f a r n o s t i s v. A n e ž k y Č e s k é n a S p o ř i l o v ě , r o č n í k
db uř be ez ne n2 021 03 1 2
noviny
X V XIV
Člověk, Utrpení Krista, utrpení člověka kterého Bůh Od chvíle, volá kdy Nevinný byl zrazen Může zůstat nehybný v hrobě ten, a Dárce zapřen, Celý křesťanský život je založen Jedině zatoulaná ovce je hledákdotéto chodískutečnosti: hledat ztracenou ovcivoláni. od chvíle,na, kdyjedině Mistr byl zpolíčkován na jsme zajatec je osvobozen, a na kříži rozevírá náruč? a Pastýř opuštěn, Je tu nejen první a základní volání jedině chudák je obohacen, od chvíle,jedině kdy Osvoboditel byljeodmítnut víry. volánemocný uzdravován, MůžeJsou zůstatdalší, ve tměkaždodenní a němý a Pán popliván a zbičován, ní ke službě, k modlitbě, k oběti, jedině pokorný je vynášen, jen v hrobě ten, od chvíle, kdy Svatý byl vzat místo zločince, kdo dáváke zrak slepému a slovo němým prostě všemu obyčejnému, co je to, co je prázdné je vyplňováno, obnovují se v Pašijích dějiny člověka. a odhaluje zářivou Boží tvář? však jiné než zvykovost, protože je a budováno je to, co nebylo. Nemrhej svými slzami pro Krále, to stále nové a nečekané očekávání Může zůstat vězněm Právě toto výsadní postavení neboť jiné slzy stékají po tvářích výzvy v hroběpro ten, naši svobodu. Světec je hříšníka svatého Ambrože a srdce dětí tonou vedlo v úzkostech. ten, kdo je stále kdo osvobozuje lidi připravený: z jejich žalářů čeká tomu, jak chápe boží volání: Otři krvavý kpot poníženým, na příkazy, Bohu se nemá skákat a vrací k životu ochrnuté i otroky? „Pán kříže zavolal člověka a řekl mu: vlož si na záda odsouzených, do řeči. Kdebez jsi?“ Ne. Nemůže zůstat, aby zatuchnul přijmi matky dětíSpravedlivý, a děti bez otců.který vidí v hrobě ten, Staň se doprovázejícím skleslým, neTato možnost slyšet volání a odpoPána a žije vna cestě jeho blízkosti, kdo pokleká k umývání nohou poběž tam, kde strach uzavírá vystrašené, vědět na ně, se uskutečňuje obrámusí se před ním schovávat a lidem rozlamuje lásky! stát se a zvěstuj, že ahrob prázdný cením. Člověk jechléb schopen býtjeod něho volán, protože a Kristus Ježíš není rozdrcen jiným, dát svému životu nový směr je stále s ním. Ale hříšníka, který A nemůže čekat na smutné slzy a přemožen bolestí světa, a nový smysl. se Bohu vyhýbá a ukrývá se v hrobě ale je Přemožitelem každé smrti. v houští ráje, toho volá Bůh: pšeničné zrno zkropené krví, K tomu nás vyzývá první výrok Impastato J. jež pulzuje životem a chce se darovat. Adame, Giuseppe kde jsi? Neboť ten,S.který Jana Křtitele i Krista: „Změňte se překlad bratr Regalát se ukrývá, se stydí. Že Bůh ho a věřte v radostnou zvěst.“ Ježíš volá je znamením, že se může přiznává hříšníkovi jakési prvenuzdravit ze svého hříchu, protoství. Obrací se vždycky k prázdnotě že Bůh volá všechny, se kterými a nedostatku. Jen chudého chce má slitování. obohatit. Je to také jediný, kdo může být obohacen, protože „lékaYves Congar ře nepotřebují zdraví, ale nemocní“. připravil otec Řehoř Velikonoce v hrobě
2. strana
farní noviny duben 2013
,
farní noviny duben 2013
strana 3
Na pout k hrobu Dr. Františka Noska do Poříčí nad Sázavou
Copak že krásko, co že se trápíte?
v sobotu 13. dubna pořádají františkánští terciáři
V úterý 9. dubna v 19.30 hodin v sále kostela se uskuteční představení dětského souboru Kočkovníci pod vedením Jany Doležalové.
Pouť se koná vždy kolem výročí smrti Dr. Františka Noska (1886 -1935), františkánského terciáře a významného předválečného katolického politika a národohospodáře. Program pouti: 15.00 hod mše svatá za Dr. Fr. Noska v kostele sv. Havla (u řeky); účast předběžně přislíbil Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, 16.00 hod modlitba u hrobu Dr. Noska na hřbitově u kostela, 16.15 hod setkání poutníků na faře. Spojení vlakem: Praha, hl.n.: 9.15, 12.19, 13.19. Nosek nás může i dnes inspirovat v tom, jak aplikovat křesťanství v oblasti politiky a ekonomiky. Byl politikem (poslanec, ministr) a hledal cesty, jak křesťansky podnikat. K tomu využil formu hospodářských a finančních družstev, což byla tehdy u nás novinka. Přitom si byl vědom, že křesťanské podniky nemohou dobře fungovat, pokud budou vedeny jako jiné světské instituce a nebudou mít duchovní oporu. Spolupracoval proto s františkánským řádem, hlavně s vynikajícím knězem Janem Evangelistou Urbanem OFM. Nakonec i Nosek se stal členem III. řádu sv. Františka (který se dnes nazývá Sekulární františkánský řád). Noskovo úsilí bylo úspěšné, družstva prosperovala. Bohužel za krátkou dobu v roce 1939 byla naše země okupována a nacisté zlikvidovali m.j. i katolická družstva. Noskovi spolupracovníci a přátelé na něj však nezapomněli a od jeho smrti v roce 1935 putovali každoročně do Poříčí, kde je pochován. Vznikla tradice, která trvá do dnes. Miloslav Müller
Píšeme, abychom si vyjasnili své vidění. Tiskneme knihy, abychom zavolali příbuzné bytosti z dálky. Dosáhneme-li takové síly slova, že se dovedeme vyjadřovati prostě, přijdou... a přišli. Otokar Březina Dramatizace balady K. J. Erbena – Svatební košile, pohádek Henri Pourrata – O řeřavých očích a O čtrnácti sudech, povídky Daphne du Maurier - Modré čočky. Společným tématem je citát Karla Krause: Svět není bezhraničnou manéží, v níž si kdejaký spratek může řádit, jak si zamane. Hledání řádu světa ve světě, který zdánlivě řád postrádá nebo se mu vysmívá, vyvolávání příbuzných postav z dálky, nám přesto tak překvapivě blízkých.
