Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy
8
23
Prosinec 2010
PRESLOVÁCI V INDONÉSII
Leonardo
22
MENŠINY MEZI NÁMI
Florbal
37
Obsah: Dobrý den v adventním čase! ..................................................................................................................... 3 FINANCOVÁNÍ MATURITNÍCH PROJEKTŮ ................................................................................ 4 PŘIHLÁŠKY STUDENTŮ KE STÁTNÍM MATURITÁM .............................................................. 4 Zadání úkolů ředitelem školy pro studenty SSPŠ v souvislosti se školním časopisem Presík .......... 5 Nakouknutí do Studentské rady ................................................................................................................. 5 PRESLOVÁCI V INDONÉSII ................................................................................................................ 8 Poděkování za Indonésii ........................................................................................................................... 13 Rozhovor s paní profesorkou Čechovou – Dračí lodě......................................................................... 14 Historie dračích lodí na naší škole ........................................................................................................... 15 4.L v Informačním centru vlády............................................................................................................... 16 MODERNIZACE VÝUKY A PŘENOSU INFORMACÍ ............................................................... 17 Programování ve školním roce 2010/2011 ............................................................................................ 21 Mezinárodní projekt The Global Village - Leonardo 2010 .................................................................. 22 Deníček skupiny A6 ................................................................................................................................... 23 DENÍK SKUPINA F6 ............................................................................................................................. 24 Deníček 22 – 26. 11. 2010 ......................................................................................................................... 27 Deník D6 ..................................................................................................................................................... 29 MENŠINY MEZI NÁMI – GAY A LESBICKÁ KOMUNITA...................................................... 31 Hádanky ....................................................................................................................................................... 36 Rozhovory s ................................................................................................................................................ 37 HW Novinky ............................................................................................................................................... 40 Beseda s Josefem Klímou o kriminalitě .................................................................................................. 44 Koalice ČSSD a ODS v Praze .................................................................................................................. 44 Výsledky anket ............................................................................................................................................ 46 Sudoku ......................................................................................................................................................... 47 Florbal .......................................................................................................................................................... 48 STŘEDOŠKOLSKÁ FUTSALOVÁ LIGA ......................................................................................... 49 SCHOLA PRAGENSIS 2010 .................................................................................................................. 50 STUDIE ZÁVISLOSTI NA INTERNETU......................................................................................... 50 Zajímavosti: ................................................................................................................................................. 51 Dnes se krásné dívky fotí ve 3D!! ............................................................................................................ 52 Empire Earth II .......................................................................................................................................... 53 Seminář - Estetická výchova v hodinách českého jazyka ..................................................................... 54 Přespolní běh .............................................................................................................................................. 55 Poslední praxe ............................................................................................................................................. 55 TEST PRO SPORTOVCE ...................................................................................................................... 56
2
DOBRÝ DEN V ADVENTNÍM ČASE! Je tady prosinec, adventní čas a konec prvního pololetí je nadosah. Naše škola se prezentovala na výstavě středních škol Schola Pragensis v Kongresovém centru. Děkuji vybraným studentům 4.L, pánům Venderovi, Štrbovi, Nohejlovi a Horskému za velmi dobře odvedenou práci v Kongresovém centru a výbornou reprezentaci školy. Studenty 3.L, slečnu Laštovičkovou a pány Hartmana, Pavlů a Fialu chválím taktéţ. Byli výborní v poskytování informací a přesvědčiví ve svém projevu. Čekají nás Dny otevřených dveří. To budou základní kameny pro případný úspěch v přijímacím řízení do prvního ročníku pro příští školní rok. Studenti 4. ročníku oboru vzdělání informační technologie splnili předepsanou praxi a teď se jiţ soustředí na školní výsledky. Čekají nás vánoční prázdniny. Věřím, ţe to bude čas oddechu, klidu a pohody. Nezapomeňte také dohonit, co jste zameškali! Po vánočních prázdninách jiţ pojedeme z kopce, od 3. ledna 2011 nás čeká závěr prvního pololetí, další termíny Dnů otevřených dveří, vysvědčení, pololetní prázdniny. Přeji krásný a úspěšný prosinec 2010 a stejný nebo ještě lepší rok 2011.
Program na prosinec 2010, leden a únor 2011: (změna vyhrazena) PROSINEC 2010 1.12. (středa) 13.12. (pondělí) 11.–18.12. 22.12. (středa) 23.12. – 2.1. 2011
1. den otevřených dveří SSPŠ 2. den otevřených dveří SSPŠ lyţařský výcvikový kurz ukončení výuky v roce 2010 vánoční prázdniny
LEDEN 2011 3.1. 6.1. 21.1. 24.1. 31.1.
