MUDr. Antonín Mandovec KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY U ŽEN. Recenzenti: Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. MUDr. Jaroslav Jeníček, CSc

��

��

��

��

��

MUDr. Antonín Mandovec KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY U ŽEN

Recenzenti: Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. MUDr. Jaroslav Jeníček, CSc. © Grada Publishing, a.s., 2008 Obrázky dodal autor. Cover Photo © profimedia.cz, 2008 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 3416. publikaci Odpovědná redaktorka Linda Marečková Sazba a zlom Linda Marečková Počet stran 128 stran + 8 stran barevné přílohy 1. vydání, Praha 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví vybraných oborů. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

(tištěná verze) ISBN 978-80-247-2807-0 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-6121-3 © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1

Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1 Go Red For Women . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.2 Women at Heart . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

2

Epidemiologie kardiovaskulárních chorob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Evropa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Česká republika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Nárůst úmrtnosti mladých žen na ICHS . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

Ateroskleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

4

Rizikové faktory aterosklerózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Dyslipidemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Arteriální hypertenze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Hypertenze a hormonální antikoncepce . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Hypertenze v menopauze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Hypertenze v těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Diabetes v těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.2 Mikrovaskulární komplikace diabetu jako rizikový faktor kardiovaskulární mortality . . . . . . . 4.3.3 Prevence onemocnění diabetes mellitus 2. typu . . . . . . . 4.4 Kouření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 Pasivní kouření a zanechání kouření . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.2 Kouření a riziko ICHS u žen s diabetem . . . . . . . . . . . .

21 21 27 28 31 31 32 35

Další markery zvýšeného kardiovaskulárního rizika . . . . . . . . . . 5.1 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Metabolický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Deprese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Ateroskleróza karotických tepen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6 Léčba rizikových faktorů a regrese aterosklerózy koronárních tepen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

49 49 51 53 54 55

5

6

13 13 14 16 16

35 36 39 41 43

55

Ischemická choroba srdeční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 6.1 Angina pectoris . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

6.2 6.3 6.4

Variantní (vazospastická) angina pectoris . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Němá ischemie myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Akutní koronární syndromy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

7

Prevence ischemické choroby srdeční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

8

Srdeční selhání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

9

Poruchy srdečního rytmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

10 Prolaps mitrální chlopně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 11 Plicní embolie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 12 Ateroskleróza periferních tepen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 13 Estrogeny a kardiovaskulární soustava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1 Estrogeny a ateroskleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Premenopauzální ateroskleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Menopauza a ateroskleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4 Estrogeny a myokard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

100 100 101 102 103

14 Hormonální substituční terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 15 Zdravý životní styl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 15.1 Pohybová aktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 15.2 Dietní opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek ACC ACE AHA CABG CMP CRP ESC HDL HRT IDDM IDL ICHS K-V LDL NIDDM nonSTE-AKS p PAI-1 PCI STE-AKS TG (TAG) VLDL vWF WHO

American College of Cardiology angiotensin-konvertující enzym American Heart Association aorto-koronární bypass cévní mozková příhoda C-reaktivní protein Europan Society of Cardiology high density lipoprotein (lipoprotein o vysoké hustotě) hormonální substituční terapie inzulin-dependentní diabetes mellitus intermediate density lipoprotein (lipoprotein o střední hustotě) ischemická choroba srdeční kardiovaskulární (srdečně-cévní) low density lipoprotein (lipoprotein o nízké hustotě) non-inzulin dependentní diabetes mellitus akutní koronární syndrom bez elevace ST-úseku hladina statistické významnosti výsledku klinických studií inhibitor aktivátoru plazminogenu – 1 angioplastika koronární tepny akutní koronární syndrom s elevacemi ST-úseku triglyceridy very low density lipoprotein (lipoprotein o velmi nízké hustotě) von Willebrandův faktor Světová zdravotnická organizace

7

8

Kardiovaskulární choroby u žen

Úvod Kardiovaskulární choroby (choroby srdce a cév) u žen jsou oblastí, které odborníci v posledním desetiletí věnují zvláštní pozornost, protože epidemiologická data v 90. letech minulého století, zejména z USA, ukazovala na nárůst úmrtnosti žen na kardiovaskulární choroby. Celosvětově jsou ve vyspělých zemích kardiovaskulární choroby vedoucí příčinou úmrtí u žen a v řadě zemí více žen než mužů umírá každoročně na nemoci oběhové soustavy. Podle zprávy publikované v létě v roce 2007 v Evropě připadá asi 55 % všech úmrtí u žen na nemoci oběhové soustavy (muži 43 %), zejména jde o aterosklerózu koronárních tepen a cévní mozkové příhody. Riziko nemocí kardiovaskulární soustavy u žen je často podceňováno díky povědomí o „univerzální“ hormonální ochraně kardiovaskulárního systému, menší pozornosti věnované rizikovým faktorům kardiovaskulární nemocnosti a úmrtnosti nebo atypickým projevům kardiovaskulárních chorob. Ženy před menopauzou mají díky hormonální ochraně skutečně nižší riziko kardiovaskulárních příhod než muži, ovšem s nástupem menopauzy tato hormonální ochrana končí a například kvůli zvýšení krevního tlaku, nárůstu hmotnosti, negativním změnám lipidového spektra a dalším negativním vlivům jsou ženy vystaveny zvýšenému riziku infarktu myokardu, srdečního selhání či cévní mozkové příhody s fatálními následky. Ačkoliv v posledních letech díky celospolečenským iniciativám, zvýšené informovanosti o problematice kardiovaskulárních chorob u žen a také zvýšené pozornosti odborných lékařských společností lze pozorovat zlepšení v oblasti prevence a léčby kardiovaskulárních chorob u žen, situaci v této oblasti nelze považovat za uspokojivou a věříme, že tato publikace přispěje k vyšší informovanosti o této problematice nejen zdravotníků, ale i laické veřejnosti.

