolení a osvědčení. Taková situace nastala právě při objednání kina pro MFF Karlovy Vary v prvním roce spolupráce. Kino můţe celkově pojmout podle různých údajů 292 aţ 300 diváků, z čehoţ je 6 míst vyhrazeno vozíčkářům. Původní materiál společnosti Impérial Bioscope uvádí variantu 292 sedadel s rozestupy 52 cm a 6 místy pro handicapované osoby. Na druhé straně stejného materiálu však láká reklama případné objednatele na sál s 300 místy.45 Pravděpodobně můţe jít o variantu plného počtu sedadel bez 6 míst pro handicapované. Stejné je to pak i u kina Espace Dorleans provozovaného společností Dorleans. Mobilní kino Espace Dorleans je jiţ od počátku své existence vybaveno promítačkou typu Victoria III.46 Tato promítačka není původní, protoţe nebyla zakoupena pro toto kino, ale byla převzata z blíţe neurčeného multiplexu. V tomto mobilním kině tedy je moţnost víceméně promítat pouze filmy z 35 mm pásu.47

41

Société de Contrôle Technique – Společnost technické kontroly – překlad autora. Bureau de Vérification Chapiteaux Tentes et Structures – Úřad auditu cirkusových stanů a struktur – překlad autora. 43 Secours départemental – Krizové oddělení – překlad autora. 44 IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope. 45 Ibid. 46 Tento typ projektoru byl představen jiţ v roce 1961 italskou společností Cinemeccanica. 47 Kino Espace Dorleans však ještě nabízí další moţné vybavení, kterým je vysoce výkonný video projektor a počítač, 16 mm dvoupásová promítačka, promítačka diapozitivů s multifunkčním plátnem a zvukový systém. Dalšími moţnými doplňky jsou také pódium a jeho osvětlení. K těmto všem zařízením je samozřejmě také nezbytná elektřina. Kino má napájení 70 kw, 380 voltů/100 ampér v případě Impériale Bisocope. U kina Espace Dorleans je to jiţ 125 ampér. - 17 42

Zkušenosti s tímto promítáním popisuje i Petr Lintimer: „[B]ylo to potřeba dávat na ty velký kotouče. A jeden film na jeden nějak za sebe z šesti kotoučů na jeden, coţ zase dělalo problémy v rámci programování. Věděli jsme, ţe nemůţeme ten celý film nasadit ten den ještě v jiném kině.“48 Plátno, na které se promítá, má rozměry 10 m x 7 m a je zde vyuţit zvuk typu Dolby.49 V případě kina Impérial Bioscope to byl zvuk typu Dolby SR.50 V kině Espace Dorleans se pouţívá jiţ novější typ ozvučení Dolby surround system. 51 K převozu tohoto kina a celého jeho vybavení bylo potřeba tří nákladních vozů se třemi přívěsy. První, který převáţel čelní stranu celého kina, váţil 17 tun. Druhý přívěs, který převáţel sedadla s hydraulickým systémem, váţil 24 tun. A třetí přívěs, který převáţel všechno vybavení a nafukovací plachtu, která tvoří plášť a stěny kina, váţil 17 tun. Kino Espace Dorleans díky odstranění části dekorace z průčelí kina, odstranění varhan a parního stroje sníţilo celkovou hmotnost z celkových 58 tun na cca 50 tun.52 S tímto nákladem pak cestuje i nezbytná obsluha, kterou tvoří následující členové: hlavní manaţer kina, hlavní montér, elektrotechnik a dva montéři. Kino Espace Dorleans tento tým rozšířilo o dalšího člověka a s vybavením tak cestuje ještě jeden další technik. Navíc se také usnadnila komunikace mezi tímto týmem a objednateli, co se týče objednávek z ČR. Yannick Letoqueux, který byl jednatelem firmy Impérial Bioscope, mluví pouze francouzsky, a proto byla nutná neustálá přítomnost překladatele nebo překladatelky, protoţe francouzština není v ČR příliš rozšířeným jazykem.

48

LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 49 GROSSER, Tomáš (2003b): Festival hostí i nafukovací kino Bioscope. Mladá fronta Dnes 1. 7. 2003, roč. 2003, str. C3. 50 Dolby Spectral Recording – systém Dolby, který vznikl v roce 1986 jako poslední v analogové řadě. 51 INFLATABLE STRUCTURE L´ESPACE DORLEANS (2013). Theix: Dorleans. 52 ROSENZWEIG, Alexis (2010): Un cinéma gonflable français pour les festivaliers de Karlovy Vary, on-line verze: (http://www.radio.cz/fr/rubrique/economie/un-cinema-gonflable-francais-pour-lesfestivaliers-de-karlovy-vary) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. - 18 -

Rodina Dorleans je o něco kosmopolitnější. Ředitelkou společnosti je Edmee Diguet Dorleans a firmu vede společně s manţelem Danielem Dorleans. Dcera Aurélie Dorleans, která vede styk s veřejností a jezdí i na vybrané předváděcí akce, ţila několik let v Oxfordu. Syn François Dorleans, který jezdí s kinem Espace Dorleans, mimo jiné i na MFF Karlovy Vary, studoval několik let na univerzitě v Oxfordu. Proto není problém komunikace v anglickém jazyce, který je mnohem rozšířenější a to nejen v komunikaci při objednávání tohoto kina, ale i při jeho provozování na místě.53 3.2.1 Postup stavby kina Celkové sestavení kina je poměrně jednoduché a celá konstrukce je za standardních podmínek dokončena během 3 dní, někdy i během 2 dní. Její rozebrání pak trvá o den méně, tedy 1 aţ 2 dny. Jak bylo popsáno výše, kino je poměrně náročné na prostor, přesněji na jeho plošné rozměry. Samozřejmě také potřebuje pevnější podklad pro plné vyuţití hydraulického systému a dostatečnou stabilitu ukotvení kina. Velkou výhodou, kterou zdůrazňují reklamní materiály, je, ţe toto kino daný podkladový povrch nijak neničí.54 Po rozebrání a uklizení konstrukce a všeho vybavení, je povrch beze změny a nepoškozen. V první řadě se rozmístí první dva návěsy. První návěs s průčelím a vstupem do kina. V určité vzdálenosti je pak umístěn druhý přívěs, který obsahuje sedadla s elevací, souběţně s prvním. Také se vytyčí obvod kina, který tvoří především zásobníky na vodu, která je napuštěna později, během fáze nafukování kina, a nouzové východy. Poté je nataţena plachta, která po nafouknutí bude tvořit plášť a stěny kina. Musí být uchycena jak k zemi, tak i ke konstrukci, jejíţ hlavní část v této fázi tvoří první návěs s průčelím kina. Po tomto řádném uchycení se můţe tato plachta začít plnit vzduchem a plnit se mohou i zásobníky vody, které napomáhají uchycení k zemi. K nafouknutí konstrukce se vyuţívají 3 výkonné kompresory a celá konstrukce je nafouknuta během cca 10 minut.55

53

Technici, promítač i další personál musí komunikovat s vedoucím kinosálu a dalším personálem, který je ke kinu přidělen objednavatelem. 54 INFLATABLE STRUCTURE L´ESPACE DORLEANS (2013). Theix: Dorleans. 55 ZEDNÍK, Vladimír (2011): V Karlových Varech už stojí nafukovací kino, odolá ohni i vichřici, on-line verze (http://vary.idnes.cz/v-karlovych-varech-uz-stoji-nafukovaci-kino-odola-ohni-i-vichrici-pya-/varyzpravy.aspx?c=A110628_182338_vary-zpravy_pp) – ověřeno ke dni 30. 5. 2012. - 19 -

Ve vzniklém prostoru se pak můţe dostavět část podpůrné konstrukce a plně rozvinout hydraulický systém se sedačkami a elevací. Jejich rozvinutí a následná montáţ pak zabírají oproti nafouknutí konstrukce mnohem více času a mohou trvat i celý den. Následně se dolaďují technické aspekty spojené s promítací technikou, stavbou plátna a případně dalších doplňkových zařízení, která jsou vyţadována.5657 3.3 Kino z pohledu diváka Jak jsem jiţ psal výše, nafukovací kinosál Espace Dorleans je atypickým kinem a diváci s ním mají různé osobní zkušenosti. Většinu diváků udiví hned při vstupu otáčecí dveře, které jsou poměrně nestandardním vstupem do kinosálu. Zde jsou však nutností, aby nedošlo k jeho zhroucení.

Kaţdý divák tak musí vstupovat a vycházet z kina jednotlivě. Před začátkem

promítání tato drobná překáţka příliš problémů nedělá, protoţe diváci přicházejí postupně a mohou se tvořit spíše kratší fronty. Jiná situace je však po konci promítání, kdy můţe chtít odejít aţ 300 lidí najednou. V takovém případě pak trvá relativně dlouho, neţ se z kina dostane i poslední divák. Velkým negativem tohoto kina byly neodhlučněné stěny. Divák, který seděl u stěny, slyšel často také zvuky zvenčí a dojem z filmu tak byl silně zkreslen. Kino Espace Dorleans jiţ tento problém údajně vyřešilo a stěny odhlučnilo. I přesto však jsou zvuky zvenčí v řadách u stěny stále slyšet. Hluk zvenčí také uváděli respondenti krátké ankety Festivalového deníku jako nejčastější problém. Jedna respondentka také uvedla, ţe v zadních řadách je lehce slyšet klimatizace, coţ také působí rušivým dojmem. Tato respondentka pak ještě dodala: „A pak je taky zvláštní pocit, kdyţ sedíte u stěny, která se nadouvá tak, ţe se vás občas dotkne. Je to váţně jak ve stanu.“58 Klimatizaci jako rušivý prvek však nezmiňovali pouze diváci MFF Karlovy Vary, ale i diváci Letní filmové školy v Uherském Hradišti.59

56

Schéma celé stavby kina viz příloha č. 4, str. 50. IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope. 58 Hlasy z kinosálu. Jak se vám líbí nový, nafukovací Bioscope?. Festivalový deník, roč. 2003, č. 5, str. A3. 59 Portál Indiefilm. 2013. (http://www.indiefilm.cz/2012/08/08/ohlednuti-za-letni-filmovou-skolou-2012big-apple/) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. - 20 57