(pondělí) (čtvrtek) (pátek) (pondělí) (pondělí)
zahájení výuky v roce 2011 3. den otevřených dveří SSPŠ uzavření klasifikace za 1. pololetí pedagogická porada – hodnocení 1. pololetí ukončení 1. pololetí
ÚNOR 2011 1.2. 3.2. 4.2.
(úterý) (čtvrtek) (pátek)
4. den otevřených dveří SSPŠ maturitní ples v Lucerně pololetní prázdniny
Mgr. Zbyšek Nechanický
3
FINANCOVÁNÍ MATURITNÍCH PROJEKTŮ Na Schůzi Rady rodičů 24. listopadu 2010 byl vznesen dotaz na financování maturitních projektů. Bohuţel se mezi rodiči objevily nepřesné informace, které jsem musel uvést na správnou míru. Na základě tohoto jednání jsem se rozhodl správné informace sdělit i prostřednictvím školního časopisu Presík. V rámci předmětu maturitní projekt, v němţ studenti vytvářejí maturitní práci, jsou náklady studentů spojené pouze s vytištěním jedné barevné verze závěrečné zprávy (rozsah v průměru kolem 20 stran) a předáním CD (DVD) se všemi materiály jako přílohou závěrečné zprávy. Nic jiného nemá právo ţádný vyučující poţadovat. Ţádný student nemá povinnost tisknout vlastní projekt, plakáty apod., to vše bude předáno pouze v elektronické podobě. Stejně tak není povinností studenta pořízení tištěné kopie závěrečné zprávy. Pokud něco nad zmíněný rámec povinnosti učiní student z vlastní iniciativy, jde o jeho věc. Ale garant či konzultant mu toto nemůţe nařídit. Pokud jsou vytvářeny projekty, kde je potřeba nákup materiálu, vţdy bylo toto mnou s řešiteli dopředu projednáno při schvalování projektu. Pokud student vytváří projekt pro školu (stavba zařízení, tisk skript apod.), tyto náklady hradí vţdy škola. Pokud vytváří student projekt pro jinou organizaci, sdělil jsem mu dopředu před schválením tématu, ţe případné náklady na projekt musí nést zadavatel práce, tedy příslušný subjekt, pro nějţ je projekt vypracováván. Teprve na základě souhlasu studenta s touto skutečností jsem mu téma maturitního projektu schválil. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy
PŘIHLÁŠKY STUDENTŮ KE STÁTNÍM MATURITÁM Všichni studenti čtvrtého ročníku podali přihlášky k maturitním zkouškám ve stanoveném termínu. V tabulce níţe je uveden přehled přihlášek k jednotlivým předmětům a verzi jejich obtíţnosti. V letošním přechodném roce je moţné se přihlásit na vyšší verzi jako k nepovinnému předmětu, v případě neúspěchu se tento výsledek do celkového výsledku maturity nezapočítává. Ačkoli značná část studentů v generálce úspěšně zvládla vyšší verzi státní maturity, a to po třech letech studia, bez přípravy a bez větší motivace, pro ostrou státní maturitu dle očekávání sází studenti na jistotu. Někteří se pak rozhodli vyšší verzi vykonat jako nepovinný předmět. Pevně doufám, ţe studenti přípravu na státní i profilovou část maturity nepodcení. Nároky našich pedagogů budou nepochybně vyšší, neţ s jakou náročností se studenti setkali u testů při generálce státních maturit. Velice nebezpečné by se mohlo stát podlehnutí dojmu, který vyslovil jeden ze studentů.
„Zvládl jsem vyšší verzi státní maturity při generálce, při ostrých maturitách si dám tu lehčí verzi a bude to pohoda“. Takový přístup by se mohl studentům vymstít, neboť nejprve je nutné uzavřít čtvrtý ročník a jak znám nároky pedagogů, nebude tato skutečnost jednoduchá. A ani testy v lehčí verzi není vhodné podceňovat.
