Městské památkové zóny Kamenice nad Lipou, Pacov, Červená Řečice a cestovní ruch

Městské památkové zóny Kamenice nad Lipou, Pacov, Červená Řečice a cestovní ruch

Tímto bych chtěla poděkovat panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za poskytnutí možnosti výběru tohoto tématu, za následné odborné vedení, cenné rady a připomínky. Dále bych ráda poděkovala pracovníkům městských úřadů z měst, kterých se má bakalářská práce týká, za poskytnuté materiály a vyplnění dotazníků. Mé díky patří i paní Mgr. Petře Flokovičové z Národního památkového ústavu v Telči za rychlé a profesionální zodpovězení všech mých otázek. Také děkuji všem respondentům, kteří věnovali čas vyplnění dotazníku, rodině a přátelům za podporu v průběhu celého období mého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor: cestovní ruch

Městské památkové zóny Kamenice nad Lipou, Pacov, Červená Řečice a cestovní ruch Bakalářská práce

Autor: Zuzana Chobotská Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Zuzana Chobotská

Abstrakt: CHOBOTSKÁ Zuzana: Městské památkové zóny Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice a cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Práce se zaměřuje na tři městské památkové zóny v Kraji Vysočina, na jejich obecnou charakteristiku, nejvýznamnější památky a jejich postavení v cestovním ruchu. Na základě zjištěných faktů a výsledků dotazníkového šetření určí názory obyvatel těchto městských památkových zón a stanoví návrhy na zvýšení návštěvnosti.

Klíčová slova: Městská památková zóna Kamenice nad Lipou, městská památková zóna Pacov, městská památková zóna Červená Řečice, památková péče, kulturní památka, Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.

Abstract: CHOBOTSKÁ Zuzana: Urban conservation zones of Kamenice nad Lipou, Pacov and Červená Řečice and tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel / Tourism. Supervisor:

xxxx Degree of qualification: Bachelor.

Jihlava, 2012. This bachelor thesis focuses on three urban conservation zones in Vysočina Region, their general characteristics, the most significant sights and their status in tourism. Based on the facts and the results of a survey, the opionions of the inhabitants of the three urban conservation zones are analysed and recommendations for increasing their attractiveness as tourist destinations are made.

Key words: Urban conservation zone of Kamenice nad Lipou, Urban conservation zone of Pacov, Urban conservation zone of Červená Řečice, monument preservation, cultural monument, Recovery Programme for Urban Monument Reserves and Urban Monument Zones

8

Předmluva Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Městské památkové zóny Kamenice nad Lipou, Pacov, Červená Řečice a cestovní ruch“. Tyto tři městské památkové zóny jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že bydlím v jejich blízkosti. Tudíž jsou pro mě nejen dobře dostupné, ale můj vztah k nim je bližší, než k ostatním městům. Základním cílem mé bakalářské práce je obecná charakteristika městských památkových zón Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice a jejich atraktivity pro cestovní ruch. Při hodnocení atraktivity těchto míst jsem vycházela z informací o městských památkových zónách a z terénního šetření. Tyto údaje mi posloužily jako základ pro zjištění názorů občanů na prohlášení části jejich města městskou památkovou zónou a pro návrh na zvýšení návštěvnosti těchto měst. Hlavním cílem při zpracování bakalářské práce pro mě bylo zvýšení informovanosti a zájmu o tyto městské památkové zóny a to nejen u potenciálních návštěvníků těchto měst, ale i u obyvatel samotných. Při vypracování bakalářské práce jsem čerpala informace z veřejně dostupné literatury a internetových zdrojů, především z webových stránek měst Kamenice nad Lipou, Pacov

a

Červená

Řečice.

V praktické

části

jsem

informace

získávala

z prováděného dotazníkového šetření.

9

Obsah Úvod ......................................................................................................................................................................... 12 1

Teoretická část ........................................................................................................................................... 13 Městská památková zóna Kamenice nad Lipou ................................................................ 13

1.1 1.1.1

Město Kamenice nad Lipou .............................................................................................. 13

1.1.2

Historie města Kamenice na Lipou ............................................................................... 13

1.1.3

Obyvatelstvo města Kamenice nad Lipou .................................................................. 14

1.1.4

Vymezení městské památkové zóny Kamenice nad Lipou .................................. 14

1.1.5

Vybrané památky města Kamenice nad Lipou ........................................................ 15 Městská památková zóna Pacov ............................................................................................... 19

1.2 1.2.1

Město Pacov ............................................................................................................................. 19

1.2.2

Historie města Pacov............................................................................................................ 19

1.2.3

Obyvatelstvo města Pacov ................................................................................................. 20

1.2.4

Vymezení městské památkové zóny Pacov ................................................................. 20

1.2.5

Vybrané památky města Pacov ....................................................................................... 21 Městská památková zóna Červená Řečice ........................................................................... 25

1.3 1.3.1

Město Červená Řečice ......................................................................................................... 25

1.3.2

Historie města Červená Řečice ........................................................................................ 25

1.3.3

Obyvatelstvo města Červená Řečice.............................................................................. 25

1.3.4

Vymezení městské památkové zóny Červená Řečice ............................................. 26

1.3.5

Vybrané památky města Červená Řečice ................................................................... 27 Památková péče v České republice ......................................................................................... 30

1.4 1.4.1

Vznik a vývoj památkové péče ........................................................................................ 30

1.4.2

Památková péče dnes ........................................................................................................... 31

1.4.3

Ochrana kulturních památek .......................................................................................... 32

1.4.4

Dotační programy Ministerstva kultury ..................................................................... 36

1.4.5 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ...................................................................................................................................... 38 2

Praktická část ............................................................................................................................................. 39 Marketingový výzkum .................................................................................................................. 39

2.1 2.1.1

Fáze marketingového výzkumu ...................................................................................... 39

2.1.2

Metody marketingového výzkumu ................................................................................ 39 Dotazníkové šetření ........................................................................................................................ 41

2.2 2.2.1

Skladba respondentů podle identifikačních údajů ................................................. 41

2.2.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření.............................................................................. 43 10

2.2.3

Odpovědi představitelů samosprávy městských památkových zón................. 68

2.2.4 Odpovědi představitele Národního památkového ústavu (NPÚ) zodpovědného za města Kamenice nad Lipou, Pacov, Červená Řečice ............................ 71

3

2.2.5

Závěr hodnocení dotazníkového šetření ...................................................................... 73

2.2.6

Návrhy na zlepšení................................................................................................................ 75

Závěr .............................................................................................................................................................. 76

Seznam použitých obrázků ............................................................................................................................ 78 Seznam použitých grafů .................................................................................................................................. 79 Seznam použitých tabulek .............................................................................................................................. 79 Seznam použitých zkratek.............................................................................................................................. 80 Použitá literatura ............................................................................................................................................... 81 Použité internetové zdroje .............................................................................................................................. 81 Ostatní použité materiály ............................................................................................................................... 84 Související materiály a internetové zdroje............................................................................................... 85 Seznam příloh ...................................................................................................................................................... 86

11

ÚVOD Úkolem této práce bylo popsat výsledky Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za posledních 15 let na příkladu městských památkových zón v České republice, zjistit postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón, zjistit postoje občanů k plošné ochraně historických center měst, zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch v jejich městech a na vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Ověřit postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historických center měst, pozitiva i negativa této ochrany. Práce je zpracována na příkladech měst Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice. Bakalářská práce se dělí na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. První, teoretická část bakalářské práce se věnuje městským památkovým zónám Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice, které leží v Kraji Vysočina, a jejich postavením v kulturním cestovním ruchu. Práce se nejdříve věnuje samotným městským památkovým zónám, jejich charakteristice, historii, vymezení i nejvýznamnějším turistickým cílům města. V této části je následně popsána památková péče v České republice, její vývoj a legislativa. Dále charakterizuje a vymezuje kulturní památky i konkrétní podoby ochranných pásem. Poslední bod této části jsou dotační programy Ministerstva kultury na ochranu památek, zejména pak Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Druhá, praktická část bakalářské práce, přechází k sociologickému výzkumu. V práci je nejdříve obecně vysvětlen tento pojem a jeho různé metody. Dalším bodem je samotné dotazníkového šetření, které nejdříve definuje stanovený počet respondentů a jejich demografickou strukturu. Hlavní část dotazníkového šetření je věnována grafickému, procentuálnímu i slovnímu zhodnocení výsledků výzkumu, kde jsou shrnuty nejen názory občanů dotyčných měst, ale i názory představitelů samosprávy městských památkových zón a Národního památkového ústavu. V závěru druhé části je shrnutí dotazníkového šetření, na jehož základě jsou utvořeny náměty na zlepšení, které mohou zvýšit návštěvnost městských památkových zón Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice. V závěru práce je uvedeno její celkové shrnutí.

12

1 Teoretická část 1.1 Městská památková zóna Kamenice nad Lipou 1.1.1 Město Kamenice nad Lipou Městečko Kamenice nad Lipou leží na severozápadním okraji Českomoravské vrchoviny na toku říčky Kameničky. Město sousedí s úzkokolejnou dráhou z Obrataně do Jindřichova Hradce, ve vzdálenosti asi 20 km severně od Jindřichova Hradce v okrese Pelhřimov, v nadmořské výšce 563 m. [5]

1.1.2 Historie města Kamenice na Lipou První písemné doklady o městě jsou z roku 1267. Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců. Od roku 1397 působil na Kamenicku Jan Sezima z Ústí, který poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi. V letech 1580-1583 se pak stali pány města Malovcové, za jejichž působení došlo k největší přestavbě hradu na zámek. Panství koupil v roce 1623 Jindřich Paradies z Escheide. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná z dřívějších dob. Roku 1695 se však Kamenickým dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva. V roce 1759 se provedla větší oprava zámku na jeho jižní straně a byla postavena kašna před pivovarem. Dalšími majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla, která dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala. Posledním majitelem z rodu Geymüllerů byl od roku 1923 Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn. [3] V době feudalismu se v podhradí města rozvíjela řemesla. V letech 1720-36 se na vrchu Melíšku kopala stříbrná ruda a u Vodné a Gabrielky se těžila železná ruda. Roku 1906 byla zprovozněna úzkokolejná trať z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou. [3] K pozoruhodnostem města patří sluneční hodiny, které se ve městě vyskytují celkem čtvery – na kostele Všech svatých, na jižním křídle zámku, na bývalém zájezdním 13

hostinci Modrá hvězda a na budově Dětského domova. Hodiny pocházejí většinou z konce 18. a 1. poloviny 19. století. Pouze poslední jmenované (na budově Dětského domova) jsou novější. Všechny hodiny byly v posledních letech zrekonstruovány a září novotou. [David, Soukup; 2009, s. 117] Město Kamenic je od roku 2005 členem klubu Pohádkové království jižních Čech a Moravy, v jehož čele stojí král Zdeněk Troška. Zdejší Pohádková kancelář sídlí v pokladně zámku. Město symbolizuje pohádková postavička v podobě kapra Lipánka. [David, Soukup; 2009, s. 117]

1.1.3 Obyvatelstvo města Kamenice nad Lipou Před rokem 1989 vykazovala Kamenice nad Lipou statisticky 4993 obyvatel. Během roku 1989 a 1990 ještě došlo k nízkému nárůstu na 5026 obyvatel. Avšak při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 už byl vykázán značný úbytek a počet obyvatel žijících v Kamenici se snížil na 4290, z toho 2116 mužů a 2174 žen. Tento úbytek byl způsoben tím, že v roce 1991 vznikly z bývalých místních částí Bohdalín, Včelnička, Rodinov a Lhota-Vlásenice samostatné obce. [3] V současné době žije v Kamenici nad Lipou a jejích územních částech Antonka, Gabriela, Nová Ves, Pravíkov a Vodná podle statistického sčítání z roku 2001 4235 obyvatel, z toho 2131 mužů a 2104 žen. Dle evidence obyvatel, vedené na Městském úřadu v Kamenici nad Lipou, je přihlášeno k 1. lednu 2011 k trvalému pobytu celkem 4 004 obyvatel. Z tohoto počtu v samotné Kamenici nad Lipou bydlí 3 501 obyvatel. [3]

1.1.4 Vymezení městské památkové zóny Kamenice nad Lipou Území památkové zóny města zahrnuje zámecký areál a centrální obdélníkové náměstí, které je obklopeno měšťanskými domy. Neodmyslitelnou součástí historické části města je i jednolodní kostel Všech svatých. [2, s. 7]

14

1.1.5 Vybrané památky města Kamenice nad Lipou Zámek Kamenice nad Lipou

Obr. 1: Zámek Kamenice nad Lipou Zdroj: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

Obr. 2: Nádvoří zámku s kašnou, Kamenice n. L. Zdroj: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

Zámek stojí v severním cípu náměstí Československé armády a je zdejší nejvýznamnější památkou. Vznikl v polovině 16. století a zejména v letech 1580-1583 prodělal renesanční přestavbu z gotického hradu. Úpravy prováděné různými majiteli podobu zámku významně neovlivnily, zásadní byli až změny, k nimž došlo v letech 1839–1842 za J. Geymüllera. Byly zazděny všechny arkády v jednom patře, objekt dostal novou klasicistní fasádu, a v roce 1843 vznikla terasovitá zahrada. Těmito úpravami ztratil zámek původní renesanční ráz. Zámek je jednopatrový až dvoupatrový objekt, jehož čtyři křídla uzavírají obdélné nádvoří s přízemními arkádami. V jihozápadním nároží je zabudována třípatrová hranolová věž se vstupní branou, do níž se původně vcházelo po padacím mostě. [David, Soukup; 2009, s. 115-116] [3] V letech 1946 - 98 sloužil zámek jako dětská ozdravovna. Od r. 1998 je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového musea Praha. To si vyžádalo rozsáhlou rekonstrukci, které předcházel restaurátorský a historický průzkum. Památkáři objasnili vývojové fáze objektu. Nejvýznamnějším pozůstatkem po středověkém hradu je velký gotický sál v podzemí sev. křídla. V jv. koutě zámku je v suterénu umístěna kavárna s možností nahlédnutí do místností bývalého vězení a pekárny. Od r. 2004 je zámek přístupný veřejnosti. Na zámek navazuje francouzská zahrada, ve které je k vidění známá „Lípa pamětnice“ a anglický park. [David, Soukup; s. 115-116] [Urban, 2008, s. 38-39] [3] Uměleckoprůmyslové museum se rozhodlo vybudovat v zámku studijní depozitáře, a využít nové prostory také expozičně. Je zde expozice uměleckého kovářství Kované železné práce ze sbírek UPM. Expozice začíná v renesančním sále a je to první stálá

15

specializovaná expozice tohoto řemesla. V první části jsou ukázky středověkých, renesančních a barokních mříží a zábradlí. Ve druhé jsou vystaveny soubory historických zámků, klepadel a klíčů od doby románské až do 19. století. Poslední část tvoří kované práce učitelů a studentů Odborné školy pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové, z let 1895—1914. V každém sále je interaktivní program, který umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. [6] Akce, s níž je zámek Kamenice n. Lipou spojen, je festival dřevěných hraček — Hračkobraní. Ve třinácti vitrínách jsou vystaveny hračky z doby od konce 19. do konce 20. století. UPM hodlá tuto expozici dále rozšiřovat. První ročník Hračkobraní na zámku v Kamenici n. Lipou se konal ve dnech 13. - 16. července 2006. Na jeho uspořádání spolupracovali s Uměleckoprůmyslovým museem také Městský úřad a Městské muzeum v Kamenici n. Lipou. Festival navázal jednak na kamenickou hračkářskou tradici (v letech 1939 - 43 zde byla Státní hračkářská cvičná dílna), a na předchozí využití zámku v Kamenici nad Lipou - dětská ozdravovna. [6] [7] Městské muzeum

Obr. 3: Sluch - část věnovaná V. Novákovi Zdroj: Městské muzeum Kamenice n. Lipou

Obr. 4: Hmat - Hračky vyrobené v Kamenici n. L. Zdroj: Městské muzeum Kamenice n. Lipou

