Náš zpravodaj
Duben 2015
4. vydání
Mokrý duben a máj chladný – k sýpkám, senu přístup žádný. Než jsme se nadáli, oslavili jsme Velikonoce, zaradovali jsme se z hezkého jarního počasí, odpočinuli jsme si s Velikonočními prázdninami, na druhou stranu jsme se trochu i zapotili u těch Velikonočních příprav, a to jak ze strany cérek, tak přinejmenším i ogarů. Přinášíme čtvrté vydání Našeho zpravodaje, které je tak trochu zvláštní. Řídili jsme se totiž heslem „duben – měsíc volnosti“ a tak si toto vydání naplánovali naši mladí pisálci sami. Na rozdíl od předchozích vydání si zvolili vlastní témata, o kterých by se chtěli s našimi čtenáři podělit. Můžete se tak těšit na pestré poznatky o našich pisálcích, ale také na zamyšlení se nad tématem „Jaro na farmě“.
1
Náš zpravodaj
Duben2015
Pisálkova volná disciplína aneb Píšeme, o čem chceme
Památky ve Valašských Kloboukách Dan Ve Valašských Kloboukách je kolem deseti památek. Nejvíce se mi líbily ty památky, které vám níže popíšu. A musím ještě podotknout, že jsem všechny navštívil! O Červeném domě Tento patrový trojdílný dům s kuchyní vydělenou původně z jednotné síně a prostorným sklepením byl postaven v roce 1781. Stavebním materiálem byl lomový kámen, místy doplněný vepřovicemi a pálenou cihlou. Patrový kamenný dům s dřevěnou pavlačí i vytápění obou komor ukazuje na zámožného měšťana.
O Kosence Tento domeček je sídlem Českého svazu ochránců přírody a také dobročinným společenstvím členů a příznivců, které spojuje zájem o ochranu přírody a životního prostředí.
2
Náš zpravodaj
Duben2015
O kostele Povýšení sv. Kříže Čistě románská věž ukazuje, že v místech nynějšího kostela stával kloboucký kostel již ve 13. století. Po tatarském vpádu v roce 1663, kdy celé město i s farou a kostelem lehlo popelem, byl znovu vystavěn.
O Bratmannově vile Budova je postavena v secesním stylu a je součástí městské památkové zóny.
3
Náš zpravodaj
Duben2015 Padělání výrobků Štěpán
Padělání je podvod. Někdo prodává obyčejné triko jako značkové. Přišil na něho značku, třeba PUMA, a takové triko stojí vždycky moc peněz. Lidé pak utrácí za nekvalitní zboží zbytečně peníze. My jsme si kdysi koupili domů levnou verzi Nutelly. Později jsme si přečetli, že v ní bylo pouhých 0,01% lískových oříšků (takže to lískové oříšky skoro ani nevidělo). Výrobci tak často nachytají obyčejné lidi, kteří si myslí, že si kupují kvalitu. To mi připomíná, že někdo, jméno už si nepamatuju, řekl: „Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci.“
4
Náš zpravodaj
Duben2015 Moje domácí zvířata Ema
O tomto tématu píšu proto, že mám a miluji zvířátka. Jediné zvířátko, co nemám ráda, je pavouk. Doma mám pejska jménem Majkí. Majkí je hnědo-zrzavý pesan. Má zatím jen 7 měsíců, mám ho od listopadu. Jako malý byl krásný a sotva se vlezl do dlaně. Nejhezčí jsou na něm očička, ouška a ocásek, kterým pořád mává. Ještě před ním jsem měla zakrslého králíčka, ale už ho bohužel nemám kvůli silné alergii. Jmenoval se Wilík, takové jméno jsem mu vybrala já. Byl černo-bílý s krásnými oušky a očičkama. U babičky máme tři koně, kteří patří strýcovi, taky kočku a kocoura. Jmenují se Zorka (ta je právě těhotná) a Malej (byl vychován v baráku a pořád se do něho taky propašovává oknem). Babička dále chová kačenky, včeličky a stará se i o tetino morčátko. Zorka je tříbarevná a má už víc jak dva roky. Malej je rezavě-bílý kocourek a rád se otírá o nohy (potom většinou skončíme s chlupatými nohami). Koníci jsou hnědé až šedě-tečkované barvy. Kačenky jsou krásné a mají rády slimáčky. Morčátko je kudrnatě-černé mládě s velmi „jedlivou“ povahou (to znamená, že pořád jí a jí a jí). Moje nejoblíbenější zvířátka jsou asi pejsci, kočičky a kocouři, koníčci, morčátka a taky králíčci.
