Zbraslavské noviny 4/2015 Informaèní zpravodaj mìstské èásti Praha - Zbraslav
Naše téma: Skauti slaví 25 let obnovení støediska Uragan • • • •
Stopaø: rozhovor s Karlem Paškem Rozpoèet pro rok 2015 Jarní zprávy Okrašlovacího spolku Èestné obèanství – pocta nebo problém? Neprodejné
4/2015
Zbraslavské noviny
Èemu, proè a jak vzdávat hold? Pøišlo jaro a stejným dnem se zapoèal i Rok pro Zbraslav, projekt plný oslav, akcí a setkávání, který vznikl jako pøipomínka 900 let od první písemné zmínky o Zbraslavi. V Mìstském domì se 21. bøezna sešla pestrá spoleènost - historici, umìlci a politici s místními obèany i návštìvníky Zbraslavi, aby se zamysleli nad historií místa, kde žijeme, pøipomnìli si rùzná významná období a vzdali mu tím hold. Ten samý den veèer se pak také na zámku rozezvuèel Královský sál koncertem duchovní hudby. Celý projekt symbolicky propojuje místo s lidmi, mìsto se zámkem, historii se souèasností, místní obyvatele s návštìvníky, amatéry s profesionály, mladé s moudøejšími, podnikatele s kulturními a politickými osobnostmi. Zkuste si prolistovat brožurku vydanou právì pro Rok pro Zbraslav – najdete v ní nejen zajímavé èlánky o místní historii, ale také program neboli kalendáø všech plánovaných kulturních, sportovních i jiných akcí na celý rok. Jejich množství a rùznorodost je ohromující! Ale máme vùbec co oslavovat? Proè k nám zvát pøespolní návštìvníky? Máme jim co ukázat, èím se chlubit? Ještì jsme nestihli spravit ulice, zpøehlednit a upravit námìstí, vyøešit místa ve školkách a školách a už slavíme? Ale ano, zajisté! Protože vedle øešení všech praktických problémù a potøeb Zbraslavi je také tøeba pøipomínat si sílu a slávu minulosti tohoto místa. Je dobré peèovat o genius loci Zbraslavi, inspirovat se jím a rozvíjet ho. Silná a výjimeèná místa pøitahují silné a výjimeèné lidi. A i když v historii tohoto místa docházelo k obdobím vzkvétání i stagnace, dnes mùžeme vnímat poèátek další rozkvìtu. Vidíme rostoucí zájem o dìní kolem sebe, o rozvoj místa, kde žijeme, snahu a chuť místních obyvatel sdílet a zažívat nìco spolu. Je skvìlé být u toho! Hodnì inspirace a radosti teï i v prùbìhu celého roku pøeje vám Klára Vítù
REKONSTRUKCE KOUPELEN A KOMPLETNÍ
Obsah: • Stopaø: rozhovor s Karlem Paškem .....................................................................…str. 3 • Malá sonda mezi skauty .....................................................................................…str. 4 • Zprávy z radnice: Zbraslav slaví 900 let ............................................................... ...str. 6 • Zprávy z radnice: Rozpoèet pro rok 2015 ............................................................ ...str. 7 • Jarní zprávy Okrašlovacího spolku.......................................................................... str. 9 • Cena Køesadlo pro Vìru Formánkovou .............................................................…str. 11 • O pùdì, vodì, štìrkopísku, veøejnosti a institucích ...........................................….str. 12 • Èestné obèanství – pocta nebo problém? .........................................................…str. 14 • Pøedstavujeme zbraslavské osobnosti: Ing. Roman Havránek............................….str. 15 • Výroèí První èeské živnostensko-prùmyslové školy ............................................….str. 16 • Oddíl kanoistiky na vzestupu ...........................................................................….str. 20
O èem budeme psát pøíštì? • Nové muzeum v Dolních Bøežanech • Seriál zbraslavské osobnosti: JUDr. Antonín Høebík • Námìty k ROKu pro Zbraslav • Nový šéfredaktor se pøedstavuje
Pašijové hry budou na Zbraslavi i letos Obèanské sdružení ZBRASLAVSKÉ PAŠIJE již pátým rokem poøádá v historickém prostøedí zámeckého parku zbraslavského zámku lidové pašijové hry. Hry se odehrávají v zámeckém areálu pøed kostelem sv. Jakuba st. na Zbraslavi za úèasti význaèných profesionálních hercù Národního divadla, Mìstských divadel pražských a dalších èeských divadelních scén (napø. Radúz Mácha, Simona Postlerová, Jan Novotný, Lucie Žáèková, Oldøich Vlèek, Jaromíra Mílová, Pavla Beretová, Stanislav Oubram a Jan Pejchal). Èleny divadelního souboru jsou zbraslavští farníci a místní divadelní ochotníci z Divadla Jana Kašky. Originální hudbu k pašijovým hrám složil František Štìrbák, vedoucí hudebního souboru divadla Kalich. Dosavadní pøedstavení vždy vzbudila mezi návštìvníky mimoøádný ohlas. V roce 2012 pøedstavení poctil svou osobní návštìvou i primas èeský, kardinál Dominik Duka, což dodalo produkci nejen na významu, ale i na další popularitì.
PØESTAVBY BYTÙ. KVALITNÌ A ZA ROZUMNÉ CENY. Osobní cenová kalkulace a konzultace zdarma. Tel. 777 317 278
2
Letošní pøedstavení se uskuteèní opìt ve velikonoèní dobì v areálu zbraslavského zámku v sobotu 18. 4. 2015 od 14:30 hodin. Pøedstavení trvá asi hodinu a ètvrt. Návštìvníci se navíc po dobu pøedstavení stanou
lidem jeruzalémským, neboť aktéøi se vždy pohybují pøímo mezi nimi. Vstupné je zcela dobrovolné. Všichni protagonisté, i profesionální herci, úèinkují bez nárokù na jakýkoli honoráø. Organizace a technické zajištìní pašijových her je i pøesto finanènì nároèné. Tato akce se mùže uskuteènit jen díky podpoøe Zbraslavské farnosti, Mìstského úøadu Praha 5 – Zbraslav, finanèním darùm nìkterých obèanù a díky finanèním prostøedkùm z dobrovolného vstupného. Pokud se kdokoli rozhodne podpoøit konání pašijových her jakoukoli finanèní èástkou, mùže zaslat svùj pøíspìvek na bankovní úèet obèanského sdružení ZBRASLAVSKÉ PAŠIJE, vedený u Èeské spoøitelny. Èíslo bankovního úètu je: 2837323329/0800 Požadavek na potvrzení sponzorského daru pro daòové úlevy mùžete zaslat na adresu: OS ZBRASLAVSKÉ PAŠIJE, Vilímkova 259, Praha 516, PSÈ 15600, nebo elektronicky na adresu:
[email protected] a
[email protected] Pøípadným dárcùm pøedem dìkujeme za podporu a od Boha jim vyprošujeme požehnání.
Za Výbor obèanského sdružení ZBRASLAVSKÉ PAŠIJE Petr Megela
Foto na titulní stranì: Vedoucí a starší èlenové TOMu pøi rádcovském kursu o Velikonocích roku 1990 pøejímali skautovskou myšlenku.
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
Stopaø: rozhovor s Karlem Paškem Na 4. dubna pøipadá významné výroèí, které sice nenaleznete v kalendáøi na vašem stole, ale v tom zbraslavském ano. Ten den slaví zbraslavští skauti 25 let od obnovení støediska Uragan. A tak, když jsme promýšleli, jak pojednat toto téma pro Zbraslavské noviny, vìdìli jsme, že v nìm urèitì nesmí chybìt rozhovor se Stopaøem, tedy s Karlem Paškem. Rozhovoru se ujal Marcel Faikis, který též položil 5 otázek bývalým i souèasným èlenùm Uraganu. Rozhovory s nimi, které následují na další stranì, uspoøádaly a sestavily Eliška Pašková a Eva Schiebelová. Jak ses dostal ke skautùm? To bylo na podzim roku 1968. Moje maminka se potkala v autobuse s Jiøím Velkem – Vlkem a domluvili se. Vlk v té dobì obnovoval skauting na Zbraslavi – svého syna a jeho tøi kamarády pøipravoval jako rádce. Zaèali nìkdy na jaøe a hned po prázdninách (ale také po okupaci) zaèali pøijímat èleny. Oddíl fungoval do záøí 1970, pak musel skonèit. Mìl skauting nìjaký vliv pøi výbìru tvého studia architektury? Ne, to ne. To mì neovlivnilo, protože to s profesním vzdìláním moc spoleèného nemá. Ale jedna zajímavá spojitost tu je. Když jsem se chystal na architekturu, souèástí pøijímaèek byly i talentové zkoušky z kreslení. V èemž jsem já, upøímnì øeèeno, zrovna nejlepší nebyl. A tak jsem dojíždìl do Øevnic k panu docentu Severovi. Na fakultì vyuèoval sochaøinu a já jsem u nìj bral hodiny kreslení. Když se dozvìdìl, že jsem skaut, mìl radost, protože i on sám byl skautem. Po mnoha letech, když jsme obnovovali mohylu (zakladatele skautingu A. B. Svojsíka) ve Štìchovicích, pøemýšleli jsme také nad tím, jak obnovíme pùvodní desku s reliéfním portrétem. Dozvìdìl jsem se, že autorem té plakety byl sochaø Severa. Pojem a jméno sochaøe Severy se mi spojilo s pojmem Øevnice. Pøes skauty z Øevnic jsem vypátral dceru pana architekta, a ta nám pùjèila sádrový odlitek. Ten byl sice poškozený povodní, ale použili jsme ho. „Junák všude bratry má.“ Jak probíhalo obnovení Junáka po roce 1989? Junák jako organizace se obnovil pøi slavném setkání v Mìstské knihovnì v Praze v prosinci 1989. V knihovnì se tenkrát sešlo
pùvodní vedení Junáka z roku 1970 (ústøedí, krajské rady, okresní rady atd.). Spolu s mojí ženou (Eliška Pašková – Teddy) jsme se také chtìli zúèastnit, ale bohužel jsme se do knihovny nedostali, protože byla úplnì narvaná. Nadšení bylo opravdu obrovské. Potkali jsme se pøed budovou i s dalšími skauty z okresu, kteøí se také do knihovny nedostali. Papírový proces bìžel neuvìøitelnì rychle. V prosinci 1989 schválilo ministerstvo vnitra stanovy Junáka a organizace mohla zaèít fungovat. Hned v lednu jsme obnovili okresní radu Praha-západ. V Dobøichovicích jsem na prvním setkání Zbraslav zastupoval já, protože Vlk byl už bohužel v tu dobu po smrti. K okresu Praha-západ jsme se pøihlásili proto, že Zbraslav do nìj patøila v dobì zákazu skautingu v roce 1970 a všichni jsme se dobøe znali. Okresní rada obratem ještì v lednu písemnì obnovila støedisko Uragan Zbraslav. V lednu se také sešel po dlouhé odmlce pùvodní první oddíl – to byla 14. oddílová schùzka, která navazovala na poslední 13. oddílovou schùzku z roku 1970. Pøi schùzce jsme se dohodli, že je dùležité okamžitì zaèít s nìjakou èinností a neztrácet zbyteènì èas. Okresní rada nám sice vydala právní subjektivitu, takže jsme papírovì už existovali, ale co nám chybìlo, byly dìti – èlenové. Naštìstí na Zbraslavi v tu dobu fungoval turistický oddíl mládeže, který pomáhal vést i „starý skaut“ z družiny Rysù Tom Novotný. V té dobì se už o nìj staral hlavnì Luboš Berka a zrovna øešil, co s oddílem dál. Ne že by snad nevìdìl, kudy kam, ale potøeboval nìjaký impuls. A skauti pro nìj tím impulsem byli. Dá se øíct, že to byla oboustrannì výhodná spolupráce. My jsme poskytli myšlenku – ideu, kterou on rád pøijal, a on nám poskytl dìti, které se staly zárodkem budoucího støediska. Teddy tvrdí, že se sešlo nìkolik dobrých náhod najednou: spolupráce Toma a Luboše, hledání myšlenkového posunu atd. Tady bych chtìl trochu odboèit. Je fajn, že dìláš rozhovor se mnou, ale já vlastnì dìti pøímo nikdy nevedl. Byl a stále jsem jen cosi jako skautský úøedník. Nejvìtší zásluhu na rozbìhu a fungování støediska a na jeho dalším rozvoji a rùstu mìli Teddy a Luboš. Takhle tedy vzniklo støedisko. Teddy vedla dívèí oddíl, Luboš vedl chlapecký oddíl a já se stal vùdcem støediska. Víťa Marek,
který byl v roce 1970 pokladníkem, se stal revizorem úètù. Jeho zásluhou se nám taky dochovala stará úèetní dokumentace a historická razítka. Historickou vlajku dvacet let dochoval Bohumil Vejvoda – Uragan. Funkci pokladníka vzal na sebe Vašek Kaòkovský. Mìli jsme sešit s tuhými zelenými deskami, kde jsme zaznamenávali položky „má dáti/dal“ a to bylo všechno. Na konci roku se to zkontrolovalo, pokladník podepsal a bylo hotovo (a to bylo kouzelné, když si dneska èlovìk pøedstaví podvojné úèetnictví, jak je hroznì složité). Bìhem Velikonoc probìhl rádcovský kurz ve Zbìšièkách, kde jsme školili budoucí rádce. No a 4. dubna 1990 se konal první nábor v Borovièkách, tam pøišlo asi 80 dìtí. Toto datum svìtíme jako narozeniny støediska. První rok jsme mìli zhruba 100 èlenù, pozdìji to trochu opadlo, ale postupnì zase zaèali èlenové pøibývat. Dnes je nás pøes dvì stovky. Jak na obnovu skautingu pohlížela tehdejší Zbraslav? Mùžu dát tøi pøíklady. Za prvé jsme mìli hned, asi bìhem mìsíce nebo dvou, díky laskavosti výzkumného ústavu klubovnu. Malou, ale mìli. Je to dnešní klubovna br. Vlka u pískového høištì pod Havlínem. Sympatie s naším hnutím a nadšení byly ze zaèátku opravdu veliké. Za druhé: od obce a tehdejšího komunistického starosty jsme dostali do zaèátku dar tøi tisíce korun. Což byly na dlouhých zhruba 12 let jediné peníze, které jsme od obce dostali. Dokonce jsme od obce nedostali žádný finanèní pøíspìvek, ani když nám v roce 1995 vyhoøela klubovna a my jsme peníze opravdu potøebovali. Øešili jsme to tehdy sbírkou. Ale musím uznat, že ty tøi tisíce byly na tehdejší dobu hodnì penìz. Pøestože bylo na obci ještì staré vedení, tak nás finanènì podpoøilo. Tøetí pøíklad je také zajímavý. V roce 1970 jsme museli odevzdat materiál a peníze tehdejšímu SSM. Od tehdejší zbraslavské skupinové vedoucí Pionýra jsme mìli potvrzení o pøedání materiálu, resp. stanových podsad. A my jsme ten doklad v dochovaném úèetnictví mìli! Zažádal jsem tedy o vrácení stanových podsad. Podsady už nám nevrátili, ale dostali jsme od nich alespoò stanové plachty. To byly asi tøi nejzajímavìjší kontakty s okolím. Pokraèování na stranì 4
