MUŽSKÝ POHLAVNÍ SYSTÉM Varle, nadvarle, funiculus spermaticus, glandula vesiculosa, prostata
Ústav histologie a embryologie MUDr. Filip Wagner Předmět: Praktická mikroskopie B02242
Mužské pohlavní orgány • • • • • • • • • • •
testes (varlata) (řec. orchis) epididymides (nadvarlata) ductus deferentes (chámovody) ductus ejaculatorii (vypuzovací kanálky) prostata (předstojná žláza) vesiculae seminales (semenné váčky) urethra masculina (mužská močová trubice) glandulae bulbourethrales (bulbouretrální žlázy) glandulae uretrales scrotum (šourek) penis (pyj)
VARLE • základní údaje – rozměry kraniokaudálně 4 – 5 cm, předozadně 3 – 3,5 cm, napříč 2,5 cm, hmotnost 18 – 25 g, levé varle bývá větší a těžší, je uloženo asi o 1 cm níž než pravé – slouží k produkci mužských gamet (spermií) a je místem tvorby testosteronu
• mikroskopická stavba – tunica vaginalis testis, obal varlete vzniklý oddělením peritonea dutiny břišní je tvořena dvěma listy, lamina visceralis tunicae vaginalis testis (epiorchium) kryjící povrch varlete s výjimkou margo posterior přechází z bočních ploch varlete a nadvarlete jako lamina parietalis tunicae vaginalis testis (periorchium) vystýlající dutinu skrota – tunica albuginea je tuhá vazivová membrána tvořící povrch varlete s hlubší vrstvou tvořenou načervenalou cévnatou tunica vasculosa (řídké kolagenní vazivo s cévami), z ní vybíhající septula testis rozdělují varle na 200 - 300 lalůčků - lobuli testis. – v každém lalůčku se nachází 1-4 tubuli seminiferi contorti (stočené kanálky) délky asi 50 cm – z dorzální strany připojuje varle k okolní tkáni mediastinum testis.
Intersticium varlete • výrazně vaskularizované řídké kolagenní vazivo • fibrocyty, migrující buněčné elementy, myoidní buňky, Leydigovy buňky Leydigovy buňky • průměr 15 - 20 µm, excentricky uložené velké oválné jádro, výrazně acidofilní cytoplasma, dominuje hladké endoplazmatické retikulum, tubulární mitochondrie, tukové kapénky a proteinové inkluze (Reinkeho krystaly) • syntetizují a produkují mužský pohlavní hormon testosteron
Stočené semenotvorné kanálky • vystlány zárodečným epitelem, tvořeným Sertoliho podpůrnými buňkami a semenotvornými buněčnými elementy Sertoliho buňky • buňky nasedající na bazální membránu a dosahující k povrchu epitelu • velké nepravidelné jádro s četnými záhyby karyolemy • cytoplazma obsahuje hladké endoplazmatické retikulum, lipidové kapénky a proteinové inkluze (Charcot – Boettcherovy krystaly) Hematotestikulární bariéra !!!
SPERMIE
Vývodné cesty pohlavní • • • • • • •
tubuli recti rete testis ductuli efferentes ductus epididymis ductus deferens ductus ejaculatorius urethra masculina
Vývodné cesty ve varleti • tubuli recti – koncové úseky semenotvorných kanálků – ve srovnání se semenotvornými kanálky jsou užší a jsou vystlány jednovrstevným nízkým cylindrickým epitelem
• rete testis – tvoří systém anastomózujících kanálků a štěrbin, vystlány jednovrstevným plochým či kubickým epitelem – transport spermií uskutečňován pasivně – odstupuje z něj 10 - 15 kanálků (ductuli efferentes) nadvarlete
NADVARLE • ductuli efferentes – z rete testis odstupuje 10 – 15 kanálků, uloženy v hlavě nadvarlete, kde se mnohonásobně stáčí, délka jednotlivých kanálku je asi 2 cm, na řezu nepravidelné lumen – výstelka obsahuje okrsky tvořené vysokým jednovrstevným až víceřadým prizmatickým epitelem (buňky opatřeny kinociliemi), mezi nimi kubické buňky (opatřené mikroklky) – v intersticiálním vazivu vrstva hladkých svalových buněk
• ductus epididymidis – mnohonásobně se stáčí v těle a ocasu nadvarlete, vzniká spojením ductuli efferentes, celková délka 6 m – vystlán víceřadým cylindrickým epitelem se stereociliemi, lamina propria, vrstva hladkých svalových buněk – iniciální úsek (transport spermií a resorpce), střední úsek (vyzrávání spermií), terminální úsek (rezervoár spermií před ejakulací)
