NÁŠ DOMOV. Č. 6 Říjen, listopad, prosinec

NÁŠ DOMOV Č. 6 Říjen, listopad, prosinec

Vážení obyvatelé, toto číslo časopisu se vám dostává do rukou v době, kdy máme za sebou prvních pár dní roku 2008. Mnozí z nás ještě bilancují a zamýšlí se nad tím, jak ten uplynulý rok pro nás vlastně byl úspěšný, zda-li splnil naše očekávání. Na druhé straně je třeba se dívat vpřed a snažit se vykročit do nového roku co nejlépe. V tomto roce se opět dočkáme změn, které budou mít vliv na náš život. Některé už se nás dotkly - zpoplatnění receptů, pobytu ve zdravotnickém zařízení nebo lékařského vyšetření. Další nás čekají - změny v souvislosti s vyplácením příspěvku na péči, navýšení úhrad za stravu a poskytované služby. Informace Vám v těchto záležitostech podá sociální pracovnice nebo vedoucí oddělení sociální péče. Věřím, že kolektiv zaměstnanců se bude snažit, aby jste se přesto všechno u nás cítili dobře a v klidu a pohodě prožili s námi další rok. Na závěr Vám všem přeji zejména zdraví a jen vše dobré v novém roce. Ivo Kubín, ředitel

DOMOV NENÍ JEN DŮM Stalo se pro mne pravidlem, že každý měsíc pročítám Letovický zpravodaj. Koho by zajímalo se dovídat o všestranných informacích našeho městečka a jeho okolí. Tento kraj, už 10 let, je i mým domovem a citová vazba k němu se určitě ozvala. V každém novém vydání měsíčního zpravodajství mě zaujme jeho úvodní část s fotografií a působivým doprovodným slovem pana Kociny. V červencovém vydání to byl snímek z obce Chlum, s dominantní sakrální stavbou na návsi – kamenný kříž. Podobných bývá v obcích k vidění dost. Z textu autora vyjímám úryvek, cituji: „…z ruky do ruky si stále podáváme těžký klíč – klíč od domova.“ Domov je naše útočiště, domov je místo, kam si přicházíme hojit své rány života. I památky jsou součástí našich domovů jako vzpomínky na něco vzdáleného. Zaslouží si ctít tyto hodnoty. Nový kamenný kříž ve Chlumu je darem tamější občanů pro jejich pokračovatele.

Daniela Šafránková

PRO CHVÍLI KLIDNÉ POHODY Nerudova Romance štědrovečerní začíná slovy: Petr usne, sotva lehne; Sotva usne, sen se zvedne; Náhle světlo po krajině A tak jasno jako ve dne. Petr celý vyjevený rodinu zří v prosté stáji, dítě zrovna sluncem zář; v Petrovi až dech se tají. V dalších verších básník vzletnými slovy vystihuje všechnu tu radost a slávu nad narozením malého Ježíška. Však co je tohle? Petr náhle poulí svoje oči šedé. Dvanáct panen třináctou si na růžové pentli vede. Dvanáct panen, dvanáct růží. Děťátko ty nejjasnější, Anduličku přivádíme, že je z nás všech nejkrásnější.

„To si myslím,“ Petr mručí! „Anduličku k tobě vedem, aby za nás všechny dala hubičku ti jako s medem.“ Andulička přistupuje, sotva ale hlavu níží, Ježíšek už ručky svoje kolem její šíje kříží. Jak se směje, jak ji hladí, jak se k Andulince tulí sotva dostal políbení, už zas znova rtíky špulí ! Petr sebou hází, bručí jako medvěd když se brání. ,,Matka na to mlčky hledí ? Je to pěkné vychování ! “ Snad i tomu nejlhostejnějšímu „ sucharovi “ vyloudí autorův laskavý humor aspoň na chvíli úsměv v tváři. Pro domácí noviny vybrala a upravila A. Pospíchalová Leden 2008

ÚCTA K DRUHÉMU ČLOVĚKU Zajistit péči o duši klienta – zvlášť je-li jím senior v pokročilém věku - je složitý proces, který vyžaduje hodně znalostí a vysokou zodpovědnost pečujících. Lidská ochota a trpělivost je tolik potřebná. Starý člověk hlavně potřebuje, abychom se zastavili v pravý okamžik a na správném místě a dokázali darovat svůj čas ve prospěch ochotě naslouchat jeho životnímu příběhu. Především očekává náš zájem a pozornost jeho steskům. Možná si někdy ani neuvědomujeme, že především léčíme svou osobností a způsobem naslouchání. Nejenom starý člověk, ale každý z nás potřebuje sdělit, co ho trápí, ulevit si nahlas a uvolnit tak energii, která vzniká neuspokojením životních potřeb. Jsou situace, kdy nepotřebujeme, aby nám druhý radil, dával poučení, rozhodoval o tom, co jsme měli a neměli udělat. Jde o to být utvrzován v tom, že pro druhého něco znamenám, že druhý člověk respektuje můj požadavek na způsob řešení konkrétní situace. Přicházejí také situace, kdy přání uživatele je v rozporu s možnostmi a je pro něj ohrožující. V takových situacích je důležité dokázat předložit možná rizika, která jsou spojena s přáním uživatele. Upozornit na fakt, že je někdy důležité vzdát se momentálně krátkodobé radosti ve prospěch dlouhodobého štěstí. Z časopisu čerpala a vypracovala Ivana Lorencová

