F o to g r a fie M aršových m ěsíců P hobos / n a h o ře ] a D eim os (d o le ] , z ís k a n é m ez i p lan etárn í au tom atickou sta n icí M ariner 9. — Na první str. o b á lk y /e sta rto vací ram p a kosm od rom u B ajkonur.
Ř íš e hvězd
Vladimír
Roč. 5 4 (1973), č. 6
Vanýsek:
KOPERNIKŮV HELIOCENTRICKÝ SYSTÉM* Pět s to le tí u p lyn u lo od c h v íle , kdy v ro d in ě to ru ň sk é h o k u p ce Kop e rn ik a s p a třil sv ě tlo sv ě ta je h o d ru h ý sy n M ik u lá š, k te rý v y ro stl v m uže m im o řád n éh o in te le k tu a v š e s tra n n é h o ro z h led u , je h o ž jm én o navždy z ů sta n e sp o je n o s je d n ím z n e jv ě tš íc h z v ra tů v n a z írá n í na p o d statu vesm íru . S vé sc h o p n o sti, z n á so b e n é z n a lo stm i získ an ý m i na u n iv ersitě k ra k o v s k é a sla v n ý c h u č iliš tíc h re n e s a n č n í Itá lie , u p la t ňov al p ři ř e š e n í n e jr ů z n ě jš íc h p ro b lém ů a d m in is tra tiv n íc h , d ip lo m a tic k ý ch b a i v o je n s k ý c h . B y l zn ám ja k o lé k a ř, p ráv ě ta k ja k o au to r ř e c k o -la tin s k ý c h p ře k la d ů . A však je h o n e jv ě tš í v k la d do k u ltu rn í p o k la d n ice lid stv a je n e s p o rn ě h e lio c e n tr ic k ý m od el s lu n e č n í sou stav y , kterým z a s á h l h lu b o ce n e je n do vý v oje e x a k tn íc h věd, a le i do p o je tí p o d staty sv ě ta . D ílo „D e re v o lu tio n ib u s “ , v y d an é v ro c e K o p ern ik o v y sm rti, spolu s „M alým k o m e n tá ře m ", k te rý n e v y tiště n , a le k o lu jíc í již ve fo rm ě d opisů v d ru h ém d e s e tile tí 16. s to l., o b s a h u je a s h rn u je e p o c h á ln í o b je v to ru ň sk é h o ro d á k a . A bych om p o ch o p ili plný význam to h o to d íla, bylo by n u tn o zk o u m a t vývoj k o sm o lo g ic k ý c h a k o sm o g o n ick ý ch te o rií, k te r é se ovšem v té d ob ě k ry ly s n a z írá n ím n a p o d sta tu s lu n e č n í so u stav y . V to m to k rá tk é m v ý k lad u , k te rý je je n n esm ělý m a n ep a trn ý m p řísp ě v k e m k h old u , je ž c e lý k u ltu rn í sv ě t g é n iu K o p ern lk o v u v to m to r o c e s k lá d á , po ku sím se to lik o o je d n o d u c h ý n á č r t, ze k te ré h o , ja k d ou fám , bud e p a trn o , ja k o b tíž n o u c e stu n a sto u p il M ik u láš K o p ern ik v o kam žiku , kd y p o ja l ú m y sl fo rm u lo v a t nový světov ý sy stém — sy stém h e lio c e n tric k ý . O btíže, k te r é s tá ly v c e s tě , n e lz e sp a třo v a t to lik o ve z je v n é p řevaze v žitý ch p ře d sta v a v a u to ritě n á b o ž e n s k ý c h d og m at p o d ep řen ý ch a ris to te lis m e m . S ta rý g e o c e n tric k ý P to lem aiů v sy stém b yl p ro p ra c o v a nou sy n tézo u p o zn atk ů c e lé řa d y a n tic k ý c h zn á m ý ch i an o n y m n ích m y slitelů a b y l s o u č a sn ě m etod ou , v y s v ě tlu jíc í zd án liv ý pohyb S lu n c e a p la n e t s p o m ěrn ě d o sta te č n o u p ře sn o stí. P řech o d od g e o c e n tris m u k h e lio c e n tris m u n e n í n ik te ra k je d n o d u chý. Je s tliž e se p ře n e se m e v m y š le n k á c h do n ě ja k é h y p o te tic k é p la n e tá rn í so u stav y , k te r á se s k lá d á to lik o ze dvou tě le s , hvězdy, k te ro u nazv em e S lu n c e , a je d n é je d in é p la n e ty , k te ro u nazv em e Zem ě, p o znám e, že n o č n í o b lo h a z ů stá v á trv a le o ch u z e n a o M ěsíc a z á ř íc í p la nety . Pokud b y ch o m n e m ě li, ja k o o b y v a te lé ta k to o sa m ě lé p lan ety • Projev na slavnostním zasedání v K arolínu, k teré se konalo 17. dubna t. r. za účastí presidenta republiky, předsedy a členů vlády, velvyslance PLR, rektora OK, předsedy ČSAV a řady d alších významných hostů.
žád né p řed stav y o d y n a m ice so u sta v h m o tn ý ch bodů, ta k ja k tom u v p o d statě b ylo až do dob G a lile a , b y lo by p ro n á s o b tíž n é ro zh o d n o u t se zda Z em ě o b ih á k o lem S lu n c e č i S lu n c e k o lem Zem ě. P ř ija li b y chom p a trn ě n a dlouhou dobu g e o c e n tr ic k ý n á z o r, k te rý by v ta k o vém p říp ad ě v y sv ětlil z d á n liv é pohyby S lu n c e po ob lo ze z c e la u sp o k o jiv ě. S lu n ce by b y lo je d in é n e b e s k é tě le s o p u tu jíc í po je d n o d u c h é d ráze m ezi h v ězd am i. N ez n a li b y ch o m z a tm ě n í a n i m ě n íc í se fá z e M ěsíce. D oko n ce a n i o b je v ro ta c e Zem ě n ě ja k o u n ez á v islo u m etod ou, n apř. ú ch y lk o u p a d a jíc íh o tě le s a od k o lm ice , n ebo s tá č e n ím k y v ad la, by je š tě n em u sel n u tn ě v é st k h e lio c e n tric k é m u n á z o ru . T ep rv e p o zn án ím k o n e čn é ry c h lo s ti s v ě tla , je jíž d ů sled k em je n a p ř. a b e ra č n í p erio d ick ý ro č n í pohyb hvězd, a o b je v p a ra la x y hvězd, u k te rý c h by v zd á len o st b y la m ě řite ln á trig o n o m e tric k o u m etod ou , by ch om p a trn ě d o šli k h e lio c e n tric k é m u sy stém u . M ůžem e d ěk o v a t slo ž itý m pohybům p la n e t n a ob lo ze a M ě síci, k ro u žícím u k o lem Zem ě, že se lid stv o d o p ra co v a lo k h e lio c e n tric k é m u sy stém u d řív e n ež k zá k la d ů m d y n am ik y , fe jis té , že h e lio c e n tr ic k é názory se v y sk y tly již ve sta ro v ě k u . V té so u v islo sti n u tn o vzp om e nou t p řed ev ším A r is ta rc h a ze Sam u , k te rý ve tře tím sto l. p řed n. 1. přisou d il Zem i dva h la v n í pohyby: r o ta c i s p eriod ou je d n o h o dne a ro č n í ob ěh k o lem S lu n ce , k te r é s tá lo ve s tře d u so u stav y p la n e t. T e n to a u to r zn ám éh o sp isu „O v e lik o s ti a v z d á len o sti S lu n c e a M ě s íc e " n em oh l v šak pro sv é h e lio c e n tr ic k é n á z o ry n a lé z t žád n é p řím é d ůkazy a o p íra l se p a trn ě to lik o o k v a lita tiv n í ro z b o r z d á n liv ý ch pohybů p la n e t. To b ylo p a trn ě též p říčin o u , p ro č z ů sta l ve sv ý ch n áz o re c h o sam o cen . S y s te m a tic k á p o zo ro v án í H ip p a rch a , je jic h z p ra co v á n í, s použitím m etod s ta ro v ě k é g e o m e trie , ved lo k m o d elu , k te rý zn ám e pod p ojm em P to lem aio v a g e o c e n tr ic k á so u sta v a . Zdá se, že původně b y l te n to g e o c e n tric k ý sy stém c h á p á n p řed ev ším ja k o m etod a n e z b y tn á k popisu zd án liv ý ch p ohybů n e b e s k ý c h tě le s . D o g m atick y p o ja té z to to ž n ě n í g e o c e n tric k é h o sy stém u s p ře d sta v o u o s k u te č n é sta v b ě v e sm íru v z n ik lo v p rů b ěh u doby. K o p ern ik ja k o op ravd ový b a d a te l s i s ta ro v ě k ý c h astro n o m ů v ážil, i když p o p íra l ce lo u je ji c h k o n c e p c i g e o c e n trism u . Byl si též věd om n á ro č n o s ti, k te ro u k la d e ro z b o r z d á n liv ý ch pohybů p la n e t n a m y šlen k o v ý p ro c e s , v ed o u cí k sy stém u , k te rý by od povíd al re á ln é sta v b ě s lu n e č n í so u sta v y a z á ro v e ň b yl i m etod o u v ý p očtu poloh n e b e s k ý ch tě le s . Ze z je d n o d u še n é h o p řík la d u o iz o lo v a n é p la n e tě by sn a d n o m ohl vyp lynout zá v ě r, ve k te ré m by ob a sy stém y , t j. g e o c e n tric k ý i h e lio c e n tric k ý , byly ro v n o ce n n é . Z dálo by s e , že jd e je n o m o tra n s fo rm a c i p o čá tk u so u řad n é so u sta v y ze stře d u Z em ě do s tře d u S lu n c e . A však g e o c e n tric k ý sy stém v P to lem a io v ě p o je tí v y žad u je p o stu p n é s k lá d ání k ru h o v ý ch pohybů. N a p řík la d v n ě jš í p la n e ta (k te r á je d á le od S lu n ce než Z em ě) se p o h y b u je v k ru h u zvan ém e p ic y k l, s p eriod ou rovnou p e rio d ě jed n o h o ro k u , s tře d e p icy k lu se p ak p o h y b u je k o lem Z em ě po d e fe re n tu s p eriod ou ro vn ou o b ěh u té to p la n e ty k o le m S lu n ce . Je s tliž e b y ch om c h tě li v y s v ě tlit d a lš í je m n o s ti v p la n e tá rn ím p o hybu, b y lo by n u tn o p řid a t d a lší k ru h o v é pohyby s rů zn ou d élk ou p eriod y. Již z to h o je p a trn a n e p řiro z e n o s t ta k o v é h o m od elu , i když