Od července 2004 získalo Městské muzeum nové prostory v již. křídle zámku. V květnu roku 2010 byla otevřena stálá expozice s názvem Muzeum pro všechny smysly. Cílem je originálním způsobem přiblížit historii města a aktivně zapojit návštěvníka do prohlídky, ten by měl expozici vnímat všemi smysly. V první části expozice s názvem Zrak je možnost posedět v replice kupé úzkokolejky nebo zhlédnout filmy o vývoji kamenického zámku. Na magnetické mapě si mohou návštěvníci vyzkoušet znalost zdejšího místopisu, seznámit se historií sportu, divadla a módy v Kamenici nad Lipou. [3]

16

V části věnované Hmatu se návštěvníci seznámí s řemeslnou výrobou na Kamenicku, uvidí historické nástroje, nářadí i výrobky, které zde vznikaly. Osahat si mohou např. dřevěné hračky z minulého století. V části věnované sluchovému vnímání je instalováno moderní poslechové křeslo, kde je možnost přehrát si skladby kamenického rodáka Vítězslava Nováka nebo nahrávky z archivu muzea a Českého rozhlasu. K vidění jsou i jiné historické hrací strojky, flašinet a hudební nástroje. Chuť reprezentuje kuchyňské nádobí, formy na výrobu perníku nebo mlýnky na kávu. Muzeum také připravuje krátkodobé výstavy věnované tradicím nebo současným umělcům. [3] Památná zámecká lípa

Obr. 5: Historická pohlednice lípy Zdroj: Oficiální stránky Kamenice n. Lipou

Obr. 6: Současný stav lípy Zdroj: Oficiální stránky Kamenice n. Lipou

Chloubou města je památná lípa v zámecké zahradě. Údaje o jejím stáří se různí, většinou se uvádí 700-800 let. Historik A. Sedláček dokonce tvrdil, že byla vysazena v roce 1248. Nejnovější výzkumy ovšem její věk odhadují na stáří „jen“ asi 500 let. Strom býval mimořádně mohutný, v jeho koruně kdysi dokonce zřídili taneční parket. Dnes by bylo přesnější hovořit pouze o jeho torzu. Roku 1824 do lípy totiž uhodil blesk a celou korunu srazil. Ze stromu tak přetrvává jen spodní část kmene, vysoká asi 4,5 m, s obvodem 590 cm, se třemi přízemními větvemi o rozpětí 36 metrů, dnes opřenými o dřevěné podpěry. Torzo se pravidelně ošetřuje, podle mínění odborníků má lípa před sebou ještě mnoho desítek let. Z této památné lípy pocházejí i její tři potomci, zasazení ve městě. Jsou to: lípa u kostela z roku 1848, lípa Svobody na náměstí z roku 1919 a další lípa v zámecké zahradě z roku 1998. [David, Soukup; 2009, s. 117]

17

Kostel Všech svatých

Obr. 7: Pohled na kostel Všech svatých Zdroj: Kraj Vysočina

Obr. 8: Oltář kostela Všech svatých Zdroj: Římskokatolická farnost Kamenice n. L.

Kostel byl založen poč. 13. století, v 15. a 16. stol. prošel řadou stavebních úprav. Zvenku na kostele na první pohled upoutají zazděné náhrobní kameny zdejší šlechty z 16. a 17. století. Tato kolekce byla vyhotovena mezi roky 1535 - 1637. Roku 1758 nechala Marie Terezie z Golčů malovat obraz pro hlavní oltář kostela. [3] [2, s. 8] Loď kostela má křížovou klenbu. V presbytáři se dochoval pozdně gotický sanktuář (= svatostánek) s oslím hřbetem z doby kolem r. 1500. Zařízení je převážně barokní, z 18. století. Všichni svatí, kterým je kostel zasvěcen, jej bohužel v historii příliš neochránili. Kostel několikrát vyhořel a byl značně poničen. Poslední požár poškodil věž, ta byla sice vzápětí obnovena, ale její stav si později vyžádal několik oprav (poslední r. 1994). [2, s. 8] [David, Soukup; 2009, s. 116] Židovský hřbitov

Obr. 9: Židovský hřbitov – branka Zdroj: Wikipedie

Obr. 10: Židovský hřbitov Zdroj: Dědictví Vysočiny

Místní židovský hřbitov, vzdálený asi 1,5 km severovýchodně od obce, byl založen r. 1803 a užíván až do počátku 2. světové války. Celkem se v jeho areálu dochovalo 150 náhrobních kamenů zejména z 1. poloviny 19. století. Nejstarší kámen pochází z roku 1807. U vchodu na hřbitov je umístěna informační tabule a pamětní deska se jmény 47 osob umučených v koncentračních táborech. Hřbitov je udržovaný a ohrazený kamennou zídkou. Roku 1987 prošel úpravou do dnešní podoby. [2, s. 26] [9] 18

1.2 Městská památková zóna Pacov 1.2.1 Město Pacov Na rozhraní Českomoravské vysočiny a jižních Čech mezi Táborem a Pelhřimovem leží na katastrální rozloze 3 584 ha město Pacov s 5000 obyvateli. [4]

1.2.2 Historie města Pacov Počátky města Pacova spadají do druhé poloviny 13. století. Do psané historie Pacov vstoupil teprve v roce 1316, kdy jej vlastnil Ondřej z Pacova. Ve čtrnáctém století patřil Pacov nižší šlechtě a krátce také králi Janu Lucemburskému a Rožmberkům. Právo užívat znak, pečeť a volit purkmistra, městu udělil král Ludvík Jagellonský roku 1519. Na město panské byl Pacov povýšen roku 1597 Rudolfem II. Habsburským. Doba pobělohorská a dobré vztahy s vrchností dopřávaly městu rozkvět přervaný třicetiletou válkou. Pacov koupil generál císařských vojsk Zikmund Myslík z Hyršova, který svůj majetek odkázal církevnímu řádu bosonohých Karmelitánů. Ti na místě zámku postupně budují klášter a další dominantu města – kostel sv. Václava. Uvolnění poměrů po pol. 19. století přineslo vítané oživení hospodářského života. Impulsem pro rozvoj města bylo otevření železniční dráhy v roce 1888. [1, s. 1-2] Na počátku 20. století se Pacov zapsal do světových dějin počátků motocyklového sportu. V roce 1905 a 1906 se na trati tzv. Pacovského okruhu konaly kvalifikační závody pro nominaci reprezentantů Rakouska. Tyto události připomínají expozice v Městském muzeu, pamětní deska osazená na průčelí restaurace Panská, Veteran rallye Pacov a stálá výstava jednostopých vozidel na hradě Kámen. [1, s. 2] Před první světovou válkou zavítal do Pacova na pozvání prof. Ferdinanda Pakosty univerzitní profesor T. G. Masaryk, pozdější první československý prezident. Za 1. světové války odešla bojovat řada občanů, z nichž se mnozí nevrátili. Jména obětí světových válek nese vytesán pomník padlých stojící pod Valy. [1, s. 2] Vznik samostatného Československa byl přivítán s nadšením. Architekturu náměstí doplnila nová radniční budova z let 1921-23. Prvorepublikový rozmach zastavila německá okupace a druhá světová válka. Téměř zanikla poměrně velká židovská komunita. V Pacově byl zřízen zajatecký tábor čítající podle některých odhadů

19

asi 40 000 zajatců. Epilogem jeho přítomnosti se stal německý vojenský hřbitov. Po r. 1948 došlo ke znárodnění soukromých firem a omezení činnosti spolků. Ráz města narušily neuvážené demolice a panelová výstavba. Historickému jádru města je postupně navracen jeho původní vzhled, rekonstrukcí prošel např. kostel sv. Michaela. [1, s. 2-3] Město zaujímá významné místo v historii motoristického sportu. Právě tady pravděpodobně vznikla roku 1904 myšlenka na založení Mezinárodní motocyklové federace, která byla uvedena na prvním kongresu FIM v Paříži 22. prosince téhož roku. Tuto historii připomínají pamětní desky na budově zámku, na restauraci Panská a také expozice jednostopých vozidel na nedalekém hradě Kámen. Vyhledávanou akcí se stal i multižánrový festival Pacovský poledník. [1, s. 3] [David, Soukup; 2009, s. 207]

1.2.3 Obyvatelstvo města Pacov S rozlohou 234,56 m2 je na 13. místě z patnácti obcí na Vysočině s rozšířenou působností. Za ním následují Humpolec a Náměšť nad Oslavou. Na jeden km2 připadá 43,4 obyvatel. V roce 1840 bylo v Pacově 2621 obyvatel, v roce 1890 2848, v roce 1921 počet obyvatel klesl na 2790, v roce 1980 to bylo celkem 4493 obyvatel, v roce 2001 5232 a v současnosti má město 5177 obyvatel. [11] Při sčítání obyvatel v roce 2001 bylo obyvatel v Pacově 5232, z toho žen 2685. Nejvíce obyvatel bylo ve věku 20–29 let a to 861. Statistiky dále ukazují, že nejvíce lidí v Pacově

je

vyučeno

nebo

má

vzdělání

střední

odborné

bez

maturity

a 2313 obyvatel Pacova vyjíždí do zaměstnání. [11]

1.2.4 Vymezení městské památkové zóny Pacov Městská památková zóna v Pacově byla vyhlášena v roce 1990 pro svůj středověký a historický původ s množstvím stavebních a kulturních památek. Zóna je tvořena širším centrem města včetně zámku s parkem a dále zahrnuje bývalá předměstí. [1, s. 6] Do městské památkové zóny patří radnice s č. p. 320, která byla postavena jako moderní budova v letech 1921 – 23. Vedle radnice se nachází škola č. p. 321 z roku 1881, jejíž vzhled byl původně v nově renesančním stylu a dobou minulou byla budova přestavěna do současné podoby s břizolitovou fasádou. Na severní straně náměstí se nachází fara

20

č. p. 2, postavená na počátku 17. století jako tzv. dolejší zámek. Jedná se o barokní stavbu z 18. století upravená v novogotickém stylu v 19. století. [4]

1.2.5 Vybrané památky města Pacov Zámek v Pacově

Obr. 11: Nádvoří zámku Pacov Zdroj: Oficiální stránky zámku Pacov

Obr. 12: Letecký pohled na zámek Zdroj: Kraj Vysočina – oficiální stránky

Zámek v Pacově byl původně založen jako hrad ve 13.století. V 16. století za Rumbhápů ze Suché byl přestavěn na zámek. V 18. století se ze zámku stal klášter bosonohých karmelitánů. Další stavební práce navrhnul v roce 1739 architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Po zrušení kláštera za vlády Josefa II. se objekt opět stává šlechtickým sídlem. V 60. letech 19. století sloužila část zámku jako škola. Na tomto zámku se 26. 2 1864 narodil básník Antonín Sova. V roce 1947 byl zámek obsazen armádou ČSR, která velmi zdevastovaný objekt opustila v roce 1992. Dnes zámek slouží potřebám města, jako sídlo MÚ, knihovny a Městského muzea. [10] [4] Klášterní kostel sv. Václava

Obr. 13: Kostel sv. Václava Zdroj: Wikipedia.org

Obr. 14: Interiér kostela sv. Václava Zdroj: Google.cz

Kostel stojící v těsné blízkosti zámku, byl vystavěn řádem bosonohých Karmelitánů. Při velkém požáru města roku 1727 vyhořel, následně byl obnoven roku 1732. Klášter byl zrušen roku 1787. Na průčelí se nachází znak Myslíka z Hyršova a barokní sochy 21

sv. Terezie a sv. Jana z Kříže, sv. Václava, sv. Jáchyma a sv. Anny. Nejvýše je umístěna socha Panny Marie s Ježíškem a klečící andělé. Celková rekonstrukce kostela započala v roce 1979 a trvala až do roku 1994. V působivém interiéru kostela se v letních měsících konají výtvarné a tematické výstavy. [1, s. 5] [5, s. 2] Děkanský kostel sv. archanděla Michaela

Obr. 15: Kostel sv. archanděla Michala Zdroj: Kraj vysočina – oficiální stránky

Obr. 16: Interiér kostela sv. archanděla Michala Zdroj: Google.cz

Velmi zajímavou památkou a typickou dominantou Pacova je děkanský kostel sv. Archanděla Michala s vysokou štíhlou bílou věží, jehož počátky spadají do 13. století. Dnešní podobu kostel získal během 14. a 16. století, avšak gotický vzhled si udržel i při pozdějších úpravách. Na počátku 16. století byl kostel zaklenut do podoby dvoulodí, uprostřed podpíraného, a vycházejícího z osmibokého pilíře. Mobiliář chrámu je převážně barokní. Pozdně gotická hvězdová klenba hlavní lodi byla zřejmě počátkem 16. století zaklenuta na osmiboký pilíř. Renesanční kruchta, umístěná po třech stranách hlavní lodi je zdobena malbami starozákonních a novozákonních výjevů. Historicky významný je náhrobní kámen Hrona z Pacova, z doby okolo r. 1300, který patří mezi nejstarší dochované u nás. K dalším pozoruhodnostem kostela patří epitaf válečníka Zikmunda Myslíka z Hyršova z roku 1666, zavěšený nad panskou oratoří, a především kaple Božího těla zvaná též Tábor, zřízená kolem roku 1503 v podvěží. Na opěrácích kostela jsou umístěny reliéfní desky z 15. století s postavami řemeslníků, kteří stavěli chrám, s postavou sv. Václava a znakem Malovců. [4] [Urban; 2008, s. 33-34] [3, s. 4]

22

Městské muzeum Antonína Sovy

Obr. 17: Muzeum před stěhováním r. 2011 Zdroj: Zámek Pacov – oficiální stránky

Obr. 18: Přestěhované Městské muzeum Zdroj: Zámek Pacov – oficiální stránky

Městské muzeum bylo založeno 1908 prof. Ferdinandem Pakostou. Při prohlídce jeho stálých expozic se seznámíte se životem a dílem Antonína Sovy a Jana Autengrubera v expozicích Život a dílo básníka Antonína Sovy a Galerie akad. malíře Jana Autengrubera. V expozici nazvané Pacov a motocyklový sport se dozvíte, jak došlo k založení Mezinárodní motocyklové federace. A v části věnované historii Pacova a jeho okolí vás jistě upoutá model hradu Kámen. Pozornost byste měli věnovat i dvěma gotickým památkám, tzv. Bratčické madoně z konce 15. století a starobylé skříni pocházející z kostela sv. archanděla Michaela [4, s. 3-4] [Urban; 2008, s. 34] Židovský hřbitov s expozicí

Obr. 19: Židovský hřbitov v Pacově Zdroj: Google.cz

Obr. 20: Ukázka vrstvení židovských náhrobků Zdroj: Google.cz

Staré židovské osídlení dokládá Židovský hřbitov, který se nachází v Myslíkově ulici. Hřbitov je součástí městské památkové zóny Pacov. Hřbitov byl založen roku 1680. Nejstarší dochované a čitelné náhrobky pocházejí z roku 1796. Poslední pohřeb se uskutečnil ještě v roce 1969. Celkem je na hřbitově možné nalézt zhruba 300 náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu. V roce 2005 byla v márnici instalována stálá expozice z dějin židovského etnika na Pacovsku. [4] [3, s. 10]

23

Podle židovských tradic se jednou pohřbené tělo nesmí znovu vyjmout ze země. Pokud je již hřbitov naplněn, navrší se zemina na staré hroby a další hroby jsou kladeny do vrstev na původní hroby. Tak tomu je i u pacovského hřbitova, který je takto navršen ve východní části, a náhrobky jsou vsazeny do opěrné zdi. Hřbitovní márnice je po celkové rekonstrukci a hřbitovní prostory prošly důkladnou revitalizací. Okolí hřbitova je také čistě upraveno. Židovský hřbitov je přístupný kdykoliv, o klíče je možné požádat v Turistickém informačním centru mikroregionu Stražiště. [4] [3, s. 10] Patnáctý Poledník Pacovem prochází 15 stupeň východní délky, který je nultým poledníkem pásma středoevropského času. Na východ a na západ od tohoto poledníku vznikají odchylky času místního od času středoevropského. Město Pacov má místní čas naprosto shodný s časem středoevropským. Na východní hranici České republiky činí rozdíl více než 15 minut mínus, v ašském výběžku naopak 11,5 minuty plus. Zmíněný 15. stupeň východní délky prochází středem pacovského hřbitova a pokračuje k sídlišti Za Branou. V současné době je jeho průběh městem značen na komunikacích pruhem žluté barvy. [4] [David, Soukup; 2009, s. 207]

