MĚSTO SMIŘICE Pořizovatel: Městský úřad Smiřice, Palackého 106, Smiřice NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SEA PRO ÚZEMNÍ PLÁN SMIŘICE

MĚSTO SMIŘICE Pořizovatel: Městský úřad Smiřice, Palackého 106, 503 03 Smiřice

1

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území:

Část A :

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ve smyslu § 10 i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění (zákona č. 186/2006 Sb., zákona 183/2006 Sb. a jeho přílohy)

SEA PRO ÚZEMNÍ PLÁN

SMIŘICE

Zpracovatel: Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel / fax 376 584 636, e-mail: [email protected] oprávněná osoba ke zpracovávání dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí a ke zpracovávání posudků hodnotících vlivy stavby, činností a technologií na životní prostředí s číslem osvědčení 2893/326/OPVŽP/94. Rozhodnutím MŽP č.j. 35532/ENV/06 ze dne 29.5.2006 byla oprávněné osobě prodloužená autorizace podle § 19 cit. zákona do 2.6.2011. autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability podle ustanovení §4, zákona ČNR č. 360/1992 Sb., zapsán u České komory architektů pod čís. 02 267

Velhartice, 09/2010

Část A: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA pro Územní plán Smiřice

09/2010

Hlavní řešitel a garant zpracování: Ing. Pavel Musiol, Poradenské služby v oblasti ekologie včetně provádění studií a projektů, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel / fax 376 584 636, e-mail: [email protected] oprávněná osoba ke zpracovávání dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí (§ 5 odst. 3 a §6 odst. 1 a příloha č.3 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) a ke zpracovávání posudků hodnotících vlivy stavby, činností a technologií na životní prostředí (§ 9 zákona č. 244/1992 Sb.) s číslem osvědčení 2893/326/OPVŽP/94, (podle § 24 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí považuje se oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb. za držitele autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.) - MŽP č.j. 4532/OPVŽP/02 ze dne 18.9.2002. Rozhodnutím MŽP č.j. 35532/ENV/06 ze dne 29.5.2006 byla oprávněné osobě prodloužená autorizace podle § 19 cit. zákona do 2.6.2011. autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability podle ustanovení §4, zákona ČNR č. 360/1992 Sb., zapsán u České komory architektů pod čís. 02 267

Fotografie : Ing. Pavel Musiol Poznámka : Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace –na životní prostředí neprošla jazykovou úpravou. Autorská práva jsou vyhrazena ze zákona, jedná se o interní dokumentaci, kterou není možno, ani v dílčích částech, bez souhlasu zpracovatele a zadavatele publikovat a rozmnožovat, v případě citování je povinnost uvést tuto citaci podle příslušných právních předpisů. Titulní strana: - výřez mapy z www.mapy.cz

Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 2


09/2010

Obsah :

strana

Úvod

5

1. Zhodnocení vztahu Územního plánu Smiřice k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni 1.1 Obsah a cíle Územního plánu Smiřice 1.2 Zhodnocení vztahu ÚP Smiřice k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni

8 8 9

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn Územní plán Smiřice 2.1. Vymezení dotčeného území 2.2. Ovzduší 2.3. Voda 2.4. Geofaktory (geologie, geomorfologie, ložiska, eroze) 2.5. Půda 2.6. Fauna, flóra, ekosystémy, ÚSES 2.7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu 2.8. Ostatní složky životního prostředí (odpady, hluk, vibrace, záření) 2.9. Zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, krajina Pravděpodobný vývoj ŽP bez realizace koncepce Územního plánu Smiřice

10 10 11 17 21 25 28 36 39 42 47

3. Charakteristiky ŽP v území, které by mohly být uplatněním ÚP Smiřice významně ovlivněny

48

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚP významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

51

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů ÚP Smiřice, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných 5.1. Zhodnocení koncepce ÚP a jeho vliv na ŽP 5.2. Vlivy navrhovaných lokalit a jejich funkčního využití na složky ŽP 5.3. Tabulkové hodnocení jednotlivých funkčních ploch (fp) 5.4. Zhodnocení podmínek pro jednotlivé typy fp s rozdílným způsobem využití 5.5. Kumulace a charakter působení funkčního využití území na jednotlivé složky ŽP

52 52 54 71 121 122

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení 127 6.1. Varianty a postup vyhodnocování 127 6.2. Popis použitých metod 129 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpoklá daných závažných záporných vlivů na životní prostředí 7.1. Opatření zahrnutá v územním plánu 7.2. Navržená opatření ke snížení dočasných či krátkodobých negativních vlivů na ŽP 7.3. Navrhovaná opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci, eliminaci a případné kompenzaci dlouhodobých negativních vlivů na ŽP

134

8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚP a jejich zohlednění při výběru variant řešení

141

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚP Smiřice na životní prostředí

142

130 130 132

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

143

11. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska

145

12. Seznam použité literatury a podkladů

148


strana 3


09/2010

Seznam použitých zkratek: AV ČR BPEJ ČHMÚ ČOV EVL HPJ IPPC KÚKK KZP KNP LBC LBK MMR MŽP NATURA 2000

NEL NRBK OZPF OŽPaZ KÚKK PR PD PHO PO PUPFL RBK RL SEA SES TKO TTP TZL ÚAP ÚP

Akademie věd České republiky bonitovaná půdně-ekologická jednotka český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod evropsky významná lokalita v soustavě NATURA 2000 hlavní půdní jednotka integrovaná prevence a omezování znečištění Integrated Pollution Prevention and Control Krajský úřad Královéhradeckého kraje koeficient zastavění pozemku koeficient nezpevněných ploch lokální biocentrum ÚSES lokální biokoridor ÚSES ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z roku 1992 a směrnice č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků z roku 1979 nepolární extrahovatelné látky nadregionální biokoridor ÚSES ochrana zemědělského půdního fondu ( ve spojení s třídou ochrany ZPF) Odbor životního prostředí a zemědělství KÚKK průzkumy a rozbory projektová dokumentace (obecně) pásmo hygienické ochrany ptačí oblast v soustavě NATURA 2000 pozemek určený k plnění funkcí lesa regionální biokoridor ÚSES ropné látky posuzování vlivů koncepcí na ŽP (Strategic Environmental Assessment) stupeň ekologické stability tuhý komunální odpad trvalý travní porost tuhé znečišťující látky územně analytické podklady Územní plán Smiřice

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚP VÚC ÚS ÚSES ÚTP NR a R ÚSES ÚV VKP VOC VTL ZOPK ZPF ZPVŽP ZÚ ŽP ZRA

územní plán velkého územního celku územní studie územní systém ekologické stability územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR úpravna vody významný krajinný prvek těkavé anorganické látky vysokotlaké vedení plynu zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů zemědělský půdní fond zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů zastavěné území životní prostředí zdravotně rekreační aktivity

Pozn. zkratky jsou dále uvedené přímo v textu (v závorce)


strana 4


09/2010

Úvod Vypracování části A „Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA (dále jen“vyhodnocení“) pro Územní plán Smiřice ve smyslu ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů je součástí dokumentace „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“, která byla současně s návrhem řešení Územního plánu Smiřice zadána Městem Smiřice (pořizovatelem je Městský úřad Smiřice ve spolupráci s Magistrátem města Hradec Králové – Ing. arch. Jana Marečková) Ing. arch. Karlu Novotnému, když část A musí zpracovat oprávněná osoba podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. Krajský úřad Královéhradeckého kraje pod č.j. 18362/UP/2009/Tov ze dne 26. října 2009 vydal ve svém koordinovaném stanovisku následující jednotlivá stanoviska, sdělení a vyjádření k návrhu zadání Územního plánu Smiřice, které bylo zaevidováno na Městském úřadu Smiřice pod č.j. 4446 dne 29. 10. 2009, ve kterém mj. uvádí, že územní plán Smiřice není nutno posuzovat z hlediska vlivu na životní prostředí. Na základě konzultace s ústředním orgánem státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí a jeho doporučení vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje pod č.j. 21885/ZP/2009-Šu ze dne 1. prosince 2009 změnu svého původního koordinovaného stanoviska a to v části IV. Posuzování vlivů na životní prostředí tak, že územní plán Smiřice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství obdržel dne 29. 4. 2010 žádost Městského úřadu Smiřice, odboru výstavby, o vydání stanoviska k návrhu upraveného zadání územního plánu Smiřice (nebylo převzato z původního ÚPSÚ Smiřice – Černožice – Holohlavy trasování přeložky silnice III/3089), návrh zadání však i nadále předkládá k řešení plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu. Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako příslušný orgán podle § 22 zákona č. 100/2001 Sb. vydal pod č.j. 8094/ZP/2010-Šu dne 5. 5. 2010 stanovisko, že územní plán Smiřice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. 1. Odbor životního prostředí a zemědělství I. Ochrana zemědělského půdního fondu (Ing. Kateřina Beranová) Předložený návrh zadání územního plánu Smiřice se ochranou ZPF blíže nezabývá, pouze upozorňuje, že při návrhu části záměrů dojde k nutnosti odnímat zemědělskou půdu v nejvyšších třídách ochrany. V návaznosti na výše uvedené uplatňuje krajský úřad jako příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle ustanovení § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů do dalšího stupně řešení územního plánu Smiřice následující požadavky: • při návrhu zastavitelných ploch a jejich plošné výměry zabezpečující nutný rozvoj obce musí být v souladu s ustanoveními § 4 a § 5 zákona č. 334/1992 Sb. maximálně zohledňována ochrana zemědělské půdy. Je nezbytné pro nezemědělské účely přednostně využívat nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území, nezastavěné plochy stavebních pozemků mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení, • v případech nezbytného odnětí je nutné co nejméně narušovat organizaci a obhospodařování zemědělského půdního fondu a pro záměry odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu, • při případném záboru zemědělské půdy v nejvyšších třídách ochrany je podle zákona č. 334/1992 Sb. nutné provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a to zpravidla ve srovnání s jiným řešením. Je nezbytné navrhnout a zdůvodnit, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. Krajský úřad dále upozorňuje, že v návrhu územního plánu Smiřice je nutné vyhodnotit a zdůvodnit jak zastavitelné plochy nově navrhované, tak i plochy přebírané (nerealizované lokality) ze stávající platné územně plánovací dokumentace včetně změn. Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 5


09/2010

Krajský úřad jako příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle ustanovení § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů souhlasí s předloženým návrhem zadání územního plánu Smiřice, ale vzhledem k tomu, že zadání neobsahuje žádné konkrétní údaje o požadovaných záborech zemědělské půdy, označí plochy – pozemky, na kterých lze z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu uvažovat s rozvojem, až v navazujícím stanovisku k dalšímu stupni územního plánu. II. Lesní hospodářství (Ing. Kateřina Marková) Z návrhu zadání územního plánu Smiřice nevyplývá, zda bude požadován zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa pro rekreační a sportovní stavby, kde krajský úřad uplatňuje stanovisko podle ustanovení § 48a odst. 2a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad se vyjádří, pokud v další fázi územně plánovací dokumentace bude tento požadavek záboru navržen. III. Ochrana přírody (Mgr. Lenka Peterková) Krajský úřad jako věcně i místně příslušný orgán ochrany přírody dle ustanovení § 77a odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (ZOPK), nemá námitek k návrhu zadání, neboť nebude dotčen regionální systém ekologické stability (regionální biokoridor RK 1264), současně nebudou dotčena zvláště chráněná území (přírodní památky a přírodní rezervace) ve smyslu citovaného zákona (ZOPK). Krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody dle ustanovení § 77a odst. 3 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, po posouzení výše uvedeného návrhu zadání ÚP Smiřice vydává v souladu s ust. § 45i odst. 1 ZOPK toto stanovisko: • návrh zadání územního plánu Smiřice nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazený do evropského seznam) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu ZOPK, neboť se v daném území nevyskytují. IV. Posuzování vlivů na životní prostředí (Ing. Dušan Šustr). Krajský úřad, jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (ZPVŽP) provedl opakovaně úpravu svého stanoviska (viz výše) a jeho konečné stanovisko podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů vydané pod č.j. 8094/ZP/2010-Šu z 5. 5. 2010 je následující: územní plán Smiřice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona o posuzování vlivů. Po důkladném prostudování předloženého zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí a to převážně z těchto důvodů: • územní plán Smiřice může závažně ovlivnit životní prostředí, • územní plán Smiřice je koncepcí, která stanoví rámec pro budoucí povolování záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů, • uvedenou koncepci nelze dostatečně posoudit ve fázi předloženého návrhu zadání územního plánu Smiřice (na základě kritérií stanovených přílohou č. 8 zákona o posuzování vlivů). Odůvodnění: na základě obsahu zadání, kritérií uvedených v příloze č. 8 ZPVŽP a vyjádření věcně příslušných oddělení odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu provedl úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, posouzení možných vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí a požaduje podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů zpracování vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracovává osoba k tomu oprávněná v souladu s ustanovením § 19 zákona o posuzování vlivů. Předmětem vyhodnocení budou především plochy výroby a skladování – lehký průmysl. Jednotlivé lokality se nacházejí především v centrální části řešeného území a de facto navazují na stávající „průmyslovou zónu“ města Smiřice. Výměra navrhovaných ploch pro výrobu a skladování přesahuje 10 ha. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže, změn v uspořádání


strana 6


09/2010

krajiny, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší a narušení faktorů pohody bydlení vůči stávající i plánované výstavbě. Ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitou souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit. V. Technická ochrana životního prostředí (Ing. Eva Jarošová) Krajský úřad, jako příslušný orgán ochrany ovzduší dle § 48 odst. 1 písm. w zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, po posouzení předložené dokumentace souhlasí s návrhem zadání územního plánu Smiřice. V případě, že v další fázi územně plánovací dokumentace bude nově navrženo umístění zdrojů znečišťování ovzduší, budou v souladu s výše citovaným ustanovením uplatněny podmínky ochrany ovzduší podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně ovzduší. 2. Odbor dopravy a silničního hospodářství (Ing. Jana Matějková) Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství jako příslušný správní úřad k uplatnění stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. třídy podle ust. § 40 odst. 3, písm. f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, souhlasí s návrhem zadání územního plánu Smiřice.

Lokální hygrický biokoridor na Mlýnském náhonu


strana 7


09/2010

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU SMIŘICE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1. Obsah a cíle Územního plánu Smiřice Město Smiřice má pro své území platný územní plán schválený dne 17.3.1994 a to Územní plán sídelního útvaru (ÚPSÚ) Smiřice - Černožice - Holohlavy, Změnu č.1 tohoto územního plánu schválenou dne 29.6.1998, Změnu č.4 schválenou dne 16.2.2006 a Územní plán (ÚP) Rodov schválený dne 11.12.2003. Uvedená územně plánovací dokumentace řešila společně tři správní celky (město Smiřice, obec Holohlavy, obec Černožice), přičemž nebylo řešeno celé jejich správní území (k.ú. Rodov řešeno dodatečně samostatným územním plánem). Pro současné požadavky rozvoje města není výše uvedená platná územně plánovací dokumentace dostačující a vzhledem k tomu, že v roce 2007 došlo ke změně legislativy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, rozhodlo zastupitelstvo města o pořízení nového územního plánu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy. Obsahem a současně i cílem Územního plánu Smiřice je vytvořit územní podmínky pro požadované a schválené záměry ve městě Smiřice, udržitelný rozvoj území včetně prostorového uspořádání území, ochrany a rozvoje jeho hodnot. Koncepce návrhu územního plánu sleduje a řeší požadavky vyplývající z územně anaytických podkladů (ÚAP pro obec s rozšířenou působností – ORP Hradec Králové a ze zpracovaných průzkumů a rozborů v rozsahu ÚAP, autor Ing.arch.K.Novotný, které byly vypracovány souběžně s pořizovanými ÚAP ORP Hradec Králové). Návrh ÚP Smiřice respektuje rozbor trvale udržitelného rozvoje území na k.ú.Smiřice a k.ú. Rodov dle těchto dokumentů a Zadání nového územního plánu města Smiřice, mj.: • vize: - město s kvalitním životním prostředím - město s dostatkem ploch pro rozvoj vyhledávaná pro trvalé bydlení - město s dostatečným vybavením veřejnou infrastrukturou i komerční vybaveností • příznivé podmínky sídla z hlediska životního prostředí za předpokladu, že: - nedojde k výraznému zhoršení klimatických podmínek pro život v globálním měřítku - nedojde ke zvýšení frekvence průjezdné dopravy městem v souvislosti s realizací dálnice D 11 - nedojde k úpadku průmyslové a zemědělské výroby • příznivé podmínky sídla z hlediska hospodářského rozvoje za předpokladu, že: - nebude docházet ke zhoršování ekonomických podmínek venkova - nebude docházet zhoršování dopravní dostupnosti - nebude docházet k rušení dopravních spojů - nebudou zhoršovány podmínky pro poskytování zdravotní a sociální péče - dojde ke zlepšení struktury občanské vybavenosti - nebude se měnit struktura pracovních příležitostí v neprospěch venkova • příznivé podmínky sídla z hlediska z hlediska soudržnosti společenství obyvatel za předpokladu, že: - obyvatelům města i venkova bude zbývat volný čas na společenský život - budou mít prostředky na provozování svých zájmů a koníčků • problémy k řešení - navrhnout rozvoj města tak, aby nebyl v kolizi s aktivním záplavovým územím - navrhnout dostatek ploch pro bydlení, veřejnou i komerční občanskou vybavenost - do řešení ÚP zapracovat aktuální trasu dálnice D 11 - prověřit, zda trvá požadavek na řešení severního obchvatu centra města silnicí III/3089 - upřesnit řešení ploch ÚSES regionálního a lokálního významu


strana 8


09/2010

1.2 Zhodnocení vztahu ÚP Smiřice k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Zpracovaný návrh územního plánu Smiřice je vymezen administrativním územím celého města, t. k.ú. Smiřice a k.ú. Rodov, kde jsou uplatňovány všeobecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro blíže nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, mj. respektuje Státní politiku životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategii udržitelného rozvoje ČR atd. včetně platných právních předpisů. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. V oblasti udržitelného rozvoje území respektuje Politiku územního rozvoje ČR schválenou vládou ČR usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009 a požadavky pro územní plánování ve správním obvodu města Hradec Králové, jako obce s rozšířenou působností. Respektuje rovněž dosud platnou nadřazenou ÚPD – Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Hradecko –pardubická sídelní regionální aglomerace, schválená usnesením vlády ČR č. 151 ze dne 18.5.1988, včetně jeho dvou změn a doplňků, kterou by měly po schválení nahradit v současnosti projednané Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Veřejně prospěšné stavby ani jiné koncepční záměry stabilizované v nadřazené ÚPD nebudou řešením návrhu ÚP Smiřice dotčeny. Rovněž Program rozvoje Královéhradeckého kraje (2006) a projednané ZÚR kraje jsou vzájemně kompatibilní. Návrh územního plánu Smiřice rovněž koresponduje a respektuje územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady navazujících okolních obcí a je v souladu s dokumenty strategického plánování – „Mikroregion Smiřicko“ – strategický plán trvale udržitelného rozvoje mikroregionu. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (2006 - 2015) stanovuje vzájemnou provázanost a vyváženost ekonomického, sociálního a environmentálního vývoje, když základní preambulí tohoto dokumentu je „ usilovat o soulad všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot na území kraje“. Mezi strategické cíle pak patří zvyšování kvality řivotního prostředí a respektování zásad trvale udržitelného rozvoje, což jsou mj. i úkoly pro územní plánování. Z toho vyplývá, že většina navrhovaných opatření má mít příznivé důsledky na životní prostředí a zdraví a případné nepříznivé vlivy, které lze předpokládat, budou podchyceny a účinně eliminovány nebo minimalizovány. Navrhovaná opatření by měla být pro výrazné zlepšování stávajícího stavu ŽP, zejména opatření pro ochranu zlepšení kvality vod a vodního režimu (snížení povodňového rizika), pro revitalizaci krajiny (funkčnost prvků), opatření na ochranu a zlepšení kvality ovzduší (mj. snížení prašnosti) atd. Všechny posuzované lokality, resp. možné záměry – využití funkčních ploch byly konfrontovány s požadavky vyplývající ze Státní politiky životního prostředí a zpracovaných koncepcí na krajské úrovní a lze konstatovat, že všechny lokality návrhu ÚP Smiřice byly ve shodě s těmito dokumenty posuzovány při respektování příslušných právních předpisů vztahujících se k jednotlivým složkám životního prostředí.


strana 9


09/2010

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDNÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚP SMIŘICE 2.1. Vymezení dotčeného území Základní informace o městě Smiřice: Status: Typ města: ZUJ (kód obce): NUTS5: LAU 1 (NUTS 4): NUTS3: NUTS2: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec s rozšířenou působností: Katastrální plocha (ha): Počet bydlících obyvatel k 1.1.2008: Nadmořská výška (m n.m.): Zeměpisné souřadnice (WGS-84): První písemná zpráva (rok): Počet katastrů: Počet územně technických jednotek: Počet částí obce: PSČ:

Město Pověřený obecní úřad 570877 CZ0521570877 CZ0521 – Hradec Králové CZ052 - Královéhradecký kraj CZ05 - Severovýchod Smiřice Hradec Králové 1 066 3 067 240 15°51' 54'' E , 50°17' 59'' N 1 380 2 2 3 50303 (zdroj: www.risy.cz)

Širší okolí administrativního území města Smiřice (zdroj: www.mapy.cz)


strana 10


09/2010

2.2. Ovzduší 2.2.1. Klimatická charakteristika Území je klimaticky zařazeno podle klimatické regionalizace (QUITT E., 1971) a dle upravené Quittovy klasifikace (Atlas podnebí Česka – Praha 2007) do jednoho klimatického rajonu v mírně teplé oblasti MT 11 (MW 11*), která navazuje na teplou oblast T2 jižně od řešeného území. Charakteristika klimatického rajonu MT 11: MT 11: „dlouhé, teplé a suché léto s krátkým přechodným obdobím. Mírně teplé jaro a mírně teplý podzim, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky“.

Klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 11 (MW 11*) MT 11 (MW 11*)

Počet letních dnů

40 – 50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

140 – 160

Počet mrazových dnů

110 – 130

Počet ledových dnů

30 - 40

Průměrná teplota v lednu

-2 - -3

Průměrná teplota v červenci

17 – 18

Průměrná teplota v dubnu

7-8

Průměrná teplota v říjnu

7-8

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 – 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 250

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

50 - 60 120 - 150 50 - 60

(pozn. teplota ve C ° a srážky v mm) *dle upravené Quittovy klasifikace – Atlas podnebí Česka - Praha 2007


strana 11


09/2010

MT 11

T2

Klimatické oblasti (zdroj http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?)

Průměrná teplota vzduchu (°C) za období 1901 – 1950 [t = ¼ (t 7 +t14 + 2t21 )] (vztaženo na stanice Pouchov 244 m n.m. a Jaroměř 260 m n.m.m. dle údajů ČHMÚ Praha 1961) měsíc

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

IV- IX

rok

Pouchov

-2,4

-1,3

2,9

7,7

13,2

16,2

17,9

17,1

13,2

8,0

3,3

-0,4

14,2

8,0

Jaroměř

-3,0

-1,6

2,6

7,2

12,8

15,8

17,7

16,8

13,2

7,6

2,8

-1,0

13,9

7,6

lokalita

• •

stanice Pouchov leží vzdušnou čárou cca 7 km jižně od středu města Smiřice stanice Jaroměř leží vzdušnou čárou cca 7 km severovýchodně od středu města Smiřice

Průměrný úhrn srážek (mm) za období 1901 - 1950 (vztaženo na stanice Holohlavy 249 m n.m., Jaroměř 260 m n.m., Rodov,Zderaz 250 m n.m. dle údajů ČHMÚ Praha 1961) měsíc lokalita Holohlavy Jaroměř Rodov,Zderaz

• • •

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

43 52 40

37 42 34

35 38 33

45 48 42

52 52 53

64 74 64

76 80 74

69 78 68

48 53 47

47 50 46

44 55 41

45 52 43

IV - IX 354 385 348

X - III 251 289 237

rok 605 674 585

stanice Holohlavy leží vzdušnou čárou cca 1 km severozápadně od středu města Smiřice stanice Jaroměř leží vzdušnou čárou cca 7 km severovýchodně od středu města Smiřice stanice Rodov, Zderaz leží vzdušnou čárou cca 1,5 km jihozápadně od středu města Smiřice


strana 12


09/2010

Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Hradec Králové - Pouchov platná ve výšce 10 m nad zemí v % použitá při výpočtu znečištění ovzduší pro Královéhradecký kraj (převzato z přílohy J Znečištění ovzduší v Královéhradeckém kraji (Rozptylová studie současného stavu k roku 2001 a výhled k roku 2010) směry větru

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

procenta (%)

8,65

11,11

6,91

12,60

8,72

9,03

19,77

16,75

6,46

S 20 15

SZ

SV

10 5 Z

0

V

JZ

Četnost [%]

JV

J

Klimatická charakteristika vegetačního stupně: (území se nachází v přechodné a nereprezentativní zóně a je typické přechodem 2.bukovo-dubového vegetačního stupně do 3. dubovo-bukového vegetačního stupně) Veget. stupeň

Suma teplot > 8°C

2

3

Průměrná roční teplota v°C

Průměr. srážky v mm

Potenciální výpar v mm

roční

lednová

červencová

nadnormál

podnormál

2920 ±110

8,8 ±0,58

- 2,1 - 10,8

18,7 27,1

500 680 910

410 560 720

720

2660 ±110

7,9 ±0,61

- 2,6 - 11,2

17,6 26,2

540 720 970

440 590 770

690

Délka veget. doby ve dnech

Bioklimatická pohoda

les

TTP

191

85 - 115

68 - 83

182

115 - 125

83 - 102

Vysvětlivky: • lednové a červencové teploty vzduchu: horní údaj průměr, spodní pro 10% pravděpodobnost překročení, • roční srážkové úhrny: horní údaj pro 90%, spodní pro 10% pravděpodobnost překročení, střední průměr, • délka vegetační doby: dny s teplotou 8°C a více, • bioklimatická pohoda: dny s efek. teplotou vzduchu 31,1 až 43,6°C ve 14,00 hod., • TTP=trvalý travní porost,

2.2.2. Kvalita ovzduší Město Smiřice a navazující území nemá významné průmyslové zdroje ovlivňující kvalitu ovzduší, za významný zdroj je možné považovat silnici I. třídy (REZZO 4 –mobilní zdroje znečišťování – liniový zdroj hromadně sledovaný). Podle návrhu aktualizace Integrovaného krajského programu snižování emisí a návrhu aktualizace Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (PSE a PZKO KHK) 2. etapa (Ekotoxa Opava s.r.o.) jsou zařazeny do REZZO 1 (kategorie velký stacionární zdroj znečišťování ovzduší (bodový zdroj – jednotlivě sledovaný) v TOP 10 – emise organických látek BRUKOV s.r.o. Smiřice, -emise amoniaku Mach drůbež a.s. – drůbeží haly Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 13


09/2010

Smiřice. Z posouzení dostupných informací lze konstatovat, že doporučovaný emisní strop pro emise oxidu siřičitého bude v kraji dodržen, nejvýznamnějším zdrojem emisí oxidu dusíku jsou mobilní zdroje zařazené do REZZO 4 (zejména doprava) a následuje vytápění domů a bytů (REZZO 3). Rozhodujícími zdroji emisí amoniaku jsou chovy hospodářských zvířat, vzhledem k požadavku na omezení emisí amoniaku (správná zemědělská praxe – včetně tzv. welfare – moderní způsoby chovu zvířat) a skutečnosti, že amoniak je lehčí než vzduch lze očekávat, že v řešeném území budou dodrženy hodnoty emisního stropu pro amoniak.

zdroj www.chmu.cz

Srovnání s ročním imisním limitem PM10 pro ochranu zdraví lidí na vybraných stanicích v Královéhradeckém kraji v letech 1995-2004 - 2. etapa 1.1.2010 (zdroj: PSE a PZKO KHK- 2. etapa - Ekotoxa Opava s.r.o.)


strana 14


09/2010

zdroj www.chmu.cz

zdroj: Ekotoxa Opava s.r.o


strana 15


09/2010

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006 je území spadající pod stavební úřad Městského úřadu Smiřice v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – PM10 na 100% území a překročeny hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na 4,3 % území.


strana 16


09/2010

2.3. Voda 2.3.1. Hydrologická charakteristika Řešené území náleží do povodí 1. řádu Labe, do oblasti ID 5100 povodí Horního a středního Labe, povodí 3. řádu Labe od Metuje po Orlici s jednotlivými dílčími povodími 4. řádu: Posuzovaného území podél Labe náleží do povodí Labe (č.h.p. 1-01-04-003/0, 1-01-04-006/0, 1-0104-008/0 a 1-01-04-012/0), pravobřežní část náleží do dílčího povodí Trotiny (č.h.p.1-01-04-025/0 a 1-01-04-027/0), Rodovského potoka (č.h.p.1-01-04-026/0), Mlýnského náhonu (č.h.p.1-01-04-011/0 a 1-01-04-009/0), okrajem do povodí Jordánu (č.h.p.1-01-04-010/0), levobřežní část Labe náleží okrajem do povodí Malostranského potoka (č.h.p.1-01-04-007/0) a Smržovského potoka (č.h.p.101-04-005/0).

1-08-04-046/0

1-08-04-045/0

1-08-04-047/0

Výřez z vodohospodářské mapy (zdroj http://heis.vuv.cz )

V řešeném území je několik vodních ploch, ať již rybníčků nebo „písníků“ po těžbě štěrkopísků. Severovýchodní okraj k.ú. Smiřice směrem ke k.ú. Vlkov u Jaroměře se dotýká okraje CHOPAV Východočeská křída.


strana 17


09/2010

Záplavové území Q100- Povodí Labe (zdroj: www.kr-kralovehradecky.cz)

Na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů jsou zranitelné oblasti územně vymezeny katastrálními územími. Dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů (219/2007 Sb. a 108/2008 Sb.) a Seznamu stanovených zranitelných oblastí – Příloha č. 1 k NV 103/2003 Sb. jsou mezi vymezenými i katastrální území Smiřice (kód k.ú. 751081), k.ú. Rodov není mezi vyjmenovanými. Záplavového území dle Povodí Labe pro hladinu Q100 je inundace Labe, které je znázorněna ve výřezu mapy záplavového území.

2.3.2. Hydrogeologické poměry Z hlediska hydrogeologického řešené území náleží v oblasti povodí horního a středního Labe v rajonu základní vrstvy do hydrogeologického rajonu 4250 Hořicko-miletínská křída, ve skupině rajonů Východočeská křída v geologické jednotce sedimenty svrchní křídy. 1. vrstevní kolektor je v křídovém souvrství perucko-korycanském, ve stratigrafické jednotce cenoman, mocnost souvisého zvodnění je 15 až 50 m, s hladinou napjatou, v typu propustnosti průlino-puklinovém, transmisivita je střední 1.10-4 - 1.10-3 m2.s-1, s mineralizací <0,3 g/l, v chemickém typu Ca-Mg-HCO3. V rajonu svrchní vrstvy náleží do 1121 Kvartéru Labe po Hradec Králové ve skupině rajonů Kvartérní sedimenty Labe a jeho přítoků v geologické jednotce kvartérní a propojené kvartérní a neogenní sedimenty. Svrchní kolektor, štěrkopísek, fluviální typ kvartérního sedimentu. mocnost souvislého zvodnění 5 až 15 m, hladina volná, v typu průlinové propustnosti, transmisivita vysoká >1.10-3 m2.s-1, s mineralizací 0,3 – 1 g/l, v chemickém typu Ca-Mg-HCO3–SO4. Podle typu hydrogeologických kolektorů (v mapě červená čísla) a jejich kvantitativní charakteristiky se jedná o kolektory se základní kvantitativní charakteristikou zvodněného kolektoru – transmisivita –je vyjádřena barvou vyplývající z odhadnuté (podle indexu transmisivity) nebo zjištěné průměrné hodnoty koeficientu transmisivity T (m2.s-1). stratigrafická příslušnost kolektoru je na mapě vyjádřená zjednodušenými indexy, které označují převládající typy hornin.


strana 18


09/2010

15 8 15 9a

4a

4b

15

2b

Výřez z hydrogeologické mapy 1:50 000 (podklad http://nts5.cgu.cz/website/hydro_rajony)

Průlinový kolektor fluviálních štěrků a písků holocénu a pleistocénu nejnižších teras (würm) a teras komunikujících s Labem (riss) (2b) – Lochenice až Jaroměř s průměrnou hodnotou koeficientu transmisivity T 1,4.10-3 – 6,6.10-4 2 -1 m .s , s = 0,46 s nízkou variabilitou transmisivity, (4a) – západně od Labe: T 4,2.10-5 – 3,3.10-3 m2.s-1, s nelze určit, (4b) – údolní nivy Bystřice a Trotiny: T 4,2.10-5 – 3,3.10-3 m2.s-1, s nelze určit. Průlinovo-puklinový kolektor – pískovce až slepence s polohami jílovců perucko-korycanského souvrství (8) - na většině území (severně jílovické poruchy a západně od Labe): T 2.10-4 – 7,4.10-4 m2.s-1, s nelze určit, (9a) – na výchozech: T 2,3.10-5 – 2,2.10-4 m2.s-1, s nelze určit. Regionální izolátor, v němž jako kolektor působí je přípovrchová zóna rozvolnění hornin (15) – jizerské souvrství Kj: T 2,5.10-5 – 3,5.10-4 m2.s-1, sy = 0,58. Superpozice zvodněných kolektorů a izolátorů:

Regionální izolátor jizerského souvrství (Kj) v nadloží: a) bazálního křídového kolektoru (Kpk), b) kolektoru bělohorského souvrství (kb) tam, kde je bělohorské souvrství hydrogeologicky významnější než perusko-korycanské


strana 19


09/2010

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Město Smiřice je v současné době zásobováno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je součástí Vodárenské soustavy Východních Čech (VSVČ). Město je zásobováno pitnou vodou ze dvou věžových vodojemů do nichž je prostřednictvím čerpací stanice čerpána voda ze zemního vodojemu, který je napájen přívodem DN 200. Sídla Rodov a Trotina jsou také napojené na vodovod v rámci OSVČ. Rozvodná síť vodovodního řadu včetně zdrojů a akumulačních zařízení je poměrně nová s vyhovující technologií, v návrhovém období Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace (PRVK) se předpokládá pouze případné doplnění rozvodů pro připojení nových objektů (pro rok 2015 se uvažuje o připojení dalších cca 150 obyvatel). V návrhovém období budou na stávající vodovodní systém napojovány podle potřeby nově zastavované lokality prodloužením stávajících řadů, pro stávající vodovodní systém se dále předpokládá pravidelná revize a běžná údržba. V případě havárie či nutného nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou by mělo být obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z cisteren a balenou vodou. U objektů s vlastní studnou bude tato voda využívána pouze jako užitková. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

KANALIZACE Město Smiřice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je v dobrém technickém stavu a je na ni napojeno většina trvale bydlících obyvatel města. Na tuto kanalizační soustavu je rovněž napojena kanalizace obcí Holohlavy a Černožice. Kmenovým sběračem DN 1100 jsou odpadní vody odváděny na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV), která leží na pravém břehu řeky Labe na jižním okraji města. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s projektovanou kapacitou 3 100 EO, OD = 866 m³/den a s produkcí 186 kg BSK5/den. Odpadní vody z Rodova jsou gravitačně svedeny kanalizačním řadem na čerpací stanice na jižním okraji sídla a odtud výtlačným řadem po východním okraji k silnici III/3089 a dále do Smiřic, kde je tento subsystém zaústěn do kanalizačního řadu města a dále vlastním systémem do centrální ČOV. V sídle Trotina jsou odpadní vody řešeny individuálně. Předpokládá se, že budou odkanalizovány i zbývající okrajové části města, po roce 2015 lze uvažovat s případným rozšířením kapacity ČOV, v současnosti a v nejbližším období je stávající kapacita postačující. V souladu se zásadami snižování povodňových rizik a zlepšování retence území se předpokládá, že dešťové vody (srážkové) vody ze střech a zpevněných ploch nebudou soustřeďovány a vypouštěny přímo do recipientu, ale budou buď vsakovány na zelených nezpevněných plochách (na vlastním pozemku) nebo budou po předčištění (zachycení NEL – nepolární extrahovatelné látky - ze střech a zpevněných ploch) akumulovány v retenčních nádržích (rybníky, jezírka), které mohou sloužit i pro zavlažování veřejné zeleně (viz § 20 odst. 5 novely vyhl. č. 501/2006 Sb. vyhl. č. 269/2009 Sb.). Realizace záměrů na jednotlivých lokalitách by v žádném případě neměla vést ke zhoršení retence území, soustřeďování povrchového odtoku (stružky, příkopy, potrubí apod.), ke zvýšení nevyrovnanosti průtoků ve vodotečích, zvýšení povodňového rizika, k negativnímu ovlivnění celkové bilance vody v malých povodích nebo k negativnímu ovlivnění podzemních vod a to jak co do kvality,tak i kvantity.


strana 20


09/2010

2.4. Geofaktory (geologie, geomorfologie, ložiska, eroze) 2.4.1. Morfologické a geologické poměry Severozápadní, převážná část posuzovaného území Smiřicka, (zvláště k.ú. Rodov), náleží z hlediska geologického do soustavy Českého masivu, oblasti středočeské se soubory v podloží České křídové pánve. Česká křídová pánev náleží do mezozoika (druhohor) a patří k soustavě evropských epikontinentálních pánví vzájemně propojených po cenomanské mořské transgresi. Česká křídová pánev je největší dochovanou sedimentační pánví na našem území. Řešené území náleží do jizerského souvrství (v mapě červená 15) - střední a nejnižší svrchní turon, který je překryt kvartérními sedimenty.

15

5

11

4

4

9 15

8

4

10

6 9

6

1

15 mapy (zdroj http://nts5.cgu.cz) Výřez z geologické

Aluvium Labe a Trotiny tvoří holocenní fluviální sedimenty inundačních území, převážně písčitohlinité, lokálně písčitoštěrkovité (4), v něm ostrůvkovitě naváté písky svrchního pleistocénu (6) a holocénní antropogenní uloženiny (1). Vyšší říční terasu tvoří pleistocénní spraše a sprašové hlíny (8), okrajově i pleistocénní fluviální písčité štěrky nejnižší terasové akumulace – Würm (9). Mimo řešené území (sv. Václav) jsou pleistocénní fluviální písčité štěrky – mindel (11), směrem k Vlkovu pak pleistocénní fluviální písčité štěrky – riss (10). Okrajově zasahuje mezozoikum (druhohory) s křídovým jizerským souvrstvím – šedé vápnité jílovce, místy prachovité polohy, podřízení slínovce a jílovité vápence středního a svrchního turonu (15), na prameništi Rodovského potoka deluviofluviální, převážně písčitohlinité a hlinitokamenité sedimenty svrchního pleistocénu (5). Dle geomorfologického členění (CZUDEK A KOL. 1972) náleží dotčené území do: I Česká vysočina I6 Česká tabule I6C Východočeská tabule I6C-1 Východolabská tabule I6C-1B Chlumecká tabule I6C-1B-d Dobřenická tabule (plošina) Pardubická kotlina I6C-1C I6C-1C-a Královéhradecká kotlina

provincie subprovincie podsoustava - oblast (celek) (podcelek (okrsek) (podcelek) (okrsek)


strana 21


09/2010

(pozn. okrsek I6C-2A-b Novoměstská tabule v podcelku Úpsko-metujské tabule , v celku Orlické tabule je těsně mimo řešené území)

ve 2. dubovém až 3. dubo-bukovém vegetačním stupni, když údolní niva Labe je v 2. vegetačním stupni, vyšší terasy pak ve 3. vegetačním stupni.

I6C-1B-d

I6C-2A-b

I6C-1C-a

Výřez mapy geomorfologického členění (podklad www.geoportal.cenia.cz)

Charakteristika nejnižších geomorfologických jednotek - okrsků: I6C-1C-a Královéhradecká kotlina zaujímá podstatnou většinu posuzovaného území, je součástí severní části podcelku Pardubické kotliny ve Východolabské tabuli. Jedná se o erozní kotlinu v povodí Labe, nejdolejší Úpy, Metuje a Orlice na slínovcích, jílovcích a spongilitech spodního a středního turonu, s pleistocénními říčními štěrky a písky, eolickými písky a sprašemi, rovinný reliéf středopleistocénních a mladopleistocénních říčních teras a údolních niv Labe a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi, místy s pokryvy a přesypy navátých písků.Krajina nepatrně zalesněná dubovými a habrovými porosty ve 2. a 3. vegetačním stupni, v nivě ojediněle se zbytky lužního lesa. I6C-1B-d Dobřenická tabule (plošina) zasahuje jen do severozápadní části posuzovaného území, je součástí jižní části podcelku Chlumecké tabule ve Východolabské tabuli. Jedná se o plochou pahorkatinu na rozvodí Labe (na jihu) a Cidliny s Bystřicí (na severu) na slínovcích a jílovcích svrchního turonu až koniaku, s pleistocénními říčními štěrky a písky. Slabě rozčleněný erozně akumulační reliéf staropleistocénních říčních teras Labe a Orlice. Krajina středně zalesněná dubovými, borovými a smrkovými porosty ve 2. a 3. vegetačním stupni.


strana 22


09/2010

Výřez mapy radonového indexu (http://www.geology.cz)

Dle mapy radonového indexu se řešené území nachází v kategorii přechodného radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvartérní sedimenty), okrajově (jihozápadní okraj k.ú. Rodov) je v kategorii nízkého rizika z geologického podloží (jizerské souvrství). Mapa má pravděpodobnostní charakter, měření radonového rizika podle radonové databáze ČGS zde není k dispozici.

Mapa se zákresem vrtné prozkoumanosti města Smiřice (zdroj http://www.geofond.cz/)


strana 23


09/2010

Na posuzovaném území města se podle informací z mapového serveru Geofondu nachází v k.ú. Smiřice podle Surovinového informačního subsystému ložisko (SurIS) dobývací prostor těžený Smiřice - ident. číslo 71167 – štěrkopísky těžené z vody (Holcim a.s. Prachovice) a chráněné ložiskové území číslo 704680000 Smiřice a okolí má relativně vysokou vrtnou prozkoumanost.

Dobývací prostor těžebny Smiřice - ident. číslo 71167 – štěrkopísky (Holcim a.s. Prachovice (zdroj www.cenia.cz

Chráněné ložiskové území číslo 704680000 Smiřice

Sesuvná území a území jiných geologických rizik (poddolovaná) nejsou na posuzovaném území evidována.


strana 24


09/2010

2.5. Půda Pedologické poměry Území se nachází v jedné geomorfologické soustavě (subprovincii), ve dvou geomorfologických okrscích Převážně se jedná o modální fluvizemě (FLm) v aluviu Labe případně o fluvické gleje (GLf) v aluviu Trotiny. Na zvýšené říční terase na pravém břehu Labe jsou to modální šedozemě (Sem), na k.ú. převažuje modální hnědozem (HNm), na levém břehu snad jen okrajem stenická luvizemě (LUr), ze severu okrajem vyluhovaná pelická kambizem (KAvp).

Výřez pedologické mapy s půdními typy podle TKSP (zdroj: www.cenia. cz)

Pro části území na ZPF je možné pak na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) vylišit dále uvedené hlavní půdní jednotky (HPJ). Konkrétní vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným kódem, kde první číslo vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu , druhé a třetí číslo v pořadí vyjadřuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce a čtvrté a páté místo konkretizuje agronomicky významné půdní vlastnosti (čtvrté číslo je kombinace sklonitosti ve stupních sklonu a expozice vůči světovým stranám, páté číslo je kombinace hloubky půdy a skeletovitosti). Charakteristika klimatických regionů v řešeném území Kód regionu 3

Symbol regionu

charakteristika regionu

suma teplot nad 10°C

prům.roční teplota C °

prům.roč.úhrn srážek v mm

pravděpodob.suchých veg. období

vláhová jistota

T3

teplý, mírně suchý

2500-2800

(7) 8 - 9

550-650 (700)

10 - 20

4-7


strana 25


09/2010

Základní charakteristika hlavních půdních jednotek (HPJ) v řešeném území 08

Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké

09

Černozemě illimerizované na spraši; středně těžké, s příznivým vodním režimem

10

Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabých oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem

13

Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 40 – 50 cm, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách

20

Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné

41

Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; st ředně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

56

Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké; s příznivými vláhovými poměry

57

Nivní půdy na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké; vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení

58

Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, při odvodnění příznivé

59

Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké; vláhové poměry nepříznivé, až po odvodnění příznivější

Pro odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu jsou podle Metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j.: OOLP/1067/96 jednotlivé BPEJ zařazeny do stupňů tříd ochrany zemědělské půdy s platností od 1.1.1997: Charakteristika tříd ochrany zemědělské půdy: 1. Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopností. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.


strana 26


09/2010

Třídy ochrany ZPF: klimatický region 3 BPEJ

třída ochrany ZPF

3.08.50

IV

3.09.00 3.09.10 3.10.00 3.10.10 3.13.00 3.13.10 3.20.11

I II I II III III IV

3.22.12

IV

3.41.77

V

3.56.00

I

3.57.00

II

3.58.00

II

3.59.00

III

3.64.01

IV

Pozn.: tučně označené BPEJ jsou v nejvyšších třídách ochrany zemědělské půdy Struktura funkčního využití území města Smiřice k 31.12.2009 (zdroj: http://vdb.czso.cz) Druhy pozemků Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady ha) Trvalé trávní porosty (ha)

Výměra (ha) 642 34 8 134

Druhy pozemků Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Celková výměra pozemků

Výměra (ha) 819 11 43 36 159 1 068

Ve vyhodnocovaném území se nenacházejí plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami cizorodých látek, rovněž na lesních půdách (PUPFL) se nepředpokládá toto zatížení.


strana 27


09/2010

Z map potenciálního ohrožení území (zdroj: www.geofond.cz) je zřejmé, že půdy v k.ú. Smiřice jsou náchylné jak z hlediska ohrožení větrnou, tak i vodní erozí, půdy v k.ú. Rodov patří mezi půdy ohrožené vodní erozí. Pro celé posuzované území by měla být důsledně dodržována zásada zvýšení retence a celkové zlepšení vodní bilance dílčích povodí.