n e lz e u p řit, že je svým zp ů so bem vtip ný. M nohem z á v a ž n ě jší je , že tr a n s fo rm a c í K o p ern ik o v a sy stém u do sy stém u P to lem a io v a z trá c ím e m ožnost ja k é h o k o liv je d n o d u c h é h o v y sv ě tle n í p la n e tá rn íc h pohybů, z a lo ž e n éh o n a p rin c ip e c h m e c h a n ik y . T e n to velm i s iln ý a rg u m e n t p ro ti g e o ce n trism u ov šem K o p ern ik n e z n a l, tím však o b d iv u h o d n ě jší je je h o d ílo. Ja k é důvody v ed ly K o p ern ik a k ú s ilí o nový s y s té m ? V je h o době byly o d ch y lk y v p o z o ro v a n ý ch a p ře d p o v ěd ě n ý ch p o z icích n e b e sk ý ch tě le s již z n a čn é . K o re k c i v z d á n liv ém pohybu S lu n c e , t j. v d é lce rok u , bylo m ožno p ro v é st p o m ěrn ě je d n o d u še , ja k o tom o sta tn ě sv ě d čí re fo rm a k a le n d á ře k o n ce m 16. s to le tí, p ro v ed en á b ez re sp e k to v á n í h e lio c e n tr ic k é h o n ázo ru . N a p ro ti tom u pohyb p la n e t se již z n a te ln ě se sta rý m m o d elem ro z c h á z e l. Z á jem o ty to p ro b lém y m ěl v ša k i pozadí z c e la r a c io n á ln í. V té době se r o z š iřu je m o řep la v b a n a v e lk é vzdá le n o sti. P říliv a od liv , u m o ž ň u jíc í n e b o z n e s n a d ň u jíc í lodím p řístu p do p řísta v ů , vázan ý n a p o sta v e n í M ěsíce, z a jím a l n e je n lod ivod y, a le k ažd éh o , kd o byl n a o b ch o d u a provozu v p řísta v u z á v islý . B ez z n a lo s ti o r ie n ta c e n a o b lo ze by so tv a b y lo m ožn o u d rž e t sp ráv n ý k u rs lod i, p ře p lo u v a jíc í o c e á n . N en í to ted y je n ta je m s tv í v esm íru , k te ré n u tilo zv íd av éh o d u ch a K o p ern ik o v a z a b ý v a t s e novou s lu n e č n í s o u stav o u . Je to je h o sm y sl a p o c h o p e n í pro c e lo s p o le č e n s k é zájm y . K o p ern ik o v o d ílo , ja k zn ám o , v z n ik a lo p o zvoln a. Je h o n á z o ry byly s ic e znám y u č e n ců m té doby z je h o n e tiš tě n é h o „M aléh o k o m en tá ře “. A le a u to r sám n e m ě l b e z p ro s tře d n í sty k s c e n tr y te h d e jš í vědy a n a h la v n ím d íle p ra c o v a l o sa m o c e n , s v ý jim k o u p o sle d n ích le t, kdy R e ticu s mu p o m áh al p řip ra v o v a t ru k o p is k vyd án í. P ře s n o s t p o z o ro v án í, k te r á m ěl k d isp o z ici, p říp a d n ě o k te r á se sám p o k ou šel, b y la m alá. P oloh y p la n e t b y ly u rčo v á n y s p ře s n o s tí je n n e jv ý še n ě k o lik a ob lo u k o v ý ch m inu t. Ja k v e lk á m u sila být s íla je h o in s p ira c e , k te r á ho p ře n e s la p ře s ty to n e d o sta tk y ! Je p rav d a, že b yl in sp iro v á n n ě k te rý m i p ře d ch ů d c i, ja k sám uvádí, z ře jm ě p řed ev ším A ris ta rch e m , o k te ré m v šak z n a l n em n oh o a to lik o p ro stře d n ictv ím sp isů A rch im ed o v ý ch . Jd e m nohem d ál n ež je h o p ře d ch ů d ci. Zem i p řisu z u je tř i po hy by : r o ta c i k o lem osy s p eriod ou je d noho d ne, o b ě h po k ru h o v é d ráze k o le m S lu n c e s p eriod ou je d n o h o ro k u a k o n e č n ě v ěk o v itý pohyb r o ta č n í osy Zem ě k o lem pólu e k lip tik y [ p r e c e s i) , k te rý m v y s v ě tlu je pozvolný posuv ja r n íh o bodu. K o p ern ik však m u sel u č in it ji s t é ú stu p k y . Pohyby p la n e t i Zem ě k olem S lu n c e v y sv ě tlu je pohybem po k ru ž n ic íc h , a p oněvadž ta k o v é d ráh y n e v y h o v u jí sk u te čn ý m e lip tic k ý m d ra h á m p la n e t,1 b yl n u c e n použít v p o někud o d lišn é fo rm ě P to lem a io v ý ch e p icy k lů . T e n to n e d o sta te k v Kop e rn ik o v ě sy stém u n á s n e sm í p ře k v a p it. Sám K e p ler, k te rý b ez v ý h ra d ně z a s tá v a l h e lio c e n tr ic k ý n á z o r, s e k n á z o ru o e lip tic k ý c h d ra h á c h p ro p ra co v a l p o m ěrn ě slo žitý m postupem . i P řesn ěji řečeno: Kopernikův model „upevňuje" planety na jednotlivé kon centrické sféry. Sku tečnost, že jednotlivé dráhy planet m ají v lastni roviny k rovině dráhy Země skloněné v m alých úhlech, zQstala Koperníkovi neznám á. Z toho je patrno, že se nedovedl zcela zbavit vžitých představ. Zavedeni sfé r je vlastně hlavním nedostatkem Kopernikovy soustavy.
V ydáním sp isu „De re v o lu tio n ib u s “ p o č ín á d lo u h á e ta p a b o jů za h e lio c e n tric k ý n áz o r. Odpor c ír k e v n íc h a u to rit je o b e cn ě znám . M éně č a s to js o u cito v á n y n á m itk y u č e n ců , k te ř í s i n e sp o rn ě K o p ern ik o v a d íla vážili. M ezi n e jv ý z n a č n ě jš í od p ů rce p a tř il i T y ch o de B ra h e . T en sp ráv n ě so u d il, že by se v d ů sled k u ro č n íh o pohybu Z em ě m ěly u hvězd p ro je v it zd á n liv é p e rio d ic k é pohyby. Je s tliž e to tiž p o z o ru je m e n ě ja kou b líz k o u hvězd u ze dvou p ro ti so b ě s to jíc íc h bod ů n a d rá z e Zem ě, bude se ta to h v ězd a z k a ž d éh o bodu p ro m íta t p oněk u d jin a k n a p o zadí d efin o v an ém v zd álen ý m i h v ězd am i. Jin ý m i slo v y ř e č e n o : bude je v it m ě řite ln o u p a ra la x u . T y ch o n o v a p ře s n á m ě ře n í (p ř e s n á ov šem z h le d isk a te h d e jš í doby) se s tře d n í ch yb ou a s i dvou o b lo u k o v ý ch m in u t, ž á d n é p a r a la k tic k é posuvy hvězd n e d o k á z a la .2 T e n to sla v n ý h v ěz d á ř v ša k n e tu š il, že t e prve v p rv n í p o lov in ě 19. s to l. bud ou z m ěřen y p rv n í p a ra la x y hvězd, k te ré js o u i u tě c h n e jb liž š íc h sou sed ů S lu n c e s to k r á te m e n ší, n e ž b y la s tře d n í ch y b a je h o v la s tn íc h m ě ře n í. T y ch o de B ra h e b y l z m á la č e s t n ý ch odpůrců h e lio c e n tr ic k ý c h id eí, k te rý se je sn a ž il p o ctiv ou v ě d e c kou p ra c í v y v rátit č i d o k á z a t. D o k o n ce v y tv o řil k o n c e p c i sy stém u , k te rý byl k om p rom isem — p la n e ty p o n e ch a l n a d rá h á ch k o le m S lu n c e , k te ré ob íh á k o le m n eh y bn é Zem ě. A však a n iž to sá m tu šil, jin á je h o pozorov ání h e lio c e n tric k ý sy sté m p o z d ě ji p o tv rd ila. V ýzn am n á m ě ře n í novy z r . 1572 a k o m ety z r. 1577, k te r á v y k o n a l on a je h o p říte l če sk ý u č e n e c T a d e á š H á je k z H á jk u , u k á z a la , že ta to tě le s a m u sí být za M ěsícem . Tím ta k é b y lo d ok ázán o , že tzv. su p ralu n á rn í o b la s t p o d léh á zm ěn ám , což b y lo z ře te ln ý m n a ru še n ím p ře ž ív a jíc íc h p ře d sta v a ris to te lis m u . M im o to B ra h e v y k o n a l v e lk é m n o ž stv í p ře sn ý c h p o z ič n íc h m ě ře n í p la n e t, z e jm é n a M arsu. P ráv ě ta to m ě ře n í p o slo u ž ila je h o n á s tu p c i Janu K ep lero v i k o b jev u s la v n ý ch tř í z á k o n ů , k te r é v la p id á rn ím s lo v ním v y já d ře n í p o p isu jí ch o v á n í tě le s o b íh a jíc íc h k o le m S lu n c e . K operniků v géniu s n a š e l p o k ra č o v a te le v g én iu K ep lero v ě. K ep ler o d s tra n il e p icy k ly z d ra h p la n e t, k te r é je š tě z a tě ž o v a ly K o p ern ik ů v m odel. V té ž e d obě G a lileo G a lile i d a le k o h le d e m p řib líž il sk u te č n ý sv ě t M ěsíce a p la n e t. F á z e p la n e ty V en u še, Ju p itero v y m ě s íc e a ro z lo ž e n í M lé čn é d ráh y v je d n o tliv é hvězdy b y ly d a lším d ů k azem r e á l n o s ti h e lio ce n tris m u . V y v rch o le n ím ov šem b y ly p rá c e Is a a k a N ew to na, k te rý d osp ěl k o b e c n é fo rm u la c i pohybu n e b e s k ý c h tě le s a tě le s vů bec pod vlivem g r a v ita č n íc h s il. S ta lo s e ta k d ávno p řed tím , než byly zm ěřen y p a ra la x y hvězd , ted y n ež b y ly podány d ůkazy o pohybu Zem ě k o le m S lu n c e , k te r é p ožad o v al a m a rn ě h le d a l T y ch o de B ra h e . T ep rve v r. 1838 v k rá tk é m sled u po so b ě B e s s e l, S tru v e a H en d erso n ozn ám ili, že se jim p o d a řilo z m ě řit p a ra la x y n ě k te rý c h n e jb liž š íc h hv ězd .3 S k u te č n o s t, že K o p ern ik v y tv o řil sv é d ílo v d obě, kdy n eby lo vů b ec žád n ý ch důkazů o p o h y b e ch Zem ě, kd y p o z o ro v á n í b y la n e p ře s n á a m a te m a tic k ý a p a rá t n e d o s ta te č n ý , je n ep och y b n ý m s v ě d e c tvím o je h o g e n ia litě . i 2 Moderní metody zpracováni dat ukazuji, 2e n e jp řesn ější pozorování konal sou časník Tychonův, David F abrlclu s. Střední chyba Fabrlciových m ěřeni byla ± 1 ,5 ', kdežto Tychonových =*2'. 3 T j. 61 Cygnl, Vega, a Centaurl.