Při vyšších teplotách se do kina navíc nedostávají pouze zvuky, ale také pachy. Především to je pach rozpálené gumy pláště kinosálu. K tomu docházelo především v horkých dnech, kdy do pláště kina, coţ je velmi rozsáhlá plocha, praţilo slunce a zvyšovalo tak nejen teplotu samotného pláště, ale i teplotu uvnitř kinosálu. Tento gumový zápach se však jiţ podařilo odstranit. Především ochlazováním pláště vodou z proudnice za účasti místního hasičského záchranného sboru. Do kina se však mohou šířit i další pachy, podle jeho umístění a umístění dalších zařízení v jeho okolí. V případě MFF Karlovy Vary to byl například zápach z blízkých přenosných toalet. Problém však lze oproti ostatním velice snadno vyřešit jejich přemístěním. Ochlazování kina však zůstává problémem, protoţe ochlazování vodou z proudnice je jen krátkodobé a poměrně drahé řešení. Klimatizace v kině není dostačující a navíc je dost hlučná. Při venkovních teplotách okolo 34°C pak má kino značné problém s cirkulací vzduchu uvnitř kina, jak přiznal i François Dorleans.60 Tato negativa pak mohou některé diváky přimět i k tomu, aby změnili svůj program jenom kvůli tomu, aby do tohoto kina nemuseli, jako tomu bylo v případě Letní filmové školy v Uherském Hradišti. „[Kino Espace Dorleans bylo] dostatečnou pohnutkou vyhnout se některým projekcím a zjednodušit si tak sestavování denního itineráře. Většina uvedených snímků měla nejméně jednu reprízu na odlišném místě, coţ volbu také ulehčovalo, ale například neopakovatelné ‘masterclass’ s Abbásem Kiarostamím či Istvánem Szabó se konaly právě zde – v nafukovacím kino-hradě. Příliš nepomáhaly ani zdarma poskytnuté festivalové vějíře, které organizátoři ve stanu s propagačními předměty za horkých dnů nabízeli coby velmi případnou pozornost.“61 Na druhou stranu však většina diváků oceňuje pohodlnost a komfortnost sedaček v kinosále a také dostatečný sklon elevace, díky níţ je dobře vidět na plátno prakticky z jakéhokoliv místa. Festivalový deník v roce 2010 udělal hodnocení všech kinosálů v rámci MFF Karlovy Vary a kino Espace Dorleans vyšlo s poměrně kladným ohodnocením. Kino získalo 5 hvězdiček z 5 za pohodlí i výhled. Dokonce byly sedačky označeny za pohodlné jako nábytek „INGMAR od firmy IKEA“62 – funkčnost nade vše.

60

ZEDNÍK, Vladimír (2011): V Karlových Varech už stojí nafukovací kino, odolá ohni i vichřici, on-line verze (http://vary.idnes.cz/v-karlovych-varech-uz-stoji-nafukovaci-kino-odola-ohni-i-vichrici-pya-/varyzpravy.aspx?c=A110628_182338_vary-zpravy_pp) – ověřeno ke dni 30. 5. 2012. 61 Portál Indiefilm. 2013. (http://www.indiefilm.cz/2012/08/08/ohlednuti-za-letni-filmovou-skolou-2012big-apple/) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. 62 ANDĚL, Jakub (2010): U nás si to odsedíte. Festivalový deník, roč. 2010, č. 5, str. 11. - 21 -

Hodnotitelé především oceňovali u sedaček solidní oporu zad a jejich měkkost.63 Jediným nedostatkem můţe být pro vyšší lidi nedostatek prostoru na nohy. Sedačky mají mezi sebou prostor 54 cm, coţ nemusí být pro kaţdého diváka dostatečné. Na druhou stranu pro běţného diváka by tento prostor měl být dostačující. Navzdory všem negativním stránkám, které, zdá se, z výše uvedeného výčtu převaţují, je toto kino u publika poměrně oblíbené. Musíme se totiţ také podívat na typy akcí, na kterých je toto mobilní kino nejčastěji vyuţíváno a jaký typ diváků a publika se na nich vyskytuje. V ČR je to MFF Karlovy Vary, který se vyznačuje svou značnou vstřícností k tzv. batůţkářům, pro které komfort nehraje příliš velkou roli, neboť tito diváci jsou vděční i za poslední místo na podlaze či schodišti v kinosále, které v tomto případě ale z bezpečnostních důvodů nesmí být k takovému účelu vyuţíváno. Druhou akcí v ČR, kde bylo moţné kino Espace Dorleans vidět, je Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Zde je publikum tvořeno především filmovými fanoušky a nadšenci, studenty vysokých a středních škol. I pro toto publikum jsou hlavní filmy, které se na dané akci předvádějí, neţ prostory, ve kterých se promítá. Pokud se podíváme na akce v zahraničí, tedy mimo ČR, při kterých se kino Espace Dorleans vyuţívá, jsou to nejrůznější nepříliš formální akce jako lokální festivaly a svátky, veletrhy a přehlídky apod. Ani na těchto akcích se nepředpokládá příliš náročné publikum na komfort nebo publikum, kterému by se komfortnost kina Espace Dorleans nezdála dostačující. Proto se také zvyšuje efekt největšího přínosu kina a tím je jeho 300 míst, kterými můţe přispět téměř ke kaţdé akci a zvýšit tak její kapacitu a poskytnout prostory, pro promítání, představení či další jiné aktivity.

63

ANDĚL, Jakub (2010): U nás si to odsedíte. Festivalový deník, roč. 2010, č. 5, str. 11. - 22 -

4. ESPACE DORLEANS V ČESKÉ REPUBLICE 4.1 Espace Dorleans v Karlových Varech Na tom, ţe se toto mobilní kino v ČR vůbec objevilo, má podíl především Petr Lintimer a tým Programového oddělení MFF Karlovy Vary, kteří kaţdý rok navštěvují Mezinárodní filmový festival v Cannes. Právě zde totiţ viděli v roce 2002 podobné mobilní kino.64 Takové kino v té době mohlo velice napomoci problému, který MFF Karlovy Vary měl a stále má a tím je nedostatek promítacích sálů. Proto se také o toto mobilní kino více zajímali a dozvěděli se, ţe takové kino by je vyšlo zhruba na 140 000 eur, coţ je asi pět krát draţší neţ rychle postavená nafukovací hala. Zástupci Mezinárodního filmového festivalu v Cannes však věděli o levnější variantě, tedy právě o nafukovacím kinu, které provozovala společnost Impérial Bioscope, a které bylo v té době v Saint-Tropez. Zástupci MFF Karlovy Vary samozřejmě dostali také kontakt na provozovatele kina, Yannicka Letoqueuxe a nic tak nebránilo dohodě a prvnímu pronájmu tohoto nafukovacího kina pro MFF Karlovy Vary. „Kdyţ jsme zjistili, ţe se to úplně přesně vejde na to parkoviště v Thermalu, tak jsme zajásali, ţe budeme mít kino pro 300 lidí, který na těch fotkách vypadalo samozřejmě dobře.“65 Jediné, co bylo před dovezením kina nutné dořešit, byla především všechna nezbytná povolení. Zaprvé MFF Karlovy Vary potřeboval povolení od města,66 ačkoliv hotel Thermal, ke kterému parkoviště, na kterém mobilní kino stojí, patřil a stále patří státu.67 Tato povolení byla především konzultována s Hasičským záchranným sborem Karlovarského kraje. Petr Lintimer na jednání vzpomíná: „Řešili jsme s hasiči, aby to bylo dostatečně… ne nehořlavé, nehořlavý materiál neexistuje, ale aby to bylo dostatečně odolné vůči ohni, protoţe je to z plastu. [T]akţe jako poměrně sloţitými testy jsme získali různá povolení, abychom to vůbec mohli mít a do dnešního dne ten provoz toho kina je podmíněný tím, ţe jsou v něm neustále přítomni dva hasiči. […]Je do něj přivedena voda z proudnice. Kdyby cokoliv, tak tam prostě jsou hasiči, kteří to umí vyřešit.

64

Toto mobilní kino nebylo nafukovací, jako Espace Dorleans, ale bylo moţné ho smontovat a zase rozmontovat na místě a přesunout dle potřeby. 65 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 66 Přesněji od Magistrátu města Karlovy Vary. 67 Portál Ministerstva financí České republiky. 2014. (http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/hospodareni/majetek-statu/2014/majetkove-ucasti-ministerstva-financi-ke-17285) – ověřeno ke dni 30. 3. 2014. - 23 -

Naštěstí se nic nestalo. […]Celá ta stavba je samozřejmě francouzská. Francouzi jsou poměrně nacionalisti, takţe oni mají nějaký jiný normy, neţ jsou takový ty typ normy, ty Deutsche industry, které platí po celé Evropě, moţná po celém světě. Ale Francouzi to neřeší v tomhle ohledu. Nakonec se to vţdycky nějak povedlo. […]Chvíli to vypadalo, ţe budeme muset Francouzům shánět pracovní povolení, aby vůbec mohli pracovat, protoţe to samozřejmě musejí obsluhovat.“68 Zadruhé bylo nutné zajistit povolení, která souvisela s transportem celého kina z Francie do ČR. V té době ČR ještě nebyla v Evropské unii ani součástí Schengenského prostoru, a proto nebyl pohyb zboţí, sluţeb ani lidí tak jednoduchý, jako je dnes. I tyto problémy musel řešit produkční tým MFF Karlovy Vary. „Museli jsme poměrně sloţitě řešit, řešit nějaké ATA Karnety69 a všechno jako celní záleţitosti. Spedici jsme si najímali, aby sloţila celní jistinu a tak to bylo poměrně… kolem toho bylo spousty lítání. […]Oni s tím v té době jezdili jenom po Francii anebo po Evropě, ale po západní.“70 Tam byl volný pohyb lidí, zboţí a sluţeb přeci jen jiţ o něco běţnější a méně problémový. Nafukovací mobilní kino Espace Dorleans se po vyřízení všech nezbytných formalit v Karlových Varech a vůbec v ČR poprvé objevilo v červenci roku 2003 na 38. ročníku MFF Karlovy Vary. Tehdy ovšem kino ještě vystupovalo pod názvem původní společnosti, kterou byla Impérial Bioscope, někdy jen zkráceně také Bioscope. Kino bylo postaveno a nafouknuto na prostranství parkoviště vedle hotelu Thermal, kde se také od té doby nachází kaţdým rokem aţ dodnes. Kromě roku 2004, kdy toto mobilní kino nebylo k dispozici. Parkoviště u hotelu Thermal je velmi vhodným a strategickým místem. Jak jsem zmínil výše, kino potřebuje pevný podklad, coţ přilehlé parkoviště dostatečně poskytuje. Navíc je kino v blízkosti hotelu Thermal, který je prakticky centrem celého festivalu, kde jsou téměř všechna organizační oddělení a také největší koncentrace kinosálů, a svým umístěním ji ještě zvyšuje.