TIP

Kardiovaskulární choroby jsou v ekonomicky vyspělých zemích vážným zdravotním problémem mužů i žen.

Historie

1 Historie Historie moderního výzkumu kardiovaskulárních chorob u žen se začala psát v USA v roce 1997, kdy byly analýzou literatury získány hlubší poznatky o prevalenci, prevenci a léčbě kardiovaskulárních chorob v ženské části populace. Výsledkem snahy odborných společností o sumarizaci a implementaci těchto nových poznatků do klinické praxe byla první doporučení prevence a léčby kardiovaskulárních chorob u žen publikovaná v roce 1999 pod názvem „A Guide to Preventive Cardiology in Women“. Na základě rostoucího počtu nových poznatků z oblasti základního, klinického a populačního výzkumu byla v roce 2004 publikována nová doporučení pod názvem „Evidence – Based Guidelines for Cardiovascular Disease Prevention in Women“, která byla aktualizovaná v roce 2007. Snahou odborných společností je zvýšit povědomí o riziku kardiovaskulárních chorob žen také u laické veřejnosti. Za tímto účelem vznikla v roce 2002 v USA pod záštitou NHLBI (National Heart, Lung and Blood Institute) celospolečensky významná iniciativa pod názvem „The Heart Truth“ a symbolem tohoto hnutí se staly červené šaty.

1.1 Go Red For Women Další iniciativa v USA, navazující na „The Heart Truth“, je inciativa „Go Red For Women“, která byla představena v březnu v roce 2004 na kongresu ACC v New Orleansu jako společný projekt obou amerických kardiologických společností. „Go Red For Women“ bylo poté oficiálním logem kongresu AHA v listopadu 2005 v Dallasu. V poselství ženám je „Go Red For Women“ představováno jako národní hnutí zaštítěné americkými kardiologickými společnostmi ve snaze pomoci lépe bojovat proti „zabijáku číslo 1“ amerických žen.

9

10

Kardiovaskulární choroby u žen „As we work toward that goal, we‘re working hard to change the perception that heart disease is a „man‘s disease“. And it‘s working! By teaching more and more women how to talk to their doctors about heart disease, we can save thousands of lives every year. Because the good news is that heart disease is often preventable!“ („Pracujeme na tom, abychom změnili názor, že srdeční onemocnění je nemocí mužů. Učením více a více žen o tom, jak komunikovat se svými lékaři o srdečním onemocnění, můžeme zachránit každoročně tisíce životů. Protože dobrou zprávou je, že onemocnění srdce lze předcházet!“) Pozitivní výsledky těchto hnutí jsou patrné. Systematicky stoupá povědomí žen o tom, že kardiovaskulární choroby jsou „zabijákem číslo 1“ (34 % žen v roce 2000, 46 % v roce 2003 a 57 % v roce 2006 odpovědělo, že největší riziko úmrtí jsou pro ženy kardiovaskulární choroby). Dlouhodobý vzestup mortality u žen se podařilo zastavit až koncem 20. století, od té doby v USA klesá mortalita žen na kardiovaskulární choroby. Ambiciózním cílem těchto hnutí je snížení kardiovaskulární mortality u žen o 25 % do roku 2010.

1.2 Women at Heart „Women at Heart“ je iniciativa Evropské kardiologické společnosti, která má podobný cíl jako citovaná hnutí v USA: zlepšit povědomí o kardiovaskulárních chorobách nejen u zdravotníků, ale i u laické veřejnosti a přispět tím k lepšímu porozumění této problematiky a aktivnější prevenci a léčbě kardiovaskulárních chorob u žen. Iniciativa byla představena široké lékařské veřejnosti na kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) ve Stockholmu v roce 2005. Základní myšlenky této iniciativy: 1. Ženy jsou stejné Doměnka, že nemoci oběhové soustavy jsou dominantním onemocněním mužů, je podobná jak v Evropě, tak ve zbytku světa. Nemoci oběhové soustavy jsou hlavní příčinou úmrtí jak u mužů, tak u žen. Na nemoci oběhové soustavy zahrnující ischemickou chorobu srdeční a cévní mozkové příhody umírá více lidí než na všechna nádorová onemocnění dohromady. Podle populačních studií ženy inklinují věřit tomu, že více než nemocemi oběhové soustavy jsou ohroženy např. nádorem prsu. Podceňování významu nemocí oběhové soustavy u žen není však jen problémem populačním, ale i odborníci ve zdravotnictví by měli zlepšit úsilí