24

1.3 Městská památková zóna Červená Řečice 1.3.1 Město Červená Řečice Město Červená Řečice leží v západní části Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 455 m přibližně 10 km severně od města Pelhřimov. V těsné blízkosti se nachází vodní nádrže Trnávka. [2]

1.3.2 Historie města Červená Řečice První písemné zmínky o obci, jejíž jméno se odvozuje od malé řeky nebo řečice, pochází z let 1279 - 1290. Do poloviny 17. století se zde vystřídala řada majitelů, mezi nimiž byli například Ladislav Pohrobek, Trčkové z Lípy či páni ze Stráže. Posledními šlechtickými majiteli byli od roku 1612 páni z Říčan. Později Řečice zaznamenala značný rozmach a v roce 1850 se Řečice stala samostatnou s četnými spádovými obcemi. [1] Centrum města tvoří čtvercové náměstí o rozloze jednoho hektaru a je zajímavé tím, že více než polovinu plochy tvoří vzrostlý park. Náměstí dominuje kostel svaté Máří Magdaleny a původně arcibiskupský hrad s vodním příkopem přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Jeho patrovou spojovací chodbu zdobí figurální sgrafita z 16. století. V dnešní době je zámek pro veřejnost nepřístupný. Významný je také hřbitovní pozdně gotický kostelík Božího Těla. [1] Turisty láká možnost rekreace u vodní nádrže Trnávka a agroturistika. Jsou zde také ideální podmínky k pěším vycházkám i cykloturistice a v zimním období běžecké trasy. Místní kulturní a společenské akce zastupuje pravidelně pořádaný festival Slámování, hasičská soutěž O pohár starosty, tradiční „Slet čarodějnic“ a „Dětský den“ na městské pláži u vodní nádrže Trnávka. [1]

1.3.3 Obyvatelstvo města Červená Řečice Okres Pelhřimov je součástí Kraje Vysočina. Jeho sídlem je město Pelhřimov. Rozloha okresu je 1 289,9 km², počet obyvatel je 72 219 osob (hustota zalidnění je 56 obyvatel na 1 km²). V okrese Pelhřimov je 120 obcí, z toho 8 měst. [14]

25

Osídlení tohoto městečka dosahuje zhruba počtu 990 obyvatel. Celková katastrální výměra obce je 2659 ha, z toho orná půda zabírá 51 procent. Zhruba 1/3 výměry obce je zalesněná. V současné době žije v Červené Řečici a jejich územních částech, Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice, podle statistického sčítání z roku 2011 963 obyvatel. Podle evidence obyvatel vedené Městským úřadem Červená Řečice je přihlášeno k 1. lednu 2012 989 obyvatel, z toho jich je 678 v produktivním věku. Z tohoto počtu v samotné Červené Řečici bydlí 847 obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 38 let. [12] [13] Podle seznamu českých měst podle počtu obyvatel, vytvořeném na základě údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, je město Červená Řečice se svým počtem 963 obyvatel umístila až na 576. pozici. Oproti tomu je město Kamenice nad Lipou na 323. pozici a město Pacov dokonce na 276. pozici. Počet trvale bydlících obyvatel na území města nepatrně kolísá, příliš nenarůstá a v posledních letech v důsledku migračního pohybu lidí trvale bydlících obyvatel spíše stagnuje nebo narůstá nepatrně. Část ekonomicky aktivních vyjíždí za prací mimo město. Bez výrazné stavební činnosti se obyvatelstvo udrží přibližně na stejné úrovni. [12] [13]

1.3.4 Vymezení městské památkové zóny Červená Řečice Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Nejčastější výzdobou fasád význačných budov v období renesance bylo sgrafito (=nástěnná technika zdobení). Jedním z nejhezčích zámků zdobených touto technikou je zámek Červená Řečice. V lunetových římsách paláce najdeme krásná sgrafita představující světce, pod římsami pak postavy andělů s výjevem Nanebevzetí Panny Marie. [David, Soukup; 2009, s. 36] [10]

26

1.3.5 Vybrané památky města Červená Řečice Zámek Červená Řečice

Obr. 21: Nádvoří zámku Červená Řečice Zdroj: Slámování.cz

Obr. 22: Zámek Červená Řečice Zdroj: Kraj Vysočina – oficiální stránky

Na chátrající zámek v obci je velmi smutný pohled. Skupina místních nadšenců, proto pořádá v půli srpna na zámku festival „Slámování“, při kterém se na jeden jediný den otevře zámecká brána a návštěvníci mají možnost prohlédnout si nejen výrobky ze slámy, ale i obě zámecká nádvoří. Předchůdcem zámku byl gotický hrad s vodním příkopem, který původně vlastnili pražští arcibiskupové. Během 15. století se majitelé často střídali a došlo i k dobytí a poboření. Přebudování hradu na zámek proběhlo až v 16. století za Leskovců. Jejich dílo poté dokončili páni z Říčan, jimž však bylo panství zabaveno, a to pro účast na stavovském povstání. Poté se majiteli opět stali pražští arcibiskupové, kteří jej drželi až do pol. 20. století, ale již neprováděli další výrazné úpravy. [Urban; 2008, s. 25-26] Areál zámku v Červené Řečici náleží mezi nejhodnotnější představitele tzv. české renesance. K jejím typickým rysům patří především lunetová římsa a sgrafitová výzdoba fasády, jež se na architektuře řečického zámku bohatě uplatňuje. Největší zajímavostí je zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě, valy, příkopy a rybníky, které chránily původní hrad. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří a mezi renesančními budovami je asi 12 metrů vysoká hláska z konce 13. století. Přízemí a první patro, dále místnosti západního a severozápadního křídla mají valenou klenbu, spojovací se sgrafitovou výzdobou klenbu hřebínkovo - hvězdicovou. Uprostřed prvního nádvoří stojí studna. [9] [10]

27

Děkanský kostel sv. Máří Magdaleny

Obr. 23: Kostel sv. Máří Magdaleny Zdroj: Google.com

Obr. 24: Interiér kostela sv. Máří Magdaleny Zdroj: Google.com

Na jihovýchodním okraji náměstí stojí raně gotický, původně opevněný, děkanský kostel sv. Máří Magdalény. Byl založen ve druhé polovině 13. století, opravený po požáru roku 1669, který byl v letech 1732-34 upraven v barokním slohu. Stavba kostela je jednolodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem, doplněným o sakristii. Z věže na kruchtu vede pozdně gotický pravoúhlý portál z doby kolem roku 1500. Dochovalo se i několik náhrobníků z 16. a 17. století. Kolem je hřbitov. [David, Soukup; 2009, s. 36-37] [5] Budova fary a kaplanka

Obr. 25: Fara a kaplanka Zdroj: Kr - Vysočina.cz

Obr. 26: Fara a kaplanka, Červená Řečice Zdroj: Kraj Vysočina – oficiální stránky

Původem renesanční fara s kaplankou získaly v průběhu 18. století barokní podobu. Stavba kaplanky a fary jako samostatných objektů není příliš častá. Svědčí to o dobrém finančním zajištění farnosti, které pravděpodobně pramenilo z blízkosti biskupské rezidence, červenořečického zámku. [10] Hřbitovní kostel Božího těla Na severozápadním okraji městečka stojí také pozdně gotický kostel Božího těla. Kostel pochází ze 14. století, v 16. století byl přestaven, v roce 1804 vyhořel. Je to nízká, 28

dlouhá budova bez věže, s obdélnou lodí a polokruhově zakončeným presbytářem. Kostel býval původně opevněný, zřejmě proti nájezdům loupeživých rot Oty Braniborského. Hřbitov, který jej obklopoval, byl zrušený v 70. letech minulého století. [5] [David, Soukup; 2009, s. 37]

29

1.4 Památková péče v České republice 1.4.1 Vznik a vývoj památkové péče Definice památkové péče: „Souhrn všech činností a opatření směřujících k cílevědomému zachování památek minulosti a k plnému uplatnění jejich hodnot v životě současné společnosti. Lidová architektura se chrání v původním prostředí (in situ), nebo převezením do muzea lidových staveb v přírodě (skanzen).“ [33] První velkou kulturní epochou, která znala památkovou péči v novodobém smyslu, byla renesance. Její umělecký individualismus, vedl k přesvědčení o jedinečnosti, nenapodobitelnosti a tudíž i nenahraditelnosti individuálních děl a k potřebě je uchovat. Zájem společnosti o umělecké dědictví byl ovšem omezen na úzkou vrstvu společenských a intelektuálních elit a byl velmi selektivní. [22] Další vývoj společnosti k dědictví ovlivnilo osvícenství a jeho společenský dopad. Šlo zejména o rozšíření obecné vzdělanosti zavedením povinné školní docházky ve vyspělých zemích (u nás dekret Marie Terezie - 1774), nemenší význam měl rozvoj vědních oborů včetně historie, archeologie a dějin umění. Průmyslová revoluce a její negativní projevy v životním prostředí vedly k pocitu ztráty a potřebě ochrany. Nacionalismus, probuzený napoleonskými válkami, dal ochraně památek politickou a ekonomickou podporu. [22] Díky působení těchto činitelů došlo během 1. poloviny 19. století ke dvěma vzájemně souvisejícím jevům: vytváří se státní ochrana památek (v rakouském soustátí C. a k. Centrální komise pro průzkum a uchování stavebních a uměleckých památek ve Vídni, 1850) a architektonická a umělecká tvorba se zřekla úsilí o vlastní styl či sloh. [22] V péči o památky se kolem roku 1850 proti sobě vyhranily dva myšlenkové trendy. První je označován jako puristické restaurování. Spočívalo v „očišťování“ památek od mladších slohových doplňků, jejich přestavbách a dostavbách v dobově moderním stylu do fiktivní úplnosti. Opoziční směr akcentoval hodnotu stáří památky a namísto dostaveb požadoval preventivní péči, údržbu a konzervaci dochovaného stavu. [22]

30

K radikální proměně došlo až kolem roku 1900. Architektura a design postupně opustily historismus. Radikálně se proměnila i teorie a praxe památkové péče. Okruh zájmu společnosti o dědictví minulosti se v té době značně rozšiřuje a vznikají první pokusy chránit urbanistické, později i krajinné celky (Klub za Starou Prahu - 1900). [22] Další vývoj památkové teorie i praxe směřoval ve 2. polovině 20. století k paralelnímu užití obou protichůdných přístupů (současně realizované akce jako analytické úpravy Strahovského kláštera a vedle toho rekonstrukce Betlémské kaple apod.). Volba přístupu je dnes založena na průzkumu a poznání individuálních hodnot památky, vyžadujícím vždy individuálně zvážený přístup zohledňující její současnou funkci. [22]

1.4.2 Památková péče dnes Základní právní normou, která upravuje péči o památky v České republice je zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, přijatý s účinností od 1. 1. 1988, který přinesl některé zásadní změny do dosavadního chápání právní ochrany kulturních památek. [21]  Přesně vymezil, na které objekty kulturní hodnoty se vztahuje péče státu jako na kulturní památky, kdy kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury, určil, že kulturní památky se zapisují centrálně do Ústředního seznamu kulturních památek, zřídil památkovou inspekci jako složku Ministerstva kultury. [21] K provedení zákona o státní památkové péči byla vyhláška Ministerstva kultury č. 66/1988 Sb. Později byl, vzhledem k výrazným změnám právního prostředí, zákon č. 20/1987 Sb. mnohokrát novelizován a v letech 2007 a 2008 proveden dalšími dvěma vyhláškami. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy a Vyhláškou Ministerstva kultury č. 420/2008 Sb., kterou se stanoví náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón. [21] Ústřední pracoviště Národního památkového ústavu vede Ústřední seznam kulturních památek, což obnáší v současné době přes 40 tisíc nemovitých (40.262) památek. Aktuální počet movitých památek není přesný, protože stále probíhá sčítání, v současné době se počet blíží 100 tisícům movitých památek, tento seznam je neveřejný. [34] [35] 31

1.4.3 Ochrana kulturních památek Ochranné pásmo Ochranné pásmo je ohraničené území, v němž je zakázána jiná činnost než ta, pro kterou bylo toto území vymezeno. Ochranná pásma jsou zřizována: o podél dopravních staveb (silnic, železnic, lanovek, leteckých koridorů) o podél tras inženýrských sítí (elek. rozvodů, plynovodů, vodovodů, kanalizace, apod.) o podél tras telekomunikačních sítí o v okolí vodních zdrojů o podél hranic zvláště chráněných území, tj. významných přírodních útvarů (národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací apod.) o v okolí nemovitých kulturních památek, památkových rezervací a zón apod. o v blízkosti přírodních léčivých zdrojů a zdrojů nerostného bohatství Z pohledu cestovního ruchu se nás týkají dva druhy ochranných pásem, a to ochranná pásma při ochraně přírody a krajiny a hlavně ochranné pásmo v oblasti památkové péče. Ochranné pásmo v oblasti památkové péče upravuje zák. o státní památkové péči, který umožňuje památkovým orgánům vymezit ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Každé vymezení ochranného pásma obsahuje dle charakteru památky určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnost v ochranném pásmu. [30] Definice: „Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče územní rozhodnutí o ochranném pásmu a určí, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko, tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu nemovitosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu.“ [24] 32

Kulturní památka V současné době je na území České republiky prohlášeno za kulturní památku téměř 44 500 nemovitých a movitých věcí nebo jejich souborů, zastoupenými především historickými stavbami z prostředí naší krajiny a historických sídel. V porovnání s kulturně vyspělými evropskými zeměmi lze tento počet označit za podprůměrný, neboť na plošně srovnatelném území mají vyspělé země Evropy až trojnásobný počet zákonem chráněných památek. [29] Mezi nemovité kulturní památky jsou zařazeny stavby z měst i vesnic nebo volné krajiny. V prvém případě se jedná především o měšťanské domy a paláce, radnice, městská opevnění s hradbami a bránami atd. a ve druhém zejména o zemědělské usedlosti i jiné stavby lidové architektury. Za nemovité kulturní památky jsou rovněž prohlašovány továrny a jiná technická díla, historické zahrady a parky a v neposlední řadě také pozemky s významnými archeologickými nálezy. [29] Mezi movité kulturní památky řadíme malířská, sochařská a literární díla a díla tradičních uměleckých řemesel přesahující významem a provedením dobovou tvorbu. Movitými kulturními památkami jsou dále prohlašovány předměty venkovské hmotné kultury

(např.

lidový

nábytek

nebo

užité

umění)

nebo

strojní

zařízení

ve stavbách technického charakteru. [29] Definice: „Nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního cyklu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, nebo mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem“ [Pásková, Zelenka; 2002, s. 152] Národní kulturní památka Za Národní kulturní památku (NKP) považujeme ty nejhodnotnější historické stavby z prostředí naší krajiny a sídel. Národními kulturními památkami rozumíme památky evidované v ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP), který spravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Většina národních kulturních památek na území České republiky se nachází ve vlastnictví církve nebo státu. V současné době máme v České republice 274 národních kulturních památek. [23] 33

I když kulturní památky jsou většinou nemovitého charakteru (hrady, zámky, historické budovy, archeologická naleziště, kláštery), najdeme i národní kulturní památky movité (korunovační klenoty). [23] Definice: „Kulturní památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa anebo je nositelem kulturních hodnot evropského nebo celosvětového významu“ [Pásková, Zelenka; 2002, s. 188] Městská památková rezervace Tato území se vyznačují historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky cenných staveb. Území rezervací bez výrazných novodobých stavebních rušivých zásahů se vyznačují dochovaným historickým půdorysem, zástavbou v původních objemech a tvarech, včetně tvarů střech a podílu vegetační složky. V zájmu zachování hodnot tato území vyžadují přísnou a ochranu. Chráněny jsou nejen jednotlivé stavby, ale i historický půdorys, urbanistická struktura, panorama apod. V současné době je v České republice celkem 41 městských památkových rezervací. [25] Definice: „Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany.“ [24] Městská památková zóna Představuje nižší kategorii ochrany památkově hodnotného území. Památkovou zónou vedle sídla může být i historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Chráněny jsou nejen jednotlivé kulturní památky, ale i ostatní objekty a plochy, tj. historický půdorys sídla, urbanistická struktura; uliční interiéry, historické podzemní prostory, prvky drobné architektury, materiály apod. [25]

