NÁŠ DOMOV. Č. 6 Říjen, listopad, prosinec

NÁŠ DOMOV Č. 6 Říjen, listopad, prosinec

DÍKY STARÉHO ČLOVĚKA

Blahoslavení jste vy, 1/ kteří máte pochopení pro mou pomalou chůzi, roztřesené ruce, nejste netrpělivý, když belhavě přecházím křižovatku a neumím už hezky jíst… 2/ kteří chápete, že mé ucho se musí namáhat, abych porozuměl, a mluvíte se mnou zřetelně a pomalu…. 3/ kteří vidíte, že mé oči jsou zkaleny, mé myšlenky jsou smutné a taktně mi pomůžete, v čem právě potřebuji pomoci… 4/ kteří se u mne zastavíte s přívětivým úsměvem a máte čas si se mnou popovídat a neděláte to se shovívavou ironií… 5/ kteří mi neříkáte, že jsem starý popleta, protože pořád něco ztrácím a zapomínám… 6/ kteří umíte ve mně vzbudit krásné myšlenky na zašlé časy a trpělivě vyslechnete, když si zavzpomínám na své mládí… 7/ kteří mi dáváte najevo, že jsem pořád ještě člověk, že nejsem odepsán a že nejsem docela sám… 8/ kteří mi nějak ulehčujete dny mé staroby, která mi ještě zbývá ujít po cestě do věčného domova… Až budu doma, budu o Vás vyprávět Otci.

2

DOTEK ŽIVOTA Seděl na dřevěné lavičce v parku. Všude kolem bylo prázdno, jen podzimní vítr tančil barevným listím. Bylo mu zima, ale nevšímal si toho. Měl skloněnou hlavu a sledoval svoje ruce…Byl sám. To byla ta jediná věc, která se mu teď honila hlavou. Nejprve bolest. Neskutečná ostrá bolest. Potom prázdnota. Pocit beznaděje. A teď…teď byl sám…ztratil všechno, co měl. Rodinu, kamarády, střechu nad hlavou. Mělo vůbec cenu zůstávat někde, kde už pro něho není místo a není pro co žít? Má cenu být zde, když je sám? Třepotavé listí se mu prohnalo kolem špiček bot. Ano, rozhodl se. Skoncuje s tím dřív, než bude nějaká další šance na bolest. V tom ucítil na hřbetu ruky jemný dotek malé teplé dlaně. Byl tak něžný a přece tak silný…jako oheň, který rozpouští jiskřivý led. Vzhlédl. Jeho hnědozelené oči orámované černočernými řasami se střetly s velkýma tvamomodrýma očima. Hleděly do jeho ztrápené tváře plné soucitu, ale také odhodlání. Vztáhl k ní ruce, jako to vždy dělával. Objal ji kolem pasu a položil hlavu na její hruť. Ťuk Ťuk.Ťuk Ťuk. Slyšel, jak jí buší srdce. A pochopil. To je ten život, díky kterému stojí za to tu být. Není sám. Není a nikdy nebude. Má naději… Lada Jašíčková

NAŠI JUBILANTI ČERVENEC Číháková Zora , Bejček František, Šafránek Vítězslav, Ing., Pelíšková Anna, Šácha Svatopluk,

SRPEN Sedlmajerová Marie, Hasoňová Miluška, Vondál Josef, Havelková Emílie, Viktorinová Libuše, Blahová Hedvika

ZÁŘÍ Prudká Blažena, Pospíchalová Adela, Hájková Jiřina, Bočková Marie

3

Vážení čtenáři, prosím, uvolněte se a nechte se též na chvíli nést podmanivými verši českého básníka Karla Tomana, ze kterých na nás dýchne jedinečná nálada vrcholícího podzimu.

ZÁŘÍ Můj bratr dooral a vypřáhl koně. a jak se stmívá, věrnému druhu hlavu do hřív položil tiše, pohladil mu šíji a zaposlouchal se, co mluví kraj. Zní zvon z dálky tichým svatvečerem, modlitba vesnic stoupá chladným šerem. duch země zpívá: úzkost, víra, bolest v jediný chorál slily se a letí k věčnému nebi.