68

LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 69 Mezinárodní celní dokument pro vývoz a zpětný dovoz, dokument usnadňující mezinárodní obchod. 70 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). - 24 -

Díky kinu byl tak částečně vyřešen palčivý problém, který provází festival dodnes, a tím je nedostatek promítacích míst. Právě v roce 2003 přišel festival o promítací sály v hotelu Imperial a sanatoriu Bristol.71 Nafukovací kino Bioscope ovšem tuto ztrátu nahradilo jen částečně. Do tohoto kina ovšem diváci nechodili pouze na filmy, ale také ze zvědavosti. Jak jsem psal výše, především pro tuzemské diváky bylo mobilní kino něčím nevídaným a svým vnějším vzhledem přitahovalo pozornost. Proto není divu, ţe většinu festivalových diváků zajímalo, jak kino vypadá zevnitř a jaký je vůbec pocit z prostředí uvnitř, během promítání v tomto kinosále. Velkým překvapením byly pro diváky otáčivé dveře, kterými se do kina vchází, neboť nevěděli, co je za nimi čeká.72 V následujících ročnících to s tímto kinem bylo velmi problematické, neboť se firma Impérial Bioscope dostala do finančních potíţí a zkrachovala. Aţ v roce 2005 se rozhodla společnost Espace Dorleans, která byla výrobcem kina Bioscope, ţe bude toto kino i nadále provozovat, ovšem pod svým názvem - Espace Dorleans.73 Od roku 2005 a tedy i jubilejního 40. ročníku MFF v Karlových Varech se tak toto mobilní kino stalo neoddělitelnou součástí MFF v Karlových Varech. Další rok ovšem příliš tomuto kinu nepřál. Kvůli vysokým letním teplotám se kino částečně přehřálo a na jednom místě prasklo. Kvůli tomu také muselo být v ten den, 6. 7. 2006, zrušeno i několik filmových promítání, která byla následně nahrazena. Naštěstí se ale podařilo poměrně rychle celé kino vyfouknout, opravit a zase zpět nafouknout. Další, tedy předposlední den 41. ročníku MFF v Karlových Varech, se tak mohlo opět promítat bez dalších větších potíţí. Petr Lintimer vzpomíná: „No to se naštěstí vyfouklo na noc. Ta, taková ta hlavní díra, která v tom byla, tak to nebylo způsobeno ani poţárem, to prostě byla únava materiálu a ti Francouzi to poměrně promptně přes noc spravili.

GROSSER, Tomáš (2003a): Festival hostí i nafukovací kino Bioscope. Mladá fronta Dnes 1. 7. 2003, roč. 2003, str. C1. 72 KROUŢKOVÁ, Barbora (2003): Do Varů letos dorazil i kočovný kinematograf (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/filmzurnal/_zprava/do-varu-letos-dorazil-i-kocovny-kinematograf-80036) – ověřeno ke dni 12. 2. 2014. 73 HAVLÍČEK, Lev (2010): Lidé festivalu. Téměř neviditelní, přesto naprosto nepostradatelní, online verze (http://magazin.e15.cz/regiony/lide-festivalu-temer-neviditelni-presto-naprostonepostradatelni-846807) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. - 25 71

Ti hasiči nad tím měli dozor, takţe to nějak udělali. […]Pochopitelně všechny tyhle věci jsou pod sankcemi a pod nějakými slevami, pokud tomu mohli předejít. Tady jsme zvlášť ocenili, ţe to poměrně rychle opravili bez nějakých nutností, jako: ʻMy musíme teďka do Paříţe. Zařiďte nám letadlo.ʼ[M]ěli s sebou všechno náhradní. Opravili to, tak jsme to nějak nesankcionovali. Ale jasně, ţe tam jsou přesně daný termíny. Fáze té stavby, kdy musí přijet, kdy musí být tahle část hotová a tahle část hotová. Pokud není, tak nastupují sankce. Ale to jsme naštěstí nemuseli.“74 Tento incident tedy nebyl příliš váţný a pomohl provozovatelům lépe kino spravovat. Od té doby je moţné v horkých letních dnech tohoto filmového festivalu vidět u kina i několik poţárních hadic, které ho kropí a sniţují tak jeho teplotu, aby k podobnému problému jiţ nedošlo. Nejspíše i proto tento incident nebyl v novinách příliš zmiňován. Navíc ho také přebila mnohem váţnější situace, která nastala v budově Lázní I. V této historické budově, která během festivalu slouţila jako klub pro zábavu návštěvníků festivalu, vypukl poţár a část budovy, především sklepení, byla váţně poškozena. Poté jiţ nebyla pro účely festivalu poskytnuta. V následujících letech se kino stalo nedílnou součástí kaţdého ročníku festivalu a snaţí se své sluţby divákům stále zlepšovat. Proto také v roce 2008 došlo k digitalizaci tohoto kina a mohlo tak nabídnout divákům promítání v HD rozlišení.75 Tuto digitalizaci však nezařídili sami provozovatelé, ale MFF Karlovy Vary, jak potvrdil Petr Lintimer: „Tlak na ně byl vyvinutý poměrně enormní. Ale… a právě proto si myslím, ţe to vyuţívají jako tak maximálně jednou, dvakrát, třikrát za rok, tudíţ oni sami tu promítačku nekoupí. Kdyby ji koupili, tak nám ji napočítají do toho nájmu dráţ, neţ my si ji půjčíme. Coţ vyvaţuje ekonomický aspekt toho, jestli si ji půjčovat nebo ne a nechat je přivézt a nechat si ji pak napočítat.“76 Postupem času se také začala zlepšovat bezpečnostní opatření tohoto kinosálu, kterými jsou především protipoţární opatření a stejně tak ukotvení celého kina.

74

LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 75 ZEDNÍK, Vladimír (2009): Hotovo. Festival můţe začít. Mladá fronta Dnes 2. 7. 2009, roč. 2009, str. C1. 76 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). - 26 -

Proto také kino nijak neohrozil silný vítr, který panoval v roce 2008 během 43. ročníku MFF Karlovy Vary. Jiné tradiční součásti MFF Karlovy Vary tolik štěstí neměly a tak jedna ze soch ţeny s koulí před hotelem Thermal, která je symbolem festivalu, spadla a koule se roztříštila. Naštěstí tato nehoda neměla ţádný větší dopad. Nikdo nebyl zraněn a socha byla brzy nahrazena novou.77 4.1.1 Festival v Západních Čechách – velké ambice a strategické rozhodnutí Tato podkapitola slouţí jako úvod k objasnění otázky, proč se tak velký festival jako je MFF Karlovy Vary koná právě v Západních Čechách a ne v Praze či jiném velkém městě, které by bylo pro takovouto velkou akci mnohem lépe vybaveno a mohlo poskytnout vhodnější zázemí. Coţ přivádí tento výzkum také k otázce, proč MFF Karlovy Vary začal vyuţívat kino Espace Dorleans. MFF Karlovy Vary se koná v západočeských lázních od roku 1946. O jeho konání se uvaţovalo jiţ před druhou světovou válkou,78 ale příznivá doba přišla aţ po ní. Právě v té době proběhla první poválečná vlna zakládání filmových festivalů. Je moţné zde jmenovat například nově vzniklé festivaly v Cannes nebo Locarnu a také obnovený festival v Benátkách. Filmový festival v Karlových Varech ovšem nevznikl pouze z „módních“ důvodů. „Ambice organizátorů se na jedné straně úzce vztahovaly k vývoji a budoucnosti národa teprve nedávno osvobozeného z nacistického područí a k budoucnosti a poslání znárodněné kinematografie, ale přitom, na straně druhé, zároveň dalece přesahovaly státní hranice ve své snaze zasadit československou kinematografii do celoevropského, potaţmo celosvětového kontextu.

Festival

hrál

podstatnou

roli

i

v kulturní

politice

Komunistické

strany

Československa.“79

TOPIČ, Petr (2008): OBRAZEM: Ve Varech se zřítila socha, symbol festivalu, on-line verze (http://kultura.idnes.cz/obrazem-ve-varech-se-zritila-socha-symbol-festivalu-fyd-/filmovy-festivalvary.aspx?c=A080708_152729_zpr_mff_kot) – ověřeno ke dni 30. 3. 2014. 78 Portál KVIFF. 2014a. (http://www.kviff.com/cz/o-festivalu/historie-festivalu/) – ověřeno ke dni 10. 4. 2014. 79 BLÁHOVÁ, Jindřiška (2012): Národní, mezinárodní, globální. Proměny rolí Filmového festivalu v Mariánských Lázních / Karlových Varech, 1946 aţ 1959. In SKOPAL, Pavel (ed. 2012): Naplánovaná kinematografie: Český filmový průmysl 1945 až 1960. Praha: Academia, str. 256. - 27 77

Pro západočeské lázně80 se ovšem rozhodlo z tehdy pragmatických důvodů. Toto rozhodnutí především učinil tehdejší ministr informací Václav Kopecký, který dal tomuto místu přednost před Zlínem. Za ním přišli s tímto návrhem Antonín Martin Brousil a Vítězslav Nezval poté, co na podzim 1945 sestavovali delegaci na festival v Cannes. S podobným návrhem přišel ale uţ v červnu 1945 i MUDr. Milan Mixa, který působil v Karlových Varech jako předseda Místní správní komise. Ten svůj návrh podpořil tím, ţe Karlovy Vary mají dostatečný počet vhodných hotelů a dopravní spojení s celým světem a návrh poslal na příslušné ministerstvo.81 Západní Čechy byly v té době více neţ symbolickým místem. Místo, které bylo před válkou osídleno převáţně německým obyvatelstvem a pohraničí bylo odtrţeno v roce 1938 Mnichovskou dohodou. Tato mezinárodní filmová přehlídka tak měla mimo jiné podpořit nacionální cítění a znovusjednocení Československé republiky. Západočeské lázně také měly poměrně vysoký potenciál, aby mohly konkurovat ostatním filmovým festivalům. Snoubil se zde turistický ruch i tradice kosmopolitní klientely. Mariánské Lázně i Karlovy Vary tak mohly být do jisté míry podobné benátskému filmovému festivalu, kterému se také připodobnit chtěly. Dokonce chvíli měly i ambice zaujmout místo tohoto festivalu, který byl zkompromitován fašistickým reţimem. Navíc film a filmová promítání měly v Karlových Varech dlouhou tradici. Právě zde, 15. července 1896, proběhlo první filmové promítání v českých zemích vůbec. Z těchto důvodů tedy bylo rozhodnuto, ţe se festival bude konat právě v Mariánských Lázních a Karlových Varech. Obě města disponují dostatečnými ubytovacími kapacitami, pro takovou akci, coţ bylo zpočátku jedna z nejdůleţitějších věcí. Tyto všechny aspekty také přispěly k tomu, ţe byl uspořádán tento festival a nenavázalo se přímo na Filmové ţně, které měly svou tradici ve Zlíně a o jejichţ obnovení se v té době také uvaţovalo.82 V prvních ročnících nebyl dáván takový důraz pouze na promítání filmů, jako na odborné diskuze a semináře jak pro filmové tvůrce, tak i pro laickou veřejnost. Postupně se však tento poměr změnil a větší důraz přešel na filmová promítání, coţ vyţaduje i adekvátní promítací prostory a těmi jiţ města pro tak masovou akci nedisponují. 80

První ročníky se konaly v Mariánských Lázních a Karlových Varech. KROČA, Květoslav (2002): Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary: Kronika 1946 – 2001. Karlovy Vary: MIRROR PROMOTION s. r. o. 82 BLÁHOVÁ, Jindřiška (2012): Národní, mezinárodní, globální. Proměny rolí Filmového festivalu v Mariánských Lázních / Karlových Varech, 1946 aţ 1959. In SKOPAL, Pavel (ed. 2012): Naplánovaná kinematografie: Český filmový průmysl 1945 až 1960. Praha: Academia. - 28 81