Historie

11

o screening, diagnostiku, léčbu a sledování rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy u ženské části populace. 2. Ženy jsou jiné Na druhé straně symptomatologie, prognóza a úspěch léčby nemocí oběhové soustavy mohou být u žen jiné než u mužů a zdravotníci by měli být s těmito možnými rozdíly dobře obeznámeni. Ženy onemocní nemocemi oběhové soustavy v průměru o 10 let později než muži a příznaky onemocnění mohou být vzhledem k věku maskovány jinými problémy. Estrogeny chrání před kardiovaskulárními příhodami do menopauzy. Po menopauze dramaticky stoupá riziko nemocí oběhové soustavy. 3. Ženy jsou méně zastoupeny v klinických studiích Klinické studie v kardiovaskulární oblasti jsou zaměřeny převážně na muže, zastoupení žen je minoritní. 4. Ženy jsou méně léčené Data z klinických studií jsou do praxe implementována převážně z většinových mužských částí studií. Rozdíly u žen jsou tak často opomíjeny a ženy jsou méně nebo chybně léčeny. Výsledkem této iniciativy je společný dokument evropských kardiologů a gynekologů. „Management of cardiovascular risk in the peri-menopausal women: a consensus statement of Europen cardiologists and gynaecologists“ publikovaný v červenci 2007 v European Heart Journal.“ Podobné iniciativy existují i na úrovni jednotlivých evropských zemí, např. ve Velké Británii je to iniciativa pod názvem „Her at Heart“. Na kongresu Evropské kardiologické společnosti ve Stockholmu v roce 2005 bylo v rámci iniciativy „Women at Heart“ prezentováno číslo kardiovaskulárního zdraví, které stojí zato si zapamatovat.

„14090530” 140/90 – maximální hodnota krevního tlaku zdravých osob 5 – maximální hodnota cholesterolu zdravých osob 3 – 3 km chůze nebo 30 min cvičení denně 0 – kouření zabíjí Iniciativy se specifickým zaměřením na ženy zlepšují povědomí o riziku kardiovaskulárních chorob u žen.

TIP

12

Kardiovaskulární choroby u žen Literatura 1. MOSCA, L., GRUNDY, SM., JUDELSON, D. et al. Guide to preventive cardiology for women. Circulation, 99, 1999, p. 2480–2484. 2. MOSCA, L., APPEL, LJ., BENJAMIN, EJ. et al. Evidence-based guidelines for cardiovascular disease prevention in women. Circulation, 109, 2004, p. 672–693. 3. MOSCA, L., BANKA, CL., BENJAMIN, EJ. et al. Evidence-based guidelines for cardiovascular disease prevention in women: 2007 Update. JACC, 11, 2007, p. 1230–1250. 4. STRAMBA-BADIALE, M., FOX, KM., PRIORI, S. et al. Cardiovascular disease in women: a statement from the policy conference of the European Society of Cardiology. Eur. Heart J., 27, 2006, p. 994–1005. 5. COLLINS, P., ROSANO, G., CASEY, C. et al. Management of cardiovascular risk in the peri-menopausal women: a consensus statement of European cardiologists and gynaecologists. Eur. Heart J., 28, 2007, p. 2028–2040. 6. MOSCA, L., LINFANTE, AH., BENJAMIN, EJ. et al. National study of physician awareness and adherence to cardiovascular disease prevention guidelines. Circulation, 111, 2005, p. 499–510.

Epidemiologie kardiovaskulárních chorob

2 Epidemiologie kardiovaskulárních chorob 2.1 USA Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí u žen i mužů v USA a v dalších ekonomicky rozvinutých zemích. V USA v roce 2004 ženy představovaly 52,8 % všech zemřelých na kardiovaskulární choroby a celkově více žen než mužů zemřelo na nemoci K-V soustavy. Kardiovaskulární choroby jsou celkově nejčastější příčinou úmrtí žen v USA zejména kvůli prudkému nárůstu úmrtnosti v postmenopauzálním období.

poet úmrtí / rok (v tisících)

250 200 150 100 50 0 < 45 let

45–64 let

65–84 let

kardiovaskulární choroby celkem

> 85 let

nádorová onemocnní

Graf 1 Úmrtí z kardiovaskulárních příčin a na nádorová onemocnění u žen dle věku v USA (National Centre for Health Statistics, 2004)

procenta celkové úmrtnosti

Z celého spektra kardiovaskulárních chorob je ischemická choroba srdeční nejčastější příčinou úmrtí žen v USA. Více než polovina žen, které náhle zemřely na ischemickou chorobu srdeční, neměla v předchorobí žádné srdeční obtíže. Významnou úlohu v kardiovaskulární mortalitě u žen hrají i cévní mozkové příhody a ateroskleróza periferních tepen. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