2.6. Fauna, flóra, ekosystémy, ÚSES Řešené území je charakteristické velmi malým podílem lesních porostů (na celém posuzovaném území je pouze 11 ha lesa), kdy se jedná o izolované malé lesní části a vysokým podílem zemědělské půdy (76,7 % z celkové výměry) a její zornění (78,4 % ze zemědělské půdy) dle údajů Veřejné databáze ČSÚ.

Biogeografické členění Jedním ze základních podmínek pro ochranu přírody, tedy i druhové biologické rozmanitosti - diverzity (biodiverzity), je zajištění vhodného (odpovídajícího) prostředí pro existenci všech organismů a jejich společenstev, které jsou vázány na příslušný typ krajiny - obecně odpovídající prostředí dané mj. klimatem, vegetačním stupněm, geologickým podložím, troficitou (živností) a vodním režimem půdy. V dnešní době pak i vlivem člověka a jeho aktivitami. Řešené území náleží (CULEK M. A KOL., 1996) v soustavě individuálního biogeografického členění do: • biogeografické provincie: středoevropských listnatých lesů • biogeografické podprovincie: hercynské • biogeografických regionů (bioregionů): 1.8 Pardubický bioregion 1. 9 Cidlinský bioregion


strana 28


09/2010

Bioregiony: Jihovýchodní část posuzovaného území včetně vlastního města Smiřice, de facto téměř celé katastrální území Smiřic náleží do 1.8 Pardubického bioregionu, zbytek a celé k.ú. Rodov pak náleží do 1.9 Cidlinského bioregionu. Hranice bioregionů v posuzovaném území vůči sobě je zde nevýrazná a je dána gradientem vegetace a u 1.8 Pardubického bioregionu se jedná o přechodnou a nereprezentativní zónu (CULEK A KOL., 1996). 1.8 Pardubický bioregion zabírá nejnižší část východních Čech, tzv. Pardubickou kotlinu. Geologické podloží je tvořeno svrchnoturonskými slíny a slínovci, které jsou však téměř v celé ploše překryty kvartérními sedimenty – štěrkopísky a nivními hlínami. Rovinný reliéf je tvořen nivami a několik metrů nad ně vystupujícími pleistocénními terasami, uplatňují se zde drobné tvary – mrtvá ramena, hrany teras a na terasách i písečné přesypy. Reliéf má charakter roviny s výškovou členitostí do 30 m a patří tak k nejplošším v rámci ČR. Podnebí je v teplé klimatické oblasti T 2, ovšem u jejího okraje, takže podnebí má spíše přechodný ráz a je relativně vlhké. V labské nivě převládá typická fluvizem typu vega, která má nápadně červený odstín (tzv. labská červenka) daný splachy z podkrkonošského permu, na rozsáhlých štěrkopíscích se vyvinuly chudé (oligobazické) stenické kambizemě, na vátých píscích (přesypy) málo vyvinuté půdy typu kyselých rankerů. 1. 9 Cidlinský bioregion

3PB

3BE

3RE

2Nh

1.8 Pardubický bioregion

Výřez mapy se zákresem bioregionů a biochor (podklad http://www.nature.cz)

Biota tohoto bioregionu náleží do 2. bukovo-dubového a 3. dubovo-bukového vegetačního stupně Českého termofytika, do fytogeografického podokresu 15.b Hradecké Polabí (nižší terasy Labe). Celé území je v planárním vegetačním stupni (Skalický). Podle mapy potenciální vegetace (www.cenia.cz) je převládajícím typem potenciální vegetace v řešeném území střemchová jasanina Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae v aluviu řeky Labe, v západní části na říčních terasách pak černýšová dubohabřina Melampyro nemorosi-Carpinetum. Bioregion zabírá silně pozměněnou oblast labského luhu se zbytky větších lesních komplexů a s typickou ochuzenou faunou nižších poloh hercynského původu nebo širokého rozšíření, Labe a jeho větší přítoky náleží do cejnového pásma. Současný stav krajiny v řešeném území je výsledkem historického osídlení (stará sídelní oblast), k odlesnění došlo především na sušších místech, na zaplavovaném a bažinném území se zčásti zachovala přirozená lesní vegetace. Lesy zabírají jen malou část území, převažují borové lesy (předeIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 29


09/2010

vším na píscích), méně smrkové monokultury, na vodou ovlivněných stanovištích jsou významné výsadby topolů. Na odlesněných částech převažují agrocenózy, louky jsou jen ve fragmentech, místy na bažinách vybudovány rybníky.

Výřez mapy fytogeografického členění (podklad: www.cenia.cz) 36 Biková a/nebo jedlová doubrava Luzulo albidae –Quercetum, Abieti-Quercetum 7 Černýšová dubohabřina

37 Bezkolencová doubrava Molinio arundinaceae Quercetum 1 Střemchová jasenina

33 Mochnová doubrava Potentillo alba-Quercetum

Výřez mapy potenciální vegetace, červeně v řešeném území, modře mino řešené území (podklad: www.cenia.cz)

Severozápadní část, zejména k.ú. Rodov náleží pak do 1. 9. Cidlinského bioregionu, , tvořeného částí Východolabské tabule (západní část – řešené území) a Orlickou tabulí (severovýchodní část). Geologické podloží tvoří slíny svrchního turonu až koniaku, tvrdé slínovce (inoceramové opuky), severozápadně od Hradce Králové se rozkládají rozsáhlé pokryvy spraší,, místy se vyskytují menší plochy kyselých terasových štěrkopísků až písků, často s pokryvem kyselých vátých písků na povrchu. Značný rozsah mají nivní sedimenty (povodňové hlíny). Reliéf maá charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 – 75 m. Typická výška území je 220 -300 m n.m. a jde o typický přeIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 30


09/2010

chod mezi 2. bukovo-dubovým a 3. dubovo-bukovým vegetačním stupněm, když v daném území, které bezprostředně navazuje na údolní nivu Labe, resp. Orlice se jedná převážně o 2. vegetační stupeň. Západní část náleží k teplé oblasti T2, severovýchodní je v mírně teplé oblasti MT 11. Území náleží k termofytiku, fytogeografickému celku Východního Polabí, fytogeografickému podokresu č. 15b Hradecké Polabí (nižší terasy Labe), od jihu, cca po Plačice do území zasahuje fytogeografický podokres č. 15c Pardubické Polabí (mimo řešené území), vegetační stupeň: kolinní až suprakolinní (SKALICKÝ). Potenciální vegetací jsou zde především dubohabřiny, zejména asociace hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) přecházející na vlhčích stanovištích do asociace lipových březin Tilio-Betuletum. Na troficky chudých stanovištích jsou to zejména acidofilní kručinkové doubravy (Genisto germanicae - Quercion), podél vodotečí jsou to luhy prezentované asociací střemchových jasenin (Pruno-Fraxinetum). Přirozenou náhradní vegetaci tvoří zejména blatouchové a bezkolencové vlhké louky představovaná svazem Calthion a Molinion. Bioregion je historicky silně zkulturněnou krajinou s ochuzenou faunou nižších poloh, převážně hercynského původu. Hranice vůči Pardubickému bioregionu je nevýrazná a je dána gradientem vegetace. Biochory Biochora je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění území bioregionu (CULEK M. A KOL. 2005). Má heterogenní ráz a vyznačuje se určitou konkrétností s typickou kombinací ekosystémů (skupin typů geobiocénů - STG) v rámci určitého biogeografického regionu. Biochory se vyznačují svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinací skupin typů geobiocénů v rámci vegetačních stupňů a ekologických (trofických a hydrických) řad. Tyto strukturální znaky jsou zpravidla natolik výrazné, že je možno vymezit typy biochor v rámci bioregionu a územně je odlišit od typů biochor jiných charakteristik. Z hlediska hodnocení krajinného rázu představuje biochora základní jednotku. Pro účely hodnocení konektivity biocenter je možné biochory členit podle vzácnosti typu biochor na řídké, extrémní, unikátní a ostatní typy. Podle rozmanitosti ekosystémů (geobiocenóz dle Zlatníka), kterou je možno charakterizovat počtem zastoupených typů ekosystémů, jejich plochou a kontrastností rozlišujeme 4 druhy biochor - homogenní (modální), kde převažují jeden až dva ekologicky blízké ekosystémy (STG) s výjimkou ekotopů potočních niv a pramenišť, kde odlišnost o celou trofickou řadu nebo o dvě hydrické řady nejsou považovány za kontrast. Zpravidla se zde vyskytují i další odlišné ekosystémy, ale s nevýznamnou rozlohou a z hlediska reprezentativnosti nepodstatné, poněvadž v jiném typu biochory téhož bioregionu jsou mnohem lépe vyvinuté a v rozsáhlejších lokalitách, - similární, které jsou tvořeny souborem ekologicky blízkých ekotopů, kde jsou podobně jako v homogenní biochoře kontrastní pouze potoční nivy a prameniště, ale jde zde o více STG (mohou být i v různém vegetačním stupni, ale nejsou kontrastní), - kontrastně-similární, zde se vyskytují kromě převažujících ekologicky blízkých společenstev i ekosystémy výrazně odlišné, často i s malou rozlohou, ale důležité z hlediska reprezentativnosti, neboť se v rámci bioregionu vyskytují v reprezentativní podobě pouze v tomto typu biochory, jedná se o složitější druh než předchozí, - kontrastní, zde se vyskytují dva a více výrazně odlišné ekotopy (zpravidla tři a více), svou rozlohou a reprezentativností přibližně rovnocenné. V soustavě typologického biogeografického členění (CULEK M. A KOL., 2003) se v řešeném území vyskytují celkem 4 biochory, v 1.8. Pardubickém bioregionu pouze jedna – 2Nh, v 1.9 Cidlinském bioreginu pak tři biochory, 3RE, která navazuje na Pardubický bioregion (2Nh), v západní části k.ú. Rodov je biochora 3BE a podél Trotina pak biochora 3PB. V posuzovaném území jsou tři biochory kontrastně similární a jedna biochora homogenní, kontrastní a similární biochory se v řešeném území nevyskytují.


strana 31


09/2010

2Nh Užší hlinité nivy 2 v.s. Kontrastně-similární druh biochory vyskytující se především podél menších pomalých řek, zde se jedná o část území v Pardubickém bioregionu podél řeky Labe nad soutokem s Orlicí , resp. nad ústím Piletického potoka, podobně jako u předchozí biochory má výrazně protáhlý tvar o šířce 0,5 – 2 km. Reliéf je rovinný s velmi malým rozlišením mikroreliéfu, bez nápadných břehových valů a hran říčních teras. Zcela jednoznačně nejnápadnější morfologické tvary jsou antropického původu, jedná se o hrázy, náspy komunikací a železnic, zde i zatopené těžebny štěrkopísku (písníky). Podloží tvoří mnoho metrů mocné souvrství štěrků až štěrkopísků, které jsou překryty 1-4 m mocným souvrstvím povodňových hlín, které daly vznik typickým fluvizemím, často oglejeným a v místě depresí s hladinou podzemní vody blízko povrchu až glejům. Podobně jako u předchozí biochory jsou půdy načervenalé vlivem sedimentů z podkrkonošského permu. Klima je zde v teplé oblast T 2, vlivem depresní polohy nivy je zde běžný výskyt přízemních inverzí. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří lužní porosty střemchových olšových jasenin (PrunoFraxinetum), které přecházejí na sušších místech do hercynských černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi-Carpinetum), v depresích s výskytem stojatých vod bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. Přirozenou náhradní vegetaci jsou mezofilní ovsíkové a psárkové louky s vegetací svazu Arrhenatherion a Alopecurion, na vlhkých místech přecházející do blatouchových luk svazu Calthion. Dominantní STG je 2BC-C5a s proudící vodou(97%), ojediněle kontrastní se stagnující vodou 2BC5b (1%). Současné využití krajiny: lesy 5 %, travní porosty 8 %, vodní plochy 6 %, pole 67,5 %, sady 3,5 %, sídla 5 %,, ostatní 5 %. Dominují pole, neboť vodní toky zde byly regulovány již v minulosti, pole jsou nadprůměrně velká a oddělená zpravidla pouze příkopy, liniová stromořadí jsou především podél náhonů, částečně i podél komunikací. Lesy tvoří jen malé segmenty, převažují topolové kultury a olšové lesíky na zamokřených sníženinách. 3RE Plošiny na spraších 3 v.s. Homogenní druh biochory v Cidlinském bioregionu (největší zastoupení) na kontaktu s Pardubickým bioregionem, který pokrývá západní okraj k.ú. Smiřice a značnou část k.ú. Rodov. Reliéf je tvořen mírně zvlněnými plošinami zpravidla rázu roviny. Substrát tvoří převážně slínovce a jílovce svrchního turonu až koniaku s pleistocénními štěrky, písky, eolickými písky a odvápněnými sprašemi, místy i sprašovými hlínami. Před odlesněním převažovaly luvizemě, díky velmi dlouhé době odlesnění a zemědělské kultivaci (pravěké osídlení) se zde vyvinula celá škála půd, od modální hnědozemě, modální šedozemě po modální gleje doprovázející drobné vodoteče (Rodovský potok). Klima je v této části biochory teplé v oblasti T2, v části na přechodu do mírně teplé oblasti, srážkově je území řazeno ve 3. dubovo-bukovém vegetačním stupni. Vlivem odlesnění – vytvoření kulturní stepi, jsou zde časté a silné větry. V depresích a podél vodotečí se zde vyskytují přízemní teplotní inverze a regionální teplotní inverze. Základním typem potenciální přirozené vegetace je v hercynské variantě pro toto území hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), podél větších potoků jsou to drobné nivy se střemchovými jasaninami (Pruno-Fraxinetum). Přirozenou náhradní vegetaci na bezlesí jsou nejpravděpodobnější mezofilní ovsíkové louky s vegetací svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech přecházející do blatouchových nebo bezkolencových luk svazu Calthion nebo Molinion. Dominantní STG je 3B3 (90 %), místy i 3B-BD4 (6 %), kontrastní STG je 3BC5a (4 %) s proudící vodou podél vodotečí. Současné využití krajiny: lesy 4 %, travní porosty 3,5 %, vodní plochy 1 %, pole 75 %, sídla 6 %, ostatní 3 %. Pole zde zcela dominují a vytvářejí souvislou polní krajinu, pole jsou téměř zákonitě velká až extrémně velká s minimem rozptýlených dřevin. Pole jsou nejčastěji ohraničena komunikacemi, u silnic nižších kategorií často doprovázena většinou dožívajícími ovocnými dřevinami. Lesy jsou zpravidla tvořeny fragmenty a okraji lesních komplexů přesahujících ze sousedních biochor, druhová skladba rozmanitá, u větších segmentů převažují kulturní smrčiny, u menších pak spíše


strana 32


09/2010

doubravy s habrem, místy s akátem, borovicí či topoly. Travní porosty jsou vzácné, vázané na nivy a podmáčené lokality. 3BE Rozřezané plošiny na spraších 3. v.s. Kontrastně-similární druh biochory, která se v řešeném území vyskytuje jen velmi okrajově na severozápadním okraji západně v k.ú. Rodov na velmi mírném plochém hřbítku. Substrát tvoří spraše, na vodou ovlivněných územích přecházejí do sprašových hlín. Půdy jsou tvořeny luvizeměmi, které po zornění (historické osídlení) se zpravidla přeměnily v hnědozemě. V drobných potočních nivách jsou glejové fluvizemě. Klima je zde v na rozdíl od řady jiných bioregionů v teplé T 2 oblasti a srážkově náleží ke 3.vegetačnímu stupni.Na plošinách jsou podmínky pro slabé přízemní inverze. Území náleží do hercynské varianty kde převažují hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), podél větších potoků jsou to drobné nivy se střemchovými jasaninami (Pruno-Fraxinetum). Přirozenou náhradní vegetaci jsou nejpravděpodobnější mezofilní ovsíkové louky s vegetací svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech přecházející do blatouchových nebo bezkolencových luk svazu Calthion nebo Molinion. Dominantní STG je 3B3 (72 %), místy i 3BD3 (10 %) a 3BC3 (5 %), mezi kontrastní STG je možné počítat 3BC5a s proudící vodou (5 %). Současné využití krajiny: lesy 13 %, travní porosty 7 %, vodní plochy 1 %, pole 62,5 %, sady 7,5 %, sídla 6 %, ostatní 3 %. Pole v tomto typu biochory zcela dominují, poněvadž je tento typ v bioregionech často nejúrodnější. Pole jsou většinou velká, často ohraničena příkopy, vzácněji sady a komunikacemi, případně lesy. V polích bývá minimum rozptýlených dřevin, což je částečně kompenzováno v sousedních biochorách. Rozložení lesů je nerovnoměrné, v Cidlinském bioregionu se nacházejí i větší celky habrových doubrav. Travní porosty jsou hojnější, jedná se většinou o vlhčí kulturní louky. 3PB Pahorkatiny na slínech 3 v.s. Kontrastně-similární druh biochory vyskytující se zpravidla v malých segmentech, na západním okraji k.ú. Rodov – svahy směřující do nivy Trotiny. Reliéf má většinou charakter jednotlivých plochých pahorků nebo se jedná o úzký okraj vyšších plošin. Převýšení je v rozmezí 40-60 m. Substrát je tvořen horizontálně uloženými vápnitými jílovci a slínovci spodního a středního turonu. Na slínech a vápnitých jílovcích se vyvinuly typické pararendziny, na spraších hnědozemě. Klima je v teplé oblasti T2 na přechodu do mírně teplé oblasti, srážkově ve 3. vegetačním stupni. Území náleží do hercynské varianty kde potenciální přirozenou vegetaci tvoří hercynská černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), kterou na jižních svazích v Cidlinském bioregionu může doprovázet středoevropská mochnová doubrava (Potentillo albae-Quercetum). Podél vodotečí se dá předpokládat drobné nivy se střemchovými olšovými jasaninami (Pruno-Fraxinetum). Přirozenou náhradní vegetaci bezlesí jsou nejpravděpodobnější mezofilní ovsíkové louky s vegetací svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech přecházející do blatouchových luk svazu Calthion, výjimečně i bezkolencových luk svazu Molinion. Dominantní STG je 3BD3 (70 %), místy i 3BD4 (5 %) a 3BC3 (5 %), kontrastní na stanovištích se stagnující vodou 3BC5b (1 %), na písčitých výchozech 3AB2ar (8 %). Současné využití krajiny: lesy 39 %, travní porosty 8 %, vodní plochy 1 %, pole 41 %, sady 4,5 %, sídla 3,5 %, ostatní 3 %. Rozložení lesů je velmi různé, zde na pahorcích, které představovaly nejhůře obdělávatelné plochy, dřevinná skladba je rozmanitá, typické je velké zastoupení listnatých dřevin, zejména dubu, v Cidlinském bioregionu se nacházejí i druhotné dubohabřiny. Travní porosty jsou hojnější, jedná se většinou o vlhké louky, ojediněle jsou zde i suché trávníky na svazích – většinou bývalé pastviny. Pole jsou jen na úpatích pahorků a jsou středně velká, často sem však zasahují velká pole z okolních typů biochor.Rozptýlené dřeviny se v polích vyskytují jen málo, hojněji podél vod.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) V současnosti platná územně plánovací dokumentace – Územní plán sídelního útvaru (ÚPSÚ) SmiIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 33


09/2010

řice – Černožice – Holohlavy (zpracovatel Ing. arch. Emil Králík, Hradec Králové), schválený dne 17. 3. 1994, byl zpracováván v letech 1985 (zahájení prací) až 1992 (odevzdání návrhu čistopisu. je tedy zřejmé, že územní systém ekologické stability (ÚSES), který by měl zákonitě vycházet z vyšší hierarchie ÚSES mohl být zpracován ve smyslu Metodického pokynu MŽP ČR k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního územního systému ekologické stability (MŽP - Příloha k č.j. 600/760/94-OOP/2490/94 – Aktualizace metodického pokynu MŽP č.j. NM III/905/92) a základního dokumentu ÚSES - „Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně-technický podklad ÚTP)“ (BÍNOVÁ L., 1996), schválený MMR a MŽP až mnohem později. Návrh vymezení jednotlivých skladebných prvků na lokální úrovni (biocentra a biokoridory) a to i jako vložené skladebné prvky v regionální hierarchii - zde regionální biokoridor řeky Labe RBK č. 1264 (Vodní ples – Lochenice) a Trotiny RBK č. 1261 (Údolí Trotiny – Lochenice) je z Průzkumů a rozborů – ÚAP – Výkres limitů využití území – kulturní a přírodní limity – Ing. arch. Karel Novotný, leden 2009). Pro návrh územního plánu se doporučuje tento návrh upravit ve smyslu výše uvedených podkladů a ve smyslu Rukověti projektanta místního ÚSES a Metodiky pro zpracování dokumentace (MŽP 1995) a Metodických postupů projektování lokálního ÚSES (P.MADĚRA et E.ZIMOVÁ, 2005) zejména prostorové a funkční parametry, mj. i s ohledem na celkový stav okolní krajiny (charakter biotopů – jedná se o kulturní step s minimem vzrostlé zeleně a lesních ploch). RBC č. 1776 Údolí Trotiny

RBC č. 985 Vodní ples

RBK č. 1261 Údolí Trotiny - Lochenice

RBK č. 1264 Vodní ples – Lochenice (říční systém řeky Labe) RBC č. 1777 Lochenice

Výřez z mapy „Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně technický podklad – ÚTP) (zdroj: www.cenia.cz)

Podle ÚTP jsou v řešeném území segmenty vyšší hierarchie: Regionální biokoridor (RBK) č. 1261 Údolí Trotiny - Lochenice ve vegetačním typu (fyziotypu PETŘÍČEK V. 1994) VO (hydrobiocenózy – mokřadní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostřic, MT (hydrofilní až mezofilní trávníky – louky, vegetace přirozená až polopřirozená, přírodě blízká náhradní společenstva Molinio-Arrhenatheretea), LO (mokřadní a pobřežní křoviny a lesy vegetace přirozená až polopřirozená Salicetea purpureae, Alno - Ulmion a Alnetea glutinosae, Carici – Quercetum – ostřicová podmáčená doubrava na pseudoglejích až glejích), DH (dubohabřiny – přírodě blízká náhradní společenstva – Carpinion – květnaté mezofilní, místy až slaběji hygrofilní, řidčeji subxerofilní dubohabrové a dubolipové háje, představující většinou klimaxovou vegetaci plenárního až suprakolinního stupně) a AD (acidofilní borové, březové a jedlové doubravy střední Evropy, představující subklimaxovou vegetaci kyselých silikátových a křemitých půd, druhově chudá, ekologicky heterogenní).


strana 34


09/2010

Regionální biokoridor (RBK) č. 1264 Vodní ples - Lochenice ve vegetačním typu (fyziotypu PETŘÍČEK 1994) VO (hydrobiocenózy – mokřadní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostřic, MT (hydrofilní až mezofilní trávníky – louky, vegetace přirozená až polopřirozená, přírodě blízká náhradní společenstva Molinio-Arrhenatheretea), LO (mokřadní a pobřežní křoviny a lesy - vegetace přirozená až polopřirozená Salicetea purpureae, Alno - Ulmion a Alnetea glutinosae, Carici – Quercetum – ostřicová podmáčená doubrava na pseudoglejích až glejích).

V.

Oba regionální biokoridory jsou v hygrofilním systému a logicky na ně navazují lokální hygrické systémy. Z Trotiny (RBK č. 1261) vychází hygrický lokální biokoridor po Rodovském potoce, kde na jižním okraji Rodova je navrhováno umístění lokálního biocentra. Vzhledem k dodržení reprezentativnosti a prostorových parametrů se doporučuje umístit (vymezit) lokální hygrické biocentrum do prostoru navrhovaného poldru K1, když celý prostor poldru K1 by mohl tvořit vlastní hygrický biokoridor s logickým propojením na Hustířanku a Jordán. V ÚAP navržené lokální biocentrum, tj. na jižním okraji Rodova (mj. v prostoru čerpací stanice odpadních vod) neuvažovat a rovněž lokální hygrické centrum na hranici k.ú. (s k.ú. Holohlavy) posunout do poldru K1 (dodržet maximální délku – vzdálenost, tj. do 2 000 m). Doporučené lokální hygrické biocentrum v navrhovaném poldru K1 by bylo vhodné vymezit v rozloze větší než je minimální velikost lokálního biocentra, tj. více než 3 ha a to zejména z důvodu posílení funkčnosti hygrického systému v zemědělské krajině se značným nedostatkem podporujících prvků (významné krajinné prvky, interakční prvky, mokřady, drobné přirozené vodoteče s doprovodnou zelení (břehové poroty aj.).

Výřez z mapy návrhu regionálního systému ÚSES – 2010 (Krajská koncepce OPK) (zdroj: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/gis/isapi.dll?)

V návrhu regionálního systému (viz mapový výřez) je správně rozvinutá koncepce mezofilního systému ÚSES (tzv. „suchá“ cesta), s využitím stávajících rozptýlených lesíků (západní svah Lískovce, lesy kolem Hořičky, protáhlý les severovýchodně od Sendražic nad železniční tratí), která chybí v původním ÚTP. Je zřejmé, že v historicky odlesněné zemědělské krajině, lze vymezovat jednotlivé skladebné prvky mezofilního systému jen velmi obtížně, návrh územního plánu by měl vytvořit možné funkční prostory. V posuzovaném území by bylo proto vhodné rozšířit v ÚAP vymezené lokální biocentrum v regionálním biokoridoru č. 1261 v prostoru „U bělidla“ jako „smíšené“ a zaústit do něj navrhovaný mezofilní regionální biokoridor - minimální šíře regionálního biokoridoru je dle metodiky 40 m (lesní a mokřadní společenstva) – 50 m (luční společenstva), maximální vzdálenost lokálních biocenter ve složeném regionálním biokoridoru je 500 m (luční společenstva) -700 m (lesní spoleIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 35


09/2010

čenstva), u mokřadních společenstev až 1000 m s podmínkou „plné“ funkčnosti systému, který by dále pokračoval západním směrem ve smyslu návrhu do Hořiněveské bažantnice (návrh regionálního biocentra). Maximální délky a minimální šíře platí pro plně funkční systém v přírodní krajině, v krajině významně zatížené antropickými vlivy (bariéry obtížně překonatelné – dálnice, železnice, sídelní zástavba atd. je vhodné na částech s vyšším ekologickým stupněm zvětšit biocentrum (i násobně) a rovněž biokoridor rozšířit v rámci daných možností (tzv. difúzní prostor pro umožnění autoregulačních procesů, zvýšení biodiverzity a biologického potenciálu k možnému překonávání navazujících bariér). V posuzovaném území se doporučuje vymezit vložené mezofilní lokální biocentrum v izolovaném lesíku na západním svahu Lískovce (západně od Rodova) v ploše cca 7 ha a zbývající lesík zahrnout do lokálního biokoridor jako součást mezofilního regionálního biokoridoru. Velikost biocentra je dána potřebou se co nejvíce přiblížit regionálnímu biocentru Hořička (maximální délka vloženého lokálního biokoridoru je 700 m). Dále je doporučeno rozšířit vložené lokální hygrické biocentrum v RBK č. 1261 v prostoru zaústění Rodovského potoka do Trotiny a to jižním směrem tak, aby byl alespoň částečně eliminován předpokládaný negativní vliv navrhované dálnice D11 Hradec Králové – Jaroměř. Ze stejného důvodu se doporučuje rozšířit vložené lokální hygrické biocentrum „U Trotinského mostu“ severním směrem až ke stávající silnici I/33 a východním směrem k účelové komunikaci z osady Trotiny k usazovacím nádržím. Z důvodů dodržení minimálních prostorových parametrů se dále doporučuje zvětšit vymezené hygrické lokální biocentrum na Mlýnském náhonu (na jižním okraji Smiřic) na minimální rozlohu 3,00 ha, když by, vzhledem k nutnosti posílení funkčnosti regionálního biokoridoru RBK č. 1264 - souběh řeky Labe s Mlýnským náhonem, bylo velmi žádoucí toto biocentrum vymezit na podstatně větší ploše. Regionální biokoridor tvoří regulovaný tok řeky Labe, kde z původních meandrů a slepých ramen zůstaly funkční jen ojedinělé zbytky. Zde se nabízí pro zvýšení funkčnosti hygrického regionálního systému využít část Mlýnského náhonu (paralelní svazek regionálního biokoridoru) a v prostoru „rybníků“ severovýchodně od „Gigantu“ využít sukcesní plochy, místy až předlesových formací s vrbou a rákosem pro rozšíření vymezeného biocentra (jen cca 1,5 ha) a vytvoření relativně většího biocentra o rozloze cca 7 ha.

2.7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Z dosavadních zjištění, především pak z Průzkumů a rozborů pro územní plán města v rozsahu územně analytických podkladů jsou na území města známy historické, kulturní nebo archeologické objekty. Zdejší krajina modelovaná řekou Labe se svými rameny a meandry byla osidlována již od pravěku, jak dokládají četné archeologické nálezy nejen na území města Smiřice. Archeologické nálezy dokladují, že pravý břeh Labe byl opakovaně osidlován již od mladší doby kamenné a to zejména na vyvýšených okrajích říční terasy a podél menších přítoků (mj. podél potoka Jordánu). Největší rozvoj osídlení (zdroj: www.smirice.eu – R. BLÁHA, Muzeum východních Čech, Hradec Králové) spadá do mladší doby bronzové a počátků starší doby železné (cca 1200 – 600 př.n.l.). V době laténské zde byli Keltové (cca 400 př.n.l.), z pozdější doby lze zmínit kostrové řadové pohřebiště z mladší doby hradištní (10. – 12. století). Původní osada s tvrzí mezi dvěma rameny Labe, byla v 5. století přestavěna na zámek, první písemný doklad o Smiřicích je z roku 1380, v roce 1659 byly Smiřice prohlášeny za město. Město bylo střediskem poměrně rozsáhlého smiřického panství (zdroj: www.smirice.cz – M. VOLÁK), když zde většinou pobývali správci a úředníci. Kostel, hřbitov i škola byla v Holohlavech, které se Smiřicemi těsně sousedí (jeden sídelní útvar). Kostel, který byl postaven až na začátku 18. století patří k zámku, škola byla ve Smiřicích postavena ke konci 18. století a hřbitov v Holohlavech byl využíván až do konce 19. století. Ve městě bylo hojně řemeslníků, od 16. století zde byl velký mlýn a pivovar, několikeré trhy do roka přispívaly k bohatství města. Město Smiřice v době výstavby Josefovské pevnosti „sloužilo“ jako určité zázemí, mj. pracovní síla, využití řemeslníků, nemocnice, hřbitov aj. S nástupem průmyslu a zejména stavbou železniční tratě Pardubice – Liberec včetně obchodní dráhy do Sadové (tzv. řepná dráha) vzrostl význam města Smiřice, které se staly hospodářským centrem pro široké okolí (velká parní pila, cihelna, cukrovar, Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 36


09/2010

lihovar, sušárna čekanky, zmodernizovaný pivovar a velký mlýn). Rozvoj průmysl a zejména stavba železnice potřebovala kvalitní dřevo a tak rozsáhlé lužní lesy v aluviu Labe s převahou kvalitních dubů byly až na výjimky pokáceny a použity zejména na pražce a telegrafní sloupy. Významný vliv na město měl i liberecký továrník Jan Liebig, který v roce 1863 koupil smiřický velkostatek a mj. nechal vystavět na své náklady smiřické nádraží ve stylu loveckého zámečku a zaváděl na tehdejší dobu velmi pokrokové metody a to i v zemědělství (hnojení, meliorace). Po roce 1918 přešel zámek do vlastnictví československého státu a byla zde umístěna až do roku 1950 rolnická škola a hospodářství změněno na školní statek. Po roce 1950 zde byl státní statek, později oborový podnik Velkovýkrmny Praha (mj. areál Gigant). V posuzovaném území jsou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek zapsané:

zdroj: http://monumnet.npu.cz/monumnet.php

Archeologických lokalit je na území Smiřic a širokého okolí celá řada, některé jsou již však zničeny zástavbou, mnoho však zůstává doposud pod zemí, proto je nezbytná územní ochrana ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů (zdroj: http://www.smirice.eu/historie/archeolog/vykopavky.htm)

Podle Státního archeologického seznamu ČR (SAS) jsou na území města území s pozitivně prokázaným a bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů: v katastru Smiřice:


strana 37


09/2010

v katastru Rodov: Předpokládá se, že v případě zemních prací budou investoři při realizaci záměrů postupovat ve smyslu § 20 odst. 2 a § 23 odst. 2. zák. č. 20/1987 Sb., o památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Na území města se dále nacházejí dalších hodnotné stavby, která nejsou zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek (viz ÚAP Smiřice – K. Novotný), mj. nádražní budova

Výřez mapy se zákresem národní kulturní památky a vyznačení ochranného pásma této NKP (zdroj: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz)


strana 38


09/2010

2.8. Ostatní složky životního prostředí 2.8.1. Odpady Nakládání s odpady na území obce ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů upravuje obecně závazná vyhláška Města Smiřice č. 3/2009 s účinností od 1. 1. 2010 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Smiřice. Tato obecně závazná vyhláška (OZV) mj. stanovuje pověřenou a oprávněnou osobou ke svozu komunálního odpadu („svozová společnost“) mající k nakládání s odpady patřičná oprávnění a se kterou město uzavírá příslušnou smlouvu. Součástí OZV jsou dále • povinnosti a způsob třídění komunálního (domovního) odpadu (KO) na dále využitelné složky (druhotné suroviny), kovové odpady se po vytřídění ukládají většinou do sběrných dvorů či do jiných zařízení oprávněné osoby (např. výkup a sběr druhotných surovin) k dalšímu využití, • způsob ukládání objemného odpadu, např. lze ukládat ve sběrném dvoře případě po dohodě se zástupcem oprávněné osoby je možné zajistit i jiný způsob předání tohoto odpadu (např. inertní odpad je možné uložit na řízené skládce), • způsob nakládání s nebezpečnými složkami komunálního odpadu, který se po vytřídění např. ukládají do sběrného dvora, případně do mobilních sběrných prostředků oprávněné osoby provádějící sběr a svoz nebezpečných složek KO, • způsob nakládání s odpadem z údržby zeleně je např. možné využít ke kompostování pro zahrádkářské účely, ukládat do sběrného dvora, dále na předem určená místa ve stanovený termín (přistavený kontejner) podle pokynů obce (města) nebo pověřené a oprávněné osoby, s kterou má obec (město) uzavřenou smlouvu, • stanovení sběrného dvora, které slouží ke shromažďování a dočasnému skladování vytříděných odpadů z komunálního odpadu, zpravidla včetně nebezpečných odpadů, objemného odpadu a stavebního odpadu. Ve sběrném dvoře je zpravidla možné ukládat využitelné složky komunálního odpadu, směsný komunální odpad, nebezpečné odpady, stavební odpady, objemné odpady, odpad ze zeleně (část biologických odpadů), případně další odpady po dohodě, stanovená sběrná místa včetně jejich specifikace. Systém stanovený výše uvedenými obecně závaznými vyhláškami je obvykle doplněn dalšími obecně závaznými vyhláškami, mj. např. o stanovení výše poplatku, o veřejném pořádku atd. Sběrná místa na území města Smiřice jsou 1. plasty, papír, sklo – kontejnerová stanoviště: U stadionu, Mlýnská, Palackého –MěÚ a U Brožů, Komenského, u tenisových kurtů, Gen. Hovorová – kotelna, ČD a u č.p. 570, Nývltova, Základní umělecká škola, U Mašatů, trafika Jedličkovi, Husova, Fučíkova, Staré sídliště, Cukrovarská 199 a dále ve Zderazi a Rodově, 2. nebezpečný odpad – mobilní vozidlo oprávněné osoby (2x ročně), 3. elektroodpad, olověné akumulátory, polystyren, fotochemikálie, barvy, lepidla, oleje, rozpouštědla, zdravotní keramika – sběrný dvůr Zámek, 4. odpad ze hřbitova – kontejnery u hřbitova, 5. objemný odpad (lino, koberce, matrace apod.), sběrový papír, sklo, železný šrot, polystyren, olověné akumulátory – sběrný dvůr Hradecká ulice Na území Smiřic, Rodova a Trotiny provádí svoz komunálního odpadu firma RUND Nový Ples podle svozového kalendáře, v nabídce města je 7 druhů intervalů svozu. Likvidace rostlinného odpadu (bioodpadu) zajišťuje po dohodě s městem ve svém areálu ve Smiřicích společnost AGRO CS, a.s. Česká Skalice. Odvoz nebezpečného odpadu zajišťuje 2x ročně firma RUND Nový Ples po předchozím avízu občanům (rozhlas, letáky, webové stránky města). Vzhledem k četnému výskytu „černých“ skládek vydal v roce 2008 odbor životního prostředí Městského úřadu ve Smiřicích výzvu (leták) s informací, jak nakládat s odpady na území Smiřic a Rodova, která nebyla bohužel u všech občanů města akceptována.


strana 39


09/2010

Zderaz – „černá“ skládka na okraji navrhované funkční plochy Z13

V území jsou podle podkladů uveřejněných na portálu veřejné správy ČR uvedeny pouze staré ekologické zátěže (SEZ) v prostoru bývalé skládky (rekultivace) na levém břehu Labe jihozápadně od Obory na jihovýchodním okraji města Smiřice. Případně možné SEZ v areálu provozu GIGANT, cukrovaru, lihovaru a dalších průmyslových objektů ve městě nejsou na portálu veřejné správy ČR (www.geoportal.cenia.cz) evidovány. ID 14793001

Riziko kvalitativní 2 - vysoké

Riziko kvantitativní 3 - lokální

Název Smržov - Čibuz

Výřez mapy starých ekologických zátěží (SEZ) zdroj: www.geoportal.cenia.cz


strana 40


09/2010

2.8.2. Hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě nařízení vlády č. 148/2006 Sb. (od 1.6. 2006 nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb.). Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční resp. 50 dB od železniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ (ochranné pásmo železnice) a v případě hlavních komunikací (I. a II. tř.) představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Hluk z vnějšího prostředí znamená nechtěné či škodlivé vnější zvuky vznikající při lidských činnostech, včetně hluku vytvářeného silniční dopravou, železniční dopravou a leteckou dopravou a z míst průmyslové činnosti. Nepatří sem hluk vytvářený osobou vystavenou hluku z vnějšího prostředí, hluk z domácích činností, hluk přicházející od sousedů, hluk na pracovišti nebo hluk v dopravních prostředcích (Směrnice 2002/49/EC Evropského parlamentu a Rady z 25.6.2002 o hodnocení a snižovaní hluku z vnějšího prostředí s účinností od 1.7.2004).

zdroj:http://hlukovemapy.mzcr.cz

V současné době nejsou pro posuzované území k dispozici ani strategická hluková mapa silnic, ani strategická hluková mapa železnic. Z hlukové mapy okolí Jaroměře je zřejmé, že hlukové zatížení ze silnice I/33 Hradec Králové – Jaroměř – státní hranice (Polsko) je nadlimitní a bude vysoce pravděpodobné i ve Smiřicích, když zejména okrajové části na severozápadním okraji budou hlukově zatížené (mj. Zderaz, Trotina). Lze však konstatovat, že výstavbou dálnice by mělo dojít nejen ke zlepšení hlukové zátěže, ale i dalších doprovodných vlivů z přetíženého provozu na silnici I/33. V Průzkumech a rozborech ÚAP je konstatováno, že zde nejsou v současnosti takové hlukové zdroje (potravinářský průmysl, lehká průmyslová dřevozpracující výroba, zemědělské areál, které by výrazně a dlouhodobě překračovaly hlukové emisní limity, problém místní hlukové zátěže je na průtahu silnice III/3089 zastavěným územím města. Je proto nutné respektovat při dalším rozvoji města (rozvoj ploch pro průmysl, výrobu a sklady) možné zvýšení hlukových emisí a z toho důvodu je potřebné vytvářet předpoklady pro eliminování tohoto vlivu na obyvatele mj. neumisťování potenciálních konfliktních záměrů – funkčních ploch k plochám pro trvalé bydlení a služby – školy, nemocnice atd. a vytváření funkčních ploch pro veřejnou zeleň, případně protihluková opatření (např. protihlukové valy s vegetací, ozeleněné protihlukové stěny apod.).


strana 41


09/2010

Z hlediska hluku lze za hodnotná území považovat taková, jež by byla vymezena jako tzv. tiché oblasti v aglomeraci či ve volné krajině. Toto vymezení ale zřejmě fakticky ještě nebylo provedeno. Proto lze na základě dat o sčítání intenzit dopravy prováděném Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (2005) konstatovat, že se jedná o území hlukově poměrně nezatížené, lze však předpokládat, že ve městě Smiřice budou pravděpodobně lokality, kde hlukové zatížení bude za určitých okolností (určité hodiny a dny v týdnu) nad hygienickým limitem (stanovit lze pouze na základě měření a matematických modelů – hlukové studie). Lokálně mohou být významným zdrojem hluku i různé kulturní či sportovní akce, které zvláště v nočních hodinách (např. diskotéky) mohou výrazně překračovat hlukové limity a negativně ovlivňovat faktory pohody. Na území města nejsou evidovány významné zdroje vibrací, mohou však být při zemních a stavebních pracích, zvláště při např. rekonstrukcích komunikací v zastavěné části města. Zařízení, která by byla nebo mohla být zdrojem ionizujícího záření ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a nebo neionizujícího záření ve smyslu § 35 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů, nejsou na území města známa.

2.9. Zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, krajina 2.9.1. Zvláště chráněná území, přírodní parky, památné stromy Do posuzovaného území města Smiřice nezasahují významné segmenty ochrany přírody jako jsou Evropská ekologická síť (European Ecological Network) – EECONET, ptačí oblasti, přírodní park, skladebné prvky nadregionálního systému ekologické stability, nejsou součástí zvláště chráněného území ani jejich návrhů atd. Rovněž se zde nevyskytují žádné registrované významné krajinné prvky, z obligatorních významných krajinných prvků je nutné jmenovat především vodní tok Labe (regionální biokoridor), ostatní vodoteče, rybníky a údolní nivu Labe, Trotiny a Rodovského potoka.Rovněž není součástí zvláště chráněného území ani jejich návrhů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů atd.

Výřez mapy se zákresem EVL v širším okolí Smiřic (zdroj: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/)

V posuzovaném území nejsou ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit (EVL). Nejbližšími EVL mimo posuzované území jsou na jihu Piletický a


strana 42


09/2010

Librantický potok, na severu Vražba a na severovýchodě u Jaroměře Josefov – pevnost a Stará Metuje. Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí a jejich ochranná pásma lze vyhlásit podle §46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů za památné stromy. Mělo by se vždy jednat o významné jedince svého druhu jak vzrůstem, věkem habitem, případně o významné krajinné dominanty nebo stromy historicky cenné, které připomínají historické události nebo se k nim váží určité příběhy či pověsti. Základní ochranné pásmo, pokud není vyhlášeno, má podle §46 odst.3 cit. zákona každý památný strom ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Na území města je evidován pouze jeden strom – „dub letní u závory“ v poli u polní cesty k bývalé skládce ZD Smržov. Významných stromů, zejména dubů, ale i jasanů, jilmů apod. je na území Smiřic, ale i Rodova více, bylo by vhodné je zahrnout do interakčních prvků, případně i do významných krajinných prvků (VKP). Číslo (kód) ústředního seznamu):

Název

Druh dřeviny

Počet K.ú.

Obec:

Číslo parc.

