Na vlnách luxusu se nesly vítězné modely reportáž z Kalibr Cupu 2012 s.16-17

4 / XII.

únor 2012

Listy Lanškrounska - regionální noviny

Cena 12 Kč

Na vlnách luxusu se nesly vítězné modely reportáž z Kalibr Cupu 2012 s.16-17

Téma: Zázemí lanškrounské kultury rozhovory a ohlasy s. 3-5 Milujte se a množte se reportáž z lanškrounského masopustu s. 18-19

Stříbrný účes z Kalibr Cupu 2012 Foto: K. Kokešová

Aktuality na www.lanskroun.eu

2

4-2012

Upachtěná česká demokracie

Motory obrovského airbusu zaburácely a letadlo se těžkopádně odlepilo od země. Nějak nevím, jestli se mi to zdá, nebo je to skutečnost. Vztek kombinovaný s nekonečnou únavou vystřídal pocit rezignace. Naposledy se dívám zamlženým okénkem na Teherán sevřený pustinou hor a mozek mi znovu a znovu pokládá nutkavou otázku, kde se stala chyba. Odpověď nepřichází. Pozoruji omšelé zařízení iránského letadla, těmhle strojům se někdy říká lidské dobytčáky, uvnitř je těsně vedle sebe přišroubováno snad dvanáct sedadel. Moje sedadlo je poněkud volnější a zjišťuji, že většina kotvicích vrutů už odpadla. Doufám, že Alláh bude k našemu letu milosrdný. Když se letadlo uklidnilo po nabrání optimální výšky, stávám se svědkem neuvěřitelné scény. Iránci začnou vytahovat ze zavazadlových prostorů objemné tašky a sundávají si tradiční oděv. Černé haleny, burky a šedé šátky žen vystřídají barevná trička a rifle, podivné papuče se změní v páskové boty na podpatku. Převlékají se krom několika mužů prakticky všichni, a to nás do Londýna čeká nějakých pět hodin letu. Mladá dívka dvě řady přede mnou se rozpačitě usmívá a rozčesává si krásné černé vlasy. Uvědomuji si, že lidé v letadle žijí dvojí život, jeden ten oficiální, navenek loajální vůči režimu, a v tom druhém se snaží chovat normálně. Z televizí se line iránská lidová hudba a podbarvuje motivy přírody, záběry na prezidenta, vojenské přehlídky, mávající děti v šátcích, letadla společnosti Iran Air a duchovní představitele země. Nikdo z Íránců se na reklamní spot ani nepodívá. Obrázky mi nápadně připomínají filmové týdeníky z husákovské éry. Trapnost totalitní propagandy je podivuhodně kosmopolitní. V červenci nás nepustili do Iránu, dvouměsíční přípravy na horolezeckou expedici jsou v háji. Dodnes nevíme proč. Chování iránských úředníků a především zaměstnanců letecké společnosti bylo neuvěřitelné. „Žádné otázky! Vraťte se! Chcete jít do vězení?!“ Jakékoliv snahy řešit situaci byly marné. Zaměstnanci letecké společnosti nám zabavili pasy a ochranka letiště nás doslova násilím natlačila do letadla. Setkání s totalitním režimem bylo šokem, o to větším pro člověka zhýčkaného schengenským prostorem. Na Irán jsem nezanevřel, jen jsem pocítil úžasnou radost z naší upachtěné české demokracie.

František Teichmann šéfredaktor

Z REDAKCE

Jaké zázemí má podle Vás v Lanškrouně kultura?

Daniel Tomeš

JUDr. Radomil Macek

Marta Obrová

evangelický farář

právník

ředitelka ZUŠ

Všeobecně vzato je kultura v Lanškrouně na dobré úrovni a skrývá v sobě potenciál, který bychom mohli lépe využít. K tomu by určitě přispělo kvalitnější a modernější zázemí jak pro účinkující, tak pro návštěvníky kulturních akcí.

Myslím si, že pro Lanškroun je hrozná škoda, že nemá vlastní divadlo nebo budovu, kde by se konaly kulturní akce. Zámek pro tyto účely nestačí a tzv. „kulturák“ je výdobytek socialismu.

Pro provozování kvalitní kultury chybí sál s dostatečně velkým, vybaveným pódiem a zázemím pro účinkující. Lanškroun nemá sál, kde by žáci tanečního oboru mohli realizovat svou praxi. Samozřejmě lepší podmínky by si zasloužili i návštěvníci kulturních akcí, aby měli příjemné čisté prostředí odpovídající 21.století.

Na vyprodané představení mělo koupené lístky 182 diváků, ale nehrálo se..................s.3 Reakce zastupitelů a čtenářů na prostory pro kulturu v Lanškrouně ................................s.3-5 Jsem kosmopolita: rozhovor s Jaromírem Janem Pokorným, mistrem bojových umění...............s.12-14 Na vlnách luxusu: reportáž a fotografie z letošního Kalibr Cupu..........................................s.16-17 Milujte se a množte se: reportáž a foografie z lanškrounského masopustu...............................s.18-19 Sport, když se lepí nosní přepážky: jak v zimě sportovat a nezmrznout...........................s.20

Chtěla bych poděkovat všem, kteří se podíleli na letošním lyžařském výcviku dětí z mateřské školy na Vančurově ulici. Lyžování si během posledních tří let vyzkoušely obě naše děti, ta mladší již podruhé, a vždy jsme byli spokojení. Pro děti je to krásný zážitek (zvláště na závěrečný karneval se těšily), ale i dobrá zkušenost. A že vám dítě po pouhých pěti dnech na lyžích samo sjede sjezdovku, je malý velký zázrak. Děkuji za trpělivost, veškerou náročnou organizaci a práci kolem našich dětí a chtěla bych popřát hodně sil, opět té trpělivosti a sluníčka na další lyžáky. Ilona Janouchová Dne 9.2. jsme s dětmi ze školky zhlédli divadelní představení Příhody Ferdy Mravence. Divadlo se nám líbilo a všechny paní učitelky jsme se shodly, že bylo jedno z nejlepších, které jsme s dětmi za poslední roky viděly. Překvapilo nás výborným hereckým výkonem herců divadla Aha i výpravou. Představení uspokojilo malé i velké diváky svým pojetím příběhu. Od srdce jsme se zasmáli jemnému humoru, který nám herci servírovali od začátku až do konce. Rády bychom poděkovaly hercům divadla Aha za velice zdařilé představení. Zaměstnanci MŠ Žichlínek Kdo by neznal Ferdu Mravence, ovládajícího práce všeho druhu! A zejména také „dobrá práce“ herců Divadla AHA z Prahy se projevila ve čtvrtek 9. února 2012 v Kulturním centru v Lanškrouně při školním představení

pro malé diváky. Akci střídaly skvělé dialogy a humorné hrátky s jazykem byly čitelné malým (i dospělým) divákům. Poutavá scéna s nápaditými kulisami dávala hercům prostor k svižnému rozehrání příhod mravence Ferdy a jeho přítel brouka Pytlíka, Berušky a dalších obyvatel říše hmyzu. Poděkování patří především hercům hostujícího divadla za opravdu profesionálně sehraný příběh, ale i pracovníku KC Lanškroun za dobrou volbu při zajištění programu pro malé diváky. Těšíme se na další hry v provedení tohoto divadelního souboru! Za žáky a pedagogy ZŠ a MŠ Ostrov sepsal Petr Lipenský Reaguji na zrušené divadelní představení, na které jsme se s kamarádkou, a dokonce i naše mužské polovičky, velice těšili. Nedávala bych za vinu hercům, že nevystoupili, nevím kolik lidí bylo v zákulisí a zkusilo tak na vlastní kůži, jak velká tam v těchto mrazech byla zima a s tím spojené podmínky k dobře odvedené práci. Já si myslím, že je to další a dost velký důvod, aby se město hlouběji zamyslelo nad tím, že v Lanškrouně bohužel není žádné kulturní zázemí pro takovéto akce, přitom, jak je vidět z hodně dlouho dopředu vyprodaných koncertů, divadelních představení a podobných akcí, Lanškrouští kultuře fandí. Možná by stálo za hlubší zamyšlení, co v Lanškrouně budovat, co přece jen využije většina široké veřejnosti, a ne jen úzká skupina. M.Svojanovská

Přečetla jsem si na stránkách města zdůvodnění nekonaného představení, na které jsem i já měla koupené lístky. Docela mě mrzí, že to působí dojmem, že zhýčkaní herci z Prahy mají moc velké požadavky a mohou za to oni, že se nehrálo. Podle mě je to především ostuda Lanškrouna. Opět se ukázalo, jak špatná je zde situace ohledně „sálu na pořádání kulturních akcí“. To, co se nazývá „Společenský dům“, nepovažuji za seriózní místo a vím, že tam je problém s šatnami pro účinkující třeba při tanečním vystoupení ZUŠ. Nemluvě o tom, jak působí prostor mezi sálem a vchodovými dveřmi. Zámek je sice prostředí hezké, ale jak se ukázalo, nevhodné ani na divadlo. A malý na pořádání plesů. Takže ani plesy nějak není kde pořádat. Řekla bych, že na téměř desetitisícové město docela špatné.... Asi došlo ke špatné domluvě ohledně požadavků ze strany divadla, ale napsat, že „soubor žádné požadavky ohledně teploty ve smlouvě neměl“..? Nevím, jak vypadají smlouvy, ale trochu pochybuji, že se v nich běžně domlouvá to, že chtějí mít k dispozici vodu, WC... To jsou asi samozřejmosti, stejně jako přiměřená teplota. Ale možná se mýlím. A upřímně řečeno, zaplatit 320,- za vstupné a sedět tam v sotva 18°C - to by se mi také asi nechtělo. A pokud vím, tak v tomto týdnu byla právě kvůli teplotě zrušena i jiná akce na zámku ohledně nějakého amatérského divadla. Tolik můj pohled na situaci. Do divadla jsem se těšila a mrzí mě, že se neuskutečnilo. Eva Šuláková

TÉMA

4-2012

3

Na vyprodané představení mělo koupené lístky 182 diváků, ale nehrálo se

Karel Heřmánek obviňuje Kulturní centrum, ředitel KC David Knápek oponuje: „Chyba je na straně technika divadla“ Ve středu 8.2. rozhýbala lanškrounské kulturní vody nepříjemná událost. Dlouho očekávané představení Kdes to byl(a) v noci hereckého souboru Divadla Bez zábradlí se neuskutečnilo a ze stran pořádajících kulturní akci se stali protivníci ve sporu o odpovědnost za vznik dané situace. David Knápek, ředitel Kulturního centra, popsal podstatu problému, který se objevil na místě pár hodin před představením. K čemu vlastně došlo? „Po půlhodině stavění prohlásil jeden z techniků, že se kulisy nevejdou. Zavolal paní Smutné, tajemnici divadla, ta mu řekla, že musejí dekoraci za každou cenu postavit a odehrát představení. Což je běžná praxe.“, vysvětluje Knápek, co předcházelo zrušení představení. „Jenže technik jen nadával, pak se přeceněn po poradě s druhým technikem odhodlali stavět. Než přijeli herci, stihl jim nespokojený technik zavolat, takže vystupovali z auta už naštvaní a přesvědčení o tom, že se hra odehrát nedá.“ Standardně se přitom podobné situace řeší úpravou kulis a přesunutím potřebných rekvizit, které se třeba nevejdou na obvyklá místa. Herci po příjezdu na místo argumentovali tím, že prostor na jevišti musí obsáhnout dva městské byty, ve kterých se paralelně odehrává děj, takže případné zúžení prostoru je pro ně kamenem úrazu. Nešlo jim jen o odstranění rekvizit, ale o celkový pohyb na jevišti a jeho sladění. Argumentace Lenky Michalo-

vičové z Kulturního centra, že podobnou hru s neustálým vstupováním a vystupováním na jeviště bez problémů hrají místní ochotníci, nevedla situaci k řešení. K eskalaci nedorozumění přispěl i mráz na spojovačce mezi jevištěm a šatnou. Je dobré připomenout, že požadavek na teplo měl své důvody – představte si několikanásobnou cestu herečky Švandové oblečené pouze do kombiné a na vysokých podpatcích při letošních mrazech v půdním neizolovaném prostoru, kterým se herci dostávají od hlediště k šatnám. Teplota se tam pohybovala i při naplno puštěném topení kolem 18°C. Hranice profesionality a zdravého rozumu má každý jiné. I profesionální herec. Každý, kdo zná prostory lanškrounského zámku, ví, že ani při nejlepší vůli se historické prostory vytopit dobře nedají, a diváci i herci se musejí spolehnout, že reflektory a lidská těla vyzáří dost pro zahřátí. David Knápek poukazuje na to, že podobné situace se zatím vždy se vyřešily. „Přijeli hrát taková jména jako Roden, Maciuchová, Nárožný a všichni jsou celou dobu schovaní za kulisami a do šatny nechodí. Karel Roden si pouze posteskl, že schodiště vedoucí z jeviště se nemá rádo s jeho operovaným kolenem, ale přesto představení odehrál. Herci nemají všude podmínky, jaké by si přáli, ale zatím všechna představení byla odehrána.“ Umístění sálu ve druhém patře je sice často důvodem minimálně k údivu,

ale fatální důsledky přinesl až letošní únor a soubor Divadla Bez zábradlí. Problém podle Knápka spočíval v neochotě se dohodnout a ve vystupňovaných emocích. „Problém vidím v tom, že paní Smutná ani pan Heřmánek u řešení nebyli fyzicky. Se mnou mluvil pan Heřmánek ve středu telefonicky, ale byla to snůška urážek a nebylo to vůbec konstruktivní.“ Jmenovaný ředitel poslal redakci své vyjádření, ve kterém konstatuje, že ho velice mrzí, že soubor nemohl odehrát představení „Kdes to byl/a v noci“. „Ujišťujeme Vás, že vina skutečně není na naší straně, vedení Kulturního centra nedodrželo technické požadavky, které jsou nezbytné a které byly specifikovány ve smlouvě. Zásadním nedostatkem byly rozměry jeviště, požadovaný minimální rozměr je 7x5 metrů, jeviště v Lanškrouně má rozměry 6x5 metrů – v těchto prostorách nebylo možné dekoraci umístit.“ Z tohoto důvodu uvádí, že bude požadovat sníženou cenu oproti původní, která jde od desítek tisíc. Karel Heřmánek dodal, že pravidelně soubor jezdí hrát do všech možných míst. „Musí nám být umožněno představení odehrát v požadovaných podmínkách, potom přijedeme rádi.“ Velikost jeviště, kterou argumentuje Heřmánek, ale neodpovídá realitě. Navíc mi David Knápek ukázal smlouvu, ve které se požaduje označení technických podmínek, které se Kulturní

centrum zavazuje splnit. Ve smlouvě není označena ani jediná – v takové chvíli má podle smlouvy pořadatel akce konzultovat všechny technické detaily s lidmi, kteří jsou ve smlouvě uvedení a odpovědní za upřesnění a provedení světelných, zvukových a jevištních prací a parametrů. Ke konzultaci došlo, problémy se neobjevily. Heřmánek se měl v telefonickém rozhovoru údajně vyjádřit, že rozměry jeviště měly být odsouhlasené písemně a navíc by technik Michal Maštalíř nikdy neudělal chybu. „Podle mě problém způsobil právě tento technik, který nepohlídal parametry jeviště a potřeby inscenace,“ oponuje Knápek. Zatím není zcela jasné, kam spor o viníka zrušeného představení povede. „Společně s městským právníkem a paní starostkou jednáme o nějakém smírném řešení pro obě strany,“ dodává Knápek s tím, že další detaily kvůli neukončenému jednání nechce zveřejňovat. Při přípravě programu je limitován už od svého nástupu do funkce. „Nemůžu pozvat i řadu divadel pro děti, protože mají široké kulisy. Zhruba kolem 2/3 nabízených představení nemůžeme kvůli technickým omezením vybrat.“ Pro další fungování centra je prý celá situace minimálně poučná v tom, že odteď bude ke každé smlouvě přiložen detailní nákres jeviště.

Řada čtenářských ohlasů se shoduje. Problém s neodehraným představením poukazuje k daleko závažnějšímu tématu, a tím je dlouhodobě neřešený problém s adekvátním prostorem pro konání větších kulturních akcí. Podle Růženy Šteflové, režisérky místního amatérského Divadla Ve středu, omezené možnosti zámeckého sálu určují i repertoár kultury. „Situace lanškrounského scénického prostředí ovlivňuje přinejmenším výběr představení, a to nejen divadelních. Nelze např. pořádat koncerty ani komorních orchestrů, větších pěveckých sborů, nelze předvést třeba nějakou operetu či aspoň hru se zpěvy, kde by účinkoval živý orchestr, atd.“ Jednu dobu se zdálo, že pro konání větších představení a koncertů bude vhodný Kulturní dům. Podle Davida Knápka, ředitele KC, je budoucnost budovy nejasná. „Po zkušenostech, co mám tady na zámku, bych osobně nezahazoval možnost odkoupení domu vedle kina, kde by se mohl udělat sál s velkým jevištěm a kolem 250 míst pro diváky.“ V současné podobě je podle Davida Knápka nemožné využít pro konání akcí kulturní dům. „Styděl bych se tam pozvat i nepřítele. Zázemí je absolutně nulové, nedá se tam chodit ani na záchod.“ Starostka Mgr. Stanislava Švarcová

(ODS) se vyjádřila, že ji neodehrané představení mrzí a snaží se najít řešení přijatelné pro oba ředitele - Karla Heřmánka i Davida Knápka. Absence vhodných prostor ve městě pro konání divadelních představení a koncertů větších těles jí přijde neoddiskutovatelná. „Více prostoru by si zasloužila i městská knihovna. Sál v KC je jen obtížně přístupný pro osoby s omezenou schopností pohybu. Kino by zase sneslo modernizaci alespoň sociálního zařízení. Toto jsou jen ty největší „bolesti“ prostoru pro kulturní život.“ Město má podle ní v této oblasti prioritu, a tou je úpravu sálu a zázemí společenského domu. V návrhu rozpočtu města pro rok 2012 je vyčleněná položka na projektovou dokumentaci k jeho opravě či rekonstrukci. „Částka to rozhodně nebude malá, proto je třeba pečlivě vážit všechny možné situace i všechna pro a proti,“ konstatovala Švarcová. Podle ní je ale Lanškroun místem, kde se odehrává bohatý kulturní život. „Vážím si činnosti všech muzikantů, zpěváků, tanečníků, výtvarníků, fotografů, literátů, sběratelů, muzejníků, prostě všech, kteří kulturou obohacují své životy i životy svých spoluobčanů.“ Problémem ovšem je, že výše částky v rozpočtu zatím není stanovená ani schválená.