37,7

22

5,7

4,1

3,3

A

B C D E A – celková kardiovaskulární mortalita, B – nádorová onemocnění, C – chronická obstrukční choroba plic, D – Alzheimerova choroba, E – nehody

Graf 2 Příčiny úmrtí žen v USA (National Centre for Health Statistics, National Heart, Lung, and Blood Institute, 2004)

13

Kardiovaskulární choroby u žen Dlouhodobý trend kardiovaskulární mortality u žen v USA ukazuje následující graf. Od roku 1984 zde dokonce více žen než mužů umírá na kardiovaskulární choroby. 550

úmrtí Úmrtívvtisících tisícech

14

500

450

400 79 80

85

90

95

00

04

věk Vk muži

Graf 3

ženy

Vývoj kardiovaskulární mortality u mužů a žen v USA v letech 1979 až 2004 (National Centre for Health Statistics, National Heart, Lung, and Blood Institute)

2.2 Evropa Nemoci srdce a oběhové soustavy (kardiovaskulární choroby) jsou celkově hlavní příčinou úmrtnosti také v Evropě. Téměř polovina (49 %) všech úmrtí je způsobena nemocemi srdce a cév (55 % úmrtí u žen a 43 % úmrtí u mužů). Hlavními formami onemocnění kardiovaskulární soustavy jsou ischemická choroba srdeční a cévní mozkové příhody. Kardiovaskulární choroby jsou také hlavní příčinou úmrtí v zemích Evropské Unie, včetně jejích nových států. K-V choroby tvoří asi 42 % všech úmrtí (46 % úmrtí u žen a 39 % úmrtí u mužů), tedy o něco méně než v Evropě jako celku. Ischemická choroba srdeční je příčinou úmrtí 23 % žen a 21 % mužů v Evropě (16 % žen vs. 17 % mužů v Evropské Unii). Cévní mozková příhoda je příčinou úmrtí 18 % žen a 11 % mužů v Evropě (13 % žen vs. 9 % mužů v Evropské Unii). Ve věkové kategorii do 65 let v Evropě více mužů než žen umírá na kardiovaskulární choroby. Celkem 31 % úmrtí do 65 let u mužů a 30 % úmrtí do 65 let u žen je způsobeno kardiovaskulárními chorobami (každý 8. muž a každá 17. žena).


nádory prsu 3 % nádory plic 2 % nádory tlustého střeva 2 % nádory žaludku 1 %

jiné nádory 9 %

respirační choroby 6 % zranění a otravy 4 % jiné příčiny 16 %

jiné kardiovaskulární choroby 15 % cévní mozková příhoda 18 %

Graf 4

ischemická choroba srdeční 23 %

Příčiny úmrtí u žen v Evropě (World Health Organisation, 2004)

Kardiovaskulární mortalita u žen v Evropě V Evropě existují výrazné rozdíly v kardiovaskulární mortalitě u žen (též u mužů) v jednotlivých zemích i regionech s výrazným severo-východním a jiho-západním gradientem. Méně jasné jsou však příčiny, které jsou zodpovědné za tyto rozdíly. Existuje celá řada rizikových faktorů, které tyto rozdíly ovlivňují. Patří sem např. socio-ekonomické faktory, jako zaměstnanost, stres nebo deprese, klasickými rizikovými faktory jsou pak hypertenze, dyslipidemie, obezita, fyzická inaktivita, výživa, kouření, dále vlivy životního prostředí nebo úroveň lékařské péče. Údaje o výskytu rizikových faktorů kardiovaskulární nemocnosti a úmrtnosti pocházejí např. z projektu Světové zdravotnické organizace WHO-Monica nebo Seven Countries Study (Studie 7 zemí). Obr. 1 Kardiovaskulární mortalita na 100 000 žen (rok 2000); (viz též barevná příloha) tmavě zelená 0–67 světle zelená 67–100 žlutá 100–139 oranžová 139–230 červená 230–580 Zdroj: WHO

15

16


2.3 Česká republika V České republice se pozitivní trend snižování mortality na ischemickou chorobu srdeční (infarkt myokardu) začal projevovat díky komplexním pozitivním změnám v rizikových faktorech, zlepšení farmakologické léčby a rozšíření koronárních angioplastik o 2–4 roky dříve než ve většině zemí bývalého východního bloku. Česká republika však i přes vysokou úroveň moderní léčby (zejména akutních koronárních syndromů) patří k zemím s vysokým výskytem kardiovaskulární mortality u žen. Z epidemiologického hlediska je prevence K-V chorob s pozitivním ovlivněním rizikových faktorů nejdůležitějším faktorem snižování nemocnosti a úmrtnosti na tyto choroby. Dle dlouhodobého monitorování kardiovaskulárních rizikových faktorů v rámci projektu WHO-MONICA v České republice došlo ve sledovaném období let 1988–1997 v poklesu tzv. non-HDL-cholesterolu o 14 % jak u mužů, tak u žen, zejména díky změně stravovacích návyků. Počty revaskularizací koronárních tepen (CABG a angioplastik) se začaly významně zvyšovat díky změně zdravotního systému po roce 1992. Podobné trendy jsou pozorovány ve farmakologické léčbě hypercholesterolemie (dyslipidemie) a arteriální hypertenze jak u mužů, tak u žen.