Datum vyhlášení

Ochranné pásmo

101629

Dub letní u závory

Quercus rubra

1

Smiřice

639/6

7. 8. 191998

ze zákona*

Smiřice

420 cm obvod

* kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí Zdroj: http://drusop.nature.cz/

Památný strom č. 101629 dub letní u závory (zdroj: http://mapy.nature.cz)

2.9.2. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jednak obligatorní (§ 3, písm. b), což jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy, jednak tzv. „registrované“ (podle § 6 tohoto zákona), což jsou jiné části přírody, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek a mohou to být zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou však jim být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území města nejsou registrované žádné významné krajinné prvky, z obligatorních je to zejména řeka Labe a její údolní niva (silně ovlivněná zejména zemědělskou činností), údolní niva a vodní tok Trotiny a ojedinělé izolované lesíky (např. západní svah Lískovce 296 m n.m.).


strana 43


09/2010

2.9.3. Krajina a krajinný ráz Krajinu jako takovou definuje u nás zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.), který v § 3, písm.k) říká, že „krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“. Krajinný ráz určitého místa, území, prostoru, krajiny je kategorií smyslového vnímání a jako takový je vždy do jisté míry individuální a subjektivní záležitostí vnímání každého člověka (LIPSKÝ Z. 1999). Ochranu krajinného rázu definuje v §12 výše cit. zákon o ochraně přírody když říká, že „krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti...“.Z citací je zřejmé, že stanovení krajinného rázu, včetně jeho členění a hodnocení je a vždy bude velmi subjektivní. Hodnocení krajinného rázu pracuje přednostně s pojmy uvedenými v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Jejich definice vychází jednak ze zmiňovaného zákona, jednak z příbuzných vědních disciplín (architektura, územní plánování, přírodní vědy), jednak ze zkušeností jednotlivých autorů. Krajinný typ lze předběžně stanovit podle převažující hodnoty koeficientu ekologické stability (KES), který se odvozuje v rámci katastrálního území. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území (MICHAL I.,1985). Jedná se tedy o podíl součtu tzv. ekologicky stabilních ploch (lesní půda, rybníky, mokřady a ostatní vodní plochy, louky + pastviny = TTP – trvalé travní porosty, ovocné sady a vinice) ku součtu tzv. ekologicky nestabilních ploch (orná půda, chmelnice a antropogenizované plochy = zastavěné plochy, zpevněné plochy, plochy bez vegetace). Ostatní plochy se do poměru zpravidla neuvádějí, poněvadž ze zkušeností z mapování aktuálního stavu krajiny pro stanovení stupňů ekologické stability je zpravidla 50 % ploch ekologicky nestabilních (ve stupni ekologické stability 0 - 2) a 50 % je ploch ekologicky stabilních. stabilní prvky

nestabilní prvky

lesní půda

11 ha orná půda

vodní plochy

43 ha zastavěné plochy

trvalé travní porosty

36 ha

134 ha

ovocné sady, zahrady celkem

642 ha

42 ha 230 ha celkem

678 ha

KES pro k.ú. Smiřice = 230 : 678 = 0,34 (0,339) Podle tabulky sledovaných jevů (Veřejná databáze ČSÚ - http://vdb.czso.cz) je výpočet KES odlišný, když do ploch nestabilních prvků se zařazují i ostatní plochy (159 ha) a tím pádem je i výsledek odlišný - KES = 230 : 837 = 0,28 (0,275). Takto nastavený výpočet však může hodnotu KES, ale spíše zcela určitě bude, zkreslovat, poněvadž je dostatečně známo, a každodenní praxe to jen potvrzuje, že většina remízků, polních kazů, mezí, většinou s vysokou zelení a vysokým stupněm ekologické stability a dokonce často i plochy veřejné zeleně a značná část různých mokřadů, jsou vedeny v katastru nemovitostí jako ostatní plochy. Způsob výpočtu hodnoty KES podle Ing. Míchala lze považovat za mnohem objektivnější. Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku (plochy dle KN) do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků (ploch). Rozdílnost hodnot vyplývá z přesnosti a použití jednotlivých hodnot území, ale obě hodnoty jsou na hranici 0,30, tj. podle veřejné databáze je těsně v kategorii B (v rozpětí 0,10 až 0,30), podle Míchala pak těsně v kategorii C (v rozpětí od 0,30 do 1,00). Hodnoty koeficientu ekologické stability jsou obecně klasifikovány následovně: A. KES ≤ 0,10

území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy

B. 0,10 < KES ≤ 0,30

území nadprůměrně využívané se zřetelným narušením přírodních


strana 44


09/2010

struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy C. 0,30 < KES ≤ 1,00

území intenzívně využívané zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

D. 1,00 < KES < 3,00

vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů

KES ≥ 3,00

přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

E.

Podle hodnoty KES = 0,34, resp. i 0,28, lze zařadit krajinu ve správním území města Smiřice na přechod mezi kategoriemi B a C. tj. nadprůměrně využívané území se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy a území intenzívně využívané zejména zemědělskou velkovýrobou, výrazný nedostatek ploch s vyšším stupněm ekologické stability a celkové oslabení autoregulačních mechanismů v ekosystémech (velká absence přirozených ekosystémů) způsobující jejich značnou ekologickou labilitu a vyžadující vysoké vklady dodatkové energie. Charakter krajiny, který ve svých obrysech stanovuje základní ráz krajiny je dán dosavadním způsobem využívání území. Dle typologie krajiny v České republice je posuzované území ve třech typech (LÖW J., 2005): 1 Z 4 – na části řešeného území v k.ú. Rodov. V typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území náleží do „staré sídelní krajiny Hercynica a Polonica““ (kód 1), kdy členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená. V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód Z – náleží řešené území do zemědělské krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 4 řešené území náleží do krajiny rovin. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný typ krajiny. 3Z11 1U0 3Z2

3M4

1Z4

1Z11 1Z1

Výřez mapy krajinných typů (zdroj: www.geoportal.cenia.cz)


strana 45


09/2010

1 Z 11 – na převážné části k.ú. Smiřice. V typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území náleží do „staré sídelní krajiny Hercynica a Polonica““ (kód 1), kdy členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená. V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód Z – náleží řešené území do zemědělské krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 11 řešené území náleží do krajiny širokých říčních niv. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o unikátní typ krajiny, který je třeba chránit přísně ve všech aspektech. 3 Z 2 – na části řešeného území – severní část k.ú. Rodov. V typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území náleží do „vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica“ (kód 3), kdy členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená. V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód Z – řešené území náleží do zemědělské krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 2 řešené území náleží do krajiny vrchovin Hercynica. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný typ krajiny. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika: Za nejhodnotnější místa krajinného rázu lze považovat zámecký park, části údolní nivy řeky Labe a Trotiny a rovněž prostor kolem Mlýnského náhonu a to zejména proto, že jsou to de facto jediné prostory s výskytem vysoké zeleně v území. Za hodnotné území je možno dále považovat zalesněný západní svah Lískovce a z části i údolní potoční nivu Rodovského potoka. Významný vyhlídkový bod: Vzhledem k velmi plochému reliéfu krajiny nejsou v posuzovaném území přirozené vyhlídkové body.

Plochá zemědělská krajina s minimem stromů, které jsou sporadicky podél komunikací


strana 46


09/2010

PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ REALIZACE KONCEPCE ÚZEMNÍHO PLÁNU SMIŘICE Územní plán Smiřice je koncipován s ohledem na ochranu životního prostředí a jeho jednotlivých složek a jeho souběžné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj území koriguje tvorbu územního plánu a eliminuje návrhy s významnými nepříznivými vlivy na životní prostředí, veřejné zdraví a obyvatelstvo. Složky životního prostředí, veřejné zdraví a vlivy na obyvatelstvo, včetně faktorů pohody nebudou koncepcí Územního plánu Smiřice, za předpokladu uplatnění navrhovaných opatření k minimalizaci nebo eliminaci negativních vlivů s případnou kompenzací těchto vlivů, významně dotčeny, ovlivněny nebo narušeny. Naopak neřízeným rozvojem města, bez dlouhodobé koncepce udržitelného rozvoje území by některé složky životního prostředí (zejména zemědělská půda) mohly být dotčeny více než jev území možné a přípustné a mohly by mít závažnější negativní vlivy na životní prostředí, často i dlouhodobého či dokonce nevratného charakteru. Bez provedení změny ÚP Smiřice by mohl nastat následující scénář rozvoje území: Rozvoj území ve všech částech města by byl nerovnoměrný, nesouběžný a nekontrolovaný, chyběla by celková koordinace rozvoje a využití území města s ohledem na městské nebo veřejné a celospolečenské zájmy včetně nekoordinovaného rozvoje bez vazeb na celostátní a krajské koncepce a dokumenty strategického plánování. Nová funkční využití a nové zábory ploch by probíhaly pouze na základě jednotlivých územních řízení odděleně a ne v souladu s ostatními plánovanými rozvojovými aktivitami, které by mohly zákonitě vést k chaosu v území. Jednotlivá řešení by byla pouze investičního zaměření, byly by potlačovány veřejně prospěšné stavby a veřejné zájmy, včetně ochrany veřejného zdraví místních obyvatel. Lze předpokládat, že nerespektování koncepčních územně plánovacích dokumentů státu a kraje (mj. Politiky územního rozvoje ČR, Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, Program rozvoje Královéhradeckého kraje atd.), ale i koncepcí životního prostředí (mj. Státní politika ŽP, Koncepce ochrany přírody Královéhradeckého kraje) a dalších oborů (např. Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje aj.) by mohlo vést k narušení vazeb na okolní sídla nejen v okrese Hradec Králové, Královéhradeckém kraji, ale i negativním způsobem ovlivnit udržitelný rozvoj ve Východních Čechách. Lze rovněž předpokládat, že bez územního plánu, který by vyhovoval městu, okresu , kraji a tedy i státu a splňoval příslušné koncepční záměry včetně příslušných limitů, by město jen velmi obtížně získávala potřebné finanční prostředky na „nekoncepční“ rozvoj města a jeho území. Závěrem tohoto vývoje bez územního plánu je možné konstatovat, že by byl rovněž porušen stavební zákon a to ve svém základním institutu, kdy ve svých cílech jasně deklaruje, že „udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích“ (§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).


strana 47


09/2010

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ÚZEMÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU SMIŘICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Charakteristika a současný stav jednotlivých složek životního prostředí v řešeném území byly v návaznosti na zpracované územně analytické podklady (Průzkumy a rozbory v rozsahu územně analytických podkladů pro územní plán města Smiřice, Novotný K. 01/2009) popsány v kapitole č. 2 – Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn nový ÚP Smiřice. Město Smiřice se nachází v území s významným zemědělským využitím (převaha zemědělských půd v I. třídě ochrany ZPF), kde jsou většinou, díky historickému zemědělskému využívání, většinou silně omezeny přírodní a krajinné hodnoty (regulace řeky Labe, až na výjimky bezlesí, rozsáhlé odvodňovací systémy v aluviu Labe, ale i Trotiny, velkovýrobní intenzívní zemědělství včetně rozsáhlých zemědělských komplexů – Gigant, těžba štěrkopísků, v posledním období pak využití kvalitních zemědělských půd pro umístění fotovoltaických elektráren, až na výjimky absence rozptýlené zeleně ve volné krajině). Historické osídlení je dokládané zejména množstvím území s archeologickým nálezy nebo s jejich předpoklady a objektem zámku (kaple je národní kulturní památkou, zámek a navazující objekty jsou kulturní památkou, přilehlý zámecký park je pak možné považovat za krajinářsky velmi cenné území. Lze konstatovat, že město Smiřice má relativně příznivé územní předpoklady a podmínky pro zlepšení přírodních hodnot (mj. zvýšení biodiverzity), kvality krajiny (prostupnost, vyšší podíl nelesní zeleně) a jednotlivých složek životního prostředí a pro trvale udržitelný rozvoj území (mj. i zlepšení faktorů pohody). V návrhu řešení jsou tyto skutečnosti většinou zohledňovány a respektovány, v určitých případech však návrh ÚP přebírá rozvojové plochy s funkčním využitím (fp) z předešlé územně plánovací dokumentace včetně použití hranice zastavěného území (ÚPSÚ Smiřice – Černožice -Holohlavy). Realizací návrhu Územního plánu Smiřice budou dotčeny zejména složky (oblasti) životního prostředí: • Půda (zábory ZPF zejména v I. a II. třídě ochrany, narušení půdního krytu, velký nárůst zastavěných a zpevněných ploch mimo zastavěné území do volné krajiny) • Voda (fp v zátopovém území, významné narušení retence území – nárůst zastřešených a zpevněných ploch, soustřeďování odtoku, zvyšování povodňového rizika, nevyrovnanost průtoků ve vodotečích a zhoršení celkové vodní bilance malých povodí) • Ochrana přírody a krajiny (ovlivnění skladebných části ÚSES, biologické rozmanitosti, krajinného rázu, expanze do volné krajiny, fragmentace území, narušení migračních prostorů, kumulace a synergence vlivů, obligatorní VKP) • Faktory pohody (fp pro bydlení v ploché otevřené zemědělské krajině bez stromové vegetace, relativně malá podpora ploch pro zdravotně rekreační aktivity – ZRA a aktivit směrem k podpoře cestovního ruchu a seniorským programům) Půda Změna vlastnických poměrů po roce 1989 a následně i relativně velká změna v přístupu využívání zemědělské půdy (restituce, skupování restitučních nároků atd.) způsobuje poněkud „zvláštní“ přístup k hodnotám, kterou je půda, ať již zemědělská nebo lesní. Velmi často se zapomíná, že půda nevznikne za pár let, ale je výsledek tisíciletého půdního procesu (pedogeneze), který probíhá nezávisle na člověkovi od posledních horotvorných procesů a že ji máme jen omezenou rozlohu, danou hranicemi státu, kraje, města). V části 2.5 této dokumentace jsou v tabulce uvedeny podle BPEJ (bonitovaných půdně - ekologických jednotek) jednotlivé třídy ochrany zemědělské půdy a charakteristiky jednotlivých tříd ochrany


strana 48


09/2010

zemědělské půdy pro odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle Metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 s platností od 1.1.1997. V 5.části této dokumentace – ve vyhodnocení jsou u každé funkční plochy uvedena příslušná BPEJ (bonitovaná půdně-ekologická jednotka s vyznačením třídy ochrany), kde je názorně uvedeno, kde jsou vhodně a výhodně umístěny rozvojové plochy z hlediska ochrany ZPF a naopak, kde jsou jednoznačně v rozporu se zásadami ochrany ZPF (OZPF) umístěny relativně velké funkční plochy na bonitách I. a II. třídy ochrany ZPF (zvláště problematické jsou fp pro VL – lehký průmysl - fotovoltaické elektrárny – FVE ve volné krajině).

Stávající FVE s „žiletkovým“ oplocením na orné půdě v I. třídě OZPF jsou nové neprůchodné bariéry v krajině

Voda Návrh ÚP Smiřice by měl respektovat nutnost zadržování dešťové (srážkové) vody v území a minimalizaci povrchového odtoku ze zastřešených a zpevněných ploch (eliminace soustředěného odtoku). Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 20 odst. 5 písm.c) vyhl. č. 269/2009 Sb. (novela vyhl. č. 501/2006 Sb.) „vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.“. Při vyhodnocování jednotlivých lokalit území, potažmo jednotlivých funkčních ploch jsou uváděna rizika doporučována opatření k jejich minimalizaci nebo eliminaci. Obecně je možné konstatovat, že na území města chybí drobné vodní nádrže (rybníčky) ve vazbě na zelené plochy. Předpokládá se, že při dodržení regulativů (maximální % zastavění pozemku a minimální % plochy zeleně na nezpevněné ploše), všech právních předpisů a doporučovaných opatření, by nemělo dojít ke kontaminaci půdy, plošné erozi a významnému ovlivnění retence území. Požadavek na infiltraci srážkových vod, příp. jejich akumulaci a následnému využívání jako užitkové vody (WC, závlaha zelených ploch atd.) je zejména z důvodu snížení povodňového rizika a udržení vody v území. Ochrana přírody a krajiny Krajina řešeného území v území bezlesí je tvořena širokou údolní nivou řeky Labe a navazující plochou říční terasou v intenzívně využívané zemědělské krajině. Návrh ÚP Smiřice nezasahuje přímo do ZCHÚ (zvláště chráněných území ve smyslu zák. č. 114/1992 Sb.), v převážné části ani do obliIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 49


09/2010

gatorních VKP a skladebných částí ÚSES atd., ale fp v jejich těsném kontaktu mohou svými negativními vlivy ovlivňovat vývoj bioty v těchto územích. Velmi problematické je ovlivňování biodiverzity (zmenšování ploch s vegetací), fragmentace území (omezení, snížení či dokonce znemožnění průchodnosti krajiny – vysoké neprůchodné oplocení), negativní ovlivnění migračních prostorů (souvislost s fragmentací území) včetně negativního ovlivnění tzv. břehové migrace – zde mj. podél Mlýnského náhonu (koridorový efekt). Velmi problematické v tomto území je i výrazné zvětšení zastavitelného území sídla Rodov a v části Zderaz směrem k Trotině. Zde také dochází ke kumulaci vlivů („sčítání“) případně až k synergenci (zjednodušeně „násobení“ či „umocnění“) vlivů a to směrem k fragmentaci, snižování biodiverzity, ale i ke skladebným částem ÚSES či krajinnému rázu a krajině jako takové. Faktory pohody Jedná se o oblast, která je sice neměřitelná, ale významně, někdy zcela jednoznačně, rozhoduje, zda se nám v území líbí nebo je tam „divně“, zda se „doma“ cítíme skutečně doma nebo „tam“ chodíme (jezdíme) jen přespat. Je to sice velmi individuální kriterium, ale přesto lze konstatovat, že většině lidí bude asi příjemněji v uklizeném a ozeleněném městě, s dostatkem parkovacích míst, kde bude v létě dostatek stínu, kde bude dostatek příjemných prostorů se zelení, klidu a cest pro maminky s kočárky a malými dětmi a kde malí „občánci“ se mohou prohánět na kolech či in-linových bruslích bez hluku, prachu a hrozné představy, že je srazí rychle jedoucí náklaďák. Také prostory pro diskotéky, bary či i „hospůdky“ kam chodí fotbaloví či jiní fanoušci a poklidná městská část s rodinnými domy, nemocnice či prostor zámku a jeho parku, asi nepůjde moc dohromady. Názorným příkladem může být i tzv. zahradní grilování na otevřených ohništích nejrůznějšího typu. K obytné zahradě u rodinného domu dnes patří zahradní krb, někdy i s udírnou atd. a někdy i velmi pravidelné páteční nebo sobotní opékání či grilování všeho možného i nemožného a doprovodné „veselí“ do brzkých ranních hodin. Příjemné pro majitele a účastníky „posezení“, méně příjemné, někdy i velmi nepříjemné pro sousedy, pro které může být kouř i zápach i zdraví škodlivý (těhotné ženy často nesnáší pach připálené cibule atd.), doprovodný hluk pak není příjemný pro zdravé, pro různě nemocné může být i značně stresující. Takhle by se dalo pokračovat dále a vypočítávat pro někoho více a pro někoho méně nebo vůbec „pohodové“ představy. Lze konstatovat, že návrh ÚP Smiřice by měl vytvářet předpoklady k udržení a zajištění faktorů pohody, tato dokumentace pak zpravidla doporučuje návrhy opatření k její udržení nebo zlepšení.

Prostor před nádražím ve Smiřicích, který by mohl být z části využit jako prostor pro veřejnou zeleň


strana 50


09/2010

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU SMIŘICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Většina současných problémů životního prostředí, které jsou významné pro ÚP Smiřice, byla uvedena v předchozích částech (mj. v části 2 a 3). Za nejvíce přínosné je možné považovat tu skutečnost, že se problémy životního prostředí a především návrhy řešení těchto problémů objevují již přímo v návrhu řešení ÚP Smiřice, která bude předkládána veřejnosti k připomínkám. Za oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí se podle platných právních předpisů na ochranu životního prostředí považují - podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů - zvláště chráněná území uvedená, tj. národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky, - jiná chráněná území jako jsou přírodní parky, významné krajinné prvky (VKP), segmenty územního systému ekologické stability – biocentra, biokoridory a interakční prvky, zde vymezené segmenty ÚSES mj. segmenty regionálního významu – regionální biokoridory RBK 1261 Údolí Trotiny - Lochenice, RBK 1264 Vodní Ples - Lochenice obligatorní VKP ze zákona (m.j. údolní niva Lbe a Trotiny, vodní toky – Labe, Trotina, Rodovský potok, Mlýnský náhon) - biotopy výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jeskyně, místa paleontologických nálezů, přechodně chráněné plochy, památné stromy a jejich ochranná pásma, chráněné nerosty a místa jejich přirozeného výskytu, zde jen jeden památný strom (dle číslování Ústředního seznamu): • 101629 (kód PU 03083, kód AOPK 602101.1/1) Dub letní u závory v k.ú. Smiřice, • na území k.ú. Rodov není žádný objekt evidován - území (lokality) soustavy NATURA 2000, tj. evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) se v posuzovaném okolí nevyskytují, - podle jiných právních předpisů CHOPAV, PHO, ochranná pásma (OP) přírodních léčivých a minerálních vod, lesa aj. Jak bylo uvedeno v kapitole 2. se řešená území nedotýkají nebo nemohou ovlivňovat žádnou oblast nebo území výše vyjmenovaných, v případě že by je mohly ovlivňovat a to jak přímo, tak nepřímo, jsou navrhována opatření k minimalizaci či eliminaci vlivu, včetně případných kompenzací. V případě, že by území s návrhovými plochami bylo součástí evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti nebo by tato území mohla nějak ovlivňovat (rozhoduje o tom příslušný krajský úřad), vlastní posouzení by bylo v části B podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/20006 Sb. Ve stanovisku Odboru životního prostředí a zemědělství, které je součástí koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje č.j. 18362/UP/2009/Tov ze dne 26.10.2009 se sděluje, že jako příslušný orgán ochrany přírody podle ust. § 77a odst. 3 písm. w zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (vyř. Mgr. Lenka Peterková), vydává v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny své stanovisko, že návrh zadání územního plánu Smiřice nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť se v daném území žádné nevyskytují.


strana 51


09/2010

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP SMIŘICE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH. 5.1. Zhodnocení koncepce územního plánu a jeho vliv na životní prostředí Posuzovaný návrh řešení Územního plánu Smiřice se předkládá v jediné variantě, když schválené zadání usnesení zastupitelstva Města Smiřice z 8.4.2010 neobsahovalo požadavek na zpracování konceptu s případným variantním řešením. • • • •

Při zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů územního plánu města byla respektována: citlivost (senzibilita) a místní význam dotčené složky životního prostředí, rozsah vlivu, aktuálnost a reverzibilita změn, doba trvání vlivu, flexibilita, labilita, adaptabilita a stabilita prostředí nebo ekosystému, hodnota dotčené složky životního prostředí zpravidla přisuzovaná laickou veřejností (vizuální vjemy, pocity, zkušenosti, zvyklosti apod.).

Při zhodnocení vlivů pro danou změnu územního plánu byla dále uplatněna následující základní kritéria - vlivy na vodu - vodní bilanci, retenci, zpomalení odtoku srážkových vod, snížení povodňového rizika, zátopové území - vlivy na půdu – kvalitu a třídu ochrany zemědělské půdy, půdní povrch a jeho kryt, substrát a pedogenezi, - vlivy na části ochrany přírody a krajiny, mj. funkčnost územního systému ekologické stability, biodiverzita, migrační cesty, zvyšování podílu ploch s trvalou zelení – mj. ochrana půdy před erozí, - vlivy na základní krajinné složky a jejich respektování při ochraně a obnově krajinného rázu, podpora harmonie a charakteru území, prostupnost krajiny, - eliminace či minimalizace negativních vlivů na složky životního prostředí a veřejné zdraví včetně předpokladů pro vytváření faktorů pohody a estetického cítění včetně ZRA (zdravotně rekreační aktivity bez negativního vlivu na přírodní prostředí, tzv. „soft“ aktivity) využívající plochy ZO, ZV, ale i skladebné prvky ÚSES. Zhodnocení indikátorů kumulativních vlivů - impaktů (souhrnných efektů minulých, současných a navrhovaných činností včetně změn podmínek životního prostředí) vyvolaných změnou územního plánu by mělo být v procesu územního plánování na předním, ne-li prvním místě. Jedná se o skutečnost, že malý vliv na jedné lokalitě může být někdy zanedbatelný až pomíjivý, stejný vliv na jiné lokalitě opět zanedbatelný až pomíjivý a takhle by se mohlo pokračovat dál. Ve skutečnosti se zpravidla záporné vlivy na životní prostředí kumulují (sčítají) nebo, a to častěji, se ovlivňují případně násobí až umocňují (synergence). Je proto nutné při jejich hodnocení vycházet z velké obezřetnosti a opatrnosti. Druhým, mohlo by se říci opačným jevem, je fragmentace území (ekosystémů), kdy vliv či soubor vlivů (synergence) způsobují přímé či nepřímé „rozdělení“ funkčního systému na části, které jsou funkční jen omezeně nebo se postupně stávají nefunkční. Známé je to u např. u vyšších organizmů, kde vlivem zmenšení teritoria a snížením počtu jedinců dochází k tzv. genetickému driftu, který může vést k degeneraci a zániku populace (pozn. velmi zjednodušeně vyjádřeno).


strana 52


09/2010

Z naznačených kritérií je zřejmé, že zhodnocení jak stávajících, tak především předpokládaných vlivů je možné zdokumentovat jen částečně, poněvadž pro krátkost času a omezenosti podkladů může (pravděpodobně určitě) být řada vlivů nedoceněna či jejich průběh bude mít jinou razanci či rychlost, případně se může mnohonásobně projevit kumulativní až synergentní účinky (zesilování účinků dvou a více vlivů). Zastavěné území bylo zpracovatelem vymezeno s použitím hranice zastavěného území v předchozí územně plánovací dokumentaci (ÚPSÚ Smiřice – Černožice - Holohlavy). Návrh územního plánu Smiřice vymezuje zastavěné území v katastrálních územích Smiřice a Rodov, která společně tvoří správní území obce Smiřice. Zastavěné území je v územním plánu vymezeno v grafických přílohách v měřítku 1:5000 ve stavu k 31.7.2010. Pro zachování stávajícího charakteru menšího města byla na základě dříve zpracovaných průzkumů a rozborů (Průzkumy a rozbory pro územní plán Smiřice v rozsahu ÚAP, K. Novotný, 01/2009) a zadání (schváleno 8.4.2010) stanovena úměrná velikost dalšího rozvoje – vytvořit podmínky pro dlouhodobou stabilizaci počtu trvale bydlících obyvatel a řešení vyváženého rozvoje jednotlivých sídelních částí území. Územní plán navrhuje rozvojové plochy (včetně přiměřené územní rezervy) na základě schváleného zadání a provedených průzkumů a rozborů (upřesnění a doplnění ÚAP – územně analytických podkladů) v souladu s existencí dopravního koridoru (silnice I/33, resp. prostorem pro vedení dálnice D 11 a železniční tratí č. 031). Rozvoj města je dále vymezen řekou Labe, kontaktní návazností na severně ležící sídlo Holohlavy, existencí průmyslových provozů a zemědělských areálů, v neposlední řadě i těžbou štěrkopísků (chráněné ložiskové území).

Alej s pěšinou za stadionem směrem k Labi podél Mlýnského náhonu – s drobnou údržbou vhodné pro ZRA


strana 53


09/2010

5.2. Vlivy jednotlivých navrhovaných lokalit a jejich funkčního využití na složky životního prostředí Návrh Územního plánu Smiřice stanovuje několik funkčních typů ploch s rozdílným způsobem využití, jež odpovídají metodice "MINIS" (zastoupeny jsou pouze vybrané typy, vyskytující se v řešeném území) pro které byly zpracovány příslušné regulativy. Regulativ pro jednotlivé typy funkční plochy obsahuje vedle charakteristiky typu určené využití, přípustné využití, nepřípustné využití a podmínky prostorového uspořádání, které mohou být ještě blíže specifikovány pro jednotlivé funkční plochy nebo jejich skupiny. Charakteristika funkčních typů a podmínky využití území v příslušné funkční ploše: BH - bydlení - v bytových domech (tj. hromadné bydlení). Jde o funkční plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu, kde určené využití je bydlení v bytových domech o čtyřech a více bytech s přípustným využitím nerušící technické, dopravní a veřejné vybavenosti, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území, dále veřejná zeleň a dětská hřiště. Výšková hladina zástavby je optimálně do 4 nadzemních podlaží, maximálně do 6 nadzemních podlaží. Přípustné využití této funkční plochy (fp) jsou plochy veřejných prostranství, stavby veřejné infrastruktury, ubytovacích zařízení, občanského vybavení kromě staveb pro sport, stavby související technické a dopravní infrastruktury. Nepřípustné jsou stavby pro sport, průmyslovou výrobu, skladování a zemědělské stavby. Z hlediska prostorového uspořádání tento funkční typ stanovuje následující podmínky – KZP (koeficient zastavění pozemku): max. 0,5 (míra zastavění území), KNP (koeficient nezpevněných ploch): min. 0,5, výška zástavby: optimum 4 nadzemní podlaží, max. 6 nadzemních podlaží, doporučuje se max. výška do 17,0 m. Tento funkční typ využití území je v posuzovaném území uplatněn na jihozápadním okraji města v návaznosti na stávající zástavbu bytových domů, jedná se o pouze jednu funkční plochu (fp) Z1 na zemědělské půdě – orná v BPEJ 3.56.00 ve I. tř. ochrany zemědělského půdního fondu (OZPF) v rozloze 1,50 ha mimo zastavěné území. Doporučuje se požadovat ze západní strany (kontakt s průmyslovým areálem) a jižní strany (orná půda) uplatnit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři a to min. v šíři cca 6 m, optimum je cca 10 m, když z důvodu celoroční funkce se doporučuje uplatnit i jehličnany (borovice, jedle) cca kolem 20 %, z listnáčů pak především dub, habr, javory, buk, jilm a autochtonní keře (návaznost na hygrický lokální biokoridor podél Mlýnského potoka). Do této ZO je vhodné umístit i drobné objekty pro zdravotně rekreační aktivity (ZRA). BI - bydlení - v rodinných domech – městské a příměstské (tj. bydlení individuální). Jedná se o funkční plochy rodinných domů (RD) s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu (s možností umísťování funkcí pro obsluhu obyvatel nad rámec území vymezeného danou funkcí a nerušících obytný charakter, včetně základního občanského vybavení), s určeným využitím pro bydlení v rodinných domech v klidové obytné zóně s oplocenými zahradami pro individuální rekreaci a možnou doplňkovou pěstební funkci. V tomto typu území je nevhodné bydlení venkovského charakteru s chovatelským a pěstitelským zázemím. Přípustné využití této funkční plochy (fp) je dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území, veřejná zeleň, dětská hřiště, hospodářské zázemí (užitkové zahrady, chov hospodářských zvířat), jen výjimečně a v úměrném rozsahu – tzn. bez jakýchkoliv negativních vlivů (hlukových, pachových, estetických) na okolí a dále služby a provozovny (jen doplňkově v rámci objektů bydlení), nesmí přitom narušit trvalé bydlení na sousedních pozemcích nad normativy stanovené zvláštními předpisy a zejména nesmí narušit faktory pohody. Nepřípustné jsou stavby pro sport, průmyslovou výrobu, skladování a zemědělské stavby. Nepřípustné by dále mělo být využití pro bytové domy, větší zařízení pro ubytování, stravování, obchod a ostatní služby, u nichž lze předpokládat rušivý vliv na základní obytnou funkci (hlučnost, prašnost, emise, nutnost časté dopravní obsluhy, nutnost obsluhy těžkou dopravou aj.), zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení, zařízení pro výrobu, skladování a velkoobchod, jakákoliv zařízení technické a dopravní vybavenosti, jejichž atrakční


strana 54


09/2010

okruh a význam přesahuje hranice vymezeného území, zahrádkářské a pěstební plochy a zařízení s provozem hlučné mechanizace nebo vyžadující obsluhu těžkou dopravou. Z hlediska prostorového uspořádání tento funkční typ stanovuje podmínky pro nové zastavitelné plochy je koeficient zastavění plochy (KZP) pro jednotlivé RD max. 0,4, koeficient nezpevněných ploch (KNP) min. 0,6 pro jednotlivé RD, výška zástavby jsou 2 nadzemní podlaží s možností využití podkroví (resp. ustupující podlaží), max. výška 10,5 m. Tento funkční typ využití území je v posuzovaném území uplatněn u dvou funkčních ploch (fp), kde jde o rozšíření stávajícího zastavěného území. Většina vhodných ploch na území k.ú. Smiřice byla pro tento funkční typ využití území v minulosti již vyčerpána, po přehodnocení záplavového území řeky Labe je nožné využít plochu na levém břehu Mlýnského potoka na jižním okraji zastavěného území Smiřic (Z2). Pro rozvoj bydlení je vymezena rozsáhlá zastavitelná plocha (Z3) na východním okraji sídla Rodov (k.ú. Rodov). Fp Z2 navazuje na stávající zástavbu rodinných domů podél Mlýnského potoka (náhonu) na zemědělské půdě – orná v BPEJ 3.56.00 v I. třídě OZPF v rozloze 1,65 ha, na západním okraji v těsném kontaktu s hygrickým lokálním biokoridorem ÚSES, většina území v záplavovém území Q100. Doporučuje se posílit funkci lokálního biokoridoru tím, že min. 20 m od břehové čáry Mlýnského potoka nebudou umístěny žádné objekty, naopak by zde měla být výsadba stromů a keřů (mj. i ovocných). Podél přístupové komunikace ze Smiřic (východní okraj fp Z2) se doporučuje uplatnít pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v min. šíři 6 m jako určité kompenzační opatření za zábor ZPF (případná cyklostezka ze Smiřic do budoucího rekreačního prostoru v místě těžby štěrkopísků - prostory pro ZRA – zdravotně rekreační aktivity, část s vysokou zelení a současně i jako určitý „filtrační pás“ ze strany od čistírny odpadních vod (cca 200 m od ČOV východním směrem). Doporučuje se v maximálně možné míře využít stávající vzrostlou zeleň (zejména stromy pro okamžitý funkční efekt). S ohledem na § 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb. by bylo vhodné srážkové vody využívat i pro zálivku zelených ploch, příp. i jako užitkovou vodu – WC atd. (udržení retence území, snížení povodňového rizika). Fp Z3 na východní okraji Rodova, navazuje na bývalý zemědělský areál Gigant (velkovýkrmna prasat) v Rodově na zemědělské půdě – orná v BPEJ 3.10.00 v rozloze 6,77 ha a v BPEJ 3.09.00 v rozloze 0,63 ha, vše v I. třídě ochrany ZPF v celkové rozloze 7,40 ha, na východním okraji této fp je vedení VVN (110 kV) s ochranným pásmem. Doporučuje se uplatnit plochy ZO – izolační a ochranné zeleně v šíři min. 10 – 15 m jak z východní strany (otevřená zemědělská krajina směrem k trase dálnice D 11) podél ochranného pásma VVN s využitím pro ZRA včetně pěšiny pro pěší, tak i podél silnice III/3089 v šíři min. 10 m (protihlukové a protiprašné opatření) a rovněž podél místní komunikace z Rodova na Zderaz by byla vhodná alespoň oboustranná alej s podporou vysoké zeleně v místě stávající náletové zeleně kolem polní skládky jako možný budoucí „ostrůvek zeleně“ pro dálnici D 11.

Prostor pro vytvoření „zeleného ostrůvku“ v otevřené ploché zemědělské krajině


strana 55


09/2010

Doporučuje se plně respektovat opatření vyplývající z § 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb. ke snížení povodňového rizika a akumulovanou vodu mj. využít k zálivce veřejných i soukromých zelených ploch. Při všech výsadbách zeleně uplatnit alespoň 20 % jehličnanů (jedle, borovice) z důvodu celoroční krajinotvorné funkce a mj. i z důvodů zlepšení faktorů pohody. OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura Jedná se o funkční plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti – sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (tyto plochy vyhovují dikci §2 odst. 1, písm. k, 3. staveb. zákona č. 183/2006 Sb.). Určené využití je pro stavby a zařízení pro školství, vzdělávání a výchovu,stavby a zařízení pro zdravotnictví a sociální služby, stavby a zařízení pro administrativu, peněžnictví, veřejnou správu, stavby a zařízení pro kulturu, společenské aktivity a církevní činnost, stavby a zařízení pro policii, hasičský sbor, civilní ochranu, technické služby města. Návrh územního plánu Smiřice neřeší nové funkční plochy, ale vymezuje pouze stávající jak v k.ú. Smiřice, tak v k.ú. Rodov. OM – občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední Jedná se o funkční plochy převážně komerční občanské vybavenosti – sloužící například pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny. Určené využití je pro plochy a zařízení nerušící výrobu, sklady, velko a maloobchod, stravování a další služby, pokud nevyžadují obsluhu těžkou dopravou a na hranicích areálu nemají negativní hygienické či jiné vlivy na okolí. Přípustné využití je související technická a dopravní vybavenost (parkoviště, odstavné plochy), ochranná a izolační zeleň. Návrh územního plánu Smiřice neřeší nové funkční plochy, ale vymezuje pouze stávající jak v k.ú. Smiřice, tak v k.ú. Rodov. OS – občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení Jedná se o funkční plochy pro tělovýchovu a sport, pro činnosti související se sportovním využitím veřejností. Určené využití fp je pro zařízení a stavby sloužící k tělovýchově a rekreačnímu sportu, pro krytá a otevřená zařízení pro sport, rekreaci a zábavu. Přípustné využití jsou doprovodné stavby (šatny), doprovodné služby (veřejné stravování, obchod), doprovodná zeleň, pozemní komunikace, odstavné plochy, garáže. Návrh územního plánu Smiřice neřeší nové funkční plochy, ale vymezuje pouze stávající v k.ú. Smiřice, v k.ú. Rodov se nevyskytují, předpokládané hřiště je součástí fp BI Z3. OH - Občanské vybavení - hřbitovy Jedná se o funkční plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť se specifickou funkcí doplněnou o funkce sadovnických úprav (estetickou a krajinně ekologickou). Určené využití je pro hřbitovy, přípustné využití je pro ostatní veřejnou zeleň vč. ochranné a izolační, aleje a stromořadí v zastavěném území, zřizování hrobů, hrobek, urnových polí, kolumbárií, rozptylových louček, výstavba církevních staveb a vybavenost pro technickou obsluhu hřbitova, drobné stavby zahradní architektury, zahradní prvky, malé zpevněné plochy s lavičkami, pěší cesty, parkoviště, související technická vybavenost, nepřípustné je jakékoliv jiné využití, prostorové uspořádání se nestanovuje. Jedná se o funkční plochu stabilizovanou v k.ú. Smiřice, územní plán neřeší návrhové funkční plochy (fp) ani nejsou navrhovány územní rezervy pro tento funkční typ. Pro zklidnění celého prostoru a vytvoření skutečně funkčního ochranného pásma hřbitova je navrhována fp Z17 – plochy veřejné zeleně. SC - Smíšené obytné v centru města Jedná se o funkční plochy smíšené obytné v centru města využívané zejména pro obslužnou sféru místního i nadmístního významu, včetně bydlení ve funkčně smíšených a bytových domech. Poměr bydlení a ostatního využití není určen, závisí na konkrétním objektu a jeho umístění. Určené využití je pro dominantní nadmístní a celoměstskou vybavenost komerční i veřejnou, bydlení v objektech se smíšenou funkcí, další podnikatelské aktivity, zejména celoměstského a nadmístního významu, v libovolném poměru k bydlení, pokud ostatní využití není v hygienickém rozporu s funkcí bydlení. Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 56


09/2010

Přípustné využití je nerušící technická, dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou smíšených funkcí, včetně zajištění kvality bydlení vymezeného území, veřejná zeleň a dětská hřiště. Nepřípustné využití je průmyslová výroba, sklady, velkoobchod s nutností časté dopravní obsluhy nebo obsluhy těžkou dopravou, lůžková zdravotnická zařízení, plochy a zařízení pro individuální rekreaci. Město Smiřice nemá jednoznačné městské centrum, když za širší centrum je možné považovat zástavbu od zámku směrem k nádraží (ul. Palackého a Zemanova). Jedná se o funkční plochy stabilizované, územní plán neřeší nové funkční plochy (fp), ale pouze jednu „přestavbovou“ funkční plochu fp P1 v zastavěném území v prostoru před nádražím ve výměře 0,18 ha. Doporučuje se s ohledem na charakter nádražní budovy a stávající zeleně uplatnit zejména v severní části fp vysokou zeleň parkového charakteru s udržovaným trávníkem. Zvážit možnost z části této fp vytvoření veřejného prostranství s veřejnou zelení – městský parčík před nádražím. SM - Smíšené obytné - městské Jedná se o funkční plochy smíšené obytné pro bydlení v bytových i rodinných domech (včetně domů a usedlostí pouze s minimálním hospodářským zázemím), obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti. Určené využití je pro bydlení uvnitř zástavby města v objektech s vhodnou smíšenou funkcí pro veřejnou vybavenost a další podnikatelské aktivity v libovolném poměru k bydlení, pokud ostatní využití není v hygienickém rozporu s funkcí bydlení. Přípustné využití je nerušící technická, dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území, veřejná zeleň a dětská hřiště. nepřípustná je průmyslová výroba, sklady, velkoobchod s nutností časté dopravní obsluhy nebo obsluhy těžkou dopravou, lůžková zdravotnická zařízení, plochy a zařízení pro individuální rekreaci. Na území města Smiřice tyto funkční plochy nejsou vymezeny. SV - Smíšené obytné - venkovské Jedná se o funkční plochy smíšené obytné ve venkovských sídlech využívané zejména pro bydlení v rod. domech (včetně domů a usedlostí s hospodářským zázemím) a venkovských usedlostech s hospodářským zázemím, obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti. Určené využití je pro bydlení se smíšenou funkcí pro podnikatelské aktivity a veřejnou vybavenost v libovolném poměru k bydlení, pokud ostatní využití není v hygienickém či jiném rozporu s funkcí bydlení. Přípustné využití je nerušící technická, dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území, hospodářská činnost včetně chovu hospodářského zvířectva (v úměrném rozsahu, pokud není v hygienickém či jiném rozporu s bydlením), veřejná zeleň a dětská hřiště. Nepřípustné využití je průmyslová výroba, sklady, velkoobchod s nutností časté dopravní obsluhy nebo obsluhy těžkou dopravou, lůžková zdravotnická zařízení a veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují přípustné limity uvedené v příslušných předpisech (mj. vyhl. č. 268/2009 Sb.). Z hlediska prostorového uspořádání tento funkční typ stanovuje podmínky pro nové zastavitelné plochy je koeficient zastavění plochy (KZP) pro jednotlivé RD max. 0,4, koeficient nezpevněných ploch (KNP) min. 0,6 pro jednotlivé RD, výška zástavby jsou 2 nadzemní podlaží s možností využití podkroví (resp. ustupující podlaží), max. výška 10,5 m, doporučuje se minimální velikost stavebních 2 pozemků 1 200 m . půdorys objektů se doporučuje řešit jako výrazně obdélníkovou dispozici s osou hřebene rovnoběžnou s delší osou objektu. Tento funkční typ využití území je v posuzovaném území uplatněn u jedné funkční plochy (fp), kde jde o rozšíření stávajícího zastavěného území v k.ú. Rodov. Lokalita fp Z4 je na severním okraji Rodova při silnici III/3089 na zemědělské půdě v BPEJ 3.10.00 v I. třídě ochrany ZPF v rozloze 0,40 ha. ¨Doporučuje se, vzhledem k předpokládané zvýšené intenzitě dopravy po silnici III/3089 po zprovoznění dálnice D 11 do Jaroměře, uplatnit podél této silnice III. třídy pás izolační a ochranné zeleně ZO (zelená cezura -pás keřů a stromů – kombinace vysoké zeleně a živého plotu) min. v šíři 6 m s případným chodníkem pro pěší uvnitř tohoto pásu (bezpečnost chodců, eliminace prachu, snížení vlivu provozu na komunikaci (hluk, znečišťující látky atd.). Z hlediska krajinného rázu a podpory biodiverzity se dále doporučuje směrem do volné krajiny (severní okraj fp) a navrhované fp K 1 („suchý poldr“ a lokální hygrický ÚSES) umístit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři 10 -15 m s propojením západním směrem na lokální biokoridor ÚSES. Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 57


09/2010

Doporučuje se dále v maximálně možné míře využít a zachovat stávající vzrostlou zeleň a zvážit využití srážkových vod (§20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.) jako užitkovou vodu pro WC, zálivku, vodní plochu aj. SK - Smíšené obytné - komerční Jedná se o funkční plochy smíšené obytné pro komerční obslužnou sféru (maloobchod, služby, administrativa) a nerušící výrobní činnosti s možnou příměsí bydlení, včetně přechodného ubytování. Jsou zahrnuty i plochy přestavby výrobních areálů a jiné brownfieldy s dosud nekonkretizovanou budoucí náplní. Určené využití je pro bydlení se smíšenou funkcí pro podnikatelské aktivity a veřejnou vybavenost v libovolném poměru k bydlení, pokud ostatní využití není v hygienickém či jiném rozporu s funkcí bydlení (tzv. nerušící činnosti) vhodné pro „univerzální“ přestavbové plochy s polyfunkčním využitím stávajících objektů. Přípustné využití je nerušící technická, dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území, veřejná zeleň a dětská hřiště. Nepřípustné využití je pro průmyslovou výrobu, samostatné sklady, velkoobchod s nutností časté dopravní obsluhy nebo obsluhy těžkou dopravou (rušící činnosti) – pozn.: některé z těchto činností lze podmíněně povolit v přijatelném rozsahu v případě využití částí ploch velkých brownfieldů na základě studie a posouzení vlivů na ŽP (proces EIA), lůžková zdravotnická zařízení, plochy a zařízení pro individuální rekreaci. Podmínky prostorového uspořádání vycházejí z charakteru využití – KZP: max. 0,4, KNP: min. 0,3, výška zástavby: 2 nadzemní podlaží + podkroví, max. výška 10 m, v případě dostavby areálu lze výjimečně povolit vyšší objekty, nepřekračující úroveň stávajících okolních objektů. Tento funkční typ je uplatněn plošně z větší části v zastavěném území (fp Z7, Z8, Z18, P2), fp mimo zastavěné území organicky navazují na stávající zástavbu stejného funkčního využití (Z5, Z6 a Z18). V rámci podrobnějšího zpracování větších lokalit (např. Z7. Z8a Z18) se doporučuje řešit vnitroareálovou a uliční zeleň včetně využití ploch ZO a ZV a stávající vzrostlé zeleně (např. u Z 7 směrem k železniční trati, u Z18 jak směrem ke sportovnímu stadionu, tak ze severní a jižní strany). Doporučuje se dále řešit pro jednotlivé funkční plochy plochy veřejného prostranství, odstavné plochy se střídavý stín, případně část zastřešení s fotovoltaikou (lokální využití bez připojení na veřejnou síť pro noční nasvícení odstavné plochy). Navrhovaná lokalita fp Z5 je mimo zastavěné území města na orné půdě a TTP (trvalý travní porost) v BPEJ 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF v rozloze 0,81 ha, nepatrná část je nezemědělský pozemek v rozloze 0,02 ha. Doporučuje se uplatnit podél jižní hranice pozemku dělící pás zeleně (ZO) minimálně v šíři 6 m s využitím pro zpřístupnění území (cesta, pěšina). Ze západní strany, tj. od silnice do Holohlav (ul. Školní jako pokračování ul. Cukrovarské) a zejména ze severní strany směrem k Holohlavům se doporučuje uplatnit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v min. šíři 10-15 m. Doporučuje se v maximálně možné míře využít a zachovat stávající vzrostlou zeleň a tuto ještě funkčně posílit zejména z východní strany (železniční trať), zvážit využití srážkových vod (§20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.) jako užitkovou vodu pro WC, zálivku, vodní plochu aj. Lokalita Z6 je na severním okraji „průmyslové zóny“ na TTP v BPEJ 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF v rozloze 0,4 ha mimo zastavěné území a organicky navazuje na stávající fp SK. Doporučuje se, vzhledem k navazujícím stávajícím a navrhovaným funkčním plochám výroby a skladování - lehký průmysl (VL) a rozsáhlé ploše fotovoltaické elektrárny na severozápadní straně uplatnit pás izolační a ochranné zeleně v šíči 6 – 10 m s využitím stávající vzrostlé zeleně. Lokalita Z7 je na pozemcích v proluce mezi hřbitovem a stávajícími fp SK severně od nádraží v zastavěném území města v rozloze 2,15 ha v BPEJ 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF. Doporučuje se navázat na stávající a navrhovanou veřejnou zeleň (Z17) u hřbitova a vytvořit pás izolační a ochranné zeleně(ZO) podél místní komunikace (severozápadní okraj fp) v šiří cca 6 – 10 m a po severovýchodní hranici jej propojit pásem ZO v šíři cca 6 m se stávající zelení podél železniční tratě. Doporučuje se dále zvážit umístění retenční nádrže na rozhraní fp ZV Z17 a této fp v ochranném pásmu železniční tratě (jižní okraj) ve smyslu § 2 vyhl. č. 269/2009 Sb. Lokalita Z8 je na pozemcích v proluce jižně od hřbitova a stávajícími funkčními plochami VL a SK v rozloze 1,41 ha v BPEJ 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF v zastavitelném území města Smiřice. Doporučuje se obdobně jako u fp Z7 navázat na stávající a navrhovanou veřejnou zeleň (Z 17) u hřbiIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 58


