;IIIa.
Návrh ZÁKON ze dne …… 2015 o řízení a kontrole veřejných financí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Předmět zákona (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie11 řízení a kontrolu veřejných financí. Řízení a kontrola veřejných financí zahrnuje řídicí a kontrolní mechanismy a interní audit. (2) Tento zákon dále upravuje kontrolu veřejných financí podle mezinárodních smluv. CELEX 32012R0966, 32013R1303 §2 Působnost zákona (1) Tento zákon se použije2 na řízení a kontrolu veřejných financí a) b) c) d)
správce veřejného rozpočtu, veřejného subjektu, veřejné vysoké školy, není-li dále uvedeno jinak, a veřejné výzkumné instituce, není-li dále uvedeno jinak.
(2) Tento zákon se rovněž použije na řízení veřejných financí příjemcem veřejné finanční podpory a na kontrolu žadatele nebo příjemce veřejné finanční podpory vykonávanou poskytovatelem veřejné finanční podpory. CELEX 32011L0085
Např. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 2 Čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. 1
1
§3 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) správcem veřejného rozpočtu 1. organizační složka státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu, 2. státní fond, 3. územní samosprávný celek, 4. dobrovolný svazek obcí, 5. regionální rada regionu soudržnosti, 6. zdravotní pojišťovna, b) veřejným subjektem 1. organizační složka státu, která není správcem kapitoly státního rozpočtu, 2. státní příspěvková organizace, 3. Správa železniční dopravní cesty, 4. městská část hlavního města Prahy, 5. městský obvod nebo městská část statutárního města, 6. příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, městskou částí hlavního města Prahy nebo dobrovolným svazkem obcí, 7. příspěvková organizace, k níž funkci zřizovatele plní podle statutu statutárního města jeho městský obvod nebo městská část, 8. školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, c) veřejnými financemi příjmy veřejného rozpočtu, výdaje veřejného rozpočtu, aktiva a pasiva včetně fondů, věcí a jiných majetkových hodnot, které správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt spravuje, včetně prostředků Evropské unie a jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých státu na základě mezinárodní smlouvy, d) veřejným rozpočtem státní rozpočet, rozpočet státního fondu, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí a regionální rady regionu soudržnosti, souhrnný rozpočet Evropské unie a zdravotně pojistný plán zdravotní pojišťovny, e) schvalujícím orgánem vláda, rada kraje, rada obce, rada hlavního města Prahy, výbor regionální rady regionu soudržnosti, orgán dobrovolného svazku obcí, který zabezpečuje hospodaření s veřejnými financemi v rámci plnění schváleného veřejného rozpočtu tohoto svazku obcí, zastupitelstvo obce v obci, kde se rada nevolí a zastupitelstvo městské části hlavního města Prahy, kde se rada nevolí; u správců veřejného rozpočtu, kterými jsou Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv, státní fond nebo zdravotní pojišťovna funkci schvalujícího orgánu vykonává schvalující osoba, f) schvalující osobou osoba, která stojí v čele správce veřejného rozpočtu; schvalující osobou je u obce starosta, u statutárního města a hlavního města Prahy primátor, u dobrovolného svazku obcí osoba určená ve stanovách, u 2
g)
h)
i)
j)
k)
l) m)
n) o) p)
q)
r)
s)
kraje ředitel krajského úřadu, u regionální rady regionu soudržnosti předseda, a u zdravotní pojišťovny ředitel, pověřenou schvalující osobou osoba, která stojí v čele veřejného subjektu; pověřenou schvalující osobou je u městské části hlavního města Prahy starosta městské části hlavního města Prahy a u městského obvodu nebo městské části statutárního města starosta městské obvodu nebo městské části statutárního města, řídicím a kontrolním mechanismem opatření nebo postup přijatý za účelem poskytnutí přiměřeného ujištění, že bude splněn cíl řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, řídicí ekonomickou kontrolou ověřování, hodnocení a schvalování skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými financemi při přípravě souvisejících operací před jejich zahájením, při průběžném sledování po jejich zahájení až do jejich ukončení a vyúčtování a při následném hodnocení dosažených výsledků uskutečňovaných operací ve vztahu k cíli řízení a kontroly veřejných financí podle § 4 a kontrola nakládání s veřejnými financemi, ověřovatelem osoba určená schvalující osobou nebo pověřenou schvalující osobou k ověřování v rámci výkonu řídicí ekonomické kontroly u výdajových a příjmových operací, schvalovatelem osoba určená schvalující osobou nebo pověřenou schvalující osobou k nakládání s veřejnými financemi správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu a k schvalování výdajové a příjmové operace v rámci výkonu řídicí ekonomické kontroly, hodnotitelem osoba určená schvalující osobou nebo pověřenou schvalující osobou k předběžnému hodnocení výdajových operací, veřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a prostředky poskytnuté z veřejného rozpočtu na základě žádosti příjemci veřejné finanční podpory, jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv, interním auditem nezávislá ujišťovací a poradenská činnost zaměřená na zdokonalování procesů u správce veřejného rozpočtu a veřejného subjektu, vedoucím služby interního auditu vedoucí zaměstnanec správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu, který řídí službu interního auditu, auditní stopou informace o rozhodování o operaci a informace, z kterých lze rekonstruovat posloupnost postupů použitých při uskutečňování operace a tyto postupy ověřit, zachycené v podobě dokumentů a záznamů včetně účetních záznamů, zaměstnancem zaměstnanec podle zákoníku práce, úředník územního samosprávného celku, státní zaměstnanec, příslušník bezpečnostního sboru a voják z povolání, vedoucím zaměstnancem představený, vedoucí úředník územního samosprávného celku, vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, vedoucí příslušník bezpečnostního sboru, přímým nadřízeným osoba nebo orgán, který je oprávněn ukládat úkoly, řídit nebo kontrolovat činnost osoby, ve vztahu, k níž je vztah přímé nadřízenosti posuzován.
CELEX 32011L0085, 32012R0966, 32013R1303
3
ČÁST DRUHÁ ŘÍZENÍ A KONTROLA VEŘEJNÝCH FINANCÍ Hlava I Obecná ustanovení §4 Cíl řízení a kontroly veřejných financí (1) Cílem řízení a kontroly veřejných financí je chránit veřejné finance a zajistit, aby s nimi bylo nakládáno účelně, hospodárně a efektivně. (2) Účelným nakládáním s veřejnými financemi správce veřejného rozpočtu, veřejný subjekt a příjemce veřejné finanční podpory zajišťuje, že dosažené výsledky odpovídají stanovené potřebě. (3) Hospodárným nakládáním s veřejnými financemi správce veřejného rozpočtu, veřejný subjekt a příjemce veřejné finanční podpory zajišťuje, že zdroje jsou k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu. (4) Efektivním nakládáním s veřejnými financemi správce veřejného rozpočtu, veřejný subjekt a příjemce veřejné finanční podpory zajišťuje, že je dosahováno co nejlepšího vztahu mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky. CELEX 32013R1303, 32012R0966 §5 Povinnosti správce veřejného rozpočtu a veřejného subjektu (1) Správce veřejného rozpočtu a veřejný subjekt mají povinnost zavést, udržovat, zdokonalovat a vyhodnocovat řízení a kontrolu veřejných financí podle tohoto zákona, prováděcích právních předpisů vydaných na jeho základě, přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních standardů pro profesní praxi interního auditu vydaných Institutem interních auditorů a novel těchto standardů (dále jen „mezinárodní standardy“), tak aby bylo zajištěno naplnění cíle řízení a kontroly veřejných financí podle § 4. (2) Ministerstvo financí zveřejní mezinárodní standardy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Správce veřejného rozpočtu zajištuje řízení a kontrolu veřejných financí v rámci výkonu zřizovatelských funkcí u veřejných subjektů ve své rozpočtové působnosti. (4) Správce veřejného rozpočtu a veřejný subjekt zajistí, aby výdaje na zavedení, udržování, zdokonalování a vyhodnocování řízení a kontroly veřejných financí podle odstavce 1 byly úměrné výdajům vynakládaným na činnost, kterou správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt zajišťuje, a to s ohledem na rizika související s a) b) c) d)
povahou, rozsahem a složitostí této činnosti, objemem veřejného rozpočtu, počtem zaměstnanců a organizační strukturou a případnou duplicitou řídicích a kontrolních mechanismů.