2.4 Nárůst úmrtnosti mladých žen na ICHS V listopadu 2007 byly v USA publikovány údaje ukazující na nárůst rizika úmrtí v populaci mladších žen ve věku 35–44 let, od roku 1997 nárůst v průměru představoval 1,3 % ročně. Toto zjištění je v rozporu s obecnými pozitivními trendy kardiovaskulární mortality v posledních letech, které však nejsou rozděleny dle věkových kategorií. Podobná data u mladých žen byla publikována i u populace ve Velké Británii. Podstatná je skutečnost, že kardiovaskulární příhody se jen zřídka vyskytují u lidí bez známých rizikových faktorů aterosklerózy a stále více lidí trpí těmito rizikovými faktory již v mladém věku. U dětí a mladých lidí je výskyt rizikových faktorů aterosklerózy zejména následkem příbytku hmotnosti (obezita abdominálního typu s predilekční lokalizací tuku v oblasti břicha), což z hlediska kardiovaskulárního rizika se zdá být více diskriminující pro ženy než pro muže.

procenta populace procenta populace


17

20 15

1971–1974

10

1976–1980

5

1988–1994 2001–200 2001–2004

0

Graf 5

6–11 let

12–19 let

Trendy v prevalenci nadváhy u dětí a mládeže v USA (National Health and Nutrition Education Study, 2004)

V některých ekonomicky rozvinutých zemích světa více žen než mužů umírá na kardiovaskulární choroby.

Literatura 1. ROSAMOND, W., FLEGAL, K., FURIE, K. et al. Heart disease and stroke statistics – 2008 update: A report from the American heart association statistics committee and stroke statistics subcommittee. Circulation, 117, 2008, p. 25–146. 2. MÜLLER-NORDHORN, J., BINTING, S., ROLL, S. et al. An update on regional variation in cardiovascular mortality within Europe. http:// www.oxfordjournals.org/our_journals/eurheartj/press_releases/freepdf/ ehm604.pdf 3. D’AGOSTINO, RB., VASAN, RS., PENCINA, MJ. et al. General cardiovascular risk profile for use in primary care: The Framingham Heart Study. Circulation, 117, 2008, p. 743–753. 4. NEMETZ, PN., ROGER, VL., RANSOM, BS. et al. Recent trends in the prevalence of coronary disease. Arch. Intern. Med., 163, 2008, p. 264–270. 5. FORD, ES., CAPEWELL, S. Coronary heart disease mortality among young adults in the US from 1980 through 2002. Concealed leveling of mortality rates. J. Am. Coll. Cardiol., 50, 2007, p. 2128–2132. 6. POLEDNE, R., ŠKODOVÁ, Z., CÍFKOVÁ, R. et al. Trends in ischemic heart disease mortality in post-communist countries using the Czech population as an example. Přednáška na 77. kongresu EAS, Istanbul, 28. 04. 2008.

TIP

18

Kardiovaskulární choroby u žen *

3 Ateroskleróza Ateroskleróza je progresivní, chronické, zánětlivé onemocnění cévní stěny. Cévní stěna je po celý život vystavena celé řadě vlivů biochemických, mechanických a dalších, které narušují její integritu jak po stránce funkční, tak strukturální. Nejdříve bývají aterosklerotické změny patrné v oblasti hrudní nebo břišní aorty, později v koronárních nebo periferních tepnách. Za počáteční stadium aterosklerózy je považována porucha funkce endotelu, vnitřní výstelky cév.

tepna tunica intima: endotel vystýlající vnitřní vrstvu všech tepen

tunica media: buňky hladké svaloviny a elastická vlákna

tunica adventitia: vlákna kolagenu

Obr. 2 Příčný průřez normální tepnou; (viz též barevná příloha) Při poruše endotelu (funkční, strukturální složka) dochází k uchycování krevních destiček na endotel, k pronikání a ukládání cholesterolu, zánětlivých elementů pod endotel, proliferaci buněk hladké svaloviny a dalších pochodů, které vedou ke ztlušťování a poruše poddajnosti cév, zužování průměru cév a nakonec k poruchám zásobení životně důležitých orgánů kyslíkem a dalšími látkami a ke klinické manifestaci aterosklerózy. Z patologicko-anatomického hlediska rozlišujeme několik stadií aterosklerózy (zjednodušeně): 1. časné léze, tukové proužky, 2. fibrózní a ateromové pláty, 3. komplikované léze.