4
Povinné
Nepovinné
ČJL- MATTřída Z Z 4.A 33 13 4.B 32 15 4.C 32 13 4.D 32 6 4.L 27 20
MATV
156
2
67
1 1
ANGZ 20 15 16 26 7
ANGV
ČJLV
1 2
1
84
3
ANGZ 1
4 11
5 3 3
ANGV 7 4 2 11 6
16
12
30
MATZ 2 2 7 5 3 19
MATOZV DE FY Z 13 4 1 6 1 1 1 3 18 44
2
1
1
V tabulce Z značí základní verzi, V značí vyšší verzi. Zkratka DE představuje dějepis, FY fyziku a OZ-Z pak občanský a společenský základ nižší verze. Připravil Ing. Radko Sáblík, ředitel školy
ZADÁNÍ ÚKOLŮ ŘEDITELEM ŠKOLY PRO STUDENTY SSPŠ V SOUVISLOSTI SE ŠKOLNÍM ČASOPISEM PRESÍK Váţení studenti, rozhodl jsem se v tomto školním roce vám kaţdý měsíc zadávat přes virtuální školu úkol spojený s tvorbou školního časopisu Presík. Jde o vyplňování některých anket či úvahy na téma, ke kterým se váţou reportáţe ve zmíněném čísle. Někdy oslovím všechny třídy, někdy konkrétní ročník a někdy vybrané třídy ze všech ročníků. Aby byl vzorek úvah co moţná nejpestřejší. Berte prosím tyto úkoly váţně. Je velmi vhodné, pokud jste k danému tématu schopni napsat svůj názor. Jednak se tím učíte nebát se vyjevit svůj postoj, smysluplně a slušnou formou se k dané problematice vyjádřit, coţ patří k základní výbavě sebevědomých a úspěšných jedinců. Zároveň se také učíte písemnému projevu, coţ se vám bude hodit jak v ţivotě, tak také při písemné části maturitní zkoušky z českého jazyka. Kdy, ruku na srdce, má mnoho studentů problém napsat například úvahu na stanovené téma v poţadovaném rozsahu. Pokud povaţujete dané téma pro sebe za citlivé, pokud máte obavy, aby se vám snad nějaký hlupák za váš názor neposmíval, je moţné na konec svého příspěvku napsat „Nepřeji si zveřejnit své jméno.“ Pokud váš příspěvek bude vybrán ke zveřejnění, osobně garantuji, ţe vaše jméno nebude uvedeno. Není cílem připravit některým z vás nepříjemné chvilky, ne kaţdý z vás je jiţ dostatečně odolný, aby se povznesl nad nejapné připomínky duševně méně vyzrálých jedinců. Velice vám předem děkuji za vaši vstřícnost a pochopení mého záměru. Tím je zajímavější obsah školního časopisu a zároveň vylepšování vašich výše zmíněných dovedností. V Praze dne 6. prosince 2010 Ing. Radko Sáblík, ředitel školy
NAKOUKNUTÍ DO STUDENTSKÉ RADY V úterý 23. 11. 2010 jsem se jako redaktor školního časopisu zašel trochu ze zvědavosti, více ale z vlastní invence profesora Petráška, podívat na zasedání Studentské rady, kterou jiţ jako rutinér svolal její předseda Miloslav (Míla) Melichárek rozhlasem. Jeho hlas jiţ nesl prvky jistoty a zkušeností s mikrofonem, kterých jistě také nabyl při svém projektu Kecáš, takţe jeho projevu dávám palec nahoru ;-) Setkání bylo
5
jako vţdy v zasedačce, kde se setkali všichni zástupci tříd. Míla začal schůzi velmi profesionálně, a to docházkou Nakonec se dostavili všichni zástupci tříd, ale je vidět, ţe Míla svou práci předsedy bere opravdu váţně. Na druhou stranu mu nechybí humor a umí přítomné předsedy rozesmát. Začalo se probírat opravdu mnoho zajímavých témat, ale bylo vidět, ţe všichni svou práci předsedy třídy moc váţně neberou. Nechci nikomu křivdit, jsou to přece jenom jen mé dojmy. Někteří předsedové měli naopak zajímavé nápady, které by byla škoda nezorganizovat, ale jak řekl Míla a ostatní s ním mlčky souhlasili, tyto nápady je potřeba dál promyslet, zamyslet se nad problémy, které mohou vzniknout a jít za panem ředitelem s jiţ plně promyšlenou a připravenou myšlenkou. Poměrně rychle se vyřídil nápad zabudovat do studentského klubu BlueRay přehrávač a koupit si k němu nějaké filmy. Od správce klubu se záhy zjistilo, ţe televize HD nepodporuje a tudíţ ztrácí smysl kupovat lepší přehrávač. Další nápad, který se týkal vylepšení studentského klubu, bylo zakoupení Xboxu 360. Míla se sice vyjádřil nepřímo, ale přislíbil, ţe tento návrh předá dál. Návrhy se různily v tématech, takţe přišla na řadu