Mýto bez nás Italská policie násilím odvedla imigranty z hranic s Francií Obavy kvůli uzavřeným mostům... 3

PŘEHLED ZPRÁV Mýto bez nás .......................................................................................................................................... 2 Italská policie násilím odvedla imigranty z hranic s Francií ............................................................. 3 Obavy kvůli uzavřeným mostům ......................................................................................................... 3 Hlavní průšvihář veřejných zakázek: Státní fond dopravní infrastruktury ...................................... 5 Rozkopané Česko. Tady se utratí rekordní peníze za opravy ........................................................... 5 Ťok chce odměňovat firmy, které opraví silnice před termínem ...................................................... 6 Ekologický efekt mýtných sazeb opět nastupuje - ve zvýhodněné kategorii Euro VI přibývá kamionů, výběry tak začínají zpomalovat ........................................................................................... 8 Tendr na mýtné může být ideálně už v létě ........................................................................................ 8

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Mýto bez nás elogistika.info

16. 06. 2015

Autor: Martin Felix S blížícím se výběrem nového provozovatele mýtného systému se evidentně zvyšují lobbistické tlaky potenciálních zájemců o dobrý výdělek. V jejich důsledku jsme svědky mnohdy protichůdných prohlášení nejvyšších státních úředníků a ještě podezřelejších mediálních komentářů. Však se také hraje přibližně o 100 miliard, které by měl během deseti let systém vygenerovat. Je zcela nepochopitelné a pro ČESMAD BOHEMIA reprezentující české dopravce i neakceptovatelné, že veřejná debata se vede pouze o zájmech toho, kdo systém má vybudovat a později provozovat, tedy na něm vydělávat, a opomíjeni jsou ti, kdo budoucích 100 miliard mají státu zaplatit, tedy silniční dopravci. Jak velký je to rozdíl v přístupu například od Rakouska. Tam stát, jako dobrý hospodář, má v úmyslu vyhlásit soutěž na provoz již vybudované mýtné infrastruktury. A žádné obavy úředníci nemají. Proč, je nasnadě. Jak by si mohli dovolit „vyhodit oknem“ technologické zařízení, které stálo desítky milionů eur a které je ve stavu nového? (V případě ČR jde zhruba o 6 miliard korun.) Jen proto, aby soutěž byla „neutrální“? ASFINAG, který tendr bude vypisovat, deklaruje mýtný systém nejen jako zdroj peněz, ale snaží se za vybrané finance být dobrým poskytovatelem služeb těm, kteří mýto platí, tedy uživatelům. A německá vláda také prodlužuje kontrakt se stávajícím provozovatelem a nemění systém. Dopravci takové rozhodnutí vítají. Nemusí měnit palubní jednotky, uzavírat nové smlouvy, přeregistrovávat vozidla, učit řidiče i sebe zacházení s novým systémem. Není nutné „pracně vychytávat mouchy“ úplně nové technologie. To jsou všechno momenty, které uživatelé ocení. Takto se má chovat stát vůči daňovým poplatníkům. U nás je to ale naopak. Uživatel (ten, kdo vše platí, v Rakousku říkají zákazník), je až na posledním místě, ten nemá do výběru co mluvit, jen trpně čekat, co mu politici vyberou a pak mlčky platit a platit. Z obav, aby si někdo nemohl stěžovat na údajné znevýhodnění v tendru, mají úředníci/politici problém s definicí jednoznačného zadání. Pomíjí se, kvůli čemu byl systém elektronického mýta budován. Připomeňme si tedy několik zásadních faktů: Mýtným systémem se zpoplatňují dálniční a rychlostní komunikace, které svým uživatelům přinášejí výhody a jejichž vybudování je nákladné. Za ostatní komunikace platí uživatelé formou silniční daně, spotřební daně z pohonných hmot a dalších daní. Je tedy zcela irelevantní uvažovat o zpoplatňování mýtem desítek tisíc kilometrů silnic, které žádný nadstandard neposkytují a na jejich výstavbu a údržbu už silniční doprava přispívá. Mýtné na nich by vedlo naopak jen k odčerpání peněz, které by šly na provoz a kontrolu mýta na těchto silnicích. Mýtné přináší peníze pouze tam, kde se dostatečně jezdí. Je proto opět zbytečná debata o jeho regulační funkci, která se už ukázala jako zcela iluzorní v případě vyšších sazeb v pátek odpoledne. Zabránění objíždění zpoplatněné infrastruktury je navíc řešeno novelou zákona č. 13/1997Sb. která umožňuje zakázat tranzit v místech, kde objíždění hrozí. Jednoduché a levné řešení. Smyslem mýta nesmí být co největší zisk provozovatele mýta. Výběr mýtného musí mít co nejnižší náklady. Je nezbytné, aby se provozní náklady systému pohybovaly okolo 10 % a v žádném případě nepřesáhly 20 %. Tohoto stavu ovšem nesmí být dosaženo účelovým navýšením tarifů. Od vlády, která ve svém prohlášení deklarovala záměr nezvyšovat daňovou zátěž, by zvyšování mýtného byl krok přesně opačným směrem.