4.1.2 Nedostatek promítacích míst (?) V minulosti začínal festival s promítáním v Grandhotelu Pupp a hotelu Richmond. V roce 1946 bylo postaveno také provizorní letní kino, které slouţilo do roku 1956, kdy se začalo s budováním nového modernějšího letního kina, které počítalo i s širokoúhlým promítáním. Ani tato inovace, která byla zcela dokončena v roce 1961, však nebyla dostatečná.83 Proto také byla v roce 1964 vypsána soutěţ na projekt areálu Mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech. Tu vyhráli manţelé Vladimír a Věra Machoninovi. Realizace projektu započala v roce 1967 a měla být dokončena v roce 1972. Kvůli nedostatku financí se však prodlouţila aţ do roku 1976.84 Nakonec vznikl hotel s dostatečnými prostorami pro konání velkých akcí, jako je MFF Karlovy Vary. Hotel celkově nabízí 273 pokojů s kapacitou 533 lůţek. Kongresové centrum nabízí celkovou kapacitu téměř 2000 konferenčních míst, která tvoří Velký sál pro 1148 diváků, tři menší sály pro 50 diváků, Malý sál pro 245 diváků a Kongresový sál pro 300 osob.85 Při pohledu z ptačí perspektivy na tento hotel můţeme vidět také odkaz na MFF Karlovy Vary a tím je půdorys samotného hotelu, který připomíná kameru.86 Dnes je hotel Thermal prakticky srdcem celého MFF Karlovy Vary a nejspíše to byl i jeden z důvodů, proč tato budova v 90. letech minulého století nebyla strţena a přestavěna na menší, která by se přizpůsobila terénu a celkovému okolí. Ovšem i tento hotel se nyní dostává na své limity a účelům festivalu pomalu přestává stačit.87 Nedostatek promítacích sálů pro MFF Karlovy Vary je stále aktuální téma a akcentuje se prakticky kaţdý rok. Neustále se hledají nová řešení a téměř z roka na rok se situace mění. V roce 2002 se psalo, ţe o obnově letního kina v Karlových Varech se jiţ ani neuvaţuje a zvaţovala se spíše demolice.

83

KOZOHORSKÝ, Petr (2010): Karlovarské letní kino: Pohled do historie. on-line verze (http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/karlovarske-letni-kino-pohled-do-historie20101122.html) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. 84 Portál Památky a příroda Karlovarska. 2014. (http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-varyhotel-thermal/) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. 85 Portál hotelu Thermal. 2014. (http://www.thermal.cz/kongresove-centrum/kongresove-prostory.html) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. 86 Půdorys lázeňského hotelu Thermal viz příloha č. 5, str. 52. 87 KŘIVÁNKOVÁ, Darina (2007): Thermal je časovaná bomba. on-line verze (http://www.lidovky.cz/thermal-je-casovana-bomba-0h2/kultura.aspx?c=A070709_091558_ln_kultura_vvr) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. - 29 -

Ani MFF Karlovy Vary nepočítal s jeho vyuţitím a prezident festivalu, Jiří Bartoška prohlásil: „Letňáky patří do padesátých let,“88 O rok později se uţ při otázce, jak MFF Karlovy Vary podpořit, uvaţovalo i o rekonstrukci letního kina.89 V roce 2004 je situace opět pesimistická a se zapojením letního kina do MFF Karlovy Vary ani s jeho rekonstrukcí se opět nepočítá z důvodů nedostatku financí.90 O několik let později se především díky iniciativě herce a hudebníka Ladislava Gerendáše podařilo kino zrekonstruovat a v roce 2011 znovuotevřít. Toho vyuţil i MFF Karlovy Vary a od roku 2011 zavedl novou „tradici“ promítání zakončovacího filmu pro veřejnost zdarma právě v tomto letním kině. Zároveň kino slouţí i pro další doprovodný program a kulturní akce. Vedoucí produkce Petr Lintimer však s jeho širším vyuţitím nepočítá. „Letní kino se vlastně opravilo. Letní kino taky není digitalizovaný. Zaplať pánbů, ţe se ten prostor takhle zkultivoval a můţou tam probíhat i koncerty, který tam poslední roky probíhají poměrně úspěšně. Tam se podařilo udělat i celkem zajímavou událost z toho zahajovacího dne, kdy jsme tam promítali. Zvlášť loni, kdy nám na úvodní projekci přijel John Travolta a bylo tam skoro 3000 lidí, který úplně jako samozřejmě šíleli nadšením, kdyţ ho viděli. Takţe tahle zapojení letního kina s tím počítáme dál, ale bohuţel s tou limitou, ţe tam je jen 35 mm promítačka, takţe zase jenom z filmového pásu. Takţe zase jenom spíš takový happening, neţ úplně festivalový promítání, protoţe na pětatřicítce jsme loni tedy z 220 filmů měli 10 a ještě asi 6 jich bylo krátkých, tak se obávám, ţe toho uţ nebude příliš.“91 Velice často se také na seznamu potenciálních promítacích sálů objevovala a objevuje budova Císařských lázní, které jsou spíše známé jako Lázně I. MFF Karlovy Vary s nimi pracoval aţ do roku 2006 jako s prostorem pro doprovodný program a zázemí pro noční zábavu návštěvníků festivalu. To skončilo poţárem v ranních hodinách 5. 7. 2006 v ČEZ Energy Clubu, který ten rok v Lázních I sídlil.92

88

KAŠPAR, Martin (2002): Totální konec letního kina je neodvratný. Karlovarský deník, roč. XI, č. 147, str. 23. 89 KALINOVÁ, Ivana (2003): Bioscop festivalu pomohl, ale Karlovy Vary nespasil. Karlovarský deník, roč. XII, č. 162, str. 22. 90 ŠORFA, Josef (2004): Festival čeká na nové kinosály. Mladá fronta Dnes, 7. 7. 2004, roč. 2004, str. D3. 91 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 92 ZEDNÍK, Vladimír (2006): Festivalu zbývají jen hodiny. Mladá fronta Dnes, 8. 7. 2006. roč. 2006, str. C3. - 30 -

Ještě dva roky poté byly Lázně I vyuţity pro podobnou činnost, ale budova byla pronajata společnosti Vodafone, která zde zřídila Vodafone Fér Klub a to se značným omezením, aby se jiţ situace z roku 2006 neopakovala. V roce 2009 se pak toto centrum noční zábavy přesunulo do budovy bývalé městské spořitelny na Divadelním náměstí. Lázně I však neměly slouţit pouze k výše popsaným akcím, ale MFF Karlovy Vary je chtěl vyuţít k mnohem širšímu účelu. Především zde mělo být vybudováno filmové a kongresové centrum, muzeum MFF Karlovy Vary a také 3 kinosály s celkovou kapacitou aţ 900 míst. O tomto plánu jednali zástupci MFF Karlovy Vary, města Karlovy Vary a Karlovarského kraje v roce 2004.93 Město a kraj se však nakonec po jednáních a neshodách s MFF Karlovy Vary rozhodli raději investovat do výstavby multifunkční haly KV Arena. Myšlenka zde zřídit filmové centrum a promítací sály pak byla znovuvzkříšena ještě v roce 2007 během převodu majetku z města na kraj,94 ovšem uskutečněna doposud nebyla. Multifunkční hala KV Arena měla pomoci MFF Karlovy Vary vyřešit permanentní nedostatek promítacích míst a měla být také kinem, které bude blízko “batůţkářům“, kteří nocují na přilehlém stadionu Závodu míru. Stavbu KV Areny jiţ od začátku doprovázely problémy a neshody, které nejsou pro tuto práci nijak podstatné. Jedním z problémů však byly i konzultace s týmem MFF Karlovy Vary. V roce 2007 to byla změna projektu a vybudování stálé promítací kabiny.95 V následujícím roce, kdy se KV Arena dostavovala, se s ní ještě stále pro MFF Karlovy Vary zcela počítalo. Vedoucí produkce Petr Lintimer pro Mladou frontu Dnes ještě uvedl: „Těšíme se na něj a jsme i zvědaví. Kino má být v hale hezké, veliké a nejmodernější.“96 V roce 2009, kdy mělo být kino v KV Areně uvedeno do provozu, jiţ tolik optimismu nepanovalo. „Došlo ke skluzu v kolaudaci a nechtěli jsme riskovat, ţe by se nestihla do festivalu, zvlášť kdyţ paní doktorka Zaoralová uţ dopředu plánuje filmy do konkrétních kin,“ uvedl prezident festivalu, Jiří Bartoška.

93

ŠORFA, Josef (2004): Festival čeká na nové kinosály. Mladá fronta Dnes, 7. 7. 2004, roč. 2004, str. D3. ČTK (2004): Starou bolestí jsou provizorní sály. Mladá fronta Dnes, 2. 7. 2004, roč. 2004, str. C3. 94 VOR (2007): Přibudou nové kinosály. Právo, 7. 7. 2007, roč. 2007, str. 42a. 95 Ibid. 96 ZEDNÍK, Vladimír (2008): Festival se blíţí. Nafukovací kino roste u Thermalu. Mladá fronta Dnes. 1. 7. 2008, roč. 2008, str. C1. - 31 -

S vyuţitím KV Areny se však počítalo v následujícím ročníku festivalu.97 V KV Areně tak proběhly v roce 2009 pouze dvě „zkušební“ projekce snímku Tobruk (Václav Marhoul, 2008). V dalším roce se však situace jiţ zcela změnila. Vedení MFF Karlovy Vary bylo s promítacím sálem v KV Areně zcela nespokojeno. Jako hlavní důvody uváděli nedostatečnou promítací techniku, chybějící elevaci a zatemnění sálu. KV Arenu tak odmítli pro účel festivalu vyuţít a vedení KV Areny se rozhodlo uskutečnit alespoň dvě svá promítání, která by neměla s MFF Karlovy Vary nic společného. Tato promítání se však uţ neuskutečnila. Dnes vedení MFF Karlovy Vary s KV Arenou nepočítá vůbec. „KV Arena. Tam, tam není promítačka. Je tam zvuk. Bylo tam kdysi plátno. Obávám se, ţe je uţ takhle 4 roky někde sloţený a tím pádem nepouţitelný. Ale bohuţel tam není promítačka. [T]a vzdálenost promítačky v KV Areně je tak veliká, ţe ta promítačka musí být maximální moţná, tudíţ v Čechách neexistující.98 Ţe by to měl někdo jako rentál, o tom jsme neslyšeli. Teď jsme se začali bavit se společností, která vyvinula laserový projektor DCP-4K a ten by to usvítil. Nicméně todleto nám ještě není k dispozici a spíš by se nám to hodilo do toho letního kina. KV Arena je trošku jako překvapení, ţe se do toho investovalo poměrně dost peněz, ale na tu kinovou část uţ tam nezbylo nic. Tím pádem jako je pro nás k ničemu.“99 Karlovy Vary jsou především lázeňským městem, a proto není divu, ţe jsou zde početné ubytovací kapacity, které nabízejí mimo jiné i konferenční prostory, které je moţné vyuţít i jako promítací sály. Tak začínal i MFF Karlovy Vary, jak uvedl prezident festivalu Jiří Bartoška: „Vţdyť festival začínal v Grandhotelu Pupp, pak se rozšířil i do Letního kina, a protoţe to bylo málo, byl postaven Thermal.“100 V hotelech se stále promítá i dnes. Přesněji v Grandhotelu Pupp a hotelu Richmond a do roku 2003 se promítalo i v hotelu Imperial a Bristol. Karlovarský deník uvedl, ţe z promítacího sálu v hotelu Bristol se stala prádelna.101