SKROMNÝ ČLOVĚK Jeden 9o-ti letý malý starý člověk jednou ráno vstal, pěkně se učesal, oholil, oblékla odešel do Domova pro seniory. Jeho manželka nedávno zemřela…, proto cítí, že musí opustit svůj domov. V domově pro seniory čeká na chodbě, usměje se na nás, když mu řekneme, že má připravený pokoj. Přitom, jak jdeme k výtahu, v krátkosti mu řeknu, jaký je jeho pokoj malý.Vyprávím, jak je vybavený, vymalovaný… „ Velmi se mi líbí“, rozzářily se mu jeho oči jako malému chlapečkovi, který teď dostane v životě první vlastní pokoj. „ Pane Michale, ještě jste ani neviděl svůj pokoj, počkejte ještě chvíli.“ „ To nevadí,“ říká. „ Štěstí nezávisí na množství věcí. To, že pokoj se mi líbí, to nezávisí na nábytku, nebo na doplňcích, ale závisí na tom, jak já ho chci vidět. „ Já jsem si to už rozhodl ve své hlavě, že se mi pokoj bude líbit. Svoje rozhodnutí každé ráno se vstáváním potvrzuji. Rozhodnout se můžu i tak, že svůj den strávím v posteli a budu počítat, kolik orgánů mi v mém těle nefunguje, které části těla mě bolí, anebo budu děkovat nebesům za orgány v mém těle, které ještě dobře fungují.“ „ Každý den je jako dáreček, když umím otevřít oči, na nový den se soustředit, na pěkné vzpomínky, které jsem po dobu svého života nashromáždil. Stáří je jako bankovní konto. Vybereš si to, co jsi tam nashromáždil… Proto moje rada je: Hodně-hodně radosti a pěkného odkládej na vzpomínkové bankovní konto. Děkuji Ti, že jsi se přičinil něčím pěkným do mého vzpomínkového bankovního konta, děkuji Bohu, že ještě dále můžu odkládat… Vzpomeň si na tyto obyčejné body, které Ti zaručí, abys byl opravdu šťastný: 1) 2) 3) 4) 5)

Osvoboď se od nenávisti Osvoboď se od zbytečných starostí Žij obyčejně Dávej více Čekej méně

Když otékají nohy Pohyb krve je v zásadě zajišťován dvěma mechanizmy. Srdeční sval funguje jako pumpa,

která vhání krev do oběhu pod tlakem. Na konci cévního řečiště jsou kapiláry, nejtenčí trubičky, přes které se ale srdeční tlak již nepřenese, a proto se v žilách jako síla neuplatní. Příčin otékání nohou je mnoho, např. úrazy a stavy pro úrazech dolních končetin, poruchy lymfatických cév, projevuje se tak onemocnění ledvin nebo srdeční nedostatečnost a také různé typy nádorů. Nejčastěji to jsou ale poruchy žilního systému – chronická žilní onemocnění – mezi ně patří i křečové žíly neboli varixy. V létě ovšem nohy mohou otékat i zdravých lidem. V tomto případě bývají nejčastější příčinou otoků ploché noh a současné nošení nehodné obuvi. Správná bota má mít plnou patu a špičku a silnou měkkou podrážku. Pozor na nadváhu a chronickou zácpu Nohy častěji otékají lidem s nadváhou. Jde ovšem o to, čím je vyšší hmotnost způsobena. U svalnatých lidí s váhou nad obvyklý průměr zajišťuje odtok krve z dolních končetin práce svalové pumpy. Lidé s klasickou nadváhou mají nadbytek tukové tkáně, která je málo prokrvená. Jejich pohyb vyžaduje větší svalovou práci, ale současně dochází k proniknutí vody z krevního oběhu do vnějšku a ta se postupně hromadí v nohách. Dalším rizikem je také chronická zácpa. Naplněné tlusté střevo, se zácpou související nadváha a méně pohybu jsou tři faktory, jejichž spolupůsobením vzniká tlak na pánevní žíly. Důsledkem bývá porucha žilních chlopní zabraňujících působení tlaku krve směrem zpět do periferie žilního systému. Velký tlak roztahuje vahou tekutiny žíly na bérci a kolem kotníků a dolní končetiny snadno otékají. • • •

Vyplatí se dolní končetiny polohovat, dejte si klidně nohy třeba na stůl. Pánev totiž musí být níže než kolena a kotníky. Nestačí je jen položit na nízkou stoličku. V létě, když bývají obtíže největší, užívejte léky na posílení žilní stěny – tzv. venotonika. Je dobré se o jejich výběru poradit s lékařem. Elastická bandáž musí být dobře přiložena, jinak se může stát, že v ohbích končetinu více stáhne a v sousedství tah povolí. V místech menšího tlaku obvazu pak končetina viditelně oteče.