například nespokojenost třídy 3. L se stavem jejich kmenové učebny, zejména malby, ale spíše celkového dojmu z prostředí, na přetřes se dostala i nástěnka, kterou má kaţdá třída. Padaly návrhy na její inovace, zlepšení moţná i zrušení. Pro inspiraci bych se zašel podívat do třídy 312, kde to studenti vyřešili podle mého názoru velmi dobře a hlavně tvůrčí činností. U nás ve 4. D se o nástěnku stará náš obětavý třídní Pavel Petrášek, který nás sice zásobuje informacemi, ale uţ jsme museli nástěnku uklidnit, abychom se v ní vůbec vyznali Samozřejmě jsme ale rádi za přísun informací a doufáme, ţe je nám pan profesor bude stále dodávat. Návrh na LAN párty studentů je zatím stále ve fázi vytváření, nyní by se mělo zjišťovat, jaké hry by studenti chtěli hrát, zároveň to můţe být hezký pohled do duše Preslovského pařana. Míla měl mimo jiné také zajímavou myšlenku na vyuţití peněz z fondu RR, její podstata byla, ţe by kaţdá třída dostala od RR určitou částku, s kterou by pak disponovala podle svého. Nápad jistě dobrý, otázka je, jestli by tuto moţnost opravdu všechny třídy dokázaly plně vyuţít. U starších ročníků bych o tom pochyboval nejméně, ale přece jenom kdyţ student přijde ze základky, má své myšlení a priority postavené trochu jinak neţ studenti, kteří tento rok budou odcházet. Další byly stále problémy jako například botníky, jejichţ modernizace by sice byla příjemná, bohuţel finančně velmi náročná, kvalita signálu Wifi, která klesá se vzdáleností od vysílače, coţ je samozřejmě logické, ale studenti by neměli být tímto indisponováni jenom kvůli tomu, ţe mají třídu na konci tmavé či světlé chodby. Celá schůze nakonec byla přerušena profesorem Neumannem, který chtěl zahájit vyučování. Míla stihl rozdat kaţdému předsedovi úkol ve formě návrhu na vyuţití peněz z RR a zdůraznil roli předsedy ve třídě a moţnost ovlivnit běh školy v roli studentů. Mé celkové dojmy jsou velmi pozitivní a těším se na další zasedání, kterého se hodlám zúčastnit Milan Mayer 4.D
A máme tu sníh Uţ 27. listopadu to pomalinku začínalo. Navečer začal padat sníh. Radost všech dětí, starost skoro všech dospělých. Příští den uţ všechny děti bobovaly a dováděly na kopcích a kopečkách, které se zatím v Praze dají tu a tam najít. Na dopravě v Praze se sníh promítl jako kaţdý rok stejně. Někde auta jela krokem, na pár silničních komunikacích ani to né. Silničáři vydali jako opět poprvé prohlášení, ve kterém se omlouvají a vysvětlují, ţe byli nenadálým vývojem počasí zaskočeni, ale ţe se tento vývoj nebude příští rok opakovat. Nevím, na ministerstvu dopravy nepracuji, ale je opravdu tak těţké kupříkladu spolupracovat s hydrometeorologickým úřadem? Nebo jsou tyto dvě instituce bez komunikačních moţností? Jakýkoliv člověk ţijící na této planetě se mohl přes
6
masová média dozvědět o blíţící se kalamitě a připravit se na ni. Ale v Praze to ke dni 29. listopadu vypadalo jako na horách, kdyţ mají stroje na úpravu sněhu v opravně. Tramvaje a autobusy jezdily se zpoţděním, protoţe kvůli bezpečnosti cestujících nemohly jet rychleji. Vlaky trávily dlouhé minuty (hodiny) na trati nebo ve stanici. Metra se naštěstí sníh moc netýká, bohuţel na počtu přepravovaných lidí se to projevilo tím, ţe kaţdý rozumný člověk, který nechtěl moc riskovat jízdu autem, do Prahy nejel, ale svezl se hromadnou dopravou. Během příštích pár dnů má napadnout aţ dalších 15cm sněhu, na horách aţ 30cm. Upřímně lituji, ţe nebydlím poblíţ zimních letovisek. Nebo snad přijde doba, kdy dojedu na lyţích či běţkách do školy? Při současném stavu neochoty a připravenosti silničářů moţná ano. Abych ale jenom nekritizoval, silničáři přes večer na 29. listopadu vyjeli a dokázali alespoň praţské letiště Ruzyň a její runwaye udrţet v provozním stavu. To se ovšem o zbytku komunikacích v České republice říci nedá. Na dálnicích je k vidění častý jev, kdy kamiony stojí v odstavném pruhu a řidiči soukají na své miláčky zimní řetězy, protoţe stále mají LETNÍ gumy! Morální zásadou kaţdého účastníka silničního provozu by snad mělo být, aby na letních gumách v zimě a na vozovky, kde je to zakázáno, ani nevyjel, realita je ovšem naprosto jiná. Moţná i kvůli tomu proletěla Evropou zpráva, ţe tato sněhová kalamita si jiţ vyţádala lidské ţivoty. Bohuţel mezi nimi i ţivot jednoho Čecha. Milan Mayer, 4.D