97

Portál KVIFF. 2014b. (http://www.kviff.com/cz/aktualne/1267/) – ověřeno ke dni 10. 4. 2014. Vzhledem k tomu, ţe se v KV Areně uskutečnila promítání v roce 2009, se zapůjčenou promítací technikou, musí tedy dostatečná promítací technika v ČR existovat a existovala jiţ v roce 2009. Nepodařilo se však zjistit, o jakou promítací techniku přesněji šlo. 99 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 100 KALINOVÁ, Ivana (2003): Karlovarský festival zraje, kina i Thermal chřadnou. Karlovarský deník, roč. XII, č. 155, str. 25. 101 Ibid. - 32 98

Vedoucí produkce Petr Lintimer na toto téma uvedl: „Imperial uţ nemá ten prostor. Kde se promítalo, tak uţ v Imperialu neexistuje,102 takţe tam uţ to nemá bohuţel smysl. Bristol, tam jsme se byli podívat před rokem asi. Bohuţel ty kina nebo přímo v tom Bristolu ten sál existuje a teoreticky jako kino by šlo vyuţít. Nicméně je poměrně malý, s malou kapacitou kolem 300 míst.103 Není pochopitelně vůbec vybavenej. Není tam ani promítačka, ani plátno, ani zvuk. A v dnešní době digitálních projekcí je zápůjčka digitálního projektoru strašně drahá. Takţe ten Bristol, neuvaţujeme o tom vzhledem ke kapacitě. Neuvaţujeme o tom, ţe bysme si ho pronajímali. Je to strašně malý na to. Nehledě na to, ţe je to vysoko. Nikdo tam nechce chodit.“104 Technický manaţer hotelu Bristol, Ota Krejčík, uvedl jiné důvody, proč ukončili spolupráci s MFF Karlovy Vary. Především šlo o neukázněnost diváků, kteří nerespektovali nařízení personálu, chodili mimo prostory pronajaté MFF Karlovy Vary a především rušili klid klientů hotelu. Navíc MFF Karlovy Vary neustále poţadoval sníţit nájem prostorů a odmítal platit poţadovanou částku. Oba subjekty tak ukončily spolupráci kvůli odlišným zájmům.105 V minulosti se také počítalo s kongresovým sálem, který měl vzniknout v novém hotelu Carlsbad Plaza. Kongresový sál měl mít cca 250 míst.106 Nakonec však bylo vybudováno několik menších salonků, jejichţ spojením se můţe dosáhnout maximálního počtu 102 míst.107 To je však pro účely MFF Karlovy Vary naprosto nedostatečné. V současnosti je asi nejdiskutovanějším kinosálem sál varieté Orfeum v Národním domě. S tímto sálem se střídavě počítalo i nepočítalo kvůli nepovedené privatizaci a následné absenci investora, který by zajistil opravu a rekonstrukci. V roce 2004 se uţ s tímto sálem nepočítalo.108

102

Hotel Imperial však stále nabízí mezi dalšími konferenčními prostory i místnost Cinema Hall, která při konfiguraci divadlo nabízí aţ 176 míst. 103 Sál má kapacitu pouze 160 míst. Kapacity 300 míst by se pravděpodobně dalo docílit za předpokladu, ţe by si diváci posedali na zem a zaplnili kaţdé volné místo v sále. 104 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 105 KREJČÍK, Ota: 18. dubna 2014 (Karlovy Vary), telefonický rozhovor vedl Jan Najman (poznámky z rozhovoru jsou uloţeny v soukromém archivu autora). 106 ČTK (2005): Festivalu chybí moderní kinosály. Kdy bude líp?. Karlovarský deník, roč. XIV, č. 142, str. 15. 107 Portál Carlsbad Plaza. 2014. (http://www.carlsbad-plaza.com/cs/konferencni-prostory) – ověřeno ke dni 13. 4. 2014. 108 ŠORFA, Josef (2004): Festival čeká na nové kinosály. Mladá fronta Dnes, 7. 7. 2004, roč. 2004, str. D3. - 33 -

Dnes je to naopak nejpravděpodobnější nový sál pro MFF Karlovy Vary, jak uvedl vedoucí produkce Petr Lintimer. „Měli jsme dlouhodobý smlouvy [s firmou Dorleans], ale v týhle fázi rekonstrukce Národního domu v Karlových Varech, uţ s nima neděláme smlouvy tříletý ale jen jednoletý smlouvy, protoţe nevíme, jestli příští rok nebude uţ ten Národní dům hotovej. Tím pádem bychom to kino přesunuli tam. Sál s větší kapacitou109 a uţ bychom hlavně platili méně.“110 Z tohoto výčtu se tedy dá usuzovat, ţe ačkoliv Karlovy Vary nedisponují velkým mnoţstvím klasických kamenných kin, tak počet hypotetických promítacích prostorů s dostatečnou kapacitou je poměrně velký. Problémem je však nutnost oprav v některých případech, zatemnění, a zapůjčení promítací techniky, coţ by znamenalo značné navýšení nákladů MFF Karlovy Vary. Navíc se zdá, ţe ani kooperace mezi jednotlivými subjekty není úplně ideální, podobně jako tomu je v jednání se společností Dorleans. 4.1.3 Nová atrakce i součást festivalu Nafukovací mobilní kino Espace Dorleans však není pouze kinosálem, který zvyšuje kapacitu MFF Karlovy Vary o 300 míst. Kino se postupně stalo i součástí celého festivalu, jak potvrzuje Petr Lintimer: „[S]talo se atrakcí festivalu. Byť samozřejmě spousta lidí tam třeba zrovna chodit nechce, protoţe kdyţ je vedro, tak tam opravdu je vedro. Nicméně se stalo jakýmsi maskotem nebo já nevím jak to nazvat. Ale takovou jako tradicí festivalu. Je to uţ 12 let, co jsme to přivezli poprvé a to je jeden z důvodů, proč to nechceme říkat úplně jako na 100%, ţe nebude. Ono jako třeba opravdu nebude. Zvlášť pan Bartoška si ho hodně oblíbil a rozhodně o něj nechce přijít.“111

109

Sál můţe pojmout aţ 900 míst. LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 111 Ibid. - 34 110

Jak jsem zmínil výše, kino zprvu vzbuzovalo svou výzdobou a celkovým vzhledem velkou pozornost. Po převzetí společností Dorleans se však zaměřilo jiným směrem. V prvním roce provozu kina firmou Dorleans bylo kino stylisticky popsáno jako „[Something] between an igloo and the Stay Puft marshmallow man112.“113 Postupně se však kino začalo přizpůsobovat celkovému vizuálu a architektuře festivalu.114 „[R]ozhodně se snáz jakoby zapojí to kino do architektury festivalu nebo praktickýho vizuálu, protoţe jsou tam ty plochy, který můţete takhle polepit a je to vidět. Takţe to ty kamenný kina nemaj. Samozřejmě vevnitř se o to nějak snaţíme, ale těch prostorů tam není tolik[…], aby se daly vyuţít.“115 poznamenal Petr Lintimer. Pro některé je však tento kinosál stále pouhým provizoriem, stejně jako pro uměleckou poradkyni festivalu Evu Zaoralovou.116 Je tak otázkou, zda se v budoucnu najdou nové prostory a zda pak přestane být kinosál Espace Dorleans potřebným, nebo zda na festivalu zůstane, i kdyţ třeba jen jako jeho poněkud drahý symbol. Kino Espace Dorleans však není jedinou atrakcí, která by odkazovala na „staré časy“. V dřívějších letech několikrát působil v Karlových Varech během MFF Karlovy Vary i putovní kinematograf bratří Čadíků. Ten se na MFF Karlovy Vary objevil například v roce 2000117 a 2003118. Diváci zde vţdy nejvíce oceňovali, ţe kino má v podstatě neomezený počet míst, na která nemusí shánět lístky. Další atrakcí pak bylo v loňském roce Obludárium bratří Formanů. To připomnělo atmosféru podobných atrakcí z konce 19. a počátku 20. století. Právě těmi se také Petr a Matěj Formanovi inspirovali. „[Z]e starých cirkusů, kabaretů, dokonce i nočních podniků a freak shows.

112

[Něco] mezi iglú a Lékořičáčkem. – překlad autora. BEDNÁŘOVÁ, Veronika (2005): What´s the big igloo thing beside the Thermal?. Festivalový deník, roč. 2005, č. 1, str. 7. 114 Příklady sladění kina Espace Dorleans s celkovým vizuálem MFF Karlovy Vary viz příloha č. 6, str. 53. 115 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 116 ZEDNÍK, Vladimír (2011): V Karlových Varech už stojí nafukovací kino, odolá ohni i vichřici, on-line verze (http://vary.idnes.cz/v-karlovych-varech-uz-stoji-nafukovaci-kino-odola-ohni-i-vichrici-pya-/varyzpravy.aspx?c=A110628_182338_vary-zpravy_pp) – ověřeno ke dni 30. 5. 2012. 117 KÁBRT, Jan (2000): Putovní kinematograf zvítězil nad deštěm, on-line verze (http://kultura.idnes.cz/putovni-kinematograf-zvitezil-nad-destem-fgv-/filmovy-festivalvary.aspx?c=A000713233254mff2000_kne) – ověřeno ke dni 16. 4. 2014. 118 KOZOHORSKÝ, Petr (2003): Čadíci? Zaručená kvalita. Karlovarský deník. roč. XII, č. 156, str. 9. - 35 113

