Nabídka přednášek odborných pracovníků Vlastivědného muzea v Šumperku veřejnosti a školám
Jarní obyčeje na Šumpersku. Přednáška je zaměřená na lidovou obyčejovou kulturu a prezentaci zvyků praktikovaných od masopustu až po období léta. Věnuje se zvykům, které již dávno zanikly nebo se transformovaly do jiných podob, ale mapuje i obyčeje, které přežily do dnešních dnů. Ty je možné prezentovat fotografiemi a záznamy na VHS. Součástí přednášky může být i pracovní dílna, ve které si s dětmi společně nacvičíme a předvedeme jarní obyčej "vynášení smrti" nebo pletení pomlázek a zdobení kraslic.
Vánoce – tradice a současnost. Přednáška představuje lidové zvyky vztahující se k období adventu a Vánoc – tradice zdobení vánočních stromků, stavění betlémů, adventní výzdoby, pečení a zdobení perníků a vánočního cukroví dle tradičních a současných lidových receptů. Součástí přednášky může být pracovní dílna s pečením a zdobením perníků nebo jidášů.
Mária Kudelová – etnografka (
[email protected])
Stavitelství a architektura v Šumperku do roku 1850 – 1. část cyklu. Přednáška o památkách, významných stavbách a urbanistickém vývoji Šumperka s bohatou fotografickou dokumentací. Pokud je k dispozici dataprojektor, lze přednášku uskutečnit i mimo muzeum. Jedná se o první část z cyklu tří přednášek, která mapuje architekturu a stavitelství od 13. století do začátku 19. století.
Architektura v Šumperku po roce 1850 do 1. svět. války – 2. část cyklu. Přednáška o vývoji města v bouřlivém 19. století a jeho rozšíření mimo hradby a postupné přeměně v město s rozsáhlým textilním průmyslem.
Architektura v Šumperku po roce 1914 do r. 1960 - 3. část cyklu bude k dispozici od listopadu 2009. Přednáška se bude zabývat budováním moderního města.
Milena Filipová – historička umění (
[email protected])
Džandavlattepa - nejnovější výsledky první české archeologické expedice v Uzbekistánu a současný život v této zemi. V letech 2002 – 2006 se uskutečnila I. etapa ojedinělé česko-uzbecké archeologické expedice realizující systematické výzkumy na starověké lokalitě Džandavlattepa. Jedná se o ruiny tellového typu rozsáhlého města z kušánského a sasánovského období (cca 1.-5. stol. n.l.) v dnešním jihovýchodním Uzbekistánu (starověké Baktrii). Pomocí powerpointové prezentace bohatého fotografického materiálu budou představeny nejen nejdůležitější výsledky a nálezy z výzkumu, ale také dojde k poodhalení zákulisí náročnějších polních podmínek expedice, některých zajímavých okamžiků a nakonec bude prezentována současná tvář Uzbekistánu, pro niž jsou nejcharakterističtější značné rozdíly mezi životem v překotně se rozvíjejících městech a naopak klidným životem na venkově, který mnohde ustrnul na úrovni 19. století. Autor chystané přednášky se přímo zúčastnil vykopávek v sezónách 2003-2005 v rámci studia klasické archeologie na FF UK Praha (mezinárodní projekt vznikl právě na základě spolupráce katedry klasické archeologie FF UK s Archeologickým ústavem v Samarkandu).
Výsledky záchranných výzkumů na nám. Republiky, ul. Na Hradbách a Lužickosrbské v Šumperku Přednáška shrnující 2 sezóny záchranných výzkumů v centru města, vyvolaných stavbou polyfunkčních domů (SAN-JV. s.r.o.). Výzkumy přinesly mnoho zajímavých informací o vývoji města v průběhu středověku a novověku – prezentovány byly zejména objevy městských příkopů, rozsáhlého hřbitova z 16. – 17. stol., zahloubeného domu z 13. stol. a relikty městských fortifikací.
Šumperk osídlen již v době bronzové! Záchranný archeologický výzkum v Příčné ulici Přednáška prezentuje záchranný výzkum v ul. Příčné, vyvolaný stavbou sběrného dvora. Podařilo se zde prozkoumat relikty sídliště z pozdní doby bronzové, zejména nálezy zlomků hliněných nádob, závaží, mazanice a štípané industrie. Dále věnuje pozornost dokladům osídlení z tohoto období v šumperské kotlině a celkové charakteristice doby.
Jakub Halama – archeolog (
[email protected])
Mechorosty Králického Sněžníku. Prezentace v powerpointu. Charakteristika přírodních poměrů Králického Sněžníku, základní informace o mechorostech, historie bryologického výzkumu Králického Sněžníku, přehled běžných i ohrožených druhů mechorostů podle jednotlivých typů stanovišť, fotografie studovaných lokalit a makrofotografie mechorostů, mapy rozšíření vzácných druhů. Přednáška respektuje rozdílné potřeby a rozsah výuky základních a středních škol, bude prezentována rozdílně pro jednotlivé úrovně odbornosti od základních informací po odborný výklad vhodný pro odbornou veřejnost.
Jak a proč sbíráme rostliny pro muzejní přírodovědné sbírky. Prezentace herbářových položek a trojrozměrných předmětů potřebných pro sběr rostlin, specifikace odborného sběru hub, lišejníků, mechorostů a cévnatých rostlin pro přírodovědné sbírky, zásady terénního výzkumu, preparace botanických sbírek, ukázka laboratorních potřeb a potřeb pro terénní výzkum (lupa, kompas, GPS atd.), mikroskopická technika s využitím videokamery, ukázka mikrofotografií mechorostů (v powerpointu), odborná botanická literatura, správa sbírek (odborná evidence) a využití botanických muzejních sbírek.
Stromy na podzim pro MŠ a pro 1. stupeň ZŠ – dle poptávky, přednáška bude spojena s vycházkou do parku
Magda Zmrhalová – botanička (
[email protected])
Lesnické vzdělávání na Moravě. V roce 2007 byla na úsovském zámku otevřena stálá expozice s názvem „Úsov – kolébka lesnického školství na Moravě“, připomínající nejen úsovské počátky, ale i další osudy školy, jejích žáků a učitelů. Návštěvník může zhlédnout různé učební pomůcky včetně těch nejstarších z 19. století, učebnice, včetně ručně přepisovaných a studenty rozmnožovaných skript z první republiky, neboť jedním z učebních předmětů byla také kaligrafie. Ročníkové práce a výrobky žáků zdobí místnost připomínající současnost středního školství. Zaujmou zde staré i novější motorové pily, které byly užívány k praktické výuce. Přednáška Lesnické vzdělávání na Moravě může proto sloužit i jako úvod k prohlídce této expozice. Přednáška je určena především pro střední školy, ale je ji možné přizpůsobit i nejstarším ročníkům základních škol. Je doprovázena obrazovým materiálem zprostředkovaným dataprojektorem. Zdeněk Doubravský (
[email protected])
Zapomenutý bronzový poklad, aneb nové pravěké nálezy a objevy v našem regionu Archeologická přednáška seznamuje veřejnost s proběhlými záchrannými výzkumy, provedenými prospekcemi i získanými náhodnými nálezy z posledních několika let v našem regionu (okr. Šumperk) a to od mladšího paleolitu až po laténské období, kdy u nás žili známí Keltové. Nevyhýbá se ani aktuální problematice všeobecného používání detektoru kovů, které archeologii přináší jak pozitiva, tak i negativa. Součástí přednášky může být i prezentace konkrétních nálezů a možnost tak vidět zajímavější artefakty mimo muzejní vitríny. Jakub Halama – archeolog (
[email protected])