4/1975
jjS
OBSAHU:
Kčs 2,50
Rozvoj p o p u larizace astron o m ie v CSR po ro ce 1945 — 2eň objevů 1974 (2 . Hvězdy) — Zatm ění S lun ce 11. 5. 1975 — Novinky — Zprávy — Gkazy na obloze v květnu 1975
F o to g ra fie Ju p itera v m o d rém s v ětle, exp o n o v a n á P io n e e re m 11 v p ro sin ci m . r. z e v z d á len o sti asi 1,1 X 1 0 6 km . S n ím e k zo b ra zu je v elm i v ý ra zn ě ru d o u sk v rn u , u jižn íh o (d o ln íh o ! o k ra je jsou d o b ře p a trn é o v á ln é ú tv a ry, zp ů so b e n é tu rb u len cí h o rk ý ch p ly n ů v y stu p u jících d o h o rn ích v rstev a tm o sféry . Na p rv n í str. o bá lky je h la v n í budova h v ěz d á rn y ve V a la šsk ém (K e z p rá v ě na str. 7 7 .)
M eziříčí.
Říše hvězd
Roč. 5 6 (1975), č.
30*ČSSR Oldřich
Hlad:
ROZVOJ
POPULARIZACE ASTRONOMIE V Č S R PO R O C E 1 9 4 5
Konec druhé světové války možno považovat za jed en z nejvýznam n ějších časových m ezníků ve vývoji lidstva. Hluboké národnostní i so ciáln í rozpory po válce vrch olí. Vedou k rozpadu im périí a vzniku sa m ostatných států a zejm éna ke vzniku velkého počtu států budujících socialism us. Je přirozené, že právě v těchto částech světa dom inují snahy o růst kulturní úrovně a vzdělání lidu, a to tím spíše, že bouř livý technický rozvoj je jen předzvěstí vědeckotechnické revoluce, která bude ch a ra k teristick á pro poslední čtv rtsto letí našeho věku. Do chází celosvětově k reform ám školství a po celém světě vznikají in sti tuce um ožňující m im oškolní vzdělání lidu. Mezi ně patří i planetária a hvězdárny, určené kulturně-výchovné činnosti. Je potěšitelné, že náš stát se i v tomto sm ěru řadí do světové špičky, a to i co do absolu t ního počtu specializovaných kulturn ích zařízení, i v přepočtu na počet obyvatel. Dokum entuje to péči so cialistick éh o státu o rozvoj věd a š í ření vědeckých poznatků mezi lid. Růst počtu hvězdáren vyplývá z n ásled u jícíh o přehledu a mapky. Počet hvězdáren vzniklých před rokem 1946— 1955 1956— 1965 1966—1975
1945 4 ............................................................................................... 9 ........................................................................................ 25 ............................................................................................... 6
Jedno velké planetárium a 4 m alá byla dána do provozu až po roce 1945. Po válce vznikl desetinásobek hvězdáren proti předválečném u období. Počet hvězdáren a p lan etárií však sám o sobě ještě n estačí k posouzení kvality celé sítě hvězdáren a k odpovědi na otázku, jak taková síť slouží svému hlavním u účelu, tj. popularizaci. Hvězdárna či planetárium je specializovaná kulturně-výchovná orga nizace řízená státem , jejím ž prvořadým úkolem je popularizovat po znatky astronom ie a příbuzných přírodních i tech n ick ých věd; tím zvyšovat vzdělání lidu a vést zejm éna mládež k správnému názoru na svět (hlavně otázky podstaty a poznatelnosti světa,' vědeckého způ-
H v ěz d á rn y a p la n etá ria v ČSR. Č ísly jso u o z n a čen a m ísta, k d e jsou h v ěz d á rn y a p la n e tá ria : 1 — K a rlo v y V a ry , 2 — P lz eň , 3 — R o k y ca n y , 4 — T e p li c e s p o b o čk o u 4 A v M ostě, 5 — Ž e b rá k , 6 — P říb ra m 7 — S la n ý , ( 8 / — C h eb, N y m b u rk , L o u n y , Jičín (m im o p ro v o z ), 9 — P ra h a -P la n etá riu m , 10 — P ra h a-P etřín s p o b o čk a m i 10A v P ra ze-D á b licích a 10B na K leti u C. K rum lo va , 11 — S e d lč a n y , 12 — Č. B u d ějo v ice s p o b o čk a m i 12A a 12B na K leti (1 0 B a 12B je K o p ern ik o v a k o p u le — s p o le č n é p ra co v iště h v ě z d á re n v Č esk ý ch B u d ějo v icích a v P ra ze n a P e t ř í n ě ) , 13 — T á b o r, 14 — S ezim o v o Ostí, 15 — V la šim , 16 — Jin d řich ů v H ra d e c , 17 — H o řic e , 18 — H ra d e c K rá lo v é, 19 — Ja ro m ěř, 2 0 — T ře b íč , 21 — Op ic e , 22 — B ro u m o v , 23 — B rn o , 24 — B o sk o v ic e , 25 — M o ravská T řeb o v á , 26 — P ten í, 27 — Z d á n ic e , 28 — P ro stějo v , 29 — O lom ouc, 30 — V e s e lí n. M or., 31 — P řero v , 32 — U h e rs k ý B ro d , 33 — G ottw aldov, 34 — V a la šsk é M eziříčí, 35 — V s etín , 36 — N ový Jičín , 37 — O strava, 38 — Č esk ý T ěšín . V obr. d á le zn a čí VP — v e lk é p la n etá riu m , MP — m a lé p la n etá riu m , H — h v ěz d á rn u ( k — k ra js k é f u n k c e ) . T ři v elik o sti k ru h ů a d v ě v elik o sti p ís m e n ch a ra k te riz u jí p řís lu š n é z a říz en í v e vztahu k p o p u larizaci (p o č e t z a m ě stn a n ců , t e c h n i c k é v y b a v en í, p o p u la riz a čn í č in n o s t ). L — L ib e re c , O — O strava a H a vířov, v elk á c e n t r a d o su d p a tř ič n ě n ev y b a v en á .
sobu m yšlení, podstaty poznání, k ritéria pravdy apod.). Mezi hlavní formy popularizace patří: (1) D em onstrace přírodních jevů s výkladem, přednášky (i s využi tím p lan etária], besedy, výstavy, film ové pořady a zejm éna ak ce pro školy. (2 ) Pořádání kursů, popřípadě cyklů přednášek a sem inářů pro váž n ější zájem ce. (3 ) Umožnění zájm ových pozorování a praktik vážnějším zájem cům , popř. umožnění studia či nákupu literatu ry, návodů, map a jiných po můcek.