S nevhodností prostor pro konání kulturních akcí na zámku je obeznámen i zastupitel Radim Vetchý (MůjLanškroun). „Zázemí považuji za nevyhovující a velice mi vadí, že není přístupné pro osoby s tělesným postižením.“ Kroky podniknuté k řešení současného stavu podle něj nemají zatím viditelné výsledky. Přestože je obeznámen se dvěma studiemi na obnovu Společenského domu a byl přítomen setkání, kde se měla daná záležitost řešit, její výsledky mu přijdou neuspokojivé. „Očekával jsem, že budeme řešit případný prodej Společenského domu a následně problematiku zázemí pro kulturu, ale s ohledem na průběh této schůzky ji považuji za ztrátu času všech zúčastněných.“ Radim Vetchý také zmínil, že všechny politické strany měly daný bod ve svých programech. „Očekávám impulz k jednání ohledně tohoto tématu, kdy za výchozí bod považuji zmiňované studie a závěry pracovní skupiny,“ dodal Vetchý s tím, že osobně se mu líbí myšlenka rozšíření a rekonstrukce kina. Na otázku, kde by sháněl finanční prostředky na takovou investici, odpověděl. „ Jednak za loni získané prostředky za shořelou tržnici, jednak finance z případného prodeje Společenského domu - obojí bych použil na rozvoj kultury v Lanškrouně.“ Kultura je podle něj v Lanškrouně až na druhém místě a řešení vybudováním vyhovující-

ho zázemí ve Společenském domě mu v dohledné době přijde nereálné. Přestože se zdá, že se všichni shodují na nedostatečnosti současných prostor, reálné řešení situace je zatím ve fázi záměru. Zda existuje celková koncepce, která by v dlouhodobém plánu nabídla řešení pro více typů kulturních akcí - od komorních vystoupení po velké koncerty a představení, jsme se zeptali městského architekta, MgA. Přemysla Kokeše. „Existuje Strategický plán rozvoje města, který řeší i kulturní život v Lanškrouně. Jedná se ale o obecný dokument, který nestanoví přesně jednotlivé projekty. Multifunkční a plnohodnotný sál byl svého času navržen v podobě přestavby stávajícího Společenského domu. Byla zřízena i komise, která vybrala finální návrh úpravy.“ Osobně si myslí, že by se měl postavit nový kulturní dům blíže k centru města. Snaha přestavět kino na divadelní sál je podle něj opět jen kompromisem, protože za jeviště není možné umístit dostatečné zázemí. Lanškroun má v současné době tedy minimálně dva objekty, jejichž úprava by zázemí pro kulturu částečně řešila. Pokud by situace okolo neodehraného představení přesvědčila zástupce města, že občané stojí o kulturu v důstojných podmínkách a je tedy třeba konečně situaci vyřešit, mohlo by i v Lanškrouně začít platit pořekadlo, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Stranu připravila Kateřina Kokešová

Vzácná shoda panuje v jednom: zázemí pro kulturu je bída. Řešení je zatím ve fázi záměru

4

4-2012

NÁZORY

Pohled ze zákulisí: kultura v Lanškrouně očima režisérky místního amatérského souboru Ve středu 8. února se mělo v lanškrounském zámku hrát představení celkem úspěšné komedie Alana Ayckbourna Kdes byl(a) včera v noci v podání známých pražských herců. Vstupenky vyprodány, diváci se těšili na herce i na legraci, ale představení nakonec bylo panem Heřmánkem zrušeno. Jeden z důvodů – nižší teplota v daném prostředí – je celkem bezvýznamný a takřka zástupný, protože jestli někdo zkusil stát na jevišti v „palbě“ reflektorů, ví, jak rychle je tam spíš horko než chladno. Ovšem další důvod, a to že nebylo možné postavit kulisy tak, aby představení bylo kvalitně odehráno, ten je zcela reálný, a abych pravdu řekla, čekala jsem, kdy se objeví. A dost případná je i poznámka o problematické vzdálenosti mezi jevištěm a hereckou šatnou, a to zejména pro nutnost průchodu přes celou půdu zámku (teď tam navíc mrzne) a sestoupení na

jeviště po požárním schodišti – kovovém a strmém! To všechno znám z vlastní skoro patnáctileté zkušenosti, kdy se snažím organizovat divadelní život v našem městě. Ayckbournova hra mě rovněž zaujala, ale nakonec jsem její nastudování zavrhla, protože jsem nedokázala vymyslet, jak na jeviště lanškrounského zámku dostat potřebné kulisy, neboť je to jeviště zcela provizorní (m.j. nelze nepozorovaně projít z jedné strany na druhou), vhodné v podstatě jen na komorní koncerty či podobná představení. A tak se naše hry do značné míry odvozují od technických možností daného prostoru. A jestli si pan Heřmánek ještě stěžoval, že neexistuje propojení šatny s jevištěm, případně s ovládacím stanovištěm, tak to mě skoro pobavilo. Herci našeho ochotnického souboru opravdu musí takřka celé představení strávit ve velmi omezeném prostředí

zákulisí, kde se většinou i převlékají, vystupují-li během hry v různých kostýmech (a to je skoro vždy), o soukromí a pohodlí se tu nedá vůbec hovořit. Zvláštní kapitolu by představovalo líčení, jak vymyslet kulisy pro danou hru, jejich uložení a manipulace s nimi – v současné době je např. máme většinou uskladněny v jednom z kabinetů Společenského domu, takže na představení na zámku je musíme převážet z jednoho konce města na druhý. A proč o tom hovořím: v současné době se zatím nesměle řeší otázka budoucnosti Společenského domu, tzv. kulturáku. Objevily se dokonce úvahy o jeho prodeji. Jak vypadá jeho interiér, netřeba popisovat, rozdíl mezi tím, jak vypadal na začátku 80. let a nyní, je k pláči. A to v té době měl Lanškroun k dispozici ještě vyloženě divadelní prostředí Besedy, byť už tehdy hodně zašlé, které se mělo

O zrušeném představení: reakce bývalého ředitele Kulturního centra Na představení jsem nebyl, ale ty výmluvy pana Knápka nelze nechat bez komentáře. Kdysi jsem vedl KC já a byl jsem si moc dobře vědom velmi omezeného prostoru jeviště v zámku a ještě více komplikovaného přístupu na ně. A proto jsem při přípravě možného divadelního představení osobně upozorňoval buď přímo účinkující ,nebo příslušnou agenturu, co je čeká. Dotaz pak byl, zda jsou ochotni to akceptovat. Z vyjádření pana Knápka vyplývá, že asi nic takového neudělal. Pan Knápek sice tvrdí: „Kulturní centrum vždy dbá na to, aby soubor znal parametry jeviště“. Ovšem herci, dle vyjádření paní Freimanové, odjeli proto, že je soubor neznal! Někdo tady asi lže. Proč pak pan Knápek místo jakési vyhýbavé formulace nenapsal prostě a jednoznačně:“... seznámil jsem...“? Přístup ze šaten KC na jeviště vede koridorem přes půdu. Ta je ale v podstatě otevřeným prostorem ven a teplota zde se blíží teplotě venku. A 8.2.2012 bylo večer více jak -10°C (ideální pro pobyt v kombiné). To ale není vše. Pak je ještě třeba zdolat požární schodiště složené z ocelových roštů (ideální pro vysoké podpatky). Celková délka cesty přes 30 metrů. Takže bych se chtěl pana Knápka zeptat, zda na toto účinkující skutečně upozornil. Nevím, co konkrétně bylo v příslušné smlouvě, ale pamatuji si, že teplota v místě účinkování byla standardní součástí smluv (obvykle v technických požadavcích). Takovýto požadavek máme dokonce i ve smlouvě našeho orchestru, a možná pana

Knápka bude zajímat, že jsem jako vzor použil standardní smlouvy právě divadelníků z Prahy. Takže bych se moc divil, kdyby toto ve smlouvě nebylo. Pan Knápek by tedy měl doložit své tvrzení, že se ve smlouvě o teplotě skutečně nehovoří. Chápu rozladění některých návštěvníků nad zrušením představení, ale chtít po účinkujících, aby v lehkém ošacení přebíhali „mrazákem“ na půdě zámku, lezli po děravém požárním schodišti, a navíc opět do chladného sálu – to se nikdo nemůže na herce zlobit, to už jde přece o zdraví. Mimochodem toto není jediný případ, kdy v důsledku chyb pana Knápka se nějaký soubor sice k vystoupení dostavil, ale nakonec neúčinkoval, přičemž ale KC honorář uhradit muselo. Samozřejmě z dotace města, potažmo z peněz daňových poplatníků. Takže očekávám, že nás bude pan Knápek informovat, jak dopadne tento problém – tedy zda opět KC zaplatí „hodně peněz za žádnou muziku“. Výmluva pana Knápka, že v nynějších mrazivých dnech nelze sál v KC vytopit na více jak 18°C, tak to už je naprostá nehoráznost. To může tvrdit jen ten, kdo neví, jak se pouští na zámku topení ve vzduchotechnice. Pokud se skutečně nechá běžet pouze temperační vytápění, což tvoří 4 přímotopy po 2,5kW, pak asi má pravdu a teplota nepřesáhne 18°C. Avšak lze spustit topení ve vzduchotechnice, jehož výkon je 50kW (2 jednotky po 25kW). Tento výkon se pak přičítá k přímotopům, celkový tepelný výkon je pak 6 x vyšší. Tímto výkonem lze spolehlivě v sále ohřát vzduch již za hodinu na více jak

25°C. Toho jsem v minulosti bohatě využíval a nikdy se nestalo, že by sál nešel vytopit. Problém byl pouze foyer u baru a místnost nad ním, kde vzduchotechnika není. Je ale možné, že příslušná část vzduchotechniky prostě nefunguje, pak je ale otázka opět na pana ředitele Knápka: Proč? Takže pan Knápek opět lže. Buď vědomě, nebo nevědomě a skutečně neví. Tedy jak se spouští topení či zda je vůbec funkční. Ani bych se nedivil. Když jsem se ho před svátky na jednání kulturní komise zeptal, kolik ho stojí vytápění (to proto, že do té doby byly v celém zámku trvale naplno puštěny skoro všechny přímotopy), odpověděl že neví a že ho to ani nezajímá. Viz zápis z jednání KK. Ale jak může vědět, když musí zajišťovat programy do svého Apollo Music Clubu? Jen připomínám, že náklady na vytápění činily ještě za mého působení v KC největší položku přímých nákladů na provoz budovy zámku. A to jsem se snažil, vzhledem k podstatně nižší dotaci v té době, šetřit, jak to šlo, přesto zůstala stále největší. Takže otázka zní: Kolik průšvihů a malérů ještě může pan Knápek na postu ředitele Kulturního centra spáchat, než se někdo rozhodne tuto záležitost, pro naše město velice ostudnou, vyřešit? A to nemluvím o střetu zájmů, v němž se pan Knápek prokazatelně nachází. Listoval jsme si v Lanškrounských listech za poslední 3 roky a pan Knápek, co se týče kritiky směřované právě na něj, je v Lanškrouně skutečně celebrita č.1. Josef Pilný

po rekonstrukci stát důstojným divadelním stánkem. Jak rekonstrukce dopadla, víme. A jako třetí sál tu byla Střelnice. Oba posledně zmíněné sály už neexistují. Je to osud i Společenského domu? Zámecký sál se budoval v souvislosti s oslavami výročí J. Marka Marků, a to spíše jako sál komorní, přednáškový, navíc s ohledem na požadavky památkářů. Dnes je to jediné slušné místo pro kulturní podniky, ovšem s podmínkami pro účinkující spíše tristními. Mají si to Lanškrouňáci nechat líbit? Vždyť pomalu v každé větší vesnici v okolí mají sál co do rozměrů a pohodlnosti přístupu k němu lepší. Kdypak tato otázka přijde na program jednání městských zastupitelů? Mgr. Růžena Šteflová, režisérka Divadla Ve středu

Čtenářka: Občané potřebují i něco jiného než supermarkety Léta vedeme s přáteli poměrně vášnivé debaty o neutěšeném stavu kultury v Lanškrouně. O tom, kdy si konečně někdo na radnici všimne, že práce Kulturního centra je špatná, neprofesionální, nekoncepční a zcela amatérská. Dojde na to řeč téměř při každém našem setkání a stejně tak dlouho mě někteří popichují, ať to někam napíšu nebo někde řeknu nahlas, neboť kritika vedená potichu v soukromí není k ničemu. Nějak se mi do toho nechtělo, ale průšvih s Divadlem Bez zábradlí a Vaše výzva k vyslovení názoru mě nakonec posadily ke psaní. Nejsem ze skupiny zklamaných diváků, přestože jsem veliký milovník divadla. Nebo snad právě proto. Od navštěvování „divadla“ v Lanškrouně mě už dávno odradil prostý fakt, že tu není sál, který by byl k divadelní produkci vhodný. Když pominu všechna ostatní negativa zámeckého sálu, jako je špatná klimatizace, špatné sedačky, nedostatečná kapacita, a tudíž nemožnost sehnat slušný lístek (jehož cena je však stejná nebo i vyšší než v regulérně divadelním sále kdekoliv v okolí), pak zejména proto, že od páté řady je nesnadné najít skulinky mezi diváky před sebou, kterými by se dalo alespoň zahlédnout, co se děje na jevišti. Neutěšená sitauce trvá léta, aniž by se cokoliv pohnulo... Zrušení divadelního představení Divadla Bez zábradlí je logickým vyústěním zoufale špatné a neprofesionální práce kulturního centra pod vedením Davida Knápka. Jakákoliv jeho snaha vyzout se ze zodpovědnosti za tuto zpackanou akci a vinu hodit na divadelníky je směšná a marná. Rozhořčená divačka, která do redakce napsala o tom, že každý z nás musí v práci překonávat různé překážky, a tudíž herci i za ztížených podmínek hrát (Pokračování na str. 5)

Z REGIONU (Pokračování ze str. 4) měli, zřejmě nepostřehla, že už není doba kočovných hereckých společností, které byly ochotny si sál hospody uklidit, nachystat a zatopit si v kamnech, jen když je tam nechali zahrát. Dnešní profesionální potřebují odpovídající pracovní prostředí. Nevím, jestli by paní chtěla, aby ji operoval doktor s baterkou, když náhodou zrovna nejde elektřina, nebo špinavýma rukama, kdyby zrovna netekla teplá voda! Velikost pódia a jeho vhodnost pro konkrétní hru jsou dvě naprosto odlišné věci. Zjistit si technické nároky konkrétní hry je při dnešních možnostech pro pracovníka KC otázkou několika minut. Pamatuji doby bez mobilu a internetu, kdy v bývalém Sdruženém klubu pracujících všechno bezvadně fungovalo. Je snad v centru někdo, kdo by i jen s oběma zamhouřenýma očima mohl být nazván programovým pracovníkem, který tvoří program a je k tomu odborně vzdělán?! Problém malého jeviště a nulového zákulisí lanškrounského zámku by měl být vždy tím prvním, co by mělo KC konzultovat přímo s příslušným divadlem. Argument Davida Knápka, že ve smlouvě nebylo napsáno, kolik má být v sále a na jevišti stupňů, mi pak nejvíc připomíná mého milovaného

4-2012 Járu Cimrmana. Chtěla bych mu vzkázat: Přátelé, vy nejste amatérští pořadatelé - nadšenci, vy jste městem placení profesionálové, alespoň na papíře! To, že umělci v neregulérních a nedůstojných podmínkách odmítli vystoupit a ohrozit tím kvalitu své produkce, je naprosto logické a pochopitelné Samozřejmě nejsmutnější na celé věci je dávná bolest Lanškrouna: moderní, průmyslové, prosperující a relativně bohaté město nemá (kromě jiného) budovu, která by byla vhodná na pořádání kulturních akcí. Zámek je malý, nevhodný, bez zvýšených řad a potřebného zázemí, Společenský dům je mimo všechny debaty. A když slyším o „smělých“ plánech na jeho tzv. rekonstrukci, je mi smutno, protože je to jen další marné plácnutí do vody. Pokud totiž nemají radní v plánu sehnat desítky milionů nejspíše z evropských fondů a udělat z kulturáku víceúčelový sál s mobilními zasunovacími řadami sedadel, jako má např. Fabrika ve Svitavách, jsou veškeré snahy zbytečné a finance promrhané. Výsledkem bude zase jen sál (sice velký) s rovnou podlahou, využitelný na tancovačky, plesy a diskotéky, ale pro divadla, akce pro děti a koncerty zcela nevhodný! Nemůžu být bez muziky, filmů, divadla, a tak jsem z výše uvedených důvodů nucena

vyjíždět za kulturou mimo Lanškroun. Do Svitav, Šumperka, Moravské Třebové, Ústí nad Orlicí, Poličky, Vysokého Mýta, České Třebové, Litomyšle, prostě všude tam, kde pochopili, že občané potřebují i něco jiného než supermarkety. Záměrně zmiňuji jen města velikostně srovnatelná s Lanškrounem. Jak to, že tam to jde a u nás ne? Po zhlédnutí koncertu bratří Ebenů v Tylově domě v Poličce mi bylo smutno. Copak by si takové pořady v důstojném prostředí nezasloužili po letech úpadku i Lanškrounští? Většina zmíněných měst šla podobnou cestou: při dobrém hospodaření je třeba to, co máme, proměnit na to, co potřebujeme. Shodně to jsou většinou bývalá městská kina. S nezávratnými investicemi se je ve spoustě měst podařilo úspěšně proměnit ve víceúčelové sály, někdy dokonce bezbariérové. V Lanškrouně by mohla fungovat parádní kombinace tří zařízení, která pokryjí veškeré kulturní potřeby, sál Společenského domu, sál na zámku a kinosál, kde by se v každém pořádaly akce vhodné pro daný prostor. Výkup domu u kina zatím jeho majitelé odmítají, tak proč nikdo nehledá jiné alternativní řešení? Možná teď, když máme zpět městského archi-

5

tekta...? Mírné naděje, které jsem já osobně vkládala do nástupu nové starostky, kterou pokládám rozhodně za ženu rozumnou, myslící a navíc kulturně založenou, pomalu s plynoucím časem a radničními žabomyšími válkami berou za své...Možná je to svým způsobem i pohodlné: kulturní centrum, které by vyvíjelo nějakou smysluplnou činnost, by pořád něco chtělo: prostory, peníze, propagaci, řešení, rozhodování...Nedělám si iluze, že se tímto dopisem něco změní nebo pohne. Dál budu vozit své kamarády za kulturou po okolí a marně přemýšlet, co asi celé dny dělají městem placení zaměstnanci Kulturního centra a kde je vlastně zakopaný pes...přesto jsem ráda, že jsem mohla své názory posunout od přátel alespoň do emailu redakci. Přestože pocházím z Moravské Třebové, jsem absolutní patriot a v průběhu dvaceti let v Lanškrouně jsem si jen velmi těžko zvykala...Jestli budu jednou z pohodlného zvýšeného sedadla ve víceúčelovém kulturním sále v tomto městě sledovat nějaké báječné divadlo, možná připustím, že už jsem domestikovaná Lanškrouňačka. protože už mi tu skoro nic nechybí... Iva Červinková, kulturně hladová obyvatelka města

Soutěž mladých vědeckých talentů Skoro 140 žáků a studentů soutěžilo v hale SOU-SPŠ Stejně jako v minulých letech touto dobou se sešli nadějní technici a badatelé na okresním kole soutěže, která se oficiálně jmenuje Festival vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji. Soutěž organizuje na všech úrovních v České republice občanské sdružení Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. V pátek 10. února, den po rušném Kalibr Cupu, jsme měli ve sportovní hale Střední odborné školy a Středního odborného učiliště okresní kolo soutěže společné pro okresy Ústí nad Orlicí a Svitavy. Soutěžilo se ve dvou kategoriích: JUNIOR pro žáky 7. až 9. tříd základních škol a prvních 4 tříd víceletých gymnázií a STUDENT pro školy střední všch typů. V kategorii JUNIOR se hodnotilo 65 prací včetně 14 prací z Lanškrouna a dvou z Výprachtic. V kategorii STUDENT bylo v soutěži 22 prací, a z toho pět z Lanškrouna. Velká většina prací se kvalifikovala do krajského kola v Pardubicích. Významné firmy z Lanškrouna a město Lanškroun odměnily věcnými dary celkem deset vynikajících prací, polovina z nich vznikla v Lanškrouně. Je patrné, že v obou okresech je několik ohnisek obzvlášť iniciativních

škol. Je to například Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, jehož žáci soutěžili podle věku v obou kategoriích (20 prací). U nás na Lanškrounsku se uplatnilo nejvíc prací ze Základní školy Dobrovského (9 prací), a následovaly SOŠSOU (5 prací), Gymnázium Lanškroun (3 práce) a Základní škola Jindřicha Pravečka Výprachtice (2 práce). Jednou prací se zúčastnila naše lanškrounská Základní škola Aloise Jiráska. Pardubické krajské kolo vybere nejlepší práce pro celostátní finále soutěže, která se na celostátní úrovni nazývá EXPO SCIENCE AMAVET a je předstupněm pro celosvětové finále v USA. Stojí za zmínku, že v tomto celosvětovém finále už dvakrát zvítězili nadaní studenti z naší oblasti: v roce 2010 to byl Filip Naiser z Gymnázia A. Jiráska v Litomyšli s projektem Ovládání kurzoru očima a loni Aleš Stejskal z Letohradského soukromého gymnázia s projektem Usměrňování nanovláken. Kdo ví, jestli se zakrátko nevynoří takový talent i u nás v Lanškrouně. Chce to vytrvalou péči pedagogů přesahující rámec zvládání výukových osnov. A aby měli podporu ze všech stran. Jiří Kohout www.amavet.cz, www.fvtp.cz.

Lékařská služba první pomoci ve stomatologii 25.-26.2.2012 MUDr. Bílý Aleš 3.-4.3.2012 MUDr. Beranová Renata

Soutěžící jsou připraveni k posouzení prací odbornou porotou.

Představitelé města, významných podniků, poroty a organizačního výboru: starostka města Mgr Stanislava Švarcová, po její levici Ing. Jan Goláň (INA Lanškroun, s.r.o.), po její pravici Doc. Ing. Ladislav Maixner, CSc, (odborná porota), Ing. Stanislav Medřický, CSc. (AMAVET) a Karel Matějček (KOMFI,spol s r.o.).

Letohr.-Žamb.-Lanškroun Lanškroun, Opletalova 567 Letohr.-Žamb.-Lanškroun Jablonné n/d Orlicí, U Koupaliště 149

465 324 829 465 642 267

6

4-2012

Prodej domu v ulici Dobrovského

Odbor investic a majetku, oddělení majetku, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodeje domu čp. 64, Žichlínské Předměstí, Lanškroun na pozemku stpč. 683 a pozemek stpč. 683, ppč. 100, ppč. 102 a ppč. 4272 o celkové výměře 1 481 m2 v k. ú. Lanškroun. Jedná se o dům z roku 1870 částečně podsklepený. V domě se nachází šest bytových jednotek o velikosti 1+1 (2 bytové jednotky), 2 + 1 (2 bytové jednotky) a 3+1 (2 bytové jednotky). Objekt má sedlovou střechu pokrytou eternitovými šablonami. Vytápění je plynové (etážovým plynovým topením nebo plynovými lokálními topnými tělesy). V roce 2009 byl objekt přepojen na městskou kanalizaci, v roce 2010 byla provedena svislá izolace proti zemní vlhkosti. Bližší informace naleznete také na úřední desce, na internetových stránkách města www.lanskroun.eu nebo přímo na odboru investic a majetku, Michaela Vídeňská, tel.: 465 385 249.

