Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Brno 2009
Tomáš LIBOSVÁR
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Návrh optimálního fungování ekoduktu v krajině“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 23. 4. 2009
Bc. Tomáš Libosvár ........................................
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Poděkování: Děkuji panu doc. Antonínu Bučkovi za vynikající výběr tématu, naplňující mé představy o krajinářství a jeho poslání, také za vedení a připomínky při zpracování této práce. Dále patří mé díky Mgr. Tomáši Šikulovi z projekční kanceláře HBH projekt s.r.o. za možnost střetu s realitou při zpracování migračních studií a návrzích migračních objektů, RNDr. Petru Andělovi za přizvání ke spolupráci na zpracování aktualizace technických podmínek pro budování migračních objektů, kde tak budou zhodnoceny výsledky mé práce. Poděkování také náleží učitelům Lesnické fakulty MZLU, kteří mi svými vyučovanými předměty a konzultacemi pomohli ujasnit si směr a způsob řešení mé bakalářské a diplomové práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat rodičům za podporu ve studiu a kamarádům, kteří svým nezaujatým názorem, radou či pouhým vyslechnutím mého problému přispěli k vzniku této práce.
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Abstrakt Autor: Bc. Tomáš Libosvár Název práce: Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci „Fungování ekoduktů v krajině“ obhájenou v červnu roku 2006. Obsahem práce je zhodnocení významnosti zkoumaného území pro migrace živočichů, vyhodnocení poznatků z oblasti zachování migrační prostupnosti krajiny a pozorování prováděných během období podzim 2004 – jaro 2009 na ekoduktu u Dolního Újezda na rychlostní komunikaci R35 a jiných migračních objektech na našem území a na Slovensku. Na základě těchto poznatků jsou navrženy zásady budování ekoduktů pro jejich optimální fungování.
Klíčová slova bariérový efekt komunikací, biocentrum, biodiverzita, biokoridor, ekodukt, fragmentace krajiny, limity využití území, migrace živočichů, migrační objekty, migrační potenciál území, migrační studie, územní plánování, územní systém ekologické stability, zachování průchodnosti krajiny.
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Abstract Author: Bc. Tomáš Libosvár Title: Design of optimal function of ecoduct in landscape
The graduation theses is continuing of bachelor work : Function of ecoducts in landscape“, which was defended in June 2006. Subjekt of work is the evaluation of concerned area for migration of animals, the evaluation of knowledges in the field of conservation of migratory landscape permeability and observations made during the period autumn 2004 - spring 2009 on ecoduct at village Dolní Újezd on the highway R35 and other migratory objects in the Czech Republic and Slovakia. On the basis of these knowledges are designed principles for building of ecoducts for their optimal functioning.
Key words barrier effect of roads, biocentre, biodiversity, biocorridor, ecoduct, landscape fragmentation, landuse limits, migration of animals, migratory objects, migratory potential of area, migratory studies, territorial planning, territorial system of ecological stability, conservation of landscape continuity
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
O BSAH 1. Úvod.......................................................................................................................10 1.1. Rozbor problematiky......................................................................................10 1.2. Cíl práce .........................................................................................................12 2. Základní údaje o lokalitě........................................................................................13 2.1. Identifikační údaje..........................................................................................13 2.2. Přírodní podmínky .........................................................................................14 2.3. Stav území z hlediska ekologické stability ....................................................15 2.4. Cenná území...................................................................................................16 2.5. Myslivost........................................................................................................16 2.6. Doprava ..........................................................................................................17 3. Hodnocení migračního potenciálu území ..............................................................18 3.1. Úvod a metodika ............................................................................................18 3.2. Vymezení oblastí nefragmentovaných dopravou (UAT) ...............................19 3.3. Migrační bariéry v území ...............................................................................20 3.4. Stav migračního potenciálu lokality...............................................................21 3.4.1. Nadregionální posouzení ........................................................................21 3.4.2. Lokální posouzení ..................................................................................22 3.5. Migrační profily v dotčeném území ...............................................................22 3.6. Ekologický migrační potenciál (MPE)..........................................................25 3.7. Technický migrační potenciál (MPT) ............................................................26 3.8. Celkový migrační potenciál ...........................................................................28 3.9. Opatření pro snížení bariérového efektu komunikace....................................30 4. Hodnocení funkčnosti ekoduktu u Dol. Újezda na rychlostní silnici R35.............31 4.1. Údaje o stavbě ................................................................................................31 4.2. Stav výsadeb...................................................................................................34 4.3. Migrace živočichů ..........................................................................................37 4.3.1. Stav území před stavbou rychlostní silnice ............................................38 4.3.2. Vývoj migračních zvyků zvěře po zprovoznění silnice .........................38 4.3.3. Popis celkové situace..............................................................................40 4.3.4. Druhy zvěře využívající ekodukt............................................................42 4.4. Opatření pro zvýšení migračního potenciálu ekoduktu .................................44 4.5. Hrozby budoucnosti .......................................................................................46
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
5. Zásady budování ekoduktů ....................................................................................48 5.1. Umístění .........................................................................................................49 5.2. Parametry .......................................................................................................50 5.3. Biotechnická úprava.......................................................................................51 5.3.1. Vytvoření půdního profilu......................................................................51 5.3.2. Vegetační kryt ekoduktu.........................................................................52 5.3.3. Oplocení .................................................................................................54 5.3.4. Další opatření..........................................................................................55 5.4. Napojení na okolní krajinu.............................................................................56 5.4.1. Ochranná zóna ........................................................................................56 5.4.2. Zajištění návaznosti na širší území.........................................................59 6. Diskuze ..................................................................................................................61 7. Závěr ......................................................................................................................63 8. Summary ................................................................................................................66 9. Literatura a zdroje ..................................................................................................67 10. Přílohy..................................................................................................................70 10.1. Orientační mapa území ................................................................................71 10.2. Letecký snímek území..................................................................................72 10.3. Chráněná území a ÚSES ..............................................................................73 10.4. Migrační trasy živočichů..............................................................................74 10.5. Opatření pro zvýšení funkčnosti migračních objektů ..................................75 10.6. Vývoj růstu výsadeb.....................................................................................76 10.7. Návrh ekoduktu - půdorys............................................................................77 10.8. Návrh ekoduktu – příčný řez středem ..........................................................78 10.9. Fotodokumentace .........................................................................................79 10.10. Ekodukty na území České republiky..........................................................90 10.11. Ekodukty na území Slovenské republiky...................................................95
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
1. Ú VOD 1.1. Rozbor problematiky Kulturní krajina středoevropského charakteru je tvořena mozaikou původních (relativně přírodních) a antropogenních prvků, které svým vzájemným poměrem a uspořádáním určují celkovou kvalitu životního prostředí. Z pohledu volně žijících živočichů je kvalitní životní prostředí takové, které poskytuje dostatek potravních zdrojů a umožňuje jim projevovat své přirozené chování. Mezi tyto projevy patří mimo jiné i migrace. Migrace živočichů lokálního (na zimoviště, říjiště, za zdrojem potravy a odpočinková místa), regionálního (potulky šelem po teritoriu) či nadregionálního (dálkové migrace velkých savců) charakteru zachovávají rovnováhu mezi populacemi živočichů, umožňují výměnu genetické informace, rovnoměrné využití potravních zdrojů a na neposledním místě také umožňují reakci živočichů na změny prostředí nebo klimatu. Migrace živočichů a celková prostupnost krajiny je v současné době narušována rozvojem zástavby, průmyslových center na zelené louce (na našich nejúrodnějších půdách) a především stavbou komunikací. Evropská silniční síť dosahuje nejvyšší hustoty na světě, Česká republika se s hustotou 0,70 km silnic a dálnic na 1 km2 řadí na přední místa v Evropě. Střední Evropa byla vždy důležitým dopravním spojení, po vstupu do Schengenského prostoru tento význam ještě více vzrostl. Intenzivní výstavba komunikací dálničního typu nebo jejich projektová příprava prakticky po celé republice a příliv financí ze strukturálních fondů EU na podporu rozvoje dopravní infrastruktury jsou toho jasným důkazem. Po dokončení všech dálnic bude mít Česká republika podle současných plánů celkem 2 180 kilometrů dlouhou síť komunikací dálničního typu, v současné době je v provozu 1 009 km. Dálnice a rychlostní silnice představují citelný zásah do krajiny způsobující fragmentaci krajiny, narušení ekosystémových vazeb, ohrožení dynamiky metapopulací živočichů a na neposledním místě také jejich vyšší mortalitu při střetu s vozidly. Fragmentovaný segment krajiny ztrácí možnost komunikovat se svým okolím prostřednictvím ekosystémových vazeb, což v delším časovém období vede k poklesu genetické variability živočichů a tím zhoršení zdravotního stavu a populační dynamiky živočichů. V případě nedostatku dostatečně velkých biotopů v rámci fragmentu dochází
10
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
i k poklesu biodiverzity, bez napojení na mateřské (zdrojové) populace z něj mizí populace dceřiné. Během kratší doby dochází v rámci fragmentu k soustřeďování zvěře do částí s lepší úživností, např. při postavení dálnice mezi lesem a polní krajinou, vzrůstá tlak zvěře na remízy a doprovodné porosty vodotečí, které po ztrátě přístupu k potravním a krytovým možnostem v lese představují nejcennější části v rámci fragmentovaného segmentu. Tyto části jsou pak poškozovány nadměrnou přítomností zvěře, dochází k omezení přirozené obnovy dřevin a k rozvoji těch druhů dřevin, které jsou pro zvěř neatraktivní nebo nevyužitelné jako zdroj potravy (akát, bez, pajasan). Dochází tak k nežádoucí změně druhového složení a zhoršování kvality těchto částí. Negativní dopady komunikací lze omezit dvěma protichůdnými opatřeními – zabráněním vstupu živočichů do prostoru vozovky jejím oplocením a budováním dostatečného množství správně dimenzovaných a správně umístěných migračních objektů, které umožní bezpečné překonání komunikace živočichy. Jako migrační objekt může fungovat jakýkoliv most, u kterého jsou optimalizovány jeho parametry a vytvořeno „přírodě blízké podmostí“. Pod neupravenými mosty většinou chybí vegetační kryt, protože tam není dost světla a kvůli tomu je to pro řadu menších živočichů neatraktivní prostředí, kterému se vyhýbají. Druhou možností zachování migrační průchodnosti komunikací jsou ekodukty – speciální mosty (tunely), na nichž lze imitovat stav okolního prostředí, takže rozdělené biotopy můžeme propojit téměř přirozeně. Zachování průchodnosti krajiny podstatnou podmínkou přežívání řady druhů živočichů, zejména těch, které obývají rozsáhlá území při relativně malém počtu jedinců. Mezi potenciálně nejvíce ohrožené patří zejména některé druhy velkých savců. Savci menší velikosti nalézají obvykle dostatek možností k překonání dálnice v podobě početných trubních propustků, které jsou pro větší zvířata nevyužitelné.
11
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
1.2. Cíl práce: -
Zpracování migrační studie, která je jednou se součástí projektové dokumentace komunikací, hodnotí stav a význam území pro migraci živočichů a navrhuje opatření pro snížení bariérového efektu komunikace
-
Vyhodnocení výsledků pozorování vývoje migrací živočichů v okolí ekoduktu u Dolního Újezda
-
Navržení opatření pro zvýšení jeho funkčnosti
-
Stanovení obecných zásad pro budování optimálně fungujícího ekoduktu
Samostatně v příloze jsou pak popsány i další ekodukty na území České a Slovenské republiky, včetně ekoduktů ve stavbě.
12
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LOKALITĚ Na lokalitě bylo v průběhu studia oboru „Krajinné inženýrství“ řešeno několik seminárních prací s různým zaměřením. Pro popis přírodních podmínek jsou vybrány pouze ty informace, které jsou důležité ve vztahu k migracím živočichů. Soupis prací, které zde byly prováděny, jsou uvedeny v kapitole č. 9. Literatura a zdroje.
2.1. Identifikační údaje Katastrální území:
Dolní Újezd
Obec:
Dolní Újezd
Okres:
Přerov
Kraj:
Olomoucký
Poloha ekoduktu:
18°33´13´´ s. š. 49°33´03´´ v. d. (souřadnicový systém WGS84) 169,388 – 169,486 km dálnice R35
Správce objektu: Středisko správy a údržby rychlostních silnic Kocourkovec Nájemce ekoduktu: Myslivecké sdružení Dolní Újezd (nájem povrchu ekoduktu pro zachování spojitosti honitby rozdělené komunikací)
Vymezení posuzovaného území: Vzhledem k charakteru práce, která má za úkol zachytit migrační chování zvěře v okolí ekoduktu, byl v počátcích pozorování ekodukt brán jako klíčový bod, odkud byly mapovány ochozy zvěře zřetelně směřující na ekodukt, jejich mapování bylo prováděno do maximální možné vzdálenosti jak to umožňovalo roční období a místní situace. Po dostatečném zmapování tohoto stavu byly do práce zahrnuty i další mostní objekty nacházející v okolí ekoduktu, které by mohly fungovat jako migrační objekty.
13
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
2.2. Přírodní podmínky Hlavním rysem posuzovaného území je rozhraní mezi geograficko-geologickými celky: Oderské vrchy, Tršická pahorkatina a Moravská brána. Tyto 3 celky lze mezi sebou velice dobře odlišit díky značné rozdílnosti ve všech složkách krajiny geomorfologií počínaje, historií využití krajiny člověkem konče. Díky tomuto rozhraní má území značný potenciál pro vysokou diverzitu prostředí. Oderské vrchy Okrajové části území Oderských vrchů jsou rozřezány hlubokými údolími, která na větších tocích zasahují daleko do nitra vrchoviny. Mají příkré svahy, na nichž často vystupuje skalní podloží. Nejvyšším vrcholem je Fidlův kopec 680 m n. m.. Průměrné výškové rozpětí je 300 – 600 m n. m.. Pahorkatina na západě ostře přechází v rovinatou, zemědělsky využívanou krajinu Moravské brány. Lokalita je situována v bezprostřední blízkosti regionálního okrajového zlomu kulmu Nízkého Jeseníku, který probíhá JZ – SV směrem. Převažujícími půdami jsou kambizemě. Klimatická oblast podle Quitta je MT 8, klima je ovlivněno podnebím sousedních teplých nížinných oblastí. Biota je hercynského charakteru, se zřetelným pronikáním karpatských druhů (např. šalvěj lepkavá – Salvia glutinosa). Potenciální vegetaci tvoří květnaté bikové bučiny, v údolích suťové lesy. Jižní a jihovýchodní svahy jsou potenciálním místem pro výskyt teplomilné a suchomilné vegetace, vyskytující se jinak v nižších nadmořských výškách, v rámci studované lokality je to např. VKP Provázky. Vegetační stupeň je v rámci studované lokality druhý až třetí. Oderské vrchy se vyznačují vysokým podílem lesů a trvalých travních porostů, orné půdy je zde minimum. Převážná část patří do okrajové zóny vojenského výcvikového prostoru Libavá s omezeným přístupem – o víkendech a svátcích pouze po silnicích a vyznačených turistických trasách. Díky omezenému vstupu a souvislým lesním komplexům se v Libavé nacházejí zdrojové populace živočichů, které migrují do ostatních částí krajiny.