Rada lékaře Nejčastěji je třeba upravit poruchu, která je příčinou potíží. Někdy je třeba změnit nebo doplnit léky, které již nemocný z různých důvodů užívá. Předepsat lze léky na zlepšení kvality žilní stěny – venotonika, protizánětlivě působí léky a kompresivní punčochy. Pokud příčina otoků spočívá v křečových žilách, můžeme doporučit jejich operační odstranění.

JAK NA CUKROVKU Špatná životospráva,sedavý způsob života,obezita a stres.To všechno jsou rizikové faktory, které přispívají k doživotnímu onemocnění - cukrovky. Co je cukrovka? Cukrovka,neboli diabetes mellitus/DM/, je onemocnění, pro které je typická vysoká hladina cukru v krvi/hyperglykemie/. Léčba se zaměřuje na udržení hladiny cukru v krvi na normálních hodnotách. Základní typy diabetu Cukrovka I.typu Je typická pro lidi mladšího věku, nejčastěji do 35 let.Tehdy je nástup onemocnění rychlý a nápadný. K příznakům patří malátnost, časté močení, hubnutí, bolesti břicha, zvracení a opakované infekce. Cukrovka II.typu Často se zjistí náhodně.Onemocnění se projevuje spíše v pozdějším věku. Je možné mu předejít nebo ho aspoň oddálit udržováním optimální hmotnosti, vyváženým jídelníčkem, vyhnout se ponocování, stresu, alkoholu, kouření. Jaká je vhodná léčba? Léčba dietou Cukrovky se nelze úplně zbavit. Dietou si může pacient dlouhodobě udržovat hladinu cukru v krvi, a předejít tak možným komplikacím. Důležité je si jídlo rozdělit do více porcí za den. Léčba tabletkami Tzv. PAD - ústně podávané tabletky. Nejsou však náhradou diety. Tyto látky nejsou vhodné pro léčbu I.typu.

Léčba inzulinem Tato metoda se osvědčila u všech pacientů s typem I, i u těhotných. Nemocní s II.typem, kterým se pomocí diety a tabletek nedaří udržet optimální hladinu cukru v krvi mohou užívat inzulin také. Možnosti jeho aplikace jsou různé:pomocí inzulinových injekcí, per nebo pump.

Ze zdravotnických materiálů připravila Eva Suková

Jaké lékaře chceme? Svaz důchodců ČR provedl mezi svými členy anketu o zdravotnictví. Z této, které se účastnilo cca 1000 seniorů ze všech krajů ČR, je patrné, že praktičtí lékaři mají mezi seniory velkou důvěru (více jak 90%). Důvěra je prokazatelně větší na venkově a klesá s velikostí města (cca 80% v Praze). Jen ojediněle byla zaznamenána i důvěra menší. Jaký by měl být podle ankety praktický lékař? Podle názoru seniorů by měl splňovat tyto podmínky: 1. Vykazovat dobré odborné znalosti současné lékařské vědy. 2. Dobře komunikovat se svými pacienty a získat jejich důvěru.

3. Mít schopnost lidsky vysvětlit i složitější zdravotní problémy a to tak, aby tomu porozuměl pacient se základním vzděláním a mohl zaujmout vlastní postoj. 4. Mít schopnost chovat se k pacientům vždy v pohodě, hovořit srozumitelně, dostatečně hlasitě a pomalu podle mentality pacienta. Nebýt nadřazený a strohý či uštěpačný 5. Znát i sociální poměry pacienta a zvláště u starších pochopit jeho obavy, rodinnou situaci, ale také finanční možnosti, zejména při předepisování léků a diety. 6. Dovést pochopit psychologii starších, jejich obavy z choroby, průběhu a prognózy. Vědět jak pravdivě informovat a kdy být optimisticky a kdy objektivně pravdivý či zastrašující. 7. Najít si pro staršího člověka dostatek času, resp. K němu vždy přistupovat se zájmem a s účastí. Nedávat na vědomí profesionální nezájem, či neúčast s ohledem na věk

8. I při nevhodném chování staršího pacienta najít profesionální klidné, ale dominantní postavení a v pacientovi vidět nemocného spoluobčana a ne nepříjemného klienta. 9. Nevhodné požadavky pacienta dovést v klidu vysvětlit objektivně i poukázat na předpisy ministerstva či zdravotní pojišťovny. 10. V případě naprostého neporozumění dovést pacienta k tomu, aby přešel k jinému lékaři.