09/2010

tova a vytvořit pás izolační a ochranné zeleně(ZO) podél místní komunikace (severozápadní okraj fp) v šiří cca 6 – 10 m a rovněž pokračovat pásem ZO podél železniční tratě. Zvážit možnost uplatnění pásu zeleně (ZO směrem k fp VL alespoň v šíři 6 m v kombinaci stromů a keřů (živý plot). Opět se nabízí umístění akumulační (retenční) nádrže (rybníčka při jižním okraji této fp pro srážkové vody ze zpevněných a zastřešených ploch (§ 20 vyhl. 269/2009 Sb.). Lokalita Z18 na pozemcích v severovýchodní části zastavěného území města mezi sportovním stadionem a stávajícími funkčními plochami SK v rozloze 2,61 ha v BPEJ 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF. Doporučuje se v severozápadní části této navrhované funkční plochy rozšířit stávající fp ZO a rozšířit stávající pás zeleně podél Mlýnského náhonu k posílení funkce regionálního hygrického biokoridoru RBK č. 1264 (vložené lokální biocentrum v RBK). Rovněž na jižním a východním okraji se doporučuje vytvořit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři cca 6 – 10 m (mj. od střelnice) s využitím i jehličnanů (cca 20 % ) k celoroční krajinotvorné funkci. V jihozápadní části se doporučuje zvážit umístění akumulační nádrže (rybníček) pro srážkové vody ze zastřešených a zpevněných ploch (§ 20 vyhl. 269/2009 Sb.). Lokalita P2 na pozemcích v severovýchodní části zastavěného území v rozloze 0,45 ha - nezemědělský pozemek, organicky navazuje na stávající fp SK. Doporučuje se zvážit únosnou míru odstranění stávající vzrostlé zeleně (stromy) pro realizaci záměru na této funkční ploše, když tato zeleň organicky navazuje na zámecký park (mj. ochranné pásmo národní kulturní památky). Doporučuje se, aby v případě, že záměry na těchto plochách by mohly narušovat faktory pohody či negativně ovlivňovat složky ŽP včetně krajinného rázu, byly posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměry. SR - Smíšené obytné - rekreační Jedná se o funkční plochy smíšené obytné pro bydlení a pobytovou rekreaci individuální i hromadnou. Území v zástavbě je podmíněně vhodné pro transformaci chatové zástavby na trvalé bydlení. Určené využití je pro chaty a rekreační domky, rodinné domy s možností ubytování v soukromí a penziony. Na území města Smiřice, tj. v k.ú. Smiřice a v k.ú. Rodov návrh územního plánu Smiřice nevymezuje tento typ funkčního využití území. DS - Dopravní infrastruktura silniční Jedná se o funkční plochy silniční dopravy zahrnují zpravidla silniční pozemky dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot (viz § 9, odst. 2 písm. a, staveb. zákona č. 183/2006 Sb.). Určené využití je pro plochy pozemních komunikací všech kategorií, plochy veřejných parkovišť, příp. parkovacích garáží (vč. nadzemních a podzemních), plochy pronajímatelných parkovišť a garáží, zastávky autobusů hromadné dopravy. Přípustné využití je pro stavby technické vybavenosti, plochy pro doprovodnou a ochrannou zeleň, stavby pro dopravní vybavenost. Nepřípustné jsou všechny činnosti nesouvisející s přímým zabezpečením dopravy jako je výstavba staveb pro bydlení, občanské vybavenosti, rekreaci, zemědělství, výrobu a sklady. Na území města návrh územního plánu Smiřice neřeší změny v základní stávající dopravní síti silnic I. a III. třídy, jsou respektovány stávající a navrhované cyklostezky (podél Labe). V posuzovaném území je uplatněna pouze jedna lokalita Z20, která je určena pro realizaci dálnice D11 na k.ú. Rodov. Doporučuje se, zejména v části, kde navrhované těleso dálnice je v násypu, tj. od mostní estakády přes říčku Trotinu a železniční trať č. 031 po plochý hřbítek (264 m n.m. jihovýchodně od Rodova) se uplatnil rozšířený pás izolační a ochranné zeleně (případně v kombinaci s protihlukovým valem) k částečné eliminaci (kompenzační opatření) fragmentačního působení dálnice jako těžko překonatelné bariéry v krajině (prostupnost krajiny obecně včetně migrace bioty). V prostorech mostů, nadjezdů či nájezdů dálnice apod. se doporučuje uplatnit autochtonní druhy v pokud možno „bezúdržbové“ provedení (větší spon při výsadbách, podpora sukcesního procesu atd.). Doporučuje se v celé navrhované trase dálnice oboustranně uplatnit plochy ZO v dostatečné šíři, tj. min. v pásu 15 - 20 m tak, aby mohly fungovat jako interakční prvky v území – částečná Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 59


09/2010

kompenzace za zábory ZPF, narušení krajinného rázu, fragmentace území atd. Doporučuje se dále zvážit vybudování retenční nádrže (rybníčka) v prostoru přemostění železniční tratě (svod srážkových vod z tělesa dálnice). DZ - Dopravní infrastruktura drážní Jedná se o funkční plochy drážní dopravy, které zahrnují koridor železniční dráhy v úseku mezi Hradcem Králové a Jaroměří a v úseku mezi Smiřicemi a Hněvčevsí (bývalá tzv. řepná dráha). Návrh územního plánu Smiřice ve smyslu Politiky územního rozvoje (PÚR ČR 2008) respektuje vymezení koridoru a plochy dopravní infrastruktury ŽD 2 – železniční koridor Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř. TI Technická infrastruktura - inženýrské sítě Jedná se o funkční plochy areálů technické infrastruktury, zařízení na vodovodech a kanalizacích (např. úpravny vody, vodojemy, ČOV), na energetických sítích (např. regulační stanice, rozvodny vysokého napětí, malé vodní elektrárny, plochy větrných elektráren), telekomunikační zařízení a další plochy technické infrastruktury, které nelze zahrnout do jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Určené využití je pro stavby a zařízení sloužící zásobování pitnou vodou – vodojemy, úpravny vody, čerpací stanice, vodárenské zdroje, ochranná pásma a vodovodní řady (na vymezené ploše ochranných pásem lze umístit pouze účelové vodárenské stavby, místní komunikace, tyto pozemky lze zemědělsky obhospodařovávat za podmínky nenarušování vodárenské funkce), stavby a zařízení sloužící zásobování energiemi - rozvodny, trafostanice včetně vedení VN a NN, plynové regulační stanice a plynovody, stavby a zařízení sloužící zásobování centrálně vyráběným teplem a teplou vodou - výtopny, kotelny, výměníkové stanice, stavby a plochy pro telekomunikace a radiokomunikace – ústředny, vysílače a základnové stanice mobilních operátorů, kabelová vedení, síťové a účastnické rozvaděče, stavby a zařízení sloužící odvádění a čištění odpadních vod - stoky a povrchové sběrače dešťových vod, stoky pro odvádění splaškových odpadních vod, přečerpávací stanice odpadních vod, čistírny odpadních vod, plochy a zařízení sloužící nakládání s produkty čištění, stavby a zařízení pro skladování a manipulaci s materiály. Přípustné využití je pro stavby a zařízení provozního vybavení, stavby a zařízení technického a technologického vybavení, odstavné a parkovací plochy osobních a nákladních automobilů, speciálních vozidel, garáže pro služební automobily a speciální vozidla, komunikace účelové pro motorová vozidla, pěší a cyklisty, veřejná a izolační zeleň, v koridorech ochranných pásem elektrického vedení VN 22 kV jsou přípustné pozemní stavby (kůlny, přístavby a nástavby stávajících objektů v souladu s výjimkou, která bude udělena příslušným orgánem státní správy). Nepřípustné využití je pro bydlení (s výjimkou služebního bytu), stavby občanského vybavení, rekreaci, stavby pro shromažďování většího počtu osob, zemědělské stavby a stavby pro výrobu a skladování. Podmínky prostorového uspořádání vycházejí ze specifičnosti funkčních ploch – koeficient míry využití území je 1,0 (míra zastavění území), výšková hladina zástavby max. 7 m nad okolní upravený terén. Návrh územního plánu Smiřice neřeší nové funkční plochy, ale vymezuje pouze stávající jak v k.ú. Smiřice, tak v k.ú. Rodov. VL – výroba a skladování - lehký průmysl Jedná se o funkční plochy lehké výroby, tj. jsou územím s využitím pro výrobu, výrobní služby, stavební výrobu, skladování a manipulaci s materiály, které zpravidla nejsou přípustné v jiných funkčních plochách, mají značné nároky na přepravu, ale negativními vlivy svých provozů nad přípustnou mez nepřesahují hranice areálů. Určené využití je pro stavby a zařízení pro lehkou výrobu a výrobní služby, stavby a zařízení pro skladování, manipulační plochy, překladiště, stanoviště kontejnerů, stavby a zařízení pro stavební činnost a výrobu stavebních hmot, stavební dvory, stavby a zařízení pro servisní a opravárenské služby, stavby a zařízení pro obchod – prodejní sklady, vzorkové prodejny – jako součást areálu výroby, stavby a zařízení pro komunální provozy, dopravní a technické služby. Přípustné využití je pro stavby a zařízení administrativy jako součásti areálu, stavby a zařízení pro stravování zaměstnanců, zařízení zdravotnická pro potřeby zaměstnanců, stavby a zařízení pro sociální a hygienické zázemí zaměstnanců, stavby a zařízení pro výzkum, zkušebnictví a projekci jako součást areálu, stavby a zařízení technického, technologického a provozního vybavení areálů, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, účelové komunikace pro motorová vozidla, pěší a cyklisty, místní obslužné komunikace, stavby a zařízení hromadné dopravy, odstavné a parkovací Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 60


09/2010

plochy pro osobní a nákladní automobily a speciální vozidla, garáže jednotlivé i hromadné, služebních a nákladních automobilů a speciálních vozidel, čerpací stanice PHM jako součást areálu, izolační zeleň, veřejná zeleň, veřejná prostranství. Nepřípustné využití jsou veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (mj. vyhl. č. 268/2009 Sb.), stavby pro výrobu průmyslovou (s rušícím vlivem na okolí), stavby pro občanské vybavení nadmístního významu, stavby pro bydlení (s výjimkou bytů služebních a ubytování – za předpokladu splnění hygienických požadavků na tyto stavby a zařízení), stavby a zařízení pro sport a rekreaci, stavby a zařízení pro školství, sociální péči, zdravotnictví, kulturu, stavby pro zemědělství. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient míry využití území – 0,9 (míra zastavění území). Doporučuje se, vzhledem k charakteru území upravit podmínky prostorového uspořádání na následující využití – KZP: max. 0,4, KNP: min. 0,3 s tím, že na jednotlivých větších funkčních plochách (větší než cca 0,5 ha) budou řešeny retenční nádrže (rybníčky) pro srážkové vody ve smyslu § 20 vyhl. č. 269/2009 Sb., výška zástavby: 2 nadzemní podlaží, max. výška 12 m, případné technologické nároky na vyšší objekty budou řešeny individuálně. Doporučuje se, aby záměry na těchto plochách, které mohou narušovat faktory pohody či negativně ovlivňovat složky ŽP včetně krajinného rázu, byly posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměry. Navrhovaná fp Z9 na severozápadním okraji zastavěného území v k.ú. Smiřice o rozloze 3,22 ha, jedná se z větší části o ornou půdu v BPEJ 3.09.00 ve I. třídě ochrany ZPF v rozloze 2,6 ha, nezemědělská půdy pak 0,6 ha, celá fp je mimo zastavěné území města. Návrh řeší určitou arondaci zastavěného území, když organicky propojuje již stávající fp s fotovoltaickou elektrárnou VL s funkčními plochami SK a VZ. Jako určitou kompenzací za zábor ZPF a zastavování volné krajiny se doporučuje podél trasy VN 35 kV pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři min. 10 m s celoroční krajinotvornou funkcí (min. 20 % jehličnanů – např. borovice, jedle, méně smrk) a vytvoření „jakéhosi“ vnitřního zeleného perimetru města, který by mohl pokračovat jednak na navazující sousední plochu Z10, ale především severovýchodním směrem na sousední k.ú. Holohlavy a napojit se na navrhovanou fp ZO Z14 (viz návrh ÚP Holohlavy). V tomto pásu zeleně, který by měl mít spíše nepravidelný okraj o šíři min. 10 m by mohly být i ZRA (cesta, pěšina, případně drobná vybavenost – vodní plocha, lavička apod.).

Prostor podél trasy VN, kde se doporučuje vytvoření „vnitřního zeleného perimetru“ města s celoroční funkcí


strana 61


09/2010

Navrhovaná fp Z10 navazuje na předchozí Z9 o rozloze 9,67 ha na orné půdě v BPEJ 3.09.00 v rozloze 4,65 ha a v BPEJ 3.10.00 v rozloze 5,02 ha, vše v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území. Tato navrhovaná funkční plocha při vjezdu do města ze silnice I/33 Hradec Králové - Jaroměř, která vyplňuje prostor mezi touto silnicí I. třídy a silnicí III/30811 směrem do města. Doporučuje se, v případě kladného souhlasu orgánu ochrany ZPF k vynětí této plochy, uplatnit pokračování „zeleného perimetru“ podél trasy vn a v jihovýchodní části (trojúhelník tvořený silnicí III/30811, místní komunikací směrem na Rodov a vedením VN řešit retenční nádrž pro akumulaci srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch z funkční plochy Z10, případně i ze Z9. Doporučuje se ve smyslu výše doporučované úpravy prostorového uspořádání řešit vnitroareálovou zeleň, mj. podél cesty na Rodov, silnice I/33, silnice III/30811, podél vnitroareálových komunikací a kolem doporučované retenční nádrže. Předpokládá se, že doporučovaná opatření by mohla být blíže specifikovaná při posuzování konkrétního využití této funkční plochy v procesu EIA (posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměry), poněvadž je zde zřejmá kumulace vlivů. Navrhovaná fp Z11 v zastavěném území města, část navazuje na rozsáhlý zemědělský areál (dříve velkovýkrmna prasat GIGANT), celková výměra fp je 7,44 ha z toho orná v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF, nezemědělská půda 1,60 ha a vodní plochy (rybníky) v rozloze 5,01 ha. Doporučuje se celou východní část s rybníky (dříve sedimentační nádrže cukrovaru) a plochy silně ovlivněné podzemní vodou (rákosiny a sukcesní plochy) převést do funkčních ploch přírodních (NP) a rozšířit vymezené lokální hygrické biocentrum (nedostatečná velikost ve smyslu metodiky ÚSES), při jižní hranici této navrhované fp území se stávající vysokou zelení začlenit do vymezeného hygrického lokálního biokoridoru Mlýnského potoka a to i v navazujícím území (NZ).

Území, kde se doporučuje rozšíření hygrického lokálního biokoridoru, severně je plocha rybníků (sedimentačních nádrží) se sukcesními společenstvy, které se doporučují přičlenit ke stávajícímu vymezenému LBC ÚSES. (zdroj: www.mapy.cz)

Navrhovaná fp Z12 organicky navazuje při železniční trati na fp VZ v zastavěném území v k.ú. Smiřice v celkové rozloze 4,59 ha v BPEJ 3.09.00 ve výměře 2,78 ha, 3.10.00 ve výměře 0,14 ha a 3.56.00 ve výměře 1,67 ha, vše v I. třídě ochrany ZPF. Na části této fp je ochranné pásmo železnice a na části je území archeologických nálezů, kde se požaduje postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, vytvořit podél železniční trati a a z jihozápadní strany (směrem do volné krajiny) pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v min. šíři 10 -15 m s celoročním krajinotvorný efektem (při výsadbě uplatnit alespoň 20% zastoupení jehličnanů ve skupinách), podél účelové komunikace k těžebně štěrkopísku vytvořit oboustrannou alej. V podrobnější dokumentaci se doporučuje řešit vnitroareálovou zeleň a retenční nádrž na srážkové vody ze zastřešených a zpevněných ploch s pravděpodobným umístěním v nejnižší části této funkční plochy, případně je možné tuto akumulační nádrž (rybník) s regulovaným odtokem řešit jako spoIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 62


09/2010

lečnou pro navazující funkční plochy Z13, Z14 a P3 na otevřeném hlavníku (odvodňovací strouha zaústěná do Trotiny. Navrhovaná fp Z13 organicky navazuje na předchozí fp Z12, dále na fp P3 a stávající rozsáhlou fp VZ (bývalý Gigant – velkovýkrmna vepřů) s celkovou rozlohou 2,11 ha v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF a je oddělena od navazující fp Z14 melioračním příkopem. V západní části je vedení VN s ochranným pásmem a na části je území archeologických nálezů, kde se požaduje postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, navázat na doporučované pásy izolační zeleně (ZO) při jihozápadním okraji směrem do volné krajiny v min. šíři 10 – 15 m, dále podél melioračního příkopu (zde zvážit prostor pro společnou akumulační nádrž) v min. šíři 6 – 8 m a podél východního okraje (odclonit prostor s psím útulkem na fp VZ) v šíři cca 10 m s využitím stávajících sukcesních dřevin. Doporučuje se sanovat černou skládku při účelové komunikaci (viz foto v části 2.8.1). Navrhovaná fp Z14 organicky navazuje na stávající rozsáhlou fp VZ (bývalý Gigant – velkovýkrmna vepřů, dnes Mach drůbež a.s.) s celkovou rozlohou 3,70 ha v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF a je oddělena od navazující fp Z13 melioračním příkopem. Středem této lokality prochází vedení VN s ochranným pásmem. Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, navázat na doporučované pásy izolační zeleně (ZO) při jihozápadním okraji směrem do volné krajiny v min. šíři 10 – 15 m, dále podél melioračního příkopu (zde zvážit prostor pro společnou akumulační nádrž) v min. šíři 6 – 8 m a podél východního okraje (odclonit prostor s psím útulkem na fp VZ) v šíři cca 10 m s využitím stávajících sukcesních dřevin. Doporučuje se ponechat vzrostlou zeleň uprostřed fp (pravděpodobně vodojem) a podél jihovýchodního okraje navázat pásem ZO o šíři min. 10 m na fp ZO podél oplocení fp VZ („Gigant“). Navrhovaná fp Z15 organicky navazuje na stávající fp VZ (bývalý ZNZ se silem, dnes Cerea,a.s.) a fp VL převzatou ze stávající ÚPD města (pravděpodobně fotovoltaické elektrárna) s celkovou rozlohou 0,63 ha na orné půdě v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF. Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, využít zemní val po bývalé železniční vlečce k vytvoření izolačního a ochranného pásu zeleně (ZO) s využitím stávajících sukcesních dřevin a zřízení cesty pro pěší a cyklisty (věcné břemeno), podél místní komunikace do areálu bývalého „Gigantu“ vytvořit oboustrannou alej z „tvrdých listnáčů“ (dub, jasan, javory, jilm), směrem k fp VZ (Cerea,a.s.) se doporučuje uplatnit rovněž pás ZO alespoň v šíři 6 m jako kombinace živého plotu s vysokou zelení. Navrhovaná fp Z16 organicky navazuje na stávající fp VZ (bývalý ZNZ se silem, dnes Cerea,a.s.), stávající fp VL (Pellet Energo a.,s. a ADYTON Hydraulik s.r.o.) a fp VL převzatou ze stávající ÚPD města (pravděpodobně fotovoltaické elektrárna) celkovou rozlohou 2,98 ha na orné půdě a TTP v BPEJ 3.56.00 ve výměře 2,55 ha, v 3.09.00 ve výměře 0,33 ha vše v I. třídě ochrany ZPF a nezemědělské půdě ve výměře 0,40 ha. V západní části této fp je území archeologických nálezů, kde se požaduje postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, na části pravděpodobně přetrvává ochranné pásmo železniční vlečky.. Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, zachovat bezejmennou vodoteč (meliorační příkop) pro případné zaústění srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch, případně zvážit využití tohoto úzkého trojúhelníku pro akumulační nádrž (rybníček) a s využitím stávající zeleně pro vytvoření pásu izolační a ochranné zeleně (ZO). Tento pás ZO se doporučuje uplatnit v šíři min. 6 m i na celém jihovýchodním okraji směrem k fp NZ – orná půda. Doporučuje se pro tuto funkční plochu dále uplatnit pás ZO v v šíři cca 6 m i od silnice III/30811, fp BI (trvalé bydlení) a od fp VZ (areál Cerea a.s.). Lokalita „přestavby“ P3 je v jihozápadní části města, jde o bývalý rozsáhlý hospodářský dvůr, později státní statek, dnes tzv. brownfield (viz níže foto) ve výměře 3,65 ha – nezemědělský pozemek, který celý náleží do území archeologických nálezů, kde se požaduje postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Doporučuje se v rámci přestavby zachovat a případně rozšířit vnitroareálové plochy se zelení včetně doplnění o vysokou zeleň. Ve východní část se doporučuje sanovat tzv. černé skládky odpadů a uplatnit podél místní komunikace pás izolační a ochranné zeleně v min. šíři 6 m s použitím i jehličnanů (min. 20% zastoupení ve skupinách), při vstupu do areálu uplatnit solitéry, např. duby. V tomto prostoru se doIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 63


09/2010

poručuje umístit i akumulační nádrž (rybníček) na svedení srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch (mj. i jako požární voda).

Areál bývalého hospodářského dvora na fp P3, střechy bez krytiny, celý areál spíše jako „brownfield“.

VZ – výroba a skladování - zemědělská výroba Jedná se o funkční plochy zemědělské výroby a přidružené drobné výroby, kde negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu a jedná se o stávající areály zemědělské výroby v okrajových částech města v k. ú. Smiřice. Většinou se jedná o velkokapacitní a koncentrované provozy. Negativní vlivy na okolí jsou způsobeny vysokou koncentrací živočišné a rostlinné výroby a užívání zemědělské techniky a spočívají ve zvýšené prašnosti, hlučnosti, emisích plynů, alergenů, zápachu, zmnožení obtížného hmyzu a hlodavců. Určené využití je pro objekty zemědělské výroby (vč. živočišné) či skladů a údržby staveb a techniky, objekty lesní výroby, objekty skladového hospodářství, příslušné komunikace a parkovací a garážovací plochy, příslušné technické vybavení (trafostanice, regulační stanice, úpravny odpad. vod – odlučovače, aj.). Přípustné využití je pro administrativu v rámci areálů (resp. objektů), ochranná a izolační zeleň, lokální stravovací zařízení a specifické služby, parkoviště a dopravní zařízení. Nepřípustné jsou veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech, veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro průmyslovou výrobu a skladování, velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb, stavby pro bydlení, stavby občanského vybavení, stavby pro rekreaci a stavby pro shromažďování většího počtu osob. Tyto funkční plochy jsou vymezeny ve stávajícím rozsahu. VK - výroba a skladování - plochy skladování Jedná se o skladové areály bez výrobních činností. Jsou určeny pro skladování na zpevněných plochách. Vymezují se v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury. Negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu. Přípustné využití je pro plochy a objekty skladového hospodářství, velkoobchodní a maloobchodní sklady s přípustným využitím jako příslušné komunikace a parkovací a garážovací plochy, příslušné technické vybavení (trafostanice, regulační stanice, úpravny odpad. vod – odlučovače, aj.), dále jako ochranná a izolační zeleň a lokální stravovací zařízení a specifické služby. Nepřípustné jsou veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (mj. vyhlášky č. 268/2009 Sb.), stavby pro bydlení, stavby občanského vybavení, stavby pro rekreaci a stavby pro shromažďování většího počtu osob. Funkční plocha tohoto typu je vymezena v jedné lokalitě ve stávajícím rozsahu na jihozápadním okraji Smiřic v návaznosti železniční dráhy. VX - výroba a skladování – se specifickým využitím Jedná se jednoznačně o funkční plochy pro realizaci fotovoltaických elektráren.


strana 64


09/2010

Převažující účel využití (hlavní využití) je pro stavby fotovoltaických elektráren. Přípustné využití je pro stavby a vedení nadzemních a podzemních inženýrských sítí a stavby související dopravní infrastruktury. Nepřípustné využití je pro stavby bydlení, stavby občanského vybavení, stavby pro rekreaci a stavby pro shromažďování většího počtu osob. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient míry využití území – 1,0 (míra zastavění území), výšková hladina zástavby – max. 6 m nad okolní upravený terén. Jediná navrhovaná lokalita v posuzovaném území je fp Z19 je na severovýchodním okraji Rodova severně silnice III/3089 ve výměře 1,89 na orné půdě v BPEJ 3.09.00 ve výměře 0,44 ha a 3.10.00 ve výměře 1,45 ha – vše v I. třídě ochrany ZPF ve volné krajině, když jihozápadním cípem se dotýká stávající funkční plochy SV (smíšené - trvalé bydlení venkovského charakteru). Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nejkvalitnější zemědělskou půdu, na plochém horizontu nad sídlem v pohledové části (ploché sedlo a protáhlý mírný hřbet) při vstupu do Rodova a podél silnice III. třídy, která vzhledem k navrhovanému napojení na dálnici D 11 bude jedním z důležitých komunikačních propojení ve směru západ - východ (s využitím moderního mostu přes řeku Labe ve Smiřicích, by plochy fotovoltaických panelů na volné ploše byly výrazně negativním ovlivněním krajinného rázu a zakládají do budoucna nové „brownfield“ s tím, že v kulturní sídelní krajině střední Evropy je umísťování fotovoltaických panelů (článků, fólií atd.) vhodné na střešní pláště pro lokální využití (bez zatížení přenosové soustavy) se nedoporučuje se akceptovat využití této fp pro fotovoltaickou elektrárnu z výše uvedených důvodů, poněvadž případné rozšíření fp mimo zastavěné území by vyžadovalo jako kompenzaci za zastavění volné krajiny, fragmentaci krajiny, negativní ovlivnění krajinného rázu, negativního ovlivnění retence území a vodního režimu a další vlivy na území a životní prostředí značný podíl vnitroareálové zeleně (cca 40 % ploch zeleně včetně vodních ploch -§20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.). Doporučuje se, aby záměr byl posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměr s požadavkem na adekvátní kompenzace (mj.za zábor ZPF, fragmentaci krajiny, ovlivnění propustnosti území, negativní ovlivnění retence atd.). Doporučuje se ve smyslu ochrany zemědělské půdy, krajiny a správního území města, tyto cenné lokality přehodnotit a především záměr fotovoltaických elektráren orientovat na střechy velkých objektů stávajících průmyslových areálů, příp. na střechy velkokapacitních zemědělských objektů. Umísťování fotovoltaických panelů na plochy volné krajiny není ve světě akceptovatelné (většinou velmi drahé pozemky, fragmentace území, zhoršení krajinného rázu, vytváření nových brownfields atd.). Trendem, kromě již dříve využívaných střech, je tzv. BIPV (Building Integrated Photovoltaics) – fotovoltaika integrovaná do budov. Aplikace fotovoltaiky v obvodových pláštích budov (střechy, fasády) představuje významný fenomén, který přispívá k její atraktivitě a má příznivý dopad na snížení nákladů na instalaci fotovoltaických systémů s tím, že získaná energie je přímo využitelná pro provoz budovy (lokální využití, bez zatížení přenosové soustavy, přes akumulační zdroje pro klimatizaci, ohřev vody, vytápění, osvětlení atd.).

Již provozovaná fotovoltaické elektrárna v k.ú. Smiřice na orné půdě v I. třídě ochrany ZPF


strana 65


09/2010

ZV - plochy veřejných prostranstvích - veřejná zeleň Jedná se o významnější plochy zeleně v zastavěném území sídel, většinou parkově upravené a veřejně přístupné, jedná se o plochy parků apod., které nemohou být součástí jiných typů ploch. Určené využití je parkové porosty okrasné a přírodě blízké, veřejnou zeleň ochrannou a izolační, drobné prvky městského parteru (lavičky, altány, vybavení dětských hřišť), komunikace pěší, účelové. Přípustné využití je pro stávající drobné stavby (kapličky, přístřešky, trafostanice apod.), stavby a zařízení technického vybavení, pozemní komunikace, odstavné plochy. Nepřípustné využití jsou stavby pro rekreaci, stavby pro bydlení, zemědělské stavby a stavby pro výrobu a skladování. Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují. Doporučuje se využít i pro zdravotně rekreační aktivity (ZRA), zejména pro děti, matka s dětmi, seniory, handicapované a imobilní. Tento funkční typ je uplatněn na lokalitě Z17, kde se předpokládá realizace veřejné zeleně na veřejném prostranství v okolí stávajícího hřbitova v západní části zastavěného území města v k.ú. Smiřice a svým jihovýchodním okrajem je v ochranném pásmu železniční trati (přímá návaznost na prostor železniční stanice Smiřice), kde je již část této plochy s vysokou zelení. Doporučuje se zpracovat odborný návrh na tuto lokalitu veřejné zeleně včetně části řešící zdravotní a kvalitativní ořez mj. i tvarování korun na stávající zeleni, návrh výsadby se stanovením druhové skladby (parková úprava s volnými plochami pro umístění solitérů a drobné vybavenosti – lavičky, dětské přírodní hřiště atd.) k udržení nebo případně i zvýšení biologické diverzity a funkčnosti zeleně v městském prostředí. Doporučuje se zvážit umístění malé vodní plochy rybníčku (možnost napájení srážkovými vodami z okolních navrhovaných fp SK Z7 a Z8. Doporučuje se vždy vycházet s místních podmínek a vhodnou formou kombinovat jak druhovou skladbu dřevin (listnaté – opadavé a jehličnaté – stálezelené), tak i prostorové uspořádání (skupiny, souvislé „živé“ ploty, kombinace trávníků se solitéry atd.). Vždy pamatovat, že méně je více a že stromy a keře se rozrostou jak do výšky, tak do šířky. Doporučuje se spolupracovat s odbornou firmou, kde by měl být požadavek města na co nejjednodušší a pokud možno bezúdržbové plochy zeleně (co nejjednodušší a nejlevnější údržba). Platí zásada, že oku lahodící městská veřejná zeleň je pravidelně udržovaná zeleň. V této souvislosti je třeba uvést, že řada navrhovaných opatření mj. §20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb. je možné využít pro „zavlažování“ veřejné zeleně (např. vyspádováním zpevněných ploch do trávníků a ploch se stromy a keři aj.) ZS – plochy systému sídelní zeleně - soukromá a vyhrazená Jedná se o plochy většinou soukromé zeleně v sídlech, obvykle oplocené, zejména zahrady, jde o významné plochy soukromé zeleně v sídlech, které nemohou být součástí jiných typů ploch. Jsou to nezastavitelné plochy zeleně uvnitř zastavěného území. Převažující účel využití (hlavní využití) jsou louky, zahrady, sady, trvale zatravněné plochy, pastviny. Přípustné využití je zemědělské obhospodařování trvale travních ploch pravidelným kosením, stavby a zařízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Nepřípustné jsou veškeré stavby, zařízení, plochy a činnosti nesouvisející s přípustným využitím a skládky odpadu. Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují. Tyto funkční plochy jsou vymezeny ve stávajícím rozsahu. ZO - zeleň - ochranná a izolační Jedná se o plochy ochranné a izolační zeleně v sídlech a v jejich zázemí. Jedná se i o plochy zeleně plnící doprovodnou funkci plochám obytným, dopravním plochám, funkci izolační zeleně areálů technické vybavenosti, výroby, dopravních tras. Zeleň je v tomto případě prvkem mírnícím negativní vlivy od provozu na výše uvedených plochách. Převažující účel využití (hlavní využití) je ozelenění silničních komunikací, místních komunikací a železniční dráhy, areálů výroby. Přípustné jsou liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí apod.). Nepřípustné jsou veškeré stavby, zařízení, plochy a činnosti nesouvisející s přípustným využitím a skládky odpadu. Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují, řešení by mělo být individuální s ohledem nejen na místní podmínky (půdní, morfologické), ale i s využitím protihlukových zemních valů, stěn gabionů se zelení atd.). Pokud to podmínky dovolují (zejména prostorové), tak řešit ve spojení se ZRA, lze pak předpokládat, že by mohly být zařazeny i jako interakční prvky pro posílení funkcí ÚSES. Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 66


09/2010

Tento velmi důležitý funkční typ je navrhován téměř vždy s nějakou liniovou či relativně zátěžovou funkční plochou nebo pro odclonění (izolaci a ochraně) možného negativního ovlivnění zpravidla pro trvalé bydlení nebo na podporu přírodních funkcí v území (koridorový efekt, zvýšení prostupnosti území a příznivé ovlivnění defragmentace krajiny, vytváření možných interakčních prvků atd., většinou se doporučuje tento funkční typ uplatnit jako součást příslušné funkční plochy, případně ve spojení s řešením vnitroareálové zeleně (např. u fp VL). Zásada u všech ploch zeleně je vyhodnocovat stávající stav (zdravotní stav, dendrologie, habitus, celkovou hodnotu včetně posouzení jedinečnosti v území) a na základě tohoto vyhodnocení provádět k nim zohledňující výsadby či dosadby dřevin (stromů a keřů) s důrazem na funkčnost území (použití odrostlíků, umisťování vhodných solitérů či vytváření smíšených skupin dřevin, rozvolněnost zápoje pro vytváření hlubšího zavětvení, odclonění, celoroční krytí, estetika, možnosti ZRA atd.). Doporučuje se vždy zvážit možnost umístění do ploch zeleně vodní plochu, i relativně malou, s možností využít i srážkové vody ze zastřešených a zpevněných ploch. VV - Vodní plochy a toky Jedná se o plochy vodní a vodohospodářské zahrnující pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití (viz vyhl. č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů – vyhl. 2169/2009 Sb.). Určené využití je pro plochy vod tekoucích a stojatých se zřetelnou hladinou, které plní hydrologické, ekologicko – stabilizační, estetické funkce. Přípustné využití je i pro úpravy koryt vodních toků, vodohospodářské stavby (jezy, hráze apod.), umělé vodní nádrže (plochy), mosty, křížení s inženýrskými sítěmi a zřizování vodních toků a ploch. Nepřípustné využití je umístění staveb pro bydlení, občanské vybavení, zemědělských staveb, staveb pro výrobu a skladování Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují. Tyto funkční plochy jsou v návrhu ÚP Smiřice vymezeny ve stávajícím rozsahu. NZ - Plochy zemědělské Jedná se o plochy zemědělské zahrnující zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury (viz vyhl. č. 501/2006 Sb ve znění pozdějších předpisů – vyhl. 2169/2009 Sb.). Pozn.: Zemědělská účelová výstavba – areály živočišné a rostlinné výroby se do tohoto typu nezahrnují, jsou v typu ploch „VZ - výroba a skladování – zemědělská výroba”. Naopak stavby nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pastevectví apod. (silážní žlaby, přístřešky pro dobytek) mohou být do tohoto typu zahrnuty (viz § 18, odst. 5 stavebního zákona). Jsou určeny pro zemědělské hospodaření na orné půdě. Tyto pozemky mohou být zdrojem negativního vlivu na obytné prostředí i na krajinu (projíždění techniky, používání chemikálií, eroze půdy, nízká ekologická stabilita, minimální rostlinná i živočišná druhovost). Pozemky ve volné krajině, tj. plochy v území mimo zastavěné území a zastavitelné plochy nebudou oplocovány s výjimkou ploch určených pro funkci zahrad a sadů a pastvin určených pro chov dobytka nebo farmové chovy, provozované v souladu s platnými zákony. Převažující účel využití (hlavní využití) je orná půda, ovocné sady, zahrady a pastviny. Přípustné je zemědělské obhospodařování, liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí atd.) jen dle územních systémů ekologické stability, realizace protierozních opatření, stavby a zařízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Nepřípustné jsou veškeré stavby, zařízení, plochy a činnosti nesouvisející s přípustným využitím a skládky odpadu. Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují. Nejsou navrhovány nové či upravené fp tohoto typy, stávající fp NZ jsou v návrhu ÚP Smiřice zobrazeny ve stavu, který odpovídá současnému stavu obhospodařování v roce 2010. Jedná se převážně o plochy orné půdy, které jsou nezastavitelné. Doporučuje se postupně obnovovat cestní síť a krajinné prvky v zemědělské krajině a to nejen z důvodů estetických či krajinotvorných, ale zejména z funkčních důvodů (ochrana půdy před větrnou erozí zejména v předjaří), zlepšení retence území, i na mírných svazích k příznivému ovlivnění možné vodní eroze (prudké letní bouřky s přívalovým deštěm atd.). Nezanedbatelný pozitivní vliv v zemědělské krajině (kulturní step) je velká pravděpodobnost ke zvýšení druhové biodiverzity včetně např. hnízdních, úkrytových a potravních možností (porostlé meze, podél polních cest), zlepšení loveckého prostředí pro dravce atd. Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 67


09/2010

Plochá zemědělská krajina (kulturní step) s minimem dělících krajinotvorných prvků.

