Mýtné pro dodávky: Kraje se obávají zhoršení silnic

01_mh0709

21.7.2009 14:04

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY

ČERVENEC 2009

ZAOSTŘENO NA INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

HLAVNÍ TÉMA LOGISTIKA

Autobusy na plyn

Řízení národní dopravy

4

Tipy na víkendové výlety

9

12–13

Mýtné pro dodávky: Kraje se obávají zhoršení silnic OD PŘÍŠTÍHO ROKU ZAČNE ZŘEJMĚ PLATIT NOVELA SILNIČNÍHO ZÁKONA. POČÍTÁ S TÍM, ŽE SE ZAVEDE MÝTNÉ PRO AUTA NAD 3,5 TUNY. ZÁKON UMOŽNÍ TAKÉ ZDRAŽOVAT MÝTNÉ PŘES DEN TAK, ABY STÁT MOHL REGULOVAT POČET KAMIONŮ NA DÁLNICÍCH. Morava – Máme strach o na‰e silnice. Takov˘ je vzkaz krajÛ a obcí zákonodárcÛm, ktefií zfiejmû schválí novelu silniãního zákona. Platit by mûla uÏ od pfií‰tího roku. Zavede m˘tné pro dodávky nad tfii a pÛl tuny. Doposud stát zpoplatÀoval pouze kamiony a autobusy nad dvanáct tun. TûÏká auta se tak podle zástupcÛ krajÛ a mûst pfiesunou na silnice niωích tfiíd. Jejich strach je oprávnûn˘: Na ãesk˘ch silnicích jezdí více neÏ ‰edesát tisíc aut, která do vymezené kategorie spadají.

„Samozfiejmû, Ïe budeme ‰etfiit a budeme jezdit po silnicích niωích tfiíd. Pokud budeme muset jezdit po dálnici, zdraÏíme minimálnû o deset procent,“ fiíká Michal Hack z brnûnské firmy AB–TRANSPEX–STùHSERVIS. Podle mluvãího svazu dopravcÛ âESMAD Martina Filipa se ale regiony obávat nemusí. „ObjíÏdûní zpoplatnûn˘ch úsekÛ se ãasto démonizuje. KdyÏ se spustilo m˘tné, dopravci objíÏdûli trasy jen v jednom procentu pfiípadÛ. Teì to nebude jiné. Navíc dodávky po okresních silnicích uÏ jezdí i nyní,“ myslí si Filip. Filipovi vadí jiná vûc. Podle nûj ministerstvo dopravy nepfiesvûdãilo dopravce o tom, Ïe pro stát bude roz‰ífiení systému v˘hodné.

„Chceme znát anal˘zu, ze které by vypl˘valo, Ïe je elektronické m˘tné v˘hodnûj‰í neÏ známka. Navíc poslanci zvedli ruku ve ‰patn˘ ãas. V dobû krize dopadne zdraÏení dopravcÛ na v‰echny obory,“ dodává Filip.

Stát vydělá dvě stě milionů korun Proti jeho slovÛm se brání ministerstvo dopravy. „Na m˘tném vydûláme aÏ dvû stû milionÛ korun. Navíc plníme nafiízení Evropské unie,“ fiíká mluvãí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Zákon podporují

také firmy, které jezdí s kamiony a dívají se na to, jak mají jejich konkurenti lep‰í ceny. Napfiíklad firma, která pfieváÏí náklad z Prahy do Brna, za jednu cestu zaplatí témûfi 450 korun. Za mûsíc tak zaplatí skoro devût tisíc korun. Dodávky nad 3,5 tuny pfiitom platí za vinûtu osm tisíc korun roãnû. „Jsme rádi, Ïe koneãnû budou platit i malé dodávky. Teì je systém nespravedliv˘. Roãnû zaplatíme na m˘tném aÏ milion korun, zatímco jiní to mají jen za cenu známky,“ tvrdí Tomasz Bia∏oƒ z ostravské zelináfiské spoleãnost Bia∏oƒ. Jiní dopravci zase ale upozorÀují na to, Ïe stát se chová pfiíli‰ zkostnatûle. „KdyÏ uÏ musíme platit m˘to, tak bychom ale mûli platit aÏ poté, co sluÏbu vyuÏijeme. A ne pfiedem ve formû kreditu. Jiné firmy nám totiÏ ãasto platí aÏ po mûsíci splatnosti a my jsme pak v tûÏké situaci,“ upozornil jednatel spoleãnosti Bohemia Cargo Jan Kuãera.

VYBRANÉ NAVRHOVANÉ NOVINKY V SILNIČNÍM ZÁKONĚ ■ Zavedení mýtného pro auta nad 3,5 tuny ■ Různé sazby mýtného podle denní doby ■ Zrušení odvolání se na osobu blízkou ■ Na vybraných úsecích bude povolená rychlost 160 km/h ■ Zrušení zákazu předjíždění na křižovatce ■ Povinné reflexní vesty pro každého ■ Telefonování a nerozsvícená světla nebudou přestupky

Dopravci: Budeme si krátit cestu „Obáváme se toho, Ïe se pfiesunou tûÏké automobily mimo zpoplatnûné úseky. Samozfiejmû, Ïe budou chtít dopravci sniÏovat náklady. To bude znamenat ohromné zatíÏení pfiedev‰ím krajsk˘ch silnic. Trpût bude fiada mûst a obcí,“ fiíká pfiedseda Asociace krajÛ Michal Ha‰ek. Za jeho slovy stojí i starostové. „KdyÏ se zavedlo m˘tné pfied dvûma lety, zaznamenali jsme velk˘ nárÛst kamionÛ, které si pfies na‰i obec krátily cestu. Teì pfies Velk˘ Beranov projede devût tisíc vozidel dennû a oãekáváme, Ïe se poãet po zmûnû zákona je‰tû zv˘‰í. Nás to bude stát samozfiejmû peníze, které nám nikdo nezaplatí,“ fiíká starosta Velkého Beranova Milo‰ Musil. Jeho obavy potvrzují i samotní dopravci. V dobû krize, kdy musí ‰etfiit kaÏdou korunu, chtûjí pfieÏít hlavnû díky nízk˘m cenám.

Logistické firmy v krizi

IDS: Rozdíl mezi kraji

Platina je nový problém

70 obcí pod vodou

Vyberte si dobré víno

Logistick˘ trh se mûní ze dne na den. Malé firmy jsou v ohroÏení, velké musí zlevÀovat. Pro jejich zákazníky je nyní nejdÛleÏitûj‰í cena. Evropsk˘ logistick˘ trh klesl asi o ‰est procent. „Od poãátku roku jsme se pot˘kali s poklesem v pfiepravních sluÏbách mezi dvaceti aÏ pûtadvaceti procenty. Sklady máme sice plné, ale obrátkovost zboÏí je poloviãní,“ potvrzuje Jan Kuãera ze spoleãnosti Bohemia Cargo. Podle odborníkÛ nastává doba katarze a restrukturalizace odvûtví. „Svûtlo na konci tunelu ale zatím rozhodnû nevidím,“ fiíká Zdenûk Úfiedníãek z Vysoké ‰koly logistiky OPS v Pfierovû. Podle Kuãery ze Svazu spedice a logistiky se tlak na cenu odráÏí na kvalitû poskytovan˘ch sluÏeb a spolehlivosti.

Zatímco v Jihomoravském kraji je do integrovaného dopravního systému zapojeno více neÏ pût set obcí, ve Zlínském jsou to pouze ãtyfii. Na Vysoãinû nemají propojenou vefiejnou dopravu vÛbec. Podle právníka Petra Îídka z kanceláfie Rowan Legal by mûla b˘t pfií‰tí rok vefiejné dopravû fiízené kraji i mûsty naklonûná i nová legislativa.

Jihomorav‰tí vûdci zkoumají, jak˘ dopad má na Ïivotní prostfiedí odûr platiny z automobilov˘ch katalyzátorÛ. Podle nich se mnoÏství tohoto nebezpeãného kovu zvy‰uje. Problémem tak uÏ není olovo, které Evropská unie zakázala pfied devíti lety, ale mÛÏe jím b˘t tento vzácn˘ kov. „Není v‰ak zcela jasné, jaké problémy to do budoucna pfiinese,“ fiíká v rozhovoru pro Moravské hospodáfiství fieditel v˘zkumného pracovi‰tû Masarykovy univerzity RECETOX profesor Ivan Holoubek. Centrum RECETOX se zab˘vá takzvan˘mi perzistentními látkami. To jsou ‰kodliviny, které zÛstávají v pfiírodû velmi dlouho. Jejich vliv mohou pocítit Ïivoãichové nejen v místû, kde se vytváfiejí, ale i na opaãné polokouli. Rozhovor na stranû 9

Niãivé povodnû na Moravû zasáhly témûfi sedmdesát obcí. Zemfielo pfii nich jedenáct lidí, stovky rodin zÛstaly bez domova. Pfiiná‰íme vám pfiehled tûch, které byly zasaÏeny nejvíce. „Je to beznadûj, nemûl jsem moÏnost zasáhnout,“ fiíká starosta Jeseníku nad Odrou. V Jeseníku na Novojiãínsku podlehlo na následky bleskov˘ch povodní pût lidí. âtûte na stranû 10

Vlastní pocity jsou pfii koupi vína tím nejdÛleÏitûj‰ím. I kdyÏ byste si mûli nechat poradit od odborníka, mûli byste b˘t vÏdy ostraÏití. Cena ani krásná etiketa s oznaãením „‰ampion“ nemusí vÏdy znamenat, Ïe se víno hodí k va‰í povaze a Ïe vám bude chutnat. „I kdyÏ vám nûkdo doporuãí nûkteré víno jako jedineãnou koupi, nekupujte hned desítky lahví. K ãemu by vám byl sklep pln˘ vína, které by vám nechutnalo a v momentû, kdy by pfii‰li va‰i pfiátelé nebo obchodní partnefii, ãekali byste, co na dané víno fieknou. KaÏd˘ totiÏ pozná, Ïe mu nabízíte víno o kterém nejste pfiesvûdãeni, Ïe je dobré,“ radí v nové rubrice o vínû sommeliér vinafiství Kovacs Antonín Baranovsk˘.

Více na stranû 3

âtûte více na stranû 6 a 7

Foto: âeské dráhy

Více na stranû 14

02_mh0709

21.7.2009 12:43

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 2

MÝTNÝ SYSTÉM

AKTUÁLNĚ

Silnice nižších tříd jsou bez poplatku

AKTUÁLNĚ

NA VSETÍNSKU VYROSTE NOVÁ ROZHLEDNA

Síť zpoplatněných komunikací od 1. ledna 2009

TEPLÁRNY OPRAVILY TURBÍNU

dálnice Vsetínsko – Na kopci Vartovna na pomezí obcí Seninka, Jasenná a Liptál zaãala stavba zbrusu nové sedmatfiicet metrÛ vysoké rozhledny. Z Vala‰ska tak bude pfii dobré viditelnosti nádhern˘ rozhled aÏ do Tater. Rozhledna na Vartovnû bude stát necel˘ch osm milionÛ korun. „Devadesát procent nákladÛ by mûlo b˘t hrazeno z evropské dotace, bohuÏel se ale zatím pot˘káme s administrativními prÛtahy, coÏ má pro nás, jako pro malou obec s nízk˘m rozpoãtem, negativní vliv na plynulé financování stavby. Vûfiím ale, Ïe v‰e dobfie dopadne a stavba bude dokonãena podle harmonogramu, tedy v fiíjnu,“ uvedla starostka Seninky Marie ¤ezníãková.

rychlostní silnice silnice

OSTRAVA

35 Mohelnice

Bohumín

1

Bravantice

OLOMOUC

56

58

Český Těšín

35

1

JIHLAVA

46

Lipník n/B

Přerov

48

Příbor

48 11

47 Mosty u/J

BRNO

Vyškov

Kroměříž 1

Otrokovice 55

52

ZLÍN

Pohořelice

BOHUMÍN OPRAVUJE HRANIČNÍ MOST Bohumín – Bohumínské námûstí Svobody se po letech opût propojí se star˘m hraniãním mostem, na kter˘ se vrátí i osobní automobily. Práce na znovunapojení mostu na námûstí právû zaãaly a zdej‰í radnici pfiijdou na témûfi ‰est milionÛ korun. Ve spolupráci se sousedními Krzyzanowicemi v Polsku má v‰ak mûsto moÏnost získat aÏ pût milionÛ korun z evropsk˘ch fondÛ pro pfieshraniãní spolupráci. Automobily by po mostû mohly znovu jezdit uÏ letos v listopadu.

INFOCENTRUM V ZÁHLINICÍCH Záhlinice (Zlínsko) – Nové informaãní centrum otevfielo v Záhlinicích na Zlínsku ¤editelství silnic a dálnic. Informovat by mûlo pfiedev‰ím o v˘stavbû rychlostních silnic R49 a R55. „Uvûdomujeme si jak moc je dÛleÏitá informovanost obyvatel, ktefií kolem na‰ich staveb Ïijí,“ fiíká fieditel Závodu Brno ¤SD Pavel DoleÏal. Lidé se zde mohou o v˘stavbû úsekÛ informovat, pokládat své dotazy a prohlédnout si ve‰kerou projektovou dokumentaci staveb. Informaãní centrum je pfiipraveno i na rozsáhlej‰í dotazy z oblasti dopravní infrastruktury na celé Moravû.

2

Brno – Teplárny Brno dokonãily generální opravu plynové turbíny v provozu âerven˘ ml˘n. Turbína se vrátila zpût do Brna po témûfi tfiímûsíãní náv‰tûvû Berlína, kde na její opravû pracovali odborníci spoleãnosti Siemens. Bûhem opravy byly nejdÛleÏitûj‰í ãásti plynové turbíny vymûnûny za nové nebo repasovány. „Cílem generální opravy bylo pfiipravit toto sloÏité zafiízení na dal‰í ‰estiletou provozní periodu,“ uvedl v˘robní fieditel Tepláren Brno Václav Klíãník. Provoz âerven˘ ml˘n je jeden ze záloÏních zdrojÛ elektrizaãní soustavy âeské republiky. Pomáhá s udrÏením rovnováhy tokÛ elektrické energie v pfienosové soustavû v prÛbûhu letního období. V topném období vyrábí tepelnou a elektrickou energii.

52

Mikulov Lanžhot

Pfiehled zpoplatnûn˘ch úsekÛ silnic a dálnic na Moravû Zdroj: MYTO CZ

O patnáct procent méně z mýtného KAMIONŮ NA SILNICÍCH KVŮLI KRIZI UBÝVÁ. FIRMA KAPSCH VYBRALA Z MÝTNÉHO O PATNÁCT PROCENT MÉNĚ NEŽ LONI. STÁT BUDE SOFTWARE A MÝTNÉ BRÁNY SPLÁCET JEŠTĚ SEDM LET. KdyÏ se státní úfiedníci podívali první t˘den v lednu na v˘sledky v˘bûru m˘tného, musela jim spadnout brada. KvÛli zaãínající krizi v Evropû klesly zakázky dopravcÛm, a ti pak ménû jezdili po ãesk˘ch dálnicích. Konkrétnû o témûfi tfiiapadesát procent. Teì si uÏ stát nemusí dûlat starosti, Ïe z v˘bûru m˘tného nezaplatí ani leto‰ní splátku firmû Kapsch. Dopravci teì totiÏ chytli druh˘ dech. Recese se do v˘bûru m˘tného ale promítá. Oproti loÀskému pÛlroku se zisky propadly o témûfi patnáct procent. Dopravní firmy poslaly na úãet m˘tného skoro 2,7 miliardy korun. To je o témûfi pÛl miliardy ménû neÏ loni. Je to ale témûfi stejnû jako pfied dvûma lety, kdy systém zaãal platit.

V˘bûr m˘tného v jednotliv˘ch letech Rok 2007 2008 2009

M˘to v prvním pololetí 2 715 012 692 3 146 625 198 2 676 792 494

zmûna 100 % 115,9 % 98,6 % Zdroj: MYTO CZ

„Také dopravní zakázky klesly o témûfi patnáct procent. Ta ãísla z m˘tného totiÏ pfiesnû kopírují na‰i situaci,“ fiíká mluvãí svazu dopravcÛ âESMAD Martin Felix. Stát pfiijde kvÛli útlumu dopravy o témûfi tfii miliardy korun. „V˘padek pfiíjmÛ se t˘ká jednak pfiíjmÛ z daní a také z m˘tného,“ potvrdil Jakub Ptaãinsk˘ z ministerstva dopravy.

Stál čtrnáct miliard, vydělal stejně To je pro pokladnu urãenou na stavbu silnic a dálnic tvrdá rána. Stavby dal‰ích dálniãních úsekÛ, které naplánovaly pfiedchozí vlády, musí ¤editelství silnic a dálnic stopnout. Navíc zatím vût‰inu penûz, které stát vydûlá na v˘bûru m˘tného, musí zaplatit spoleãnosti Kapsch. „M˘tn˘ systém stál ãtrnáct miliard korun. Je‰tû ho budeme splácet

sedm a pÛl roku. Splátky jsou promûnlivé. Letos platíme hodnû vysokou ãástku. Témûfi ãtyfii miliardy korun,“ potvrdil mluvãí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Stát vybírá m˘to uÏ více jak dva a pÛl roku. Za tu dobu získal více jak ãtrnáct miliard korun. Firmû Kapsch pak platí kromû splátek kaÏd˘ mûsíc devadesát milionÛ za provoz. Pro pfiedstavu: 170 milionovou pokutu, kterou Kapsch dostal od vlády v polovinû ãervence, má za necelé dva mûsíce zpátky na úãtu. Podle odborníkÛ tak nyní nastává kruté období pro malé dopravní firmy. PfieÏít mohou pouze ti, ktefií jsou schopni nabídnout cenu tak o deset procent niωí neÏ pfied rokem. „Je hodnû firem, které jiÏ rezignovaly na hospodáfiské v˘sledky a jde jim pouze o rychlé peníze na úãtu. Z toho zajistí jen provoz a zaplatí lidi,“ fiíká pfiedseda Klubu logistiky Jan Kuãera. Z ankety Moravského hospodáfi-

ství ale vypl˘vá, Ïe ne v‰echny malé firmy na Moravû se mají v dobû krize ‰patnû. Pouze dvû firmy z deseti potvrdily, Ïe v souãasn˘ch podmínkách nemohou podnikat. Nûkteré mûly ‰tûstí na silného klienta, jiné tûÏí z toho, Ïe jejich auta do dvanácti tun zatím m˘tné nemusí platit. Potom, co se jich bude t˘kat, budou muset zv˘‰it ceny prÛmûrnû o deset procent. Konkurenãní v˘hodu pak podle osloven˘ch spoleãností ztratí. „Paradoxnû zatím z krize tûÏím. Velk˘ klient, kter˘ k nám pfie‰el, potfieboval sluÏby men‰í firmy,“ potvrdil majitel firmy Autodoprava KromûfiíÏ Martin Weber. Podobnû reagovali i dal‰í drobní podnikatelé, ktefií jezdí s auty do dvanácti tun. Jinou zku‰enost mají ale ka-mionoví dopravci, jako je napfiíklad Zdenek Hamrozi z ·enova u Ostravy. Ten vlastnil jeden kamion a snaÏil se na sebe vydûlat sám. Podmínky jeho klientÛ jej ale zlikvidovaly. „Byl jsem mal˘ Ïivnostník. Podmínky v dopravû mû ale úplnû zruinovaly. Musel jsem zaãít dûlat nûco úplnû jiného. Nemohl jsem si dovolit pfiistoupit na tfii mûsíce splatnosti za minimální peníze. Proto jsem to radûji zabalil,“ fiíká Zdenek Hamrozi z ·enova u Ostravy. (hrd)

PRVNÍ LG PRODEJNA V BRNĚ Brno – Spoleãnost LG Electronics otevfiela v Brnû svou první znaãkovou prodejnu. Obchod v nákupním centru Avion nabídne zákazníkÛm pfiedev‰ím spotfiební elektroniku, mobilní telefony a domácí spotfiebice. Brnûnská prodejna je vÛbec prvním nákupním místem, v nûmÏ spotfiebitelé najdou v˘hradnû v˘robky LG.

NOVÉ KOŇSKÉ STEZKY NA VYSOČINĚ Vysoãina – Do pfií‰tího léta vzniknou na Vysoãinû stovky kilometrÛ znaãen˘ch stezek pro jezdce na koních. „VyznavaãÛ rekreaãního jezdectví v kraji rok od roku pfiib˘vá, zatím jim ale slouÏí pouze nûkolik desítek kilometrÛ dlouhá trasa mezi Telãí a jihoãeskou MafiíÏí. K nov˘m stezkám se teì pfiipravuje dokumentace, vyznaãování by mohlo zaãít na podzim,“ fiekla fieditelka krajské organizace Vysoãina Tourism Ivana Mahelová. Zatím bylo zmapováno asi 600 kilometrÛ a mohlo bych jich b˘t zhruba je‰tû jednou tolik. Podle pfiedbûÏného odhadu to bude stát kolem dvou milionÛ korun.

Právník: Na rozšíření mýtného na lehčí vozidla existují protichůdné názory DNE 10. ČERVNA 2009 BYLA POSLANECKOU SNĚMOVNOU SCHVÁLENA NOVELA ZÁKONA O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH.

nûní (prostfiednictvím dálniãních známek). Navrhovaná zmûna zákona tím roz‰ifiuje okruh vozidel s povinností platit m˘tné o nákladní automobily s hmotností od 3,5 tuny do 12 tun. Zmûna právní úpravy se dotkne pfiibliÏnû sta tisíc vozidel na ãesk˘ch silnicích.