(4) Provádění výzkumné i m etodické činnosti v tom to oboru kulturně-výchovné činnosti. Je zřejm é, že hvězdárny a p lan etária se zabývají i jiným i závažný mi a záslužnými obory činnosti, např. odbornou p rací či organizováním astronom ů am atérů. Tém atem tohoto článku je právě a jen popularizace. O ostatních form ách čin nosti budou pojednávat jin é články. Pro posouzení, ja k je d notlivá zařízení či síť vyhovuje hlavním u účelu, provedeme rozbor, který ukáže, že ČSR má n ejen síť o velkém počtu hvězdáren, ale že i v lastnosti této sítě a výsledky jsou pozoruhodné a svědčí o kvalitní péči státu o tuto oblast. Vyjděm e z údajů tabulky (údaje jsou z obdo bí 1971—74 a mohou se tedy nep atrně lišit od skutečného stavu v oka mžiku, kdy vyšlo toto číslo ). Ukazuje se, že valná většina pracovníků (více než 100) a až na vý jim ky všichni pracovníci s vysokoškolskou k v alifik ací, jsou so u stře děni do sedmi velkých zařízení (Planetárium Praha, Hvězdárna hl. m. Prahy na Petříně, Hvězdárna a planetárium M. Kopernika v Brně, Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích, Hvězdárna a p la netárium v Hradci Králové, Planetárium v Plzni, Hvězdárna ve V alaš ském M eziříčí, která až na jednu výjim ku jsou v n ejv ětších cen trech k ra jů ) a do šesti d alších střed n ích hvězdáren (Teplice, Rokycany, Úpice, Olomouc, Vsetín, P rostějov) — 30 pracovníků. Na zbývající tři desítky hvězdáren připadá tedy jen několik pracovníků. Tyto zbývající hvězdárny se zabývají m ístní popularizací a hlavně zájmovou činností. Podobným způsobem jsou rozděleny prostředky k popularizaci (bu dovy, sály, pozorovací stanoviště a p řístro je ). V elké sály a p řístro je (zejm éna p lan etária) jsou přímo v cen trech velkého osídlení. Je p ři rozené, že v druhé polovině dvacátého sto letí je nutno dalekohledy i další pomůcky přizpůsobit úrovni doby a nárokům návštěvníka. Těm to k ritériím mohou vyhovovat zejm éna profesionálně vyrobené p ří stro je o průměru zhruba nad 150 mm u refrak to rů a nad 250 mm u reflek to rů , velká, střed ní a m alá Zeissova p lan etária a dobře vy bavené přednáškové m ístnosti. B ilan ce uplynulých třic e ti let je v tomto směru potěšiteln á: 42 hvěz dáren a p lanetárií (z toho 7 velkých cen ter) a s jedním velkým a 4 m a lými planetárii, 24 středním i či větším i sály, 60 pozorovacím i stano višti a 35 velkým i dalekohledy. Důležité je to, že rozvoj hvězdáren v uplynulých třech d esítkách let šel dvojím sm ěrem . Na jedné straně vznikla síť velkých, státem řízených, personálně a tech nicky vybavených cen ter v k rajsk ý ch m ěstech. Tu sta čí doplnit planetáriem (středním v Ostravě a malým v Severočeském k ra ji) a hvězdárnou v Plzni, popřípadě jedním zařízením v Liberci. Ve výhle du by bylo možno počítat s výměnou m alých p lan etárií za střední ve velkých m ěstech (Brno, Hradec Králové, Plzeň, Č. B ud ějovice). Tato síť je tedy tém ěř hotova! Síť těchto velkých hvězdáren a planetárií je stab iln í. Co do tradic, personálního obsazení, technického vybavení i kvantity a kvality čin nosti popularizační, m etodické i odborné je na dobré úrovni a lze ji právem přiřad it k velkým kulturně-výchovným zařízením podobného
ss>
» .o c y Ti ° ° a S § a E o. 'a e 'So £ ^ X 3) K 0J) a TQ ~
o
Počet refraktorů Počet včetně reflektorů korono ( 0 cm ) grafů ( 0 cm )
í~ S o2S ÍSi- So s
CVJ CN J 10 1 0 *0 I -a «° I»o ■a«
a, Ci o U .C o,
P rah a — hlavní m ěsto (P lan e tá riu m , Hvěz d árn a s pobočkam i v Ď áblicích a na K leti)
2
S třed očesk ý kraj (S la n ý , S ed lčan y , Vlašim , Ž ebrák, Příb ram )
5
2
7
2
Č eské Budějovice (H vězd árn a a p lanetáriu m s pobočkou n a K leti)
1
2
Celkem Jihočeský kraj
3 4
2
Plzeň (p la n e tá riu m ) a R ok ycany (h v ězd árn a) O statní Z áp ad očesk ý kraj (K arlo vy V ary)
3
9
4
1
3
5
9
4
1
5
1
£5
45,0
2
_
4
6
14
13
4
1
1
1
4
1
1
2
4
4
—
1
1
3
8
5
1
—
4
2
_ _
1
1
1
1
2
1
_
2
1
_
1
1
2
1
2
2 4
_ _ _
1
3
5
1
2
5
4
1
1
_ _ _
Celkem Západočeský kraj Celkem S ev ero česk ý kraj
3
—
(T ep lice s poboč. v M ostě)
1
1
H rad e c K rálové (H v ězd árn a a p la n e táriu m )
1
O statní V ých odočeský kraj (O pice, Ja ro m ě ř, H ořice, Broum ov, Mor. T řeb ová)
3
c
00 O »- O,
•
Celkem Praha a Středočeský kraj
Ostatní Jih o česk ý kraj (Jin d řich ů v H rad ec, Sezimovo Ostí, T ábor)
1
•a
IS S» «OS1S0) S3i C
—
1
3
2,25 5
_
47,25
3
1
10,00
3
1
12,0
4
_ _ —
2 4
_ _
_
1
2,0
_ _ _ _
14,25
—
—
0,25 14,5
1
_
4,5
1
10,0
• 1
5 6
5
1
4
4
—
—
1
2
2 4
6
Celkem Východočeský kraj
10
9
2
—
4
—
1
16,0
Brno (h vězd árn a a p la n etárium M. K opernika)
1
_ _
1
_
2
3
2
1
_ _
1
_
16,0
O statní Jihom oravský kraj (P ro stě jo v , V eselí n. M or., P tení, Uher. Brod, Z dán ice, G ottw aldov, B oskovice, T ře b íč)
8
5
4
10
7
Celkem Jihomoravský kraj
9
—
—
1
5
6
—
22,0
—
—
—
—
1
9 3
3 4
V alašsk é M eziříčí 1 O statní Sev ero m oravsk ý kraj (O lom ouc, V setín, O strava, Přerov, Český Těšín, Nový Jičín ) 6
13 4
1
C elkem Severom oravský kraj 7 C elkem CSR 37
—
—
—
3 3
2 3
7 11
11 14
3 4
5
1
5
17
24
61
59
16
2
3
6,0
3 4
—
3 2
—
1 1 —
—
4 6
1 1
—
1 • 24
14
3
6,0 10,0
9,75 19,75 136
typu (muzea, zoologické zahrady, botanické zahrady, velké kulturní domy). Při hodnocení popularizační činn osti v ČSR je nutno přihléd nout zejm éna k činnosti těch to zařízení a při dalším výhledu rozvíjet činnost zejm éna ve velkých sesku peních obyvatel. Z hlediska popu la rizace se jeví jak o n ejd ů ležitější vybudování p lan etárií ve velkých cen trech , kde mohou sloužit i školní výuce. Na druhé stran ě jsm e zaznam enali vznik na naše území obrovského počtu hvězdáren m alých, je jic h ž poslání je nem éně významné. Vznikly většinou z velké lásky a úsilí astronom ů am atérů při závodních klu bech a osvětových besed ách a zabývají se zájmovou činností, p řerůsta jíc í mnohdy v záslužnou čin nost odbornou, nemluvě o je jic h výsled cích výchovných při popularizaci astronom ie v podm ínkách m ístní kultury. Je jic h pracovníci, převážně dobrovolní, vykonali a vykonají i v budoucnu tisíce přednášek, kterým i podstatným způsobem přispějí k celkovým úspěchům popularizace astronom ie u nás. Rozvoj těchto hvězdáren je nutno podporovat a proti zařízením s ná kladným vybavením je možno je n ech at vznikat i živelně podle zájmu v závodech a obcích. Zatím co velké hvězdárny a plan etária jsou do kladem plánovité péče státu o vzdělání lidu, tyto hvězdárny doku m entují zájem lidu o astronom ii a podporu tohoto hlubokého zájmu ze strany společnosti. Výsledky práce v oborech, jakým i jsou školství či kultura, je velmi těžké posoudit jen z čísel. Přesto uveďme čísla z jednoho z posledních roků — z roku 1973. Hvězdárny a planetária v ČSR uskutečnily 14 560 akcí s ú častí 964 000 osob. I když odečtem e více než 200 000 návštěv níků na kopernikovských akcích, pořádaných hvězdárnami a planetárii při p říležitosti 500. výročí narození M. Kopernika, zbývá zhruba 750 000 osob jako ukazatel ro čn í návštěvnosti v n ašich zařízeních v jednom roce na popularizačních ak cích . A k tomuto počtu je nutno p řičíst i další formy styku s návštěvníky, jak o je prodej publikací a optiky, odpovídání na telefo n ick é a písem né dotazy, konzultace pro podniky i jed n otlivce apod. Hlubším rozborem struktury návštěvnosti a dal ších údajů o styku občanů s hvězdárnam i bychom m ohli z jistit další potěšitelné zajím avosti. Např. to, že 25 000 z uvedeného počtu zname ná účast m ládeže na cy k lický ch form ách, převážně ročn í účast asi 1000 mladých lidí na astronom ických kursech. Rovněž potěšitelné je z jištěn í (z nákupu publikací, odběru Říše hvězd, dopisů apod.), že o astronom ii se zajím á hlubším způsobem stále více lidí, je jic h ž počet zřejm ě značně přesahu je 10 000 osob. B ilan ce uplynulých třic e ti let je velmi radostná. Tím spíše, že se podařilo n ejen vybudovat akceschopnou síť, kterou je možno rozši řovat, ale proto, že v d alších d esetiletích je možno navázat na zkuše nosti z m inulých let. Pozornost byla věnována i otázkám koncepčním . M inisterstvo kultury ČSR vydalo již v ro ce 1964 nový organizační řád. Činnost hvězdáren (zejm éna v ětších ) a p lan etárií se stabilizovala. Pra covníci těch to zařízení získali již značnou praxi. Lze tedy očekávat, že v důsledku příznivých m inulých výsledků dojde ke vzniku nových forem popularizační činnosti, ke tvorbě dalších m etodických m ate riálů a pomůcek a ke zlepšování činnosti, k terá v m nohých sm ěrech
snese vysoká m ěřítka a srovnání s činn ostí jin ý ch zařízení na světě. A mnohdy je předčí. Při bilancování popularizace astronom ie za posledních 20 let je nutno o cenit i jednu z velm i významných forem popularizace a stro nomie — p ráci časopisu Říše hvězd. O úspěšné p ráci svědčí n ejen kvalita obsahu, počet článků, zpráv a ak tu áln ích in form ací (za 30 let zhruba 1000 článků, 50 000 zpráv, aktuálních inform ací a drobných plánků), ale zejm éna to, že vydávaný počet výtisků zdaleka n estačí krýt poptávku. Podobná je i situ ace v populární astronom ické lite ra tuře. I když v počtu titulů a výtisků náš řada velkých států předčí, přesto je možno vyjádřit uspokojení s vydáváním této literatu ry u nás, a to jak norm álním i nakladatelstvím i, tak zájmovými náklady jed n ot livých publikací pro velké hvězdárny a planetária. A náklady jsou té m ěř okam žitě rozebrány. Uvedme jen pro příklad, že v posledních šesti le te ch bylo zcela rozebráno 6000 map M ěsíce a 150 000 kusů map oblohy, k teré K artografia vytiskla pro petřínskou hvězdárnu, praž ské planetárium a hvězdárnu v Hurbanově. Tyto náklady jsou větší než ty, k teré obvykle jdou do sítě knižního trhu u nás a dokonce i v zahraničí. Mezi n ejú sp ěšn ější akce posledních let patří bezesporu výstavy po řádané k výročí narození J. K eplera v roce 1971 a M. Kopernika v roce 1973. A to n ejen pro rozsáhlost a kvalitu těch to výstav, ale zejm éna pro skutečnost, že na je jic h putování se podílely tém ěř všechny větší hvězdárny v ČSSR, a že účast na těchto výstavách čin ila asi 300 000 osob. Dvě z těchto výstav jsou je ště dnes v provozu a exponáty ze tří byly dány k dispozici hvězdárnám k výzdobě je jic h expozic. Jiří
Grygar:
ŽEŇ O B J E V Ů 1974 2.