NL - Plochy lesní Jedná se o plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci a činnosti určené k plnění funkcí lesa (zák. č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů). Určené využití je hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského plánu (osnov), zalesnění pozemků, které nejsou součástí lesa, je možno připustit v souladu se stanoviskem příslušných orgánů státní správy. Ve veřejném zájmu jsou mimoprodukční funkce lesa (vodohospodářská, půdoochranná, ekostabilizační atd.). Žádoucí je alespoň 30 % podíl zastoupení přirozené dřevinné skladby. Vliv lesů na krajinu a na obytné prostředí je s ohledem na řadu mimoprodukčních funkcí jednoznačně pozitivní. Ochranné pásmo lesa vymezené zákonem je 50 m. Oplocovat lesní pozemky je možné jen v případě oplocení lesních školek, obor a ochrany porostů před zvěří. Oplocením nesmí být v žádném případě narušena propustnost biokoridorů a funkce biocenter ÚSES nebo snížen či změněn krajinný ráz. Přípustné využití je i pro stavby sloužící pro obhospodařování lesa, stavby sloužící pro myslivost, liniové stavby pozemních komunikací a technické infrastruktury prokáže-li investor, že nemůže dosáhnout realizace svého záměru jiným způsobem. Nepřípustné využití je výstavba objektů příslušných do ploch současně zastavěného a zastavitelného území, plošné skladování materiálu a techniky, ukládání odpadu a deponie zeminy.Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují, měly by však vycházet z projektu zalesnění, který by měl zohledňovat stanovištní (přírodní) podmínky, zejména vegetační stupeň a možnou (předpokládanou skupinu lesních typů (SLT). Doporučuje se odvozovat dřevinnou skladbu ze skupin typů geobiocénů (STG), která může lépe charakterizovat podmínky pro nové zalesnění na nelesních pozemcích. Podmínkou úspěšné obnovy lesních porostů na nelesních pozemcích je především následná výchova, která by měla směřovat k prostorové a věkové diferenciaci (výrazné posílení vnitřní a vnější stability porostů). Ve správním území města Smiřice je velmi málo ploch lesa (PUPFL). Jsou soustředěné v okrajové části k. ú. Rodov (západní svah Lískovce), v malé míře v k.ú. Smiřice (východní okraj při silnici na Čibuk a Skalici). Nenavrhuje se žádný zábor lesních pozemků, není řešen ani návrh zalesnění. Obecně lze konstatovat, že již provedená zalesnění jsou téměř 100% zalesněna smrkem, což neodpovídá zásadám lesního hospodářství o zakládání smíšených porostů v odpovídajícím lesním typu (skupině lesních typů – SLT), zde pak ve 2. bukodubovém vegetačním stupni (STG – skupina typů biogeocénů 2BC5a jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora) – 2C5a topolojilmové jasaniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora). Z STG je zřejmé, že výsadby smrku jsou pro stabilní lesní porosty v biochoře 2Nh – hlinitá niva v nížině Polabí zcela nevhodné. NP - Plochy přírodní Jedná se o plochy s převažující přírodní funkcí zahrnující mimo jiné zvláště chráněná území (plochy), plochy evropsky významných lokalit (soustava NATURA 2000), pozemky smluvně chráněné, skladebné prvky ÚSES apod. V krajině plní zejména funkci ekologicko - stabilizační. Jsou to pozemky jak ve volné krajině, tj. plochy v území mimo zastavěné území, tak to mohou být i v zastavitelné plochy, které mají výrazně přírodní charakter, přestože jsou v katastru nemovitostí vedeny jako pozemky zemědělské – trvale travní plochy nebo nezemědělské pozemky – ostatní plochy a jsou Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 68


09/2010

na nich mj. i vymezeny skladebné prvky ÚSES. Tyto plochy nebudou oplocovány s výjimkou pastvin určených pro chov dobytka nebo farmové chovy, provozované v souladu s platnými zákony. Rovněž tyto funkční plochy, které jsou v území vně zastavěného území, jsou zpravidla využity zejména pro situování a trasování ploch a koridorů ÚSES a interakčních prvků, mohou to však být i registrované VKP či jiné přírodní biotopy (mokřady, skalní výchozy, remízy, polní kazy atd. Určené využití obecně je pro maloplošná zvláště chráněná území přírody, biocentra nadregionální, regionální a lokální, biokoridory nadregionální, regionální a lokální, tvorbu, ochranu a obnovování přírodních prvků, ochranu technického zařízení v biokoridorech, revitalizace krajiny. Přípustné využití je pro zemědělské obhospodařování pravidelným kosením TTP, liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí apod.) jen dle územních systémů ekologické stability, realizace protierozních opatření, stavby a zařízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Nepřípustné využití je pro veškeré stavby, zařízení, plochy a činnosti nesouvisející s přípustným využitím, skládky odpadu. Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují. Nejsou navrhovány nové či upravené fp a v územním plánu jsou zpravidla vymezené v plochách, doprovázejících ÚSES. Doporučuje se, jak již bylo uvedeno u fp Z11 část této plochy (vodní plochy a navazující nejbližší okolí) vymezit jako skladebné prvky ÚSES (hygrické LBC a LBK), plochy NP podél řeky Labe - regionální hygrický biokoridor) rozšířit na min. šířku 30 - 40 m od břehové čáry jako minimální kompenzační opatření za zábory ZPF pro výstavbu a jiné funkční využití. NSzp - Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní, vodohospodářské Jedná se o plochy luk, pastvin a ostatních travních porostů (TTP), které slouží k hospodaření na ZPF (mělo by jít vždy o extenzívní hospodaření), dále v krajině plní zejména funkci ekologicko - stabilizační a protierozní. Některé tyto plochy mohou být VKP (vč. registrace). Dále zahrnují ostatní plochy ve volné krajině, remízky, úvozy, pěšiny apod. Určené využití je pro plochy luk využitelné jako pěstební plochy zemědělské produkce rostlinné (hlavní výtěžek seno, resp. určení luk ke spásání), travní porosty (extenzivní), hospodářské využití pokud možno přizpůsobit mimoprodukčním funkcím (ekologická, estetická, protierozní), údržbu a obnovu krajinných prvků (meze, protierozní stavby a terénní úpravy), údržbu a ochranu chráněných prvků vymezených v pozemkových úpravách, liniové a plošné keřové nelesní stromové porosty (mimolesní zeleň) pro ekologickou stabilizaci krajiny (stromořadí, remízy, meze, keřové pláště aj.), břehové a doprovodné porosty vodních toků a vodních ploch, ochranu ploch proti vodní a větrné erozi, ochranu přírody, pozitivní estetické ovlivňování krajiny. Převažující účel využití (hlavní využití) jsou plochy přírodní zeleně, plochy ÚSES, louky, zahrady, sady, trvale zatravněné plochy, pastviny. Přípustné využití je zemědělské obhospodařování pravidelním kosením nebo spásáním, technická opatření proti erozi, liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí apod.), stavby a zařízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Nepřípustné využití je pro veškeré stavby, zařízení, plochy a činnosti nesouvisející s přípustným využitím, skládky odpadu. Podmínky prostorového uspořádání se nestanovují. V řešeném území se jedná o dvě lokality v k.ú. Rodov mimo zastavěné území pro vodohospodářské opatření ke snížení povodňového rizika –hráz suchého poldru – fp K1 je na severovýchodním okraji Rodova, na orné půdě v BPEJ 3.10.10 ve II. třídě ochrany ZPF. Doporučuje se, vzhledem ke skutečnosti, že hráz je navržena na Radovském potoce, po kterém je vymezen lokální hygrický biokoridor a v původním vymezení skladebných prvků ÚSES nebyla dodržena jednak reprezentativnost ekosystémů, jednak nebyly dodrženy prostorové parametry pro lokální ÚSES, vymezení lokálního hygrického biocentr (LBC) v prostoru hráze a části suchého poldru s tím, že zde bude vytvořena trvalá vodní hladina (rybník) pro zlepšení funkčních podmínek ke zvýšení biodiverzity lokálního systému ÚSES. Celý poldr se pak doporučuje uplatnit v lokálním hygrickém biokoridoru. V souvislosti s vymezením tohoto biocentra (LBC) se doporučuje zrušit navrhované vymezení LBC v prostoru jižně Rodova u přečerpávací stanice odpadních vod. Rovněž se doporučuje zrušení výše položeného LBC na hranicích s k.ú. Holohlavy a vymezení LBC v prostorovém parametru lokálního systému (tj. cca 2 000 m) vymezit na k.ú. Holohlavy relativně větší LBC v sedle mezi sv. Václavem a Hořičkou s propojením do Jordánu a Hustířanky. Doporučuje se zde uplatnit výsadbu zeleně (dle STG – voIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 69


09/2010

dou ovlivněné ekosystémy ve 3. dubobukovém stupni) např. v rámci protierozívních opatření s případným využitím pro ZRA (stezka pro pěší, jednoduché přírodní dětské hřiště apod.). Druhá lokalita fp K2 je severně od Rodova rovněž na orné půdě v BPEJ 3.10.10 ve II. třídě ochrany ZPF, jižní okraj je v 3.08.50 ve IV. třídě ochrany ZPF. Doporučuje se v rámci realizace provést výsadby dřevin (dub, jasan, jilm, olše, javory) nejen v prostoru hráze a podhrází, ale i podél hranice pozemku (bývalá mez) a navázat na stávající skromnou zeleň na malém polním kazu a sporadickou mimolesní zeleň na části meze severozápadně od navrhovaného suchého poldru. Tato plocha po realizaci by mohla být možným interakčním prvkem (rozčlenění scelených pozemků) a vytvoření předpokladů ke zlepšení prostupnosti území (částečná defragmentace krajiny). Doporučuje se tyto plochy zařazovat do ploch pro ZRA bez přímého vlivu na přírodní prostředí včetně minimálního ovlivnění půdního krytu. Doporučuje se pečlivě zvažovat povolování jakýchkoliv činností a zařízení, které by mohly způsobovat neprostupnost krajiny a její fragmentaci, přímo či nepřímo zhoršovat či jinak negativně ovlivňovat složky životního prostředí (retenci území, narušování půdního krytu, erozi, zhoršování biodiverzity, krajinného rázu atd.). NT - Plochy těžby nerostů - nezastavitelné Je určena pro těžbu štěrkopísku nevýhradního ložiska a pro plochy technického zajištění této těžby. Průběžně bude prováděna rekultivace v plochách, kde byla těžba ukončena. Ani po ukončení těžby nebudou tyto plochy určené k zastavění, předpokládá se, že by mohly být využity jako přírodní vodní plochy i pro koupání a jednodenní (dojížďkovou) rekreaci. Převažující účel využití (hlavní využití) je povrchová těžba štěrkopísku. Přípustné jsou stavby související dopravní infrastruktury, stavby související technické infrastruktury a stavby sociálně technického zázemí těžebny. Nepřípustné jsou stavby pro bydlení, ubytovací zařízení, stavby pro rekreaci, stavby občanské vybavenosti, stavby pro shromažďování většího počtu osob, stavby průmyslové výroby a stavby zemědělské výroby. Doporučuje se, aby byly dále nepřípustné i jakékoliv činnosti, které by mohly ovlivnit jakost jak povrchových, tak i podzemních vod (ukládání odpadů apod.). Doporučuje se na odtěžených plochách pečlivě zvážit průběh rekultivací a poněvadž se jedná o nové povrchy (de facto antropozemě) ponechat před zahájením biologických rekultivací (výsadby) dostatečný čas a prostor pro sukcesi a zalesňovat spíše formou vylepšování (úpravou druhové skladby) v sukcesních stádiích předlesových formací (zde zcela jistě formace typu bjh – březo-jívové hájky). Tabulka hodnocení významnosti vlivu na jednotlivé vybrané části či složky ŽP Charakter Symbol vlivu –– – 0 + ++ významnost vlivu …/…

působení

Popis významný, jednoznačný negativní vliv málo významný, mírný negativní vliv nemá žádný vliv, popř. je irelevantní mírně pozitivní vliv velmi pozitivní vliv v této fázi nelze detailně vliv definovat, působení a významnost vlivu se bude odvíjet od konkrétní realizace záměru, ve vyhodnocení je vymezen možný interval působení v rámci stanovené stupnice, např. -/+ předpokládají se opatření, která budou minimalizovat nebo eliminovat negativní vliv pak je +, při nesplnění opatření je – až --, tj. až významný či dokonce jednoznačný negativní vliv primární (přímé působení) sekundární (nepřímé působení)

V následujících tabulkách jsou použity výřezy z koordinačního výkresu ÚP Smiřice – Ing. arch. Karel Novotný a výřezy fotomapy zdroj: www.mapy.cz


strana 70


09/2010

5.3. Tabulkové hodnocení jednotlivých lokalit s funkčními plochami fp Z1 - BH

Z1

FunkPlocha ce (ha) (kód) BH

1,50

Popis záměru, upřesnění k.ú. Smiřice, bydlení v bytových domech na jihozápadním okraji zastavěného území, východní okraj kontakt s lokálním hygrickým biokoridorem Mlýnský potok (náhon), nutné je respektovat stávající nadzemní i podzemní inženýrské sítě, dopravně bude napojena přes pozemky stávající fp BH, v I. třídě OZPF

voda

klima (místní, mikroklima)

půda, reliéf

lesy

horninové prostředí

fauna a flóra

biologická rozmanitost

krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo

kulturní hodnoty území, hmotné statky

Z1a

ovzduší

BH

Číslo lokality

Funkční využití

Složka životního prostředí

0

-/+

0

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-/+

++

+


celková významnost

Poř. čís.

-/+

strana 71


09/2010

Smiřice – fp Z1- BH vlivy na:

ovzduší, klima, reliéf, voda, ZPF

půda,

fauna, flóra, les, biologická rozmanitost

zemědělská půda – orná, BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF, na okraji záplavového území,

návaznost na břehový porost Mlýnského potoka (náhonu) s relativně dobrou biodiverzitou, prostor s různě vyvinutou sukcesí,

po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL,

po dobu výstavby: jen málo významné negativní ovlivnění ploch podél Mlýnského potoka a snížení biodiverzity,

odnětí ZPF v I. třídě ochrany, změna využití pozemků, ovlivnění retence a vodního režimu

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke trvalé příznivé ovlivnění funkčnosti LBK ÚSES a obligatorního VKP

rozšiřování zastavěného území – zabírání další zemědělské půdy, zde dokonce v I. třídě ochrany ZPF, další zpevněné a zastřešené plochy – zvýšení povodňového rizika

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zvýšení biodiverzity a rozšíření ploch pro vývoj existenci přírodních ekosystémů v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zvýšení ploch s vysokou vegetací, druhová rozmanitost, zvýšení biodiverzity

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke pozitivní ovlivnění funkčnosti lokálního hygrického biokoridoru v návaznosti na celý systém v povodí, zlepšení prostupnosti krajiny

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zlepšení estetiky v sídle, zlepšení faktorů pohody a umožnění obyvatelům ZRA (zdravotně rekreační aktivity)

záporné

podmíněně kladné


kladné

vlivy: stávající

sekundární, přechodné, krátkodobé

střednědobé, dlouhodobé, trvalé

synergické kumulativní, kompenzační

kladné, záporné

a

krajina, krajinný ráz (KR), ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) mimo zastavěné území, ale těsná návaznost na zastavěné území pro bydlení, kontakt s lokálním hygrickým biokoridorem, sice venkovní vedení teplovodu, ale relativně hodnotné území z hlediska krajinného rázu, VKP vodní tok po dobu výstavby možné ovlivnění LBK a VKP – vodoteč, niva,

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví Požadavek na navýšení bytového fondu, vhodná lokalita pro kvalitní bydlení

po dobu výstavby možné narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut s materiály, výstavba komunikačního propojení přes stávající zástavbu rozšíření bydlení, zlepšení stavu komunikací, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zlepšení faktorů pohody

Fp Z1 – BH pro výstavbu bytových domů, vzadu vlevo průmyslové objekty


strana 72


09/2010

fp Z2 - BI Poř. čís.

Funkce (kód)

Plocha (ha)

Popis záměru, upřesnění

Z2

BI

1,65

k.ú. Smiřice – bydlení v rodinných domech městského a příměstského typu na jižním okraji zastavěného území Smiřic podél LBK Mlýnského náhonu, část plochy v záplavovém území, v I. třídě ochrany ZPF


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo


0

-

0

--

0

0

-/+

-/+

-/+

0

++

+



voda

Z03

ovzduší

BV

Číslo lokality

Funkční využití


-/+

strana 73


09/2010

Smiřice – fp Z2 - BI vlivy na:


půda,


krajina, krajinný ráz (KR), ÚSES, významné krajinné prvky (VKP)

zemědělská půda v I. třídě ochrany ZPF, část v záplavovém území Q100,

kolem Mlýnského náhonu plochy s relativně dobrou biodiverzitou, břehové a doprovodné porosty, sukcesní plochy, po dobu výstavby: negativní ovlivnění ploch kolem vodoteče, snížení biodiverzity

LBK Mlýnský potok, VKP vodoteč a niva, relativně příznivý krajinný ráz v zemědělské krajině

vlivy:

stávající



synergické kumulativní, kompenzační

kladné, záporné

a

po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL, zábor ZPF v I. třídě ochrany, nárůst zpevněné a zastřešené plochy, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, změna půdního krytu a vodního režimu možná kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch na ZPF, možné ovlivnění retence a celkové vodní bilance povodí

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k trvalému ovlivnění ploch s vegetací (půdní kryt) koridorový efekt vodního toku, zvýšení biodiverzity v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke nárůst ploch s vegetací – zelené plochy a udržení migračního prostoru podél toku

záporné


obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a rcheologgické dědictví požadavek na RD na okraji sídla, de facto zastavění proluky, relativní blízkost ČOV

po dobu výstavby: negativní ovlivnění LBK i VKP vodního toku, niva, ovlivnění krajinného rázu

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k udržení harmonického měřítka a zlepšení krajinného rázu, posílení funkce LBK a VKP

rozšíření možností příznivého trvalého bydlení na okraji města v relativně velmi příznivém prostředí

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k částečné defragmentaci území a zlepšení propustnosti krajiny

rozšíření trvalého bydlení, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zlepšení faktorů pohody a prostor pro ZRA (stezka pro pěší a cyklisty do předpokládaného rekreačního prostoru po těžbě štěrkopísků


kladné

Lokální hygrický biokoridor vymezený v prostoru Mlýnského potoka (náhonu) vede podél celé lokality fp Z2


strana 74


09/2010

fp Z3 -BI Poř. čís. Z3

Funkce (kód)

Plocha (ha)

BI

Popis záměru, upřesnění k.ú. Rodov, rozsáhlá plocha pro trvalé bydlení městského a příměstského typu podle zpracované studie s nutností respektovat stávající nadzemní i podzemní sítě, napojení na stávající rozvod zemního plynu, zábor ZPF v I. třídě ochrany, nutnost opatření ke zlepšení krajinného rázu

7,4

voda


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo


Z07a

0

-

0

--

0

0

-/+

-/+

--/+

0

++

--



ovzduší

DS

Číslo lokality

Funkční využití


--/+

strana 75


09/2010

Rodov - fp Z3 - BI vlivy na:

ovzduší, klima, půda, reliéf, voda, ZPF


zemědělská půda v I. třídě ochrany ZPF

nízká biodiverzitou reprezentovaná jen prostory zahrad, kolem plotů a v příkopech silnice v intenzívně využívané zemědělské krajině po dobu výstavby: negativní ovlivnění i tak nízké biodiverzity

vlivy: stávající

sekundární, přechodné, krátkodobé střednědobé, dlouhodobé, trvalé

synergické a kumulativní, kompenzační

kladné, záporné

po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL, zábor ZPF v I. třídě ochrany, zpevněné plochysnížení retence, zvýšení povodňového rizika, narušení půdního krytu a vodního režimu

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zvýšení ploch zeleně a tím následně i ke zvýšení biodiverzity

kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch zvláště na ZPF v I. třídě ochrany, možné ovlivnění retence a celkové vodní bilance povodí- zvýšení povodňového rizika

vytvoření bariéry, fragmentace území, v případě provedených opatření (ZO) by mohl být předpoklad k vytvoření interakčních prvků a zvýšení biodiverzity

záporné

podmíněně záporné

krajina, krajinný ráz (KR), ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) plochá zemědělská krajina – kulturní step bez VKP, prvků ÚSES, zeleň mimo les jen sporadicky kolem komunikací a v zahradách

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na plochy pro výstavbu RD, zcela nevhodné řešení na malé sídlo – typická malá vesnice umisťovat RD městského a příměstského charakteru

další zastavování volné krajiny, po dobu výstavby: negativní vliv na krajinu jako takovou, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k významnému zvýšení ploch zeleně v zemědělské krajině, případně i interakčních prvků, negativní dopad na krajinný ráz nevhodným typem staveb a rozšiřování zástavby do volné krajiny kompenzace za zastavěné území by měly být plochy zeleně, , interakční prvky, malé vodní plochy

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut významné zastavění volné krajiny nevhodným typem zástavby – městské a příměstské RD v malém sídle - vesnice, rozšíření možností příznivého trvalého bydlení, problematické může být navýšení intenzity dopravy po dostavbě dálnice do Jaroměře


zastavování volné krajiny málo vhodným typem architektury – městské rodinné domy ve venkovském prostoru, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zvýšení zelených ploch podmíněně kladné

Pohled na fp Z3 od silnice III/3089, vpravo zahrady fp SV


strana 76


09/2010

fp Z4 - SV Poř. čís.

Z4

Funkce (kód)

Plocha (ha)


0,40

k.ú. Rodov – návrh na zastavění proluky ve venkovských rodinných domech na ZPF v I. třídě ochrany, u silnice III/3089, kde po dostavění dálnice se předpokládá zvýšená intenzita dopravy, doporučuje se odclonit tuto komunikaci zelenou cenzurou – pásem vysoké zeleně v kombinaci s živým plotem.

SV

voda


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z13c

ovzduší

SK

Číslo lokality

využití

Funkční


0

-

0

--

0

0

-

-

-

0

++

++

-/++


strana 77


09/2010

Rodov - fp Z4 - SV vlivy na:



zemědělská orná půda v I. třídě ochrany ZPF, nezastavěné území, severní relativně plochý reliéf na levém břehu Rodovského potoka

místy kvalitní sukcesní předlesová stádia s relativně dobrou biodiverzitou, dnes ruderální a segetální společenstva z důvodů nehospodaření

po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL, zábor ZPF v I. třídě ochrany, nárůst zpevněné a zastřešené plochy, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, změna půdního krytu a vodního režimu

po dobu výstavby: negativní ovlivnění ploch zeleně, zmenšení jejich plochy

kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch - zábor ZPF, zde v I. třídě ochrany, možné ovlivnění retence a celkové vodní bilance povodí

další omezení volných ploch s vegetací, omezení prostoru pro migraci, nutná opatření k podpoře přírodních prvků a biodiverzity

snížení ploch bez zástavby, nárůst ploch mimo zastavěné území, požadavek na zvýšení zeleně, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít ke zlepšení krajinného rázu kumulace vlivu zastavování volné krajiny, fragmentace území a snižování prostupnosti krajiny zpevněné plochy, ploty atd.

záporné



vlivy: stávající



kladné, porné

zá-

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci,

krajina, krajinný ráz (KR), ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) pohledová část od severu, zemědělská krajina, část sukcesní plochy bez VKP a prvků ÚSES, relativně dobré harmonické měřítko po dobu výstavby: negativní vliv na stávající RD, další zastavování ploch ve volné krajině

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na bydlení s případným komerčním využitím

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut rozšíření možnosti bydlení ve venkovském prostoru bydlení, zlepšení funkce vesnice za předpokladu udržení venkovského standardu (architektura, služby, řemeslo atd.),

zlepšení nabídky bydlení, potřeba veřejné zeleně


Fp Z4 pro venkovské rodinné domy


strana 78


09/2010

fp Z5 - SK Popis záměru, upřesnění


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



k.ú. Smiřice – určeno pro smíšenou obytnou a komerční funkci na severním okraji města Smiřice na zemědělské půdě v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území 0,83 města, v současnosti provedeny zemní i stavební práce, území s archeologickými nálezy, ochranné pásmo železniční trati, doporučovaná opatření zřejmě nebudou možná, viz foto níže

voda

SK

SK

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z5

Funkce (kód)

0

-

0

--

0

0

-

-

-

0

-/+

+

-/+

Složka životního prostředí Číslo lokality

Poř. čís.

Z5


strana 79


09/2010

Smiřice – fp 5 - SK vlivy na:



krajina, krajinný ráz (KR), ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) pohledová část od Holohlav, návaznost na zemědělskou krajinu, bez VKP a prvků ÚSES

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na bydlení v RD s komerčním využitím, území archeologických nálezů,

zemědělská půda - orná v I. třídě ochrany ZPF, v ochranném pásmu železniční trati, v nezastavěném území,

orná půda, jen v návaznosti na zahrady stávající zástavby a zelený pás kolem trati, relativně nízká biodiverzita

po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL

po dobu výstavby: negativní ovlivnění zbytků biodiverzity,

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, pohyb nákladních aut

další omezení volných ploch s vegetací, omezení prostoru pro migraci,

po dobu výstavby: negativní vliv na stávající RD, další zastavěné plochy ve volné krajině, oplocením další fragmentace území, zjevné narušení prostupnosti krajiny nárůst zpevněných ploch mimo zastavěné území, zhoršení prostupnosti krajiny, další oplocení ve volné krajině - fragmentace území, kumulace negativních vlivů na krajinu její fragmentací a zhoršení prostupnosti

zábor zemědělské půdy v I. třídě ochrany ZPF, zpevněné a zastřešené plochy, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, změna půdního krytu a vodního režimu

trvalé snížení plochy pro biodiverzitu, pravděpodobná nemožnost provést opatření ke zvýšení biodiverzity

zábor ZPF, kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných a zpevněných ploch, ovlivnění retence a celkové vodní bilance povodí záporné




vlivy: stávající




kladné, záporné

pravděpodobně nemožné provést navrhovaná opatření jako určitá kompenzační opatření za zábor ZPF

absence ploch pro veřejnost a nemožnost uplatnění ZRA pro širší veřejnost

Na fp Z5 – SK jsou dnes již provedené zemní a zahradnické úpravy včetně vybudování příjezdové komunikace a oplocení celého pozemku majitele, v pozadí domy v Holohlavech


strana 80


09/2010

fp Z6 - SK

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



k.ú. Smiřice – rozšíření stávající zástavby smíšené komerční mimo zastavěné území města v části Zderaz na zemědělské půdě v I. třídě ochrany ZPF, je třeba zde respektovat nadzemní a podzemní inženýrské sítě, vzhledem k návaznosti na plochy výroby a skladování se doporučuje ochranná a izolační zeleň

půda, reliéf

0,40



SK

Plocha (ha)

voda

Z6

Funkce (kód)

ovzduší

Poř. čís.

0

-

0

--

0

0

-

-

-

0

+

+

-/+

SK

Číslo lokality

Funkční využití


Z6


strana 81


09/2010

Smiřice fp Z6 - SK vlivy na:


půda,


zemědělská půda - orná v I. třídě ochrany ZPF, nezastavěné území města, návaznost na průmyslovou část města a stávající plochy SK po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot,

relativně vyšší biodiverzita vůči orné půdě – zahrada, ovocné stromy, keře, ruderální společenstva až sukcese

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

zábor ZPF, jedná se de facto o navazující plochy na stávající bytovku – zahrádky, odstavné plochy, zpevněné a zastřešené plochy, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, minimální kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího záboru ZPF, kumulace ovlivnění retence a celkové vodní bilance povodí, opatření ke snížení povodňového rizika,


po dobu výstavby pravděpodobně budou negativně ovlivněny stávající zahrádky a sukcesní společenstva v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci,

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zlepšení migrační prostupnosti a zvýšení biodiverzity zvláště v kumulaci s ostatními doporučovanými plochami ZO


krajina, krajinný ráz (KR), ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) okraj města a „zadní dvůr“ stávající bytovky, problematická je stávající fotovoltaická elektrárna na cca 17 ha, bez VKP a ÚSES po dobu výstavby: minimální negativní vliv na volnou krajinu vzhledem ke stávající fotovoltaické elektrárně arondace zastavěného území, minimální snížení ploch bez zástavby, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zlepšení krajinného rázu je předpoklad, že v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít při kumulaci vlivu nových ploch ZO ke zlepšení krajinného rázu, zejména harmonického měřítka krajiny (poměr zeleně a ploch intenzívně využívaných)

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na bydlení

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody u sousedních objektů mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb velkých nákladních aut s materiály, rozšíření bydlení, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zlepšení prostředí bydlení a snad i ke zlepšení faktorů pohody v dané lokalitě (úklid a oprava bytového fondu) předpoklad ke zlepšení celého prostoru pro bydlení ve Zderazi


kladné

„Zázemí stávající bytovky“ pro realizaci záměru na fp pro smíšenou zástavbu


strana 82


09/2010

fp Z7 - SK

fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



SK


k.ú. Smiřice – v proluce mezi hřbitovem (severně) a stávající fp SK severně od nádraží v zastavěném území města v rozloze 2.15 ha, doporučuje se uplatnit opatření k vytvoření fp ZO v návaznosti na ZV kolem hřbitova

lesy

2,15

půda, reliéf

SK


Z7

voda


ovzduší

Plocha (ha)

Číslo lokality

Funkce (kód)

Funkční využití

Poř. čís.

Z33a

0

-/+

0

-

0

0

-/+

-/+

-/+

0

+

+

-/+



strana 83


09/2010





zemědělská půda, zčásti orná, zčásti TTP v zastavěném území,

směrem k nádraží (jihovýchod) a přes místní komunikaci (severozápadně) pásy vysoké zeleně s relativně velmi dobrou biodiverzitou

zastavěné území města s relativně dobrým podílem zeleně, ale vzhledem ke značným plochám průmyslu (návaznost i na průmyslové plochy v Holohlavech) se doporučují další plochy ZO ke zlepšení krajinného rázu, bez VKP a ÚSES


po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí příjezdových komunikací, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) k udržení biodiverzity

po dobu výstavby: negativní vliv na stávající zastavěné plochy (hřbitov)

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut, respektovat ochranné pásmo hřbitova a stavební práce zkoordinovat s provozem hřbitova (v době pohřbů omezit stavební práce (hluk, prach, doprava atd. na minimum), zajistit povinnost ze zákona 20/1987 Sb.

zábor orné půdy v zastavěném území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu, na plochách ZO významné zlepšení, doporučení na zřízení malé vodní ploch y s regulací

trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, nutná opatření k posílení funkce zeleně, propojením ploch ZO a ZV dosáhnout biologické komunikace – interakční prvky ke zvýšení biodiverzity a podpoře prostupnosti krajiny

snížení ploch bez zástavby, nárůst zastavěných ploch v zastavitelném území, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél železniční trati

rozšíření služeb a bydlení a zejména ploch pro komerci (SK), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, významným přínosem by měl být nárůst ploch zeleně (propojení s okolními fp (ZO+ZV), lze následně očekávat zlepšení faktorů pohody

kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch (zpevněných a zastřených), ovlivnění retence a celkové vodní bilance povodí by měla být eliminována doporučovanou retenční nádrží s regulovaným odtokem a navýšení ploch s přirozenou vysokou jímavostí (zelené plochy)

kumulace další omezení prostoru pro migraci by měla být eliminována (kompenzační opatření) plochami ZO, opatření k podpoře přír. prvků a biodiverzity vytvořením zelených ploch a jejich propojení jako částečná kompenzace za zábor ZPF – prostor pro zvýšení biodiverzity území

významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO + ZV spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a významné zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města

významné zlepšení nabídky bydlení, služeb, komerce - pracovní příležitosti, nutné kompenzace na plochy veřejné zeleně a veř. prostranství, dlouhodobě zvážit vybudování protihlukového valu směrem k železniční trati s podporou a využitím stávající vzrostlé zeleně (železniční koridor ŽD 2)




kladné

vlivy: stávající




kladné, záporné


obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na bydlení + drobné podnikání a služby - univerzální podnikatelské plochy, v případě komerčního využití, které by bylo na horní hranici limitů (např.hluk) nutnost vytvoření dostatečného odstupu od hřbitova

strana 84


09/2010

fp Z8 - SK

k.ú. Smiřice – v proluce mezi hřbitovem (jižně) a stávající fp SK severně od nádraží v zastavěném území města v rozloze 1,41 ha, doporučuje se uplatnit opatření k vytvoření fp ZO v návaznosti na ZV kolem hřbitova a retenční nádrž


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



1,41

voda

SK

SK


ovzduší

Funkční využití

Z8

Funk Plocha ce (ha)

0

-/+

0

-

0

0

-/+

-/+

-/+

0

+

+

-/+


Poř. čís.

Z8


strana 85


09/2010





zemědělská půda, orná, v zastavěném území,

směrem k nádraží (jihovýchod) sukcese navazující na vzrostlou zeleň v pásu podél železniční trati a přes místní komunikaci (severozápadně) provedené výsadby v pásu cca 25 m širokém s relativně velmi dobrou biodiverzitou

zastavěné území města s relativně dobrým podílem zeleně, ale vzhledem ke značným plochám průmyslu (návaznost i na průmyslové plochy v Holohlavech) se doporučují další plochy ZO ke zlepšení krajinného rázu, bez VKP a ÚSES


po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí příjezdových komunikací, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) k udržení biodiverzity

po dobu výstavby: negativní vliv na stávající zastavěné plochy (hřbitov)

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut, respektovat ochranné pásmo hřbitova a stavební práce zkoordinovat s provozem hřbitova (v době pohřbů omezit stavební práce (hluk, prach, doprava atd. na minimum), zajistit povinnost ze zákona 20/1987 Sb.

zábor orné půdy v zastavěném území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu, na plochách ZO významné zlepšení, doporučení na zřízení malé vodní plochy s regulací

trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, nutná opatření k posílení funkce zeleně, propojením ploch ZO a ZV dosáhnout biologické komunikace – interakční prvky ke zvýšení biodiverzity a podpoře prostupnosti krajiny

snížení ploch bez zástavby, nárůst zastavěných ploch v zastavitelném území, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél železniční trati

rozšíření služeb a bydlení a zejména ploch pro komerci (SK), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, významným přínosem by měl být nárůst ploch zeleně (propojení s okolními fp (ZO+ZV), lze následně očekávat zlepšení faktorů pohody

kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch (zpevněných a zastřených), ovlivnění retence a celkové vodní bilance povodí by měla být eliminována doporučovanou retenční nádrží s regulovaným odtokem a navýšení ploch s přirozenou vysokou jímavostí (zelené plochy)

kumulace další omezení prostoru pro migraci by měla být eliminována (kompenzační opatření) plochami ZO, opatření k podpoře přír. prvků a biodiverzity vytvořením zelených ploch a jejich propojení jako částečná kompenzace za zábor ZPF – prostor pro zvýšení biodiverzity území

významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO + ZV spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a významné zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města

významné zlepšení nabídky bydlení, služeb, komerce - pracovní příležitosti, nutné kompenzace na plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství, dlouhodobě zvážit vybudování protihlukového valu směrem k železniční trati s podporou a využitím stávající vzrostlé zeleně (železniční koridor ŽD 2)




kladné

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-


obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na bydlení + drobné podnikání a služby - univerzální podnikatelské plochy, v případě komerčního využití, které by bylo na horní hranici limitů (např.hluk) nutnost vytvoření dostatečného odstupu od hřbitova, území archeologických nálezů

strana 86


09/2010

fp Z9 - VL

3,20

k.ú. Smiřice – lokalita na západním okraji města mimo zastavěné území, navazuje na stávající průmyslové plochy VZ a VL – fotovoltaická elektrárna, nutnost respektování nadzemních i podzemních inženýrských sítí, v I. třídě ochrany ZPF BPEJ 3.09.00 ve výměře 2,6 ha, ostatní je nezemědělská půda

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



VL



voda

Z9

VL


ovzduší

Funkční využití

Z9

Funkce Plocha (kód) (ha)

Číslo lokality

Poř. čís.

-/0

-

-

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

-/+

--/-


strana 87


09/2010

Smiřice fp Z9 - VL vlivy na:




obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví

zemědělská půda, orná, v nezastavěném území, v BPEJ 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF

směrem k sousední fp VZ sukcese i s vysokou zelení a s relativně velmi dobrou biodiverzitou

požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu v rozvojové ose OS4 – dálnice D 11, území archeologických nálezů a inženýrských sítí (VN 35 kV)

po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu, kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, zastavování dalších částí volné krajiny, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.)

po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí příjezdových komunikací, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) ke zlepšení biodiverzity trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, nutná opatření k posílení funkce zeleně, propojením ploch ZO a ZV dosáhnout biologické komunikace kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu a ekotonové ekosystémy, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a zlepšení prostupnosti území pro migraci podmíněně kladné

plochá, intenzívně využívaná zemědělská krajina (kulturní step) s minimem mimolesní zeleně (les zde de facto neexistuje), v pohledové části od silnice I/33 při vstupu do města Smiřice, bez VKP a ÚSES po dobu výstavby: negativní vliv na vstup do města

vlivy: stávající



kladné, záporné

záporné

snížení ploch bez zástavby, nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v navazujícím území s fp SK (trvalé bydlení), zajistit povinnost ze zákona 20/1987 Sb. rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, významným přínosem by měl být nárůst ploch zeleně (propojení s okolními fp (ZO) – vytvořením vnitřního zeleného perimetru města lze následně očekávat zlepšení faktorů pohody

významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu zelený perimetr města, zvýšení prostupnosti krajiny a významné zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města

zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace na plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity)


kladné

Fp Z9 pro VL, vlevo fotovoltaická elektrárna, vpravo vzadu plochy VZ – kompostárna, neobdělaná orná půda v I. třídě ochrany ZPF s pokryvem ruderální a segetální vegetace


strana 88


09/2010

Fp Z10 - VL

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



9,67

k.ú. Smiřice – lokalita na západním okraji města mimo zastavěné území, navazuje na stávající průmyslové plochy VK a VL – fotovoltaická elektrárna, nutnost respektování nadzemních i podzemních inženýrských sítí, v I. třídě ochrany ZPF BPEJ 3.09.00 a 3.10.00,



voda

VL

VL

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z10

Funkce (kód)

-/0

-

-

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

-/+

--/+


Poř. čís.

Z10


strana 89


09/2010

Smiřice fp 10 - VL vlivy na:





zemědělská půda, orná, v nezastavěném území, v BPEJ 3.09.00 a 3.10.00 v I. třídě ochrany ZPF

směrem k sousední fp VL (místní komunikace) a silnice III/30811 a z části i I/33 a sukcese, místy i s vysokou zelení a s nízkou biodiverzitou


po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí příjezdových komunikací, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) ke zlepšení biodiverzity

plochá, intenzívně využívaná zemědělská krajina (kulturní step) s minimem mimolesní zeleně v pohledové části od silnice I/33 při vstupu do města Smiřice, bez VKP a ÚSES po dobu výstavby: negativní vliv na vstup do města

zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu,

trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, nutná opatření k posílení funkce zeleně, propojením ploch ZO dosáhnout biologické komunikace

snížení ploch bez zástavby, nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí

kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, zastavování dalších částí volné krajiny, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.)

kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu a ekotonové ekosystémy, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a zlepšení prostupnosti území pro migraci

významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu - zelený perimetr města, zvýšení prostupnosti krajiny a významné zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí

požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu v rozvojové ose OS4 – dálnice D11, území archeologických nálezů a inženýrských sítí (VN 35 kV) po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v navazujícím území s fp SK (trvalé bydlení), zajistit povinnost ze zákona 20/1987 Sb. rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, významným přínosem by měl být nárůst ploch zeleně (propojení s okolními fp (ZO) – vytvořením vnitřního zeleného perimetru města lze očekávat zlepšení faktorů pohody zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace na plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity)

záporné



kladné

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

Zemědělské půdy nejvyšší bonity jsou navrhovány k funkčnímu využití pro lehký průmysl


strana 90


09/2010

fp Z11 - VL


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



7,44

k.ú. Smiřice – lokalita na jižním okraji města mimo zastavěné území, navazuje na stávající zemědělský areál, 0,83 ha v I. třídě ochrany ZPF , 5,01 ha vodní plochy a 1,60 nezemědělská půda, doporučuje se značnou část této fp převést do lokálního hygrického biocentra a biokoridoru ÚSES

voda

VL

VL


ovzduší

Funkční využití

Z11

Funkce Plocha (kód) (ha)

0

-/+

0

-/+

0

0

-/+

-/+

-/++

0

+

+/++

-/++


Poř. čís.

Z11


strana 91


09/2010






zemědělská půda, orná, v nezastavěném území, v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF, rozhodující většina území je vedena jako vodní plocha (bývalé kalové jímky) a ostatní plochy po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL,

většina území vodní plocha nebo silně podmáčené půdy – rákosiny a sukcesní plochy měkkého luhu, ojediněle jasan, dub, jilm, vysoká biodiverzita, pravděpodobně hnízdiště řady druhů ptactva po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí ,v případě převedení do LBC a LBK zvýšení biodiverzity včetně celkového zlepšení biotopů, mj. hnízdních a potravních možností trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě převedení do prvků ÚSES posílení biodiverzity a funkčnosti ÚSES

dříve kalové jímky cukrovaru a zázemí velkovýkrmny vepřů, dnes území s vysokou ekologickou stabilitou, návaznost na lokální hygrické biocentrum a biokoridor – Mlýnský potok ÚSES a VKP po dobu výstavby: negativní vliv na navazující přírodní prostředí stávajícího vymezeného ÚSES, případně i nově rozšířených skladebných prvků

požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu, vzhledem k charakteru území se doporučuje změnit větší část této fp do LBC a LBK ÚSES, část by mohla být i pro ZRA po dobu výstavby: narušení faktorů pohody na příjezdových komunikacích v navazujícím území, zajistit povinnost ze zákona 20/1987 Sb.

snížení ploch bez zástavby, nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě rozšíření částí ÚSES významné posílení krajinotvorného procesuzlepšení harmonického měřítka a zlepšení krajinného rázu

kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu, v případě zvětšení ploch ÚSES by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a zlepšení prostupnosti území pro migraci podmíněně kladné

kumulace nových zastavovaných ploch ve volné krajině částečně kompenzovat rozšířením ploch ÚSES - zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení harmonického měřítka krajiny v této části města podmíněně kladné

rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, významným přínosem by měl mohlo být využití ploch zeleně pro ZRA - lze následně očekávat zlepšení faktorů pohody zlepšení nabídky pracovních příležitosti, kompenzace vedoucí ke zlepšování faktorů pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity)

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území v malém rozsahu, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, změna půdního krytu a vodního režimu,

kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, zastavování dalších částí volné krajiny, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace by bylo rozšíření částí LBC a LBK ÚSES podmíněně kladné

kladné

Území pro rozšíření lokálního hygrického biocentra ÚSES, v pozadí vysoká zeleň podél Mlýnského náhonu


strana 92


09/2010

fp Z12 - VL Popis záměru, upřesnění

4,59

k.ú. Smiřice – lokalita na západním okraji města mimo zastavěné území, navazuje na stávající plochu přestavby P3 (bývalý statek) a železniční trať nutnost respektování nadzemních i podzemních inženýrských sítí, zemědělská půda (dnes TTP) v I. třídě ochrany ZPF

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z12



voda

VL

VL

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z12

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

-/0

-

-

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

-/+

-/+


strana 93


09/2010





zemědělská půda, TTP, v nezastavěném území, v BPEJ 3.09.00, 3.10.00 a 3.56.00 vše v I. třídě ochrany ZPF

směrem k sousední fp DZ , NZ a VL P3 sukcese (ruderální ekosystémy), sporadicky i s keřovým patrem a s nízkou biodiverzitou



plochá, intenzívně využívaná zemědělská krajina (kulturní step) s minimem mimolesní zeleně, v pohledové části od silnice III/30811 při vstupu do města Smiřice, bez VKP a ÚSES po dobu výstavby: negativní vliv na vstupu do města

zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu, kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, zastavování dalších částí volné krajiny, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.), retenční nádrž s regulovaným odtokem záporné

trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, nutná opatření k posílení funkce zeleně, propojením ploch ZO dosáhnout biologické komunikace kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a zlepšení prostupnosti území a částečné defragmentaci

snížení ploch bez zástavby, nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v navazujícím území s fp SK a SV (trvalé bydlení), zajistit povinnost ze zák. 20/1987 Sb. rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, přínosem by měl být nárůst ploch zeleně (propojení s okolními ZO) a vytvořit podmínky pro ZRA stezka, lze očekávat zlepšení faktorů pohody zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace za zábory ZPF na plochy zeleně, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity)



kladné

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu v rozvojové ose OS4 – dálnice D 11, území archeologických nálezů a ochranného pásma železnice (koridor ŽD 2)

Částečný pohled na fp Z12, v popředí ZP13 a 14, vpravo polorozpadlé hospodářské objekty na fp P3, v pozadí fotovoltaická elektrárna a sukcesní plochy kolem železniční tratě


strana 94


09/2010


2,11

k.ú. Smiřice – lokalita na západním okraji města mimo zastavěné území, navazuje na stávající plochy VZ a volnou krajinu, ohraničena je účelovou komunikací pro těžebnu štěrkopísku a meliorační strouhou, nutnost respektovat nadzemních i podzemních inženýrské sítě, v I. třídě ochrany ZPF BPEJ 3.56.00 ve výměře 2,11 ha, území archeologických nálezů


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo




voda

VL

VL

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z13

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

Z12a

-/0

-

-

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

-/+

-/+


strana 95


09/2010





zemědělská půda, TTP, v nezastavěném území, v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF, na ploše „černá skládka“

směrem k sousední fp VZ a VV (meliorační struha) sukcesní ruderální ekosystémy se sporadickým keřovým patrem a s nízkou biodiverzitou, směrem k „psímu“ útulku je biodiverzita vyšší po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí se sukcesními plochami, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) ke zlepšení biodiverzity

plochá, intenzívně využívaná zemědělská krajina (kulturní step) s minimem mimolesní zeleně, v pohledové části od silnice III/30811 při vstupu do města Smiřice, bez VKP a ÚSES po dobu výstavby: negativní vliv na vstupu do města

trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, propojením ploch ZO dosáhnout biologické komunikace

nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v příjezdovém území s fp SK a SV (trvalé bydlení), zajistit povinnost ze zák. 20/1987 Sb. rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, zelené plochy využít i pro ZRA - stezka, následně lze očekávat zlepšení faktorů pohody

kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a zlepšení prostupnosti území a částečné defragmentaci

významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města podmíněně kladné

zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace za zábory ZPF na plochy zeleně, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity) kladné

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-


zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu, kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.), retenční nádrž s regulovaným odtokem záporné


obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu v rozvojové ose OS4 – dálnice D 11, území archeologických nálezů

Ruderální nitrofilní ekosystémy na okraji fp Z13 (u černé skládky), zcela vlevo zeleň a haly zemědělského areálu


strana 96


09/2010


4,59

k.ú. Smiřice – lokalita na západním okraji města mimo zastavěné území, navazuje na stávající plochy VZ a volnou krajinu, ohraničena je účelovou komunikací pro těžebnu štěrkopísku a meliorační strouhou, nutnost respektovat nadzemních i podzemních inženýrské sítě a stávající vysokou zeleň, v I. třídě ochrany ZPF BPEJ 3.56.00 ve výměře 4,59 ha, jihozápadní část v aktivní zóně záplavového území


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo




voda

VL

VL

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z14

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

Z12a

-/0

-

-

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

-/+

-/+


strana 97


09/2010





zemědělská půda, orná, v nezastavěném území, v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF, na ploše vodojem

směrem k sousední fp VZ (plochy ZO kolem „Gigantu“) a VV (meliorační struha) sukcesní ruderální ekosystémy s keřovým i stromovým patrem a s relativně dobrou biodiverzitou, směrem k „psímu“ útulku je biodiverzita vyšší po dobu výstavby: negativní ovlivnění navazujících ploch ZO, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) ke zlepšení biodiverzity zejména podél účelové komunikace

plochá, intenzívně využívaná zemědělská krajina (kulturní step) s minimem mimolesní zeleně, v pohledové části od silnice III/30811 při vstupu do města Smiřice, bez VKP a ÚSES

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-


zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu, kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.), retenční nádrž s regulovaným odtokem záporné

trvalé snížení plochy prostupnosti území pro migraci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, propojením ploch ZO dosáhnout biologické komunikace

nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v příjezdovém území s fp SK a SV (trvalé bydlení), zajistit povinnost ze zák. 20/1987 Sb. rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, zelené plochy využít i pro ZRA - stezka, následně lze očekávat zlepšení faktorů pohody


významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města podmíněně kladné

zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace za zábory ZPF na plochy zeleně, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity) kladné


po dobu výstavby: negativní vliv na vstupu do města

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu v rozvojové ose OS4 – dálnice D 11, ochranné pásmo VN 35 kV

Fp Z14 s vysokou zelení kolem vodojemu, vpravo ZO kolem zemědělského areálu


strana 98


09/2010


0,63

k.ú. Smiřice – lokalita v západní části města, jedná se o tzv. zbytkový nezastavěný pozemek mezi stávajícím areálem „sila“ a plochu VL (pravděpodobně pro fotovoltaickou elektrárnu mimo zastavěné území, nutnost respektovat nadzemních i podzemních inženýrské sítě, v I. třídě ochrany ZPF BPEJ 3.56.00 ve výměře 0,63 ha, území archeologických nálezů

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z15



voda

VL

VL

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z15

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

-/0

-

-

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

-/+

-/+


strana 99


09/2010





zemědělská půda, orná, v nezastavěném území, v BPEJ 3.56.00 v I. třídě ochrany ZPF,

směrem k sousední fp VL (násep bývalé železniční vlečky) sukcesní ruderální ekosystémy se sporadickým keřovým patrem a s nízkou biodiverzitou, směrem k „psímu“ útulku (přes účelovou komunikaci) je biodiverzita výrazně vyšší

dříve intenzivněji využívané území (vlečka, zázemí ZNZ – silo, velkovýkrmna vepřů GIGANT se zázemím, minimum mimolesní zeleně, bez VKP a ÚSES



po dobu výstavby: negativní vliv na vstupu do města – příjezdové komunikace, možné ovlivnění vegetačního krytu a mimolesní zeleně, zhoršení krajinného rázu

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v navazujícím území s fp SK a SV (trvalé bydlení) – příjezdové cesty, zajistit povinnost ze zák. 20/1987 Sb.

zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.), změna půdního krytu a vodního režimu,

trvalé snížení plochy pro vegetaci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, propojením ploch ZO dosáhnout biologické komunikace

nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí a podél místní účelové komunikace

rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, zelené plochy využít i pro ZRA - stezka, následně lze očekávat zlepšení faktorů pohody

kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.),

kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a zlepšení prostupnosti území a částečné defragmentaci zvláště v návaznosti na doporučované rozšíření ploch ÚSES

rozšíření zelených ploch kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně a doporučované rozšíření skladebných prvků ÚSES by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města

zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace za zábory ZPF na plochy zeleně, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity)

záporné



kladné

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-


obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu ve zbytkovém území v průmyslové zóně, území archeologických nálezů

strana 100


09/2010


2,98

k.ú. Smiřice – lokalita v prostoru podél silnice III/30811 mezi zastavěnou západní částí města a místní částí Zderaz, která byla již řešena ve změně č. 4 ÚPSÚ v místě bývalé železniční vlečky, v I. třídě ochrany ZPF BPEJ 3.56.00 ve výměře 2,55 ha, 3.09.00 ve výměře 0,33 a nezemědělská půda 0,40 ha, území archeologických nálezů

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z16



voda

VL

VL

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z16

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

-

-

-

--

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

+

-/+


strana 101


09/2010





zemědělská půda, orná, v nezastavěném území, v BPEJ 3.56.00, 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF,

směrem k sousední fp VL (násep bývalé železniční vlečky, koridor venkovního horkovodu) sukcese s ruderálními druhy a sporadickým keřovým patrem s nízkou biodiverzitou, podél meliorační strouhy je biodiverzita výrazně vyšší - keřové až stromové patro po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí příjezdových komunikací, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) ke zlepšení biodiverzity

dříve intenzivněji využívané území (vlečka, zázemí ZNZ – silo, velkovýkrmna vepřů GIGANT se zázemím, minimum mimolesní zeleně, bez VKP a ÚSES