34

Definice: „Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.“ [24] Vesnická památková rezervace Vesnická památková rezervace (VPR) je vyšší stupeň plošné ochrany památkového území. Jedná se o území se zachovanými stavbami lidového charakteru, tedy vesnice, dělnické kolonie nebo předměstské čtvrti s lidovou architekturou. Důležitá je zachovaná (případně jenom minimálně narušená) urbanistická struktura takového území. V České republice bylo zřízeno již 61 vesnických památkových rezervací. [26] Definice: „Z hlediska stavebního fondu se památková rezervace vyznačuje urbanistickým souborem staveb zastoupeném především historickými památkami, z nichž velká část je vedena v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.“ [27] Vesnická památková zóna Vesnická památková zóna (VPZ) je v České republice stupněm plošné ochrany památkového území nižším než vesnická památková rezervace. Je typem památkové zóny. Vesnická památková zóna má menší koncentraci kulturních památek než vesnická památková rezervace, ale má významné kulturní hodnoty jako historické prostředí nebo část krajinného celku. Celkem je v České republice vyhlášeno 211 vesnických památkových zón. [26] Definice: „Z hlediska stavebního fondu se památková zóna vyznačuje urbanistickým souborem staveb se stanoveným podílem nemovitých kulturních památek.“ [28]

35

1.4.4 Dotační programy Ministerstva kultury Podle § 16 odst. 2 zákona o státní památkové péči může příspěvek na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu Ministerstvo kultury, je-li na zachování kulturní památky mimořádný společenský zájem (například jde-li o kulturní památku na území České republiky svého druhu ojedinělou, je-li kulturní památka v havarijním stavu nezaviněném jejím vlastníkem nebo je-li kulturní památka zařazena do některého ze specializovaných příspěvkových programů Ministerstva kultury). Ministerstvo kultury má v současnosti 6 specializovaných programů na obnovu kulturních památek, 1 program na podporu památek UNESCO, 1 program na podporu občanským sdružením a 1 program na podporu záchranných archeologických výzkumů. [31] Program záchrany architektonického dědictví Poskytuje příspěvky na obnovu kulturních památek, které jsou nejcennější součástí architektonického dědictví, konkrétně k záchraně kulturní památky nebo její části. [31] Havarijní program Program poskytuje příspěvky na zajištění naléhavých oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijních stavů střech a nosných konstrukcí. [31] Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program

poskytuje

příspěvky

na

obnovu

kulturních

památek

nacházejících

se ve vesnických památkových rezervacích a ve vesnických a krajinných památkových zónách (zejména památek lidové architektury). [31] Program restaurování movitých kulturních památek Z tohoto programu jsou poskytovány příspěvky na obnovu movitých kulturních památek, zejména významných děl výtvarných umění nebo uměleckořemeslných prací umístěných ve veřejných budovách pro kulturní, výchovně vzdělávací nebo náboženské účely (například obrazy a sochy v kostelech). [31]

36

Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Založen r. 2008 na obnovu památkového fondu, kde to neumožňují jiné programy Ministerstva kultury. Finanční prostředky slouží k zachování a obnově nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami, a které nejsou ve vlastnictví České republiky. [31] Program Podpora pro památky UNESCO Program zřídilo Ministerstvo kultury ČR roku 2008. Hlavním cílem je dostát závazkům, které vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Účelem programu je podporovat všestranný rozvoj památek zapsaných na Seznam světového dědictví, které se nacházejí na území ČR. [31] Program Podpory občanských sdružení v památkové péči Podporuje

veřejně

prospěšné

projekty

předložené

občanskými

sdruženími,

které napomáhají k ochraně nemovitého i movitého památkového fondu v ČR. [31] Program Podpora záchranných archeologických výzkumů Byl založen na základě plnění mezinárodních závazků České republiky podle Úmluvy o ochraně archeologického dědictví. [31]

37

1.4.5 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. [31] Ve schváleném rozpočtu České republiky na rok 2012 je pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyčleněna částka 137 mil. Kč. Na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových rezervacích a v městských památkových zónách se vyčleňuje 40,92 mil. Kč a 89,08 mil. Kč. To činí v součtu 130 mil. Kč. Zbývajících 7,00 mil. Kč tvoří rezervu, která může být společně s úsporami během roku použita na tři základní typy situací. [32] o na řešení havárií a urychlené dokončení obnovy kulturních památek v MPR a MPZ o na záchranu významných památkových hodnot nebo obnovu architektonických nebo uměleckořemeslných prvků, pokud jde o stavby, které nejsou KP, ale nacházejí se v MPR / MPZ ve městech se zpracovaným a schváleným programem regenerace o na příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ v souvislosti s udělením Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Cenu je možné využít na obnovu KP a na neodkladné práce vedoucí k zachování charakteru a dosažení harmonie v působení historického prostředí MPR a MPZ jako urbanistického celku. [32]

Podle tohoto rozpočtu byly Městským památkovým zónám, kterých se týká bakalářská práce přiděleny tyto částky: Červená Řečice

0 tis. Kč

Kamenice nad Lipou

580 tis. Kč

Pacov

400 tis. Kč

38

2 Praktická část 2.1 Marketingový výzkum „Marketingový průzkum je systematické shromažďování a vyhodnocování informací, které vedou k pochopení požadavků trhu. Hledá odpovědi na otázky týkající se nákupního chování zákazníků, kvality distribuce výrobků, účinnosti reklamy, vnitro a vně podnikové činnosti, cen a dalších prvků systému marketingového řízení.“ [37]

2.1.1 Fáze marketingového výzkumu 1. Definování problému – nejdříve je nutné zjistit potřeby, hloubku a šíři marketingového výzkumu a jasně definovat cíle marketingového výzkumu. 2. Plán výzkumu (=situační analýza) – obsahuje vytvoření prováděcího plánu, tzn. zvolení správné metodiky výzkumu, representativního vzorku respondentů a vytvořit podklady pro vlastní výzkum 3. Sběr informací - fáze realizace dotazování, pozorování a zkoumaní 4. Zpracování, analýza a vyhodnocení údajů – kompletace, klasifikace, kódování, třídění, analýza a vyhodnocení výsledků výzkumu 5. Závěry, doporučení a přijetí marketingových opatření – na základě výsledků vytvořit postupy, směrnice a marketingové strategie, vedoucí k zlepšení situace [37]

2.1.2 Metody marketingového výzkumu 1. Pozorování - výzkumník zaznamenává skutečné chování a jednání respondentů a to buď osobně, nebo pomocí elektronických přístrojů. Můžeme ho dělit podle několika hledisek: o podle prostředí na pozorování v přirozených nebo laboratorních podmínkách o podle pozorovacích kategorií na pozorování strukturované (předem vypracované kategorie s určitým zaměřením) a nestrukturované (nejsou předem stanoveny) o Podle návaznosti se rozlišuje pozorování přímé a nepřímě o Podle role pozorovatele na pozorování vnější (nezúčastněné) a zúčastněné [36] 39

2. Dotazování – výzkumník je v přímém kontaktu s respondenty a údaje získává kladením otázek. Podle způsobu kontaktu se rozlišuje dotazování osobní, písemné, telefonické a elektronické [36]

Do písemného dotazování patří i mnou zvolený druh marketingového výzkumu, tedy dotazníkové šetření. Dotazník Dotazník je vlastně způsob psaného řízeného rozhovoru, který je méně časově náročný než rozhovor. Při jeho sestavování je třeba promyslet a určit hlavní cíl dotazníkového průzkumu a logicky připravit konkrétní otázky. Dotazování má být anonymní. Dotazník je řazen do tzv. metod subjektivních. Subjektivnost je dána tím, že respondent může různě ovlivňovat své výpovědi. Při sestavování je nutné dbát na srozumitelnost. Dotazník umožňuje zkoumat i velký počet osob současně. [38] Při vyhodnocování musíme vzít v úvahu, že výpověď respondenta o realitě se nemusí shodovat s realitou. Jde především o to, aby mezi dotazovanými byly ve správném poměru zastoupeny všechny složky obyvatelstva; ženy i muži, mladší i starší, lidé nejrůznějších politických názorů a přesvědčení, apod. Dotazovaní jsou vybíráni buď na základě teorie pravděpodobnosti, nebo tzv. kvótním výběrem, kdy jsou vyhledávány určité typy osob tak, aby představovali co nejdokonalejší vzorek populace. [38] Otázky v dotazníku: Uzavřené otázky, položky nabízejí tázanému volbu dvou nebo více možných odpovědí. Tyto otázky mají lepší vypovídací hodnoty pro možnost statistických závěrů. Ale oproti tomu je nevýhodou povrchnost. [38] Otevřené otázky (resp. otázky s otevřeným zakončením). Kladou málo omezení na odpovědi. Otázky tohoto typu jsou pružné, mají možnost prohlubování. Dotazovaní dávají někdy nečekané odpovědi. [38] Škálové položky jsou typické pro posuzování škály. Posuzovací škálu (stupnici) můžeme definovat jako druh dotazníku, který slouží k záznamu jednotlivých vlastností posuzované osoby nebo předmětu, způsobem, který zajišťuje určitou objektivnost. [38] 40

2.2 Dotazníkové šetření V rámci dotazníkového šetření ohledně postojů a názorů obyvatel na vyhlášení části města Městskou památkovou zónou byly rozdány dotazníky ve třech Městských památkových zónách v kraji Vysočina, a to ve městech Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit spokojenost obyvatel s Městskými památkovými zónami (jejich názory na vyhlášení památkovou zónou, spokojenost s bydlením v daném městě, názory na jednání představitelů městských samospráv, apod.). Dotazník obsahoval 14 otázek, přičemž poslední otázka, která se týkala identifikačních údajů respondentů, měla 5 podotázek, celkem tedy 18 otázek. Dotazník byl anonymní a skládal se převážně z uzavřených otázek, kde si respondent mohl vybrat z nabídnutých variant. Některé otázky v dotazníku byly i škálové, např. otázka na spokojenost s bydlením v daném městě nebo otázka na to, zda se respondent domnívá, že vyhlášení části města Městskou památkovou rezervací bylo přínosem pro něho nebo pro samotné město. Typicky otevřenou otázku dotazník neobsahoval, pouze u některých otázek byla možnost, jiné…, kde respondent mohl napsat, co ho napadlo. V každém městě bylo rozdáno a vyplněno 70 dotazníků, což činilo ve výsledku 210 dotazníků ze všech měst. Dotazníky byly hodnoceny dle jednotlivých Městských památkových zón.

2.2.1 Skladba respondentů podle identifikačních údajů Při dotazování byla snaha o rovnoměrné zastoupení obou pohlaví, avšak o něco více byly ochotné odpovídat ženy. Další byla identifikační otázka zaměřená na nejvyšší dosažené vzdělání respondentů, kde mělo nejvíce respondentů středoškolské vzdělání, bylo jich celkem 89. V souboru bylo poměrně vysoké zastoupení respondentů pouze se základním vzděláním. Další identifikační otázka se týkala místa zaměstnání, kdy největší zastoupení měli lidé nepracující. U otázky na zaměstnání bylo největší zastoupení u odpovědi zaměstnanec, kterou zvolilo 104 respondentů, za nimi byli důchodci, kterých bylo 34 a studenti.

41

Profil respondentů Otázka

Odpověď

Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

muž

26

24

31

81

žena

44

46

39

129

do 17 let

3

3

2

8

18 - 25

16

22

13

51

26 - 35

9

15

13

37

36 - 45

16

10

17

43

46 - 55

8

16

5

29

56 a více

18

4

20

42

základní

17

8

8

33

Dosažené

vyučen

18

17

23

58

vzdělání

středoškolské

29

31

29

89

vysokoškolské

6

14

10

30

v tomto městě

27

37

6

70

nepracuji

29

15

31

75

dojíždím za prací

14

18

33

65

zaměstnanec

34

44

26

104

student(ka)

13

8

6

27

v důchodu

16

2

16

34

soukromý podnikatel

5

5

11

21

v domácnosti/mateřská

0

8

4

12

2

3

7

12

Pohlaví

Věk

Místo pracoviště

Zaměstnání

dovolená nezaměstnaný

Tab. č. 1: Identifikační údaje respondentů Zdroj: Dotazníkové šetření

42

2.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 60

Počet respondentů

50

40 Mám zde trvalé bydliště a bydlím ve vlastním domě/bytě 30

Mám zde trvalé bydliště a bydlím v nájmu

20

Jsem vlastníkem rekreačního objektu

10

0 Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Graf č. 1: Vztah respondentů k městům Zdroj: Dotazníkové šetření

Z grafu je patrné, že nejvíce obyvatel ve vlastním domě nebo bytě žije v Kamenici nad Lipou, 52 respondentů. Tento fakt je zřejmě způsoben tím, že je to malé městečko. To je zajisté i Červená Řečice, ale tam se dá menší počet respondentů, kteří si vybrali tuto odpověď, podle mého názoru, vysvětlit i tím, že se odpovědi rozmělnili díky relativně vysokému počtu vlastníků rekreačních objektů. Největším městem podle počtu obyvatel je Pacov, kde jsou i panelová sídliště a proto je zde i nejvyšší počet respondentů, kteří bydlí v nájmu.

43

Forma bydlení ve městě (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Mám zde trvalé bydliště, bydlím ve vlastním domě/bytě

74 %

69 %

66 %

69 %

Mám zde trvalé bydliště, bydlím v nájmu

19 %

27 %

23 %

23 %

7%

4%

11 %

8%

100 %

100 %

100 %

100 %

Jsem vlastníkem rekreačního objektu Celkem

Tab. č. 2: Forma bydlení ve městě Zdroj: Dotazníkové šetření

Pokud se vezmou celkové výsledky v procentech za všechna tři města, pak velká většina oslovených lidí, 92 % respondentů, má trvalé bydliště v těchto městech. Z toho 69 % dotazovaných bydlí ve vlastním domě nebo bytě. V nájmu pak téměř 23 %. Nejvíce vlastníků domů nebo bytů se nacházelo ve městě Kamenice nad Lipou, 74 % respondentů. Pokud se ovšem budeme zabývat pouze tím, zda měli respondenti ve městě trvalé bydliště, pak by na tom byl lépe Pacov, kde má trvalé bydliště 96 % respondentů. Vlastníků rekreačních objektů bylo celkem 8, což v procentech činilo 8 %. Největší podíl na tom měli respondenti z města Červená Řečice, kde se tento výsledek dal očekávat vzhledem k blízkosti přehradní nádrže Trnávka.

44

2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 40 35

Počet respondentů

30 do 1 roku 25

1 - 5 let 6 - 10 let

20

11 - 20 let 15

21 - 30 let nad 30 let

10 5 0 Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Graf č. 2: Délka pobytu ve městě Zdroj: Dotazníkové šetření

Z grafu můžeme vyčíst, že v této otázce jsou odpovědi velmi rozdílné. Nicméně něco z grafu přece jen vyčíst můžeme. Mezi nejpočetnější skupinu patří lidé, kteří ve městech žijí více jak 30 let, to se nepotvrdilo pouze v Pacově, kde bylo více respondentů, kteří zde žijí 21 – 30 let. Nicméně tento rozdíl nebyl nijak velký, bylo to pouze o tři respondenty více. Nejvíce lidí, kteří zvolili tuto odpověď, pocházelo z Kamenice nad Lipou. Další výsledek, který je pro všechna města stejný, je potom nejnižší zastoupení respondentů, kteří ve městě žijí kratší dobu než jeden rok. V Kamenici nad Lipou si tuto odpověď dokonce nikdo nevybral. Nejvíce to pak bylo v Červené Řečici, kde tuto odpověď zvolili čtyři respondenti. V dalších možnostech toho, jak dlouho respondenti v daném městě žijí, již není uceleno to jak, po sobě následují. Tedy alespoň ne u jednotlivých měst.