Sám u stmívání V pondělí 29. dubna v 19.30 v sále kostela Sám u stmívání – scénická kompozice z básní, deníků a korespondence Jiřího Ortena s jeho matkou Bertou Ohrensteinovou. Divadlo Dagmar Karlovy Vary, hrají Hana Franková a Karel Polanský.
,
a Pokorná
a B a
rb
or aV
ácha v á lo
Jo h a
. B a ch . Em C. Ph
ON C
ssy
na,
ÝK
,
e ta ch S m
h a rf ič ky)
ivadl
n ti n y
ir s k é
e a , A rg
a lé e (m
ího d
e x ik e, M
bu e De
B a ch
ud , C la
s ti a n
guay
O r ti z . R.
rodn
e d ři le r, B
A y od
ra a Pa
ERT
eba nn S
db á hu
d b ič k
ru Ná
d . S ta jů , M
v , li d o
a tě ěk M
p ís n ě a s k la
chest
Zbyn
Ir s k é
ky or
a)
Ve čtvrtek 2. května v 19 hodin (po mši) vás zveme na koncert Báry Váchalové a Ivy Pokorné, členek orchestru Národního divadla Program: J. S. Bach – Arioso C. Ph. Em. Bach – Solfeggietto C. Debussy – Svit luny Z. Matějů – TO - Y B. Smetana – H.Trneček – VLTAVA Turlough O‚ Carolan – Irish Tunes M. Stadler – Irish Whiskey Lidová hudba Paraguaye, Mexika, Argentiny Alfredo Rolando Ortiz – Habanera Gris, Llano, Danza de Luzma Koncert je doprovázen komentářem o nástrojích a skladbách.
n Iva
F OV
Harfový koncert
(člen
Milí farníci, srdečně vás zveme v tomto roce víry a Cyrila a Metoděje na naší farní pouť v sobotu 20. dubna do Karlína. Připravili jsme duchovní zastavení i program pro děti a zároveň několik variant náročnosti a délky, aby se nás mohlo zúčastnit co nejvíce. Poutní cesta je i pro kočárky bezbariérová. Je to hezká příležitost strávit spolu i mimokostelní čas a zároveň se pomodlit za dar hlubší víry pro naše rodiny i farnost. Program pouti 14.00 – 1. sraz u hlavniho vchodu na Vinohradské hřbitovy – modlitba u hrobu otce Řehoře, pěší putování se zpěvy za doprovodu kytary 15.15 – 2. sraz 100 metrů od zastávky autobusu 136 Ohrada na dětském hřisti u velké sítě (začátek Vítkovské pláně) – program pro děti, zamyšlení pro dospělé připravují terciáři, pěší putování za doprovodu zpěvu a kytary 16.30 – 3. sraz před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, přednáška P. Cútha o kostele 17.00 – společná mše svatá Program pro děti zajištěn, občerstvení s sebou. Podrobnější info naleznete brzy na plakátku v kostele. za přípravný tým bratři Jakub, Regalát a Koběrští
HAR
Farní pout k sv. Cyrilovi a Metodějovi do Karlína v roce víry
2 .5. v 19.00
V KOSTELE SV. ANEŽKY
4. strana
farní noviny duben 2013
farní noviny duben 2013
strana 5
CHATKY NA JIHU
Noc kostelů 2013
nové letní ubytování pro farníky u Třeboně
V letošním roce se kostel sv. Anežky poprvé zapojí do akce Noc kostelů 2013, která bude stejně jako v předchozích letech opět příležitostí pozvat co nejširší veřejnost do kostelů a ve večerní a noční atmosféře zde nabídnout možnost setkat se s křesťanstvím prostřednictvím hudby, umění, zážitku. Své kostely, kaple a modlitebny otevřou zástupci většiny křesťanských církví. Inspirací pro tuto akci, která se v současnosti koná nejen v České republice, ale také na Slovensku, v Estonsku, Nizozemí, Rakousku a Německu, byla myšlenka otevřít kostely v noci ve Vídni. V Rakousku také v roce 2005 proběhla první Noc kostelů – „Lange Nacht der Kirchen“. Touto zahraniční zkušeností se inspirovali pořadatelé v České republice a v roce 2009 poprvé pozvali širokou veřejnost na noční program do otevřených kostelů. Lidé mají možnost navštívit místa, kolem kterých každý den chodí, ale nikdy třeba uvnitř nebyli. Mohou si prohlédnout místa, kam se nedostanou ani při „běžném provozu“ kostela – do věží, podzemních prostor, nebo třeba na kůr. Zároveň pořadatelé nabízejí bohatý kulturní program, jako jsou koncerty, výstavy nebo divadelní představení. Akce se postupně začala těšit velké návštěvnické oblibě a v loňském roce se například v pražské arcidiecézi otevřely brány a dveře 222 budov a pořadatelé napočítali přes sto tisíc návštěvníků. V letošním roce bylo stanoveno datum 24. května a my máme tu možnost být u toho. Také u sv. Anežky bude možnost prohlédnout si s komentářem prostory kostela – pokud vše půjde podle plánu, bude přístupná i věž. Hudbu si budete moci poslechnout v podání opravdu hvězdném: účast přislíbili Baborák Ensemble, varhanice Sylvia Georgieva a s doprovodem zazpívá Iva Ryzová. Svou podporu této akci vyjádřila i Libuše Šafránková. Také se můžete zaposlouchat do čteného slova (například čtení z dopisů sv. Kláry sv. Anežce České) nebo jen tak v tichu vnímat atmosféru našeho chrámu. Speciální program bude po celou dobu přichystán i pro děti. Podrobný program najdete v květnovém čísle farních novin a na webu www.nockostelu.cz. Klára Konvalinová