V ývoj a h is to rie h e lio c e n tr ic k é h o n á z o ru je je d n ím z k rá s n ý c h p ř í k lad ů d ia le k tik y p o zn án í. K o lik d a lš íc h a n a lo g ií v h is to rii p říro d n ích věd, z e jm é n a fy zik y , b y ch om m o h li n a lé z t. A stro n o m ie a a s tro fy z ik a s tá le o d h a lu je n ov é p ře k v a p iv é s k u te č n o s ti v b líz k ý c h a z e jm é n a d a le k ý ch k o n č in á c h v esm íru . Lze tu šit, že p a trn ě velm i záh y bude nu tno ř e š it z c e la novým zp ů so bem fy z ik á ln í p ro b lém y z á k la d n íh o význam u. S h rd o s tí m ůžem e ř íc i, že js o u to v ě d ci S o v ě tsk é h o svazu a s o c ia lis tick ý ch zem í, k te ř í k tě m to novým p o zn atk ů m n eb ý v a lo u m ěrou p ř i sp ív a jí. D ůkazem to h o je i K o p ern ik o v a v la st, b r a tr s k é P olsk o . V je h o ro d n ém m ě stě v y ro s tla n ov á u n iv e rs ita , n e s o u c í K o p ern ik o vo jm én o . N e p říliš d a le k o m íst, k d e on ž il a p ra c o v a l a k te r á o z n a č u je ja k o „ re m o tissim o lo co t e r r a e “ , b y la vybud ov ána s k v ě lá o b s e rv a to ř, v y b a v en á n e jm o d e rn ě jším i o p tick ý m i a ra d lo a stro n o m ic k ý m i p ř ís tr o ji. P rá vě ta k se ro z ro s tla o b s e rv a to ř k ra k o v s k é u n iv e rsity , n a k te r é K o p ern ik z ísk á v a l p rv n í a s tro n o m ic k é v ěd o m o sti. N esm írn ě č ilý je v ě d eck ý ru ch na a stro n o m ick ý ch p ra c o v ištíc h ve V a rša v ě, W ro cla v i a Poznani! V le to š n ím ro c e se a stro n o m o v é c e lé h o s v ě ta s e jd o u v n e jv ý z n a č n ě jš íc h s tř e d is c íc h p o lsk é vědy, aby v ro z p ra v á c h p o d ali p ře h led o n o vý ch p o k ro c íc h výzkum u v e sm íru a u c tili p a m á tk u p o lsk é h o u č e n c e z T o ru n ě. I m y ch o v á m e v h lu b o k é ú c tě d u ch o v n í d ěd ictv í M ik u láše K o p ern ik a, k te r é n á s n a p lň u je v íro u ve v ítě z stv í p o k ro k o v ý ch m y šle n ek a s ílu v ě d e ck é h o p o zn ání.
Marcel
Grnn
a
Pavel
Koubský:
KOSMONAUTIKA V ROCE 1972 K d ybych om sle d o v a li pouze p o čet vy p u štěn ý ch k o sm ic k ý ch tě le s , pak by ro k 1972 b y l z a p sá n do h is to rie k o sm o n a u tik y ja k o p rů m ěrn ý ro k . P ři 106 s ta r te c h b y lo do v e sm íru v y n ese n o c e lk e m 123 d ru ž ic, k o s m ic k ý ch lo d í a son d . B u d e m e-li v ša k h o d n o tit ta k é význ am , v y ch á z í h o d n o c e n í ro k u m no hem lép e . Byl z a k o n č e n k rá tk ý , a le velm i plodný prů zkum M ě síce p ilo to v a n ý m i e x p e d ice m i A p ollo, o d s ta rto v a la p rv n í so n d a k p la n e tě Ju p ite ru , b y ly z ísk á n y d a lš í ro z s á h lé in fo rm a c e o p la n e tě M arsu a V en u ši a obě k o s m ic k é v e lm o ci se d oho d ly n a v z á jem n é ro z sá h lé s p o lu p rá c i a p ro g ra m u sp o le čn é h o p ilo to v a n éh o le tu k o lem Zem ě v ro c e 1975. P ře s s n iž u jíc í s e k o sm ick ý ro z p o č e t b y la ta k u č i n ě n a n ě k te r á d ů lež itá ro z h o d n u tí, k te r á p říz n iv ě ov liv n í vývoj k o sm o n au tik y v b u d o u cn o sti. Dne 4. p ro s in c e le to š n íh o ro k u v č a s n ý c h ra n n íc h h o d in á ch n a še h o času p ro lé tn e so n d a P io n e e r 10 v m in im á ln í v z d á le n o sti 140 000 km kolem p la n e ty ju p ite r a . S o n d a s ta rto v a la k o n ce m ú n o ra 1972 a s ta la se n e jr y c h le jš ím um ělým k o sm ick ý m tě le s e m (1 4 ,0 4 2 km /s). L et s o n dy p ro b íh a l až dosud ú sp ě šn ě . K o n cem ř íjn a m. r. se so n d a n a c h á z e la z h ru b a v p o lo v in ě své c e sty a p o sk y tla již řa d u z a jím a v ý ch ú d ajů o m e z ip la n e tá rn ím p ro sto ru . P ro s ta rto v n í o k n o , z a č ín a jíc í le to s v d ub nu , b yl u r č e n d v o jn ík té to sond y, P io n e e r 11. K o sm ick o u sond u V e n e ra 8 v y n e sla 27. b ře z n a r a k e ta V oschod . Po
Apollo
11
12
20. 7. 1969
19. 11. 1969
5. 2. 1971
Místo přistání: selen , délka selen . Šířka
23,4° E 0,7 N
23,5° W 3,0 S
Doba letu (hod., m in.)
195:18
Doba pobytu na M ěsíci (bod., min.]
21:37
Datum přistání na Měsíci
Trvání vycházky (hod., min.)
