Na stopě vydře říční - řešení a informace pro učitele

Na stopě vydře říční řešení a informace pro učitele Autor František Šusta, Ph.D. – [email protected] Vytvořeno na podporu tábora Sluneční zátoka – www.slunecnizatoka.cz a stanice ochrany fauny v Pavlově u Ledče www.nature.cz/index.php?id_subjekty=16&v2=

Pracovní listy „Na stopě vydře říční“ vycházejí z několikaletých zkušeností autora při spolupráci na ochraně tohoto zvláště chráněného druhu. Snažíme se začít od jednoduchých úkolů a postupně po jejich zvládnutí přejít ke složitějším. Právě proto, že se postupuje od obecných úkolů k detailním, nevyhneme se tomu, že někdy je řešení předchozího úkolu „vyzrazeno“ o několik úkolů dále (např. 1 a 6, 9 a 12). Proto doporučujeme nedávat dětem všechny úkoly naráz, ale postupně. Info k úkolu 1, 2 a 3: Vydra patří do řádu šelem, do čeledi lasicovitých. Je pochopitelné, že ve středověku byla z neznalosti chápána jako jakási chlupatá ryba a že ještě Jan Amos Komenský ji spolu s bobrem řadí mezi obojživelníky. Je ale s podivem, kolik lidí si ji ještě dnes zaměňuje s velkými vodními hlodavci, hlavně s ondatrou a nutrií (mimochodem ani jeden z těchto hlodavců není v naší přírodě původní). Vydra je šelma se vším všudy a proto jejími nejbližšími příbuznými z vyobrazených zvířat jsou kuna, norek a jezevec. Vyobrazená ondatra a nutrie jsou hlodavci (oba původem z Ameriky), rejsec vodní patří mezi hmyzožravce. Správné řešení úkol 1 – vydra = b úkol 2 - Vydra říční – b, rejsec vodní – g, kuna (lesní nebo skalní) – e, ondatra – c, nutrie – f, jezevec lesní – a, norek americký – d úkol 3 – nejbližšími příbuznými vydry jsou tři uvedené lasicovité šelmy, tedy kuna (e), norek americký (d) a jezevec lesní (a) Pozn. I když Vám norek americký může připadat jako vzácné zvíře, v naší přírodě je poměrně hojný. Dostal se sem následkem úniků a vypouštění z kožešinových farem a značně decimuje populace některých původních živočichů (hlavně plazů a obojživelníků). Info k úkolu 4-5: Tyto dva úkoly mají zdůraznit rozdíl mezi hlodavci (jako ondatra či nutrie) a šelmami. Vydra má samozřejmě klasický chrup šelmy, tvořený výraznými špičáky k uchopení a zabití kořisti a v zadní části tlamy kromě stoliček i trháky s ostrými okraji, které pracují jako „nůžky“. Typickými zuby šelem jsou právě tyto zmíněné trháky, tedy ostré zuby uložené těsně před stoličkami a sloužící ke „krájení masa“. Špičáky v přední části tlamy mají i jiní živočichové, nejen šelmy (dokonce i někteří kopytníci, velké špičáky mají např. pekariové nebo příbuzný našeho jelena –mundžak). Chrup ondatry je typický velkými hlodáky a plochými stoličkami (tak jako u všech hlodavců). Chrup ondatry: hlodáky

Chrup vydry: špičáky

Správné řešení úkolu 4:

1

trháky

Správné řešení úkolu 5:

Ondatra pižmová, nutrie (tedy hlodavci)

Norek americký, vydra říční, kuna (tedy šelmy)