Výzva V rámci akce Rok pro Zbraslav pøipravujeme výstavu fotografií, kreseb, rytin, pohledù nebo plánù realizovaných i nerealizovaných staveb. Dáváme pøednost neznámým nebo dosud nezveøejnìným dokumentùm, které možná máte doma. Poøídíme si kopie a originál vrátíme. Pokud mùžete (a chcete) nabídnout nìjaký dokument, pište prosím na adresu:
[email protected], nebo telefonujte 257 111 801, Blanka Velemínská. Nìkolik tipù pro vaši inspiraci: Socha sv. Jana Nepomuckého a kašna na námìstí * akáty u kaplièky v Žitavského ulici * ovocné stromy podél téže ulice * synagoga v dnešní Hauptovì ulici * kaštany s lavièkou nebo slavobrána v Hauptovì ulici * boží muka pod Havlínem apod. Dìkujeme za vaši pomoc s objevováním zapomenuté zbraslavské historie. Organizaèní výbor Roku pro Zbraslav
www.mc-zbraslav.cz
3
4/2015
Zbraslavské noviny Pokraèování ze strany 3 Jaký vidíš svùj nejvìtší úspìch a neúspìch ve své skautské èinnosti? Jako nejvìtší úspìch celého vedení støediska (nejen mùj) vidím fakt, že se nám daøí a daøilo pøedávat vedení mladým døív, než by odešli, protože by nemìli naplnìní. Taky v udržení party, která pracovala èi pracuje dál na rozvoji støediska. Když pozoruji nìkterá jiná støediska, vidím, jak tam stále pracují stejní vedoucí, kterým se nepodaøilo nadchnout a pøedat vedení mladým. Ti jim odejdou a pùvodnímu vedení nezbývá, než to dìlat dál. A jako nejvìtší neúspìch vidím, že poøád nemáme dostateènì velikou a hlavnì stálou klubovnu. Èlenská základna Junáka opìt stoupá. Èím si myslíš, že to je? Za prvé je to v demografické otázce a za druhé v dobrém vedení organizace jako celku. Junák dokázal pøesvìdèit spoleènost, že skauting je užiteèný a že jeho myšlenky mají opodstatnìní. Dokázal pøesvìdèit, že skauting nabízí spoleènosti urèitá pozitiva, a ta je vnímá a akceptuje. Co mohou skauti nabídnout Zbraslavi a co Zbraslav skautùm? Nejprve zaènu od toho, že vlastnì nabízí obci vychovat dobré obèany. To je prohlášení, které mùže znít vznešenì až „velkopansky“, ale je pravdivé. Jednu dobu byla módní teorie pozitivních deviací. Tedy ostrùvkù pozitivních úchylek, které pozvedají celkovou úroveò spoleènosti. My pracujeme
víc, než je obvyklé a jsem hrdý, že jsme pozitivní devianti. Taky je dùležitá každá duše, kterou v citlivém vìku puberty odtáhneme od špatných vlivù. A pokud bych mìl jmenovat konkrétní vìci, tak je to tøeba poøádání nebo pomoc pøi veøejných akcích jako jsou drakiády, plesy, Pøedškolácké øádìní a mnoho dalších. A s èím by mohla Zbraslav pomoci nám? Hlavnì s tou klubovnou. Jak vidíš dnešní stav Zbraslavského skautingu – støediska? Myslím si, že je dnes støedisko zdravé. Není dokonalé, ostatnì co je dokonalé? Co nám kromì prostor ještì chybí, je možná víc vedoucích nebo vedoucích, kteøí by se vìnovali jenom skautingu. To už dnes moc nejde, protože doba je jiná. Každý má své zájmy (studia v zahranièí, v práci to taky nemají všichni lehké). Dostali jsme se do fáze, kdy už nemùžeme pøijímat další èleny, nevejdeme se. Na jednu stranu je to špatné, ale na druhou stranu je to prima, že jsme se dostali až sem. Kam se zbraslavský skauting posunul za tìch 25 let? Velká zmìna je vidìt v byrokracii. Pøibylo hodnì papírování a pøedpisù, které stále více svazují. Když si vzpomenu na èinnost, kterou jsme dìlali v poèátcích, kdy jsme slaòovali s doma ruènì uvázaným prsákem. Teï si skálolezení bez certifikovaných úvazù nedokážu pøedstavit. Taky hygienické pøedpisy pøitvrdily a nepøejte si vidìt, jak máme pøísnou revizní komisi. A pak se samozøejmì zmìnila i spoleè-
nost. Dnes je stále tìžší zaujmout dìti a odtáhnout je od facebooku. Nám jako dìtem staèilo na zimní výpravì sáòkovat a vaøit polívku v kotlíku. Dodnes si tu výpravu pamatuju. Dnešním dìtem musíme nabídnout daleko živìjší a intenzivnìjší prožitky, abychom je dokázali odlákat od virtuální reality. V tom vidím situaci dnešního skautingu tìžší. Našimi konkurenty ani tak nejsou jiné spolky nebo kroužky, ale internet. Jak to vidíš za dalších 25 let? Skauting tu bude, protože ta myšlenka je silná. Když vydržela 100 nebo 105 let, tak vydrží i dál. Samozøejmì se skauting a jeho myšlenky budou muset trochu modifikovat. Bude ještì více virtuální. Pravdìpodobnì budou dìti ménì chodit do lesa a do pøírody. Dám pøíklad. Když jsme zaèínali v 90. letech znovu skautovat, mìli jsme kontakty i se skauty ze zahranièí. Oni byli o tìch dvacet let napøed. Mìli jsme na táboøe anglického skauta, kterému jsme øekli, aby naštípal døíví. Jeho vedoucí to ale nedovolil, protože malý skautík ještì nebyl na sekání døíví øádnì proškolen. Øíkali jsme si, co je to za bláznivost! Ale jeho vedoucí si trval na svém. Asi v tìchto aspektech se bude skauting ještì mìnit. Spoleènost sama, sebe a tedy i nás, bohužel svazuje dalšími a dalšími pøedpisy. Samozøejmì s ohledem na bezpeènost, environmentální zabezpeèení a další. Bojím se, že budeme muset mít povolení s razítkem, až pùjdeme do lesa. Dìkuji za rozhovor, Marcel Faikis
Ètvrt století Uraganu aneb malá sonda mezi skauty Ètvrt století novodobého støediska Uragan! Nedávno oslavoval èeský skauting 100 let od vzniku (2012) a my, zbraslavští skauti, oslavujeme 4. dubna 25. výroèí obnovení Uraganu a také nejdelší období nepøerušované èinnosti v historii. První skauti na Zbraslavi se scházeli od roku 1936 do prvního zákazu v roce 1940, èinnost pokraèovala od roku 1945 do druhého zákazu v roce 1950, následovalo další kratièké období svobody od roku 1968 do zákazu v roce 1970. Teprve sametová revoluce pøinesla nadìji a poté obnovení Uraganu. Kolem jeho zdánlivì lehkého znovuzrození se sešlo tolik šťastných náhod! Jednou z nich byl napøíklad turistický oddíl vedený Lubošem Berkou a Tomášem Novotným – nejmladším vlèetem Uraganu z roku 1968. Po skautsku vedené dìti z turisťáku se staly prvními kvalitními vedoucími a pozdìji legendami, o kterých se dodnes ve støedisku s úctou vypráví: Petr Malý - Svatý Petr, jeho bratr Václav - Mrož, Martin Hobza a jeho bratr Pavel, Markéta Domanová – Jonatán. Nabalovali se další úžasní èinovníci a zrodila se tradice vysoké úrovnì, na které si stále zakládáme. Další šťastnou náhodou byli pamìtníci skautského oddílu vedeného Jiøím Velkem – Vlkem z osmašedesátého, jako napø. Karel Pašek a již zmínìný Tomáš Novotný a další.
4
vychovávat po skautsku. Proto pøemluvili hned v roce 1990 vedoucí turistického oddílu Luboše a Toma, aby pøešli ke skautùm. A tak to zaèalo. Nìkteøí pamìtníci obnovy zešedivìli, mnozí se odstìhovali, mají už svoje dìti, ale pouto vzpomínek stmeluje. Vìdí o sobì, když je potøeba, nezklamou a pomùžou. A když se vzkøikne: „Huèí,“ odpovídají: „Síla vìtru špatnost boøí, dobrý skaut se pravdì dvoøí. Pøišli jsme dnes proto k vám, jmenujem se Uragan. Fíííí!“
Pøeklenuli dvacetiletou propast a byli pøipraveni obnovit nový Uragan. Každoroènì bez pøestávky poøádají srazy na místì posledního tábora ve Vlèích skalách, letos již po 45! Stali se èasem jakousi váženou radou starších, podporující mladé. Osudovou náhodou bylo také tajné špitání o zakázaném skautingu skautky Elišky - Teddy z Dobøichovic se skautem Karlem Paškem - Stopaøem ze Zbraslavi. Následovalo manželství a dvì dìti, které chtìli skautští rodièe
Místo uvedení statistik a nudných historických údajù jsme se zeptali našich bývalých i souèasných èlenù a pøinášíme výbìr živých odpovìdí na tyto otázky: 1. Kdo nebo co tì pøivedlo ke skautingu? 2. Co nikdy nezapomeneš – nejvìtší zážitek èi dobrodružství, nejlepší výkon, nejhezèí akce, tábor, hra, hrùza? 3. Co nejlepšího ti støedisko nebo vùbec skauting daly? 4. Kdo pro tebe nejvíce znamenal a proè (družina, kamarád, vùdce)? 5. Na co jsi byl pøi skautování nejvíc pyšný/á?
www.mc-zbraslav.cz
4/2015 Høíbek - Klára Petránková (Hloupá) 1. Mùj milovaný dìda, který byl také dlouhá léta skautem. Dovedl mì na úplnì první schùzku po obnovení Uraganu na Zbraslavi. Vzpomínám si, že to bylo v Borovièkách, bylo tam strašnì lidí a mì to hned chytlo. 2. Vzhledem k tomu, že jsem byla ve støedisku docela dlouho, je toho hodnì. Ale mìla jsem opravdu dvì nejsilnìjší chvíle, kdy jsem si sáhla na své „dno“: první byla na mé první vícedenní výpravì do Èeského ráje, kde jsem tehdy byla úplnì nejmladší a nejbaculatìjší a my mìli jen velmi málo èasu na dobìhnutí vlaku. Byla jsem úplnì vyøízená, myslela jsem, že vypustím duši. A ještì se ozvalo z Luboše: „No tak, Høibe, pohni!“ Teddy mì táhla... a vlak se chytil. Musím øíct, že i dnes má Luboš i Teddy mùj velký obdiv a respekt, že to se mnou dali. Dìkuji jim za hodnì vìcí, protože díky jim, a nejen jim, mi skaut hodnì dal. Druhý zážitek je z tábora u Barochova z noèní akce v odsvìceném kostele, kdy jsme museli prolézat møíží. Opìt jsem si myslela, že tam uvíznu až doteï, ale skaut mì nauèil hodnì, takže jsem to taky dala. 3. Vìcí je hodnì, ale asi hlavní jsou samostatnost, pomoc jiným, pravdomluvnost. 4. Nejvìtším vzorem, když se na to dívám zpìtnì, mi byla Teddy, která mì hodnì vìcí nauèila. Celkovì ale pro mì skaut byl vždy skvìlá parta lidí, kteøí mají podobné cíle (Ano, byly i momenty krize, ale kde nejsou?). 5. Vùbec na to, že jsem skautem byla.
Kulich – Eva Schiebelová 1. Pøivedla mì zvìdavost. Má kamarádka – spolužaèka z páté tøídy mìla doma na stole položenou podivnou „bichli“. Byla ve žlutých ohmataných deskách, dosti tlustá. Ptala jsem se jí, co je to za knížku. Odpovìdìla tajemnì, že je to kronika svìtlušek. Má ji prý doma, protože tam chce zapsat poslední výpravu. To mì zaujalo, tak jsem ji poprosila, zda se nemohu podívat. Odpovìdìla mi rezolutním „Ne“ s tím, že podívat se mohou jen a pouze svìtlušky. Docela mì to naštvalo a zároveò to ve mnì vzbudilo ohromnou zvìdavost. Navrhla mi, abych se pøišla podívat na schùzku, že mi pak kroniku ukáže. A už to bylo. 2. Tìžko øíct… zážitkù je mnoho, jiné z dìtství, jiné z dospívání a jiné z dospìlosti… ale tak namátkou a bez ladu a skladu, jak to „pøijde na klávesnici“: První tábor a jeho táborová hra Alvarez, a konkrétnì úkol, pøi kterém jsme se plazili jeskyní za svitu svíèek a museli si odnést jakýsi papírek, který ovšem ležel kousek od lebky… první spaní pod širým nebem plným hvìzd… první puťák, kde jsem si ovìøila, že promoknout skoro až na kost opravdu jde, a taky to, že v nouzi poznáš pøítele… rádcovské kurzy, kde jsem se potkávala s dalšími skautkami a skauty z okolí… první lásky, samozøejmì… úžasné výpravy do pøírody… Orlí pera, zkoušky sebeovládání… celý desetidenní vùdcovský kurz Ursus byl jedním velkým zážitkem, stejnì jako sebezkušenostní kurz FONS… první slibové
www.mc-zbraslav.cz
Zbraslavské noviny ohnì „mých“ skautek… pøípravy táborù a vedení táborù, kde jsme si zkusili práci v týmu, hledali svou roli v nìm, uèili se øešit konflikty… dìsivým a zároveò zocelujícím a stmelovacím „zážitkem“ byla evakuace tábora kvùli povodním v roce 2011 v Oslí a jeho následné pokraèování o cca 120 km dále. Tehdy mì pøekvapila naše neuvìøitelná akceschopnost a také obrovská podpora a pomoc, které se nám dostalo od spousty lidí. Od nìkterých jsme to vùbec neèekali. Pøiznám se, že ještì dnes mì to dojímá. 3. Zážitky a zkušenosti dobøe uplatnitelné v životì, seberealizaci, sebepoznání… a také lásku k pøírodì a trvalá pøátelství. 4. Byla to Pavouk, ona spolužaèka z prvního odstavce, se kterou jsem prožila ve skautu spoustu let jako dítì a následnì jako spoluvedoucí skautek. Byl to mùj tehdejší pøítel, se kterým jsem prožila ve skautu velice intenzivních 10 let. Byla to Teddy, taková moje druhá máma, vždy ochotná naslouchat, pomoci, poradit a také øešit všechny moje prùšvihy. Jsem strašnì ráda, že ji znám. Jsou to také pøátelé napøíè rùznými vìky a oddíly, kteøí byli a stále jsou dùležitou souèástí mého života. 5. Na to, že si umím poradit, nejsem „máslo“ a dìlám nìco opravdu užiteèného, co mì baví.