Dříve jsem do spořilovských farních novin psala o pomoci základní škole v estonském Tartu. Tuto činnost jsem vykonávala více než 9 let a v roce 2009 si ji převzaly samy sestry františkánky z Olomouce, které školu provozují. My s manželem jsme se začali věnovat nové činnosti, a doufáme, že bude stejně požehnaná, jako byla pomoc škole v Tartu. Jak šel život, stali jsme se totiž majiteli bývalého letního tábora v CHKO Třeboňsko. Říkáme mu „Chatky na jihu“ – 12 chatek a 3 velké sruby se 4 pokoji, 2 kuchyněmi a několika klubovnami, celkem pro 70 lidí. Vše uprostřed jihočeských lesů a rybníků, 15 km od Třeboně, na dohled je Lužnice. Já sama jsem sem jezdila od svých 6 let na tábor, později jako praktikantka a vedoucí. Stejně tak můj manžel. Tady jsme se poznali. Takže požehnané místo to určitě je. Vždyť už to bylo před 34 lety a stále jsme spolu. Rekonstrukci srubů a chatek jsme promýšleli dlouho, ale o našich hostech jsme měli jasno hned. Nechceme provozovat běžný komerční ubytovací areál. Naši klientelu tvoříme cíleně. Rádi bychom, aby si u nás hosté odpočinuli na těle i na duši. Zveme k nám proto farníky všech církví z celé České republiky, zaměstnance charit, neziskovek, nadací. Otevřeni jsme ale i všem, kterým bude v této společnosti dobře. Rádi bychom, aby se sem opět vrátily děti na farní tábory. Vše je tedy připravené pro skupiny i jednotlivé rodiny. “Chatky na jihu“ jsou dobrou základnou pro cyklovýlety po rovinkách v okolí. Je tu možnost koupání v pískovnách, vodáctví, rybaření, houbaření, sběru borůvek. Ale ať nepíši jak reklamní agentura – je tady prostě vše, co k prázdninám patří. Rok 2012 byl naší první zkušební sezónou. První hosté přijeli nečekaně už v květnu. Skupince mladíků z hnutí Fokoláre vybuchlo víkendové ubytování, a tak jsme je vzali pod svá křídla. V sobotu i v neděli se vždy na nějaký čas vytratili do lesa, jen přišli: „Nepůjčili byste nám pilu? Nemáte nějaký provázek?“ Před odjezdem nás vzali do lesa a ukázali nám, co sami od sebe pro naše hosty vytvořili – lesní kapli. Přijeďte se podívat, máme letos ještě volno. Ale jak říkali mladíci z Fokoláre: “Tady se to brzy zaplní, jen co se to rozkřikne.“ Tak, prosím, pomozte nám a řekněte o nás i svým přátelům. Doposud nenabízíme naše „Chatky na jihu“ široké veřejnosti a čekáme na Vás. Informace o cenách (3.900Kč za 4lůžkovou chatku s kuchyňkou na týden) a volných termínech najdete na našich stránkách www.ChatkyNaJihu.cz nebo vám ráda odpovím na mobil 732 755 676. Budeme se na Vás těšit Iva Neumannová
farní noviny duben 2013
KOLEM NÁS
FARNÍCI
6. strana
ROZHOVOR S EDITOU DANIELOVOU
V
rozhovoru bychom vám chtěli představit nejen jednu z dlouholetých členek našeho farního sboru, paní Editu Danielovou, ale s její pomocí i nahlédnout pod pokličku fungování tohoto nepostradatelného pěveckého tělesa s dlouholetou tradicí. Kde jste se narodila a jaké bylo vaše dětství? Máte základy své víry již v rodinných kořenech? Narodila jsem se v Horní Blatné v Krušných horách, což je asi 13 km od Božího Daru. Měla jsem pěkné dětství, maminka uměla krásně zpívat, hrávala divadlo, takže jsme téměř každý večer všichni tři zpívali. Před spaním jsem se s maminkou pomodlila a na dobrou noc jsme spolu zazpívaly nějakou hezkou ukolébavku. Moc se mně to líbilo, a když byli naši synové malí, pohádky a nějaká ta písnička se staly součástí našeho usínání. Jaká je vaše profese. Bylo obtížné v době komunismu praktikovat víru. Co bylo pro vás nejtěžší? Střední pedagogickou školu pro mateřské školy jsem absolvovala v Chebu a pak jsem pokračovala ve studiu na pedagogické fakultě v Praze, obor ruský jazyk – hudební výchova. V roce 1976 jsem
složila státní zkoušku z německého jazyka. Vyrůstala jsem ve věřící rodině, ale vírou rozdělené. Maminka byla praktikující katolička a otec byl evangelík, takže s maminkou jsem chodila do katolického kostela a s otcem, když byla příležitost, do evangelického. Jelikož jsem učitelka, bylo dosti těžké přihlásit děti na náboženství, a abych byla upřímná, tehdy jsem si s tím ani hlavu nelámala. Když pak byli naši synové v pubertě, domluvila jsem se s paní Martou Boháčovou a oba, Pepík i Jirka, navštěvovali pátera Kohlíčka, který je zasvěcoval do věcí víry. Já jsem poprosila otce Řehoře. Ráda na tuto dobu vzpomínám - na laskavost, trpělivost a úžasný přístup. Nic mi nevnucoval, mé otázky vždy laskavě zodpověděl, vysvětlil. V roce 1985 jsme všichni tři byli biřmovaní v katedrále sv. Víta. Marta Boháčová a Zdeněk Vašíček byli našimi kmotry. Mohla byste představit svého muže? Jak dlouho žijete v manželství. Co vidíte jako důležité pro udržení stability manželství, problémy nejen v komunikaci potkávají každého z nás. V květnu 1963 jsme se poznali s manželem a v listopadu téhož roku jsme měli svatbu na Vinohradech u sv. Ludmily. V manželství žijeme 49 let. Co je důležité pro udržení stability manželství? Netroufám si říci, ale myslím, že láska, obětavost, ohleduplnost a umět si odpustit chyby. Nechtít za každou cenu prosadit své JÁ. Můj muž se jmenuje Josef, je stavebním inženýrem a podílel se velkým dílem na stavbě pražského metra. Je katolík a po slibu, že budeme společně vychovávat děti v katolické víře, jsem (značně pozdě) konvertovala ke katolíkům, jak už bylo shora napsáno. Jak se vám podařilo předat víru svým dětem, kudy se ubírají jejich cesty? Vychovali jsme dva syny. Josef je ženatý, s manželkou Jaroslavou mají tři dcery