(5) Organizační složky státu, státní fondy a státní příspěvkové organizace předávají Ministerstvu financí informace o plánovaných řídicích ekonomických kontrolách podle § 17 odst. 2 nebo 3 a o jejich výsledcích. Věta první se nepoužije v případě Nejvyššího kontrolního úřadu. 4
(6) Nahradil-li správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt újmu, ke které došlo při jeho činnosti, vyžaduje náhradu této újmy podle jiných právních předpisů upravujících odpovědnost3, od osob, které ji způsobily porušením povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících odpovědnost4. CELEX 32013R1303 §6 Povinnosti osob zúčastněných na řízení a kontrole veřejných financí (1) Schvalující orgán, schvalující osoba a pověřená schvalující osoba a) zajišťují zavedení, udržování, zdokonalování a vyhodnocování řízení a kontroly veřejných financí podle § 5 odst. 1, b) vzájemně koordinují plnění povinností podle písmene a), c) plní další povinnosti podle tohoto zákona. (2) Návrh opatření ke splnění povinností podle odstavce 1 předkládá a) primátorovi hlavního města Prahy a radě hlavního města Prahy ředitel magistrátu hlavního města Prahy, b) primátorovi a radě statutárního města tajemník magistrátu, c) starostovi a radě obce tajemník obecního úřadu, pokud je jeho funkce zřízena, d) starostovi městské části hlavního města Prahy tajemník úřadu městské části hlavního města Prahy, pokud je jeho funkce zřízena. §7 Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce (1) Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce v souladu s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4 zajišťují zavedení, udržování, zdokonalování a vyhodnocování řídicích a kontrolních mechanismů podle § 13.5 Přitom postupují přiměřeně podle ustanovení § 5, 9, 11, 16, 20 až 24. (2) Rektor veřejné vysoké školy nebo ředitel veřejné výzkumné instituce může rozhodnout o zřízení služby interního auditu. Na službu interního auditu, je-li zřízena, se použijí přiměřeně ustanovení § 25, 30 až 32, 39 a 40. CELEX 32011L0085 §8 Odpovědnost v rámci sdíleného řízení a správa zahraničních prostředků (1) Pokud je Česká republika podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v spojitosti s plněním části souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy povinna určit orgán odpovědný za zajištění plnění části souhrnného rozpočtu Evropské unie, rozpočtu jiného státu nebo mezinárodní organizace (dále jen „řídicí orgán“) nebo jeho certifikaci (dále jen „certifikační orgán“) nebo audit (dále jen „auditní orgán)“, určí vláda Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 4 Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 5 Čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. 3
5
správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt, který bude plnit povinnosti tohoto orgánu, pokud není tento orgán určen jiným právním předpisem. (2) Orgán určený podle odstavce 1 a) postupuje při zajištění plnění, certifikaci a auditu zahraničních prostředků podle tohoto zákona, b) komunikuje s příslušnými orgány Evropské unie, jiného státu nebo mezinárodní organizace, jejíž rozpočet je předmětem sdíleného řízení. (3) Řídicí orgán může pověřit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, které budou plnit některá nebo všechna oprávnění a povinnosti řídicího orgánu. Tímto pověřením není dotčena povinnost řídicího orgánu provést kontrolu. (4) Řídicí orgán nebo certifikační orgán provádí kontrolu u osob a orgánů, které jsou zapojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie za účelem plnění požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie. Řídicí orgán nebo certifikační orgán provádí u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory řídicí ekonomickou kontrolu před poskytnutím veřejné finanční podpory, v průběhu jejího poskytování a po jejím poskytnutí, aby posoudil a) soulad s právními předpisy, uzavřenými smlouvami a rozhodnutími o nakládání s veřejnými financemi, b) dodržování podmínek, za nichž je veřejná finanční podpora poskytována, c) zachycení operací souvisejících s veřejnou finanční podporou v účetnictví. (5) Auditní orgán postupuje podle části druhé hlavy III s výjimkou § 39 odst. 6 a podle části druhé hlavy IV s výjimkou § 51 odst. 2 písm. b) až e), pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak. (6) Auditní orgán vykonává stanovené činnosti u a) správců veřejného rozpočtu a veřejných subjektů, kteří se podílí na správě zahraničních prostředků, a b) příjemců veřejné finanční podpory poskytnuté ze zahraničních prostředků. CELEX 32014R0480, 32013R1303 §9 Neslučitelnost funkcí (1) Vzájemně neslučitelné jsou funkce a) schvalující osoby nebo pověřené schvalující osoby, b) hlavního ekonoma a c) vedoucího služby interního auditu. (2) Vzájemně neslučitelné jsou dále funkce ověřovatele a schvalovatele, a to v rámci schvalovacího postupu a) před vznikem právního závazku, b) po vzniku právního závazku a c) příjmové operace. CELEX 32012R0966
6
§ 10 Střet zájmů (1) Kdo vykonává činnost v řízení a kontrole veřejných financí, zdrží se jednání, jež by mohlo uvést jeho zájmy do rozporu s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4. (2) Dojde-li ke střetu cíle řízení a kontroly veřejných financí podle § 4 se zájmem osoby uvedené v odstavci 1 (dále jen „střet zájmů“), tato osoba nesmí upřednostňovat svůj zájem před cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4 a bez zbytečného odkladu oznámí přímému nadřízenému, že je ve střetu zájmů. (3) Pokud přímý nadřízený rozhodne, že existuje významné riziko, že střet zájmů ohrozí plnění cíle řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, nesmí zaměstnanec, u něhož dochází ke střetu zájmů, pokračovat v provádění příslušné činnosti a přímý nadřízený zajistí potřebné úkony k provedení a dokončení činnosti. (4) Pokud osoba podle odstavce 1 nemá přímého nadřízeného, oznámí, že dochází ke střetu zájmů schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě. Pokud schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba rozhodne, že existuje významné riziko, že střet zájmů ohrozí plnění cíle řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, nesmí tato osoba pokračovat v provádění příslušné činnosti a schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba zajistí potřebné úkony k provedení a dokončení činnosti. (5) Zájmem osoby uvedené v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší této osobě, osobě jí blízké, právnické osobě ovládané touto osobou nebo osobou jí blízkou zvýšení majetku, majetkového prospěchu nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu. CELEX 32012R0966, 320121268 § 11 Zapojení do řízení a kontroly veřejných financí (1) Pokud dále není uvedeno jinak, správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt je oprávněn s jiným správcem veřejného rozpočtu nebo veřejným subjektem uzavřít veřejnoprávní smlouvu nebo vstoupit do obdobného vztahu podle § 160 odst. 3 správního řádu, jehož předmětem je zapojení do řízení a kontroly veřejných financí včetně správy zahraničních prostředků podle § 8 (dále jen „zapojená osoba“), pokud a) řízení a kontrolu veřejných financí včetně správy zahraničních prostředků podle § 8 nelze z kapacitních důvodů zajistit vlastními zaměstnanci, b) řízení a kontrola veřejných financí včetně správy zahraničních prostředků podle § 8 vyžadují odborné znalosti, kterými jeho zaměstnanci prokazatelně nedisponují, nebo c) zapojení přináší úsporu veřejných financí. (2) Pokud dále není uvedeno jinak, správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt může zapojit do řízení a kontroly veřejných financí včetně správy zahraničních prostředků podle § 8 dodavatele služeb, pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 1. Dodavatel služeb, který bude zapojen podle předchozí věty, se pro účely tohoto zákona považuje za zapojenou osobu. (3) Správce veřejného rozpočtu, který splňuje kritéria podle § 26 odst. 1 a dále správce veřejného rozpočtu podle § 26 odst. 2 a orgán odpovědný za zajištění plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a zprostředkující subjekt, nesmí do schvalování výdajových operací 7
podle § 21 a 22 a do schvalování příjmových operací podle § 23 zapojit zapojenou osobu podle odstavce 1 nebo 2. (4) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt nepozbývá odpovědnost za řízení a kontrolu veřejných financí včetně správy zahraničních prostředků podle § 8, pokud do řízení a kontroly veřejných financí zapojí zapojenou osobu podle odstavce 1 nebo 2. (5) Pokud dojde k zapojení do řízení a kontroly veřejných financí podle odstave 1 nebo 2 je schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba a pro výkon interního auditu ve spolupráci s vedoucím služby interního auditu povinna zajistit dodržování tohoto zákona a dohled nad jeho dodržováním, jednotný přístup k řízení a kontrole veřejných financí včetně správy zahraničních prostředků podle § 8 a koordinaci činností k zamezení duplicit. (6) Zapojená osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděla při řízení a kontrole veřejných financí včetně správy zahraničních prostředků podle § 8, a nezneužít znalostí těchto skutečností. Zapojenou osobu může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo ve veřejném zájmu příslušná schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba; tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle jiných právních předpisů. § 12 Řádný výkon funkce (1) Zaměstnanci a zapojené osobě nesmí být udělen pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil řádný výkon jejich činnosti nebo by vedl k jednání v rozporu s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4. (2) Zapojená osoba o pokynu podle odstavce 1 písemně informuje schvalující osobu nebo pověřenou schvalující osobu. (3) Pokud se zaměstnanec domnívá, že by jemu udělený pokyn mohl vést k jednání v rozporu s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, uvědomí o tom svého přímého nadřízeného. Přímý nadřízený je povinen zaměstnanci bezodkladně odpovědět. Uvědomí-li zaměstnanec podle věty první přímého nadřízeného písemně, odpověď přímého nadřízeného musí být písemná. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zákona o státní službě upravující příkaz k výkonu služby. Pokud přímý nadřízený nepřijme žádná opatření nebo na pokynu trvá, oznámí to zaměstnanec podle odstavce 1 bezodkladně písemně schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě. V tomto případě zaměstnanec vykonávající řídicí ekonomickou kontrolu nenese za jednání v rozporu s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4 odpovědnost podle jiných právních předpisů, pokud dále není uvedeno jinak. (4) Osoba podle odstavce 1 nesmí vykonat pokyn, pokud by se tím dopustila trestného činu, přestupku, popřípadě jiného správního deliktu a bez zbytečného prodlení písemně oznámí schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě, že jí byl udělen pokyn, kterým by se dopustila trestného činu, přestupku, popřípadě jiného správního deliktu. (5) Ustanovení odstavců 1, 2 a 4 se dále vztahují na přizvanou osobu podle § 41. CELEX 32012R0966