Převzato z novin „Doba seniorů“, č.11/ ročník III, str.9

Okno do nebe Jen tak si lehnout, nic nedělat. Na nebe se dívat. Otevře se vám okno do nebe. Ten pohled pohladí vaše srdce i oči, až se vám z té krásy hlava zatočí. Stromy jsou tam zelené, voda čistá, ptáci zpívají, andělé se na vše dívají a tu krásu hlídají. Vzduch voní svěže a mě se nechce zavřít okno do nebe. Vše má svůj konec, i ten pohled... „Zavírám okno, přátalé, pojďte prosím přiložit rozum a pracovitost.“ Čisté vody, zelených stromů, zpívajících ptáků a svěžího vzduchu bude na zemi pro všechny dost. Víte proč? Zvítězil rozum a pracovitost. Když andělé otevřou okno na zem, spatří tu krásu rázem. Ludmila Lujková

NAŠI JUBILANTI ŘÍJEN Pelíšková Jarmila, Bočková Emília, Kubínová Františka, Hornychová Marie, Bauerová Stanislava, Fialová Marie, Kouřilová Julie, Šafránková Daniela, Jarošová Marie

LISTOPAD Šamšulová Věra, Řehůřková Olena, Kuráňová Marie, Boháčková Bohumila, Vlachová Cecílie, Škrancová Helena

PROSINEC Šrámková Marie, Boček Josef, Švec Josef, Tomanová Marie, Pohlová Anežka, Nečasová Františka

Ohlédnutí se za kulturními akcemi ŘÍJEN Přednáška ing.Konůpkové Výlet na Vísky Muzikálek „Karkulka“ Povídání s p. Lujkovou Ukázka keramické výroby

LISTOPAD Vystoupení mažoretek Beseda Policie ČR Návštěva z Diakonie ČCE Výroba adventních věnců

PROSINEC Mikulášská nadílka Adventní výstava v kulturním domě Adventní koncert Vystoupení dětí z mateřské školy Vánoční besídka Přednáška o Indii Vystoupení studentů z Boskovic

Přednáška paní ing. Konůpkové na téma Podzim v zahradě V úterý 2. října 2007 odpoledne jsme se sešli v jídelně, kde byla připravena výstava všech možných výpěstků ze zahrady. Stůl hýřil barvami a vůněmi různého ovoce, zeleniny a bylinek. Po ochutnávce štrůdlu paní Konůpkové se rozproudila živá diskuse o způsobech pěstování a zejména zpracování ovoce. Během celého odpoledne všichni postupně ochutnávali bylinkový čaj a mošt. K chuti nám také přišly nakrájené hrušky, jablka, hrozny a čerstvé ořechy. Paní Konůpková se s námi dělila o své zkušenosti a většina zúčastněných si také zavzpomínala na svoje zahradničení a zpracovávání ovoce a zeleniny.

Výlet do vesnice Vísky s prohlídkou kostela, výstavou minerálů a návštěvou Agrocentra Ohrada S úspěchem a úsměvem jsme 9.10.2007 vyjeli na výlet do Vísek. Autobus byl plně zaplněn, zájem byl veliký. První zastávku jsme měli v kostele sv. Michaela z poloviny 13.století, postaveném v pozdně románském stylu. Přestavba byla provedena kolem roku 1640, s pozdějšími úpravami. V malém útulném kostelíku jsme si zazpívali. Také jsme navštívili výstavu minerálů. Všichni jsme byli překvapeni rozsáhlostí a krásou sbírky p.Stoupala. Poslední zastávkou se stalo agroturistické rekreační centrum Ohrada, kde jsme si prohlédli rehabilitační a relaxační část lázní. Venku jsme se potěšili pohledem na koně pasoucí se v ohradě. Vše jsme ukončili odpočinkem u kávy a čaje v příjemné přilehlé restauraci. Příjemně naladěni jsme se všichni vrátili domů.

Muzikálek Karkulka v podání dětí z Mateřského centra z Boskovic Ve středu 17. října 2007 se jídelna témeř celá zaplnila obyvateli domova i DPS. Děti z Mateřského centra se s pomocí maminek převlékly do krásných kostýmů zvířat, myslivce a červené Karkulky. Mezitím pan zvukař připravil zvukovou aparaturu. A muzikál o Červené Karkulce mohl začít. Celé vystoupení bylo krásné. Děj byl originální a jiný než známe. Přídavkem nám bylo zazpíváno několik moc pěkných písniček. Po velkém aplausu děti rozdaly všem obyvatelům vlastnoručně vyrobená sluníčka. Herci byli odměněni drobným dárkem. Všem se vystoupení moc líbilo. Těšíme se na další.

Povídání s paní Lídou Lujkovou o jogovém cvičení a nejen o něm. Čtvrteční dopoledne 25.10.2007 jsme prožili v příjemné společnosti s paní Liduškou. Po přivítání jsme byli seznámeni s různými časopisy pro zdravý způsob života. Paní Liduška vždy předvedla některý cvik z jogy a se všemi posluchači si ho po té zacvičila. Také nám vyprávěla – např. o vzniku jogy. Joga vznikla vypozorováním poloh zvířat, květin, stromů aj. Zkoušeli jsme si např. ásánu „květina ve větru“. Všem se líbilo cvičení „ opice“, kdy jsme si všichni zakřičeli – JA' JSEM !!! Různé ásány paní Lujková prokládala vlastními básničkami a relaxační hudbou Milana Hakla. Na závěr jsme si při celkové relaxaci uvědomili každou část svého těla , s úsměvem jsme se rozloučili a slíbili si další setkání.

