MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU : SBÍRKA FOTOGRAFIE

MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU 1990 – 2010: SBÍRKA FOTOGRAFIE

SBÍRKA FOTOGRAFIE Muzejní sbírka fotografie patří k nejvýznamnějším akvizičním souborům našeho ústavu. K jejímu založení došlo až ve druhé polovině 90. let, kdy jsme získali množství darů od autorů zastoupených na výstavách Nestoři české fotografie a Osobnosti české fotografie. Pak se ale sbírka rychle rozvíjela a dnes čítá přes tisíc kusů. Akvizice je zaměřena především na českou a doplňkově na slovenskou tvorbu od 19. století po současnost. V 90. letech se na fotografii zaměřovalo jen malé procento českých muzeí umění. Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší sbírky byly v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu a v brněnské Moravské galerii. Akviziční tradice ve fotografii existovala také v Severočeském muzeu v Liberci a ve specializované chebské Galerii 4 postupně vznikal fond, který byl podle zákona registrován po roce 2000. Mnohá vlastivědná muzea pak měla zajímavé sbírky fotografií, zejména 19. století, které však byly uchovávány jen jako archívní fondy. Počátkem 21. století se sběratelství fotografie jako umění značně rozšířilo. Vedle nově založeného Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci mají dnes zajímavé sbírky v Galerii hlavního města Prahy, v Muzeu umění Olomouc a jinde. Benešovská sbírka fotografie je na rozdíl od běžné soudobé praxe od počátku orientována na celé spektrum technik, v jakých se tento sdělovací systém v praxi používá. Akviziční záměr vychází z realistického postoje, který například u fotografického snímku vytvořeného na diapozitiv pro účely ofsetového tisku odmítá jako sbírkový předmět zvětšeninu na cibachrom, coby nepřirozený prvek. Do sbírky je v takovém případě zařazen diapozitiv nebo ofsetový tisk. Své místo pak v akvizici mají i různé autorsky kontrolované kvalitní bromografie, hlubotisky, ofsetové tisky a dnes přirozeně i inkoustové nebo laserové tisky, neodborně nazývané digitální.

Benešovské muzeum umění má jednu z největších tuzemských kolekcí daguerrotypií čítající 34 kusů.

V kolekci vizitek typických pro 2. polovinu 20. století nalezneme vedle běžných produktů sociálně charakterizujících dobovou společnost také portréty známých osobností. Vizitka ze známého ateliéru J. Tomáše (uprostřed) zachycuje nestora českých malířů 19. století Karla Javůrka, jeho vnuka Ferdinanda, budoucího podplukovníka Masarykovy čs. armády (vpravo) nebo rakousko-uherského císaře Františka Josefa (dole).

1


Také další kolekce typických produktů 19. století – kabinetek – je poměrně rozsáhlá.

2


Kabinetky, které sloužily jako dekorace salónů středních a vyšších vrstev společnosti, dobře mapují zakázkovou tvorbu nejvýznamnějších ateliérů 19. a počátku 20. století, mezi něž patřily známé firmy Langhans a Eckert nebo i táborská Šechtl a Voseček. Firemní kulturu charakterizují grafická řešení zadních stran kartónů kabinetek.

3


Námětem kabinetek nebyly jen ateliérové portréty, ale také místopisná tématika. Kabinetka z ateliéru Jana Saudka (nahoře vpravo) je novodobou reakcí na typický produkt 19. století.

4


Stereofotografie určeného k prohlížení speciálními kukátky představovaly velký technický pokrok tohoto sdělovacího systému. Šlo o jednu z cest k virtuální realitě. Černobílé fotografie byly často kolorovány a světelná dynamika působivých večerních a nočních scén byla v místech hvězd na obloze, plamenů svíček apod. V takovém případě bylo k pozorování potřebné i podsvětlení snímků. Náměty stereofotografií byly cestopisné, ale často také zachycovaly aranžované divadelní scény. Muzejní kolekce čítá několik desítek kusů.

5


6


neznámý autor, podobenky vojáků posílané jako pohlednice z fronty, 1. světová válka

neznámý autor, důstojníci rakousko-uherské armády, 1. světová válka

neznámý autor, Chlapci u banskobystrické železniční stanice, 1. desetiletí 20. století

7


Rudolf Brunner-Dvořák, Čertovka (vlevo) a bez názvu (vpravo), poč. 20. stol.

Rudolf Brunner-Dvořák, bez názvu, poč. 20. století

nezn. autor, Syndikát letců, Rio de Janeiro, 20. léta 20. stol. a neznámý autor, ateliérový dvojportrét, 1920

8


neznámý autor: ze série Graf Zeppelin, konec 20. let 20. století

9


František Kollár, Kováč, 1932

Irena Blühová, Po kolede, Považie, z cyklu „Deti a detská práca“, 1929

10


Jan Lauschmann, bez názvu, 30. léta 20. stol. a Josef Bartuška, bez názvu, 30. léta 20. století

Jindřich Marco, Drážďany, 1945 a Ladislav Sitenský, Před útokem na Dieppe Redhill u Londýna, 19. 8. 1942

Dagmar Hochová, Slovensko, z cyklu „Svátky a slavnosti“, 1981 a fotografie z cyklu „Děti“, 80. léta

11


Jednotlivé bromografie souboru „Fotografie 1928-1958“ (Praha, 1959) jsou díky specifické koncepci sbírky MUD BN jejími plnohodnotnými prvky. (J. Funke, z cyklu Čas trvá, 1932; A. Paul, Vnitřek plynojemu, 1935; J. Sudek, Mé okno, 1952; K. Hájek, Zachráněný, 1934). Muzeum má vedle bromografií od autorů uvedeného souboru také fotografie.