45

Délka pobytu respondentů ve městech (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

do 1 roku

0%

1%

6%

2%

2 - 5 let

9%

13 %

13 %

12 %

6 - 10 let

7%

10 %

7%

8%

11 - 20 let

21 %

6%

11 %

13 %

20 - 30 let

10 %

37 %

17 %

21 %

nad 30 let

53 %

33 %

46 %

44 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Celkem

Tab. č. 3: Délka pobytu respondentů ve městech Zdroj: Dotazníkové šetření

Z výzkumu vyplývá, že největší část respondentů žije v těchto městech více jak 30 let, a to téměř 44 %, alespoň tedy většina lidí zachycených tímto výzkumem. Pak následují lidé, kteří ve městě žijí 20 – 30 let, kde je ovšem relativně hluboký propad, je to pouze 21 % respondentů. Dále téměř stejné procento, asi 13 % respondentů žije v těchto městech 11 – 20 let, a téměř 12 % 2 - 5 let. Za touto skupinou následují respondenti, kteří ve městech žijí 6 – 10 let, kterých je celkově zhruba 8 % a nejméně početná je skupina respondentů, kteří ve městech žijí méně než 1 rok. Můžeme si tedy povšimnout, že pokud se vezmou celková procenta, dostáváme trochu jiné pořadí. Avšak i v procentuálním vyjádření převažují lidé, kteří zde žijí dlouhodobě.

46

3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? 40 35

Počet respondentů

30 25 Vím o tom a zajímám se 20

Mám o tom povědomí

15

Dozvídám se o tom poprvé Ani mne to nezajímá


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 3: Povědomí o vyhlášení města MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

Na tuto otázku odpovídala většina respondentů kladně. Tedy, že vědí a zajímají se o to nebo o tom mají alespoň nějaké povědomí. Nejvyšší počet lidí, kteří se o tuto skutečnost zajímají, tedy 20 z celkových 70 respondentů, byl v Pacově, oproti tomu nejnižší byl v Kamenici nad Lipou. V Kamenici nad Lipou to ovšem kompenzoval fakt, že zde bylo nejvíce respondentů, kteří o této skutečnosti, mělo povědomí, těch bylo celkem 35 ze 70 respondentů, což je přesně polovina. Co se týče Pacova a Červené Řečici, jsou na tom obě města hodně podobně, Pacov má sice více lidí, kteří se o památkovou ochranu zajímají a tím pádem méně lidí, kteří o tuto skutečnost vůbec nejeví zájem, ale je to pouze o dva respondenty, což může být ve skutečnosti i naopak. U otázek „Mámo o tom povědomí“ a „Dozvídám se o tom poprvé“ měly naprosto stejný počet. U této otázky jsou na tom s informovaností nejlépe obyvatelé Kamenice nad Lipou.

47

Povědomí o vyhlášení města městskou památkovou zónou (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Vím o tom a zajímám se

13 %

29 %

26 %

23 %

Mám o tom povědomí

50 %

40 %

40 %

43 %

Dozvídám se o tom poprvé

29 %

14 %

14 %

19 %

8%

17 %

20,0%

15 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Ani mne to nezajímá Celkem

Tab. č. 4: Povědomí o vyhlášení města MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

Na tuto otázku odpověděly téměř celé dvě třetiny (66 %) respondentů kladně. Tedy že vědí a zajímají se o to nebo o tom mají alespoň nějaké povědomí. 23 % respondentů se opravdu o problematiku zajímá, dalších 43 % ji má jen v povědomí. Zbylá třetina dotázaných se dělila na lidi, kteří o tom ani nevědí, nebo je to vůbec nezajímalo. Lidí, kteří se o tom dozvěděli prakticky z otázky, bylo 19 %. Zarážející bylo ovšem množství lidí, kteří o to ani nejeví zájem, těchto lidí bylo celkem 15 %, kdy největší podíl na tom měli obyvatelé Červené Řečice a hned za nimi obyvatelé Pacova. Jak je vidět, dokonce více než třetina obyvatel těchto měst ani neví, že je historické centrum „někde zapsané jako památka“. Téměř polovina dotázaných odpověděla, že o dané skutečnosti „má jen povědomí“ a do jisté míry se dá pochopit i třetina, která o památkové zóně vůbec nevěděla. Například v Červené Řečici, se to dá omluvit i tím, že městskou památkovou zónou byla vyhlášena teprve v roce 2003 a lidem se tato informace ještě dostatečně „nevžila“.

48

4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? 45 40

Počet respondentů

35 30

Nevím

25 20

Tuším, ale nevím nic konkrétního

15

Vím, jako příklad uvedu


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 4: Výhody pro město díky vyhlášení MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

Na otázku, jaké výhody Vašemu městu přináší mít historické centrum města zapsané jako městskou památkovou zónu, odpovídalo nejvíce dotázaných, že neví. Tak tomu bylo ve všech městech, nejvíce „neznalých“ bylo v Červené Řečici, kde bylo ovšem ve srovnání s Pacovem více lidí, kteří uvedli konkrétní příklad výhody. V této otázce je na tom opět nejlépe Kamenice nad Lipou, ale i v tomto městě mají občané hodně co dohánět. 32 respondentů, totiž o žádné výhodě neví, tudíž by se i v tomto městě měly snažit o zvýšení informovanosti občanů. Nejčastěji zmiňovanou výhodou byli turisté, které zmínilo 7 z 21 respondentů, kteří něco uvedli. Druhé nejčastěji zmiňované byli dotace, které uvedlo 6 z 21 respondentů. Třetí nejčastější odpovědí potom byla oprava památek a zachování historického vzhledů celkově, kterou napsali 4 respondenti. Zbylé odpovědi již byli jednotlivé a objevovali se zde názory typu „příspěvky na opravy domů“, „úpravy veřejných prostranství“, ale i „žádné“.

49

Výhody pro město díky jeho vyhlášení městskou památkovou zónou (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Nevím

46 %

53 %

57 %

52 %


43 %

40 %

31 %

38 %

Vím, jako příklad uvedu

11 %

7%

12 %

10 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Celkem

Tabulka č. 5: Výhody pro město díky vyhlášení MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

Na otázku, jaké výhody Vašemu městu přináší mít historické centrum města zapsané jako městskou památkovou zónu, odpověděla téměř polovina, tedy 48 %, respondentů kladně, tedy že buď tuší jaké výhody z toho plynou, nebo dokonce ví o konkrétním příkladu této výhody. Zhruba 38 % občanů města tuší nějaké výhody, ale nemohou si vzpomenout. Pouze 10 % tedy zbývá na lidi, kteří si nějakou výhodu vybavili, těch bylo shodně v Kamenici nad Lipou a Červené Řečici, nejméně pak v Pacově. Znepokojující fakt, je ovšem to, že více jak polovina dotázaných neví o žádných výhodách, které by to městu přinášelo. Nejčastěji zmiňovanou výhodou byli turisté, které zmínilo zhruba 3 % respondentů, kteří něco uvedli. Druhé nejčastěji zmiňované byli dotace, které uvedlo přibližně 3 % respondentů. Třetí nejčastější odpovědí potom byla oprava památek a zachování historického vzhledů celkově, kterou napsali necelé 2 % respondentů. Ostatní odpovědi již byli jednotlivé a objevovali se zde názory typu „přípěvky na opravy domů“, „úpravy veřejných prostranství“, ale i „žádné“.

50

5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? 60

Počet respondentů

50

40

Nevím

30

Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu

20

10


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 5: Výhody pro město díky vyhlášení MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

Na tuto otázku, která je stejného typu jako předchozí, jen se týká nevýhod, odpovědělo velmi vysoké množství respondentů, že neví. Nejvíc tomu tak bylo v Kamenici nad Lipou, kde si tuto odpověď vybralo 55 respondentů, ale Pacov se za ní umístil velmi těsně, měl míň pouze o 4 respondenty, kteří zvolili tuto odpověď. Odpověď tuším, ale nevím nic konkrétního se u těchto měst opět lišila o zmiňované 4 respondenty. Respondentů, kteří věděli konkrétní výhodu, bylo v těchto městech naprosto stejné množství, tedy 3 respondenti. Z této otázky nejlépe vyšla Červená Řečice. V tomto městě „pouze“ 30 respondentů nevědělo o nevýhodách. Také odpověď „tuším, ale nevím nic konkrétního“ si vybralo 24 respondentů, což je nejvyšší počet ve srovnání s ostatními. Stejně tak tomu bylo i u možnosti, kdy dotazovaní uváděli konkrétní nevýhody, na ty si v Červené Řečici vzpomnělo 16 dotázaných.

51

Nevýhody pro město díky vyhlášení MPZ (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Nevím

79 %

73 %

43 %

65 %


17 %

23 %

34 %

25 %

4%

4%

23 %

10 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Vím, jako příklad uvedu Celkem

Tab. č. 6: Nevýhody pro město díky vyhlášení MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

Tato otázka na nevýhody, které městům přináší být zapsána na seznamu městských památkových zón, je ekvivalentem k otázce předchozí na výhody. Na tuto otázku, stejného typu, odpovědělo skoro 65 % respondentů, že o žádných nevýhodách neví. Zbylý počet respondentů, tedy zhruba 35 %, odpovědělo na otázku kladně, z čeho 25 % respondentů tušilo, ale nevybavilo si konkrétní nevýhodu. Pouze něco málo přes 10 % respondentů si vzpomnělo na konkrétní případy nevýhod. Respondenti, kteří si vzpomněli na nevýhody, nejčastěji uváděli jako omezení opět problémy spojené s opravami domů. Což byla nejčastější a v podstatě jediná odpověď, která měla několik variant, od problémů s povolením ke stavbě/rekonstrukci, přes vyšší náklady na opravy (musí být dřevěná = dražší okna) až po problémy s porážkou stromů. Jeden respondent z Červené Řečice uvedl, že žádné nevýhody nevidí.

52

6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? Podle shromážděných údajů se při jednání s úřady setkalo pouhých 21 % respondentů s tím, že žijí v městské památkové zóně. To je zřejmě zapříčiněno hned několika faktory. Za prvé díky relativně malému podílu rezidentů, kteří bydlí přímo v památkové zóně, za druhé malým počtem obytných domů v ní a v neposlední řadě určitě i tím, že relativně velká část respondentů byli studenti, kteří s úřady nejednají vůbec. Z těchto 21 % respondentů, jich pouze 6 % (13 z 210 respondentů) uvedla, v jaké souvislosti se s tímto faktem setkaly. Ti, kteří specifikovali svou zkušenost, uváděli podle očekávání především ztížený postup při sjednávání stavebního povolení a další problémy týkající se oprav a rekonstrukcí domů, jako je výměna oken nebo i úprava okolí vlastních domů. V Červené Řečici, kde bylo i nejvíce respondentů, kteří uvedli souvislost s jednáním, se ale objevili i odpovědi, že se občané na úřadě účastnili přednášky „O kráse starých památek“ a vzhledem k tomu, že město má i dobrovolný spolek Slámování, který se snaží o obnovu jejich památek, vyskytly se i odpovědi tohoto typu. Zkušenosti s městskou památkovou zónou při jednání s úřady (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Ano

14 %

17 %

31 %

21 %

(v jaké souvislosti)

(4 %)

(1 %)

(13 %)

(6 %)

Ne

86 %

83 %

69 %

79 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Celkem

Tabulka č. 7: Zkušenosti s MPZ při jednání s úřady Zdroj: Dotazníkové šetření

53

7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem? 30

Počet respondentů

25

20

Určitě ano Spíše ano

15

Nedovedu posoudit Spíše ne

10

Určitě ne

5


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 6: Přínos pro město díky vyhlášení MZP Zdroj: Dotazníkové šetření

V této otázce, zda si občané myslí, že prohlášení historické části města, bylo pro toto město přínosem, bylo nejvíce kladných odpovědí. Nejlépe o tomto faktu smýšlejí lidé v Kamenici nad Lipou, kteří si v podstatě všichni myslí že to pro město přínos byl. Nenašel se jediný člověk, který by si to rozhodně nemyslel, a pouze 3 lidé, kteří si to spíše nemyslí. O něco hůře smýšlejí o této skutečnosti obyvatelé Pacova. Zde jsou celkové názory na zapsání města na seznam městských památkových zón sice také kladné, ale našli se i obyvatelé, kteří to vidí spíše negativně. Ti, kteří si to rozhodně myslí, byli 3, a ti kteří si to spíše myslí, bylo 7. Nejvyšší počet byl ovšem u odpovědi, že obyvatelé nejsou schopni tuto skutečnost sami zhodnotit. U kladných odpovědí, potom převažovala odpověď „určitě ano“, kterou si zvolilo 21 obyvatel. Nejhůře z této otázky vyšla Červená Řečice, kde převažuje negativní názor na tento fakt. Celkově 27 respondentů si myslí, že to pro město nebylo přínosem, 22 respondentů si tento fakt netroufá posuzovat a pouze 22 respondentů si celkově myslí, že to bylo pro město přínosem. 54

Přínos pro město díky vyhlášení jeho části jako MPZ (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Určitě ano

36 %

30 %

16 %

27 %

Spíše ano

31 %

20 %

14 %

22 %

Nedovedu posoudit

29 %

36 %

32 %

32 %

Spíše ne

4%

10 %

24 %

13 %

Určitě ne

0%

4%

14 %

6%

100 %

100 %

100 %

100 %

Celkem

Tabulka č. 8: Přínos pro město díky vyhlášení MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

Téměř polovina respondentů si myslí, že prohlášení historického centra města městskou památkovou zónou městům Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice prospělo. Respektive 27 %, což znamená něco málo přes čtvrtinu, dotázaných si myslí, že to byl jasný přínos pro město. 22 % obyvatel, si tím není úplně jasno, pouze si to myslí. Nejvyšší procento, tedy 32 % dotázaných, nedovede danou situaci posoudit ze svého úhlu pohledu. 19 % dotazovaných si myslí, že zapsání jejich města na seznam nijak nepomohlo. Tato skupina se dělí na ty, kteří si to „spíše“ nemyslí, kterých bylo 13 % a na ty, kteří si to „určitě“ nemyslí, kterých bylo více jak 6 %. Tyto výsledky ovšem platí opět pouze v celkovém součtu, protože například v Kamenici nad Lipou si možnost „určitě ne“ nezvolil ani jeden obyvatel tohoto města. Průzkum ukazuje, že veřejnost obecně bere zapsání města mezi památkové zóny jako dobrou a přínosnou věc pro město, která napomůže dalšímu rozvoji a prosperitě města.

55

8. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vás jako občana města přínosem? 35 30

Počet respondentů

25 Určitě ano 20

Spíše ano Nedovedu posoudit

15

Spíše ne Určitě ne


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 7: Přínos pro občany díky vyhlášení MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

U této otázky na přínos zapsání měst na seznam městských památkových zón, byli výsledky mezi městy trošku bližší. Na tuto otázku odpovědělo kladně sice opět nejvíce lidí v Kamenici nad Lipou, ale rapidně se zvýšil počet dotázaných, kteří tuto situaci nedovedli posoudit a navíc se podstatně snížili rozdíly mezi Pacovem a Červenou Řečicí, kde jsou odpovědi relativně vyvážené.

Pokud se zaměříme na negativní odpovědi, má jich tedy opět nejvíce

Červená Řečice, kde tento názor sdílí 30 respondentů, ovšem Pacov je s 27 negativními názory respondentů v těsném závěsu.

56

Přínos pro občana díky vyhlášení městské památkové zóny (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Určitě ano

14 %

4%

11 %

10 %

Spíše ano

24 %

13 %

10 %

16 %

Nedovedu posoudit

42 %

44 %

36 %

40 %

Spíše ne

14 %

22 %

20 %

19 %

Určitě ne

6%

17 %

23 %

15 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Celkem

Tab. č. 9: Přínos pro občany díky vyhlášení MPZ Zdroj: Dotazníkové šetření

I když je tato otázka téměř stejná jako ta předchozí, odpovědi jsou zde rozdílné. Zatímco na otázku, zda je zapsání na seznam památek přínos pro město, odpověděla téměř polovina respondentů kladně, na otázku, zda je to přínos pro obyvatele samotné, byly odpovědi mnohem rozpačitější. Jen jedna čtvrtina respondentů odpověděla kladně. Z toho pouhých 10 % je o faktu naprosto přesvědčeno. Zbylých téměř 16 %, si tímto není naprosto jistých. Zajímavé je, že více jak 40 % z celkového počtu respondentů situaci nedovede posoudit. Více jak třetina, 34 % si naopak myslí, že to pro ně jako občany města přínos nebyl. Z toho téměř pětina, 19 % (což je více jak u odpovědí „určitě ano“, tak i u odpovědí „spíše ano“) jen domnívá, že tomu tak není a více jak 15 % dotázaných je o tom přesvědčeno. Je tedy zřetelné, že město by mělo lépe přistupovat k propagaci a informovanosti občanů o historii a vývoji města. Již fakt, že žijí v krásném historickém městě, by pro ně, jako pro občany města měl být přínosem a ne komplikací.