SVATÝ VÁCLAVE NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM

4

VAŠE PŘÍSPĚVKY Už zase nastupuje další čtvrtletí, kdy se dozvíme z našich domácích novin různé zajímavosti i mnohé pokyny k pokojnému a pohodovému pobytu pod tou naší společnou střechou. A protože nejde jen o tělesnou schránku věci, je třeba se zmínit, že se tu občas konají různé akce, kdy ten denní stereotyp je přerušen např. drobným kulturním vyžitím, zájezdem za poznáním něčeho zajímavého, nového, atd. Za vším ovšem stojí zkušené vedení tohoto společenství v čele s panem ředitelem a jeho pracovním „týmem“. A tedy všem od všech obyvatel – dík! Fabičovicová R.

Vážené sestry, spolubratři, spolubydlící! Někdy máme určité nespokojenosti se současným životem, v dnešním našem domově. Na všechno je třeba si postupně zvykat, poněvadž ani dříve doma nebylo všechno takové, jak bychom si přáli. Zase zavzpomínání! K lékaři se chodilo jen s více-méně těžkým onemocněním, poněvadž se k lékaři chodilo daleko. Ne jak je tomu dnes, kdy v každé vesnici ordinuje lékař alespoň jedenkrát týdně. Lékaři se muselo zaplatit, také v nemocnici se platilo a málokdo na to měl. Chodily po vesnici různé kořenářky, které pomáhali většinou tím, co rostlo v zahrádkách nebo na pastvinách. Byly to většinou léčivé byliny, o které dnes nikdo ani nezakopne. Jak se kterákoliv nemoc léčila: • Při bolesti hlavy se přikládalo na čelo ořechové listí či studený obklad. • Byla-li horečka přikládaly se studené zábaly nebo se na chodidla nohou dávalo studené hašené vápno. 5

• •

• • • •

• • • • • • • • • •

• • • • • • • • • •

•

Při rýmě se napařovalo nad nádobou s osolenou vodou. Při bolestech v krku se kloktal vlažný odvar ze šalvěje, pojídal se med se žloutkem, popíjela se teplá kořalka svařená se skořicí, zevně se na krk přikládaly plátky slaniny. Účinná prý byla teplá punčocha sňatá z nohy, obrácená na rub a omotaná kolem krku. Při kašli popíjel nemocný odvar ze suchých třešňových stopek a fíků, lipových květů, jahodinového listí Při zápalu plic se přikládaly zábaly nebo obklady z tvarohu. Dostavila se zimnice, dávala se pít kořalka se skořicí, s praženým cukrem. Při tuberkuloze plic se nemocným doporučovalo hojně používat psího masa, sádla nebo pojídat velké množství tvarůžků ( až 30 denně ). Též se přikládala na prsa teplá kůže, z právě zabitého psa. Při žaludečních potížích se podával odvar z pelyňku a třasalky, silná kořalka, česneková polévka. Při žaludečních vředech se podával, po dobu 6 týdnů, odvar lněného semene, při současném zákazu používání masa a kořeninových jídel. Při nadýmání pomáhala kmínová polévka nebo kmínová kořalka. Při průjmech byly účinné sušené borůvky nebo odvar z borůvčí. Při silných průjmech se doporučoval perník, při současném zapíjení většího množství rumu. Při zácpě pomáhal odvar z kořene lékořice. Na omrzliny se přikládal obklad namočený do odvaru slezu, přesličky nebo podbělu. Na oteklá místa se přikládalo ořechové listí nebo listí z podbělu. Na nehnisavé rány otevřené se přikládalo syrové nerozpuštěné sádlo s velmi dobrým účinkem nebo rozmělněním jitrocelových listí ( psí jazýček ). Na hnisavé rány se omývaly odvarem slezu nebo heřmánku. Při poranění se rána desinfikovala arnikou – výtažkem z perty chlumné. Na podebraniny se přikládalo utlučené a v mléce svařované lněné semínko.Výborný účinek mělo též přikládání kaše ze syrových strouhaných brambor. Neméně účinný byl přikládaný husí nebo kravský trus. No, někdy se přikládaly masti ze smrkové pryskyřice povařené se syrovým slepičím a zaječím sádlem nebo s jelením lojem, jitrocelem a mořskou cibulí s nerozpuštěným máslem. Popálení kopřivou se tišilo potřením vlastní močí. Popáleniny se potíraly vaječným bílkem nebo olejem s vyluhovanou třezalkou. Na opařeniny se kladla mast z loje, másla a vřelého vosku. Také se posypávaly moukou a natíraly vaječným bílkem nebo olejem. Ledvinové nemoci se léčily odvarem z jalovcových bobulí nebo z březového listí ( zejména použitých od oltářů o svátku Božího těla). Bolest v uších se léčila vložením česnekového stroužku do zevního zvukovodu, u žen navléknutím náušnice, u mužů propíchnutím boltce s vložením zlatého cvočku. Při bolestech zubů se nakuřovalo směsí z hadí kůže, kafru, cukru a šupin z cibule. Do vykotlaného zubu se vkládal kořínek tabáku. Nemocnému s houserem pomohlo pošlapání zad nebo přeložení křenové placky. Naši předkové věřili na zlé následky úleku. Doporučovalo se po úleku vymočit a napít se kořalky. Také víra v uřknutí byla u našich předků rozšířena. Způsobovali je prý někteří lidé, kteří oplývali zvláštní silou svých očí. Proti uřknutí pomohlo vytření očí podolkem košile, narub obrácené. Při uřknutí malých dětí se připevňovaly na čepičky modré (chlapečkům) nebo červené (děvčátkům) pentličky. Proti hlístům u dětí se podávalo cicvarkové semínko ve švestkových povidlích. Prováděla se též procedura – po vlažné koupeli, když bylo tělíčko dítěte vypařeno, třelo se pšeničnou moukou v podpaždích nebo kyčlích.