2

Italská policie násilím odvedla imigranty z hranic s Francií CT24.cz

16. 06. 2015

Rubrika: Svět

Italská policie násilím odvedla z přechodu Ventimiglia na hranicích s Francií desítky uprchlíků, kteří zde pátý den protestovali proti přísným kontrolám bránícím jim v cestě na sever. Podle italského ministra vnitra Angela Alfana je tato situace důkazem toho, že imigranti nechtějí zůstávat v jeho zemi, která žádá další evropské státy, aby se o část z nich postaraly. Při zásahu, jemuž se řada uprchlíků pocházejících především ze Súdánu či Eritreje bránila, je policie naložila do autobusu Červeného kříže, který je odvezl do uprchlického tábora. Alfano dnes tuto situaci, při níž kvůli nově zavedeným kontrolám musela na hranici zasáhnout italská policie a Řím se dostal do sporu s Paříží, podle agentury AP nazval "políčkem do tváře Evropy". Řada uprchlíků podle něho v Itálii zůstat nechce, a proto by je měly přijmout další země. "Zatím je to problém v jižní Francii," řekl dopisovatel deníku Le Monde Fabrice Martin Plichta s tím, že velké problémy zatím ve velkých francouzských městech zatím nejsou. "Uprchlíci se snaží dostat do Francie všemi způsoby, dokonce i přes Alpy, kde se obnovily staré pašerácké stezky," dodal. O uzavření hranic zatím podle něho francouzská vláda neuvažuje. Navzdory tomu, že Schengenská dohoda umožňuje volný pohyb osob mezi většinou zemí EU, posílila Francie v posledních dnech kontroly na hranicích s Itálií. Nepouští do země imigranty, kteří se pak vracejí do italského vnitrozemí. Až do pondělka podobný postup uplatňovalo i Rakousko. Alfanův francouzský protějšek Bernard Cazeneuve však prohlásil, že nejde o uzavření hranic, ale o kontroly, které schengenská pravidla povolují. "Je normální, že jsou imigranti posíláni zpět do Itálie, neboť je to schengenská země, do které přijeli," prohlásil Cazeneuve. Itálie má kvůli neprůchodnosti hranice problémy s dalšími stovkami uprchlíků, kteří uvízli na nádražích ve snaze odjet ze země a úřady pro ně byly nuceny zřídit nouzové stanové tábory. Problémy se nevyhly ani hranici mezi Francií a Velkou Británií. Běženci v Calais podle sdružení českých automobilových dopravců Česmad Bohemia ohrožují i české řidiče kamionů. Ilegální imigranti se podle sdružení snaží "jakýmkoliv způsobem dostat ukryti v kamionech přes kanál La Manche do Británie". Řidiči kamionů proto už několik let nocují pouze na hlídaných parkovištích na vzdálených místech, kontrolují neporušenost návěsů, v blízkosti přístavu se snaží vůbec nezastavovat, případně spolupracují s celníky v přístavu. "Všechna tato opatření se v posledních dnech stávají nedostatečná a s rostoucím množstvím a agresivitou běženců jde již doslova o život," uvedl Česmad v dnešním prohlášení. Podle TOP 09 by měla Evropská unie poskytovat na řešení migrační krize více prostředků. Zástupci strany se proto téma chystají otevřít příští týden na jednání frakce Evropské lidové strany. Podle nich je čtvrt procenta rozpočtu Unie na řešení problému s uprchlíky málo. Hnutí Úsvit chce kvůli krizi posílit kontroly na českých hranicích, to ale TOP 09 odmítá. "Jakékoli uzavření hranic by ohrozilo Shengenský prostor a mělo by mimořádně vážné ekonomické dopady," myslí si místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Obavy kvůli uzavřeným mostům Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