2:24
16
17
30. 7. 1971
21. 4. 1972
11. 12. 1972
17,5° W 3,7 S
3,7° E 26,1 N
15,5° E 9,0 S
30,8° E 20,2 N
244:36
216:02
295:12
265:23
301:51
31:29
33:31
66:55
70:58
75:00
7:29
14
|
9:23
15
18:33
|
20:14
22:05
Uražená vzdálenost (km )
0,25
2,0
3,3
27,9
26,9
36
Hmotnost přístrojů na M ěsíci (kg)
104
166
209
540
558
550
Hmotnost vzorků m ěsíč. hornin (kg)
20,7
34,1
42.8
76,6
95,4
115
j
jed n é k o re k c i (6 . d ubna) a 117 d n ech letu d o ra z ila 22. č e rv e n c e v 7 h4 0 m SČ k cílo v é p la n e tě . Před p řistá n ím se od son d y o h m o tn o sti 1184 k g od d ělilo pouzdro o h m o tn o sti 4 9 5 kg, k te ré se b ěh em 4 seku nd zbrzd ilo ae ro d y n a m ick y z 11,6 km/s n a 2 5 0 m/s (p ř e tíž e n í 335 G ). Po h o d in o vém sestu p u n a pad ák u p řis tá lo v 9h29m SČ n a o sv ě tle n é m p o v rch u p la n e ty . P o té z a č a l a s i 50m in u tový p ře n o s ú d a jů o o s v ě tle n í, te p lo tě , tla k u a r y c h lo s ti p ro u d ěn í a tm o s fé ry . Na m ístě p řis tá n í n a m ě řila s o n da te p lo tu 4 7 0 * 8 ° C a tla k 9 0 * 1 ,5 a t. T ep rv e v u p lyn u lém ro c e p řišly k e slo v u p rv n í u m ělé d ru ž ice M a r su : M a rin e r 9, M ars 2 a 3. Dne 23. srp n a b y la v y d án a z p rá v a o z a k o n če n í výzkum u ob ěm a son d am i S S S R vzh led em k e z trá tě sig n á lu . P ř ís tr o je M arin eru 9 byly v y p o je n y 27. ř íjn a p ři 898. o b ěh u k olem p la n e ty po v y če rp á n í d u sík u p ro sy stém o r ie n ta c e sond y. Za dobu a k tiv n í ž iv o tn o sti v y sla la so n d a 7329 sn ím k ů s ro z liše n ím až n ě k o lik a s e t m e trů a z n a čn é m n o žství d a lš íc h in fo r m a c í. P ro g ram výzkum u M ěsíce p o k ra č o v a l ja k v S S S R , ta k v USA. Dne 14. ú n o ra o d s ta rto v a la r a k e ta P ro to n 4 se son d ou L una 20, k te r á 21. II. p řistá la n a M ě síci, o d e b ra la odtud v z o re k m ě s íč n í h o rn in y z h lou b k y do 35 cm (h m o tn o st 5 0 — 100 g ) a d o p ra v ila ho 25. ú n o ra z p ět n a Zem i. P ři tom bylo p o říz en o n ě k o lik z á b ěrů m ísta p řis tá n í a o d b ěru vzorku te le fo to m e try s ro z liše n ím 1 mm. P od obné lety budou v l e tošním ro c e z ře jm ě p o k ra č o v a t, s te jn ě ja k o d a lší L u n o ch od . Na oběž n é d rá ze k o lem M ěsíce p ra c o v a la so n d a L una 19, z k o u m a jíc í z e jm é n a g ra v ita č n í p o le M ěsíce. R ok 1972 byl sv ěd k em p řis tá n í p á té a š e s té e x p e d ice č lo v ě k a na M ěsíci. O ba le ty p a třily do tzv. s é r ie J, z a m ě ře n é p ře v á ž n ě n a v ě d ecký výzkum s m in im á ln í te c h n ic k o u n á p ln í. D ne 16. d u b n a s ta r to v ali Young, .M a ttin g ly a D uke k c e s tě t r v a jíc í c e lk e m 2 6 5 h2 3 m. P ro závad u n a záložn ím sy stém u říz e n í osy to h o to m o toru SP S se p řis tá n í
O zna č en i S 031 S 033 S 034 S 035 S 036 S 037 S 038 S 058 M 515 S 207 S 202 S 203 S 205 S 201 S 059 S 078 S 080 S 184 S 152 S 198 S 199 S 200 S 204 S 229
N ázev pasivní seism om etr aktivní seism om etr povrchový m agnetom etr spektrom etr slunečního větru d etektor su praterm álních lontů detekce teplotního gradientu detekce nabitých čá stic m ěsíčního původu ionizační d etektor d etektor prachu na Měsíci povrchový gravim etr m eteority seism ické profily složení m ěsíční atm osféry UV kam era a spektroskop m ěsíční geologie laserový reflek to r složení slunečního větru povrchová stereoskop ická kam era kosm ické záření přenosný m agnetom etr přenosný gravim etr m echanika půdy e lek trick é vlastnosti povrchu neutronová sonda
11 X
X X X X
12
14
15
16
X
X X
X
X X X
X X X
X
X X
X X X
X X X
X X X X
X X X X X X
X X X
X
X
X X X X X X
X
X X X
X X
X
17
X
X X X X X
u s k u te č n ilo o š e s t hod in p o z d ě ji, n ež b y lo p lá n o v á n o (2 1 . dubna ve 2 h26m36s SČ ) 200 m s e v e r n ě a 150 m záp ad n ě od p lá n o v a n éh o m ísta , a s i 85 km od k r á te r u D e s c a rte s . Sp o lu s la b o r a to ř i A lsep in sta lo v a li a s tro n a u té n a M ěsíci m j. d a le k o h le d a s p e k tro g r a f pro m ap o v án í o b lo hy v u ltra fia lo v é m o b o ru s p e k tra . Pod obně ja k o p o sád k a A polla 15 v y p u stili n a d ráh u k o lem M ě síce m alou d ru ž ici, k te r á v ša k m ěla z k rá ce n o u živ o tn o st, n eb o ť b y lo u p u ště n o od p o tře b n é k o r e k c e d ráhy. Na M ěsíci Y oung a D uke n a s b ír a li 95,4 k g v zo rk ů a z ís k a li řad u fo to g ra fic k é h o m a te riá lu p ři v y ch á z c e t r v a jíc í 2 0 h1 4 m. Po 70 hod. 2 m in. o p ět o d s ta rto v a li z M ěsíce, z k r á tili p oby t n a o b ěžn é d ráze a 27. dubna p řis tá li v T ich ém o c e á n u 1,8 km od le ta d lo v é lod i. Dne 7. p ro sin ce se v y d ali n a ce stu C ern an , S c h m itt a E v a n s, k te ří „b yli m ožná p o sled n ím i lid m i n a M ěsíci v to m to s to le tí" . S ta r t p ro b ěh l se zpožděním 2h40 m, a v ša k p řis tá n í n a M ěsíci b ylo u sk u te č n ě n o podle p lánu 11. X II. ve 2 0 b55m SČ. C ílová o b la s t le ž e la již n ě od k rá te ru L ittrow a p ře s n o s t p řis tá n í b y la p o u h ý ch 100 m. Za zm ínku s to jí, že S c h m itt b yl p rv ním g eo lo g e m n a M ěsíci. N ovin kou ve v ě d eck ý ch p ř í s tr o jíc h byl g ra v im e tr, n a v rž en ý W eb erem , k te rý se již n ě k o lik le t sn aží z a c h y tit g ra v ita č n í vlny. M ěsíc m á p ro po d o bn é pokusy m nohem le p ší p odm ínky. B o h u ž el, n a p ř ís tr o ji d ošlo k p o ru še a ta k fu n g u je pouze ja k o se ism o m e tr. D alší n o v in k o u b y la rá d io v á sond áž, u rč e n á pro z jišťo v á n í e le k tr ic k é v o d iv o sti p o d p o v rch o v ý ch v rstev až do h lo u b ky 2 km . S o u č á s tí o r b itá ln íc h e x p e rim e n tů b yl ta k é in fra č e rv e n ý rad iom etr, k te rý u sk u te č n il a si 100 m ilió n ů m ě ře n í te p lo ty povrchu M ěsíce
V e lit e ls k á s e k c e : S 158 S 176 S 177 S 178 M 211 M 212
fotografování povrchu m ultispektrální fotografie porušení oken m eteority UV fotog rafie Země a M ěsíce protísvit Biostack B iocore
11
12
14
X X X X X X
15
16
17
X
X
X
X X X
X X
X
X
X X
P om ocn á s e k c e : S S S S S S S S S
160 161 162 164 165 169 170 171 209
gama spektrom etr rentgenový spektrom etr spektrom etr částic alfa vysílač v pásmu S hmotový spektrom etr UV spektrom etr bístatick ý radar infračervený radíom etr m ěsíční rádiová sondáž panoram atická kam era 60 cm mapovací kam era 8 cm laserový výškoměr
X
X X X X X
X X X X X
X X
X
X X X X
X X X
X X X
X X X
X X X X X
S u b sa telil : S 173 S 174 S 164
nabité částice magnetom etr vysílač v pásmu S
na z h ru b a V 3 povrchu . Z v ý sled k u u ltra fia lo v é h o sp e k tro m e tru v y plývá, že M ěsíc n em á a n i stop ov o u a tm o s fé ru . P obyt n a M ěsíci trv a l 22h05m a k o sm o n au té p ři n ěm n a je z d ili 36 km . N a o b ěžn é d rá z e >zůsta lo A p ollo 17 c e lk e m 147h4 8 m. L et byl n e jd e lš ím v h is to rii A p olla (3 0 1 h51m) a sk o n č il 19. X II. p řistá n ím v tě s n é b líz k o s ti le ta d lo v é lod i. P rvní p řed b ěžn é vý sled k y byly p u b lik o v án y n a 4. H o u sto n sk é k o n fe r e n c i 5.— 8. 3. 1973 (2 5 0 r e fe rá tů , 800 v ě d c ů ). N e jv ě tší m nožství tě le s , v y p u štěn ý ch do v esm íru , tv o ří d ru ž ice Z e mě. Ř ad a z n ich se zab ý vá a stro n o m ick ý m výzku m em . Dne 12. b ře z n a s ta rto v a la n e jv ě tš í a n e js lo ž itě jš í z á p a d o e v ro p sk á d ru ž ice TD 1. J e jí h m o tn o st je 472 kg, z to h o 170 k g tv o ří p ř ís tr o je pro 7 e x p e rim e n tů : dva slo u ž í pro výzkum v y s o k o e n e rg e tic k é e m ise hvězd a g a la x ií, dva pro výzkum re n tg e n o v éh o z á ře n í g a la k tic k é h o původu, dva p ro vý zkum re n tg e n o v éh o z á ře n í S lu n c e a je d e n r e g is tr u je p rim á rn í k o s m ic ké z á ře n í. V ěd ecký význam d ru ž ice b yl vážn ě o h ro ž e n p o ru ch o u obou m ag n eto fo n ů , a le ro z šířen ím p o čtu s le d o v a c íc h s ta n ic na 33 se po,d a řilo z ís k a t 70 % v y sla n ý ch d at. D ru žice p ra c o v a la do k o n c e ř íjn a , kdy z a č a la v lé tá v a t do z e m sk éh o stín u . V té době n e n í d ru ž ice s c h o p na p ra co v a t a ob n ov en í č in n o s ti z a č a lo až v ú n oru le to š n íh o ro k u , kdy se d ru ž ice d o s ta la op ět n a 230 d n í n a trv a lo u d ráh u n a S lu n c i. P oté čin n o s t d ru žice z ře jm ě sk o n č í. Po d e s e tile té p ře stá v c e b y la 16. listo p a d u v y p u štěn a d a lš í d ru ž ic e
S n ím ek m ísta přistán í k o s m ic k é lod i A pollo 17, fo to g ra fo v a n ý z o b ěž n é dráhy k o le m M ěsíce.