Pozn. Jezevec jako šelma schválně nebyl zařazen, protože jeho chrup je poněkud netypický (hlavně plochými stoličkami díky velkému podílu rostlinné potravy). Info a řešení úkolu 6: I když na zbytky kořisti asi v terénu tak snadno nenarazíte, má tento úkol vést děti především k zamyšlení, jaké pobytové stopy může na kořisti zanechat zvíře při své velikosti a zubech (zobáku). a- Hromada otevřených škeblí je typická pobytová stopa ondatry. I když je to býložravec, ráda si potravu zpestří masem. Škeble si nosí na jedno místo a tam je otevírá tak, že do otvoru mezi lastury strčí hlodáky. Páčením pak také na lasturách vznikají olámané okraje, které jsou v textu zmíněny. b- Větší ryba, načatá od hlavy a snědená celá s výjimkou skřelí a větších ploutví, je typický pozůstatek po hodování vydry. Vydra většinu ryb načíná od hlavy. Malé ryby (které jinak tvoří hlavní podíl v její potravě) ani nevynáší na břeh a konzumuje je přímo ve vodě. c- Popsaná kořist patří volavce. Ve skutečnosti ale volavka většinu ryb spolkne, takže po ní nezůstává žádná pobytová stopa. Pouze velké ryby, které nedokáže spolknout, může rozbít zobákem na kusy. Chutnou částí je pro ptáka hlava a oči, takže tato část může být celá roztlučená. Zmíněné bílé stříkance jsou typickou součástí ptačího trusu. d- Poslední kořist patří norkovi americkému. I když norek může občas ulovit i větší kořist, nemá takovou sílu jako vydra, aby ji dokázal kousat od hlavy. Proto také nechává na břehu větší zbytky ryby. Tím mimoděk působí problémy vydře, protože rybář, který tak velký zbytek kořisti na břehu snadno najde, přičte ho vydře a tu pak viní z toho, že loví pro zábavu a kořist nedojídá. Info k úkolům 7 - 9: V těchto úkolech se jedná především o pochopení rozdílu mezi ploskochodci a prstochodci. Ploskochodci došlapují při chůzi na celou dlaň a díky tomu obtiskují všech 5 prstů a jejich stopa je také poměrně velká. Prstochodci došlapují na poslední články prstů, vždy obtiskují prstů méně a jejich nášlapná plocha je podstatně menší. Tyto rozdíly jsou dány způsobem života. Prstochodci jsou v porovnání s ploskochodci mnohem lepšími a vytrvalejšími běžci na tvrdém povrchu. Díky malé nášlapné ploše, dané i menším počtem došlapujících prstů, dosahují totiž menšího kontaktu s povrchem a tím i menší tření a menší únavu (podobně jako v úkolu zmíněné úzké galusky silničního kola). Mezi klasické prstochodce, kteří toto přizpůsobení dotáhli nejdále, patří např. koňovití lichokopytníci, jejichž kopyto je tvořeno posledním článkem jediného nezredukovaného prstu. Proto jsou také koně velmi rychlými a vytrvalými běžci na otevřených prériích. Výhoda malé nášlapné plochy prstochodců se ovšem stává nevýhodou v měkkém a podmáčeném prostředí, kde je zapotřebí velká nášlapná plocha, která zabrání proboření zvířete a rozloží jeho hmotnost.

2

Z uvedených skutečností vyplývá, že v bahně bude rychlejší zvíře, které obtiskuje 5 prstů (ploskochodec), kdežto na pevné zemi zvíře obtiskující 4 prsty (prstochodec). Zmíněným ploskochodcem je vydra a prstochodcem liška. Správné řešení úkolu 7 - 9:

a)

b)

tvrdá země, liška obecná

bahno, vydra říční

Info a řešení úkolu 10: Postavení jednotlivých prstů na zadní noze vydry se podobá postavení prstů na lidské noze – malíček je obvykle nejmenší a stojí blízko sousedního prstu (tedy prsteníčku). Palec sice u vydry není největším prstem, ale bývá, podobně jako u nás, poněkud oddálen od ostatních. Někdy se při stopování stává, že některý z okrajových prstů (obvykle palec) není v podkladu obtisknut. V takovém případě rozeznáme stopu ploskochodce (tedy vydry) od stopy prstochodce (např.lišky) podle toho, kudy vede osa stopy. U lišky a dalších zvířat došlapujících na 4 prsty prochází osa mezi prostředními dvěma prsty, kdežto u vydry (ale i kuny, norka a dalších podobných ploskochodců) prochází osa prostředním prstem, který také míří ve směru chůze (viz obrázek).

prostředníček malíček palec

Info a řešení úkolu 11: Přední končetiny vydry říční zanechávají rovněž obtisk všech pěti prstů, ale na rozdíl od zadních nohou tu nenajdeme obtisk paty,která na předních nohách logicky chybí. Zde uvádíme pro úplnost i původ ostatních stop. Vydra – levá přední

Kočka – má

zatažené drápy

Liška

Kočka

3

Levá zadní je zrcadlově převrácená podoba pravé zadní, tedy s malíčkem na levé straně.