14
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Tršická pahorkatina Je podobného charakteru jako celek Oderské vrchy, liší se především rozdílným stavem a využitím krajiny. Převažuje orná půda, zalesnění je malé především ve střední části smrkovými monokulturami a místy dubovými porosty.
Moravská brána Příkopová propadlina vzniklá poklesem jedné z ker na východním okraji Českého masivu, které vznikly alpínským vrásněním v třetihorách. Plochá pahorkatina tvořená bádenskými a pleistocénními říčními a svahovými uloženinami; plochý periglaciální reliéf s příznačnými široce zaoblenými rozvodními hřbety. Rovinná oblast klesá od 300 m n.m. v severní části do 185 m n.m. v nejjižnější části. Klimatická oblast podle Quitta je MT 10. Ta se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím a mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou. Převažujícími půdami jsou černozemě na spraších, ve vyšších polohách hnědozemě a luvizemě. V nivách menších toků jsou glejové fluvizemě. Naprostá většina půd, kromě kambizemí na kulmu, je jílovitá, těžká, s hydromorfním režimem. Převládá zde 2. vegetační stupeň, tzn. teplomilný charakter vegetace, kde základním společenstvem je jilmový luh. Oblast je nepatrně zalesněná, především jsou zalesněny vodoteče. Oblast je intenzivně zemědělsky využívaná - řepařská výrobní oblast.
2.3. Stav území z hlediska ekologické stability Dálnice R35 rozděluje území na dvě relativně rozdílně stabilní časti. V severozápadní lesní části území převažuje 4. a 3. stupeň ekologické stability. Lesní komplex je souvislý, bez větších rušících prvků. Méně stabilní smrkové monokultury jsou spíše pruhového charakteru, zvyšují rozmanitost a atraktivitu lesa (krytové možnosti pro zvěř). Těžba zde probíhá maloplošně, převážně ve smrkových porostech, které dosahují mýtního věku. V jihovýchodní části je více zastoupena orná půda a zástavba, les spíše ve formě liniových porostů v okolí vodních toků, obcí a remízků. Území je méně stabilní, nejméně v jižní části, kde zcela převažuje orná půda.
15
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
2.4. Cenná území Ptačí oblast Libavá 1 Ptačí oblast se rozkládá na území Olomouckého kraje, v katastrálních územích Vojenského újezdu Libavá. Hranice ptačí oblasti je prakticky totožná s hranicí vojenského újezdu Libavá a je tvořena vnějšími hranicemi katastrů obcí Město Libavá, Černá u Města Libavá, Rudoltovice, Slavkov u Města Libavá a Velká Střelná. Rozloha oblasti je 32 678 ha. Oblast byla vyhlášena nařízením vlády č. 533 ze dne 29. září 2004 podle směrnice 79/409/EHS ze dne 2.4.1979 o ochraně volně žijících ptáků. Předmětem ochrany ptačí oblasti je populace chřástala polního (Crex crex). Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro tento druh ptáka v jeho přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování jeho populace.
VKP Provázky Jedná se o kamenité stráně s jihovýchodní expozicí s teplomilnou a suchomilnou vegetací s vysokou biologickou hodnotou. Zvláště chráněné druhy nebyly nalezeny, přímo na ekoduktu byla při exkurzi v rámci předmětu Ekologie krajiny nalezena kudlanka nábožná – Mantis religiosa.
ÚSES Hodnoceným území prochází regionální biokoridor mezi biocentrem Polom (v Oderských vrších) a Zámecký kopec (hraběcí les v k.ú. obce Veselíčko).
2.5. Myslivost Celková výměra honebních pozemků okresu Přerov činí 81 883 ha. Právo myslivosti je realizováno v 68 honitbách a průměrné výměře 1055 ha. Hospodaření je nejvíce zaměřeno na srnčí zvěř. Dalším druhem, i když ne s trvalým výskytem, je jelení zvěř, hlavně v honitbách na území VVP Libavá. Černá zvěř se kvůli přemnožení vyskytuje ve většině honiteb. Drobná zvěř (zajíc, bažant) je nejvíce zastoupena v jižní části okresu.
1
www.vls.cz, 4. 4. 2009
16
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Přímo na lokalitě hospodaří myslivecké sdružení Dolní Újezd, podrobnější informace jsou uvedeny v kap. 4.3.
2.6. Doprava Moravská brána je svou polohou velmi důležitým území. Kromě významných silničních tahů je Přerov důležitým železničním uzlem a v územních plánech se stále počítá i s kanálem Dunaj – Odra – Labe.. Územím okresu je vedena hlavní komunikační trasa západ – východ (R35 Olomouc-Hranice – Valašské Meziříčí, I48 Hranice – Polom-Český Těšín). Dne 25. 11. 2008 byla uvedena do provozu dálnice D47 (po jejím celkovém dokončení bude mít označení D1) v úseku D4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín. Připojení dálnice D1 (úsek Přerov – Lipník nad Bečvou) bude mít velice významný vliv na prostupnost krajiny v návaznosti na ekodukt u Dolního Újezda.
17
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
3. H ODNOCENÍ
Diplomová práce
MIGRAČNÍHO POTENCIÁLU
ÚZEMÍ 3.1. Úvod a metodika Předmětem řešení je střet komunikace R35 a fauny reprezentovanou migrujícími živočichy v okolí obce Dolní Újezd. Migrační potenciál vyjadřuje předpoklady daného území pro umožnění migrace. Hodnocení území je založeno na posouzení ekologických a technických faktorů při respektování vlivu ostatních vnějších vlivů. Tento postup zdůrazňuje skutečnost, že zajištění a účinnost migrace nelze zužovat pouze na velikostní parametry migračního objektu, ale je třeba celkově hodnotit všechny působící faktory.
Postup zpracování hodnocení vychází z metodické příručky „Hodnocení fragmentace krajiny dopravou (Anděl, 2005) a obsahuje následující kroky: •
Analýzu současného stavu dotčeného území z hlediska migrace a fragmentace krajiny
•
Posouzení migračního potenciálu území a mostních objektů vytipovaných jako migrační objekty
•
Doporučení a návrh biotechnického řešení migračních objektů pro zvýšení jejich funkčnosti
Hodnocení migračního potenciálu území dotčeného stavbou komunikace je součástí procesu projektování komunikace (tzv. migrační studie), je jedním z podkladů pro vydání územního rozhodnutí. Ekodukt u Dolního Újezda nebyl hodnocen podle výše uvedené metodiky, byl postaven před jejím vydáním. Zhodnocením migračního potenciálu daného úseku rychlostní komunikace R35 je zjišťováno, do jaké míry technické řešení odpovídá ekosystémovým kvalitám území. Grafickým výstupem migrační studie je mapa s lokalizací vytipovaných migračních profilů s vyznačením navržených úprav pro snížení bariérového efektu komunikace a omezení rizika střetu živočichů s vozidly.
18
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
3.2. Vymezení oblastí nefragmentovaných dopravou (UAT) Nefragmentované oblasti dopravou (UAT) byly vymezeny Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) v roce 2005 a byly použity pro účely této studie. UAT mají následující parametry: intenzita dopravy na bariérách (silnicích) přesahuje 1000 vozidel/den (popřípadě je tvořena vícekolejnou železnicí) a zároveň rozloha polygonu přesahuje 100 km2. Podle kvality byly polygony rozděleny do tří kategorií: A výborný, B - velmi dobrý, C - dobrý. Za UAT ovlivněné stavbou můžeme považovat jednak ty polygony, které budou stavbou bezprostředně dotčeny, jednak ty polygony, které budou dotčeny nepřímo. Nepřímý vliv může nastat v případě, že nejsou porušeny hranice ani integrita UAT, ale výrazně se změní jeho okolí, tedy prostředí za jeho hranicemi. Jednotlivé polygony totiž nejsou pro zvěř zcela neprostupné a zvláště v noci za sníženého provozu na silnicích může docházet k migracím mezi polygony. Posuzované území se nachází na polygonu č. 163 a 160. POLYGON č. 163 Území polygonu je tvořen především Oderskými vrchy a částí Moravské brány. Ze západu je ohraničen rychlostní komunikací R35, kde sousedí s polygonem č. 160. Z jihu sousedí s polygonem č. 162 (jihozápadní část Moravské brány a Hostýnské vrchy), mezi nimi se nachází širší segment krajiny s neprůchodnými migračními bariérami – dálnice D47 (budoucí součást D1), silnice I. třídy E/47 a železniční trať č. 270 Přerov – Hranice. Směrem na sever polygon Oderských vrchů spojitě přechází v polygon č. 173, tvořený Nízkými Jeseníky (Vojenský výcvikový prostor Libavá). Tímto směrem se nachází pouze vysoce kvalitní nefragmentované území, spojitost krajiny je zachována přes celé území Jeseníků, Kralického Sněžníku i Orlických vrchů.
POLYGON č. 160 Polygon leží na území Tršické pahorkatiny, jako předchozí polygon je z jihu ohraničen stejnými bariérami migrace - silnice I. třídy E/47 a železniční trať č. 270 Přerov – Hranice, výhledově zde bude souběžně se stávající silnicí E/47 postavena dálnice D1 z Kroměříže a Přerova. Ze severovýchodu tvoří hranici rychlostní komunikace R35 Lipník nad Bečvou – Olomouc, z jihozápadu silnice I. třídy E/55 Přerov – Olomouc (výhledově zde bude realizováno napojení dálnice D1 na obchvat Olomouce.
19
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Obr. 1: Polygony UAT2
3.3. Migrační bariéry v území V současnosti se v daném území vyskytují významné migrační bariéry, které výrazně omezují pohyb živočichů v oblasti:
Rychlostní komunikace R35 Lipník nad Bečvou – Olomouc -
intenzita dopravy 21 300 vozidel za 24 hod (rok 2005, zdroj web ŘSD)
-
čtyřpruhová komunikace se středním dělícím pásem
-
zcela nepřekonatelná bariéra, během průzkumů nezjištěny pokusy zvěře o její přeběhnutí ani nenalezeny živočichové usmrcení
Silnice I/437 Lipník nad Bečvou – Olomouc -
původní spojnice mezi těmito městy, intenzita dopravy 3 135 vozidel za 24 hod (rok 2005, zdroj web ŘSD)
-
vzhledem k hustotě dopravy (vyšší přes den, nižší v noci), šířkovému a výškovému uspořádání komunikace (vede převážně v úrovni terénu, místy v zářezu) je snadno překonatelná všemi druhy živočichů.
2
Geoportal.cenia.cz, 1. 3. 2009
20
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Silnice III/4373 Dolní Újezd – Bohuslávky -
intenzita dopravy 547 vozidel za 24 hod (rok 2005, zdroj web ŘSD)
-
nepředstavuje výraznou bariéru migrace, díky vedení v blízkosti okraje lese je zde riziko střetu vozidel se zvěří
Zástavba – obec Dolní Újezd -
souvisle zastavěná plocha, 1 150 obyvatel (s přidruženými části Staměřice a Skoky)
3.4. Stav migračního potenciálu lokality 3.4.1 Nadregionální posouzení A) KATEGORIZACE ÚZEMÍ ČR Z HLEDISKA VÝSKYTU A MIGRACE VELKÝCH SAVCŮ Podle kategorizace území ČR z hlediska výskytu a migrace velkých savců se severozápadní část (VVP Libavá) dotčeného území nachází v kategorii IV – území mimořádného významu. Jsou to oblasti s centrálním výskytem druhů ze skupiny A (jelen, los, rys, medvěd, vlk) nebo oblasti hlavních migrací těchto druhů. Pro tyto kategorii se obecně doporučuje minimalizovat rozsah nových staveb, nově budované úseky vždy řešit jako maximálně průchodné pro velké druhy savců. U nových staveb je nutné dodržet následující zásady: 1) každých 3 -5 km řešit bezpečný průchod pro zvířata velikosti jelena. Za takový průchod lze obecně pokládat velký podchod s indexem Š x V : D větší než 10 nebo ekoduktu o šířce min. 40 m. 2) každé 1,5 – 2,5 km řešit multifunkční podchod s indexem větším než 1,5 upravený i pro migrace drobných savců, plazů a obojživelníků (kameny, keře v podmostí) 3) každý 1 km suchá propust o průměru alespoň 80 cm
B) EKOLOGICKY CENNÁ ÚZEMÍ VKP Provázky: jihovýchodně orientované kamenité stráně s teplomilnou a suchomilnou vegetací s vysokou biologickou hodnotou, výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa), regionální biokoridor mezi biocentrem Polom a Zámecký kopec.
21
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
C) POTENCIÁLNÍ VÝSKYT MIGRAČNĚ AKTIVNÍCH DRUHŮ ŽIVOČICHŮ Podle Mapy rozšíření a migrací významných velkých savců (Hlaváč, V., Anděl P , 2001) a zoogeografického rozšíření se v území vyskytují tito živočichové: Kat. A: Jelen evropský: zdrojová populace v lesních komplexech VVK Libavá, migrace do polní krajiny Kat. B: Srnec obecný, prase divoké: běžně se vyskytující druhy Kat. C: Liška, kunovití, zajíc, bažant: běžně se vyskytující druhy Kat. C: Bobr evropský, vydra říční: nevyskytuje se zde Kat. D: Obojživelníci: sezónní tah v okolí vodních toků
3.4.2. Lokální posouzení Detailní průzkum území byl prováděn formou terénních pochůzek v nepravidelných intervalech od listopadu 2004 do dubna 2009 (mimo období září 2007 – červen 2008 – studijní pobyt ve Finsku). Průzkumy byly zaměřeny především na zjištění kvalit přírodního prostředí (viz bakalářská práce „Fungování ekoduktu v krajině“ – Tomáš Libosvár, duben 2006, MZLU Brno), výskytu živočichů v okolí ekoduktu, jejich migračních tras a změn chování v průběhu roku i celého pozorovacího období.