Prodej domu na ulici 28. října

Odbor investic a majetku, oddělení majetku, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodeje domu čp. 203, Vnitřní Město, Lanškroun na části pozemku stpč. 697 a část pozemku stpč. 697 o výměře cca 274 m2 v k. ú. Lanškroun. Jedná se o dům z roku 1912 se dvěma nadzemními podlažími, částečně podsklepený. V domě se nachází dvě bytové jednotky o velikosti 2+1 (výměra 88,43 m2) a 3+1 (výměra 82,21 m2). Objekt má sedlovou střechu pokrytou eternitovými šablonami. V roce 2001 byla v celém objektu provedena oprava elektroinstalace. Prohlídku zmíněných objektů zajišťuje Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. Prohlídky si prosím domluvte předem s p. Jaroslavem Urbanem, tel.: 465 320 148 nebo 731 151 884. Bližší informace naleznete také na úřední desce, na internetových stránkách města www.lanskroun.eu nebo přímo na odboru investic a majetku, Michaela Vídeňská, tel.: 465 385 249

Prodej domu v ulici T.G. Masaryka

Odbor investic a majetku, oddělení majetku, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodeje domu čp. 15, Ostrovské Předměstí, Lanškroun, ulice T. G. Masaryka na pozemku stpč. 445 a pozemek stpč. 445 v k. ú. Lanškroun o výměře 430 m2. Jedná se o dům z roku 1830, který je napojen na městskou kanalizaci a vodovod. V domě se nacházejí čtyři bytové jednotky a dva nebytové prostory (garáže). Jedná se o dvě bytové jednotky o velikosti 2+1 a dvě bytové jednotky o velikosti 1+1. V domě se nacházejí dvě opravené garáže, které mají vyměněná vrata a opravené vnitřní omítky. V roce 2009 byl osazen na chodbě nový rozvaděč pro připojení měření nájemníků. Uvedený objekt je možné si prohlédnout po dohodě s technikem Městského bytového podniku Lanškroun, s. r. o., p. Urbanem na tel. 465 320 148, 731 151 884. Další informace Vám sdělí na odboru investic a majetku, oddělení majetku Michaela Vídeňská, tel.: 465 385 249. Z podkladů Michaely Vídeňské, odbor investic a majetku, zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

RADNICE

Prodej bytových jednotek v ulici Seifertova

Bytová jednotka č. 4 v domě čp. 465, Ostrovské Předměstí, Seifertova ulice, Lanškroun, včetně spoluvlastnického podílu ke společné části bytového domu a k pozemku stpč. 2705 a stpč. 2706 vše v k. ú. Lanškroun. Jedná se o bytovou jednotku o velikosti 3 + 1. Celková výměra bytu je 59,31 m2. Bytová jednotka je volná, není zatížená nájemní smlouvou. V současné době je u tohoto bytu nájemní smlouva vypovězena. Bytová jednotka č. 21 v domě čp. 465, Ostrovské Předměstí, Seifertova ulice, Lanškroun, včetně spoluvlastnického podílu ke společné části bytového domu a k pozemku stpč. 2705 a stpč. 2706, vše v k. ú. Lanškroun. Jedná se o bytovou jednotku o velikosti 3 + 1. Celková výměra bytu je 76,76 m2. Bytová jednotka je pronajata nájemcům na základě platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Bytová jednotka č. 12 v domě čp. 466, Ostrovské Předměstí, Seifertova ulice, Lanškroun, včetně spoluvlastnického podílu ke společné části bytového domu a k pozemku stpč. 2705 a stpč. 2706, vše v k. ú. Lanškroun. Jedná se o bytovou jednotku o velikosti 4 + 1. Celková výměra bytu je 77,92 m2. Bytová jednotka je pronajata nájemcům na základě platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Bytová jednotka č. 3 v domě čp. 464, Ostrovské Předměstí, Seifertova ulice, Lanškroun, včetně spoluvlastnického podílu ke společné části bytového domu a k pozemku stpč. 2707 a stpč. 2708 vše v k. ú. Lanškroun. Jedná se o bytovou jednotku o velikosti 3 + 1. Celková výměra bytu je 81,29 m2. Bytová jednotka je pronajata nájemcům na základě platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Bytová jednotka č. 13 v domě čp. 457, Ostrovské Předměstí, Seifertova ulice, Lanškroun, včetně spoluvlastnického podílu ke společné části bytového domu a k pozemku stpč. 2579, vše v k. ú. Lanškroun. Jedná se o bytovou jednotku o velikosti 2 + 1. Celková výměra bytu je 66,71 m2. Bytová jednotka je pronajata nájemcům na základě platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Prohlídku bytových jednotek zajišťuje Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. Prohlídku je nutné si nejdříve domluvit s Jaroslavem Urbanem, tel.: 465 320 148. Bližší informace na úřední desce, na internetových stránkách města nebo přímo na odboru investic a majetku, tel.: 465 385 249.

Prodej bytové jednotky v ulici Seifertova

Odbor investic a majetku, oddělení majetku, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodeje bytové jednotky č. 13 v domě čp. 465, Ostrovské Předměstí, Seifertova ulice, Lanškroun za cenu Kč 850.000,--. Jedná se o bytovou jednotku I. kategorie v 5. nadzemním podlaží o velikosti 3 + 1. Celková výměra bytu je 56,43 m2 + sklep 2,88 m2. Vytápění bytu centrální – měsíční platba Kč 2.100,--. Zálohy: vodné, stočné 150Kč/osoba/měs., služby 50Kč/osoba/měs., údržba a opravy 1.530,- Kč/měsíc. V bytě jsou tyto zařizovací předměty: sporák s elektrickou troubou, vana, umyvadlo, WC, kuchyňská linka, přímotop v koupelně. Prohlídku objektu zajišťuje Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. Prohlídku si, prosím, domluvte předem s p. Urbanem (tel: 465 320 148). Bližší informace naleznete na úřední desce, na internetových stránkách města nebo přímo na odboru investic a majetku (tel:465 385 249). Z podkladů Michaely Vídeňské, odbor investic a majetku, zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

RADNICE

Rada města jednala dne 30.01. a 06.02.2012

Smlouva na uveřejňování informací z radnice

Rada města Lanškroun rozhodla o uzavření Smlouvy o uveřejňování informací z radnice se společností TG Tisk, s. r. o.

Jednání poradních orgánů rady

Rada se seznámila se zápisem z jednání majetkové komise dne 18.01.2012, dražební komise dne 25.01.2012

Bezplatné užívání pozemku v areálu firmy

Rada města povolila bezplatné užívání pozemku ppč. 93/10 o výměře 143 m2 a uložila odboru investic a majetku uzavřít smlouvu o bezplatném užívání předmětného pozemku se společností JCEE spol. s. r. o. Pozemek ve vlastnictví města Lanškroun se nachází se za plotem v areálu zmíněné společnosti.

Neprodloužení nájemní smlouvy

Rada města neprodloužila nájemní smlouvu k bytu č. 4 v domě čp. 15, ulice T. G. Masaryka. Důvodem neprodloužení smlouvy je záměr města dům prodat.

Výstavba Za Střelnicí

Rada města byla seznámena s podklady k zasíťování lokality Za Střelnicí II pro vytvoření nových stavebních parcel a ukládá odboru investic a majetku zahájit práce na projektové dokumentaci. Odbor investic a majetku předložil radě materiál obsahující doposud zpracované podklady a materiály týkající se projektu „Výstavba inženýrských sítí - lokalita Za Střelnicí II, Lanškroun“. Zasíťování lokality Za Střelnicí II v Lanškrouně je jednou z položek v navrhovaném rozpočtu města pro rok 2012. S ohledem na finanční náročnost celé akce se předpokládá rozložení realizace do několika etap.

Fotovoltaika na budovách v majetku města

Rada města uložila odboru investic a majetku podat žádost o povolení na umístění fotovoltaiky – Administrativní budova čp. 33 v ulici Nádražní a Domov pro seniory čp. 1003 v ulici Janáčkova.

Jednání ve věci sesuvu půdy v ulici Na Větru

Na přelomu měsíců květen/červen roku 2010 došlo k sesunutí části svahu v zastavěném území města Lanškroun v lokalitě „Na Větru“. Rada města uložila odboru životního prostředí svolat schůzku majitelů dotčených pozemků. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katas-

4-2012 trálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Příští jednání rady je plánováno na 20. února, další pak na 5. března. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Technické služby budou mít nového jednatele. Stal se jím Vladimír Skalický

Rada města Lanškroun jako orgán příslušný rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti rozhodla na vlastní žádost o odvolání Mgr. Martina Rollera z funkce jednatele obchodní společnosti Technické služby Lanškroun, s. r. o., ke dni 30.04.2012 a o jmenování Vladimíra Skalického novým jednatelem ke dni 01.05.2012. Rada města Lanškroun pověřila starostku města k podpisu rozhodnutí jediného společníka společnosti Technické služby Lanškroun, s. r. o., při výkonu působnosti valné hromady a ke všem souvisejícím úkonům nutným k provedení zápisu změny jednatele v obchodním rejstříku. Mgr. Roller řídí společnost dočasně od odvolání bývalého jednatele Ing. Ondrůška. Jednatel byl vybírán dvoukolově z celkem sedmi uchazečů, druhé kolo výběrového řízení proběhlo v rámci jednání rady města, kdy rada vybírala ze dvou uchazečů. V současné době připravuje právník městského úřadu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Město bude žádat o dotaci na rozšíření kamerového systému

Rada města Lanškroun rozhodla o tom, že město podá žádost o zařazení do Programu prevence kriminality pro rok 2012 na investiční projekt Rozšíření kamerového souboru ve městě Lanškroun. Žádost byla podána 14. února. „Rozšíření stávajícího kamerového systému by mělo sloužit ke snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvýšení pocitu bezpečí občanů našeho města i jeho návštěvníků,“ uvedla Věra Ptáčková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Boj se zimou Dlouho jsme na ni čekali, ale ona nepřicházela. Dokonce zaznívaly předpovědi, že snad již ani nepřijde. Na vině je globální oteplování, to je jasné. Příroda se dostala mimo svůj pravidelný rytmus a trpí. Bude špatný rok… Ale ona přišla. A opět nás překvapila, paní zima. Pěkně nás všechny potrápila a dost možná ještě potrápí. Bohatá nadílka sněhu byla po krátké době třeskutým a vytrvalým mrazem zpevněna ve tvarech, které jsme jí svou lidskou činností způsobili. Silnicím se dostalo dostatku péče a pozornosti, což je správné, zajištění sjízdnosti a dopravní obslužnosti je vždy důležité. Na všechny chodníky ve městě už však síly zaměstnanců technických služeb i jejich techniky v dostatečné míře nestačily. Boj se zimní přírodou v ulicích města nebyl na mnohých místech vítězný. Povrch chodníků byl tvořen množstvím skleněných vln a vlnek různých velikostí. Možná jste někde zahlédli i příboj. Zmíněná situace nás donutila výrazně změnit tempo chůze, sklonit hlavu i zrak a velmi obezřetně vážit každý krok. A někdy zvolit jinou cestu. Pro zdravého

7

člověka jen nutná změna provázená trochou zlosti a peprnými nadávkami. Pro osoby s omezenou schopností pohybu, vozíčkáře či rodiče s dětmi v kočárku však nastává velmi obtížně řešitelná situace. Jsou dny, kdy je nutné vyjít z domu a dostat se na určené místo, třeba k lékaři. A ještě k tomu všudypřítomná auta… Přesto jsou úseky chodníků, a není jich málo, které jsou perfektně vyčištěné, na nichž můžeme zrychlit tempo a nemusíme se bát zdvihnout hlavu. Děkuji těm, kteří shrnovali a zametali sníh před svým prahem, ač jim to zákon neukládá, a tudíž by se snažit nemuseli. A vedli občas nerovný zápas s radlicí, která soustavně vracela bílou hmotu na už vyčištěný chodník. Usnadnili kroky mnohým občanům. Ne každý má dostatek sil k této fyzicky náročné práci, ale to je pochopitelné. Děkuji všem, kteří se třeba trochu zlobili, ale kus práce vykonali. I my si ze vzniklé situace bereme ponaučení. Přírodě však nikdy neporučíme, v podstatě se snažíme jen mírnit následky jejich rozmarů. Ale ono není od věci občas zvolnit krok a našlapovat obezřetně. A zametat před vlastním prahem.

Stanislava Švarcová starostka

Polské a české děti společně lyžují a poznávají své sousedy Projekt spolupráce Žijeme ve společné Evropě 13.-18.2. Páťáci z Lanškrouna a jejich vrstevníci z polského Dzierzoniowa se sjeli na Hedeči u Králík, aby strávili týden lyžováním, ale i prohlídkami opevnění nebo místního kláštera. Podle Oldřicha Strnada, ředitele Základní školy Dobrovského, je spolupráce mezi školami významným obohacením na obou stranách. „Děti komunikují oběma jazyky, vytvářejí si česko-polské slovníčky, hlavně ze slov v oblasti lyžování, a některé dvojice zůstávají v kontaktu i přes dopisy.“ Přiznal ale, že písemná komunikace pak probíhá nejčastěji v angličtině. K prvním kontaktům se 3. dzierzoniowskou základní školou došlo již v roce 1997, od té doby se české straně podařilo získat dva granty na projekty, které mají za cíl přiblížit žákům soužití ve společném prostoru Evropy. V současné době se ZŠ Dobrovského snaží získat třetí grant s názvem Pracujeme ve Společné Evropě. Za dětmi se rozjeli i zástupci obou měst, dzierzoniowský vicestarosta Richard Sidlowski

a lanškrounská Mgr. Stanislava Švarcová., která byla přítomna večerním setkáním. „Vzhledem ke zdravotním obtížím jsem letos nelyžovala, ale s polskými dětmi jsem se setkala při společné debatě, kde se mě ptaly na Lanškroun. Zajímalo je třeba, jakou má rozlohu, což jsem nevěděla.“ Podrobnými otázkami zkoumali polští žáci, jak dlouho probíhá výuka na školách, ale zajímal je počet lanškrounských kostelů a věřících. „Byli o rok starší než naše děti a hodně se náboženstvím zabývali. Řekla jsem jim, že máme hodně kostelů a málo věřících.“ Debaty se starosty sousedního státu slouží dětem k vytvoření prezentace o daném městě. Některé informace o třicetitisícovém Dzierzonowě, které se starostka na setkání dozvěděla, byly překvapující. „Děti mi tvrdily, že mají ve městě 50 pediatrů. Byla jsem tak ohromená, že jsem se s nimi dohodla, že je přijedu osobně do Polska spočítat.“ Kateřina Kokešová

8

4-2012

RADNICE Regenerace sídliště Dvorské Lány

Zastupitelstvo jednalo 15.02.2012 Přítomné zastupitele seznámil se zprávou rady města místostarosta Bohumil Bernášek, se zprávou městského úřadu tajemník Petr Kotěra, se zápisy z kontrolního výboru jeho předseda Stanislav Popelář. Vedoucí finančního odboru seznámila členy zastupitelstva s čerpáním rozpočtu města k 31.12.2011.

Směrnice o poskytování stravného členům zastupitelstva Zastupitelstvo města vydalo Směrnici o poskytování stravného uvolněným a neuvolněným členům Zastupitelstva města Lanškroun.

Zrušení obecně závazných vyhlášek

Zastupitelstvo města vydalo obecně závaznou vyhlášku města Lanškroun č. 1/2012, kterou se zrušuje obecně závazné vyhláška města č. 10/97, o závazných částech územního plánu zóny za „Střelnicí“, a obecně závaznou vyhlášku č. 2/2012, kterou se zrušuje obecně závazná vyhláška č. 8/2010, o místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj.

Změny v řízení městské policie

Zastupitelstvo města pověřilo řízením Městské policie Lanškroun člena rady města Zdeňka Baboráka.

Změny v kontrolním výboru

Zastupitelstvo města Lanškroun odvolalo na vlastní žádost Stanislava Popeláře z funkce předsedy kontrolního výboru, Darka Běhala a Romana Ehla z funkce člena kontrolního výboru. Zastupitelstvo zvolilo předsedou kontrolního výboru Radima Vetchého a členy kontrolního výboru Tomáše Janoucha a Ladu Sitovou.

Prodej pozemků Na Rozhraní

Zastupitelstvo města Lanškroun rozhodlo prodat žadateli pozemky stpč. 2103 a ppč. 3659/4 o celkové výměře 309 m2 za cenu Kč 30.900,-s připočtením nákladů města spojených s prodejem.

Zamítnutí prodeje pozemku v areálu Technických služeb

Zastupitelstvo města projednalo žádost společnosti SEVEN Lanškroun s. r. o., o prodej pozemku v areálu technických služeb a rozhodlo část pozemku ppč. 1607/5 o výměře cca 100 m2 žádající společnosti neprodávat. Zamítnutí prodeje pozemku u Pšeničkova rybníka Zastupitelstvo projednalo žádost společnosti ORLÍK - KOMPRESORY výrobní družstvo, o prodej pozemků v lokalitě u Pšeničkova rybníka a rozhodlo části pozemků ppč. 1041/2 a ppč. 1041/7 o celkové výměře cca 3843 m2 žádajícímu výrobnímu družstvu za jednotkovou cenu 100,-- Kč/m2 neprodávat.

Zastupitelstvo města rozhodlo o podání žádosti pro čerpání dotace z podprogramu ministerstva pro místní rozvoj „Podpora regenerace panelových sídlišť“ pro rok 2012 na akci Lanškroun, Dvorské Lány – IV. etapa. Zastupitelstvo města vzalo na vědomí podmínku minimálně 30ti % finanční spoluúčasti v případě poskytnutí dotace a souhlasilo s ní.

Územní plán

Zastupitelstvo určilo Ing. Bohumila Bernáška jako člena zastupitelstva, který bude spolupracovat s pořizovatelem územního plánu Lanškroun namísto Romana Krajčiho. Zastupitelstvo města dále projednalo celkem 13 námitek k návrhu územního plánu. Kterým námitkám vyhovělo a kterým ne, si přečtěte na webu města nebo na vývěsce v přízemí radnice.

Zřizovatelské funkce města

Zastupitelstvo města Lanškroun schválilo doplnění přílohy č. 5 zřizovací listiny příspěvkové organizace Kino Lanškroun a dodatek č. 2 zřizovací listiny Základní škola Lanškroun, Dobrovského.