farní noviny duben 2013
strana 7
a jsou živě zapojeni ve farnosti na Lhotce. Obě starší děvčata, Edita a Monika, zpívají v kostelním sboru, starší studuje na AG, Monika a Terezka jsou ještě na základní škole. Mladší syn Jiří je také ženatý a se svou ženou Janou bydlí s námi v rodinném domě na Chodově. Mají dvě dcery, Veroniku a Aničku. Veronika studuje na Obchodním lyceu ve Vršovicích, Anička je ještě na základní škole. Obě děvčata zpívají, hrají na flétnu, klavír a sportují. Ve sboru zpívá v basu i náš syn Jirka.
Jste v důchodu, jak ho prožíváte, co ráda podnikáte ve volném čase? V důchodu jsem, ale stále ještě učím němčinu na Spořilově v gymnáziu Postupická a v Dekře na Chodově, takže příliš volného času nemám. Ale na operu do Státní opery i do Národního divadla chodíme s manželem skoro každý měsíc. Naposledy jsme byli na Lazebníku Sevillském ve Státní opeře a 13. dubna se chystáme tamtéž na Verdiho Dona Carlose. Už se těšíme na jistě krásný nový zážitek. Už čtvrtým rokem navštěvuji v pátek U3V (univerzita třetího věku) na Filozofické fakultě UK, obor hudba a překladatelství. Jsem zapsána na obor hudební výchova – hudební formy, skladatelé evropské hudby, skladatelé 19. století, skladatelé novověku. Přednášky jsou nesmírně zajímavé, po dvouletém studiu jsem vypracovala závěrečnou práci o Antonínu Dvořákovi a Bedřichu Smetanovi. Letošní rok máme pouze letní semestr – hudební formy – zajímavá látka. V době svých studií jsem ji dost zanedbávala, takže si ji osvěžuji. Překladatelství – my nepřekládáme, ale učíme se o překladatelích z evropských jazyků v letošním semestru od renesance po současnost. Týká se překladů z francouzštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny a ruštiny do češtiny. Úžasné osobnosti, jako Vrchlický, Neruda a další, jejich život-
ní radosti a strasti. Je to zajímavé a baví mě to ohromně.
Zpíváte roky ve farním sboru. Mohla byste popsat, jaká jste společnost, má o zpívání ve sboru zájem mladší generace, přicházejí noví zájemci? Ve sboru zpívám asi od roku 1979 nebo 1980, kdy jsme z chodovské farnosti odešli na Spořilov i s naším tehdejším sbormistrem, panem Jiřím Čížkem, který v roce 1999 předal pomyslnou dirigentskou taktovku panu J. Bauerovi. Panu Čížkovi budiž dík za trpělivost při jeho dlouholeté činnosti a vlastně i za založení našeho sboru. Tehdy s námi zpívali paní a pan Řehořovi, na které velmi ráda vzpomínám, pan Kratochvíl, a občas s námi hrával při nácviku i pan Čížek senior, moc hodný a milý člověk. Později se k nám přidali jeho svěřenkyně, které i teď s námi nadále zpívají. V nynějším sboru je 18 stálic a občas k nám přicházejí i noví zájemci a rádi nám vypomáhají i mladí z naší farnosti. Budiž jim dík! Nacvičujeme během celého roku, skladbičky nám vybírá náš pan regenschori, který je opisovával, ale nyní má dobrého pomocníka, počítač, který mu svým geniálním programem zdatně pomáhá. Výběrem skladeb je znát, že „muzika“ je přímou
8. strana
součástí života našeho sbormistra. Fascinuje mě jeho trpělivost při našich zkouškách. Má absolutní sluch, tudíž slyší každou, byť jen malou odchylku od daného tónu. Jeho „alt výš, soprán dotáhnout, bas o něco rychleji, tenor – dobře, jenom to cis o něco níže“, svědčí o naprostém přehledu. Když si myslíme, že už je to prima, tak Pepa řekne: „Tak, a teď z toho uděláme muziku“. A jede se dál….. Ve sboru je skvělá nálada, jsme prima parta, slavíme „kulatější“ narozeniny, kdy Pepa a v poslední době i Láďa hrají na housle a kytaru, my společně zpíváme, až se hory zelenají a na stolech ubývají chlebíčky a pamlsky, které společně připravujeme. Zpívají se moravské, české, slovenské, ale i moderní písně - hity. Chtěla bych, a jistě mluvím za všechny z našeho sboru, z hloubi srdce poděkovat panu Bauerovi za jeho příkladný přístup k nácviku, k výběru notových záznamů šitých na míru, jeho obrovskou lidskost a mírumilovnost k nám, jeho zpěvačkám a zpěvákům. Škoda, přeškoda, že se s ním budeme muset rozloučit, leč chápeme, že ho volá neméně (snad i více) důležitá životní povinnost. Do ní mu přejeme Boží požehnání, lásku a štěstí v novém, krásném úseku života.