3.5. Migrační profily v dotčeném území Jako migrační profily jsou hodnoceny všechny mostní objekty na komunikaci R35 ležící ve zkoumaném území.
Č.
Objekt
Šířka
Výška
Délka
I.
Most přes potok Lubeň
17
1,5 – 3
30
II.
Ekodukt
50*
-
100
III.
Trubní propustek
ø 1,5
-
50
IV.
Most přes drenáž. příkop 1
4
3
30
V.
Most přes drenáž. příkop 2
4
3
15
VI.
Trubní propustek
ø 1,5
-
50
VII.
Most pod lesem Obora
30
3–6
35
22
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
* šířka vlastního migračního prostoru ŠÍŘKA = rozměr rovnoběžný s osou komunikace; šířka podmostí využitelná migrujícími živočichy DÉLKA = rozměr kolmý na osu komunikace; vzdálenost, kterou musí živočich urazit od vchodu k východu průchodu. VÝŠKA = světlá výška pod mostem
I. Most přes potok Lubeň -
jednopolový most přes BK potoka Lubeň
-
světlost most se směrem po toku zvětšuje
-
kamenité podmostí
-
využíván především drobnými živočichy (liška, kuna), výjimečně prase divoké
II. Ekodukt -
přesypaný tunel v hlubokém zářezu
-
celková šířka ekoduktu mezi portály je 93 m, vlastní migrační prostor mezi oplocením cca 50 m
-
osázený místními druhy dřevin (dub, buk, lípa, habr, líska, trnka, kalina, svída, hloh)
-
pravidelně využíván mnoha druhy živočichů (prase divoké, srnec obecný, zajíc polní, kunovité šelmy, liška obecná), výjimečně i jelen evropský
III. Trubní propustek -
trubní propustek o průměru 150 cm převádějící drenážní příkopy ze severní strany komunikace na jižní, bez sedimentačních jímek
-
využívání živočichy nezaznamenáno, možný jarní tah obojživelníků
IV. Most přes drenáž. příkop 1 -
rámový propustek s betonovým dnem, částečně zaneseným sedimenty
-
převádí bezejmennou vodoteč pramenící na západním úpatí kopce U boudy přes R35
-
využíván ojediněle, leží mimo migrační trasy
23
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
V. Most přes drenáž. příkop 2 -
rámový propustek s betonovým dnem, částečně zaneseným sedimenty
-
převádí bezejmennou vodoteč pramenící na západním úpatí kopce U boudy přes obslužnou cestu vedoucí podél R35
-
využíván černou zvěří a menšími živočichy
VI. Trubní propustek -
trubní propustek o průměru 150 cm, před ústím sedimentační jímka s kolmými stěnami
-
převádí bezejmennou vodoteč pramenící na západním úpatí kopce U boudy přes R35
-
v zimním období pravidelně zaznamenány stopy lišky, černá zvěř často používá sedimentační jímku jako kaliště
VII. Most pod lesem Obora -
jednopolový most přes biokoridor
-
nezpevněné podmostí
-
pravidelně procházejí prase divoké, zajíc, liška, méně často srnec obecný, jelen evropský
24
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
3.6. Ekologický migrační potenciál (MPE) Vyjadřuje vlastnosti migrační cesty (v rozsahu celé stavby) před realizací připravované stavby a zohledňuje i výhled do budoucna především z hlediska celkového vývoje širšího území. MPE vyjadřuje pravděpodobnost využívání migrační cesty při nulové variantě (nerealizaci připravované stavby) a je modelem celkového migračního tlaku v dané lokalitě. Významnost migrační trasy (MPEA) Stanovení významnosti migrační cesty vychází z následujících zdrojů: –
z map migračních cest. Tyto mapy jsou k dispozici pouze na národní úrovni. Jejich tvorba vychází ze znalosti místních podmínek, podrobného terénního mapování a z dat poskytnutých orgány státní správy myslivosti
–
z územního systému ekologické stability (ÚSES) – ten slouží spíše jako výchozí materiál, neboť je často ve fázi návrhu a neodpovídá tedy skutečnosti.
–
ze struktury krajiny, zejména pokud nejsou k dispozici mapy migračních cest na lokální a regionální úrovni
Na základě analýzy výše uvedených zdrojů bylo území vyhodnoceno jako migrační cesta velkého významu, její přerušení negativně ovlivní migraci.
V místě křížení trasy s prvky ÚSES je významnost migrační trasy živočichů hodnocena jako 1,0, v ostatních částech území je odhadnuta na 0,6.
Rušivé vlivy (MPEB) Rušivé vlivy jsou skutečnosti bránící přirozené migraci v blízkém i vzdálenějším okolí, které mohou zásadně změnit využívání migrační cesty. Jejich celková úroveň je zde dána kombinací existujících migračních bariér. Významnost rušivého vlivu je i dána kategorií živočichů, pro kterou je migrační profil určen. Živočichové kategorie B i C jsou dost tolerantní, proto mohou být rušivé vlivy v oblasti ohodnoceny méně přísně.
Na základě analýzy výše uvedených zdrojů byly rušivé vlivy vyhodnoceny jako malé, hodnota MPEB je odhadnuta na 0,7.
25
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Celkový migrační potenciál ekologický (MPE) Výsledný migrační potenciál technický se počítá jako geometrický průměr obou složek, MPE=(MPEA x MPEB)^1/2. MPE v místě křížení s prvky ÚSES = 0,84 – migrační cesta mimořádného významu s významným podílem pozitivních prvků. V ostatních částech území MPE = 0,65, což je kategorie „migrační cesta velkého významu s převahou pozitivní prvků, pouze menší rušivé vlivy.
3.7. Technický migrační potenciál (MPT) Vyjadřuje pravděpodobnost zachování původního migračního potenciálu (tedy stavu před realizací posuzované stavby). Jde o číselné vyjádření funkčnosti technického řešení objektů z hlediska migrace, zohledňující také rušivé vlivy provozu (hluk, oslňování).
Jeho hodnota se vypočítá pomocí dvou ukazatelů: -
Technické řešení objektu (MPTA): Konstrukční řešení jednotlivých mostních objektů. Tyto hodnoty jsou stanoveny na základě nomogramů a představují nejvyšší variabilitu v hodnocení migračního potenciálu.
-
Rušivé vlivy provozu (MPTB): Soubor opatření ke snížení vlivů hluku a osvětlení a o vytvoření psychicky vhodných podmínek pro užívání objektu – hodnocení pomocí faktorů pohody.
Tab. 1: Technické řešení objektů MPTA Rozměry
Objekt
Č.obj.
MPTA
šířka
výška
délka
A
B
C
I
Most na R35 přes potok Lubeň
20
2
30
0
0,05
0,77
II
Ekodukt
50
-
100
0,89
0,95
1
III
Trubní propustek
1,5
1,5
50
0
0
0,42
IV
Most na R35 přes drenáž.příkop
4
3
30
0
0
0,90
V
Most na R35 přes drenáž.příkop
4
3
15
0
0
0,95
VI
Trubní propustek
1,5
1,5
50
0
0
0,42
VII
Most na R35 přes biokoridor
25
5
35
0,13
0,46
1
26
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Pozn.: ŠÍŘKA = rozměr rovnoběžný s osou komunikace DÉLKA = rozměr kolmý na osu komunikace; vzdálenost, kterou musí zvíře urazit od vchodu k východu průchodu.
A – kategorie živočichů: los, medvěd, vlk, jelen, rys, kočka divoká B – kategorie živočichů: srnec, prase divoké (daněk, muflon) C – kategorie živočichů: liška, jezevec, vydra, bobr, drobné kunovité šelmy
Tab. 2: Rušivé vlivy provozu MPTB Objekt
Č.obj.
MPTB
Komentář
I
Most na R35 přes potok Lubeň
0,4
kamenité podmostí
II
Ekodukt
0,9
optimální vegetační úprava
III
Trubní propustek
0,2
nepřirozené betonové podmostí
IV
Most na R35 přes drenáž.příkop
0,3
propustek se zpevněným podmostím
V
Most na R35 přes drenáž.příkop
0,2
propustek se zpevněným podmostím
VI
Trubní propustek
0,2
nepřirozené betonové podmostí
VII
Most na R35 přes biokoridor
0,6
nezpevněné podmostí bez úprav
Výsledný migrační potenciál technický se počítá jako geometrický průměr obou složek:
MPT = MPTA × MPTB Tab. 3: Technický migrační potenciál objektů MPT MPT
Objekt
Č.obj.
A
B
C
0
0,14
0,56
0,90
0,92
0,95
I
Most na R35 přes potok Lubeň
II
Ekodukt
III
Trubní propustek
0
0
0,29
IV
Most na R35 přes drenáž.příkop
0
0
0,52
V
Most na R35 přes drenáž.příkop
0
0
0,44
VI
Trubní propustek
0
0
0,29
VII
Most na R35 přes biokoridor
0,28
0,52
0,77
27
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
3.8. Celkový migrační potenciál Migrační potenciál vyjadřuje pravděpodobnost funkčnosti migračního profilu, vyjadřuje předpoklady daného profilu pro umožnění migrace. Profil je funkční tehdy, jestliže je zvěří využíván a jestliže zajišťuje její bezpečnou migraci přes pozemní komunikaci. Celkový potenciál je definován jako součin ekologického a technického potenciálu. Výsledky hodnocení migračních profilů uvádí následující tabulka:
Tab. 4: Celkový migrační potenciál vytipovaných migračních profilů Rozměry
Objekt
Č.
MPT
MPE
šířka
výška
délka
MP
A
B
C
A
B
C
I
Most přes Lubeň
20
2
30
0,84
0
0,14
0,56
0
0,12
0,47
II
Ekodukt
50
-
100
0,84
0,90
0,92
0,95
0,75
0,78
0,80
III
Trubní propustek
1,5
1,5
50
0,65
0
0
0,29
0
0
0,19
IV
Most přes drenáž.přík.
4
3
30
0,65
0
0
0,52
0
0
0,34
V
Most přes drenáž.přík.
4
3
15
0,65
0
0
0,44
0
0
0,28
VI
Trubní propustek
1,5
1,5
50
0,65
0
0
0,29
0
0
0,19
VII
Most přes biokoridor
25
5
35
0,84
0,28
0,52
0,77
0,23
0,44
0,65
Pozn.: ŠÍŘKA = rozměr rovnoběžný s osou komunikace DÉLKA = rozměr kolmý na osu komunikace; vzdálenost, kterou musí zvíře urazit od vchodu k východu průchodu. MPE – migrační potenciál ekologický: vyjadřuje vlastnosti migrační cesty (v rozsahu celé stavby) před realizací připravované stavby a zohledňuje i výhled do budoucna především z hlediska celkového vývoje širšího území. MPE vyjadřuje pravděpodobnost využívání migrační cesty při nulové variantě (nerealizaci připravované stavby) a je modelem celkového migračního tlaku v dané lokalitě. MPT
– migrační potenciál technický: Vyjadřuje pravděpodobnost zachování
původního migračního potenciálu (tedy stavu před realizací posuzované stavby). Jde o číselné vyjádření funkčnosti technického řešení objektů z hlediska migrace, zohledňující také rušivé vlivy provozu (hluk, oslňování).