Souhlas s projektem základní školy

Zastupitelstvo města Lanškroun souhlasilo se záměrem Základní školy Lanškroun, Dobrovského vypracovat žádost o dotaci na projekt ,,Pracujeme ve společné Evropě“ z Fondu mikroprojektů přeshraniční spolupráce v Euroregionu Glacensis dle přílohy. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení zastupitelstva (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Příští jednání zastupitelstva je plánováno na 28. března. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

10.2. - Ke střetu dvou osobních vozidel došlo před osmou hodinou ráno v obci Třebovice. Osmnáctiletý řidič osobního vozidla zn. Škoda Fábia s dalšími třemi spolujezdci vjel na namrzlé zasněžené vozovce z dosud nezjištěných příčin do protisměru a tam se střetl s protijedoucím osobním vozidlem zn. Peugeot. Devětačtyřicetiletá řidička převezena na ošetření do nemocnice. Posádka fábie vyvázla z nehody bez zranění, policisté alkohol u obou řidičů vyloučili. Škody na vozidlech byly předběžně vyčísleny na sedmdesát tisíc korun. por. Bc. Iveta Lehká

Díky mrazům zamrzly vodovodní přípojky Firma VaK nestíhá uspokojit žádosti zákazníků o opravu Pokud máte vodovodní přípojky uložené mělčeji než 100 centimetrů, patrně jste se mohli potkat s jejich zamrznutím. Díky silným mrazům se mohou problémy vyskytnout i ve větší hloubce. Ing. Lubomír Fiedler, výrobně technický náměstek VaK, a.s., upozorňuje, že nejsou v současné době schopni vždy rychle reagovat na žádosti o uvolnění zamrzlého přípojokvé potrubí. „Často jsem limitováni zákonem, který platí od roku 2002 a přiřkl vlastnictví přípojek odběratelům. Pokud tedy v minulosti nebyla přípojka předána do vlastnictví dodavatele vody, je pokládána za součást nemovitosti odběratele,“ vysvětlil Fiedler s tím, že firma VAK je schopná zajistit v případě problémů s nedostatkem vody nouzový barel pro užitkovou vodu. „Pokud to technické podmínky dovolí, přivezeme a umístíme barel o objemu 800 litrů, který jsme schopni doplňovat vodou. Musí být ovšem v temperované místnosti.“ Jinak má zákazník možnost odběru vody ve střediscích VaK zdarma, pokud si ovšem na místo dojede. Pokud máte zamrzlou vodovodní přípojku a VaK nejsou schopny k vám dojet situaci vyřešit, nabízejí

návod na pomoc. „Nejefektivnějším způsobem rozmrazení zamrzlé přípojky mimo přístupné úseky ve vnitřní instalaci je pomocí tlakové teplovodní VAP soupravy. Na žádost odběratele provedou naši pracovníci odblombování vodoměru, rozpojení armatury před vodoměrem a uzavření šoupěte od odbočení z hlavního řadu. Tím se otevře cesta do přípojky pro prostrkávání hadičky VAP s teplou vodou až do proražení zamrzlého špuntu.“ Teplovodním zařízením ovšem střediska nedisponují, a tak si je zákazník musí sehnat sám, nebo prostřednictvím instalaterských a topenářských služeb. „Po odmrazení přípojky naší pracovníci opět zprovozní šoupě z odbočení a namontují nazpět vodoměr, “ dodal Fiedler s tím, že v současnosti každý den jejich montéři pracují téměř 24 hodin na opravách prasklých vodovodních řadů, a proto nezbývá čas na řešení problémů se zamrzlými přípojkami. Starostům a starostkám postižených oblastí Fiedler sdělil, že střediska VaK budou v rámci časových možností maximálně s občany spolupracovat. Kateřina Kokešová podle zprávy VAK

Centrum Mysteria pořádá: 3. 3. 2012 - Mandala - okno do duše (Lanškroun) MUDr. Iveta Skálová-Špatenková 10. 3. 2012 - Sebepoznání a prožívání (Lanškroun) MUDr. Pavel Špatenka 17. - 18. 3. 2012 - Víkendové konstelace (Dolní Hedeč) PhDr. Jonáš Habr Více informací: www.nahody.mysteria.cz E-mail: [email protected]; Tel.: 603 354 115 - H. Šípková

Masarykova ulice si opravu zaslouží 3. 2. – Radní Martin Netolický při svých cestách po regionu navštívil také Lanškroun. Starostku Stanislavou Švarcovou a místostarostu Bohumila Bernáška informoval o situaci ve zdravotnictví, o ústavní pohotovosti a akutních lůžkách. „Při svých cestách chci samosprávy seznamovat se stavem přístrojového vybavení krajských nemocnic s akutní péčí. V Lanškrouně jsem vedení města také pokorně požádal, aby se zabývalo případnými žádostmi Orlickoústecké nemocnice a předem nevylučovalo finanční pomoc. Je mi jasné, že místní samosprávy nejsou vlastníkem nemocnic, ale měly by si uvědomit, že nemocnice slouží také občanům jejich města,“ uvedl Netolický. V řadě míst v kraji je patrná snaha přispět na přístrojové vybavení nemocnic. Pozitivně k tomu přistupují například v Chrudimi nebo ve Svitavách a bylo by dobré získat pro pomoc i další města a obce ze spádové oblasti. Žádosti

budou o to naléhavější, až skončí v Ústí nad Orlicí životnost diagnostických přístrojů z roku 2004. Osm let jsou využívány ve 24hodinovém provozu a jejich obnova se dá v brzké době očekávat. Vedení Lanškrouna využilo návštěvy radního Pardubického kraje také k jednání o svých aktuálních otázkách. Město požádalo o grant na cestovní ruch, ze kterého by rádo vybudovalo nové sociálních zařízení na koupališti. Občany v Lanškrouně trápí stav komunikací ve městě, jejichž správcem je SÚS Pardubického kraje, především pak vozovka na Masarykově ulici. „Přestože nemám na starosti oblast dopravy, cítím povinnost se zasadit o její rekonstrukci, často slýchávám stížnosti řidičů na stav komunikace a sám také z osobní zkušenosti vím, že si obnovu zaslouží,“ potvrdil oprávněnost stížnosti Martin Netolický. Mgr. Jakub Rychtecký

Z REGIONU

4-2012

9

Městská policie: Slavíme už 20 let díky práci „srdcařů“ v našem středu Začátek nového roku 2012 je již za námi, nebo alespoň co se jeho prvního měsíce týče. Ano, 31 dnů nám přineslo spoustu rutinních událostí, ale i ty zajímavější, a o ně se právě chceme podělit s vámi našimi čtenáři. První oznámení jsme obdrželi od obyvatele sídliště Zámeček, které spadá pod katastr obce Rudoltice. Skoro by se chtělo říct, že tam oslavy Nového roku ještě neskončily, poté co jsme viděli po příjezdu na místo. Oznamovatel uvedl, že před domem, kde bydlí, stojí neznámé vozidlo a v něm pravděpodobně opilý muž, který se snaží nastartovat a odjet s vozem. Strážníci přijeli na místo a zjistili, že toto podezření bylo pravdivé. Muž naštěstí vůbec netušil (vzhledem ke svému stavu), že nestartuje klíčem, protože ten ležel na podlaze automobilu. Opravdu si nevzpomínám na situaci, kdy jsme viděli naposled takto „zřízenou“ osobu sedící za volantem. Na místě se zdržoval i oznamovatel, který uvedl, že on a ani nikdo z přítomných svědků pána s vozem neviděl přijet. A tak došlo na seznamování s pánem, který by možná byl řidičem, kdyby hlídka včas nepřijela. To ho paradoxně zachránilo. O tom, co by se mohlo stát, kdyby se mu podařilo nastartovat motor, nechci ani spekulovat. Většinou to končí, a to i v tomto případě, převezením osoby ke zjištění totožnosti. Dále se provedly další nezbytné kroky. Muže si nakonec vyzvedl rodinný příslušník, protože zde nebyl důvod převézt

osobu na „nucené lože“ v záchytné protialkoholní stanici v Pardubicích. Podle statistiky z minulého roku jsme se jako kraj umístili na 5. místě. Tolik k alkoholu. Ne že by se ve městě přestal prodávat, ale začaly mrazy a všelijakých tuláků, vandalů a spáčů ubylo. Opět se ve městě objevili tak-

zvaní „měniči“. Naštěstí se oznamovatel zachoval velice správně, peníze nerozměnil a zavolal hlídku městské policie, která se muže pokusila najít a poté učinila další preventivní opatření. Několikrát jsme spolupracovali s Policií ČR. Kolegové nás požádali o prověření oznámení, že po domě na ul. Třešňovecká se pohybují nějaké osoby s baterkou. Hlídka zjistila, že se jedná o planý poplach a v domě se nachází muž, který zde má hlášený trvalý pobyt a svítí si petrolejovou lampou, protože mu byl odpojen přívod elektrické energie. Plesová sezóna je v plném proudu, a tak se občas stane, že zábavu někdo naruší svým nevhodným chováním. Několik mladíků se dostalo do rozepře s hospodským a poté i s dalšími hosty plesu. Poté

Krást se nevyplácí O tom, že co je volně odložené, není k odvozu ani přemisťování, se přesvědčil třicetiletý muž z Českotřebovska. Lanškrounští policisté ve spolupráci s orlickoústeckými kriminalisty se od 10. ledna letošního roku zabývají případem mizejícího materiálu z jedné firmy na Lanškrounsku. Třiapadesátiletý pán se obrátil na muže zákona s prosbou o pomoc, když zjistil, že ve firmě z volně přístupného prostoru zmizel od desátého do třiadvacátého led-

se strhla „strkačka“ a do toho přijíždí hlídka MP Lanškroun, která bezprostředně zabraňuje dalšímu fyzickému napadání. Nicméně ani poté se celá záležitost neuklidňuje a v jiskřivé atmosféře padají slova, která zde nebudeme publikovat. Mladíci byli v ráži a mysleli si, že si ten večer mohou dovolit vše, ale později zjistí, že tomu tak nebude. Na výzvu hlídky, aby předložili průkaz totožnosti, nijak nereagují a pokračují v peprné rozpravě s lidmi z plesu. Po další výzvě se dává „vůdce“ narušitelů na útěk, avšak na zledovatělé silnici a ve značně podnapilém stavu padá a poté již strážníkům podává občanský průkaz. Do toho se sjíždějí další dvě vozidla PČR. Poté již muži zákona mají situaci pevně pod kontrolou a celá věc se dořešila na místě. Při těchto situacích je obzvláště důležitá spolupráce s PČR, která v našem městě funguje na 100%. K dalšímu fyzickému napadení došlo v jedné z provozoven, kde byl napaden muž na pánských záchodech. Když se muž probral ze země, došel na služebnu MP a celou věc oznámil. Hlídka mu poskytla první pomoc tím, že zavolala RZP a poučila o dalším postupu. Napadený byl odvezen do nemocnice. Případem se zabývá PČR. Městská policie Lanškroun zabezpečuje takzvaný Pult centrální ochrany (PCO). Na tento pult je ve městě, ale i v okolních obcích napojeno několik desítek objektů. Jeden takový se pokusil neznámý pachatel narušit tím, že poškodil vstupní dveře. Dál se pachatel nedostal. Pravděpodobně sepnul zvukový alarm a

okamžitě byla odeslána informace na PCO. Hlídka se na místo dostavila s minimálním zpožděním od narušení, přesto se pachatel již na místě nezdržoval. Na místo byla přivolána hlídka PČR, která si celou věc převzala pro podezření z trestného činu. Další oznámení hlídka obdržela od pána, který do telefonu uvedl, že u nich v prodejně je silný namodralý kouř, který tam proudí zřejmě z vedlejšího domu. Na volání hlídky u dveří, od kterých vycházel dým, nikdo neodpovídal. Proto byli přivoláni hasiči. Po dojezdu HZS se dveře od kotelny otevřely a vyšel pán, který zde zatápěl. Takže vše dopadlo dobře. A v nejlepším je třeba skončit. Je zde třeba zmínit ještě jednu důležitou a trochu slavnostní záležitost. Městská policie Lanškroun v těchto dnech slaví své kulaté jubileum. Jsme s vámi již 20 let! Myslím si, že tento městský orgán by se nikdy nedožil tohoto krásného „dospěláckého věku“, kdyby ve svém středu neměl takzvané „srdcaře“. A i proto si dovoluji tvrdit, že orgány, odbory, firmy a jiná seskupení by nikdy nebyly tím, čím jsou, nebýt lidí, kteří je tvoří. Proto mi dovolte, abych touto cestou vyjádřil obdiv nad úsilím svých starších kolegů, kteří zde pracují od začátku vzniku této organizace a i dnes s velkým zapálením a stále s tou jiskřičkou v oku mluví o své práci s úctou a láskou. Jsou to Petr Brokeš, Lubomír Čáp a velitel MP Jan Schlegel. Pánové, blahopřejeme a přejeme ještě hodně odsloužených „šichet“! Kolektiv vašich strážníků

Na lyžáku byla i Jiráskovka na materiál v hodnotě přes dvě stě tisíc korun. Kriminalisté se nenechali odradit a po podezřelém muži pátrali, až ho vypátrali. Ve čtvrtek devátého února zahájil policejní komisař trestní stíhání proti třicetiletému muži. Ten je obviněn z přečinu krádeže, a protože svým protiprávním jednáním měl způsobit škodu vyšší než padesát tisíc korun, hrozí mu v případě prokázání viny trest odnětí svobody na jeden rok až pět let. por. Bc. Iveta Lehká

Druhý únorový týden se 43 žáků 4. a 5. tříd naší školy vydalo na lyžařský kurz, který se uskutečnil na Dolní Moravě. Někteří stáli na lyžích poprvé, takže jejich cíle byly malé, např. Filip F. prohlásil, že mu stačí, když se naučí chodit v přezkáčích. Nejenže se to hned naučil, ale přidal jízdu na vleku i sjezd ze sjezdovky. Užili jsme

si spoustu legrace a pod vedením kvalifikovaných instruktorů se zdokonalili na lyžích. Děkujeme firmě SUN Ski za perfektní organizaci (včetně výborných obědů). Musím podotknout, že ani ti, co se kurzu nezúčastnili, nelenošili. Zacvičili si zumbu, zaplavali i zabruslili. Sportu zdar! Dagmar Hepnarová

10

4-2012

INZERCE

Nová, mega obchodní příležitost České republice a na Slovensku, vše přes internet z domova. E-mail: fimar @ seznam.cz, tel. 736411793 Dárek pro rok 2012 jenom pro Vás - žhavá novinka, jednoduchá propagační práce na internetu- vytvořte si pasivní příjem. E-mail: zí[email protected]

* Prodáme rodinný dům v Lanškrouně, roh ulic Smetanova a Nerudova. Velikost 3+1, možnost upravit půdu na další místnosti. Cena: 1.500.000,Kč. Kontakt: 605 038 303 * Dům na prodej na adrese: Slovenská 548, Lanškroun Přímý prodej, bez RK. Garáž, dílna vhodná pro drobného podnikatele. Zastavěná plocha 238 m2, zahrada 585 m2. KA: 602 439 458.

* Prodám zděný byt 2+1 a garáž v Lanškrouně, tel. 723 593 988, 773 456 244

INZERCE V LISTECH LANŠKROUNSKA Základní cena za plochu 15 Kč/1cm2 Základní cena za řádek 50 Kč Soukromá inzerce společenská do 3 řádků zdarma Soukromá inzerce společenská plošná (foto) 7 Kč/cm2 Zvýhodněná cena při ploše 1/4 a větší a za opakování

Plocha Cena při opakované inzerci v Kč/1otištění

A4 1x 2x-5x 6x 12x a více cm 15 -20% -40% -50% 1/4 1500 1250 900 750 1/2 3000 2700 1800 1500 1 6000 5400 3600 3000 Cena barevné inzerce na zadní straně je dle základního sazebníku + 30%, minimální počet opakování je 6x. Firemní inzerce - rozhovor - 4000Kč/celá strana. Všechny ceny jsou uvedené bez DPH.

POZVÁNKY-INZERCE

4-2012

11

Soutěž o nejkrásnější vajíčko Lanškrounska

Svaz tělesně postižených v ČR, o.s., Místní organizace Lanškroun zve všechny na výstavku zdobených velikonočních vajíček, která se koná ve dnech od 31. 3. do 5. 4. v přízemí Domova pro seniory v Lanškrouně. Vernisáž a zahájení soutěže, spojené s kulturním programem, ukázkami zdobení vajíček, pletením pomlázek a kreativní dílnou, proběhne dne 31. 3. 2012 v 15 hodin na chodbě Domova pro seniory v Lanškrouně. Vítěze II. ročníku soutěže O nejkrásnější vajíčko Lanškrounska vyhlásí komise dne 5.4. 2012 v 16 hodin. Pokud doma zdobíte vajíčka a chtěli byste se zapojit do výstavky se svými výrobky, vajíčka s přiloženým lístkem se jménem a spojením na autora můžete předávat - od 14.2. na recepci Domova pro seniory - ve dnech 14.2., 28.2. a 13.3. od 10 do 12 hodin v malé zasedačce v přízemí na radnici MěÚ v Lanškrouně - individuálně po telefonické dohodě na čísle 721 732 678. Uzávěrka soutěže je 29. 3. 2012.

Blahopřání

Šedesát let společného šťastného života oslavili dne 26. 1. 2012 manželé Věra a Jan Brokešovi. Do dalších dnů a let přejeme pevné zdraví, dobrou mysl a hodně božího požehnání. Děkujeme za péči a lásku, kterou jste nám věnovali. Dcery Věra a Marie s rodinami

Předplatné Listů Lanškrounska

Vážení čtenáři, budeme rádi, pokud využijete možnosti předplatit si Listy Lanškrounska na rok 2012. Cena předplatného Listů od 5. čísla do konce ročníku činí 252Kč. Zájemci ho mohou zaplatit v zakázkové kanceláři firmy TG Tisk, s.r.o., na ul. 5. května 1010. Předplatné lze také objednat elektronicky na adrese: [email protected]. Nejbližší roznáška na adre-

sy předplatitelů proběhne ve čtvrtek a pátek 8. a 9. března, kdy vychází 4. číslo letošního ročníku. Další čísla budou vycházet v pravidelných čtrnáctidenních intervalech. Jako bonus je pro předplatitele zajištěna celoroční bezplatná roznáška domů. Redakční hodiny pro veřejnost: PONDĚLÍ 9-12 ČTVRTEK 12-15

Za TG TISK, s.r.o., Jiří Sloupenský a František Teichmann

12

4-2012

ROZHOVOR

Jsem kosmopolita

Rozhovor o judu, jaderných elektrárnách, ruské duši i o tom, jak se udržet ve formě foto: archiv oddílu ju-jitsu Lanškroun Jaromír Jan Pokorný oslaví v letošním roce sedmdesáté narozeniny, jeho věk byste mu ale nehádali. Občanským povoláním byl stavbyvedoucím, je také mistrem bojových umění a učitelem východních relaxačních technik. On sám se však titulu mistra brání, i když má na něj více než právo. „Pan Pokorný má V. dan, tedy pátý mistrovský stupeň. V rámci naší republikové organizace je tak druhým nejvýznamnějším člověkem,“ podotýká jeden z jeho žáků z oddílu ju-jitsu (tedy sebeobrany), který J. J. Pokorný vede v Lanškrouně pod hlavičkou mezinárodní World Ju-jitsu Kobudo Organization. Narodil jste se v Nové Říši na Jihlav-

sku. Jak jste se dostal do našeho regionu? Po válce jsme se z Nové Říše odstěhovali do Znojma, kde jsem potom začal dělat judo. Po vojně jsem se ze Znojma přestěhoval do Brna. Zaprvé jsem se tam přiženil, zadruhé jsem tam vystudoval školu. V Brně jsem také praktikoval judo. A potom, když jsme šli se ženou do důchodu, tak – protože jsme vždycky snili o tom, jít někam do kopců, do hor, jelikož oba pocházíme z Vysočiny – se nám naskytla příležitost si pod Bukovou horou koupit chaloupku. Tak jsme se přistěhovali sem. Já už jsem si tady zařídil trvalé bydliště, žena ho má pořád v Brně, protože tam

má domek po rodičích. Ale já už jsem doma tady. Nyní žijete na vesnici. Nechybí Vám velká města? Ne, ne. Vůbec mi velké město nechybí. Toho jsem nasycen, by se dalo říct. Bydlím v Rýdrovicích, což je část Heřmanic. Asi kilometr od vesnice, je to tam úplná samota. Je tam krásně v létě i v zimě, když napadá sníh, slunce svítí, ptáci zpívají. A když přijedu do Lanškrouna, obejdu jednou náměstí a všechno, co potřebuju, tam je a nemusím „lítat“ po celém Brně. Zabýváte se bojovými uměními, pracoval jste ale jako stavbyvedoucí… Ano, když jsem si udělal školu, tak jsem pracoval u Průmyslových staveb Brno. V roce 1977 se začal budovat plynovod Orenburg a tehdy se mi naskytla příležitost pracovat na tomto projektu a současně poznat Rusko. Odjel jsem tedy do Ruska. Bydleli jsme ve vesnici Antipovka na řece Volze u Volgogradu, kde jsme stavěli kompresní stanici. V této vesnici jsme strávili tři roky a potom jsme se přesunuli do Kamyšina, což je taky město na Volze, kde jsme stavěli závod na opravu turbín. Tam jsme zůstali další tři roky. To byla dobrá zkušenost, Volha, step a duch Ruska si mě získaly. Při své práci, kterou jsem tam vykonával, jsem se seznamoval s lidmi, jejich životním stylem, s přírodou, sportem. Poznal jsem pana Wolfganga Dammera, potomka povolžských Němců, který se věnoval karate, a s ním jsem tam pak cvičil. Takže jsem stále, ve volných chvílích, po práci, praktikoval sport, kterému jsem se věnoval i před tím, ale vycházel jsem už ze zkušeností země, ve které jsem byl. Mluvil jste o Rusku, o poznávání tamní kultury. Jak hodně je tam odlišný život než tady? Co Vás zaujalo jako první, když jste do Ruska přijel? To se nedá vůbec srovnávat. Ne že bychom se tu měli tenkrát nějak špatně, byl socialismus, takže všechno bylo jaksi dané. Ale když jsme přijeli do Ruska, tak mnozí z našich lidí byli překvapení, nechci říci bídou a chudobou vesnic, ale spíše nízkou životní úrovní tamních obyvatel vesnic. Lidi byli takto nuceni žít ne ze své vlastní vůle, ale kvůli podmínkám vyplývajícím z drsné přírody i politického charakteru té doby. Lidé z ruských vesnic jsou závislí sami na sobě, vesnice totiž nejsou u silnice, třeba z Volgogradu do Kamyšina na dvousetkilometrové trase jsou jen dvě městečka. Všechny ostatní vesnice jsou od hlavní silnice hodně vzdálené. Tam už se jede po takzvané gruntovce, což jsou vyjeté cesty ve stepi. A kdyby tam nevedly sloupy elektrického vedení, tak ani nevíte, že tam něco takového existuje. Hlavně v zimě se musí lidi z vesnic postarat sami o sebe, protože jsou prakticky odříznutí od světa. Mají tam školu, zdravotníka, místního policistu, obchod. V případě nemoci jsou zvyklí se léčit alternativně, baňkami,

bylinkami, přírodními prostředky. I ve městech, když přijdete do lékárny, nenabízí Vám hned tabletky, spíš řeknou: „Tenhle čaj si uvařte, dejte si baňky nebo gorčičníky.“ To jsou sírové náplasti, třeba na průdušky. Ale lidi tam mají zlatou duši. Když se Vám například něco stane na cestě s autem a někdo jede kolem, tak Vám pomůže, jako by to byl Váš bratr. To je tam zvykem. Je pravda, že jsou tam také lumpové, kriminalita, to je ale všude. Ale to ruské srdce je široké. Já jsem s nimi nikdy neměl problém. Nechtěl jste v Rusku tedy zůstat? Zůstat tam? Jsem kosmopolita, mně nezáleží na tom, jestli jsem tady nebo jinde. Tahle planeta je náš domov, ale tam, kde jsem se narodil, kde žiju, tak zkrátka jsem. Takže když jsme skončili stavbu v Kamyšině, vrátil jsem se zpátky. Poté jsem pracoval v Dukovanech na stavbě jaderné elektrárny, kde jsem měl na starosti dohled nad montáží vestavěných ocelových konstrukcí. V Dukovanech jsem strávil skoro sedm let. Takže jaderné elektrárny mám rád. (smích) Ne, vážně. Tam člověk pozná, jak je to jištěné, zabezpečené. Pokud někdo neudělá nějakou chybu, vysloveně blbost, pokud se opravdu zodpovědně stará o svoji práci, kterou tam má, tak by se nemělo nic stát. Vše je dvoj i trojnásobně jištěné. V elektrárně ve Fukušimě, kdyby nebylo té přílivové vlny, tak by k havárii nedošlo. Pak jste byl také na Ukrajině… Ano, při dokončování stavby v Dukovanech jsme jeli na Ukrajinu, kde jsme budovali úpravárenský kombinát, velký komplex na třídění železné rudy, která se pak měla vozit na Slovensko. Tam jsem pracoval přes tři roky. A přišel devadesátý rok a já jsem se rozhodl, že budu podnikat. Takže jsem z Ukrajiny odjel, žena tam ale ještě dva roky zůstala, pracovala jako rozpočtářka. V Brně jsem založil vlastní firmu, práce a služby ve stavebnictví, a současně jsem rozvíjel činnost sportovní. To u mě šlo vždycky ruku v ruce. Podnikání mi moc nešlo…no zkrátka, když chce člověk něco dělat poctivě a pořádně a naráží přitom na různá úskalí, na konkurenci, která je nevybíravá, a podobně, tak je to složité. Proto jsem toho nechal. A co bylo dál? V té době se mi naskytla možnost odjet pracovně do Kazachstánu, do vesnice Axaj, kde měla naše republika velikou základnu pro pracovníky na výstavbě technicko-obslužných zařízení při těžbě plynu, s kapacitou 4 tisíce lidí. Tady jsem pracoval ve funkci ředitele. Měl jsem na starosti celý provoz základny včetně dopravy, přepravy, ubytování, stravování, služeb. A ještě jsem měl pověření pro obchodní styk s Kazachstánem. Ale už tehdy se tam tlačily zahraniční firmy, Angličané, Italové, Němci, a tehdejší majitelé, kteří zprivatizovali naši firmu, neměli zájem využít základnu pro další činnost. To byla