3

ČT 1

16. 06. 2015

Autor: Jana PEROUTKOVÁ Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka: Dva mosty v Jílovém na Děčínsku se dnes uzavřely kamionům. Důvodem je jejich špatný stav. Silnici, která městem prochází, nákladní auta využívají jako zkratku k dálnici D8. Teď budou muset jezditpřes Ústí nad Labem, které se obává dopravního kolapsu. redaktor: Děčín, půl deváté ráno. Dělníci montují nové značky zakazující kamionům vjezd na mosty v Jílovém. ŘSD před pěti lety spočítalo, že Jílovým projelo 1 400 kamionů denně. Ty se na dálnici D8 teď dostanou pouze přes Ústí nad Labem. Lidé jsou tady bezradní. obyvatelka ústecké čtvrti Neštěmice: Máme tady velký hluk a prach. A jestli tady pojedou kolem kamiony, tak to bude katastrofa. Martin HAUSENBLAS, náměstek primátora Ústí nad Labem: Jednoznačně z toho stavu nejsme nadšení, protože to znamená přetížení Ústí nad Labem, které už zatíženo jest. redaktor: Objížďka se nelíbí ani dopravcům. Zdeněk GERSTNER, Česmad Bohemia: V Jílovém dneska je fabrika, která je zásobená z Německa, čili to pro dopravce může být problém, že bude muset objíždět tu trasu. redaktor: Nejhorší zácpy policie čeká na kruhovém objezdu pod Větruší v centru města, kudy už nyní jezdí auta v kolonách kvůli nedostavěné D8. Jiří UŠÁK, ředitel dopravní policie Ústeckého kraje: Předpokládáme, že některé situace budeme muset řešit i ručním řízením křižovatek. redaktor: Podle některých odborníků mělo ŘSD řešit stav mostů dříve. Jan ŠTEFAN, dopravní expert: Stát zaspal. V momentě, když už má špatný technický stav mostku, už musí přistoupit k projektování, k úpravám. Jan RÝDL, mluvčí ŘSD: S ohledem na přidělované objemy finančních prostředků do přípravy staveb a souvisejícím očekáváním řešení dálničního přivaděče nebylo možné dřív k té projekční přípravě přistoupit.


4

redaktor: ŘSD počítá s tím, že nové mosty v Jílovém postaví až za dva roky. Do té doby budou muset lidé v Ústí příval kamionů vydržet.

Hlavní průšvihář veřejných zakázek: Státní fond dopravní infrastruktury hlidacipes.org