Flíèek – Alžbìta Rychecká Co nikdy nezapomenu? Jsou dvì hodiny ráno, probouzí mì tlukot na stan a slova: „Sbal si na 3 dny a za 30 minut na námìstíèku. A nezapomeò si zkontrolovat èleny své skupinky.“ A je to tady! Odchod na puťák, který všichni netrpìlivì oèekávali. To, že by mohl pøijít v noci, ale nikoho z nás nenapadlo. Ospalost byla v mžiku pryè a já zaèala rychle pøemýšlet, co sebou. Ponožky, spacák, ešus, pláštìnka... Nìkteøí zvládali noèní balení lépe, nìkteøí hùøe. Pohled na rozespalou Ťapku, která místo bundy balila do batohu ramínko, ze kterého bundu sundala, byl nezapomenutelný. Všichni jsme to ale nakonec zvládli a kolem tøi ètvrtì na tøi jsme s baterkami vyráželi smìr Putkov na naše tøídenní putování...
Eda Rychecký (10 let) Nejvíce pyšný jsem na složení 3 Bílých tesákù. To snad každý, kdo je má, samozøejmì až na ty, co zvládli Šedého bratøíka... Nejsilnìjším zážitkem pro mì byl slib. Ta atmosféra byla dobrá, a pak to, že ráno pršelo a mohli jsme do chajdy, do které nikdo jiný nemohl, takže jsme byli takoví VIP. Ve skautu jsem se nauèil uzly, týmovou práci a hlavnì jsem se nauèil prohrávat. Alespoò myslím, teda.
Šnek – Kateøina Janatová 1. Ke skautu mì pøivedla v devíti letech kamarádka Verèa (pøezdívka Ohýnek) na jaøe r. 1993. Závidìla jsem jí tehdy, že jde do nìjakého skauta, kde ji to baví, a zároveò jsem žárlila, že nejde ven se mnou. Tak jsem nakonec také zaèala chodit do skauta – i se ségrou Lùcou. 2. Nejvìtší zážitek? Tak to byl bezpochyby
zimní tábor v Orlickém záhoøí (r. 1995?) – heslo znìlo WWF (wìdìt, wydržet fšechno). Zaèalo to cestou na chatu, odpoledne jsme dorazili do Rokytnice v Orlických horách a èekala nás cesta s bagáží cca 13km do Záhoøí. Vedoucí s vidinou pøechodu høebenu po turistickém znaèení nás zodpovìdnì smìøovali kamsi za Øíèky, ovšem padla tma a v hromadách snìhu a v lese jsme zabloudili. Nakonec jsme byli rozdìleni dle vìku a udatnìjší smìøovali po silnici delší cestou k cíli. Nás mladší odveleli do místní horské hospody na èaj a za prohøátím, kde jsme èekali s posledními hosty až do pùlnoci, než pro nás dojeli. Mám dojem, že nás ve škodovce jelo tenkrát asi devìt. Po únavném dni jsem se jako dítko uvyklé standardu horských chat tìšila do útulné teplouèké chaty. Ovšem tady pokraèoval mùj životní terénní výcvik. Èekala nás, dle mého dojmu, rozpadlá vymrzlá barabizna (pohranièí, 90. léta), v kuchyni bylo ještì od kamen teplo a z povìšeného mokrého obleèení i vlhkouèko. V místnosti, kde spalo ve spacáku na koberci asi 20 lidí, už dohasínaly staré Petry. Od podlahy táhlo. Na chodbách visely záhadné køíže (fórek od vedení – vytvoøili dojem tajemna ze starých møíží z oken, které byly na spálení). Pro vodu se chodilo do studny do sklepa. Kdosi rozšíøil fórek, že odtamtud vytáhli mrtvého psa. Názor na chatu i podmínky pobytu jsem nakonec obrátila. Na pùdì bylo spoustu místa a uspoøádal se tam i tradièní country bál. Na louce za chatou jsme mìli z posledního snìhu postavenou pevnost. Skvìlý bìžky, pìšky, zatýkaèky – zatkli Zrzka s Martinem za ilegální pøechod hranic – šli fotit kostel na polské stranì. Drsný podmínky nás zocelily a skvìle jsme si to užili, a taky k tomu všemu patøí Kecalovo „Skoète si do zdi!!!“ Nejlepší výkon – udìlala jsem na posedu ètyøi shyby, abych si splnila odborku. To už pak nikdy v životì! 3. Skautování vlastnì kompletnì ovlivnilo mùj život – nejlepší a silnou partu kamarádek (od svìtlušek) – vídáme se doteï. Životní hodnoty, postoje, silný vztah k pøírodì. A hlavnì nakonec i rodinu – životního partnera, Stopaø s Teddy jsou babi a dìda mých dìtí. 4. Nejvíc pro mì znamenala Teddy – pøedala nám silný hodnoty, vztah k pøírodì, motivovala nás. Taky nás ovlivnila Máca – snily jsme o dalekých cestách – jelikož chtìla jet do Tibetu, takže jsme to všechny hltaly. Mìly jsme softbalový team a ušily jsme si vlastní dresy. Spojovalo nás nadšení, kultura… 5. Pøi skautování jsem byla pyšná na kroj jako rebelie spolužákùm ze tøídy, kteøí nejdøív zkoušeli èlovìka provokovat, že je skautík, ale neuspìli. Vnitønì jsem byla pyšná na to, že mám kolem sebe zajímavý lidi, silný osobnosti, skvìlou partu, se kterou si rozumím a nìco nás spojuje. Byla jsem pyšná na to, co mùžu prožívat. Pokraèování na stranì 8
5
4/2015
Zbraslavské noviny
ZPRÁVY Z RADNICE Zbraslav slaví 900 let! Nahlíženo perspektivou historie je Zbraslav mladièká dáma, která slaví své významné jubileum. První zmínka o ní pochází ze zakládací listiny Kladrubského kláštera z roku 1115. Její jubileum je hodno dùstojných oslav.
Rok pro Zbraslav je projektem, který umožòuje nejrùznìjší podoby a formy oslav. Vychází ze silných stránek minulosti – z její bývalé slávy, inspiruje se její místy až nostalgickou poezií, aby vytvoøil rámec pro podporu místních aktivity. Cílem a hlavní ideou projektu je co nejvíce prospìt Zbraslavi, pozvednout ji na úroveò regionálního kulturního centra. Proto je øada dílèích projektù Roku pro Zbraslav zamìøena na blízkou i vzdálenìjší budoucnost. První jarní den jsme zvolili symbolicky pro tzv. Zahajovací den oslav. Nejdøíve probìhlo Zbraslavobraní, pøi kterém vyprávìli, diskutovali a zamýšleli se pozvaní znalci dìjin o naší místní historii. Na celém programu se podíleli historici profesionální i amatérští, místní divadelní i hudební umìlci rozlièných generací. Zbraslavobraní dalo vzniknout komponovanému poøadu, který návštìvníci mìstského domu prožili v pøíjemné náladì.
Veèer na nìj navázal mystický koncert seskupení Schola Gregoriana Pragensis v Královském sále Zbraslavského zámku, který posluchaèe vracel svým liturgickým zpìvem zpìt staletími. Rok pro Zbraslav tímto dnem oficiálnì zaèal. Celý projekt pokraèuje, neboť je jakýmsi „inkubátorem“ námìtù, soustrojím s nìkolika motory. Je nasmìrován do pìti oblastí: Zapojení veøejnosti, ke kterému došlo oslovením k vytvoøení nápadù, námìtù pro oslavy: Na základì výzvy uveøejnìné v ZN jsme obdrželi celkem 19 projektù od místních obèanù a vìtšinu z nich hodláme podpoøit a uskuteènit. Právì probíhají setkání s tvùrci námìtù. O jejich realizaci budeme informovat v pravidelných mìsíèních kulturních kalendáøích, Zbraslavských novinách a na webu MÈ Praha-Zbraslav v rubrice Rok pro Zbraslav. Konstruktivní práce s osvícenými firmami, které chtìjí podpoøit Zbraslav: V tomto smìru jsme oslovili zástupce místních i celonárodních komerèních subjektù s prosbou o spolupráci. Souèástí oslovení je i nabídka koncepce spolupráce s pøípadnými sponzory (pravidelná setkání, informování o realizovaných projektech, zpìtná vazba). Klub 009 je výzvou smìrem ke kulturní a akademické elitì, a to v místním i celorepublikovém mìøítku: Èlenové klubu budou aktivování, aby nám pomohli zmapovat oblasti, jež by pøispìly k posílení jedineènosti Zbraslavi jako atraktivního kulturního cíle, a to jak pro místní obyvatele, tak pro návštìvníky Zbraslavi
Oslovení významných osobností: Jedná se o zapojení místních aktivních obèanù, pøedstavitelù organizací, pracujících s veøejností a starostù pøilehlých obcí s cílem podpory komunitního života a regionálních projektù. Spolupráce s ostatními oslavenci: V tomto smìru se pøidáváme k oslavám spolu s více než stem dalších obcí, které oslavují 900 let své existence na základì zápisu z roku 1115 v kronice Kladrubského kláštera. Podobu spoleèných projektù organizuje MAS (místní akèní skupina) pro Plzeòsko. 25. bøezna se uskuteènilo první setkání s pøedstaviteli nìkolika významných zbraslavských firem, èlenù Klubu 009 a významných hostù s paní starostkou ing. Zuzanou Vejvodovou. Byť se jednalo o první seznamovací setkání, už zde zaznìla spousta dalších námìtù a nápadù, s nimiž budeme pracovat a o nichž budeme ètenáøe a ètenáøky Zbraslavských novin informovat. Záštitu nad Rokem pro Zbraslav pøijala paní Eva Curry, majitelka zbraslavského zámku. Rok pro Zbraslav má též podporu paní námìstkynì ministra kultury, PhDr. Anny Matouškové. Vìøíme, že si Rok pro Zbraslav užijete, že pocítíte slávu a sílu minulosti a inspirujete se s námi pro pøítomnost i budoucnost. Pìkné jarní dny Vám za vedení naší mìstské èásti pøeje Michaela Bernardová (místostarostka MÈ Zbraslav)
P.S. O všech pøijatých námìtech k Roku pro Zbraslav a prùbìhu jejich realizace vás budeme podrobnì informovat, jak na mìstském webu, tak na stránkách ZN.
Otevøené informace Ten, kdo pravidelnì navštìvuje webové stránky mìstské èásti (http://www.mc-zbraslav.cz/), si jistì všiml drobných zmìn. U zápisu z 2. zasedání zastupitelstva se novì objevily zveøejnìné interpelace a tabulka se záznamem hlasování jednotlivých zastupitelù. Jistì stojí také za pozornost, že webové stránky zaèaly žít: nahlédnete-li do novinek na úvodní stránce, zjistíte, že jsou zde stále èerstvé informace. Ty nové pøibývají rychle a ty staré jsou k dohledání v jednotlivých kategoriích, napøíklad aktuality, kultura, úøední deska, obecné… V panelu pro rychlé odkazy (èerný panel) lze novì nalézt odkaz na aktuální dopravní omezení, kde snadno zjistíte, kdy které dopravní omezení skonèí nebo kde se jaké pøipravuje. Hned pod tímto odkazem je pro letošní tok velmi dùležitá sekce, a tou je Rok pro Zbraslav,
6
kde najdete informace o chystaných a probíhajících akcích. Kromì webové prezentace mìstské èásti pøipravujeme i plnìní informací do interaktivní mapy na portálu http://obce.gepro. cz/, pøesnìji tedy pro nahlédnutí pøímo na Zbraslav http://zbraslav.obce.gepro.cz/, kde budou zobrazeny geografické informace o Zbraslavi, snadno si vyhledáte napøíklad majetek ve vlastnictví obce. Tuto aplikaci bude postupnì úøad MÈ doplòovat o další dostupné informace, jako je tøeba i umístìní mìstského mobiliáøe (kde jsou obecní lavièky, kde jsou umístìny koše a stojany na pytlíky pro psí výkaly, atp.). Další z vìtších novinek, kterou pøipravujeme, je zveøejòování smluv na internetu, takže kdokoli z vás bude moct nahlížet do smluv uzavøených mìstskou èástí, a to bez
potøeby speciálních oprávnìní. S nejvìtší pravdìpodobností využijeme již existující registr smluv na portálu veøejné správy, který provozuje ministerstvo vnitra. Nyní jsme ve fázi úprav vnitøních smìrnic a pøedpokládáme, že od dubna bychom již mohli zaèít zveøejòovat novì uzavøené smlouvy. V pøípadì, že byste mìli návrhy na zjednodušení pøístupu k informacím nebo postøehy, jaké informace vám od mìstské èásti chybí, neváhejte a podìlte se o nì s námi. Postøehy a návrhy posílejte, prosím, na e-mail radního, který má v kompetenci téma Otevøené radnice:
[email protected] Ondøej Šlocar
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
Z jednání zastupitelstva – rozpoèet na rok 2015 23. bøezna se uskuteènilo veøejné zasedání zastupitelstva MÈ Praha – Zbraslav, které mìlo mimo jiné na programu schvalování rozpoètu na rok 2015.