6

Vážení přátelé, v tomto článku, jak se dříve léčilo, bylo hodně napsáno , hlavně o léčivých bylinách. Já sám jsem některé z uvedených rostlin ctil a užíval. Přiznám se, že uvedené metody jsem opsal ze staré kroniky. Víme, že ve sdělovacích prostředcích se každodenně hovoří, že současná sociální situace je stále horší, lékaři hrozí stávkou, některé léky se předražují, uvádí , kolik se bude platit u lékaře. Nechci stávající sociální situaci zneuctít, možná nás čekají ještě jiná překvapení - např. zdražování potravin. Zajisté máme každý z nás, nebo našich příbuzných kousek zahrádky, kde uváděné byliny rostou. Prosím Vás, abyste mé vzpomínání nechápali jako vnucování, jen bych si přál, abychom si vážili léčivých rostlin, abychom o ně více pečovali a používali je ke svému zdraví a prospěchu celé lidské společnosti. František Bejček

7

Připravujeme: říjen • • • •

vystoupení mažoretek – p. Bulová přednáška fyzioterapeuta vystoupení dětí – muzikálek „Karkulka“ pohádka „Broučci, broučci, broučci“

listopad • • • • • •

přednáška ing. Konůpkové vystoupení mažoretek – p. Bulová odpoledne s ukázkami vánoční výzdoby přednáška -zdravý způsob života- p. Slavíčková pohádka o Palečkovi opereta Járy Beneše „Růže z Argentiny“

prosinec • • • •

vánoční koncert Milan Hakl a Lída Lujková vystoupení dětí ZUŠ Letovice mikulášská besídka vánoční besídka

Ohlédnutí se za kulturními akcemi červenec Přednáška p. Stona – Žena světa Zájezd do Olešnice na modrotisk a muzeum strašidel Vystoupení harmonikářů Veselá dvojka

srpen Návštěva krypty, lékárny a kostela sv. Václava v Letovicích Sportovní dopoledne Vystoupení skupiny Old Hit s opékáním párků Přednáška – Reflexní terapie

září Návštěva výstavy a představení „Autoškolka“ Výlet do arboreta v Borotíně Výlet do zemědělského muzea v Horním Smržově

8

Výlet do Olešnice

Chtěla bych poděkovat vedení Domova seniorů za pěkný zájezd do Olešnice, do výrobny modrotisku, který se uskutečnil 19. července 2007. Všichni byli spokojeni, i počasí nám přálo. V dílně nás pan Dancinger seznámil s náročnou prací , jak se vyrábí modrotisk. Viděli jsme staré stavy, dřevěné formy na tisknutí z 18 století. Předvedl nám tisknutí speciálním voskem na látku, barvení i zrání natisknutých vzorů. Také jsme si prohlédli různě potištěné látky na oblečení, modrotiskové obrázky, ušité polštářky, zvířátka, ubrusy- k výzdobě bytů atd. Já mnoho let nosím oblečení, šátky z modrotisku a poprvé jsem na vlastní oči viděla, jak ta krása vzniká. Za všechny děkuje M. Hornychová