28
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
MP – migrační potenciál celkový 1,0 – 0,8
zcela funkční stav blížící se ideálnímu řešení
0,8 – 0,6
nadprůměrná, vysoká funkčnost, pouze s malými omezeními
0,6 – 0,4
průměrná, střední funkčnost, se zřetelně omezujícími prvky
0,4 – 0,2
podprůměrná, nízká funkčnost, řada omezujících prvků
0,2 – 0,0
nefunkční stav, blíží se úplné neprůchodnosti pro zvěř
Výsledky hodnocení migračního potenciálu víceméně odráží skutečný stav krajiny i vytipovaných migračních profilů. Metodika uvádí jako limit funkčnosti objektu hodnotu MP = 0,20. U dvou posuzovaných trubních propustků dosahuje MP = 0,19, tyto objekty jsou dle dlouhodobých pozorování využívány pouze výjimečně menšími druhy živočichů (kunovité šelmy, liška). Podobně je tomu u mostu přes potok Lubeň a migrací prasete divokého (živočichové kat. B). Migrační potenciál zde dosahuje podlimitní hodnoty 0,12 z důvodu nedostatečné světlosti mostu (v nejnižším místě cca 150 cm) a nevhodné úpravy podmostí (obtížný pohyb po kamenech). Tento most je pro překonání komunikace využíván také pouze výjimečné především v jarním a podzimním období, kdy je obecně intenzita migrací živočichů větší. Naopak u migračního objektu č. IV. – rámový propustek pod rychlostní komunikací je i přes tabulkovou nefunkčnost pro prase divoké (kat. B) tímto druhem využíván. Jedná se o tvory zvyklé žít v blízkosti lidských sídel a dálnic, tato jejich adaptace na nový stav krajiny dokazuje, že vždy není možné přírodní procesy vyjádřit tabulkovými hodnotami. V místě vysokého migračního tlaku jsou živočichové schopni využívat i podstatně menší objekty než je u nich obvyklé. Ekodukt je svými parametry zcela dostatečný pro všechny druhy migrujících živočichů, hodnota celkového migračního potenciálu je mírně zkreslena nepříznivým poměrem šířky a délky nadchodu, který však u nadchodů o šířce větší než 40 m přestává mít vliv na jeho migrační potenciál. Ekodukt je využíván ve velké intenzitě především prasetem divokým (vysoké stavy ve vojenském prostoru Libavá), srncem obecný a ostatními menšími druhy živočichů (kunovité šelmy, liška, zajíc). Z živočichů kategorie A byl ve vyšších lesnatých partiích kopců hojně zaznamenán jelen evropský. Přímo na ekoduktu se objevuje pouze výjimečně, podle místních myslivců se sem občas začíná scházet poslední tři roky. Jelen je druh vázaný na lesní prostředí a je více citlivý na změny prostředí. Jeho přizpůsobení na přítomnost silnice a ekodukt zřejmě trvá delší dobu, v tomto případě zhruba 7 let. 29
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
3.9. Opatření pro snížení bariérového efektu komunikace V případě, že by šlo o posouzení stavby v průběhu její projektové přípravy, vycházely by z výsledků migrační studie tyto požadavky:
Zvýšení migračního potenciálu vybraných mostních objektů 1) zvýšení nejnižší světlosti mostu přes potok Lubeň, optimálně na 2 – 3 m dle situace (je třeba dodržet povolený maximální podélný sklon komunikace 4 %) 2) u ekoduktu návrh stanovištně vhodnější druhové skladby výsadeb odolné proti okusu zvěří 3) vytvoření „přírodně blízkého podmostí“ u mostu přes potok Lubeň pro zachování spojitosti biokoridoru a vodního prostředí toku 4) vytvoření „přírodně blízkého podmostí“ u mostu přes drenážní příkop (migrační profil č. IV) 5) u migračního profilu č. III a VI použít místo trubky rámový propustek a upravit stěny sedimentačních jímek (kolmé, past pro menší živočichy, obojživelníky)
Omezení rizika střetu vozidel se zvěří -
vybudování oplocení v úseku mezi ekoduktem a mostem na silnici III/4373 přes rychlostní komunikaci R35, která v tomto úseku vede v úrovni okolního terénu, po otevření zde často docházelo ke střetu zvěře s vozidly
30
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4. H ODNOCENÍ FUNKČNOSTI EKODUKTU D OL . Ú JEZDA NA RYCHLOSTNÍ SILNICI R35
U
4.1. Údaje o stavbě 3 Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno Projektant: SUDOP PRAHA a.s., středisko 209, 01/1995 Zhotovitel: Dopravní stavby Holding a.s., závod Olomouc Investiční náklady: 111,2 mil. Kč Zahájení prací: říjen 1996 Ukončení prací: prosinec 1998
KÚ: Dolní Újezd Okres: Přerov Kraj: Olomoucký Poloha ekoduktu: 18°33´13´´ s. š.; 49°33´03´´ v. d. (souřadnicový systém WGS84) Kilometráž R35: 169,388 – 169,486 km Délka mezi portály: 98 m Šířka vlastního migračního prostoru: cca 60 m Mocnost násypu nad klenbami: 3,5 – 5 m
Technický popis objektu Ekodukt je tunelovitého typu – byl vybudován jako tunel v otevřeném hloubeném výkopu o délce 298 m s následným zasypáním. Tubus tunelu tvoří dvojitá klenbová konstrukce sestavená ze železobetonových prefabrikovaných stěnových a klenbových prvků se společnou střední opěrou. Na zásyp objektu bude použito materiálu vytěženého v místě stavby (jílovité břidlice a droby různého stupně zvětrání). V tělese zásypu v hloubce cca 2,5 m pod povrchem se navrhuje zřídit těsnící jílovou vrstvu tloušťky min. 30 cm, která má zajistit dostatečnou výšku hladiny podzemní vody, která prosakuje ze severní části, pro růst výsadeb.
3
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC BRNO – Rychlostní komunikace R35 Stavba 3511 Velký Újezd –
Lipník nad Bečvou Dálniční tunel 169,388 – 169,486 km, 1995
31
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Vegetační úpravy Pro opětovné propojení biokoridoru je tunel vysázena zeleň, která rekonstruuje původní stav. Úlohou nově vysazené zeleně bude i podpoření stability svahů nad tunelem, plynulé napojení porostů, zajištění optimálního stavu biokoridoru včetně všech jeho funkcí. Sortiment dřevin odpovídá místním půdním a klimatickým podmínkám. Jednotlivé druhy byly zvoleny také se zřetelem na původní rostlinná společenstva a na specifické podmínky na svazích tunelu.
Svahy tunelu Solitérní stromy:
ks
Borovice lesní (Pinus sylvestris)
3
Dub letní (Quercus robur)
13
Javor babyka (Acer campestre)
16
Trnka obecná (Prunus spinosa)
180
Keře:
Růže šípková (Rosa canina) Líska obecná (Coryllus avellana) Hloh (Crataegus) Svída krvavá (Cornus sanguinea) Dřín (Cornus mas)
90 170 70 100 45
Střední část tunelu Dub letní (Quercus robur)
2 940
Habr obecný (Carpinus betulus)
700
Buk lesní (Fagus sylvatica)
175
Lípa srdčitá (Tilia cordata)
175
Technologie výsadby
Dřeviny budou sázeny do černého úhoru v připravených pásech širokých 50 cm. Pro výsadbu je třeba použít sazenice s balem, jako solitéry budou použity prostokořenné vysokokmeny o obvodu kmene 8 -10 cm, případně s obalem v 7 l kontejnerech. Pro zlepšení půdních podmínek bude ke každému keři přidána jedna tableta a ke stromům dvě tablety dlouhodobě působícího hnojiva
32
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
„Silvamix“. Po výsadbě bude provedeno mulčování. V rozpočtu je kalkulováno 5 × zalití rostlin a trávníku vodou v množství 10 l /m2.
Prostorové uspořádání Svahy tunelu byly osázeny v pásech směřujících kolmo na podélnou osu komunikace. Výsadba střední části je uspořádána do řad ve směru východ – západ. Řady jsou vždy jednoho druhu, byly vysazeny vždy dvě řady dubu a jedna řada ostatních druhů (habr, buk nebo lípa). Vzdálenost sazenic v řadě je u dubu 80 cm, u ostatních stromů 90 cm, vzdálenost řad je 110 cm.
Ošetřování po výsadbě Ošetřování bude prováděno po dobu 5 let. Po zalesnění a výsadbě keřových porostů je třeba cca 2 × ročně provést ruční ožití sazenic a ošetření nátěrem proti okusu zvěří.
33
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4.2. Stav výsadeb Stav k 15. 4. 2006 -
značně špatný stav výsadeb je důkazem nevhodného druhového složení výsadeb a také zřejmě zanedbání péče o výsadby (v projektu stanovená ochrana proti okusu zvěří 2krát ročně).
-
ve stavu zajištěné kultury (kdy jsou terminály odrostlé dosahu spárkaté zvěře) je zhruba jedna třetina vysazených stromů, zbylé dvě třetiny jsou silně poškozovány okusem a vykazují minimální výškové roční přírůstky. Mezi odrostlými dřevinami zcela převažuje dub a lípa.
-
Výsadby byly značně poškozeny během zimy 2005/2006 z důvodu vysoké a dlouhotrvající sněhové pokrývky
-
stav vysazených keřů na svazích ekoduktu je velice dobrý, okus zvěří naopak působí pozitivně na rozvětvování a zahušťování keřových porostů.
Obr. 3: Stav výsadeb na ekoduktu k 15.4.2006
Zajištěná kultura - keře Zajištěná kultura - stromy Plochy ohrožené okusem zvěří
0
50
100 m
34
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Stav k 5. 4. 2009 -
oproti roku 2006 je vidět značný vývoj vegetace díky relativně několika slabým zimám a dostatku srážek
-
prakticky všechny vysazené dřeviny jsou již dostatečně odrostlé, vykazují dobré či velmi dobré přírůstky
-
jihovýchodní svah tvořený lískou a trnkou je velice hustý, plně zapojený
-
většina buků, které byly v roce 2006 ohroženy okusem (jejich průměrná výška byla do půl metru), zcela zmizela, uschla díky nepříznivým biotickým a abiotickým podmínkám
-
zajímavý je růst lípy srdčité – všechny vysazené stromy přirůstají v průběhu 3 let téměř o stejnou výšku a vytváří tak jednolitý hustý pás podobný udržovanému živému plotu
-
v centrální části bylo nalezeno několik loňských semenáčků javoru mléče (Acer platanoides), které zatím nebyly poškozeny okusem
-
některé stromy vykazují značné přírůstky (dub rok 2007 výška 3 m, rok 2008 4,2 m; buk rok 2006 výška 3,4 m, rok 2008 5,0 m), zřejmě se během několikaletého okusu zvěří vyvinul silný kořenový systém, díky kterému mají teď dřeviny velký růstový potenciál
Výhledový stav -
vysazená vegetace je v současnosti plně schopná dalšího vývoje bez nutnosti zásahů člověka
-
je nutné ponechat vegetaci svému vlastnímu vývoji, zasahovat do něj je možné jen při riziku ohrožení silničního provozu – uschlé, polámané stromy.
-
Předpokládá se další ústup stínomilných druhů dřevin (habr, buk) a rozvoj dubu, který se po 10ti letech od výsadby přizpůsobil daným podmínkám. V pozdějších letech se dá očekávat zpomalení či úplné zastavení intenzivního růstu, poté co dřevina dosáhne kapacity stanoviště (omezený půdní profil, nedostatek vody).
35
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Dne 14. 9. 2008 bylo provedeno měření přírůstku výsadeb s cílem orientačně zachytit její stav a závislost výšky dřeviny na míře přírůstku. Dřeviny byly měřeny měřičskou latí, výškový přírůst byl zaznamenán podle přeslenů a letorostů zpětně za rok 2008, 2007 a 2006. Celkem bylo změřeno 109 dubů, 37 habrů, 37 buků a několik lip rovnoměrně po celé ploše ekoduktu.
Průměrné výšky dřevin: 2006
2007
2008
Buk
1,99
2,34
2,95
Dub
1,55
1,88
2,25
Habr
1,45
2,02
2,72
Lípa
1,00
1,80
2,90
Podle naměřených výšek bylo zjištěno, že stromy cca do výšky 1,5 m mají malé roční přírůstky vlivem působení kombinace stresových faktorů (zvěř, extremní klima). Stromy, které překonají tuto výškovou hranici, vykazují velký výškový přírůst od 1 do 2 m za rok. Tento stav lze dobře vidět v příloze č. 10.6., kde jsou graficky vyjádřeny naměřené hodnoty. Stromy byly seřazeny podle výšky, aby bylo možné vyjádřit závislost výšky dřeviny na ročním přírůstku.
Je nutné poznamenat, že uvedený způsob zpětného měření přírůstku na základě letorostů a přeslenů neposkytuje přesné informace o dynamice růstu, naměřené hodnoty jsou zkresleny růstem dřeviny (přeslen bude v současnosti výše, než byl v roce 2006). Vzhledem k rozsahu práce a jejímu zaměření je však tato metoda dostatečná pro orientační zjištění stavu vegetace.
36
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4.3. Migrace živočichů Existují tři základní typy pohybů: běžné, potulné a migrační4. Tzv. běžné pohyby provádějí hlavně nižší živočichové, kteří jsou obvykle spíše usedlí a pohybují se v omezeném prostoru. Potulnými nazýváme ty živočichy, kteří vedou kočovný život vyvolaný potřebou najít potravu. Potulné pohyby jsou charakteristické pravidelností. Potulné pohyby jsou charakteristické pravidelností. Jsou typické pro ty druhy živočichů, kteří po část roku (např. v zimě) obývají jen omezené území a jindy se potulují. Třetí typ pohybů, migrace, je pravidelný pohyb směřující tam a zpět často na velkou vzdálenost, s uzavřeným cyklem. Přesné hranice mezi pravidelnými migracemi, občasnou změnou místa výskytu, běžnými pohyby a jiným kolísáním početnosti však nelze přesně rozlišit. Podle výsledků migrační studie je ekodukt u Dolního Újezda důležitý především pro potulné pohyby lokálního charakteru, v menší míře i migrace regionálního charakteru. V práci jsou oba tyto pohyby označovány pro jednoduchost jako migrace.
Metodika Mapování ochozů a zvyků zvěře bylo prováděno pouze na základě jejich pobytových známek – stopy, trus, optické, zvukové a pachové značky, stopy po potravě, lože, kaliště, buchtování a jiné. Bylo uvažováno i o umístění snímacího zařízení na ekodukt, ale od tohoto záměru bylo upuštěno, v okolí ekoduktu se pohybuje velké množství lidí (pejskaři, běžkaři, děti sáňkující na násypech komunikace, bohužel velice často si zde dokazují svůj um i vyznavači motokrosu a terénních čtyřkolek). Také samotné umístění zařízení je problematické, na ekoduktu chybí místo, kdy bylo dobře vidět z jedné strany na druhou. Kromě lidí komplikovalo vlastní mapování i velké počty migrující černé zvěře, která se ve velkých počtech vyskytuje ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá a svými stopami často zakryla stopy ostatních druhů zvěře.
4
CLOUDSLEY-THOMPSON J.: Migrace živočichů.– Albatros 1988
37
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4.3.1. Stav území před stavbou rychlostní silnice Před stavbou komunikace se v místě ekoduktu nacházel starý třešňový sad, podobný těm, které je možné vidět na jižních svazích např. mezi obcemi Dolní Újezd a Bohuslávky. Také zde bylo výletiště, které díky dobrému výhledu bylo častým cílem místních obyvatel (prý to bylo jedno z nejkrásnějších míst v okolí Dolního Újezda). Migrace zvěře zde probíhala v mnohem větší intenzitě než dnes, především u jelení zvěře, která velmi často scházela z lesů na pastvu do okolních polí a luk.
4.3.2. Vývoj migračních zvyků zvěře po zprovoznění silnice Po uvedení komunikace do provozu v červenci 1999 byly v okolí ekoduktu časté nehody vozidel po střetu se zvěří z důvodu nedostatečného. Pravidelně tomu tak bylo v černé zvěře po dobu několika let (často bylo sraženo i několik kusů na jednou) a několikrát i u jelení zvěře. Kolik kusů zvěře bylo sraženo, je těžké odhadnout, srážky se zvěří většinou nebyly hlášeny místním myslivcům, kteří se o sraženém kusu dozvěděli až od někoho z místních, kteří projížděli kolem. Množství sražené drobné zvěře je těžko odhadnutelné, po střetu je zpravidla rozježděno. Do roku 2003 nebylo možné vykonávat mysliveckou činnost na části honitby Dolní Újezd z důvodů jejího rozdělení silnicí. Místní myslivecké sdružení vedlo jednání o pronájmu pozemku ekoduktu, tak aby byla zachována souvislost honebních pozemků5.