16. 06. 2015

Autor: Robert Břešťan Přes devadesát státních úřadů a institucí a jejich veřejných zakázek prověřilo Centrum aplikované ekonomie. Největší problémy má Státní fond dopravní infrastruktury, Národní technická knihovna a ministerstvo průmyslu. Na opačném pólu jsou Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, Národní ústav pro vzdělávání a Úřad vlády (kompletní výsledky v tabulce níže). Podle hodnocení podřízených institucí vzniká pak i celkový výsledek pro jednotlivá nadřízená ministerstva. Hodnocení vychází z takzvaného zIndexu – nástroje, který podle 11 různých kritérií spojených s veřejnými zakázkami porovnává praxi různých zadavatelů. Na základě veřejně dostupných dat měří, jak konkrétní zadavatel postupoval transparentně, hospodárně a zda mu nevznikala korupční rizika. Zahrnuje například to, kolik zakázek se otevřeně soutěží a kolik jich úřady naopak zadají přímo, kolik zájemců se obvykle do tendru hlásí, jak kvalitně jsou veřejné zakázky připravené a zda je či není hlavním kritériem cena. "Dobrá praxe se nedá vepsat do zákona. Dá se ale napsat do metodiky například to, že jednací řízení bez uveřejnění se nemá používat a pokud ano, musíte to umět řádně zdůvodnit a vysvětlit. Když se někde takto zadává až 40 procent zakázek, je to zvláštní," podotýká hlavní autor analýzy, ekonom Centra aplikované ekonomie Jiří Skuhrovec. "Není možné jednoduše říct, že průměr 55 % je špatný, ale že 65 % už ujde. Číslo zIndexu je popis současného stavu a zároveň vzkaz politikům, aby to změnili. Nyní ještě neříkáme, že za stav může konkrétní politik, ale zIndex budeme dělat znovu za dva roky a to už ta politická odpovědnost už bude jasná," dodává Skuhrovec.

Rozkopané Česko. Tady se utratí rekordní peníze za opravy aktuálně.cz


16. 06. 2015

5

Ministerstvo dopravy dá letos přes 40 miliard korun na výstavbu nových dálnic a hlavních silnic a také na jejich rekonstrukce. Podívejte se, kde všude se bude letos opravovat. Motoristy letos a také příští rok čeká rozkopané Česko. Na opravy dálnic, rychlostních silnic, ale i tras v regionech jde mimořádně víc peněz - celkem přes 40 miliard. Většinou jsou to peníze, které se loni nepodařilo utratit. Ředitelství silnic a dálnic i kraje proto masivně obnovují. Ministr dopravy a policisté se dokonce obávají, jestli se to s rozsahem chystaných uzavírek nepřehnalo. Například v blízkosti klíčové tepny D1, kde se budou kromě dálnice rekonstruovat i přilehlé silnice, po kterých lze objet případný problém na autostrádě. "Hlavně v létě bude problém dé jedničku objet," říká ministr dopravy Dan Ťok. Cestování autem po Česku tak bude o prázdninách vyžadovat od motoristů velkou trpělivost. Podívejte se na mapy jednotlivých krajů, kde všude na vás budou v létě a ve druhé polovině roku číhat dopravní omezení.

Ťok chce odměňovat firmy, které opraví silnice před termínem lidovky.cz

16. 06. 2015

Rubrika: Doprava

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce stavebním firmám dávat bonusy za to, že zvládnou práce na silnicích před termínem. Důvodem jsou četné uzavírky na silnicích, které souvisejí s větším množstvím peněz určených na jejich opravy, a potíže, které to způsobuje motoristům. Zároveň úřad zvažuje kvůli posledním mírným zimám zkrátit zimní technologickou přestávku, během níž se práce na silnicích přerušují. Během letoška chce úřad opravit 80 kilometrů dálnic a dalších 640 kilometrů rychlostních silnic a silnic první třídy. Motivační bonusy pro stavební firmy by se mohly objevit v nových smlouvách. "Bavíme se o tom, jak do smluv dostat institut, jak firmy motivovat k rychlejší práci, že by tam byl například nějaký bonus za rychlejší provedení," uvedl Ťok. Zopakoval požadavek, aby u významnějších staveb bylo smluvně zajištěno, že stavební firmy budou na opravách pracovat nepřetržitě sedm dní v týdnu. Celkem má letos do oprav silnic směřovat zhruba 10,2 miliardy korun, což je ve srovnání s loňským rokem výrazně více. Nárůst o zhruba 4,4 miliardy korun je způsobený penězi, které ministerstvo slíbilo převést na jednotlivé kraje, aby mohly opravit komunikace druhé a třetí třídy. Částka na opravy silnic první třídy, dálnic a rychlostních silnic je zhruba totožná s loňskem. Dálnice a rychlostní komunikace by se podle ministra měly opravovat za provozu. Dálnice by měly být vždy průjezdné ve dvou zúžených pruzích v každém směru a rychlostní komunikace v jednom pruhu tam dvou pruzích opačným směrem. Zároveň podle něj ministerstvo koordinuje opravy tak, aby nebyla opravována například dálnice a zároveň s ní i souběžná komunikace nižší třídy, která by jinak mohla sloužit jako objízdná trasa. Opravy silnic první, druhé a třetí třídy nicméně povolují jednotlivé kraje, dodal.