Vystoupení skupiny Veselá dvojka 9

Ve čtvrtek 2. července bylo odpoledne v domově veselo. Přijeli nám zahrát muzikanti z Černé hory.Hráli písničky známé a tak skoro všichni zpívali také.Pánové jsou hodně pracovně vytížení a tak jsme rádi, že si udělali čas pobýt s námi.Určitě nikdo nebude proti, když si vystoupení u nás časem zopakují.Dobré nálady nikdy není dost.

Klášterní kostel Klášter Milosrdných bratří s kostelem svatého Václava se začal stavět z podnětu Jindřicha Kajetána Blümegena. K patrové, později dvouposchoďové budově čtvercového půdorysu byl roku 1751 položen základní kámen. K ní byl roku 1773 dostavěn a vysvěcen barokní kostel svatého Václava. Komplex budov stavěl člen řádu Longinus Traub. Milosrdných bratří

V roce 1784 se již do klášterní nemocnice přijímali první pacienti a v tu dobu se také pohřbívalo na místním hřbitově (na svahu pod klášterem). Nemocnice a v ní působící lékaři a ošetřovatelé řádu Milosrdných bratří byli zvláště oceňováni za péči o raněné v době napoleonských válek, při epidemii cholery a za první světové války. V letech 1928 až 1932 bylo nad průčelím budovy nemocnice přistavěno druhé patro. V restaurovaném areálu nemocnice stojí za povšimnutí vybavením a freskami. nádherná barokní lékárna s původním

LÉKÁRNA 10

Ruce odborníků se do díla pustily v roce 2002 a to, restaurováním stropních a nástěnných maleb ve dvou klenbách a čtyřech lunetách. V dalších letech pak pokračovaly práce na historickém nábytku lékárny. Z důvodu především finančních jsou práce na mobiliáři rozděleny do etap. Do letošního roku byla zrestaurována polovina mobiliáře lékárny. Druhá polovina je velkou výzvou pro další obdoby

KRYPTA V celé délce kostelní lodi je pod kostelem zbudována krypta, kam byli pochováváni členové hraběcího rodu, mezi nimi i takové celebrity jako ministr zahraničí a tajný rada c. k. komory Gustav Sigismund hrabě Kálnoky, i řádoví bratři. Jako první tu byl pochován 30. května 1781 stavitel Longinus Traub z Vídně. Zajímavostí je, že tu byla pochována i vychovatelka Eileen Mac Carthy. Za ty příslušníky šlechtického rodu, kteří po roce 1948 zemřeli v zahraničí, nechal poslední potomek pan Alexander Kálnoky připevnit na zeď za oltářem krypty měděnou pamětní desku. Je tu pochováno 52 bratří (5 možná na hřbitově)a 26 knížat.Na Dušičky bývá v tomto prostoru sloužena mše za všechny zde pochované.

KOSTEL Stropní malba celého kostela pochází z roku 1930. Jejím autorem je letovický malíř Jan Daněk, který velmi citlivě skloubil nové barokizující motivy s malbou stěny hlavního a bočních oltářů z let 1820 U kazatelny je oltář Panny Marie s pozoruhodným obrazem kojící Madony. Čtrnáct zastavení křížové cesty je dílem brněnského řezbáře Jiřího Netíka a vzniklo postupně v letech 1995 a 1996. Netradiční pojetí Kristova utrpení a jeho cesty na Kalvárii vzbuzuje pozornost návštěvníků kostela. Klášterní zvony byly dvakrát (za obou světových válek) zabaveny pro válečné účely, nynější pocházejí Členové řádu Milosrdných bratří v klášterní nemocnici za více než 200 let jejího trvání poskytli tisícům nemajetných a chorých pacientů útočiště a pomoc. Dnes v této ušlechtilé tradici pokračují a nemocnice se svými 120 lůžky poskytuje léčebnou péči starším a dlouhodobě nemocným pacientům.