9. 8. 2004 – první návštěva lokality Podzim 2004 – zjištěno poškození oplocení na jihovýchodní straně ekoduktu, černá zvěř si touto dírou zkracuje cestu, nemusí obcházet plot a slézat po skalnatém srázu v jižním rohu ekoduktu Zima 2004/2005 – na počátku zimy zaznamenána velmi vysoká aktivita, po napadení sněhu výrazný pokles četnosti stop, na konci zimy (březen) prakticky bez čerstvých stop 8.9. 2005 – zjištěno postavení oplocenky na severní straně ekoduktu zabírající cca 30 m přístupového prostoru z celkových 50ti metrů (foto 17). Přesné datum postavení není známo, pravděpodobně v letním období roku 2005. V místě křížení plotu s původním ochozem vedoucím na ekodukt je pletivo zpevněno dřevenou kulatinou buď z preventivních důvodů nebo dodatečně potom, co bylo pletivo poškozeno černou zvěří.
5
Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., § 17 Obecné zásady honiteb
38
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Podzim 2005 – v tomto období zjištěno zintenzivnění přesunů černé zvěře do polí kvůli posklizňovým zbytkům (kukuřice), v okolí ekoduktu hojné buchtování okolo starých pařezů, rozhrabaná mraveniště. Zima 2005/2006 – díky vysoké sněhové pokrývce bylo možné provést mapování ochozů ve větším rozsahu, na kterých se zvěř kvůli úspoře energie soustřeďuje. Zaznamenána změna polohy jednoho z hlavních ochozů – díky oplocence původní ochoz zaniká, černá zvěř schází níže po svahu a ekodukt přechází po vnější jihozápadní straně oplocení cca 2 m od hrany portálu (viz foto 14) Jaro 2006 – vysázená vegetace i nálet v lese je na velké ploše poškozena okusem, ohryzem i loupáním z důvodu vysoké a dlouhotrvající sněhové pokrývky Podzim 2006 – díky relativně mírnému létu s dostatkem srážek zjištěn značný přírůst výsadeb, především keřů a dubu zimního Zima 2006/2007 – díky krátkému období se souvislou sněhovou pokrývkou a její malé množství nepřineslo toto zimní období žádné nové informace ve vývoji migrací Jaro 2007 – díky mírné zimě je výsadba bez poškození okusem 2. 8. 2007 – opět díky klimaticky příznivému létu zaznamenán značný přírůst všech výsadeb Srpen 2007 – červen 2008 – neprováděny terénní pochůzky z důvodu studijního pobytu ve Finsku 2. 7. 2008 – zjištěna holina o velikosti cca 30 × 50 m vedle oplocenky severovýchodně od ekoduktu, odtěžen mýtní porost – směs borovice a smrku; během mé roční nepřítomnosti dál pokračoval intenzivní růst výsadeb (většina již odrostla dosahu zvěře) Zima 2008/2009 – mapováno širší okolí ekoduktu, zjišťována návaznost ochozů na okolní krajinu a intenzita využívaní vytipovaných mostních objektů pro překonání rychlostní komunikace 5. 4. 2009 – holina zjištěná v červenci 2008 byla zalesněna smrkem, terminály sazenic ošetřeny repelentem proti okusu; oplocenka již neplní svoji funkci, jedna strana plotu je vyvrácená, většina dřevin uvnitř oplocenky (převážně borovice lesní) je dostatečně odrostlá z dosahu zvěře (stádium zajištěné kultury).
39
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4.3.3. Popis celkové situace V současné době jsou na ekoduktu a v jeho okolí vyvinuty stabilní a pravidelně využívané migrační trasy (ochozy zvěře). Jejich návaznost na ekodukt lze dle místních podmínek a ročního období pozorovat do vzdálenosti 2 – 3 km (zřetelný ochoz, který vede bez uhýbání přímo k ekoduktu). Zdrojovým územím aktivně migrujících živočichů jsou lesní komplexy vojenského výcvikového prostoru Libavá, který svou rozlohou a kvalitou prostředí poskytuje podmínky pro jejich trvalý výskyt. Odtud vycházející migrace lze rozdělit na dva základní směry – na jihozápad do Tršické pahorkatiny a na jihovýchod do Moravské brány.
Ochoz A: vede podél potoka Lubeň, rychlostní komunikaci podchází pod mostem I. (viz kap. 2. Migrační studie). Ochoz je části A1 používán zejména menšími druhy živočichů do velikosti lišky, méně často i prasetem divokým, podle velikosti stop jde zřejmě o mladší kusy. Ochoz údolím toku pod mostem na silnicí I/437 Lipník nad Bečvou – Olomouc, mezi mostem a zástavbou obce Dolní Újezd vystupuje po svahu, kde se rozptyluje v křovinách, starých sadech a polnostech.
Ochoz B: hlavní a zřetelně patrné ochozy přichází na ekodukt (II.) ze severu (B1) a severovýchodu po jižně orientovaných svazích (B2). V zimním období při menší výšce sněhové pokrývky je také patrný rozptýlený pohyb zvěře, která přichází na ekodukt i z jiných směrů, při vyšší vrstvě sněhu dochází k intenzivnějšímu soustřeďování migrující zvěře do ochozů (při notné dávce štěstí lze v ochozu černé zvěře najít i stopy srnčí nebo lišky). Samotná černá zvěř využívá více ochoz B2 pro migrace přes ekodukt. Ochoz C: nelze zřetelně rozlišit přesnou trasu ochozu, počty zvěře jsou zde nižší, nejen stopy zvěře jsou zde často ničeny nájezdy motokrosařů. Vyskytuje se zde často černá a srnčí zvěř a zajíc, vzácně zde byly nalezeny stopy jelena. Černá zvěř pokračuje ve svých přesunech směrem k mostu na silnicí I/437 Lipník nad Bečvou – Olomouc, ke kterému slézá po velmi strmém cca 10 m vysokém kamenitém srázu (foto 15). Poté zvěř přeskakuje nebo obchází svodidla a přebíhá silnici I/437 vrchem a pokračuje ve směru ochozu A nebo C1.
40
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Ochoz D: vychází z ekoduktu po strmém skalnatém svahu, pokračuje přes travnatou ladu mezi silnicí R35 a I/437 (původně to měla být odpočívka rychlostní komunikace), překračuje silnici III/4373 a rozptyluje se do polní krajiny.
Ochoz E: ochozy zvěře scházejí po úbočí Kozího hřbetu do polí k lesu Obora a dále přes most VII pod silnicí R35 směrem k biocentru u obce Trnávka (ovocné sady, louka podél potoka Trnávka)
Z hodnocení celkové situace vyplývají 4 místa možného střetu zvěře s vozidly: 1. křížení ochozu C se silnicí I/437 2. rizikové místo na silnici I/437 – přebíhání zvěře zde nepotvrzeno, ale je pravděpodobné 3. křížení ochozu D se silnicí III/4373 4. křížení ochozu E se silnicí III/4373 (foto 16)
Předpokládaná návaznost ochozů zvěře na širší krajinu Ochoz A a C – spojení libavských lesů s biocentrem Zámecký kopec – Hraběcí les na katastrální území Veselíčko Ochoz D a E – spojení libavských lesů s lesem Obora a biocentrem u obce Trnávka
41
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4.3.4. Druhy zvěře využívající ekodukt Jelen evropský (Cervus elaphus) Prostředí:druh vázaný na souvisleji zalesněné oblasti podhorských a horských poloh, na jihovýchodní Moravě obývá i lužní lesy Migrace: sociálně žijící druh; sezónní migrace z potravních důvodů nebo přesuny v době říje Význam ekoduktu: původně běžné přesuny mezi lesem a polní krajinou, po uvedení komunikace do provozu schází z lesa na tišších místech (ochoz E), v posledních třech letech začíná využívat i ekoduktu
Srnec obecný (Capreolus capreolus) Prostředí:nejvhodnějším biotopem pro tento druh jsou pahorkatiny s mozaikou menších lesních celků, polí a luk Migrace: pestré spektrum sociálního chování; v zimním období se seskupuje do tlup, které obývají větší území (40 – 812 ha), mimo zimní období je velikost teritoria podle úživnosti prostředí od 3 do 8 ha (v polní krajině až 40 ha) Význam ekoduktu: pozorován hlavně v období růstu travin a z počátku zimního období, kdy jsou přes nízkou vrstvu sněhu dostupné ozimy. Ekodukt přechází spíše jednotlivě po více krytých ochozech. Srnčí hojně využívá smrkové porosty pro přenocování.
Prase divoké (Sus scrofa) Prostředí: dává přednost lesním porostům od nížin do hor, za potravou se často dostává do polních kultur a do blízkosti lidských sídel. Migrace: velice pohyblivý druh, nedodržuje stálá teritoria. Pohybuje se v rodinných tlupách a při těchto přesunech může urazit za jedinou noc až 40 km. Tyto migrace nejsou nijak směrově orientovány a jsou určovány zejména potravní
42
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
nabídkou. Vzhledem k těmto skutečnostem je tento druh častou obětí autoprovozu. Význam ekoduktu: nejvíce zastoupený druh, často není možné kvůli možností stop jinou zvěř rozeznat; díky vysokým počtům vykazuje pravidelnou roční dynamiku migrací – největší intenzita začíná od pozdního léta do začátku zimy, kdy dozrávají polní plodiny nebo se na polích vyskytují posklizňové zbytky. Nejnižší až prakticky nulová aktivita je na počátku jara, kdy bachyně vrhají selata.
Zajíc polní (Lepus europaeus) Prostředí: pastevně bohaté a sušší nížiny až do pahorkatin, kde se střídají lesy s remízky a poli Migrace: žije samotářsky v teritoriu o poloměru 2 – 5 km Význam ekoduktu: jeho přechod ekoduktu zaznamenám pouze v zimním období, když vybočí z ochozu jiných druhů zvěře, které využívá. Jeho pekáče (lože) lze často nalézt v hustých lesních okrajích.
Ostatní zaznamenané druhy živočichů: Liška obecná (Vulpes vulpes), kuna (Martes sp.), jezevec lesní (Meles meles), bažant obecný (Phasianus colchicus), veverka obecná (Sciurus vulgaris), drobní hlodavci. Vzhledem k jejich ojedinělému výskytu nelze zjistit jejich chování a význam ekoduktu pro jejich migrace či lokální přesuny.
43
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4.4. Opatření pro zvýšení migračního potenciálu ekoduktu 1) Změna způsobu hospodaření v okolních lesních porostech Cíl: -
umožnění nerušeného přístupu zvěře k ekoduktu
-
zajištění jeho dlouhodobého fungování jako migračního objektu
Princip: -
prosazovat postupy vedoucí k dosažení přirozené druhové a prostorové skladbě porostů dle stanovištních podmínek nebo alespoň k dosažení větší věkové a prostorové diferenciace porostu.
-
je přípustný jen podrostní, násečný nebo výběrný hospodářský způsob.
-
doporučeným způsobem reprodukce je přirozená obnova, vzhledem k značnému tlaku zvěře je možné používat kombinovanou obnovu porostu
Rozsah území: tzv. ochranná zóna ekoduktu, poloměr zóny 50 m od okraje ekoduktu Dotčený orgán: Vojenské lesy a statky Libavá, správa lesů Velký Újezd
2) Omezení vjezdu vozidel Cíl: -
omezení rušivých vlivů, plašení zvěře, pohybu vozidel mimo lesní cesty
-
omezení vzniku černých skládek
Princip: umístění zamykatelné závory (nebo řetězu) na přístupovou silnici vedoucí přes ekodukt do lesa, nejlépe u fotbalového hřiště D. Újezda Dotčený orgán: Vojenské lesy a statky Libavá, správa lesů Velký Újezd; obec Dolní Újezd
44
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
3) Opatření proti střetu zvěře s vozidly Cíl: omezení střetu zvěře s vozidly, v místech křížení ochozů se silniční sítí
Princip: a) úsek silnice III/4373 Dolní Újezd – Bohuslávky mezi rizikovým místem 3 a 4 označit značkou „Pozor zvěř“ s dodatkovou tabulkou vymezení úseku „500 m“ b) do úseku silnice III/4373 Dolní Újezd – Bohuslávky do rizikového místa 3 a 4 umístit směrové sloupky s odrazkami proti zvěři (při příjezdu vozidla s rozsvícenými světly odrazky odráží světlo do přilehlého lesního porostu, opticky plaší zvěř a brání jí ke vstupu na komunikaci c) oplotit silnici II/437 Lipník nad Bečvou – Olomouc na rizikových místech 1 a 2 nebo zde umístit směrové sloupky s odrazkami proti zvěři Dotčený orgán: Správa silnic Olomouckého kraje
4) Výsadba biokoridoru na ochozu D Cíl: zlepšení potravních nabídek zvěře, vytvoření krytu pro migrace, vytvoření pásu zeleně zachytávající hluk a prach ze silnice R35
Princip: Výsadba pásu zeleně mezi ekoduktem a silnicí III/4373 Dolní Újezd – Bohuslávky Druhové složení: dub zimní (Quercus petraea), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), třešeň ptačí (Cerasus avium), jabloň (Malus sylvestris) a podobné plodonosné dřeviny; javor mléč (Acer platanoides), topol osika (Populus tremula), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), líska obecná (Coryllus avellana), kalina tušalaj (Viburnum lantana), trnka obecná (Prunus spinosa),
Prostorové uspořádání: směr řad SZ – JV, stromy umístit do středu biokoridoru, výsadba do bioskupin nebo jednotlivě, keře k okraji biokoridoru jako opláštění, výsadba do řad nepravidelně přerušených. Dotčený orgán: obec Dolní Újezd (vlastník pozemku), ŘSD ČR (ochranné pásmo rychlostní komunikace R35)
45
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
4.5. Hrozby budoucnosti Samotný ekodukt, vegetace a migrace živočichů se vyvíjí pozitivním progresivním směrem, což se bohužel nedá říct o budoucím vývoji okolní krajiny, která nemá moc dobré vyhlídky být snadno průchozí pro volně žijící živočichy. Po realizaci následujících staveb dojde k výraznému omezení migrací ve směru severozápad – jihovýchod.