HVĚZDY
Opouštíce sluneční soustavu, musíme se s líto stí rozlou čit s výteč nou rozlišovací schopností, studiem detailů a vůbec prvotřídním i astronom ickým i inform acem i. Vstup do hvězdného vesmíru je bohužel i dnes spjat především s problém em , ja k získávat d ostatečně věro hodné údaje na vzdálenost o Čtyři až třin á ct řádů vyšší než v domá cím prostředí naší vlastní p lanetárn í soustavy. A tak zaznam enávám e jako pozoruhodný o b je v h v ěz d n ý ch sk v rn na trp asličích eruptivních hvězdách — jde tudíž o objev útvarů, k teré na Slunci studujem e už dlouho a ve všem pohodlí. Podle D. J. Mullana dosahuje m agnetické pole v těchto hvězdných skvrnách intenzity 104 až 3 X 1 0 4 G a teplota 1590—1890 K. Polští astronomové Dziembowski a Kozlowski se zase zabývali u rče ním povahy jiného druhu trp asličích hvězd, a to c e f e id typu AI V elorum. Jsou to hvězdy s periodami 0,05 až 0,25 dne o průměrném spek trálním typu A2 až F2 a amplitudě větší než 0,3m. Podle polských autorů jsou to staré hvězdy diskové populace s degenerovanými hélio
vými jádry, jež postupně přecházejí do stádia bílých trpaslíků. D. Koester odvodil nové údaje pro dlouhoperiodickou proměnnou Míra C eti. Je jí poloměr činí 1,13X19® km, což je 163 poloměrů Slunce, abso lutní bolom etrická hvězdná velikost dosahuje — 3,8m a vzdálenost je 52 pc. Spektrofotom etrie S íria v oboru 2500 až 3700 Á s rozlišením 7 A, vykonaná na palubě Gemini 12 v listopadu 1966 Lovellem a Aldrinem ukázala, že rozložení energie ve spojitém spektru je v dobrém sou hlase s modely hvězdných atm osfér. Začátkem roku byla zjištěn a nová epizoda vytváření plynného obalu (sh ell) u hvězdy £ O phiu chi a v říjnu vzplanula N ova S ag itarii, objevená Japoncem Y. Kuwanem. Podle prohlídky archívních snímků nedosáhla nova od r. 1899 nikdy meze l l m. Brzy po maximu (9 m) byly ve spektru pozorovány absorpce odpovídající rozpínání rych lostí 3200 km/s. Další absorpční systém vykazoval rychlost —1650 km/s. Dne 9. listopadu nalezl Sanduleak Novu P ersei 1974, jež byla l l m, ale podle vzhledu spektra již asi o 3m po maximu. Z kosm ické stanice OAO-2 byla v ultrafialovém oboru fotom etrována nova FH S erp en tis 1970. Nova byla opticky klasifikována jako poměr ně rychlá, tj. s prudkým spádem jasnosti po maximu. J. S. Gallagher a D. A. Code však zjistili, že v daleké u ltrafialové oblasti stoupala jasnost novy ještě 30 dnů po vizuálním maximu. Na téže stanici byly měřeny novy V 603 A ql a RR P ct a odtud odvozeny barevné teploty 25 000 a 35 000 K, jakož i svítivost kolem 10 svítivostí Slunce. V r. 1934 vzplanula proslulá nová DQ H ercu lis. Loni se zabývali m ě řením polarizace novy skupiny na McDonaldově observatoři, jakož i na hvězdárně Mauna Kea. Odtud vyplývá, že záření novy je lineárně po larizováno a polarizační vektor rotuje s periodou 71,l s. Perioda je pro jevem rotace a polarizace vzniká jako důsledek synchrotronové emise. To naznačuje souvislost pulsarů a zdrojů záření X. Také kruhová pola rizace je proměnná s touže periodou. Skutečná rotační perioda je však dvojnásobná. Američtí autoři F. M. Stienon aj. uveřejnili nové údaje o emisním objektu HBV 475 (V 1329 C yg). Z 210 fotografických m ěření v letech 1891 až 1973 vyplývá, že objekt byl v letech 1891 až 1965 kolem 15m s oscilacem i do ± l m. Poměrně vzácně však v tomto údobí jeho jasnost k lesala až nad 17—18m, a to údajně v periodě 960 dní. V polovině roku 1966 došlo k výbuchu až na 11,5m. I po výbuchu jsou na světelné křivce patrné o scilace s periodou 960 dní a amplitudou přes 2m. V r. 1970 zmizelo u ltrafialo vé kontinuum. Na rozdíl od naší původní předsta vy, kdy jsm e soudili, že u ltrafialo vá em ise a pás v oblasti 4600 Á pocházejí z prim ární W olfovy-Rayetovy složky objektu, domnívají se zmínění autoři, že tyto jevy vznikaly v ro zp ín ající se obálce kolem celého objektu, jenž je zákrytovou dvojhvězdou s velmi dlouhou perio dou 959 dnů. Obdobných sym biotických objektů s dlouhými perioda mi je údajně známo kolem čty řiceti. Naproti tomu sovětští autoři Mandel a Archipovová existen ci uvedené periody — a tím i zákrytový dvojhvězdný ch arak ter soustavy — ze svých m ěření nepotvrdili. Na základě spekter, jež jsem v září 1974 pořídil v Asiagu, se ukazuje,
že v objektu dochází ke stále novým změnám. Ve spektru se objevily čáry, svědčící o zvyšující se ex citaci v obalu, například Fe VI. Nebu lární čáry zakázaného kyslíku a neonu prakticky zmizely. O bjekt je nyní zhruba 14m. R. Hanbury Brown aj. uveřejnili seznam 32 ú h lo v ý ch prů m ěrů h v ěz d , zm ěřených intenzitním interferom etrem v Narrabri. Jsou to m ěření vy konaná za osm let od června 1964 na základnách 10 až 188 m. Mezná hvězdná velikost přístroje byla zpočátku + l , 5 m. Do roku 1971 se díky rozmanitým zlepšením zvýšila na + 2,5m. V seznamu jsou hvězdy spek trálních typů 0 5 f až F8. P. van de Kamp pořídil Sproulské hvězdárně 900 desek blízké trpas ličí hvězdy e Eri v letech 1938—1972, pomocí 60cm refraktoru. Hvězda je vzdálena 3,3 pc. Z odchylek přím očaré dráhy odvodil autor, že hvěz da má neviditelného průvodce, obíhajícího s periodou 25 let o hm ot nosti šestk rát vyšší než Jupiter, tj. 0,006 hm otnosti Slunce. Předešlé van de Kampovy práce o p rů v o d cích (p lanetách) B arn ard ov y h v ěz d y kritizovali Gatewood a Eichhorn. Na základě pozorování z Alleghanské observatoře zjistili totiž po pečlivém vyloučení p řístrojových a pozo rovacích chyb, že Bernardova hvězda n ejev í vlnovky na dráze, jak uvádí van de Kamp. Autoři soudí, že při tak dlouhodobých pozorová ních nelze vyloučit drobné změny g eom etrických vlastn ostí sproulského dalekohledu, které jsou pak nesprávně považovány za změny v po loze hvězd. Tím je ovšem ohrožen jediný pozitivní důkaz o existen ci planet mimo náš vlastní p lanetární systém. Zajímavou metodu pro u rčení hm otnosti osam ělého bílého trpaslíka užili G. Gatewood a J. Russell při analýze pohybu známé van M aan en ovy h v ěz d y 2. Bílý trpaslík je 13m ve vzdálenosti 4,3 pc v souhvězdí Ryb. Byl fotografován 75cm refraktorem Alleghanské observatoře v letech 1917 až 1973. Jelikož během té doby se m ěřiteln ě zm ěnila vzdálenost hvězdy od nás, mění se vlivem perspektivy i velikost vlastního po hybu. Odtud lze geom etricky vypočítat skutečnou rad iáln í rychlost, jež činí 6 km/s, zatím co ze spektra vychází zdánlivá rad iáln í ry ch lost + 33 km/s. Nesouhlas, ja k známo, je způsoben gravitačním rudým posuvem. V elikost posuvu je úměrná hm otnosti a nepřím o úměrná poloměru objektu. Jelikož svítivost i teplotu hvězdy známe, lze z toho poloměr trp aslík a spočítat — činí 0,013 poloměru Slunce. Odtud pak dostáváme hm otnost 0,7 hm otnosti Slunce. Tíhové zrych len í ná po vrchu trp aslíka je o pět řádů vyšší než na Zemi. N ejteplepším a n e j svítivějším bílým trpaslíkem zůstává stále S íriu s B, jehož revidovaná vizuální hvězdná velikost je S.OS^O,!!111. E. L. Robinson studoval jedinou trp asličí novu, EM C ygni, která je nejen zákrytovou, ale i spektroskopickou dvojhvězdou s oběma složka mi ve spektru. K erupcím dochází v intervalech od 18 do 25 dnů a amplituda je až 2,0m. Odtud se dá odvodit hmotnost bílého trpaslíka 0,70*0,18 hmotnosti Slunce a červeného eruptivního trpaslíka 0,90*0,17 hmotnosti Slunce. Oběžná perioda je 0,29 dne. Mnoho zájmu bylo loni věnováno z á k r y to v é d v o jh v ě z d ě LY Aur, k te rou objevil v r. 1968 P. Mayer z Astronom ického ústavu MFF UK. Uká zalo se totiž, že hvězda patří k n ejranějším zákrytovým systémům —
D alekohled. Z eiss-co u d é 1 5 0 /2 2 5 0 m m v c e n t rá ln í k o p uli h v ěz d á rn y ve Val. M eziříčí. V pozadí je vid ět za d n í p r o je k c i diapozitivů na m a tn é sklo.