Zejména o cirkusových ‘zrůdách’119 jsme si načetli snad všechnu dostupnou literaturu a zhlédli všechny filmy. […] Samozřejmě jsme také přidali vlastní příběhy. Baví nás minulost a atmosféra cirkusu.“120 Vedoucí produkce Petr Lintimer k tomuto tématu zmínil, ţe se vţdy snaţí o pestrost doprovodného programu. Navíc Petr a Matěj Formanovi jsou známí prezidenta festivalu, Jiřího Bartošky a proto Obludárium také mohlo oslavit svou derniéru právě v Karlových Varech. „Tohle to tam krásně zapadlo. Je to záměr a zároveň náhoda.“121 4.1.4 Programové složení promítání v Espace Dorleans Vzhledem k tomu, ţe promítací sál Espace Dorleans slouţí v rámci MFF Karlovy Vary jako kino, nesmí být opomenuta ani tato stránka, tedy co, jak a kdy je promítáno. K této analýze mi pomohly především Programy, které vydává MFF Karlovy Vary ke kaţdému ročníku festivalu. Zároveň také nesmíme zapomenout na technická specifika kina Espace Dorleans, o kterých jsem psal v předešlých kapitolách a to především na to, ţe Espace Dorleans disponuje pouze jednou promítačkou na 35 mm film a aţ od roku 2008 i digitální promítací technikou. Pokud se podíváme na první otázku, tedy co se promítalo v kině Espace Dorleans, musíme se zaměřit především na sekce, které byly v tomto kinosále uvedeny.122 Proměnlivost sekcí, které byly uvedeny v kině Espace Dorleans, je poměrně velká. Není zde ţádná sekce, která by byla zastoupena v kaţdém roce. Nejčastěji zde však můţeme najít filmy ze sekce Horizonty a Jiný pohled (8x v 10 ročnících) a pak sekce Fórum nezávislých a Soutěţní sekce (7x v 10 ročnících).123 K poměrně velké změně ve sloţení sekcí uvedených v kině Espace Dorleans, došlo v roce 2006, kdy i prudce vzrostl počet promítání z předešlých 42 na 52.124 Změnilo se především sloţení sekcí, které byly v kině promítány. V letech 2006 a 2007 byly v kině promítány téměř výhradně filmy ze sekce Fórum nezávislých a také několik krátkých filmů, které byly většinou také počítány jako nezávislá tvorba. To změnil aţ rok 2008, kdy bylo kino digitalizováno a počet sekcí se opět navýšil a rozrůznil. Nejvyššího počtu různých promítaných sekcí pak kino dosáhlo v letech 2011 a 2012, kdy v kině bylo promítáno 7 různých sekcí. 119

Uvozovky v originále. – poznámka autora. LIPÁR, Ondřej; PLESKOTOVÁ, Kristýna (2013): Petr Forman láká nejen na zrůdy ze spektakulárního představení Obludárium: Bratři Formanové a 32 tun divadla. Festivalový deník. roč. 2013, č. 3, str. 3 121 LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). 122 Graf sekcí uvedených v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary viz příloha č. 7, str. 56. 123 Nejčetněji je zastoupena i sekce označená jako Ostatní. Ta obsahuje promítání krátkých filmů a Pocty filmovým tvůrcům, které se však neopakují kaţdý rok, jako ostatní sekce. Kategorie Ostatní je tak zastoupena 9x v 10 ročnících. 124 Graf počtu projekcí v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary viz příloha č. 8, str. 56. - 36 120

Podle toho, ţe v kině Espace Dorleans jsou často také promítány filmy ze Soutěţní sekce, lze usuzovat, ţe kino je bráno v rámci festivalu jako poměrně prestiţní prostor, i kdyţ tyto filmy jsou zde promítány aţ ve druhém nebo třetím nasazení v rámci festivalu.125 Nejvíce promítání z této sekce, celkem 16 bylo v kině Espace Dorleans uvedeno v roce 2003, tedy v prvním roce, kdy kino bylo na MFF Karlovy Vary novinkou a pořadatelé ji samozřejmě chtěli ukázat v co nejlepším světle. O prestiţnosti tohoto prostoru také můţeme uvaţovat z hlediska premiér.126 Z počátku, v letech 2003 a 2005 byl v kině uveden poměrně velký počet premiér, přesněji 16. Největší zastoupení zde mají mezinárodní premiéry, celkem 52% a naopak nejmenší počet evropské premiéry, 22% z celkového počtu 158 premiér uvedených v kině Espace Dorleans. Svého vrcholu kino dosáhlo v roce 2009, kdy zde bylo uvedeno celkově 27 premiér. Poté ovšem začal počet premiér klesat a největšího propadu se kino dočkalo v loňském roce, kdy zde byly uvedeny pouze 3 premiéry oproti minulému roku, kdy jich bylo uvedeno celkem 19. Dalo by se uvaţovat o tom, ţe význam a prestiţnost kina Espace Dorleans z tohoto hlediska u MFF Karlovy Vary značně poklesly, protoţe celkový počet premiér uvedených v rámci MFF Karlovy Vary má spíše stoupající tendenci. Poměrně důleţitý je v případě kina Espace Dorleans také čas promítání. Jak jsem pospal výše, technická specifika kina neumoţňují dostatečnou cirkulaci vzduchu v kinosále ani chlazení. Proto by se dalo očekávat, ţe v odpoledních hodinách, kdy by měl tento stav dosahovat nejkritičtějších hodnot, budou promítány kratší filmy, oproti ranním či večerním hodinám. Proto jsem rozdělil jednotlivá promítání do bloků na dopolední (X – 12:00), odpolední (12:00 – 18:00) a večerní (18:00 - X). V jednotlivých blocích se pak počítá s průměrnou délkou promítání a následně jsou tyto bloky porovnány.127128 Ve většině ročníků (5 z 10) převaţuje dopolední promítání jako nejdelší a také průměrnou délkou dosahuje 96 minut. Večerní promítání jsou pak nejdelšími ve 4 ročnících z 10 a dosahují také průměrné délky 96 minut.

125

První promítání snímků ze Soutěţní sekce jsou zpravidla ve Velkém sále hotelu Thermal, aby mělo co nejvíce diváků a také porota moţnost shlédnout tyto snímky. 126 Graf premiér uvedených v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary viz příloha č. 9, str. 57. 127 Graf průměrné délky promítání v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary viz příloha č. 10, str. 57. 128 Pokud byl uveden krátký film s celovečerním filmem v jednom představení, byl jeho čas připočítán do celkového času promítání. Vstupenky se prodávaly jako na jedno představení a navíc by tyto krátké snímky vytvářely v celkovém průměru značné anomálie. - 37 -

A nakonec dopolední promítání byla nejdelšími pouze v jednom roce a to v roce 2010, kdy jejich průměrná délka byla 91 minut. Celkově však dosahují průměrné délky 94 minut. Jak je vidět, z těchto čísel i z grafu, tak průměrná délka se liší v rámci několika málo minut a není příliš markantní a nedá se tak zcela jasně určit, zda počasí a technická specifika kina Espace Dorleans jsou těmi určujícími, které ovlivňují délku jednotlivých promítání. Nelze totiţ například promítat více neţ 3 hodinový film jako půlnoční. 4.2 Espace Dorleans v Uherském Hradišti V Uherském Hradišti se kino Espace Dorleans objevilo pouze jednou, na 38. Letní filmové škole, v roce 2012. To, ţe bude na Letní filmové škole v Uherském Hradišti i kino Espace Dorleans, oznámili organizátoři akce aţ 18. 5. 2012 ve 2. tiskové zprávě. V ní se přímo uvádí: „Vedle kina Hvězda, Klubu kultury, Reduty a dalších stálých promítacích míst budou mít návštěvníci 38. LFŠ moţnost shlédnout filmy také v novém nafukovacím kině Espace Dorleans, které bude umístěno v blízkosti hlavních promítacích sálů. Kino, které bude do Uherského Hradiště přivezeno z Francie, disponuje plátnem o velikosti 7 x 10 metrů, zvukově izolačními zástěnami a 300 luxusními sedadly, včetně 6 míst pro handicapované osoby. Novým prostorem se organizátoři snaţí předejít náporu na dosavadní sály, k rozšíření o samostatně stojící nafukovací kino došlo také vzhledem k výpadku Slováckého divadla, které bude letošní léto procházet rekonstrukcí. Díky 35mm promítačce ‘Victoria’129 budou filmy v Espace Dorleans promítány klasickým způsobem.“130 Jak by se dalo z této zprávy odtušit, mobilní kino Espace Dorleans nemělo být pouhým nahrazením tehdy uzavřeného a rekonstruovaného kinosálu ve Slováckém divadle. Ale mělo jít i o rozšíření o nový promítací prostor. Jak však uvedl ředitel produkce Michal Surma, jednalo se primárně o řešení výpadku Slováckého divadla s 378 místy.131

129

Uvozovky v originále. – poznámka autora AČFK (2012): 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště 2. tisková zpráva, on-line verze: (http://www.acfk.cz/acfk10/editace/soubory/ke-stazeni/tiskove-zpravy/38LFS_2TZ.pdf) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. 131 SURMA, Michal: 2. dubna 2014, e-mailovou konverzaci vedl Jan Najman (kopie e-mailu je uloţena v soukromém archivu autora). - 38 130

V daném roce také na Letní filmovou školu dolehla změna loterijního zákona a to prostřednictvím jejích sponzorů a partnerů. Právě z tohoto důvodu odstoupil hlavní partner Letní filmové školy SYNOT TIP, a. s. K této finanční ztrátě se navíc přidaly výdaje za kino Espace Dorleans a meziroční rozdíl v bilanci byl cca 3 mil. Kč.132 Proto byla také Letní filmová škola v roce 2012 zkrácena o dva dny, oproti ostatním ročníkům. Kino Espace Dorleans se bez problémů zařadilo do programu celé Letní filmové školy a konalo se zde celkem 46 projekcí. Kino nemělo během této akce prakticky ţádné potíţe, takţe o něm nenajdeme téměř ţádné zmínky. Filmové listy se věnují spíše promítaným filmům a hostům této akce a zmínka o kině Espace Dorleans se dá najít pouze v programu jako místo, kde bude daný film promítán. Stejné je to i s Tiskovými zprávami. Zmínka o kinu Espace Dorleans je pouze jedna, výše citovaná. Další Tiskové zprávy se jiţ zabývají pouze filmy, hosty a v poslední Tiskové zprávě také statistikami. V případě MFF Karlovy Vary bylo kino Espace Dorleans poměrně vyzdvihováno jako neobvyklá novinka, stejně jako jeho technické aspekty. V případě Letní filmové školy tomu tak nebylo. Pořadatelé pravděpodobně předpokládali, ţe publikum je s kinem Espace Dorleans jiţ obeznámeno z MFF Karlovy Vary. Nebo se nabízí moţnost, ţe pořadatelé nechtěli na toto kino příliš upozorňovat, protoţe s ním sami nebyli zcela spokojeni a jak jsem uvedl výše, tak i někteří diváci byli zklamáni z nedostatečné klimatizace, která je v horkých letních dnech tak nezbytná. Před objednáváním kina Espace Dorleans vedení Letní filmové školy nijak nespolupracovalo s týmem MFF Karlovy Vary, aby se vyvarovalo případným problémům, které MFF Karlovy Vary během několika let spolupráce jiţ vyřešil, nebo aby si například vyjednal určité specifické podmínky. Tým Letní filmové školy má ke kinu také stejné výhrady. Především je to problém, ţe kino není digitalizované. Pro Letní filmovou školu je však problémem i to, ţe do malé promítací kabiny se vejde pouze jedna promítačka, coţ je v případě archivních kopií, o které jde na Letní filmové škole především, pro promítání velký problém.133 Právě technické vybavení je hlavním důvodem, proč Letní filmová škola kino Espace Dorleans nevyuţila v dalším roce a ani to neplánuje v budoucích letech. K tomuto důvodu se pak samozřejmě ještě přidává poměrně vysoká cena, kterou si firma Dorleans za své sluţby účtuje.