Obr. 4: Orientační situace budoucího vývoje území Ekodukt Areál servisu
D1
Dálnice D1 v úseku 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou Termín realizace: 2009 – 2012 Délka: 14,2 km Klíčovým místem pro zachování migrací v území v návaznosti na ekodukt je křížení dálnice D1 s potokem přitékajícím ze severu k obci Trnávka, v současné době významná migrační trasa související s ekoduktem a ochozem D a E. Dostatečně velký mostní objekt umožní překonání dálnice, v opačném případě vznikne mezi městem Lipník nad Bečvou, silnicí R35, dálnicí D1 a silnicí II/437 izolované území, ve kterém se dá očekávat postupný úbytek živočichů, především spárkaté zvěře, která zde nemá dostatek krytových možností. Zároveň po ztrátě kontaktu s lesními porosty vznikne vyšší tlak této zvěře na doprovodné porosty vodotečí, remízky a ovocné sady poskytující lepší životní podmínky. Také můžeme být svědky kuriózní situace, kdy stejný investor, co postavil ekodukt, nezajistí ochranu své investice, která po postavení další komunikace nebude mít pro migrace v širším území žádný význam.
46
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Servis tahačů a návěsů Dolní Újezd Jedná se o vybudování areálu pro servis tahačů (Mercedes-Benz), návěsů (Schmitz) a k prodeji návěsů (Schmitz) a náhradních dílů o celkové výměře 2 891 m2 zastavěné plochy. Provoz má uvažovanou servisní kapacitu 5 000 tahačů a 1 500 návěsů opravených za rok. Servis bude probíhat uvnitř uzavřené provozní budovy. Provoz vyžaduje venkovní manipulační plochy o výměře 19 565 m2, skladové plochy pro návěsy a plochy odstavných parkovišť pro tahače v počtu 28 stání a pro osobní automobily v počtu 91 parkovacích stání. Navrhovaný areál je umístěn na ploše P1 pro průmyslovou výrobu, skladování a provozní areály, v k.ú. Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou. Z důvodu, že se záměr nenachází v bezprostřední blízkosti ekoduktu, se zpracovatel oznámení vlivem uvedeného záměru na migraci zvěře podrobněji nezabýval. V průběhu řízení nebyl vznesen požadavek k problematice týkající se migrace zvěře orgány, kterou mají v gesci ochrana přírody. Dne 27.10. 2008 bylo k předmětnému záměru vydáno rozhodnutí o umístění stavby Stavebním úřadem Městského úřadu Lipník nad Bečvou.
Komentář autora práce: V případě, že provoz areálu bude třísměnný, tzn. i v noci, je zde riziko narušení prostředí zvěře hlukem z provozu, případně i velké riziko střetu tahačů se zvěří na silnici III/4373 a II/437, které zvěř běžně překonává (místa s velkým rizikem střetu se zvěří nejsou označena). Hodnocení vlivu staveb na migrace zvěře v nejbližším okolí speciálních migračních objektů by podle mého názoru mělo být zcela automatickou záležitostí. V opačném případě pak může dojít k omezení funkčnosti objektu, což znamená znehodnocení vynaložené investice.
47
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
5. Z ÁSADY BUDOVÁNÍ
Diplomová práce
EKODUKTŮ
Během zpracování bakalářské práce byly zjištěny nedostatky v projektování ekoduktů, které omezují jeho funkčnost jako migračního objektu a tím znevažují adekvátnost finančních prostředků vynaložených na jeho stavbu. Na základě těchto nedostatků jsou navrženy zásady pro budování optimálně fungujících ekoduktů (od technicko – stavebních doporučení až po legislativní opatření a krajinné plánování).
Ekodukt by měl fungovat jako zrekonstruovaný biokoridor, který svou velikostí a poskytnutím vhodných ekologických podmínek umožňuje migraci živočichů a propojuje mezi sebou rozdělené části krajiny, ale jako biokoridor nevytváří podmínky pro trvalou existenci živočichů.
Z této definice vyplývají základní faktory určující funkčnost ekoduktu: 1) Umístění 2) Parametry 3) Biotechnická úprava 4) Napojení na okolní krajinu a zajištění trvalé průchodnosti 5) Ostatní opatření
Problematika umístění a parametrů migračních objektů je zpracována s dostatečnou podrobností, proto zde nejsou řešeny jejich detaily, práce je zaměřena na optimalizaci faktorů 3 a 4, tak aby byla zajištěna maximální funkčnost při daných parametrech objektu.
Navržené zásady jsou obecně použitelné nejen na ekodukty, ale i na ostatní typy migračních objektů – estakády, most, trubní propustky, apod.
48
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
5.1. Umístění Umístění vychází z výsledků migrační studie a požadavků dotčených orgánů ochrany přírody, v jejichž územní působnosti je stavba komunikace plánována. Ekodukty nebo obecně migrační objekty mohou být umístěny na dvou odlišných místech:
A) Umístění na současné migrační trase: -
Místo kde živočichové pravidelně migrují nebo se zde vyskytují ve zvýšené míře ve srovnání s hustotou jejich populací v okolí.
-
Je zde vysoký migrační tlak, většinou podpořený příznivými geomorfologickými podmínkami a typem využití krajiny (landuse)
-
Díky vysoké pravděpodobnosti použití tohoto profilu pro migrace je možné minimalizovat optimalizační opatření
B) Umístění na potenciální migrační trase -
Místo, kde jsou předpokládány dálkové tahy velkých savců nebo jsou zde díky stavu krajiny a geomorfologii předpokládány budoucí přesuny lokálních populací živočichů poté, co po stavbě komunikace přijdou o možnost rozptýleného pohybu po odsud volné krajině
-
Pravděpodobnost využití tohoto profilu je menší, migrující živočichové se musí naučit to místo najít a používat jej.
-
Požadavky na parametry objektu jsou zde vyšší, také je nutné provést dostatečná naváděcí opatření (oplocení komunikace, výsadba ostrůvků atraktivních dřevin)
-
Je nutné počítat s omezenou či úplnou nefunkčností objektu v průběhu prvních několika let po uvedení komunikace od provozu. Obecně se dá říci, že doba nutná pro adaptaci živočichů na nové podmínky v krajině je 2 – 3 generace daného typu živočicha
49
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
5.2. Parametry Volba parametrů ekoduktů se řídí opět výsledky migrační studie, která má mimo jiné za úkol zjistit druhy migrujících živočichů. Jednotlivé druhy se vyznačují různými nároky na parametry objektu a také mírou tolerance vůči rušivým vlivům, které mohou působit v jeho okolí (hluk z automobilového provozu, osvětlení, přítomnost člověka,…) Nároky živočichů na parametry migračních objektů (nadchodů i podchodů) jsou v dostatečné míře zpracovány v technických podmínkách „TP 180 Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy“ Ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic v roce 2006. Tab. 5: Doporučená šířka nadchodů pro jednotlivé kategorie druhů živočichů6 Kategorie druhů živočichů A
B
C
Ideální pro migraci
100
60
30
Dostatečné zajištění migrace
40
30
15
Střední hodnota
25
20
10
Krajní hodnota
12
10
8
Hranice funkčnosti
7
5
5
Pozn.: A – kategorie JELEN, zahrnující tyto druhy živočichů: jelen evropský, rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk obecný, kočka divoká, los evropský B – kategorie SRNEC, zahrnující tyto druhy živočichů: srnec obecný, prase divoké, daněk evropský, muflon C – kategorie LIŠKA, zahrnující tyto druhy živočichů: liška obecná, jezevec lesní, vydra říční, bobr evropský, drobné kunovité šelmy
6
HLAVÁČ, V., ANDĚL P. (2001): Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních
komunikací pro volně žijící živočichy. AOPK Praha 2001. 51 s.
50
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
5.3. Biotechnická úprava Úkolem biotechnické úpravy je vytvořit na ekoduktu ekologické podmínky vhodné pro migraci těch druhů živočichů, pro které je objekt určen. Při volbě konkrétních úprav je třeba zohlednit specifické podmínky, které na ekoduktu panují: -
Exponované, vysýchavé stanoviště vystavené exhalacím výfukových plynů
-
Vysoký tlak zvěře na růst výsadeb (poškození okusem, ohryzem, loupáním…)
-
Stavební
objekt
s omezeným
půdním
profilem
vylučujícím
výsadbu
hlubokořenných dřevin z důvodu rizika narušení izolačních a drenážních vrstev vlastní stavební konstrukce a vylučující výsadbu vysokokmenných dřevin z důvodu ohrožení bezpečnosti silničního provozu při vývratech a pádu stromu na vozovku
5.3.1. Vytvoření půdního profilu Požadavky: vytvoření kvalitního půdního prostředí pro zdárný růst výsadeb.
Pro vytvoření půdního profilu je vhodné přednostně využít kvalitní zeminu z místních zdrojů, s dobrou úrodností a retenční schopností. Vhodná je kombinace zeminy s komposty, čistírenskými kaly nebo kejdou, podobně jako je tomu např. při rekultivacích skládek odpadu, hald a výsypek, které se svými mikroklimatickými podmínkami značně podobají ekoduktům. Optimální hloubka profilu pro růst stromů je 1 – 1,5 m, povrch by měl víceméně kopírovat tvar původního terénu. V rámci minimalizace nákladů a dimenzí konstrukce může být vrstva půdy ve středu ekoduktu menší cca 30 – 50 cm, což je dostatečné pro růst travin a menších keřů. Drenážní a izolační vrstva oddělující část pro růst vegetace od konstrukce by měla být upravena tak, aby trvale zadržovala určité množství prosakující vody. To je možné např. vytvořením misky – zvednutím okrajů izolační vrstvy. Touto úpravou je také docíleno oddělení vodního režimu svrchních vrstev (důležitá je retence vody) od vodního režimu stavební konstrukce (požadováno maximálně možné odvodnění).
51
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
5.3.2. Vegetační kryt ekoduktu V nepřirozených stanovištních podmínkách na ekoduktech se mohou zdárně vyvíjet obvykle jen náhradní společenstva blízká pionýrským společenstvům osídlujících ekologicky nestabilní volné plochy. Při vytváření souvislých porostů je vhodné využít i efektu světlomilnosti dřevin; rychlerostoucí světlomilné dřeviny vytvoří krycí porost pro cílové pomalu rostoucí dřeviny, které po odrostení potlačí původní přípravný porost. Tento způsob respektující přirozené sukcesní procesy zmenší náklady na údržbu. Navržení vegetačního krytu je řešeno v souladu s technickými podmínkami „TP 99 – Vysazování a ošetřování silniční vegetace“ vydanými Ministerstvem dopravy a spojů v listopadu 1997.
Požadavky: růst v extremních klimatických podmínkách, odolnost proti poškození zvěří, vyloučení hlubokořenných druhů, použití spíše keřů nebo nízkorostoucích druhů stromů. Dle zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. § 15 nesmí silniční vegetace ohrožovat bezpečnost užití pozemních komunikací nebo neúměrně ztěžovat jejich údržbu.
Podle účelu je možné vegetační kryt rozdělit na dva typy:
A) Naváděcí vegetace -
Funkce:
vytvoření
nepropustného
porostu
souběžně s oplocením
nebo
protihlukovou stěnou po okrajích ekoduktu a v přiměřené vzdálenosti i okolo komunikace -
Sortiment dřevin: druhy obsahující hořké či aromatické látky, trnité druhy neatraktivní pro zvěř; jehličnaté druhy plnící naváděcí funkci celoročně: líska obecná (Coryllus avellana), brslen evropský (Euonymus europia), ptačí zob (Ligustrum vulgare), kalina tušalaj (Viburnum lantana), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), řešetlák počistivý (Rhammus catharica), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), hloh (Crataegus sp.), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris)
52
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině -
Diplomová práce
Prostorové uspořádání: v bioskupinách (několik sazenic jednoho druhu blízko sebe) v přiměřeně hustých pásech, v nichž jsou dřeviny schopny do 5 let vytvořit souvislý porost.
B) Clonná vegetace -
Funkce: vytvoření dostatečného krytu vlastního migračního prostoru
-
Sortiment dřevin: dle místních podmínek (LVS) s respektováním mikroklimatu ekoduktu, je vhodné vycházet např. z místních ekotonových stanovišť nebo průseků pod vedením vysokého napětí; javor babyka (Acer campestre), břízy (Betula sp.), topol osika (Populus tremula), střemcha obecná (Prunus padus), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), lípa srdčitá (Tilia cordata), borovice lesní (Pinus sylvestris), dřín obecný (Cornus mas), vrby (Salix sp.)
-
Prostorové uspořádání: větší hustota na okrajích, výsadba v bioskupinách, stromy kombinovat s podsadbou keřů. Spon výsadeb by měl být po okrajích hustší, střed rozvolněný, osázený pouze menšími keři a travinami. Toto uspořádání umožní migrující zvěři lepší rozhled a jistotu, také díky menší vrstvě půdy je možné volit menší dimenze konstrukce ekoduktu, což sníží jeho finanční nákladnost.
B) Pohledová vegetace -
Funkce: začlenění vnější strany ekoduktu do krajiny, estetické působení, snížení vlivu na krajinný ráz, náhrada trávníku (špatně přístupné plochy nesmí být koseny)
-
Sortiment dřevin: kvetoucí druhy dřevin, měnící barvu na podzim, půdokryvné sloužící jako náhrada trávníku, nenáročné na údržbu, preferovat místní druhy; popínavé dřeviny, které zarostou protihlukové stěny: plamének plotní (Clematis vitalba), přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia), růže (Rosa sp.)
-
Prostorové uspořádání: v přiměřeně hustých pásech, v nichž jsou dřeviny schopny do 5ti let vytvořit souvislý porost.