Pøíprava rozpoètu zaèala již na podzim loòského roku, kdy pøíspìvkové organizace, jako jsou napøíklad ZŠ a MŠ, poslali své požadavky na rozpoèet stejnì jako jednotlivé odbory úøadu MÈ. Pøíprava rozpoètu byla také poznamenána volbami a ustanovováním nových orgánù nejen na Zbraslavi, ale i na Magistrátu hlavního mìsta Prahy. Rozpoèet mìstské èásti je totiž navázán na rozpoèet magistrátní, který byl schválen teprve v druhé polovinì února. Rozpoèet je jedním z nejdùležitìjších nástrojù pro stanovení priorit a zajištìní provozu úøadu mìstské èásti, a i když nebylo mnoho èasu, tak se rada MÈ pokusila rozpoèet pøipravit s ohledem na své priority a samozøejmì ve spolupráci s finanèním výborem a investièní komisí. Spoleènì s finanèním výborem se budeme snažit rozpoèet více zpøehlednit a pravidelnì zveøejòo-
vat jeho èerpání. Celý návrh rozpoètu vèetnì komentáøe byl dokonèen zaèátkem bøezna a pøed svým projednáním byl dle zákona vyvìšen na úøední desce, aby se s ním mohli obèané seznámit a pøípadnì k nìmu zaslat své pøipomínky. Rozpoèet byl schválen s celkovými pøíjmy 59 388 200 Kè, celkovými výdaji 63 213 200 Kè a schodkem, který bude kryt nevyèerpaným hospodáøským výsledkem minulých let. Celý návrh vèetnì komentáøe je možné nalézt na internetových stránkách úøadu a níže je uveden pouze ve zjednodušené formì. Stejnì tak mùžete na stránkách úøadu najít seznam investic, které jsou schválené v celkové výši 15 643 800 Kè a o kterých vás budeme informovat pøíštì. Filip Gaspar (místostarosta MÈ Zbraslav)
Ètenáø roku 2014 V roce 2013 probìhl z podnìtu Národní knihovny ÈR zajímavý výzkum dìtského ètenáøství. Vyplývá z nìj napøíklad, že dívky ètou více než chlapci a s vìkem rozdíly spíše narùstají. Ètení knih sice stále patøí k zábavným èinnostem volného èasu dìtí, ale záleží pøedevším na dostatku èasu, který na ètení dìti mají, a zda objeví tu správnou knihu, která je zaujme a do které se nemusejí nutit. Èetba musí v dnešní dobì soupeøit se spoustou jiných aktivit, a to nejen mediálních. Avšak více než tøetina dìtí stále považuje ètení za dùležité pro vzdìlání, rozvíjení fantazie a slovní zásoby. Nejèastìjším zdrojem inspirace konkrétní èetby je pro dìti škola a uèitelé nebo kamarádi. Pozdìji klesá vliv uèitelù na výbìr knihy a roste vliv kamarádù a samostatného
výbìru, buï podle doporuèení na internetu, nebo v knihovnì. Výsledky tohoto prùzkumu øadì knihoven nastíní, jakým smìrem by se jejich aktivity zamìøené na podporu dìtského ètenáøství mìly ubírat a jak dál svùj pøístup k dìtským ètenáøùm rozvíjet. Velice dùležité je také podporovat stávající ètenáøe, rozvíjet jejich vztah k èetbì a knihám a pøispìt k rozvíjení jejich ètenáøských návykù. To je také dùvodem, proè již popáté zbraslavská knihovna ocenila své nejpilnìjší dìtské ètenáøe roku. Stejnì tak jako v pøedešlých letech byl hlavním kritériem poèet vypùjèených knih za uplynulý rok. První místo s 241 výpùjèkami patøí opìt Hanì Marii Trnkové. Na druhé místo se proèetla se 110 výpùjèkami Eliška Vejpustková a stejnì
tak jako loni si ceny za tøetí místo odnesla Adriana Genèúrová se 106 výpùjèkami. Diplom a malá odmìna èekala i na dalších 17 dìtí, které se umístily do 20. místa. V knihovnách se poøádají nejrùznìjší akce, napøíklad i výtvarné dílny. A právì jarní výtvarná dílna je pro dìti pøipravena na støedu 22. dubna od 15 hodin na dìtském oddìlení. Dílna je urèena jak školákùm, tak i tìm menším a jejich rodièùm nebo prarodièùm. Dílnu povede zkušená paní knihovnice-výtvarnice, která všem malým šikulùm pøí výrobì jarní dekorace bude nápomocna. Podrobnìjší informace o samotném prùzkumu a všech akcích jsou dostupné na www.mc-zbraslav.cz/knihovna. Místní knihovna Zbraslav
Mobilní sbìrný dvùr Ve støedu 25. dubna v dobì od 10:00 do 16:00 hodin bude pøistaven mobilní sbìrný dvùr s obsluhou na pozemek è. parcelní 2909/1 v k. ú. Zbraslav (prostor, kde stávají kolotoèe - vedle dìtského domova). MSD mohou využít osoby s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy k odložení objemného odpadu, døevìného odpadu, odpadu ze zelenì a kovù.
Velkoobjemové kontejnery na území MÈ Praha-Zbraslav duben 2015
Harmonogram svozu nebezpeèného odpadu støeda 6. kvìtna 2015
VOK budou pøistaveny po dobu 4 hodin, a to od 14:00 do 18:00 hodin. Souèástí pøistavení bude obsluha, která bude koordinovat ukládání odpadù tak, aby byl VOK využit v maximální možné míøe.
1. Zbraslavské námìstí (proti lékárnì)
1500 - 1520
2. køižovatka ul. Na Plácku – Pod Chaloupkami
1530 - 1550
3. køižovatka ul. Elišky Pøemyslovny - Košíkáøská
1600 - 1620
4. køižovatka ul. Paškova - Vilímkova (u kiosku)
1630 - 1650
5. køižovatka ul. K Mlíèníku - Hostošova - K Peluòku
1700 - 1720
6. ul. Na Baních (u hospody, u stání kontejnerù) - Banì
1740 - 1800
3. 4. 10. 4. 17. 4. 24. 4.
Na Vrškách K Peluòku – plácek na Mlíèníku Romana Blahníka Parkovištì sídlištì pøi ul. Ke Kamínce
www.mc-zbraslav.cz
7. ul. K Novým domkùm - (u stání kontejnerù) - Lahovice 1830 - 1850
7
4/2015
Zbraslavské noviny Pokraèování ze strany 5
Èingy – Ondøej Mánek Nojono, to je vìc, na kterou odpovídám pravidelnì v hospodì, když se nìkdo „neskaut“ zeptá. Ke skautùm mì pøivedla máma, náhoda a náborový leták. Vyhodili mì z fotbalu a hledali jsme nìco jiného… Vážím si klukù, kteøí mne vedli jako vlèe, kamarádù, které jsem si v oddíle našel, když jsem zmìnil bydlištì, školu a prostøedí a tak nìjak jsem tápal a ejhle, našel jsem nový oddíl, støedisko. Zkušenost mi pravila, že u skautù najdu pøátele. A taky jo. Ve skautu pro mne nejvíc znamenalo to, že nìkam patøím, že se pøátelství neopotøebuje a že se vídáme, i když už tøeba s oddílem nic nedìláme. Jednoduše øeèeno, pøátelství, oheò a les. Pýcha není skautská vlastnost, tudíž jsem nebyl pyšný na nic (Nadsazený úsmìv, samozøejmì jsem rád, že jsem snad pozitivnì ovlivnil pár dìtí, které dnes také pozitivnì ovlivòují další dìti.).
Jonatán - Markéta Domanová (Olišarová) 1. Kamarádi z TOMu. 2. Asi nemám silný zážitek jen jeden. Celé dìtství a dospívání ve skautu pro mì bylo jedno velké dobrodružství, ať už díky napínavým a propracovaným hrám, výletùm na krásná a zajímavá místa èi èasu, stráveném v kolektivu pøátel, kteøí mi vydrželi do dnešních dnù. 3. Skauting mi ukázal cestu životem a našel mi životního partnera. 4. Nejvíce pro mì znamenaly holky, které jsem vedla buï jako rádce nebo oddílová
vedoucí. Tyto spoleèné chvíle mì nejvíce obohatily a v životì posunuly dál. 5. Že jsem se umìla postarat nejen sama o sebe, ale i o druhé.
Teddy – Eliška Pašková Nejsilnìjší vdìènost skautskému spoleèenství jsme pocítili pøi povodních 2002. Byli to právì skauti, kteøí první prolezli malým okénkem do zatopeného domu, svým èerným humorem nás pøi likvidaci majetku nenechali upadnout do deprese, po nocích nám èistili a vysoušeli knihy a elektropøístroje, a když u nás skonèili, šli na pomoc jiným skautùm i dalším lidem. Nejstrašidelnìjší noci jsem zažila jako vedoucí jednoho èistì dívèího tábora, tehdy ještì bez mobilù, kdy nejdøíve v nedaleké obci pøepadli koedukovaný skautský tábor skini. Zachránil je jediný mobil v táboøe a vedoucí chlapi. A potom nás ještì vydìsila zpráva, že utekl nìjaký nebezpeèný ozbrojený zloèinec a mùže se pohybovat kdekoli. Následovaly noci, kdy jsem musela holèièky doprovázet na latrínu! Jinak ale jsem se v pøírodì nikdy tolik nebála jako ve mìstì. Nejkrásnìjší okamžiky povzbuzovaly pøi jakékoli krizi. Tøeba když se pøi prvním náboru v roce 1990 pøihrnulo do Borovièek asi 80 dìtí. Když mi skautky skládaly slib a pak si v noci tajnì pøišívaly slibový odznak na kroj, aby ho už ráno na nástupu mìly. Když pod hvìzdami zpíváme spoleènì Veèerku. Nebo když mi skautky na jednom táboøe složily písnièku. A jednu veselou pøíhodu: když jsem zakládala Pinkalinky (svìtlušky), bylo mi už
pøes ètyøicet. Po èase se mi jedna ze svìtlušek pøiznala, že když šla natìšená na první schùzku, oèekávala jako vedoucí mladou vysokou modrookou dlouhovlasou blondýnu. No a objevila jsem se já! Malá, starší, hnìdovlasá nakrátko ostøíhaná Teddy. Na co jsem hrdá? Na všechny naše skvìlé vedoucí, na jejich vysokou lidskou i skautskou kvalitu. V dnešní dravé dobì není snadné studovat, pøi tom si vydìlávat a svùj volný èas obìtovat místo odpoèinku pøípravám schùzek, výprav, táborù, ještì se skautsky vzdìlávat, protože bez toho to nejde. To vše zadarmo, na úkor vlastní dovolené, prázdnin, profesního uplatnìní. Také jsme to v zaèátcích nemìli snadné, ale silnì nás motivovala porevoluèní euforie. Jsem pyšná na své dvì bývalé Pinkalinky, které jako prvòaèky pøišly na nábor a už zùstaly. Dnes obì vedou: Alžbìta Rychecká skautky a Barbora Koèišová svìtlušky. Toto je samozøejmì jen zlomek všech pøíbìhù a zážitkù. Jsou také vìci, které se moc slovy popsat nedají, ale mohou velmi, velmi ovlivnit nitro èlovìka, jeho chování, prožívání, žití. Rozhodnì to všechno má smysl a my jsme rádi, že mùžeme pokraèovat. A to nejménì dalších 25 let. Tímto ale konèí náš novinový seriál o skautingu na Zbraslavi a my pevnì doufáme, že se nám podaøilo rozbít nìkolik stereotypù a poodhalit vám, kdo vlastnì jsme a jak to u nás chodí. Tøeba se nìkde potkáme a vy už budete vìdìt, co jsme zaè. Veškeré další dìní mùžete sledovat na našich webovkách http://uragan-zbraslav.cz/. Tìšíme se nìkdy na vidìnou. Sestavily Eliška Pašková a Eva Schiebelová
Soutìž ZBRASLAV OÈIMA DÌTÍ Skautské støedisko Uragan Zbraslav vyhlašuje výtvarnou, literární a fotografickou soutìž
ZBRASLAV OÈIMA DÌTÍ u pøíležitosti oslav 900 let od první písemné zmínky o Zbraslavi
Téma literární soutìže: ZBRASLAV VE STROJI ÈASU Nastup si do virtuálního STROJE ÈASU, pøenes se do vybrané historické doby a staò se oèitým svìdkem skuteèné èi smyšlené historické události. Máš na to 900 let (ale i víc).
Uzávìrka soutìže bude 18. 9. 2015. Slavnostní vyhlášení výsledkù a pøedání odmìn vítìzùm probìhne 17. øíjna pøi Havelské drakiádì.
Doporuèené žánry: povìst, povídka, reportáž, pohádka, báseò.
Soutìžní kategorie: I. pøedškoláci (pouze výtvarná soutìž!) II. mladší školáci (1. – 5. tøída ZŠ) III. starší školáci (6. – 9. tøída ZŠ) v den uzávìrky soutìže Téma výtvarné a fotografické soutìže: MÍSTO, KDE ŽIJU Výtvarné techniky: malba, kresba, grafika, kombinovaná technika - nejvìtší formát A3 a fotografie. Pro inspiraci uvádíme nìjaké nápady: - z historie mìsta (historické okamžiky) - co se mi líbí v našem mìstì - památky mìsta - pøírodní zákoutí
8
- osobnosti našeho mìsta - co mì baví dìlat na Zbraslavi
Každá práce musí být opatøena tìmito údaji: jméno autora, vìk, adresa, název práce. Výtvory lze odevzdávat do 18. 9. 2015 dvìma zpùsoby: 1. V papírové podobì – originály výtvarných nebo literárních prací ukládat pøímo do schránek (krabic) umístìných v kanceláøích u hospodáøek ZŠ V. Vanèury, v nìkterých mateøských školách, v dìtském oddìlení místní knihovny nebo ve skautské klubovnì Elišky Pøemyslovny 399. 2. V elektronické podobì – fotografické a literární práce posílat mailem na adresu:
[email protected] Práce bude hodnotit odborná porota støediska Uragan. Na vaše výtvory se tìší skauti z Uraganu
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
Jarní zprávy Okrašlovacího spolku Zbraslav První pracovní brigáda Okrašlovacího spolku probìhla v sobotu 14. bøezna u Karlova stánku. Sešlo se pøi ní témìø 50 lidí (viz spoleèná fotografie). Z naší iniciativy byla panem lesním správcem Tobolkou, za souhlasu majitelù pozemku, vykácena èást stromù tak, aby se z Karlova stánku výhled obnovil. Dohodnutý rozsah tìžby bohužel neodkryl pohled až na námìstí, ale pro letošek je to maximum, kterého bylo možné z rùzných dùvodù dosáhnout. Nicménì máme pøíslib, že v pøíštím roce budou práce pokraèovat. Hromady vìtví, které na svahu zbyly, budou v dohledné dobì v souèinnosti s mìstem zlikvidovány.