Co si sama ráda zazpíváte? Já ráda zpívám folklor, operetní melodie i duchovní písně. Teď už zpívám pouze alt, dříve jsem ráda zpívala soprán, hlavně na fakultě, kde jsem zpívávala písně od Bohuslava Martinů, Bell canto, i menší árie z oper u paní Růženy Urbáškové, naší paní profesorky na hlasový výcvik. To už je ale hlubokou minulostí. Myslíte, že je pro věřící důležité, aby se podíleli nějakým způsobem na fungování farnosti? Každý věřící by se měl podílet na chodu farnosti. Farní společenství je úžasné, když se lidé znají, když mají společné pro-
farní noviny duben 2013
žitky, besedy o víře, divadelní představení, hudbu, koncerty a podobně. Skvělá byla postní obnova. V 90. letech jste se podílela na spolupráci naší farnosti s Holanďany, mohla byste zavzpomínat, proč to skončilo? Na otázku o spolupráci naší farnosti s farností z Holandska se příliš rozepisovat nemohu. Vzájemné návštěvy byly velmi pěkné, obsahově hodnotné, rádi jsme se vídali. Nevím, proč vše ustalo. Bylo by lépe přeptat se paní Olgy Siladijové, snad o této otázce ví více. Co pro vás znamenají Velikonoce, máte nějakou tradici v jejich prožívání, jak si uchováváte radost z jejich poselství? Velikonoce. Za mlada jsem slavila spíše Velikonoce lidové – se svými zvyky, pomlázkou, kraslicemi. V naší rodině se ještě hledají na zahradě hnízda s dárečky, které zajíček někde zanechal. Jelikož mně těsně po Velikonocích zemřel tatínek, několik let jsem je ráda neměla. Až působením otce Řehoře, na kterého nemohu zapomenout, přes hudbu a osobnost Bohuslava Martinů, poslechem skladbičky „Hora tří světel“ a hlavně hlubokým prožitkem mého prvního svatého přijímání na Zelený čtvrtek, jsem si začala uvědomovat rozměr Velikonoc. Kristus je Láska, bez Krista nelze žít, Kristus je vykoupení. Toto si uvědomuji stále více a hlouběji. Jak na vás zapůsobila na první dojem osobnost našeho nového Svatého otce Františka? Co očekáváte jako laik od jeho působení? Nový papež František na mne působil svou laskavostí, líbilo se mi jeho pozdravení věřících. Prosté, milé. Jeho vybídnutí k modlitbě za Sv. otce Benedikta XVI. Jsem ráda, že je prostý a myslí na chudé, proto také přijal jméno František. připravila Michaela Tučková
farní noviny duben 2013
strana 9
Poutní cesta do Hájku Letos v únoru vzniklo občanské sdružení, jehož hlavním cílem je obnova a péče o poutní cestu do Hájku, tradičního františkánského poutního místa. Jednu ze zakladatelek sdružení, paní Kateřinu Pařízkovou, jsme požádali o rozhovor. Čím vás zaujala poutní cesta do Hájku, kdy a proč jste se jí začala věnovat? Kaple poutní cesty do Hájku byly postaveny na počátku 18. století, bylo jich původně 20 a většina těch, které se zachovaly, zůstala stát na území Prahy 6, kde jsem vyrůstala. Protože se svou velikostí vymykají běžným kapličkám a křížům podél cest, vzbuzovaly ve mně od počátku zvědavost. A tak jsem jednoho dne zamířila do archivu a začala pátrat po jejich minulosti. To mne nakonec přivedlo ke studiu archivnictví a pomocných věd historických na FF UK a o cestě jsem napsala v roce 2009 diplomovou práci. Od té doby jsem přemýšlela, jak této jedinečné zapomenuté památce pomoci, a tak nakonec letos vzniklo občanské sdružení Poutní cesta Hájek. Jaké jsou cíle vašeho Občanského sdružení Poutní cesta Hájek? My jsme spolu s paní Michaelou Valentovou z Ústavu pro ekopolitiku o.p.s. a dalšími příznivci poutní cesty nejprve uvažovali, jak probudit poutní cestu k životu a to nejen pro poutníky, jak ji vlastně představit široké veřejnosti. A tak vznikl projekt „Společně na poutní cestě“, který podpořila Nadace Via grantem z programu Města z jiného těsta. Dohodli jsme se, že budeme okolo poutní cesty pořádat různé aktivity a hledat patrony k jednotlivým kaplím. Proti nebyli ani františkáni, kteří byli původními iniciátory stavby poutní cesty a dlouhou dobu tuto