8
Hlava II Řídicí a kontrolní mechanismy Díl 1 Obecná ustanovení § 13 Druhy řídicích a kontrolních mechanismů (1) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt s přihlédnutím k vyhodnocení rizik zavede alespoň tyto řídicí a kontrolní mechanismy, a to a) vymezení úkolů útvarů v organizační struktuře, b) vymezení pravomocí a povinností osob, které vykonávají činnost v řízení a kontrole veřejných financí, c) řízení rizik, d) řízení informací, e) řízení souladu s právními a technickými předpisy a akty řízení, f) ekonomickou službu, g) řídicí ekonomickou kontrolu, h) schvalování majetkových operací. (2) O zavedení řídicích a kontrolních mechanismů musí být pořízena a uchovávána auditní stopa. § 14 Řízení rizik (1) Řízení rizik zahrnuje identifikaci rizik, jejich vyhodnocení z hlediska dopadu a pravděpodobnosti výskytu, reakci na rizika, včetně přijetí opatření k předcházením rizikům a minimalizace jejich dopadu nebo pravděpodobnosti výskytu a následné sledování a vyhodnocování identifikovaných rizik a jejich dopadů. (2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou požadavky na organizaci a způsob provedení řízení rizik. § 15 Řízení informací (1) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt zajistí, že informace nutné pro fungování řízení a kontroly veřejných financí jsou identifikovány, shromažďovány, vyhodnocovány a předávány. (2) Informacemi podle odstavce 1 se rozumí zejména auditní stopa, informace obsažené v podkladech k řídicí ekonomické kontrole podle § 20 až 24, v podkladech pro přijetí nebo provedení platby a v účetních záznamech. (3) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt zajistí osobám vykonávajícím ekonomickou službu přístup ke všem účetním záznamům a všem informacím, které se týkají oblastí podle § 16 odst. 2 písm. a) až e). § 16 Ekonomická služba (1) Hlavní ekonom je osoba písemně určená schvalující osobou nebo pověřenou schvalující osobou, v případě územního samosprávného celku schvalujícím orgánem, která 9
a) zajišťuje ekonomickou službu správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu podle odstavce 2, b) nastavuje řídicí ekonomickou kontrolu podle § 17 odst. 1 a 6 a schvalování majetkových operací podle § 13 odst. 1 písm. h), a c) řídí činnost osob vykonávajících ekonomickou službu. (2) Ekonomickou službou se rozumí a) zajištění informací nezbytných pro řízení a kontrolu veřejných financí, včetně nastavení pravidel pro oběh těchto informací uvnitř správce veřejného rozpočtu a mezi správcem veřejného rozpočtu a jím zřizovanými veřejnými subjekty, b) vedení účetnictví podle zákona o účetnictví, c) sestavování, úpravy a sledování plnění veřejného rozpočtu, d) zajištění platebního styku, e) identifikace, kvantifikace, hodnocení a řízení rizik souvisejících s činností ekonomické služby a informování schvalující osoby, pověřené schvalující osoby nebo schvalujícího orgánu o nedodržování nastavených činností, f) metodické řízení činností podle písmen a) až e). (3) Hlavní ekonom správce veřejného rozpočtu, který splňuje kritéria podle § 26 odst. 1 a dále správce veřejného rozpočtu podle § 26 odst. 2, orgánu odpovědného za zajištění plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a zprostředkujícího subjektu musí být vedoucím zaměstnancem. Díl 2 Řídicí ekonomická kontrola Oddíl 1 Obecná ustanovení § 17 Působnost k výkonu řídicí ekonomické kontroly (1) Správce veřejného rozpočtu a veřejný subjekt provádí řídicí ekonomickou kontrolu výdajových a příjmových operací podle § 20 až 24. (2) Správce veřejného rozpočtu dále provádí řídicí ekonomickou kontrolu u veřejného subjektu ve své rozpočtové působnosti a u žadatele nebo příjemce veřejné finanční podpory. (3) Veřejný subjekt dále provádí řídicí ekonomickou kontrolu u žadatele nebo příjemce veřejné finanční podpory. (4) Zdravotní pojišťovna neprovádí řídicí ekonomickou kontrolu podle odstavce 1 u veřejných financí základního fondu a rezervního fondu, při přerozdělování pojistného a u prostředků z ostatní zdaňované činnosti. (5) Pro výkon řídicí ekonomické kontroly na místě podle odstavců 2 a 3 se nepoužijí ustanovení § 20 až 23. Při výkonu řídicí ekonomické kontroly na místě podle odstavců 2 a 3 se postupuje podle kontrolního řádu. (6) Schvalovací postupy řídicí ekonomické kontroly podle § 21 až 23 se s ohledem na § 5 odst. 4 a vyhodnocení rizik provádí u všech příjmových a výdajových operací s výjimkou
10
operací, u nichž správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt nemůže ovlivnit uskutečnění nebo výši příjmu nebo výdaje, který je předmětem schvalování. § 18 Ověřovatel, schvalovatel a hodnotitel (1) Schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba určí ověřovatele, schvalovatele a hodnotitele, pokud si sama nevyhradí hodnocení nebo schvalování operací. (2) Pokud schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba tyto osoby neurčí, vykonává funkci schvalovatele sama tato osoba. (3) Schvalovatelem může být určen jen zaměstnanec správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu. Schvalovatelem u správce veřejného rozpočtu, který splňuje kritéria podle § 26 odst. 1 nebo u správce veřejného rozpočtu podle § 26 odst. 2 může být určen jen vedoucí zaměstnanec správce veřejného rozpočtu. (4) V případě územních samosprávných celků dále může být schvalovatelem určen člen orgánu obce, kraje nebo hlavního města Prahy. (5) Schvalovatelem u schválení konkrétní výdajové operace před vznikem závazku může být vždy pouze jedna fyzická osoba. Schvalovatelem u schválení konkrétní výdajové operace po vzniku závazku může být vždy pouze jedna fyzická osoba. (6) O provedení řídicí ekonomické kontroly musí být pořízena a uchovávána auditní stopa. Ustanovením věty první není dotčena povinnost vyhotovit protokol o kontrole podle kontrolního řádu. § 19 Výjimky Postup řídicí ekonomické kontroly podle § 20 až 23 se použije přiměřeně s ohledem na povahu operace, pokud výdajová operace souvisí s provedením úkolu, který nesnese odkladu, a při jehož nesplnění by mohlo dojit ke škodám na majetku nebo zdraví či ztrátám na životech, jde-li o úkol a) integrovaného záchranného systému, b) použití státních hmotných rezerv v systému hospodářských opatření pro krizové stavy6 v období krizového stavu7, c) obecní policie, d) Policie České republiky, e) Hasičského záchranného sboru České republiky, f) Správy státních hmotných rezerv8, g) Celní správy České republiky, h) Vězeňské služby České republiky, i) ozbrojených sil a vojenské policie, 6
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7 Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8 § 3a, § 4a a §4b zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů
11
j)
týkající se zvláštních finančních prostředků při 1. získávání poznatků o trestné činnosti, 2. používání podpůrných operativně pátracích prostředků, 3. používání operativně pátracích prostředků, 4. při poskytování zvláštní ochrany a pomoci a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osoby9.
Oddíl 2 Výdajové operace § 20 Předběžné hodnocení výdajové operace (1) Hodnotitel u připravované výdajové operace před přijetím rozpočtového závazku provede předběžné hodnocení (dále jen „předběžné hodnocení“). (2) Předběžné hodnocení podle odstavce 1 se provádí u operací, které dosáhnou hodnotu stanovenou vnitřním předpisem. Vnitřní předpis podle věty první vydává hlavní ekonom na základě vyhodnocení rizik z hlediska dopadu a pravděpodobnosti výskytu. (3) Předběžné hodnocení podle odstavce 1 v souladu s § 5 odst. 4 zahrnuje posouzení a) potřeby, která má být uspokojena, a údajů, které ji prokazují, b) možných variant uspokojení identifikované potřeby vzhledem k cíli řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, c) dalších očekávaných výsledků a dopadů, d) objemu peněžních prostředků, které jsou nutné k pokrytí veřejných výdajů v přípravné, realizační a provozní fázi připravované operace, 2. k zajištění vlastních lidských zdrojů a uhrazení nepřímých nákladů, 3. ke splnění ostatních závazků souvisejících s operací, e) připravenosti realizace operace a skutečností vyplývajících ze zkušeností získaných při uskutečňování obdobných operací, f) zadávacích podmínek pro zadávací řízení veřejné zakázky a případně splnění podmínek pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nebo podmínek pro možnost použití výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zejména z pohledu jejich souladu s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, jsou-li tyto podmínky známy v průběhu provádění hodnocení. 1.
(4) Na základě předběžného hodnocení hodnotitel stanoví způsob a podmínky provedení připravované výdajové operace.