Podle ní se má povinnost platit m˘tné za uÏití zpoplatnûn˘ch pozemních komunikací vztahovat novû na provozovatele motorov˘ch vozidel s hmotností od 3,5 tuny. V souãasné dobû novela ãeká na schválení Senátem. Bude-li návrh schválen a následnû podepsán prezidentem republiky, mûl by nab˘t úãinnosti zaãátkem pfií‰tího roku. Podle aktuálního zákona o pozemních komunikacích podléhají platbû m˘tného na dálnicích a rychlostních silnicích pouze motorová vozidla o hmotnosti nejménû 12 tun. Vozidla s niωí hmotností podléhají takzvanému ãasovému zpoplat-

Evropské nařízení Novelizaci zákona si vyÏádala evropská smûrnice o v˘bûru poplatkÛ za uÏívání pozemních komunikací tûÏk˘mi nákladními vozidly z roku 1999. Tento pfiedpis Evropského spoleãenství stanoví povinnost ãlensk˘ch státÛ zpoplatnit nejpozdûji od 1. ledna 2012 uÏívání vybran˘ch pozemních komunikací pro v‰echna vozidla, která jsou urãena nebo pouÏívána k silniãní pfiepravû zboÏí a jejichÏ maximální pfiípustná hmotnost ãiní více neÏ 3,5 tuny.

pozemních komunikací. Na rozdíl od dne‰ních dálniãních známek totiÏ spojuje povinnost platby jen se skuteãnû ujetou vzdáleností po zpoplatnûné pozemní komunikaci. Finanãní dopad na drobné autodopravce nemusí b˘t nutnû neúmûrnû vysok˘, neboÈ zv˘‰ení nákladÛ bude spoãívat v rozdílu mezi souãasnou v˘‰í ãasového poplatku a m˘tn˘m, které bude muset b˘t hrazeno.

Obavy krajů a obcí

Roz‰ífiení m˘tného je nûkdy kritizováno s tím, Ïe bude mít negativní dopad na malé a stfiední autodopravce, ktefií ke svému podnikání vyuÏívají lehãí nákladní automobily. Podle nûkter˘ch odborníkÛ mÛÏe pfiinést rÛst nákladÛ pro

tuzemské podnikatele a v dÛsledku zv˘‰ení cen se tak dotknout i koneãn˘ch zákazníkÛ. DÛvodová zpráva k navrhované novele zákona vyzdvihuje m˘tné jako transparentnûj‰í a spravedlivûj‰í zpÛsob zpoplatnûní uÏití

Pfiesto by podle odhadÛ roz‰ífiení m˘tného mûlo zajistit státnímu rozpoãtu, respektive Státnímu fondu dopravní infrastruktury, navíc zhruba 200 miliónÛ korun roãnû. Obavy z roz‰ífiení m˘tného mají kromû autodopravcÛ i obce a kraje. Problém vysokého m˘tného mÛÏe b˘t ãasto ze strany fiidiãÛ lehãích nákladních automobilÛ fie‰en objíÏdûním placen˘ch úsekÛ po nezpo-

platnûn˘ch krajsk˘ch a obecních komunikacích. Je pravdou, Ïe podobné snahy byly v minulosti zaznamenány i u tûÏk˘ch vozidel pfiesahujících 12 tun. Tento problém by mohl do budoucna fie‰it takzvan˘ satelitní systém, kter˘ by umoÏnil zavedení m˘tného i za uÏití silnic II. a III. tfiídy. Tento systém se v âR souãasné dobû testuje, pfiiãemÏ se hovofií o tom, Ïe jeho spu‰tûní bude moÏné nejdfiíve aÏ v roce 2012. Kladné i záporné aspekty aplikace uvedené novely zákona o pozemních komunikacích bude moÏné objektivnû vyhodnotit aÏ poté, co se zaãne m˘tné i od provozovatelÛ lehãích nákladních automobilÛ vybírat. Na pfiínos roz‰ífiení m˘tného v‰ak jiÏ dnes existují zásadní protichÛdné názory. Mgr. Bc. Jan Streliãka, ROWAN LEGAL s. r. o., advokátní kanceláfi

03_mh0709

21.7.2009 12:46

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 3

LO G I S T I K A

Krize zabíjí malé logistické firmy. Odvětví se mění. PODLE ODHADŮ NĚMECKÝCH EXPERTŮ POKLESNE V LETOŠNÍM ROCE EVROPSKÝ LOGISTICKÝ TRH ASI O ŠEST PROCENT, COŽ PŘEDSTAVUJE DEVĚT SET MILIARD EUR. Poprvé po ‰esti letech se zmen‰il logistick˘ trh v USA. Zástupci ãesk˘ch firem i akademiãtí odborníci se shodují na tom, Ïe v âesku je situace podobná. „Od poãátku roku jsme se pot˘kali s poklesem v pfiepravních sluÏbách mezi dvaceti aÏ pûtadvaceti procenty, ve skladování jsme zaznamenali pokles kolem patnácti pro-

cent, ostatní logistické sluÏby nám mírnû vzrostly. Sklady sice máme témûfi plné, ale obrátkovost zboÏí je poloviãní a pot˘kali jsme se s nedostateãnû vyuÏitou kapacitou. Od druhé poloviny ãervna zaznamenáváme postupn˘ rÛst obratu ve v‰ech ãinnostech, ale s napûtím oãekáváme, co udûlají prázdninové mûsíce,“ zhodnotil fungování firmy Jan Kuãera ze spoleãnosti Bohemia Cargo a pfiedseda klubu logistiky Svazu spedice a logistiky. PrÛmyslová v˘roba, která tvofií jádro pfiepravy, se neustále propadá. Kromû celkového poklesu poptávky se ale také mûní napfiíklad vztahy mezi logistick˘mi spoleãnostmi a jejich zákazníky. Ve snaze u‰etfiit firmy najímají na pfiepravu místo mal˘ch dopravcÛ velké spoleãnosti, které jim

poskytnou komplexní sluÏby a mohou jít s cenami níÏe.

Světlo na konci tunelu nevidím

Foto: Jifií Sláma / FOTO SLÁMA

„Velcí tlaãí cenu dolÛ, malí odumírají. To je situace, kdy malé a stfiední podniky mají problém udrÏet se. Krize bude katarzním mechanismem. Urãitû dojde k v˘znamné restrukturalizaci odvûtví. Svûtlo na konci tunelu ale zatím rozhodnû nevidím,“ fiekl Zdenûk Úfiedníãek z Vysoké ‰koly logistiky OPS v Pfierovû. Podle Kuãery je nyní v oblasti logistiky vypisována fiada v˘bûrov˘ch fiízení, jejichÏ jedin˘m kritériem je cena. To se podepisuje na kvalitû sluÏeb a jejich spolehlivosti.

TomበHolomouck˘ ze spoleãnosti Schenker ale vidí situaci jinak. Krize podle nûj pfiiná‰í nové zpÛsoby spolupráce. „V dobû konjunktury bylo jedin˘m poÏadavkem pfiepravit zboÏí vãas. Zákazník si pouze objednal objemy pfiepravy na konkrétní termín. Tento model mûl své opodstatnûní v dobû rÛstu. Pfii náhlém propadu ekonomiky ale vytváfií znaãné fixní náklady, které sniÏují konkurenceschopnost kaÏdé spoleãnosti,“ fiekl Holomouck˘. Podle nûj se nyní pfiedev‰ím uplatÀuje model, v nûmÏ logistická spoleãnost kromû transportu pfievezme odpovûdnost za cel˘ proces skladování a distribuci, zajistí podporu pfii plánování a také kompletní dohled nad odbavováním zboÏí. Alice Dvofiáková

ANKETA – JAK SE ZMĚNILY PLÁNY LOGISTICKÝCH DEVELOPERŮ TŘI NEJVĚTŠÍ HRÁČI NA TRHU VÝSTAVBY LOGISTICKÝCH CENTER MAJÍ RŮZNÉ STRATEGIE. ZATÍMCO CTP STAVÍ DÁL, PROLOGIS A VGP SE SOUSTŘEDÍ NA PRONÁJMY. Je‰tû loni velká logistická centra nestíhala pfiijímat objednávky a stûÏovala si na nedostatek terminálÛ. V plánu byla proto v˘stavba dal‰ích center. S celosvûtovou krizí se ale v mnoha odvûtvích situace zmûnila. Zeptali jsme se nejvût‰ích logistick˘ch developerÛ na to, jak se jejich plány zmûnily oproti loÀskému roku.

âeská republika je jedna z nejlep‰ích lokalit stfiední Evropy pro rozvoj obchodu a v tomto smûru se z dlouhodobého hlediska nic nemûní. Ani my tedy v tomto pfiípadû pfiíli‰ nemûníme své plány a neustále se snaÏíme na‰im kliRemon Vos, generální entÛm nabízet ty nejlep‰í sluÏby. fieditel CTP DÛvody ke zmûnám neplynou ani z finanãních v˘sledkÛ. V˘nosy z pronájmu ãinily v roce 2008 cel˘ch 63 milionÛ eur, coÏ je o 30 procent více neÏ v pfiede‰lém roce. Pro leto‰ní rok pfiedpokládáme v˘nosy vy‰‰í neÏ 80 milionÛ eur, coÏ potvrzují i pfiedbûÏná ãísla za pololetí. V souãasné dobû pokraãujeme v rozvoji na‰ich prÛmyslov˘ch parkÛ, napfiíklad v Pohofielicích jsme otevfieli distribuãní centrum pro Michelin, roz‰ífiili jsme provoz ‰védské spoleãnosti BJS v Humpolci. Do konce roku je v plánu dostavba dal‰ích investic jako napfiíklad dokonãení prací v kampusu pro spoleãnost Honeywell v CTParku Brno. V CTParku Hranice upravujeme prostory pro nové nájemce. Poãítáme s tím, Ïe se v‰echny podafií zdárnû dokonãit.

Stejnû jako vût‰ina velk˘ch mezinárodních spoleãností uãinil i ProLogis nûkolik obezfietn˘ch Mario Sander, opatfiení v reakci fieditel ProLogis na souãasnou ekopro âR a SR nomickou situaci a pfiizpÛsobili jsme na‰e aktivity souãasn˘m podmínkám na trhu. V listopadu loÀského roku jsme se rozhodli zavést v˘znamná opatfiení, která umoÏní udrÏet si silnou finanãní pozici a zachovat si finanãní prostfiedky. To znamená, Ïe jsme zastavili v˘stavbu nov˘ch projektÛ a nyní se soustfiedíme na pronájem jiÏ existujících projektÛ. Tyto zmûny nám umoÏÀují soustfiedit se na zaplnûní na‰ich parkÛ a také na property management. Tyto kroky sice nejsou jednoduché, ale zajistí spoleãnosti stabilitu a úspûch v pfií‰tích letech.

S ohledem na v˘voj v posledních mûsících jsme ustoupili od spekulativní v˘stavby a realizujeme pouze proJan Van Geet, v˘konn˘ fieditel story, které jsou skupiny VGP pfiedem pronajaté. Jako kaÏdá spoleãnost se pfiizpÛsobujeme trhu a peãlivû zvaÏujeme kaÏdou investici. V souãasné dobû uskuteãÀujeme projekty v Praze-Horních Poãernicích, Liberci, Olomouci, Pfiedlicích, ale také v Tallinu nebo ve slovensk˘ch Malackách ãi maìarském GyŒru. V minulém mûsíci jsme dokonãili distribuãní centrum (více neÏ 40.000 m2) pro spoleãnosti SPAR a MD Logistiku ãi distribuãní centrum pro PNS a Mediaservis. Oba tyto projekty jsou nejv˘znamnûj‰ími projekty na trhu industriálních nemovitostí v âeské republice.

INZERCE

Všichni o něm mluví, málokdo ho umí...

eGovernment... ...v podání Business Ness Orchestra není žádnou hudbou budoucnosti. NESS už více než 20 let ve spolupráci s orgány samosprávy a vládními organizacemi vytváří kompletní IT řešení postavená na nejmodernějších technologiích. Cílem elektronizace veřejné správy je zkvalitnit a urychlit poskytování služeb občanům i dalším subjektům.

Realizované systémy Digitalizační linka archivů Ministerstva obrany ČR • Digitální mapa Prahy • Elektronické nákupy SEPO pro Ministerstvo obrany ČR • Informační systém katastru nemovitostí • Katastrální portál (SK) • Metasystém ČNB • Metasystém pro Štatistický úrad (SK) • Opencard a eShop pro Dopravní podnik hl. m. Prahy • Systém výdeje zdravotnického materiálu pro Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze

www.ness.com

04_mh0709

21.7.2009 12:47

Stránka 1

ČERVENEC 2009 AKTUÁLNĚ OSTRAVSKÁ POBOČKA ROWAN LEGAL Ostrava – Mezinárodní advokátní kanceláfi ROWAN LEGAL otevfiela jiÏ tfietí poboãku v âesku, pátou v Evropû. Po Praze a Brnû mohou klienti nav‰tívit renomované právníky i v Ostravû. Ostravské zastoupení ROWAN LEGAL sídlí v Ruské ulici v Ostravû-Vítkovicích. „Otevfiením kanceláfie v Ostravû reagujeme na rostoucí poptávku po na‰ich sluÏbách v tomto velice perspektivním regionu. Chceme b˘t na‰im klientÛm zase o nûco blíÏe,“ fiekl JUDr. Jan ·verma, partner ROWAN LEGAL. Od roku 1990, kam sahají poãátky kanceláfie ROWAN LEGAL, firma neustále roste. Otevfiení nové poboãky dokazuje, Ïe úspûchy kanceláfie ROWAN LEGAL se neodráÏejí jen v rÛstu obratu a poãtu zamûstnancÛ, ale i v neustálém posilování její geografické pÛsobnosti. Od ãervence 2009 tak ROWAN LEGAL pÛsobí v Bratislavû, Brnû, Ostravû, Praze a v loty‰ské Rize.

OBCHVAT KUŘIMI BUDE LEPŠÍ ZE SEVERU

Brno – Severní trasa obchvatu Kufiimi je rychleji a lépe proveditelná a o více jak dvû a pÛl miliardy korun levnûj‰í. Vychází to ze studie, kterou si nechalo zpracovat ¤editelství silnic a dálnic. Studie se zamûfiila na nûkolik klíãov˘ch parametrÛ, podle kter˘ch obû varianty porovnávala. Patfií mezi nû intenzity dopravy v Kufiimi, finanãní nároãnost, moÏnosti financování, technická rizika, dopady na silniãní síÈ celého kraje, ale také tfieba ãas prÛjezdu Kufiimí a obchvatem pfii jízdû z Ti‰nova do Brna, na coÏ zastupitelé ãasto upozorÀovali. V pfiípadû severní varianty mûsto nezasáhne tranzitní doprava smûfiující po silnicích R43 a I/43. ¤idiãi projedou obchvatem za sedm minut, mûstem Kufiim za jedenáct minut. Obchvat a dal‰í s ním spojené úpravy budou stát ¤SD 4,035 miliard korun.

BUDE MÉNĚ REGULOVANÝCH BYTŮ Praha – UÏ od 1. ledna 2011 nebude u zhruba 450 000 bytÛ regulované nájemné. Jeho v˘‰e poté bude záleÏet na dohodû mezi majitelem a nájemníkem. V˘jimku má zhruba 300 000 bytÛ ve v‰ech krajsk˘ch mûstech s v˘jimkou Ostravy a Ústí nad Labem a v obcích Stfiedoãeského kraje s poãtem obyvatel nad 10 000. Tam se regulace prodluÏuje aÏ do konce roku 2012. Nová v˘‰e nájemného bude u zhruba 450 000 bytÛ zaloÏena od roku 2011 na základû vzájemné dohody mezi majitelem domu a nájemníkem. V pfiípadû, Ïe se obû strany na cenû za bydlení nedohodnou, budou se moci obrátit na obecn˘ soud.

STRANA 4

E K O LO G I C K Á D O P R AVA

Nové autobusy: Plyn i emulzní nafta MORAVSKÁ MĚSTA ZAČÍNAJÍ MYSLET PLYNOVĚ. CHTĚJÍ, ABY JEJICH AUTOBUSY JEZDILY NA CNG. JINÁ CHTĚJÍ ŠETŘIT OVZDUŠÍ EMULZNÍ NAFTOU NEBO ELEKTŘINOU. Morava – Chceme jezdit na plyn. To je heslo, které razí uÏ sedm moravsk˘ch okresních mûst. Vût‰ina z nich si totiÏ nepfieje, aby v jejich ulicích do pûti let jezdily naftové autobusy. „Vypsali jsme v˘bûrové fiízení na nového provozovatele mûstské dopravy. Jednou z podmínek je, aby do pûti let vymûnil v‰ech sedmnáct naftov˘ch autobusÛ za plynové,“ potvrdil mluvãí pfierovského magistrátu Bohuslav Pfiidal. K podobnému kroku se chystají i v Jihlavû a ãásteãnû i v Brnû. Zelené autobusy uÏ jezdí v Prostûjovû, Havífiovû, Znojmû a od jara i v Tfiebíãi. Napfiíklad v Prostûjovû jezdí autobusy na stlaãen˘ plyn uÏ osmnáct let. A dopravní spoleãnost FTL chce svÛj plynov˘ vozov˘ park roz‰ífiit i pro obce v okolí. Na Prostûjovsku tak bude jezdit dvaatfiicet ekologick˘ch autobusÛ. „Pofiizovací cena CNG autobusu je o ‰est set tisíc draωí neÏ na bûÏn˘ pohon. Pfiesto se nám vyplatí takov˘ vÛz koupit. Plyn je levnûj‰í oproti naftû o 3,50 korun na jeden kilometr. Nev˘hodou je, Ïe na nûj neujedeme tolik kilometrÛ jako na bûÏn˘ vÛz,“ sdûlil své zku‰enosti fieditel divize FTL Bus Jifií Hloch. Prostûjov‰tí tak mají díky plynové vefiejné dopravû oproti jin˘m mûstÛm v˘hodu. Ve mûstû totiÏ

OLOMOUC OBNOVÍ PARKY

Mûsta mûní staré autobusy za nové. Napfiíklad v Pfierovû musí dopravce nakoupit vozy na plyn. Naopak v Olomouci o nich neuvaÏují. Foto: Jifií Sláma / FOTO SLÁMA

funguje ãtyfiiadvacet hodin dennû vefiejná plnicí stanice na CNG. Podobné jsou na Moravû zatím pouze v ‰esti mûstech: v Brnû, Znojmû, Jeseníku, Ostravû, Fr˘dku-Místku a novû také v Tfiebíãi. „Jsem velmi hrd˘ na to, Ïe Tfiebíã je mûstem, kde budou mít lidé pfiíleÏitost nakupovat automobily na stlaãen˘ zemní plyn,“prohlásil starosta Tfiebíãe Ivo Uher, kdyÏ na konci bfiezna otevíral plnicí stanici. Zatím Tfiebíã‰tí jezdí ve tfiech plynov˘ch vozech. Do osmi let chce vedení mûsta obmûnit v‰ech ãtrnáct autobusÛ. „Do konce roku by mohl ke stávajícím tfiem autobusÛm na CNG pfiib˘t je‰tû jeden,“ dodal Uher. Zelenému trendu podlehli také v Jihlavû. Tam vyuÏili v˘zvy Regionálního operaãního programu Jihov˘chod a zpracovali Ïádost. Chtûjí získat aÏ ãtyfiicetiprocentní pfiíspûvek z podpory 1.2. Rozvoj dopravní obsluÏnosti a vefiejné dopravy. „Dopravní podnik bude

usilovat o evropské peníze na pofiízení nejménû deseti nov˘ch autobusÛ na CNG. Pokud uspûje, nové ekologiãtûj‰í a bezbariérové vozy budou jezdit Jihlavou od roku 2012,“ uvedl mluvãí jihlavské radnice Radek Tulis.

Třebíč plyn, Ostrava emulze PfiestoÏe i jiná mûsta stojí o to, aby v jejich ulicích jezdily ekologické autobusy, ne ve v‰ech jim pfiipadá CNG zajímavé. Napfiíklad v Ostravû se rozhodovali mezi plynem a emulzní naftou. Nakonec zvítûzila nafta fiedûná vodou. Od bûÏné se li‰í na první pohled barvou. Je bílá jako mléko. „Testujeme první autobusy. Po prázdninách by na emulzní naftu mûlo jezdit sto vozÛ. Díky ní poskoãí staré autobusy o nûkolik tfiíd v˘‰e a nebudou jiÏ do ovzdu‰í

vypou‰tût tolik ‰kodlivin,“ fiekl fieditel Dopravního podniku Ostrava Franti‰ek Kofiínek. Dopravní podnik tak chce ‰etfiit nejen Ïivotní prostfiedí, ale i vlastní pokladnu. ¤edûná nafta u‰etfií asi tfii procenta nákladÛ. Z plynu nejsou nad‰ení ani v Opavû. „Plánujeme nákup aÏ dvanácti nov˘ch autobusÛ. PfiestoÏe jsme o plynu uvaÏovali, nakonec zÛstaneme u dieselov˘ch motorÛ. Souãasné naftové motory splÀující poslední evropské normy jsou stejnû ekologické jako motory na plyn. Navíc s nimi máme více zku‰eností a není tfieba pfiebudovávat technické zázemí,“ uvedl dopravnû technick˘ námûstek opavského dopravního podniku Libor Pûãonka. O plynu neuvaÏují ani ve Zlínû. Tam sázejí na elektfiinu. „Poãítáme s tím, Ïe vût‰í ãást pfiepravních v˘konÛ budou v aglomeraci Zlína a Otrokovic zaji‰Èovat trolejbusy,“ uvedl fieditel Dopravní spoleãnosti Zlín-Otrokovice Josef KocháÀ.