H v ězd á rn a ve V a la šsk ém M eziříčí. N a h o ře je d a le k o h le d Z e iss-C a ssegra in 1 5 0 /2 2 5 0 v e v ý ch o d n í k o p u li, vpravo n a h o ře d a le k o h le d Z eiss-co u d é 1 5 0 /2 2 5 0 mm v c e n t rá ln í k o p u li a vpravo d o le je p o h led od jihu na budovu o d b o rn éh o p ra c o v iš tě ; v pozadí je h lavní budova h v ěz d á rn y .
D a lek o h led Górz 2 4 0 /4 0 0 0 m m v zá p a dn í k o p uli h v ěz d á rn y ve V a la šsk ém M eziříčí.
primární složka je jediná známá složka dvojhvězdy spektrálního typu O 9,5 III. Hvězda byla především sledována pomocí orb itáln í stan ice OAO-2, a tak byly pořízeny světelné křivky v šesti oborech od 1550 do 4250 A. Pro studium tak raných hvězd m ají ultrafialová pozorování obzvláštní význam, neboť právě v této oblasti žhavé hvězdy nejvíce září. Elem enty z pozemních pozorování u rčili Mayer a T. B. Horák a z orbitálních pozorování G. E. McCluskey a Y. Kondo. Hmotnosti složek jsou 24,8 a 11,3 hm otnosti Slunce, poloměry 9,3 X 1 0 6 km a 7,0 X 1 0 6 km a hustoty řádově 10'2 hustoty Slunce. V elká poloosa dráhy měří 24,4 X 1 0 6 km. Podle těchto výsledků se prim ární složka již vzdá lila z hlavní posloupnosti, ale dosud nezačala předávat hmotu sekun dární složce. V ultrafialovém oboru byla sledována ještě zákrytová dvoj hvězda 6 P ictoris, a to pomocí západoevropské družice TD-1 v pásmu 1330 až 2740 A a také A lg ol družicí OAO-2 v pásmu 1500—2980 Á. Další zákrytovou dvojhvězdou, jež na sebe upoutala pozornost, byla U C ep h ei. A. Batten a C. S carfe z observatoře ve V ictorii z jistili silné Balmerovy em ise během totality ve dnech 7., 12. a 17. září 1974. Svě telná křivka se rovněž zm ěnila a 12. září se dokonce totalita změnila na parciální zákryt. Poprvé byly em ise v čáře H a pozorovány i mimo zákryt. Druhá absorpční složka vodíkových čar jevila posuv 400 km/s. Objev byl potvrzen M. Plavcem aj. na základě spekter z Lickovy observa toře, jež měla časové rozlišení 10—20 minut. Na počátku totality je silné červené křídlo čáry H a , pak se intenzita obou křídel vyrovná a na konci totality je zase siln ější modré křídlo. Zdá se, že zatím co dříve systém obsahoval pouze jaký si svítící most mezi složkam i, nyní se kolem prim ární složky vyvinul prsten obdobný prstenci v klasickém systému RW Tauri. Lze očekávat, že vytvoření prstence bude dopro vázeno skokem v periodě soustavy. Ita lští astronom ové C. Blanco a S. C ristaldi se znovu zabývali kontro verzním systémem KO A ql. Podle je jic h názoru leží primární' složka na hlavní posloupnosti a sekundář vyplňuje Rocheovu mez, anebo jsou obě složky dosud v rané fázi vývoje, před vstupem na hlavní posloupnost. Další italský tým vedený A. Mammanem z Asiaga prokázal, že dvoj hvězda BF A u rigae nemohla vzniknout rozštěpením jediného útvaru. Hmotnosti složek jsou 5 ©, poloměry rovněž 5 © a vzájem ná vzdále nost činí 13 ©. Složky spektrálníh o typu B5 V jsou tudíž v dotyku s Rocheovou mezí. Roxburghova teorie štěpení (1965) udává však pro tento případ horní mez hmotností jen 4 ©. Autoři soudí, že až složky opustí hlavní posloupnost, vytvoří hvězdu spektrální třídy Be. Emisní hvězdy typu Be by pak byly produktem vývoje dvojhvězd se stejnou hmot ností složek. To je též ve shodě s názory ondřejovských astronomů P. Harmance a S. Kříže na povahu hvězd s obálkou (sh e ll). Oslabilo by to Kopalovu námitku proti teorii o výměně hmoty v soustavách těs ných dvojhvězd. Kopal totiž upozorňuje na nápadný nedostatek dvoj hvězd se stejným i hmotnostmi složek. R. E. Taam uveřejnil hydrodynam ické řešení problému v ý m ěn y h m o ty v tě s n é d v o jh v ěz d ě. Našel stacion ární řešení pro synchronní a asyn chronní rotaci. Na povrchu prim ární složky se vytváří horká skvrna. V oblasti, kde se orbitální plynný proud sráží s přímým (m ostem ), do chází k turbulenci.