9
) § 77 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. § 16 zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
12
(5) Schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba může rozhodnout o sdruženém provedení předběžného hodnocení pro více souvisejících operací. § 21 Schvalovací postup před vznikem právního závazku (1) Ověřovatel u připravované výdajové operace ověří a) nezbytnost připravované operace k dosažení stanovených cílů správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu, b) soulad připravované operace s právními předpisy, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, c) soulad připravované operace s postupy a podmínkami stanovenými pro zadávání veřejných zakázek, d) soulad připravované operace s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, e) soulad připravované operace s předpokládanými možnostmi rozpočtu po dobu trvání rozpočtového závazku, f) správné rozpočtové třídění a g) vyhodnocení rizik souvisejících s ověřovanou operací, h) soulad se způsobem a podmínkami provedení výdajové operace stanovenými podle § 20 odst. 4, pokud bylo předběžné hodnocení provedeno. (2) Po ověření podle odstavce 1 poslední stanovený ověřovatel postoupí podklady související s ověřovanou operací schvalovateli. (3) Schvalovatel schválí skutečnosti podle odstavce 1 a přijme rozpočtový závazek, kterým se schvalují peněžní prostředky nezbytné k pokrytí následných úhrad po celou dobu trvání závazku. U výdajů, které mají být hrazeny v daném rozpočtovém roce, představuje rozpočtový závazek finanční krytí připravovaného právního závazku. Právní závazek lze přijmout až po přijetí rozpočtového závazku. Po schválení rozpočtového závazku schvalovatel zajistí jeho předání osobě vykonávající ekonomickou službu. (4) Individuální rozpočtový závazek se přijímá, pokud je určen věřitel a výše předpokládaných výdajů. V případě zadávání veřejné zakázky podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek musí být individuální rozpočtový závazek přijatý před zahájením zadávacího řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek. Stanovení podmínek pro výběr dodavatele a předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek se pro účely tohoto ustanovení považuje za určení věřitele a výše předpokládaných výdajů. V případě zadávání veřejné zakázky malého rozsahu se postupuje obdobně. (5) Souhrnný rozpočtový závazek se přijímá, je-li to účelné pro zajištění potřeb vyplývajících z běžné pravidelné činnosti, a pokud nelze věřitele nebo výši předpokládaných výdajů určit předem. Souhrnný rozpočtový závazek stanoví limit veřejných výdajů, předmět veřejných výdajů a určené období. (6) Shledá-li schvalovatel nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně ověřovateli s uvedením důvodů. (7) Schvalující osoba správce veřejného rozpočtu, který splňuje kritéria podle § 26 odst. 1 a dále správce veřejného rozpočtu podle § 26 odst. 2 je oprávněna určit gestora operace, který zajišťuje průběh řídicí ekonomické kontroly pro danou operaci. 13
§ 22 Schvalovací postup po vzniku právního závazku (1) Ověřovatel ověří, a) plnění podmínek přijatého právního závazku a to 1. existenci dluhu, 2. stav plnění, 3. výši dluhu, 4. podmínky splatnosti dluhu a 5. soulad s rozpočtovým závazkem a b) vyhodnocení rizik souvisejících s ověřovanou operací. (2) Po ověření podle odstavce 1 poslední stanovený ověřovatel vystaví pokyn k realizaci platby, který obsahuje a) b) c) d) e)
označení věřitele, označení předmětu výdaje, označení výše a splatnosti dluhu, rozpočtové zatřídění výdaje, určení rozpočtového závazku a právního závazku, na jejichž základě má být výdaj uskutečněn.
(3) Pokyn k realizaci platby postoupí ověřovatel spolu s podklady související s ověřovanou operací schvalovateli. (4) Schvalovatel schválí skutečnosti podle odstavce 1 a 2 a předá pokyn k realizaci platby osobě vykonávající ekonomickou službu podle § 16 odst. 2 písm. d) k zajištění platby. (5) Shledá-li schvalovatel nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně ověřovateli s uvedením důvodů. Oddíl 3 Příjmové operace § 23 (1) Ověřovatel u připravované příjmové operace ověří a) soulad připravované operace s 1. právními předpisy, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, 2. cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4. b) vyhodnocení rizik souvisejících s ověřovanou operací. (2) Po ověření podle odstavce 1 ověřovatel postoupí podklady související s ověřovanou operací schvalovateli. (3) Schvalovatel schválí skutečnosti podle odstavce 1. Shledá-li schvalovatel nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně ověřovateli s uvedením důvodů. (4) Po zahájení příjmové operace ověřovatel ověří a) existenci pohledávky, b) výši pohledávky, c) splatnost pohledávky, 14
d) jiné skutečnosti týkající se uskutečnění operace jako účetního případu podle jiného právního předpisu a e) vyhodnocení rizik souvisejících s ověřovanou operací. (5) Na základě ověření podle odstavce 4 ověřovatel vystaví pokyn k realizaci příjmu, který obsahuje a) b) c) d)
označení dlužníka, označení předmětu příjmu, označení výše a splatnosti pohledávky a rozpočtové zatřídění příjmu.
(6) Schvalovatel ověří soulad údajů ve vydaném pokynu k realizaci příjmu a příjem schválí. Schválený pokyn k realizaci příjmu schvalovatel předá osobě vykonávající ekonomickou službu k zajištění příjmu. Shledá-li schvalovatel nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně ověřovateli s uvedením důvodů. Oddíl 4 Průběžná a následná řídicí ekonomická kontrola § 24 (1) Průběžná řídicí ekonomická kontrola se provádí v průběhu trvání operace až do jejího ukončení a vyúčtování. (2) Následná řídicí ekonomická kontrola se provádí po ukončení a vyúčtování operace. (3) Průběžnou a následnou kontrolu provádí osoba k tomu určená schvalující osobou nebo pověřenou schvalující osobou (dále jen „kontrolující“). (4) Při průběžné a následné řídicí ekonomické kontrole kontrolující na vzorku příjmových a výdajových operací vybraném na základě míry rizika ověří a) soulad operace s 1. právními předpisy, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, 2. cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, b) zachycení v účetnictví a c) vyhodnocení rizik souvisejících s ověřovanou operací. (5) Při průběžné a následné řídicí ekonomické kontrole výdajových operací kontrolující dále ověří a) b) c) d)
plnění podmínek rozhodnutí nebo smlouvy, která souvisí s financovanou činností, nezbytnost a přiměřenost výdajů k dosažení cílů operace ve vztahu k naplnění potřeb a soulad předpokládaných a dosažených výsledků včetně jejich udržitelnosti, v případě změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, zda je tato změna nepodstatná.
15
Hlava III Interní audit Díl 1 Obecná ustanovení § 25 Služba interního auditu (1) Služba interního auditu je útvar vykonávající interní audit. Služba interního auditu poskytuje a) ujištění, zda rizika vztahující se k operacím jsou včas rozpoznávána, zhodnocena a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění, b) ujištění, zda zavedené řídicí a kontrolní mechanismy poskytují přiměřené ujištění, že řízení a kontrola veřejných financí je nastavena v souladu s § 5, c) ujištění, zda zavedené řízení a kontrola veřejných financí jsou spolehlivé, účinné a reagují včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek a d) poradenství správci veřejného rozpočtu nebo veřejnému subjektu v oblastech podle písmen a) až c). (2) Služba interního auditu vykonává zpravidla a) audit systému k ověření spolehlivosti a účinnosti řídicích a kontrolních mechanismů, b) audit operací k ověření, že operace jsou prováděny v souladu s cílem řízení a kontroly veřejných financí podle § 4 a požadavky podle § 5, c) finanční audit k ověření, že jsou účinně nastaveny a vykonávány postupy pro předávání informací a jejich zaznamenávání v účetnictví, d) audit informačních technologií k ověření, že jsou rizika v oblasti informačních technologií účinně řízena. § 26 Zřízení služby interního auditu (1) Služba interního auditu se zřizuje u správce veřejného rozpočtu, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek a) průměrná hodnota ročního schváleného objemu výdajů tohoto správce za posledních 5 let přesahuje 500 000 000 Kč ročně, b) průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců tohoto správce byl v průběhu předchozího rozpočtového období vyšší než 250 zaměstnanců nebo c) průměrná hodnota ročního objemu poskytnutých veřejných finančních podpor, jichž je tento správce poskytovatelem, za posledních 5 let přesahuje 100 000 000 Kč ročně. (2) Služba interního auditu se dále zřizuje u správce veřejného rozpočtu, kterým je Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv. Na tyto správce veřejného rozpočtu se § 29 nepoužije.
16
(3) Služba interního auditu se dále zřizuje u orgánu odpovědného za zajištění plnění části souhrnného rozpočtu Evropské unie a u zprostředkujícího subjektu. (4) Služba interního auditu podle odstavce 1 se zřizuje u obce, jejíž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem je vyšší než 15 000, a to vždy k 1. lednu předchozího kalendářního roku a která splňuje alespoň jednu z podmínek stanovených v odstavci 1. (5) Služba interního auditu se zřizuje u městských částí a městských obvodů statutárních měst, pokud tak stanoví statut statutárního města. V takovém případě se na službu interního auditu městské části nebo městského obvodu použijí ustanovení § 25 a § 28 až 48. Ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. (6) O zřízení služby interního auditu je oprávněn rozhodnout i správce veřejného rozpočtu, u něhož se služba interního auditu podle odstavce 1 nebo 2 nezřizuje. Správce veřejného rozpočtu je oprávněn rozhodnout o zřízení služby interního auditu i u veřejného subjektu ve své rozpočtové působnosti. V těchto případech se na službu interního auditu správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu použijí ustanovení § 25 a § 28 až 48. Ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí na regionální rady regionů soudržnosti.