Různé v ě d e c k é p řístro je a jad ern ý zd roj en e r g ie , k te r é na M ěsíci in stalov ala p o s á d k a lo d i A pollo 17.
H arrison S chm itt při třetí výp rav ě na m ěsíčn ím povrchu.
S n ím ek z dru hé výpravy C ernana a S chm itta u k azu je velm i člen itý terén na povrchu M ěstce.
pro stu d iu m z á ře n i y -E x p lo rer 48 (S m a ll A stron om y S a te llite , SA S - B ). Podobně ja k o SAS - U huru i tu to d ru ž ici v y n esla r a k e ta S co u t z p lo vo u cí zá k la d n y S a n M arco. H lavním e x p e rim e n te m je te le s k o p s ji s k r o vou kom orou pro z jišťo v á n í sm ěro v é z á v islo sti d ifú zn íh o g a la k tic k é h o a e x tr a g a la k tic k é h o z á ře n í s ro z liše n ím 1° o e n e r g ii 100 MeV, z jiš ťování e n e r g e tic k é h o ro z lo ž e n í ve s p e k tru 2 5 — 200 MeV a m ě ře n í c e l kové in te n z ity z á ře n í n ad 200 M eV. V e výzkum u k rá tk o v ln n é h o z á ře n í S lu n c e , k te rý z a ča ly d ru ž ice In te rkosm os 1 a 4, p o k ra č o v a l In te rk o s m o s 7, v y p u štěn ý ra k e to u K osm os 30. č e rv n a . D ru žice n e s la p ř ís tr o je S S S R , ČSSR a NDR. Č e sk o slo v e n sko d od alo o sm ik a n á lo v ý a n a ly z á to r re n tg e n o v é h o z á ře n í, o p tick ý fo to m e tr a je d e n á c tik a n á lo v ý te le m e tric k ý v y síla č . N e jv ý z n a m n ě jší a s tro n o m ic k o u d ru ž icí ro k u b y la d ru ž ice OAO 3 C o p ern icu s, v y p u ště n á 21. č e r v e n c e (v iz ŘH 54, 7 ; 1/1973). T a k é vědy o Zem i a b líz k é m o k o lí d o sta ly n ě k o lik n o v ý ch p o m o c n íků . Za n e jv ý z n a m n ě jš í d ru ž ici té to sk u p in y lz e p ovažov at d ru ž icí P rognoz 1, v y p u štěn ou 14. d u b n a. B y la to p rv n í v ě d e c k á d ru žice S S S R , d o p rav en á na e x tré m n ě p ro tá h lo u e lip tic k o u d rá h u (9 5 0 — 200 000 k m ). P rognoz o h m o tn o sti 845 k g ta k m ůže sle d o v a t ro z sá h lý p ro sto r k o lem Zem ě a n a v íc je n m a lá č á s t d rá h y le ž í v zem sk ém stín u , což um ož ň u je p ra k tic k y n e p ře trž ité s le d o v á n í S lu n c e . D ru žice s le d o v a la r e n t gen ov é a r z á ře n í S lu n c e , k o rp u s k u lá rn í s lu n e č n í k o s m ic k é z á ře n í, rád io v é z á ře n í a m a g n e tic k é p o le . P ře sto ž e d ru ž ice p o z o ro v a la Slu n ce , je jí c e lk o v á v ě d e c k á n á p lň se sp íš e tý k á g e o fy z ik á ln íh o n ež a s tr o n o m ick é h o výzkum u, n eboť je z a m ě ře n a n a v z á je m n é v ztahy m ezi S lu n ce m a Zem í. Druhá d ru žice té to s é r ie b y la vy p u štěn a 29. če rv n a a ve s ta r te c h se p o k ra č u je i le to s . P odobný výzkum již po řa d u le t p ro v á d ě jí d ru ž ice 1MP, k nim ž p ři byla 23. z á ř í sed m á d ru ž ice o h m o tn o sti 390 kg. Na ro z d íl od p ře d ch o z ích d ru žic n a e x c e n tr ic k ý c h d ra h á c h se d o s ta la n a d ráh u zh ru b a kru hov ou 201 5 9 9 — 235 639 km . M ezi e x p e rim e n ty p a tř í m ě ře n í m a g n e tic k é h o p ole, stu d iu m p ro n ik a v éh o k o sm ic k é h o z á ře n í, stud ium e le k tronů a n a b itý ch iontů, slu n e č n íh o z á ře n í X a studium v la stn o stí p la s my ve v esm íru . T a k é zá p a d o e v ro p sk á o r g a n iz a c e ESR O se v ě n u je výzkum u v z d á le n ého o k o lí Zem ě. V r. 1968 s ta r to v a la p rv n í d ru ž ice HEOS a k n í p ř i b y la 31. led n a 1972 d ru h á ; b y la u v ed en a n a d rá h u 3 5 9 — 2 3 9 1 9 9 km se sk lo n e m 90°. J e jí h m o tn o st je 117 k g a n a e x p e rim e n te c h se p o d ílí NSR, F r a n c ie , V e lk á B ritá n ie , D ánsko, Itá lie a la b o r a to ř ESTE C . P o dobně ja k o P rognoz a IMP s le d u je HEOS m a g n e tic k é p ole, k o sm ick é z á ře n í a s lu n e č n í v ítr m im o zem sk o u m a g n e to sfé ru . D alší z á p a d o ev ro p sk á sp o le čn á d ru žice E SR O IV b y la vy p u štěna ra k e to u S co u t 20. listo p a d u . Má h m o tn o st 113 k g a je jím ú k o lem je sle d o v á n í iono sfé ry , m ě ře n í m a g n e tic k é h o p ole a s lu n e č n íc h n a b itý c h č á s tic v b líz kém o k o lí Z em ě (d rá h a 2 8 0 — 1100 k m ). Na vý v oji se p o d ílely N SR, B ritá n ie , H olan d sk o, Š v éd sk o a ESTE C . P ro g ram g e o fy z ik á ln íc h d ru ž ic In te rk o sm o s p o k ra č o v a l lo n i s tá r tem d ru žic In te rk o sm o s 6 (7 . d u b n a ) a 8. (1 . p r o s in c e ). P rvn í z n ich n e s la n á v ra to v é pouzd ro, o b s a h u jíc í b lo k ja d e r n é fo to g r a fic k é em u lze
o o b jem u 45 litr ů pro r e g is tr a c i p rim á rn íh o k o s m ic k é h o z á ře n í a io n i z a č n í k a lo rim e tr, k te rý b yl u r č e n pro výzkum e n e r g e tic k é h o s p e k tra a ch e m ic k é h o s lo ž e n í k o sm ic k é h o z á ře n í o v elm i v y so k ý ch e n e r g iíc h . V n áv rato v ém pouzdru, k te r é p řis tá lo po 4 d n e ch letu , b y la též u m ís tě n a k a z e ta se so u sta v o u b la n e k pro k o m p le x n í výzkum m e te o ric k é hm oty. G eo fy zik áln ím u výzkum u (z e jm é n a io n o s fé ry ) se v ě n u je d ru ž ic e In te rk o sm o s 8. S p e c iá ln í studium m ik ro m e te o ritů b y lo p ro v ád ěn o d ru ž icí E x p lo re r 46 (M eteo ro id T e ch n o lo g y S a t e llit e ) . D ru žici o h m o tn o sti 90 k g vy n e s la r a k e ta S co u t 13. srp n a . O š e s t d ní p o zd ěji v y p u stili Ja p o n ci již č tv rto u v la s tn í d ru ž ici. K je jím u s ta rtu b y la p o u žita r a k e ta M u-4S, d ru ž ice o h m o tn o sti 75 kg se jm e n u je D enpa (v ja p o n š tin ě rá d io v á v ln a ). K rom ě k o sm ic k é h o rá d io v é h o z á ře n í m á d ru ž ice sle d o v a t v la s tn o s ti p la sm a tu v k o s m ic kém p ro sto ru a m ap o v at m a g n e tic k é p o le. D ru ž ice s e v in ou šp a tn é fu n k ce n o sn é ra k e ty d o sta la n a n ep lá n o v a n o u d ráhu a pro závadu v n a p á je c ím ok ru h u tři dny po v y p u štěn í (2 2 . V III.) p ře s ta la v y síla t sig n ály . D ne 16. p ro sin ce v y n esla r a k e ta S c o u t n a p o lá rn í d rá h u tř e tí záp ad on ěm eck o u d ru ž ici A ero s, u rč e n o u pro výzkum h o r n íc h v rste v a tm o sfé ry ve v ý šk á ch 2 0 0 — 1000 km . D ru ž ice o h m o tn o sti 125 k g je n a v íc vy b aven a m alý m k o re k č n ím m o to rem , k te rý po s n íž e n í vý šk y d ráh y z a jis tí o p rav u d ráh y . P řís tro jo v é v y b a v en í tv o ří hm otový s p e k tro m e tr, a n a ly z á to r pro z jišť o v á n í e n e r g e tic k é h o ro z lo ž e n í e le k tro n ů a ion tů , im p e d a n čn í so n d a p ro m ě ře n í h u sto ty io n tů v io n o s fé ře , re n tg e n o v ý a u ltra fia lo v ý s p e k tro m e tr p ro m ě ře n í to k u a s p e k trá ln íh o ro z lo ž e n í