Na stlaãen˘ zemní plyn má totiÏ do deseti let jezdit deset procent aut. Nyní jej vyuÏívá 1317 automobilÛ a 233 autobusÛ. Zatímco dieselov˘ch a benzinov˘ch autobusÛ registruje ministerstvo vnitra více neÏ dvacet tisíc. „Do roku 2020 by mûlo na ãesk˘ch silnicích jezdit 350 aÏ 400 tisíc vozidel,“ fiíká Markéta Schauhuberová z âeské plynárenské unie. Zprávy o tak obrovském nárÛstu uÏ zaregistrovaly i firmy, které kolem

trhu se stlaãen˘m plynem zatím jen krouÏily. Ví totiÏ, Ïe takov˘ poãet aut bude potfiebovat pumpy, kde fiidiãi alternativní palivo doplní. Do deseti let tak má v âesku vyrÛst aÏ 350 plnicích stanic. Zatím jich je dvacet. Dal‰í tfii se mají otevfiít do konce roku. Takov˘ nárÛst má podle ekonomÛ otevfiít aÏ tfiímiliardov˘ byznys. A potvrzují to i samotní v˘robci. „PÛvodnû jsme chtûli postavit padesát plnicích stanic. Teì ale mluvíme o stovce,“ uvedl TomበKlimek ze spoleãnosti Vítkovice Cilinders. Spoleãnost patfiící pod Vítkovice holding tak chce obsadit zejména trh na severní Moravû, Slovensku a Polsku. Západní Moravu chce zase ovládnout tfiebíãská firma Tedom.

Dotace z RWE nemůžete kombinovat KOUPIT NOVÝ AUTOBUS A DOSTAT NA NĚJ PODSTATNOU ČÁST PENĚZ. Takovou moÏnost nyní mají mûsta a firmy, které se rozhodnou nakoupit moderní autobusy. Ti, co sepí‰ou projekt a za‰lou na jednotlivé regionální rady, mají moÏnost získat aÏ ãtyfiicet procent nákladÛ. Plynové autobusy pak dostávají podporu i na to, aby pro uÏivatele nebyly draωí neÏ dieselové. Spoleãnost RWE poskytuje dotaci aÏ dvû stû tisíc korun na jeden autobus. K tomu si mÛÏe zájemce zaÏádat je‰tû o peníze z ministerstva dopravy. To pfiispívá na linkov˘ autobus 600 tisíc korun. Ale pozor: pokud si mûsto koupí autobus s podporou RWE,

tak uÏ nemÛÏete dostat peníze z Evropské unie. V‰echny tfii moravské regionální rady podporují obnovu vozov˘ch parkÛ. Regionální rada Jihov˘chod ãeká na projekty zapadající do v˘zvy 1.2 Rozvoj dopravní obsluÏnosti a vefiejné dopravy. Program spustila na konci ãervna a uzavfie ho 30. záfií. Mezi dopravní spoleãnosti a mûsta rozdûlí 200 milionÛ korun. V Moravskoslezském kraji otevfiou podobnou v˘zvu aÏ 11. ledna 2010. Uzavfiou ji pak aÏ v bfieznu. „Dotace jsou urãené na nákup ekologick˘ch, nízkopodlaÏních vozidel. Ve v˘zvû rozdûlíme 150 milionÛ korun,“ upfiesnil mluvãí Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko Michal Sobek. (hrd)

Ta má kromû know-how na stavbu a provoz plnicích stanic je‰tû jednu v˘hodu: vyrábí autobusy, které pohání CNG. „Roãnû jich vyrobíme aÏ dvû stovky,“ uvedla Petra Doãkalová z marketingového oddûlení spoleãnosti Tedom. Obû firmy mají dal‰ího konkurenta: praÏskou spoleãnost Bonett. Ta uÏ obsadila trh v âechách. A proã je vlastnû stavba plnicích stanic tak zajímavá? „Pracuje se tam s vysokotlakov˘mi zafiízeními. Instalace a servis jsou velmi odborné,“ fiekl Klimek. Stavba takové plniãky je proto aÏ desetkrát draωí neÏ bûÏná benzinka. (hrd)

HAVÍŘOV JE MĚSTEM STROMŮ Havífiov – Havífiov se stal vítûzem soutûÏe Mûsto stromÛ, kterou uspofiádala Nadace Partnerství. Symbolické Ïezlo pfievezme mûsto na jeden rok. Havífiov‰tí se tak mohou tû‰it na dvanáct mûsícÛ pln˘ch zajímav˘ch akcí s tématikou stromÛ a jejich ochrany. „Péãe o vefiejnou zeleÀ je jedna z na‰ich priorit v dlouhodobé koncepci Ïivota obyvatel mûsta“, fiekl primátor mûsta Franti‰ek Chobot.

Brno – Pokutu 130 tisíc korun udûlil Univerzitû Palackého v Olomouci za nesprávn˘ postup pfii nákupu notebookÛ Úfiad pro ochranu hospodáfiské soutûÏe (ÚOHS). Univerzita pfii nákupu 360 notebookÛ za více neÏ 9,5 milionu korun chybovala hned nûkolikrát. Nedostateãnû vymezila pfiedmût zakázky, rovnûÏ nesprávnû definovala minimální úroveÀ technick˘ch kvalifikaãních pfiedpokladÛ. Dále také uzavfiela smlouvu s vítûzn˘m uchazeãem, aniÏ by fiádnû pfiezkoumala námitky podané jedním z neúspû‰n˘ch zájemcÛ o zakázku. Rozhodnutí úfiadu dosud není pravomocné.

Kde jsou na Moravě plnicí stanice na CNG ■ ■ ■ ■ ■ ■

Olomouc – Olomoucké Smetanovy, Bezruãovy a âechovy sady projdou v nejbliωích mûsících rozsáhlou omlazovací kúrou. Celková obnova historick˘ch parkÛ probûhne v nûkolika etapách a dotkne se jak zelenû, tak komunikací a vybavení. První etapa obnovy je plánována uÏ na záfií tohoto roku. „Cílem tohoto zákroku je posílení vitality dfievin, zv˘‰ení statiky stromÛ a tím i provozní bezpeãnosti parkÛ a prodlouÏení existence dfievin,“ uvedl vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí Petr Loyka z olomouckého magistrátu. V rámci projektu mûsto chystá rovnûÏ obnovu mobiliáfie a cest. Nov˘ asfalt, laviãky, odpadkové ko‰e i osvûtlení by postupnû mûly získat v‰echny tfii historické sady. Celková ãástka na obnovu historick˘ch parkÛ ve mûstû se pohybuje v desítkách milionÛ korun, ãást penûz na jednotlivé projekty by mohly pokr˘t dotace.

POKUTA OLOMOUCKÉ UNIVERZITĚ

Na Moravě začal boj o plynové stanice NA TRHU S POHONNÝMI HMOTAMI SE ZAČÍNÁ POMALU OTEVÍRAT NOVÝ BYZNYS.

AKTUÁLNĚ

Brno Znojmo Jeseník Ostrava 2x Třebíč Frýdek-Místek

Do roku 2010 ■ Dálnice D1, exit Humpolec ■ Brno ■ Havířov

INZERCE

SOR Libchavy spol. s r. o. V Ý VO J, V Ý R O BA ,

P R O D E J

A

S E RV I S

AU TO BU S Ů

Provedení autobusů: ■ městský – nízkopodlažní, LOW ENTRY ■ meziměstský – standard, LOW ENTRY ■ turistický Délky autobusů: ■ 8,5 m, 9,5 m, 10,5 m, 12 m, 18 m – kloubový Libchavy 48, 561 16 Libchavy tel.: +420 465 519 411 [email protected] • www.sor.cz

Palivo ■ nafta, CNG

05_mh0709

21.7.2009 12:47

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 5

V Í T KOV I C E M AC H I N E RY G RO U P

KOMERČNÍ PREZENTACE

CNG – ekonomická a ekologická výzva STÁLE ČASTĚJI SE ZKRATKA CNG OBJEVUJE V TISKU, ČLOVĚK JI POTKÁVÁ NA RŮZNÝCH REKLAMÁCH. U NÁS, ALE PŘEDEVŠÍM V ZAHRANIČÍ SE JIŽ ZCELA SVÉBYTNĚ PROSAZUJE NA ČERPACÍCH STANICÍCH. ZA ZKRATKOU CNG – (COMPRESSED NATURAL GAS) SE NESKRÝVÁ NIC JINÉHO, NEŽ STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN.

Pokud si položíme otázku na bezpečnost CNG, existuje jednoznačná odpověď – zemní plyn je nejbezpečnější pohonná hmota. ■ CNG je lehčí než vzduch a při úniku se volně rozptyluje, na rozdíl od LPG. I z tohoto důvodu mají ve světě vozidla na CNG umožněno vjíždět do podzemních garáží.

CNG je bezesporu nejekonomiãtûj‰í, nejãist‰í a nejekologiãtûj‰í palivo pro souãasnou dopravu. Pokud bychom porovnávali klasická paliva, jako jsou benzín nebo diesel, z hlediska ceny, lehce zjistíme, Ïe cena stlaãeného zemního plynu je na polovinû. Stále v˘znamnûj‰í problematika zdravého Ïivotního stylu také hovofií v˘raznû ve prospûch CNG. Jeho dopady na Ïivotní prostfiedí jsou totiÏ skuteãnû minimální.

âerpání CNG není daleká budoucnost

Náklady na provoz jednotliv˘ch komodit

Ekonomika

Porovnání nákladÛ na provoz 1 vozu Spotfieba na 100km Cena paliva Náklady na 1 km Zaplatím Ujedu za 1000 Kã Najedu 15 000 km/rok Najedu 30 000 Km/rok Úspora CNG pfii najetí 15 000 km Úspora CNG pfii najetí 30 000 km

CNG nemá a ani v budoucnosti nebude mít problémy s emisními limity. Zemní plyn je vyuÏíván jako motorové palivo v klasick˘ch spalovacích motorech, benzínov˘ch nebo pfiímo plynov˘ch. Za zmínku jistû stojí i to, Ïe aÏ do konce roku 2011 majitelé platí 0% spotfiební daÀ. Silniãní daÀ je nulová od 1. 1. 2009, (osvobození se vztahuje na vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladÛ s nejvût‰í povolenou hmotností ménû neÏ 12 tun). Pokud se nûkdo domnívá, Ïe se jedná o svûtovou novinku, velmi se m˘lí. Ve více neÏ ‰edesáti zemích celého svûta jezdí na CNG aÏ osm miliónÛ vozidel. O velké budoucnosti CNG svûdãí i fakt, Ïe celá fiada v˘znamn˘ch automobilek, (Volkswagen, Opel, Fiat, Mercedes, Renault, Ford) jiÏ ve své nabídce pfiedstavuje sériovû vyrábûné automobily s motory na tento typ paliva. Obrovské moÏnosti pfiedstavují varianty samotného plnûní. Majitelé vozÛ vyuÏívající CNG mohou, a to je jiÏ skuteãnost, vyuÏít svou vlastní plniãku a natankovat napfiíklad ve své garáÏi v pohodlí a bez front. Pokud se nad tabulkou v˘‰e zamyslí kaÏd˘ podnikatel ãi kom-

petentní ãinitel, lehce dospûje k ãíslÛm, která jsou jiÏ z hlediska nákladÛ provozu autoparku doopravdy zajímavá. I z tohoto dÛvodu jde o skuteãnou ekonomickou a ekologickou v˘zvu pro v‰echny, ktefií provozují autodopravu, mûstskou autobusovou dopravu, sluÏby, odvoz odpadkÛ, pekárny, taxi, vozidla samosprávy a podobnû. Staãí vynásobit roãní úspory oproti benzínov˘m motorÛm napfiíklad jen u deset vozÛ a úspora jiÏ ãiní 348 000 korun za rok, u sto vozÛ 3480000 korun za rok.

Ekologie

CNG 7,20m3 15 Kã/m3 1,08 Kã/ 1km 108 Kã/100km 925 km 16 200 Kã 32 400 Kã

Benzín 8 litrÛ 28 KãI1litr 2,24 Kã/1km 224 Kã/100km 462 km 33 600 Kã 67 200 Kã 17 400 Kã 34 800 Kã

CNG splÀuje nejpfiísnûj‰í ekologické poÏadavky (EURO V, EEV). – má nulové emise polétav˘ch pevn˘ch ãástic (PM – Particulate Matters) – koufiivost vznûtov˘ch motorÛ je prakticky eliminována – nulové emise aromatick˘ch uhlovodíkÛ a aldehydÛ – minimální emise SO2 a CO – emise NOX aÏ o 90 procent niÏ‰í – emise CO2 aÏ o 25 procent niÏ‰í – nemoÏnost kontaminace pÛdy palivem – niωí emise hluku

Hovofiíme-li o CNG, nelze nezmínit velmi podstatné ekologické vlastnosti této nejãist‰í pohonné hmoty. Stále více nás v‰echny bude zajímat, jak˘ vzduch d˘cháme a v jakém Ïivotním prostfiedí Ïijeme.

VW Passat 1,4 TSi Emise CO2 Pfii ujetí 30 000km/rok

80 –30 %

%

60 50 40 30 –70 %

20 –85 %

–90 %

–90 % –90 %

0 CO2

âastokrát jsou vefiejnosti pfiedkládány katastrofické vize zásob

NOx porovnání s benzinem

CO

Benzínová verze 157g/km 4 710kg/CO2

Úspora emisí CO2 u jednoho vozidla na CNG/rok pfii ujetí 30 000 km ãiní 1 140kg/CO2.

–10 %

10

Strategie a perspektiva CNG

CNG verze 119g/km 3 570kg/CO2

100

70

Jednoduch˘m poãetním úkonem lze snadno vypoãítat, vycházíme–li z poãtu registrovan˘ch vozidel v âR, (v roce 2007 – 4.3 milionu), Ïe, pokud by jen deset procent vozidel jezdilo na CNG, roãnû bychom sníÏili emise CO2 o neskuteãn˘ch 490 200 tun!!

Pro snaz‰í pochopení ekologické v˘hodnosti pfiedkládáme jeden pfiíklad.

Potenciál redukce emisí pfii uÏití zemního plynu 90

BEZPEČNOST

–90 % –98 %

–100 % –98 %

NMHC

âástice

–80 %

Ozón

porovnání s naftou

(Zdroj ENGVA) Doprava vyprodukovala za rok 2007 v jednotliv˘ch krajích âR cca 89 200 tun NOx (Zdroj: CENIA, ãeská informaãní agentura Ïivotního prostfiedí). Vezmeme-li za pfiedpoklad, Ïe CNG vozidla produkují aÏ o 90 procent ménû NOx , klesla by produkce emisí na cca 9 000 tun NOx /rok.

Nafta 7 litrÛ 26 Kã/1litr 1,82 /1km 182 Kã/100km 537 km 27 900 Kã 55 800 Kã 11 700 Kã 23 400 Kã

ropy, která podle souãasn˘ch poznatkÛ a tûÏby vydrÏí dal‰ích pûtaãtyfiicet let. Doposud prokázané zásoby zemního plynu jsou jednoznaãnû vy‰‰í, postaãující na více neÏ sedmdesát let. Zemní plyn je navíc jedin˘m primárním palivem, jeÏ lze bez nákladn˘ch úprav a energetick˘ch pfiemûn dovést pfiímo ke spotfiebiteli jiÏ vybudovan˘mi plynovody, které nejsou závislé na klimatick˘ch podmínkách, vefiejn˘ch komunikacích. Z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ jasnû vypl˘vá, Ïe CNG je skuteãnû nov˘m palivem budoucnosti . CNG se stává preferovanou pohonnou hmotou v Evropské unii a do roku 2020 má stávající ropné produkty nahradit desety procenty. Máte-li zájem o více informací, rádi Vám je poskytneme. Více na: www.cngvitall.cz Zdenûk Bare‰

■ CNG je skladováno v silnostěnných nádobách a zásobnících s mnoha špičkovými bezpečnostními systémy a prvky. ■ CNG nemůže za žádných okolností nekontrolovaně unikat. ■ CNG má oktanové číslo 130 – vysoký výkon a ochrana motoru. ■ CNG má stálou kvalitu v celé České republice. ■ CNG má teplotu vznícení (537 °C), která je mnohem vyšší než u LPG a daleko vyšší než u kapalných pohonných hmot. ■ Propracovaná technologie vývoje vozů – nové OEM vyrábí většina automobilek.

06_mh0709

21.7.2009 14:13

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 6

I N T E G R O VA N É D O P R AV N Í S Y S T É M Y

Integrované dopravní systémy obcím vyhovují Z PĚTI MORAVSKÝCH KRAJŮ MAJÍ ZAVEDENÝ DOPRAVNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM ČTYŘI REGIONY. Nejvíce lidí obsluhuje moravskoslezsk˘ ODIS, nejvût‰í území naopak pokr˘vá integrovan˘ systém Jihomoravského kraje. Na Vysoãinû pro zmûnu nemají integrovan˘ systém vÛbec. Autobusy a vlaky v Jihomoravském kraji jezdí jednotnû v pûti set padesáti ãtyfiech obcích. Dvû stû osmdesát devût linek zaji‰Èuje celkem dvacet dopravních spoleãností. „V mezích moÏností jsme se systémem spokojeni. V nûkter˘ch obcích musíme zlep‰it zázemí pfiestupních uzlÛ. Napfiíklad chceme zlep‰it uzel v Sokolnici,“ zhodnotil jeho fungování jihomoravsk˘ krajsk˘ radní Jaroslav Pospí‰il.

Vût‰ina krajÛ chce zlep‰it pfiepravní uzly. Na Vysoãinû pfiem˘‰lejí, zda se jim IDS vÛbec vyplatí. Foto: Jifií Sláma / FOTO SLÁMA

Symbolický příspěvek Aby byla obec do systému zaãlenûna, musí její zastupitelstvo podepsat smlouvu s Jihomoravsk˘m krajem. „KaÏdá obec hradí urãité náklady podle poãtu obyvatel. Jedná se o ãástku padesát korun na jednoho obyvatele na jeden rok. TakÏe jde spí‰e o symbolick˘ pfiíspûvek,“ uvedl Kvûtoslav Havlík ze spoleãnosti Kordis, která je povûfiená fiízením systému. V pfií‰tím roce by chtûl Jihomoravsk˘ kraj systém roz‰ífiit i na Znojemsko a postupnû pokr˘t cel˘ svÛj region. Do dopravního systému Jihomoravského kraje se zapojily i nûkteré hraniãní obce z kraje Vysoãina, kde integrovan˘ systém zatím nemají. Po dohodû mezi obûma kraji se pfiipojila napfiíklad Velká Bíte‰.

„My jsme velmi spokojeni, protoÏe jsme se stali souãástí pfiedmûstí Brna,“ fiekl velkobíte‰sk˘ starosta Miroslav BáÀa. Dfiívûj‰í vedení kraje Vysoãina integrovanému systému pfiíli‰ naklonûno nebylo, nyní si nechávají kraj‰tí zastupitelé zpracovat studii. „Vysoãina je specifick˘ region, proto teì zkoumáme vyuÏitelnost tohoto projektu u nás,“ uvedla mluvãí kraje Vysoãina Jitka Svato‰ová.

Ve Zlínském kraji zatím jezdí integrované spoje mezi Otrokovicemi a Zlínem. Vedení kraje ale chce dopravu pro obyvatele zlep‰it. Pfiipravuje proto projekt KORIS.