cestu spravovali. Naším cílem je vybudovat v okolí stojících kaplí informační tabule a také důstojně připomenout ty již zaniklé. Až bude cesta dokončena i v těch nyní špatně průchozích úsecích, budeme usilovat o její celkové vyznačení v terénu stejně tak, jako jsou již vyznačeny některé další poutní cesty. Co se už podařilo prosadit či udělat? Kaple jsou v kompetenci jednotlivých městských, resp. obecních úřadů, tady my nemůžeme dělat nic, pouze se ve spolupráci s těmito úřady postarat o to, aby byly kaple a jejich bezprostřední okolí udržovány. K tomu bychom rádi vyprovokovali občany či spolky žijící a pracující okolo poutní cesty, aby se zajímali o stav jednotlivých kaplí a případně úřadům poskytovali podněty k jejich údržbě. My jsme zatím vydali plánek s mapkou a popisem poutní cesty, nastartovali webové stránky a uspořádali První koncert pro poutní cestu, na kterém zahrál soubor zobcových fléten Aulos. Nyní probíhá do tří etap rozdělená jarní kontrola cesty a její úklid. První a druhá etapa již proběhly a třetí je přichystána na 20. dubna, kdy si prohlédneme loretu v Hájku. V současné době probíhá fotografická dokumentace poutní cesty za účasti odborníků z FAMU a ČVUT. Rádi bychom jednotně zdokumetovali všech zbylých 11 kaplí a některé úseky původní trasy, než úplně zmizí, třeba díky přenášení kaplí na nová stanoviště.
10. strana
farní noviny duben 2013
farní noviny duben 2013
s t r a n a 11
Jaký je smysl „Klubu přátel cesty do Hájku“?
Víčka pro Michalku
My máme zájem o každého, který nám bude chtít pomoci. A to nejen finančním příspěvkem, ale i účastí na pracovních a společenských akcích, radou či projeví alespoň o poutní cestu zájem. Aby se nemusel stát přímo členem občanského sdružení a zavázat se k plnění svých povinností, napadlo nás, že tyto zájemce soustředíme do jakéhosi klubu přátel naší cesty a budeme je informovat o všech akcích, které se udály či zatím jen chystají. Stačí, aby nám zaslali svou adresu, elektronickou nebo poštovní, pokud nemají přístup na internet, a budou dostávat pravidelné zprávy. Od členů občanského sdružení pak očekáváme konkrétní pomoc a aktivní účast na našich akcích.
Sběr víček pro nemocnou Michalku pokračuje do konce dubna! Děkujeme všem, kdo jste podpořili sbírku a přineli víčka od pet-lahví. Již jsme jako farnost nasbírali tři pytle. Za peníze obdržené z nasbíraných víček rodina Michalky bude moci koupit speciálně upravenou autosedačku. Více www.michalka-lanikova.cz Taktéž prosíme děti, aby do sběrné krabice u východu z kostela vkládaly vlastnoručně namalované obrázky, které si šestiletá Michalka s pomocí maminky může prohlédnout a potěšit se z nich. Veronika Koběrská Pár řádek z emailu od maminky Michalky:
V popisu kaplí (na www.poutnicestahajek.cz) píšete, že kaple č. XVIII snad bude znovu postavena, kdo je investorem a jak se to podařilo? Tato kaple se nachází na katastrálním území města Hostivice, které projevilo zájem o její znovupostavení. V současné době je projekt ve fázi příprav, kreslí se plány a připravuje projektová dokumentace. Také musí památkáři a restaurátoři rozhodnout, zda se použijí kamenné prvky, které se dochovaly na místě zhroucené kaple. Zda se už našly i finance, zatím nevím, vše je teprve na počátku. Tak držme palce, ať to vyjde!
Sbírání je v plném proudu. Budeme moc rádi, když se zapojíte i vy, každý vršek se počítá a tak si vzpomeňte, vždy když budete mačkat PETky do odpadků a schovejte vršky pro nás! Sbírání vršků se rozběhlo nečekaným způsobem! Stačilo oslovit všechny příbuzné, kteří se zapojili a oslovili zase své známé, stačilo, když se zpráva o sbírání dostala k aktivním lidem. Moc děkujeme za přání a za sbírání víček. Moc nás to těší! Hezké dny celé farnosti svaté Anežky v Praze na Spořilově Lucie Láníková s rodinkou z Holešova
Chystá se ještě něco nového na trase poutní cesty?