§ 27 Zrušení služby interního auditu Pokud správce veřejného rozpočtu přestane splňovat podmínky pro zřízení služby interního auditu podle § 26 odst. 1 nebo 4, může rozhodnout o zrušení služby interního auditu, pokud tyto podmínky nesplňuje po dobu 5 let po sobě bezprostředně následujících. § 28 Působnost služby interního auditu (1) Služba interního auditu působí u a) správce veřejného rozpočtu, u kterého se zřizuje a b) veřejného subjektu v rozpočtové působnosti správce veřejného rozpočtu podle písmene a). (2) Ministerstvo financí dále vykonává interní audit u a) správců veřejných rozpočtů, kteří jsou ústředními orgány státní správy, včetně veřejných subjektů v jejich rozpočtové působnosti, b) poskytovatelů veřejné finanční podpory s výjimkou územních samosprávných celků, c) příjemců veřejné finanční podpory s výjimkou územních samosprávných celků a příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtů územních samosprávných celků, d) ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů neuvedených v § 69 odst. 1; tato působnost se však nepoužije na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru a na použití podpůrných operativně pátracích prostředků, použití operativně pátracích prostředků a další úkony policejních orgánů v trestním řízení10. 10
§ 77 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
17
(3) V případě správců veřejného rozpočtu, kterými jsou Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv se ustanovení odstavce 2 nepoužije. (4) Vedoucí služby interního auditu správce veřejného rozpočtu zajistí koordinaci vedoucích služby interního auditu veřejných subjektů v jeho rozpočtové působnosti, rozhodlli o jejich zřízení správce veřejného rozpočtu podle § 26 odst. 5 nebo 6. (5) Při výkonu auditu systému podle § 25 odst. 2 písm. a) je služba interního auditu poskytovatele veřejné finanční podpory oprávněna ověřit na vzorku vybraném na základě míry rizika operace financované z veřejného rozpočtu i u osob, které jsou příjemci veřejné finanční podpory. V tomto případě se příjemce veřejné finanční podpory považuje za povinnou osobu ve smyslu § 40 odst. 5. § 29 Počet zaměstnanců (1) Ve službě interního auditu jsou zpravidla zařazeni alespoň 4 zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou upravenou zákoníkem práce, stanovenou služební dobou upravenou zákonem o státní službě nebo základní dobou služby v týdnu upravenou zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. (2) Ve službě interního auditu jsou vždy zařazeni alespoň 2 zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou upravenou zákoníkem práce, stanovenou služební dobou upravenou zákonem o státní službě nebo základní dobou služby v týdnu upravenou zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. (3) Počet zaměstnanců na stanovenou týdenní pracovní dobu upravenou zákoníkem práce, stanovenou služební dobu upravenou zákonem o státní službě nebo základní dobu služby v týdnu upravenou zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve službě interního auditu se stanoví proporcionálně ve vztahu k celkovému počtu systemizovaných míst správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu a s přihlédnutím k rozsahu působnosti správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu. (4) Pro účely ustanovení odstavců 1 až 3 se za interního auditora považuje i asistent interního auditora. § 30 Statut služby interního auditu (1) Statut služby interního auditu vymezí a) účel služby interního auditu, b) oprávnění a povinnosti služby interního auditu a c) povahu činností vykonávaných službou interního auditu. (2) Vedoucí služby interního auditu posuzuje aktuálnost a úplnost statutu služby interního auditu a předkládá návrhy na jeho aktualizaci. (3) Statut služby interního auditu správce veřejného rozpočtu a jeho aktualizaci vypracuje vedoucí služby interního auditu a schválí schvalující osoba v případě územního § 16 zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
18
samosprávného celku schvalující orgán. K schválení je nezbytný předchozí souhlas výboru pro audit podle § 49, je-li zřízen. § 31 Nezávislost služby interního auditu (1) Služba interního auditu je v organizační struktuře správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu oddělená od útvarů a zaměstnanců, kteří nezajišťují interní audit. (2) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt zajistí službě interního auditu podmínky k plnění stanovených úkolů. Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt zajistí, že službě interního auditu a) budou přiděleny potřebné zdroje dostatečné k naplnění schváleného plánu interního auditu a pokrytí všech významných rizik souvisejících s naplňováním cíle řízení a kontroly veřejných financí podle § 4, b) bude zajištěn přístup k osobám a informacím, které souvisí s plánováním, přípravou a výkonem interního auditu a se sledováním přijatých opatření. (3) Služba interního auditu se nesmí podílet na zajištění a výkonu řídicích a kontrolních mechanismů u činností, které nesouvisí se zajištěním plnění činností stanovených službě interního auditu. (4) Pokud jiný právní předpis nestanoví zásady pro způsob odměňování nebo jiné způsoby motivace, kterých může vedoucí služby interního auditu využívat nebo zásady průběžného profesního rozvoje vedoucího služby interního auditu, interního auditora nebo asistenta interního auditora, správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt stanoví tyto zásady a postup. § 32 Narušení nezávislosti (1) Interní auditor, jehož nezávislost byla narušena, oznámí tuto skutečnost vedoucímu služby interního auditu. (2) Pokud vedoucí služby interního auditu nezajistí nápravu, oznámí interní auditor narušení nezávislosti podle odstavce 1 a 2 schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě a výboru pro audit, je-li zřízen podle § 50. (3) Vedoucí služby interního auditu oznamuje případy narušení své nezávislosti schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě v případě územního samosprávného celku schvalujícímu orgánu. Pokud schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba nezajistí nápravu, oznámí vedoucí služby interního auditu narušení nezávislosti výboru pro audit, je-li zřízen podle §. (4) Oznámení podle odstavců 1 až 3 musí být písemné a musí obsahovat informaci o tom, jak byla nezávislost narušena. § 33 Požadavky na vedoucího služby interního auditu (1) Vedoucím služby interního auditu může být fyzická osoba, která a) má vysokoškolské vzdělání, b) úspěšně vykonala zkoušku profesní způsobilosti interního auditora podle § 37 a c) má nejméně čtyřletou praxi alespoň v jedné z oblastí 19
1. 2. 3. 4. 5.
interní audit podle tohoto zákona nebo podle mezinárodních standardů, audit zahraničních prostředků, auditorská činnost podle zákona o auditorech, kontrola podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, přezkoumávání hospodaření podle zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících předpoklady, požadavky a překážky přijetí nebo výkonu zaměstnání. (3) U správce veřejného rozpočtu, který je ústředním orgánem státní správy, v jehož čele stojí člen vlády, je vedoucí služby interního auditu jmenován a odvoláván podle zákona o státní službě s předchozím souhlasem vládního výboru pro audit. Ke jmenování a odvolání podle věty první bez předchozího souhlasu vládního výboru pro audit se nepřihlíží. (4) Vedoucího služby interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje a odvolává prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. § 34 Požadavky na interního auditora (1) Interním auditorem se může stát fyzická osoba která splňuje požadavky podle § 33 odst. 1 písm. a) a b) a která má nejméně dvouletou praxi alespoň v jedné z oblastí a) b) c) d) e)
interní audit podle tohoto zákona nebo podle mezinárodních standardů, audit zahraničních prostředků, auditorská činnost podle zákona o auditorech, kontrola podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, přezkoumávání hospodaření podle zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících předpoklady, požadavky a překážky přijetí nebo výkonu zaměstnání. § 35 Požadavky na asistenta interního auditora (1) Asistentem interního auditora se může stát fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících předpoklady, požadavky a překážky přijetí nebo výkonu zaměstnání. (2) Asistent interního auditora může provádět pouze dílčí práce pro výkon interního auditu. § 36 Výběrové řízení (1) Uchazeč o funkci asistenta interního auditora, interního auditora a vedoucího služby interního auditu musí být vybrán na základě výsledků výběrového řízení. (2) Pokud jiný právní předpis nestanoví podmínky a postup výběrového řízení, správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt stanoví tyto podmínky a postup.
20
§ 37 Zkouška profesní způsobilosti interních auditorů (1) Interní audit může vykonávat jen osoba, která úspěšně vykonala zkoušku profesní způsobilosti interního auditora. To platí i pro zapojené osoby do výkonu interního auditu podle § 12. (2) Za úspěšně vykonanou zkoušku profesní způsobilosti interního auditora se považuje i úspěšně vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky podle zákona o státní službě v oboru služby pro audit. (3) Ministerstvo financí umožní vykonání zkoušky profesní způsobilosti interního auditora na základě žádosti. Ministerstvo financí do 30 dnů ode dne doručení žádosti písemně sdělí žadateli den, místo a čas konání zkoušky profesní způsobilosti interního auditora, soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury. (4) Jestliže osoba podle odstavce 3 zkoušku profesní způsobilosti interního auditora nevykonala úspěšně, může ji dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška profesní způsobilosti interního auditora se vykoná nejdříve po 30 dnech, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž osoba podle odstavce 2 neuspěla. (5) O úspěšném vykonání zkoušky profesní způsobilosti interního auditora vystaví Ministerstvo financí osvědčení. O neúspěšném vykonání zkoušky profesní způsobilosti interního auditora vystaví Ministerstvo financí písemnou zprávu. (6) Ministerstvo financí vyhláškou stanoví obsah, rozsah a další náležitosti zkoušky profesní způsobilosti interního auditora včetně způsobu jejího provedení a hodnocení. § 38 Udržování a zvyšování kvality interního auditu (1) Vedoucí služby interního auditu zajistí mechanismy pro udržování a zvyšování kvality interního auditu podle mezinárodních standardů. (2) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt požádá jednou za pět let nezávislého hodnotitele o provedení externího hodnocení kvality interního auditu. (3) Nezávislý hodnotitel musí splňovat požadavky podle § 33 odst. 1 písm. c) bodu 1, 2 nebo 3. (4) Externí hodnocení kvality interního auditu podle odstavce 2 může být provedeno také formou externího potvrzení sebehodnocení interního auditu podle mezinárodních standardů. Osoba, která bude provádět externí potvrzení podle věty první, musí splňovat požadavky kladené na nezávislého hodnotitele podle odstavce 3. (5) Vedoucí služby interního auditu musí informovat o výsledcích externího hodnocení kvality interního auditu schvalující osobu nebo pověřenou schvalující osobu. (6) Služba interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu předává zprávy o pravidelném externím hodnocení rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. § 39 Plány interního auditu (1) Služba interního auditu zpracovává na základě hodnocení rizik plány interního auditu, kterými jsou střednědobý plán interního auditu a roční plán interního auditu.