Zapojíme i Vsetínsko „Prostfiednictvím projektu KORIS chce kraj zapojit do IDS v‰echna spádová mûsta jako napfií-

klad Vsetín nebo Zlín,“ uvedl námûstek pro oblast dopravy Zlínského kraje Jaroslav Drozd. Také ve Zlínském kraji pfiispívají obce zaãlenûné do integrovaného systému ãástkou padesát korun za jednoho obyvatele, kraj zaplatí za provoz Zlínské integrované dopravy 4,2 milionu korun. V Moravskoslezském kraji je v Integrovaném dopravním systému Moravskoslezského kraje (ODIS) zaãlenûno dvû stû ãtyfiicet mûst

a obcí. Devûtapadesát jich je‰tû zaãlenit zb˘vá. „Integrovan˘ systém se bude roz‰ifiovat aÏ do plného pokrytí území kraje. Dosud zb˘vá zapojit ãást Bruntálska, Novojiãínska, Fr˘decko-Místecka a Havífiovska. Pfiedpoklad termínu dokonãení bude záviset i na finanãních moÏnostech objednatelÛ,“ uvedla mluvãí Moravskoslezského kraje ·árka Vlãková. Na severní Moravû je systém platby dopravy trochu jin˘. „Je tfieba rozli‰ovat dva druhy dopravy: základní dopravní obsluÏnost a ostatní dopravní obsluÏnost. Spoje zaji‰Èující základní dopravní obsluÏnost hradí kraj, ostatní dopravní spoje, zejména víkendové, si hradí plnû obec sama. âástka, kterou obec platí na hlavu za obãana, se tedy obec od obce li‰í,“ vysvûtlila Eva Pa‰ková z KODISu, spoleãnosti, jeÏ má na starosti koordinaci ODISu. V ODISu provozuje dopravní linky celkem deset dopravcÛ, vãetnû obou mûstsk˘ch dopravních podnikÛ a âesk˘ch drah. Za zaji‰tûní

základní dopravní obsluÏnosti platí kraj pfiibliÏnû 1,1 miliardy korun. V Olomouckém kraji funguje integrovan˘ dopravní systém IDSOK. Obsluhuje území celkem tfii set sedmdesáti tfii obcí. Podle Tomá‰e Nedbala, vedoucího oddûlení IDS na Krajském úfiadû v Olomouci, jich zb˘vá zaãlenit je‰tû pûtadvacet. V budoucnu ãeká integrace napfiíklad Horní ·tûpánov nebo Kostelec na Hané. Do systému je zapojeno sedm dopravcÛ. Olomouck˘ kraj dotuje dopravu ãástkou 640 miliónÛ korun. „Systém budeme roz‰ifiovat, také pokraãuje integrace Ïelezniãních tratí. Zatím jsme jich zaãlenili ‰est ze ãtrnácti,“ fiekl Nedbal. Na fungování systému si nestûÏuje ani vedení obcí. A to i pfiesto, Ïe se poãet linek v prÛmûru o nûco málo sníÏil. „Zku‰enosti s integrovan˘m dopravním systémem máme dobré. Pokud jezdíme autobusem, tak je to v˘hodné, mÛÏeme jezdit na jízdenku MHD,“ fiekl starosta Moravského Krumlova TomበFeranec. Alice Dvofiáková

IDS JMK (Jihomoravský kraj) ■ 554 obcí ■ 20 dopravních společností ■ 50 Kč na jednoho obyvatele ročně ■ Kraj dotuje dopravu částkou: 1,14 miliardy korun

IDSOK (Olomoucký kraj) ■ 373 obcí ■ 7 dopravních společností ■ Základní dopravní obslužnost hradí kraj ■ Ostatní dopravní obslužnost si hradí obec sama ■ Kraj platí za dopravu částku: 640 milionů

Dopravní společnost Zlín-Otrokovice (Zlínský kraj) ■ 4 obce ■ Kraj dotuje dopravu částkou: 509,5 milionů korun ■ V přípravě projekt: KORIS Kraj Vysočina ■ Zatím bez integrovaného dopravního systému

ODIS (Moravskoslezský kraj) ■ 240 obcí ■ 10 dopravců ■ Základní dopravní obslužnost hradí kraj ■ Ostatní dopravní obslužnost si hradí obec sama ■ Kraj dotuje dopravu částkou: 1, 104 miliardy

Hustopečtí kvůli IDS musí někdy jezdit do práce i taxíkem O TOM, ŽE IDS MŮŽE NĚKDY ZNAMENAT KOMPLIKACE, VĚDÍ SVÉ OBYVATELÉ HUSTOPEČÍ. Cestování do Brna jim trvá skoro dvojnásobek pÛvodnû vymûfieného ãasu. Novû totiÏ musejí pfiestupovat v Îidlochovicích a ne vÏdy na sebe spoje ãekají. „VÛbec nejsme se systémem spokojeni, ãasto se stává, Ïe nám spoj ze Îidlochovic ujede. Zrovna vãera jela maminka z noãní a musela si brát taxíka, protoÏe spoj, kter˘ mûl jet pÛvodnû do Hustopeãí, nakonec konãil v Îidlochovicích,“ svûfiila se pravidelná

cestující na trase Hustopeãe – Brno Renata Kuchtová. Problémy, které nov˘ systém obyvatelÛm Hustopeãí pfiinesl, potvrzuje i jejich starosta Lubo‰ Kuchynka. Právû z tohoto dÛvodu ‰estitisícové mûsto je‰tû nepodepsalo s Jihomoravsk˘m krajem smlouvu.

Čekání na dešti, problémy v práci „Hlavní chybou systému je, Ïe se musí v Îidlochovicích pfiesedat. Terminál v Îidlochovicích nemá zázemí. Na lidi tu pr‰í, snûÏí, ãasto jim to ujede a nemají ani kam jít pofiádnû se schovat. Nûktefií mají

Foto: Jifií Sláma / FOTO SLÁMA

dokonce problém udrÏet si zamûstnání, protoÏe pozdní pfiíchody jim nemÛÏou zamûstnava-

telé vûãnû tolerovat,“ postûÏoval si hustopeãsk˘ starosta Lubo‰ Kuchynka.

Problémy potvrzuje i jeden z fiidiãÛ trasy Brno – Hustopeãe Pavel Vejpustek. Podle nûj mají v‰ichni fiidiãi navigaci GPS, na základû které dispeãer urãí, kolik minut má autobus na zastávce ãekat. „Maximálnû je to v‰ak deset minut, déle se zdrÏet nemÛÏeme, linka je totiÏ provázaná s dal‰ími autobusy a jin˘m cestujícím by zase ujelo spojení na jiném místû,“ upfiesnil Vejpustek. Podle Vejpustka i starosty mají problém i maminky s koãárky. Kromû toho, Ïe maminka musí koãárek nûkolikrát nakládat a vykládat, vejde se do autobusu pouze jeden. Mamince se tak mÛÏe stát, Ïe jede jen polovinu trasy a pak musí ãekat na dal‰í spoj.

Vedení mûsta pfiesto doufá, Ïe dojde je‰tû ke zmûnám systému a Ïe se se zástupci Jihomoravského kraje dohodne. A i ti se tváfií vstfiícnû. „UÏ jsme pfiidûlili mûstu Îidlochovice dotaci, aby se mohl vytvofiit pfiíslu‰n˘ terminál. SnaÏíme se Hustopeãím vysvûtlit, jaké dÛvody nás vedly k takovému fie‰ení. Myslíme si, Ïe ten systém pfiiná‰í mnohem více neÏ jen nepfiíjemnost s pfiestupováním. Vycházíme z toho, Ïe pro lidi je lep‰í vlaková doprava. Z lokálky pfiestoupí na rychlík a dojedou pfiímo do centra Brna na hlavní nádraÏí, odtud mohou pokraãovat stále na jednu jízdenku,“ uvedl jihomoravsk˘ krajsk˘ radní Jaroslav Pospí‰il. (ad)

Jihlava bude městem bez bariér

Bezplatná doprava

Semafory

Jihlava – Na Masarykovû námûstí v Jihlavû odstraÀují bariéry komplikující pohyb tûlesnû a zrakovû hendikepovan˘m osobám. „Úpravy budou zfietelné zejména na pfiechodech pro chodce. Na osmi místech budou zv˘‰ené pfiechody, povrch vozovky bude na úrovni okolních chodníkÛ,“ popsal jednu z úprav primátor Jaroslav Vymazal. Kromû zjednodu‰ení pohybu lidí tak vznikají i retardéry zpomalující pohyb motorov˘ch vozidel.

Vala‰ské Mezifiíãí – Pfies 83 tisíc lidí v uplynulém mûsíci vyuÏilo nabídky zdej‰í radnice k bezplatnému cestování autobusy mûstské hromadné dopravy. Proti témuÏ období loÀského roku se jejich poãet zv˘‰il o pûtadvacet procent. „Je to famózní v˘sledek. Pfiedpokládali jsme, Ïe zájem o vefiejnou dopravu se zv˘‰í. Skuteãnost ale na‰e oãekávání pfiekonala,“ zhodnotil starosta Jifií âásteãka kampaÀ, jeÏ probí-

Zlín – Propojit semafory tak, aby vozy MHD ãekaly na ãervenou co nejkrat‰í dobu a provoz hromadné dopravy byl plynulej‰í. To je zámûr mûsta. Ke koordinaci svûteln˘ch kfiiÏovatek pfiistoupí zlínsk˘ magistrát do tfií mûsícÛ. Akce je souãástí projektu „Preference a plo‰ná koordinace MHD – Zlín“. Mûsto na nûj vyhradilo ãtyfii miliony korun, jedenadvacet milionÛ pokryje dotace z regionálního operaãního (ad) programu.

K dal‰ím úpravám patfií navádûcí pruhy z barevnû odli‰né dlaÏby, které pomáhají v orientaci zrakovû hendikepovan˘m chodcÛm. Na budovû radnice mûsto umístí elek-

tronické zafiízení vysílající signál, kter˘ pomáhá nevidom˘m v orientaci na námûstí. „Na práce na námûstí naváÏe rekonstrukce zastávek MHD. V celém mûstû bude tfiicet zastávek upraveno pro bezbariérové nastupování do nízkopodlaÏních vozidel,“ fiekl primátor Vymazal. Dopravní podnik mûsta Jihlavy dále pfiipravuje nákup nov˘ch vozidel, do roku 2012 by mûl b˘t vozov˘ park DPMJ kompletnû nízkopodlaÏní. (ad)

hala od 14. ãervna do 14. ãervence na v‰ech ‰esti linkách mûstské dopravy.

Zdarma celý rok? Radnice pokryla ztrátu âSAD Vsetín ãástkou 310 tisíc korun. Starosta chce akci zopakovat na podzim. Hodlá pfiesvûdãit ostatní zastupitele, aby byla doprava zdarma celoroãnû. Úbytek aut bûhem kampanû byl podle nûj viditeln˘. (ad)

6321=25
1ª
58%5,.<

07_mh0709

21.7.2009 12:48

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 7

P R Á V O V E V E Ř E J N É D O P R AV Ě

Výběr dopravců se bude řídit jasnými pravidly OBLAST ZAJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY JE DLOUHO DISKUTOVANÝM TÉMATEM. UÏ v prosinci zaãnou v této oblasti platit v˘znamné zmûny pfiijaté na úrovni evropsk˘ch spoleãenství. Nov˘ ãesk˘ zákon, kter˘ by mûl na tyto zmûny navázat, mají zatím v rukou minister‰tí úfiedníci. „Zákon o vefiejn˘ch sluÏbách v pfiepravû cestujících uvede ãeské právo do souladu s nov˘m evropsk˘m. Sjednotí zpÛsob zaji‰Èování vefiejné dopravy na silnicích a na Ïeleznici“ fiíká v rozhovoru pro Moravské hospodáfiství právník ze spoleãnosti ROWAN LEGAL Petr Îídek. Jaké problémy dopravci a kraje v oblasti vefiejné dopravy nejãastûji fie‰í? Nejvût‰ím problémem je nedostateãná úprava v právních pfiedpisech. Zaji‰Èováním vefiejné dopravy se v souãasné dobû zab˘vají dva zákony: zákon o silniãní dopravû pro autobusovou dopravu a zvlá‰È zákon o drahách pro dopravu Ïelezniãní. UÏ tato dvojkolejnost je nevhodná. Snahou krajÛ je totiÏ budovat integrované dopravní systémy kombinující tyto dva druhy pfiepravy. V ãem mají oba zákony mezery? Oba zákony jsou dost struãné. Navíc vÛbec nefie‰í postup vedoucí k uzavírání smluv mezi dopravci a tûmi, kdo vefiejnou dopravu financují. Tedy pfiedev‰ím kraji a ãásteãnû obcemi. KaÏd˘ kraj potom pfiirozenû fie‰í situaci po svém, vypisuje v˘bûrová fiízení nebo stanoví podrobné podmínky pro zafiazení dopravce do závazku vefiejné sluÏby. Kraje pfiitom logicky tlaãí na dodrÏení poÏadované kvality dopravních sluÏeb pfii co nejniωí úhradû vzniklé prokazatelné ztráty. Dopravci proti

z povinnosti provést v˘bûrové fiízení vyjmuta pfieprava po Ïeleznici.

Mgr. Petr Îídek, Ph.D.

tomu namítají, Ïe pfii nízk˘ch kompenzacích a zvy‰ujících se nákladech nejsou schopni udrÏet dopravní sluÏby v poÏadované kvalitû. To asi není moc pfiátelské prostfiedí. Nezufií mezi dopravci a úfiedníky boj? Tak bych to nenazval, ale pfiirozenû na sebe naráÏejí rÛzné zájmy. To samozfiejmû mÛÏe pfierÛst aÏ ve spory mezi dopravci a samosprávami. Asi nejvíce vyhrocená byla situace v Ústeckém kraji pfied tfiemi lety, kde spory mezi krajsk˘m vedením a tamûj‰ím dominantním dopravcem vedly aÏ k v˘padku dopravy o prázdninách a zaãátkem ‰kolního roku. Samostatnou kapitolou je liberalizace Ïelezniãní dopravy, známá napfiíklad z mediálních vyjádfiení âesk˘ch drah a spoleãnosti Student Agency. Co k této neuspokojivé situaci vedlo? O potfiebû nového zákona o vefiejné dopravû mluví politici i dopravci jiÏ mnoho let. Návrh tohoto zákona byl pfiipraven jiÏ v roce 2006, z rÛzn˘ch dÛvodÛ v‰ak do par-

2x foto: Jifií Sláma / FOTO SLÁMA

lamentu dodnes nedoputoval. Abychom ale byli spravedliví, musím fiíct, Ïe velk˘ dluh v tomto smûru mûla i Evropská unie. Ta sice oblast dopravy reguluje, ale pfiíslu‰né pfiedpisy aÏ donedávna pocházely z konce ‰edesát˘ch let. Situaci rozh˘balo aÏ nové nafiízení Evropsk˘ch spoleãenství o vefiejn˘ch sluÏbách v pfiepravû cestujících po Ïeleznici a silnici, které bylo pfiijato v roce 2007 a vstupuje v úãinnost 3. prosince 2009. Jak na toto nafiízení reaguje âeská republika? Toto nafiízení bude pfiímo závazné i na území âeska. ZároveÀ se ale znovu zaãal intenzivnû pfiipravovat zákon o vefiejné dopravû. V návaznosti na nafiízení se teì naz˘vá zákon o vefiejn˘ch sluÏbách v pfiepravû cestujících. Ten by mûl ãeské právo uvést do souladu s nov˘m evropsk˘m nafiízením a sjednotit zpÛsob zaji‰Èování vefiejné dopravy na silnicích a na Ïeleznici. V souãasn˘ch dvou zákonech potom zÛstanou upraveny jen obecné podmínky podnikání v dopravû, aÈ uÏ se jedná o dopravu financovanou z vefiejn˘ch rozpoãtÛ nebo provozovanou komerãnû.

âekají nás tedy zmûny k lep‰ímu? Urãitû. Nové evropské nafiízení v prvé fiadû stanoví jasná pravidla pro uzavírání smluv o vefiejn˘ch sluÏbách s dopravci. Tyto smlouvy budou muset b˘t uzavírány na základû v˘bûrov˘ch fiízení, která budou muset b˘t otevfiená, spravedlivá, transparentní a nediskriminaãní. Stávající návrh zákona o vefiejné dopravû pfiedpokládá, Ïe tato v˘bûrová fiízení budou probíhat ve formû obchodní vefiejné soutûÏe, která je upravena v obchodním zákoníku. Bude tedy nastaven urãit˘ standard, kter˘ dosud chybûl. I kdyÏ se samozfiejmû nebude jednat o tak pfiísn˘ postup, kter˘ známe z oblasti zadávání vefiejn˘ch zakázek. To vypadá jako dobrá zpráva pro dopravce. Ano. Ale jasná pravidla jsou zároveÀ v˘hodná i pro objednatele dopravy. Ti budou mít jistotu, Ïe jejich postup je v souladu se zákonem. Nafiízení zároveÀ stanoví ãtyfii v˘jimky, kdy objednatel mÛÏe uzavfiít smlouvu o vefiejn˘ch

sluÏbách pfiímo bez v˘bûrového fiízení. Kdy v˘bûrové fiízení nemusí vypsat? V první fiadû se jedná o smlouvy s takzvan˘mi vnitfiními provozovateli. To jsou spoleãnosti kontrolované objednatelem, napfiíklad mûstsk˘ dopravní podnik. Ten se ale zároveÀ nebude moci ucházet o provozování vefiejn˘ch sluÏeb mimo území „svého“ mûsta. PoÏadavek na provedení v˘bûrového fiízení se dále nevztahuje na vefiejné sluÏby, jejichÏ odhadovaná roãní hodnota nedosáhne jeden milion eur. V˘bûrové fiízení není potfiebné ani v pfiípadû, Ïe dopravce podle smlouvy nenajezdí více neÏ 300 tisíc kilometrÛ roãnû. U smluv s mal˘mi nebo stfiedními podniky provozujícími maximálnû tfiiadvacet vozidel jsou tyto limity dokonce dvojnásobné. Tfietí v˘jimka se vztahuje na mimofiádná opatfiení v pfiípadû pfieru‰ení dopravy. V tomto pfiípadû budou pfiíslu‰né úfiady oprávnûny uloÏit závazek vefiejné sluÏby i takzvanû vrchnostensky. Koneãnû nafiízení obsahuje i formulaci, podle které bude

MÛÏeme oãekávat i jiné zmûny, neÏ je zpÛsob, jak˘m budou dopravci provozující vefiejnou dopravu vybíráni? Tûch zmûn bude fiada. ZmiÀované evropské nafiízení napfiíklad závaznû stanoví, co má b˘t obsahem smlouvy o vefiejn˘ch sluÏbách. Pfiíslu‰né orgány budou muset také zvefiejÀovat zprávy o závazcích vefiejné sluÏby a jeden rok pfiedem oznamovat zámûr uzavfiít nové smlouvy. Dal‰í zmûny potom mají b˘t obsaÏeny ve vnitrostátní úpravû. Pozitivní je zejména stanovení standardÛ kvality a bezpeãnosti dopravy. Vozidla tak budou muset umoÏÀovat pfiepravu dûtsk˘ch koãárkÛ nebo zdravotnû postiÏen˘ch osob. Od roku 2013 mají právní pfiedpisy stanovit i prÛmûrné stáfií vozidel a emisní limity. Tyto standardy jiÏ dnes objednatelé ãasto poÏadují. Jak se nová legislativa staví k integrovan˘m dopravním systémÛm? BohuÏel tato problematika zatím zÛstává v evropsk˘ch i ãesk˘ch pfiedpisech nedofie‰ena. Stávající návrh zákona o vefiejné dopravû se budování tûchto systémÛ dot˘ká jen okrajovû. Napfiíklad stanoví moÏnost, aby kraje a obce zaji‰Èovaly dopravní obsluÏnost i mimo svoje území. Integrované dopravní systémy tedy nebudou muset nutnû konãit na hranici kraje. Odkdy se budou kraje a obce muset tûmito pravidly fiídit? To bude záviset zejména na vnitrostátní legislativû. Nafiízení totiÏ stanoví desetileté pfiechodné období, bûhem nûhoÏ mají b˘t nová pravidla postupnû zavedena. Stávající návrh zákona o vefiejné dopravû poãítá s úãinností jiÏ od 3. prosince 2009, tedy spoleãnû s nafiízením. Nezdá se mi v‰ak reálné, Ïe se tento termín podafií dodrÏet.

INZERCE

GOLF CUP 2009 Moravského hospodářství 15. října 2009 areál Kaskáda v Jinačovicích Pozvěte i Vy své přátelé a obchodní partnery na neformální setkání v příjemném prostředí golfového areálu Kaskáda ■ Profesionální příprava turnaje ■ Zajímaví hosté ■ Golfová akademie a doprovodný program Mediální partner: Moravské hospodářství Pořadatel: Magnus Regio, s. r. o.

Podrobné informace a podmínky účasti na komerčním turnaji GOLF CUP Moravského hospodářství získáte na emailové adrese: [email protected], nebo nás kontaktujte telefonicky 542 425 210, 774 112 217

Magnus Regio – vydavatel Moravského hospodářství, www.magnusregio.cz

08_mh0709

21.7.2009 14:30

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 8

P R E Z E N TAC E S Ú S J M K

Na jihu Moravy musí opravit silnice za 12 miliard Aktuální projekty Správy a údrÏby silnic Jihomoravského kraje na silnicích II. a III. tfiídy Název projektu sil. II/374 Rájec – Blansko III.stavba obchvat Rájeãko most II/379 LipÛvka – Blansko most 379 - 023 Ing. Jan Zouhar fieditel SÚS JMK

Kolik kilometrÛ silnic spravuje SÚS JMK a kolik silnic ãi mostÛ je nutné opravit? Správa a údrÏba silnic Jihomoravského kraje má na starosti silnice II. a III. tfiíd v celkové délce 3 920 kilometrÛ. Na silnicích první tfiídy v délce 405 kilometrÛ zaji‰Èuje pouze údrÏbu dle poÏadavkÛ ¤editelství silnic a dálnic âeské republiky. Z podrobného vyhodnocení stavu silnic II. a III.tfiíd po leto‰ní zimû vypl˘vá, Ïe na více jak osmi set kilometrech silnic je nutné zajistit komplexní rekonstrukce a na dal‰ích 1 200 kilometrech silnic alespoÀ souvislou údrÏbu krytu vozovky. Tento zámûr je v‰ak nutné rozloÏit s ohledem na omezené finanãní moÏnosti do nûkolika let. Odhad nákladÛ na plánované rekonstrukce ãi novo-

stavby a souvislé opravy silnic se pohybuje v ãástce dvanácti miliard korun.

silniãní provoz, ale nezajistí takov˘ komfort, jak˘ vût‰ina fiidiãÛ oãekává.