d a le k é o b la s ti u ltra fia lo v é h o z á ře n í a m ě ře n í te p lo ty n e u tr á ln í a tm o s fé ry (a m e ric k ý e x p e rim e n t). V o b la s ti a p lik o v a n ý c h d ru žic p o k ra č o v a lo b u d ov án í sy stém u k om u n ik a č n íc h d ru žic. O rg a n iz a ce In te ls a t z ís k a la dvě d a lš í d ru ž ice In te ls a t F 4 (2 3 . le d n a ) a F 5 (1 3 . č e r v n a ) , u m ístě n é nad T ich ý m a In d ick ý m o ce á n e m . K ažd á d ru ž ice m á h m o tn o st 587 k g a k a p a c itu až 9 0 0 0 t e le fo n n ích lin e k (1 2 sp o jo v ý ch r e lé ) . Tím b y la p ro z a tím n í síť ro z šíře n a na č ty ři d ru ž ice — dvě s ta r š í js o u n ad A tla n tik e m . S o v ětsk ý svaz p o k ra č o v a l v p ů lro č n íc h in te r v a le c h se s ta r ty d ru ž ice M o ln ija 1 pro o p e ra č n í sy stém O rb ita : č. 20 s ta r to v a la 4. d ubna, č. 21 d ne 14. ř íjn a a č. 22 d n e 2. p ro s in c e . S ta rto v a ly té ž dvě v y le p š e né d ru ž ice , u r č e n é pro m e z in á ro d n í sp o lu p rá c i (m o ž n o st p ro p o je n í na sy stém In te ls a t) — 18. k v ě tn a d ru h á, 30. z á ří tř e tí. V ř íjn u b ylo oznám eno, že v n a š í re p u b lic e b y la z a h á je n a v ý sta v b a p ř ijím a c í s t a n ic e sy stém u O rb ita, po d o bn ě ja k o v M aď arsku . K o n cem ro k u b ylo p ř ija to pod obné ro z h o d n u tí v P olsk u . K a n ad a z a h á jila sv ů j p ro g ra m m ístn íh o d ru ž ico v éh o s p o jo v é h o s y s té mu 9. listo p ad u , kdy v y n e s la ra k e ta D elta d ru ž ici A nik n a s ta c io n á rn í d ráh u . S a te lit b yl vyvinu t a m e ric k o u firm o u H u g h es za ú č a s ti k a n a d sk éh o p rů m yslu a bud e slo u ž it z e jm é n a k a n a d sk ý m v n itro s tá tn ím s p o jům . Svou k a p a cito u se A nik b líž í In te ls a tu IV (m á k a p a c itu 12 t e le v iz n ích b a re v n ý ch k a n á lů ). H lavním ú k o lem d ru ž ice je z a b e z p e č e n í te le v iz n íh o a ro z h la so v éh o v y s ílá n í v o d le h lý c h o b la s te c h d a le k é h o sev eru a ta k é z le p še n í te le fo n n íh o s p o je n í. V le to š n ím ro c e bude
sy stém d o p ln ěn z á lo ž n í d ru ž icí. P lá n o v a n á ž iv o tn o st p ři p ln é a k tiv itě |e 7 let. V lon i ta k é p o k ra č o v a la v ý sta v b a a u d ržo v án í sy stém ů m e te o ro lo g ic k ý ch d ru žic. S o v ětsk ý svaz v y p u stil tř i d ru ž ice typu M eteo r (1 1 — 1 3) a a m e ric k ý ú řad p ro o c e á n o lo g ii a a tm o s fé ru d o sta l d a lší d ru ž ici NOAA - 2 (k o n s tr u k c e d ru ž ice IT O S ). N ovinkou v a p lik a c íc h byl s ta r t d ru žice E R T S 1 pro výzkum z e m sk ý ch z d ro jů d ne 23. č e rv e n c e . K o n s tru k č n ě v y ch ází z k o n c e p ce d ru žice Nim bus, je jí vybavení tv oří te le v iz ní k a m e ry , p r a c u jíc í ve tř e c h rů z n ý ch s p e k tr á ln íc h o b la s te c h , d á le s p e k tro m e tr, k te rý z a s a h u je až in fra č e rv e n o u o b la s t. P ro p u stn o sti je d n o tliv ý ch p ásem js o u v o len y ta k , ab y slo ž e n ím o b ra z ů , z ísk a n ý c h te lev izn ím i k a m e ra m i a s p e k tro m e tre m , b ylo m ožno z jis tit co n e jv íc e in fo r m a c í o v la s tn o s te c h půdy, z a m o řo v á n í vody a ovzdu ší, a o z e m ě d ě lsk ý ch k u ltu rá c h . L eto s v led n u v ša k d ošlo k závad ě n a te le v iz n í k a m e ře , ta k ž e p řín o s d ru ž ice je tím pon ěku d om ezen. S é rie e x p e rim e n tá ln íc h d ru ž ic N im bu s b y la o b o h a c e n a 11. p ro sin c e 0 p átý e x e m p lá ř. ]e h o h m o tn o st je té m ě ř d v o jn á so b n á n ež u prv ní d ru žice té to s é r ie z r. 1964 (7 7 2 k g ). C ílem je z e jm é n a z jišťo v á n í te p lo tn íh o p ro filu a v lh k o s ti a tm o s fé ry , m ap o v án í ra d io m e tre m v in fr a če rv e n é m o b o ru (z jiš ť u je te p lo tu a c h a r a k te r z e m sk éh o p o v rc h u ), d ále j e n a p alu b ě m ik ro v ln n ý ra d io m e tr pro m ě ře n í o b sa h u k y s lík u v a tm o s fé ře . V ý čet u m ělý ch k o s m ic k ý c h tě le s , o n ich ž b y ly p u b lik o v án y in fo r m ace, by n eb y l úplný, k d y by chom se a lesp o ň stru čn ě n ezm ín ili o te c h n ic k ý c h d ru ž icích . V ed le n ě k te rý c h d ru ž ic K osm os jd e z e jm é n a o f r a n co u zsk o u d ru ž ici S R E T pro výzkum s lu n e č n íc h b a te r ií; je jí h m o tn o st je 15,4 k g . D alším te c h n ic k ý m tě le s e m b y la a m e ric k á d ru ž ice T riad 01 - IX , u rče n á pro n a v ig a ci. Je vybavena d e tek čn ím sy stém em pro u rčo v á n í v e lik o s ti n e g r a v ita č n íc h p o ru ch d ráh y d ru ž ic. Z d e te k to rů p řich á z í s ig n á l k try s k á m k o r e k č n íc h m o tork ů , k te ré zm ěny dráhy o k am žitě e lim in u jí. P ři n a v ig a c i p o m ocí té to d ru ž ice n e n í tře b a d o d a te č n ý c h slo ž itý c h p ře p o čtů , u v a ž u jíc íc h zm ěnu d ráh y v d ů sled k u p o ru ch . Ze s tru č n é h o p ře h le d u k o sm o n a u tik y je p a trn ý ro sto u c í podíl sp o lu p rá ce m e n ších s tá tů : 11 d ružic ( t j. té m ě ř 1 0 % v še ch tě le s ) přip ad á na p ro gram y m ez in á ro d n í s p o lu p rá c e b ila te r á ln í i m u ltila te rá ln í. V to m to č ís le n e n í z a h rn u ta řa d a e x p e rim e n tů m e n š íc h s tá tů na d ru ž ic íc h v e lm o cí a z p ra co v á v á n í v ý sled k ů . N áro d n í p ro g ram y m e n ších stá tů p ře d s ta v u je je n ja p o n s k á d ru ž ice.
Zprávy NOVI
ČLENOVÉ
CS.
AKADEMIE
VĚD
Na 31. valném shromáždění ČSAV, které se konalo v březnu t. r., bylo zvo leno 9 nových akademiků a 22 členů korespondentů. Z oboru astronomie byl členem korespondentem zvolen vedoucí vědecký pracovník Astronomic kého ústavu ČSAV RNDr. DrSc. Václav Bumba. V. Bumba pracuje v oboru sluneční fyziky na observatoři v Ondřejově. Největšího mezinárodního uznání dosáhly jeh o studie o tvaru m agnetického pole a pohybech ve slunečních
skvrnách a o dynamice vývoje skupin i jednotlivých skvrn, které se staly impulsem k současnému rozsáhlému studiu magnetohydrodynamických pro cesů ve skvrnách. V. Bumba se zabývá velkostrukturálním rozložením magne tických poli na Slunci a ukázal i další souvislosti, které m ají praktický vý znam pro předpovědi „kosmického počasí“. Je autorem 116 původních vědec kých prací, několika knižních publikací, asi 100 odborných článků, referátů a posudků, více než 100 vědeckopopularizačních článků a přednášek. V současné době je astronomie zastoupena v ČSAV čtyřmi členy kores pondenty, z nichž tři byli zvoleni již před léty: prof. RNDr. DrSc. Emil Buchar, prof. RNDr. DrSc. Vladimír Guth a doc. RNDr. DrSc. Luboš Perek, ředitel Astronomického ústavu ČSAV. Členy korespondenty Slovenské akademie jsou V. Guth a doc. RNDr. DrSc. Eubor Kresák.