53
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Péče o výsadby: Při správné volbě dřevin nebudou výsadby potřebovat žádnou speciální péči kromě vyžínání trávy jednou ročně a ochraně terminálů proti okusu zvěří. Jako nejvhodnější ochrana jsou u keřových výsadeb chemické repelenty, u poloodrostků a odrostků stromů pak mechanická ochrana do výšky min. 1,5 m. Při důkladné ochraně proti okusu budou mít výsadby možnost a energii se vyrovnat s ostatními stresovými faktory jako je sucho a emise. Ochranu proti okusu je provádět do doby, kdy terminály výsadeb odrostou dostatečně vysoko, aby je zvěř nemohla poškozovat – tzv. zajištěná kultura. Podle technických podmínek TP 99 je vegetace na silničních pozemcích majetkem státu. Výkonem péče a údržby je pověřeno Ředitelství silnic a dálnic a jednotlivá Střediska správy a údržby silnic. Jsou povinni ošetřovat vegetaci tak, aby mohla plnit požadované funkce.
5.3.3. Oplocení Hranu ekoduktu a v přiměřené vzdálenosti i jeho navazující okolí je nutné zabezpečit takovým druhem oplocení, aby bylo zjištěno navádění zvěře na objekt a zabráněno jejich střetu s vozidly. Souběžně s oplocením je nutné vysázet naváděcí zeleň, která po skončení životnosti plotu (cca. 10 let) převezme jeho funkci. Výška a konstrukce plotu musí být vztaženy k druhu migrujícího živočicha a také k výšce sněhové pokrývky. Ideálním řešením oplocení je protihluková stěna z pevného, neprůhledného materiálu, nejlépe ze dřeva. Z její vnější strany je vhodné vysadit popínavé dřeviny, které sníží viditelnost stěny z okolní krajiny. Oplocení je nutné kombinovat s trvalými bariérami proti vstupu drobných živočichů (obojživelníci, plazi, drobní savci, hmyz) do prostoru vozovky, které pro ně představuje atraktivní slunný biotop. Veškeré oplocení musí být navrženo tak, aby zvěř navádělo na objekt. Na vozovku v okolí ekoduktu by bylo vhodné umístit odrazky proti zvěři, které odráží světlo vozidel směrem do stran a tím plaší zvěř.
54
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
5.3.4. Další opatření Monitorovací pás Pro zjištění zpětné vazby, adekvátnosti navržených migračních objektů je nutné ve střední části ekoduktu ponechat nezatravněný pás zeminy o šířce min. 2 m, který bude sloužit pro zachycení stop zvěře.
Zpestření prostředí ekoduktu Na vhodných místech umístit hromady kamenů nebo mrtvého dřeva (např. stromy vykácené v prostoru komunikace) pro vytvoření prostředí pro menší druhy živočichů (obojživelníci, plazi, drobní savci, hmyz).
Silnice přes ekodukt: V případě, že je přes ekodukt vedena přístupová komunikace, např. k lesním nebo polním pozemků je nutné tomto přizpůsobit velikost ekoduktu a uspořádání vegetace. Silnice musí být přes ekodukt vedena jako nezpevněná, např. štěrkopísková, tak aby byla využitelná pro migraci živočichů.
55
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
5.4. Napojení na okolní krajinu V současné době je migrace živočichů řešena pouze stavbou migrační objektů v místě střetu migračních tras s komunikacemi. Realizací migračních objektů (optimalizací mostních objektů) je sice snížen bariérový vliv komunikace, ale není zajištěna její trvalá prostupnost, protože v okolí objektu nejsou přijata žádná opatření upravující možnosti a limity využití krajiny. Cílem těchto opatření by mělo být zabránění takové změně struktury a stavu krajiny, která by narušila nové migrační trasy a znemožnila tak živočichům přístupu k migračnímu objektu. Neusměrněné vyžívání krajiny člověkem tak přináší kromě negativního vlivu na biotu také riziko znehodnocení finančních prostředků vynaložených na stavbu objektu.
Podle rozsahu území lze napojení migračního objektu na okolní krajinu řešit ve 2 úrovních: 1. vytvoření ochranné zóny okolo ekoduktu 2. zajištění širší návaznosti na okolní krajinu stanovením klíčových migračních tras, jejichž zachování je nezbytně nutné pro funkci objektu
5.4.1. Ochranná zóna Ochranná zóna ekoduktu je ekvivalentem ochranných pásem zvláště chráněných území, které je mají za úkol chránit před rušivými vlivy. V ochranných pásmech ZCHÚ lze dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.
Funkce ochranné zóny: zajištění trvalého přístupu k ekoduktu, zvýšení atraktivity a úživnosti prostředí, podpora biodiverzity a migrací živočichů.
56
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Návrh opatření: -
prosazovat postupy vedoucí k dosažení přirozené druhové a prostorové skladby porostů dle stanovištních podmínek nebo alespoň k dosažení větší věkové a prostorové diferenciace porostu
-
trvale prosazovat uplatňování šetrných způsobů hospodaření v lesích ve vazbě na širší ekologické vazby a preferenci mimoprodukčních funkcí lesa. Je přípustný jen podrostní, násečný nebo výběrný hospodářský způsob. Doporučeným
způsobem
reprodukce
je
přirozená
obnova,
vzhledem
ke značnému tlaku zvěře je možné používat kombinovanou obnovu porostu -
zákaz obnovy lesního porostu v oplocenkách
-
zákaz lovu, odchytu a plašení zvěře, zimního přikrmování (soustřeďování zvěře v prostorech ekoduktu, riziko poškození výsadeb okusem)
-
monitoring a kontrola stavu, prevence pytláctví
-
v případě, že přes ekodukt vede přístupová cesta, je bezpodmínečně nutné omezit možnost vjezdu na tuto komunikaci jen na oprávněné osoby (jen osoby obhospodařující lesní či zemědělské pozemky, vykonávající právo myslivosti apod.). Omezení značkou zákazu vjezdu je nedostatečné, je nutné na komunikaci umístit uzamykatelnou závoru nebo řetěz.
-
začlenění ochranné zóny i ekoduktu do honebních pozemků. Dle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. § 17 odst. 4 musí honební pozemky tvořící honitbu spolu souviset. Vybudováním dostatečně velkého migračního objektu je tento požadavek splněn a proto není nutné přiřazovat honební pozemky oddělené komunikací do sousední honitby.
-
na nelesních pozemcích je nutné do ochranného pásma komunikace (100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace, 50 m od osy vozovky silnice I.třídy, atd.) přiřadit i ochrannou zónu migračního objektu a realizovat v ní opatření na zvýšení migračního potenciálu – výsadba naváděcí a clonné vegetace o podobném uspořádání a druhovém složení jako u vlastního ekoduktu
57
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Velikost ochranné zóny Velikost vychází z výpočtu šířky zóny narušené komunikací, která ovlivňuje svoje bezprostřední okolí hlukem, imisemi, osvětlením a vizuálním rušením. Intenzita tohoto efektu je úměrná intenzitě dopravy.
Šířku narušené zóny můžeme odhadnout na základě empirického vztahu (sestaveno na základě údajů práce Miller, Berthold, 1997)7. D = (log I – 2) × š D – šířka narušené zóny na každou stranu od okraje silničního tělesa [m] I – intenzita dopravy (počet vozidel/24 hod) š – šířka silničního tělesa v metrech, a to až k okraji zářezu nebo násypu
Při výpočtu šířky ochranné zóny je nutné vycházet z výhledové intenzity dopravy nejlépe 10 let dopředu. Po této době už bude ekodukt součástí krajiny a jejich vazeb a další zvyšování intenzity a s ní spojené rušivé vlivy nebudou omezovat funkčnost ekoduktu. Například při intenzitě dopravy 32 641 voz./24 hod (průměrná intenzita na našich dálnicích za rok 2006, zdroj ŘSD) a šířce komunikace 50 m dosahuje šířka narušené zóny 126 m na každou stranu komunikace.
Legislativní status ochranné zóny LESNÍ PŮDNÍ FOND – nelze registrovat jako VKP, protože les jako takový je nositelem statusu významného krajinného prvku ze zákona8. Lesní pozemky proto budou přeřazeny z kategorie hospodářských lesů do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí krajinotvornou a potřebné pro zachování biologické různorodosti (zákon o lesích č. 289/1995 Sb., § 8, odst. 2). Správcem zóny bude příslušný orgán státní správy lesů, na území vojenských újezdů pak vojenský lesní úřad.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A OSTATNÍ POZEMKY – vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku s funkcí udržení ekologické stability krajiny a podpory biologické a genetické diverzity. Správce zóny je příslušný orgán ochrany přírody. 7
HLAVÁČ, V., ANDĚL P. (2001): Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. AOPK Praha 2001. 51 s.
8
Zákon ochraně přírody č. 114/1992, § 3, odst. b
58
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Možnosti financování, dotace, náhrady za omezení činnosti v ochranné zóně -
Program péče o krajinu (volná krajina) – Ochrana výsadeb a přirozeného zmlazení
-
Operační program Životní prostředí 6.3. Zlepšování stavu přírody a krajiny – Ochrana výsadeb a přirozeného zmlazení
-
OP ŽP (6.5) - Podpora zeleně v urbanizované krajině
-
OP ŽP (6.3) - Zachování a vytváření krajinných prvků, atd.
5.4.2. Zajištění návaznosti na širší území Účelem tohoto opatření je zajistit funkčnost migračního objektu v širším kontextu krajiny, ochrana biodiverzity a migračních tras živočichů. Opatření spočívá především v aktualizaci původního ÚSES před stavbou komunikace, návrh a realizace nového ÚSES na migračních trasách živočichů a jeho ochrana zapracováním migračních tras do územních plánů. V případě jakéhokoliv záměru, který zasahuje do vylišených migračních tras nebo se nachází v jeho blízkosti* , je nutné vždy vyhodnotit záměr dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Při návrhu nového ÚSES nesmí šířka biokoridorů vycházet pouze na základě současného stavu krajiny (např. z větrolamů a doprovodných porostů vodotečí), je nutné do nich zahrnout i přiměřeně široké okolí pro možnost pozdějších opatření pro zlepšení stavu biokoridorů (nové výsadby podél stávajících porostů). Při aktualizaci ÚSES je nutné zohlednit velikost migračního objektu – pokud je na nadregionálním biokoridoru vybudován nedostatečně velký migrační objekt, lze předpokládat, že reálný význam biokoridoru se zúží spíše na lokální populace živočichů, které si zvyknou tento malý objekt používat. Naopak při realizaci velkého migračního objektu (předimenzovaného) na lokálním biokoridoru je nutné jej hodnotit jako migrační objekt regionálního nebo nadregionálního významu a tomu přizpůsobit návrh ÚSES.
*
nelze přesně definovat co to je blízkosti, závisí to na záměru stavby – např. vysílač může být bez negativního vlivu umístěn při okraji biokoridoru, překladiště zboží (která si mimochodem necháváme stavět na našich nejkvalitnějších půdách) může rušit migraci i na vzdálenost několika stovek metrů
59
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Rozsah území Rozsah území, na kterém budou prováděna výše zmíněná opatření, nelze přesně vymezit. Je třeba vycházet z místní situace, druhů migrujících živočichů a také parametrů migračního objektu. Obecně lze říci, že by opatření pro zachování migračních tras měla platit na všech funkčních biokoridorech a biocentrech, které se dostávají do střetu s pozemní komunikací.
60
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
6. D ISKUZE Řešení migrační prostupnosti krajiny a liniových staveb v současnosti představuje správný a logický krok, který je součástí procesu hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, migrace představující tok informací v krajině umožňuje výměnu genů, tahy na místa pravidelného rozmnožování, potulky za lepšími životními podmínkami, zachování biodiverzity, rovnoměrné využívání prostředí a potravních zdrojů. Tato zdravá kondice krajiny však úzce souvisí s trvale udržitelným rozvojem společnosti a jejím rozumném využívání krajinného prostoru. Neusměrněný růst a vznik staveb ve volné zástavbě mimo zastavěné území (již zmíněná překladiště, průmyslové zóny na zelené louce, paralelní silniční síť) narušuje nejen migrační trasy, ale samotné životní prostředí a možnost volného pohybu zvěře. Přerušení migrační trasy komunikací vyvolává u zvěře stres z nemožnosti volného pohybu, což může ústit ve dvě různé situace. Za prvé zvěř přestane migrovat a místní populace ztrácí mezi sebou kontakt. Druhá situace nastává v případě, kdy jsou migrační zvyky zvěře natolik silné, že pud překoná stres z přeběhnutí komunikace. Úspěšnost přeběhnutí závisí na druhu živočicha, kategorii komunikace a intenzitě provozu. Zde informací o úspěšnosti či spíše neúspěšnosti přeběhnutí mohou být policejní statistiky zahrnující příčiny dopravních nehod. Za roky 2003 – 2006 je každoročně evidováno cca 6 200 – 8 500 nehod se zvěří9. Tato čísla však neodpovídají skutečnosti, protože často není srážka se zvěří vůbec hlášena, řidič většinou zmizí i se sraženou zvěří.
Migrační objekty (ekodukty, estakády, propustky) jsou speciální stavby určené primárně pro zachování migračních tras živočichů při jejich střetu s komunikací. Také mohou být polyfunkční stavbou, kdy kromě migrační trasy převádí také vodoteč, polní cestu, cyklostezku apod. Jejich umístění, typ a velikost vychází ze záměrů migrační studie, jejímž cílem je zjistit druhy migrujících živočichů, současné a potenciální migrační trasy v území dotčeném stavbou komunikace. Na základě výsledků migrační studie nebo požadavků místních orgánů ochrany přírody, v jejichž území je stavba komunikace realizována, jsou navrhovány speciální migrační objekty nebo optimalizovány navržené mostní objekty, tak aby jejich parametry byly dostatečné vzhledem k migračnímu potenciálu okolní krajiny. 9
Hlaváč V., Anděl P.(2008)
61
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Pro zachování migrační trasy však nestačí jen postavit migrační objekt o dostatečných parametrech, také je nutné zajistit péči o něj po přiměřeně dlouho dobu a v jeho okolí přijmout taková opatření, která zajistí jeho trvalou funkčnost v širších krajinných vztazích. Cílem těchto opatření je zabránit takové změně struktury a stavu krajiny, která naruší nové migrační trasy a znemožní tak živočichům přístupu k migračnímu objektu. V konkrétním případě ekoduktu u Dolního Újezda, jsou jeho parametry dostatečné, ale při návrhu nebylo vyřešeno napojení na okolí krajinu legislativním stanovením limitů využití okolí ekoduktu, kde probíhá klasické holosečné hospodaření a obnova lesního porostu v oplocenkách, což značně omezuje jeho funkčnost. Tyto nedostatky v návrzích ekoduktu vyplývají především z nedostatků informací a zkušeností, protože se jedná o nový typ stavby na našem území a návrhy ekoduktu jsou řešeny pouze jako stavba samotná, součástí projektu není komplexní analýza všech přírodních a antropogenních složek krajiny.