Vydra – pravá přední

Ptačí běhák, např. volavka

Info. a řešení úkolu 12 a 13: Vydra se na souši pohybuje nejrůznějšími způsoby, které volí často i s ohledem na to, jak nebezpečný se jí zdá být daný prostor a jak rychle jej tedy dokáže překonat. Proto se tedy na zamrzlé hladině rybníku, kde vydra není krytá vegetací, setkáme často se stopami po „sprintu“ či „bočním cvalu“, kdežto na břehu, kde vydru kryje vegetace, najdeme stopy klasického kroku a přískoků. Upozorňujeme, že zde užívané názvy pohybů nejsou oficiální. Byly vytvořeny pouze pro účely těchto listů. a)

Boční cval – vydra staví tělo mírně bokem ke směru běhu a zadní nohy přibližuje k předním nebo mírně před ně. V praxi vydra často střídá, třeba při přebíhání zamrzlého rybníku, tento cval se sprintem, protože boční cval ji zřejmě méně vysiluje a umožňuje jí běžet déle poměrně velkou rychlostí.

b)

Sprint – vydra klade zadní nohy před přední podobně jako zajíc, takže stejně jako on zanechává za sebou stopu podobnou písmenu Y. Tímto způsobem vydra uniká před nebezpečím nebo přebíhá krátké nebezpečné úseky (třeba silnice, zamrzlé návesní rybníky apod.). Dosahuje při něm velké rychlosti. Přískok – vydra pohybuje svým tělem vlnovitě a snožmo šlape zadníma nohama do stop předních nohou. Pohyb může nastat třeba ve chvíli, kdy vydra vystupuje z vody a běží do nory na břehu, nebo se pohybuje na krátké vzdálenosti několika metrů mezi předměty, které prozkoumává. Tento pohyb není příliš častý, např. staří a velcí samci ho nedělají díky svojí velikosti skoro vůbec. Mnohem typičtější pro blízké příbuzné vydry, hlavně pro kunu nebo norka.

c)

d) Krok – vydra normální chůzí kráčí či kluše tak, že zadníma nohama šlape těsně za přední, při rychlejším pohybu může zadníma nohama do stop předních nohou přímo zasahovat. Pohyb je typický pro místa, kde se vydra cítí nerušená a v bezpečí – na zarostlých březích, na písčinách těsně u vody, ale i na zamrzlých rybnících, když nejsou v dohledu lidská sídla nebo tu vydra není pronásledována. Tento pohyb je poměrně pomalý, ale zato vydru nejméně unavuje. Pro úplnost dodejme, že hlavně v zimě ve sněhu využívá vydra každou příležitost ke klouzání po břiše, takže ve sněhu pak za ní zůstávají typické tunely a „koryta“. Pořadí v rychlosti jednotlivých pohybů: 1 – sprint, 2-boční cval, 3 – přískok, 4 – krok (Tuto otázku ale rozhodně nedoporučujeme známkovat, rychlost prvních tří pohybů může být u jednotlivých vyder různá. )

4

Info. k úkolu 14: Tato hra slouží k tomu, aby děti samostatným uvažováním získaly základní cit a odhad pro hledání pobytových známek vydry v terénu. Vydra při pohybu terénem a zanechávání teritoriálních značek (trus či výměšky pachových žláz) řeší dva základní problémy: jak se pohybovat co nejvíce skrytě a bezpečně a jak zároveň zanechat ostatním vydrám co nejzřetelnější značku, tedy na místě, které budou i ostatní vydry vyhledávat. Proto svůj trus umísťuje např. na nejvyšší kámen pod mostem, přičemž most jí poskytuje ochranu a nejvyšší kámen je zde jedinečným místem, kde mohou ostatní vydry značku očekávat. Při pohybu po břehu vydra přetíná zákruty vodních toků v nejužším místě, aby se nebezpečí vystavovala co nejkratší dobu. Trus umísťuje i v místech soutoků s menšími toky na písečných výběžcích. I děti se při hře dostanou do stejné situace – jak umístit malou nenápadnou sirku tak, aby ji spoluhráč našel a zároveň se ani jeden ze spoluhráčů nevystavoval příliš dlouho nebezpečí „ulovení“. Proto pravděpodobně po několika hrách děti zvolí taktiku, kdy si předem dohodnou typická místa na hřišti pro kladení sirek, pravděpodobně zákruty či soutok. Pokud si děti budou místa, kam umístí sirky předem označovat (např. pokládáním kamenů), nebraňte jim v tom. Vždyť i vydra vybírá vždy ten největší kámen. POZOR, POKUD NECHCETE POUŽÍVAT SIRKY, POUŽÍVEJTE JAKO KLADENÉ ZNAČKY VŽDY NĚCO NEZŘETELNÉHO, TEDY PODOBNĚ JAKO SIRKY. Pokud by hledané teritoriální značky byly zdálky zřetelné, nenutily by děti v roli vyder vymýšlet strategie k jejich snadnějšímu hledání. Veškerá potřebná pravidla jsou obsažena v pracovních listech. Pokud se rozhodnete pravidla upravit, budeme jen rádi, pokud nám dáte o těchto vylepšeních vědět. Rádi je příště zařadíme.