Můj pes Majkí 5
Náš zpravodaj
Duben2015
Jaro na farmě
Ve středu, 22. dubna jsme se s neúplným týmem Našeho zpravodaje vydali za rozhovorem do Poteče. Z Valašských Klobouk to není daleko (a my navíc nejsme líní), a proto jsme se rozhodli, že půjdeme pěšky. Do Poteče nás přivedl nápad, že bychom se rádi dozvěděli, co se děje na jaro na farmě. A protože zrovna tam jedna taková farma je, neváhali jsme zkontaktovat jejího majitele a domluvit se s ním, že se ho na tuto otázku zeptáme. Naštěstí pan Matyáš souhlasil a tak byl výlet vyjednán. Po příchodu na farmu jsme nejprve absolvovali exkurzi k čerstvě narozeným jehňátkům a do drůbežárny. Poté jsme se s panem Matyášem posadili na lavičku a nahráli na telefon náš rozhovor. Níže si jeho přepis můžete přečíst, protože obsahuje spoustu zajímavých informací z péče o farmu, o kterých se některým lidem ani nezdá.
Rozhovor s farmářem
Ema: Jaké máte na farmě zvířata? Pan Matyáš: Toš... Hlavní, co nás živí, je drůbežárka, jako výrkm brojlerů, do třiceti tisíc. Potom jsou tady: hovězí dobytek – krávy, telata, býci, potom jsou tady ovce – bahnice nebo jehňátka. Mno a potom, co tady máme eště – koně tady máme, husy, včely... Na podzim to bylo trošku špatné se včelama, musíme na jaro vypěstovat další... Dan: Kolik zvířat máte? Pan Matyáš: Kuřat, tych brojlerů bývá kolem třiceti tisíc, hovězího dobytka je kolem čtyřiceti kusů, a ovcí je pětatřicet – mno pětatřicet bahnic a eště tak kolem šedesáti jahňat bývá. Ema: Jaké je vaše nejoblíbenější zvíře? Pan Matyáš: Mno, pro mě včil, zvíře ne – ale včely. Já su teďka takový včelař, su teďka hodně zaměřený na včely. Toš jinak koně, ale nemám čas s nima jezdit. Aj sedla mám, ale nemám čas na to. 6
Náš zpravodaj
Duben2015
Radka: A to máte tady na prodej ty koně, teď když nejezdíte? Pan Matyáš: Toš já to mám tak na vypásání farmy, víte. Abych to nemosel séct, tak to zahradím, tam to koně vypasů, jináč tady ty kopce – včecko vypásá hovězí dobytek a ovce, ale aj koně někdy. Takže spíš jako na zužitkování trávy. Dan: Starat se o jaké zvíře dá nejvíc práce? Pan Matyáš: Toš oni dajů včecky dost starosti, ale tak nejvíc... Nejvíc práce to dá z jara, jak sa telíja nebo kotíja mláďata, jináč potom, když už sa pasů – tak to enom hlídat, udělat dobré ohrady, aby neutíkaly, aby měly dostatek vody. Jinak kuřata – ty taky sů háklivé hned ze začátku, mosíja mět teplotu pětatřicet stupňů a to všecko hlídajů počítače – vlhkost, teplotu a tak dále. Mosí sa to zakrmovat první týdeň a mosí sa to hlídat, procházat to každý deň – tak, sledovat to, mno. Ema: Vadí vám jíst zvířata, o které se staráte? Pan Matyáš: Toš to mi nevadí. Já právě jak su u tych jahňat, tak to dělám tak, že aj některé mosím nakonec pomoct vytáhnůt při porodu – a potom sa mosí aj zabit, sněst, nadělat klobásky a tak dále. A býky taky – až sa vychovajů, tak sa to zabije, nebo aj kuřata – to je to samé. Taký je život. Že až to naroste, tak sa to zabije, mno. Nedělá mně to problémy, mno že to vidíte od začátku, od toho narození, až to vyroste, tak sa to mosí zabit, potom zpracovat, aby to bylo k užitku. Nemá cenu, aby sme to chovali pro kafilérku, nebo proto, až to uhyne. Dan: Jak vypadá jaro na farmě? Pan Matyáš: Toš jaro na farmě vypadá tak, že sa mosíja, kromě té drůbeže a tak, mosíja sa připravit pole, mosíja sa povláčit, aby krtince nebyly, ohrady pozpravovat... Teďka mosí sa telit, všecko... Jaro je dosti náročné. Jako založit to potomstvo. Na podzim sa připůšťá, nebo v létě, aby sa to na jaro všecko okotilo. Takže na jaro sa to všecko rozšiřuje. Mosí sa aj o stromy starat – prořezat je, upravit terén, pouklúzat po té zimě – eště to nemáme všecko pouklúzané, protože ten sněh zanechá taký nepořádek... Ema: Kolik se na jaro rodí mláďat? Pan Matyáš: Tak tych jahňat kolem šedesáti, hovězího – telata – kolem sednácti, mno a kuřata sů každé dva měsíce skoro třicet tisíc - každé dva měsíce navezeme malých kuřátek. Radka: To je číslo, co? 7
Náš zpravodaj
Duben2015
Dan: Tý jo. Pan Matyáš: Včel sa teď rozšiřuje na tych dvacet, třicet oddělků. Dan: Musí se na jaře na farmě něco opravovat? O tom už jsme se ale bavili. Pan Matyáš: Dneska sme zrovna zpravovali střechy, od sněhu. Neco sa doláme, neco sa ohne, neco větr odnese. Teďka, betony sa vydrobíja, a také úpravy všelijaké. Mělo by sa pozametat a tak dále. Je jako práce tady moc na jaro. Pouklúzat, pohrabat, povláčit, aby ta vegetace zas jela dál. Ema: Pomáhají vám na farmě děti? Pan Matyáš: Děti, děti. Děti ani né, jenom syn, ten má na starosti ten hovězí dobytek, ty pole. Děti – tak sa přijdů podívat, pohrajů sa nebo něco, povozíja na koni. Toš práce jim nedávám, jedině nekdy v létě něco natřít, nebo něco takového. Do stroja jich nemožu pustit, do nejakého traktoru, nebo kde je to nebezpečné, nebo s dobytkem taky ne – protože na jaro sa mosí krev odebrat, jako u dobytku, ovce sa mosíja ostřihat a tak dále, furt je s tým práce. Tyto věci děcka dělat nemožů… Tak by mohly zametat nebo drobnější, lehčí práce dělat. Jako přímo že by pracovaly – mno máme na to stroje. Dan: Já už sa vás zeptám na poslední otázku: Co se vám na práci farmáře líbí a co se vám nelíbí? Pan Matyáš: Tak napřed líbí: je to taká práce s živým materiálem, že vlastně sa to všecko narodí, vidíme, jak sa příroda probúzá, žijeme s přírodů, že. Jestli prší, jestli je pěkně – mosíme sušit seno, sklidit seno, abysme měli dobrý materiál na zimu pro dobytek. Když je škaredě, tak sa mosí hnůj vyvést, nebo povláčit na jaro. A toš nejhorší je na tom, to je to, co se mi nelíbí, že mosíme sobota, neděla, v noci – furt byt v pohotovosti. Protože tady když vypadne elektrika, sice náhradní zdroj naskočí hned za pět vteřin, ale tamto (ukazuje na drůbežárnu) nemože byt bez elektřiny ani dvacet minut, to by sa vydusilo. Aj když odjedem,
mosíme na to furt myslet, že sů tady živé zvířata, mosíte každý den je nakrmit, vodu jim dat… Mno, mosí to žit. Neexistuje, já nemožu říct: Já tady třeba týden nepůjdu, nebo tři dni, nebo dva dni. Mosí sa rozsvítit večer, ráno zhasnůt, podívat sa jak to ide, co sa okotilo, jak to vypadá, jesi není nekterý dobytek nemocný, nebo jesi sa neco stalo, nejaký úraz, nekde sa može zamotat. Děláme pro to všechno, aby sa to nestalo, ale može sa stat. Tak, jak sa mně utopil kůň v rybníku. Skočil v zimě na led, probořil sa a utopila sa mně, kobyla.