Co nového v astronomii PRACOVNÍ
SEMINÁŘ
Ve dnech 2.—11. dubna t. r. se usku tečnil v Domě vědeckých pracovníků ČSAV v Liblicích mezinárodní odbor ný seminář k tématu skupiny „Kos mická fyzika" mezinárodního progra mu Interkosmos. Tohoto semináře se zúčastnili odborníci z BLR, MLR, NDR, PLR, SSSR a ČSSR. Ústředním námě tem semináře byla problematika „Va riace parametrů svrchní atmosféry Země, způsobené spontánními projevy sluneční aktivity (m agnetické bouře, polární záře, chrom osférické erupce atd.)“. Hlavní náplní pracovního se mináře bylo přednesení řady odbor ných referátů a diskuse k nim a dá le příprava (v některých případech již dokončení) vědeckých prací při pravovaných společně s autory ze zúčastněných socialistických zemí. Účastníci zasedání zhodnotili dosaZÁKRYT
P
SCO R P I I A
Jak jsm e již referovali ( ŘH 52, 178; 9/1971), dne 13. května 1971 došlo k vzácnému zákrytu hvězdy Scorpii Jupiterem. 0 Scorpii je dvojhvězda, je jíž složky m ají vizuální jasnost 2,6m a 4,9m; vzdálenost složek je 13,64". Oba komponenty jsou opět dvojité s nepatrnou vzdáleností, která však při fotometrickém pozorování neruší. Nezvyklý jev skoro současného zákry tu dvojné soustavy dovolil určit prů měr planety z měření na jedné ob servatoři. Na Radcliffově observatoři byl zákryt registrován 74palcovým dalekohledem fotograficky v čáře jed-
INTERKOSMOS
vadní průběh spolupráce a posoudili je jí další zaměření a upřesnění, zvláš tě s ohledem na plánovaný družico vý program Interkosmos, který je ve výhledu znám již do r. 1976. Současně s odborným pracovním seminářem proběhlo v Liblicích ve dnech 5.—9. dubna zasedání byra I. sekce pracovní skupiny Interkosmos — Kosmická fyzika, jehož úko lem byla příprava plenárního zase dání I. sekce v červnu t. r. v Bul-! harsku a upřesnění návrhu na nové kosmické experimenty v oboru fyziky vnější atmosféry a ionosféry Země pro nadcházející zasedání expertů v SSSR. Obě tyto akce byly pořádány Československou komisí Interkosmos a po odborné a organizační stránce byly zajišťovány pracovníky Geofy zikálního ústavu ČSAV v Praze. PROHER
JUPITERA
nou ionizovaného vápníku. Lecacheux, Combes a Vapillon (Astronom. & Astrophys. 22, 289; 1973) nejprve po ukázali na rozdíl mezi pozorováním a výpočtem při vstupu a výstupu. Zjišťovali okamžik, kdy intenzita zá ření hvězdy klesla na polovinu; roz díly mezi pozorováním a výpočtem činily až kolem 1,5 minuty. Poté pro vedli opravy geocentrické Jupiterovy efemeridy. Vyhodnocení pozorování vedlo k určení rovníkového poloměru Jupitera ve výšce absorbující oblačné vrstvy: poloměr činí ( 7 1 802=*55) km. Z jistých předpokladů o stavbě Jupi
terovy atmosféry stanovili autoři po loměr planety ve výšce Jupiterových mraků na (71 350±170] km. Tato hod nota je v dobré shodě s údaji odvoRENTGENOVÉ
ZAREN
Studium vesmíru v rentgenovské oblasti spektra je zdrojem stále no vých problémů a překvapeni. Jedním z nejpodivnějšlch jevů na rentgenovské obloze je existence spojitého ga laktického pozadí s maximem energie kolem 250 eV. Toto zářeni se neváže na žádný opticky význačný objekt, spíše působí dojmem, že vzniká rov noměrně ve všech částech Galaxie. Je vcelku málo pravděpodobné, že by toto záření produkovala mezihvězdná hmota; jen stěží si můžeme představit mechanismus, který by v chladné me zihvězdné látce vyráběl fotony s ener giemi kolem 250 eV. Mimoto rozlože ni intenzity rentgenovského pozadí na obloze vůbec neodpovídá rozloženi mezihvězdné hmoty v Galaxii, podobá se spíše rozložení Členů sférického podsystému Galaxie. Pro rentgenov ské pozadí Galaxie se však našlo zce la jiné, překvapující vysvětleni: za to to zářeni jsou odpovědni opticky ne zjistitelní bili trpaslici, kteří náleží k II. populaci. Rentgenovský výkon, který by pak připadal na jednoho bí lého trpaslíka (cca 3 X 1 0 34 erg/s), by musel být až o tři řády větší než je ho výkon v optickém oboru, což by podle Strittm attera, Brechera a Burbidge mohla zajistit opticky tenká koróna s teplotou několika miliónů stupňů. Spojení bílý trpaslík a koróna je pro nás trochu nezvyklé; o koróně mluvíme běžně ve spojeni s hvězdami slunečního typu. U Slunce je koróna jedním z projevů sluneční činností. Sluneční činnost je podmíněna exis tenci podpovrchovó konvektivnl vrst vy, vrstvy, v niž se energie přenáší FD V titulku uvedeným názvem se označuji proměnné hvězdy typu FU Orionis, které se vyznačuji tlm, že v poměrně krátkých časových interva-
zenými z jiných pozorování zákrytů, je však výrazně větší než výsledky mikrometrických měřeni. H elen a N ováková b í l ý c h
t r p a s l í k ů
promícháváním. Dominantním způso bem přenesu energie z nitra hvězdy na povrch je přenos zářením. Poně vadž však těsně pod sluneční fotosférou vzniká opticky neprůhledná vrstvička zčásti ionizovaného vodíku, je v této oblasti přenos energie konvekcl efektivnější. Podpovrchová kon vektivnl vrstva se tedy může vytvořit jen u hvězd slunečního typu, u hvězd chladnějších je konvektivnl vrstva ionizovaného vodíku příliš hluboko, u hvězd teplejších se nevytvoří vů bec. Jak je tedy možné, aby bílý trpaslík, jehož povrchová teplota pře vyšuje 10 000 K, vlastnil korónu? Je to tím, že bílí trpaslici jsou hvězdy takřka čistě héliové a vodík u nich hraje jen nepatrnou úlohu. V podpovrchových vrstvách bílých trpaslíků vzniká neprůhledná vrstvička tento krát lednou ionizovaného hélia, která pak vede k rozvinuti konvekce a ve svých důsledcích 1 k vytvořeni koróny. Jaké jsou důkazy pro tuto zajím a vou domněnku, která vtipně využívá poznatků sluneční fyziky a astrofyzi ky? Je to především pozorovaná fluk tuace zářeni rentgenovského pozadí o malé amplitudě, která je charakte ristickou vlastnosti i sluneční koróny; fluktuace jsou způsobeny rotaci hvězdy a pulsacl koróny. Nejpádnějšlm argumentem pro tuto domněnku by jistě bylo zjištěni Rentgenová zá řeni některého z nejbližších bílých trpaslíků. Výpočty ukazuji, že tento objev je možné uskutečnit i použitím soudobé pozorovací techniky. Máme se tedy opět na co těšit! Z d en ěk M iku lášek RY lech velmi značně zvýši jasnost v po zorovatelné části spektra. Podle V. A. Ambarcumjana lze tuto vlastnost fuorů vysvětlit předpokladem, že před
vzplanutím existuje kolem hvězdy ně kolik zdrojů energie, které vyzařují především částice s vysokými ener giemi. Během vzestupu jasnosti se ko lem hvězdy vytváří rozsáhlý plynný obal (shell) o velkém poloměru, kte rý obklopuje zmíněné zdroje energie. Po vytvoření rozsáhlého plynného oba lu je veškerá energie, uvolněná z předpokládaných zdrojů, přeměněna na tepelné záření. Existuje určitá po doba mezi změnami záření prefuoru NÁHLÉ
ZVYSENl
RÁDIO
Dr. E. Epstein zjistil na vlnové dél ce 3 mm náhlé zvýšení rádiového zá ření galaxie NGC 1275. V době mezi 30. březnem a 4. dubnem t. r. se rá diové záření zvýšilo o 5 0 % ; takový to efekt nebyl dosud u NGC 1275 po zorován a je vzácný i u ostatních rádiových zdrojů. NGC 1275 je malá
V cirkuláři Mezinárodní astronomic ké unie č. 2491 bylo oznámeno, že C. T. Kowal objevil 11. ledna supernovu v galaxii NGC 3656 v souhvězdí Vel kého Medvěda. Podle Kowala byla supernova vzdálena 11" západně a 6" jižně od jádra galaxie, jejíž poloha je (1950,0) a = l l tl20,8m S = + 54°07' V
KOMETA
V minulém čísle (str. 97) jsme při nesli zprávu o objevu komety 1973d. Další pozorování této komety potvr dila, že jde skutečně o znovuobjeve ní periodické komety Swift 1889 VI. Nový výpočet dráhy současně ukázal, že kometa vykonala od roku 1889 vel mi pravděpodobně jen 9 oběhů kolem Slunce, nikoliv 10, jak naznačovaly předběžné výpočty. Příští průchod ko mety přísluním má nastat 27. listopa-
Z A R E N l NGC
1275
a slabá Seyfertova galaxie v souhvěz dí Persea; leží asi 2° východně od Algola: a = 3h16,4m
6 = + 41°20/
(195,0)
Galaxie je současně rádiovým zdro jem, označeným 3C 84. IAUC 2519 (B ) NGC
3656
V době objevu měla fotovlzuální ja s nost 17,0™. Podle cirkuláře IAU č. 2507 supernovu nezávisle objevil také R. K. Šachbazjan na Bjurakanské astrofyzikální observatoři; dne 4. břez na měla jasnost 16m. Poloha je udá na 7" západně a 7 " jižně od jádra galaxie. V NGC 3656 byla objevena supernova také v roce 1963. J. B.