62
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
7. Z ÁVĚR Ekodukt na rychlostní komunikaci R35 u Dolního Újezda byl postaven jako první stavba tohoto typu na našem území. Nejedná se však o stavbu určenou čistě pro migraci živočichů, jeho další funkcí je zachování krajinného rázu při průchodu silnice přes zlomový svah Oderských vrchů lemujících Moravskou bránu a převedení přístupové lesní cesty. Při řešení bakalářské a diplomové práce byla stavba ekoduktu označována mnoha adjektivy – „neocenitelná, průkopnická, kontroverzní, nedořešená, zbytečná, nefunkční, plýtvající penězi daňových poplatníků“ a podobně. Většina negativních komentářů narážela hlavně na nevhodné umístění stavby. Volba místa i parametry ekoduktu jsou však naprosto odpovídající danému prostředí a požadovaným funkcím. Při posouzení vhodnosti umístění je nutné na prvním místě zdůraznit význam stavby pro zachování krajinného rázu. V případě, že by byl ekodukt postaven jinde, nacházela by se na jeho současném místě cca 20 m hluboká jizva ve víceméně celistvém lemu kopců okolo Moravské brány narušující pohled z dalekého okolí. Svými parametry splňuje požadavky pro migraci velkých savců, kteří se však v nejbližším okolí nevyskytují a jejich budoucí výskyt nebo migrace jsou zde vysoce nepravděpodobné. Moravská brána je sice důležitým kontaktním místem karpatské a hercynské oblasti a prochází přes ní dálková migrační trasa velkých savců, ale vzhledem ke stavu krajiny, která je přetnuta několika liniovými bariérami (dálnice D47, silnice I. třídy I/47, železniční trať, v blízké budoucnosti se na D47 připojí dálnice D1), nelze předpokládat, že rys, medvěd nebo vlk migrující z Karpat tyto bariéry úspěšně překoná a například přes ekodukt bude pokračovat dále do Jeseníků. Tento stav zde byl již před stavbou silnice R35, mohl být však zlepšen při stavbě dálnice D47, v jejíž trase byl navržen ekodukt a ostatní mostní objekty mohly být optimalizovány pro zvýšení jejich migračního potenciálu. Po zprovoznění dálnice se velmi výrazně snížila hustota provozu na stávající silnici I.třídy na takovou úroveň, která umožňuje její bezpečné překonání (v nočních hodinách je zde prakticky nulový provoz). Při realizaci opatření pro snížení bariérového efektu dálnice D47 by se tak výrazně zlepšila průchodnost Moravské brány i pro migrace velkých savců (jelen, los, medvěd). V průběhu stavby dálnice zde bylo umístěno několik kamer, které monitorovaly migrace živočichů. Protože migrace velkých savců nebyla potvrzena, bylo od stavby ekoduktu upuštěno. Část financí potřebných na stavbu ekoduktu je nyní určeno na kompenzační opatření, náhradu biotopů zničených stavbou.
63
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Výsledky studia fungování ekoduktu u Dolního Újezda -
Umístění a parametry ekoduktu plně odpovídají danému prostředí a požadovaným funkcím, pro které byl vybudován
-
Ekodukt je nepostradatelným objektem pro zachování migrací lokálního až regionálního charakteru
-
Před stavbou ekoduktu byla krajina a územní plány Moravské brány v takovém stavu, který neumožňoval bezkolizní migrace velkých savců, výhledově se tento stav ještě zhorší protažením dálnice D1 od Kroměříže k dálnici D47 (která poté bude přejmenována na D1 – páteřní dálniční spojení Praha – Brno – Ostrava)
-
Při volbě výsadeb nebyla respektována specifika stanoviště na ekoduktu (omezený půdní profil, extrémní klima, tlak zvěře)
-
Nebyla vyřešena návaznost ekoduktu na okolí (aktualizace ÚSES, změna LHP v okolních lesních porostech)
-
přes všechny nedostatky a rušivé vlivy je ekodukt pravidelně využíván mnoha druhy živočichů, místní populace trvale žijící v okolí jsou na tyto rušivé vlivy plně adaptované a vykazují podobnou dynamiku migrací jako před stavbou rychlostní komunikace
Výsledky důležité pro návrhy dalších migračních objektů -
správným navržením ekoduktu lze snížit náklady na jeho stavbu a následnou péči a zároveň zvýšit jeho migrační potenciál
-
je nutné zajistit jejich trvalou funkčnost stanovením limitů využití území, rozsah dotčeného území je závislý na významnosti objektu (pro migrace lokální, regionální…)
-
je nutné zajistit monitoring objektu pro získaní zpětné vazby, vyhodnocení správnosti navržených opatření
64
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
Celou situaci řešení migrační prostupnosti velmi ztěžuje přítomnost mnoha subjektů, kterých se způsob řešení týká. Hlavním subjektem je Ředitelství silnic a dálnic, pod jejichž správu patří veškeré stavební objekty na dálnicích a rychlostních komunikacích, dále pak orgán ochrany přírody, který většinou předkládá prvotní požadavek na stavbu migračního objektu. Při stanovení ochranné zóny a limitů využití území pak vstupuje do hry celá řada dalších subjektů – státní správa lesů, správa zemědělského půdního fondu, správa vodních toků a samozřejmě soukromí vlastníci dotčených pozemků.
Při hledání správného řešení vyhovujícího všem zapojeným subjektům je nutné se v budoucím výzkumu této problematiky zaměřit na detailní řešení těchto 3 základních faktorů ovlivňujících prostupnost krajiny a fungování migračních objektů: 1) biotechnická úprava ekoduktů – volba optimálních parametrů, druhového a prostorového uspořádání výsadeb, velikosti a stáří sazenic, časového harmonogramu výsadby, stanovení péče a údržby výsadeb 2) legislativní stanovení ochranné zóny jako povinné součásti projektu migračních objektů (toto je již mimo působnost ministerstva dopravy jako hlavního investora dopravní infrastruktury, nutné zapojení orgánu ochrany přírody), včetně možností finančních náhrad za omezené možnosti hospodaření 3) ochrana migračních tras a funkčních prvků ÚSES jejich zapracováním do územního plánování
65
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
8. S UMMARY Results of the study of the functioning of the ecoduct near Dolní Újezd -
Location and parameters of ecoduct are responsible to the environment and the required functions for which it was bulit
-
Ecoduct is indispensable objects for local and regional migration of animals
-
Before construction of ecoduct the landscape of Moravian Gate was in the state, which did not allow safe migration of large mammals, this situation will be worse after conection of is motorway D1 with motorway D47
-
By the choosing of planting was not respected specific conditions on ecoduct (limited soil profile, extreme microclimate, the pressure of animals)
-
It was not resolved the continuity of ecoduct to the (change of forest management)
-
despite of all interferences ecoduct is regularly used by many animal species, local populations, which live permanently in the surroundings, are adapted to these interference and show similar dynamics of migration as before the construction of highway
Results important for design of other migratory objects -
the right design of ecoduct can reduce the cost of its construction and aftercare and increase its potential for migration
-
It is neccessary to save thein long-term functioning by setting of landuse limits
-
It is necessary to ensure the monitoring of object for the feedback and the evaluation the accuracy of the proposed measures
66
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
9. L ITERATURA
Diplomová práce
A ZDROJE
Seznam prací vypracovaných autorem diplomové práce na dotčené lokalitě v rámci studia oboru „Krajinářství“ a „Krajinné inženýrství“ na LDF MZLU Brno: 1. Liniová společenstva a ekotonový efekt v okolí ekoduktu na R35 u Dolního Újezda, semestrální práce – předmět Ekologie, květen 2005 2. Zjištění současného stavu vegetace v okolí ekoduktu na R35 (Dolní Újezd), semestrální práce – předmět Fytocenologie a typologie, květen 2005 3. Geobiocenologická charakteristika a návrh ekologické sítě v okolí ekoduktu na dálnici R35 u Dolního Újezda, semestrální práce – předmět Ekologie krajiny, prosinec 2005 4. Migrace živočichů, semestrální práce – předmět Etologie živočichů, prosinec 2005 5. Návrh zásad plánu péče o ekologicky významný segment krajiny, semestrální práce – předmět Ochrana přírody, duben 2006 6. Fungování ekoduktu v krajině, bakalářská práce, obhájeno červen 2006 7. Návrh lokálního systému ekologické stability, semestrální práce – předmět Krajinné a územní plánování, listopad 2008
Literatura: [1]
AMBROS, Z.; ŠTYKAR, J.: Geobiocenologie I. – MZLU v Brně 1999, 1. vydání
[2]
ANDĚL, P. a kol.: Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. – AOPK Praha 2005
[3]
ANDĚL, P. a kol.: Metodické doporučení k posuzování fragmentace krajiny dopravními liniovými stavbami. – MŽP ČR 2005.
[4]
AOPK ČR a EkoCentrum Brno: Chráněná území ČR, Olomoucko, svazek VI.. – Praha 2003
[5]
BALATKA, B. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. – Academia Praha 1988
[6]
BUČEK, A.; LACINA, J.:Geobiocenologie II. – MZLU v Brně 1999, 1. vydání
[7]
CLOUDSLEY-THOMPSON J.: Migrace živočichů.– Albatros 1988
67
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině [8]
Diplomová práce
COST 341: Habitat Fragmentation due to Transportation Infrastructure. – KNNV Publisher, 2003
[9]
CULEK, M. (ed) a kol.: Biogeografické členění ČR. – Enigma, Praha 1996, 2. vydání
[10]
DUFEK J., ADAMEC V., HLAVÁČ V.: Fragmentace lokalit způsobená dopravní infrastrukturou – současný stav v České republice. – COST Praha 2000
[11]
FORMAN, R.; GORDON, M.: Krajinná ekologie. – Academia Praha 1993, 1.vydání
[12]
HLAVÁČ, V., ANDĚL P. (2001): Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. Agentura ochrany přírody a krajiny Praha 2001. 51 s.
[13]
HLAVÁČ, V.; VOLF O.: Migrační studie dálnice D48 – návrh opatření k zajištění průchodnosti stavby pro velké savce. – AOPK ČR 2003
[14]
HROMAS, J. a kol.: Myslivost. – Matice lesnická Písek, 2000
[15]
KOLÁŘOVÁ, D.: Generel lokálního územního systému ekologické stability k. ú. Dolní Újezd. – Ekologické projektování Brno, 1998
[16]
JANOŠKA, M.: Moravská brána očima geologa. Univerzita Palackého v Olomouci 1998, 48 str. ISBN 80-7067-910-7
[17]
LIBOSVÁR, T.: Fungování ekoduktů v krajině, bakalářská práce MZLU Brno 2006
[18]
MÍCHAL, I.: Ekologická stabilita. – Veronica Brno 1994, 2. rozšířené vydání
[19]
Ministerstvo dopravy a spojů, Odbor pozemních komunikací: Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací. – Pragoprojekt, a.s., Praha 1999
[20]
Ministerstvo dopravy a spojů, Odbor pozemních komunikací: Technické podmínky TP 99: Vysazování a ošetřování silniční vegetace. – Silniční vývoj s.r.o. Brno 1997
[21]
Ministerstvo dopravy a spojů, Odbor pozemních komunikací; ŘSD: Technické podmínky TP 180: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. – Evernia s.r.o. 2006
[22]
MORAVEC, J a kol.: Fytocenologie. – Academia Praha 2000
[23]
NĚMEČEK, J. a kol.: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. – Praha 2001
68
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině [24]
Diplomová práce
PRIMACK, R. B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody. – Portál Praha 2001
[25]
PŘŮŠA, E. : Pěstování lesů na typologických základech, 2001
[26]
QUITT, E.: Klimatické oblasti ČSR. - Geografický ústav ČŠAV Brno, Brno 1985
[27]
Referát ŽP Oú Přerov - Životní prostředí v okresu Přerov, Přerov 2000
[28]
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC BRNO – Rychlostní komunikace R35 Stavba 3511 Velký Újezd – Lipník nad Bečvou Dálniční tunel 169,388 – 169,486 km, 1995
[29]
SKLENIČKA, P.: Základy krajinného plánování. – Nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha 2003, 2. vydání
[30]
Sborník příspěvků Beiträge zur JAGD & WILD forschung Bd. 32
Elektronické zdroje: [31]
www.aopk.cz; 10. 4. 2009
[32]
www.mapy.cz; 10.4. 2009
[33]
www.rsd.cz; 10. 4. 2009
[34]
www.selmy.cz
[35]
www.sudop.cz, 10. 4. 2009
[36]
www.uhlu.cz/mapserver; 15. 4. 2009
[37]
lesprace.silvarium.cz: ČERMÁK P., MRKVA R.: Okus semenáčků v honitbě, 3. 4. 2009
[38]
lesprace.silvarium.cz: ČERMÁK P., MRKVA R.: Přirozená obnova pod tlakem zvěře na příkladu NPR Vrapač, 3. 4. 2009
[39]
lesprace.silvarium.cz: ČERMÁK P.: Okus dřevin ve vztahu k jejich zastoupení v obnově, 9. 4. 2009
69
Návrh optimálního fungování ekoduktů v krajině
Diplomová práce
10. P ŘÍLOHY 10.1. Orientační mapa území ................................................................................71 10.2. Letecký snímek území..................................................................................72 10.3. Chráněná území a ÚSES ..............................................................................73 10.4. Migrační trasy živočichů..............................................................................74 10.5. Opatření pro zvýšení funkčnosti migračních objektů ..................................75 10.6. Vývoj růstu výsadeb.....................................................................................76 10.7. Návrh ekoduktu - půdorys............................................................................77 10.8. Návrh ekoduktu – příčný řez středem ..........................................................78 10.9. Fotodokumentace .........................................................................................79 10.10. Ekodukty na území České republiky..........................................................90 10.11. Ekodukty na území Slovenské republiky...................................................95
70