21
(2) Střednědobý plán interního auditu vychází z dlouhodobých cílů správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu a rizik, která jsou s jejich dosahováním spojena. Střednědobý plán se sestavuje na období 5 let a každoročně se aktualizuje. (3) Roční plán interního auditu se zpracovává na základě střednědobého plánu interního auditu s přihlédnutím k vyhodnocení rizik. Roční plán interního auditu popisuje sled uskutečňování jednotlivých interních auditů včetně určení a) b) c) d)
jejich cíle, předmětu a zaměření, zdrojů potřebných pro jejich uskutečnění, předpokládaného časového horizontu jejich uskutečňování a plánu personálního zajištění.
(4) Plán interního auditu a jeho aktualizace schvaluje schvalující osoba po předchozím souhlasu výboru pro audit podle § 50, je-li zřízen, a v ostatních případech schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba, v případě územního samosprávného celku schvalující orgán. Plány orgánu odpovědného za audit zahraničních prostředků podle § 8 schvaluje vedoucí služby interního auditu. (5) Služba interního auditu při plnění stanovených činností postupuje v souladu s plány interního auditu. (6) Vykonat interní audit mimo roční plán interního auditu je možné pouze pokud tím nedojde k překročení 20 % roční kapacity služby interního auditu. Pokud by provedením interního auditu došlo k překročení 20 % roční kapacity služby interního auditu, je nutné před zahájením interního auditu provést aktualizaci ročního plánu interního auditu podle odstavce 4. Díl 2 Příprava a výkon interního auditu § 40 Obecná ustanovení (1) Pro účely ustanovení tohoto dílu se asistent interního auditora a vedoucí služby interního auditu považují za interního auditora. (2) Na přípravu a výkon interního auditu se použijí ustanovení mezinárodních standardů, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Interní auditor pořizuje v souvislosti s přípravou a výkonem interního auditu a sledováním plnění přijatých opatření pracovní dokumentaci, která umožní prokázat zjištění doklady a důkazy (dále jen „auditní spis“). Vedoucí služby interního auditu má povinnost zajistit uložení auditního spisu. (4) Před zahájením výkonu interního auditu vedoucí služby interního auditu vystaví osobám, které budou interní audit vykonávat, písemné pověření k výkonu interního auditu. Vedoucímu služby interního auditu pověření k výkonu interního auditu vystaví schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba. (5) Interní auditor zahájí výkon interního auditu předložením pověření k výkonu interního auditu podle odstavce 4 auditované osobě nebo povinné osobě nebo doručením písemného oznámení zahájení interního auditu auditované osobě nebo povinné osobě. Pro účely tohoto zákona se povinnou osobou v rámci výkonu interního auditu rozumí osoba, která auditované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo
22
konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela. (6) Pokud je interní audit zahájen předložením pověření k výkonu interního auditu bez přítomnosti auditované osoby, informuje interní auditor auditovanou osobu o zahájení interního auditu dodatečně. § 41 Přizvaná osoba (1) Vedoucí služby interního auditu může k účasti na výkonu interního auditu v zájmu dosažení jeho účelu přizvat fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“). (2) Vedoucí služby interního auditu vystaví přizvané osobě pověření a poučí přizvanou osobu o jejích právech a povinnostech při účasti na výkonu interního auditu. (3) Práva a povinnosti auditované osoby a povinné osoby vůči přizvané osobě se řídí přiměřeně ustanoveními tohoto zákona o právech a povinnostech auditované osoby a povinné osoby vůči internímu auditorovi. § 42 Povinnosti interního auditora (1) Interní auditor je při výkonu interního auditu povinen a) zjistit stav věci a svá zjištění prokázat doklady a důkazy, b) šetřit práva a oprávněné zájmy auditované osoby, povinné osoby a třetí osoby, c) vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech, a pominou-li důvody jejich zajištění, neprodleně je vrátit, d) vyhotovit auditní zprávu a e) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu interního auditu, a nezneužít znalostí těchto skutečností. (2) Interního auditora může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo ve veřejném zájmu příslušný schvalující orgán nebo příslušná schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba; tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle jiných právních předpisů. § 43 Oprávnění interního auditora Interní auditor je při výkonu interního auditu oprávněn a) požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, která je přítomna u auditované osoby, jde-li o osobu, která plní úkoly auditované osoby, nebo o osobu, která může přispět ke splnění účelu interního auditu, b) vstupovat na pozemky, do objektů, zařízení, provozu a jiných prostor auditované osoby, pokud souvisí s předmětem interního auditu, c) v nezbytné míře užívat technických prostředků auditované osoby, d) požadovat od auditované osoby poskytnutí výsledků předchozích kontrol a auditů majících vztah k předmětu interního auditu, e) požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu interního auditu, f) k přístupu do informačních systémů souvisejících s předmětem interního auditu a pořizovat z těchto systémů výpisy, 23
g) k přístupu k utajovaným informacím, pokud souvisí s předmětem interního auditu, splňuje-li pro jejich stupeň utajení podmínky přístupu stanovené zákonem o ochraně utajovaných informací, h) pořizovat kopie dokumentů a obrazové nebo zvukové záznamy, pokud souvisí s předmětem interního auditu, i) ověřovat opatření a postupy, včetně provedení příslušných zkoušek, za účelem zhodnocení řízení rizik v souvislosti s předmětem interního auditu, j) požadovat další součinnost auditované osoby, k) písemně ohlásit výboru pro audit, je-li zřízen podle § 50, a v ostatních případech schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě, že auditovaná osoba při výkonu interního auditu neplní některou z povinností podle § 44. § 44 Povinnosti auditované osoby a povinné osoby (1) Auditovaná osoba je při výkonu interního auditu povinna a) vytvořit podmínky k výkonu interního auditu, b) poskytnout součinnost odpovídající oprávněním interního auditora uvedeným v § 43 a c) ve lhůtách stanovených interním auditorem podat písemnou informaci o přijatých opatřeních a opatřeních, která přijme k odstranění nedostatků zjištěných při interním auditu. (2) Práva a povinnosti povinné osoby vůči internímu auditorovi se řídí přiměřeně ustanoveními tohoto zákona o právech a povinnostech auditované osoby vůči internímu auditorovi. § 45 Auditní zpráva (1) Interní auditor, který se podílel na interním auditu, do 30 dnů ode dne provedení posledního úkonu v rámci interního auditu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů, zpracuje písemný návrh auditní zprávy, který obsahuje alespoň zjištění, doporučení, závěry a datum provedení posledního úkonu v rámci interního auditu. (2) Interní auditor projedná návrh auditní zprávy s auditovanou osobou. (3) Auditovaná osoba ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne projednání návrhu auditní zprávy, není-li stanovena lhůta delší, písemně vyjádří své stanovisko k zjištěním, doporučením a závěrům interního auditu. Souhlasí-li interní auditor s obsahem vyjádření auditované osoby, zapracuje jej do auditní zprávy. Vyjádření osoby podle věty první je přílohou auditní zprávy. Přílohou auditní zprávy je také stanovisko interního auditora s uvedením důvodů, proč vyjádření osoby podle věty první, nezapracoval v plném rozsahu. (4) Příslušné orgány a osoby jsou povinny zohlednit výsledky interního auditu a doporučení uvedená v návrhu auditní zprávy a rozhodnout o přijetí opatření směřujících k nápravě, a pokud opatření směřující k nápravě na základě doporučení nepřijmou, v příloze k auditní zprávě, písemně potvrdit, že přijaly odpovědnost za riziko spojené s nepřijetím těchto opatření a odůvodnění nepřijetí nápravných opatření. (5) Auditovaná osoba navrhne na základě auditní zprávy opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků s časovým rámcem pro uskutečnění těchto opatření, které bude schváleno příslušným orgánem nebo osobou. Tato opatření jsou pro auditovanou osobu závazná a tvoří přílohu auditní zprávy. 24
(6) Vedoucí služby interního auditu a) schvaluje návrh auditní zprávy, b) schvaluje auditní zprávu, c) zajistí předání auditní zprávy osobě, která je odpovědná za auditovanou oblast a orgánům nebo osobám, které jsou schopny zajistit, že výsledkům interního auditu bude věnována dostatečná pozornost a dále schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě. § 46 Ukončení interního auditu (1) Interní audit je ukončen doručením auditní zprávy schvalující osobě nebo pověřené schvalující osobě. (2) V případě, že po ukončení interního auditu interní auditor zjistí, že auditní zpráva obsahuje závažné chyby nebo opomenutí, musí vedoucí služby interního auditu poskytnout bez zbytečného odkladu opravené informace všem osobám, které obdržely původní zprávu. (3) K opraveným informacím podle odstavce 2 má auditovaná osoba oprávnění poskytnout své stanovisko. Postupuje se obdobně podle § 45 odst. 3. § 47 Sledování plnění přijatých opatření (1) Interní auditor má povinnost sledovat přijímání opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků podle § 45 odst. 5. (2) Při sledování plnění přijatých opatření podle odstavce 1 interní auditor postupuje přiměřeně podle § 40 až 47. (3) Pokud služba interního auditu zjistí, že opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků nejsou plněna, vedoucí služby interního auditu o tom uvědomí schvalující osobu nebo pověřenou schvalující osobu. Pokud nebude sjednána náprava, vedoucí služby interního auditu o tom uvědomí příslušný výbor pro audit, je-li zřízen podle § 50 a v ostatních případech schvalující osobu nebo pověřenou schvalující osobu, v případě územního samosprávného celku schvalující orgán. § 48 Společné ustanovení Na postupy interního auditu se kontrolní řád nepoužije.