11

Vystoupení skupiny Old hit a opékání párků Ve čtvrtek 23. srpna 2007 se velká většina obyvatel našeho domova přemístila na zahradu k altánu, kde jsme všichni očekávali muzikanty. Zpěvačka, hráč na klávesy a banjo začali po krátké přípravě hrát. Hudebníci hráli známé písně, také se zpívalo. Příjemná atmosféra byla doplněna občerstvením - kuchaři i zaměstnanci roznášeli kávu, studený nápoj i pivo, později se začali opékat párky. O všechno byl zájem. I obyvatelé, kteří nemohli, nebo nechtěli do zahrady, si také přišli na své. Spokojeně poslouchali hudbu z balkonů a oken. Odpoledne proběhlo bez problémů, dokonce i s tancem, počasí se vydařilo, snad jen ten vítr, nás trošku pozlobil. Hojně se zúčastnili i obyvatelé DPS. Všichni,kteří se podíleli na přípravě pracovali s chutí.Akce se vydařila. Těšíme se na další!

12

Přednáška paní Rečkové – Reflexní terapie, akupresura Dne 27. srpna ve 13 hodin nás navštívila paní Rečková ze Štramberku, která nám v praxi předvedla akupresuru plosky nohou. Paní tuto činnost provozuje už 7 let a dvakrát vystupovala v pořadu Sama doma. Předvedla nám přístroj, kterým se postupně masírují určité body, které jsou zablokovány. Každý program masáže je na určitou zablokovanou oblast, proto provádíme masáž postupně. Můžou jej používat všichni lidé, žádné vedlejší účinky nemá, jen těhotným ženám se nedoporučuje. Určitá oblast by měla být masírována maximálně 5 minut a celková masáž by neměla přesáhnout 15 minut. Paní Rečková přístroj doporučuje dětem už od 3 let a provádět ji jednou denně. Léčí např. křečové žíly, bércové vředy, cukrovku... Přístroj si vyzkoušeli: p. Poláček, p. Poláčková, p. Fabičovicová, p. Vondál, p. Prudká, p. Fagulec, p. Stejskal, p. Jarošová, p. Kuráňová

Pohlednice z výletu Arboretum v Borotíně bylo cílem našeho výletu. Procházku botanickou zahradou se sbírkou různých druhů živých dřevin a pestrobarevných květů, tvořila nádhernou scenérii této lokality. Svědčí to o spojitosti přírody s nadšením a důmyslností člověka. Návštěvníky zaujme čínská a japonská zahrádka s jezírky s rákosem lekníny už bez květů. Architektonické prvky Orientu daly zahrádkám charakteristický rys. Projdeme i kolem rybníka a studánky, z jehož pramene se můžeme napít. Doplněk arboreta tvoří dřevěný pohyblivý betlém. S autorem tohoto díla jsme se na místě poznali. Domnívám se, že zájezd do Borotína upoutal většinu účastníků. Škoda jen, že se společného výletu neúčastnilo více zájemců. Dík všem, kdo nám pěkný zážitek umožnili prožít.

Daniela Šafránková

13

Podzim Vítr po strništi sviští, myši ve všech dírách piští. Vítr pohrává si smraky, stejně jako s draky. Hrušky a švestky se válejí v naší aleji. Všichni se loučí, ptáčkové posílají svůj pozdrav. Poslední vlaštovka zamávala a řekla po té české zemi srdíčko mě zabolí. Podzime, do krásných šatů přírodu odíváš, rozum nad tou krásou zůstává stát, každý tě podzime má rád.

Drahomíra Nevědělová

14

VÝZNAMNÉ DNY

ŘÍJEN 28.října - Den vzniku samostatného československého státu - významný historický mezník - dovršení obrozeneckých snah - zabezpečena národní existence Čechů, ale hlavně Slováků - možné reálné řešení situace, která vznikla za 1. světové války - samostatnost Československa byla potvrzena Versailleskou mírovou konferencí - samostatná republika byla vyhlášena na Václavském náměstí, vyhlásili ji „muži 28. října“ (Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný, Vavro Šrobár) - prvním prezidentem Československa se stal Tomáš Garrigue Masaryk

LISTOPAD 2. listopadu - Dušičky – památka zesnulých Druhý listopadový den je významným svátkem. Památka zesnulých neboli dušičky vychází ze staré keltské tradice , ze svátku Samhain. Samhain se slavil v den keltského nového roku, v den, kdy podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých. Dušičky jsou vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou na tuto skutečnost připraveni a prochází fází očišťování. Keltové zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohla ohřát a strávit s nimi noc. Svíčky, které dnes zapalujeme, jsou pozměněnou formou právě této tradice.