Kolik silnic a mostÛ bude pfiestavûno ãi opraveno v roce 2009? V leto‰ním roce je plánováno dokonãení rekonstrukcí a novostaveb silnic v délce 48 kilometrÛ, opravy a souvislá údrÏba silnic v délce 55kilometrÛ. Plán zahrnuje i v˘stavbu ãi rekonstrukce pûtatfiiceti mostÛ. Na ostatních silniãních úsecích bude provedena pouze základní údrÏba v˘spravami, coÏ sice umoÏní bezpeãn˘

Jaké jsou souãasné nejdÛleÏitûj‰í projekty na silnicích druh˘ch a tfietích tfiíd? Nejvût‰í projekty realizujeme v rámci Regionálního operaãního programu NUTS 2. Jihov˘chod. V rámci tohoto programu je pro období 2007–2013 plánována rekonstrukce silnic v Jihomoravském kraji ve finanãním objemu pût miliard korun.

Přestupní uzel Hrušovany u Brna, železniční stanice Stav před rekonstrukcí: ■ V souvislosti s rozšiřováním a zkvalitňováním IDS v Jihomoravském kraji je nutno vybudovat přestupní uzel v Hrušovanech u Brna, který by umožnil přestup mezi autobusy a železnicí. Realizací této stavby dojde k podstatnému zlepšení kultury cestování. Nový stav: ■ Zastávka je řešena rekonstrukcí přednádražního prostoru v železniční stanici umístěním jednoho autobusového stání – výstup a tří autobusových stání – nástup. Šířka jízdního pruhu výstupní zastávky je 3 m a délky 35 m. Šířka jízdního pruhu tří nástupních zastávek řazených za sebou je 3 m a délky 52 m. Na příjezdové komunikaci na obratiště je navrženo podélné odstavné stání. Konstrukce: Asfaltový beton střednězrnný Spojovací postřik Asfaltový beton ABVH II Spojovací postřik Obalované kamenivo OK I Infiltrační postřik Štěrk zpevněné cem. ŠCM Štěrkodrť ŠD

Mapa

Stav před rekonstrukcí

20 cm 15 cm

Objekty: SO 001 Příprava území SO 101 Komunikace SO 102 Autobusová zastávka SO 103 Parkoviště SO 104 Snesení koleje č.12 SO 105 Dopravní značení SO 106 Zabezpečení provozu během stavby SO 301 Odvodnění vozovky SO 401 Úprava kabelu ČD SO 402 INFO panel IDS SO 410 Přeložka kabelu O2 SO 411 Veřejné osvětlení SO 701 Mobiliář SO 702 Oplocení SO 801 Vegetační úpravy Projektant: SILNIČNÍ PROJEKT s. r. o. Brno Zhotovitel: Pittel + Brausewetter Brno Termín realizace: 10/2008–05/2009 Náklady stavby: 9 479 tis. Kč Zdroj financování: SFDI, Evropská unie, státní rozpočet a JMK

Stav po rekonstrukci

120 mil.Kã

záfií 2009

32 mil.Kã

ãervenec 2009

152 mil.Kã

ãerven 2010

pfieloÏka silnice Uhfiice – Usobrno

66 mil.Kã

záfií 2009

obchvat sil. III/4169 Hru‰ovany u Brna

99 mil.Kã

duben 2010

sil.II/374 Adamov – Bílovice

48 mil.Kã

fiíjen 2009

sil.II/427 Moravsk˘ Písek II.stavba a IV. stavba

83 mil.Kã

fiíjen 2009

sil.II/422 Svatobofiice prÛtah

70 mil.Kã

záfií 2009

sil.II/422 âejkovice prÛtah

31 mil.Kã

srpen 2009

II/416,417 Kfienovice prÛtah

53 mil.Kã

listopad 2009

153 mil.Kã

duben 2010

sil.II/602 Veselka okruÏní kfiiÏovatka

25 mil.Kã

listopad 2009

sil.II/380 Sokolnice okruÏní kfiiÏovatka

25 mil.Kã

fiíjen 2009

sil.II/416 Pohofielice prÛtah

38 mil.Kã

fiíjen 2009

sil.II/425 Hustopeãe prÛtah

57 mil.Kã

listopad 2009

sil. II/421 Kobylí prÛtah

24 mil.Kã

listopad 2009

most II/421 Zajeãí 421 – 010

54 milKã

listopad 2009

most III/3771 Ti‰nov – Pfiedklá‰tefií

62 mil.Kã

duben 2010

sil.II/430 Vy‰kov prÛtah most 430 - 017

32 mil.Kã

kvûten 2010

sil.II/374 Rájec – Bofiitov

Přestupní uzel Rajhrad, železniční stanice Stav před rekonstrukcí: ■ V souvislosti s rozšiřováním a zkvalitňováním IDS v Jihomoravském kraji je nutno vybudovat přestupní uzel v Rajhradu, který by umožnil přestup mezi autobusy a železnicí.Realizací této stavby dojde k podstatnému zlepšení kultury cestování a bude vytvořen základ pro další rozvoj IDS. Nový stav: ■ Zastávka je řešena jako průjezdní ze silnice II/425 kolmým odbočením, vlastní vozovka zastávky je rovnoběžná s tratí ČD, na kterou bezprostředně navazuje. K dispozici je prostor bývalého nákladiště. Vozovka je obousměrná šířky 7,00 metrů rozšířená o nájezdy do autobusových stání. Šířka stání je 3,25 m, pro volné řazení je délka 18 m. Bezbariérové úpravy jsou navrženy ve všech trasách přístupů pro chodce. Konstrukce: Asfaltový beton střednězrnný Spojovací postřik Asfaltový beton ABVH I Spojovací postřik Obalované kamenivo OKH I Infiltrační postřik Štěrk zpevněné cem. ŠCM Štěrkopísek ŠP

8 cm

Termín dokonãení

sil. II/425 Rajhrad – Îidlochovice,

Mapa

Stav před rekonstrukcí

4 cm 5 cm

Náklady

4 cm 6 cm 8 cm 20 cm 16 cm

Objekty: SO 001 Demolice SO 102 Vozovka zastávky SO 103 Odstavná stání u silnice II/425 SO 104 Odstavné stání SO 105 Chodník SO 206 Jednotná kanalizace SO 307 Veřejné osvětlení SO 308 Přípojka NN SO 309 Přeložka NN SO 410 Mobiliář SO 411 Informační panel SO 512 Vegetační úpravy SO 613 Sociální zařízení

Projektant: APC SILNICE, s. r. o. Brno Zhotovitel: D.I.S., s. r. o. Brno Termín realizace: 10/2008–04/2009 Náklady stavby: 8 285 tis. Kč Zdroj financování: SFDI, Evropská unie, státní rozpočet a JMK

Stav po rekonstrukci

09_mh0709

21.7.2009 14:39

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 9

Ř Í Z E N Í D O P R AV Y

Národní dopravu řídí tři technici v Ostravě ZNÁTE TO: SEDNETE DO AUTA, ZAPNETE RÁDIO A POSLECHNETE SI, KDE JSOU ZROVNA ZÁCPY. NA SILNICI, KTEROU JSTE ZROVNA CHTĚLI PROJET, HAVAROVALA ČTYŘI AUTA, A TAK SE RADĚJI TOMUTO MÍSTU VYHNETE. Ostrava – MoÏná si to neuvûdomujete, ale tato informace vám u‰etfiila nejen ãas, ale moÏná i zachránila Ïivot. Malá místnost se stûnou tvofienou plazmov˘mi obrazovkami s obrazem nejdÛleÏitûj‰ích úsekÛ ãesk˘ch dálnic. Poãítaãe s nejmodernûj‰ím vybavením. Centrum, ze kterého se fiídí doprava v âesku, je velké asi jako bûÏn˘ ob˘vací pokoj. Pfiesto tfii technici, ktefií v nûm aktuálnû sedí, ví o kaÏdé havárii, kolonû nebo prÛtrÏi mraãen. ShromaÏìují totiÏ informace o dopravních situacích na ãesk˘ch silnicích. „Takové centrum má pro bezpeãnost obrovsk˘ v˘znam. Jednotné informace mohou pomoci nejen pro okamÏitou reakci v fiízení provozu. Data, která zde zjistí za del‰í dobu, slouÏí také jako podklad pro stavbu nebo opravu silnic. Cesty jsou pak mnohem bezpeãnûj‰í,“ uvedl fieditel divize bezpeãnosti Centra dopravního v˘zkumu Jindfiich Friã. Národní dopravní informaãní centrum funguje uÏ rok. Software propojil desítky institucí, které posílají do Ostravy zprávy o stavu na silnicích. Je‰tû pfied rokem byly

Brno – Stavba rychlostní silnice z Brna do Vídnû pfies Mikulov je riskantní investicí. To tvrdí Nejvy‰‰í kontrolní úfiad. Podle nûj ministerstvo dopravy nedokázalo pfiipravit projekt tak, aby dálnice splÀovala evropské poÏadavky.

KRAJ JE V ŠOKU

Fota: 2x Veronika Hrdá a 2x NDIC

tyto informace roztfií‰tûné, chaotické.

dopravniinfo.cz NejdÛleÏitûj‰í a nejaktuálnûj‰í data zasílají hasiãi, policisté, záchranáfii a samotní fiidiãi. Tyto informace zadávají technici v Ostravû do jednotného systému. Ten je uÏ od jara také pfiístupn˘ ve zku‰ebním provozu na webové adrese www.dopravniinfo.cz.

Z nûj pak ãerpá napfiíklad âesk˘ rozhlas RadioÏurnál. Ostrav‰tí technici mají také moÏnost napsat sdûlení na osmadvacet svûteln˘ch tabulí umístûn˘ch na dálnici D1. „VÏdy záleÏí na tom, dokdy nám po‰lou v‰echny sloÏky informace. Napfiíklad hasiãi a záchranáfii jsou velmi rychlí. Ti zvládnou poslat data okamÏitû,“ fiíká námûstek pro silniãní databanku Petr Mahdal. Dopravní centrum bude mít v budoucnosti také dal‰í funkci:

bude správcem takzvané inteligentní dálnice. Ta uÏ funguje v ãásteãné podobû: zatím jsou to jen promûnlivé tabule, na které lze napsat informace o stavu silnice. UÏ v záfií se mûla pfiitom otevfiít „plná verze“. Fungovat mûly také promûnlivé dopravní znaãky a váhy. Tabule budou ukazovat, za jakou dobu se mÛÏete dostat do svého cílového mûsta. V˘bûrové fiízení na budování inteligentní dálnice vyhrála firma

Kapsch. Stát bude skoro dvû a pÛl miliardy korun. „KvÛli krizi ale tento projekt musíme odloÏit. Navíc ãekáme na dostavbu praÏského okruhu a roz‰ífiení dálnice u Brna,“ uvedla mluvãí ¤editelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. To by ale znamenalo, Ïe „chytrá dálnice“ zaãne fungovat aÏ po roce 2013. Roz‰ífiení dálnice D1 u Brna na ‰est pruhÛ totiÏ ani není na seznamu staveb pfiipraven˘ch k realizaci. Veronika Hrdá

Problém budoucnosti je platina pocházejí pfiedev‰ím z automobilové dopravy.

Prof. Ivan Holoubek, fieditel RECETOX

Jak ovlivÀuje motorová doprava Ïivotní prostfiedí? OvlivÀuje ho v fiadû smûrÛ. Automobilová doprava potfiebuje suroviny. TûÏba ropy a její transport je pro Ïivotní prostfiedí zatûÏující. Druhou vûcí je, Ïe produkuje fiadu emisí. Situace je ale dnes naprosto jiná neÏ pfied deseti lety, kdy Evropská unie zakázala pouÏívat olovnat˘ benzín. I pfiesto v‰ak ve velk˘ch mûstech dochází ke kumulaci pfiedev‰ím uhlovodíkÛ a dal‰ích látek, které se mohou hromadit spoleãnû s emisemi z topeni‰È. Nejhor‰í situace je v historick˘ch mûstech, kde staré ulice tvofií témûfi „kaÀony“, ve kter˘ch se tyto nebezpeãné látky hromadí. Je takov˘ problém i na dálnicích? Paradoxnû ne. Nedávno jsme ve spolupráci s ¤editelstvím silnic a dálnic mûfiili ‰kodlivé látky kolem ãesk˘ch dálnic. K v˘znamnému poklesu ‰kodlivin dochází ve vzdálenosti nûkolika desítek metrÛ od komunikací, k fie‰ení také pfiispívají porosty, valy a bariéry kolem dálnic. Co mohou uhlovodíky z dopravy zpÛsobit? Uhlovodíky reprezentují velmi pestrou smûs látek. Jsou to jednak takzvané alifatické uhlovodíky, které sice nemají pfiímé toxické úãinky, ale pfiispívají ke tvorbû takzvaného fotochemického smogu. Dále to mohou b˘t takzvané polycyklické aromatické uhlovodíky, z nichÏ nûkteré mají potenciálnû karcinogenní úãinky. Ty

NKÚ kritizuje dálnici do Vídně

Jak˘m zpÛsobem se podílí automobilová doprava na vytváfiení smogu? Automobilová doprava je hlavním zdrojem emisí látek, jako jsou uhlovodíky a oxidy dusíku. Pfiítomnost tûchto látek v ovzdu‰í, spolu se sluneãním záfiením, vede k tvorbû takzvaného fotochemického smogu. Tento smog je vlastnû sekundární zneãi‰tûní, které vzniká pÛsobením sluneãního záfiení. To iniciuje fiadu reakcí vedoucích k tvorbû tohoto typu zneãi‰tûní s nepfiízniv˘mi dÛsledky na zdraví ãlovûka i Ïivotní prostfiedí. V letních mûsících mÛÏe tento smog pokr˘vat i celou ãeskou kotlinu. Smog je problém v‰ech prÛmyslovû rozvinut˘ch státÛ. Ne nadarmo se mu také fiíká „losangelesk˘“, podle mûsta, kde se dlouhodobû vyskytuje a zpÛsobuje mnoho problémÛ. Pro ilustraci v aglomeraci Los Angeles se dennû pohybuje více neÏ deset milionÛ automobilÛ. Jak to vypadá s emisemi z dopravy v moravsk˘ch mûstech? Tyto problémy dlouhodobû fie‰í brnûnské Centrum dopravního v˘zkumu. Na‰e v˘zkumné pracovi‰tû RECETOX se dlouhodobû vûnuje sledování organick˘ch látek, jako jsou uÏ uvedené polycyklické aromatické uhlovodíky. Ty se velmi ãasto dostávají do prostfiedí vázané na rÛzné prachové ãástice pocházející pfiedev‰ím ze spalovacích procesÛ. Tímto problémem se dlouhodobû zab˘váme ve spolupráci s Krajsk˘m úfiadem Jihomoravského kraje, kdy se zamûfiujeme na identifikaci pÛvodu prachov˘ch ãástic a studiem toho, co ze ‰kodliv˘ch látek mÛÏe b˘t na ãástice vázáno. Doprava se na problematice prachu podílí nûkolika zpÛsoby.

V suchém období vífií automobilová doprava prach z vozovek. Dochází také k odûru pneumatik a brzdov˘ch destiãek. Zdaleka je‰tû netu‰íme, co bude v pfiírodû zpÛsobovat pfiítomnost platinov˘ch kovÛ z pouÏívan˘ch katalyzátorov˘ch systémÛ. Zatím je patrné, Ïe se mnoÏství tûchto kovÛ zvy‰uje, není v‰ak zcela jasné, jaké problémy to do budoucna pfiinese.

„Ministerstvo dopravy svou neãinností váÏnû ohroÏuje finanãní spoluúãast Evropské unie na projektu spojení Brno – VídeÀ,“ pí‰e ve své zprávû ãlen NKÚ Petr Skála. Podle nûj tak ministerstvo ohroÏuje sedmi miliardov˘ balík penûz, kter˘ by na projekt mohla evropská unie uvolnit. Postup NKÚ rozhofiãil zá-stupce Jihomoravského kraje. Ti uÏ mají podepsané dohody s Rakouskem. Zatímco jiÏní sousedé zrychlili tempo v˘stavby své A5, na ãeské stranû se zatím je‰tû ani nekoplo. „Kontrolofii se zab˘vali nejprve mezinárodními aspekty pfiípravy spojení Brna s Vídní, pak jeho koncepãní pfiípravou, dále dopady na Ïivotní prostfiedí a v závûru dokonce spoleãenskou potfiebností této rychlostní silnice. Zcela opomenuli, Ïe realizace R52 je hlavní prioritou Jihomoravského kraje,“ kritizuje práci NKÚ námûstkynû hejtmana Anna Procházková. Na jiÏní Moravû tak stále chybí propojení severov˘chodní ãásti republiky s jihem Evropy. (hrd)

INZERCE

5. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky

Jaké vlastnosti mÛÏe mít platina ve vût‰í koncentraci? Podobnû jako jiné kovy se mÛÏe hromadit v pÛdách i vegetaci kolem vozovek. V literatufie se uvádí moÏné karcinogenní úãinky, po‰kozování d˘chacího systému, koÏní problémy a jiné. V prostfiedí mÛÏe pÛsobit jako katalyzátor a iniciovat fiadu dal‰ích reakcí. Jak jsem uvedl, neumíme zatím odhadnout, jaké problémy mÛÏe v prostfiedí v budoucnu zpÛsobit. Jistû ale víme, Ïe platina nebude v pfiírodû tak koncentrovaná jako kdysi olovo. NemÛÏeme ale její v˘skyt podcenit. Co jsou to vlastnû perzistentní látky, kter˘mi se centrum RECETOX zab˘vá? Jsou to stálé látky, odolné vÛãi rozkladu, které mohou v pfiírodû setrvávat velmi dlouho. Mohou se kumulovat v tucích Ïiv˘ch organismÛ vãetnû ãlovûka. Znám˘m problémem je jejich kumulace v matefiském mléce. Dlouhodobû se také hromadí v sedimentech a pÛdách. Díky své stabilitû se pak mohou dostat z míst, kde se vyrábûly a pouÏívaly na území, kde naopak nikdy vyrábûny ani pouÏívány nebyly. Takov˘mi teritorii jsou napfiíklad polární oblasti. Do tûchto míst se pfiená‰ejí díky vûtrn˘m a vodním proudÛm. Vzhledem ke své stabilitû se tak mohou pohybovat okolo planety stovky let. Cel˘ rozhovor ãtûte na www.moravskehospodarstvi.cz

14.–18. 9. 2009 Brno – Výstaviště www.bvv.cz/translog

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno tel.: +420 541 152 926 fax: +420 541 153 044 e-mail: [email protected] www.bvv.cz/translog

10_mh0709

21.7.2009 14:11

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 10

POVODNĚ

Je to beznaděj. Neměl jsem možnost zasáhnout APOKALYPTICKÉ OBRÁZKY Z JESENÍKU NAD ODROU NA NOVOJIČÍNSKU PŘENÁŠELA SNAD VŠECHNA ČESKÁ MÉDIA.

sili, Ïe vidûli nûkoho plavat. Topit se. V první fiadû bylo nepfiíjemné, Ïe ãlovûk nemá jakoukoli moc zasáhnout. Je to v podstatû jen bezmoc, kdy voláte 150 a ãekáte na pomoc hasiãÛ. Samozfiejmû, Ïe s odstupem si kladu otázku, zda jsem nemûl zareagovat jinak a dfiív. Ale kdyÏ si dávám zpûtnû ty stfiípky dohromady, tak zji‰Èuju, Ïe nûkteré situace byly spí‰ zázrak. KdyÏ si vybavím obrazy hasiãÛ, jak zachraÀují lidi ze zatopen˘ch domÛ, tak mám dnes pocit, Ïe to byl zázrak, Ïe Ïádn˘ z nich nezahynul. Ti kluci se chovají opravdu profesionálnû.

Jeseník nad Odrou – Otec, kter˘ vysekal díru do stfiechy, aby mohl vytáhnout své dûti potopené po krk ve vodû. Matka s dcerou ‰plhající na stoÏár elektrického vedení a volající o pomoc. „Bylo to hrozné. Díval jsem se na nû z pÛdy a chtûl pomoci. Potfiebovaly lano. Nemûl jsem ho. Cel˘ dÛm byl pod vodou,“ fiíká muÏ s francouzskou holí, kter˘ pfied niãivou vodou stihnul na poslední chvíli utéct pod stfiechu svého domu. Voda z fiíãky Luhy zaplavila Jeseník na Odrou o pÛl desáté veãer. Za dvacet minut uÏ Jeseník nikdo nepoznal. Na následky povodní zemfielo pût lidí. âtrnáct rodin pfii‰lo o domov. Sto deset domÛ zÛstane nûkolik let vlhk˘ch. „Je otfiesné sly‰et volání o pomoc a vûdût, Ïe nemÛÏete ihned pomoci,“ líãí starosta Jeseníku nad Odrou TomበMach˘ãek. Co jste dûlal ten veãer, kdy povodnû zasáhly? Ten veãer jsme mûli pracovní schÛzku, kdy jsme pfiipravovali mezinárodní turnaj v kopané. Byla to shoda náhod, Ïe jsme byli v centru obce. V‰iml jsem si, Ïe po silnici stéká voda. Pak jsem pfii‰el na to, Ïe ji neberou kanály a do‰lo mi, Ïe je asi zle. Dostali jsme se je‰tû na úfiad a rozdûlili si úkoly. Jeden hlídal kulturák, jin˘ jel tam, dal‰í k mostu. Pokud bych byl doma, tak bych abso-

Co jste si fiíkal, kdyÏ jste vidûl vesnici pod vodou? Byl jsem bezmocn˘, ale zároveÀ jsem dûlal vûci, které byly naprosto automatické. Vãera jsem se bavil s jedním znám˘m, kter˘ zná terén na‰í obce. Ten kdyÏ pfiijíÏdûl do Jeseníku zalitého vodou, tak absolutnû nevûdûl, kde je. Netu‰il. Tady byla dvousetmetrová fieka. Îádné orientaãní body. Silnice, svûtlo. Nic. Jen samá voda, na kterou si posvítíte lucerniãkou. Orientovat jsme se mohli jen podle kfiiku lidí, ktefií volali o pomoc. K nûkter˘m ta pomoc pfii‰la po ãtyfiech, pûti, ‰esti hodinách. A k nûkter˘m bohuÏel vÛbec.