6

Na opravy silnic první třídy a rychlostních komunikací je pro letošek vyčleněno 4,5 miliardy korun, uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa. Pro 209 zakázek za 1,6 miliardy korun už ŘSD našlo zhotovitele a u dalších 104 zakázek za zhruba 2,8 miliardy ředitelství stavební firmy vybírá v otevřených soutěžích. Pro opravy dálnic je pak vyčleněno dalších 1,3 miliardy korun. Vybraného zhotovitele má ŘSD u zakázek za 623 milionů korun a zakázky za další zhruba dvě miliardy vypisuje. Větší objem zakázek v tendrech je dán skutečností, že ředitelství silnic organizuje soutěže už na stavby připravené pro příští rok, dodal Kroupa. Do sumy vyčleněné na opravy dálnic se nepočítá rozšiřování dálnice D1, které ministerstvo dopravy označuje jako modernizaci.

Evropa z kamionu. Reportér iDNES.cz dorazil do francouzského Calais mfdnes.cz

16. 06. 2015

Nadává na ně většina tuzemských řidičů, vlastně ale jen zlomek si dovede představit, co práce řidiče kamionu obnáší. Reportér iDNES.cz se proto rozhodl strávit několik dnů v kabině kamionu, aby mohl pořídit on-line "deníček" pohledem kamioňáka. "Jsme v Calais. Před přístavem nám pod kola házeli uprchlíci i klacky, aby nás donutili zastavit," hlásil v úterý ráno. V pondělí ve čtyři ráno nasedl reportér iDNES.cz Michal Bělka do jednoho ze tří kamionů společnosti Zdemar, které ze severočeských Chabařovic míří s nákladem do Velké Británie. A zároveň spustil online deník z kabiny vozu. Krátce před pátou malá karavana opustila české území. "Cesta po Německu zatím ubíhá plynule," hlásil v pondělí kolem sedmé ráno reportér. Přes den nakonec ".výprava" přejela Německo, Holandsko a nakonec zaparkovala v Belgii. Redakce se pro cestu rozhodla ze dvou důvodů. Chtěla, aby jeden z reportérů mohl zprostředkovat to, co prožívají denně tisíce řidičů kamionů po celé Evropě. Reportér nikdy takovým způsobem necestoval a zároveň pokládá řidičům některé dotazy, které se objevují v diskuzi pod tímto textem. Jeden ze čtenářů se například ptal na spotřebu. "Když jezdíš s tímhle naplno, tak 30 až 32 litrů na 100 kilometrů. Což je dobrý," řekl reportérovi iDNES.cz řidič Martin Matoušek ze společnosti Zdemar, která nás na cestu vzala. Cesta byla motivována i situací ve francouzském Calais, kde imigranti začali napadat kamiony mířící do Velké Británie. Stalo se to i Martinu Matouškovi. "Na celém tom úseku (na přivaděči k přístavu v Calais, pozn. red.) se pohybovaly skupiny tak po dvaceti, třiceti. Lidé neorganizovaně běhali mezi auty a snažili se nějakým způsobem dostat dovnitř nebo na auto. Kamkoli, aby se schovali a projeli do Anglie," řekl začátkem června Matoušek. "Když máš smůlu, chytneš je třeba už v Bruselu," popsal situaci i během pondělní akce. Uprchlíci z Afriky podle něj navíc v poslední době začali pronikat dokonce i na hlídaná parkoviště, kde byli řidiči donedávna v bezpečí.