Ukázka keramické výroby – hrnčířského kruhu V úterý 31. října 2007 nás navštívila paní Fojtová se dvěma svými studentkami ze Střední umělecké školy keramické a technické, která sídlí ve Velkých Opatovicích. Studentky nám předvedly práci na hrnčířském kruhu a jejich paní učitelka nám při jejich práci povídala o studiu tohoto oboru. Byli jsme překvapeni šikovností děvčat a měli jsme možnost si to sami vyzkoušet, bohužel nikdo z nás nebyl tak odvážný. Výrobky, které děvčata vyrobily nám darovaly. Ukázka se nám líbila a těšíme se na další návštěvu studentů této školy. Na příští návštěvě nám předvedou jiné techniky jejich oboru.

Vystoupení mažoretek z Letovic V úterý 6. listopadu 2007 jsme shlédli vystoupení děvčat skupiny VO CO GOU pod vedením paní Bulové. Mažoretky byly rozděleny do skupin podle věku. Všechny předvedly krásný výkon, prostory naší jídelny jim však trochu bránily v rozletu. Skupinky pochodovaly v rytmu moderního tance i dechovky. Děvčat bylo hodně a jejich vystoupení s hudbou a krásnými kostýmy bylo pastvou pro oči. Však také diváků se na vystoupení krásně načesaných a nalíčených mažoretek přišlo podívat přes padesát.

Beseda policie ČR Ve středu 14. listopadu 2007 nás navštívili policisté z Letovic. Ponaučili nás o naší bezpečnosti, bezpečnosti našich osobních věcí, či bezpečnosti při dopravě – přecházení na přechodu. Tito dva policisté nám dali prostor na naše otázky a rádi nám je zodpověděli. Jsme rádi, že nás navštívili a že jsme zase o něco chytřejší.

Vystoupení klientů z Diakonie CČE Ve čtvrtek 29.listopadu 20007 dopoledne nás v domově navštívili uživatelé denního stacionáře v Letovicích. Za jejich návštěvu jsme byli velice rádi - svým nadšením pro věc nakazili i nás. Sešli jsme se v jídelně, kde nám zahráli scénku při písničce „Mám malý stan.“ Dovezli si i rekvizity, aby byl dojem dokonalý. Poté jsme všichni společně naladili vánoční notu a začali zpívat koledy za doprovodu kytary. Celé dopoledne bylo, díky těmto našim přátelům, veselé. Po vystoupení jsme pozvali účastníky vystoupení do klubovny, kde jsme jim ukázali naši práci. Na znamení přátelství jsme si vyměnili dárky z vlastních dílen.

Adventní věnce V pátek 30. listopadu 2007 nás navštívila studentka Střední zahradnické školy – Veronika, která nás seznámila s možnostmi zdobení adventních věnců a pomohla s jejich výrobou. Donesla

nám příklad krásného adventního věnce a také různé ozdoby na zkrášlení našich věnců. Při práci jsme poslouchali vánoční koledy. Nechybělo ani občerstvení - pečený čaj, který nám velice chutnal. Vyrobili jsme nádherné adventní věnce, které zdobí náš domov.

Vystoupení dětí z Mateřské školy V úterý dopoledne nás potěšily svým vánočním vystoupením děti ze školky. Pod vedením svých učitelek říkaly básničky na každé písmenko abecedy, zpívaly písničky a také tančily. Děti byly roztomilé a svým bezprostředním vystoupením všechny potěšily. Toto dopoledne nás naladilo na večerní sváteční večeři všech obyvatel domova a zaměstnanců Domova i DPS.

Slavnostní vánoční večeře V úterý 18. prosince se zaplnila jídelna obyvateli i zaměstnanci našeho domova. Všichni jsme byli nadšeni vánoční výzdobou, ale i bohatým občerstvením. Po večeři nám paní Ludmila Lujková recitovala své básně a pan Milan Hakl nám hrál na kytaru. Všichni společně s ním jsme si zazpívali koledy i jiné písně podle našeho přání. Večeře nám navodila vánoční atmosféru a byli jsme velice spokojeni s občerstvením i s kulturním programem.