25
Hlava IV Výbor pro audit a vládní výbor pro audit § 49 Zřízení výboru pro audit U správce veřejného rozpočtu, který je ústředním orgánem státní správy, v jehož čele stojí člen vlády, a který splňuje podmínky stanovené v § 26 odst. 1 zákona, se zřizuje výbor pro audit. § 50 Složení výboru pro audit (1) Výbor pro audit má 3 členy. Členy výboru pro audit jmenuje schvalující osoba příslušného správce veřejného rozpočtu. (2) Členem výboru pro audit je a) zástupce Ministerstva financí, b) člen akademické obce, profesních organizací, spolků, odborových organizací, nevýdělečných právnických osob, jiných zástupců soukromého sektoru nebo odborné veřejnosti na návrh vládního výboru pro audit podle § 55, c) zaměstnanec u příslušného správce veřejného rozpočtu. (3) Funkční období člena výboru pro audit trvá 3 roky. Člen výboru pro audit může zastávat členství ve výboru pro audit nejdéle dvě funkční období bezprostředně po sobě následující. (4) Členem výboru pro audit se může stát jen osoba, která má nejméně pětiletou praxi alespoň v jedné z oblastí a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
interní audit podle tohoto zákona nebo podle mezinárodních standardů, audit zahraničních prostředků, auditorská činnost podle zákona o auditorech, kontrola podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, finanční řízení, rozpočetnictví, účetnictví, řízení souladu s právními a technickými předpisy a akty řízení nebo řízení rizik.
(5) Členem výboru pro audit se nemůže stát schvalující osoba, hlavní ekonom a vedoucí služby interního auditu správce veřejného rozpočtu, u něhož se výbor pro audit zřizuje a dále člen vládního výboru pro audit. (6) V případě, že člen výboru pro audit opakovaně neplní povinnosti člena výboru pro audit nebo poruší povinnost mlčenlivosti podle § 54, může schvalující osoba tohoto člena výboru pro audit odvolat.
26
§ 51 Působnost výboru pro audit (1) Výbor pro audit sleduje a vyhodnocuje spolehlivost a účinnost řízení a kontroly veřejných financí správce veřejného rozpočtu a veřejných subjektů v jeho rozpočtové působnosti, včetně sledování nezávislosti služby interního auditu, systému udržování a zvyšování kvality interního auditu podle § 38, využití výsledků interního auditu a postupu a využití výsledků externích kontrol a auditů podle jiných právních předpisů. Tím nejsou dotčena ustanovení upravující postavení schvalujícího orgánu a schvalující osoby nebo pověřené schvalující osoby. (2) Výbor pro audit a) poskytuje poradenství v oblastech podle odstavce 1 schvalující osobě, b) dává předchozí souhlas k statutu služby interního auditu správce veřejného rozpočtu, c) dává předchozí souhlas k plánům služby interního auditu správce veřejného rozpočtu, d) projednává auditní zprávy předložené vedoucím služby interního auditu nebo schvalující osobou, e) sleduje využití doporučení interního auditu a plnění přijatých nápravných opatření, f) předkládá závažná zjištění a doporučení interního auditu vládnímu výboru pro audit, g) předkládá závažné narušení nezávislosti interního auditu vládnímu výboru pro audit, h) přezkoumává adekvátnost zdrojů interního auditu a i) projednává narušení nezávislosti interního auditu. (3) Výbor pro audit má na vyžádání přístup alespoň k a) výročnímu shrnutí podle § 63, b) protokolu o kontrole, který je výsledkem řídicí ekonomické kontroly podle § 17 odst. 5, c) výročním kontrolním zprávám podle 61, d) auditním zprávám podle § 45 a auditním spisům podle § 40 odst. 3, e) výročním auditním zprávám podle § 62, f) zprávě o externím hodnocení podle § 38, g) výsledkům externích kontrol a auditů podle jiných právních předpisů. § 52 Statut výboru pro audit (1) Statut výboru pro audit upravuje činnost výboru pro audit a jednací řád výboru pro audit. (2) Statut výboru pro audit vypracuje výbor pro audit a schválí schvalující osoba. § 53 Mlčenlivost členů výboru pro audit (1) Členové výboru pro audit mají povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce člena výboru pro audit a nezneužít znalostí těchto skutečností, a to i po skončení funkčního období. 27
(2) Člena výboru pro audit může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo ve veřejném zájmu příslušná schvalující osoba; tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle jiných právních předpisů. § 54 Zřízení a složení vládního výboru pro audit (1) Zřizuje se vládní výbor pro audit. (2) Vládní výbor pro audit má 9 členů. Členy vládního výboru pro audit jmenuje a odvolává vláda. (3) Členy vládního výboru pro audit jsou a) 3 zástupci Ministerstva financí, b) 3 členové akademické obce, profesních organizací, spolků, odborových organizací, nevýdělečných právnických osob, jiných zástupců soukromého sektoru nebo odborné veřejnosti, jmenovaní na návrh vlády, c) 3 zástupci vlády. (4) Funkční období člena vládního výboru pro audit trvá 3 roky. Člen vládního výboru pro audit může zastávat členství ve vládním výboru pro audit nejdéle dvě funkční období. (5) Členem vládního výboru pro audit se může stát jen osoba, která má nejméně pětiletou praxi alespoň v jedné z oblastí podle § 51 odst. 4. Členem vládního výboru pro audit se nemůže stát člen výboru pro audit. (6) V případě, že člen vládního výboru pro audit opakovaně neplní povinnosti vládního člena výboru pro audit nebo poruší povinnost mlčenlivosti podle § 58, může vláda tohoto člena vládního výboru pro audit odvolat. § 55 Působnost vládního výboru pro audit (1) Vládní výbor pro audit sleduje a vyhodnocuje spolehlivost a účinnost řízení a kontroly veřejných financí správců veřejného rozpočtu, u nichž se zřizuje výbor pro audit a veřejných subjektů v jejich rozpočtové působnosti, včetně sledování nezávislosti služby interního auditu, systému udržování a zvyšování kvality interního auditu podle § 38, využití výsledků interního auditu a postupu a využití výsledků externích kontrol a auditů podle jiných právních předpisů. Tím nejsou dotčena ustanovení upravující postavení schvalujícího orgánu a schvalující osoby nebo pověřené schvalující osoby a výboru pro audit. (2) Vládní výbor pro audit a) poskytuje objektivní poradenství v oblastech podle odstavce 1 vládě, b) dává souhlas k jmenování a odvolávání vedoucího služby interního auditu správce veřejného rozpočtu, u něhož se zřizuje výbor pro audit, c) koordinuje plány interního auditu před jejich schválením příslušným výborem pro audit, d) projednává závažná zjištění a doporučení interního auditu předložená výborem pro audit, e) sleduje využití doporučení interního auditu a plnění přijatých nápravných opatření vztahujících se k závažným zjištěním a doporučením podle písmene d), 28
projednává závažné narušení nezávislosti interního auditu předložené výborem pro audit a g) projednává výroční shrnutí podle § 63. f)
(3) Vládní výbor pro audit má přístup alespoň k dokumentům podle § 52 odst. 3 s výjimkou auditního spisu. § 56 Statut vládního výboru pro audit (1) Statut vládního výboru pro audit upravuje činnost vládního výboru pro audit a jednací řád vládního výboru pro audit. (2) Statut vládního výboru pro audit vypracuje vládní výbor pro audit a schválí vláda. § 57 Mlčenlivost členů vládního výboru pro audit (1) Členové vládního výboru pro audit mají povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce člena vládního výboru pro audit a nezneužít znalostí těchto skutečností, a to i po skončení funkčního období. (2) Člena vládního výboru pro audit může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo ve veřejném zájmu příslušný schvalující orgán nebo příslušná schvalující osoba; tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle jiných právních předpisů. Hlava V Informační systémy Ministerstva financí § 58 Informace z centrálního systému účetních informací státu (1) V rámci řídící ekonomické kontroly jsou Ministerstvo financí a osoby pověřené výkonem řídící ekonomické kontroly a interní auditoři, kteří působí podle § 28 odst. 1 písm. b) a § 28 odst. 2, oprávněni si vyžádat od správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu nebo od jiného kontrolního orgánu podle zvláštního právního předpisu1) účetní záznamy též prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu, anebo si vyžádat účetní záznamy od správce centrálního systému účetních informací státu za podmínek stanovených zákonem o účetnictví. (2) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu, jiný kontrolní orgán podle jiného právního předpisu1) nebo správce centrálního systému účetních informací státu jsou povinni poskytnout účetní záznamy osobám uvedeným v odstavci 1 též prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu za podmínek stanovených v odstavci 1.