Info. k úkolu 15: Instrukce ke hře Hra má simulovat kumulci bioakumulujících škodlivin (např. polychlorovaných bifenylů, rtuti, olova) v těle živočichů. Pomůcky: 1 - hromada papírků, které představují živiny, z nichž cca 1/3 je označena černou tečkou (znamená škodlivinu) 2 – kartičky s rolemi pro hráče (plankton, drobné rybky, dravé ryby, vydry). Důležitý je nestejný počet hráčů v jednotlivých rolích. Doporučujeme např. poměr 15 „planktonů“ , 10 drobných rybek ,6 velkých ryb, 2 vydry (tedy tak, aby podíl mezi lovcem a kořistí byl směrem ke konci řetězce stále vyšší). Kartičky s připravenými rolemi naleznete na těchto stránkách. 3 – ohraničené hřiště - vzhledem k tomu, že lovících je vždy méně než lovených, nedokázali by je na neomezeném prostoru všechny pochytat a hra by skončila totálním rozprchnutím hráčů po okolí. Pro úspěch hry je nutné, aby všichni lovení byli pochytáni. Postup: Nejprve učitel rozdá hráčům jejich role, které si hráči přečtou a drží v tajnosti („utajení“ sice není ve skutečnosti nutné, ale pro děti bude hra dramatičtější o „moment překvapení“). Po rozdání rolí rozsype na zem papírky, které představují živiny a na povel se „planktoni“ pokusí ukořistit každý co nejvíce „živin“. Na další povel začnou malé rybky pronásledovat plankton, který pochytají a seberou jeho živiny. Situace se opakuje s velkými rybami (které loví plankton) a vydrami (ty budou lovit dravé ryby). POZOR: Z KAŽDÉ ÚROVNĚ (plankton, potěr, velké ryby) JE NUTNÉ NECHAT JEDNOHO HRÁČE „NELOVENÉHO“ (tj. např. z 15 „planktonů“, kteří si již nasbírali svoje živiny, bude rybkami loveno jen 14 a jeden přežije – ideální je, aby to byl ten, kdo nasbíral nejvíce živin). Takto nám na konci hry zůstanou živiny rozděleny mezi 1 „plankton“, 1 malou rybku, 1 velkou rybu a všechny vydry. VE FÁZI, KDY HRA DOSPĚLA AŽ DO TOHOTO KONCE, PŘEPOČÍTAJÍ

5

TITO ZBÝVAJÍCí HRÁČI SVOJE ŽIVINY A POČET ČERNĚ OZNAČENÝCH „ŽIVIN“ (ty představují škodlivinu). Při ideálním výsledku hry bude počet škodlivin v každé další úrovni několikanásobně větší (v závislosti na poměru soutěžících v jednotlivých rolích). Tak lze demonstrovat, proč planktonu, drobným rybkám a ani dravým rybám škodliviny neublížily – v jejich tělech totiž ještě zdaleka nebyly v tak velkém množství, v jakém se nakonec sejdou u vydry. Rozšiřující info: Bioakumulující látky jsou takové škodliviny, které zůstávají v těle organismu. Populaci vyder v Evropě ovlivnily hlavně těžké kovy (hlavně rtuť, kadmium a olovo) a chlorované uhlovodíky, především pak polychlorované uhlovodíky (PCB). Zvlášť chlorované uhlovodíky jsou odpadem s velmi vysokou schopností bioakumulace – koeficienty nárůstu koncentrací od volné vody k predátorům dosahují hodnoty až 10 7. Tyto látky byly masově zaváděny v zemědělství během 50. a 60. let a díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem našly rozsáhlé uplatnění i v průmyslové výrobě. V ČSSR se v 70. letech používaly v průmyslu především jako náplně trafosystémů, kondenzátorů, plastifikátory a teplonosná média. Zvýšená koncentrace PCB v těle vydry se projevuje řadou poruch, např. i výrazným nedostatkem vitamínu A. Počet mláďat ve vrhu u vydry se zvýšenou hladinou PCB je menší, popř. může vše vést až k neplodnosti. Ačkoliv ve většině vyspělých zemí bylo jejich užívání v posledních desetiletích zakázáno, v prostředí jejich vliv stále přetrvává. Naštěstí pro vydru i ostatní živočichy už v současné době koncentrace ve vodních tocích klesají a tak počet na vodu vázaných predátorů opět roste. O této problematice by mohlo být napsáno mnohé, ale to není účelem těchto listů. Velmi srozumitelnou a zajímavou formou Vám vše mohou vysvětlit ve stanici ochrany fauny v Pavlově u Ledče(www.nature.cz/index.php?id_subjekty=16&v2=) cca 4 km od tábora Sluneční zátoka.