ROZHOVOR

taková doba, no nevím…zkrátka jsme ustupovali. Nechali jsme cizí kapitál, aby se tam etabloval, místo abychom se tam my, když jsme s Rusy měli takové kontakty, uchytili a dál rozvíjeli obchodní a pracovní styky. Dnes do Ruska jede i náš pan prezident a chce s Rusy navazovat kontakty, ale ono je to už těžké, když jsou tam víceméně samé zahraniční firmy a my jim v podstatě děláme jen subdodavatele. Tak možná, jak tu teď byl Medveděv, z toho zase budou nějaké samostatné zakázky, ale…Když už jsme se s Rusy čtyřicet let „kamarádili“, tak jsme toho měli využít už od počátku 90. let pro nás. Jak vzpomínáte na pověstné ruské zimy? Otázka aktuální k letošním arktickým mrazům… To tady žádná zima není. Na Ukrajině a v Moskvě to nebylo ještě tak hrozné, zimy jsou tam podobné jako u nás. Je tam vysoká vzdušná vlhkost, takže když je například mínus 27, tak to opravdu leze pod kůži. Ale v Kazachstánu, to je ve stepi, je to nádherné. Moje žena je projektantka zahradní architektury, a když přišla tam, tak plesala… na jaře rozkvétá celá step, každý měsíc je tam jiný. Ale zajímavé je tam právě počasí, v Kazachstánu je totiž takzvané vnitrokontinentální podnebí, což znamená, že v zimě jsou hrozně velké mrazy a v létě zase velká tepla. Takže třeba v Axaji jsme na naše Velikonoce měli 42 pod nulou. A vrabci, ti tam jsou takoví velcí, hodně opeření, takové kuličky… To musí mít na takové podmínky výbavu… Přesně tak. (smích) Ale jak je tam slunečno a sucho, tak jsem třeba šel do jídelny jen v košili, i když bylo i mínus 30 stupňů. Až člověku začnou mrznout uši, tak si teprve uvědomí, že se něco děje. Takže tam se mrazy dají docela snášet. Ale je pravda, že 40 pod nulou není nic extra. V létě je tam zase 50 nad nulou, ale není to takové to horko, že by se člověk zpotil. Je to suchý vzduch, vánek ve stepi, takže celkem snesitelné. Horší je, když se potom zvedne vítr a žene prach ze stepi, nebo v zimě, buran tomu říkají. A to pak člověk nemůže ani vylézt. To může být třeba jen 20 pod nulou, ale to je fučák, ono se to nemá kde zastavit a fouká to a fouká. Podobné to bylo i kolem Volhy, kde už je také vnitrokontinentální podnebí stejně jako v Kazachstánu. Proto Němci, když přišli ke Stalingradu, tolik mrzli. Rusové zvítězili v podstatě tím, že poslali jednotky ze Sibiře, a pro ně taková zima nic nebyla. (úsměv) Pojďme ale k Vaší další cestě… Z Kazachstánu jsem se opět vrátil do Brna, protože jak už jsem říkal, firma měla jiné zájmy. Jeden známý za mnou přišel s tím, že pražský podnik hledá pracovníky do Moskvy, kam jsme následně s ženou odjeli a zůstali rok, než zase firma, která projekt financovala, od toho ustoupila. Tak jsem se seznámil s tímto městem i lidmi, kteří

4-2012

dělali bojová umění. Z Moskvy jsme ještě, opět pracovně, jeli na dva roky do Orenburgu, kde jsem pracoval ve funkci hlavního inženýra výstavby. Na rozhraní let 1997/1998 jsme se ale už definitivně vrátili domů. Ženě onemocněli rodiče, o které se pak musela starat. Takže já jsem v zahraničí strávil celkem asi 12 let. Kdy jste se začal zajímat o bojová umění? Už v dětství? V dětství ne, tehdy to nezačínalo v dětství jako teď. Tyto sporty nebyly asi v té době ještě tak rozšířené, že? Ne, to ne. Existovalo tady jen judo, a to pod Československým svazem tělesné výchovy. Cvičilo se, byly soutěže, i mezinárodní. Ale rozhodně to nebylo rozšířené. Když byl První máj a my jsme jako judisti šli v průvodu, tak lidi vůbec nevěděli, co to je. Rádi jsme chodili do průvodů, protože to bylo takové zviditelnění naší činnosti, že. Dnes se to zbytečně politizuje a ono to tak všechno nebylo. V té době nebyly pořádně ještě ani kimona, ta jsme vozili z NDR a tak všelijak je sháněli. Takže třeba holky měly jen kabáty, a abychom byli jednotní, vzali jsme si červené tepláky. A z chodníků bylo slyšet, jak lidi říkají: „Co to je mezi těma sportovcema?“ „Paní, to jsou pekaři.“ „Ne, ne, ne. Mají červené tepláky, to jsou řeznický učni.“ (smích) To se psal rok 1957 Jak jste se vůbec dostal k judu? To bylo tak. Já jsem byl takový bázlivý hoch. A jak se kluci perou, tak jsem skoro vždy prohrál. No, vždy ne. Já bych třeba ani neprohrál, ale neměl jsem v sobě takovou tu agresivitu a to mě štvalo. A jednomu svému kamarádovi, když mě zase přepral, jsem řekl: „Ty děláš takový nějaký finty.“ A on na to: „Chodím do juda. Choď taky.“ Tak jsem začal ve Znojmě chodit do juda. Bylo mi patnáct, a to jsme začínali se sportem brzo. Dnes začínají děti judo v šesti letech, tehdy to tak nebylo. A tenkrát, když se dělaly technické zkoušky v judu, tak se zkoušelo i ju-jitsu. Judo bylo oficiální sportovní odvětví, ale současně s ním se cvičila i sebeobrana, takže při zkouškách na kyu, pásky, se musela předvést i nějaká jednoduchá sebeobrana. Potom z hlediska výkonnostního sportu se to odbouralo a ju-jitsu přestalo fungovat. Teprve na počátku 80. let jsme začali hledat možnosti, aby se ju-jistu začalo oficiálně opět cvičit při judu. Proto já v Brně a další kolegové v Plzni a Olomouci jsme založili střediska účelové sebeobrany, tak se to tenkrát jmenovalo. Ale my jsme si říkali, že judisti, kteří už skončili s výkonnostním sportem – ti, když přišli na trénink, tak to bylo o zdraví a byl samý úraz – by si mohli chodit do tělocvičny, cvičit si a případně předávat své zkušenosti těm, kteří trénují závodně. Jsem osobně přesvědčený, že sportovní judo a ju-jitsu jako sebeobrana spolu úzce souvisí a měly by se v oddíle i takto praktikovat. Je pravdou, že v 90.

letech se vyrojila spousta mistrů bojových umění, o kterých předtím nebylo vidu slechu, a udělali si svoje kluby, protože každý si mohl založit, co chtěl. V současné době vyučujete sebeobranu v Lanškrouně. Dnes se často mluví o nárůstu agrese ve společnosti. Jak to vnímáte? Je teď schopnost ubránit se více potřeba než kdysi? Ne, je to pořád stejné. Ona je to spíš otázka psychiky. Člověk může umět ju-jitsu, karate nebo jakýkoliv jiný bojový sport, jak chce, ale pokud nebude psychicky odolný a připravený na případný útok, tak to je, jako by neuměl nic. Na to opravdu potřebuju psychiku, abych byl schopen uplatnit to, co se třeba v ju-jitsu naučím. Ale je pravda, že dnešní doba je trochu agresivnější. Zákony jsou takové, jak bych to řekl…ne až tak jednoznačné, záleží na právníkovi a jeho výkladu. Z útočníka se může lehce stát oběť a z napadeného útočník. Protože když bude mít útočník schopného právníka, tak ten to postaví tak, že se napadený bránil nepřiměřeně. To se mi dnes nelíbí. Realita má být taková, že jsem-li napaden, mám právo se bránit tak, abych se agresi ubránil. Útočník musí počítat s tím, že budu-li se bránit, nemůžu v psychickém stresu, který nastal, hodnotit úměru obrany. Také vedete oddíl juda na základní škole ve Výprachticích. O dnešních „počítačových“ dětech se říká, že se jim nechce moc hýbat. Musíte je nějak motivovat? Dnes je to složité. Ve Výprachticích je škola, která má přes 100 žáků. Pan starosta, když se dozvěděl, co dělám, tak mě požádal, zda bych nevedl kroužek při škole. Tehdejší ředitel souhlasil, oznámili jsme to a přišlo přibližně 50 dětí. Ale to byli spíše zvědavci. Předvedl jsem jim vše, co judo obnáší, začali jsme cvičit, to už jich přišlo méně a teď je jich tam jen 14. Někteří jsou tam navíc povinně, protože jim to rodiče nařídili. Takže pak je problém s kázní, děti se neumí ovládat. A také se s nimi nedá dělat systematicky jen judo, protože se hned nudí. Mají počítače, jiné zájmy, chybí jim cílevědomost a snaha ve sportu něco dokázat, ale to je i celková atmosféra dnešního společenského žití. Dnes když projdete přes vesnici kolem šesté večer, tak to už abyste se skoro bála, protože nikde nikdo, všichni jsou zalezlí doma. Dřív to bylo jiné, lidi vyšli ven, popovídali si se sousedem. Byli takoví společenštější. Teď, pokud by nebyly nějaké akce jako plesy a podobně, tak se mezi sebou nesetkají. Ti z horního konce by ani nevěděli, kdo bydlí na dolním. Třeba děti odrazuje to, že musí často cvičit. A trénoval jste si i sám doma, když Vám bylo těch patnáct? Tak zrovna judo doma moc samostatně cvičit nejde, je k tomu zapotřebí partnera, ale dá se posilovat, běhat, cvičit gymnastiku, vše, co podporuje vytrvalost a fyzickou obratnost. Já sám

13

jsem posiloval na loděnici, doplňkově jsem se věnoval rychlostní kanoistice, speciálně kajaku. Tam jsem i ostatní učil nějaké chvaty z juda a bylo to o určité vzájemnosti. My dnes známe jen slavné sportovce, jako je Sáblíková nebo Neumannová, vidíme vrchol, špičky. Mám pocit, že základna je dnes daleko menší a spíš se vyskytnou jednotlivci, kteří jdou za svým cílem. A vše je také otázkou peněz. Dříve byl sport více státem podporovaný a dostupný každému. Věnujete se také východním relaxačním technikám. Které to jsou? Dělám tai-či, či-kung a jógu. To souvisí s Ruskem. Já už jsem se tím teda zabýval od doby, kdy jsem začal cvičit judo, kde jsme měli trenéra, který se tomu věnoval a motivoval mě. Tehdy speciálně józe a od roku 1990 tai-či a či-kung. Ale Rusové jezdí do Indie, Číny, do klášterů a velice se zabývají alternativními metodami a bojovými uměními. Jejich povaha je taková, oni dokáží jít do všeho s větším nasazením, i do sportu. Jdou za vítězstvím, mají silnou vůli, psychiku. Já se nedivím, že vyhráli válku. Myslím, že by vyhráli i každou další. Válka totiž není otázkou síly zbraní, ale otázkou mentality, psychiky národa, jeho nasazení. A kdy se u nás začalo cvičit tai-či? Až koncem devadesátého roku. Jestli někdo říká, že cvičil tai-či před rokem 1990, tak to není pravda, protože tady oficiálně vůbec nic takového nebylo. Jedině samostatně mohl někdo, kdo cestoval do východních zemí, se k tomuto dostat. Karate se začalo cvičit až po 70. letech, potom v 80. letech přijel pan Veneri na fakultu tělesné výchovy do Prahy a předvedl, co je aikido (japonský styl založený výlučně na obraně, ne útoku, pozn. aut.). Hodně lidí má nerado pamětníky, rozumíte mi? Protože oni teď vykládají, s kým cvičili a co dělali, ale my víme, jaká ta historie vývoje opravdu byla. Tai-či, to mě zajímá, ono vše souvisí s psychikou. Tohle tělo by nám mělo vydržet. Když bude tělo zdravé, bude zdravá i mysl. Když začne tělo chátrat, chátrá taky mysl, psychika. Proto bychom se měli snažit, aby nám tělo vydrželo co nejdéle, stejně jako psychika. Abychom se tady naučili co nejvíce. Já mám takové vyjádření: „Jedině vlastní zkušeností a praxí dosáhneme poznání smyslu bytí.“ My nevíme, proč jsme tady, co tu pohledáváme, proč se střídají civilizace jedna za druhou a začíná se zase znova. A přitom máme schopnost rozdělávat oheň a tvůrčí schopnosti, které ostatní zvířata nemají. Tak jsem tu asi proto, abych se snažil poznat sama sebe a svůj smysl, k čemu se vyvíjím, jaký je můj úkol. A ne to tady jen tak probendit, pak umřít a hotovo. A k tomu slouží právě tai-či, jóga a podobně.

(Pokračování na str. 14.)

14

4-2012

KALEIDOSKOP

(Pokračování ze str. 13) Letos Vám bude 70 let. Jak se udržujete v kondici? Máte nějaký speciální recept? No, já se nepovažuju za nějak moc zachovalého. (smích) Životospráva a pohyb. Osm let už jsem vegetariánem. A když k tomu člověk dospěje vnitřně, tak tělo nechátrá. Nejhorší je, když chce něco změnit, ale pořád touží po tom, co opustil. Jak bych to řekl…buňky uvnitř mají také svoji paměť, a protože jim to vyhovovalo, říkají si: „Jó, my jsme to teď nedostaly. Nemáme nikotin, nemáme alkohol, nemáme maso.“ A to pak člověk onemocní a musí si maso vzít. Ale když spontánně přijdete na to, že nebudete jíst maso a půjdete kolem masny a nebude Vám to už nic říkat, tak se nestane nic. Psychika nás ovládá v maximální míře. Máte vedle bojových sportů ještě jiné záliby? Ne že by to bylo málo. Z rozhovoru mám ale pocit, že se orientujete také v historii… Ano, zajímám se hlavně o historii a vesmír. Protože člověk si říká, jak to, že tady bylo tolik civilizací před námi. Když pomineme předpokládané Lemurii a Atlantidu, tedy takové, co kdysi možná byly a možná ne. Ale víme o Egyptě, kultuře Mayů, arabské a řecké kultuře. V Egyptě žijí lidi, co tenkrát. V Řecku také žijí stejní lidi jako tenkrát, ale už neumí to, co tam tvořili kdysi. Kde je jejich filozofie, psychologie? Setkal jsem se s jedním Řekem a říkám mu: „Vy jste měli takovou vyspělou, úžasnou kulturu. To byla obrovská civilizace. A dneska? Kde jste?“ A on mi odpověděl: „No, co? My si sedíme u stolku, popíjíme kafíčko a teď se zase snažte vy.“ (smích) A ono to přesně koresponduje se situací, která tam teď je. Dostali dotace od Evropské unie, neefektivně je využili a natahují ruce zase znova. My tam dáváme peníze a podporu, aby se udrželi v Unii…tak když to není kompatibilní s Unií, tak ať v ní nejsou. My jsme tady proto, abychom se vyvíjeli teď, smysluplněji než oni předtím, aby naše civilizace nezanikla jako civilizace předešlá, jenže asi stejně zanikne. Já mám takový model: Tato planeta je škola, my ji navštěvujeme, a když dosáhneme nějakého poznání, promítneme se do další dimenze. Ale někteří se svým poznáním, chováním a přístupem neposunou do následující dimenze. Něco, jako když chodíte do třetí třídy a propadnete, tak ji musíte opakovat tak dlouho, než uspějete a jste schopni postoupit dál. Nemotorné přirovnání, tak nějak to ale s civilizacemi je. Musíme se snažit vyvíjet se, hledat harmonický vztah k okolí. Vidím, že se zajímáte i o politiku. Rozčilujete se, když si večer pustíte zprávy? No to víte, že jo. (smích) Petra Marešová

JAROMÍR JAN POKORNÝ, DiS. (nar. 1942) Pochází z Nové Říše na Jihlavsku, nyní žije v Rýdrovicích. Stál u zrodu československého ju-jitsu. Vystudoval UMPRUM v Brně (organizaci stavební výroby) a je i diplomovaným trenérem judo a ju-jitsu, které učí v Lanškrouně. Má kvalifikaci v judu (III. Dan) a v ju-jitsu (V. Dan), vyučuje tai-či, jógu a či-kung. Dvanáct let žil v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu, kde působil nejen jako stavbyvedoucí, ale seznamoval se tam i s asijskou kulturou. Zabývá se rovněž východní filosofií a zdravým životním stylem. V Lanškrouně vede také kurzy tai-či. Místnímu oddílu ju-jitsu J. J. Pokorného se budeme věnovat v jednom z našich dalších čísel, a to v rámci nového seriálu o bojových sportech v Lanškrouně. Příště se můžete těšit na reportáž o klubu karate (shotokan), který zde má více než dvacetiletou tradici. Foto: P. Marešová

Čteme z kroniky obce Luková Pořádáme čtení, které probíhá na pokračování vždy na Obecním úřadu v Lukové, většinou od 15 hodin. Pohodlně se usadíme a v příjemně vytopené a útulné zasedací místnosti, při horkém čaji, když se venku za chvíli už začíná smrákat, se předčítání kronikářky obce paní Evy Čtvrtečkové hezky poslouchá. Jedna kapitola za druhou zanamenaná pečlivě a úhledným rukopisem tehdejšího kronikáře pana Jana Němečka nám přibližuje 2. světovou válku v Lukové a okolí. Nejedná se však o nějaké monotónní čtení. Přítomní posluchači z řad pamětníků, ale i mladší a střední generace do předčí-

tání vstupují a hovoří spolu. Každý přidá, co tehdy sám zažil a na vlastní oči viděl nebo co slyšel od prarodičů. Jen je smutné, že kromě úvodního stručného shrnutí dávnější historie obce začínají být podrobněji zaznamenány i krutosti a hrůzy II. světové války a odsunu německého obyvatelstva. Nám, kteří jsme tuto těžkou dobu naštěstí nezažili, připadá často neuvěřitelné, co všechno se tehdy dělo. Těšíme se proto na další kapitoly z naší kroniky, které nám již brzy začnou přibližovat život obyvatel Lukové v mírové době. Miroslava Fojtů, starostka obce Luková