G ILAXII
V galaxii NGC 4944 v souhvězdí Vla sů Bereniky objevil dr. L. Kohoutek na hvězdárně v Hamburku-Bergedorfu supernovu, vzdálenou 27" východ ně a 3" severně od jádra. V noci 31. PERIODICKÁ
řĚ HO
V
SDPERNOVA
SDPERNOVA
a postfuoru na straně jedné a změ nami záření rychlých a pomalých vzplanutí eruptivních hvězd na stra ně druhé. Jestliže je domněnka správ ná, pak celková energie záření poma lého vzplanutí ve fotografické částí spektra, vznikajícího pod fotosférou eruptivní hvězdy, musí být asi sto krát větší než záření odpovídajícího rychlého vzplanutí ve fotografické oblasti spektra při stejné energii ex ploze. A stroftzika 7, 558
NGC
4 9 44
března/l. dubna měla hvězda fotovizuální jasnost 17,0m. Poloha superno vy je (1950,0) a ■= 13h01,5m S = + 28°28' IAUC 2521 IB I SWIFX-GEHRELS
1973d
du 1981. Nové elementy dráhy počítal B. G. Marsden: T = 1972 VIII. 31,089 EC o, = 84,400° 1 t> = 314,233° !■1950,0 i = 9,251° I q = 1,35385 AU e = 0,69222 a = 4,39869 AU P = 9,23 roků. IAUC 2517 IB I
Na deskách, exponovaných 134cm Schmidtovou komorou hvězdárny v Tautenburgu (NDR) objevil L. Meinunger proměnnou hvězdu typu RR Lvrae S10760. Má periodu 0,62722 dne a je jí jasnost ve spektrálním oboru DALSI
KOMETA
KOHOUTEK
Na hvězdárně v Hamburku-Bergedorfu objevil 7. března dr. L. Kohou tek svou letošní druhou kometu. V do bě objevu byla v severozápadní části souhvězdí Hydry a jevila se jako difúzní objekt 16. magnitudy s cen trál ní kondenzací. Z 12 prvních pozic, získaných v době od 28. ledna do 2. dubna, vypočetl dr. B. G. Marsden předběžné parabolické elementy drá hy a efemeridu, z níž je patrné, že v době objevu byla kometa značně vzdálena jak od Země (asi 4 AU), tak i od Slunce (tém ěř 5 AU); drá ODCHYLKY
ČASOVÝCH
B koíísá mezi 18,9m a 19,9m. Z mo dulu vzdálenosti (m — M) = 1 9 m při zanedbání mezihvězdné extinkce vy chází vzdálenost hvězdy 63 kíloparsec. IBVS 777 (B ) 1973Í
ha má poměrně malý sklon k eklipti ce. Kometa projde přísluním koncem letošního roku ve velmi malé vzdá lenosti od Slunce, takže lze očekávat, že bude velmi jasná; podle odhadu by měla být koncem prosince —5. magnitudy nebo jasnější. Uvádíme je š tě Marsdenovy elementy dráhy: T = 1973 XII. 28,651 EC o> = 37,803° 1 Q = 257,926° !• 1950,0 i = 14,333° I q = 0,14057 AU IAUC 2511, 2514, 2522
SIGNÁLŮ
V
BŘEZNU
1973
Den 3. III. 8. III. 13. III. 18. III. 23. III. 28. III. TU1—TUC +0,6134* +0,5965* +0,5799* +0,5629* +0,5447* + 0 5262* TU2—TUC +0,6179 +0,6024 +0,5874 +0,5721 +,05558 +0^5392 Vysvětlení k tabulce viz Rh 54, 76; 4/1973. — Signál čs. rozhlasu se vy sílal z kyvadlových hodin od 19. III. 15h00® do 12hl5® dne 20. III. a od 20 III 16h45m do 7h30m dne 21. III. 1973. v. P tá ček
Ú k a z y na o b l o z e v č e r v e n c i 19 73 S lu n ce vychází 1. červencé ve 3h55m, zapadá ve 20^13™. Dne 31. čer vence vychází ve 4h27m, zapadá v 19h45m. Za červenec se zkrátí dél ka dne o 60 minut a polední výška Slunce nad obzorem se zmenší o 5° z 63° na 58°. Dne 3. července je Ze mě v odsluní. M ěsíc je 7. července v 9h v první čtvrti, 15. července ve 13h v úplňku, 23. července v 5*> v poslední čtvrti a 29. července ve 20h v novu. V odze mí je Měsíc 12. července, v přízemí 28. července. V poledních hodinách 15. července nastává polostínové za tmění Měsíce, které je u nás pocho pitelně nepozorovatelné. Během če r vence nastanou konjunkce Měsíce s planetami: 2. VII. ve 3h s Merku
rem a ve 4h s Venuší, 7. VII. s Ura nem, 11. VII. s Neptunem, 16. VII. ve 23b s Jupiterem, 22. VII. v 16h s Mar sem, 27. VII. v 8h se Saturnem a 28. VII. ve 22h opět s Merkurem. M erkur je počátkem měsíce večer krátce po západu Slunce nízko nad severozápadním obzorem; zapadá ko lem 21h. Dne 20. července nastává jeho dolní konjunkce se Sluncem. Koncem m ěsíce je Merkur ráno krát ce před východem Slunce nízko nad severovýchodním obzorem; vychází asi ve 3h3Qm. Počátkem července má jasnost asi +1,5®, koncem měsíce ko lem + 2™; v dalekohledu spatříme velmi úzký srpek kotoučku planety, jehož průměr je asi 10". Dne 1. če r vence ve 20h nastává konjunkce
Merkura s Venuší, při níž bude vzdá lenost obou planet 3°. V enuše je po celý měsíc na večerní obloze. Počátkem července zapadá ve 21h33m, koncem měsíce ve 20h57m. Venuše má jasnost asi —3,3m a v da lekohledu spatříme osvětlen téměř ce lý kotouček, který má průměr asi 12 " .
Mars se pohybuje souhvězdími Vel ryby a Ryb; nejvýhodnější pozorova cí podmínky jsou v časných ranních hodinách, kdy planeta kulminuje. Po čátkem července vychází ve 23h48m, koncem měsíce ve 22h26m. Během čer vence se zvětšuje jasnost Marsu z —0 ,lm na —0,6m. Ju piter je v souhvězdí Kozorožce, a protože je 30. července v opozici se Sluncem, bude nad obzorem po c e lý měsíc téměř po celou noc. Jupiter má jasnost —2,3m. Saturn je v souhvězdí Býka a je pozorovatelný jen ráno před výcho dem Slunce. Počátkem července vy chází ve 3h03m, koncem m ěsíce již v lt>21m. Saturn má jasnost + 0,3m. Uran je v souhvězdí Panny. Počát kem července zapadá o půlnoci, kon cem měsíce již ve 22h. Uran má ja s nost + 5,8®. N eptun je v souhvězdí Štíra a n ej výhodnější pozorovací podmínky jsou večer, kdy kulminuje. Počátkem čer vence zapadá ve 2*>, koncem měsíce již o půlnoci. Neptuna můžeme vy hledat podle mapky, kterou jsme otiskli v č. 1 (str. 2 3 ); má jasnost + 7,7“ . M eteory. Koncem července m ají ma ximum činnosti některé nepříliš vý znamné ro je: /3-Cassiopeidy 26. VII., B-Capricomidy 27. VII., 5-Aquaridy 27./28. VII. a i-Capricomidy 28. čer vence. 1■B.
OBSAH V. Vanýsek: Kopernlkův h eliocen t rick ý systém — M. Griin a P. Koubský: Kosm onautika v roce 1972 — Zprávy — Co nového v astronom ii — Úkazy na obloze v červ en ci 1973 CONTENTS V. Vanýsek: Copernicus’ Helioce n tric System — M. Grfln and P. Koubský: A stronautics in the Year 1972 — Notes — News in Astronomy — Phenom ena in July 1973 COflEPJKAHME B.
B aH u ceK :
r e J iH o u e H T p M q e c K a a
cH cxeM a K onep H H K a
— M.
rp u H
h
n . K o y S c K M : K o cM O H a B T M K a b 1972 ro sy
— C o o ó in e iiM H — t I t o
h o b o to
b a c ip o H O M n H — H BJíeH H H H a H e6 e b
KHMie 1973 r.
• Koupím achrom . objektiv 0 60—80 mm, F 600—800 mm a 2 objektivy 0 50 mm, F 300 mm. — Jiří V enci, Novákova 851/26, 293 01 Ml. Boleslav. • Prodám vázané Říše hvězd ro č. 1945 až 1949, 1951—1957 a 1962; cena za 1 ro čn ík 20 Kčs. — Věnek Herynk, Ljaguševova 414, 43151 K lášterec n. Ohři. • Vyměním dal. Newton, F 1320, 0 170 mm, optická sk la 0 160/40, 0 150/25, 0 155/25, okuláry, za m agnetofon (ba terie - s íť ). — Jarom ír Kukula, Dražíce 94, 294 71 p. Benátky n. Jlz.
Rlši hvězd řídl red akční rad a: J. M. Mohr (vedoucí r e d .j, Jiří Bouška (výkon. re d .J, J. Grygar, O. Hlad, M. Kopecký, B. M aleček, L. M iler, A. Mrkos, O. Obůrka, J. Štohl: tech. red. V. Suchánková. — Vydává m inisterstvo kultury v n ak lad atelství Orbis n. p., Vinohradská 46, Praha 2. — T iskne Státn í tisk árn a, n. p., závod 2, Slezská 13, Praha 2. Vychází 12krát ročně, cen a jednotlivého výtisku Kčs 2,50, roční předplatné Kčs 30,—. R ozšiřuje Poštovní novinová služba. Inform ace o předplatném podá a objednávky přijím á každá pošta 1 doručovatel. Objednávky do zah ran ičí vyřizuje PNS — ústřední expedice tisku, odd. vývoz tisku, Jin d řišsk á 14, Praha 1. Příspěvky z a síle jte na red akci Říše hvězd. Švédská 8, 150 00 Praha 5, tel. 540 395. Rukopisy n obrázky se n e v ra cejí, za odbornou správnost odpovídá autor. — Toto číslo bylo dáno do tisku 26. dubna, vyšlo v červnu 1973.
A stronaute výpravy A pollo 17 na M ěsíci. — Na čtv rté stra n ě o b á lk y je u k áz k a části p řed b ěž n é g e o lo g ic k é m apy Marsu, zh o to v en é z m ateriálu z íska n éh o son dou M ariner 9.