6

Kartičky ke hře: Jsi PLANKTON

Jsi PLANKTON

a až zazní povel, pokus se získat co nejvíce ŽIVIN.

a až zazní povel, pokus se získat co nejvíce ŽIVIN.

Jsi PLANKTON

Jsi PLANKTON

a až zazní povel, pokus se získat co nejvíce ŽIVIN.

a až zazní povel, pokus se získat co nejvíce ŽIVIN.

Jsi DROBNÁ RYBKA

Jsi DROBNÁ RYBKA

a až zazní povel, pokus se pochytat co nejvíce PLANKTONU, který ti předá svoje živiny.

a až zazní povel, pokus se pochytat co nejvíce PLANKTONU, který ti předá svoje živiny.

7

Jsi DROBNÁ RYBKA

Jsi VELKÁ RYBA

a až zazní povel, pokus se pochytat co nejvíce PLANKTONU, který ti předá svoje živiny.

a až zazní povel, pokus se pochytat co nejvíce MALÝCH RYBEK, které ti předají svoje živiny.

Jsi VELKÁ RYBA

Jsi VYDRA

a až zazní povel, pokus se pochytat co nejvíce MALÝCH RYBEK, které ti předají svoje živiny.

a až zazní povel, pokus se pochytat co nejvíce VELKÝCH RYB, které ti předají svoje živiny.

8

Info. k úkolu 16: Pokud se rozhodnete vydat do terénu a pátrat po pobytových známkách vydry říční, máte, po absolvování předchozích úkolů, velkou naději na úspěch. Obzvláště doporučujeme před pátrání po vydře zařadit úkol č. 14, tedy simulační hru s „odkládáním a hledáním pobytových známek“. V praxi se při pátrání po vydře říční využívá toho, že vydra zanechává své pobytové známky (zvláště teritoriální značky) na místech, kde to lze předvídat. Výzkumníci proto kontrolují kameny pod vhodnými mosty, soutoky řek s menšími toky, vhodné kameny v toku apod. Autor těchto listů v září 2006 kontroloval úsek Sázavy od Ledče nad Sázavou proti proudu až po vlakovou zastávku Smrčná (viz. mapa) a na základě tohoto průzkumu Vám může doporučit některé „tutovky“. V zájmu ochrany vyder na Sázavě Vám ovšem nesdělíme zcela konkrétní místa s přesností na 1 metr, ale prostor cca 20*20 m, kde již sami můžete při troše snahy pobytovou známku vydry najít. Doporučená trasa: Vzhledem k tomu, že od Ledče nad Sázavou proti proudu až k táboru Sluneční zátoka je tok řeky relativně pomalý bez vhodných mostů a kamenů, máte v této části jen malou naději na úspěch. Pobytové známky vydry byste při návštěvě Ledče mohli najít pod mostkem na soutoku Pivovarského potoka (turistické mapě 1:50 000 uváděn jako Olešenský potok, ale místní ho znají pod názvem Pivovarský), popř. výše na toku tohoto potoka již nad Ledčí. V mapě je toto místo označeno č.1. My Vám ale při pátrání po vydře doporučujeme udělat si výlet z tábora Sluneční zátoka vlakem z blízké zastávky Vilémovice dvě stanice do Smrčné, zde vystoupit a projít po proudu cca 3 km turistickou trasou podél Stvořidel (úsek Sázavy s velkou koncentrace balvanů) až do zastávky Stvořidla a odtud se opět vrátit vlakem jednu zastávku do stanice Vilémovice. Přiložená mapa je výřezem z turistické mapy 1:50 000 edice Klubu českých turistů. Vydra se po řece v úseku zvaném Stvořidla pohybuje poměrně běžně, ale snaží se být nepozorována. Proto neočekávejte vydří trus a jiné pobytové známky na místech, kudy často procházejí lidé (např. hned vedle cestičky, nebo na kamenech, kam běžně vylézají děti rekreantů). Na takových místech narazíte s mnohem větší pravděpodobností na pobytové známky norka amerického, který se sem dostal po únicích z kožešinových farem. Jeho stopa je podobná vydře, ale podstatně menší. I jeho trus je tvořen rybími kostmi, ale ostře páchne. Skutečné pobytové známky vydry hledejte spíše tam, kam člověk nevstupuje, tedy např. o něco vzdálenější kameny, více zarostlé břehy oddělené vegetací od turistické trasy. Také upozorňujeme, že tam, kde jsou stopy vydry, se stejně dobře mohou objevit stopy psa. Psí stopa je podobná stopě lišky, jen o něco kulatější. Rozdíl oproti stopě vydry jsme si vysvětlovali v úkolech 7-11. Č. 2 v mapě – Hned první šanci, setkat se se stopami vydry, máte ještě po cestě z tábora Sluneční zátoka na vlakovou zastávku Vilémovice. Na pravém břehu přímo pod lanovým mostem, přes který přejdete k zastávce, je soutok malého potůčku. Zde je usazené i větší množství říčního písku a tady máte velkou šanci uvidět stopy a teritoriální značku vydry. Pozor, na takto písčitých místech vydra s oblibou nahrabává nohama hromádky, na které trus umísťuje. Taková hromádka je pak snadno vidět na několik metrů a v jejím těsném okolí bývá řada stop, které si můžete rovnou přeměřit. Č. 3 v mapě – Po vystoupení z vlaku na zastávce Smrčná se vydejte po červené turistické trase směrem na Stvořidla. Cesta Vás povede přes malý most (tam nemáte velkou šanci najít vydří teritoriální značku, chybí pod ním břeh) a po několika stech metrech se dostanete do lesa. Hned při vstupu do lesa překračujete Meziklaský potok, který se tu vlévá na levém břehu do Sázavy. V okolí místa, kde do řeky vtéká, můžete také najít vydří stopu. POZOR, NENÍ NUTNÉ SE