Ve l i k o n o c e u s v. A n e ž k y 2 0 1 3
Ve spolupráci s jednotlivými místními úřady a s památkáři bychom rádi nastartovali jednání o zhotovení a umístění informačních tabulí, na které jsme už začali shromažďovat peníze. Na 8. června chystáme v refektáři u františkánů Druhý koncert pro poutní cestu, organizujeme jednu zpívanou mši v Hájku se souborem P r o cházka z Hostivice do Hájku Collegium Wowes a snad se podaří i zatím pouze teoreticky 20. 4. – sraz před zámkem na náměstí plánovaná „autobusová“ pouť, v Hostivici v 9.30 hod. Půjdeme po trase při které bychom rádi méně poutní cesty do Hájku, pokusíme se uklipohyblivým zájemcům zprodit cestu a odstranit náletové dřeviny v okolí středkovali zážitek poutní ceskaplí. Pytle a rukavice jsou zajištěny. ty k jednotlivým kaplím i s troInformace na www. poutnicestahajek.cz chou historického výkladu. Pokud bude zájem, mohli bychom Jedna z organizátorek akce, paní Michaela vydat kalendář na rok 2014 Valentová, říká: Vidím sběr odpadků jako s fotografiemi kaplí a také popříležitost propojit praktickou a duchovní drobnou mapu s trasou poutrovinu – sklonit se k tomu chaosu, který ní cesty. A hlavně rádi bychom produkujeme, a snažit se obnovit řád. mezi sebou přivítali další zájemce a pomocníky, kteří by s námi chtěli spolupracovat. připravila Magdalena Martinovská
Stejně tak jako loni, i letošní Velikonoce se nesly v duchu „reforem“ , které nezaznamenali jen přisluhující při oltáři ale i ostatní účastníci bohoslužeb. Ke čtvrtečním obřadům tradičně patří umývání nohou, tentokrát se skutečně našlo 12 mužů, kteří tuto proceduru podstoupili. Po mši se zcela nově konala adorace u božího hrobu v místech svatostánku. Velkým zážitkem byla přítomnost eucharistického Krista v monstranci, která v setmělém kostele zářila od večera až do ranních hodin jako malé sluníčko. Protože zvony odletěly do Říma, Velký pátek byl tedy tradičně bez doprovodu nástrojů, ovšem navíc se zpívanými pašijemi, jak je to v katolických kostelích zvykem. Přestože ani letos nebyl na Bílou sobotu v naší farnosti nikdo křtěn, atmosféra byla díky světlům svící rozjasňující temnotu chrámu a slavnostnímu zpěvu „Exultet“ nezapomenutelná. Vypadá to, že příští rok se křtu dospělých v tento den dočkáme. Zbývá ještě poděkovat všem, kdo se aktivně, ale i pasivně podíleli na průběhu velikonočního tridua, ministrantům, zpěvákům, těm kdo kostel nádherně vyzdobili, ale především otcům františkánům – Regalátovi a Jakubovi, bez nichž bychom se neobešli.
Ve l i k o n o č n í p o h l e d n i c e Ještě jsme neodeslali vybrané peníze a už jsme z Estonska dostali poděkování, společně s velikonočním přáním: Ježíš na nás nemůže zapomenout. Jsme vyryti do jeho dlaní. (Lois Picillo) Ať ve svém životě vždy cítíte jasně zářit lásku našeho Spasitele! Děkujeme za Váš velkorysý dar naší škole. Sestry z Tartu Za pohlednice, které malovaly děti z naší farnosti a oddílu Šnečků, se vybralo 6 158 Kč. Bohu díky všem, kteří si velikonoční obrázky zakoupili, a tím přispěli na katolickou školu v Tartu. Klára Kudrnová
farn f aí r nn ío nv oi nv y i n yb řdeuzbeenn 2 20 0 11 32
18. etapa, UPOZORNĚNÍ: až do odvolá9.4. v 19.30 představení 22.3.4. IV. v 18 hodinPoděbrady bude otec– STANE Němčice – Týnec n. L. 25 km. níCopak se nebudou konat úterní bohoJakub sloužit mši svatou krásko, co že se tráSE Podrobnosti o místě a hodině srazu služby v 18 hodin. Otec Řehoř bude u vozíčkářů v Petýrkově ulici, píte – hrají Kočkovníci. František Reichel: 725 939 385 e-mail: během své rekonvalescence sloužit suterén domu č. 1952. Přijďme je
[email protected] jen dětské mše ministrantů v neděli v půl jedenácté, 12.4. setkání v 17 hopodpořit svou účastí. v din ostatní dny budou i nadále dojíždět bratři 30. 3. se koná pravidelné měsíční shrood P. M. Sněžné, případně P. Sláměčka. 26.4. setkání u příležitosti máždění SFŘ ufarníků sv. Anežky od 16. 30 hod.
13.4. pouť do Poříčí nad Sázavou ke Během postu před páteční mší v 18 hodin hrobu Dr. Noska
50-in bratra Regaláta (modlitba breviáře již od 16.15 hodin).
18.4.vytvářejí čtvrteční zamyšlení nadnáboženvírou I letos děti při hodinách proběhne po mši svaté v Peníze, sále pod ství velikonoční pohlednice. které za ně získají,s pošleme, už tradičně, kostelem tématemjako „Otce všemo- na misie do estonské katolické školy v Tartu. houcího…“, vede bratr Regalát.
slov tichá Vykupitelových kříži. hodin 2.5. adorace na v 17.30
společná modlitba křížové cesty.
17.3. III. etapa Cyrilometodějské pouti, 20.4. se bude konat pouť naší farnosti Ostrá – Nymburk – Poděbrady, 22 km
29.4. – Divadlo Dagmar, před5. 4. vv 19.30 19 hodin Stamicovo kvarteto uvestavení Sám u stmívání de smyčcový kvartet Josefa Haydna Sedm Pravidelný kostela jednou za čtrnáct 2.5. v 19 úklid hodin – harfový koncert, dní v pátek v 8ahodin, tentokrát 9. 3. a 23. 3. Bára Matějů Iva Pokorná Velmi vás žádáme, přijďte nám pomoci.