Fota a text: Veronika Hrdá

lutnû nemûl vÛbec Ïádnou ‰anci reagovat na vzniklou situaci. Na té schÛzce byli skoro v‰ichni ãlenové protipovodÀového t˘mu. Bylo to ‰tûstí v ne‰tûstí. Byli jsme po ruce a nebyli jsme zablokovaní v domech pln˘ch vody. Z centra vesnice jsme pfiímo vidûli, jak voda útoãí. KdyÏ jsme pfii-

‰li do restaurace, tak voda je‰tû nemûla takov˘ vzestup. Ta nejvût‰í hrÛza pfii‰la do dvaceti minut. OkamÏitû jsme zaãali fie‰it a jednat. Pfiesto se sám sebe ptám, zda to bylo nebo nebylo vãas. Jak dlouho jste se dívali na to, Ïe va‰e obec je jeden velk˘ rybník?

Ten ãas se nedá popsat. V‰echny události navazovaly jedna na druhou. Nemûl jsem vÛbec ãas pfiem˘‰let nad únavou nebo nad vlastními potfiebami. Netroufnu si fiíct, jestli to trvalo pÛl hodiny nebo hodinu. Vím, Ïe aÏ druh˘ den v jednu hodinu odpoledne konãilo pátrání. Do té doby lidé hlá-

Jak vypadaly záchranné práce? KdyÏ dorazili lidé, ktefií celé akci veleli, vytáhli jsme mapy, stanovili jsme oblasti, dokázali jsme odhadnout rozsah povodní, vytipovali jsme domy, kam musí pomoc mífiit nejdfiíve. Jednotlivé posádky na ãlunech pak dostaly pokyn k akci. Ty pak

objíÏdûly jednotlivé domy. A i kdyÏ se záchranáfii snaÏili postupovat systematicky, tak v první fázi samozfiejmû reagovali na volání lidí o pomoc. Úplnû mû mrazilo, kdyÏ jsem i pfies telefon sly‰el tu beznadûj. Je po takové zku‰enosti vÛbec moÏné myslet optimisticky? Vûfiím tomu, Ïe lidé jsou vnitfinû silní. Událost, která nás postihla, ale tak lehce nepÛjde hodit za hlavu. Pfiesto si myslím, Ïe se budeme muset posunout nûkam dopfiedu. Nejde fiíct, Ïe tady byly povodnû a Ïe tady „zdechnul pes“ a pfiestaneme cokoli dûlat a fie‰it. Naopak. Pokud máme lidi pfiesvûdãit o tom, Ïe dal‰í Ïivot má smysl, pak je to právû tím, Ïe zaãneme znovu budovat okolí kolem sebe. Musíme najít nov˘ smysl vesnice. Doufám, Ïe nás tato katastrofa je‰tû více semkne. Je dÛleÏité pfiesvûdãit lidi o tom, Ïe tady má smysl bydlet a Ïít. Mohli bychom pfiipomenout osudy zahynul˘ch lidí? V Jeseníku nad Odrou zahynulo pût lidí. Utopili se dva bratfii, ktefií zachraÀovali maminku. Nedostali se zpátky do bezpeãí. Zemfiela babiãka, kterou sice záchranáfii zachránili, ale ji nakonec postihl infarkt. Následujícího dne zemfiela star‰í paní. Tu jsme také stihli evakuovat, ale protoÏe byla nepohyblivá, ve vodû prochladla a následujícího dne podlehla. Poslední obûtí byl pán ve stfiedních letech. Pro nûj byl pohled na zniãen˘ dÛm posledním stfiípkem, kter˘ se podepsal na jeho zdraví.

Cel˘ rozhovor naleznete na www.moravskehospodarstvi.cz

Povodně: Jedenáct mrtvých, stovky rodin bez domovů, miliardové škody Morava – Niãivé povodnû zasáhly na Moravû témûfi sedmdesát mûst a obcí ve ãtyfiech krajích. ·kody pfiesáhly témûfi dvû miliardy korun. Stamilionové ‰kody hlásí také zemûdûlci. Moravu postihly bleskové záplavy, které nikdo neoãekával. Zemfielo pfii nich jedenáct lidí. Stovky rodin pfii‰ly o své domovy. Moravské hospodáfiství proto pfiiná‰í pfiehled v‰ech obcí, které se je‰tû nûkolik let budou z velké vody vzpamatovávat. Pokud se rozhodnete darovat peníze konkrétní obci ãi mûstu, nezapomeÀte uvést do poznámky heslo: POVODNù 2009 Dûkujeme také v‰em obcím, které nechtûly zvefiejnit ãíslo svého úãtu z dÛvodu solidarity vÛãi obcím, které hlásí vût‰í ‰kody.

OBEC

ČÍSLO ÚČTU

Moravskoslezský kraj Jeseník nad Odrou 1760110389/0800 Nový Jičín 43-5060060227/0100 Šenov u Nového Jičína 43 - 4038570277/0100 v. s. 2046 Kunín 35 -1760145389/0800 Hodslavice 1765703319/0800 Životice u Nového Jičína 529 - 764/0600 Hladké Životice 1764162386/0800 Bernartice nad Odrou 233 25 - 801/0100 Bartošovice 176 008 138 9/0800 Mořkov 176 576 733 9/0800 Ženklava 226 218 01/0100 Závišice 1767239329/0800 Kopřivnice 1767241349/0800 Kujavy 9388020227/0100 Studénka 43-5092380217/0100 (sbírka pro jiné postižené obce)

OBEC Bordovice Lichnov Veřovice Frenštát pod Radhoštěm Vražné Starý Jičín Fulnek Velká Kraš Skorošice Uhelná Zlínský kraj Valašské Meziříčí Zubří Zašová Bojkovice Boršice u Blastnice

9005-122 9851/0100 2221-851/0100 6842490277/0100 27-1543034359/0800 932 0721/0100

Obecní rozpočet zatíží další položka – škody ze schůdnosti chodníků POSLANECKÁ SNĚMOVNA I SENÁT SCHVÁLILY CHODNÍKOVOU NOVELU. Povinnost úklidu chodníkÛ je od leto‰ního dubna na obcích, které nesou i odpovûdnost za zranûní chodcÛ. V obou komorách tak pro‰el návrh novely, se kter˘m pfii‰el obãanskodemokratick˘ senátor Jaroslav Kubera. Podle Kubery je absurdní, aby ãlovûk, kter˘ opravuje svÛj dÛm a postaví pfied ním na chodník le‰ení, za tento zábor musel platit, ale pfiitom byl zodpovûdn˘ za stav chodníku a zranûní chodcÛ. Svaz obcí a mûst ale poukazuje na vyãíslení nákladÛ, které podle nich tvrdû dopadnou na uÏ teì krizí oslabené rozpoãty. Nûkterá

mûsta si dokonce udûlala i pfiedbûÏn˘ odhad nákladÛ, které jsou s úklidem chodníkÛ spojeny. Dvacetitisícov˘ Vy‰kov poãítá, Ïe ho bude novela stát pfies tfii miliony korun. Jihlava s padesáti tisíci obyvateli ãástku dokonce rozdûlila na dvû ãásti. Pût milionÛ bude muset vyhradit na techniku. Náklady na pracovní-

ČÍSLO ÚČTU 23720801/0100 1760172379/0800 176 002 5379/0800 1724801/0100 102472076/0300 176 0219309/0800 v. s. 52692321 27 - 1764214329/0800 21329841/0100 20721-841/0100 6323-521/0100

ky zatím není mûsto schopno odhadnout. Podle vedení mûsta to mÛÏe b˘t od 850 tisíc do deseti milionÛ korun. „Ve hfie je nûkolik variant. V záfií je chceme zaãít projednávat. Na Vysoãinû je zima sloÏitûj‰í neÏ jinde,“ uvedl tajemník jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal. Podle Dohnala mûsto zatím neví, zda uzavfie smlouvu s jednotliv˘mi fyzick˘mi osobami, ãi zda vypí‰e soutûÏ pro firmy. Jihlavu v‰ak pravdûpodobnû magistrát rozdûlí na jednotlivé zóny, kde budou platit rÛzná pravidla. „Zcela jistû se ale necháme pojistit. Zranûní na obecním chodníku bude více neÏ pravdûpodobné,“ fiekl Dohnal.

OBEC

ČÍSLO ÚČTU

Kraj Vysočina Bělotín Černotín

1883001369/0800 3123-831/0100

Olomoucký kraj Hustopeče nad Bečvou 86-7209000257/0100 v. s. 2321 Olšovec 21823831/0100 Polom 1883026339/0800 Potštát 1883128319/0800 Střítež nad Ludinou 1883008309/0800 Jindřichov 8629-831/0100 Opatovice 3625831/0100 Klokočí 9023-831/0100 Ústí 20425-831/0100 Radíkov 9226831/0100 Partutovice 5129-831/0100 Bělá pod Pradědem 8626841/0100

OBEC

ČÍSLO ÚČTU

Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnávkou Mikulovice Písečná Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velké Kunětice Vidnava Vlčice Žulová

8423841/ 0100 103771211/0300 10427-841/0100 1905668309/0800 188307417/0300 19-6321841/0100 43-5066190217/0100 1907243339/0800 1723-841/0100 8220 - 841/0100 7527841/0100 5222-841/0100 3077054/0300 5521-841/0100 16626-841/0100 1905672359/0800 153925872/0300 2929-841/0100

INZERCE

Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí:

Cards 2009, 22. – 23. září 2009, Praha Restrukturalizace, 22. – 23. září 2009, Praha Likvidita v úvěrových institucích, 22. – 23. září 2009, Praha Datové schránky, 24. září 2009, Praha Právo v automobilovém průmyslu, 20. – 21. října 2009, Praha Tel.Con Spectrum, 20. – 22. října 2009, Praha Know how to achieve

Institute for International Research

www.konference.cz • +420 222 074 555 • [email protected]

IIR

11_mh0709

21.7.2009 12:46

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 11

P R P R E Z E N TAC E

Digitalizace zvýší efektivitu veřejné správy NEJVĚTŠÍ ZMĚNY OD DOBY FUNGOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY PRÁVĚ PŘICHÁZEJÍ. BĚHEM NĚKOLIKA MĚSÍCŮ PŘEJDOU ÚŘADY A PRÁVNICKÉ OSOBY ČISTĚ NA BEZPAPÍROVOU KOMUNIKACI. ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY SE SVÝM PRÁVNÍM DOPADEM BUDOU NAPROSTO ROVNOCENNÉ SVÝM FYZICKÝM PROTĚJŠKŮM. Vefiejná správa, pfii zapoãtení místní samosprávy, pfiíspûvkov˘ch organizací i v‰ech ostatních ãástí spojen˘ch s vefiejnou správou, má dnes asi ‰est aÏ osm tisíc úfiadÛ. K tomu se pfiipoãtou desítky tisíc dal‰ích subjektÛ, které povinnû pfiejdou z papírové na elektronickou komunikaci. Jedná se o pfiechod na skuteãn˘ eGovernment, kdy koneãnû bude moÏné zaãít sjednocovat mnohde roztfií‰tûné údaje.

Vše na sebe navazuje První vla‰tovkou bylo vybudování Czech PointÛ. Málokdo si uvûdomuje ale jejich skuteãn˘ v˘znam. Je to poprvé, kdy existuje ãást úfiadu ve vefiejné správû, která elektronicky komunikuje se

ISKN zase zpûtnû vyuÏívat údaje z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí i dal‰ích. Díky znalostem a zku‰enostem lidí ve spoleãnosti Ness tak vzniká hladké propojení mezi rÛzn˘mi agendami vefiejné správy.

Digitální mapa

v‰emi ostatními úfiady ve vefiejné správû. Pro normálního obãana nebo podnikatele je vefiejná správa jeden komplex. Nezajímá ho, zda poÏadavek zpracuje ten ãi onen úfiad s tou nebo onou vûcnou pfiíslu‰ností. Czech Pointy byly prvním krokem správn˘m smûrem. Teì pfii‰ly datové schránky a elektronické dokumenty i jejich doruãování. V‰e na sebe navazuje. Czech Point se stal univerzálním rozhraním vefiejné správy – nûco jako front office. Datové schránky jsou transakãní ãástí tohoto front office vefiejné správy. V nich funguje

oboustranná komunikace s kter˘mkoliv úfiadem. A tfietí ãástí elektronizace jsou základní registry. Napfiíklad v bankách a jin˘ch velk˘ch organizacích se jim fiíká back office. Jednodu‰e, jedná se o základní datové fondy vefiejné správy, které mají umoÏnit aktuálnost a jednoduché sdílení dat. Efektivita díky registrÛm V souãasnosti vznikají registry vefiejné správy, které jsou základním stavebním kamenem celé elektronizace. Budou poskytovat referenãní údaje pro ostatní registry a pro dal‰í informaãní systémy vefiejné správy a komerã-

ních subjektÛ. Jedním z takov˘ch registrÛ je i Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), jehoÏ správcem je âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální.

Propojení agendy V˘znamn˘m zdrojem dat pro tento registr bude mimo jiné Informaãní systém katastru nemovitostí (ISKN), kter˘ jiÏ více neÏ deset let vytváfií a úspû‰nû rozvíjí spoleãnost Ness Technologies v âeské republice. Vzhledem k úzkému propojení mezi systémy bude naopak

Jednotlivé územní prvky z RÚIAN budou zobrazovány nad mapami státního mapového díla nebo nad Digitální mapou vefiejné správy (DMVS), která bude vytvofiena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a pfiípadnû také i lokální technické mapy. Základem DMVS budou digitální mapové podklady âÚZK. Popisné i grafické informace z ISKN tak budou vyuÏity pro vytvofiení informaãních systémÛ vefiejné správy, které budou závaznû vyuÏívat dal‰í instituce a budou pro nû primárním zdrojem dat. K ãemu je referenãní údaj Díky pfiijat˘m zákonÛm nastane poprvé situace, kdy vznikne takzvan˘ referenãní údaj. Pro vefiejnou správu znamená, Ïe to, co je v nûm uloÏeno, uÏ nemÛÏe po obãanech znovu vyÏadovat. A pokud referenãní údaje nûkdo nezpochybní, jsou úfiady povinny tyto údaje brát jako právnû závazné. Jedná se o obrovsk˘ pfielom, protoÏe dosud byly vÏdy právnû závazné údaje na papírech, které se musely znovu a znovu dokládat. Typick˘m pfiíkladem jsou údaje o trvalém bydli‰ti. Kolik je

agend, tolik je v nich uloÏeno adres trvalého bydli‰tû jedné osoby. Zatím vÏdy docházelo k aktualizaci jenom v pfiípadû, kdyÏ obãan pracoval pouze s pfiíslu‰nou agendou. Díky novému systému bude staãit aktualizace referenãního údaje a ten pak v‰echny agendy vefiejné správy budou muset vyuÏívat. Díky agendov˘m systémÛm bude docházet k aktualizacím základních registrÛ. Uchovávat data v‰ak budou i systémy jako v˘‰e uveden˘ ISKN od spoleãnosti Ness. Napfiíklad ten, kdo chce zmûnit trvalé bydli‰tû, oznámí tuto zmûnu na evidenci obyvatel. Souãasnû bude moci pfiikázat, aby v‰echny banky nebo jen nûkteré, dostaly o této zmûnû avízo.

Větší pořádek a rychlost Vzhledem k tomu, Ïe právnické osoby budou mít schránku pfiidûlenu ze zákona, musí zaslané zmûny o referenãním údaji respektovat jako oficiální. Digitalizace pro byznys Pfiidanou hodnotou elektronizace vefiejné správy bude nejenom zprÛhlednûní komunikace a pofiádek v údajích, ale také mnohem silnûj‰í podpora podnikání a obchodu. Díky digitalizaci bude moÏné fiadu procesÛ zrychlit, zlevnit a zefektivnit. AÈ uÏ na úrovni státních úfiadÛ, tak na úrovni men‰ích samospráv. Veronika Hrdá

INZERCE

Kongresový sál a wellness centrum Kaskáda Hledáte vhodné místo pro Vaše školení, prezentace, jednání, konference? Od 1.8. 2009 již hledat nemusíte! Hotel kaskáda od 1.8. 2009 otvírá jednu z nejmodernějších kongresových hal ve střední Evropě! V hotelu k dispozici: - Wellness centrum – relaxační bazén s protiproudem, finská sauna, parní lázeň, privátní whirlpool, odborné masáže - Golfové hřiště, tréninkové centrum golfu, golfový simulátor - Bowling - Běžecké trasy (v zimním období, v závislosti na počasí) - Bruslení (v zimním období, v závislosti na počasí) - Další atrakce na objednávku – díky velkému prostoru okolo hotelu je možné zařídit spoustu doprovodných aktivit na přání klienta (paintball, motorové čtyřkolky, horolezecké stěny, lety balónem, lukostřelba)

Kongresový sál

Více informací na www.hotelkaskada.cz

Golfový simulátor

Restaurace

Noční bar

Restaurace

Bowling

Lobby bar

Wellness centrum

12-13_mh0709

21.7.2009 12:48

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 12

T I P Y N A L E T N Í C E S T O VÁ N Í

Máte volný víkend? Vyražte na výlety, na které

Máte volný víkend? Vyražte na výlety, Olomoucký kraj je zajímavý ve své pestrosti Svůj výlet po krásách Olomouckého kraje bychom mohli zahájit v CHKO Hrubý Jeseník, kde se nám nabízí široká škála vyžití. Po dlouhé cestě jistě oceníte relaxaci v Priessnitzových lázních, ideální místo s kompletním servisem pro odpočinek – masáže, lázně, solná jeskyně, minigolf, tenisové hřiště a mnoho dalších. Pokud patříte mezi milovníky pěší turistiky, můžete se vydat z lázní po červené značce na rozhlednu Zlatý Chlum. Po cestě se vám naskytne možnost osvěžit se léčivými prameny, kterých je na trase hned několik. Dále po červené se dostanete do přírodní rezervace Rejvíz, kde pokračujete po povalovém chodníku skrz rašeliniště až k mechovému jezírku, který naučnou stezku uzavírá. Toužíte-li po kratší vycházce, vydejte se po žluté na západ do krápníkových jeskyní Na pomezí. Vše zvládnete pohodlně pěšky nebo na kole, které si můžete zapůjčit přímo v lázních. Není nad to vidět malebnou krajinu z ptačí perspektivy. Aeroklub Šumperk organizuje každý víkend lety pro veřejnost. Doba letu je přibližně patnáct až padesát minut podle trasy letu. Z výšky můžete vidět například zříceninu Brníčko, hrad Bouzov, Praděd, město Šumperk i Velké Losiny.

V˘hled na Hrub˘ Jeseník

Priessnitzovy láznû nabízejí relaxaci

Ra‰elini‰tû Rejvíz

Fota: archiv Jeseníky – SdruÏení cestovního ruchu

Ostrava

Olomouc

Jihlava

Brno

Zlín

Z každého kraje jsme vybrali vždy jedno místo, o kterém se domníváme, že by nemělo ujít vaší pozornosti. Inspirujte se a vydejte se na víkendové toulky po Moravě.

Vysočina je dokonalá pro pěší i cyklisty

Pfiírodní rezervace Mohelenská hadcová step

Rozhledna Babylon

Jaderná elektrárna Dukovany

Patříte-li mezi milovníky jazzových melodií, pak pro Vás bude jistě zajímavá pozvánka do Dalešic, kde v sobotu 22. srpna od odpoledních až do nočních hodin hrají jazzové kapely z Česka i zahraničí. Kulturní zážitek můžete snadno spojit i s gastronomickým v dalešické restauraci v areálu pivovaru Dalešice, proslaveného z Menzelova filmu Postřižiny. Než se pustíte do ochutnávky „piva jako křen“, můžete se v místním muzeu dozvědět zajímavosti o rakousko-uherském pivovarnictví. Pokud máte rádi pěší turistiku nebo rádi jezdíte na kole, pokračujte k nedaleké dalešické přehradě. Ta je jako stvořená pro milovníky vodních sportů. V letních dnech můžete využít lodní dopravu a pokochat se krásami okolí z paluby parníku. Zbude-li vám chuť a čas, nenechte si ujít návštěvu jaderné elektrárny Dukovany. Na exkurzi vás provedou zaměstnanci elektrárny a zodpoví vám otázky o jejím provozu. Pokud byste raději dali přednost výletu do přírody, rozhodně zamiřte do přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Rostou zde miniaturní rostliny. Krásy stepních luk a skalní ostrohy nad meandry řeky Jihlavy si vychutnejte výhledem z rozhledny Babylon nedaleko Mohelna. Ti zdatnější z vás zvládnou celý výlet pěšky nebo na kole. V okolí naleznete spoustu míst k ubytování, kempy i hotely.