1)
Například zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
29
§ 59 Zjištění z provedené řídicí ekonomické kontroly nebo interního auditu (1) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt oznamuje Ministerstvu financí informace o zjištění z provedené řídicí ekonomické kontroly nebo interního auditu a) na jehož základě bylo orgánům činným v trestním řízení oznámeno podezření ze spáchání trestného činu nebo b) o neoprávněném použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných financí v hodnotě vyšší než 250 000 Kč. (2) Správce veřejného rozpočtu nebo veřejný subjekt oznamuje výsledky šetření ze zjištění podle odstavce 1 Ministerstvu financí a tyto informace průběžně aktualizuje. (3) Na Nejvyšší kontrolní úřad se odstavce 1a 2 nepoužijí. (4) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou obsah, termíny a způsob oznamování podle odstavce 1 a 2. CELEX 32012R0966, 32013R1303 § 60 Výroční kontrolní zpráva (1) Schvalující osoba a pověřená schvalující osoba každoročně zajistí zpracování výroční kontrolní zprávy a její vložení do informačního systému Ministerstva financí v termínu do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je výroční kontrolní zpráva veřejného subjektu zpracovávaná. (2) Na Nejvyšší kontrolní úřad se odstavec 1 nepoužije. (3) Pověřená schvalující osoba připojí k výroční kontrolní zprávě prohlášení, ve kterém potvrdí, že informace obsažené ve výroční kontrolní zprávě odpovídají skutečnosti, neobsahují chyby a zkreslení a jsou podloženy důkazy. (4) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou obsah, strukturu a způsob předávání výroční kontrolní zprávy. § 61 Výroční auditní zpráva (1) Schvalující osoba správce veřejného rozpočtu, u nějž je zřízena služba interního auditu a pověřená schvalující osoba veřejného subjektu, u nějž je zřízena služba interního auditu, zajistí zpracování výroční auditní zprávy a její vložení do informačního systému Ministerstva financí v termínu do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je výroční auditní zpráva zpracovávaná. (2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou obsah, strukturu a způsob předávání výroční auditní zprávy. § 62 Výroční shrnutí (1) Ministerstvo financí vydává výroční shrnutí stavu a vývoje řízení a kontroly veřejných financí a předkládá ho vládnímu výboru pro audit k projednání.
30
(2) Ministerstvo financí po projednání výročního shrnutí vládním výborem pro audit, výroční shrnutí předloží k projednání vládě v termínu do 31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je výroční shrnutí zpracovávané a poté je dá na vědomí Nejvyššímu kontrolnímu úřadu v termínu do 30 dnů ode dne projednání vládou. (3) Výroční shrnutí obsahuje alespoň a) výsledky dosažené při uskutečňování opatření, které vláda přijala při projednávání předchozího výročního shrnutí, při zavádění a realizaci řízení a kontroly veřejných financí v souladu s tímto zákonem, b) souhrnné údaje z výročních kontrolních zpráv a výročních auditních zpráv. 1. 2.
(4) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou obsah a strukturu výročního shrnutí. § 63 Informační systém pro koordinaci a vyhodnocování řízení a kontroly veřejných financí (1) Informační systém pro koordinaci a vyhodnocování řízení a kontroly veřejných financí je informačním systémem veřejné správy vedeným v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v § 5 odst. 4 a údaje statistického a evidenčního charakteru související s řízením a kontrolou veřejných financí. Za tím účelem jsou přebírány i informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. (2) Správcem informačního systému pro koordinaci a vyhodnocování řízení a kontroly veřejných financí je Ministerstvo financí. (3) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou obsah, termíny a způsob předávání informací podle § 5 odst. 4 do informačního systému pro koordinaci a vyhodnocování řízení a kontroly veřejných financí. § 64 Centrální kontaktní bod sítě Evropského úřadu pro boj proti podvodům Ministerstvo financí plní povinnosti centrálního kontaktního bodu sítě Evropského úřadu pro boj proti podvodům a podává tomuto úřadu hlášení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům.11) CELEX 32012R0966, 32013R0883, 32013R1303 § 65 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo financí využívá pro výkon státní správy na úseku řízení a kontroly veřejných financí ze základního registru obyvatel údaje, kterými jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, Čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999. 11
31
c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo financí využívá pro výkon státní správy na úseku řízení a kontroly veřejných financí z informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou a) b) c) d) e) f) g)
h) i)
j)
k)
l)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, pohlaví, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, rodné číslo, státní občanství, popřípadě více státních občanství, adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, podle jiného právního předpisu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, jeho datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, a to ve formě referenční vazby ze základního registru osob, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, 32
m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, 3. původní a nové rodné číslo dítěte, 4. datum, místo a okres narození, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, p) záznam o poskytnutí údajů, q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. (3) Ministerstvo financí využívá pro výkon státní správy na úseku řízení a kontroly veřejných financí z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, pohlaví, místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, rodné číslo, státní občanství, popřípadě více státních občanství, druh a adresa místa pobytu, číslo a platnost oprávnění k pobytu, počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu omezení svéprávnosti, správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, 33
m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, p) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, q) o osvojeném dítěti, pokud je cizincem, 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, 3. původní a nové rodné číslo dítěte, 4. datum a místo narození, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, r) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, u) jméno, popřípadě jména, příjmení 1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na území České republiky, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republiky, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o 34
4.
5.
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky, cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.
(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Ministerstvo financí může údaje poskytnuté mu podle odstavců 1 až 4 pro účely výkonu činností v řízení a kontrole veřejných financí dále předávat, třídit nebo kombinovat. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. ČÁST TŘETÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV § 66 (1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky, mohou kontrolu podle tohoto zákona vykonávat mezinárodní organizace svými orgány nebo určenými zmocněnci, a to v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví. (2) Stanoví-li tak smlouva uvedená v odstavci 1, jsou mezinárodní organizace v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví, oprávněny vyžadovat u správců veřejného rozpočtu a veřejných subjektů spolupráci při výkonu kontroly. Správci veřejného rozpočtu a veřejné subjekty jsou povinni tomuto požadavku vyhovět. (3) Kontrolovaná osoba je povinna výkon kontroly podle odstavce 1 umožnit. (4) Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují správci veřejného rozpočtu a veřejné subjekty od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedené kontrole. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Přechodná ustanovení § 67 (1) Veřejnosprávní kontrola nebo interní audit, které byly zahájeny podle zákona č. 320/2001 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
35
(2) Zprávy o výsledcích finanční kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., za rok, který předchází roku nabytí účinnosti tohoto zákona, se vypracují a předají podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 68 (1) Pro účely § 33 odst. 1 písm. c) bodu 1, § 34 odst. 1 písm. a) a § 51 odst. 4 písm. a) tohoto zákona se za praxi v interním auditu podle tohoto zákona považuje i praxe ve veřejnosprávní kontrole, interním auditu podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ve správě daňových odvodů za porušení rozpočtové kázně. (2) Dosavadní zaměstnanec, který řídil útvar interního auditu správce veřejného rozpočtu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vedoucího služby interního auditu správce veřejného rozpočtu podle tohoto zákona. (3) Dosavadní zaměstnanec, který vykonával interní audit u správce veřejného rozpočtu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za interního auditora správce veřejného rozpočtu podle tohoto zákona. (4) Dosavadní zaměstnanci podle odstavců 2 a 3 musí úspěšně vykonat zkoušku profesní způsobilosti interního auditora podle § 37 do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Na dosavadní zaměstnance podle odstavců 2 a 3 a osobu, která vykonávala veřejnosprávní kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správu daňových odvodů za porušení rozpočtové kázně nebo přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, se nevztahuje podmínka vysokoškolského vzdělání podle § 33 odst. 1 písm. a). (6) Odstavec 5 se nepoužije pro interní auditory ve služebním poměru státního zaměstnance. Závěrečná ustanovení § 69 (1) Tento zákon se nepoužije na řízení a kontrolu veřejných financí zpravodajských služeb České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Národního bezpečnostního úřadu. (2) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Národního bezpečnostního úřadu a zajištění bezpečnosti jejich zaměstnanců lze použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti v řízení a kontrole veřejných financí. (3) Zvláštní postupy podle odstavce 2 stanoví vláda. § 70 Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí na kontrolu vykonávanou Nejvyšším kontrolním úřadem podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu12 a na přezkoumávání hospodaření
12
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
36
územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí podle zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí13. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 71 Zrušují se: 1. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 2. Část dvacátá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 3. Zákon č. 123/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 4. Část druhá zákona č. 426/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 5. Část šestá zákona č. 421/2004 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 6. Část jedenáctá zákona č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 7. Část osmnáctá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování. 8. Část třicátá druhá zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 10. Část třináctá zákona č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. 11. Část třináctá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony.
13
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.
37
12. Zákon č. 298/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 13. Část sto dvacátá třetí zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 14. Část sto druhá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 15. Část osmnáctá zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. 16. Část devatenáctá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. 17. Část patnáctá zákona č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 18. Část devátá zákona č. 407/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 19. Část šestnáctá zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. 20. Část padesátá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 21. Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., a zákona č. 123/2003 Sb. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 72 Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2018.
38