8
Náš zpravodaj
Duben2015
Na snímku vidíme dva koně pana Matyáše – Fidela (vlevo) a Falka (vpravo), a také ruku s hodinkami editorky Našeho zpravodaje, Radky. Víc z Radky na snímek bohužel nevešlo. Hlavní je, že jsou na něm zachyceni koníci.
9
Náš zpravodaj
Duben2015 Rekapitulace návštěvy farmy Dan
1.) Jak se jmenoval farmář, se kterým jsme dělali rozhovor?
Josef Matyáš (Jomat)
2.) Jaké chová zvířata?
Koně, ovce, kuřata, psy, husy, tur domácí
3.) Co se děje na farmě na jaře?
Opravují se např. střechy a rodí se mláďata
4.) Co se mi na farmě líbilo?
Že mají tam tolik zvířat a že se dobře o ně starají
5.) Co se mi na farmě nelíbilo?
Že tam neměli těch 20 000 až 30 000 kuřat
10
Náš zpravodaj
Duben2015
Rekapitulace návštěvy farmy Ema
1.) Jak se jmenoval farmář, se kterým jsme dělali rozhovor?
Josef Matyáš
2.) Jaké chová zvířata?
Ovce, krávy, koně, včely
3.) Co se děje na farmě na jaře?
Rodí se mláďátka
4.) Co se mi na farmě líbilo?
Koníci - jak jsme je s Danem vodili
5.) Co se mi na farmě nelíbilo?
Jak křičel na psa
11
Náš zpravodaj
Duben2015
Co mě baví...
Dan článek
Nejvíce mě baví tančit. Tančím v Klobučánku a v tanečním souboru ELES. Dále mě baví zpívat v Klobučánku a také hrát na hudební nástroje. Rád hraju na basu, klávesy a flétnu. Kromě hudebních nástrojů hraju rád i počítačové hry, ale baví mě také upravovat různé fotky, vytvářet prezentace v powerpointu. Na počítači mě ještě baví psát různé články, i malovat obrázky. A co mě nebaví?
Někdy se učit na těžký test!
12
Náš zpravodaj
Duben2015 Štěpán článek
Tak v první řadě mě baví chodit do DDM, kde jsou super kroužky. Hlavně je to zábava. Taky mám rád sporty, hlavně fotbal a florbal, obojí hraju s tátou v tělocvičně Sokola. O víkendech chodíme s rodinou plavat. Nejvíc mě baví skákat do vody a už teď se moc těším na letní dovádění na koupališti. Prostě mě baví být venku a hýbat se. Také se zajímám o politiku a historii. Rád si pouštím dokumentární videa o druhé světové válce a jiných událostech. Dále mě hodně baví zeměpis a cestování. Byl jsem na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku a v Izraeli a chtěl bych procestovat co nejvíc zemí světa. Když prší nebo když ležím večer v posteli, tak si navíc otevřu knížku a ponořím se do jiného světa. Jo, to je moje...
13
Náš zpravodaj
Duben2015
Ze všech věcí, nejlepších věcí, mám nejradši knihy. Nikola Tesla
14