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-


zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF mimo zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, změna půdního krytu a vodního režimu, kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.),

záporné

trvalé snížení plochy pro vegetaci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, propojením ploch ZO dosáhnout biologické komunikace zejména po vodou ovlivněných ekosystémech – meliorační příkopy kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a prostupnosti území a částečné defragmentaci zvláště v návaznosti na doporučované rozšíření ploch ÚSES podmíněně kladné

po dobu výstavby: negativní vliv na vstupu do města – příjezdové komunikace, možné ovlivnění vegetačního krytu a mimolesní zeleně, zhoršení krajinného rázu nárůst zastavěných ploch ve volné krajině, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí a podél melioračních příkopů rozšíření zelených ploch kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně a s doporučovaným rozšířením prvků ÚSES by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města podmíněně kladné

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu ve zbytkovém území v průmyslové zóně, území archeologických nálezů, na lokalitě trasa venkovního horkovodu

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v navazujícím území (trvalé bydlení) – příjezdová silnice III/30811, rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových prac. možností, zelené plochy podél meliorační strouhy využít i pro ZRA – stezka – možné propojení k Mlýnskému náhonu, následně lze očekávat zlepšení faktorů pohody zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace za zábory ZPF na plochy zeleně, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA stezka podél melioračního příkopu – nové prostory pro pěší a cyklisty kladné

V jižní části fp Z16 se propojují dvě meliorační strouhy se zbytky původního zařízení


strana 102


09/2010

fp Z17 - ZV

1,48


k.ú. Smiřice – prostor kolem hřbitova v zastavěném území města v rozloze 1,48 ha veřejná zeleň na veřejném prostranství, doporučuje se uplatnit opatření (odborný návrh) na využití této fp ZV kolem hřbitova

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z17



voda

ZV

ZV

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z17

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

+

+

+

+

0

0

+

+

++

+

++

++

++


strana 103


09/2010

Smiřice fp Z17 - ZV vlivy na:




stávající

zemědělská půda v zastavěném území,

před hřbitovem, zčásti na hřbitově a směrem k nádraží (jihovýchod) a přes místní komunikaci (severozápadně) pásy vysoké zeleně s relativně velmi dobrou biodiverzitou


po dobu realizace určité zvýšení dopravy - zemní práce, vybavenost a sadební materiál,

po dobu realizace možné negativní ovlivnění okolí

zastavěné území města s relativně dobrým podílem zeleně, ale vzhledem ke značným plochám průmyslu (návaznost i na průmyslové plochy v Holohlavech) se doporučují další plochy ZO ke zlepšení krajinného rázu, bez VKP a ÚSES po dobu realizace možný negativní vliv na krajinný ráz nejbližšího okolí

zábor orné půdy v zastavěném území, významné zlepšení půdního krytu, zvýšení retence, zlepšení mikroklimatu

zvýšení biodiverzity, propojením ploch ZO a ZV dosáhnout biologické komunikace – interakční prvky ke zvýšení biodiverzity a podpoře prostupnosti krajiny kumulace ploch ZO a ZV, významné opatření k podpoře přírodních prvků a biodiverzity jako částečná kompenzace za zábor ZPF – prostor pro zvýšení biodiverzity území

významné pozitivní ovlivnění krajinného rázu, vytvoření předpokladu pro interakční prvek – propojení ploch ZO a ZV - zeleného pásu podél železniční trati významné rozšíření zelených ploch - kumulace ZO + ZV spolu se stávajícími plochami zeleně by měla vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a významné zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města

kladné

kladné

vlivy:



kladné, porné

zá-

kumulace pozitivních vlivů v důsledku dalšího navyšování zelených ploch, příznivé ovlivnění retence a celkové vodní bilance navýšením ploch s přirozenou vysokou jímavostí (zelené plochy) s případnou retenční nádrží (rybníčkem)

kladné

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek vytvoření veřejné zeleně v ochranném pásmu hřbitova, vytvoření klidového prostoru v tomto území i s využitím pro občany (matky s kočárky, děti, senioři

po dobu realizace možné: narušení faktorů pohody v okolí hřbitova, práce zkoordinovat s provozem hřbitova (v době pohřbů omezit veškeré práce (hluk, prach, doprava atd. na minimum), významným přínosem by měl být nárůst ploch zeleně (propojení s okolními fp (ZO+ZV), lze následně očekávat zlepšení faktorů pohody významné zlepšení nabídky využitelných ploch veřejné zeleně, dlouhodobě zvážit vybudování protihlukového valu směrem k železniční trati s podporou a využitím stávající vzrostlé zeleně (železniční koridor ŽD 2) pro vytvoření důstojného a klidného prostředí kolem hřbitova kladné

Jihozápadní strana hřbitova pro fp Z17 – plochy veřejné zeleně


strana 104


09/2010

fp Z18 - SK Popis záměru, upřesnění

2,61

k.ú. Smiřice – v proluce mezi stadionem (západně) a stávajícími fp SK (jižně a východně) v severovýchodní části zastavěného území města v rozloze 2.61 ha, doporučuje se uplatnit opatření k vytvoření fp ZO v návaznosti na doporučovanou změnu vloženého lokálního biocentra v regionálním biokoridoru RBK č. 1264

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z18



voda

SK

SK

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z18

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

-

-

-

-

0

0

-/+

-/+

-/+

-

+

+

-/+


strana 105


09/2010





zemědělská půda v zastavěném území, v BPEJ 3.09.00 v I. třídě ochrany ZPF, plochý rovinný reliéf

severní část s břehovým a doprovodným porostem, jižní část se sukcesní plochou a zeleň směrem ke stadionu s relativně velmi dobrou biodiverzitou,


po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí – plochy ZO, břehový a doprovodný porost doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) ke zlepšení biodiverzity a část pro LBC trvalé snížení plochy pro vegetaci, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, propojením ploch ZO a prvků ÚSES dosáhnout biologické komunikace (defragmentace) kumulace trvalého snižování ploch pro biotopy, fragmentace území a kumulace negativních vlivů na biodiverzitu, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity a zlepšení prostupnosti území a částečné defragmentaci zvláště v návaznosti na doporučované rozšíření ploch ÚSES podmíněně kladné

dříve intenzivněji využívané území (řepkové pole), dnes okraje s pokročilou sukcesí, návaznost na LBK, doporučuje se rozšířit na LBC v RBK řeky Labe po dobu výstavby: možný negativní vliv na krajinný ráz v této části města (zázemí stadionu), možné ovlivnění vegetačního krytu a mimolesní zeleně,

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

zábor orné půdy v I. třídě ochrany ZPF v zastavěné území, nárůst zpevněných a zastřešených ploch, snížení retence, zvýšení povodňového rizika změna půdního krytu a vodního režimu, kumulace záborů ZPF v I. třídě ochrany, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.), jako kompenzační opatření by bylo vhodné zde umístit akumulační rybníček podmíněně kladné

nárůst zastavěných ploch na úkor „zelených“ ploch ve městě, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny s propojením a rozšířením prvků ÚSES rozšíření zelených ploch kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně a doporučované rozšíření skladebných prvků ÚSES by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města podmíněně kladné

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na smíšené plochy zástavby pro trvalé bydlení s komerčním využitím – návaznost na okolní fp

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v navazujícím území s fp SK (trvalé bydlení) – příjezdové cesty, rozšíření ploch pro bydlení s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, zelené plochy využít i pro ZRA – stezka podél náhonu, následně lze očekávat zlepšení faktorů pohody nové plochy pro bydlení v příjemném prostředí, nové pracovních příležitosti, nutné kompenzace za zábory ZPF na plochy zeleně, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí, možnost využití doporučovaných opatření pro ZRA (zdravotně rekreační aktivity) kladné

Fp Z18 – SK s ruderální vegetací a „zbytky“ řepky olejky z předchozího období, v pozadí sukcesní plochy s vysokou zelení jižním směrem, vpravo stávající objekty fp SK


strana 106


09/2010

fp Z19 - VX

VX

1,89


k.ú. Rodov, plocha pro fotovoltaickou elektrárnu na východním okraji Rodova ve volné krajina na orné půdě v BPEJ 3.09.00 ve výměře 0,44 ha a 3.10.00 ve výměře 1,45 ha vše v I. třídě ochrany ZPF

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z19



voda

VX

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z19

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

-

--

-

--

0

0

-

-

--

0

-

-

-/--


strana 107


09/2010

Rodov fp Z19 - VX vlivy na:




orná půda v nezastavěném území ve volné krajině, plochý reliéf nevýrazného širokého hřbítku

omezeně, ojediněle návaznost na sousední zahrady, sukcese kolem silnice III/3089, „kulturní step“ s velmi nízkou biodiverzitou


po dobu výstavby: ovlivněny navazující plochy s vegetací, oplocení je další fragmentace území a snížení prostupnosti krajiny, vytváření dalších bariér v území

rozsáhlý zábor ZPF, zpevněné a zastřešené plochy ve volné krajině, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, změna půdního krytu a vodního režimu (de facto rozsáhlá drenáž - elektroinstalace do země) kumulace záborů ZPF, zastavování volné krajiny, ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí (§20 odst. 5 vyhl. 269/2009 Sb.), nutné kompenzace za zábory ZPF a ovlivnění vodního režimu záporné

realizací by došlo k další fragmentaci, snížení biodiverzity, negativní ovlivnění mj. avifauny

na nevýrazném horizontu nad sídlem Rodov v pohledová části na vjezdu do sídla ve volné krajině, relativní blízkost (cca 120 m) k lokálnímu biokoridoru (LBC na K1) po dobu výstavby: negativní vliv na stávající zástavbu, výrazné porušení krajinného rázu, nutná značná opatření k navýšení ploch veřejné zeleně, min. 20 m pás vysoké zeleně kolem dokola významné narušení krajinného rázu, rozsáhlá zástavba volné krajiny, porušení harmonického měřítka fotovoltaikou – významné negativní ovlivnění krajiny,

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

kumulace negativního ovlivnění migračního prostoru (fragmentace území), nutná kompenzační opatření k podpoře přír. prvků a biodiverzity

záporné

kumulace negativního vlivu na krajinný ráz a krajinu (plochy s fotovoltaikou) doporučuje se neakceptovat, (fotovoltaika jen na střešních pláštích s lokálním využitím bez připojení na přenosovou soustavu) záporné

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na další relativně rozsáhlou plochu pro realizaci fotovoltaické elektrárny ve volné krajině na orné půdě v I. třídě ochrany ZPF po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut s materiály zvl. na kontaktu se zástavbou s trvalým bydlením další volné krajině zástavbou fotovoltaickými panely je možné negativní ovlivňování faktorů pohody ajk trvale bydlících, tak i návštěvníků

postoj obyvatelstva ke zdražování elektrické energie z důvody dotování „obnovitelných zdrojů“, tedy i fotovoltaiky, je zřejmý,

záporné

Navrhovaná fp Z19 – VX ve volné intenzivně zemědělsky využívané krajině, na plochém nevýrazném hřbítku by jistě nezlepšila krajinný ráz území, v pozadí významný bod „Chloumek“ s kostelíkem Sv. Václava se hřbitovem


strana 108


09/2010

fp Z20 - DS Popis záměru, upřesnění

k.ú. Rodov – záměr je převzat z dokumentace vyšší hierarchie a již s konkrétní podobou včetně výkupu pozemků v trase dálnice a jejich převedení do ostatních ploch jako pozemky státu s příslušností Ředitelství silnic a dálnic Praha hospodařit s tímto majetkem (situace k 09/2010).

DS

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



Z20



voda

DS

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

Z20

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

-

-

-

--

0

0

-

-

-

-

++

++

-/+


strana 109


09/2010

Rodov fp Z20 - DS Vzhledem ke skutečnosti, že příslušné pozemky pod stavbu dálnice byly již převedeny do ostatních ploch (proběhlo již oddělení pozemků, jejich odkup a vynětí ze ZPF) a funkční plocha jako taková byla v daném rozsahu převzata do územního plánu jako skutečnost, je bezpředmětné tyto plochy posuzovat jako návrh. V předchozí části (kap. 5.2 – DS) se doporučuje, zejména tam, kde navrhované těleso dálnice je v násypu, tj. od mostní estakády přes říčku Trotinu a železniční trať č. 031 po plochý hřbítek (264 m n.m. jihovýchodně od Rodova) se uplatnil rozšířený pás izolační a ochranné zeleně (případně v kombinaci s protihlukovým valem) k částečné eliminaci (kompenzační opatření) fragmentačního působení dálnice jako těžko překonatelné bariéry v krajině (prostupnost krajiny obecně včetně migrace bioty). V prostorech mostů, nadjezdů či nájezdů dálnice apod. se doporučuje uplatnit autochtonní druhy v pokud možno „bezúdržbové“ provedení (větší spon při výsadbách, podpora sukcesního procesu atd.). Doporučuje se v celé navrhované trase dálnice oboustranně uplatnit plochy ZO v dostatečné šíři, tj. min. v pásu 15 - 20 m tak, aby mohly fungovat jako interakční prvky v území – částečná kompenzace za zábory ZPF, narušení krajinného rázu, fragmentace území atd. Doporučuje se dále zvážit vybudování retenční nádrže (rybníčka) v prostoru přemostění železniční tratě (svod srážkových vod z tělesa dálnice). Doporučovaná opatření by mohla být uplatněna v rámci povolovacího řízení.

Území jižně od Rodova (mezi Smiřicemi a Rodovem), kde je vymezena trasa dálnice D 11

Velmi plochý hřbítek v trase vymezené dálnice D 11 (prostor vymezeného sjezdu – křížení dálnice a silnice III/3089)


strana 110


09/2010

fp P1 - SC Popis záměru, upřesnění

0,18

k.ú. Smiřice – lokalita navrhovaná pro rozvoj smíšené obytné plochy v centru města v prostoru nádraží – železniční stanice Smiřice, jedná se o nezemědělský pozemek, v části je hodnotná vysoká zeleň parkového charakteru s celoroční funkcí, doporučuje se zvážit, zda by mohla tato část být využita jako veřejná zeleň (městský parčík před nádražím?)

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



P1



voda

SC

SC

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

P1

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

0

-

0

-

0

0

-/+

-/+

-/+

0

-/+

-/+

-/+


strana 111


09/2010

Smiřice fp P1 - SC vlivy na:




zastavěné území města, nezemědělský pozemek, návaznost na plochy veřejného prostranství a železniční stanici Smiřice

na části plochy vysoká zeleň s relativně dobrou biodiverzitou, které dále navazují na zahrady – jižním směrem a pás vysoké zeleně podél trasy železnice


po dobu výstavby pravděpodobné odstranění či poškození části ploch se zelení, : snížení biodiverzity, při realizaci doporučení je možné biodiverzitu udržet či dokonce zvýšit

velmi vyvážené území kolem nádraží vytváří spolu s netradiční budovou nádraží („lovecký zámeček“) velmi cenný městský prostor, bez VKP a prvků ÚSES zhoršení krajinného rázu, zastavování plochy s hodnotnou zelení v centru města

další zpevněné a zastřešené plochy ve vnitřním městě, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, změna půdního krytu a vodního režimu, kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch na zelených ploch - ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí

snížení plochy vegetace včetně hodnotné vysoké zeleně, snížení biodiverzity, při doporučených opatření je možné udržení a postupné zvýšení

podmíněně kladný


vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

kumulace snižování ploch s vegetací ve vnitřním městě, omezení přírodních procesů,

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na zástavbu, doporučuje se část této plochy zvážit pro veřejnou zeleň

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut s materiály

další zastavování ploch s relativně přirozeným charakterem v centru města, zde může dojít ke zhoršení harmonického měřítka v prostoru nádraží kumulace negativních vlivů další zástavbou volných ploch se zelení ve vnitřním městě, doporučena opatření ke zlepšení stavu

při realizaci doporučeného opatření (plochy veřejné zeleně - městský parčík) by mohlo dojít ke zlepšení faktorů pohody



dodržení architektonického rázu území včetně ploch s hodnotnou zelení využitelná i pro veřejnost (ZV) a vytvořením městského parčíku pro vytváření faktorů pohody

Fp P1 od cesty na nádraží jižním směrem


strana 112


09/2010

fp P2 - SK

0,45


k.ú. Smiřice – lokalita navrhovaná pro rozvoj smíšené obytné plochy v severovýchodní části města v zastavěné části navazující na stávající fp SK, jedná se o nezemědělský pozemek, v části je hodnotná vysoká zeleň, doporučuje se zvážit její ponechání a záměr realizovat mimo tuto vysokou zeleň (bez poškození)

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



P2a



voda

SK

SK

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

P2

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

0

-

0

-

0

0

-/+

-/+

-/+

0

+

+

-/+


strana 113


09/2010

Smiřice fp P2 - SK vlivy na:




zastavěné území města, nezemědělský pozemek, návaznost na plochy zámeckého parku a stromořadí podél místní komunikace – ul. U Stadionu a silnice – ul. Palackého

na části plochy vysoká zeleň s relativně dobrou biodiverzitou, které dále navazují na plochy zámeckého parku – jižním směrem, zahrady a stromořadí včetně zelených ploch kolem stadionu

relativně vyvážené území navazující na zámecký park a zelené plochy kolem stadionu vytváří spolu s prostorem národní kulturní památky (ochranné pásmo) velmi cenný městský prostor, bez VKP, LBK ÚSES se doporučuje nevymezovat – jiné vymezení


po dobu výstavby pravděpodobné odstranění či poškození části ploch se zelení, : snížení biodiverzity, při realizaci doporučení je možné biodiverzitu udržet či dokonce zvýšit

zhoršení krajinného rázu, zastavování plochy s hodnotnou zelení v centru města

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut s materiály

další zpevněné a zastřešené plochy ve vnitřním městě, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, změna půdního krytu a vodního režimu,

snížení plochy vegetace včetně hodnotné vysoké zeleně, snížení biodiverzity, při doporučených opatření je možné udržení a postupné zvýšení

další zastavování ploch s relativně přirozeným charakterem v centru města, zde může dojít ke zhoršení harmonického měřítka v prostoru navazující na zámecký park

při realizaci doporučeného opatření (plochy veřejné zeleně - městský parčík) by mohlo dojít ke zlepšení faktorů pohody

kumulace negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch na zelených ploch - ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí

kumulace snižování ploch s vegetací ve vnitřním městě, omezení přírodních procesů,

kumulace negativních vlivů další zástavbou volných ploch se zelení ve vnitřním městě, doporučena opatření ke zlepšení stavu

dodržení architektonického rázu území včetně ploch s hodnotnou zelení využitelná i pro veřejnost (ZV) a vytvořením městského parčíku pro vytváření faktorů pohody, zvážit využití pro ZRA





vlivy: stávající




kladné, porné

zá-


obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na zástavbu, doporučuje se využít jen část této plochy, ostatní zvážit pro veřejnou zeleň s organickým propojením na zámecký park s možným využitím jako parčík - zázemí benzinové pumpy

strana 114


09/2010

fp P3 - VL Popis záměru, upřesnění

3,65

k.ú. Smiřice – lokalita na západním okraji města v zastavěném území, nezemědělský pozemek, přestavbová plocha, bývalý hospodářský dvůr, navazuje na stávající plochy VZ („silo“ a „Gigant“), stávající objekty většinou značně zdevastované, území archeologických nálezů, doporučuje se doplnit a rozšířit vnitroareálovou zeleň i na prostor ve východní části (skládka a silážní jámy) se sukcesí

půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo



P3



voda

VL

VL

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

P3

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

-/0

-

-/+

-

0

0

-/+

-/+

-/+

-/0

+

-/++

-/+


strana 115


09/2010

Smiřice fp P3 - VL vlivy na:




zastavěné a zpevněné plochy bývalého statku, na části silážní jámy s „černou skládkou“, možné ovlivnění podzemních vod (NEL ze zem. silážní šťávy apod.) po dobu výstavby: prach, emise strojů (např. automobilů), přesuny zemních hmot, ovlivnění vodního režimu, riziko havárií NEL

vnitroareálová zeleň sukcesní ruderální ekosystémy se sporadickým keřovým patrem a s nízkou biodiverzitou, východní část má biodiverzitu vyšší

rozsáhlý bývalý statek (dnes spíše brownfield) v pohledové části od silnice III/30811 při vstupu do města Smiřice, bez VKP a ÚSES

po dobu výstavby: negativní ovlivnění okolí se sukcesními plochami, doporučuje se pokud možno v předstihu založit plochy zeleně (ZO) ke zlepšení biodiverzity

po dobu výstavby: negativní vliv na vstupu do města, předpoklad je významné zlepšení současného chátrajícího areálu

zpevněné a zastřešené plochy, snížení retence, zvýšení povodňového rizika, doporučeno zvýšit podíl ploch s nezpevněným povrchem (zeleň),

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k lokálnímu zvýšení biodiverzity, propojením ploch ZO dosáhnout biologické komunikace

kumulace zastřešených a zpevněných ploch, kompenzace směrem na opatření ke snížení povodňového rizika (§20 vyhl.269/2009 Sb.), retenční nádrž s regulovaným odtokem




v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění krajiny vytvořením zeleného pásu podél ploch s průmyslovou funkcí, propojení na rozšíření ÚSES významné rozšíření zelených ploch (kumulace ZO spolu se stávajícími plochami zeleně by mělo vytvářet podmínky ke zlepšení krajinného rázu, přestavbou „brownfield“ by mělo dojít zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného prostředí v této části města podmíněně kladné

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavek na podnikatelské plochy lehkého průmyslu v rozvojové ose OS4 – dálnice D 11, území archeologických nálezů

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, emise, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut v příjezdovém území s fp SK a SV (trvalé bydlení), zajistit povinnost ze zák. 20/1987 Sb. rozšíření ploch pro výrobu (lehký průmysl), s předpokladem vytvoření nových pracovních možností, zlepšení estetiky celého rozpadajícího se statku následně lze očekávat zlepšení faktorů pohody zlepšení nabídky pracovních příležitosti, nutné kompenzace za zpevněné a zastřešené plochy na plochy zeleně, dlouhodobě zlepšovat faktory pohody vytvářením příjemného prostředí,

kladné

Areál bývalého hospodářského dvora na fp P3


strana 116


09/2010

fp K1 - NSzp Popis záměru, upřesnění

0,55

k.ú. Rodov – navržen suchý poldr, doporučeno vytvořit za hrází trvalou malou vodní plochu a přesunutí vymezeného lokálního biocentra (LBC) jižně od Rodova (u čerpací stanice odpadních vod) do prostoru tohoto suchého poldru a vytvořit zde funkční prostor (výsadba dřevin 3. veg. stupně pro ekosystémy ovlivněné vodou jak proudící, tak i stojatou).


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo




voda

NSzp

NSzp

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

K1

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

K1a

+

++

+

++

0

0

++

++

++

0

++

++

++


strana 117


09/2010

Rodov fp K1 - NSzp vlivy na:




orná půda, plochá deprese upraveného Rodovského potoka

zemědělsky využívané území s velmi nízkou biodiverzitou, sukcesní plochy na velmi části podél upraveného Rodovského potoka, sporadicky soliterní keře


po dobu výstavby: velmi malé negativní ovlivnění biodiverzity, naopak nová fp s předpokládanou výsadbou a vodní plochou by měla mít pozitivní vliv na zvýšení biodiverzity

minimální zábor ZPF, opatření ke zvýšení retence, významné snížení povodňového rizika, ochrana půdního krytu a zlepšení vodního režimu (mj. vyrovnanost průtoků)

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k zvětšení plochy s vegetací, zlepšení prostupnosti území pro migraci, defragmentace krajiny, zvýšení hnízdních a potravních možností v „kulturní stepi“ zvětšení vhodných ploch pro zvýšení biodiverzity, zvětšení prostoru pro migraci, celý systém by mohl působit jako defragmentační opatření

zemědělská krajina s intenzivním využíváním, po upraveném Radovském potoce vymezen lokální hygrický biokoridor, doporučena změna vymezení hygrického lokálního systému ÚSES, po dobu výstavby krátkodobé zhoršení krajinného rázu, následně významné zlepšení včetně „nastartování“ funkčnosti hygrického ÚSES (vodní plocha, výsadba, omezení orby) v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného rázu, předpoklad pro funkčnost skladebných prvků ÚSES,

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-

kompenzace (částečná) negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch na orné půdě, pozitivní ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, protierozivní a protipovodňové opatření kladné


obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavky na vytvoření plochy smíšeného nezastavěného území s protierozivní a protipovodňovou funkcí suchý poldr

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut s materiály přes sídlo Rodov, následně však zlepšení faktorů pohody využití nových ploch zeleně pro ZRA (stezka, přírodní hřiště pro děti, pravděpodobně i koupání zlepšení faktorů pohody zvýšeným podílem zelených a ekotonových ploch v zemědělské krajině

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít spolu s dalšími opatřeními v krajině ke zlepšení funkčnosti krajiny a také i systému ÚSES

v případě provedených opatření by mohlo dojít k vytvoření nových zajímavých prostor pro ZRA a tím přispět ke zlepšení faktorů pohody



V popředí fp Z4, dole v depresi Rodovský potok s lokálním hygrickým biokoridorem, zcela vpravo prostor pro hráz suchého poldru K 1


strana 118


09/2010

fp K2 - NSzp Popis záměru, upřesnění

0,55

k.ú. Rodov – navržen suchý poldr, doporučeno vytvořit za hrází trvalou malou vodní plochu a přesunutí vymezeného lokálního biocentra (LBC) jižně od Rodova (u čerpací stanice odpadních vod) do prostoru tohoto suchého poldru a vytvořit zde funkční prostor (výsadba dřevin 3. veg. stupně pro ekosystémy ovlivněné vodou jak proudící, tak i stojatou).


půda, reliéf

lesy


fauna a flóra


krajina, VKP, ÚSES

hluk

obyvatelstvo




voda

VL

NSzp

Plocha (ha)

ovzduší

Funkční využití

K2

Funkce

Číslo lokality

Poř. čís.

Z12a

+

++

+

++

0

0

++

++

++

0

++

++

++


strana 119


09/2010

Rodov fp K2 - NSzp vlivy na:




orná půda, boční, relativně dobře vymodelované údolíčko na pravém břehu Rodovského potoka

zemědělsky využívané území s velmi nízkou biodiverzitou, sukcesní plochy mezi pozemky sporadicky soliterní keře, v horní části nad fp K1 sukcesní plochy s vysokou zelení a zvýšenou biodiverzitou po dobu výstavby: velmi malé negativní ovlivnění biodiverzity, naopak nová fp s předpokládanou výsadbou a vodní plochou by měla mít pozitivní vliv na zvýšení biodiverzity

zemědělská krajina s intenzivním využíváním, svahy ohrožené vodní erozí, v navazujícím okolí relativně významný polní kaz (remízek)

vlivy: stávající




kladné, porné

zá-


minimální zábor ZPF, opatření ke zvýšení retence, významné snížení povodňového rizika, ochrana půdního krytu a zlepšení vodního režimu (mj. vyrovnanost průtoků) kompenzace (částečná) negativních vlivů v důsledku dalšího navyšování zastavěných ploch na orné půdě, pozitivní ovlivnění retence a celkové vodní bilance malého povodí, protierozivní a protipovodňové opatření kladné

v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít k zvětšení plochy s vegetací, zlepšení prostupnosti území pro migraci, defragmentace krajiny, zvýšení hnízdních a potravních možností v „kulturní stepi“ zvětšení vhodných ploch pro zvýšení biodiverzity, zvětšení prostoru pro migraci, celý systém by mohl působit jako defragmentační opatření zvláště při případném propojení interakčního prvku do lesního komplexu Hořičky podmíněně kladné

obyvatelstvo, hmotné statky, kulturní, architektonické a archeologické dědictví požadavky na vytvoření plochy smíšeného nezastavěného území s protierozivní a protipovodňovou funkcí - suchý poldr

po dobu výstavby krátkodobé zhoršení krajinného rázu, následně významné zlepšení včetně možného interakčního prvku s případným propojením až do lesního komplexu Hořičky v případě provedených opatření by mohlo dojít k zlepšení harmonického měřítka krajiny a krajinného rázu, případný předpoklad pro funkčnost interakčního prvku jako defragmentačního opatření, v případě provedených opatření (ZO) by mohlo dojít spolu s dalšími opatřeními v krajině ke zlepšení funkčnosti krajiny, zlepšení krajinného rázu

po dobu výstavby: narušení faktorů pohody mj. hluk, prach, znečištěné vozovky, zvýšený pohyb nákladních aut s materiály přes sídlo Rodov, následně však zlepšení faktorů pohody využití nových ploch zeleně pro ZRA (stezka, přírodní hřiště pro děti, zlepšení faktorů pohody zvýšeným podílem zelených a ekotonových ploch v zemědělské krajině



v případě provedených opatření by mohlo dojít k vytvoření nových zajímavých prostor pro ZRA a tím přispět ke zlepšení faktorů pohody

Fp Z4 na severním okraji Rodova, v pozadí v ploché depresi prostor pro suchý poldr K2


strana 120


09/2010

5.4. Zhodnocení podmínek pro jednotlivé typy funkčních ploch s rozdílným způsobem využití Podmínky pro využití funkčních ploch včetně základních podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jsou dány jednak limity využití území vyplývající z omezujících faktorů přírodních a technickým prvků v území, jednak limity, vyjádřených v závazných regulativech, která vymezují pravidla pro umísťování staveb při konkrétním územním a stavebním řízení na konkrétních pozemcích. Tato pravidla se týkají funkčního využití (rozhodnutí o přípustnosti určitého druhu stavby vzhledem k jejímu účelu a vlivům na okolí) a prostorové regulace, která z hlediska ochrany estetických (prostorově – kompozičních), kulturních a ekologických hodnot stanovuje pravidla pro prostorové utváření staveb a souborů. Kromě konkrétních podmínek využití jednotlivých funkčních ploch jsou pro celé řešené území nepřípustné tyto funkce a jevy: • skladování toxického odpadu • výroby a technologie znečišťující povrchové a podzemní vody Pro zastavěné a zastavitelné území jsou dále nepřípustné: • výroby a technologie, u nichž škodlivé účinky (hluk, emise, prašnost, světelné znečištění, vibrace apod.) by mohly přesahovat hranice areálu a mohly by způsobovat narušení faktorů pohody Pro stávající a navrhované zóny s obytnou funkcí jsou dále nepřípustné: • hlukové zátěže přesahující hygienické limity v daném čase pro obytné území • výroby a technologie obtěžující zápachem a emisemi či jinými škodlivými účinky obytnou funkci na okolních či dalších pozemcích • aktivity s předpokladem velkého obratu zboží, materiálů apod. s potřebou časté dopravní obsluhy Pro obytná území jsou nepřípustné: • jakékoliv obtěžující zdroje hluku • jakékoliv stacionární zdroje zápachu, emisí a jiných škodlivých látek s výjimkou stávajících malých kotelen na pevná a kapalná paliva • jakékoliv komerční aktivity, které předpokládanou hranicí svého atrakčního obvodu přesahují hranice obytného území • jakékoliv aktivity, které přímo nesouvisejí s obsluhou a funkcí obytného území Zvláštní podmínky na využití území: - Výstavba v ochranných pásmech komunikací a liniových staveb technické infrastruktury podléhá stanoviskům správců komunikací a zařízení. - Kolem všech přírodních vodotečí a rybníků je nutno zachovat volný a nezastavěný pruh ochranného pásma ve vzdál. min. 6 m od břehové čáry pro výkon správy vodních toků. Výjimky může v odůvodněných případech povolit vodohospodářský orgán. U lokálních biokoridorů ÚSES je to pak min. 10 m od břehové čáry, u regionálního biokoridoru min. 20 m, doporučuje se více podle místních podmínek, tj. pokud nelze zajistit funkčnost v plné šíři na jednom břehu, o to větší šíře by měla být na břehu protějším. Jsou zde možné zdravotně rekreační aktivity (ZRA) bez vlivu na přírodní ekosystémy a o tyto aktivity by mělo být tento skladebný prvek zvětšen (rozšířen).


strana 121


09/2010

5.5. Kumulace a charakter působení funkčního využití území na jednotlivé složky životního prostředí Vlivy na ovzduší a klima (mikroklima) Uplatnění návrhu ÚP Smiřice se vyznačuje možnými vlivy na kvalitu ovzduší. Ta bude ovlivněna novými zdroji znečišťování v podobě stacionárních i mobilních zdrojů znečištění: zvýšená intenzita dopravy (nákladní automobily) a prašnost po dobu výstavby (stavební stroje a zařízení) předpokládaných záměrů na jednotlivých funkčních plochách a to ve všech sektorech, zvláště problematické to bude v lokalitách navazující na stávající zástavbu trvalého bydlení (mj. prostor náměstí) - skrývka ornice, výkopové práce, odvoz zeminy k trvalému nebo dočasnému uložení (mezideponie), skládky stavebního materiálu, vlastní stavební práce včetně úprav terénu a venkovních povrchů, dovoz a převážení materiálů apod.) zvýšení intenzity individuální automobilové dopravy k nově zastavěným lokalitám zvýšená nákladní doprava způsobená provozem areálů výroby a skladování – lehký průmysl (v současnosti však nelze přesně odhadnout tento nárůst) stacionární zdroje znečišťování – lokální topeniště v nově zastavěném území (sice se předpokládá napojení všech uvažovaných lokalit na stávající plynovou síť města - tj. relativně „ekologický“ způsob vytápění), ale z důvodů cen plynu a úspor řada obyvatel přechází na kombinaci s pevnými palivy. Nezanedbatelnými zdroji možného znečišťování ovzduší jsou různé krby vnitřní i venkovní, krbová kamna, zahradní grily atd. nové stacionární zdroje znečišťování – malé až střední z provozu výrobních a skladovacích areálů – lehký průmysl, pravděpodobně i smíšené obytné komerční, apod. možné následné zvýšení mobilních zdrojů znečištění spojených s realizací dálnice na stávajících komunikací města (doprava), zejména silnice III/3089 vedená středem města na most přes Labe bude pravděpodobně velmi zatížena (sjezd dálnice v Holohlavech). Pro nové funkční plochy se předpokládá využití plynofikace města. Doporučuje se volit ekologicky šetrné technologie pro zásobování energií RD v zastavitelných územích, dostupná je plynofikace města, kde se předpokládá minimální vliv na životní prostředí s porovnáním s jinými klasickými zdroji energie. Během vlastní výstavby předpokládaných záměrů na řešených funkčních plochách bude docházet k víření polétavého prachu a šíření nečistot (mj. znečištěné vozovky během výstavby). Dobu trvání ani míru znečištění nelze přesně stanovit, oba faktory závisejí na způsobu provádění zemních a stavebních prací. Celkově lze shrnout, že kumulací všech faktorů může dojít ve sledovaném území k mírnému zhoršení kvality ovzduší, především zhoršením v oblasti spadu prachu (prašnost suspendované částice PM10). Problematické je u ploch rodinných domků, ale i chat (včetně zahrádkářských) stávajících (v těsné návaznosti na střed města národní kulturní památku) umisťování rozličných zahradních či jiných grilů, udíren, ohnišť, které jsou často významným zdrojem ovlivnění kvality ovzduší. Obdobným zdrojem je i pálení listí, stařiny či jiných „zbytků“ po jarním úklidu zahrad apod. a to jak na podzim, tak i v jarních měsících, kdy v důsledku přízemní inverze kolem Labe dochází k násobení vlivu na kvalitu ovzduší. Dodržení stanovených limitních hodnot koncentrací sledovaných látek způsobujících imisní zatížení území podle platné legislativy je podmínkou realizace záměrů v rámci uplatňování funkčního využití navrhovaných ploch v Územním plánu Smiřice se zahrnutím kumulace vlivů s ostatními záměry v posuzovaném území a jeho okolí. Mikroklima může být negativně ovlivněno zástavbou větších ploch pro výrobu a skladování – lehký průmysl (zastřešené a zpevněné plochy) a plochy panelů fotovoltaiky (značné ohřívání bezprostředního okolí) bez adekvátních ploch vysoké zeleně (střídavý stín). O výrazné změně klimatu však nelze na takto malém území hovořit.


strana 122


09/2010

Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Dešťové vody jsou sváděny kanalizací, případně systémem povrchových příkopů místních vodotečí, kde při vydatnějších či dlouhodobějších srážkách významně negativně ovlivňují (zvyšují) povodňové riziko jak dílčích malých povodí, tak i dílčího povodí Labe. Dochází k soustřeďování srážkových vod a tím k urychlenému odtoku, odnosu značného množství splavenin a k nevyrovnanosti průtoků ve vodotečích, snížení retence území a tím ke zhoršení celkové vodní bilance povodí. K zachycení dešťových vod jsou tak využívány jen nezastavěné a nezpevněné plochy města (zelené plochy, plochy zahrad), jež významně přispívají k udržení částečné retenční kapacity území. Odvodnění nově zastavěných a zpevněných ploch musí být proto řešeno již v přípravných projektových fázích, přičemž by mělo být v maximální možné míře využito zasakování dešťových vod přímo na vlastních pozemcích, příp. jejich akumulace a využití jako užitkové vody nebo postupný regulovaný odtok do recipientu (viz § 20 odst. 5 písm.c) vyhl. č. 269/2009 Sb. – blíže v kap. 3). V případě nedodržení tohoto způsobu nakládání s dešťovými (srážkovými) vodami by mohlo docházet ke kumulaci tohoto vlivu a mj. ke zhoršení (zvýšení) povodňového rizika celého povodí (kumulace tohoto vlivu se projevila mj. i v roce 2002 – rozsáhlé povodně na značném území státu), když část města je v nově upravené aktivní zóně záplavového území (zmenšené území záplavového území při Q100 – tzv. stoleté vody). Zásobování vodou a odkanalizování rozvojových ploch bude řešeno připojením na stávající vodovodní a kanalizační systém města. Budou respektována ochranná pásma vodních zdrojů. Při dodržení výše uvedených požadavků a opatření se nepředpokládá negativní ovlivnění hydrologického režimu území. Za předpokladu dodržení navrhovaných a doporučovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje města v rámci uplatnění ÚP Smiřice by nemělo dojít na území města Smiřice k významné kumulaci negativního ovlivnění vodního režimu.

Vlivy na ZPF a PUPFL Realizací ÚP Smiřice bude ZPF jednou z nejvíce ovlivněných složek životního prostředí. Pro toto řešené území, které je převážně zemědělského charakteru a jde zejména o ornou půdu s převahou půd v I. třídě ochrany ZPF, představují tyto zábory významnou změnu v rozloze zemědělského půdního fondu a jedná se o významnou kumulaci vlivu na tuto složku ŽP. Navrhovanou realizací ÚP Smiřice by došlo k trvalému záboru půdy pro zastavitelné plochy o celkové výměře cca 78,07 ha*, z toho zábor PUPFL činí jen nepatrný zlomek 0,06 ha. V rámci ÚP Smiřice by celkový zábor půdy pro zastavitelné plochy a veřejnou zeleň přestavoval 86,45 ha. Tabulka zábor ZPF a PUPFL (v ha) Rekapitulace odnětí ZPF

celkem

PUPFL

ZPF

zastavitelné plochy

44,32

0,00

44,32

veřejná zeleň (ZV + NSzp)*

2,58

0,00

2,58

celkem

46,9

0,00

46,9

*Uvedené hodnoty jsou jen přibližné – ve smyslu vykazování ploch zeleně, které jsou v některých případech zahrnuty v zastavitelných plochách podle jejich hlavního využití (např. s průmyslovými, obytnými, smíšenými plochami apod.). Zastavitelné plochy (44,32 ha) jsou všechny (!!) v I. třídě ochrany zemědělské půdy

Při záboru ZPF dojde na lokalitách ke skrývce ornice; její následné využití musí splňovat veškeré požadavky na ochranu ZPF a bude se řídit podmínkami příslušného orgánu ochrany ZPF. Předpokládá se, že po sejmutí ornice bude půda využita pro zemědělské účely po navezení na některý z místních zemědělských pozemků. Návrh ÚP Smiřice se nepředpokládá zábor lesa (PUPFL), ani se nepředpokládá, že by mohlo dojít k obestavování krajů lesa (50 m ochranné pásmo PUPFL).


strana 123


09/2010

Vlivy na horninové prostředí Z hlediska ochrany nerostného bohatství je v řešeném území evidován a provozován na jihu k.ú. Smiřice dobývací prostor – těžebna štěrkopísku, chráněné ložiskové území a ložisko štěrkopísku. Na levém břehu Labe je rekultivovaná dřívější těžba štěrkopísku (Obora – část je součástí vymezeného ÚSES). Sesuvné území ani území jiných geologických rizik není v řešeném území evidováno. Návrh územního plánu Smiřice respektuje podmínky vyplývající z existence limitů využití území souvisejících s ochranou nerostného bohatství.

Vlivy na ekosystémy (faunu, flóru, biologickou rozmanitost) Charakter zdejší krajiny je v posuzovaném území relativně velmi jednotvárný. Jedná se o zemědělskou krajinu s významnou údolní nivou řeky Labe, která je velmi sporadicky zalesněna, zpravidla jako rekultivované plochy po těžbě štěrkopísku kolem Labe, ojediněle na k.ú. Rodov je lesní porost (PUPFL) v relativně velmi malé rozloze na západním svahu Lískovce (je zde doporučeno vymezení lokálního vloženého mezofilního biocentra a část mezofilní biokoridoru. Na základě vyhodnocení řešeného území podle stupňů ekologické stability - SES(0 – 5, kde 5 je nejvyšší stupeň) je zřejmé, že ploch se 3. a vyšším SES je velmi málo, území je ekologicky relativně velmi labilní (plochy orné půdy), prostupnost území (krajiny) je velmi obtížná a problematická, kde jakákoliv další bariéra (zástavba volné krajiny, zde zejména trasa dálnice a další velké plochy pro VL) vede k fragmentaci území, k omezení biologické komunikaci a zákonitě k negativnímu ovlivnění biodiverzity. Plochy s vyšším stupněm ekologické stability (3 – 5) jsou ve značné míře součástí systému ekologické stability na regionální či lokální úrovni. Zastavěné či zpevněné plochy (sem patří i plochy s fotovoltaikou) nebo orná půda s intenzívním využíváním jsou v nulovém či prvním stupni ekologické stability, v posuzovaném území jsou zcela v převaze. Řešené území města Smiřice patří podle hodnocení KES (koeficient ekologické stability) je na přechodu mezi kategorií B (hodnota KES 0,29 dle Veřejné databáze ČSÚ) a kategorií C (hodnota KES 0,34 dle MICHAL.I. 1985), tj. nadprůměrně využívané území se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy a území intenzívně využívané zejména zemědělskou velkovýrobou, výrazný nedostatek ploch s vyšším stupněm ekologické stability a celkové oslabení autoregulačních mechanismů v ekosystémech (velká absence přirozených ekosystémů) způsobující jejich značnou ekologickou labilitu a vyžadující vysoké vklady dodatkové energie (mj. pro názornost: plocha lesů je pouhých 11 ha, plocha orné půdy je 642 ha - což je více než výmluvné). Z těchto jednoznačných údajů vyplývá, že jakékoliv další negativní ovlivnění přírodních částí nebo systémů (kumulace či synergence vlivu) může vést k dalším, často nevratným (z časového pohledu dnešní generace) jevům a následkům. Jako určitá a relativně snadno uskutečnitelná kompenzační opatření jsou navrhované fp ZO – izolační a ochranné zeleně, které se doporučují dále využívat pro ZRA - zdravotně rekreační aktivity nerušící a neovlivňující přírodní prostředí (stezky pro pěší a cyklisty, včetně zeleného perimetru kolem města atd.). Jako další kompenzace pro rozvoj města je doporučení neakceptování těch navrhovaných ploch do ÚP Smiřice, které nejmarkantnějším způsobem by mohly při realizaci významně negativně ovlivňovat snížení biodiverzity, fragmentaci území a významným způsobem narušovat krajinný ráz – jde zejména o plochu VX v k.ú. Rodov pro umístění další fotovoltaické elektrárny. U většiny navrhovaných fp mimo zastavěné území (jedná se především o fp VL – výroby a skladování – lehký průmysl), které je podmíněné souhlasem orgánu ochrany zemědělské půdy, se doporučuje v případě souhlasu tohoto orgánu, upravit či doplnit funkční využití (jako kompenzaci mj. i z důvodů biodiverzity, krajinného rázu, záboru ZPF, faktorů pohody – hluku, prachu apod.) o plochy zeleně s případným dalším využitím a dodržení podmínky pro udržení vody v území – snížení povodňového rizika a zvýšení retence malých povodí (§ 20 vyhl. č. 269/2009 Sb.) Při realizaci záměrů podle jednotlivého funkčního využití ploch ÚP Smiřice bude mít tato realizace určitý negativní vliv na stávající biotop (flóru a faunu) téměř na všech dotčených lokalitách, přinejmenším zničením nebo poškozením stávající sukcese či travního porostu na některých lokalitách nebo půdního pokryvu a následnou výstavbou a terénními úpravami. V případě, že budou při realizaci výstavby a využívaní funkční plochy dodržovány platné právní předpisy, uplatněné a Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 124


09/2010

respektované regulativy a doporučovaná opatření (rozšíření ploch zeleně) k minimalizaci, eliminaci a případné kompenzaci negativních vlivů a dopadů na území, včetně jejich kumulace, případně synergence, by nemělo dojít k výraznému negativnímu ovlivnění ekosystémů v obecné rovině.