Dale‰ická pfiehrada Fota: archiv Vysoãina Tourism

12-13_mh0709

21.7.2009 14:25

Stránka 2

ČERVENEC 2009

STRANA 13

T I P Y N A L E T N Í C E S T O VÁ N Í

nezapomenete

na které nezapomenete

Seznamte se se stezkami GREENWAYS

Severní Morava to nejsou jen Beskydy V Moravskoslezském kraji přijměte pozvání do rodné obce Leoše Janáčka – Hukvald. V létě zde město zorganizovalo bohatý program: rekonstrukce dobývání hradu a lidové slavnosti, ale hlavně mezinárodní festival vážné hudby Janáčkovy Hukvaldy. Závěrečný koncert se uskuteční v neděli 26. července. Romantickou zříceninu hukvaldského hradu obklopuje rozlehlá obora se stádem daňků a muflonů. Z Hukvald vede cyklostezka do Kopřivnice, kde si nenechte ujít prohlídku Technického muzea TATRA. O letních prázdninách nabízí muzeum fojtství mimo stálé expozice i výstavu umění Japonska ze sbírek Náprstkova muzea v Praze. Raději pěšky než na kole doporučujeme pokračovat do Štramberka. Po cestě si vychutnejte výhled na Beskydy z rozhledny na Bílé Hoře. Nezapomeňte také navštívit světoznámou jeskyni Šipka. Ve Štramberku vás pak čeká výstup na Štramberskou Trúbu. Ale klidně zůstaňte v ulicích Štramberka. Prožijete zde romantickou procházku v prostředí původní lidové architektury.

Rozhledna Bílá Hora

Cesta ke ·tramberské Trúbû Fota: archiv Moravskoslezského kraje

Leteck˘ pohled na romantick˘ hrad Hukvaldy

Technické muzeum v Kopfiivnici

BaÈÛv kanál pÛsobí místy témûfi exoticky

Foto: archiv Centrála cestovního ruchu V˘chod Moravy

Poutní místo Velehrad

Buchlovice – barokní perla Zlínska

Zacestujte si v ãase v archeoskanzenu v Modré

Hrad Buchlov utopen˘ v chfiibsk˘ch lesích

Zlínsko ožívá Baťovým kanálem Ještě než se s celou rodinou nalodíte na člun užít si romantickou jízdu po Baťově kanále, navštivte archeoskanzen v Modré. V mžiku se ocitnete v devátém století, proniknete do tajů dávno zapomenutých řemesel nebo se stanete svědky malé raně středověké bitvy. K obci Modrá přiléhá naše nejznámější poutní místo Velehrad. Po červené turistické značce se můžete vydat dál chřibskými lesy, kde ční silueta hradu Buchlov. Hrad nabízí dva návštěvní okruhy a nádhernou vyhlídku do okolí z věže hradu. Přírodní park Chřiby se svými bukovými lesy je pak ideálním místem pro houbaření. Nejste-li zastánci dlouhých vycházek, jistě oceníte buchlovický zámek. Během léta probíhají v zámeckém amfiteátru koncerty a divadelní představení. Jmenujme například bratry Ebenovi nebo finskou skupinu Waltari. Z Buchlovic je pak možné dojet do deset kilometrů vzdáleného Starého Města a zde si pronajmout hausbót nebo motorový člun. Využít můžete i pravidelné linky. Raději se ale předem objednejte. Vedle koupání si můžete na trase Baťova kanálu užít i další atrakce. Po domluvě lze například navštívit proslulý hřebčín v Napajedlech.

Chcete se dostat na kole z Prahy až do Vídně nebo cestovat z Moravy až do Krakowa? Tak si užijte cyklostezky nazvané Greenways. Ty propojují všechny významné evropské metropole. Regiony zapojené do projektu už propojily 550 kilometrů asfaltových cest i turistických stezek. Tvůrci, kteří vymýšleli jednotlivé trasy, mysleli hlavně na to, aby si turisté mohli užít veškeré možné atrakce dané oblasti, kulturní památky, sportoviště i přírodní krásy. Na území severní Moravy je to především podhůří Beskyd se svými typickými rozptýlenými slezskými domy nebo například okolí Žermanické přehrady. Stezka dále pokračuje přes malebné údolí Chráněné krajinné oblasti Poodří, historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností. Příroda Moravské brány a úrodné Hané vás nadchne při projížďkách střední Moravou. V Jihomoravském kraji pak trasa pokračuje přes Moravský kras se Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi a známou propastí Macocha. Mimo to vede kolem kulturně a historicky významných míst jako jsou například Dolní Věstonice a další. Nevynechává ani vinařské oblasti Jižní Moravy se svými vinicemi, sklípky a sady. Poznejte zdejší folklor a tradice a ochutnejte vybraná moravská vína. Na Moravě končí stezka návštěvou Lednicko-Valtického areálu a pokračuje dál za naše hranice do Dolního Rakouska. Celou stezku lze projet na kole i projít pěšky.

Jižní Morava je velkou zahradou

Îidovsk˘ hfibitov ve StráÏnici Foto: Muzejní spolek StráÏnice

Zámek StráÏnice

Jihomoravský kraj, to je kraj vinařství a lidových tradic. Pojďme se podívat do východního cípu kraje – Strážnice. V samotné Strážnici je k vidění novorenesanční zámek se stálou expozicí lidových hudebních nástrojů, synagoga s židovským hřbitovem, technická památka Průžkův mlýn s expozicí historie mlynářství a skanzen lidové architektury. Památková rezervace Petrov – Plže, vzdálená necelé dva kilometry, vás pak oslní krásou barevně zdobených vinařských sklípků. Ze Strážnice směrem na východ se můžete vydat po strážnické vinařské stezce do Hroznové Lhoty. Po cestě ochutnejte vína místních odrůd, převážně Műller Thurgau, Rulandské šedé a bílé, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a rýnský, Sylvánské zelené. Z modrých odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a André.

Památková rezervace Petrov-PlÏe

Naše pozvání platí hlavně až na zářijové dny. Od 12. září zde probíhá strážnické vinobraní. Dobré víno pak můžete zajíst pochoutkami z oskeruší, beléšemi, patenty či pravou slováckou kyselicou.

BaÈÛv kanál

Fota: archiv Centrála cestovního ruchu JiÏní Morava

ČERVENEC 2009

D I E T O LO G I C K Á P O R A D N A

STRANA 14

Konec marného boje s kilogramy Konec marného boje s kilogramy Současná doba nám velí vypadat dobře. Do toho patří nejen upravené vlasy, dobře padnoucí oblek, ale i to, co nás prezentuje nejvíce – naše tělo. Ani nejdokonalejší oblek nezachrání naši image, pokud se nám ze saka rýsují nehezky vypadající obliny. Časopisy, internet i televize na nás denně chrlí kvanta rad, návodů či produktů, které nám zaručeně pomohou dosáhnout cíle. Proč se nám to tedy nedaří? Odbornice na výživu člověka Kamila Poslušná z dietologické poradny NUTRIVIA nám popsala, kde se při hubnutí dopouštíme nejčastějších chyb.

1. Nedostatek motivace. Pokud si vy sami nejste jisti, že změnu skutečně chcete, náročnost úkolu se zdvojnásobuje. Hlavním motivačním faktorem bývá, vedle nespokojenosti s vlastním vzhledem, především zdraví. Obraz v zrcadle nás totiž nějak zásadně neohrožuje. Jakmile se však projeví zdravotní následky nadváhy a obezity, zaktivuje se pud sebezáchovy, který nás přivede ke změně. Někdy však může být už pozdě. Nejlepší je proto začít s prevencí nadváhy. 2. Rodinné zázemí je důležité. Pokud si zbytek rodiny před vašimi zraky několikrát týdně dopřává smažené řízky, klobásy a chipsy, je to jasná cesta k vašemu neúspěchu. Výhodou je rozumná a pozvolná změna stravovacích zvyklostí v celé rodině. Výborné zkušenosti máme s kurzy snižování nadváhy ve dvojici, případně i větším počtu, do kterých se může zapojit celá rodina. 3. Razantní změny ze dne na den nejsou dobrým krokem. Zažité nevhodné stravovací a pohybové návyky se nesnažte měnit k dobrému příliš rychle. Každá malá změna k lepšímu se počítá a čím menší a postupnější je, tím je trvalejší. Pokud jste zvyklí na sedavý způsob života, nemůžete náhle začít sportovat každý den.

před...

...po

muset trápit v tělocvičně. To sice může chvíli fungovat, ale rozhodně ne dlouhodobě. Nemusíte trávit volný čas v zadýchané tělocvičně, najděte si způsob pohybu, který vás opravdu baví. Jedině tak můžete dosáhnout dlouhodobé, případně trvalé změny životního stylu. 6. Jednostrannost jídelníčku je častou příčinou neúspěchu. Velkou chybou je vynechávání některých základních složek potravy, často těstovin, rýže a pečiva. Tím výrazně snížíme příjem sacharidů, vlákniny a některých vitaminů. Navíc podobné opatření nikomu nevydrží dlouho. Po návratu ke všem složkám potravy se výrazně zvýší příjem energie a kila jdou opět nahoru. Častou chybou je rozhodnutí striktně vynechávat všechny potraviny s obsahem tuku. Maso, mléčné výrobky nebo vejce jsou ale i zdrojem bílkovin. Omezíme-li jejich příjem, začne tělo využívat své vlastní bílkoviny – tedy svaly.

■ Hubnutí pod dohledem odborníka má svůj význam Odborník vám srozumitelně zprostředkuje všechny informace o správné výživě. Pomůže zvolit realistické cíle a vhodnou taktiku, která povede k celkové korekci životosprávy. Nalezne individuální způsob, jak vám bude jídlo nadále přinášet radost a požitek, aniž by přitom poškozovalo zdraví a zkracovalo život. ■ Proč jste se rozhodl hubnout pod odborným dohledem v poradně a ne na vlastní pěst? Protože to funguje. Na vlastní pěst jsem se pokoušel zhubnout mnohokrát, ale vždy jsem za tři až čtyři měsíce po zhubnutí vážil víc než na začátku. Spíše jsem hladověl a nedával důležitost skladbě jídla a pravidelnosti. Při odborné péči je důležité stanovit si cíl a postupně ho vyhodnocovat při pravidelných konzultacích. JAROSLAV SLAVÍČEK, jednatel společnosti DataLife

Vaše tělo je potřeba na zvýšenou zátěž postupně navykat a navíc málokomu takto razantní změna vydrží delší dobu. Buďte trpěliví a důslední. 4. Příliš velká redukce energetického příjmu je příkladem nevhodné změny. Tímto způsobem vytvořený deficit energie v organizmu může mít sice rychlé, ale většinou krátkodobé účinky. Lidský organizmus spotřebovává část energie i v nečinnosti. Pokud tělo nedostane ani základ, který pro svou funkci potřebuje, naučí se šetřit. Ve výsledku jednoduše spaluje

méně. Časem pak ani nízký energetický příjem nestačí pro redukci hmotnosti a kruh se uzavírá. Po ukončení diety a návratu k původním stravovacím zvyklostem pak jdou kilogramy rychle nahoru. Aby redukce hmotnosti vedla k úbytku tuku, je nutné deficitu energie dosáhnout jen mírným snížením energetického příjmu při zachování vhodného nutričního složení jídelníčku a zejména zvýšením výdeje energie pohybem. 5. Podceňování významu pohybu. Řeknete si: Když se budu držet zkrátka v jídle, nebudu se

7. Nepravidelnost v příjmu stravy je asi nejčastější příčinou neúspěchu. Nezanedbatelný význam má, kdy a jak často jíme. Ráno se nestihnete nasnídat a v práci se najde vždy něco důležitějšího než kručící žaludek. Jakmile ale přijdete domů, ozve se o to naléhavěji. Nasycení žaludku po celodenním hladovění je pak spolehlivá cesta k problémům s vysokou hmotností. Organismus si s velkým příjmem energie neumí poradit a většinu si uloží ve formě tukových zásob. Snažte se za každou cenu najít chvilku na pět denních jídel rovnoměrně rozložených v průběhu dne. 8. Psychická vyrovnanost je podmínkou k úspěšné redukci. Nemá smysl stoupat na váhu den co den a znepokojovat se každým výkyvem nebo stagnací hmotnosti. Porušení jedné z přísně vytyčených zásad, není důvodem k ukončení vašeho snažení, s tím, že znovu můžete začít třeba za týden. Taková situace se pak opakuje stále dokola. Jistá dávka sebeovládání je potřebná, ale neklaďte na sebe přehnané nároky. Vytyčte si reálné cíle a nic si nezakazujte. Nezdravé potraviny totiž neexistují, nezdravé je vždy jen jejich množství. Lepší je odměnit se několika čtverečky čokolády, než se po delší době odříkání neovládnout a spořádat celou tabulku.

Při koupi vína dejte na vlastní pocit

Při koupi vína dejte na vlastní pocit Vážení přátelé, znalci a milovníci vína, v následujících řádcích bych Vám rád přiblížil onen krásný a jedinečný svět – svět vína. Mnozí z Vás jistě už mnohé slyšeli nebo četli o víně, jeho podávání, ukládání a servisu, ale také o jeho rozmanitosti, rozmanitosti odrůd, stylů a charakterů. Je pravda, že v dnešní době, a díky bohu za to, máme neomezený přístup k informacím, které nám pomáhají pochopit tento jedinečný svět. Ale jak se běžný člověk má v tomto přívalu informací vůbec zorientovat? Proto jsem pro Vás připravil tohoto stručného průvodce, který Vám, doufám, pomůže pootevřít dvířka do tohoto světa. Nejde o to zahltit Vás dalšími informacemi, ale spíše pomoci jednoduchými radami a znalostmi přiblížit ať už nákup správného vína, servis, ukládání nebo výběr vína v restauraci, což může být také občas opravdovým oříškem, se kterým mívají i opravdový znalci problém. Nechť jsou tedy následující řádky spíše Vaším pomocníkem, rádcem nebo skrytým „tahákem“ ať už před Vašimi přáteli, obchodními partnery nebo jen pro Vaše osobní sebezdokonalování.

NAKUPOVÁNÍ VÍNA ■ pro někoho jednoduchá záležitost, pro někoho možná neřešitelný problém. Ať už patříte k té které skupině, nákup vína by se měl řídit několika pravidly, která bychom měli mít na mysli.

Nakupujete-li víno jen tak pro zábavu a potěchu, v tu chvíli se před Vámi otevírá nepřeberný svět plný rozmanitých chutí a vůní a nezbývá Vám jen popřát: Experimentujte, ochutnávejte a poznávejte.

Hledáme-li víno k nějaké příležitosti či za účelem rozšíření svých znalostí, určitě bychom měli mít představu o typu vína, které hledáme, ale také o částce, kterou za něj hodláme utratit. Pro tento případ bychom měli využít služeb kvalitních vinoték nebo obchodníků s vínem, kde vyškolený personál by měl být schopen nás nasměrovat k tomu správnému výběru. I když na druhou stranu, buďme opravdu ostražití a dejme na doporučení přátel nebo na vlastní pocity. V poslední době se vinoték totiž vyrojilo několik desítek až stovek a jejich kvalita může být opravdu rozmanitá. Vždy záleží na znalosti personálu a ty mohou být rozdílné a u některých dokonce i minimální.

■ Víte že: označení na etiketě některých francouzských vín „Grand vin de Bordeaux“ v překladu „Velká vína z Bordeaux“ v podstatě nic neznamená a není to oficiálně uznaný termín a je většinou používán pro průměrně kvalitní vína této oblasti?

Pokud se však zajímáme o víno vhodné k uložení na několik i desítek let, v tomto případě určitě vyhledejte radu specializovaného odborníka, který se v této problematice vyzná a předejde tak Vašim případným omylům nebo zbytečným výdajům za nekvalitní nákupy.

Nejdůležitější při nákupu vína není jeho cena, doporučení odborníků či kolik cen v různých soutěžích získalo, ale Vaše vlastní cítění, jak na Vás to víno působí, jak Vám osobně chutná. Proto, i když Vám někdo doporučí některé víno jako jedinečnou koupi, nekupujte hned desítky lahví, kupte jednu, abyste si ji sami osobně mohli prochutnat a udělat si vlastní názor na dané víno, protože jak se říká: Tisíc lidí, tisíc chutí. A co chutná mně nemusí chutnat Vám. K čemu by Vám byl sklep plný vína, které by Vám nechutnalo a v momentě, kdy by přišli Vaši přátelé nebo obchodní partneři, čekali byste v rozpacích, co na dané víno řeknou, neboť i Vy byste nebyli přesvědčeni o kvalitách tohoto vína.

Antonín Baranovský Vystudoval Hotelovou školu Mariánské Lázně, prošel praxí v řadě významných hotelů. Asi nejvýznamnější bylo jeho více jak pětileté působení na místě sommeliéra v hotelu Four Seasons Hotel Prague. V současné chvíli pracuje jako obchodní manažer a sommeliér jednoho z předních a významných vinařství České Republiky – Vinařství Kovacs.

15_mh0709

21.7.2009 12:45

Stránka 1

ČERVENEC 2009

STRANA 15

AKTUÁLNĚ

Starosta z údolí, kde se zpívá a tančí NÁZEV VESNICE LIPTÁL NA VSETÍNSKU, KTERÁ SE V ROCE 2006 STALA VESNICÍ ROKU, POCHÁZÍ Z NĚMECKÉHO LIEBENTHAL.

Starosta Liptálu Miroslav Vaculík vítá cyklistu Josefa Zimovãáka

Jméno mÛÏeme do ãe‰tiny pfieloÏit jako milé údolí nebo také údolí lásky. A právû toto „údolí“ uÏ od roku 1990 spravuje jeden z taneãníkÛ zdej‰ího folklórního souboru Miroslav Vaculík. Liptálsk˘ starosta se narodil pfied jedena‰edesáti lety ve Vsetínû. V roce 1963 se ode‰el vyuãit do vsetínské zbrojovky, vzdûlání zakonãil strojní prÛmyslovkou a zÛstal zde pracovat deset let. Poté bylo jeho dal‰ím pÛsobi‰tûm v˘robní druÏstvo Lipta v Liptále. Tady byl zamûstnan˘ jako brusiã nástrojÛ, mistr ve v˘robû nebo vedoucí provozovny. Po revoluci ho lidé zvolili do starostovského kfiesla. „UÏ dfiíve jsem byl ve vesnici spoleãensky ãinn˘, hrál jsem fotbal a dûlal jsem do folklóru. Byli jsme jedno z mála v˘robních druÏstev,

které mûlo pfii sobû folklórní soubor a mohli jsme jezdit i do zahraniãí. Dodnes tanãím ve Vala‰ském krouÏku v Liptále. Máme skupinu seniorÛ a vystupujeme i na vefiejnosti“, fiíká Miroslav Vaculík. Liptál získal pod jeho vedením celou fiadu ocenûní. V roce 1997 obdrÏela obec v rámci soutûÏe Vesnice roku modrou stuhu za spoleãensk˘ Ïivot. V roce 2005 ocenili Liptál

PŘEDSTAVUJEME STAROSTU bílou stuhou za práci s mládeÏí. O rok pozdûji se obec stala Vesnicí roku Zlínského kraje a podafiilo se jí vyhrát i celostátní kolo. „Myslím, Ïe to byl pro vesnici velk˘ pfiínos, obec se dala do pofiádku, lidé se zaãali více starat o své domy a zahrádky. Milion korun,

kter˘ jsme v soutûÏi vyhráli, jsme rozdûlili do men‰ích projektÛ,“ vysvûtluje starosta. V Liptále na konci srpna kaÏdoroãnû pofiádají mezinárodní folklórní festival. Letos pÛjde uÏ o ãtyfiicát˘ roãník. Kromû národních souborÛ sem pfiijíÏdûjí zástupci z celého svûta.

Kromû plynofikace a zavedení telefonÛ do obce, které nyní uÏ lidé zase postupnû ru‰í, se Liptálu podafiilo zrekonstruovat ‰kolu. V podkroví vytvofiili ‰estnáct malometráÏních bytÛ pro dÛchodce. „Napfied se tam moc lidé hlásit nechtûli a teì uÏ musíme vést pofiadník,“ upfiesnil starosta. Asi nejvût‰í akcí po roce 2000 bylo podle starosty vybudování vodovodu Syrákov, kter˘

slouÏí i okolním vesnicím. Za úspûch povaÏuje také rekonstrukci ‰kolní jídelny za devût miliónÛ korun. V obci se také vybudovala nová silnice a chodníky, pokácely staré stromy a vysázela nová zeleÀ. Obec nechala zateplit ‰kolu a opravit ‰atny na hfii‰ti. Letos by Liptál‰tí rádi vybudovali víceúãelové hfii‰tû a roz‰ífiili kolumbárium. Pfií‰tí rok ãeká podle Vaculíka Liptál investice století. Vesnice je je‰tû s dal‰ími ‰estnácti obcemi zapojena do projektu âistá Beãva II. Kanalizace, která se tu bude v rámci projektu budovat, vyjde asi na sto tfiicet miliónÛ korun. Dal‰ím problémem, kter˘ stojí pfied obcí, je vyuÏití místního zámku, kter˘ patfií od roku 1947 obci. Starosta by také rád spojil dohromady pod jednu stfiechu matefiskou a základní ‰kolu. Jestli bude Vaculík kandidovat i pfií‰tí rok zatím nefie‰í. „Dûlám to rád, jak se do toho ãlovûk zapálí. Nebudu fiíkat ani ano, ani ne. Ale teì si nedokáÏu pfiedstavit, co bych dûlal doma,“ usmívá se starosta. Alice Dvofiáková

INZERCE

GOLF HOTEL AUSTERLITZ

Na Golfovém hřišti 1510 684 01 Slavkov u Brna Tel.: 544 221 588 [email protected]

Luxusně z Prahy a Brna do Bratislavy

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210, e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

Golf Hotel Austerlitz je díky své poloze a nabízeným službám vhodný ke konání rodinných oslav, svateb, sportovních akcí, firemních školení a večírků různého druhu. Vzhledem k variabilitě místností jsme schopni uspořádat akce pro 10 i 150 osob.