J. C. W heeler aj. se zabývali v z n ik em n eu tro n o v é h v ěz d y v so u sta v ě tě s n é d v o jh v ěz d y . Všeobecně se soudí, že vzniku neutronové hvězdy musí předcházet výbuch supernovy. To je ovšem tak drastický jev, že vede nutně ke značné excen tricitě dráhy, což je však v rozporu s pozoro váním rentgenových dvojhvězd, kde jsou dráhy zcela kruhové. Je tudíž potřebí nalézt mechanismus, který po explozi vrátí dráze kruhový ch a rakter. Obecně jsou m yslitelné jednak slapové síly anebo vhodný typu přenosu hmoty. Důsledkem jsou však patrně sekulárně nestabilní drá hy. Tak například W. M. Sparks a T. P. Stech er uvažovali systém , slo žený z červeného obra a bílého trpaslíka. Ukázali, že bílý trpaslík bude obíhat po spirálově se zm enšující dráze, až konečně vstoupí do atm osféry obří hvězdy, čímž se rychle zabrzdí a spadne do jádra obří složky. Srážka s jádrem vyvolá explozi supernovy. Pozůstatkem výbu chu by byla osam ělá neutronová hvězda. Ve prospěch modelu hovoří zmíněné rentgenové dvojhvězdy. Tak například u čerstvě identifikova né zákrytové dvojhvězdy Cen X-3 se perioda oběhu kom paktní složky zkracu je tak rychle, že ke srážce by mělo dojít už za tisíc let — domněnka bude tudíž ověřena co nevidět. Také J. W helan a I. Iben hledali p ř e d c h ů d c e su p ern ov . Zabývali se výskytem supernov I. typu v elip tických galaxiích. Tvrdí, že to jsou dvojhvězdy s oběžnými periodami od 1 do 6 let. V původní konfiguraci měla prim ární složka střední hm otnost od 1,8 do 3 ©, zatím co lehčí sekundář měl jen kolem 0,8 ©. Původní oběžná doba byla 5 —9 let. Prim ární složka se rychle vy vinula a stala se bílým trpaslíkem s hm otností 1,4 ©. Sekundární složka se vyvíjela celých 10 miliard let, až dosáhla obří větve. V tomto období počal přenos hmoty na prim ární složku, což nakonec vede k výbuchu bílého trpaslíka, a tedy k supernově. Ukazuje se, že spektrum supernov se podobá spektru nov: kontinuum září jako černé těleso až přes ně se překlád ají em ise typu P Cygni. D. Cox soudí, že po (asym etrickém ) výbuchu supernovy se v mezihvězdné látce vytvářejí jakési tu n ely. Systém tunelů se navzájem protíná a na rozhraních dochází k rozm a nitým hydrodynamickým jevům, zatím zcela neprostudovaným. Manželé Irvinovi nalezli nový o p t ic k ý p o z ů s ta te k su p ern o v y v so u h v ěz d í C entau ra. Objevili vláknovou mlhovinu v okolí rádiového zdroje, jenž je zřejm ě rovněž zbytkem téže supernovy. Zdroj je vzdálen 220 pc od galak tické roviny a od nás asi 1,3 kpc. Další zbytek supernovy n a lezl E. M. B erk hu ijsen v g alak tick é délce 194,7° a šířce + 0 ,4 °. Sm yč ková mlhovina na rozhraní souhvězdí Oriona a Blíženců má poloměr 60 pc při vzdálenosti 1 kpc a expanduje rych lostí 20 km/s. Je jí stá ří lze odhadnout na milión let. Energie expanze činí 5 X 1 0 50 erg. V m lho vině byly zjištěny četné oblasti vysoké em ise, jakož i em isní oblasti ionizovaného vodíku o bsah u jící rané hvězdy. Bud tedy při expanzi obla ku došlo k intenzivnímu tvoření hvězd, anebo byl je jic h vznik uspíšen průchodem rázové vlny, jež doprovázela explozi. Je to největší a sou časně n ejstarší dosud známý optický pozůstatek supernovy. Stá ří ran ných hvězd se odhaduje na 700 000 let, v dobrém souhlase se stářím supernovy. (P o k r a č o v á n í p ř íš tě )
Z A T M Ě N Í S L U N C E 11. 5. 1 9 7 5 Při letošním květnovém novu nastává částečn é zatm ění Slunce, k teré bude u nás viditelné. Po delší p řestávce tak budeme mít možnost — pokud to počasí dovolí — pozorovat opět sluneční zatm ění. Poslední zatm ění Slunce jsm e viděli 25. února 1971; nastalo v dopoledních ho dinách a jeho velikost u nás byla 0,52. Další dvě zatm ění, která na stala 10. červ ence 1972 a 30. června 1973, nebyla prakticky z území Č eskoslovenska pozorovatelná. Částečné zatm ění Slunce dne 11. května t. r. bude viditelné z roz sáhlého území sev ern í části Afriky, Evropy, severn í čá sti Asie, s e verní části A tlantického oceánu, Grónska a n ejse v ern ě jší části Sev er ní Ameriky. Zatmění začíná v 5h09,2m efem eridovaného času v místě, jehož efem eridová zem ěpisná délka je —0°28' a zem ěpisná šířka + 31°37' — tedy v oblasti alžírsk é Sahary nedaleko známého m ísta Colomb B éch ar. N ejvětší fáze zatm ění — 0,86 — n astan e v 7h17,5m efem eridového času v severní části Foxeova zálivu v sev ern í Kana dě, v m ístě, jehož efem eridová zem ěpisná délka je -*-80°33' a zem ě pisná šířk a + 69°47'. Zatm ění končí v 9h25,6m efem eridového času v Ochotském m oři mezi ostrovem Sach alin a jižním cípem Kam čatky v m ístě, jehož efem eridová délka je — 149°57' a zem ěpisná šířka + 49°48'. U nás budou pom ěrně příznivé podmínky k pozorování tohoto za tmění, jehož začátek nastane asi 2 hodiny po východu Slunce. Na průsečíku 15° poledníku východně od G reenw iche a 50° rovnoběžky sev erní šířky vychází Slunce 11. května ve 4h22m. Na tomto průse číku bude výška Slunce nad obzorem v době začátku zatm ění 18°, v době n ejvětšího zatm ění 27° a v době konce zatm ění 36°. V Hvěz dářské ro čen ce 1975 je (na str. 85) znázorněn průběh zatm ění — po hyb m ěsíčního kotouče vzhledem k disku Slunce. Protože však Hvěz dářská ročen ka uvádí časové okamžiky začátku, středu a konce za tm ění jen pro Prahu, a protože tyto časové okam žiky budou dosti roz dílné (až o několik málo m inut) pro ostatn í m ísta na území našeho státu, vypočetl jsem začátky a konce zatm ění pro 10 k rajsk ý ch měst, ja k je uvedeno v tabu lce. Údaje v tabu lce byly počítány na p očítači Místo
Z a čá tek ( S E C )
K o n ec (S E Č )
P ra h a Ostí nad Labem Plzeň H rad ec K rálo v é České B u d ějovice Brno O strav a B ra tisla v a B an sk á B y strica K ošice
6 h2 3 m45 s 6 24 24 6 23 02 6 24 25 6 22 25 6 23 27 6 24 56 6 22 25 6 24 02 6 25 11
8 h16m3 5 s 8 18 03 8 15 25 8 17 23 8 13 34 8 14 45 8 17 04 8 11 51 8 14 08 8 14 45
Minsk podle Besselových elem entů z publikace The Astronom ical Ephem eris for the Year 1975. Pro ostatní m ísta lze snadno in terp olací u rčit alespoň přibližný čas začátku a konce zatm ění. V elikost zatm ění je v Praze 0,43 a neliší se příliš od velik osti zatm ění v ostatních m ístech. Jak a co při částečném zatm ění pozorovat, je uvedeno v knížce prof. Vanýska a autora tohoto článku : Zatmění a zákryty nebeských těles (str. 45 a n á sl.), kterou vydalo N aklad atelství Č eskoslovenské ak a demie věd v Praze v roce 1963. Tam je možno se příslušně poučit. Nicméně bych ch těl -upozornit, že ojed in ělé snímky zatm ění, zvláště kolem n ejv ětší fáze, a často je ště bez přesného časového údaje, jsou sice velmi hezké a působivé, ale ned ají se n ija k zpracovat a zhod notit a nem ají tudíž nejm enší vědecké ceny. To platí pro fotografie černobílé, nehledě k barevným. Barevný film by si měl každý am atér n ech at na jin é p říležitosti a nem rhat jím při zatm ění Slunce. Z pozorování částečného zatm ění Slun ce lze jed ině u rčit k orekci efem eridového času, nebo přesn ěji řečeno rozdíl mezi efem eridovým časem a časem TUC, vysílaným v podobě časových signálů. To však je možno pouze ze série pozorování, ať již vizuálních nebo fo to g ra fický ch v době jen několika minut po začátku a před koncem za tm ění. K vizuálnímu pozorování je nutný přesný m ikrom etr, tedy p ří stroj am atérsky nedostupný. K fotografování je možno použít nejlépe zrcadlovky na kinofilm , ale pozor: vhodně zeslabit sluneční záření helioskopem nebo temným filtrem , aby po zatm ění nebylo nutno nést fotoaparát do opravny pro zničenou závěrku. Vše je n ejlép e předem vyzkoušet! Ke každému sním ku je nutno mít čas s přesností asi 0,1 sekundy, což není velký problém vzhledem k trv ale vysílaným čs. č a sovým signálům , k teré lze zachytit na upravený rozhlasový přijím ač. Sam ozřejm ou podmínkou je, že je nutno znát s dostatečnou přesností zem ěpisnou polohu pozorovacího m ísta a jeh o nadm ořskou výšku. Dojdou-li red ak ci Říše hvězd hodnotná pozorování, u veřejním e je. Na celé řadě našich lidových hvězdáren jsou pro to vhodné předpo klady. Výpočty mohou být zajištěny cen tráln ě, protože jsou k dispozici příslušné program y pro počítač Minsk.
C o n o v é h o v a s t r o n o mi i J E Š T Ě
XIII.