Přednáška členů Nadace sv Františka z Assisi Ve středu 19.12.2007 jsme prožili zajímavé setkání. ThMgr. Ing. Eva Štěpančíková a její spolupracovníci měli perfektně připravenou výstavu fotek a prospektů. Nadace sv. Františka z Assisi byla založena před 32 lety. Oficiálně pracuje 15 let a zaměřuje se na pomoc lidem bez prostředků. Nadace spolupracuje s Misionářkami lásky v Kalkatě v Indii. Tam také směřují kontejnery s pletenými obvazy a jiným zdravotnickým materiálem. Hlavní sklad Nadace je v Brně, kde vždy jednou za půl roku dobrovolníci nakládají materiál. Náklad za pět týdnů urazí lodí 16 000 km. Materiál putuje také do Titagharu - městečka malomocných, které založila Matka Tereza. Tam žijí a pracují vyléčení malomocní. Celá přednáška byla pro všechny velmi zajímavá a poučná. A zvlášť v době adventu nás přivedla k zamyšlení o dnešní konzumní společnosti. Po skončení jsme Nadaci finančně přispěli z peněz, které jsme získali z výstavy výrobků vyrobených v ergoterapii.

Vystoupení studentů z Boskovic Ve čtvrtek 20.12 2007, v předvánoční době, kdy mají lidská srdce k sobě blíž, přijeli nás potěšit svým perfektně připraveným vystoupením žáci a studenti VOŠ a Zdravotnické a SŠ Boskovice ubytovaní na Domově mládeže. Mladých lidí, ochotných ve svém volném čase potěšit seniory, přijel plný autobus. Pod vedením studentek SPGŠ si připravili vánoční písničky a koledy, orientální tance a zhudebněnou pohádku v režii studentky 4. ročníku SPGŠ Nadi Vaškové.O vánoční pohodu a dobrou náladu nebyla nouze, koledy jsme si zazpívali všichni, orientální tance byly neobvyklým zpestřením a pohádka rozveselila.Velký dík patří vychovatelkám i studentům za tuto činnost, která obohatila obě, věkově vzdálené skupiny.

Připravujeme: LEDEN

- přednáška p. Stona – obrazy - sportovní dopoledne v jídelně

ÚNOR

- vystoupení dětí pod vedením M. Jarošové - přednáška o Paříži, p. Parma

BŘEZEN

- přednáška p. Nečasové- řed. Muzea Blansko - návštěva a vystoupení klientů Diakonie CČE - turnaj v šipkách

VÝZNAMNÉ DNY Tři králové K+M+B (P. Piťha) z knihy "Vánoce" , vydal(o): Comdes Svátek Zjevení Páně – Bůh se zjevuje jako člověk, dokonce jako právě narozené dítě. K tomuto dítěti dorazí králové-mudrci, kteří z pohybu a postavení hvězd neomylně vyčtou, že se narodí velký král, a to v Izraeli. Jsou to cizinci a jinověrci. Přestože tito mužové vědy,

moderně řečeno intelektuálové, kteří se dobrali poznání o narození krále králů složitými výpočty a věděli o něm dříve, než k narození došlo, přišli pozdě. V tento den znamenáme dveře svých domů a domovů trojím křížkem a písmeny C, M a B. Tato znamení vymezují prostor pravdy a spravedlnosti. Tři známé litery nejsou začáteční písmena jmen králů: Kašpar, Melichar, Baltazar. Tato zkratka znamená Pán žehnej tomuto domu. Postavy králů mají celou řadu významů. Předně znamenají tři fáze lidského života. Jeden je mladý, druhý je zralý muž, třetí je stařec. Říká se tím, že Kristus je Pánem každého života od počátku do konce. Králové jsou však i vladaři všeho pozemského času. Mladý král je králem budoucnosti, je oblečen do zeleného roucha naděje. Překvapivé je, že králem přítomnosti je král stařec. Ten na obrazech zpravidla klečí u Ježíška a podává mu dar zlata. Králem přítomnosti, tohoto právě probíhajícího děje, je král stařec proto, že jsoucí okamžik brzo přejde do velikého prostoru minulosti. Právě tak jako stařec upadne do spánku smrti. Zralý muž, který stojí trochu nakloněn nad ním, je pak králem minulosti. Smrt také zastavuje čas života, takže v této plnosti uzrání již navždy zůstaneme. Dalo by se říci, že každý v plné síle své osobnosti. Tento král je králem snědé, až i černé tváře. To ovšem není způsobeno sluncem, jak zpívá sazemi umouněný chlapec při tříkrálové koledě. Je to způsobeno stínem smrti, který leží nad minulostí. Tvář jejího krále je ve stínu. V tomto smyslu ukazují králové, že Kristus je Pánem veškerého času, je králem věčně. Také dary, které králové přinášejí, mají symbolický význam. Jsou to substance v té době všech známých skupenství. Zlato zastupuje jako dokonalý kov všechno, co je skupenství pevného. Kadidlo zastupuje vše, co je skupenství plynného, a kapaliny zastupuje myrha. Tu přináší král s temnou tváří, neboť to byla mast užívaná při pohřbech.