Jaro je v plné proudu a naši okrašlovatelé se již tìší na jarní práce. Pøes zimu jsme ale také nezaháleli. Na pøelomu ledna a února jsme provedli monitoring kontejnerových stání, který se stal podkladem pro jednání obce s Pražskými službami. Zástupci PS naše výsledky ocenili a pøislíbili navýšení svozu. Bude se jednat pøedevším o zvýšení èetnosti svozu na 3x týdnì na vìtšinì stání u plastù a papíru (vìtší èetnost není možná), u skla zvýšení èetnosti na jednou za ètyøi týdny tam, kde je to dle našich zjištìní potøeba. Dále bylo slíbeno zvýšení èetnosti svozu kartonù, nebo, bude-li to prostorovì možné, i výmìnu popelnic za kontejnery. Na nìko-
lika málo místech by mìlo dojít i k navýšení poètu nádob. Vznesli jsme také dotaz na ranní svoz. Ve všední den nesmí být svoz provádìn pøed 6. hodinou, u skla pøed 8. hodinou a o víkendu se mùže svážet vše až po 8. hodinì. Pokud tomu tak není, je možné si stìžovat u Pražských služeb. Dìkujeme všem našim pøíznivcùm za podporu a pomoc a zveme další aktivní obyvatele do našich øad, ať už jako èleny nebo pomocníky, èi jako návštìvníky našich akcí. Za Okrašlovací spolek Zbraslav Štìpánka Hrdá http://www.os-zbraslav.cz/
První jarní brigáda Okrašlovacího spolku Zbraslav.
A co nás èeká v dubnu? V nedìli 12. 4. od 9:30 hodin budeme poøádat tradièní jarní úklid. Pøihlásili jsme se opìt k akci ÈSOP „Ukliïme svìt“ (viz èl. v ZN 11/2014). Chceme pokraèovat v úklidu rokle V Hluboké, ale opìt bude soubìžnì probíhat i úklid po celé Zbraslavi. Budeme velice rádi, pokud se k nám pøipojí i další obyvatelé. Letos bychom rádi úklid zakonèili
opékáním buøtù v rokli Kamínka. Okrašlovací Spolek nechce okrašlovat jenom naše mìsto, ale chce také obohacovat kulturní dìní na Zbraslavi. V nedìli 26. 4. od 18:00 hodin se bude v Mìstském domì konat Jarní koncert Okrašlovacího spolku. Vystoupí na nìm zbraslavský ženský
pìvecký sbor Frangula Chorus, tentokrát se svìtským repertoárem. Mùžete se tìšit na renesanèní písnì, lidovky, spirituály i muzikálové písnì a také na malé pøekvapení. Srdeènì vás zveme na obì akce! Štìpánka Hrdá
Zápis do mateøských škol pro školní rok 2015/2016 Zápis do MŠ Matjuchinova a MŠ Nad Parkem probìhne v obou MŠ v tìchto termínech: Vydávání žádostí: 13. 4. a 14. 4. 2015 v dobì od 13:00 do 17:00 hod. Pøíjem žádostí: 28. 4. 2015 v dobì od 9:00 do 16:30 hod. Tiskopisy budou vydávány osobnì v termínech vydávání žádostí a vyplnìné tiskopisy budou pøijímány zpìt s potvrzením od lékaøe v termínu pøíjmu žádostí do každé MŠ zvlášť. Bližší informace: www.ms-zbraslav.wz.cz/index0.html (MŠ Matjuchinova) a www.msnadparkem.cz (MŠ Nad Parkem)
www.mc-zbraslav.cz
9
Zbraslavské noviny
4/2015
Kalendáø zbraslavských akcí 13. až 30. dubna NAPRAHU Autorská výstava Františka Tomíka. Galerie Mìstského domu ve výpùjèní dobì knihovny. Vernisáž probìhne v sobotu 11. dubna 2015 od 17 hodin. sobota 4. dubna ZVÍØÁTKA A LOUPEŽNÍCI Maòásková pohádka pro nejmenší. Divadlo J. Kašky od 15 hodin. ètvrtek 9. dubna EVA DVOØÁKOVÁ Zpìvaèka, kytaristka. Koncert v Kavárnì u Stromeèku od 19 hodin. Rezervace na tel. 605 340 695 sobota 11. dubna ZBRASLAVSKÝ ŽEBØÍÈEK Taneèní soutìž pro páry všech kategorií. Sokolovna Zbraslav. sobota 11. dubna BENJAMÍN A TISÍC MOØSKÝCH ÏASÙ KAPITÁNA BARNABÁŠE Maòásková pohádka. Divadlo J. Kašky od 15 hodin. nedìle 12. dubna TÝNEÈANKA Vystoupení dechového orchestru k tanci i poslechu. Sál U Pøístavu od 15 do 18 hodin, vstupné dobrovolné. nedìle 12. dubna SÁRA A JONATHÁN Apokryfní pøíbìh z èasù Nového Zákona – scénické ètení. Divadlo J. Kašky od 19:30 hodin. sobota 18. dubna LIDOVÉ PAŠIJOVÉ HRY Prostranství pøed kostelem sv. Jakuba od 14:30 hodin. úterý 21. dubna KONCERT ŽÁKÙ ZUŠ Obøadní síò Mìstského domu Zbraslav od 18:30 hodin. úterý 21. dubna ROZMARNÉ LÉTO Dramatizace knihy V. Vanèury, hraje soubor ZKS. Divadlo J. Kašky od 19:30 hodin. støeda 22. dubna WORKSHOP k mezigeneraènímu poznávání a pøednáška s besedou PhDr. Ivy A. Volfové v ZŠ Hauptova od 8:30 hodin. ètvrtek 23. dubna DVOJICE LaV Lukáš Èermák – piano, zpìv, Vlaïka Vohralíková – zpìv, se pøedstaví s písnièkovým recitálem. Koncert v Kavárnì u Stromeèku od19 hodin. Rezervace na tel. 605 340 695. pátek 24. dubna ÈARODÌJNICKÁ UNIVERZITA Slet èarodìjnic a èarodìjù všech vìkových kategorií v restauraci Kamínka od 15 hodin. sobota 25. dubna MACH A ŠEBESTOVÁ Nová èinoherní pohádka. Divadlo J. Kašky od 15 hodin. nedìle 26. dubna JARNÍ KONCERT OKRAŠLOVACÍHO SPOLKU ZBRASLAV Ženský komorní sbor Frangula Chorus. Mìstský dùm Zbraslav od 18 hodin. úterý 28. dubna PERNÍKOVÁ CHALOUPKA Muzikálová pohádka pro dospìlé. Divadlo J. Kašky od 19:30 hodin. ètvrtek 30. dubna KONCERT ŽÁKÙ ZUŠ Obøadní síò Mìstského domu Zbraslav od 18:30 hodin. ZMÌNA PROGRAMU VYHRAZENA! Informace: kulturní odd. ÚMÈ Praha-Zbraslav, U Malé øeky 3, tel. 257111801,
[email protected], www.mc-zbraslav.cz/kultura. Do Divadla J. Kašky lze rezervovat vstupenky on-line na www.divadlozbraslav.cz
REST, o. s., srdeènì zve na
WORKSHOP k mezigeneraènímu poznávání a pøednášku s besedou PhDr. Ivy A. Volfové ve støedu 22. dubna 2015 od 8.15 hodin v Praze-Zbraslavi v ZŠ V. Vanèury, Hauptova 59. Zájemci se mohou pøihlásit na telefonu 730936040 nebo na email:
[email protected] do 18. dubna 2015.
10
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
Galerie Zbraslav: František Tomík - NAPRAHU V dubnu se do prostor Galerie Zbraslav v Mìstském domì na Zbraslavi opìt vrací František Tomík se svou další autorskou výstavou pod názvem NAPRAHU. Ta pøedchozí, v roce 2010, se jmenovala DIALOGY C+S a Tomík zde pøevážnì vystavoval své deskové obrazy (spolu s tvorbou slovenského malíøe Miloše Prekopa). Od poslední samostatné prezentace ale již ubìhlo pìt let. Tato výstava pøedstavuje nové práce vzniklé od roku 2011 do roku 2015. Souèasná tvorba Františka Tomíka se posunula od závìsných deskových obrazù více k papíru, který se stal jeho hlavním materiálem sloužícím jako podklad pro malbu akrylem. Také témata v obrazech se ponìkud promìnila a rozšíøila. Vedle již døíve zobrazovaných postav se v posledních letech novì objevují stylizovaní a výraznì barevní ptáci, kteøí ve volném a lehce rozverném cyklu nazvaném Ptíci pøedstavují jednu z hlavní èásti letošní zbraslavské výstavy.
Neménì dùležitou èást tvoøí také další aktuální a zatím neuzavøený cyklus nazvaný Kameny. Od prvotních Viklanù, stojících osamocenì na pobøeží, a objektù – soch vìnovaných kamenným útvarùm až k tìsným soutìskám a skalním schodištím vedoucím ke svìtlu. Barevnost zobrazovaných kamenù je tlumená ve škále od èerné do šedé, což ostøe kontrastuje s výraznými pastelovými terèi, abstraktními znaky, které jsou mnohdy to jediné, co naznaèuje pøítomnost èlovìka v jinak opuštìných krajinách. Obloha tìchto krajin bývá zachycována v barvì temné noci, pøípadnì v lomených svìtlých tónech naznaèující neurèitost denní doby, ale na nìkolika posledních obrazech z cyklu Kameny barva oblohy zcela mizí a je nahrazena neutrální bílou barvou. Ale nakonec i v tìchto stísnìných prostorech prostoupených bílým svìtlem se znovu objevuje lidská postava. Technicky je malba provedena nanášením akrylové barvy malíøskou špachtlí,
vždy v nìkolika vrstvách, které bývají nìkdy svrchu ještì potiskovány upravenými tvary použitých obalových materiálù zachránìných pøed vyhozením, nebo otiskuje na plochu šablony v podobì anonymních postav, které se pak na nìkolika obrazech zámìrnì opakují. Jde tady o jistý druh užití principu monotypu v malbì, nebo jak autor sám oznaèuje svou techniku jako monotypovou malbu. Shluky barevných a vrstvených monochromních ploch pak umožòují na obrazech vzniku pastózní vrásèité struktury, která takto dává malbì další vizuální rozmìr a lze ji proto možné vnímat i lehkým dotykem prstù. Pøehlídka je doplnìna další tvorbou z nìkolika menších celkù a solitérními pracemi, které na své doplnìní ještì možná èekají. Název výstavy Františka Tomíka NAPRAHU lze vykládat mnoha zpùsoby a je jen na divákovi pro který z významù se sám rozhodne a kterému dá pøednost.
František Tomík - NAPRAHU, Galerie Zbraslav Mìstský dùm Zbraslav, U Malé øeky 3, od 13. dubna do 30. dubna 2015. Vernisáž je v sobotu 11. dubna 2015 od 17 hodin. NAPRAHU zahájení výstavy provede hudební dialog s vystavenými díly Jana Koubková. Výstava je otevøena ve výpùjèních hodinách knihovny: po a st 8:00 – 18:00, út 12:00 – 16:00, èt 12:00 – 18:00 a také mimoøádnì v sobotu 18. a 25. dubna 2015 od 14:30 do 16:30 hodin.
CENA KØESADLO 2015 PRO VÌRU FORMÁNKOVOU! V jubilejním 15. roèníku prestižní ceny Køesadlo, kterou udìluje Národní dobrovolnické centrum Hestia za dobrovolnickou práci, získala toto ocenìní Zbraslavaèka paní Vìra Formánková. Paní Formánkovou nominovala na cenu Køesadlo organizace Alen, která se zamìøuje na podporu žen s rakovinou prsu. Paní Formánková pro Alen dobrovolnì pracuje již 14 let, vydává Informaèní zpravodaj, kde informuje o prevenci, léèbì, možnostech rehabilitace a vùbec všem, co s nemocí
souvisí. Poøádá také rekondièní pobyty, organizuje pøednášky a spoleèenské osvìtové akce a v neposlední øadì kupuje svým známým ty pìkné odznáèky ve formì kytièky, které mají na tuto zhoubnou chorobu upozoròovat. Cena Køesadlo je symbolickým podìkováním tìm, kteøí vìnují zdarma svùj volný èas obecnì prospìšným èinnostem, pomáhají postiženým lidem èi vedou rùzné organizace. Dobrovolníky nominují neziskové organizace i sami obèané. O tom, komu bude
náležet cena Køesadlo, rozhoduje komise složená ze zástupcù neziskových organizací, novináøù, zástupcù samosprávy a komerèních firem. Ceny Køesadlo pro rok 2014 budou slavnostnì pøedány 14. dubna v rezidenci primátora hlavního mìsta Prahy za úèasti primátorky paní Adriany Krnáèové a patrona ceny Køesadlo pana Tomáše Töpfera. Za komisi ceny Køesadlo Ti, Vìrko, vøele gratuluji a pøeji vše dobré. Jirka Valach
PØIJÍMACÍ ZKOUŠKY DO ZÁKLADNÍ UMÌLECKÉ ŠKOLY V PRAZE - ZBRASLAVI se uskuteèní v termínu od 11. 5. do 22. 5.2015 Pøijímáme dìti od 5 let na základì výsledkù talentové pøijímací zkoušky. Do hudebního oboru (pøípravná hudební výchova, klavír, varhany, keyboard, zpìv, housle, harfa, kytara, zobcová a pøíèná flétna, klarinet, saxofon, pozoun, trubka, lesní roh, violoncello) se zájemci mohou pøihlásit každý den od 14:00 do17:00 hodin. Do výtvarného oboru úterý až ètvrtek od 16:00 do 18:00 hodin. Do taneèního oboru od 5. 5 do 27. 5. 2015, a to každé úterý a støedu od 15:00 do 17:00 hodin kromì 20. 5. (z dùvodu vystoupení taneèního oboru). Informace na telefonu: 257922374 www.zuszbraslav.cz
WWW.ZBRASLAV.INFO - Informaèní server pro Zbraslav a okolí, Najdete nás i na Facebooku www.facebook.com/Zbraslav.info
www.mc-zbraslav.cz
11
4/2015
Zbraslavské noviny
O pùdì, vodì, štìrkopísku, veøejnosti a institucích Zmìnou, na kterou èekáme, musíme být my sami. M. Gándhí
Cílem èlánku je obtížný úkol - probudit zájem veøejnosti. Struèný úvod do problematiky V bìžném životì si èasto a oprávnìnì klademe otázku, co ještì vydržíme. Stejným otázkám je vystavena i naše pøíroda a krajina. Bez jejich funkcí pøežít nelze. Nedokáže to ani všemocná, viditelnì-neviditelná ruka trhu. Pøíkladem jsou investièní zámìry, jak využít dotèeného území na soutoku Berounky a Vltavy. Proto nebylo zodpovìdnì uvažováno o celkové koncepci území, tj. souboru zámìrù, co, kdy, kde a jak má být zmìnìno a také proè, vèetnì souvislostí mezi komunikací Slivenec-Lahovice, navrhovaným tzv. „Velkým územím rekreace“ a plánovanou tìžbou štìrkopísku. Každé území má ovšem svoji únosnost. Navrhované zmìny jsou podsouvány a postupnì formálnì schvalovány tzv. „salámovou metodou.“ V úvahu nejsou vzaty skuteèné potøeby a hodnoty souèasných a pøíštích generací. Krajinozhoubné aktivity bohužel neustávají. Øešením je zodpovìdné a kvalifikované vyøešení všech støetù zájmù. V souèasnosti je obvyklé, že za dominantní a urèující faktor je považován územní plán nebo zámìry tìžby, na které se obvykle dodateènì roubují nástroje, které mìly tvorbì územního plánu pøedcházet. Anebo územní plán nekriticky pøijímá správní rozhodnutí jiných orgánù. V pøípadì pravého, zbraslavského bøehu Berounky (tj. katastrálních území Zbraslav a Lahovice), pøedcházelo vøazení do nyní platné zmìny územního plánu správní rozhodnutí Obvodního báòského úøadu Kladno, viz webové stránky Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP), www.praha.eu. Jde o dobývací prostor Zbraslav IV (Lahovice a Lahovice I). Také uvedený úøad nerespektoval základní støety zájmù v území, tj. že v pøípadì tìžby štìrkopísku dojde k likvidaci jímacích, filtraèních a akumulaèních schopností podzemních, vodárensky využitelných vod a ztráty velké plochy nejúrodnìjší nivní pùdy. Na levém, radotínském bøehu, je tìžba štìrkopísku možná pouze v rámci územního plánu, jehož souèasná podoba i v tomto pøípadì je vyhledatelná na uvedených webových stránkách MHMP. Je to proto, že zde vzhledem k nižší kvalitì a mocnosti ložiska štìrkopísku nebylo stanoveno chránìné ložiskové území a následnì tedy ani dobývací prostor. Alternativy na konkrétní pøíští využití území na obou bøezích Berounky se neustále mìní. I Územní plán hl. m. Prahy podléhá neustálým zmìnám. V úvahách o využití obou území na soutoku nejsou uvažovány ani tzv. mimoprodukèní funkce území, dosud legislativou opomíjené. Mimoprodukèní funkce území zahrnují všechny probíhající pøírodní procesy v daném území, kromì øízené produkce zemìdìlských plodin a jiné pìstební èinnosti, a to trvale a bezplatnì. Vytìžením štìrkopísku by vìtšina z nich zanikla. Jde napø. o protipovodòové služby, produkci biomasy, produkci kyslíku, mikroklimatizaèní službu atd.