J U P I T E R Ů V
D alší 3 p olo h y n ov éh o Ju p itero v a m ě s íce získ al 17. a 18. říjn a a 12. p ro s in ce m. r. C. T. K ow al 122cm Schm id tovou k om orou na Mt P alo m aru . V p ro sin ci m ěl XIII. m ěsíc jasn o st 2 0 ,5m. Z tě c h to a d řív ějších p ozic po-
K O M E T A
B O E T H I N
První k om etu leto šn íh o ro k u objevil 4. led n a Leo Boethin (A b ra, Filip ín y ). D alší p o zo ro v án í získ al 5., 7. a 8. led n a, kdy b yla asi 12**. Jasn é m ěsíčn í sv ě tlo zn em ožnilo d alší sled o -
M Ě S Í C
č íta l K. A ksnes novou d ráh u m ě s íce ; sklon d ráh y k ek lip tice v y šel i = = 2 6 ,7 °, e x c e n tr ic ita e = 0,146 a oběžná doba P = 240 dní. Je zřejm é, že elem en ty d ráh y jsou s tá le je ště jen přibližné a d alší p ozice je upřesní.
1 9 7 5 a
vání k om ety , k te r á b yla o p ět pozoro v a te ln á až od 1. ú n o ra . Dne 10. ú n o ra ji fo to g ra fo v a l ta k é M. A ntal na S k aln atém P lese. V so u ča sn é době se v zd alu je jak od Zem ě, tak i od
S lu n ce. Z p oz o ro v á n í do v y p o če tl B. G. M arsden ele m e n ty d rá h y : T =
T U l— TUC TU2— TUC
+ 0,7028* + 0 ,6 9 8 0
q
= 1,1375 AU
V
17. I.
+ 0,6742s + 0,6 7 0 8
+ 0 ,6 6 1 7 s + 0 ,6 5 9 0
Č asové zn am en í č s . ro z h la s u se vysílalo z k yv ad lo v ý ch hodin dne 2. I. od 9h0 0 m do l l h30m a dne 12. I. od
1 > 1950,0
= 6,02° J
12. I.
7. I. + 0 ,6 8 8 7 s + 0 ,6 8 4 7
= 1 3 ,1 0 ° = 2 4 ,03°
S I G N Á L Ů
Č A S O V Ý C H 2. I.
0 Q
1
1975 I. 7,15 EC
O D C H Y L K Y Den
10. ú n o ra p řed b ěžn é
L E D N U 22. I. + 0 ,6 4 9 ls + 0 ,6 4 6 9
1975 27. I. + 0,6356s + 0 ,6 3 4 0
9h 30m do 8 h30m dne 13. I. — V ysvětlen í k ta b u lce viz ŘH 56, 20; 1 /1 9 7 5 . V la d im ír P tá ček
Z lidových hvězdáren a ast ronomi ckých kroužků H V Ě Z D Á R N A
VE
V A L A Š S K É M
Z ájem o astro n o m ii byl ve V a la š ském M eziříčí již po p rv é sv ěto v é v á l ce . V polovin ě d v a c á tý c h le t se n ě kolik a m a té rů pod veden ím u čite le A ntonína B a lln e ra věnu je a stro n o m ii. A m atérsk é n ad šen í v rch o lí v r. 1928, kdy A. B a lln e r buduje sice d řev ěn o u , a le jednu z p rv n ích astro n o m ick ý ch h vě z d á rn iče k u n ás. Na svém p ozem ku jižně od m ě s ta , v n ad m o řsk é v ý š ce 333 m , v m íste ch z v an ý ch S tín ad la, neboť tam bývalo p o p rav iště. T ato h v ě z d á rn ičk a se s tá v á c e n tre m v a la š sk ý ch a stro n o m ů a m a té rů , k olem ní se so u střeď u jí n ov í z á je m ci ze v šech v rste v o b y v a te lstv a , h lav n ě však z řa d m lád eže. D odnes jak o h is to ric ká p a m á tk a je z a ch o v á n a . Ihned po sk o n če n í d ru h é sv ěto v é válk y vzn ik á z ájem sk upiny a m a té rů vybu dovat ve V alašsk ém M eziříčí n o vou m o d ern í h vězd árn u . M ísto p ro novou h v ě z d á rn u bylo zv o len o v t ě s né blízkosti původní h v ězd árn ičk y . A tak po č e tn ý c h ú tra p á c h , kdy ro z sah p rá c e byl nad síly i d o s t p o č e t ného b rig á d n ick é h o k olek tiv u , d ok o n ču je v r . 1955 m ístn í stav eb n í podnik hlavní budovu h v ě z d árn y se třem i kopulem i a sa m o sta tn o u bytovou jed notku s c e n tr á ln í k o teln o u . Dne 1. ř í j na 1955 je h v ě z d á rn a u ved en a do provozu, a le zatím bez zv láštn íh o p ří * A d re sa : 757 01 V a lašsk é M eziříčí, te le fo n : 2693. .
MEZI ŘÍ ČÍ *
stro jo v é h o vy b av en í. P ro je k t byl však řešen v elk o ry se a p o č íta l s vybudo váním d alšíh o ob jek tu h vězd árn y , k terý byl d o k o n čen v r. 1964, budo vou o d b o rn éh o p ra co v iš tě . V ýhledově v p ro jek tu bylo již teh d y p o čítán o se sp ojen ím obou budov d alší, v n íž by bylo ta k é p lan e tá riu m . Od d ostav b y h lav n í budovy h v ěz d árn y do so u ča sn é doby se n eu stále vy lep šu je okolí, pozem ek h vězd árn y ve v ý m ěře asi 1,5 h a. Pozem ek je postu pn ě m ěn ěn v le so p a rk , čím ž se v y tv á ří p říro d n í b a rié ra p ro ti sv ě t lům i hluku n e u stá le se ro z r ů s ta jíc í ho m ě s ta , v y tv á ří se i u klid ňu jící a p říjem n é p ro stře d í p ro n ávštěvn ík y h vězd árn y . Prvým ře d itelem h v ězd árn y byl v lé te ch 1955 až 1961 Jo sef D oleček. Od r. 1961 d od nes je řed itelem au to r to h o to člán k u . N ad řízen ý m o rg án em h v ězd árn y je O kresní n áro d n í výbor — od b or k u ltu ry ve V setín ě. H lavní b ud ova m á v p rvém podlaží vstu p n í h alu , k te rá je so u ča sn ě 1 v ý s ta v n í p ro sto ro u . P řed n ášk o v ý sál s k a p a cito u 70 osob m á sam o statn o u p ro m íta cí kabinu (v m e z ip a tř e ), vy b aven ou p ro je k to re m 16m m zvuk o v ý ch film ů, d iap ozitivů 5 X 5 c m 2, m ag n eto fo n em a ste re o g ra m o fo n e m . N ěk teré z tě c h to p řístro jů lze d álk o vě o v lá d a t od ře č n ic k é h o sto lu v p řed n ášk o v ém sá le . V budově je h lav n í č á s t p říru čn í od b o rn é k nihov
ny asi s 90 0 0 sv azk y, č a so v á la b o ra to ř v y b av en á N ovákovým i k yv ad lo v ý mi hod inam i (stře d n í č a s ] , k y v ad lo vým i h od inam i K essels-A lto n a (h v ězd ný č a s ) , tra n sisto ro v ý m i k řem en n ý mi h od inam i TKH 1 (S Č ), šestisto p ý m ra z icím ch ro n o g ra fe m v lastn í výrob y, o b o u stran n ý m d o ro zu m ív acím z a říz e ním se všem i čty řm i k opulem i, o s c i loskop y a d alším i doplňkovým i p ří stro ji. V té to budově jsou p raco v n y ře d ite le a o d b o rn ý ch p raco v n ík ů (d e m o n s trá to rů ), h osp o d ářsk o-ad m in istra tiv n í a m e te o ro lo g ick á . Ve d ru hém p od laží je sk lad a stro n o m ick ý ch p řístro jů , c e n trá ln í k op ule 0 6 m s d alek o h led em Z eiss-C oudé 1 5 0 /2 2 5 0 mm v če tn ě b o h a téh o p říslu šen stv í. V té to kopuli je i zad ní p ro je k ce d ia pozitivů 5 x 5 c m 2, k te ro u je m ožné vhodně d op lň o v at v z d ě lá v a cí p r o g r a my u d alek o h led u . Z d ru h éh o p o d la ží je p řístu p n a te r a s a a z té jsou vstup y do dvou m a lý ch k opulí o p rů m ě re ch 3 m. K opule v ý ch o d n í je vy b aven a z rca d lo v ý m d alek o h led em Z e iss-C a sse g ra in 1 5 0 /2 2 5 0 m m , k op u le záp ad n í z rca d lo v ý m d alek o h led em G O rz-C assegrain 2 4 0 /4 0 0 0 m m . Oba d alek o h led y v m a lý ch k op ulích m ají p a ra la k tic k é m o n táže s hodinovým i p ohony. Budova o d b o rn éh o p ra co v iš tě m á vstu p n í h alu , z níž je p řístu p n a v elk á m od ern í fo to g ra f ic k á la b o ra to ř. P řes p ra co v n u o d b o rn ý ch p raco v n ík ů i p řes fo to g ra fick o u la b o ra to ř je p řístu p n a slu n e čn í la b o ra to ř, v y b av en á lom eným věžovým d alek o h led em 1 0 0 /7 0 3 0 mm p ro sled o v án í slu n e čn í fo to sfé ry , d á le zaříz e n ím p ro z p ra co v á v á n í n e g a tivů slu n e čn í fo to sfé ry zp ětn ou p ro jek cí na kouli (re s titu č n í z a říz e n í) a