17. listopadu Prvním velkým podnikem nezávislých studentů se měla stát vzpomínková demonstrace u příležitosti 60. výročí 17. listopadu 1939, dne, kdy nacističtí okupanti zasáhli proti českým vysokým školám. Studenti se museli ale zavázat, že se studentský průvod vyhne středu města. Komunistická strana československá v Praze přesto nechala vyhlásit pohotovost pražské policie. Organizátoři demonstrace se snažili dodržet slovo a odvrátit ostatní od pochodu do středu města, ale to se jim nepodařilo, průvod asi 50 000 účastníků táhl po vltavském nábřeží k Národnímu divadlu, kde všude stály policejní jednotky v plné zbroji. U Národního divadla průvod zahnul na Národní třídu, kde mu však po pár desítkách metrů zahradily cestu pořádkové oddíly. Právě zde bylo poslední místo, kde bylo možno studentům zamezit v proniknutí na Václavské náměstí, neboť to byl zásadní požadavek vedoucích činitelů KSČ. Nakonec policie dvěma proudy sevřela na Národní třídě asi 2000 lidí, kteří teď nemohli dopředu ani dozadu. Během krátké doby se podařilo dav rozptýlit Přestože policie studentskou demonstraci na Národní třídě v Praze rozehnala, znamenal 17.listopad 1989 začátek nového bouřlivého vývoje.

15

ADVENT Doba přípravy na Vánoce se nazývá "ADVENT". Toto označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista. Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie církev zpřítomňuje očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života. První začátky slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi. Advent trvá čtyři týdny, začíná 1. neděli adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera a končí tedy dnem Narození Páně (25.12.).

Adventní věnec je od nepaměti symbolem vítězství a královské důstojnosti. I Bible mluví o věnci jako o projevu úcty, radosti a vítězství. Adventní věnec je holdem tomu, kdo je očekáván, a kdo zároveň již přichází jako vítěz, jako král a osvoboditel: Ježíš Kristus. Rozlévající se světlo z hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je "Světlo světa" (Jan 8,12). Každému, kdo věrně a s láskou vyhlíží příchod Páně, bude předán věnec spravedlnosti, vítězný věnec života.

SV.MIKULÁŠ Sv. Mikuláš se narodil kolem roku 270 v pobřežním městě Patara v dnešním jižním Turecku. / před 1727 lety / Rodiče byli bohatí, ale brzy zemřeli. Mikuláš zdědil veškerý majetek. Protože nemyslel na sebe, rozdával almužny chudým a nemocným. V městě byl jeden zchudlý šlechtic, který měl starost, kde sežene věno pro své tři dcery. Mikuláš se to dozvěděl a tajně v noci oknem vhodil měšec peněz. Toto udělal ještě dvakrát, pro každou z dcer šlechtice. Brzy byl Mikuláš odhalen a aby se vyhnul chvále, odešel do Palestiny - místa života Ježíše Krista. Po čase se vrátil do vlasti. Cestou se zastavil ve městě Mýře, kde byl právě biskupský sněm a rozhodovalo se o tom, kdo bude novým biskupem. Mikuláše přijali mezi budoucí kandidáty.

16

Když dlouho rokovali a nemohli se shodnout na konkrétním kandidátovi, dali podmínku: kdo druhého dne z kandidátů přijde první do kostela, stane se biskupem. Takto se stal biskupem náš Mikuláš a i nadále usiloval o zmírnění hmotné i duchovní bídy. Zemřel kolem roku 350. Sv. MIKULÁŠ je nám vzorem v konání dobrých skutků, protože měl dobré srdce. Tuto jeho vlastnost si připomínáme tím, že přichází "člověk" v přestrojení a dává dárky. V minulosti si děti dávaly ponožky za okno, aby v nich něco ráno našly jako dar od "Milukáše". Postavy anděla a čerta jesou pokusem o ztvárnění Dobra a Zla ve světě i v životě každého z nás.