do kostela sv. Cyrila a Metoděje 3.5. setkání terciářů od 16.30 hodin v Karlíně, více uvnitř novin. v místnosti pod presbytářem kostela ěkdo ještě neví, že se každých 14 dnů v pátek v 8 hodin ráno schází společen20.4. procházka a úklid poutní cesty 5.5. dětská kytarová mše, zkouška ství žen v klubovně našeho kostela. Je nás kolem desítky, někdy méně, někdy v 9.30 hodin, vede R. Koběrský. doVěk Hájku, více uvnitř novin více. je neomezený. Scházíme se k modlitbě, zábavě, ale také proto, abychom zajistily běžný úklid kostela. 21.4. srdečně zvu malé děti na nácvik 1.5. a 8.5. státní svátek, mše v 18 hodin Není to těžká práce, a každý dělá to, co uzná pro sebe za vhodné. Nikdo nikomu nic jedné písně na dětskou mši (každá Noc kostelů nepřikazuje, pracujeme v tichosti v kostele.24.5. Neříkáme si uklízečky, ale snažíme se 3. neděle v měsíci.) Zkouška se koná udělat něco navíc: překonat svoje bolesti a nemoci stáří. Úklidkostela nám trvá přibližně hoPravidelný úklid v pátek v 10 hodinse v prostorách pod koste-k modlitbě za naše přátele, děti, nemocné, i za dinu. Potom sejdeme v klubovně v 8 hodin, tentokrát 12.4. a 26.4. si stihnou zatím vypít ka- kávě si vzájemně sdělujeme nové poznatky ty, lem, co užrodiče nemohou uklízet. Při čaji nebo Modlitba živého růžence, kontakt fíčko nebo čaj.Těším na společnékultura, i názory ze všech oborů se (zdravotnictví, politika). Kociánová: zpívání! Iva Ryzová, tel: 777činnost 026 223 Většina z nás tuto bohulibou konáHelena již několik desítek775 919 407 let. Bohužel čas je neúprosný, léta přibývají a stáří nás omezuje. Proto se na vás obracíme s prosbou: Přijďte, nebojte S se,velkou zkuste. radostí Kostel jeanás všech. Odměna je jistá. (tz) vděčnosPozvánka na letní tábor tí blahopřejeme páteru Regas oddílem Šnečci 8. – 12. 7. Hledáte dobroulátovi církevní školuživotnímu pro své dítě? ZŠ Sv. Augustina, Hornokrčská 3, Praha k jeho jubileu Javorník na Šumavě, 4 Krč (u metra aKačerov) nabízí několik posledních míst do budoucí 1., 2.penzion a hlavně vyprošujeme mu Boží poKrásná vyhlídka. Děti venebo věkuna 3. třídy ZŠ. Domluvte si prohlídku na tel. 602684538 - otec Juan Provecho, žehnání a všechny dary Du5 – 9 let. Bližší informace www.skolasvatehoaugustina.cz. Jsmetrpělivosškola rodinného typu, individuální, přátelský cha svatého včetně 9. 4. od 17.45 na schůzce ropřístup k dětem i rodičům, výuka náboženství v osnovách,víra přirozenou součástí ti do dalších let na Spořilově farníci Koběrská života školy, jazyky s rodilými mluvčími již od první dičů třídy.nebo ŠkolaVeronika všemi smysly, rozumem i srdcem. vzdělání,50-in ale i výchova podle křesťanských Setkání farníkůNejen u příležitosti bratra Re604 82hodnot. 16 00 galáta v pátek 26. dubna po mši svaté v sále.
N
Stránky farnostisiwww.anezka.ic.cz, farnosti 68349399/0800 u České spořitelny Naše noviny můžete přečístčíslo i naúčtu internetové adrese www.anezka.ic.cz.
Cena: 410 Číslo vyšlo 2013. Redakce: Michaela TučkováMagdalena –
[email protected], Cena: Kč. Kč. Číslo vyšlo 4. 7. 3. 4. 2012 Redakce: Michaela Tučková, Martinovská Magdalena Martinovská –
[email protected]
noviny farní noviny duben 2013
březen 2012
81. 2 s. tsr tar n aa an
strana 13
f a r n o s t i s v. A n e ž k y Č e s k é n a S p o ř i l o v ě , r o č n í k
XIV
Člověk, kterého Bůh volá Celý křesťanský život je založen na této skutečnosti: jsme voláni. Je tu nejen první a základní volání víry. Jsou další, každodenní volání ke službě, k modlitbě, k oběti, prostě ke všemu obyčejnému, co je však jiné než zvykovost, protože je to stále nové a nečekané očekávání výzvy pro naši svobodu. Světec je ten, kdo je stále připravený: čeká na příkazy, Bohu se nemá skákat do řeči. Tato možnost slyšet volání a odpovědět na ně, se uskutečňuje obrácením. Člověk je schopen stát se jiným, dát svému životu nový směr a nový smysl. K tomu nás vyzývá první výrok Jana Křtitele i Krista: „Změňte se a věřte v radostnou zvěst.“ Ježíš přiznává hříšníkovi jakési prvenství. Obrací se vždycky k prázdnotě a nedostatku. Jen chudého chce obohatit. Je to také jediný, kdo může být obohacen, protože „lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní“.
Jedině zatoulaná ovce je hledána, jedině zajatec je osvobozen, jedině chudák je obohacen, jedině nemocný je uzdravován, jedině pokorný je vynášen, jen to, co je prázdné je vyplňováno, a budováno je to, co nebylo. Právě toto výsadní postavení hříšníka vedlo svatého Ambrože k tomu, jak chápe boží volání: „Pán zavolal člověka a řekl mu: Kde jsi?“ Spravedlivý, který vidí Pána a žije v jeho blízkosti, nemusí se před ním schovávat a být od něho volán, protože je stále s ním. Ale hříšníka, který se Bohu vyhýbá a ukrývá se v houští ráje, toho volá Bůh: Adame, kde jsi? Neboť ten, který se ukrývá, se stydí. Že Bůh ho volá je znamením, že se může uzdravit ze svého hříchu, protože Bůh volá všechny, se kterými má slitování. Yves Congar připravil otec Řehoř