Studentka podala postiženým pomocnou ruku Prezentace o problematice cestování hendikepovaných 12.1. - Na výborové schůzi Svazu tělesně postižených v ČR, o.s., místní organizace Lanškroun, představila studentka VOŠ v Boskovicích Petra Marková svoji práci s názvem Problematika cestování lidí s handicapem na Lanškrounsku. Ve své prezentaci se zaměřila na vozíčkáře a jejich seznamování s Lanškrounem a okolím. Členové MO STP Lanškroun byli velmi mile překvapeni rozsahem a zpracováním dané problema-

tiky. Hned dva výlety zahrnuli do svého plánu činnosti na rok 2012 a ostatní si ponechají na rok další. Zveme i ostatní lidi na takovéto procházky a výlety po okolí. Scházíme se každý druhý a poslední čtvrtek v měsíci v knihovně Domova pro seniory v Lanškrouně. Plán činnosti MO STP Lanškroun je vyvěšen ve vitríně STP a na webu WWW. stplan.cz. Blanka Světlíková

Nesnesitelná lehkost lehkosti

Jako malá jsem hrozně nerada snídala. Pamatuji si na bezpočet rán, která jsem proseděla nad krajícem tlustě namazaným máslem a medem. Podle mojí babičky je totiž vydatná snídaně základ. Ještě dnes si také vzpomínám, jak neochotně jsem přežvykovala kousky chleba a zapíjela je kakaem, samozřejmě s několika cukry. Babiččino úsilí ale nebylo marné – dodnes snídám poměrně pravidelně. Jenom „repertoár“ se poněkud změnil. Z lednice tak nyní nejčastěji vytahuji nízkotučný jogurt (lehkost a zdraví zaručeny na obalu). K tomu ještě přidám džus light a lehký, tedy lehce průsvitný krajíček chleba. Moje rána jsou tedy jakousi odlehčenou variací na babiččinu poučku. S touto lehkostí vydržím až do večera. Po „light“ snídani nasednu do auta a poměrně snadno se dopravím do práce. Do druhého patra mě zaveze výtah. Těžkosti v práci zvládám lehce, vždyť mám vlastní počítač i mobil, své dva neocenitelné pomocníky. Následuje bezproblémová cesta domů. Tam si pak pustím hlavní zpravodajskou relaci nejmenované televizní stanice. A opět lehkost – hlavně diváka nezatěžovat myšlením a ukázat mu jen to, co chce vidět. Další program zajistí vlna reklam a s ní znovu lehkost v hlavní roli. Opálený „vysvalený“ mladík si s lehkým úsměvem rozbaluje žvýkačku, zaručeně bez cukru, a ležérně ji vsunuje do úst. Dlouhovlasá krasavice v dalším spotu nedbale vytahuje z krabičky dva bílé bonbónky – usmívá se, vždyť ví, že mají jen dvě kalorie. Solidně vyhlížející paní mi zase nabízí bezstarostnou půjčku, stačí jen zvednout telefon… Už mě ta lehkost trochu začíná nudit. Přepínám proto na jiný kanál, kde se právě rozbíhá proud večerní zábavy. Moderátor show s předstíranou nenuceností přednáší své otřepané vtípky. Tváří se u toho, že zábavu produkuje jen tak, samo sebou. Trochu trapné, trochu ukoptěné, ale hlavně hodně hodně nudné. Lehká zábava se tedy moc nevydařila. Vypínám televizi a přemítám, proč jde dnes vše tak snadno, ale zároveň je to až nesnesitelné – nesnesitelně jednoduché, dostupné, vždy a všude k dispozici. Někdy mám pocit, že i naše myšlení se vtěsnalo do oněch „magických“ dvou kalorií z reklam. Hlavně zbytečně neuvažovat, nač mít těžkou hlavu, když se nosí lehkost… Asi si zítra k snídani přece jenom namažu pořádný krajíc chleba s poctivou vrstvou másla a medu. A do práce bych mohla jít třeba pěšky…V tom případě si ale vezmu lehkou vycházkovou obuv. Petra Marešová

Z REGIONU

4-2012

15

Z tropického horka tichomořských ostrovů do mrazivé Evropy SZeŠ Lanškroun chystá další projekt, tentokrát z oblasti odborného vzdělávání - Leonardo da Vinci. Podle nastavených pravidel by se ho měly zúčastnit nejméně tři partnerské školy. Nastalo tedy vyhledávání vhodných partnerů pro projekt se zaměřením na porovnávání zemědělství v různých klimatických pásmech (od tropů až po pás mírný). Na naši výzvu na webových stránkách E-twinning se nám ozvalo několik zemědělských škol a mezi nimi i učitelé z tichomořských ostrovů. Pak už stačilo, aby zažádali svoji národní agenturu o možnost přípravné návštěvy a byli úspěšní. V posledním lednovém týdnu tohoto roku k nám zavítala velmi vzácná návštěva z daleké Francouzské Polynésie. Když jsme toto setkání plánovali, ani ve snu nás nenapadlo, že budou ostrované muset překonat rozdíl více jak padesáti stupňů (z horka 35°C přijeli do dvacetistupňového mrazu). Ale i přes

tuto drsnou hříčku přírody zde prožili zajímavé chvíle a získali spoustu nových zkušeností. Dva učitelé ze zemědělských škol a jeden poradce z oblasti vzdělávání přiletěli ze tří různých ostrovů – Taaha, Tahiti a Raiatea. Přesto se dobře znali, a to z prostého důvodu – malé ostrůvky, jevící se na mapě jako rozsypaná zrnka máku, mají délku do šedesáti kilometrů. Není tedy problém si zajet na člunu na jiný ostrov na návštěvu ke kolegovi nebo do zaměstnání. A co je u nás kromě plánování a práce na projektu čekalo? Lyžování za mrazivého, ale krásného slunečního dne bylo obrovským zážitkem, sníh totiž na Tahiti nenajdete. Jízda na koních a návštěva soukromých farem umožnila polynéským hostům nahlédnout do způsobů našeho zemědělství a práce se studenty; vřelé přijetí na radnici či prohlídka Lanškrouna a kostela přinesly poznatky z historie a kultury našeho

Pěstujeme především koření, zejména vanilku. Důležitá je také produkce tropického ovoce – roste zde mnoho druhů banánů, mango, avokádo, papája a další. Na ostrovech se pěstují palmy a byliny, ze kterých se získává olej pro farmaceutické a kosmetické účely. Významný je také chov perlorodek, rybolov a pěstování okrasných květin. Z hospodářských zvířat zde najdete krávy, kozy, prasata či králíky. Co vás u nás nejvíce zaujalo? Mráz! (smích) Ne, to je opravdu překvapení, takovou zimu jsme dosud nezažili. V Evropě jsme už byli, ale pouze ve Francii. Střední Evropa se nám moc líbí a vaše země je opravdu krásná. Včera jsme byli i na horách (v Čenkovicích, pozn. autora) a poprvé v životě jsme si užili sníh. Zkoušeli jsme i lyžovat! Radka Janoušková a František Teichmann

Festival ve Skutči začíná už za měsíc

Jarní soutěž o ceny První jarní den roku 2012 si připomeneme již sedmdesáté výročí smrti významného rodáka z Dolní Čermné, který se nezaměnitelným způsobem zapsal do historie výtvarného umění a především moderní fotografie. Ač na něj místní hleděli spíše jako na podivína a člověka uvolněných mravů, zařadil se tento citlivý a drobný muž mezi nejvýznamnější představitele československého surrealismu 20. století. Pokud nám do 15. března zašlete mailem nebo poštou správné jméno muže, o kterém byla v předchozím textu řeč, budete zařazeni do slosování o drobné ceny věnované kosmetickou firmou Annabis, jejíž výrobky s léčivým konopím si můžete zakoupit v lékárnách U Milosrdného Samaritána a Urban. Své odpovědi pište na adresu: redakce LL,

města i z oblasti vzdělávání. Poslední den patřil jako obvykle návštěvě Prahy. O své zážitky se s námi hosté podělili v následujícím rozhovoru: Proč jste si pro spolupráci na projektu vybrali právě SZeŠ Lanškroun? Střední zemědělskou a veterinární školu v Lanškrouně jsme si vybrali v partnerské databázi z mnoha evropských institucí. Vedlo nás k tomu především to, že vaše škola je velmi zajímavá a z hlediska organického zemědělství funguje ve zcela odlišných podmínkách, než je tomu u nás. Je pro nás důležité získávat nové poznatky a pracovat na projektu, který umožňuje srovnání technologií organického zemědělství a jeho podmínek v různých klimatických oblastech světa. Také se jedná o partnera, který má bohaté zkušenosti a je úspěšný v oblasti mezinárodních projektů. Na co je vůbec zemědělství u vás na Tahiti zaměřené?

IX. ročník bude zahájen operou Carmen

5. května 1010, 563 01 Lanškroun nebo posílejte mailem na: [email protected]. Redakce

Třetí největší město chrudimského okresu se v těchto dnech intenzivně připravuje na další ročník festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč. Ten bude slavnostně zahájen v neděli 4. března velkolepým provedením opery Carmen v podání Moravského divadla Olomouc. „Kromě přípravy posledních propagačních materiálů, kterými jsou programové brožury, se nyní zabýváme především zajištěním technických podmínek jednotlivých koncertů. Hlavně velká představení, jakým je např. hned úvodní Carmen, si vyžadují velké nároky na osvětlení, kvalitní zvuk, ale vzhledem k počtu vystupujících i na zázemí v podobě šaten, orchestřiště apod. Podobně náročné situace pro pořadatele vznikají při realizaci koncertů mimo Skuteč,“ říká o přípravách Lenka Balounová z odboru kultury MěÚ Skuteč. Vedle koncertů, které proběhnou

v Kulturním klubu Skuteč, v městském muzeu či skutečském kostele, totiž festival „expandoval“ i do sousední Luže a nově i do Chrudimi. „Jedinečné prostředí překrásného poutního kostela v Luži na Chlumku je pro festivalové koncerty jako stvořené. Jsme velmi rádi, že díky vstřícnosti lužské farnosti i tamní radnice, můžeme část programu realizovat právě zde. Letos sem návštěvníci mohou zamířit za uměním Václava Hudečka či za atraktivním hudebním projektem Adiemus. Chrudimské bychom pak rádi pozvali do sálu muzea, kde s atraktivním programem 11. března vystoupí Symfonický orchestr Pražské konzervatoře,“ popisuje program za hranicemi města Lenka Balounová. Podrobnosti si lze najít i na stránkách www.festival-hudebni.skutec. cz (podle tiskové zprávy)

16

4-2012

REPORTÁŽ

Na vlnách luxusu se nesly vítězné modely Kalibr Cupu Lanškroun letos nezůstal bez ceny Když před 12 lety pořádali manželé Libotovští první ročník soutěže, asi netušili, do jakých rozměrů jejich „dítě“ vyroste. Vlasta a Karel Libotovští pocházejí z Kostelce nad Orlicí, ona je známá kosmetička, on majitel vzdělávací agentury Kalibr, od které soutěž vzala jméno. První ročník soutěže se uskutečnil 8. února 2001 pouze pro make-up spojený se zdobením nehtů, tématem byla „Pozvánka na večerní koktejl“. Soutěže se tenkrát zúčastnilo 15 soutěžících, z toho 8 z České republiky a 7 ze Slovenska. Letošní ročník hostil dohromady 117 soutěžících, kteří přijeli celkem ze 34 škol, zúčastnily se i partnerské školy ze Slovenska. Akce bývá nabitá nejen programem soutěže a doprovodnými vystoupeními, ale i množstvím hostů, o zájmu tisku nemluvě. Tradičními hosty jsou představitelé partnerského města Dzierzoniowa, letos připadala úloha pozdravit diváky Andrzeji Wiczkowskemu, který ve svém městě vede městskou radu. Krátkým úvodem do historie soutěže potěšil přítomné Jaroslav Novák, ředitel SOU a SOŠ Lanškroun, a pak už mohla začít hlavní část programu – soutěž v kadeřnické tvorbě. Moderátorka Vendy Vaníčková připomněla, že loňské téma Žijeme punkem je kontrastní k letošnímu Na vlnách luxusu, a kdo viděl loňské experimenty, musel jí dát za pravdu. Z modelek se staly lvice salónů a lesk hvězd večera rozzářil soutěžní místo. Profesionální kadeřnice z Lanškrouna Petra Janovcová hodnotila jednotlivé soutěžní výtvory s nádechem překvapení. „Moc se mi líbí, jak je většina účesů náročně propracovaná. Je velice obtížné udržet účes a zároveň dosáhnout hladkosti, je k tomu potřeba dobrá kosmetika, lak i schopnost účes uhladit, aby se nechlupatil a nelepil se na ruce.. Nejvíc mě zaujalo soutěžní číslo 38, tam je vidět originální nápad a vlasy působí ve výsledku jako vějíř.“ Dodala, že za pozornost stojí, jak mladé studentky umějí pracovat s kontrastem barev a jejich zdůrazněním v účesu. „Viděla jsem i jeden odvážný model z mikáda, jehož autorka si kreativně poradila s nemožností dělat lokny na takové délce vlasů,“ okomentovala Janovcová práci mladých kadeřnic. Jedna z členek poroty Marie Tobková z Dolního Újezdu u Litomyšle ocenila stoupající úroveň výsledných modelů. „Byla jsem tu už loni na punku a soutěž je rok od roku lepší.“ Hodnotí jak kvalitu práce, tak naplnění tématu. „Čekali jsme, jestli se účastníci letos chopí tématu způsobem, který upoutá. Aby netvořili jen účes večerní, ale aby měl nejaký styl, nechali se inspirovat Hollywoodem nebo vytvořili glamour-look. Prostě to musí být pecka,“ vysvětluje Tobková. Podle ní znamená luxusní účes opatrnější zachá-

zení s barevností, křiklavost a neonové barvy jsou mimo, téma dává prostor pro tón v tónu. „Nabízí se použití prokládané vlny, měkkých vln tak, aby účes hlavně podtrhl ženskost, eleganci a měl švih.“ Jako profesionálka se nechává v rámci soutěže inspirovat a v první řadě ji zajímá na účesu nápad. Vítězné tři modely v kadeřnické tvorbě potvrdily slova porotkyně – společné měly použití výrazných opakujících se vln, avšak velmi osobité pojetí. Vítězkou se stala Michaela Váňová ze Střední školy gastronomie a služeb v Přerově, stříbrnou pozici získala Pavla Turoňová ze SŠ v Havířově. Bronzové místo měl divácky velmi vděčný účes hladkých jemných vln účastnice Nely Matýskové ze SŠ hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola z Opavy. Nejen diváci jsou zvyklí, že na Kalibr Cupu soutěží hlavně dívky, jak se ukázalo při předávání Ceny starostky města Lanškroun za originalitu ztvárnění. Zdeněk Krupjak ze SŠ potravinářské a služeb z Brna byl mírně překvapen, když mu Mgr. Stanislava Švarcová předávala náušnice. „Jen pevně doufám, že má pan Krupjak přítelkyni, které je dá,“ se smíchem komentovala výběr daru starostka. Kosmetická část soutěže přinesla neméně zajímavé modely. Členka poroty lanškrounská kosmetička Eva Vičarová pozitivně hodnotila stabilní úroveň soutěžících. „Všimla jsem si, že některé školy mají opravdu vyrovnané výsledky, které ukazují na dobré fungování mistrových, i když předvedený výkon je pak souhrou mnoha dalších věcí.“ Při hodnocení si všímá sladění výsledného modelu, aby líčení, účes i šaty byly v souladu. „Při letošní tématu bych čekala, že se objeví v líčení štrasy, kameny, flitry, dlouhé vyčesané vlasy a honosné modely šatů. Určitě nesmí chybět elegance. Hledám podtržení ženskosti a samozřejmě kreativitu a vlastní nápad,“ řekla Vičarová, která pozorně sledovala práci každé soutěžící kosmetičky. Barevná typologie je jednou ze základních věcí při výběru barev líčení. „Osobně mě velmi zaujala modelka s rezavými vlasy, která měla modrozelenou barvu líčení. Vyloženě k ní sedlo a úžasně zvýraznilo její přirozenou krásu. To je to, co hledáme.“ Zmíněný model potvrdil zkušenost porotkyně, neboť jeho autorka Diana Stykačová ze SŠ oděvní a služeb z Vizovic v kategorii kosmetické tvorby zvítězila. Lanškrounské diváky letos určitě zahřálo pomyšlení, že hned dvě místní studentky získaly cenu - Anna Šulcová za originalitu ztvárnění v kosmetické kategorii a Sofiya Berishvili hlavní cenu v nail-artu. Příští ročník si budou moci diváci vychutnat téma Dívka pláže. Text a foto: Kateřina Kokešová

Vítězný účes od Michaely Váňové

OBJEKTIVEM

4-2012

17

Lidové zvyky ve městech Visegradské čtyřky V Kežmaroku mají fašiang, v Dzierzonówě karneval 18.2. - O masopustní sobotě hostil Lanškroun reprezentanty čtyř dalších měst zemí Visegrádské čtyřky na konferenci s názvem Vzájemné poznávání lidových zvyků. Přijeli představitelé kultury z Dzierżoniówa a Serocku v Polsku, ze slovenského Kežmaroku a z východomaďarského Hajdúszoboszló. S prvními třemi městy máme družební vztahy, s maďarským městem se teprve seznamujeme, ale vzájemné styky už získávají rytmus. Konference s asi 30 účastníky ve velké zasedací místnosti Městského úřadu dala příležitost vzájemně porovnat lidové tradice i jejich novodobé doplňky a najít styčné body jednotlivých kultur. Na začátku paní starostka Mgr. Stanislava Švarcová, již v masopustním úboru, všechny přivítala a pozvala je k přípitku. Moderování konference se ujala Ing. Petra Brejšová z městského úřadu. Konferenci zahájila PaedDr. Marie Borkovcové s přehledem lidové kultury v regionu Lanškrounsko ve sledu podle ročního kalendáře, informovala o novodobých tradicích vznikajících v posledních desetiletích. Vedle toho však množství fotografií ilustrovalo i dobu dvacátých a třicátých let minulého století s převažujícím německým osídlením. Město Lanškroun stihlo vydat i osmistránkovou brožuru se hlavními body přednášky a množstvím barevných fotografií. Druhým přednášejícím byl Juraj

Soutěžící často používali rafinovaně natáčky

Účes oceněný za originalitu ztvárnění

Druhé místo v kategorii účesové tvorby

Vítěz v kategorii nail-artu. Poznáte ztvárněné zvíře?

Tereza Cacková (úplně vpravo) s bronzem

Švedlár z Kežmaroku. Aby ilustroval své téma „Fašiangy v starobylom Kežmarku“, předvedl místo podrobného výkladu imponující videozáznam tanečního a hudebního vystoupení folklórního souboru Magura shrnujícího jednotlivé tradice v průběhu roku, za což by odměněn velkým potleskem. Třetí přednášku s názvem „Karneval v polské tradici“ přednesla paní Jadwiga Horanin, ředitelka městské knihovny v Dzierżoniówě. Poukázala na to, že velká většina Poláků v oblasti Dzierżoniówa přišla po válce z bývalého východního Polska, na začátku druhé světové války anektovaného Sovětským svazem, a lidové zvyky přinesli sebou. Příspěvek „Kulturní život v Hajdúszoboszló“ paní Berényiné Szilaj Ilona, ředitelky tamějšího kulturního centra, byl věnován kulturnímu životu města, které těží z úspěšného provozu systému termálních koupališť, největšího v Evropě. Kulturní život je adekvátní poptávce milionu návštěvníků, kteří město navštíví každý rok. Beata Roszkowska z městského úřadu v Serocku přispěla přednáškou na téma „Polské tradice a polské obřady“ Konference ukázala, že všechna města žijí intenzivním kulturním životem s mnohými tradičními zvyklostmi navzdory tomu, že ve třech z nich se po druhé světové válce vyměnilo obyvatelstvo. Zároveň dala příležitost k osobním kontaktům mezi účastníky uprostřed rozjařené atmosféry lanškrounského masopustu. Konference byla pořádaná za přispění Visegrád Fund. Jiří Kohout, fotografie F. Teichmann

18

4-2012

KULTURA

Milujte se a množte se!