Betlémská hvězda Pokud by betlémskou hvězdou byla vskutku kometa, nebylo by pro astronomy nesnadné čas Kristova narození spolehlivě ověřit. V době kolem počátku našeho letopočtu byla již značně rozvinuta astronomie na Dálném východě a podrobné záznamy o pozorování komet z té doby se dobře dochovaly - žádná z tehdy zaznamenaných komet však termínově nevyhovuje. Vždyť i slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Navíc tu byla i jistá "astrologická" obtíž. Podle dobových výkladů byly komety nešťastným znamením na nebi, takže se stěží hodily pro ohlášení radostné zvěsti o narození Vykupitele lidstva. Ve skutečnosti je však zobrazení komety nad Betlémem historicky doloženo teprve z italských jesliček počínaje 15. stoletím, odkud se tato zvyklost nejpozději v druhé polovině 16. stol. dostala i k nám. Teprve v druhé polovině 20. století se podařilo odhalit tvůrce, který použil kometární symboliky pro biblickou zprávu o klanění tří králů jako první. Byl to proslulý italský malíř Giotto di Bondone (1267-1337), který r. 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorování návratu Halleyovy komety (ta se tak ovšem ještě nejmenovala; o zjištění, že jde o kometu opakovaně se vracející ke Slunci, se zasloužil znamenitý anglický astronom Edmond Halley až počátkem 18. stol.) v září 1301 a až návrat komety r. 1910 poprvé zaznamenaný fotograficky prokázal, že Giottův portrét komety byl neobyčejně přesný - rozhodně nejlepší v celých nefotografických dějinách astronomie! Tím jsme však nevyřešili problém, co tedy vlastně mohla být ona hvězda na východě, o níž hovoří Matoušovo evangelium. Správný výklad našel patrně již počátkem 17. stol. proslulý německý astronom Johannes Kepler, který 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu. Napadlo ho proto propočítat, kdy ke stejné konjunkci obou planet došlo v období kolem počátku křesťanského letopočtu a zjistil, že se tak stalo v r. 7 př. n. l. dokonce třikrát po sobě: koncem května a září jakož i počátkem prosince, a to v souhvězdí Ryb. Takový úkaz nemohl zajisté uniknout babylónským hvězdopravcům (mudrcům?), kteří o tom dokonce zanechali

zprávu na hliněné tabulce, objevené r. 1925 archeology. Podle těchto nezávislých údajů lze odhadnout, že se Kristus narodil nejspíše někdy v září r. 7. př. n. l., což vypadá na první pohled podivně, když přece křesťanský letopočet má mít za svůj počátek datum Kristova narození. Ve skutečnosti však historici vědí už dávno, že se Kristus musel narodit před počátkem letopočtu. Počátek letopočtu se totiž určoval až mnohem později, teprve v 6. století. R. 532 n. l. se o výpočet data Kristova narození pokusil opat římského kláštera Dionysius Exiguus, ale dopustil se přitom několika chyb při navazování tehdy existujících kalendářů zpět do dosti vzdálené minulosti. Na základě srovnání rozličných historických událostí je velmi pravděpodobné, že úhrn těchto chyb dává právě zmíněný sedmiletý rozdíl. Nakonec lze proto s jistým překvapením konstatovat, že astronomická i historická data o Kristově narození spolu navzájem až nečekaně dobře souhlasí. To fakticky znamená, že dvě tisíciletí od Kristova narození uplynula již koncem r. 1994! Jiří Grygar z knihy "Jiří Grygar - věda a víra Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. ... Narodí se nám dítě. (Iz 9,1-3.5-6) www.víra.cz Popeleční středa Popeleční středa připadá na 40. den před Velikonocemi; do těchto 40 dnů se nepočítávají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění. Název dne pochází ze zvyklosti pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem na čele; tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem. Znamenání popelem je doprovázeno slovy: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.“ nebo „Obrať se a věř evangeliu.“ Pro mnoho lidí představuje Popeleční středa připomínku vlastní konečnosti a cíle či směřování vlastního života, vyznačuje se tedy pokáním.

Květná neděle Květná neděle nebo též Pašijová neděle je pohyblivý křesťanský svátek, součást postní doby, jímž začíná Svatý týden. Připadá na neděli před Velikonocemi a připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. Pašijová se neděli říká, neboť se o ní čtou pašije, tj. příběh o Kristově umučení ze synoptických evangelií.

Svatý týden Svatý týden nebo též Pašijový týden je obdobím křesťanského liturgického roku, které začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení). Jednotlivé dny ve Svatém týdnu mají své jméno: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Svatým či pašijovým se týden nazývá, neboť se při liturgii připomíná vrchol Ježíšova života – jeho smrt a vzkříšení. Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“ na Zelený čtvrtek.

Velikonoční triduum Velikonoční triduum či třídenní, „třídenní umučení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista“ je v křesťanském liturgickém roce souhrn tří dní, které předcházejí Neděli Zmrtvýchvstání a které zahrnují oslavu umučení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Pojmu poprvé užívá liturgická reforma po 2. vatikánském koncilu, která vyčleňuje poslední tři dny Svatého týdne z vlastní postní doby. Zelený čtvrtek Při večerní liturgii se připomíná poslední Ježíšova večeře, ustanovení eucharistie a Ježíšovo mytí nohou jeho učedníků. A proč je ten čtvrtek vlastně zelený? Mnoho lidí se domnívá, že název zelený je podle starší tradice spojen s užitím zelených liturgických rouch a nebo že se musí v tento den jíst špenát, ale odůvodnění je jiné. Biskup Václav Malý odpovídá: "Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek)."