Co je veøejný zájem Veøejným zájem je nepochybnì jakákoliv èinnost nebo zachování stavu, které zajišťují trvalou udržitelnost pøíznivých pøírodních a spoleèenských pomìrù, a tedy plnohodnotný život. Nezájem èi jiné dùvody nìkterých jedincù nebo orgánù státní správy a samosprávy,
12
rozhodujících o problémových investièních zámìrech, by mìli informovaní a myslící obèané odmítnout. Jde o kvalitu života souèasných i pøíštích generací, k níž patøí dostatek vody a zemìdìlsky využitelné pùdy. To, co nám dnes chybí, je vùle a cílevìdomost jít správnou cestou. Volby do samosprávných orgánù jsou pøíležitostí pro obèanskou angažovanost a nápravu pomìrù. Nauèená bezmocnost obèanù a institucí, komercionalizace myšlení a jednání, pøedurèují katastrofický vývoj spoleèenských pomìrù. Historie pøipomíná nespoèet zánikù pùvodnì prosperujících státù. Není možno uvažovat pouze v dosahu ètyøletých funkèních období samosprávných orgánù. Pøíslibem je souèasná zmìna ve stanovisku souèasné Rady Zastupitelstva MÈ Zbraslav, které usiluje o hodnocení investièního zámìru tìžby ve všech souvislostech. Mlžení, nevstøícnost, pøehlíživost a oportunismus minulých rad a zastupitelstev, vèetnì neprojednání Petice obèanù z roku 2012, jsou bohužel skuteèností. Nové vedení si zaslouží, pøi zachování souèasného trendu, maximální podporu veøejnosti.
Jak to vidí platná legislativa a moc výkonná? V èeském právním øádu není právní opora pro odsouhlasení, povolení a umístìní zámìru, u nìhož je spolehlivì dokumentováno, že spolu s již existujícím zátìžovým pozadím v lokalitì pøekroèí závazné limity nebo již existující pøekraèování ještì zvýší.
1. Území nesmí být zatìžováno lidskou èinností nad míru únosného zatížení. 2. Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostøedí nebo že k nìmu již došlo, je povinen uèinit v mezích svých možností nezbytná opatøení k odvrácení hrozby atd. 3. Nejsou øešeny nìkteré významné støety zájmù, pokud jsou v rozporu s cíly investièních zámìrù. Èastým pøístupem rozhodovací sféry je stále se opakující, setrvalá technokratická orientace, arogance a nerespektování ducha ani litery zákonù, tj. v dùsledku nevymahatelnost práva. Pravomoci nejsou doprovázeny zodpovìdností. Výsledkem je celková apatie, nauèená bezmocnost, nevratná poškození pøírody a krajiny a finanèní ztráty a ztráta dùvìry v instituce.
Závìry Z hlediska oèekávaných budoucích problémù s dostatkem kvalitní vody i zemìdìlsky využitelné pùdy lze investièní zámìr tìžby štìrkopísku oznaèit za zcela chybný a odporující strategii trvalé udržitelnosti kvalitního zpùsobu života, a tedy odporující veøejnému zájmu. Jde o naprosté nepochopení vztahù a souvislostí mezi zámìrem tìžby a jejími dopady a úèelové vyhýbání se zodpovìdnosti za vydaná problémová rozhodnutí nebo naopak neèinnost. Je nutno zintenzivnit dosavadní nevýraznou podporu veøejnosti – úkol pro místní samosprávy mìstských èástí Prahy 16, nevládní organizace i aktivní jednotlivce. Pokraèování na stranì 13
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
Pokraèování ze strany 12 Bohužel, nutno konstatovat, že ani Strategický plán hl. m. Prahy nerespektuje v úplnosti skuteèné souèasné i budoucí potøeby obyvatel z hlediska trvalé udržitelnosti kvalitního zpùsobu života.
v dobývacím prostoru Zbraslav IV, tj. Lahovice a Lahovice I, nebo alespoò jejich pøevedení z bilanèních zásob do zásob nebilanèních, ve smyslu ustanovení horního zákona 44/1988 Sb.
Soutoková niva na obou bøezích Berounky je poslední svého druhu na území Prahy. Proto je tøeba požadovat odpis zásob štìrkopísku
Jiøí Fencl
Zdroje Informací: Obèanské sdružení Život na soutoku www.radotinska-jezera.cz, internetové vyhledávaèe, napø. Google Zbraslavské noviny 6/2012,www.mc-zbraslav.cz/mestska-cast/zbraslavske-noviny/ radotínský èasopis Šemík, www.semik-radotin.cz., chuchelský internet http://www.regionplus.cz/chuchle/, Wikipedie, atd.
Pøílohy: Platný územní plán hl. m. Prahy (od r. 2012) s navrženými jezery
Situace v platném územním plánu hl. m. Prahy (od r. 2012) Chránìné ložiskové území (CHLÚ) Zbraslav IV (Lahovice a Lahovice I), rozloha 154 ha, vyhlášeno v r. 1990. Dobývací prostor (DP), rozloha 120 ha, rozsah tìžby 92,42 ha, vyhlášeno 9. 6. 2005
www.mc-zbraslav.cz
13
4/2015
Zbraslavské noviny
Èestné obèanství – pocta nebo problém? Už od støedovìku se obyvatelé pøíslušní domovským právem k mìstùm hrdì nazývali mìšťané. Být mìšťanem znamenalo získat ve spoleènosti postavení, které sice nedosahovalo na prestiž šlechty, ale urèitì je mezi neurozenými stavìlo nad poèetnì pøevažující venkovské obyvatelstvo. V 19. století se zaèal objevovat další stupínek k vyššímu spoleèenskému uznání, a to byl titul èestný mìšťan. Byl udìlován jako zvláštní ocenìní zásluh o mìsto. Jeho udìlování nepodléhalo žádným pravidlùm a záleželo jen na obcích, jak si vyloží jeho smysl a jak s ním budou zacházet. A zacházelo se s ním opravdu rùznì. Nìkteré obce tuto možnost nikdy nevyužily a zùstaly bez èestných mìšťanù a pozdìji èestných obèanù. Nebo tituly udìlovaly velmi opatrnì a dokázaly tím jejich spoleèenské uznání zachovat. Jinde s nimi naopak hýøily, a tam se význam titulu postupnì vytrácel. Napøíklad v Šumperku se dnes mohou chlubit 60 èestnými obèany a v Kopøivnici se jich eviduje dokonce pøes 120. Další ránou vážnosti titulu bylo hromadné jmenování pøed volbami, kterým si pøedstavitelé obce chtìli zajistit pøízeò volièù i na pøíští období. Stejným nešvarem bylo jeho udìlování nadøízeným státním úøedníkùm, u kterých zásluhy o obec spoèívaly hlavnì v souhlasu s rùznými žádostmi. Jak to bylo na Zbraslavi Nás bude zajímat, jak se k výbìru kandidátu na titul stavìla zbraslavská radnice bìhem více než 150letého období od jeho prvního udìlení. Díky uvážlivosti pøedchozích pøedstavitelù obce se vìtšina výše uvedených znevážení èestného obèanství Zbraslavi vyhnula. Autentický seznam všech jmenovaných èestných obèanù k dispozici nemáme, a pokud vùbec nìkdy existoval, pak se zøejmì ztratil. To se nedávno podaøilo napravit a dnes máme k dispozici seznam 14 èestných obèanù, vèetnì rokù jejich jmenování. Byl poøízen podle dostupných archivních záznamù a s výjimkou prvních 13 let po prvním jmenování v roce 1860 je od roku 1873 úplný. Èestnými obèany Zbraslavi se stali: František Palacký(1860), Matìj Machulka (1903), Josef Hubatka (1909), Emanuel Stárka (1910), K. Kramáø a Alois Jirásek (1918), C. B. Dobenín (1927), T. G. Masaryk (1930), Václav Vejvoda (1936), Edvard Beneš (1938; tomu bylo v roce 1939 jmenování zrušeno a roku 1945 opìt obnoveno), Klement Gottwald (1948), Paul Pin (2005), Jaromír Vejvoda (2012) a Vladislav Vanèura (2012). Co do poètu udìlených titulù patøí Zbraslav mezi obce, které s nimi šetøily. Výbìr osobností nijak nevyboèoval ze zvyklostí té které doby. Jsou mezi nimi obèané, kteøí se o Zbraslav skuteènì osobnì nìèím zasloužili, ale také takoví, kteøí se Zbraslaví nemìli nikdy nic spoleèného a proto se o Zbraslav ani zasloužit nemohli. U první skupiny se podaøilo zjistit i zásluhy, za které byli odmìnìni. Matìj Machulka, vrchní inženýr pražského místodržitelství, je pøíkladem jednoho z výše uvedených zneužití titulu pro získání pøíznì nadøízeného úøedníka, Josef Hubatka byl
14
ocenìn pøi odchodu do dùchodu za 30 let práce pro Zbraslav jako radní a místostarosta, Emanuel Stárka byl radním a posledním øeditelem zbraslavského panství pøed jeho prodejem v roce 1910. V dobì, kdy byl ve funkci øeditele, panství s radnicí úzce spolupracovalo. Nový majitel panství a štìdrý sponzor Zbraslavi C. B. Dobenín získal èestné obèanství po dokonèení rekonstrukce zámeckého areálu, která ze Zbraslavi uèinila turistický cíl pro Prahu a její návštìvníky. Václav Vejvoda, dlouholetý starosta, který se jako stavitel nejvíc zasloužil o meziváleènou stavební pøemìnu Zbraslavi na moderní pražský satelit, Paul Pin francouzský generál a lékaø, který v kvìtnu 1945 jako poruèík americké armády a velitel ètyøèlenné prùzkumné hlídky zabránil nìmecké posádce uskuteènit pøipravenou devastaci zámku a mìsta. Jaromír Vejvoda, zbraslavský obèan, muzikant, skladatel a autor slavné polky Škoda lásky, Vladislav Vanèura, zbraslavský obèan a spisovatel, jehož dílo patøí do zlatého fondu èeské literatury. Inspiraci ke knize Rozmarné léto mu poskytly øíèní láznì na Zbraslavi. Dùvodù pro udìlování bylo víc U druhé skupiny držitelù titulu, kteøí nemají konkrétní zásluhy o Zbraslav, je na místì otázka, proè vùbec je Zbraslav svými èestnými obèany jmenovala? Nebyla v tom jediná, stejnì se chovaly i ostatní obce. Èestné obèanství v sobì totiž skrývá dva symbolické významy. V jednom je to uznání obce za pøínos obèana pro obec. Ve druhém pak významná osobnost, vìtšinou z vysoké politiky, pøijímá gesto obce, která se jeho jmenováním veøejnì hlásí k podpoøe jejího politického programu nebo hnutí, které ve veøejnosti tato osobnost pøedstavuje. Na zbraslavském pøíkladu si mùžeme ukázat, jak se druhý význam èestného obèanství v rùzných historických obdobích promìòoval a k èemu se Zbraslav jeho udìlením veøejnì pøihlásila. Titul udìlený F. Palackému v roce 1860 reprezentuje pøipojení k obrozeneckému hnutí za vìtší národní suverenitu, kterou „otec vlasti“ Palacký prosazoval. V dobì, kdy v Èechách nìmecký živel stále ještì dominoval, to byl významný poèin. V osobách K. Kramáøe a v politice velmi angažovaného A. Jiráska zase Zbraslav podpoøila novì vytvoøené samostatné Èeskoslovensko, se kterým zdaleka ne všichni obyvatelé na jeho území souhlasili. Existence republiky tehdy byla vážnì ohrožována bouøícími se menšinami u hranic s Nìmeckem, Polskem
a Maïarskem, vèetnì vojenských intervencí. Pøijetí èestného obèanství v malé Zbraslavi prezidentem T. G. Masarykem v roce 1930 bylo uznáním faktu, že tehdy mìla daleko dùležitìjší spoleèenské postavení, než by její velikosti odpovídalo. Díky vazbám majitele panství C. B. Dobenína na nejvyšší patra spoleènosti se akce poøádané na zámku pro tehdejší spoleèenskou smetánku staly oblíbeným místem setkávání politických špièek mimo formální konvence nebo diplomatický protokol. E. Beneš zase v roce 1938 ztìlesòoval odpor proti vnitønímu a vnìjšímu ohrožení republiky ze strany nacistù. Jmenováním K. Gottwalda se Zbraslav demonstrativnì pøihlásila k vítìznému komunistickému puèi a nastolení druhé totality. A když opustíme zbraslavský pøíklad, budou nás èekat další pøekvapení. V dobì nìmeckého záboru Sudet se napøíklad stal A. Hitler èestným obèanem v Karlových Varech, Lanškrounu a dalších pohranièních mìstech. V Králíkách zase uspìl sudetonìmecký pøedák Konrád Henlein. Komunistická totalita se postarala o další desítky symbolických domovù pro K. Gottwalda, již ménì pro J. V. Stalina a zcela výjimeènì pro L. I. Brežnìva a dùstojníky okupaèních armád z roku 1968. Neoèekávaný problém Tím se obì totality postaraly o neèekaný problém, se kterým si nìkde stále nevìdí rady. Jak se vyrovnat s èestnými obèany, jako je A. Hitler, J. V. Stalin, K. Gottwald a další prominenti totalitních režimù? Vìtšina obcí postižených jejich obèanstvím se jich už dokázala zbavit. Jsou ale také obce, které se stále formálnì hlásí k jejich odkazu. Nìkde za tím stojí lhostejnost a nezájem o historii vlastní obce, nìkde je to vìdomé stanovisko opírající se o argument, že „vymazáním nìkoho ze seznamu se historie nedá ani vymazat ani opravit“. Jedná se o chybné pochopení významu kroku našich pøedchùdcù. Zrušením èestného obèanství neopravujeme historii, jen se distancujeme od stále neodvolaného souhlasu s jejich politickým programem. Novì poøízený seznam zbraslavských èestných obèanù odhalil, že mezi obce stále se hlásící k politice K. Gottwalda patøí i Zbraslav. V roce, kdy si pøipomínáme 900 let od první písemné zmínky o existenci obce, bychom se mìli této historické zátìže zbavit a vìnovat pozornost skuteèným osobnostem, které ke Zbraslavi patøí a které stále èekají na uznání svých zásluh o mìsto. Rudolf Hofmeister
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
PØEDSTAVUJEME ZBRASLAVSKÉ OSOBNOSTI: ING. ROMAN HAVRÁNEK Ideály skautského hnutí jsem se snažil ctít celý život K rozhovoru se známým zbraslavským skautem a cestovatelem v jedné osobì Romanem Havránkem jsme se sešli v kavárnì U stromeèku. Známe se sice dlouho, ale jak to tak bývá, nestihli jsme si øíci vše. Mnohé z toho, o èem je možné si s Romanem popovídat, se dotýká skautingu. Než jsme otevøeli hlavní téma, kvùli kterému jsme se vlastnì sešli, káva na stole mi pøipomnìla Romanovo nedávné vyprávìní o Etiopii. nepodávají masitá jídla, ale jen vajíèka nebo etiopský národní pokrm indžaira. Indžaira je placka z pohankové mouky peèená na zvonovité plechové pánvi, na kterou se klade dušená zelenina, èatní nebo ovoce. Etiopii jsme procestovali od animistického jihu až ke køesťanskému severu. Zúèastnili jsme se obøadu uvádìní chlapcù mezi bojovníky, nahlédli do kamenných kostelù vytesaných do skály. Zpìt k té kávì – byla výteèná. Vzpomínám také na to, jak roste v lese a její šlahouny šplhají do korun stromù, prostì je to divoká káva.