9

K SOUTOKU PROBÍJET KOPŘIVAMI A DALŠÍ VEGETACÍ. KROM TOHO JSOU BŘEHY POTŮČKU BAHNITÉ. 20-30 m po proudu řeky se na břeh Sázavy dostanete snadněji a tudy můžete dojít až k soutoku. Č. 4 v mapě – Asi 300 m pod zmíněným přítokem Meziklaského potoka se vlévá další potůček (o něco menší, v mapě nepojmenován). Zde se vydra může občas zastavit a při troše štěstí tu nejdete její stopu popř. trus. Je tu ale i spousta jiných stop a kvůli rušení se tu vydra jistě dlouho nezdržuje. Č.5 v mapě – V tomto výrazném ohybu řeky je řada míst, kde by vydra mohla značkovat. Tak významné místo jistě nevynechá. Je ovšem třeba najít správný kámen. Jistě to nebudou ty kameny, kam chodí všichni turisté, budou to spíše větší ploché balvany v samotné špici ohybu těsně u vody (místo není kryté, vydra se tu nemusí cíti úplně bezpečně a proto jen označí a zase zmizí ve vodě). Pravděpodobně tu tedy nenajdete stopu, ale trus. Pokud ho najdete, je dobré si všimnout, jestli je čerstvý či vyschlý – dá Vám to informaci, kdy naposledy tudy vydra prošla (viz úkol 16). Na cestě určitě najdete spoustu dalších možností. Mnoho šancí ke značkování má vydra na úseku Stvořidla na pravém břehu (nevede tudy turistická trasa, pouze tu ruší vlak). Na tomto pravém břehu jsou minimálně 3 významné skupiny balvanů, navíc shora kryté větvemi, kde se vydra jistě zastavuje. S menšími dětmi byste tu ale měli problém projít, právě kvůli chybějící stezce.

2

1 5

3

4 Pokud budete chtít, s interpretací Vašich výsledků Vám mohou poradit při návštěvě v blízké Stanici ochrany fauny v Pavlově u Ledče (www.nature.cz/index.php?id_subjekty=16&v2=). Vhodnou knihou pro další info. je VESELOVSKÝ Z. 1998: Vydra. Aventinum, Praha: 46 pp. PŘEJEME HODNĚ ZDARU!!!

10