Ateroskleróza

průřez normální tepnou

usazování aterogenních elementů v cévní stěně

uzávěr ateroskleroticky změněné tepny krevní sraženinou

aterosklerotické změny v cévní stěně

Obr. 3 Příčný průřez tepnou s různými stadii aterosklerotických změn; (viz též barevná příloha)

postiženívnitního vnitřníhopovrchu povrchu cévy cévy Postižení (%)

Jak ukázaly některé studie, začíná proces aterosklerózy v mládí, u predisponovaných jedinců již v dětství. Studie PDAY (Pathobiological Determinants of Atherosclerosis in Youth) zkoumala výskyt aterosklerotických změn v aortě a pravé koronární tepně u 2876 zemřelých z vnějších příčin ve věku 15–34 let v několika centrech v USA. Ačkoliv estrogeny, jak bude ukázáno dále, mají významný ochranný účinek na srdce a cévy u žen před menopauzou, studie PDAY ukázala, že proces aterosklerózy postihuje nejen muže, ale i ženy již v tomto období. 14 fibrózní pláty

12

tukové proužky

10 8 6 4 2 0 15–19 20–24 25–29 30–34

muži

Graf 6

15–19 20–24 25–29 30–34

Vk věk

ženy

Výskyt tukových proužků a fibrózních plátů v pravé koronární tepně podle pohlaví a věku (studie PDAY)

19

20

Kardiovaskulární choroby u žen Klinicky se ateroskleróza projevuje tak závažnými komplikacemi, jako jsou ischemická choroba srdeční (infarkt myokardu), cévní mozkové příhody nebo ischemická choroba dolních končetin. Multivariabilní prediktivní modely ukazují, že více než 70 % nemocných s kardiovaskulární příhodou má alespoň jeden z klasických rizikových faktorů aterosklerózy. Existují však rozdíly ve výskytu a rizikovosti jednotlivých klasických rizikových faktorů u mužů a u žen. Literatura 1. SANZ, J., MORENO, PR., FUSTER, V. The year in atherothrombosis. JACC, 51, 2008, p. 944–955. 2. McGILL, HC., McMAHAN, CA., GIDDING, SS. Preventing heart disease in the 21st century: implication of the Pathobiological Determinant sof Atherosclerosis in Youth (PDAY) study. Circulation, 117, 2008, p. 1216–1227. 3. STRONG, JP., MALCOM, GT., McMAHAN, CA. et al. Prevalence and extent of atherosclerosis in adolescents and young adults. JAMA, 281, 1999, p. 727–735. 4. McMAHAN, CA., GIDDING, SS., MALCOM, GT. et al. Pathobiological determinants of atherosclerosis in youth risk scores are associated with early and advanced atherosclerosis. Pediatrics, 118, 2006, p. 1447–1455.

Rizikové faktory aterosklerózy

4 Rizikové faktory aterosklerózy 4.1 Dyslipidemie Dyslipidemie (dyslipoproteinemie) je metabolické onemocnění, které je charakterizované změněnou koncentrací lipidů a lipoproteinů v krvi. V převážné většině případů jde o zvýšení koncentrace cholesterolu a/nebo triglyceridů, tedy o tzv. hyperlipoproteinemii. Často se ale zvýšení některé frakce krevních lipidů kombinuje se snížením koncentrace HDL-cholesterolu, v těchto případech je proto správnější pojem dyslipidemie (dyslipoproteinemie). Dyslipidemie je jedno z nejčastěji se vyskytujících metabolických onemocnění. Základní součásti spektra lipidů jsou chylomikra a jejich zbytky, VLDL-, IDL-, LDL-cholesterol a triglyceridy, které mají proaterogenní potenciál, a dále tzv. HDL-cholesterol, který má naopak antiaterogenní potenciál, protože zajišťuje tzv. zpětný (reverzní) transport cholesterolu z cév do jater. Přímá spojitost mezi koncentrací celkového, event. LDL-cholesterolu v plazmě a rizikem kardiovaskulárních příhod byla opakovaně dobře dokumentována zejména u mužů, u žen je tato spojitost méně výrazná. Důkazy z klinických studií ukazují, že snížení celkového, eventuálně LDL-cholesterolu je spojeno s redukcí kardiovaskulárních příhod nejen u mužů, ale i u žen, a to v primární i sekundární prevenci. Koncentrace LDL-cholesterolu v plazmě je obvykle nižší u žen v premenopauzálním období, v menopauze se však rozdíly mezi muži a ženami vyrovnávají, LDL-částice se zmenšují a jsou více aterogenní.

35 30

procenta %

25 20 15

ženy

10

muži

5 0 < 4,55 mmol/l

4,55–5,85 mmol/l

> 5,85 mmol/l

celkový cholesterol

Graf 7

Framingham Heart Study: 20leté riziko ICHS ve vztahu k hladině celkového cholesterolu

21

22


relativní riziko (%)

Framinghamská i další studie ukázaly, že HDL-cholesterol a triglyceridy jsou důležitými prediktivními faktory koronárních příhod. Toto spojení je nezávislé na koncentraci celkového cholestrolu a platí pro obě pohlaví, nicméně dyslipidemie charakteristická pro tzv. metabolický syndrom (nízký HDL-cholesterol, vyšší triglyceridy) má vyšší aterogenní potenciál u žen než u mužů. Studie Lipid Research Clinics Follow-Up ukázala, že jak HDL-C, tak triglyceridy jsou lepšími prediktory koronárních příhod a kardiovaskulární mortality u žen než celkový nebo LDL-cholesterol. Metaanalýza studií provedená v roce 1995 Hokansonem a kol. podpořila toto zjištění a ukázala, že zvýšení triglyceridů o 1 mmol/l zvyšuje K-V riziko o 76 % u žen a 32 % u mužů. Jak v doporučeních ATP III, také v nových AHA doporučeních pro ženy je HDL-cholesterol stanoven jako sekundární cíl léčby dyslipidemie s cílovou hodnotou více než 1,3 mmol/l pro HDL-cholestrol.