Jak ti chutnala káva v Etiopii? Vzpomínám si, jak jsi mi vyprávìl o její pøípravì pøímo na ohni v pøírodì. Mohl by ses podìlit o tento zážitek s našimi ètenáøi? Etiopané sbírají zelenou kávu pøímo v lese, tu pak upraží a utluèou v kameni s dùlkem, rozdrcená zrna zalijí horkou vodou. Hotovou kávu podávají ve svém domovì, kterým bývá kruhová chýše, vaøí venku na døevném uhlí. V jejich kávì je cukr jen symbolicky (na rozdíl od Beduínù, kteøí dávají na lžièku kávy lžièku cukru). Etiopie je chudá zemì, ale setkal jsem se tam se spoustou spokojených lidí. Projel jsem ji spolu s pìtièlennou pøírodovìdnou expedicí, kterou vedl profesor Jiøí Ponert. Byli jsme tam v dobì pùstu pøed Velikonocemi, kdy se v jejich restauracích (skromných a jednoduchých s ohništìm a kamennými stoly na dvoøe)
www.mc-zbraslav.cz
Kávu jsi jistì pil i v Jihoafrické republice. Mohl bys nám øíci nìco o této své jedné z posledních delších cest? No, popravdì øeèeno, tam jsem moc kávu nepil. Expedice trvala pìt týdnù, jeli jsme z Kapského mìsta až k Viktoriiným vodopádùm a zpìt pøes poušť v Namibii. Byly to vlastnì dvì cesty, druhá byla dvacetidenní a vedla pøes Keòu, Tanzánii, Zambii a Zimbabwe - ze severu opìt k Viktoriiným vodopádùm. Mimo jiné jsme v jižní Africe navštívili pštrosí farmu v národním parku i chovnou krokodýlí farmu. Projel jsi vlakem celou Èínu a byl i v Japonsku*. Tam ses v roce 1971 zúèastnil mezinárodního skautského jamboree. Co vše pro tebe tato cesta znamenala a jak zmìnila tvùj další život? Ano to projel, to bylo již po roce 1989 a cesta (jel jsem vlakem) trvala pøes tøi mìsíce – to byla má nejdelší cesta. Ale má první velká cesta vedla v roce 1971 do Japonska. Vydal jsem se na ní s krosnou a speciálnì ušitým spacákem, ve kterém jsem skrýval skautský stejnokroj. Nejvìtší dobrodružství jsem zažil pøi pøípravì cesty. Nebylo tehdy zvykem, aby obèan post dubèekovského Èeskoslovenska cestoval indi-
viduálnì do kapitalistické ciziny. Pomyslné klacky pod nohy mi nevrhali pouze naše úøady, ale i japonské. Vízum jsem obdržel jen zázrakem a skautskou lstí v den odletu. Èeská i Japonská strana se bránily. Japonská se bránila infiltraci komunismu. Snažil jsem se tlaèit pøímo na velvyslanectví pøes nejrùznìjší známé – napøíklad i Foglara, po kterém jsem chtìl aby mì seznámil s paní Šimako, jedinou Japonkou v Praze té doby. Šel jsem i za Hanzelkou. Nakonec mi pomohli Winkelhöferovi, kteøí pracovali jako kulturní atašé v Japonsku (napsali knihu Sto pohledù na Japonsko), ti mi pomohli geniální radou, abych se na velvyslance obrátil s originálním dárkem. Den pøed odjezdem jsem vyrazil na velvyslanectví s panenkou ze šustí a velvyslanec se tak smál, prý mu panenka pøipomínala jeho paní, a øekl, ať pøijdu další den pro vízum. Takže v den odjezdu (všechny letenky a lodní lístky jsem mìl koupené) jsem rovnou z velvyslanectví jel na letištì. Devizový pøíslib jsem dostal v roce 1971 v rámci nabídky pøíslibu pro ty, kteøí dosud nebyli v cizinì. Byl jsem tehdy na jamboree (WSJ) jediný Èech, nesetkal jsem se s žádným emigrantem. Jamboree se konalo pod horou Fudži na náhorní plošinì Asagiri. Chodili za mnou novináøi, ale jelikož jsem tam byl na zapøenou, rozhovory jsem odmítal. Cestoval jsem z Prahy do Moskvy a dále do Chabarovska a Nachodky - odtud pak lodí do Tokia. S Tokia již jen stopem. Šlo to, protože všichni znali slovo Zátopek, Èáslavská, prostì Èeskoslovensko. Brali mì k sobì domù na jídlo i na nocleh. Úžasný zážitek byl, když jsem stál ve špalíru, ve kterém pøicházeli korunní princ a princezna Mièiko (princ byl totiž skaut). Další úžasná vìc mì èekala a to setkání s Armstrongem, který na jamboree pøijel se svým synem. Pøipomínám ètenáøùm, že to byl on, kdo vynesl odznak orlího skauta na mìsíc a nechal ho tam. Tábor byl rozdìlen na deset podtáborù, se jmény podle historických období Japonska, každý z nich mìl pódium, kde probíhala národní vystoupení. Veèer jsou táborové ohnì, zpívá se spoleènì, hrají se skautské hry. Nejoblíbenìjší byli Afrièané, kteøí stále bubnovali a tanèili. Po návratu jsem objíždìl pùvodní skautské vedoucí a besedoval jsem s nimi o mezinárodním jamboree, nìkdo to však udal.
15
4/2015
Zbraslavské noviny Navštívil jsi i jiná jamboree v zahranièí? Ano, v Norsku v roce 1975, v jižní Korei v roce 1991, v Holandsku v roce 1995, v Anglii v roce 2007, ve Švédsku v roce 2011, ale letošní cestu do Japonska si stále rozmýšlím, pøeci jenom jsou tu již roky. Na dalším jamboree v Norsku jsem již byl monitorován, soudruzi tam byli v hojném poètu (byla to doba majora Minaøíka) a rok 1975 byl rokem kontaktù státù západní a východní Evropy. Tam jsme byli již ètyøi. Pøidali se ke mnì tøi, kteøí vyslechli vyprávìní o Japonsku a tak je to nadchlo, že se vydali na další jamboree se mnou. Rok 1976 byl zvolen pro rozhovory mládežnických organizací Západ – Východ ve Varšavì. Tehdy spadla ona pomyslná klec. Pasový úøad mi zabavil cestovní pas - asi se obávali, že bych maøil dohovory skautù s komsomolci. Dále byl pro mì otevøen svìt lidovì demokratických státù Maïarska, Rumunska, Bulharska. Obrátil jsem tento nedostatek ve svùj prospìch. Zaèal jsem chodit po horách s vysokohorskými oddíly a po linii zápoètových cest jsem si vychodil mistrovskou tøídu. Abychom nezapomnìli – od kdy jsi vlastnì skaut? Jaké byly tvé poèátky a jak jsi pøešel do ilegality? Mé skautské zaèátky se odehrály v Pøíbrami, hned po válce jsem tam prošel smeèkou vlèat, byl jsem podšestních, šestník, mauglí a zástupce vùdce. Zažil jsem zmìnu smeèky na pátý skautský oddíl a poslední skautský tábor v roce 1950 na Šumavì se 70 úèastníky pøíbramského støediska. Rád-
covský oddíl pracoval už v ilegalitì, a to do roku 1954 (k mým odchovancùm patøí napøíklad režisér Jiráèek). S tìmito lidmi jsem pak obnovoval skauting v roce 1968. V roce 1954 jsem odešel na ÈVUT, na zemìmìøièskou fakultu. V Praze jsem udržoval kontakty s Foglarovou dvojkou a následovalo pak období mého pùsobení mezi woodcraftery Ivana Hiawathy. Pøijal jsem jméno Oskenonton – irokézsky jelen. Poté jsem provozoval rodinný skauting na vodì s bráchou a synovci a souèasnì jsem byl cvièitelem turistiky ve TJ Spartaku Pøíbram. Pražské jaro v roce 1968 pøineslo obnovu skautingu na tøi roky a pak opìt ilegalita v uskupení ARCHSCOUT. Sestavovali jsme samizdatové sborníky o historii skautù, vyhotovili jsme jich celkem 40. Mùj oddíl Blesk pøešel do TJ Spartaku Pøíbram a pod hlavièkou turistických oddílù mládeže pracoval po celou dobu normalizace jako skautský oddíl. Každým rokem se konal ètyøtýdenní tábor na bøehu Orlické pøehrady. Byl jsem sledován a vyslýchán státní bezpeèností, provádìli u mì i prohlídky. V 90. letech jsem obnovoval oddíl v Pøíbrami a souèasnì (neboť jsem mìl trvalé bydlištì ve Zbraslavi) jsem zaèal spolupracovat se Stopaøem Karlem Paškem. Obèas tì mùžeme vidìt ve skautské uniformì na fotografiích v celostátních denících, naposledy to bylo zaèátkem bøezna na fotografii, kde jsi vyfocen u památníku našeho prvního presidenta v Lánech. Proè se vydáváš na èestnou stráž? Pietním aktùm se vìnuji z toho dùvodu,
že pamìť národa je obrušována konzumním zpùsobem života a já se snažím jí oživit vzpomínkou na utrpení muklù (pùvodnì politický vìzeò – muž urèený k likvidaci). Zúèastòuji se festivalu Mene Tekel, který každoroènì reflektuje totalitu umìleckými díly a vzdìláváním mladých. Festival se koná zpravidla v týdnu od 21.února do 27. února tedy ve dnech pro èeský národ v roce 1948 tragickými. Držím v kvìtnových dnech èestnou stráž u rozhlasu, jezdím do Lidic a letos 7. bøezna jsem stál u sochy prvního prezidenta v Lánech. Dìkuji za rozhovor. Jiøí Ryba
* Shodou okolností se letošní svìtové skautské jamboree koná opìt v Japonsku. Co je to jamboree a s jakými cíli se koná? Každé ètyøi roky se setkávají tisíce skautù a skautek z celého svìta na Svìtovém skautském Jamboree (World Scout Jamboree – WSJ). Skauti postaví velké stanové mìsto, kde naplno prožívají dva týdny plné aktivit a dobrodružství v mezinárodním prostøedí. Tato úžasná akce pøináší jedineènou pøíležitost zažít na vlastní kùži setkání skautù z rùzných koutù naší planety a vytváøet pøátelství na celý život. Letos do Japonska pojede kontingent èítající 274 skautù a skautek. Osmdesát z nich pøitom bude èlenù IST (mezinárodní servis tým), tedy roverù a rangers starších osmnácti let v dobì konání akce. V dobì, kdy se do zemì vycházejícího slunce chystal Roman Havránek, to nebylo tak snadné…
Výroèí První èeské živnostensko-prùmyslové školy Vážení pøíznivci zvonù a zvonaøství, dovoluji si Vás oslovit s pøipomínkou výroèí, které si dle mého názoru zaslouží aspoò malé, byť neoficiální, zveøejnìní. „U pøívozu pøes øeku Berounku na soutoku s Vltavou stávalo od nepamìti stavení, nazývané nejprve chalupa Bøezovská, pozdìji Pisaniovská…“ Tak zaèíná text, popisující historii domu èp. 20 v Praze-Zbraslavi. Díky peèlivé kronikáøce paní Boženì Hofmeisterové máme dùkladnì popsaný pøíbìh, dlouhý témìø ètyøi století. Støídají se v nìm zprávy o stavu domu i jeho prodejní cenì, životních osudech majitelù i záznamy o požárech a záplavách. Dùm dvakrát pøežil dokonce i konfiskaci majetku a vìznìní svých vlastníkù, ale významné období mìlo teprve pøijít. Majitel zbraslavského panství Bedøich kníže Oettingen-Wallerstein založil dne 1. bøezna 1835 v domì První živnostensko-prùmyslovou školu s èeským vyuèovacím jazykem. Škola tohoto typu byla vùbec první na našem území a teprve tøetí v celé Evropì! Ve škole byl dokonce kabinet se sbírkou pomùcek, modelù a minerálií. V roce 1839 mìlo oddìlení øemeslnické tøicet a zemì-
16