VÁNOCE Co vlastně jsou Vánoce? 25. prosince se slaví narození Ježíše Krista. V době prvního sčítání lidu v římské říši, které nařídil císař Augustus, se odebral Josef z města Nazareta do judského Betléma, aby se tu zaregistroval společně s Marií, která v té době čekala dítě. "Když tam byli, naplnily se jí dny, kdy měla porodit. I porodila syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo..." (Luk 2,1-7). Vánoce znamenají, že Bůh k nám v Ježíši Kristu přišel, aby s námi zůstával ve všech našich situacích.

Kořeny Vánoc Vánoce nejsou původní křesťanský svátek, ale v průběhu věků byly křesťanstvím přijaty a jako svátek jsou křesťany slaveny, zejména Boží hod vánoční, tedy 25. prosinec. Kořeny jsou velice rozmanité, seznam určitě není úplný. Možná se budete divit, Vánoce: 1) oslava narození Ježíše Krista (křesťanský svátek) Dnes je úloha Vánoc jako oslavy narození Krista zdůrazňována, zejména díky christianizaci (tedy "pokřesťanštění") Vánoc. Vánoce mají oslavovat narození Ježíše Krista, Syna Božího. Podle posledních výzkumů se měl Ježíš narodit zhruba roku 6 nebo 5 před naším letopočtem (někdy se též říká před Kristem), narodil se totiž ještě před smrtí Heroda Velkého (4 př. n. l). Pravděpodobně se nenarodil v prosinci (podle některých zmínek o počasí v Bibli), ale z historických důvodů se oslava Ježíšova narození v prosinci slaví. 2) oslava slunovratu (pohanský svátek) Doba slunovratu, kterou naši pohanští předkové před mnoha staletími oslavovali, se týká především dvou dnů, 21. a 22. prosince. V noci mezi těmito dny pohané bděli, drželi přísný půst a prováděli různé obřady, které jim měly zajistit zdraví, potravu a úrodu. Od 22. prosince se Slunce začne přibližovat zpět k planetě Zemi a tedy i dny se prodlouží.

17

3) Kristova mše (latinsky Cristes Maesse) Z Kristovy mše, která se začala sloužit až v roce 1038, se zrodil název Vánoc v angličtině, tedy Christmas (původně Mass of Christ = Kristova mše). 4) starověká pověst z oblasti Mezopotámie o Nimrodovi, Semiramis a Semovi Z pověsti pochází jeden z dnešních hlavních symbolů vánoc, tedy vánoční stromeček. Z této pověsti, která se z části zakládá zřejmě na pravdě, najdeme odezvy i v Bibli, Nimrod byl totiž stavitelem nechvalně proslulé babylónské věže. Podle staré pověsti Nimrod nosil vždy 25. prosince lidem pod zelený strom dárky. Strom měl symbolizovat nový život. Z této pověsti (z řeckého nikos a laos) zřejmě pochází pojmenování Santa Claus (a možná také Mikuláš, i když zde jde o kombinaci se sv. Mikulášem, světcem a biskupem z Myry žijícím cca. 280 až 345). 5) den narození Iránského mystického boha Mithru (Slunce spravedlnosti) Den, který připadá na 25. prosinec, uvádím pro doplnění, kam až mohou historické kořeny Vánoc sahat. 6) oslava narození nedobytného slunce (římsko-pohanský svátek) Jedná se o svátek, který se v dobách Římské říše slavil 25. prosince. Dle Encyklopedie Britannica je proto možné, že ovlivnil první křesťany, aby se oslava narození Ježíše Krista odehrávala v podobnou dobu. 7) Římský nový rok (1. leden) Římané zdobili ve starověku své domy zelenou barvou. Spolu se světly také bohatší Římané na Nový rok rozdávali dary chudým a dětem. Z toho se pravděpodobně vyvinuly dnešní dárky pod stromečkem.