132

SURMA, Michal: 2. dubna 2014, e-mailovou konverzaci vedl Jan Najman (kopie e-mailu je uloţena v soukromém archivu autora). 133 Ibid. - 39 -

5. ZÁVĚR Jak bylo poznamenáno výše, nafukovací mobilní kino Espace Dorleans je unikátním kinem, které v Evropě a pravděpodobně ani ve světě nemá obdoby. Ačkoli se můţe na první pohled zdát, ţe toto kino je velice úspěšné a mělo by prosperovat, opak je pravdou. Změnou majitele kino utrpělo a jeho existence není do budoucna úplně jistá. Můţeme tak sledovat, ţe k provozování tohoto kina není zapotřebí pouze podnikatelský duch, ale také určitý citový vztah k tomuto kinu a klasické kinematografii jako takové. Jedno bez druhého se neobejde a výsledky jsou poměrně jasné. Yannicku Letoqueuxovi se nepodařilo udrţet jeho sen, i kdyţ do něj vloţil všechny síly i srdce. Na druhou stranu ani rodina Dorleans, která ke kinu nemá ţádné hluboké vazby a provozuje ho s čistě podnikatelským záměrem jako doplňkovou činnost svého hlavního podnikání, není v jeho provozu příliš úspěšná. Je však otázkou, zda by byl v dnešní komplexní době úspěšný i provozovatel, kterému by se podařilo skombinovat oba tyto přístupy. Studium tohoto kina a jeho působení v rámci českých filmových festivalů je bohuţel poměrně omezené. Můţeme sledovat kino pouze v určitém, ne příliš dlouhém, časovém úseku, coţ můţe vést ke značným zkreslením celého výzkumu. Prohloubení by si jistě zaslouţilo i působení kina Espace Dorleans v rámci jiných akcí a festivalů ve Francii a v jiných zemích. Ovšem prostor pro tuto část není v bakalářské práci dostatečně velký a vyţadoval by větší časové i finanční poţadavky pro rozsáhlejší výzkum. Proto je zde riziko případného zkreslení z právě popsaných důvodů. Toto téma by mohlo být i začátkem či impulsem pro další a mnohem rozsáhlejší budoucí výzkum. Ačkoliv toto kino má nepochybně svou unikátností značné klady, vystupují zde i zápory, které vyuţití kina velmi omezují. Jak jsem popsal výše, jsou to především finanční nároky a promítací technika, která je nedostatečná pro tuzemské filmové festivaly. Jedinou moţností, jak tyto problémy eliminovat je snaha vyjednat s provozovateli co nejvýhodnější podmínky, i kdyţ tato moţnost není příliš reálná, nebo instalovat jinde zapůjčenou promítací techniku, jako je tomu v případě MFF Karlovy Vary. Ovšem vyjednávací techniky MFF Karlovy Vary podle této práce nejsou příliš úspěšné, jak se společností Dorleans, tak ani s karlovarskými lázeňskými hotely a tým MFF Karlovy Vary by měl zhodnotit svůj stávající přístup. Zdá se tedy, ţe tento přístup také není udrţitelný, a proto bude zajímavé sledovat další vývoj jak spolupráce firmy Dorleans s MFF Karlovy Vary, tak i provozování kina Espace Dorleans jako takového i na jiných akcích.

- 40 -

6. SUMMARY This thesis is focusing on inflatable travelling cinema Espace Dorleans. This unique cinema is introduced especially in a context of film festival theories and theories of consumption. The cinema is also described as a part of the International Film Festival in Karlovy Vary. First chapters introduce briefly the history of travelling cinemas, especially in Europe. These chapters describe not only the history and development of travelling cinemas, but also the context of former perception and problems which these travelling cinemas had to deal with. Travelling cinemas and especially the case of the cinema Espace Dorleans is described after that from the point of view of film festival and consumption theories. Next chapter is focused only on the cinema Espace Dorleans. There is description of its beginnings as the cinema Impérial Bioscope and its history as well. You can find there also description of techniques and materials which were used in the cinema Espace Dorleans as well as phases and description of its construction. The last but not the least part of these chapters is focused on spectators' experiences with this cinema, on its advantages and disadvantages. Last chapters are dedicating to usage of the cinema Espace Dorleans in the Czech Republic. This cinema is used at the International Film Festival in Karlovy Vary and the Summer Film School in Uherské Hradiště. I do not focus only on the history of the cinema's using at these festivals, but also how they cooperate and work with this cinema, how the cinema became a part of these film festivals. I am also analyzing program's composition in case of the International Film Festival in Karlovy Vary by using quantitative methods of research.

- 41 -

7. POUŽITÉ ZDROJE Filmografie Tobruk (Václav Marhoul, 2008) Prameny AČFK (2012): 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště 2. tisková zpráva, on-line verze: (http://www.acfk.cz/acfk10/editace/soubory/ke-stazeni/tiskove-zpravy/38LFS_2TZ.pdf) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. ANDĚL, Jakub (2010): U nás si to odsedíte. Festivalový deník, roč. 2010, č. 5, str. 11. BEDNÁŘOVÁ, Veronika (2005): What´s the big igloo thing beside the Thermal?. Festivalový deník, roč. 2005, č. 1, str. 7. ČTK (2004): Starou bolestí jsou provizorní sály. Mladá fronta Dnes, 2. 7. 2004, roč. 2004, str. C3. ČTK (2005): Festivalu chybí moderní kinosály. Kdy bude líp?. Karlovarský deník, roč. XIV, č. 142, str. 15. DORLEANS, Aurélie: 17. března 2014, e-mailovou konverzaci vedl Jan Najman (kopie e-mailu je uloţena v soukromém archivu autora). DOUŠA, Marek (2005): Vtip Marka Douši. Festivalový deník, roč. 2005, č. 4, str. 3. DUŠEK, Martin (2003): Lumierovská tradice pokračuje ve Varech. Festivalový deník, roč. 2003, č. 2, str. A5. GROSSER, Tomáš (2003a): Festival hostí i nafukovací kino Bioscope. Mladá fronta Dnes, 1. 7. 2003, roč. 2003, str. C1. GROSSER, Tomáš (2003b): Festival hostí i nafukovací kino Bioscope. Mladá fronta Dnes, 1. 7. 2003, roč. 2003, str. C3. HAVLÍČEK, Lev (2010): Lidé festivalu. Téměř neviditelní, přesto naprosto nepostradatelní, on-line

verze

(http://magazin.e15.cz/regiony/lide-festivalu-temer-neviditelni-presto-naprosto-

nepostradatelni-846807) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. Hlasy z kinosálu. Jak se vám líbí nový, nafukovací Bioscope?. Festivalový deník, roč. 2003, č. 5, str. A3. IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope. - 42 -

INFLATABLE STRUCTURE L´ESPACE DORLEANS (2013). Theix: Dorleans. KÁBRT,

Jan

(2000):

Putovní

kinematograf

zvítězil

nad

deštěm,

on-line

verze

(http://kultura.idnes.cz/putovni-kinematograf-zvitezil-nad-destem-fgv-/filmovy-festivalvary.aspx?c=A000713233254mff2000_kne) – ověřeno ke dni 16. 4. 2014. KALINOVÁ, Ivana (2003): Bioscop festivalu pomohl, ale Karlovy Vary nespasil. Karlovarský deník, roč. XII, č. 162, str. 22. KALINOVÁ, Ivana (2003): Karlovarský festival zraje, kina i Thermal chřadnou. Karlovarský deník, roč. XII, č. 155, str. 25. KAŠPAR, Martin (2002): Totální konec letního kina je neodvratný. Karlovarský deník, roč. XI, č. 147, str. 23. KOZOHORSKÝ, Petr (2003): Čadíci? Zaručená kvalita. Karlovarský deník. roč. XII, č. 156, str. 9. KOZOHORSKÝ, Petr (2010): Karlovarské letní kino: Pohled do historie. on-line verze (http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/karlovarske-letni-kino-pohled-dohistorie20101122.html) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. KREJČÍK, Ota: 18. dubna 2014 (Karlovy Vary), telefonický rozhovor vedl Jan Najman (poznámky z rozhovoru jsou uloţeny v soukromém archivu autora). KROUŢKOVÁ,

Barbora

(2003):

Do

Varů

letos

dorazil

i

kočovný

kinematograf

(http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/filmzurnal/_zprava/do-varu-letos-dorazil-i-kocovnykinematograf--80036) – ověřeno ke dni 12. 2. 2014. KŘIVÁNKOVÁ, Darina (2007): Thermal je časovaná bomba. on-line verze (http://www.lidovky.cz/thermal-je-casovana-bomba-0h2/kultura.aspx?c=A070709_091558_ln_kultura_vvr) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. LINTIMER, Petr: 11. března 2014 (Praha), rozhovor vedl Jan Najman (zvukový záznam je uloţen v soukromém archivu autora). LIPÁR, Ondřej; PLESKOTOVÁ, Kristýna (2013): Petr Forman láká nejen na zrůdy ze spektakulárního představení Obludárium: Bratři Formanové a 32 tun divadla. Festivalový deník. roč. 2013, č. 3, str. 3 Portál Carlsbad Plaza. 2014. (http://www.carlsbad-plaza.com/cs/konferencni-prostory) – ověřeno ke dni 13. 4. 2014. Portál Fóra francouzských promítačů. 2014 (http://www.projectionniste.net/forums/viewtopic.php?f=25&t=5095&start=15) – ověřeno ke dni 1. 4. 2014.