Vlivy na krajinný ráz Krajinný ráz (ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Na území města jsou orientačně vymezeny tři typy krajiny, severní část k.ú. Rodov náleží do zemědělské krajiny vrchovin v typu 3Z2, střední část náleží do zemědělské krajiny s reliéfem rovin v typu 1Z4 a jihovýchodní největší část území včetně vlastního města Smiřice náleží do zemědělské krajiny s reliéfem širokých říčních niv v typu 1Z11. Všechny tři typy jsou zde historicky odlesněné a zemědělsky intenzivně využívané, jde o krajinu velmi plochou, téměř bez lesů, zemědělsky využívanou a historicky osídlenou s urbanizovaným prostorem (městem) a s relativně velmi malým počtem významných krajinných prvků (pouze obligatorní). Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou byt prováděny pouze s ohledem nejen na zachování významných krajinných prvků, kulturních dominant krajiny (zejména zámek, zámecký park a další kulturní památky), ale především na dodržování harmonického měřítka a vztahů v krajině. Kulturní hodnoty krajinného rázu budou negativně ovlivněny zejména výstavbou rozsáhlých ploch VL výroby a skladování – lehký průmysl, VX pro fotovoltaickou elektrárnu a také rozsáhlou lokalitou pro individuální bydlení v k.ú. Rodov (RD městského a příměstského charakteru, které nejsou typické pro danou sídelní strukturu) mimo zastavěné území ve volné krajině. Pro výrobní a skladové plochy, by měla být vždy stanovena závazná podmínka oddělení těchto ploch vzrostlou zelení od volné krajiny a uplatnění vnitroareálové zeleně včetně vodních ploch. Za zcela nevhodné se považuje z hlediska krajinného rázu (včetně dalších negativních vlivů na složky ŽP) umisťování pozemních fotovoltaických elektráren, doporučuje se použít fotovoltaiku výhradně na zastřešené plochy objektů s lokálním využitím energie bez zátěže přenosové soustavy. U liniových staveb, nejen plánovaných (DS Z20 – dálnice D11), ale i stávajících, je doporučována izolační a ochranná zeleň včetně protihlukových valů, což lze označit za zmírňující kompenzační opatření. Je doporučováno tyto funkční plochy zeleně využívat i pro ZRA (stezky pro pěší, cyklisty, imobilní, s určitou vybaveností bez vlivů na přírodní prostředí) mj. i s funkcí interakčních prvků, pro zvýšení ekologické stability atd. I přes navrhovaná opatření však bude krajinný ráz posuzovaného území výrazně negativně ovlivněn, což dokazuje významný nárůst zastavitelného území, zastavěných a zpevněných ploch na úkor zemědělské půdy (téměř výhradně v I. třídě ochrany ZPF) a volné krajiny oproti původnímu osídlení a jeho postupnému vývoji (včetně převzatých funkčních ploch z předešlé ÚPD) a realizovaných staveb za poslední období (rozsáhlá plocha fotovoltaické elektrárny na vjezdu do města). Doporučuje se doplnění další doprovodné zeleně výsadbou původních (autochtonních) nebo běžných dřevin (i jehličnanů k celoročnímu krytí) pro zmírnění negativních vlivů rozvojových ploch a liniových staveb, na vhodných místech zvážit umístění malých vodních ploch k udržení vody v krajině (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.).


strana 125


09/2010

Vlivy na hlukovou situaci Zvýšení hlukové intenzity nastane v době výstavby na jednotlivých lokalitách a poté především provozem areálů na fp VL výroby a skladování – lehký průmysl a zvýšenou intenzitou dopravy na komunikacích v navazujícím území. Největším možným zdrojem hluku se stane individuální automobilová doprava a nákladní automobilová doprava spojená se vznikem nových ploch výroby a skladování a to zejména v prostoru průmyslové zóny (jihozápadní část města – Zderaz) a napojení na silnici III/30811 na silnici I/33, po dostavbě dálnice D 11 prostor sjezdu v k.ú. Holohlavy a pak zejména silnice III/3089 (výrazné zhoršení situace v centru města). Významným způsobem by ke zlepšení celkové hlukové situace v centru města přispěla přeložka silnice III/3089 (obchvat) mimo centrum města (část po k.ú. Holohlavy, část v k.ú. Smiřice). Dodržení limitních hodnot akustického tlaku podle platné legislativy je podmínkou realizace všech záměrů vycházející z uplatňování ÚP Smiřice, včetně zahrnutí kumulace vlivů s adekvátními dotčenými záměry v posuzovaném území a jeho okolí. Zvýšenou pozornost ohledně hlukové situace je třeba věnovat funkčním plochám, které jsou ve vyšších hlukových izofóniích kolem silnice I/33, včetně fp pro trvalé bydlení. Součástí výstavby trasy dálnice D 11 (Hradec Králové – Jaroměř) by měly být kromě zelených „cenzur“ i protihlukové valy tam, kde by hlukové zatížení mohlo dosahovat limitních hodnot.l

Vlivy na obyvatelstvo Obyvatelstvo a veřejné zdraví může být ovlivněno možným navýšením imisního a hlukového zatížení území, je nutné při realizaci záměrů na jednotlivých funkčních plochách ÚP Smiřice dodržování imisních a hlukových limitů (především důležité u významnějších rozvojových aktivit, což představují hlavně plochy určené pro výrobu a skladování v jihozápadní části města). Za zmírňující opatření lze kromě napojení rozvojových lokalit na plynovodní síť města považovat především maximální zachování stávající a doporučované plochy izolační a ochranné zeleně splňující jak funkci ochrannou (hluk, emise) tak i pro zdravotně rekreační aktivity (ZRA). Za výrazné zlepšení faktorů pohody se předpokládá mj. navrhovaná funkční plochu ZV kolem městského hřbitova, doporučované plochy ZO (vnitřní zelený perimetr města v průmyslové zóně), oddělující plochy ZO u fp pro trvalé bydlení a navazujících fp či volné krajiny atd. Všechny doporučované zelené plochy, včetně vnitroareálových zelených ploch, posílení funkčních ploch ÚSES (včetně doporučovaných úprav a změn), doporučované malé vodní plochy ve fp ZO, ZV a ÚSES by mohly významně přispět ke zvýšení zdravotně rekreačního potenciálu města a mohly by významně přispět ke zlepšení faktorů pohody.

Vlivy na kulturní hodnoty území, hmotné statky V rámci řešeného ÚP Smiřice, kde je Národní kulturní památka „Kaple Zjevení Páně“ ve Smiřicích (NKP), Ochranné pásmo této NKP (včetně zámeckého parku) a další 4 nemovité kulturní památky zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem (mj. zámek ve Smiřicích, dům č,p, 106 –spořitelna, kde je v současnosti i Městský úřad ve Smiřicích), jsou další významné nemovitosti (na prvním místě je nutné uvést objekt železniční stanice - nádraží Smiřice). Předpokládá se, že realizací záměrů na navrhovaných funkčních plochách ÚP Smiřice budou dodrženy všechny podmínky vyplývající z ochrany těchto kulturních památek (platné právní předpisy, regulativy a návrhy opatření). Výstavbou je možné potenciální ohrožení archeologicky cenných území, jelikož jsou podle Státního archeologického seznamu SAS) ČR na území města Smiřice území s pozitivně prokázaným a bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů (podrobněji v kap. 2.6), proto je nutné při zemních zásazích do terénu při realizaci změn funkčního využití území postupovat ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, a měly by být dodržovány veškeré povinnosti vyplývající z tohoto zákona (minimálně oznamovací povinnost).


strana 126


09/2010

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITELNÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ 6.1. Varianty a postup vyhodnocování Návrh ÚP Smiřice byl zpracován jen v jedné variantě ve smyslu schváleného zadání a stanovisek příslušných orgánů. V rámci vyhodnocování vlivů územního plánu na životní prostředí byla u každé funkční plochy v příslušném sektoru brána v úvahu i tzv. nulová varianta, představovaná neuplatněním této funkční plochy v území. Při porovnání územního plánu města jako celku, včetně převzatých funkčních ploch z předešlé ÚPD, s variantou nulovou pro celé území města, bychom došli k závěru, že nerealizace většiny rozvojových ploch mimo současně reálně zastavěné území města by z hlediska dopadů na zemědělskou půdu, vodní režim, krajinu a stávající biotu, zejména udržení biodiverzity, prostupnosti území atd., byla výrazněji příznivější. Lze obecně konstatovat, že nulová varianta by z hlediska ochrany složek životního prostředí byla jednoznačně výhodnější. Z hlediska vyhodnocování vlivů na trvale udržitelný rozvoj území, je nutné objektivně konstatovat, že návrh ÚP Smiřice bude mít příznivý vliv jak na ekonomický, tak i sociální pilíř, tj. v případě nerealizace většiny funkčních ploch by nevznikly pozitivní vlivy na obyvatelstvo (možnost bydlení ve svém rodinném domě, pracovní možnosti, zlepšení faktorů pohody). Vzhledem k základnímu axiómatu v územním plánování, že územní plán je především dohoda ku prospěchu všech, tj. lidí i přírody (životního prostředí), jsou doporučovány návrhy opatření, případně kompenzace, ve složitějších případech pak další podrobnější posuzování vlivů na životní prostředí v dalších stupních dokumentace a to i jako podlimitní záměry v procesu posuzování záměrů – proces EIA (ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších změn). V úrovni posuzování koncepce (proces SEA), kam posuzování návrhů územních plánu přísluší, není reálně (objektivně) možné reagovat v návrzích funkčních ploch na opatření a případné kompenzace v plném a odpovídajícím rozsahu (jedná se o funkční plochy, nikoliv o záměry!). Z osvědčeného postupu, tj. úzké spolupráce mezi příslušným pořizovatelem územního plánu, projektantem územního plánu a zpracovatelem vlivu ÚP na životní prostředí, se většina zjištěných a předpokládaných záporných vlivů na životní prostředí již eliminuje ve fázi podkladů (zde v Průzkumech a rozborech – ÚAP) a přípravy návrhu územního plánu. Tímto způsobem se v maximálně možné míře de facto nahrazuje variantní řešení a jejich zhodnocení. Současně při společném postupu se hledá možný způsob či řešení, jak zjištěné nebo předpokládané záporné ovlivnění, které nelze zcela eliminovat, zmírnit nebo kompenzovat. Navrhovaná opatření mohou být okamžitá, ale většinou se jedná o dlouhodobá opatření s předpokládaným trvalým kladným ovlivněním lokality. Zhodnocení stávajících, tj. zjištěných a skutečných vlivů a předpokládaných, tj. při dodržení možného využití podle funkční plochy a příslušných regulativů, bylo zpracováno v kapitole 5. Vlastní posuzování ÚP Smiřice vycházelo z podrobného prostudování vstupních informací, tj. ze zpracovaných Průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů – (ÚAP), ze schváleného zadaní ÚP Smiřice, Návrhu a odůvodnění ÚP Smiřice, platného územního plánu a dalších použitelných podkladů (mj. projednané Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje – ZÚR KHK 2010 aj.) včetně dalších informací (zjištěný stav přírody a krajiny, doplňující konzultace s pořizovatelem ÚP, zpracovateli ÚAP a dalšími specialisty). Základní informace o území, které předcházely vlastnímu posuzování, byly čerpány z geologických map, z popisu bioregionů a biochor, z geomorfologických a klimatických podkladů a z dalších informacích o jednotlivých složkách


strana 127


09/2010

životního prostředí, které se vztahovaly buď přímo k posuzovanému území nebo k jeho nejbližšímu okolí. Při popisu, hodnocení, posuzování a navrhování opatření, případně prognózování vlivů na životní prostředí, které by mohly nastat po schválení změny územního plánu a realizací navazujících projektů, bylo využito maximum možných zdrojů informací a dlouholeté zkušenosti s posuzováním vlivů na životní prostředí včetně územních plánů odpovědného zpracovatele dokumentace SEA. První fází při posuzování vlivů na životní prostředí byla příprava, sběr a vyhodnocování podkladů, kdy byly vybrány ze všech dosažitelných informací ty okruhy podkladů, které je nutné blíže specifikovat a ověřit na místě. Druhou fázi představovala samotná práce v terénu, rekognoskace posuzovaného území a jeho nejbližšího okolí, včetně základního biologického průzkumu lokality. Součástí této fáze bylo i prověření funkčnosti a opodstatněnosti územního systému ekologické stability (metodicky správného a vhodného vymezení lokálního systému ÚSES i v rámci RBK Labe a Trotiny), zhodnocení přítomnosti obligatorních významných krajinných prvků a interakčních prvků. Samostatnou kapitolou bylo venkovní šetření, jehož cílem bylo základní zhodnocení krajinného rázu v přilehlém území a analýza možných střetů s potenciálním využitím (posuzovaná změna funkčního využití). V rámci tohoto průzkumu byly také zkoumány vzdálenější krajinné prostory, které mají nebo by mohly nějak souviset se záměry vyplývajícími z funkčního využití posuzovaných ploch, především z hlediska možného ovlivnění stávajícího krajinného rázu ve vzdálených pohledech (příjezdy do města Smiřice po silnicích I/33, III/30811 a III/3089 včetně vymezené trasy dálnice D 11 a mimoúrovňového křížení dálnice a silnice III/3089 v k.ú. Holohlavy, prostoru rozsáhlé plochy pro trvalé bydlení Z3 v k.ú. Rodov, problematické plochy VX Z19 (fotovoltaická elektrárna), prostor kolem stávající fotovoltaické elektrárny na západním okraji města Smiřice, prostor rozšíření lokálního hygrického biocentra v návaznosti na rozsáhlý zemědělský areál (bývalý Gigant), prostory pro navrhované fp K – suché poldry a změnu vymezení skladebných prvků ÚSES, prostor kolem stadionu pro úpravu vloženého biocentra v regionálním biokoridoru RBK č. 1264, prostor kolem Trotiny pro úpravu prostorových parametrů vymezených vložených lokálních biocenter, prostor v trase vymezení mezofilního ÚSES, prostory přestaveb atd.). Jednotlivé lokality, včetně možných záměrů byly konzultovány detailně především se zpracovatelem ÚP Smiřice Ing. arch. Karlem Novotným. Třetí fází pak bylo vlastní vyhodnocení SEA, které vychází z konfrontace navrhovaného územního plánu a získaných podkladů a informací z venkovního šetření. Součástí této fáze bylo i případné doplnění dalších podkladů a informací pro konečné posouzení včetně doporučení pro další využití navazujícího území, zejména zelené plochy na hranici nově rozšiřovaného zastavitelné území s využitím stávající vzrostlé vegetace a navržených pásem ochranné a izolační zeleně, stezky, které by mohly tyto zelené plochy vhodně doplnit a využívat pro „soft“ či „gentle“ ZRA, tj. zdravotně rekreační aktivity, které nepoškozují přírodní prostředí, ale pouze je přiměřeným způsobem, podle místních podmínek, využívají (přírodní dětská hřiště, odpočívadla pro cyklisty či návštěvníky atd.). Čtvrtou fází je konečná konzultace se zpracovatelem dalších částí (C, D, E a F) Vyhodnocení vlivů územního plánu Smiřice na udržitelný rozvoj území (podle Přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.) a zpracování čistopisu části A (SEA) a příslušného počtu kopií. Pátou a konečnou fází je společné projednání návrhu ÚP Smiřice a vyhodnocení vlivů tohoto územního plánu na udržitelný rozvoj území. Jak bylo již uvedeno, předkládaná část A - vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je ve smyslu ustanovení § 10i odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. (především ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a „změnového“ zákona č. 186/2006 Sb.), nedílnou součástí návrhu řešení ÚP Smiřice a budou předmětem společného veřejného projednání. Předmětem vyhodnocení územního plánu je posuzování koncepce (proces SEA), tj. vyhodnocování funkčních ploch v daném území, nikoliv posuzování záměrů, které mohou být na funkčních plochách podle ÚP Smiřice ve smyslu regulativů a navrhovaných opatření realizovány. Bližší podrobnosti o ovlivnění některých složek životního prostředí (např. hluk, pachové zatížení, světelné znečištění Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 128


09/2010

atd.) konkrétními vlivy záměrů, které podléhají procesu EIA i jako podlimitní, někdy požadované při veřejném projednávání, není možné v rámci vyhodnocení SEA podrobněji rozvádět a posuzovat především z důvodu nedostatku technických informací (budou známy až při územním nebo dokonce až při stavebním řízení).

6.2. Popis použitých metod Úroveň zpracování vyhodnocení vlivu územního plánu je strategická (koncepční), nikoliv projektová. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je přizpůsobeno této skutečnosti. Zabývá se především vyhodnocením pravděpodobných vlivů, které by mohly v důsledku navrženého funkčního využití jednotlivých lokalit, a to v rozmezí přípustných, event. podmíněně přípustných způsobů využití území (regulativy, opatření, kompenzace, kumulace vlivů atd.) a následných důsledků realizace možného budoucího využití území (lokalit). Výpočet KES byl proveden podle Míchala (MICHAL I.,1985). Koeficient ekologické stability je hodnota, která vyjadřuje ve zkoumaném území poměr stabilních ploch ku plochám nestabilním, avšak neodráží druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Například zahrady jsou zde hodnoceny jako plochy stabilní (oproti orné půdě), přičemž není rozlišováno, jedná-li se o zahradu zelinářskou s výrazně nestabilní povahou (rytí, okopávání, příp. používání chemických prostředků, zpevněné chodníčky atd. a je srovnatelná s ornou půdou (stupeň ekologické stability SES = 0-1) nebo o zahradu s převahou stromů a keřů a občasným posekáním trávníku, která skýtá dobré hnízdní podmínky, dostatek úkrytu a potravních možností (SES = 2-3) - obě mají pravděpodobně jiné předpoklady z hlediska biologické rozmanitosti těchto ploch v závislosti na rozličnost mikrohabitatů. Pro názornost byly uvedeny v textu (část 2.8.3) oba dva výpočty: KES pro město Smiřice dle výpočtu podle Míchala (1985) = 230 ha : 678 ha = 0,34 (0,339) a KES dle Veřejné databáze ČSÚ pro město Smiřice má uváděnou hodnotu: 230 ha : 837 ha = 0,28 (0,275). Rozdílnost hodnot vyplývá z přesnosti a použití jednotlivých hodnot území (u veřejné databáze jsou do nestabilních ploch započítané i ostatní plochy), ale všechny hodnoty jsou v rozmezí hodnot 0,3 až 1,0, což zařazuje správní území města Smiřice do přechodu mezi kategoriemi B a C. tj. (B) nadprůměrně využívané území se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy a (C) území intenzívně využívané zejména zemědělskou velkovýrobou, výrazný nedostatek ploch s vyšším stupněm ekologické stability a celkové oslabení autoregulačních mechanismů v ekosystémech (velká absence přirozených ekosystémů) způsobující jejich značnou ekologickou labilitu a vyžadující vysoké vklady dodatkové energie. Charakter krajiny, který ve svých obrysech stanovuje základní ráz krajiny je dán dosavadním způsobem využívání území. V průběhu zpracování dokumentace „Vyhodnocení“ se nevyskytly takové problémy při shromažďování požadovaných údajů resp. nedostatky ve znalostech, které by znemožňovaly pokud možno reálnou formulaci závěrů. Dostupné informace jsou pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dostatečné.


strana 129


7.

09/2010

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Předkládaný návrh ÚP Smiřice vytváří územní podmínky pro možnou realizaci očekávaných záměrů, tj. změnou funkčního využití ploch (lokalit) umožnit vznik dalších území pro urbanizaci volné krajiny, která sloužila nebo slouží převážně k zemědělské výrobě, když rozhodující rozsah (rozloha) tohoto území je převzat z předešlé ÚPD (ÚPNSÚ Smiřice – Černožice – Holohlavy včetně všech příslušných „Změn“). Vzhledem k tomu, že funkční využití ploch je na úrovni ÚP uvedeno bez podrobnějšího rozlišení záměru (funkční plocha s příslušným regulativem, pouze v případě již zahájené realizace u převzatých funkčních ploch nebo u zpracovaných studií je blíže specifikovaný záměr) nelze při posuzování koncepce (návrhu územního plánu) přesně kvantifikovat jednotlivé vlivy, které budou působit na úrovni jednotlivých záměrů. Proto jsou níže uvedená preventivní, zmírňující a kompenzační opatření navrhována poněkud obecněji, na principu předběžné opatrnosti (dále jen „ doporučovaná opatření“). Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných vlivů na životní prostředí vyplývající z návrhu ÚP Smiřice, tj. posuzovaných funkčních ploch (fp) podle jednotlivých funkčních typů a následně v tabulkách podle lokalit, lze rozdělit ve své podstatě do tří částí: • V první části lze „navrhovat“ (spíše než plánovat), tedy doporučovat opatření, která lze začlenit do návrhu územního plánu ve smyslu stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 500/2006 Sb, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Jsou to doporučovaná opatření spíše „obecné povahy“, poněvadž nejsou známy podrobnější údaje. Známy jsou zpravidla až v úrovni územního řízení, detaily jsou pak zpravidla řešeny až v samostné dokumentaci, např. projekt sadových nebo parkových úprav ke stavebnímu povolení. Jedná se o doporučená opatření, která lze začlenit do návrhu územního plánu – např. doporučen požadavek na umístění protihlukového valu, pásu zeleně, retenční nádrže atd., doporučen požadavek na neakceptování části jednotlivé funkční plochy a doporučena jiná funkce, např. jako kompenzační opatření část fp VL vymezit pro plochu ZO (izolační a ochranné zeleně a část FP pro akumulační nádrž s regulovaným odtokem (rybníček) včetně možného využití této „přírodní“ plochy pro ZRA (mj. dětská přírodní hřiště, stezka, pěšina, cesta atd.), doporučen požadavek na vymezení ploch pro výsadby ochranné a veřejné zeleně, návrh na upravení regulativů pro výstavbu (veřejná zeleň, doplnění jehličnanů pro celoroční působení zelené „cezury“ apod. • Ve druhé části to jsou právě zmiňovaná opatření, která lze navrhovat, případně vyžadovat (podmiňovat) až na základě konkrétních objektů, zařízení, technologií a vybavenosti, která by se na dané funkční ploše podle územního plánu mohla realizovat a měla by vycházet (a také splňovat) z navrhovaných opatření sice v obecné rovině, ale s jasnou vizí, k čemu by konkrétní opatření v druhé části („etapě“) měla jednoznačně směřovat. • Ve třetí části jsou pak navrhovány, či spíše doporučovány návrhy do budoucna, které by mohly (měly) příznivě ovlivňovat celkové využívání území (krajiny, zlepšení prostupnosti území – defragmentace apod.) především směrem k veřejnosti (zlepšení faktorů pohody, zlepšení podmínek pro zdravotně rekreační aktivity s akcentem na děti a imobilní občany).

7.1. Opatření zahrnutá v územním plánu Základní opatření pro funkční využití jednotlivých ploch je specifikováno ve stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, tj. v tzv. regulativech. Zde jsou vedle limitů vycházejících z přírodních a technických faktorů území vyjádřeny i limity - závaznými regulativy pro jednotlivé


strana 130


09/2010

funkční typy, která specifikují pravidla pro umisťování staveb a další konkrétní využívání území na dané lokalitě (pozemku). Pro jednotlivé funkční plochy jsou stanoveny podmínky, regulující využití území v členění určené (dominantní), přípustné a nepřípustné využití. Určené (dominantní) využití, kde se uvádí, které stavby, zařízení či využití území převládá a určuje charakteristiku využití funkční plochy. Přípustné využití je takové využití plochy, které doplňuje funkci hlavní (dominantní využití) tak, aby funkční využití staveb, zařízení nebo využívání plochy bylo optimální. Nepřípustné využití je pak takové, kdy stavby a zařízení svým provozem, existencí či jiným vlivem využívané vymezené funkční plochy jsou nevhodné, škodlivé, způsobující závady či jiné negativní vlivy na životním prostředí, mohou ohrožovat, poškozovat či jinak ovlivňovat krajinu, krajinný ráz, negativně ovlivňovat obytné prostředí včetně narušování faktorů pohody. Činnosti, resp. stavby a zařízení pro ně využívané, neuvedené ani v jedné ze tří výše uvedených kategorií, jsou považovány za přípustné za podmínky, že splňují obecně technické podmínky pro výstavbu, splňují hygienické a případně i jiné podmínky pro umístění aktivity v lokalitě, jsou v souladu s charakterem území a požadavky pro ochranu architektonických, kulturních, památkových a urbanistických hodnot území, jsou v souladu s požadavky na veřejnou a technickou infrastrukturu a nejsou v rozporu se záměry a strategií rozvoje obce. Vymezenému funkčnímu využití ploch musí odpovídat způsob jejich užívání a účel umisťovaných staveb a zařízení, včetně jejich úprav a změn v jejich užívání. Kromě konkrétních podmínek využití jednotlivých ploch (viz dále) jsou pro celé řešené území nepřípustné tyto funkce a jevy: • skladování toxického odpadu • výroby a technologie znečišťující povrchové a podzemní vody Pro zastavěné a zastavitelné území jsou dále nepřípustné: • výroby a technologie, u nichž škodlivé účinky (hluk, exhalace, prašnost případně jiné) přesahují hranice areálu Pro stávající a navrhované zóny s obytnou funkcí jsou dále nepřípustné: • zdroje hluku přesahující hygienickou normu pro obytné území • výroby a technologie obtěžující zápachem a exhalacemi obytnou funkci na okolních pozemcích • aktivity s předpokladem velkého obratu zboží a potřebou časté dopravní obsluhy Pro obytná území jsou nepřípustné: • jakékoliv obtěžující zdroje hluku • jakékoliv stacionární zdroje zápachu a exhalací s výjimkou stávajících malých kotelen na pevná a kapalná paliva • jakékoliv komerční aktivity, které předpokládanou hranicí svého atrakčního obvodu přesahují hranice zóny • jakékoliv aktivity, které přímo nesouvisejí s obsluhou a funkcí obytné zóny Zvláštní požadavky na využití území: • Výstavba v ochranných pásmech komunikací a liniových staveb technické infrastruktury podléhá stanoviskům správců komunikací a zařízení. • Kolem všech přírodních vodotečí je nutno zachovat volný a nezastavěný pruh ochranného pásma ve vzdál. min. 6 m od břehové čáry. Výjimky může v odůvodněných případech povolit vodohospodářský orgán. Dále popsaná doporučovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných vlivů na životní prostředí jsou rovněž uvedena detailně ke každému záměru (lokalitě) v kapitole č. 5 (dle jednotlivých lokalit v části 5.2, vyhodnocení pak v tabulkách v části 5.3.). Za základní opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí na úrovni územního plánování v posuzovaných lokalitách (funkčních plochách – fp) ÚP Smiřice se doporučuje považovat Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 131


09/2010

• zachování vyváženého zastoupení ploch s převládající komerční a industriální funkcí (průmysl, technické vybavení, obchodní činnost, služby, dopravní obslužnost) a ploch ekostabilizačních či zdravotně rekreačních (funkční zeleň, retence vody, snižování povodňového rizika, prostupnost krajiny, minimalizace negativního ovlivnění krajiny a krajinného rázu), což zároveň umožní udržení atraktivity území pro obyvatelstvo (trvalé bydlení), • plochy s funkčním využitím určeným pro bydlení (obytné území městského a venkovského charakteru) všemožně chránit před působením negativních jevů (prašnost, hlučnost, vibrace apod.), především dostatečnou vzdáleností od funkčních ploch, které umožňují tyto aktivity (území pro průmysl, výrobu, skladování, zemědělství aj.), tj. buď je eliminovat (neuvažovat fp pro bydlení) nebo vyvinout maximální úsilí o eliminaci vlivů (např. protihlukové valy, pásy zeleně v dostatečné šíři při trvalém uchování celoroční funkčnosti – druhová skladba, prostorové uspořádání apod.) – zajistit faktory pohody pro venkovský způsob trvalého bydlení atd. • zachování území, které má již vymezené konkrétní přírodní funkce (zátopové území, skladebné části ÚSES – biocentra, biokoridory, zvýšená ochrana přírody – obligatorní VKP, památné stromy, veřejná zeleň atd.) a podporovat funkčnost těchto území s maximální snahou o eliminaci negativních vlivů. Zde je na místě uvést, že se předpokládá, že pro některé fp a jejich následné využití – tj. na konkrétní záměry se doporučuje provést posouzení vlivů na životní prostředí (proces EIA) a to i jako podlimitní záměr. Doporučuje se, aby každý, kdo bude chtít problematická území využívat v souladu s územním plánem, prokázal v procesu EIA (např. rozptylovou studií, hlukovou studií případně vyhodnocením kumulativní zátěže území – kumulace průmyslových ploch v západní části města Smiřice, posouzením krajinného rázu zejména při možné fragmentaci území, možné ovlivnění památkově chráněných objektů – ochranné pásmo NKP atd.), že uvažovaná aktivita (záměr) nebude při výstavbě, vlastním provozu a ukončení provozu negativně ovlivňovat životní prostředí a okolí (např. rozšiřování zastavitelného území na zemědělské půdě zvláště pak v I. třídě ochrany ZPF nebo v aktivní zóně záplavové území atd.).

7.2. Navržená opatření ke snížení dočasných či krátkodobých negativních vlivů na životní prostředí Doporučená opatření pro zmírnění dočasných negativních vlivů jsou členěna podle jednotlivých složek prostředí, jež mohou být potenciálně ovlivněny. Základním předpokladem navržených opatření je, že k dočasným vlivům bude, v případě posuzování funkčního využití území, docházet zejména v období výstavby nebo realizace objektů naplňujících určité funkční využití území: Ovzduší - Dodavatel stavebních prací (pro realizaci záměrů na jednotlivých fp) zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu zemních prací. V průběhu prací je dále doporučováno přísné dodržování opatření ke snížení prašnosti – omývání vozidel, postřik komunikací, zabezpečení nákladních vozidel při transportu zeminy a jiných materiálů způsobujících prašnost atd. Při výstavbě se minimalizují zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti. V případě specifických klimatických podmínek (velká tepla a sucho) bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch. Samozřejmostí by měl velmi dobrý technický stav veškerých vozidel a strojů (emise, nulové úniky provozních kapalin). Voda - Všechny mechanizační prostředky, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek či jiných provozních kapalin. Stání vozidel a mechanismů musí být na zabezpečených zpevněných plochách. V případě používání dalších látek závadných povrchovým nebo podzemním vodám musí manipulace s nimi probíhat v prostorách a na plochách dostatečně zabezpečených proti jakýmkoliv únikům (odtok, splach, vsak atd.). V případě výstavby v bezprostřední blízkosti vodních toků nebo vodních ploch bude postupováno tak, aby nebyla narušena funkce daného významného krajinného prvku. Půda - Při realizaci využití území podle návrhu ÚP Smiřice by mělo být preferováno stavební a technické řešení, které bude minimalizovat zábory ZPF, zde vše v I. třídě ochrany zemědělské půIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 132


09/2010

dy. Výkopové zeminy budou v co největší míře využity přímo na staveništích (pro terénní úpravy, násypy, podsypy atd.). Sejmutá ornice bude deponována zvlášť, bude zabezpečena proti ztrátám a znehodnocení a bude využita podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF a stavebního úřadu. Případný přebytek výkopových zemin bude v maximální míře využit na okolních stavbách (nutno zajistit dostatečnou koordinaci), případně pro jiné účely a potřeby města. Pokud zemina nebude moci být využita (např. z hlediska obsahu vybraných sledovaných parametrů), bude s ní nakládáno odpovídajícím způsobem podle platné legislativy. Při výstavbě musí být realizována a dodržována opatření proti havarijní kontaminaci půdy závadnými látkami. Krajina, ekosystémy - I během výstavby budou respektována ochranná pásma, ochranné podmínky a předměty ochrany prvků ÚSES, VKP i dalších přírodních prvků. Při výstavbě budou minimalizovány zásahy do zeleně (stávající zeleň bude dostatečně ochráněna proti poškození podle příslušných norem). Doporučovanými opatřeními je sledováno významné posílení ploch veřejné zeleně a ploch s potenciálním přirozeným vývojem (mj. břehové a doprovodné porosty, posílení skladebných segmentů ÚSES, izolační a ochranná zeleň) k udržení, lépe pak ke zvýšení biologické rozmanitosti (biodiverzity) se snahou o zlepšení prostupnosti krajina a snížení fragmentace území, mj. jako částečná kompenzace za zábory ZPF. Hluková situace - Celý proces výstavby (zvláště na funkčních plochách, které jsou v blízkosti obytné zástavby nebo objektů, kde je nežádoucí zvýšená hluková zátěž aj., zde např. hřbitov) by měl být technicky a organizačně zajištěn tak, aby se v maximální míře omezila hlučnost ze stavenišť a dopravních tras do okolí a omezila se možnost narušení faktorů pohody na minimum, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu (u hřbitova v době konání pohřbů). Podmínkou realizace stavebních objektů je dodržení limitů akustického tlaku pro výstavbu definovaných v příslušné legislativě, případně konkrétně stanovené limity požadované příslušnou hygienickou stanicí. V případě předpokladu dlouhodobějších zvýšených hlukových limitů realizovat dostatečné protihlukové stěny nebo valy s podporou kombinace vysoké a střední zeleně – stromové a keřové patro pokud možno s celoroční funkcí (využití jehličnanů). Odpady - Odpady vznikající v souvislosti s výstavbou je povinen původce (stavební firma) tyto odpady třídit a zajistit jejich likvidaci (recyklaci) odpovídajícím způsobem (zpravidla smlouvou s odbornou firmou zajišťující sběr, odvoz a případnou jejich likvidaci podle platných právních předpisů (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů, příslušné prováděcí vyhlášky).


strana 133


09/2010

7.3. Navrhovaná opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci, eliminaci a případné kompenzaci dlouhodobých negativních vlivů na životní prostředí Doporučená opatření k prevenci vzniku, minimalizaci, případně ke kompenzaci potenciálních negativních vlivů na stanovené složky prostředí jsou definovány nejčastěji v podobě podmínek pro realizaci daných funkčních využití podle jednotlivých lokalit, jež s sebou nesou specifické podmínky dotčeného území. Pro minimalizaci a prevenci vzniku negativních vlivů na sledované složky prostředí zpracovatel předpokládá, že budou prioritně dodržovány beze zbytku všechny právní předpisy a jimi stanovené limity nebo ochranné podmínky. V posuzované oblasti se jedná především o dodržení imisních limitů pro ochranu zdraví, pro ochranu vegetace a ekosystémů, pro ochranu vod a půdy, zvýšení retence území a snížení povodňového rizika (§ 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.) a limitní hodnoty akustického tlaku pro daná prostředí. Veškerá nová výstavba by měla co nejméně narušovat krajinný ráz a měla by respektovat měřítko a harmonické vztahy v krajině, zvláště pak její propustnost (zvláště nežádoucí je její další fragmentace!). Z důvodu zajištění kontinuity Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí do budoucích projekčních dokumentací jednotlivých záměrů je možné využít zkušeností zpracovatele SEA jako odborného garanta pro splnění všech navrhovaných doporučení, podmínek a opatření pro prevenci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na složky životního prostředí. Z opatření, která nelze uplatnit v úrovni změn územního plánu a bylo by je možné uplatňovat v územním a stavebním řízení se mj. doporučuje: • vyloučit průjezdy těžké techniky (stavební stroje apod.) a dopravy přes město, zejména přes centrum a kolem zámku (NKP) a zástavby pro trvalé bydlení, • preferovat výběr technologií s moderním způsobem (BAT – Best Available Techniques = nejlepší dostupné techniky) využití materiálů, surovin a energie, tzv. „čisté technologie“, tj. s minimem odpadů (recyklace, využití druhotných surovin) a dalšího ovlivnění životního prostředí (emise, hluk, světelné znečištění včetně tzv. „fleší“ – nepoužívání odrazných lesklých ploch, fotovoltaiku jen na střešní pláště s lokálním využití energie atd.), • využít dostupných prostředků pro zajištění trvalého pořádku, čistoty provozů výroby a služeb a celého okolí s důrazem na estetické hledisko celého území (ošetřované a udržované plochy s parkovou úpravou, udržovaná zeleň atd.), • vytvářet podmínky pro začlenění části území s výsadbou zeleně do navazujících ekosystémů, ke zlepšení krajinného rázu a současně k vytváření faktorů pohody, např. podporou funkce ochranné a izolační zeleně, využití všech reálně možných způsobů pro kompenzaci snížené retence lokality (značný podíl zpevněných ploch – vsakování na vlastním pozemku, event. umístění retenčních nádrží s regulovaným odtokem – snížení povodňového rizika). Pro předcházení negativním vlivům, zmírňování vlivů, které by mohly vznikat v průběhu výstavby objektů jednotlivých záměrů doporučujeme respektovat následující opatření (viz kap. 5.2.), které vychází z možného předpokladu, že orgán ochrany zemědělské půdy vydá souhlas k záboru pozemků, které jsou bez výjimky na půdách v I. třídě ochrany zemědělské půdy: BH - Bydlení v bytových domech (tj. hromadné bydlení) (fp Z1) Doporučuje se požadovat ze západní strany (kontakt s průmyslovým areálem) a jižní strany (orná půda) uplatnit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři a to min. v šíři cca 6 m, optimum je cca 10 m, když z důvodu celoroční funkce se doporučuje uplatnit i jehličnany (borovice, jedle) cca kolem 20 %, z listnáčů pak především dub, habr, javory, buk, jilm a autochtonní keře (návaznost na hygrický lokální biokoridor podél Mlýnského potoka). Do této ZO je vhodné umístit i drobné objekty pro zdravotně rekreační aktivity (ZRA). BI - Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (tj. bydlení individuální) Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 134


09/2010

(fp Z2) Doporučuje se posílit funkci lokálního biokoridoru tím, že min. 20 m od břehové čáry Mlýnského potoka nebudou umístěny žádné objekty, naopak by zde měla být výsadba stromů a keřů (mj. i ovocných). Podél přístupové komunikace ze Smiřic (východní okraj fp Z2) se doporučuje uplatnit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v min. šíři 6 m jako určité kompenzační opatření za zábor ZPF (případná cyklostezka ze Smiřic do budoucího rekreačního prostoru v místě těžby štěrkopísků - prostory pro ZRA – zdravotně rekreační aktivity, část s vysokou zelení a současně i jako určitý „filtrační pás“ ze strany od čistírny odpadních vod (cca 200 m od ČOV východním směrem). Doporučuje se v maximálně možné míře využít stávající vzrostlou zeleň (zejména stromy pro okamžitý funkční efekt). S ohledem na § 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb. by bylo vhodné srážkové vody využívat i pro zálivku zelených ploch, příp. i jako užitkovou vodu – WC atd. (udržení retence území, snížení povodňového rizika). (fp Z3) Doporučuje se uplatnit plochy ZO – izolační a ochranné zeleně v šíři min. 10 – 15 m jak z východní strany (otevřená zemědělská krajina směrem k trase dálnice D 11) podél ochranného pásma VVN s využitím pro ZRA včetně pěšiny pro pěší, tak i podél silnice III/3089 v šíři min. 10 m (protihlukové a protiprašné opatření) a rovněž podél místní komunikace z Rodova na Zderaz by byla vhodná alespoň oboustranná alej s podporou vysoké zeleně v místě stávající náletové zeleně kolem polní skládky jako možný budoucí „ostrůvek zeleně“ pro dálnici D 11. Doporučuje se plně respektovat opatření vyplývající z § 20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb. ke snížení povodňového rizika a akumulovanou vodu mj. využít k zálivce veřejných i soukromých zelených ploch. Při všech výsadbách zeleně uplatnit alespoň 20 % jehličnanů (jedle, borovice) z důvodu celoroční krajinotvorné funkce a mj. i z důvodů zlepšení faktorů pohody. SC - Smíšené obytné v centru města (fp P1) Doporučuje se s ohledem na charakter nádražní budovy a stávající zeleně uplatnit zejména v severní části fp vysokou zeleň parkového charakteru s udržovaným trávníkem. Zvážit možnost z části této fp vytvoření veřejného prostranství s veřejnou zelení – městský parčík před nádražím. SV - Smíšené obytné - venkovské (fp Z4) Doporučuje se, vzhledem k předpokládané zvýšené intenzitě dopravy po silnici III/3089 po zprovoznění dálnice D 11 do Jaroměře, uplatnit podél této silnice III. třídy pás izolační a ochranné zeleně ZO (zelená cezura -pás keřů a stromů – kombinace vysoké zeleně a živého plotu) min. v šíři 6 m s případným chodníkem pro pěší uvnitř tohoto pásu (bezpečnost chodců, eliminace prachu, snížení vlivu provozu na komunikaci (hluk, znečišťující látky atd.). Z hlediska krajinného rázu a podpory biodiverzity se dále doporučuje směrem do volné krajiny (severní okraj fp) a navrhované fp K 1 („suchý poldr“ a lokální hygrický ÚSES) umístit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři 10 -15 m s propojením západním směrem na lokální biokoridor ÚSES. Doporučuje se dále v maximálně možné míře využít a zachovat stávající vzrostlou zeleň a zvážit využití srážkových vod (§20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.) jako užitkovou vodu pro WC, zálivku, vodní plochu aj. SK - Smíšené obytné - komerční V rámci podrobnějšího zpracování větších lokalit (např. Z7. Z8a Z18) se doporučuje řešit vnitroareálovou a uliční zeleň včetně využití ploch ZO a ZV a stávající vzrostlé zeleně (např. u Z7 směrem k železniční trati, u Z18 jak směrem ke sportovnímu stadionu, tak ze severní a jižní strany). Doporučuje se dále řešit pro jednotlivé funkční plochy veřejného prostranství, odstavné plochy se střídavý stín, případně část zastřešení s fotovoltaikou (lokální využití bez připojení na veřejnou síť pro noční nasvícení odstavné plochy). (fp Z5) Doporučuje se uplatnit podél jižní hranice pozemku dělící pás zeleně (ZO) minimálně v šíři 6 m s využitím pro zpřístupnění území (cesta, pěšina). Ze západní strany, tj. od silnice do Holohlav (ul. Školní jako pokračování ul. Cukrovarské) a zejména ze severní strany směrem k Holohlavám se doporučuje uplatnit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v min. šíři 10-15 m. Doporučuje se v maximálně možné míře využít a zachovat stávající vzrostlou zeleň a tuto ještě funkčně posílit zejména z východní strany (železniční trať), zvážit využití srážkových vod (§20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.) jako užitkovou vodu pro WC, zálivku, vodní plochu aj.


strana 135


09/2010

(fp Z6) Doporučuje se, vzhledem k navazujícím stávajícím a navrhovaným funkčním plochám výroby a skladování - lehký průmysl (VL) a rozsáhlé ploše fotovoltaické elektrárny na severozápadní straně uplatnit pás izolační a ochranné zeleně v šíři 6 – 10 m s využitím stávající vzrostlé zeleně. (fp Z7) Doporučuje se navázat na stávající a navrhovanou veřejnou zeleň (Z17) u hřbitova a vytvořit pás izolační a ochranné zeleně(ZO) podél místní komunikace (severozápadní okraj fp) v šiří cca 6 – 10 m a po severovýchodní hranici jej propojit pásem ZO v šíři cca 6 m se stávající zelení podél železniční tratě. Doporučuje se dále zvážit umístění retenční nádrže na rozhraní fp ZV Z17 a této fp v ochranném pásmu železniční tratě (jižní okraj) ve smyslu § 2 vyhl. č. 269/2009 Sb. (fp Z8) Doporučuje se obdobně jako u fp Z7 navázat na stávající a navrhovanou veřejnou zeleň (Z 17) u hřbitova a vytvořit pás izolační a ochranné zeleně(ZO) podél místní komunikace (severozápadní okraj fp) v šiří cca 6 – 10 m a rovněž pokračovat pásem ZO podél železniční tratě. Zvážit možnost uplatnění pásu zeleně (ZO směrem k fp VL alespoň v šíři 6 m v kombinaci stromů a keřů (živý plot). Opět se nabízí umístění akumulační (retenční) nádrže (rybníčka při jižním okraji této fp pro srážkové vody ze zpevněných a zastřešených ploch (§ 20 vyhl. 269/2009 Sb.). (fp Z18) Doporučuje se v severozápadní části této navrhované funkční plochy rozšířit stávající fp ZO a rozšířit stávající pás zeleně podél Mlýnského náhonu k posílení funkce regionálního hygrického biokoridoru RBK č. 1264 (vložené lokální biocentrum v RBK). Rovněž na jižním a východním okraji se doporučuje vytvořit pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři cca 6 – 10 m (mj. od střelnice) s využitím i jehličnanů (cca 20 % ) k celoroční krajinotvorné funkci. V jihozápadní části se doporučuje zvážit umístění akumulační nádrže (rybníček) pro srážkové vody ze zastřešených a zpevněných ploch (§ 20 vyhl. 269/2009 Sb.). (fp P2) Doporučuje se zvážit únosnou míru odstranění stávající vzrostlé zeleně (stromy) pro realizaci záměru na této funkční ploše, když tato zeleň organicky navazuje na zámecký park (mj. ochranné pásmo národní kulturní památky). Doporučuje se, aby v případě, že záměry na těchto plochách by mohly narušovat faktory pohody či negativně ovlivňovat složky ŽP včetně krajinného rázu, byly posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměry. DS - Dopravní infrastruktura silniční (fp Z20) Doporučuje se, zejména v části, kde navrhované těleso dálnice je v násypu, tj. od mostní estakády přes říčku Trotinu a železniční trať č. 031 po plochý hřbítek (264 m n.m. jihovýchodně od Rodova) se uplatnil rozšířený pás izolační a ochranné zeleně (případně v kombinaci s protihlukovým valem) k částečné eliminaci (kompenzační opatření) fragmentačního působení dálnice jako těžko překonatelné bariéry v krajině (prostupnost krajiny obecně včetně migrace bioty). V prostorech mostů, nadjezdů či nájezdů dálnice apod. se doporučuje uplatnit autochtonní druhy v pokud možno „bezúdržbové“ provedení (větší spon při výsadbách, podpora sukcesního procesu atd.). Doporučuje se v celé navrhované trase dálnice oboustranně uplatnit plochy ZO v dostatečné šíři, tj. min. v pásu 15 - 20 m tak, aby mohly fungovat jako interakční prvky v území – částečná kompenzace za zábory ZPF, narušení krajinného rázu, fragmentace území atd. Doporučuje se dále zvážit vybudování retenční nádrže (rybníčka) v prostoru přemostění železniční tratě (svod srážkových vod z tělesa dálnice). VL – výroba a skladování - lehký průmysl Doporučuje se, vzhledem k charakteru území upravit podmínky prostorového uspořádání na následující využití – KZP: max. 0,4, KNP: min. 0,3 s tím, že na jednotlivých větších funkčních plochách (větší než cca 0,5 ha) budou řešeny retenční nádrže (rybníčky) pro srážkové vody ve smyslu § 20 vyhl. č. 269/2009 Sb., výška zástavby: 2 nadzemní podlaží, max. výška 12 m, případné technologické nároky na vyšší objekty budou řešeny individuálně. Doporučuje se, aby záměry na těchto plochách, které mohou narušovat faktory pohody či negativně ovlivňovat složky ŽP včetně krajinného rázu, byly posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměry. (fp Z9) Jako určitou kompenzací za zábor ZPF a zastavování volné krajiny se doporučuje podél trasy VN 35 kV pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v šíři min. 10 m s celoroční krajinotvornou funkcí (min. 20 % jehličnanů – např. borovice, jedle, méně smrk) a vytvoření „jakéhosi“ vnitřního zeleného perimetru města, který by mohl pokračovat jednak na navazující sousední plochu Z10, ale předeIng. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 136