18

Dva dřevorubci V lese káceli stromy dva dřevorubci. Stromy byly vysoké a měly mohutné a tvrdé kmeny. Oba dřevorubci byli zdatní, ale každý z nich se pustil do práce jiným způsobem. Ten první se do svého kmene vytrvala zasekával ránu za ránou. Nikdy se nezastavil, narovnal záda jen na okamžik, když potřeboval nabrat dech. Druhý dřevorubec si čas od času dopřál přestávku. Když slunce zapadlo, první dřevorubec byl teprve v polovině kmene. Potil krev a byl rád, že už bude večer. Nevydržel by pracovat ani o minutu déle. Zato ten druhý stačil podetnout celý strom. Jak je to možné? Vždyť oba začínali současně a stromy byly stejně velké! První dřevorubec nevěřil svým očím. „To nechápu! Jak se ti podařilo podsekat celý strom, když ses pořád zastavoval?“ Druhý se usmál: „Ty jsi viděl, že jsem se zastavoval, ale nevšiml sis, že jsem při každé přestávce naostřil sekyru!“

Naše duše je jako sekyra. Nesmíme ji nechat zrezivět. Každý den bychom ji měli trochu naostřit: 1. Zastavit se na deset minut a poslechnout nějakou hudbu. 2. Jakmile je to možné, jít se alespoň kousíček projít. 3. Být ke všem laskavý, i k těm, se kterými žijeme. 4. Usmívat se. 5. Pomoci někomu, kdo nás potřebuje. 6. Hýčkat sami sebe. 7. Dívat se na krásu věcí kolem.

Dalmácká legenda K jedné ženě, která už mnoho pamatovala, přišel žebrák a prosil ji o něco malého k ulehčení své pouti po světě. Žena mu dala trošku jídla a hned si začala stěžovat: „Tobě je hej, ty si chodíš po světě a nemusíš nic dělat. To mě z práce kosti bolí, v kříži loupe, nohy mě nenesou, už ani žít mě netěší… a teď si ještě přijde žebrák.“ „Já ti, paní, povím o léku na tvé neduhy,“ řekl jí žebrák. Ženě oči jen zasvítily. „Povídej synku, povídej, Bůh se ti odvděčí.“ – „ To, co ti poradím není drahé,“ povídá žebrák,“ stačí jen vzít ze zvonu zvuk, od mezka mléka, od černé krávy zabučení a od zajíce skok, to všechno stlučeš kámen na kameni, namažeš se tím a bolest zmizí, jako když do dlaní tleskneš.“

Snažme se hledat na každém dni něco krásného!

19

Milý obyvatelé, ráda bych Vás pozvala na léčebná tělesná cvičení, kterými si zlepšíme fyzický stav a zvedneme náladu.Tělesná cvičení nám udržují pohyblivost kloubů,svalovou funkci,svalové napětí,správnou funkci vnitřních orgánů a nervosvalovou koordinaci.Je třeba zachovat určitý stupeň trénovanosti organismu,i když se pohybové možnosti časem mění.Cviky jsou záměrně volené,správně lokalizované a dobře kontrolovatelné.Kontraindikace jsou minimální. A jak říkaly naše babičky ,,ve zdravém těle, zdravý duch“. Ráda si s Vámi zacvičí a poradí Vaše nová fyzioterapeutka Marcela Bayerová.

Poděkování Chtěla bych Vám touto cestou všem poděkovat za Vaše porozumění a toleranci, v mých začátcích, které nebyly pro nikoho z nás jednoduché, a věřím, že problémy, které spolu budeme i nadále řešit, zvládneme s minimálně stejným nasazením jako doposud. Těším se na naši vzájemnou spolupráci! Michaela Šístková – sociální pracovnice

Obrázek z naší zahrádky

20

HÁDANKY, LUSTĚNÍ, DOPLŇOVÁNÍ Naleznete ukrytá slova? TEVRS VŠOTALAKV EŽLID D E T N AV SVOLSAKAT TOMSR

Doplňte chybějící slova u známých pranostik Po teplém …….. zle se …… tváří. Divoké ……. na odletu – konec i …….létu. Na svatého Martina bývá dobrá …….. Listopadové …….. neškodí vůbec…….. Není-li …….. studený, bude příští rok…….. Svatá ……… obrázky na okna ryje.

HLAVOLAM

Změňte polohu 3 mincí tak, aby se tento trojúhelník obrátil na špičku.

21

22