Velký pátek Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.

Bílá sobota Tímto dnem končí postní doba. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha těch, kteří jsou křtěni při velikonoční vigilii. Velikonoce Velikonoce, též Pascha (z latinského Pascha < řec. πάσχα pascha) či Pesach (hebrejsky ‫ ֶּפסַח‬pesach přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připadá na březen nebo duben (viz Výpočet data Velikonoc). V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých (po jeho smrti na kříži). V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl prostřednictvím Mojžíše Hospodin. O slavení Velikonoc křesťany nemáme zmínek v Novém zákoně, nejstarším svědectvím o Velikonocích je Velikonoční promluva Melitona ze Sard z 2. století. Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy. Svátky Ježíšova vzkříšení jsou významově provázány s židovskou oslavou Pesachu a dodnes v sobě nese prvky této židovské oslavy. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení je chápáno jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta. Velikonoční oslavy se liší podle regionů. Protože se časově zhruba kryjí s pohanskými oslavami příchodu jara, lidové tradice převzaly z předkřesťanských dob mnoho zvyků a obyčejů. Předpokládané datum Ježíšovy smrti a vzkříšení Přesné datum Ježíšovy smrti nevíme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není. Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z možností sám dával přednost. Gerhard Kroll ve své knize Po stopách Ježíšových soudí, že nejpravděpodobnějším datem je 7. duben 30. Podle C.

Humphreyse a W. D. Waddingtona (1990) v podvečer 3. dubna 33 v Jeruzalémě vyšel Měsíc v úplňku zčásti zatmělý; toto zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce. Tento údaj se shoduje s vyprávěním evangelií (Mt 27,45; Mk 15,33; Lk 23,44), takže toto datum (3. dubna 33) je velmi pravděpodobně dnem Kristovy smrti na kříži. Ježíšovo vzkříšení by pak připadalo na 5. dubna 33. [editovat] Velikonoční symboly beránek – Symbol beránka je přítomný již v předkřesťanských tradicích. V židovské tradici symbolizoval Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. kříž – Kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. oheň – Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce. svíce – Svíce je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista – tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci, při níž se zapaluje svíce (zvaná též paškál) od ohně. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jímiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu – aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. vajíčko – Protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. zajíček – Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. pomlázka – Tento v Česku důvěrně známý symbol Velikonoc má také původ ve starých pohanských zvycích.

Velikonoční koleda Podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev. Už od jejich vzniku jsou časem oslav a veselí. V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Cílem vyšlehání není způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu

mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč Českem mírně mění. V USA jsou velikonoční svátky již prakticky nenáboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin se účastní jen velikonočního veselí okolo zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka. V Norsku je, kromě lyžování v horách a malování vajíček, tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například Poirot Agathy Christie. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami. www.encyklopedie.seznam.cz, převzato z Wikipedie – otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa

Svým přátelům nemůžeš prospět jinak, leč tím,že jim ponecháš jejich radostí a rozmnožíš jejich štěstí, užívaje ho s nimi. Goethe

Člověk má být na svého přítele takový, jaký je sám na sebe. Sokrates

Vzpomínky Vzpomínky léty zakryté, nechť v srdci Tvém, hluboko jsou vryté. Až Tvoje vzpomínky v světě bloudit budou, snad i na mě nějaké zbudou. I když nás dálky rozdělí,

nechť vzpomínky nás spojí. Až stesk rozhostí se v srdci Tvém, vzpomeň, že máš krásný koutek v srdci mém. Drahomíra Nevědělová

HÁDANKY České a slovenské řeky Představitelka hlavní role měla bezvadný přednes. Špatně připravený student odpovídal svému učiteli jen váhavě. Někdy je lépe mlčet, než příliš mluvit. Polní cesta mírně klesá za vaší zahradou do údolí. Těmi starostmi ji rozbolela hlava. Tam vpředu najdete vedoucího naší výpravy. Pozorovali jsme, jak vysoko dravec kroužil nad krajinou. V hustě zamženém údolí jsme se dosti těžko orientovali. Jasný sluneční svit a vanoucí vlahý větřík nás lákaly na ranní vycházku.

Při oblevě se často v horách shora valí nebezpečné laviny. Za nepřítomnosti rodičů mladí orli celou dobu pištěli hladem.

Čerpáno ze svazku „Hádanky“ od Ady Pospíchalové

NEZAPOMÍNEJME: Když se zavře jedna brána ke štěstí, další se otevírá, ale my se často tak dlouho díváme na zavřenou bránu, že si nevšimneme té, která se pro nás již otevřela. citace z časopisu Sociální péče3/2007,PhDr. Dana Klevetová - "Dovolit si dát radost"