dìlské padesát pìt posluchaèù. Bohužel zanedlouho po smrti zakladatele unikátní škola zanikla a dalších tøicet let tam zùstaly jen dvì tøídy školy obecné. Jako hospodáøské zázemí velkostatku pak dùm sloužil až do roku 1948, kdy pøešel do vlastnictví státu. Úøady z památkovì chránìné budovy udìlaly skladištì rakví a v této podobì dùm
utìšenì chátral dalších dvacet let. V dubnu 1967 ho jako ruinu s vytluèenými okny a s polovinou støechy od státu koupili zvonaø Rudolf Manoušek mladší s manželkou Kvìtou (moji rodièe), kteøí v nìm vybudovali novou zvonaøskou dílnu. Pokraèování pøíbìhu už možná znáte: celých 35 let zvonárna odlévala zvony do celého svìta až do 14. srpna 2002. Povodeò tehdy dosáhla až do podkroví domu, všechny zvonové formy i technologické vybavení bylo znièeno. Samotný dùm zaplavení pøežil, dílna je však od té doby uzavøená – její obnova do plnì funkèního stavu není za souèasných podmínek reálná a já své zvony dosud odlévám v zahranièí. Dùm je jednou ze dvou nejstarších dosud zachovaných budov v Praze-Zbraslavi a potìšilo mì, že datum je uvedeno dokonce v oficiálním seznamu významných výroèí ÈR 2015, který sestavila agentura CzechTourism. Pøesto se obávám, že souvislost 180. výroèí založení První èeské živnostensko-prùmyslové školy s barokním domem na kraji Zbraslavi už dnes nikdo nezná… To mì vedlo k této vzpomínce a dìkuji za Vaši pøízeò i pozornost, kterou jste jí vìnovali. Zdraví Petr Rudolf Manoušek
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
KAVÁRNA U STROMEÈKU Elišky Pøemyslovny 433, Praha 5 - Zbraslav
| PROGRAM | DUBEN 2015 | 9. 4. od 19:00 hodin EVA DVOØÁKOVÁ
Zpìvaèka, kytaristka a pøední interpretka autorských šansonù Honzy Roušara svým nenapodobitelným výrazem dodá písním tu správnou atmosféru a šmrnc. Její domovskou scénou je Salmovská literární kavárna, kde pravidelnì vystupuje se šansoniérkou Evou Lifkovou v poøadu „Dva šansonové svìty“. Populární písnì jako: Píseò pro Evu, Bezva flám, De Javu, Prachy a další mùžete slyšet na debutovém albu „Klika“ z roku 2011. Vstupné dobrovolné Rezervujte si, prosím, místo na tel. 605 340 695
23. 4. od 19:00 hodin DVOJICE LaV
Lukáš Èermák - piano, zpìv, Vlaïka Vohralíková – zpìv, se pøedstaví s písnièkovým recitálem. Uslyšíte díla Petra Hapky, Jaroslava Ježka, Erica Claptona, písnì z repertoáru M. Rottrové, H. Hegerové, H. Zagorové, N. Jones, B. Streissand i nové autorské písnì této dvojice. Vstupné dobrovolné Rezervujte si, prosím, místo na tel. 605 340 695
www.mc-zbraslav.cz
17
4/2015
INZERCE:
Zbraslavské noviny
LEGENDA: A – dospìlý hlavní tým B – dospìlý B tým D – dorost SŽ – starší žáci (max. roèník 2000 a mladší) MŽ – mladší žáci (max. roèník 2002 a mladší) M10 – starší pøípravka (max. roèník 2004 a mladší) M8 – mladší pøípravka (max. roèník 2006 a mladší)
Soukromá mateøská škola Rotunda vás zve na
DEN OTEVØENÝCH DVEØÍ ètvrtek 16. 4. 2015 od 15:30 do 17:30 Soukromá mateøská škola Rotunda je v provozu již 7 let, patøí mezi akreditovaná pøedškolní zaøízení a nabízí vašim dìtem nejen kvalitní pøedškolní vzdìlávání, ale také rodinnou atmosféru, klidné a podnìtné prostøedí, kvalifikovaný personál a laskavý pøístup ke každému dítìti. Pøijímáme také dìti se speciálními potøebami. Mateøská škola pøijímá dìti od 1,5 roku.
Kontakt:
[email protected] Tel. 604 594 963 Zámečnictví Michal Jurčo OPRAVY BRANEK ZÁMKY, VLOŽKY BRÁNY, BRANKY DVOUKŘÍDLÉ POSUVNÉ MŘÍŽE, ZÁBRADLÍ STOJANY NA KOLA VÝROBA KLÍČU El.Přemyslovny 438 Praha 5 Zbraslav mob.603542887
[email protected]
18
www.mc-zbraslav.cz
4/2015
Zbraslavské noviny
PODÌKOVÁNÍ
BLAHOPØÁNÍ k diamantové svatbì
Dne 19. 2. 2015 jsme ve Stacionáøi „JULIE“ zažili pøekrásné odpoledne. Bylo to setkání s paní Magdalenou Dietlovou, která pøijala pozvání. Bylo to krásné vzájemné povídání, které øídila paní øeditelka stacionáøe. Naše peèovatelky pøítomným pøichystaly pohoštìní. Poslouchalo se nám dobøe, nechtìlo se nám ani domù, tak jsme se sesedli u jednoho stolu a trošku jsme si to krásné odpoledne prodloužili. Paní øeditelka Julie nám pøislíbila, že se toto setkávání se zajímavým hostem bude opakovat za šest nedìl. Již se tìšíme. Za všechny pøítomné dìkuje J. Tejkalová
Dne 9. 4. 2015 oslaví diamantovou svatbu manželé Libuše a Otto Mejstøíkovi ze Svojetic, do roku 2002 z Lahovic. Srdeènì blahopøejeme a do dalších let pøejeme hodnì zdraví a vzájemného pochopení. Dana a Pavel Mejstøíkovi
Øádková inzerce Cena: 1 slovo = 1,- Kè, od tøiceti slov výš 1 slovo = 5,- Kè. Za jedno slovo se považují i obecnì známé zkratky, telefonní èísla, linky, vícemístné èíslovky, zkrácená slova, nepoèítají se pøedložky. Inzerci pøijímá kulturní odd. ÚMÈ Zbraslav (U Malé øeky 3, budova knihovny), e-mail:
[email protected]. Platí se v hotovosti, pøípadnì fakturou. Pøi vyúètování poštou se pøipoèítává 13,- Kè. Nejnižší cena øádkového inzerátu je 20,- Kè vè. DPH.
Služby NOVÁ PEDIKÚRA – poliklinika Zbraslav, mokrá, suchá, kombinovaná – 250,- Kè. Kontakt tel. 722 136 367. PNEUSERVIS - JAROSLAV NÌMEC- opravy a pøezutí pneu, U Národní galerie 480, Zbraslav, otevøeno Po - Pá 8.00 -17.00. Kontaktní telefon 257 924 315. ZÁMEÈNICKÉ A SVÁØEÈSKÉ PRÁCE, výroba ocelových konstrukcí, branky, vrata, ploty, okenní møíže, møíže na dveøe, RYCHLE A KVALITNÌ. Pod Urnovým hájem 47, Praha-Zbraslav, 602 968 666,
[email protected] PC-SERVIS-NOVOTNÝ. Vyøeším rychle, levnì a kvalitnì problémy s vaším poèítaèem i u vás. Sestavím PC, provedu opravy, instalace, odvirování, pøipojení na internet. Dlouholetá praxe. Vše se zárukou a dokladem. Praha - Zbraslav i okolí. 737 409 677. VÝUKA ANGLIÈTINY na Zbraslavi. www. anglictina-tesarova.cz REALIZACE A ÚDRŽBA ZAHRAD. 723880770 www.zahrady-tesar.cz KADEØNICE s praxí v Praze nabízí kadeønické služby u vás nebo u mne doma – smluvní ceny. 723315627. Výmìna zipù, krácení délky a OPRAVY ODÌVÙ Zbraslav. Tel. 728561205 PENÍZE RYCHLE A SNADNO! Nebankovní pùjèky a úvìry. 8000,00 - 200000,00Kè pro zamìstnance, dùchodce i maminky na MD. 30000,00 - 600000,00 Kè pro podnikatele. Tyto PÙJÈKY jsou bez složitého doklado-
vání a dostupné pro každého. Vyøizujeme Prahu a celou ÈR. Volejte 776260906 nebo pište na
[email protected] Navštivte http://www.aaapujcky.eu/ , vyplòte žádost online. ZÁCLONY, ZÁVÌSY – prodej + šití, VZORKOVNA – V Bílce 684 - Zbraslav, út a èt 14 :00 – 16:00, po telefonické dohodì i jindy. Tel. 603 934 122. www.zaclony-lipovska.cz MALÍØSKÉ PRÁCE ŠTUKY, LAKY, STÌRKA + NÁVŠTÌVA ZDARMA! 606227390,
[email protected] ODVOZ starého nábytku na skládku. Vyklízení sklepù, bytù, pozùstalostí atd. Naložíme a odvezeme cokoliv. Stìhování všeho druhu. Vše za rozumnou cenu. Volejte: 773 484 056 J. Pleskaè – VODA, TOPENÍ. Renovace bytových jader, výmìna boilerù, opravy a výmìny baterií, èištìní kanalizace strojem, výmìna vodomìrù. Tel. 602 338 021. HELCLOVÁ BOHUSLAVA MASÁŽE https://helclova-masaze.webnode.cz Telefon 604 379 491 email:
[email protected] Masáže Manuální lymfodrenáž, ruèní vakuová- Anticelulitidová masáž, sportovní nebo klasická masáž, Lávové kameny. Depilace voskem. KOMPLETNÍ VEDENÍ ÚÈETNICTVÍ, DPH, mzdy a roèní uzávìrky. Zastupování na Finanèních úøadech, ZP a SP na základì plné moci a poradenství pøi jednání s nimi. Slušnost, serióznost. Ing. Studená, tel. 721 957 444. KADEØNICKÝ SALON „M“ v Žitavské-
ho ulici 527 provozuje DÁMSKÉ, PÁNSKÉ i DÌTSKÉ od Po – So - volejte 602 938 775. VÝŠKOVÉ PRÁCE POMOCÍ HOROLEZECKÉ TECHNIKY. Montáže a demontáže vzduchotechniky a reklam, demolice komínù, opravy, èištìní a nátìry fasád budov, støech a svìtlíkù, mytí prosklených ploch, kácení stromù postupným odøezáváním, zábrany proti holubùm, spárování panelových objektù, odstraòování snìhu a ledu ze støech…VŠE BEZ POUŽITÍ LEŠENÍ. PETR VLASÁK, tel: 737362865, www.na-lane.cz.
Nemovitosti ELEKTRO REVIZE, revize el. instalací, spotøebièù, hromosvodù, Mìøení a Regulace Tel.: 608 972 513. ANDÌL REALITY- Nabízíme k pronájmu byt 4kk 100m2 a byt 2kk 45m2 na Zbraslavi a st. parcely na Praze západ. Více informací u p. Nežádala 774 616 800.
Práce BOWLING ZBRASLAV s.r.o. pøijme zamìstnance na hlavní pracovní pomìr. Podmínky: spolehlivost, slušné vystupování, poctivost a práce s PC. Prosíme pouze solidní nabídky, máme zájem o lidi, kteøí chtìjí opravdu pracovat. Nejlépe ze Zbraslavi. Kontaktujte nás Milková tel.: 607503732 Pøijmeme prodejce kuchyní do showroomu v Praze 5-Zbraslavi. Nástup možný ihned. Mzda dohodou. Tel: 775 471 451,722 912 890
SPONZOØI A PARTNEØI ZBRASLAVSKÝCH NOVIN
U JP P R A HA a.s . pøijme pracovníka na zahradnické práce a pomocné práce ve všeobecné údržbì, vhodné i pro dùchodce. Kontakt: tel.: 227 180 320, e-mail:
[email protected]
Lom Zbraslav Žitavského 1178, Praha - Zbraslav Tel.: 257 922 217 e-mail:
[email protected]
Zbraslavské noviny – Informaèní zpravodaj Mìstské èásti Praha-Zbraslav. Periodický tisk územního samosprávného celku. Vycházejí 12× roènì, první pátek v mìsíci. Vydavatel: Úøad mìstské èásti Praha-Zbraslav, Zbraslavské námìstí 464, 156 00, Praha 5. Tajemnice redakce: Blanka Velemínská. Prozatimní redakèní rada: Marcel Faikis, Rudolf Hofmeister, Tereza Kùstková, Jiøí Ryba a Barbora Žemlièková. Odpovìdný redaktor bøeznového vydání: Jiøí Ryba. Autor fotografie na titulním listu: Samospoušť. Adresa redakce: Mìstský dùm, U Malé øeky 3, Praha-Zbraslav, 156 00, tel.: 257 111 801, e-mail:
[email protected], IÈO: 00241857. Inzerce: Pøijímá na redakèní adrese tajemnice. Sazba: Ludìk Šipla. Tisk: Artep-tisk, Pražská 24, Mníšek pod Brdy. Další publikování jakékoli èásti Zbraslavských novin je povoleno pouze na základì písemného souhlasu vydavatele. Nevyžádané rukopisy se nevracejí a redakce se k nim nevyjadøuje. Mohou být redakènì kráceny a redigovány. Uzávìrka nevyžádaných pøíspìvkù je vždy 15. den v mìsíci. Reg. èíslo: MK ÈR E 13234 © Mìstská èást Praha-Zbraslav. Pøíští èíslo vyjde v úterý 5. kvìtna 2015.
www.mc-zbraslav.cz
19
Zbraslavské noviny
20
4/2015
www.mc-zbraslav.cz