Č T V R T S T O L E T Í
PROST
Rok 1974 byl jubilejním ro k em 25. v ý ro čí e x iste n ce p ro stě jo v sk é a s t r o nom ie. N ejv ětší m ě ro u se tě c h to oslav z ú ča stn ila lid ová h v ězd árn a v P ro stě jově, k te ro u n a v štív ilo p řes 3500 z á jem ců z řa d v e ře jn o sti. Lze s p o tě šen ím k o n sta to v a t, že z v aln é v ě tš i ny se re a liz o v a n ý ch a k cí zú ča stn ila m lád ež, a to n ikoliv n a popud šk oly, nýbrž z v la stn íh o ro zh o d n u tí. T ento
za říz e n ím p ro z p ra co v á v á n í sním ků slu n e čn ích p ro tu b e ra n cí. Ve 2. p o d la ží je p řístu p n a te ra s u k h elio statu lom en éh o věžo v éh o d alek o h led u . Do m in an to u té to budovy je jižní kop u le 0 6 m . V ní je n a m o n táži Zeiss VII h lav n í d alek o h led Z eiss AS 2 0 0 /3 0 0 0 m m , slo u žící v izu áln ím p o zo ro v án ím , fo to e le k trick ý m p o z o ro v á ním zák ry tů h vězd M ěsícem , fo to g r a fován í d etailů slu n e čn í fo to sfé ry a p o in taci. Na té to p a ra la k tic k é m on táži je d ále in sta lo v á n d alek o h led p ro fo to g ra fo v á n í slu n e čn í fo to sfé ry p ro jek cí s o b jek tiv em Z eiss E 1 3 0 /1 9 3 0 mm a s výsled n ým p rů m ěrem o b razu S lu n ce k olem 70 m m , p ro tu b e ra n čn í k o ro n o g ra f s o b jek tiv em 0 1 5 0 /1 9 5 0 mm p ro vizu ální a fo to g ra fic k é s le dován í slu n e čn ích p ro tu b e ra n cí a a s tro k a m e r a Zeiss 1 2 0 /5 6 0 m m p ro h vězd nou fo to g ra fii. V su te ré n u té to budovy je velm i d ob ře v y b av en á m e c h a n ic k á d íln a, p říru čn í d ílna tru h lá řs k á a sklad m a te riá lu . K p om o cn ý m objek tů m p a tří budova sk lad u a g a rá ž í, p ro v izo rn í u bytovn a p ro p o z o ro v a te le a ú ča stn ík y rů zn ých p ra k tik , sem in ářů ap od . s k ap acito u 12 + 8 lůžek a b yto v á jed n o tk a p ro z a m ě s tn a n ce h v ězd árn y . V su te ré n u t é to b ytové jed n o tk y je ú střed n í k o te l na, z níž jsou v y táp ěn y v še ch n y ob jek ty h vězd árn y . H lavní náplní p ra co v n íh o p ro g ram u je p o ch o p iteln ě v z d ě lá v a cí čin n o st. H vězd árn a ji p ro v ád í n ejrů zn ějším i způsoby — p o p u lá rn ě v ěd eck ý m i p řed n ášk am i, astro n o m ick ý m i p o z o ro váním i p ro v e ře jn o st, film ovým i p ásy, kinem vědy, te ch n ik y a p říro d y , vý stav am i, k u rsy , exk u rzem i ap od . (D o k o n č e n í v p říštím č í s l e )
J O V S K É
A S T R O N O M I E
zájem je n u tn é p o d ch y tit p rá v ě n y ní, kdy se k o sm o n au tik a s tá v á v šed n ostí. Byl p řed n esen cy k lu s p ře d n á šek , z n ich ž n am átk o u lze jm en o v at: C esty k p la n etám , M im ozem ské civ i liz a ce , Vliv S lu n ce na zd rav í a p sy ch ik u člo v ě k a , S o v ětsk á k o sm o n au ti ka, R ak eto p lán y , N eob vyklé úkazy v zem sk é a tm o sfé ře atd . P ro stu d en ty škol II. cy k lu , ale i p ro v e ře jn o st, byl
u sk u tečn ěn z v lá štn í cy k lu s p řed n ášek z fu n d a m e n tá ln ích p a rtií k van tov é m ech an ik y a e le k tro n ik y , d ále pak la se rů a h o lo g ra fie . S o cio lo g ick ý p rů zkum lid ové h v ězd árn y v P ro stějo v ě m ezi v e ře jn o stí m j. u k ázal, že v p ře d n á šk á ch to h o to c h a ra k te r u bude n u t né p o k ra č o v a t i n a d á le . P říslu šn ě m a te m a tick y a fy zik áln ě u p ra v e n é byly n ě k te ré z u ved en ý ch té m a t p ře d n e se ny p ro p e d a g o g ick o u fak u ltu U n iv er sity P a la ck é h o v O lom ouci. Řadou v ý sta v , film o v ý ch v e če rů p ro klub m la d ých a stro n o m ů , p ře d n ášek p ro So c ia listic k o u ak ad em ii a p o ch o p iteln ě ta k é p ozo ro ván í u d alek o h led ů by by lo m ožn é k om p letn í v ý če t a k cí lidové h vězd árn y v P ro stě jo v ě v ro c e 1974 u z a v řít. O n ě k te rý ch d a lších z a jím a v o ste ch se lze d o číst ve sp e ciá ln ě v y d an é b ro ž u ře , k te rá je je ště zd arm a na p ožád án í k d isp o zici na h vězd árn ě. Již v zpom enu tý s o cio lo g ick ý p rů zkum byl ta k é vodítk em p ro se sta v e -
ní p řed n ášk o v éh o cy k lu v ro c e 1975 s n á sle d u jící sk lad b o u : G raser, n a d ě je nebo h ro zb a (30. 1 .) , Vliv S lu n ce na zd rav í a p sychiku člo v ě k a (19. 2 .) , N avštěv u jí n ás b yto sti z v e sm íru ? (27. 3 .) , P ilo to v an é k osm ick é le ty (30. 4 .) , M ěsíc do s ta rtu Sojuzu a A polla (15. 5 .) , S ov ětsk é ra k e ty (2 9 . 1 0 .) , P u lsa ry , k v a s a ry a č e r n é d íry (27. 1 1 .) , Syn o p tick á m ap a, p o v ě trn o stn í situ a ce (1 7 1 2 ). Z a č á tk y p řed n ášek , d op ln ě n ý ch vhodným i film y, jsou stan o v en y vždy na 19. hod. Dne 3. če rv n a v 16 h od. bude p ro d ěti u sp o řád án o film o vé odp oled ne a 25. z á ří bude u sk u te č něn v 19 hod. film ový v e č e r k osm o n a u tick ý ch film ů. Ke sp o lečn ém u letu lodí Sojuz a A pollo bude od 1. k v ě t n a do 30. č e r v n a in sta lo v á n a n a lid o vé h v ězd árn ě v ý sta v a s tým ž n ázvem . D oufám e, že n ě k te rá z u ved en ých a k c í č te n á ř e zau jm e a že n ás v ro c e 1975 n avštíví. Jiří P ru d k ý
Ú k a z y na o b l o z e v k v ě t n u 1975 S lu n c e v y ch á z í 1. k větn a ve 4 h38m, za p a d á v Dne 31. k v ětn a v y ch á z í ve 3 h57m, za p a d á v 1 9 h58 m. B ě hem k větn a se p ro d lo u ží d élk a dne o 1 hod. 21 m in. a p olední v ý šk a Slun c e n ad o b zo rem se zv ětší o 7°, z 55° na 62°. Dne 11. k v ě tn a n a s tá v á č á s te čn é z a tm ě n í S lu n ce, jeh ož velik ost bude 0,43. V P ra z e ú kaz z a č ín á v 6 h 24°!, s tře d z a tm ě n í bude v 7 h18m a k on ec v 8 h1 7 m. G rafick é zn ázo rn ěn í p rů běh u z atm ěn í n a le z n em e ve H věz d á řsk é ro č e n c e 1975 (s tr . 8 5 ). M ěsíc je 3. k větn a v 7h v p osled ní č tv rti, 11. k větn a v 8 h v n ovu, 18. k větn a v l l h v p rv n í č tv rti a 25. k v ě t na v 7h v úplňku. V odzem í je M ěsíc 5. k větn a, v p řízem í 20. k v ětn a. P ři úplňku 25. k větn a n a sta n e ú plné z a tm ěn í M ěsíce, k te ré v šak u n ás n e bude p o z o ro v a te ln é , p ro to že M ěsíc v stup uje do p olo stín u p rá v ě v době, kdy zap a d á . B ěhem k větn a n a sta n o u k on ju n k ce M ěsíce s těm ito p la n e ta m i: 6. V. ve 1 4 h s M arsem , 8. V. v l l h s Ju p iterem , 13. V. ve 2^ s M erk u rem , 14. V. v 1 9 h s V enuší, 15. V. ve 13h se S atu rn e m , 22. V. ve 22h s U ran em