12


Ján Šmok, bez názvu, 70. léta 20. století

Jan Svoboda, Zimní ráno, (Obraz, který se nevrátí XII), 1971

Pavel Štecha, z cyklu Majitelé chat, Řevnice, 1970-1983

13


Pavel Dias, Auschwitz, z cyklu „Torzo varuje“, 70. léta 20. století

Pavel Dias, Staroměstské náměstí v Praze při pohřbu Jana Palacha, z cyklu „Palachův týden“, 1969

Markéta Luskačová, z cyklu „Šumiac“, 70. léta 20. století

14


František Tomík, Rodina, z cyklu „Reminiscencie, 1980

Ján Krížik, Dobrú noc pán Gauguin I., 1993

Zuzana Mináčová, Zastavenie na cestě, z cyklu „Stromy“, 1975-1985 Oľga Bleyová, z cyklu „Sen“, 1969

15


Dana Kyndrová, bez názvu, 1984 a Josef Moucha, Vojenský útvar Mošnov, 1982

Viktor Kolář, Place Bonaventure, ze série „Nákupní střediska“, 1972

Ivan Hoffman, Československo 1984

16


Miroslav Bílek, z cyklu „Imaginace“, 1964-1967

Miloň Novotný, Londýn, 1966 a Bořek Sousedík, Kus světla, Hellbrun (Salzburg), 1982

17


Miroslav Machotka, bez názvu, 80. léta 20. století

Jaroslav Krejčí, Grafik Bohuslav Reynek, 1966

Dušan Pálka, z cyklu Václavák, 70. léta 20. století

18


Jindřich Štreit, Sovinec, 1980

Miroslav Hucek, Dívka v Treťjakovské galerii, 1967 a Miroslav Zajíc, bez názvu, 80. léta 20. století

19


Tibor Huszár, z cyklu „Cigáni“, 80. léta 20. století

Pavel Vavroušek, z cyklu „Nová Sedlice“, 80. léta 20. století

20


Bohdan Holomíček, Henri Cartier-Bresson, 1981

Bohdan Holomíček, Historik fotografie Antonín Dufek, 1981

Bohdan Holomíček, Sudek a Aneta, nedatováno

21


Bohdan Holomíček, bez názvu, konec 70. let 20. století

Bohdan Holomíček, Ivanovi říkáme Emile, 1979

Bohdan Holomíček, Horní Lanov, 1977

22


Vladimír Birgus, Cannes, z cyklu Cosi nevysloveného, 80. léta 20. stol. a Gorzow, 1988 z téhož cyklu

Ivo Gil: bez názvu, 80. léta a Ján Rečo, z cyklu Ministerstvo, 80. léta 20. stol.

Vlado Vavrek, z cyklu Dedinské motívy, 80. léta 20. stol. a Ján Michalec, z cyklu Špania Dolina, 1980

23


Skupina OČI, z cyklu „Žilinskí študenti“, 80. léta 20. stol. a Paľo Štecko, z cyklu „Špania Dolina“, 80. léta 20. stol.

Viliam Rudnický, z cyklu „Špania Dolina“, 80. léta 20. století a Leo Redlinger, Šumiac, 80. léta 20. století

24


Jan Malý, z cyklu Na silnici, 1991-1993

Meluš

Pavel Jasanský, Nezávislý život, 1990

25


Viera Sláviková, Luna, 1972 a Miloslav Stibor, z cyklu „Terenitás“, 1989

Milan Borovička, bez názvu, 80. léta 20. stol. a Judita Csáderová, bez názvu, 80. léta 20. století

26


Ľubo Stacho, Dom umenia Piešťany, 1981

Jaroslav Beneš, La défense, 1984

Peter Surový, bez názvu, 80. léta 20. století

27


Dušan Šimánek, módní fotografie pro časopis Mladý svět, 80. léta 20. století

Karol Benický, Južné polia, 1980 a Zátišie s listami, 1980 (serigrafické tisky fotografie)

28


Jiří Víšek, bez názvu, počátek 80. let 20. století

Jan Pohribný, bez názvu, 1984

29


Miro Švolík, bez názvu, 80. léta 20. století

Tono Stano, Kultúra, z abs. souboru pro nástěnný kalendář, 1985

Rudo Prekop, bez názvu, poč. 80. let 20. století

30


Vasil Stanko, bez názvu, 80. léta 20. století

Peter Župník, bez názvu, 80. léta 20. století

Miro Švolík, bez názvu, 80. léta 20. století

31


Miroslav Myška, PF 1992 a Jaroslav Rajzík, z cyklu Proměny světla, 1989

Katarína Bričová, z cyklu Priehlady, 90. léta 20. století

J. Králík, Letadlo, 2008

32

MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU : SBÍRKA FOTOGRAFIE

Recommend Documents