57

9. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? 40

Nikdy jsem o něm neslyšel

35

Počet respondentů

30

Tuším, čeho by se mohl týkat

25 20

Jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.)

15 10

Jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města

5 0 Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Graf č. 8: Informovanost o Programu regenerace Zdroj: Dotazníkové šetření

Tato otázka vystihuje povědomí veřejnosti o památkové ochraně u nás. Z výzkumu bohužel opět nejhůře vychází obec Červená Řečice, kde je nejen nejvyšší zastoupení respondentů, kteří o tomto programu na ochranu památkové péče nikdy neslyšeli, tedy 38. Ale zároveň je zde i nejnižší počet správných odpovědí na to, co přesně daný program dělá, kde to jsou 4 respondenti, kteří zvolili správnou odpověď. U této otázky na tom není nejlépe město Kamenice nad Lipou, ale je to město Pacov. Nejenže má nejnižší počet respondentů, kteří tento program vůbec neznají, tedy 16, ale s 19 správnými odpověďmi na to čeho se týká program regenerace, má toto město rozhodně nejvyšší stupeň informovanosti ze všech tří zúčastněných.

58

Informovanost o Programu regenerace MPZ / MPR (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Nikdy jsem o něm neslyšel

38 %

23 %

54 %

38 %

Tuším, čeho by se mohl týkat

29 %

36 %

34 %

33 %

16 %

14 %

6%

12%

17 %

27 %

6%

17 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Jde o obnovu infrastruktury historického centra města Jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města Celkem

Tab. č. 10: Informovanost o Programu regenerace Zdroj: Dotazníkové šetření

Tato otázka vystihuje povědomí veřejnosti o památkové ochraně u nás. Z výzkumu vyplývá, že téměř 39 % respondentů o tomto programu na ochranu a regeneraci památek vůbec neslyšelo. Druhá největší skupina, téměř 33 %, tedy přesně třetina respondentů o památkové ochraně u nás slyšelo, ale neví, čeho se program přímo týká nebo jak vlastně přesně funguje. Zbylá skupina, více jak 28 % dotázaných, tedy více jak jedna čtvrtina, kteří vybrali konkrétní odpověď, má největší vypovídací schopnost o skutečném stavu u nás. Respondentů, kteří odpověděli, že jde o obnovu infrastruktury historického jádra města, bylo téměř 12 %, tato odpověď je ovšem nesprávná a tito dotazovaní svou odpověď pouze tipovali. Naštěstí větší množství bylo respondentů se správnou odpovědí (že jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města), tedy více jak 16 %.

59

10. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? 35 30

Počet respondentů

25 Velmi často

20

Občas 15

Zřídka Nikdy


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 9: Četnost turistů ve městech Zdroj: Dotazníkové šetření

Odpovědi u této otázky si můžeme rozdělit odpovědi respondentů na dvě skupiny, kdy první skupinu budou tvořit odpovědi „velmi často“ a „občas“. Těchto kladných odpovědí má sice opět nejvíce Kamenice nad Lipou, tedy 49. Ale v této otázce na četnost turistů v historickém centru města má Červená Řečice více obyvatel, kteří sdílí tento kladný názor, než obyvatelé města Pacov, i když je tento rozdíl pouze minimální. V Červené Řečici zvolilo kladnou odpověď dohromady 36 dotázaných, ale v Pacově to bylo pouze o 3 dotázané méně. Jako druhá samostatná skupina by se dali považovat respondenti, kteří si zvolili odpověď „zřídka“ a „nikdy“, jejich zkušenosti s turisty se rozhodně dají považovat v rámci četnosti setkávání s nimi jako záporné. I tady samozřejmě vychází nejhůře město Pacov, které má dohromady 37 negativních odpovědí.

60

Četnost turistů ve městech podle občanů měst (v procentec) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Velmi často

24 %

6%

13 %

14 %

Občas

46 %

41 %

39 %

42 %

Zřídka

24 %

31 %

23 %

26 %

Nikdy

6%

22 %

25 %

18 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Celkem

Tab. č. 11: Četnost turistů ve městech Zdroj: Dotazníkové šetření

Odpovědi na tuto otázku dopadly podle očekávání. Dalo se totiž očekávat, že obě prostřední možnosti budou nejčetnější. Pokud si odpovědi podle frekvence turistů rozdělíme na dvě skupiny, kde v první budou odpovědi „velmi často“ a „občas“, získáme 56 % obyvatel, tedy více jak polovinu. Z toho více jak 14 % obyvatel těchto měst potkává turistky v historickém centru „velmi často“. Zbylých téměř 42 % potom potkává turisty „občas“. Pokud si tedy vezmeme druhou polovinu odpovědí jako spíše zápornou (podle frekvence turistů), kde budou odpovědi „zřídka“ a „nikdy“, dojdeme k téměř 44 % obyvatel, kteří si tyty odpovědi vybrali. Z toho více jak 26 %, tedy zhruba jedna čtvrtina, potkává turisty v jejich městě zřídka. Zbylých 18 % dotázaných nepotkalo v jejich městě žádného turistu. Z této tabulky se dá také vyvodit, že nejvíce turistů je v Kamenici nad Lipou a to nejen z vysokého procenta u možnosti „velmi často“ ale i z toho důvodu, že pouze necelých 6 % obyvatel města nikdy nepotkalo turisty v historickém centru, což je nejmenší počet ze všech měst. Oproti tomu nejhůře na tom město Pacov, a to hlavně díky velmi nízkému procentu, 6 %, u odpovědi „velmi často“. Pokud bych u Pacova opět rozdělila odpovědi na kladnou a zápornou část, vyšla by tomuto městu záporná bilance, i když pouze o malý počet (47 % oproti 53 %).

61

11. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? 40 35

Počet respondentů

30

Určitě ano

25

Spíše ano

20 15

Nedovedu posoudit Spíše ne

10

Určitě ne

5 0 Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Graf č. 10: Zájem zastupitelstev měst o památkovou ochranu Zdroj: Dotazníkové šetření

Tato otázka, dopadla pro představitele městských samospráv velice kladně. Nejvíce respondentů, kteří si byli snahou představitelů naprosto jisti, bylo opět v Kamenici nad Lipou, tedy 34 respondentů, ale Pacov byl těsně za tímto městem. V Kamenici nad Lipou si zvolilo pozitivní možnost 55 dotázaných. V Pacově to bylo celkem 48 dotázaných a v Červené Řečici to bylo 38 dotázaných. U této negativních možností na tom byla opět nejlépe Kamenice nad Lipou, kde si negativní možnost zvolili pouze 2 dotázaní. U negativních odpovědí se rozdíl mezi Pacovem a Červenou Řečicí stal méně zřetelným. V Pacově sdílelo negativní názor 9 občanů města a v Červené Řečici to bylo pouze o 2 více, tedy 11 občanů. Jako samostatná skupina se dají považovat respondenti, kteří nedovedou tuto situaci posoudit sami, těch bylo nejvíce v Červené Řečici, kde by představitelé města rozhodně měly zvýšit informovanost občanů.

62

Zájem zastupitelstev měst o problémy spojené s památkovou ochranou (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Určitě ano

48 %

47 %

26 %

41 %

Spíše ano

30 %

21 %

28 %

27 %

Nedovedu posoudit

19 %

19 %

30 %

22 %

Spíše ne

3%

6%

10 %

6%

Určitě ne

0%

7%

6%

4%

100 %

100 %

100 %

100 %

Celkem

Tab. č. 12: Zájem zastupitelstev o památkovou ochranu Zdroj: Dotazníkové šetření

Tato otázka, která se týkala názoru občanů na to, zda se starosta a zastupitelé města dostatečně zajímají o problémy spojené s památkovou péčí, dopadla pro představitele městských samospráv velice pozitivně. Více jak 76 % respondentů, tedy zhruba dvě třetiny, si totiž myslí, že tomu tak je. Z toho více než 40 % respondentů je o tomto naprosto přesvědčena a zbylých téměř 27 % si to myslí. Třetí nejpočetnější skupinou zde potom byli respondenti, kteří nedovedli danou situaci zhodnotit pouze na základě svých znalostí, těch bylo 22 %. Jen něco málo přes 10 % dotázaných hodnotila činnost představitelů samospráv negativně, z toho 6 % občanů si myslí, že představitelé by mohli pracovat ještě o něco lépe. Pouze 4 % občanů je o tomto faktu přesvědčeno a samosprávě nevěří. Nejvyšší procento u odpovědi „určitě ne“ má Pacov, tam mohou být problémy způsobeny tím, že v současné době mají v tomto městě představitelé samospráv mezistranické problémy. Tento fakt lidé rozhodně vnímají a může na ně proto působit dojmem, že se o problémy s památkovou péčí nestarají dostatečně.

63

12. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? 45 40 Jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

Počet respondentů

35 30

Jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě

25

Je tu bydlení jako v každém jiném městě

20 15

Klidně bych šel/šla bydlet jinam


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 11: Spokojenost s bydlením ve městech Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka, ve které občané charakterizovali svůj vztah k tomuto městu, dopadla velice příznivě. Nejvíce kladných odpovědí mělo město Kamenice nad Lipou, kde byl celkový počet za odpovědi „jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím“ a „jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě“ roven 56 respondentům. Město Červená Řečice mělo těchto kladných odpovědí celkem 48, a město Pacov jich mělo 38. Odpověď „je tu bydlení jako v každém jiném městě“ se dá považovat za neutrální a nejvíce lidí si ji zvolilo ve městě Červená Řečice, kde jich bylo 17. Nejvíce respondentů, kteří odpověděli záporně, bylo z města Pacov, kde jich bylo za odpovědi „klidně bych šel bydlet jinam“ a „nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam“ celkem 10. Nejméně těchto záporných odpovědí měla znovu Kamenice nad Lipou, kde byli pouze 4 respondenti s odpovědí „klidně bych šel bydlet jinam“.

64

Spokojenost občanů s bydlením ve městech (v procentech) Kamenice nad Lipou

Pacov

Červená Řečice

Celkem

Jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

21 %

19 %

12 %

17 %

městě

59 %

47 %

57 %

54 %

Je tu bydlení jako v každém jiném městě

14 %

20 %

24 %

20 %

6%

13 %

6%

8%

0%

1%

1%

1%

100 %

100 %

100 %

100 %

Jsem celkem spokojen s bydlením v tomto

Klidně bych šel/šla bydlet jinam Nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam Celkem

Tab. č. 13: Spokojenost s bydlením ve městech Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka, ve které měli občané měst charakterizovat svůj vztah k tomuto městu, dopadla velice příznivě. 71 % respondentů, což jsou skoro tři třetiny, jsou s bydlením v těchto městech spokojeni. Z čehož více jak polovina respondentů, tedy 54 %, je spokojeno a více než 17 % respondentů je na své město dokonce hrdá a jsou rádi, že tam bydlí. Vysoké procento respondentů, téměř 20 %, si myslí, že je v jejich městě bydlení jako v každém jiném. Pouze něco málo přes 9 % dotázaných není spokojeno s bydlením v jejich městě, z čehož 8 % by šlo klidně bydlet jinam a pouze 1 % dotázaných se chce odstěhovat. Toto vysoké procento spokojenosti občanů měst, se ovšem do určité míry dá vysvětlit určitou dávkou patriotismu, který má většina lidí. Tato otázka je také jednou z mála, kde jsou odpovědi v podstatě ve stejném pořadí u všech tří měst, jako tomu pak je i v celkovém procentuálním zhodnocení.

65

13. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně 3 odpovědi) 45 Nemám zájem, aby sem jezdilo víc turistů Zlepšit pořádek a vzhled

40

Počet respondentů

35 30

Vydat propagační tiskoviny o městě

25

Vybudovat další informační středisko

20

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství Přispět občanům na opravy domů

15 10 5

Jiná opatření, která?


Pacov

Červená Řečice

Graf č. 12: Návrhy na zvýšení návštěvnosti měst Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka, na to „Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám jezdilo více turistů než doposud“ byla jediná, kde mohli dotazovaní zaškrtnout více variant (max. 3 odpovědi), celkový součet tedy logicky nemůže být 100 %. Samostatně uvedeme respondenty, kteří vůbec nestojí o turismus ve městě, těch je nejméně v Kamenici nad Lipou, kde to bylo 6 dotázaných a nejvíce je to ve městě Červená Řečice, kde to bylo o deset dotázaných více, tedy celkem 16. Z respondentů, kteří zde naopak turismus chtějí, se ve všech zkoumaných městech shodli na zlepšení pořádku a vzhledu města, kdy tato odpověď byla u všech nejčastější. V Kamenici nad Lipou to bylo 37 dotázaných, v Červené Řečici to bylo 28 dotázaných a v Pacově to bylo 27 dotázaných. Četnost u ostatních odpovědí už se liší podle měst. Jako bod, který by mohl městu přinést nejmenší užitek, bylo všude shledáno vybudování dalšího informačního střediska.

66

Návrhy respondentů na zvýšení návštěvnosti měst Kamenice nad Lipou Nemám zájem, aby sem jezdilo víc turistů

Pacov

Červená Řečice

Celkem

8%

17 %

23 %

16 %

Zlepšit pořádek a vzhled

53 %

39 %

40 %

44 %

Vydat propagační tiskoviny o městě

16 %

27 %

26 %

23 %

3%

17 %

3%

5%

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

60 %

50 %

29 %

46 %

Přispět občanům na opravy domů

17 %

30 %

32 %

26 %

9%

7%

16 %

11 %

Vybudovat další informační středisko

Jiná opatření, která?

Tab. č. 14: Návrhy na zvýšení návštěvnosti měst Zdroj: Dotazníkové šetření Zd

Otázka, na to „Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám jezdilo více turistů než doposud“ byla jediná, kde mohli dotazovaní zaškrtnout více variant (max. 3 odpovědi), celkový součet tedy logicky nemůže být 100 %, proto i v tabulce chybí tento řádek. Samostatně můžeme uvést respondenty, kteří vůbec nestojí o turismus ve městě, těch je celkově přes 16 %. Toto číslo je poměrně vysoké, ale nemusí pramenit pouze ze špatných zkušeností těchto občanů s turisty. Důvodem může být prostě jenom to, že to jsou starší občané nebo celkově lidé, kteří mají rádi „svůj klid“. Z respondentů, kteří zde naopak turismus chtějí, a rádi by ho přivítali ve větší míře, jich nejvíce a zároveň téměř stejné procento (44 %, 46%) myslí, že by bylo zapotřebí zlepšit pořádek a vzhled města a zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Třetí nejpočetnější odpovědí, tedy více než 26 %, bylo, že občané by přivítali příspěvky na opravy domů. Za opravami domů následovalo těsně vydávání propagačních tiskovin o městě, tuto odpověď zvolilo téměř 23 % respondentů. Za touto odpovědí již následovalo odpověď, kde si respondent mohl navrhnout jakýkoliv vlastní návrh na zlepšení. Nejméně vybíranou odpovědí tedy byla možnost vybudování dalšího informačního střediska, kterou zvolilo pouze necelých 5 % dotázaných.

67

2.2.3 Odpovědi představitelů samosprávy městských památkových zón Název měst: Městské památkové zóny – Červená Řečice, Kamenice nad Lipou, Pacov Funkce pracovníků, kteří se zúčastnili šetření:

místostarosta

Dušan

Obranec

(Červená Řečice), starosta Ing. Ivan Pfaur (Kamenice nad Lipou), radní Ing. Karel Drbal (Pacov) 1.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte?