7

To se potvrdilo i v úterý brzy ráno, kdy trojice kamionu dorazila do Calais. "Průjezd koridorem k přístavu byl poněkud dramatičtější. Někteří uprchlíci nám házeli pod kola kužely a klacky, aby nás donutili zastavit. Ale projeli jsme," hlásil v úterý před čtvrtou ráno reportér iDNES.cz. S kamionem, který ho dopravil až na francouzské pobřeží, se podle plánu vrátí i zpět do Česka. V Calais mezitím, co budou řidiči ve Velké Británii, navíc pořídí reportáž přímo z obrovského tábora, ve kterém čeká několik set uprchlíků. Tu server zveřejní v průběhu týdne.

Ekologický efekt mýtných sazeb opět nastupuje - ve zvýhodněné kategorii Euro VI přibývá kamionů, výběry tak začínají zpomalovat eulog.cz

16. 06. 2015

Tradičně slabší velikonoční duben znamenal pokles vybraného mýta proti předchozímu měsíci na 809 milionu korun,“ říká Jan Kroupa, generální ředitel ŘSD. Přesto byl duben v meziročním srovnání silnější o více než 10 procent. Naplno se ale začíná projevovat ekologický efekt mýtných sazeb. Při lednovém zvýšení mýtných sazeb vznikla nová tarifní skupina pro vozidla s motory šetrnými k životnímu prostředí v emisní třídě Euro VI a EEV, které platí v Česku za kilometr nejméně. A protože rychle roste podíl takto zvýhodněných vozidel na celkových platbách mýta, ty přestávají růst. Stejný ekologický efekt ŘSD zaznamenalo v minulých letech, kdy byla tou preferovanou skupinou vozidla s motory v tehdy nejekologičtější emisní třídě Euro V. Ekologický efekt nejlépe demonstruje vývoj ukazatele „průměrná korunová hodnota transakce“. Mýtná transakce je každý jednotlivý průjezd palubní jednotky pod mýtnou branou a zachycuje skutečný počet kamionu na tuzemských silnicích. Od roku 2012 průměrná korunová hodnota transakce klesala (viz Tab. 1), což způsoboval rostoucí podíl zvýhodněných vozidel Euro V na vybraném mýtu – tedy stále vetší počet kamionů platil snížené mýtné. Tento trend se zastavil letošním lednovým zvýšením mýtných tarifu, které dopadlo i dříve zvýhodněné Euro V. Průměrná cena jedné transakce tím vyskočila až na 24,50 Kč. Přibývající počet vozidel v nové zvýhodněné kategorii Euro VI však trend začal znovu obracet, březnová průměrná hodnota transakce je 24,26 Kč, poslední dubnová už dokonce jen 23,88 Kč. Právě podíl skupiny uživatelů s Euro VI či EEV na platbě mýta roste od zavedení nové kategorie každý měsíc až na současných 21,2 procent (viz Tab. 3). Celkem stát za 100 měsíců provozování elektronického mýta získal 61 miliard korun. Od sumy je třeba odečíst náklady na výstavbu mýtného systému, cca 3,4 mld. Kč bez DPH, které byly investovány jednorázově. Každý rok pak platí stát provozní náklady zhruba 1,9 mld. korun bez DPH provozovatelskému konsorciu firem Kapsch, CSOB, O2, HP, Eltodo nebo AŽD Praha. Míra provozních nákladu českého mýta se tedy pohybuje mezi 18 a 22 %. Její výši ovlivňuje tarifní politika státu, délka zpoplatněné sítě, hustota kamionové dopravy, ale i předepsané parametry systému, jako je například počet distribučních míst či další komfort pro uživatele.