8 7 6 5 4 3 2 1 0

celkový cholesterol > 6,2 mmol/l

Graf 8

HDL-cholesterol < 1,3 mmol/l

triglyceridy > 4,5mmol/l

Relativní riziko kardiovaskulární mortality u žen ve věku 50–69 let dle spektra lipidů

Lipoprotein(a) další lipoproteinová částice, která je svou strukturou podobná LDL-cholesterolu, je považován rovněž za rizikový faktor ischemické choroby srdeční. Údaje z Heart and Estrogen/progestin Replacement Study ukazují, že lipoprotein(a) je nezávislý rizikový faktor ICHS u postmenopauzálních žen. To má důležitý význam pro léčbu, neboť hladinu lipoproteinu(a) prakticky nelze ovlivnit dietou, cvičením a většinou léků, s výjimkou niacinu a hormonální substituční terapie, které snižují hladinu lipoproteinu(a).

TIP

Dyslipidemie typu metabolického syndromu (vyšší triglyceridy, nízký HDL-cholesterol) je více riziková pro ženy.

Rizikové faktory aterosklerózy

10

lipoprotein(a) (mg/dl)

9 8 7 6 5 4 20–24

25–29

30–34

35–39

40–44

45–49

50–54

55–59

60–64

vk

Graf 9

Lipoprotein(a) podle věku u žen

Léčba dyslipidemií Léčebná doporučení jsou obdobná pro obě pohlaví. Současná data ukazují, že léčba dyslipidemie je u žen podceňována. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména ženám, které ukončily hormonální substituční terapii, protože je u nich výrazné riziko vzestupu koncentrace LDL-cholesterolu a poklesu HDL-cholesterolu v plazmě. Ačkoliv LDL-cholesterol je primárním (laboratorním, nikoliv klinickým) cílem hypolipidemické léčby, pozornost je třeba věnovat i hladině triglyceridů, zejména v kombinaci s nízkým HDL-cholesterolem. Prvním krokem v léčebném úsilí je změna životního stylu. Zde nejsou rozdíly v doporučeních životosprávy mezi ženami a muži, v obecné rovině platí: zanechání kouření, kontrola tělesné hmotnosti, omezení nasycených tuků a cukrů v dietě, pravidelná fyzická aktivita alespoň 30 minut denně mimo běžné denní úkony atd. (viz příslušná kapitola). Základním hypolipidemikem v léčbě poruch metabolizmu lipidů jsou u obou pohlaví statiny, ovlivňující zejména LDL-cholesterol, méně pak HDL-cholesterol a triglyceridy. Nejvýznamnější studií demonstrující pozitivní vliv léčby statiny u žen s rizikovými faktory je HPS (Heart Protection Study), publikovaná v roce 2002, která ukázala, že léčba simvastatinem v dávce 40 mg po dobu cca 5 let je efektivní v redukci kardiovaskulárních příhod jak u mužů, tak u žen s prakticky normálním celkovým cholesterolem. V některých jiných primárně preventivních studiích však tento vztah nebyl nalezen. Tyto studie však trvaly kratší dobu a výskyt kardiovaskulárních příhod byl v těchto studiích celkově nižší. Žádná studie však neprokázala snížení celkové (kardiovaskulární i nekardiovaskulární) mortality při léčbě statiny u žen v primární i sekundární prevenci. Léčba statiny je obecně prospěšnější u žen

23

24

Kardiovaskulární choroby u žen i mužů s vyšším kardiovaskulárním rizikem a je bezpečná u obou pohlaví, rizikovější skupinou jsou ženy staršího věku (hepatopatie, myopatie). Statiny nesmí být podávány těhotným a kojícím ženám, ženy v reprodukčním věku by měly být zajištěny účinnou antikoncepcí. Vyšetření krevních lipidů však není doporučováno u těhotných žen, protože těhotenství je spojeno s fyziologickou hyperlipidemií a kardiovaskulární riziko u žen ve fertilním věku je obvykle velmi nízké. Tab. 1

Studie primární a sekundární prevence ICHS (zastoupení žen v podstudiích) 4S (simvastatin)

CARE (pravastatin)

AFCAPS/ TexCAPS (lovastatin)

ICHS

ano

ano

ne

Počet žen

827

576

997

Věk (roky)

35–69

21–75

55–73

Doba sledování (roky)