Pracovníci městských samospráv v Kamenici nad Lipou a v Pacově pobývají v tomto městě již více jak 30 let. Oproti tomu místostarosta z Červené Řečice bydlí v tomto městě 10 – 20 let, což je jistě dáno i tím, že je nejmladší. 2.

V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPZ?

Červená Řečice – 2002 Kamenice nad Lipou a Pacov – 1990 3.

Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ?

Ano, ve všech městech mají zpracovaný územní plán. 4.

Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán nebo plán rozvoje města?

Červená Řečice a Pacov – Ano, plán z roku 2008 Kamenice nad Lipou – Ne 5.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPZ?

Červená Řečice – ne, a zatím o jeho zpracování ani neuvažuje Kamenice nad Lipou, Pacov - Ano 6.

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak?

Komisi pro regeneraci má pouze město Kamenice nad Lipou, kde je dokonce podle slov starosty Ing. Ivana Pfaura velmi aktivní. Města Červená Řečice a Pacov žádnou nemají.

68

7.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPZ bylo pro Vaše město přínosem?

Červená Řečice – spíše ne Kamenice nad Lipou a Pacov – určitě ano 8.

Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

Červená Řečice – spíše ne Kamenice nad Lipou a Pacov – určitě ano 9.

Máte představu, jaké výhody památková ochrana Vašemu městu přináší?

Červená Řečice – pan místostarosta Dušan Obranec žádné výhody nevidí Kamenice nad Lipou – pan starosta Ing. Ivan Pfaur vidí jako hlavní přínos možnost čerpání finančních prostředků na obnovu památek z Programu regenerace MPZ od MK Pacov – pan radní Ing. Karel Drbal vidí jako hlavní výhodu zachování historického rázu 10. Máte představu, jaké nevýhody památková ochrana Vašemu městu přináší? Červená Řečice – přesné příkazy na provádění různých akcí, ovšem bez finančních příspěvků Kamenice nad Lipou – nevidí problémy pro město, ale spíše pro občany, kteří chtějí opravovat nemovitosti a musí přitom jednat s NPÚ Pacov – nevidí žádné nevýhody 11. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Vaším pověřeným městským úřadem? Červená Řečice a Kamenice nad Lipou – oba představitelé mají s jednáním velmi kladné zkušenosti při jednání s pověřeným městským úřadem, místostarosta Dušan Obranec, ovšem uvádí také, že záleží na konkrétním úředníkovi Pacov – pan Ing. Karel Drbal má jen minimální zkušenosti s jednáním s pověřeným městským úřadem, tudíž podle jeho slov není schopen posouzení

69

12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Památkovým úřadem? V tomto případě má nejlepší zkušenosti pan starosta Ing. Ivan Pfaur, který konstatuje, že jednání je většinou uspokojivé. Za ním je místostarosta města Červené Řečice, podle kterého je jednání opět závislé na lidech. Nejvíce negativní postoj má vůči Památkovému úřadu radní z Pacova, který považuje řadu požadavků za přehnané. 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Červená Řečice a Pacov – žádné zkušenosti Kamenice nad Lipou – oproti předchozí má zkušenosti, a považuje je za velmi dobré 14. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? Červená Řečice a Pacov – oba tito muži se občas setkali s turisty Kamenice nad Lipou – velmi často 15. Co by mělo vedení Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Červená Řečice – místostarosta města pan Dušan Obranec vidí největší jeho potenciál v opravě a následném zpřístupnění zámku, který je ve špatném stavu a také ve vybudování více ubytovacích míst Kamenice nad Lipou – starosta města Ing. Ivan Pfaur má podobný názor jako pan Obranec, myslí si, že by bylo vhodné vyčlenit každoročně určitou částku na opravy objektů v MPZ Pacov – radní města Ing. Karel Drbal si myslí, že by město mělo zkvalitnit svou propagaci a zároveň se snažit o zkvalitnění turistické nabídky a servisu s tím spojeným

70

2.2.4 Odpovědi představitele Národního památkového ústavu (NPÚ) zodpovědného za města Kamenice nad Lipou, Pacov, Červená Řečice Název měst:

Územní odborné pracoviště v Telči

Funkce pracovníka NPÚ:

garant území, specialista pro technické památky a vedoucí oddělení garantů území Mgr. Petra Flokovičová

Údaje o dotazovaném:

1.

Pohlaví:

žena

Věk:

26 – 35 let

Vzdělání:

vysokoškolské

V kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě prohlášena MPZ?

Červená Řečice - 2003, Kamenice nad Lipou - 1990, Pacov - 1990 Viz.:

http://www.kr-vysocina.cz/mestske-pamatkove-rezervace-a-mestske-pamatkove-

zony/ds-300238/archiv=0&p1=1117 2.

Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou?

Mgr. Petra Flokovičová – spíše ano 3.

Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší?

Výhodami je zvýšená prestiž města. Historických jader měst, která byly pro své výrazné památkové hodnoty prohlášeny za MPZ, je málo (v bývalém pelhřimovském okrese jsou pouze 4). Další výhodou je možnost vlastníků získat dotace na obnovu jak kulturních památek, tak objektů v MPZ. 4.

Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší?

Nevýhody přináší vlastníkům kulturních památek nebo objektům v MPZ některé omezení ze strany státní památkové péče, které částečně kompenzují dotační programy. 71

5.

Jaké postoje zaujímají obyvatelé těchto měst k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím?

Záleží případ od případu. Někteří vlastníci kulturních památek nebo objektů v MPZ mají zkušenosti s pracovníky státní památkové péče již z minulosti a záleží jak na jich konkrétní zkušenosti a jednání s těmito pracovníky a jejich zaujatém postoji. Národní památkový ústav, jako územní odborné pracoviště vydává na základě žádosti vlastníka písemné vyjádření jako podklad pro výkonný orgán, kterým je příslušný městský úřad obce s rozšířenou působností, který vydává rozhodnutí/závazné stanovisko. 6.

Jaké postoje zaujímají představitelé těchto měst k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím?

Mgr. Petra Flokovičová – viz. bod 5 7.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městskými úřady zodpovědnými za památkovou péči?

Prohlášení/zrušení památkové ochrany řeší v rámci naší vnitřní struktury odbor dokumentace, proto konkrétní zkušenosti s jednáním o památkové ochraně nemám. 8.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem?

Mgr. Petra Flokovičová – viz. bod 7 9.

Domníváte se, že prohlášení Vámi spravovaných MPZ byla pro tyto města přínosem?

Mgr. Petra Flokovičová – určitě ano 10. Setkala jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? V rámci pracovní činnosti se konkrétně s turisty nesetkávám a je navíc je mnohdy těžké je odlišit od obyvatel města, proto nelze na tuto otázku objektivně odpovědět. 11. Co by uvedená města měla udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? Tohle je spíše otázka na odbor cestovního ruchu, tímto se odborná organizace státní památkové péče nezabývá. 72

2.2.5 Závěr hodnocení dotazníkového šetření Z provedeného dotazníkového šetření, plynou následující poznatky, občané měst Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice shledávají povětšinou tento fakt jako přínosný. Mezi výhody, kterých si rezidenti těchto měst všímali, můžeme zahrnout především finanční prostředky, které do města plynou díky tomu, že je na seznamu městských památkových zón Tato skutečnost ovšem nepřináší pouze pozitiva. Nejčastěji jmenovaným problémem bylo ztížené jednání se stavebními úřady, ať už šlo o vydání povolení nebo ustanovení toho co se v památkových zónách může a nemůže provádět. Je zřejmé, že se všechny zúčastněné strany, jako je Národní památkový ústav v Telči (NPÚ), samosprávy měst Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města. Vztah mezi těmito stranami bych hodnotila jako vcelku dobrý. Z hodnocení socio-demografických otázek vyplývá:  Ve všech městech se dotazníkového šetření zúčastnilo více žen, celkově 61 %  Nejvíce zastoupená je věková kategorie 36 – 45 let  Nejvíce zastoupeni byli osoby se středoškolským vzděláním  Větší množství rezidentů pracuje v místě bydliště  Nejčastějším druhem pracovního poměru je zaměstnanecký Zhodnocení hlavní otázek vyplývá: 1. Největší počet respondentů má v těchto městech trvalé bydliště, bylo to celkem 70 % z dotázaných 2. Občané bydlí v těchto městech nejčastěji déle než 30 let, téměř 44 % 3. Největší zastoupení má skupina, která má o zapsání na seznam městských památkových zón „povědomí“ 4. Více jak polovina dotázaných neví o žádné výhodě, kterou městu přináší zapsání na seznamu městských památkových zón 5. Nejpočetnější odpovědí u otázky na nevýhody tohoto zapsání na seznam bylo opět „nevím“, tady tak učinilo již 65 % respondentů 6. Téměř 80 % dotázaných se s touto informací nesetkala na úřadech 7. 27 % občanů si myslí, že zápis na seznam městských památkových rezervací jejich města bylo pro toto město jasným přínosem 73

8. Více než 40 % občanů nedovede ze svého pohledu posoudit, zda to pro ně bylo přínosem i jako občany 9. 17 % respondentů odpovědělo správně na to, čeho se týká Program regenerace 10. V otázce na zjišťování četnosti turistů je nejvíce zastoupená skupina dotázaných, která potkává turisty „občas“, ve všech třech městech jich bylo 88 11. 41 respondentů shledává zájem zastupitelstev měst o památkovou ochranu jako velice vysoký 12. Téměř 55 % obyvatel města je s bydlením v daném městě spokojeno 13. Nejpočetněji zastoupeni jsou obyvatelé měst, kteří si mysli, že by jejich městu nejvíce pomohlo zlepšit pořádek (téměř 44 %) a vzhled a zlepšit stav silnic a veřejných prostranství (více jak 46 %)

74

2.2.6 Návrhy na zlepšení  vytvoření produktu pro církevní turistiku v návaznosti na okolí města, relativně vysoké množství židovských památek  zvýšit informovanost občanů o faktu, že historická část jejich měst je zapsána v seznamu městských památkových zón, vysvětlit jim výhody a nevýhody, které to obnáší  zavést informační systém s navigačními a orientačními ukazateli  snaha o využití potenciálu, které tyto města mají vzhledem k čistotě přírody v těchto lokalitách (Kraj Vysočina je již řadu let jeden z nejčistších v ČR)  rozšířit služby pro cyklisty  zlepšit stav dopravní infrastruktury ve městě a okolí  zlepšit vztahy mezi občany a turisty  v Červené Řečici opravit a zpřístupnit zámek  rozšíření nebo vybudování ubytovacích kapacit s možností platby přes internet  rozšíření stravovacích kapacit s možností platby kartou  zajistit certifikovanou průvodcovskou službu pro návštěvníky  v Červené Řečici vypracovat chybějící Program regenerace městských památkových rezervací a zón  zavedení bezplatného bezdrátového internetu v centru města  rozšířit infrastrukturu pro handicapované  ve městě Červená Řečice vybudovat informační středisko  renovace památek zapsaných v městských památkových zónách  školení pracovníků a zvyšování kvalifikace  zlepšení komunikace magistrátu města s podnikateli  zavedení slevových karet ve městě a okolí, které by přitáhly větší množství turistů  schůzky zástupců jednotlivých odborů

75

3 Závěr Cílem této práce bylo popsat výsledky Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za posledních 15 let na příkladu městských památkových zón v České republice, zjistit postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón, zjistit postoje občanů k plošné ochraně historických center měst, zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch v jejich městech a na vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Ověřit postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historických center měst, pozitiva i negativa této ochrany. Práce je zpracována na příkladech měst Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice. První, teoretická, část bakalářské práce se postupně věnuje všem městských památkovým zónám (jejich historii, současnosti i nejvýznamnějším turistickým cílům). Práce následně pokračuje historií a vznikem památkové péče v České republice a dále jsou objasněny některé odborné pojmy spojené s touto problematikou. Posledním bode první části je samotný Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Praktická část bakalářské práce začíná definicí marketingového výzkumu a jeho stručnou charakteristikou. Následně je přistoupeno k hlavní části, dotazníkovému šetření.

Dotazníkové šetření

začíná shrnutím

socio-demografických údajů

o

respondentech. Z těchto údajů je zřejmé, že větší zastoupení během šetření měly ženy. Nejvíce zastoupené byli osoby se středoškolským vzděláním, které jsou zaměstnány přímo ve městě. Další otázky byly zaměřené na názory respondentů ohledně městských památkových zón. Z těchto otázek můžeme konstatovat následující závěry. Většina občanů bydlí v těchto městech více jak 30 let, 44 %, zhruba stejné procento respondentů má také „povědomí“ o tom, že jejich město bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Na úřadech se s touto informací ovšem setkalo pouhých 20 % z nich. Téměř polovina respondentů považuje tento krok jako přínosný pro město a jeho rozvoj v cestovním ruchu, ale pokud jde o přínos pro občany, myslí si to pouze 26 % z nich. Pouhých 17 % respondentů potom odpovědělo správně na otázku, čeho se týká Program regenerace městských památkových zón. I přesto že je více jak polovina z nich ve městě spokojeno, většina vidí nedostatky nebo místa kde je co zlepšovat hlavně ve vzhledu města a stavu silnic a veřejných prostranství.

76

V závěru hlavní části jsou navrženy návrhy na zlepšení návštěvnosti těchto tří měst. Vedení města by se mělo více soustředit na názory a potřeby občanů města. Mělo by se více snažit o jejich informovanost i celkovou spokojenost. Také by se měla zlepšit komunikace a vyjít vstříc residentům, aby se zabránilo jejich odchodu z těchto měst za „lepším žitím“. Lze také doporučit zjednodušení administrativy nebo snaha o pomoc při jednání

s Národním

památkovým

ústavem,

s čímž

má

podle

prováděného

marketingového šetření řada rezidentů problém. Další radou pro zvýšení návštěvnosti by také mohla být snaha o využití potenciálu, které tyto města mají vzhledem k čistotě přírody v těchto lokalitách (Kraj Vysočina je již řadu let uváděn jako jeden z nejčistších v České republice). Kamenice nad Lipou, Pacov a Červená Řečice jsou opravdu krásná města, která zaujmou nejen památkami, ale i okolní přírodou, která je zde velice krásná. Věřím, že turisté, kteří město navštíví, odjedou spokojeni a v budoucnu se budou do těchto měst rádi vracet.