a 25. V. ve 20 h s N eptun em . Dne 22. k v ětn a n a sta n e k on ju n k ce M ěsíce se Spikou. M erk u r je vid iteln ý v e č e r k rá tc e po záp ad u S lu n ce. P o čátk em m ěsíce za p a d á ve 20 h38m, v polovin ě ve 21h 4 7 m a k on cem k větn a ve 2 1 h0 4 m. B ě h em k větn a se zm en šu je jasn o st Merk u ra z — l ,0 m na + 2 ,0 m. N ejp říh o d n ější p o z o ro v a cí podm ínky jsou ko lem v ý ch o d n í e lo n g a ce p lan ety , k te rá n a s tá v á 17. k v ětn a a p ři níž je M er k u r v zd álen 22° od S lu n ce. Dne 11. k v ě tn a n a sta n e k on ju n k ce M erk u ra s A ld eb aran em , 29. k v ětn a je M erkur s ta c io n á rn í. V e n u š e je n a v e če rn í obloze ve v el m i výhod né p oloze k p ozo ro ván í. Po čá tk e m k větn a z ap ad á ve 2 3 h02 m, k o n cem m ě s íce až ve 23 h23m. Jasn o st V enu še se během k větn a zvětší z — 3 ,6 m n a — 3 ,8 m. Dne 24. k větn a ve 2 h n a stá v á k on ju n k ce V enuše se S a tu rn em (V enu še 3° s e v e rn ě od S a tu r n a ) a 31. k větn a v 9 h k on ju n k ce Ve n uše s P ollu xem (V enu še 4° jižně od P o llu x e ). M ars se pohybuje souhvězdím i Vod
n á ře a Ryb. Je p o z o ro v a te ln ý jen r á no k rá tc e p řed vý ch o d em S lu n ce. P o čá tk e m k v ě tn a v y ch ází ve 3 h0 3 m, k on cem m ě síce již v l h46 m. B ěh em k v ě t n a se zv ětší ja sn o st M arsu z + l , l m na + 0 ,9 m. Ju p iter je v souhvězdí Ryb a je v i d iteln ý ta k té ž jen rá n o k r á tc e p řed vý ch o d em S lu n ce. P o čátk em m ěsíce v y ch á z í ve 3 h46m, k on cem k větn a v lh s g m . ju p ite r m á ja sn o st asi — l,7m S a tu rn je v souhvězdí B líženců a je p o z o ro v a te ln ý jen v e č e r. P očátk em k větn a z a p a d á v 0 h28 m, k on cem m ě síce již ve 2 2 h4 im . Jasn o st S a tu rn a je + 0 ,4 m. U ran je v souhvězdí P anny a po o p ozici se S lu n cem 21. d ub na je v k větnu nad o bzorem té m ě ř po celo u n o c. P o čá tk e m m ě síce zap ad á ve 4 h 25m, k o n cem k větn a ve 2 h25m. U ran m á ja sn o st + 5 ,7 m a m ůžem e ho vy h le d a t, podobně jako N eptun a, podle m ap ek v m in ulém čísle (s tr . 6 3 ) . N ep tu n je v souhvězdí H adon oše a je v k větn u nad o b zo rem té m ě ř po celo u n o c, p ro to ž e 1. č e rv n a n a sta n e jeho o p o zice se S lu n cem . P očátk em k větn a kulm inu je ve 2 h, k o n cem m ě síce o p ů ln o ci. N eptun m á jasn o st + 7 ,7 m. M eteo ry . Ve v e če rn ích h od in ách 5. k větn a n a stá v á m axim um čin n o sti ro je 7j-Akvarid; te n to p rav id eln ý h la v ní roj je v čin n o sti asi 18 dní a v d o bě m axim a lze s p a tř it asi 15 m e te o rů za hodinu. S tá ří M ěsíce je v době m axim a 24 dní a M ěsíc v y ch ází 6. k větn a ve 2 hlim , tak že n ebu de p říliš ru šit p ozo ro ván í. Z v ed lejších ro jů (s m alo u čin n o stí) m ají /3-Delfinidy m axim um čin n o sti 8. k větn a; trv á n í ro je je asi 4 dny. /. B.
OBSAH: O. H lad: Rozvoj p o p u lari z a c e astron o m ie v ČSR po ro ce 1945 — J. G ry g ar: Zeň objevů 1974 (2 . H vězdy) — J. B oušk a: Z atm ění S lu n ce 11. 5. 1975 — Co nového v astron o m ii — Z lidových hvěz d á re n a astro n o m ick ý ch kroužků — Úkazy n a obloze v květnu 1975. C0NTEN TS: O. H lad: Populariz a tio n oř A stronom y in Bohem ia A fter the Y ear 1945 — J. G rygar: A d vances in A stronom y in the Y e a r 1974 (2. S ta rs ) — J. B ouška: So lar E clip se of 11 May 1975 — N ew s in A stronom y — From the Public O b servatories and A stron o m ical Clubs — Phenom ena in May 1975. C O flE P H C A H H E : O . T Jia fl: P a 3 B H T « e n o n y jiíip n 3 a ijM M acTpoHOMHH
b
HemcKoií
couwaJiMCTMHecKoťí
p e c n y S jíH K e n o c ji e 1945 r . — H. r p b ir a p : flocTM>KeHHH acTpoHOMMH b 1974 r . ( I I . 3 B e 3 A u ) — J í . E o y u i K a: CojiH eH H oe 3 a T M e m ie 11. V . 1975 r . — H to HOBoro b acTpoH O MHH — H 3 H apoflH U X o S c e p B a T o pMM Jí aCTpOHOMMHeCKHX KpyHCKOB — HBJíeHHH Ha He6e b M ae 1975 r.
• Prod ám optiku pro k o n stru k ci ok ulárů a a ch ro m a tick é objektivy do prům ě ru 80 mm a f do 300 mm. — Josef Šev čík, Leninova 52, u pí N ěm ečkové, 3 0 1 1 8 Plzeň. • Vym ěním e d alekoh led N ew tonův na p a ra la k tic k é m ontáži, z rca d lo 0 110 mm, ohnisko 90 cm , ok u láry ohnisko 10, 15 mm, h led áček 0 80 mm, ohnisko 45 cm — za Som et-binar 2 5 X 1 0 0 se stativ em . — Pionýrská sku pin a, 751 03 Brodek u P ře rova. • Prodám zrcad lo v ý d alekoh led se s to jan em , 0 10 cm . — J. Doubek, P rah a 9 Horní P o če rn ice 1105.
Říši hvězd řídí red ak čn í ra d a : J. M. Mohr (v e d o u cí r e d .), Jiří Bouška (výkonný re d .J, J. G rygar, O. H lad, M. Kopecký, E. K rejzlo vá, B. M aleček, A. M rkos, O. Obůrka, J. S tohl; te c h . red . V. Su chánk ová. — Vydává m in isterstvo ku ltú ry CSR v n ak lad a telství Orbis, n. p., V inohradská 46, 120 41 P rah a 2. — Tiskne S tátn í tisk á rn a, n. p., závod 2, Slezsk á 13, P rah a 2. — V ychází d v a n á c tk rá t ro čn ě, ce n a jed n otliv éh o čísla Kčs 2,50, ro čn í p řed p latn é Kčs 3 0,— . R ozšiřuje Poštovní novinová služb a. In form ace o před p latn ém podá a objednávky přijím á každá p o šta i d o ru čo v a te l, nebo přím o PNS — Ú středn í exp ed ice tisk u, Jin d řišsk á 14, 125 05 P rah a 1 (v če tn ě objednávek do z a h ra n ič í). — Příspěvky z a síle jte na re d a k ci Říše hvězd, Švédská 8, 150 00 P rah a 5. Rukopisy a obrázky se n e v ra c e jí. Toto číslo bylo dáno do tisk u 3. března, vyšlo v dubnu 1975.
Budova h v ěz d á rn y v P ro stějo v ě. ( K e z p rá v ě na str. 7 8 .) — Na čtv rté str. o bá l ky je d a le k o h le d v jižní k o p u li h v ěz d á rn y v e V a la šsk ém M eziříčí. V ed le hla v n íh o d a le k o h le d u je p ro tu b e ra n č n í k o ro n o g ra f ( v p ř e d u ), d a le k o h le d p ro fo to g ra fo v á n í S lu n c e ( je n zčá sti v id iteln ý bílý tubus za hlavním d a le k o h le d e m f a nad h lavním d a le k o h le d e m a stro k a m era .