5,4

5

5,2

LDL-cholesterol výchozí (mmol/l)

4,9

3,6

3,9

Snížení LDL-cholesterolu během léčby (%)

38

32

25

Redukce K-V příhod (%)

35

46

46

Studie

Velmi nadějným lékem v léčbě smíšených aterogenních dyslipidemií je niacin. Ze všech dosud dostupných hypolipidemik nejvíce zvyšuje koncentraci HDL-cholesterolu a snižuje koncentraci triglyceridů. Snižuje rovněž hladinu LDL-cholesterolu (méně než statiny) a jako jediné hypolipidemikum snižuje koncentraci lipoproteinu(a). Nová AHA doporučení pro ženy navrhují niacin jako lék volby aterogenní dyslipidemie při nízkém HDL-cholestrolu a při vyšších triglyceridech po dosažení cílové hladiny pro LDL-cholesterol. Niacin je účinnější na snižování LDL-cholesterolu u žen více než u mužů. Analýza 5 studií léčby niacinem ER (extended-release) ukázala, že redukce LDL-cholesterolu byla signifikantně vyšší u žen než u mužů při dávkách 1000–2000 mg

Rizikové faktory aterosklerózy denně a nesignifikantně vyšší účinnost byla též ve snižování triglyceridů. Chybí mortalitní studie, která by sledovala účinnost niacinu v monoterapii u žen. Studie kombinované hypolipidemické léčby niacin/clofibrát (The Stockholm Ischemic Heart Study) a niacin/simvastatin (HDL-Atherosclerosis Treatment Study – HATS) zahrnovaly i ženy a výsledky jsou více než povzbudivé: 60–90 % redukce srdečních příhod, významné zpomalení až zastavení progrese koronární aterosklerózy (+ 0,4 % niacin/simvastatin, + 3,9 % placebo). Labolatorně došlo k poklesu LDL-cholesterolu o 42 %, triglyceridů o 36 %, vzestupu HDL-cholesterolu o 26 %. V současné době probíhá velká studie léčby niacinem v kombinaci se statinem (AIM–HIGH), která by měla potvrdit vynikající výsledky léčby niacinem z těchto menších studií. Využití niacinu v léčbě dyslipidemií je limitováno horší snášenlivostí, zejména výskytem prostaglandiny indukovaného flushe. Přidání laropiprantu, látky selektivně blokující prostaglandinový D2-receptor subtyp 1 (DP 1), snižuje výskyt flushe o více než 50 %. Niacin není doporučen pro léčbu těhotných a kojících žen, ženy v reprodukčním věku by měly být zajištěny účinnou antikoncepcí. Fibráty jsou dalším hypolipidemikem, které lze použít v léčbě zejména smíšené dyslipidemie. Snižují zejména koncentraci triglyceridů, zvyšují HDL-cholesterol (méně než niacin) a mírně též snižují hladinu LDL-cholesterolu v plazmě při schopnosti zvětšovat malé aterogenní LDL-částice. Ačkoliv prakticky chybí důkazy o klinické prospěšnosti léčby fibráty u žen (rovněž jsou limitovány důkazy o prospěšnosti léčby fibráty ve smyslu snížené úmrtnosti u mužů), jsou podobně jako niacin dle nových AHA doporučení pro ženy navrhovány jako léky volby aterogenní dyslipidemie při nízkém HDL-cholesterolu, vyšších triglyceridech po dosažení cílové hladiny pro LDL-cholesterol (např. fenofibrát v kombinaci se statiny, kde je bezpečnost léčby prokázána). Zcela nevhodný do kombinační léčby se statiny je gemfibrozil (zvýšené riziko rabdomyolýzy). Opatrnosti v kombinační léčbě je například u pacientů s renální insuficiencí. V největší studii hypolipidemické léčby fibráty FIELD (Fenofibrate Intervention and Event Lowering in Diabetes) u pacientů s onemocněním diabetes mellitus 2. typu bylo ukázáno, že léčba fenofibrátem po 5 letech snižuje riziko kardiovaskulárních příhod, zejména nefatálního infarktu myokardu a revaskularizací, a také riziko mikrovaskulárních komplikací diabetu (retinopatie, nefropatie, netraumatických amputací DK). Studie FIELD je studií hypolipidemické léčby fibráty s nejvyšším zastoupením žen (celkem 37 %). Výsledky studie FIELD neukázaly významné rozdíly mezi muži a ženami ve vztahu ke kardiovaskulární morbiditě a mortalitě. Ve studii DAIS (Diabetes Atherosclerosis Intervention Study) léčba fenofibrátem vedla u žen stejně jako u mužů ke zpomalení progrese koronární aterosklerózy u diabetiků 2. typu. Fibráty nesmí být podávány těhotným a kojícím ženám, ženy v reprodukčním věku by měly být zajištěny účinnou antikoncepcí.

25

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

MUDr. Antonín Mandovec KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY U ŽEN. Recenzenti: Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. MUDr. Jaroslav Jeníček, CSc

Recommend Documents