DUCTUS DEFERENS • ductus deferens – trubicovitá struktura dlouhá 30 – 40 cm, vychází z kaudálního konce nadvarlete, funiculus spermaticus – stěna se skládá ze sliznice, svalové vrstvy a adventicie – sliznice kryta cylindrickým epitelem se stereociliemi, pod kterým se nachází vazivová vrstva s množstvím elastických vláken – svalová vrstva je výrazná, má vnitřní longitudinální, střední cirkulární a zevní longitudinální vrstvu – adventicie tvořena vazivem, které je poměrně tuhé – konečná část tvoří rozšíření – ampulla ductus deferentis
• ductus ejaculatorius – vzniká spojením ductus deferens a vývodu semenných váčků, asi 2 cm dlouhý, zúžený kanálek, vyúsťuje na colliculus seminalis – vystlaný jednovrstevným až dvouřadým cylindrickým epitelem, lamina propria
Funiculus spermaticus - semenný provazec • obaly semenného provazce – – – –
tunica dartos fascia spermatica externa musculus cremaster s fascia cremasterica fascia spermatica interna
• obsah semenného provazce: – – – – – – – – –
ductus deferens arteria ductus deferentis arteria testiculatis plexus pampiniformis - žilní pleteň arteria et vena cremasterica vestigium processus vaginalis plexus deferentialis – nervová pleteň podél ductus deferens plexus testicularis – nervová pleteň podél arteria testicularis mízní cévy
PROSTATA • konglomerát 30-50 tuboalveolárních žláz, které ústí asi 15-20 samostatnými vývody do močové trubice • stroma je tvořenou žlázovou částí (tubuly a alveoly vystlány kubickým, cylindrickým nebo víceřadým epitelem) a svalověvazivovou částí (vazivo se svazky hladkých svalových buněk) • v luminu žláz se mohou nacházet prostatické konkrementy • v prostatě jsou žlázky uloženy ve třech vrstvách - periferní vrstva (velké hlavní žlázky), střední vrstva (menší podslizniční žlázky) a vnitřní vrstva (drobné slizniční žlázy) • sekret obsahuje kyselinu citrónovou, kyselou fosfatázu, spermin, fibrinolyzin A • má vzhled mléčně zakalené tekutiny
VESICULAE SEMINALES • stočené trubicovité útvary asi 15 cm dlouhé • sliznice kryta kubickým až víceřadým cylindrickým epitelem, lamina propria tvořena řídkým kolagenním vazivem s příměsí elastických vláken, sliznice vybíhá v bohatě větvené anastomozující záhyby • svalovina je uspořádána do vnitřní vrstvy cirkulární a zevní longitudinální • adventicie tvořena řídkým kolagenním vazivem • vazký sekret (pH 7,2 - 7,6), obsahuje fruktózu, prostaglandiny, flaviny A
Bulbouretrální a uretrální žlázy Bulbouretrální žlázy (Cowperovy) • složené tuboalveolární žlázy • převážně mucinózní • nacházejí se pod diaphragma urogenitale • vyúsťují do horní části pars spongiosa urethrae Uretrální žlázy (Littreovy) • drobné mucinózní žlázky • uložené intraepiteliálně v průběhu celé spongiózní části močové trubice
SCROTUM vrstva skrota: kůže tunica dartos fascia spermatica externa musculus cremaster fascia cremasterica
fascia spermatica interna lamina parietalis lamina visceralis tunicea vaginalis testis
vrstva břišní stěny: kůže Scarpova fascie fascia abdominalis superficialis m. obliguus internus abdominis, m. transversus abdominis perimysium internum musculi obliqui interni abdominis et musculi transversi abdominis fascia transversalis peritoneum peritoneum
PENIS • je mužský kopulační orgán, skládá se z párových corpora cavernosa a nepárového corpus spongiosum (s uretrou), které se na hrotu rozšiřuje v glans penis, povrch penisu kryt tenkou kůží, podkožní vazivo je velmi řídké a připojuje kůži volně k povrchové fascii penisu • povrch kavernózních těles kryt tuhým vazivovým pouzdrem tunica albuginea (ve střední rovině se spojují a vytvářejí septum), vyplňuje je erektilní tkáň tvořená řídkým vazivem s drobnými snopci hladké svaloviny v níž probíhají četné endotelem vystlané kavernózní prostory • u corpus spongiosum je tunica albuginea velmi tenká a kavernózní prostory malé, středem corpus spongiosum prochází uretra • krev do corpora carvernosa a spongiosa je přiváděna arteriemi, které jsou opatřeny uzavíracími mechanismy, arterioly kavernózních těles v neztopořeném penisu mají typický spirální průběh (a. helicinae)
Literatura • Fiore M. di – Atlas of human histology • Malínský J., Lichnovský V., Michalíková Z. – Přehled histologie člověka v obrazech (II. Díl)