77

Seznam použitých obrázků Obr. 1: . Zámek Kamenice nad Lipou …………...………………………………15 Obr. 2: . Nádvoří zámku s kašnou …………….…………………………………15 Obr. 3: ..Sluch – část věnovaná V. Novákovi …………………………………...16 Obr. 4: ..Hmat – hračky vyráběné v Kamenici nad Lipou ………………………16 Obr. 5: . Historická pohlednice lípy …………..…………………………………17 Obr. 6: . Současný stav lípy ……………………………………………………...17 Obr. 7: . Pohled na kostel Všech svatých ………………………………………..18 Obr. 8: . Oltář kostela Všech svatých ……………………………………………18 Obr. 9: . Židovský hřbitov – branka ……………………………………………..18 Obr. 10:

Židovský hřbitov ………………………………………….......…18

Obr. 11:

Nádvoří zámku Pacov ……………………………………...….... 21

Obr. 12:

Letecký pohled na zámek …………………………………..…... 21

Obr. 13:

Kostel sv. Václava ……………………………………..……….. 21

Obr. 14:

Interiér kostela sv. Václava ………………………..…………… 21

Obr. 15:

Kostel sv. archanděla Michala ………………...………………... 22

Obr. 16:

Interiér kostela sv. archanděla Michala ……………...…………. 22

Obr. 17:

Městské muzeum před stěhováním r. 2011 …………………..... 23

Obr. 18:

Přestěhované městské muzeum ………………………………… 23

Obr. 19:

Židovský hřbitov v Pacově ……………………………………... 23

Obr. 20:

Ukázka vrstvení židovských náhrobků …………………………. 23

Obr. 21:

Nádvoří zámku Červená Řečice ………………………………... 27

Obr. 22:

Zámek Červená Řečice …………………………………………. 27

Obr. 23:

Kostel sv. Máří Magdaleny …………………………………….. 28

Obr. 24:

Interiér kostela sv. Máří Magdaleny ………………………..….. 28

Obr. 25:

Fara a kaplanka ……………………………………………..….. 28

Obr. 26:

Fara a kaplanka, Červená Řečice ………………………..…...… 28

78

Seznam použitých grafů Graf č. 1:

Vztah respondentů k městům…………………………………… 43

Graf č. 2:

Délka pobytu ve městě………………………………………….. 45

Graf č. 3:

Povědomí o vyhlášení města MPZ……………………………… 47

Graf č. 4:

Výhody pro město díky vyhlášení MPZ………………………… 49

Graf č. 5:

Nevýhody pro město díky vyhlášení MPZ……………………… 51

Graf č. 6:

Přínos pro město díky vyhlášení MPZ………………………….. 54

Graf č. 7:

Přínos pro občany díky vyhlášení MPZ………………………… 56

Graf č. 8:

Informovanost o Programu regenerace…………………………. 58

Graf č. 9:

Četnost turistů ve městech……………………………………… 60

Graf č. 10:

Zájem zastupitelstev měst o památkovou ochranu……………… 62

Graf č. 11:

Spokojenost s bydlením ve městech…………………………….. 64

Graf č. 12:

Návrhy na zvýšení návštěvnosti měst…………………………… 66

Seznam použitých tabulek Tab. č. 1:

Identifikační údaje respondentů……………………………………. 42

Tab. č. 2:

Forma bydlení ve městech………………………………………… 44

Tab. č. 3:

Délka pobytu respondentů ve městech……………………………... 46

Tab. č. 4:

Povědomí o vyhlášení města MPZ…………………………………. 48

Tab. č. 5:

Výhody pro město díky vyhlášení MPZ……………………………. 50

Tab. č. 6:

Nevýhody pro město díky vyhlášení MPZ………………………….. 52

Tab. č. 7:

Zkušenosti s MPZ při jednání s úřady……………………………… 53

Tab. č. 8:

Přínos pro město díky vyhlášení MPZ……………………………... 55

Tab. č. 9:

Přínos pro občany díky vyhlášení MPZ……………………………. 57

Tab. č. 10:

Informovanost o Programu regenerace…………………………….. 59

Tab. č. 11:

Četnost turistů ve městech………………………………………… 61

Tab. č. 12:

Zájem zastupitelstev měst o památkovou ochranu………………….. 63

Tab. č. 13:

Spokojenost s bydlením ve městech……………………………….. 65

Tab. č. 14:

Návrhy na zlepšení návštěvnosti měst……………………………... 67

79

Seznam použitých zkratek akad. apod. atd. Cm č. č. p. ČR ČSR elek. ha Již. Jv. Kamenice n. L. Kč Km KP M Mil. MK MPR MPZ MÚ Např. NKP NPÚ Odst. Poč. Popř. prof. r. Resp. s. Sev. sv. T. G. Masaryk Tis. Tj. Tzn. tzv. UPM ÚSKP V . Novák VPR VPZ zák.

– akademický – a podobně – a tak dále – centimetry – číslo – číslo popisné – Česká republika – Československá republika – elektrický – hektar – jižní – Jihovýchod – Kamenice nad Lipou – korun českých – kilometry – Kulturní památka – metry – miliony – Ministerstvo kultury – Městská památková rezervace – Městská památková zóna – Městský úřad – například – Národní kulturní památka – Národní památkový ústav – odstavec – počátkem – popřípadě – profesor – roku – respektive – strana – sever – severovýchod – Tomáš Garyk Masaryk – tisíc – to je – to znamená – takzvaně – Uměleckoprůmyslové museum Praha – Ústřední seznam kulturních památek – Vítězslav Novák – Vesnická památková rezervace – Vesnická památková zóna – zákon

80

Použitá literatura DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie: Vysočina. 1. vyd. Jitka Zykánová. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2009, 360 s. Encyklopedie.

ISBN

978-80-242-2580-7.

Dostupné

z:

http://www.soukup-

david.cz/encyklopedie/238-velka-turisticka-encyklopedie-vysocina.html PÁSKOVÁ, Martina a ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: Výkladový slovník. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. VÍTEK URBAN. Kam na víkend: Vysočina. 1. vyd. Eva Obůrková, Silvie Sanža. Brno: Computer Press, a. s., 2008, 124 s. Kam na víkend. ISBN 978-80-251-2053-8. Dostupné z: http://knihy.cpress.cz/vysocina.html

Použité internetové zdroje [1] Červená Řečice: oficiální stránky města. Obec Červená Řečice [online]. [cit. 201204-03]. Dostupné z: http://www.cervenarecice.info/ [2] Místopisný průvodce po České republice. Místopisný průvodce po České republice [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/ [3] Kamenice nad Lipou: oficiální web města. Město Kamenice nad Lipou [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.kamenicenl.cz/index.asp [4] Město

Pacov.

Město

Pacov

[online].

[cit.

2012-04-03].

Dostupné

z:

http://www.mestopacov.cz/mesto [5] JIŽNÍ ČECHY A ŠUMAVA: spolek pro popularizaci jižních Čech. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.org/cz/ [6] Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.upm.cz/ [7] Hračkobraní: „zámek plný hraček“ setkání všech, kdo si ještě nezapomněly hrát… Festival hračky z přírodního materiálu na zámku v Kamenici nad Lipou. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://hrackobrani.cz/ [8] Městské muzeum v Kamenici nad Lipou: muzeum pro všechny smysly. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.muzeumvsemismysly.cz/ [9] Atlas

Česka.

Atlas

Česka

[online].

[cit.

2012-04-14].

Dostupné

z:

http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/ 81

[10] Kraj Vysočina: Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. Kraj Vysočina [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/ [11] Informační server Pacov: Aktuality z Pacova a okolí. Informační server Pacov: Aktuality

z

Pacova

a

okolí

[online].

[cit.

2012-04-16].

Dostupné

z:

http://www.pacov.info/informace/statistiky-obyvatelstvo [12] Wikipedie: otevřená encyklopedie. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_%C4%8Cesku_podle_po%C 4%8Dtu_obyvatel [13] Města, obce a vesnice v ČR. Města, obce a vesnice v ČR [online]. [cit. 2012-0416]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Cervena-Recice-547778 [14] Česká

správa

zabezpečení [online].

sociálního [cit.

zabezpečení. Česká 2012-04-16].

správa

sociálního

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/vysocina/osszpelhrimov.htm [15] Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [16] Slámování: aneb přiďte si s námi zaslámovat. Slámování: aneb přiďte si s námi zaslámovat [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.slamovani.cz/ [17] Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina. Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/mestska-pamatkova-zona-pacov/d-1110395/p1=1117 [18] Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina. Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/mestska-pamatkova-zona-kamenice-nad-lipou/d-1101207/p1=1117 [19] Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina. Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/mestska-pamatkova-zona-cervena-recice/gs-7900 [20] Kraj Vysočina: portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. Kraj Vysočina: portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/ [21] Ministerstvo kultury. MINISTERSTVO KULTURY. Ministerstvo kultury [online].

[cit.

2012-04-21].

Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-

dedictvi/pamatkovy-fond/odbor-pamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ 82

[22] Národní památkový ústav. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.npu.cz/proodborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/historie-a-principy-pamatkove-pece/ [23] Lidová architektura Čech, Moravy a Slezka. Lidová architektura Čech, Moravy a

Slezka [online].

[cit.

2012-04-21].

Dostupné

z:

http://www.lidova-

architektura.cz/C-ochrana/chranene-stavby/narodni-kulturni-pamatky.htm [24] Národní památkový ústav. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakonymezinarodni-dokumenty/zakon-o-statni-pamatkove-peci/ [25] Národní památkový ústav. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné

z:

http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-

pece/pamatkovy-fond/pamatkove-chranena-uzemi/ [26] Wikipedia: otevřená encyklopedie. Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana [27] Lidová architektura Čech, Moravy a Slezka. Lidová architektura Čech, Moravy a

Slezka [online].

[cit.

2012-04-21].

Dostupné

z:

http://www.lidova-

architektura.cz/ochrana-pamatky/kraje/vesnicke-pamatkove-rezervace.htm [28] Lidová architektura Čech, Moravy a Slezka. Lidová architektura Čech, Moravy a

Slezka [online].

[cit.

2012-04-21].

Dostupné

z:

http://www.lidova-

architektura.cz/ochrana-pamatky/kraje/vesnicke-pamatkove-zony.htm [29] Lidová architektura Čech, Moravy a Slezka. Lidová architektura Čech, Moravy a

Slezka [online].

[cit.

2012-04-21].

Dostupné

z:

http://www.lidova-

architektura.cz/ochrana-pamatky/pamatky/kulturni-pamatky.htm [30] Stavocentrum: server o bydlení a stavebnictví. Stavocentrum: server o bydlení a stavebnictví

[online].

[cit.

Dostupné

2012-04-22].

z:

http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=635 [31] Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z:

http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacni-

programy/dotacni-programy-mk-18061/ [32] Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 [33] Lidová architektura Čech, Moravy a Slezka. Lidová architektura Čech, Moravy a

Slezka

[online].

[cit.

2012-04-22].

Dostupné

z:

http://www.lidova-

architektura.cz/prehled-seznam/encyklopedie/pamatkova-pece.htm#pamatky 83

[34] Národní památkový ústav. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné

z:

http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=Kr&HiZe=&VybUze mi=1&sNazSidOb=&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytO d=3.5.1958&PrirUbytDo=22.4.2012&KodKr=0 [35] Národní památkový ústav. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné

z:

http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-

pece/pamatkovy-fond/movite-pamatky/ [36] Vše co student potřebuje vědět: referáty, maturitní otázky, čtenářské deníky, ... Vše co student potřebuje vědět: referáty, maturitní otázky, čtenářské deníky, ... [online].

[cit.

2012-04-22].

Dostupné

z:

http://www.studentske.cz/2007/08/marketingov-vzkum.html [37] Marketing. VLADIMÍR MATULA. Marketing [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/marketingovy-vyzkum.php [38] Psychologie v teorii a praxi. Psychologie v teorii a praxi [online]. [cit. 2012-0422]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumnametoda

Ostatní použité materiály 1. MĚSTSKÉ MUZEUM ANTONÍNA SOVY. Pacovsko. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2011, 22 s. 2. KRAJ VYSOČINA. Region Pelhřimovsko. Krajský úřad kraje Vysočina, 2011, 29 s. 3. KRAJ VYSOČINA. Region Humpolecko a Pacovsko. Krajský úřad kraje Vysočina, 2011, 29 s. 4. MĚSTO PACOV. Zámek Pacov: regionální kulturní a společenské centrum. Pacov: Město Pacov, 2012, 6 s. 5. MĚSTO PACOV. Pacov: památky a zajímavosti: tipy na výlety: ubytování. Pacov: Město Pacov, 2012, 6 s.

84

Související materiály a internetové zdroje 1.

JOSEF DOBIÁŠ. Dějiny Pelhřimova: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. 2. vyd. Praha: Československé akademie věd, 1954. 929 s.

2.

VIA RUSTICA OBČANSKÉ SDRUŽENÍ. Památky a zajímavosti. Blueart s. r. o., 45 s.

3.

Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina. Kraj Vysočina: kultura a památky kraje Vysočina [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/mestske-pamatkove-rezervace-a-mestske-pamatkove-zony/ds300238/archiv=0&p1=1117

85

Seznam příloh Příloha 1

Dotazník pro obyvatele Městských památkových zón Pacov, Kamenice nad Lipou, Červená Řečice

Příloha 2

Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón

Příloha 3

Dotazník pro pracovníky Národního památkového ústavu (NPÚ) .

86

Dotazník pro obyvatele Městských památkových zón Pacov, Kamenice nad Lipou, Červená Řečice . Dobrý den, jmenuji se Zuzana Chobotská a jsem studentka Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Zpracovávám závěrečnou bakalářskou práci na téma: Městské památkové zóny Pacov, Kamenice nad Lipou, Červená Řečice a jejich regenerace. Součástí této práce je i dotazníkové šetření, zaměřené na zjištění postojů a názorů občanů na toto téma. Vaše odpovědi budou zpracovány v mojí Bakalářské práci. Veškeré informace, které získám, budou anonymní a nebudou použity k jiným účelům. Velice Vám děkuji za spolupráci. 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? a) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) b) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu c) jsem vlastníkem rekreačního objektu 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku d) 11 - 20 let b) 1 - 5 let e) 20 - 30 let c) 6 - 10 let f) nad 30 let 3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? a) vím o tom a zajímám se b) mám o tom povědomí c) dozvídám se o tom poprvé d) ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu ........................................................................................ 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu ........................................................................................ 6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? a) ano (v jaké souvislosti? ......................................................................................... ) b) ne 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit 8. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vás jako občana města přínosem? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit

9. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? a) nikdy jsem o něm neslyšel b) tuším, čeho by se mohl týkat c) jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.) d) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města 10. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? a) velmi často c) zřídka b) občas d) nikdy 11. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit 12. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? a) jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím b) jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě c) je tu bydlení jako v každém jiném městě d) klidně bych šel bydlet jinam e) nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam 13. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) a) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů b) zlepšit pořádek a vzhled c) vydat propagační tiskoviny o městě d) vybudovat další informační středisko e) zlepšit stav silnic a veřejných prostranství f) přispět občanům na opravy domů g) jiná opatření, která? .............................................................................................. 14. Údaje o Vás: Pohlaví: a) muž b) žena Věk: a) do 17 let d) 36-45 b) 18-25 e) 46-55 c) 26-35 f) 56 a víc Vzdělání: a) základní b) vyučen c) středoškolské d) vysokoškolské Kde pracujete: a) v tomto městě c) dojíždím za prací b) nepracuji Zaměstnání: a) zaměstnanec d) soukromý podnikatel b) student(ka) e) v domácnosti/mateřská dovolená c)v důchodu f) nezaměstnaný

Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města: ............................................................................................................. Jde o: a) Městskou památkovou rezervaci b) Městskou památkovou zónu 1. Jakou funkci v obci/městě zastáváte? a) starosta b) místostarosta c) tajemník d) jiná ........................................................................................................................ 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? a) do 1 roku b) 1 - 5 let c) 6 - 10 let d) 10 - 20 let e) 20-30 let f) nad 30 let 3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? a) bylo to v roce ......................................................................................................... b) nevím 4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně -plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? a) územní plán c) urbanistickou studii b) regulační plán d) jiný typ územně-plánovací dokumentace 5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán nebo plán rozvoje města? a) má plán z roku ...................................................................................................... b) je připravován c) uvažujeme o jeho zpracování 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR nebo (MPZ) ? a) má plán b) je připravován c) uvažujeme o jeho zpracování 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? a) ano a je velmi aktivní c) ne, ale uvažujeme o jejím zřízení b) ano, ale její práce je formální d) ne a ani nám nechybí 8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit 9. Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit

10. Máte představu, jaké výhody památková ochrana Vašemu městu přináší? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 11. Máte představu, jaké nevýhody památková ochrana Vašemu městu přináší? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Vaším pověřeným městským úřadem? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Památkovým úřadem? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? a) velmi často c) zřídka b) občas d) nikdy 16. Co by mělo vedení Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 17. Údaje o Vás: Pohlaví: a) muž b) žena Věk: a) do 17 let d)36-45 b) 18-25 e) 46-55 c) 26-35 f) 56 a více Vzdělání: a) základní/vyučen b) střední c) vysokoškolské

Dotazník pro pracovníky Národního památkového ústavu (NPÚ)

.

Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ........................................ 1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte? ................................................................................................................................... 2. Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 let

10 -20 let

nad 20 let

3. V kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě prohlášena MPR nebo MPZ ? (nebo nevím) ................................................................................................................................... 4. Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano

spíše ne

spíše ano

určitě ne

nedovedu posoudit 5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ...................................................................................................................................

9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano

spíše ne

spíše ano

určitě ne

nedovedu posoudit 12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... 14. Údaje o Vás: Pohlaví:

muž

žena

Věk:

do17let

18-25let

26-35let

36-45let

46-55let

nad 56let

Vzdělání

základní/vyučen střední vysokoškolské

Městské památkové zóny Kamenice nad Lipou, Pacov, Červená Řečice a cestovní ruch

Recommend Documents