Tak vyzýval lanškrounské občany rozverný král masopustu Bakchus 18.2. - Sobota masopustu přivítala v Lanškrouně stovky návštěvníků. A protože základním a nejdůležitějším úkolem tohoto nevázaného svátku veselí, alkoholu a obžerství je dobře se najíst, sešla se v okolí zámku nebývalá nabídka dobrot slaných i sladkých především od místního Pekařství Sázava a Uzenářství pana Františka Kocourka. Nechyběly ani tradiční nápoje - medovina, svařené víno, pivo a grog. Sám veliký král Bakchus v osobitém podání Jana Střechy pro dnešek sice zrušil popravy, ale od svých poddaných za to očekával nejen zpěv, veselost a nezřízené hodování, nýbrž i nespoutanost mravní, když přítomné nabádal k milování a množení. Průvod prošel městem, zastavil se v místní Krčmě na pivo a tanec a za doprovodu folklorního souboru Baldrián potěšil místní štamgasty zpěvem písní všeho druhu. Maškary následně došly, dojely a někdy se i dopotácely na zámecké nádvoří, kde byly odměněny nejlepší masky. Díky zpěvu Lanškrounského smíšeného sboru a snad i úpěnlivým prosbám Bakchuse získaly od paní starostky také klíč k městu a tím se symbolicky ujaly na několik příštích hodin vlády nad městem. Masopustem neboli šibřinkami má započít čtyřicetidenní období půstu, po kterém nastává nejvýznamnější křesťanský svátek - Velikonoce. Z historie víme, že masopust byl spojen s veskrze praktickým „doražením“ zásob, které s blížícím se jarem mnohdy začínaly poněkud zavánět. Střídmá strava během následujícího půstu neuškodila našim předkům, z čehož lze odvodit, že nám by vysloveně prospěla. A nemusí to být úplně přísné, vždyť do Velikonoční neděle to od letošního lanškrounského masopustu je rovných padesát dnů. Dobrou zprávou pro někoho může být také to, že neděle se do půstu nepočítaly, a mohlo se tutíž jíst vše.

V naší současné době můžete vyzkoušet moderní diety, které ze stravy vylučují problematické alergenní potraviny. Držet tak můžete třeba pše-

ničný půst, kdy se na několik týdnů vyhnete obilovinám. K masopustu se pojí spousta lidových pranostik. Například tato „Ma-

sopust na slunci - pomlázka u kamen“ by znamenala, že druhý dubnový víkend bude hezky. Tak uvidíme. Text a foto: František Teichmann

SPORT

4-2012

Sobota 4. 2. 2012 1. liga juniorek v Lanškrouně, 1. a 2. kolo nástavby: VO TJ Lanškroun – Junior Brno 3:0 (25:20, 25:19, 27:25), 3:0 (25:22, 25:15, 25:19) Úvod druhé části soutěže zvládly naše hráčky na jedničku, přestože sestava oproti minulým zápasům nebyla ideální. Ve druhém utkání se domácí hráčky navíc musely vyrovnat i se zraněním své nahravačky. Sestava: Svatoňová Veronika, Musilová Tereza, Jandová Tereza, Macháčková Zuzana, Fišerová Kristýna, Šimková Kristýna, Chládková Bára, Horáčková Adéla, Kovářová Kristýna, Krsková Tereza.

Republikové turnaje 4.-5.2. - V Jaroměři se o víkendu konaly republikové bodovací turnaje mladšího a staršího žactva. Na svém prvním celostátním turnaji za mladší žáky(r. 1999 a mladší) byli Radim Bako, Adam Bako, Filip Vybíral a Marek Dokoupil. Všichni tři předvedli takřka stejné výsledky, kdy se jim podařilo mezi 102 startujícími vyhrát alespoň dva zápasy a také projít přes první kolo ve čtyřhrách. Všechny hráče musím za předvedenou hru pochválit. O den později nás reprezentovali mezi staršími žáky Lukáš Langr a Tereza Cacková, kterým se ale výraznější výsledek nepovedl, ikdyž Lukáš zaznamenal dvě vítězství. Severněji od Jaroměře se v městě Hostinném konal turnaj pro nejmladší žáky. Tam nás zastupovali Radim, Filip a Marek. Všichni tři se postupem ze skupiny dostali mezi nejlepších 32, kde Filip s Markem už nepřekonali své soupeře. Radim se dostal o kolo dál a pozice 9.-16. na republikové úrovni je pro něj a pro Lanškroun úspěchem. Pěkné zápasy s těsnými prohrami se podařily ve čtyřhrách Filipovi s Radimem a Markovi s Černotou (Brandýs n.L.).

Turnaj v Litomyšli V sestavě Chládek, Bako Adam, Langr, Doležel, Jílek, Cacková a Pokorná jsme absolvovali pátý bodovací turnaj staršího žactva. Ze skupiny se do hlavní soutěže probojovali Chládek, Langr a Cacková. Karel Chládek si poradil s nepříjemně hrajícím Kačerem (Sokol HK) a v boji o semifinále prohrál s pozdějším vítězem Rubešem (Chrudim). Pro Karla je le-

19

VO TJ Lanškroun C, Bystřec – TJ Žichlínek 3:0 (25:21, 25:21, 25:22), 0:3 (14:25, 11:25, 24:26) Milým překvapením byla vysoká účast nejen hráčů, ale i diváků na obou stranách kurtu, což bylo možná vlivem nízkých venkovních teplot. V prvním zápase se domácím dařilo takřka vše, a tak soupeř moc šancí nedostal. Do druhého zápasu jsme nastoupili s obměněnou sestavou, což se nám vymstilo. Hlavně díky opakovaným vlastním chybám jsme hladce ztratili první i druhý set zápasu a nechali soupeře se rozehrát. Hra ve třetím setu zápasu byla vyrovnaná, ale troška toho volejbalového štěstíčka a větší touha po vítězství byla na straně družstva Žichlínka. Sesta-

tos 5.-8. nejlepší umístění v seriálu BTM. Lukáš Langr nestačil v prvním kole na překvapení turnaje Plachého (Hlinsko). Terka Cacková v boji o finále podlehla stále se zlepšující Šedové (ÚO) 2:3.

VÝSLEDKY DRUŽSTEV:

Fotografie ze zápasu VO TJ Lanškroun – Junior Brno - 4. 2. 2012

Krajský přebor mužů Choceň C – Lanškroun A 10:0 (sestava: Kleiner, Novák, Stejskal, Podzemský) Sedlec A – Lanškroun A 10:0 Regionální přebor 1.tř. Lanškroun B – Orlice B 5:10 (Kleiner 1,5, Novák 1,5, Cacek 1, Stejskal 1) Lanškroun B – Králíky B 5:10 (Kleiner 2,5, Stejskal 2, Novák 0,5+1) Regionální přebor 2.tř. Lukavice A – Lanškroun C 10:3 (Nečas 1,5, Cacek 1, Novák 0,5, Chládek 0+1) Hnátnice A – Lanškroun C 10:1 (Cacek 1) Regionální přebor 3.tř. Lanškroun D – Sudslava C 10:8 (Nečas 4,5, Langr 2, Chládek 2, Cacková 1,5) Lanškroun D – Zálší B 10:6 (Nečas 4,5, Langr 2,5, Chládek 2, Cacková 1) Region. přebor dorostu v Mistrovicích Mistrovice A – Lanškroun B 1:9 (Chládek 3,5, Langr 2,5, Bako Adam 3) Choceň A – Lanškroun B 0:10 (Langr 3,5, Chládek 3,5, Bako Adam 3)

KP mužů I. třídy v Litomyšli, 21. a 22. kolo: VK Litomyšl – VO TJ Lanškroun A 3:0 (25:19, 25:13, 25:17), 3:0 (25:13, 25:14, 25:16) Již tradiční soupeř z Litomyšle opět ukázal, proč se stabilně pohybuje na prvních příčkách krajského přeboru. Domácí podali vyrovnaný a kvalitní výkon bez větších zaváhání. Lanškrounský tým bohužel tomuto zkušenému a technicky vysoce zdatnému týmu nedokázal výrazněji konkurovat, na čemž se i podílela jeho poměrně „prořídlá“ sestava, kdy například tým celou druhou polovinu soutěže hraje bez specializovaného nahravače. Sestava: Havlena Matouš, Křepelka Lukáš, Janisch Radek, Peškar Michal, Pfeifer Jakub, Rybka Michal, Valúšek Milan. KP žen I. třídy v Litomyšli, 25. a 26. kolo: VK Litomyšl – VO TJ Lanškroun B 0:3 (16:25, 7:25, 16:25), 0:3 (18:25, 17:25, 17:25) Naše hráčky si zajely do nedaleké Litomyšle pro dvě snadné výhry. V aktuální tabulce poslední celek soutěže nebyl našim hráčkám důstojným soupeřem. Sestava: Šebrlová Hana, Jurčová Eva, Jehličková Petra, Hájková Hana, Pluhařová Martina, Šlesingerová Lenka, Váně Hana. Neděle 5. 2. 2012 OP mužů v Lanškrouně, 13. a 14. kolo:

Ondřej Jányš, předseda oddílu a trenér mládeže

va: Valúšek Milan, Vykydal Zdeněk, Fiala Karel, Musil Stanislav, Bílanský Petr, Polášek Ivoš, Osladil Jaroslav, Škaroupka Petr, Svatoň Jiří, Urban Viktor. Sobota 11. 2. 2012 2. liga žen v Lanškrouně, 25. a 26. kolo: VO TJ Lanškroun A – Sokol Palkovice 1:3 (25:21, 15:25, 15:25, 22:25), 0:3 (18:25, 12:25, 14:25) Od druhého setu soupeřky ukázaly, proč jsou na prvním místě soutěže. Veliký problém činil našim hráčkám kvalitní servis, který se nedařil stoprocentně přijmout, což vedlo k náskoku soupeřek. A tak si hostující hráčky odvezly celkem dvě snadné výhry. Sestava: Drozdová Jana, Gottwaldová Lenka, Hejlová Kamila, Chládková Šárka, Jelínková Markéta, Kolderová Natálie, Matějková Kateřina, Strnadová Blanka, Vlčková Klára. 1. liga juniorek v Brně, 3. a 4. kolo nástavby: ŠSK Šlapanice – VO TJ Lanškroun 3:1 (25:21, 25:21, 23:25, 25:19), 3:0 (25:23, 28:26, 25:20) První zápas byl velice vyrovnaný, ale vždy, jak se blížila koncovka setu, tak naše hráčky udělaly několik zbytečných chyb. Ve druhém utkání se zdálo, že obměněná sestava přinese úspěch. Ale opět koncovky setů patřily hráčkám soupeře, a tak naše hráčky odjížděly

20

4-2012

domů s chudou bilancí výhry v jediném setu. Sestava: Svatoňová Veronika, Kovářová Kristýna, Šimková Kristýna, Fišerová Kristýna, Horáčková Adéla, Jandová Tereza, Krsková Tereza. KP mladších žákyň ve Svitavách, finále, 2. kolo: VO TJ Lanškroun – VK Choceň 2:0 (25:12, 25:19), TJ Žichlínek 2:0 (25:22, 26:24), - TJ Svitavy 0:2 (13:25, 8:25). Dvě vítězství ve druhém kole jsou pro naše mladé hráčky cenná a přiblížila je k některému kovu, i když ten zlatý to už asi nebude. Sestava: Hašková Sabina, Obstová Kateřina, Jehličková Petra, Prokopová Sabina, Vičarová Luisa, Vanclová Daniela, Minaschková Natálie, Kořínková Natálie. Neděle 12. 2. 2012 KP mužů I. třídy v Lanškrouně, 23. a 24. kolo: VO TJ Lanškroun A – Spartak Hlinsko 0:3 (17:25, 10:25, 13:25), 0:3 (31:33, 22:25, 21:25) Až ve druhém utkání sehráli naši hráči s dalším aspirantem na titul vyrovnanější partii. KP žen I. třídy v Lanškrouně, 27. a 28. kolo: VO TJ Lanškroun B – Tesla Pardubice 1:3 (19:25, 25:7, 24:26, 23:25), 3:1 (25:21, 24:26, 25:22, 25:16) Výsledek prvého utkání ovlivnilo mnoho nevynucených chyb domácích hráček a před druhým utkáním bylo co řešit. Prohra hodně mrzela. Druhé utkání nebylo opět vůbec jednoduché, ale vůle po vítězství přinesla domácím úspěch. Sestava: Jehličková Petra, Hájková Hana, Jurčová Eva, Krsková Eva, Pluhařová Martina, Šlesingerová Lenka, Křivková Lucie, Váně Hana, Šebrlová Hana. KP starších žákyň v Dolním Újezdu, finále, 2. kolo: VO TJ Lanškroun – Slovan Moravská Třebová 1:3 (25:19, 24:26, 10:25, 13:25), Sokol Dolní Újezd 0:3 (22:25, 20:25, 26:28). Jen prvé dva sety proti Moravské Třebové a poslední set v utkání s Dolním Újezdem byla hra dle představ lanškrounského trenéra. Ve zbytku obou utkání podaly lanškrounské volejbalistky ustrašený výkon se spoustou nevynucených chyb. Sestava: Horáčková Adéla, Chrobáková Aneta, Kartariková Nela, Urbanová Adéla, Le Thu Huong, Stará Michaela, Jelínková Eliška, Čírtková Šárka. Oblastní přebor mladších žákyň v Lanškrouně, skupina A, 7. kolo: VO TJ Lanškroun – PVK Přerov A 0:2 (15:25, 22:25), - UP Olomouc A 0:2 (24:26, 13:25). I přes dvě domácí porážky je vidina zlatého kovu v dohlednu. Sestava: Hašková Sabina, Jehličková Petra, Prokopová Sabina, Vičarová Luisa, Vanclová Daniela, Koubová Adéla, Šebrlová Nikola, Kořínková Natálie. Více z VO TJ Lanškroun najdete na www.vklanskroun.cz Libor Tomiška

SPORT

Sport, když se lepí nosní přepážky

Zimní výstup na Sněžku má své nezaměnitelné kouzlo, jen je potřeba počítat s drsným počasím Na horách se říká, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Pro sportování za silných mrazů nebo chumelenice to platí dvojnásob. Zkušení vyznavači zimních sportů si s mrazy umí poradit a není to, jak by se mohlo zprvu zdát, ani tak složité. Postup je jednoduchý – nejprve si zhodnotím, jak moc a jak dlouho se chci venku pohybovat, a pak se podle toho obléknu. Každopádně túra na běžkách vyžaduje úplně jiné oblečení než sjezdovky, kde je pohyb mnohem pasivnější a člověk může značně prochladnout už jen jízdou na vleku. Sendvič Označení pro tradiční anglickou svačinu vytvořenou naskládáním vrstev na krajíc chleba se vžil i ve sportovní hantýrce. Vyjadřuje systém vrstvení oblečení, které zajistí co možná nejoptimálnější teplotní komfort. Na tělo se obvykle počítají čtyři vrstvy, nohám stačí dvě. Na běžky můžeme jednu vrstvu vynechat a schovat ji na převlečení. Spodní vrstva odvádí pot od těla, mezivrstva udržuje teplo a svrchní část zabraňuje profouknutí nebo promoknutí. Že se při sportování v zimě nehodí bavlněné oblečení, které zadržuje vlhkost, asi nemusím připomínat. Dříve populární umělé materiály dnes už doplňují a částečně i nahra-

zují dražší, ale vlastnostmi dokonalejší přírodní látky z jemné Merino vlny. Především chodidla a prsty nohu ocení, že vlna dokáže hřát i navlhlá, a navíc nesmrdí. Tedy alespoň ne tak rychle jako umělé vlákno. Samozřejmostí jsou rukavice, čepice a za větru i kukla, která chrání obličej proti omrzlinám. Přesto se omrzlinám někdy nevyhneme. Jejich počátek však lze zachytit. Poznáme je podle bělavých, vosk připomínajících skvrn na kůži. Místo je potřeba neprodleně ohřát – třeba dlaní, a vysušit. Avšak opatrně, jakmile se začne dělat puchýř, velmi lehce se strhne a pak už je hojení zdlouhavé. Ve větru musíte pohlídat hlavně tváře, nos a uši. Prstům na rukách nejvíce uškodí vlhké rukavice, takže bez náhradních raději zůstaňte doma. V třeskutých mrazech se pak snažte pohybovat vytrvale a nezastavovat. Přestáváte-li cítit prsty u nohou, snažte se jimi soustavně pohybovat. Dokud budete v pohybu, zima vám nebude nebo ji budete mít pod kontrolou. Není však nic horšího než zastavit nebo absolvovat dlouhou jízdu v odkryté lanovce. Půlhodinový výjezd na Růžovou horu v Krkonoších může být pro špatně oblečeného lyžaře doživotní noční můrou. O nástrahách zimního sportování

nedávno velmi sugestivně vyprávěl nejlepší domácí sprinter na běžkách Dušan Kožíšek. Finálový závod mistrovství ČR ve sprintu se jel za patnáctistupňového mrazu, a tak byla otázka od Radiožurnálu jasná: „Jak se vám v tom mrazu dnes jelo?“ „Dobře, ani nemám spálené průdušky, jak jsem očekával,“ odpověděl s úsměvem domácí šampión a držitel českého titulu. A jak že se pozná pořádný mráz? Když se prudce nadechnete nosem, slepí se vám nosní přepážky a vy musíte začít dýchat pusou. Otužování v třeskutých mrazech Otužilci mají jistou výhodu. Voda v kapalném skupenství má přes zimu stejnou teplotu, ať už je venku nula nebo mínus dvacet. Snad jen ten ručník vám v mínus dvaceti mnohem rychleji ztuhne. Zásadní problém však otužilci za silných mrazů řešit musí. Na vodě se vytváří enormně silný led. Současná bezmála třiceticentimetrová vrstva ledu však lanškrounské otužilce od plavání neodrazuje, na pomoc přichází motorová pila. Jak je to se stravou Tady potěším všechny gurmány. Zimní sportování si vyžaduje obrovský přísun energie, neboť tu tělo potřebuje i na to, aby si jen udrželo teplo. Proto se nemusíte bát ani jídel kalorických. Zvláště pokud jste na běžkách, které patří spolu s plaváním k energeticky nejnamáhavějším pohybovým aktivitám vůbec. Snad jen tradiční české posilňování alkoholem nelze doporučit ve větší než malé míře. Tělo jeho působením rychleji ztrácí teplo i schopnost racionální úvahy a ta je v silných mrazech nebo za špatného počasí tím nejdůležitějším. František Teichmann, foto: autor a Jiří Krejča

SPORT

Krajská liga mužů, ZS Skuteč, neděle 5. února, 80 diváků HC Skuteč - Orli Lanškroun 3:7 (0:3, 0:1, 3:3) Branky a nahrávky: 3. Kilčický (Pachl, Šula), 4. Güttler (Pilavka), 16. Kilčický (Fischer), 39. Patsch (Pilavka), 44. Bednář (Kilčický, Šula), 47. Kilčický, 57. Kilčický (Pilavka) Sestava: Nimmerrichter – Patsch, Pachl, Güttler, Kollert, Boruch – Fischer, Šula, Kilčický – Pilavka, Bednář, Vejchoda – Poles, Piterka, Brejša Vyloučení 4:5, využití 2:1, oslabení 0:0, střely 39:36 Mladý domácí celek se snažil statečně vzdorovat, ale Orli byli jednoznačně lepší. Až za stavu 0:6 dovolili domácím v přesilovkách korigovat na přijatelný výsledek. Další skvělý zápas odehrál Michal Kilčický, autor 4 branek a jedné asistence. Krajská liga mužů, HBM Lanškroun, čtvrtek 9. února, 208 diváků Orli Lanškroun – Lokomotiva Čes. Třebová 10:5 (3:2, 3:1, 4:2) Branky a nahrávky: 8. Kilčický (Šula, Fischer), 11. Patsch, 11. Šula, 21. Boruch (Patsch, Fischer), 24. Nastoupil (Brejša), 28. Patsch (Fischer, Boruch), 41. Šula (Patsch, Fischer), 50. Fischer (Šula), 51. Šula, 54. Fischer (Šula) Sestava: Nimmerrichter – Patsch, Pražák, Güttler, Boruch, Kollert – Fischer, Šula, Kilčický - Vejchoda, Bednář, Poles - Nastoupil, Piterka, Brejša Vyloučení 9:10, navíc hosté 10, využití 3:2, oslabení 1:0, střely 42:35 Lokomotiva se ujala vedení v přesilovce, ale to nemělo dlouhé trvání. Brzy vyrovnal Kilčický a v 11. minutě přesně zakončil kličkovanou Patsch. Navíc za pouhé 3 sekundy nachytal hostujícího brankáře Šula střelou ze středního pásma. Na ledě byl jediný pán a to pochopili i ztichlí fanoušci soupeře. Orli vedli v polovině 6:2 a z exhibičního výkonu polevili až za stavu 9:3. Desítku „čepoval“ Radek Fischer, který ke čtyřem asistencím přidal konečně i dva gólové zápisy (premiérové v nástavbě). Činil se také jeho kolega Ondra Šula (3+3) a obránce Ondra Patsch (2+2). Krajská liga mužů, ČEZ aréna Pardubice, sobota 11. února, 30 diváků Závodní hokejová Pardubice Orli Lanškroun 3:1 (2:1, 1:0, 0:0) Branka: 13. Vejchoda, bez nahrávky. Sestava: Nimmerrichter – Patsch, Pražák, Güttler, Boruch, Kollert – Fischer, Šula, Kilčický – Vejchoda, Bednář, Poles – Nastoupil, Piterka, Brejša Vyloučení 11:7, navíc domácí 10, využití 1:0, oslabení 0:0, střely 35:42 Důležité střetnutí začali v malé hale lépe domácí, když za 12 minut vedli 2:0. Orli sice ihned snížili, ale Pardubice se prezentovaly dál tvrdou hrou na