- 43 -

Portál Geolocation. 2014. (http://www.geolocation.ws/v/I/56252407247453090095625240814955735138/espace-dorleans-docasne-gumove-kino-pred/en) – ověřeno ke dni 16. 4. 2014. Portál hotelu Imperial. 2014. (http://www.spa-hotel-imperial.cz/cz/konferencni-prostory-hoteluimperial) – ověřeno ke dni 26. 4. 2014. Portál hotelu Thermal. 2014. (http://www.thermal.cz/kongresove-centrum/kongresoveprostory.html) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. Portál Indiefilm. 2013. (http://www.indiefilm.cz/2012/08/08/ohlednuti-za-letni-filmovou-skolou2012-big-apple/) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014. Portál Jon Anton Entertainments. 2014. (http://www.antons-show.co.uk/heritage.htm) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. Portál KVIFF. 2014a. (http://www.kviff.com/cz/o-festivalu/historie-festivalu/) – ověřeno ke dni 10. 4. 2014. Portál KVIFF. 2014b. (http://www.kviff.com/cz/aktualne/1267/) – ověřeno ke dni 10. 4. 2014. Portál KVIFF. 2014c. (http://www.kviff.com/image/7715-atmosfera-ve-varech.jpg) – ověřeno ke dni 15. 4. 2014. Portál KVIFF. 2014d. (http://www.kviff.com/image/5198-festivalovy-plakat-rocniku-2007.jpg) – ověřeno ke dni 15. 4. 2014. Portál KVIFF. 2014e. (http://www.kviff.com/image/16528-adrian-grenier-a-jiri-bartoska.jpg) – ověřeno ke dni 16. 4. 2014. Portál KVIFF. 2014f. (http://www.kviff.com/image/18311-cary-joji-fukunaga.jpg) – ověřeno ke dni 16. 4. 2014. Portál Letní filmová škola Uherské Hradiště. 2012. (http://2012.lfs.cz/promitaci-mista.htm) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. Portál Mapy.cz. 2014. (http://www.mapy.cz/#!x=12.877127&y=50.228680&z=17&t=s&q=Karlovy%2520Vary&qp=1 0.578697_48.397103_20.309006_51.032374_6) – ověřeno ke dni 15. 4. 2014. Portál Ministerstva financí České republiky. 2014. (http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/hospodareni/majetek-statu/2014/majetkove-ucasti-ministerstva-financi-ke-17285) – ověřeno ke dni 30. 3. 2014. Portál Památky a příroda Karlovarska. 2014. (http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-hotel-thermal/) – ověřeno ke dni 14. 4. 2014.

- 44 -

Portál společnosti Dorleans. 2014. (http://www.dorleans.com/details_produits_dorleans.php?categorie=16) – ověřeno ke dni 30. 3. 2014. Portál TOTALFILM. 2014. (http://www.totalfilm.cz/2012/07/dnes-zacina-38-letni-filmovaskola-v-uherskem-hradisti/) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. PROGRAM: 38. MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY 2003 (2003). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. PROGRAM: 40. MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY 2005 (2005). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. PROGRAM: 41. MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY 2006 (2006). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. Program: 42. MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY 2007 (2007). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. Program: 43. Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary 2008 (2008). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. Program: 44. MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY 2009 (2009). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. Program: 45. MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY 2010 (2010). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. Program: 46. MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY 2011 (2011). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. Program: 47. Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary 2012 (2012). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. Program: 48. MFF KARLOVY VARY. 28/6-6/7/2013 (2013). Praha: Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s. RISOVÁ, Silvie (2005): Festival uţ je v centru všudypřítomný festival znamená kus práce. Karlovarský deník, roč. XIV, č. 152, str. 10. ROSENZWEIG, Alexis (2010): Un cinéma gonflable français pour les festivaliers de Karlovy Vary, on-line verze: (http://www.radio.cz/fr/rubrique/economie/un-cinema-gonflable-francaispour-les-festivaliers-de-karlovy-vary) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. - 45 -

SURMA, Michal: 2. dubna 2014, e-mailovou konverzaci vedl Jan Najman (kopie e-mailu je uloţena v soukromém archivu autora). ŠORFA, Josef (2004): Festival čeká na nové kinosály. Mladá fronta Dnes, 7. 7. 2004, roč. 2004, str. D3. TO (2007): Karlovarské filmové dění je v plném proudu: hlavní porotu tvoří známí herci, reţiséři i jiné profese. Haló noviny, 3. 7. 2007, roč. 2007, str. 42a. TOPIČ, Petr (2008): OBRAZEM: Ve Varech se zřítila socha, symbol festivalu, on-line verze (http://kultura.idnes.cz/obrazem-ve-varech-se-zritila-socha-symbol-festivalu-fyd-/filmovyfestival-vary.aspx?c=A080708_152729_zpr_mff_kot) – ověřeno ke dni 30. 3. 2014. VOLEMAN, Rudolf (2003): Nafukovací kino je ve Varech ve středu zájmu, on-line verze (http://www.novinky.cz/kultura/11299-nafukovaci-kino-je-ve-varech-ve-stredu-zajmu.html) – ověřeno ke dni 22. 4. 2012. VOR (2007): Přibudou nové kinosály. Právo, 7. 7. 2007, roč. 2007, str. 42a. ZEDNÍK, Vladimír (2006): Festivalu zbývají jen hodiny. Mladá fronta Dnes, 8. 7. 2006. roč. 2006, str. C3. ZEDNÍK, Vladimír (2008): Festival se blíţí. Nafukovací kino roste u Thermalu. Mladá fronta Dnes. 1. 7. 2008, roč. 2008, str. C1. ZEDNÍK, Vladimír (2009): Hotovo. Festival můţe začít. Mladá fronta Dnes, 2. 7. 2009, roč. 2009, str. C1. ZEDNÍK, Vladimír (2011): V Karlových Varech už stojí nafukovací kino, odolá ohni i vichřici, on-line verze (http://vary.idnes.cz/v-karlovych-varech-uz-stoji-nafukovaci-kino-odola-ohni-ivichrici-pya-/vary-zpravy.aspx?c=A110628_182338_vary-zpravy_pp) – ověřeno ke dni 30. 5. 2012.

Literatura BLÁHOVÁ, Jindřiška (2012): Národní, mezinárodní, globální. Proměny rolí Filmového festivalu v Mariánských Lázních / Karlových Varech, 1946 aţ 1959. In SKOPAL, Pavel (ed. 2012): Naplánovaná kinematografie: Český filmový průmysl 1945 až 1960. Praha: Academia, str. 255 – 311. - 46 -

GARNCARZ, Joseph (2008): The Fairground Cinema – A European Institution. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2008): Travelling Cinema in Europe: sources and perspectives. Frankfurt am Main: Stroemfeld/Roter Stern, str. 79 – 90. GÄRTNER, Torsten (2011): The Church on Wheels Travelling Magic Lantern Mission in late Victorian England. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinema today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 129 - 141. HALLER, Andrea – LOIPERDINGER, Martin (2011): Stimulating the Audience: Early Cinema´s Short Film Programme Format 1906 to 1912. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinema today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 7 – 21. JORDANOVA, Dina – CHEUNG, Ruby (2010): Film festivals and imagined communities. St. Andrews: St. Andrews Film Studies. KESSLER, Frank (2011): Programming and Performing Early Cinema Today: Strategies and Dispositifs. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinema today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 137 – 146. KROČA, Květoslav (2002): Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary: Kronika 1946 – 2001. Karlovy Vary: MIRROR PROMOTION s. r. o., str. 18. TOMASEVIC, Dick (2011): The Crazy Cinématographe, ort he Art of the Improptu Spectator. In LOIPERDINGER, Martin (ed. 2011): Early Cinda today: the art of programming and live performance. New Barnet, Herts: JL, str. 107 – 113. TURAN, Kenneth (2003): Sundance to Sarajevo : Film Festivals and the World They Made. Berkeley: University of California Press. VALCK, Marijke de (2007): Film festivals: from European geopolitics to global cinephilia. Amsterdam: Amsterdam University Press. WONG, Cindy H. (2011): Film Festivals : Culture, People, and Power on the Global Screen. New Brinswick: Rutgers University Press.

- 47 -

8. PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Karikatury z Festivalového deníku

Zdroj: DUŠEK, Martin (2003): Lumierovská tradice pokračuje ve Varech. Festivalový deník, roč. 2003, č. 2, str. A5.

Zdroj: DOUŠA, Marek (2005): Vtip Marka Douši. Festivalový deník, roč. 2005, č. 4, str. 3.

- 48 -

Příloha č. 2 – Půdorys kina

Zdroj: IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope. Příloha č. 3 – Průřez stavbou kina

Zdroj: IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope.

- 49 -

Příloha č. 4 – Schéma celé stavby kina

- 50 -

- 51 -

Zdroj: IMPÉRIALE BIOSCOPE: CINÉMA – THÉÂTRE (2002). Ploubalay: Impérial Bioscope Příloha č. 5 – Půdorys lázeňského hotelu Thermal

Zdroj: Portál Mapy.cz. 2014. (http://www.mapy.cz/#!x=12.877127&y=50.228680&z=17&t=s&q=Karlovy%2520Vary&qp=10.578697_ 48.397103_20.309006_51.032374_6) – ověřeno ke dni 15. 4. 2014.

- 52 -

Příloha č. 6 – Příklady sladění kina Espace Dorleans s celkovým vizuálem MFF Karlovy Vary 2005

Zdroj: RISOVÁ, Silvie (2005): Festival uţ je v centru všudypřítomný festival znamená kus práce. Karlovarský deník, roč. XIV, č. 152, str. 10.

- 53 -

2007

1

3

2

Zdroje: 1) TO (2007): Karlovarské filmové dění je v plném proudu: hlavní porotu tvoří známí herci, reţiséři i jiné profese. Haló noviny, 3. 7. 2007, roč. 2007, str. 42a. 2) Portál KVIFF. 2014c. (http://www.kviff.com/image/7715-atmosfera-ve-varech.jpg) – ověřeno ke dni 15. 4. 2014. 3) Portál KVIFF. 2014d. (http://www.kviff.com/image/5198-festivalovy-plakat-rocniku2007.jpg) – ověřeno ke dni 15. 4. 2014.

- 54 -

2010

Zdroje: ROSENZWEIG, Alexis (2010): Un cinéma gonflable français pour les festivaliers de Karlovy Vary, on-line verze: (http://www.radio.cz/fr/rubrique/economie/un-cinema-gonflablefrancais-pour-les-festivaliers-de-karlovy-vary) – ověřeno ke dni 13. 2. 2014. Portál KVIFF. 2014e. (http://www.kviff.com/image/16528-adrian-grenier-a-jiri-bartoska.jpg) – ověřeno ke dni 16. 4. 2014.

2011

Zdroje: Portál Geolocation. 2014. (http://www.geolocation.ws/v/I/56252407247453090095625240814955735138/espace-dorleans-docasne-gumove-kino-pred/en) – ověřeno ke dni 16. 4.

2014. Portál KVIFF. 2014f. (http://www.kviff.com/image/18311-cary-joji-fukunaga.jpg) – ověřeno ke dni 16. 4. 2014. - 55 -

Příloha č. 7 – Graf sekcí uvedených v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary

60

Ostatní

50

Otevřené oči

40

Na Východ od Západu - soutěžní sekce Soutěžní sekce

30

Návraty k pramenům

20

Fórum nezávislých

10

Hlavní program - mimo soutěž

2003

České filmy 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

0

Jiný pohled

Příloha č. 8 - Graf počtu projekcí v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary 60 50 40 Dopoledne Odpoledne

30

večer 20

celkem

10 0 2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

- 56 -

2011

2012

2013

Příloha č. 9 – Graf premiér uvedených v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary

30 25 20 15

EP IP

10

WP

5 0 2013 2012

2011 2010

2009 2008

2007 2006 2005 2004 2003

Příloha č. 10 – Graf průměrné délky promítání v kině Espace Dorleans v rámci MFF Karlovy Vary 120 100 80 dopoledne 60

odpoledne večer

40 20 0 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

- 57 -

9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR – Česká republika MFF – Mezinárodní filmový festival ÚV KSSS – Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu

- 58 -