Tendr na mýtné může být ideálně už v létě dnoviny.cz


16. 06. 2015

8

Ministerstvo dopravy chce vypsat výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému ještě letos v létě, ideálně souběžně s červencovým termínem, kdy má základní parametry soutěže představit vládě. Minulý týden na setkání s novináři to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Úřad potřebuje mít nového dodavatele vybraného do konce příštího roku, kdy končí smlouva se stávajícím poskytovatelem, společností Kapsch. Posunutí termínu na letošní léto z původně avizovaného začátku příštího roku souvisí se snahou ministerstva vybrat nového provozovatele v jednacím řízení, které bývá časově náročnější. Výhodou je podle ministra to, že úřad během řízení se zájemci průběžně diskutuje, což by mělo vyloučit rizika následného napadání soutěže u antimonopolního úřadu. Zároveň připustil, že časový harmonogram je napjatý, dá se ale stihnout. Součástí informačního materiálu pro vládu by kromě základních parametrů soutěže měla být i představa rozsahu zpoplatněné sítě. Dosud úřad prosazoval zachování současného stavu, kdy jsou zpoplatněny dálnice, rychlostní silnice a část silnic první třídy s možností dalšího rozšiřování na komunikace první třídy. To ale dlouhodobě kritizuje ČSSD, která prosazuje možnost rozšířit platbu i na krajské silnice nižších tříd. Úřad proto zadal studii ekonomické efektivity, kterou by do léta mělo vypracovat ČVUT. Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a části silnic 1. třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. Úřad nyní s firmou jedná o součinnosti pro hladký přechod na nového provozovatele, pokud by tato společnost nezvítězila v chystané soutěži. Ministerstvo dopravy již poslalo provozovateli společnosti Kapsch desítky stran otázek na technickou dokumentaci k mýtnému systému a konkrétní požadavky na součinnost firmy se státem pro přípravu výběrového řízení na nového provozovatele. Nezbytnou pomoc ze strany soukromé firmy při přípravě tendru ministerstvo přiznalo začátkem letošního roku. Seznam požadavků je ale prvním hmatatelným krokem, který v jednání dosud úřad učinil. Materiál, který úřad firmě Kapsch odeslal, obsahuje v padesátistránkové příloze soupis konkrétních jednotlivých součástí systému s výzvou, zda může resort informace o něm poskytnout v rámci připravovaného výběrového řízení případným uchazečům o provoz výběru mýta. Dále má materiál obsahovat návrh jednání o způsobu předání těchto informací a rovněž o dohodě na zaškolování budoucích pracovníků mýtného systému. Mýtné brány by do budoucna měly také sloužit i k postihování řidičů nedodržujících povolenou rychlost nebo pro účely vysokorychlostního vážení kamionů. Problémy s nebezpečným překračováním povolené rychlosti vidí ministerstvo dopravy především v místech stavebních uzavírek na dálnicích. O technických možnostech upravit brány, které slouží jako kontrolní při placení mýtného, pro účely průběžného měření rychlosti už úřad podle Dana Ťoka jednal se společností Kapsch. S měřením rychlosti se podle ministra může začít prakticky ihned u kamionů, protože kontrolu jejich pohybu pomocí mýtných bran podle ministra už v současnosti umožňuje stávající legislativa. Možnost využít brány k monitorování pohybu i osobních vozidel zadalo ministerstvo vypracovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které spravuje silniční síť. Právě ŘSD už v minulosti uvádělo, že nedodržování povolené osmdesátikilometrové rychlosti v místě uzavírek na D1 už stálo život několik jejích pracovníků, kteří se v místech pohybují. Použití klasických mobilních radarů v těchto místech je podle Dana Ťoka zatím problematické, protože se nedaří pokuty za rychlou jízdu efektivně vybírat. S tím by měly takzvané kontrolní mýtné brány vybavené mimo jiné citlivými kamerami výrazně pomoci. Zavádění moderních technologií pro řízení a kontrolu silničního provozu vyplývá mimo jiné i z akčního plánu, který v polovině dubna schválila vláda a který do roku 2020 předpokládá vynaložení více než 20 miliard Kč do těchto technologií. Kromě postihování hříšníků překračujících povolenou rychlost by tyto systémy, jako jsou například inteligentní dopravní značky, měly rovněž pomáhat s předcházením Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

9

vzniku kolon a včas řidiče informovat o možnosti objížďky nebo by měly umět předvídat například hrozící sesuvy půdy.


10

Mýto bez nás Italská policie násilím odvedla imigranty z hranic s Francií Obavy kvůli uzavřeným mostům... 3

Recommend Documents