4-2012 hranici pravidel s důsledným čištěním předbrankového prostoru. Když ve 22. minutě využily přesilovku na 3:1 málokdo tušil, že to bude poslední branka utkání. Orli ale už nenašli na branku soupeře recept a po šesti výhrách v nástabě poprvé padli. Krajská liga mužů, HBM Lanškroun, čtvrtek 16. února, 265 diváků Orli Lanškroun – Spartak Polička 5:6 (2:1, 0:2, 3:3) Branky a nahrávky: 5. Šula (Fischer, Patsch), 7. Fischer (Šula, Patsch), 43. Kilčický (Fischer), 48. Nastoupil (Vejchoda), 54. Fischer (Kilčický, Patsch) Sestava: Nimmerrichter – Patsch, Pachl, Güttler, Boruch, Novák, Kollert – Fischer, Šula, Kilčický - Poles, Bednář, Vejchoda - Piterka, Pražák, Brejša - Nastoupil Vyloučení 7:8, navíc Vejchoda 10, Nimmerrichter 10, využití 2:1, oslabení 0:1 Výhra v základní hrací době v posledním utkání zajišťovala Orlům první příčku po základní části. A úvod vyšel domácím skvěle. Po nápaditých kombinacích brzy vedli 2:0. Soupeř odpověděl zvýšenou agresivitou a lepším bruslením a postupně přebíral otěže střetnutí. V polovině zápasu už vedl 2:3 a to ještě několikrát čaroval brankář Nimmerrichter. Do poslední třetiny nenastoupil zraněný Šula, přesto Orli velkou bojovností stav otočili a vedli 4:3 a v 54. minutě 5:4, když Radek Fischer dosáhl čtvrtého bodu v utkání.. Ani to však nestačilo. Polička dvě minuty před koncem vyrovnala a 47 sekund před koncem se štěstím rozhodla. Konečné pořadí skupiny B krajské ligy je následující: 1. Pardubice 35 bodů, 2. Polička 33, 3. Lanškroun 33, 4. Č. Třebová 10 a 5. Skuteč 9. V play-off nás tak čeká právě Polička. Série na dvě vítězná utkání začne ve středu 22. 2. v Poličce v 18.30 hod., odveta bude v neděli 26. 2. v Lanškrouně od 17.00 hod. a případné 3. utkání opět ve středu 28. 2. v Poličce. Okresní přebor mužů: HC Dlouhoňovice - Orli Lanškroun B 5:4sn (0:1, 2:1, 2:2, 0:0), Branky: Tichý, Dušek, Juřina, Ko-

nečný, nahrávky: Bednář 2, Janků Orli Lanškroun B - Sokol Verměřovice 5:4 (2:1, 0:1, 3:2) Branky: Skalický 2, Bednář, Gremlica, Langr, nahrávky: Skalický, Bednář, Juřina, Jirků, Tichý, Mík st. Béčko přivezlo bod z ledu silných Dlouhoňovic a pak v napínavém miniderby přehrálo Verměřovice. Krajská liga dorostu: Orli Lanškroun – HC Chrudim 1:9 branka: Kačerovský Spartak Choceň - Orli Lanškroun 7:6 pp, branky: Kačerovský 3, Masopust 2, Sedláček, nahrávky: Kristek 2, Kačerovský 2, Masopust, Mareš Tímto utkáním skončila základní část. Pořadí – 1. Chrudim 69, 2. M. Třebová 57, 3. Choceň 48, 4. Litomyšl 42, 5. Chotěboř 41, 6. Lanškroun 31, 7. Polička 25, 8. Světlá n.S. 9, 9. Skuteč 2. První čtyři sehrají play-off, další pokračují v nástavbě o umístění. Orli Lanškroun – HC Skuteč 7:3 branky: Masopust 2, Kačerovský 2, Jansa, Brýdl, Kuka, nahrávky: Kačerovský 2, Masopust, Sedláček, Brýdl Liga žáků: Orli Lanškroun – Dukla Jihlava 2:2 starší, branky: Hrabal, R. Štěpánek, 4:8 mladší Spartak Pelhřim. - Orli Lanškroun 9:7 starší, branky: Čada 2, P. Horníček 2, Hrabal, Masopust, Marek, 8:3 mladší Starší žáci vytěžili ze dvou vyrovnaných duelů jeden bod, mladší na zvučné soupeře nestačili. Krajská liga přípravek: HC Pardubice - Orli Lanškroun 10:8 branky: Hubálek 3, Gildain, Markytán, Pokorný, Šembera, Kubíček Orli Lanškroun – HC Hlinsko 2:7 branky: Pokorný, Hubálek Minihokej: Spartak Choceň - Orli Lanškroun 2:2 (2003) a 17:3 (2004) Orli Lanškroun - HC Hlinsko 3:1 (2003) a 1:13 (2004) Orli Lanškroun - Spartak Choceň 8:6 (2003) a 1:15 (2004) Orli Lanškroun - HC Hlinsko 6:4 (2003) a 1:7 (2004) Jan Ruščák, foto: J. Šípek

21

7.2. - Lanškrounští lezci Saltic Teamu HK Lanškroun mezi nejlepšími sportovci okresu Ústí nad Orlicí. V úterý se uskutečnil v krásných prostorách Šemberova divadla ve Vysokém Mýtě již 43. ročník slavnostního vyhlášení nejúspěšnějších sportovců okresu Ústí nad Orlicí za uplynulý rok. Orlické sportovní sdružení okresu Ústí nad Orlicí vybralo z množství přihlášených do první desítky nejúspěšnějších sportovců našeho okresu i dva lanškrounské lezce ze Saltic Teamu HK Lanškroun Veroniku Scheuerovou a Radovana Šifru. Toto slavnostní setkání bylo oceněním a poděkováním za vynikající sportovní výsledky nejenom pro vyhlášené sportovce, ale i odměnou pro jejich trenéra Ivana Šifru. Poděkování za podporu lezců patří také hlavně sponzorům, kterými jsou zejména firmy Saltic, Akuna a Sportsystém Lanškroun. HK Lanškroun Veronika Scheuerová a Radovan Šifra

11.2. - Ani spousta kilometrů neodradilo hráče badmintonového oddílu reprezentovat Lanškroun na turnaji v Ústí nad Labem. V doprovodu rodičů se vydala hrát Kačka Stehlíková v kategorii U13 a Honza Blažek, netradičně zařazen do kategorie U10. Umístění bylo velmi úspěšné, Kačka ve velké konkurenci zakotvila na výborném pátém místě a Honza vybojoval pohár za první místo. Gratulujeme. Jiřina Blažková

Uprostřed vítěz Jan Blažek

22

4-2012

KULTURA

Pololetní prázdniny s Damiánem očima dobrovolnice Katrin Chladné ráno zmrazilo všechno kolem nás, kromě dětských usměvavých tváří na vlakovém nádraží v Lanškrouně. Všichni zde byli včas, vlak byl připraven k odjezdu, všechno vypadalo skvěle… Až na malý problém: nastoupili jsme do zpožděného vlaku. Počáteční panika byla vystřídána smíchem a my jsme v Rudolticích vystoupili a znovu nastoupili do

vlaku zpět do Lanškrouna, znovu vystoupili a opět nastoupili… po celkem 4 přesunech jsme se nakonec včas dostali do České Třebové. Zde jsme se spojili s další skupinou dětí z DDM Kamarád a pokračovali do Pardubic. Chlad nás neopouštěl ani po dvou hodinách cesty a všichni jsme byli rádi, když jsme konečně došli do kina Cine Star. Krásný film Alvin a Chip-

munkové 3 a nějaké ty zakoupené dobroty bylo to pravé, co si děti zasloužily po těžce odpracovaném pololetí ve škole. Poté následoval krátký rozchod v nákupním centru Afipalace a cesta zpátky domů. Prožili jsme společně hezký prázdninový den, dokonce i to počasí se trochu umoudřilo. Těším se na další výlet. Katrin Kovalčuka

Bohuslava Martinů 980, (U Penzionu) www.rclanskroun.cz, +420 777 25 77 09

28.2. 16:30 – 17:30 CELÝ LANŠKROUN ČTE DĚTEM-ZNÁMÝ LANŠKROUŇÁK Rodinné centrum Dětský svět navštíví pan Milan Minář, ředitel sociálních služeb (Domov pro seniory), aby dětem nejen přečetl pohádku, ale seznámil je se svojí prací. 29.2. 16:30 - 17:30 HUDEBNÍ DÍLNA Toto středeční odpoledne bude opět patřit zpívání a hudebním hrátkám. Zpívání je vhodné pro děti všeho věku. Herna je otevřena od 16 hodin.

4.3. 15:00 DĚTSKÝ KARNEVAL RODINNÉHO CENTRA

Pět otázek pro herečku Veroniku Freimanovou Obávala se, aby nevypadala jako pražská fuchtle, která odmítla hrát představení. V hraní na zájezdech jí leckdy nevadil ani nefunkční záchod nebo absence osvětlení. Byť unavená po čtyřhodinovém bloudění, kdy je GPS místo do Lanškrouna vedla na lesní cesty, přesto poskytla pro Listy Lanškrounska minirozhovor o hraní i charitě. Kde jste byla v noci? (smích) Ani si nemyslím, že bych Vám to pověděla. Měla jsem svátek, tak jsme trochu slavili. Představení Kde jste byl(a) v noci hrajte nepřetržitě od roku 1997. Máte přehled o počtu repríz? To by věděl Karel Heřmánek, ale do stovek to určitě půjde. My tam s Rudolfem Hrušínským máme jako manželé malé miminko, které v jedné scéně křičí. Tak jsme si říkali, že už je tomu mi-

minku skoro 15 let. Na jakou další hru byste do Vašeho divadla diváky lákala? Na novinku v repertoáru 5 za jednu? Tu začínáme v lednu zkoušet, takže je teprve v zárodku. Jinak bych zvala určitě na inscenaci Každý rok ve stejnou dobu nebo Jakub a jeho pán s Jirkou

Bartoškou a Karlem Heřmánkem v hlavní roli. Když hrajete partnery s Rudolfem Hrušínským takhle dlouho, přenesli jste si do Vašeho hereckého manželství nějaké věci ze svých reálných partnerství? My se známe už tak dlouho, že vůbec nedokážu říct. Strávili jsme spolu 20 let v Činoherním klubu, takže jsme spíš dlouholetí kamarádi. Stala jste se patronkou občanského sdružení Luka. Jaký má pro Vás význam poskytnout svou tvář a jméno takovému projektu? Pevně doufám, že můj obličej pomůže dobré věci, což integrace postižených dětí a dospělých nepochybně je. A taky mě uchvátilo nádherné prostředí kolem objektu. Text a foto: Kateřina Kokešová

V neděli 4.3.2012 od 15:00 hodin v sále lanškrounského zámku Čekají vás soutěže, bohatá tombola a občerstvení Celou akci moderuje a k tanci hraje DJ Standa vstupné: 20,-kč masky 30,-kč ostatní Počet míst omezen, předprodej vstupenek od 27.2. v době provozu RC Dětský svět, B. Martinů 980

6.3. 16:00 DNES VAŘÍM JÁ! – PIZZA Úterní odpoledne je určeno dětem, které rády vaří. Tentokrát si každý upeče pizzu podle vlastní chuti. Vhodn pro děti od 1,5roku. Volná herna bude v provozu. 7.3. 16:30 TLUČE BUBENÍČEK, TLUČE NA BUBEN Oblíbená hodina bubnování s Lukášem Vídeňským. Cena: 50,- Kč. Přihlášky v RC, mailem: [email protected] nebo na tel.: 7772 57 709 Připravujeme na jarní prázdniny: horolezeckou stěnu, odpoledne s Mindokem (společenské hry pro děti), návštěvu Snoozelenu v ZŠ speciální.

PROGRAM AKCÍ

Program Orlů v HBM Lanškroun: Neděle 26.2., 11.00, KL dorostu – Spartak Polička Středa 22.2., 18.30, KL mužů – 2. semifinále v Poličce Neděle 26.2. 17.00, KL mužů - odveta v Lanškrouně Případné třetí utkání probehne ve středu 28. 2. v Poličce. Sobota 3.3., 9.00, liga žáků – Rebel Havlíčkův Brod Neděle 4.3., 16.45, KL mužů - 1. finále, nebo OP mužů – Choceň B

Neděle 26. 2. 2012 VO TJ Lanškroun A – Sokol Chrudim, KP mužů I. třídy, 27 a 28. kolo, 9 a 11 hodin, SH Střelnice VO TJ Lanškroun B – Orel Letohrad, KP žen I. třídy, 31. a 32. kolo, 13 a 15 hodin, SH Střelnice VO TJ Lanškroun C, Bystřec – Sokol Damníkov, OP mužů , 15. a 16. kolo, 9 a 11 hodin, tělocvična SzeŠ Sobota 3. 3. 2012 Finále KP mladších žákyň, 3. kolo, 9 hodin, SH Střelnice Lanškrounská amatérská volejbalová liga (LAVL), 5. kolo, 9 hodin tělocvična SzeŠ Neděle 4. 3. 2012 Finále KP starších žákyň, 3. kolo, 9 hodin, SH Střelnice Volejbal - program venku: Pátek 24. 3. 2012 Český pohár starších žákyň v Bílovci, 3. osmička, 3. kolo (pokračuje v So a Ne) Sobota 25. 2. 2012 TU Ostrava – VO TJ Lanškroun A, 2. liga žen, 29. a 30. kolo Sobota 3. 3. 2012 Junior Brno – VO TJ Lanškroun, 1. liga juniorek, nástavba, 7. a 8. kolo Neděle 4. 3. 2012 Spartak Choceň – VO TJ Lanškroun B, KP žen I. třídy, 33. a 34. kolo

Horostěna Lanškroun Tělocvična ZŠ A. Jiráska Pravidelný provoz třikrát týdně: ST: 19.15 - 21.15, PÁ 18 - 21, NE 16 - 19 www.horostena-lanskroun.cz

4-2012

Městské muzeum Lanškroun

nám. A. Jiráska 1, [email protected], tel.: 465 325 668, www.kclanskroun.cz

Otevírací doba - celoročně: Út-Pá 9.00 - 11.30 13.00 -16.00 So - Ne 13.00 - 17.00 hod.

Předprodej vstupenek na akce KC je vždy 3 týdny před akcí v IC. 8. 3. 2012 v 8:15, 9:30 a 10:45 hodin Divadlo Minaret Praha uvádí v sále zámku pohádku pro MŠ a I. stupeň ZŠ O CHALOUPCE Z PERNÍKU Autorské zpracování známé lidové pohádky o Jeníčkovi a Mařence a především o sladké, ale nebezpečné perníkové chaloupce. Komediální nadsázka, veselé písničky a dramatické honičky. Pohádková inscenace pojednává nejen o kouzelné chaloupce a strašidelném lese, ale je především o vztahu sourozenců, rodičů a dětí. Délka pořadu: 60 minut Vstupné: 50,- Kč V 10:45 hodin jsou ještě volná místa, mohou přijít s dětmi i maminky na mateřské dovolené

nám. A.Jiráska - zámek, tel.: 465 324 328

DOMÁCÍ UMĚNÍ

Městské muzeum Lanškroun vystavuje sbírky opomíjených kuriozit ve spolupráci s obč. sdružením Domácí umění

4.2.-1.4. 2012

Dům dětí a mládeže Lanškroun Damián zve na JARNÍ CESTOVÁNÍ S DDM pondělí 12. 3. 2012 Výlet za dinosaury Návštěva prehistorického parku ve Chvalovicích. Stálá expozice na kryté ploše s 50 obživlými dinosaury v životní velikosti, kteří se pohybují a vydávají zvuky. Při zpáteční cestě občerstvení v McDonald´s. Cena: 300,-Kč úterý 13. 3. 2012 Vodní svět Kolín Velké bazény, dlouhé tobogány, skluzavky a vodopády čekají na všechny, kteří se zúčastní této akce. Cena: 200,-Kč středa 14. 3. 2012 Tongo Hradec Králové Dobrodružství, zábava, pohyb, překonávání překážek, rozmanité atrakce, to vše máte možnost prožít na tomto výletě s námi. Cena: 300,-Kč čtvrtek 15. 3. 2012 Teracentrum Dolní Čermná -zábavný program v DDM -návštěva kina v Lanškrouně – film Saxana -prohlídka exotických plazů (krajty, hroznýši, užovky) a ještěrek doplněné o ukázku exotických hlodavců

Zpestřením bude ukázka krmení plazů, máte možnost se vyfotit se zvířátky. Cena: 120,-Kč pátek 16. 3. 12 Indiánské dopoledne Nenechte si ujít poutavé vyprávění Petra Staňka o indiánských tradicích, zvycích doplněné tancem, hudbou a ukázkami indiánského oblečení. Cena: 100,-Kč

Festival pro Tibet

Město Lanškroun pořádá ve dnech 07. 3. - 10. 3. Festival pro Tibet 07. 3. - Kino Lanškroun 14 – 16:30 - Mandaly

Zveme všechny děti, aby si přišly vyzkoušet tvorbu mandal. 15:30 – 17:30 – Prodej ručních výrobků od Tibeťanů z exilových vesnic. 16:00 - Zahájení festivalu V rámci festivalu budou promítnuty následující filmy: Tibetský příběh Christian Aid /1965, Tibetský archív v New Yorku / 25 min Film se zabývá problémy a potřebami Tibeťanů v exilu a pomocí jim. Expedice Shisha Pangma 2004 jižní stěnou alpsky Režie: Radek Jaroš No. 9 – Manaslu 8163 Režie: Petr Kašpar/2009/ 29 minut Vystup Radka Jaroše na vrchol osmé nejvyšší hory světa – Manaslu 8163. 09.3. Náměstí J. M. Marků 13:30 – Vyvěšování tibetské vlajky před budovou radnice Cílem této akce je pomoci dětem z tibetské školy Gyalten v Tibetu. Navštívíte-li Festival pro Tibet a přispějete dobrovolným vstupným, pomůžete tím zlepšit jejich situaci.

23

T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662 Program kina na www.lanskroun.eu 24. – 26.února vždy v 17.00 MUPETI USA, 110 min. Vstupné: 69,- Kč Mládeži přístupno 24. – 26.února vždy v 19.30

* NEBEZPEČNÁ METODA

Vstupné: 79,- Kč Mládeži nepřístupno 1. března čtvrtek 19:30 * MISSION IMPOSSIBLE - GHOST PROTOCOL USA, 126 min.Vstupné: 79,- Kč Mládeži nepřístupno 2. března pátek 17 a 19:30 TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ USA, 107 min. Mládeži přístupno 3. – 4. března vždy 17.00 HAPPY FEET 2 USA, 93 min.Vstupné: 79,- Kč Mládeži přístupno 3. – 4. března vždy 19:30 ALOIS NEBEL Český, 90 min. Dluhy staré půl století v ponurém prostředí Je s en í ku n abý v aj í reálné obrysy. 8 nominací na Českého lva včetně kategorie Nejlepší film! Vstupné: 69,- Kč. Mládeži přístupno 5. – 6. března vždy 19:30 * VÁLEČNÝ KŮŇ USA, 150 min. Vstupné: 79,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 7. března středa 16.00 FESTIVAL PRO TIBET Bude promítnut film Tibetský příběh, dále dokument Expedice Shiska Pangma 2004 režiséra Radka Jaroše a No. 9–Manaslu 8163 od režiséra Petra Kašpara. V předsálí kina si budou moci návštěvníci zakoupit rukodělné výrobky od Tibeťanů. Vstupné dobrovolné. 7. – 8. března středa 19:30, čtvrtek 19:30 * KRONIKA USA, 98 min. Vstupné: 79,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 9. – 11. března pátek 17 a 19:30, sobota 19:30, neděle 17 a 19:30 JACK A JILL USA, 90 min. Vstupné: 79,- Kč Mládeži přístupno Filmy označené *jsou titulkovány

24

4-2012

INZERCE

Jiří Faltus Výzva občanům ke spolupráci Co se občané dozvědí z dopisu životního prostředí? Že jeho poštovné (nás) stálo 34,20 a to není málo. Co myslíš daňový poplatníku? Takových otazníků vyvolává to ale více to doručení po městě pouze přišlo celkem na tisíce. Ať je krize nebo nouze.

Listy Lanškrounska vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E-mail: [email protected]; archiv: www.lanskrounsko.info, www.listy.lanskroun.eu. Šéfredaktor: Mgr. František Teichmann, redakce: Kateřina Kokešová Foto: soukromé archivy autorů. Kresby: P. Dvořáček. Uzávěrka příštího čísla: 29.2. 2012, vychází v pátek 9.3. 2012. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo texty redakčně krátit. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.