Jediná nekuřácká restaurace ve Slavkově Vás zve k návštěvě

PŘEDKRMY Hovězí uzený jazyk s jablečným křenem, hořčicí a nakládanou zeleninou

59 Kč

Plátky krůtích prsou přelité omáčkou z tuňáka, zdobené kapary

65 Kč

HLAVNÍ JÍDLA Kuřecí stehýnko plněné mletým masem, uzeným jazykem a pistáciemi na cibulové omáčce s rýží a brokolicí

140 Kč

Vepřová panenka v sušené šunce na restované zelenině s gratinovanými bramborami 145 Kč

www.hotelausterlitz.cz ■ Ubytovací část disponuje 30 dvoulůžkovými pokoji, které jsou umístěny v 6 samostatných bungalovech. Každý pokoj je velmi prostorný, moderně vybavený, s vlastním sociálním zařízením. ■ Restaurační část se skládá ze tří oddělených místností – restaurace (70 míst), klubovna (30 křesel), salonek (24 míst) a terasy. Kromě klubovny, kde je možné kouřit doutníky, je celé zařízení včetně pokojů nekuřácké. Provozní doba restaurace je od 8 do 22 h.

Zeleninové lasagne s rajčatovou omáčkou

89 Kč

Špenátové tagliatelle v citronovo-smetanové omáčce se sýrem Mascarpone a piniovými oříšky 89 Kč

DESERTY Tiramisu s bailey’s omáčkou

65 Kč

Sachrův dort s ovocem a šlehačkou

50 Kč

SEZNAM INZERENTŮ:

REJSTŘÍK FIREM: Dopravní podnik Zlín–Otrokovice – str. 4 DataLife – str. 14 EUROLINES – str. 15 Four Season – str. 14 FTL – str. 4 Kapsch – str. 2, 9 Klub logistiky – str. 2 KODIS – str. – 6 KORDIS – str. – 6 Kovacs – str. 1, 14 LG Electronics – str. 2 Nejvyšší kontrolní úřad – str. 9 Nutrivia – str. 14 ProLogis – str. 3

ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA

h~öé~ç é }•wxÄÇ•{É Ä•áà~âM

AB – TRANSPEX – STĚHSERVIS – str. 1 Autodoprava Kroměříž – str. 2 Białón – str. 1 Bohemia Cargo – str. 2, 3 Bonett – str. 4 CDV – str. 9 Centrála cestovního ruchu Jižní Morava – str. 13 CTP – str. 3 CzechInvest – str. 4 Česká plynárenská unie – str. 4 ČESMAD – str. 1 ČSAD – str. 6 Dopravní podnik Ostrava – str. 4

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 2. 9. 2009

RECETOX – str. 9 ROWAN LEGAL – str. 1, 2, 4, 7 RWE – str. 4 ŘSD – str. 2, 4, 9 Schenker – str. 3 Siemens – str. 2 Svaz měst a obcí – str. 10 SFDI – str. 2 Setra – str. 15 Teplárny Brno – str. 2 Tedom – str. 4 ÚHOS – str. 4 Vysočina Tourism – str. 12 Vítkovice Cilinders – str. 4 VŠ logistiky OPS Přerov – str. 3

Austerlitz Golf s. r. o. Golf club Brno, s. r. o. Eset software s. r. o. Hyundai Motor Czech s. r. o. Institute for International Research, s. r. o. NESS Czech s. r. o. ORBCOMM CZECH REPUBLIC s. r. o. ROWAN LEGAL s. r. o. SOR Libchavy spol. s r. o. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace Státní fond životního prostředí Vinařství Kovacs s. r. o. Vítkovice Machinery Group

Praha, Brno, Bratislava – Nová pravidelná linka spoleãnosti Touring Bohemia, provozující autobusy EUROLINES, nyní jezdí na trase Praha – Brno – Bratislava. Tfiikrát dennû v obou smûrech a sedm dní v t˘dnu tak mohou cestující vyuÏít luxusního autobusu znaãky SETRA s vût‰ím prostorem pro nohy, stoleãky pro práci s notebookem, zásuvkami na 220V a samozfiejmû vysokorychlostním internetem. Tyto nové autobusy jezdí pod oznaãením Business Class. K dispozici je zde rovnûÏ obãerstvení, denní tisk a moÏnost individuálního poslechu hudby nebo sledování filmu. Cesta z Prahy do Bratislavy z nádraÏí Florenc trvá ãtyfii hodiny, z Brna od Grandu pak

necelou hodinu a pÛl. V Bratislavû zastavuje autobus na autobusovém nádraÏí Mlynské Nivy. Cena jednosmûrné jízdenky na celou trasu zaãíná jiÏ na 250 korunách. Eurolines zaji‰Èují z âeské republiky pravidelné mezinárodní linky do jedenadvaceti evropsk˘ch zemí a v nabídce mají více neÏ 150 destinací. Jen na mezinárodních linkách pfiepraví na 250 000 cestujících roãnû. Pokud tedy cestujete do Bratislavy za sv˘mi obchodními partnery, nebo byste si chtûli pouze udûlat v˘let za krásami hlavního mûsta na‰ich v˘chodních sousedÛ, zkuste vyuÏít této linky, která vás zajisté pfiekvapí sv˘m luxusem a servisem na palubû. Více na www.eurolines.cz. (pr)

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Vladislav Drda, tel: 542 425 237 gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

NEZAPOMEŇTE HLASOVAT o nejzdařilejší rekonstrukci obecního úřadu Navštivte stránky www.moravskehospodarstvi.cz a dejte hlas svému favoritovi.

V dalším čísle Moravského hospodářství se dozvíte: ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Jak si stojí v době krize moravské strojírenství Zjistíte, jak se vyvíjí nezaměstnanost v jednotlivých regionech Poradíme vám, jak získat dotace na udržení pracovních míst Představíme projekty, které plánují nejvýznamnější strojírenské firmy Zjistíte, jak si vedou úřady, které už mají funkční datové schránky Přiblížíme IT projekty v moravských městech Představíme projekt „bezdrátová škola“ Vyhlásíme vítěze ankety o nejzdařilejší rekonstrukci obecního úřadu

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Zářiové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 13. září 2009

264 900 Kč včetně DPH.

Hyundai-AD_i30_Sexy-390x268zrc-MoravskeHospodarstvi.indd 1

Kombinovaná spotřeba 4,7–7,6 l / 100 km, emise CO2 125–182 g / km.

www.hyundai.cz

Speciální edice Start již od

Hyundai i30 je vybaven ABS+EBD, 8 airbagy, elektricky ovladatelnými předními okny, integrovaným rádiem s CD/MP3 přehrávačem, USB/iPOD/ AUX portem, centrálním zamykáním, výškově nastavitelným volantem atd.

20.7.2009 17:13:01

21.7.2009 13:39

5tiletá záruka bez omezení km je vážně olehlivosti teď záleží. přitažlivá. A na spolehlivosti

Řídím svůj svět

16_mh0709 Stránka 1

SFZP_1-2_mh0709

21.7.2009 12:43

Stránka 1

O P E R A Č N Í P R O G R A M Ž I VOT N Í P R O S T Ř E D Í – E V R O P S K É F O N DY P R O VO D U , V Z D U C H A P Ř Í R O D U

Pět miliard eur pro lepší životní prostředí V LETECH 2007–2013 SE DÍKY EVROPSKÉ UNII INVESTUJE DO ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VÍCE PENĚZ NEŽ OD ZAČÁTKU DEVADESÁTÝCH LET DO ROKU 2006. V OPERAČNÍM PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ JE PŘIPRAVENO 5,2 MILIARD EUR, Z TOHO UŽ 38 MILIARD KORUN ZNÁ SVÉ PŘÍJEMCE. Cílem Operaãního programu Îivotní prostfiedí (OPÎP) je ochrana a zlep‰ování kvality Ïivotního prostfiedí jako základního principu trvale udrÏitelného rozvoje. Druh˘ nejvût‰í operaãní program, kter˘ pfiipravil Státní fond Ïivotního prostfiedí a Ministerstvo Ïivotního prostfiedí ve spolupráci s Evropskou komisí, pfiiná‰í âeské republice prostfiedky na podporu konkrétních projektÛ v sedmi oblastech (viz graf). ■ OPÎP pfiiná‰í nová pracovní místa Pfiínos OPÎP není jenom v tom, Ïe bude ãist‰í vzduch, voda a u‰etfiíme mnoÏství energie, investice do Ïivot-

■ Aby se nám lépe d˘chalo Nejvût‰í ãást finanãního balíku – pfies pÛl miliardy – smûfiuje do 53 projektÛ na zlep‰ování kvality ovzdu‰í a omezování emisí. Projekty se zamûfiují zejména na rekonstrukci lokálních kotelen, budování rozvodÛ tepla za úãelem napojení nov˘ch odbûratelÛ tepla z centrálních zdrojÛ, rekonstrukci velk˘ch spalovacích zdrojÛ zneãi‰tûní, instalaci filiaãních zafiízení na nespalovací zdroje zneãi‰tûní a v neposlední fiadû instalaci zafiízení na odstraÀování tûkav˘ch organick˘ch slouãenin pomocí katalytické oxidace. Tfietím finanãnû nejnároãnûj‰ím projektem z ãervencového balíku projektÛ je rekonstrukce parního rozvodu centrálního rozvodu tepla na teplovodní systém v areálu Nemocnice T. Bati ve Zlínû (celkové uznatelné náklady 43 milionÛ, dotace ve v˘‰i necel˘ch 26 milionÛ).

ního prostfiedí pomáhají pfiekonat ekonomickou krizi. Eko-prÛmysl se stal v devadesát˘ch letech jedním z nejdynamiãtûji se rozvíjejících sektorÛ evropské ekonomiky, jeho roãní rÛst pfievy‰uje pût procent a vytvofiil více pracovních míst neÏ automobilov˘ nebo chemick˘ prÛmysl. Za velmi nadûjnou oblast pro zv˘‰ení zamûstnanosti je pokládán sektor v˘roby energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ. Pfiedpokládá se, Ïe tento sektor vytvofií v Evropské unii do roku 2010 kolem dvou milionÛ dodateãn˘ch pracovních míst, pfiiãemÏ tento odhad jiÏ zohledÀuje ztrátu pracovních míst v konvenãním energetickém sektoru. ■ Dal‰í vlna projektÛ pfiipravena k podpisu ministrovi Ïivotního prostfiedí ¤ídící v˘bor OPÎP na svém ãervencovém zasedání doporuãil ministrovi Ïivotního prostfiedí Ladislavu Mikovi schválit dal‰ích 62 projektÛ ze tfií prioritních os. Projekty zamûfiené na oblast zlep‰ování kvality ovzdu‰í a omezování emisí, omezování prÛmyslového zneãi‰tûní a regeneraci urbanizované krajiny pfiedpokládají celkové náklady ve v˘‰i 1,8 miliard korun. Podpora, kterou v˘bor doporuãil MÎP schválit, dosahuje ãástky 766 milionÛ korun.

■ ZeleÀ ve mûstû – i málo nákladná opatfiení mají velk˘ v˘znam Podpora regenerace urbanizované krajiny patfií k nejrychleji ãerpan˘m ãástem operaãního programu. Celková alokace pro oblast podpory 6.5 ãiní 2,325 miliard korun a k dne‰nímu dni je schváleno k ãerpání témûfi 40 % této ãástky. ¤ídící v˘bor doporuãil ke schválení dal‰í tfii projekty s podporou ãtyfi milionÛ korun.

Jsou jimi revitalizace zelenû v obci âerná Voda, revitalizace zelenû sportovního areálu v obci Kobylá (oba okres Jeseník) a obnova zelenû na mûstském hfibitovû v Horním Bene‰ovû (okres Bruntál). ■ Z OPÎP se ãerpá nejrychleji Pfiíjemci podpory získávají peníze z OPÎP prÛbûÏnû a nemusí ãekat aÏ na ukonãení projektu. Státní fond Ïivotního prostfiedí posílá peníze i na dosud neproplacené faktury. To je pro realizátory projektÛ zejména v dobû finanãní krize v˘razná pomoc. Do poloviny ãervence poslal Státní fond Ïivotního prostfiedí na úãty realizátorÛ projektÛ pfies dvû miliardy korun. Nejvíce penûz, témûfi jedna miliarda, byla vyplacena projektÛm realizovan˘m v rámci prioritní osy 3 – udrÏitelné vyuÏívání zdrojÛ energie. SFÎP plánuje, Ïe do konce roku 2009 pfievede na úãty pfiíjemcÛ podpory celkem 20 miliard korun, coÏ pfiedstavuje dvû tfietiny alokace OPÎP pro roky 2007 a 2008. „Bez problému a dokonce s roãním pfiedstihem tak splníme pravidlo n+3, tedy pravidlo, Ïe alokace pro urãit˘ rok musí b˘t vyãerpána nejpozdûji o tfii roky pozdûji,“ komentuje plány SFÎP námûstek Valdman, „záleÏí v‰ak i na pfiíjemcích podpory, jak rychle dokáÏí dovést schválené projekty do etapy realizace.“

Cíl: lepší kvalita vod v řekách Jihlava a Svratka Mobilní recyklační linka KANALIZACI A VODOVODNÍ ŘAD ZA VÍCE NEŽ 730 MILIONŮ KORUN PLÁNUJÍ NA IVANČICKU. VŠE MÁ BÝT HOTOVO DO LISTOPADU ROKU 2011.

Ïivotního prostfiedí dostaneme pût a o zbytek se rozdûlíme,“ vypoãítal Doãkal jednotlivé podíly. Ivanãice dají osmdesát a Oslavany ‰esta‰edesát milionÛ korun. Zbylé v˘daje si mezi sebe rozdûlí dal‰í zúãastnûné obce Padochov a Moravské a Nové Bránice. V únoru projekt zhodnotili experti Evropské investiãní banky ze skupiny JASPERS. Ta kontroluje takzvané velké projekty, u kter˘ch celkové náklady pfiesahují ãástku pûtadvacet milionÛ eur.

Na stamilionovém projektu pracovnû nazvaném Zlep‰ení kvality vod v fiekách Jihlava a Svratka nad nádrÏí Nové ml˘ny se podílí nûkolik obcí. Jde o jednu z nejdraωích investic Ivanãicka poslední doby. Pfiinese dostavbu a opravu vodovodní a kanalizaãní sítû v obcích Ivanãice, Oslavany, Padochov (okres Brno-venkov).

Velký projekt nové kanalizace čeká na schválení Evropské komise

Už podání žádosti je úspěch „Polovinu staveb postavíme novû, polovinu zrekonstruujeme,“ nastínil obrysy celého zámûru místostarosta Ivanãic Pavel Doãkal. „V rámci rekonstrukce bude fie‰ena situace u nejhavarijnûj‰ích kanalizaãních staveb,“ vysvûtlil Doãkal, kter˘ je zároveÀ pfiedsedou Svazku vodovodÛ a kanalizací Ivanãice a má na starosti fiízení celé akce. „Bez t˘mu, kter˘ mám kolem sebe, bychom nikdy nedosáhli podání Ïádosti. UÏ to je velk˘ úspûch, kter˘ je bezesporu v˘sledkem práce v‰ech m˘ch kolegÛ,“ popisuje souãasn˘ stav Doãkal. O tom, Ïe modernizace vodovodu a kanalizace je více neÏ nutná, svûdãí i slova starosty Oslavan Víta Aldorfa: „Napfiíklad na‰e ãistírna odpadních vod je z padesát˘ch let a jde uÏ skoro o technickou pa-

PROJEKT V ČÍSLECH ■ Celkové náklady: ■ Celkové uznatelné náklady: ■ Příspěvek FS: ■ Příspěvek SFŽP: ■ Délka kanalizace: ■ Počet rekonstruovaných ČOV: ■ Počet ekvivalentních obyvatel: mátku.“ âistírnu nahradí ãerpací stanice a spla‰ky z Oslavan poputují do Ivanãic, kde se voda proãistí. Pfii fie‰ení projektu byla provedena studie, která kromû jiného jasnû ukázala, Ïe mnohem ekonomiãtûj‰í bude

737,5 mil. Kč včetně DPH 523 mil. Kč 444,5 mil. Kč 26 mil. Kč 17,5 km novostavba kanalizace 8,8 km rekonstrukce kanalizace 1 ČOV Ivančice 2064 nově připojených obyvatel (=EO) intenzifikovat ãistírnu v Ivanãicích tak, aby mohla slouÏit pro obû obce. Kde vzít peníze? „Evropská unie dá dvaasedmdesát procent, od Státního fondu

„V‰echny poÏadavky jsme splnili. Teì ãekáme na rozhodnutí Evropské komise,“ fiekl místostarosta Doãkal. Vzhledem k tomu, Ïe „velk˘ch“ projektÛ není mnoho, má svazek ‰anci, Ïe ho úfiedníci v Bruselu vyhodnotí mezi prvními. „Na vyfiízení mají tfii mûsíce. Oãekáváme, Ïe nበzámûr schválí,“ myslí si Doãkal. MoÏné komplikace by mohlo pfiinést poddolované území Oslavan, starosta Aldorf to ale odmítá: „Zpracovali jsme mapu poklesÛ, pro stavitele by to nemûl b˘t váÏnûj‰í problém.“ Kdo oním stavitelem bude, v tom zatím není jasno. „Na zpracovatele, vedoucího stavby a dodavatele je‰tû budeme muset vypsat v˘bûrové soutûÏe,“ uvedl ivanãick˘ místostarosta. Nejvût‰í potíÏ tak asi nebudou peníze, ale samotné provedení stavby.

vytvořila pracovní místa

MOBILNÍ RECYKLAČNÍ LINKA SE ZAŘÍZENÍM NA ZPRACOVÁNÍ STAVEBNÍ SUTI PŘINESLA NA ŠUMPERSKO SEDM NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST. Na pofiízení linky získal podnikatel Stanislav âmakal ze ·umperka dotaci z Operaãního programu Îivotní prostfiedí (OPÎP). Kromû vyuÏití pfii likvidaci star˘ch nevyuÏit˘ch objektÛ (stavební suÈ) mÛÏe b˘t mobilní recyklaãní linka na zpracování stavební suti pouÏita také k recyklaci a drcení kamení a jin˘ch pfiírodních materiálÛ (napfiíklad recyklace v˘sypek, nepouÏité lomové frakce, pfii práci v lomu, pfii stavbû dálnic – pfiedev‰ím pfii stavbû tunelÛ). Pfii nûkter˘ch stavbách vzniká odpadové kamenivo, které se odváÏí na skládky, ale díky této lince bude roztfiídûno a pouÏito dále pfii stavbû. Linka je mobilní a je sloÏena z nûkolika strojÛ a zafiízení: bagru, drtící linky, hrubotfiídiãky, tfiídicí linky (ãelisÈová, odrazová), nakladaãe a v neposlední fiadû tahaãe a podvalníku, kter˘ bude schopen celou linku pfiemístit do místa urãení. Uvedené stroje jsou schopny za pracovní smûnu zpracovat aÏ 2400 tun suti. Recyklaãní linka umoÏní materiál roztfiídit tak, aby byl znovu pouÏiteln˘ ke stavebním úãelÛm.

Pozitivní dopad na Ïivotní prostfiedí je zfiejm˘ – materiál z bouraãek se neukládá na skládku, ale je pouÏit ve stavebnictví, dochází téÏ k úspofie finanãních prostfiedkÛ. „Projektovaná roãní kapacita mobilní recyklaãní linky je 230 000 tun zpracovaného odpadu. Bilance roãního provozu vykázala v˘sledek vy‰‰í o 4 254 tun,“ komentuje první v˘sledky projektov˘ manaÏer Kratochvíl. „Administrace projektÛ na SFÎP probíhá ve srovnání s jin˘mi fondy pruÏnûji, zvlá‰tû vyhodnocení probíhá ve stanoven˘ch termínech,“ uvedl Kratochvíl a dodal, Ïe do budoucna uvaÏují o nûkolika dal‰ích projektech v oblasti ekologie. Prvním krokem by mohlo b˘t pofiízení nové recyklaãní technologie, která by umoÏnila roz‰ífiené moÏnosti v recyklaci odpadu. „Jsem pfiesvûdãen, Ïe investice do ekologie jsou prostorem pro vznik podnikatelsk˘ch aktivit, zamûstnanosti a pfiedev‰ím zlep‰ování Ïivotního prostfiedí,“ uvedl.

■ Celkové způsobilé výdaje projektu byly 66 455 730 Kč, dotace z Fondu soudržnosti dosáhla výše 33 892 422 Kč (tj. 51 % celkových způsobilých výdajů) a dotace ze SFŽP ČR činila 5 981 015 Kč (tj. 9 % celkových způsobilých výdajů). Projekt byl podpořen v rámci prioritní osy 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží.

SFZP_1-2_mh0709

21.7.2009 12:43

Stránka 2

O P E R A Č N Í P R O G R A M Ž I VOT N Í P R O S T Ř E D Í – E V R O P S K É F O N DY P R O VO D U , V Z D U C H A P Ř Í R O D U