09/2010

vším severovýchodním směrem na sousední k.ú. Holohlavy a napojit se na navrhovanou fp ZO Z14 (viz návrh ÚP Holohlavy). V tomto pásu zeleně, který by měl mít spíše nepravidelný okraj o šíři min. 10 m by mohly být i ZRA (cesta, pěšina, případně drobná vybavenost – vodní plocha, lavička apod.). (fp Z10) Doporučuje se, v případě kladného souhlasu orgánu ochrany ZPF k vynětí této plochy ze ZPF, uplatnit pokračování „zeleného perimetru“ podél trasy VN a v jihovýchodní části (trojúhelník tvořený silnicí III/30811, místní komunikací směrem na Rodov a vedením VN) řešit retenční nádrž pro akumulaci srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch z funkční plochy Z10, případně i ze Z9. Doporučuje se ve smyslu výše doporučované úpravy prostorového uspořádání řešit vnitroareálovou zeleň, mj. podél cesty na Rodov, silnice I/33, silnice III/30811, podél vnitroareálových komunikací a kolem doporučované retenční nádrže. Předpokládá se, že doporučovaná opatření by mohla být blíže specifikovaná při posuzování konkrétního využití této funkční plochy v procesu EIA (posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměry), poněvadž je zde zřejmá kumulace vlivů. (fp Z11) Doporučuje se celou východní část této fp s rybníky (dříve sedimentační nádrže cukrovaru) a plochy silně ovlivněné podzemní vodou (rákosiny a sukcesní plochy) převést do funkčních ploch přírodních (NP) a rozšířit vymezené lokální hygrické biocentrum (nedostatečná velikost ve smyslu metodiky ÚSES), při jižní hranici této navrhované fp území se stávající vysokou zelení začlenit do vymezeného hygrického lokálního biokoridoru Mlýnského potoka a to i v navazujícím území (NZ). (fp Z12) Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, vytvořit podél železniční trati a z jihozápadní strany (směrem do volné krajiny) pás izolační a ochranné zeleně (ZO) v min. šíři 10 -15 m s celoročním krajinotvorný efektem (při výsadbě uplatnit alespoň 20% zastoupení jehličnanů ve skupinách), podél účelové komunikace k těžebně štěrkopísku vytvořit oboustrannou alej. V podrobnější dokumentaci se doporučuje řešit vnitroareálovou zeleň a retenční nádrž na srážkové vody ze zastřešených a zpevněných ploch s pravděpodobným umístěním v nejnižší části této funkční plochy, případně je možné tuto akumulační nádrž (rybník) s regulovaným odtokem řešit jako společnou pro navazující funkční plochy Z13, Z14 a P3 na otevřeném hlavníku (odvodňovací strouha zaústěná do Trotiny. (fp Z13) Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, navázat na doporučované pásy izolační zeleně (ZO) při jihozápadním okraji směrem do volné krajiny v min. šíři 10 – 15 m, dále podél melioračního příkopu (zde zvážit prostor pro společnou akumulační nádrž) v min. šíři 6 – 8 m a podél východního okraje (odclonit prostor s psím útulkem na fp VZ) v šíři cca 10 m s využitím stávajících sukcesních dřevin. Doporučuje se sanovat černou skládku při účelové komunikaci (viz foto v části 2.8.1). (fp Z14) Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, navázat na doporučované pásy izolační zeleně (ZO) při jihozápadním okraji směrem do volné krajiny v min. šíři 10 – 15 m, dále podél melioračního příkopu (zde zvážit prostor pro společnou akumulační nádrž) v min. šíři 6 – 8 m a podél východního okraje (odclonit prostor s psím útulkem na fp VZ) v šíři cca 10 m s využitím stávajících sukcesních dřevin. Doporučuje se ponechat vzrostlou zeleň uprostřed fp (pravděpodobně vodojem) a podél jihovýchodního okraje navázat pásem ZO o šíři min. 10 m na fp ZO podél oplocení fp VZ („Gigant“). (fp Z15) Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, využít zemní val po bývalé železniční vlečce k vytvoření izolačního a ochranného pásu zeleně (ZO) s využitím stávajících sukcesních dřevin a zřízení cesty pro pěší a cyklisty (věcné břemeno), podél místní komunikace do areálu bývalého „Gigantu“ vytvořit oboustrannou alej z „tvrdých listnáčů“ (dub, jasan, javory, jilm), směrem k fp VZ (Cerea,a.s.) se doporučuje uplatnit rovněž pás ZO alespoň v šíři 6 m jako kombinace živého plotu s vysokou zelení. (fp Z16) Doporučuje se, v případě souhlasu orgánu ochrany ZPF s vynětím této lokality ze ZPF, zachovat bezejmennou vodoteč (meliorační příkop) pro případné zaústění srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch, případně zvážit využití tohoto úzkého trojúhelníku pro akumulační nádrž (rybníček) a s využitím stávající zeleně pro vytvoření pásu izolační a ochranné zeleně (ZO). Tento pás ZO se doporučuje uplatnit v šíři min. 6 m i na celém jihovýchodním okraji směrem k fp NZ – orná půda. Doporučuje se pro tuto funkční plochu dále uplatnit pás ZO v v šíři cca 6 m i od silnice III/30811, fp BI (trvalé bydlení) a od fp VZ (areál Cerea a.s.). Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 137


09/2010

(fp P3) Doporučuje se v rámci přestavby zachovat a případně rozšířit vnitroareálové plochy se zelení včetně doplnění o vysokou zeleň. Ve východní část se doporučuje sanovat tzv. černé skládky odpadů a uplatnit podél místní komunikace pás izolační a ochranné zeleně v min. šíři 6 m s použitím i jehličnanů (min. 20% zastoupení ve skupinách), při vstupu do areálu uplatnit solitéry, např. duby. V tomto prostoru se doporučuje umístit i akumulační nádrž (rybníček) na svedení srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch (mj. i jako požární voda). VX - výroba a skladování – se specifickým využitím (fp Z19) Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nejkvalitnější zemědělskou půdu, na plochém horizontu nad sídlem v pohledové části (ploché sedlo a protáhlý mírný hřbet) při vstupu do Rodova a podél silnice III. třídy, která vzhledem k navrhovanému napojení na dálnici D 11 bude jedním z důležitých komunikačních propojení ve směru západ - východ (s využitím moderního mostu přes řeku Labe ve Smiřicích, by plochy fotovoltaických panelů na volné ploše byly výrazně negativním ovlivněním krajinného rázu a zakládají do budoucna nové „brownfield“ s tím, že v kulturní sídelní krajině střední Evropy je umísťování fotovoltaických panelů (článků, fólií atd.) vhodné na střešní pláště pro lokální využití (bez zatížení přenosové soustavy) se nedoporučuje se akceptovat využití této fp pro fotovoltaickou elektrárnu z výše uvedených důvodů, poněvadž případné rozšíření fp mimo zastavěné území by vyžadovalo jako kompenzaci za zastavění volné krajiny, fragmentaci krajiny, negativní ovlivnění krajinného rázu, negativního ovlivnění retence území a vodního režimu a další vlivy na území a životní prostředí značný podíl vnitroareálové zeleně (cca 40 % ploch zeleně včetně vodních ploch -§20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb.). Doporučuje se, aby záměr byl posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP ve znění pozdějších předpisů a to i jako podlimitní záměr s požadavkem na adekvátní kompenzace (mj.za zábor ZPF, fragmentaci krajiny, ovlivnění propustnosti území, negativní ovlivnění retence atd.). Doporučuje se ve smyslu ochrany zemědělské půdy, krajiny a správního území města, tyto cenné lokality přehodnotit a především záměr fotovoltaických elektráren orientovat na střechy velkých objektů stávajících průmyslových areálů, příp. na střechy velkokapacitních zemědělských objektů. Umísťování fotovoltaických panelů na plochy volné krajiny není ve světě akceptovatelné (většinou velmi drahé pozemky, fragmentace území, zhoršení krajinného rázu, vytváření nových brownfields atd.). Trendem, kromě již dříve využívaných střech, je tzv. BIPV (Building Integrated Photovoltaics) – fotovoltaika integrovaná do budov. Aplikace fotovoltaiky v obvodových pláštích budov (střechy, fasády) představuje významný fenomén, který přispívá k její atraktivitě a má příznivý dopad na snížení nákladů na instalaci fotovoltaických systémů s tím, že získaná energie je přímo využitelná pro provoz budovy (lokální využití, bez zatížení přenosové soustavy, přes akumulační zdroje pro klimatizaci, ohřev vody, vytápění, osvětlení atd.). ZV - plochy veřejných prostranstvích - veřejná zeleň (fp Z17) Doporučuje se zpracovat odborný návrh na tuto lokalitu veřejné zeleně včetně části řešící zdravotní a kvalitativní ořez mj. i tvarování korun na stávající zeleni, návrh výsadby se stanovením druhové skladby (parková úprava s volnými plochami pro umístění solitérů a drobné vybavenosti – lavičky, dětské přírodní hřiště atd.) k udržení nebo případně i zvýšení biologické diverzity a funkčnosti zeleně v městském prostředí. Doporučuje se zvážit umístění malé vodní plochy rybníčku (možnost napájení srážkovými vodami z okolních navrhovaných fp SK Z7 a Z8. Doporučuje se vždy vycházet s místních podmínek a vhodnou formou kombinovat jak druhovou skladbu dřevin (listnaté – opadavé a jehličnaté – stálezelené), tak i prostorové uspořádání (skupiny, souvislé „živé“ ploty, kombinace trávníků se solitéry atd.). Vždy pamatovat, že méně je více a že stromy a keře se rozrostou jak do výšky, tak do šířky. Doporučuje se spolupracovat s odbornou firmou, kde by měl být požadavek města na co nejjednodušší a pokud možno bezúdržbové plochy zeleně (co nejjednodušší a nejlevnější údržba). Platí zásada, že oku lahodící městská veřejná zeleň je pravidelně udržovaná zeleň. V této souvislosti je třeba uvést, že řada navrhovaných opatření mj. §20 odst. 5 vyhl. č. 269/2009 Sb. je možné využít pro „zavlažování“ veřejné zeleně (např. vyspádováním zpevněných ploch do trávníků a ploch se stromy a keři aj.) ZO - zeleň - ochranná a izolační


strana 138


09/2010

Doporučuje se, aby řešení bylo pokud možno individuální s ohledem nejen na místní podmínky (půdní, morfologické), ale i s případným využitím s protihlukovými zemními valy, jako stěny gabionů se zelení atd. Pokud to podmínky dovolují (zejména prostorové), tak řešit ve spojení se ZRA (zdravotně rekreační aktivity), lze dále předpokládat, že by mohly být zařazeny i jako interakční prvky pro posílení funkcí ÚSES. Tento velmi důležitý funkční typ je navrhován téměř vždy s nějakou liniovou či relativně zátěžovou funkční plochou nebo pro odclonění (izolaci a ochraně) možného negativního ovlivnění zpravidla pro trvalé bydlení nebo na podporu přírodních funkcí v území (koridorový efekt, zvýšení prostupnosti území a příznivé ovlivnění defragmentace krajiny, vytváření možných interakčních prvků atd., většinou se doporučuje tento funkční typ uplatnit jako součást příslušné funkční plochy, případně ve spojení s řešením vnitroareálové zeleně (např. u fp VL). Zásada u všech ploch zeleně je vyhodnocovat stávající stav (zdravotní stav, dendrologie, habitus, celkovou hodnotu včetně posouzení jedinečnosti v území) a na základě tohoto vyhodnocení provádět k nim zohledňující výsadby či dosadby dřevin (stromů a keřů) s důrazem na funkčnost území (použití odrostlíků, umisťování vhodných solitérů či vytváření smíšených skupin dřevin, rozvolněnost zápoje pro vytváření hlubšího zavětvení, odclonění, celoroční krytí, estetika, možnosti ZRA atd.). Doporučuje se vždy zvážit možnost umístění do ploch zeleně vodní plochu, i relativně malou, s možností využít i srážkové vody ze zastřešených a zpevněných ploch. NZ - Plochy zemědělské Doporučuje se postupně obnovovat cestní síť a krajinné prvky v zemědělské krajině a to nejen z důvodů estetických či krajinotvorných, ale zejména z funkčních důvodů (ochrana půdy před větrnou erozí zejména v předjaří), zlepšení retence území, i na mírných svazích k příznivému ovlivnění možné vodní eroze (prudké letní bouřky s přívalovým deštěm atd.). Nezanedbatelný pozitivní vliv v zemědělské krajině (kulturní step) je velká pravděpodobnost ke zvýšení druhové biodiverzity včetně např. hnízdních, úkrytových a potravních možností (porostlé meze, podél polních cest), zlepšení loveckého prostředí pro dravce atd. NL - Plochy lesní Doporučuje se odvozovat dřevinnou skladbu ze skupin typů geobiocénů (STG), která může lépe charakterizovat podmínky pro nové zalesnění na nelesních pozemcích. Podmínkou úspěšné obnovy lesních porostů na nelesních pozemcích je především následná výchova, která by měla směřovat k prostorové. NP - Plochy přírodní Doporučuje se, jak již bylo uvedeno u fp Z11 část této plochy (vodní plochy a navazující nejbližší okolí) vymezit jako skladebné prvky ÚSES (hygrické LBC a LBK), plochy NP podél řeky Labe - regionální hygrický biokoridor) rozšířit na min. šířku 30 - 40 m od břehové čáry jako minimální kompenzační opatření za zábory ZPF pro výstavbu a jiné funkční využití. NSzp - Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní, vodohospodářské (fp K1) Doporučuje se, vzhledem ke skutečnosti, že hráz je navržena na Radovském potoce, po kterém je vymezen lokální hygrický biokoridor a v původním vymezení skladebných prvků ÚSES nebyla dodržena jednak reprezentativnost ekosystémů, jednak nebyly dodrženy prostorové parametry pro lokální ÚSES, vymezení lokálního hygrického biocentr (LBC) v prostoru hráze a části suchého poldru s tím, že zde bude vytvořena trvalá vodní hladina (rybník) pro zlepšení funkčních podmínek ke zvýšení biodiverzity lokálního systému ÚSES. Celý poldr se pak doporučuje uplatnit v lokálním hygrickém biokoridoru. V souvislosti s vymezením tohoto biocentra (LBC) se doporučuje zrušit navrhované vymezení LBC v prostoru jižně Rodova u přečerpávací stanice odpadních vod. Rovněž se doporučuje zrušení výše položeného LBC na hranicích s k.ú. Holohlavy a vymezení LBC v prostorovém parametru lokálního systému (tj. cca 2 000 m) vymezit na k.ú. Holohlavy relativně větší LBC v sedle mezi sv. Václavem a Hořičkou s propojením do Jordánu a Hustířanky. Doporučuje se zde uplatnit výsadbu zeleně (dle STG – vodou ovlivněné ekosystémy ve 3. dubobukovém stupni) např. v rámci protierozívních opatření s případným využitím pro ZRA (stezka pro pěší, jednoduché přírodní dětské hřiště apod.). (fp K2) Doporučuje se v rámci realizace provést výsadby dřevin (dub, jasan, jilm, olše, javory) nejen v prostoru hráze a podhrází, ale i podél hranice pozemku (bývalá mez) a navázat na stávající Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 139


09/2010

skromnou zeleň na malém polním kazu a sporadickou mimolesní zeleň na části meze severozápadně od navrhovaného suchého poldru. Tato plocha po realizaci by mohla být možným interakčním prvkem (rozčlenění scelených pozemků) a vytvoření předpokladů ke zlepšení prostupnosti území (částečná defragmentace krajiny). Doporučuje se tyto plochy zařazovat do ploch pro ZRA bez přímého vlivu na přírodní prostředí včetně minimálního ovlivnění půdního krytu. Doporučuje se pečlivě zvažovat povolování jakýchkoliv činností a zařízení, které by mohly způsobovat neprostupnost krajiny a její fragmentaci, přímo či nepřímo zhoršovat či jinak negativně ovlivňovat složky životního prostředí (retenci území, narušování půdního krytu, erozi, zhoršování biodiverzity, krajinného rázu atd.). NT - Plochy těžby nerostů - nezastavitelné Doporučuje se, aby byly dále nepřípustné i jakékoliv činnosti, které by mohly ovlivnit jakost jak povrchových, tak i podzemních vod (ukládání odpadů apod.). Doporučuje se na odtěžených plochách pečlivě zvážit průběh rekultivací a poněvadž se jedná o nové povrchy (de facto antropozemě) ponechat před zahájením biologických rekultivací (výsadby) dostatečný čas a prostor pro sukcesi a zalesňovat spíše formou vylepšování (úpravou druhové skladby) v sukcesních stádiích předlesových formací (zde zcela jistě formace typu bjh – březo-jívové hájky). Doporučuje se, aby po ukončení těžební činnosti mohly být vodní plochy po příslušné úpravě využívány pro koupání a jednodenní (dojížďkovou) rekreaci s ponecháním přírodního charakteru území.

Úrodná údolní niva Labe, vpravo břehový porost regionálního biokoridoru řeky Labe, zcela vlevo břehový porost lokálního biokoridoru Mlýnského náhonu, v pozadí vpravo čistírna odpadních vod Smiřice


strana 140


09/2010

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO DO ÚP SMIŘICE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Jak bylo opakovaně uvedeno v předchozím textu, bylo již v průběhu projednávání návrhu zadání a následně při zpracovávání návrhu ÚP Smiřice stanoveno, že nebude zpracováván koncept ÚP, ale návrh v jediné a to v předkládané variantě. V přípravném období projednávání návrhu zadání i následně při přípravě návrhu ÚP Smiřice byly v maximálně možné míře zohledňovány a zapracovávány vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí vycházející mj. i z plnění mezinárodních a komunitárních dohod, úmluv a směrnic, která jsou zpravidla zahrnuta v současně platném právním systému našeho státu. Cíle na mezinárodní, komunitární (v rámci Evropské unie) a národní úrovni jsou v obecné rovině součástí Státní politiky životního prostředí České republiky na léta 2004 – 2010. Tento dokument představuje spolu s platnými právními předpisy základní rámec ochrany životního prostředí. Cíle na národní, případně na krajské úrovni, rozpracovávají podrobněji teze stanovené ve Státní politice životního prostředí České republiky. Všechny posuzované funkční plochy byly konfrontovány s požadavky vyplývající ze Státní politiky životního prostředí a zpracovaných koncepcí na krajské úrovní, mj. Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, projednaná ZÚR Královéhradeckého kraje a lze konstatovat, že většina navrhovaných funkčních ploch předpokládá respektování nejen příslušných právních předpisů, ale i zpracované koncepce, které jsou mj. promítnuté i do navržených regulativů a doporučených opatření či požadavků na jednotlivé funkční plochy (kap. 5. a 7.) S ohledem na invariantní řešení územního plánu nebylo možné cíle ochrany životního prostředí pro výběr variant použít. V návrhu funkčního využití a změny zastavitelného území v lokalitách územního plánu jsou zohledněny cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod, udržení či spíše zvýšení retence území a snižování povodňového rizika, udržení vody v krajině, zvýšení ploch nelesní zeleně, dodržování harmonického měřítka krajiny, ochranu zemědělské půdy, prostupnosti krajiny, zabránění její další fragmentaci, vytvoření podmínek pro udržení či lépe zvyšování biodiverzity území apod., jsou v návrhu ÚP Smiřice z převážné části zohledněny. Na několika lokalitách však navrhované funkční plochy jsou v takovém markantním střetu s ochranou složek životního prostředí (ochrana zemědělské půdy), že je doporučováno buď tyto návrhy vůbec neakceptovat (fp VX) v ÚP Smiřice nebo omezit funkční využití jen na takové, které neovlivňuje přírodní prostředí (ponechání dosavadnímu způsobu využívání (zemědělská činnost). Z 25 navrhovaných funkčních ploch v ÚP Smiřice je doporučeno: • vůbec neakceptovat u 1 fp (Z19), • u 15 fp, tj., u všech navrhovaných fp mimo zastavěné území na ZPF v I. třídě ochrany zemědělské půdy jejich navrhované funkční využití podmínit souhlasem orgánu ochrany zemědělské půdy, v případě nesouhlasu ponechat dosavadní funkční využití, v případě souhlasu uplatnit doporučovaná opatření Při zohlednění souladu s cíli životního prostředí byly vzaty v úvahu, kromě všech právních předpisů, především cíle Národního rozvojového plánu, Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje a Program rozvoje Královéhradeckého kraje.


strana 141


9.

09/2010

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP SMIŘICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Základním předpokladem programu (systému) sledování vlivu (monitorování, tj. měření či zjišťování dat nebo údajů podle stanovených ukazatelů) je vyhodnocení hodnot (údajů), pokud možno detailně zjištěných před jakoukoliv činností, tzv. předprovozní monitoring. Údaje z předprovozního monitoringu, tj. údaje zjištěné za současného stavu by měly sloužit jako „etalon“ , tj. základní porovnávací údaje. Základními monitorovacími ukazateli pro danou změnu územního plánu jsou: výměra a bonita odnímané plochy ze ZPF, zastavování volné krajiny mimo zastavěné území města, hluková a emisní zátěž, dopravní charakteristiky území (intenzity dopravy, dopravní napojení) sledování skladebných částí ÚSES (RBK Labe a Trotina včetně vložených LBC, v lokální hierarchii LBK, LBC) sledování dalších přírodních složek především retence území, povodňové riziko, vodní bilance území a kvalita povrchových i podzemních vod, plochy nelesní zeleně, krajinný ráz, prostupnost území, fragmentace území, posilování biodiverzity zemědělské krajiny, stav izolační a ochranné zeleně, kumulace vlivů (příp. synergence vlivů), možnost kompenzačních opatření. Tyto ukazatele by měly být průběžně konfrontovány se stávajícím stavem území a tak by měla být průběžně posuzována možnost trvale udržitelného rozvoje. Změny jak pozitivní, tak i negativní, by se měly průběžně zhodnocovat v aktualizaci ÚAP (územně analytických podkladů). Kromě uvedených opatření je dále doporučováno důsledně kontrolovat technický stav všech využívaných technických prostředků v rámci realizace záměrů na jednotlivých funkčních plochách (uplatnění doporučovaných opatření). Přehled sledovaných jevů, jež indikují udržitelnost rozvoje území a jsou nutné pro získání informací o stavu životního prostředí a vývoji území, vychází z platné legislativy a je součástí vyhlášky č. 500/2006 Sb., Příloha č. 1 část A. Další doporučené monitorovací indikátory životního prostředí byly stanoveny jako měřitelné ukazatele s průmětem do území, který je pro územní plán zásadní charakteristikou. Většina z nich byla definována na základě zmíněné vyhlášky. Indikátory – ukazatele životního prostředí indikátor -ukazatel životního prostředí podíl plochy zastavěného území podíl zemědělské půdy podíl zemědělské půdy s I. a II. třídou ochrany podíl pozemků určených k plnění funkce lesa (lesnatost) podíl ploch výroby a skladů podíl ploch ÚSES podíl ploch veřejné a soukromé zeleně v zastavěném území podíl domácností napojených na veřejnou vodovodní síť podíl domácností napojených na kanalizační síť podíl domácností napojených na plynofikaci podíl domácností využívající CZT nebo alternativní zdroje energie podíl ploch s překročenými emisními a imisními limity podíl obytných ploch ohrožených nadlimitním hlukovým zatížením

jednotka % % % % % % % % % % % % %

V průběhu uplatňování a realizace ÚP Smiřice je možno doporučené indikátory upravit, neuplatnit či naopak doplnit o adekvátní ukazatele (aktualizace ÚAP), které budou poukazovat na významné změny nebo odchylky od dlouhodobých tendencí vývoje a stavu jednotlivých složek životního prostředí.


strana 142


09/2010

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Posuzování vlivů územně plánovací dokumentace (zde ÚP Smiřice), případně její změny, má zvláštní postavení v posuzování koncepcí dle 3. dílu, § 10a a následujících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, především zákona č. 186/2006 Sb. Ve smyslu ustanovení § 10i odst. 1 cit. zákona se posuzování vlivů územně plánovací dokumentace, resp. změny územního plánu, provádí podle stavebního zákona, a to v rozsahu stanoveném Přílohou k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Úkolem zpracovatele bylo, v souladu s koordinovaným stanoviskem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (č.j. 18362/UP/2009/Tov ze dne 26. října 2009, následně pod č.j. 21885/ZP/2009-Šu ze dne 1. prosince 2009 změnu svého původního koordinovaného stanoviska a pod č.j. 8094/ZP/2010-Šu dne 5. 5. 2010 opakovanou úpravu svého stanoviska), komplexní posouzení vlivů návrhu ÚP Smiřice na životní prostředí. Předmětem vyhodnocení měly být především plochy výroby a skladování – lehký průmysl. Jednotlivé lokality se nacházejí především v centrální části řešeného území a de facto navazují na stávající „průmyslovou zónu“ města Smiřice. Výměra navrhovaných ploch pro výrobu a skladování přesahuje 10 ha. Měly být dále vyhodnoceny vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže, změn v uspořádání krajiny, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší a narušení faktorů pohody bydlení vůči stávající i plánované výstavbě. Ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitou souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit. V cit. koordinovaném stanovisku Krajského úřadu Královéhradeckého kraje dále orgán ochrany přírody sdělil, že jako věcně i místně příslušný orgán ochrany přírody dle ustanovení § 77a odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (ZOPK), nemá námitek k návrhu zadání, neboť nebude dotčen regionální systém ekologické stability (regionální biokoridor RK 1264), současně nebudou dotčena zvláště chráněná území (přírodní památky a přírodní rezervace) ve smyslu citovaného zákona (ZOPK). Krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody dle ustanovení § 77a odst. 3 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, po posouzení výše uvedeného návrhu zadání ÚP Smiřice vydal v souladu s ust. § 45i odst. 1 ZOPK stanovisko, že návrh zadání územního plánu Smiřice nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazený do evropského seznamu) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu ZOPK, neboť se v daném území nevyskytují. Návrh ÚP Smiřice je předkládán jako dlouhodobá koncepce funkčního využití území vymezením zastavěného, zastavitelného a nezastavitelného území, zajišťuje územní ochranu ploch ve veřejném zájmu a specifikuje základní principy řešení systémů technické i dopravní infrastruktury. V posouzení jsou vyhodnoceny jak jednotlivé požadavky na změnu zastavitelného území a další funkce v území, tak to, jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor zemědělské půdy, vliv na akustické prostředí – protihluková opatření, ovlivnění vodního režimu, krajiny apod.). Ochrana životního prostředí má z hlediska prevence k dispozici dva základní nástroje. Konkrétní záměry jsou na úrovni projektů před územním řízením posuzovány procesem EIA. Zjednodušeně řečeno jsou vyhodnocovány předpokládané parametry vlivu připravované investice na jednotlivé složky životního prostředí. Druhý nástroj představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Speciálním druhem posuzovaných koncepcí jsou územní plány. Nový stavební zákon začlenil od 1. 1. 2007 do postupů tvorby a pořizování územních plánů posuzování jejich vlivů na udržitelný rozvoj území. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost územních podmínek pro tři pilíře udržitelného rozvoje, tj. pilíř životního prostředí, hospodářského (ekonomického) rozvoje a sociálního rozvoje (soudržnost společenství obyvatel území). Toto předložené vyhodnocení vlivů ÚP Smiřice na životní prostředí představuje de facto vyhodnocení environmentálního pilíře, tj. vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí (část A vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území) podle přílohy stavebního zákona). Jednotlivé navržené změny využití území v ÚP jsou přehledně vyhodnoceny jak podle druhů funkčního Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 143


09/2010

využití, podle lokalit (tabulkové uspořádání, tak podle jednotlivých složek ŽP, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a případně doporučení zmírňujících a kompenzačních opatření. ÚP Smiřice je navrhován s ohledem na ochranu ŽP a jeho jednotlivých složek a jeho souběžné vyhodnocení vlivů na životní prostředí koriguje tvorbu ÚP a eliminuje návrhy s významnými nepříznivými vlivy na ŽP a obyvatelstvo. Lze konstatovat, že jednotlivé složky ŽP budou realizací ÚP Smiřice určitým způsobem dotčeny (většinou negativně) a v některých případech mohou být dokonce významně negativně narušeny (požadavek na zábory půdy v I. třídě ochrany zemědělské půdy). Na druhou stranu při neřízeném rozvoji města by některé složky ŽP mohly být dotčeny i podstatně významnějším způsobem než v případě uplatnění ÚP Smiřice. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že předložený návrh ÚP Smiřice má v souhrnu mírný negativní vliv na složky ŽP, kromě vlivu na zemědělskou půdu, kde jde o velmi významný negativní vliv, dále se jedná o významný negativní vliv na vybrané složky ŽP jako je biota (flóra a fauna, biologická rozmanitost, fragmentace, migrace), krajinný ráz (prostupnost krajiny a krajinné dominanty), voda (zejména možné ovlivnění retence a zvýšení povodňového rizika soustředěným odtokem povrchových vod), ovzduší a mikroklima, hluková zátěž. Z těchto významných důvodů a zejména také z důvodu kumulace těchto vlivů se doporučuje s jednou fp nesouhlasit (VX Z19), s některými souhlasit při splnění požadovaných podmínek (souhlas orgánu ochrany zemědělské půdy) nebo souhlasit s podmínkou jejich využití (většinou jde o plochy izolační a ochranné zeleně a plochy malých retenčních nádrží). Naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo a hmotné statky (hodnoty území) s možným zvýšením ploch funkční zeleně (ochranná a izolační zeleň), zlepšení faktorů pohody (cyklostezky, úprava náměstí, možné zlepšení služeb, pracovních příležitostí a pohody bydlení). Závěrem lze konstatovat, že požadavky na rozšíření zastavitelného území a další změny v území oproti současnému stavu podle návrhu ÚP Smiřice jsou realizovatelné za předpokladu souhlasu orgánu ochrany zemědělské půdy k záborům půd v I. třídě ochrany ZPF a při uplatnění doporučovaných opatření k ochraně vody, bioty, krajiny a ke zlepšení faktorů pohody obyvatel. Negativní vlivy zmiňované ve Vyhodnocení SEA by se měly zmírňovat, eliminovat, případně kompenzovat doporučovanými navrhovanými opatřeními, která jsou i specifikována v kapitole 5 a shrnuta v kapitole 7. U lokalit, resp. jednotlivých funkčních ploch, které jsou navrženy ve střetu s územními limity ochrany přírody či jiných složek životního prostředí (ochrana zemědělské půdy, PUPFL, vodní zdroje, zastavování volné krajiny, fragmentace území atd.) se dá předpokládat významný až velmi významný negativní vliv, který může vést k omezení funkčnosti až destrukci daného ekosystému (příp. ÚSES, VKP), který je předmětem zvláštní ochrany či k jinému závažnému ovlivnění předmětu ochrany (např. ZPF, krajinný ráz apod.). Realizace těchto záměrů je podmíněna souhlasným stanoviskem dotčených orgánů ochrany zemědělské půdy, přírody a krajiny s následným dodržením všech podmínek a požadavků v něm uvedených. U rozsáhlých funkčních ploch se předpokládá (doporučuje se) zpracování podrobnější dokumentace s posouzením záměrů na těchto funkčních plochách z hlediska vlivů na ŽP (proces EIA) a to i jako podlimitní záměry. Za předpokladu souhlasu příslušných orgánů státní správy (zejména orgánu ochrany zemědělské půdy) a dodržení doporučovaných změn a opatření, respektování upravených regulativů podle doporučovaných změn a dodržování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje města (dle posouzení SEA) lze takto upravený návrh ÚP Smiřice doporučit ke schválení. Zpracovatel hodnocení vlivů na životní prostředí spolu s projektantem návrhu ÚP Smiřice Ing. arch. Karlem Novotným se domnívají, že při společné zpracovávané a předkládané dokumentaci – „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“, využili maximum možných zdrojů informací a zkušeností. Velkou výhodou byla znalost podmínek, prostoru, prostředí a charakter města z dřívějšího zpracovávání územně analytických podkladů (ÚAP).


strana 144


09/2010

11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA Tato kapitola je oproti struktuře vyhodnocení podle přílohy stavebního zákona dodatečně doplněna do vyhodnocení vlivů ÚP Smiřice na ŽP na základě požadavku OŽPaZ KÚ Královéhradeckého kraje uvedeného v koordinovaném stanovisku k návrhu Zadání územního plánu Smiřice č.j. 18362/UP/2009/Tov ze dne 26. října 2009, následně pod č.j. 21885/ZP/2009-Šu ze dne 1. prosince 2009 změna svého původního koordinovaného stanoviska a pod č.j. 8094/ZP/2010-Šu dne 5. 5. 2010 opakovaná úprava svého stanoviska. 1) Podrobné vyhodnocení vlivů předloženého návrhu ÚP Smiřice na životní prostředí a jeho složky bylo provedeno v kap. 5, a to jak z hlediska vlivů na jednotlivé složky ŽP, tak i dle charakteru působení vlivů a to podle funkčního využití a umístění jednotlivých funkčních ploch. 2) Z provedeného vyhodnocení vlivů vyplývají následující závěry: Z hlediska vlivů na jednotlivé složky ŽP může mít návrh ÚP Smiřice v některých případech významné až velmi významné negativní vlivy na vybrané složky ŽP jako je půda, biota (flóra a fauna, biologická rozmanitost, mimolesní zeleně), krajina a krajinný ráz (harmonické měřítko, narušování krajinných vazeb), fragmentace území (prostupnost krajiny, zastavování volné krajiny dokonce i bez jakýchkoliv vazeb na sídelní strukturu, vytváření bariér), voda (celková vodní bilance, retence území, povodňové riziko, kvalita povrchových a podzemních vod), ovzduší, mikroklima, skladebné části ÚSES a faktory pohody. Naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo a hmotné statky (hodnoty území), v některých případech i zlepšení faktorů pohody (uplatnění izolační a ochranné zeleně jako protiprašné, protihlukové a estetické opatření, s dalším využitím pro stezkami pro pěší, cyklisty i imobilní, dostatečné plochy pro ZRA – zdravotně rekreační opatření s jednoduchou vybaveností, bezpečnost dětí, dostatek funkční zeleně atd.). Na základě vyhodnocení se předpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP zejména u ploch bydlení BI (k.ú. Rodov), smíšené komerční SK, výroby a skladování – lehký průmysl VL a zvláště u funkční plochy výroby a skladování se specifickým využitím pro fotovoltaickou elektrárnu v k.ú. Rodov. U ostatních lokalit se nepředpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP, pokud budou dodržena a realizována doporučení a opatření včetně kompenzací uvedená v kapitole 5 a v kap. 7. 3) Závěr: Z předloženého vyhodnocení vlivů ÚP Smiřice na životní prostředí vyplývá, že lze souhlasit s navrhovanou koncepcí a řešením (umístěním) funkčních ploch vyjma funkční plochy (VX), která není akceptovatelná (nelze s ní souhlasit), která jsou akceptovatelná (lze s nimi souhlasit) za předpokladu splnění podmiňujících podmínek (souhlas orgánu ochrany zemědělské půdy se záborem – vynětím ze ZPF pro funkční plochy mimo zastavěné území v I. třídě ochrany zemědělské půdy) a dále za podmínek splnění a uplatnění doporučovaných opatření uvedených zejména v kapitole 5 a 7 Vyhodnocení SEA, včetně zvážení doporučení k zachování stávajících funkcí některých navrhovaných ploch, prověření záměrů v podrobnější dokumentaci s posouzením (záměrů) z hlediska vlivů na ŽP dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, resp. předpokládané záměry a to i jako podlimitní (proces EIA). 4) Návrh stanoviska dotčeného orgánu krajského úřadu Středočeského kraje:


strana 145


09/2010

Návrh stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí - veřejné projednání návrhu územního plánu Smiřice STANOVISKO k vyhodnocení vlivů Územního plánu Smiřice na životní prostředí podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů ve smyslu ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), obdržel dne …………. oznámení předkladatele Městského úřadu Smiřice o veřejném projednání návrhu územního plánu Smiřice a posouzení jeho vlivu na životní prostředí. Zpracovatelem územního plánu Smiřice je Ing. arch. Karel Novotný, autorizovaný architekt zapsaný u České komory architektů pod čís. 02 039. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí části A (dále jen ,,vyhodnocení SEA) je Ing. Pavel Musiol jako osoba s autorizací pro posuzování vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 19 zákona EIA, osvědčení č.j. 2893/326/OPVŽP/94 (prodloužení do roku 2011 rozhodnutím MŽP č.j. 35532/ENV/06 z 29.5.2006) a autorizovaný projektant ÚSES zapsaný u České komory architektů pod čís. 02 267. Průběh vyhodnocení: Návrh zadání územního plánu Smiřice byl předložen krajskému úřadu dne ……………... Dne 26. 10. 2009 bylo vydáno koordinované stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, č.j. 18362/UP/2009/Tov., následně pod č.j. 21885/ZP/2009-Šu ze dne 1. prosince 2009 změnu svého původního koordinovaného stanoviska a pod č.j. 8094/ZP/2010-Šu dne 5. 5. 2010 opakovanou úpravu svého stanoviska, ve kterém krajský úřad vznesl požadavek na komplexní posouzení územního plánu Smiřice z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona a to převážně z těchto důvodů: • územní plán Smiřice může závažně ovlivnit životní prostředí, • územní plán Smiřice je koncepcí, která stanoví rámec pro budoucí povolování záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů, • uvedenou koncepci nelze dostatečně posoudit ve fázi předloženého návrhu zadání územního plánu Smiřice (na základě kritérií stanovených přílohou č. 8 zákona o posuzování vlivů). Předmětem vyhodnocení měly být především plochy výroby a skladování – lehký průmysl. Jednotlivé lokality se nacházejí především v centrální části řešeného území a de facto navazují na stávající „průmyslovou zónu“ města Smiřice. Výměra navrhovaných ploch pro výrobu a skladování přesahuje 10 ha. Měly být dále vyhodnoceny vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže, změn v uspořádání krajiny, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší a narušení faktorů pohody bydlení vůči stávající i plánované výstavbě. Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako příslušný orgán ochrany přírody dle ustanovení § 77a odst. 3 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, po posouzení výše uvedeného návrhu zadání ÚP Smiřice vydává v souladu s ust. § 45i odst. 1 ZOPK toto stanovisko: • návrh zadání územního plánu Smiřice nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazený do evropského seznamu) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu ZOPK, neboť se v daném území nevyskytují. Na základě vyjádření k návrhu Zadání územního plánu Smiřice nechal pořizovatel vypracovat v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů návrh Územního plánu Smiřice k projednávání a schvalování a tento byl předložen v jedné základní variantě. Veřejné projednání návrhu územního plánu proběhlo dne …….. v ……….. Ing. Pavel Musiol, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel/fax 376 584 636, e-mail: [email protected]

strana 146


09/2010

Posouzení vlivů koncepce – návrhu Územního plánu Smiřice na životní prostředí bylo zpracováno v rozsahu přílohy stavebního zákona. Požadavky vznesené k zadání územního plánu Smiřice byly přiměřeně splněny. Do řešeného území nezasahují zvláště chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území jsou vymezeny regionální hygrické biokoridory Labe (RBK č. 1264) a Trotiny (RBK č. 1261) s vloženými lokálními biocentry ÚSES a další skladebné prvky lokálních biokoridorů ÚSES. Lokality soustavy NATURA 2000 se na území nevyskytují, rovněž tak se zde nevyskytuje ptačí oblast (PO). Na základě návrhu Územního plánu Smiřice, vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí (SEA) a výsledku veřejného projednání vydává krajský úřad Královéhradeckého kraje ve smyslu ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů

souhlasné stanovisko k návrhu Územního plánu Smiřice s podmínkou splnění všech navržených změn, úprav a opatření uvedených v příslušné části „Vyhodnocení vlivů ÚP Smiřice na životní prostředí“. Město Smiřice (jako dotčený územně samosprávný celek) žádáme ve smyslu § 16 odst. 3 písm. a) zákona o zveřejnění stanoviska na úřední desce. Doba zveřejnění je minimálně 15 dnů. Zároveň Město Smiřice žádáme, aby nám zaslalo písemné potvrzení o vyvěšení této informace na úřední desce. Se stanoviskem k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí se lze seznámit na internetových stránkách ……………. Závěrem krajský úřad uvádí, že každý investor předloží úřadu příslušnému podle ust. § 20 zákona oznámení pro záměry, které jsou uvedeny v ustanovení § 4, odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a které lze podle předložené koncepce umístit v návrhových funkčních plochách, oznámení záměru, popř. oznámení podlimitního záměru. Upozorňujeme, že v souladu s ustanovením § 10i odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu Smiřice na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Krajský úřad Královéhradeckého Odbor životního prostředí a zemědělství Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové


strana 147


09/2010

12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ BÍNOVÁ L. ET AL. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně technický podklad). - SŽP Brno. BÚ ČAV (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha. CULEK M. ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. CULEK M. A KOL. (2005): Biogeografické členění České republiky II. – AOPK ČR Praha. CZUDEK T. A KOL.(1972): Geomorfologické členění ČSR. Studia geografica, 23/1972. Geografický ústav ČSAV Brno DEMEK J.(1987): Obecná geomorfologie. Academia Praha DEMEK J. A KOL.(1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia Praha DUB O., NĚMEC J. (1969): Hydrologie, TP 34. - SNTL Praha. DOSTÁL. J.(1989): Nová květena ČSSR 1, 2. Academia Praha FORMAN R.T.T., GODRON M.(1993): Krajinná ekologie. Academia Praha HORKÝ J., VOREL I.(1995): Tvorba krajiny. ČVUT Praha CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (EDS.) (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK Praha. JŮVA K., ZACHAR D. A KOL.(1981): Tvorba krajiny z hlediska zemědělství a lesnictví. Academia Praha KLEČKA M. A KOL.(1984): Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití. FMZVž Praha LÖW J. ET AL. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. - MŽP ČR/Doplněk Brno. MÍCHAL I. A KOL.(1991): Územní zabezpečování ekologické stability - teorie a praxe. MŽP ČR Praha MÍCHAL I. A KOL.(1992): Obnova ekologické stability lesů. Academia Praha MÍKOVÁ T.,VALERIÁNOVÁ A., VOŽENÍLEK V. a kol. (2007): Atlas podnebí Česka. – ČHMÚ Praha, UP Olomouc MÍSAŘ Z. ET AL. (1983): Geologie ČSSR, I. díl – Český masiv. - SPN Praha. MORAVEC J. A KOL.(1994): Fytocenologie. Academia Praha MUŽÍK J.(1996): Urbanistické metody a urbanistická kritéria pro proces E.I.A. FA ČVUT Praha ODUM E.P.(1977): Základy ekologie. Academia Praha QUITT E.(1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. ČSAV Brno QUITT E. (1975): Soubor map fyzickogeografické regionalizace ČSR. Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. - Geografický ústav ČSAV Brno. ŘÍHA J.(1995): Hodnocení vlivu investic na životní prostředí. Vícekriteriální analýza a EIA Academia Praha VANÍČEK I., SCHRÖFEL J.(1995): Životní prostředí (Inženýrské stavby). ČVUT Praha VELEK O.(1993): Analýza rizik. Řízení rizik. Vnímání rizik. Vyjednávání rizik. Participace občanů v procesu řízení rizik. Informační listy o posuzování vlivů na ŽP v ČR. 9/93 Praha VOJÁČEK K.(1990): Vliv stavební činnosti na životní prostředí. Racionalizační a experimentální laboratoř s.p., studijní podklady a informace k životnímu prostředí č. 5. Praha VORÁČEK M. A KOL.(1993): Rukověť E.I.A. Hodnocení vlivu na životní prostředí. Praha ZLATNÍK A. A KOL.(1973): Základy ekologie. SZN Praha ZLATNÍK A. (1979): Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných v ČSSR (tabulka). dále byly použity dostupné informace z webových stránek Internetu


strana 148

MĚSTO SMIŘICE Pořizovatel: Městský úřad Smiřice, Palackého 106, Smiřice NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SEA PRO ÚZEMNÍ PLÁN SMIŘICE

Recommend Documents