Škola po rekonstrukci Oko bystrého studenta SSPŠ jistě zaregistrovalo, ţe na konci měsíce října byla dokončena rekonstrukce naší školy. Rekonstrukce trvala od konce minulého školního roku. Konkrétně se jednalo o částečné zateplení budovy, výměnu oken a střešní krytiny. Výsledek je, ţe ve škole máme větší teplo a je i z vizuální stránky přívětivější. Mnoho studentů starších ročníků si jistě pamatuje minulá léta, kdy se ve škole například delší dobu netopilo a hodiny jsme trávili v zimních bundách a někteří zmrzlí jedinci dokonce i v kulichu Tak tato situace by se jiţ neměla opakovat. Kromě toho velké obměny doznalo audio studio, kde se povedlo udělat odzvučení zdí a částí epicenter stropu, za coţ patří dík studentům 4. D Janovi Hlaváčkovi, Martinu Novotnému a Milanu Potočkovi. Podstatným dílem přispěl také Bc. Jan Kolář, který má také naše velké díky. Snad si jiţ profesoři nebudou stěţovat, ţe se jim naším hraním otřásají věci v kabinetu a nejsou schopni pracovat. Zároveň se zlepší akustika přímo ve studiu, takţe i naše hraní se pozvedne na vyšší úroveň, doufejme. Komba byla zvednuta ze země, aby nerezonovala, takţe další plus k naší zkušebně. Rekonstrukce školy měla pro mnoho studentů příjemný dopad v tom, ţe se nemuseli přezouvat. I já sem to zpočátku uvítal, ale při představě, jaký ,,svinčík„„ všude musel být, a to hlavně po dešti, mě nadšení tak trochu přešlo. Takţe nakonec jsem rád, ţe jsme se vrátili sice ne k ideální, ale za to osvědčené variantě botníku. A nyní si o rekonstrukci popovídáme s ţákem čtvrtého ročníku. Nejdřív nám řekni něco o sobě, jaké máš zájmy a tak podobně.
Jsem ze třídy 4. D, mé jméno je David Nezdařil, je mi 19 let a k zájmům: v první řadě to jsou asi slečny, kamarádi, auta a tak různě :)
7
Určitě jsi zaregistroval uţ na konci minulého roku, nebo minimálně na začátku tohoto, ţe u nás na škole probíhaly rekonstrukční práce. Omezovalo tě to nějak? Máš případně nějaké záţitky přímo s rekonstrukcí?
Krom přesunů ze tříd, kde jsme měli mít výuku a neměli, mi nic nevadilo. A to, ţe jsme se nepřezouvali, mě také nijak neomezovalo. Co říkáš na to, ţe se nám ,,ztratilo‟‟ pár projektorů a součástek z PC během rekonstrukce?
Ano, o tom jsem slyšel a popravdě mě to ani nepřekvapilo, kradlo se, krade a bude krást všude. Jak se ti líbí škola po rekonstrukci?
S novým kabátem budovy to vypadá opravdu dobře! Škola je dobře udrţovaná a nestydím se za ni. Změnil bys něco na vizuální stránce školy kdybys mohl?
Zatím ne :)
Jako ,, mazák‟‟ ze čtvrťáku máš jisté také nějaký projekt, prozradíš nám jaký?
Projekt mám, doufám, ţe bude k něčemu uţitečný, Praţské metro.
Máš uţ nějaké plány po dostudování této školy?
Plány přímo ne, pouze úvahy, kam bych případně šel dál, ale nic ještě není jisté.
Děkuji ti za tvůj čas a přeju pohodovej zbytek roku ;-)
Milan Mayer 4.D
PRESLOVÁCI V INDONÉSII Kdyţ jsme před 4 roky zaloţili Pres-litim, unikátní „kantorskou“ posádku dračí lodě, abychom reprezentovali naši Smíchovskou SPŠ na festivalu Praţský dračí podzim, ani jsme netušili, ţe se s ní vydáme do dalekých končin. Naše koedukovaná sestava nikdy nedosahovala těch nejvyšších sportovních výsledků, ale vţdy jsme patřili mezi nejsympatičtější, nejsoudruţnější a nejbojovnější tým. Pohodička a legrace na prvním místě. I snad proto jsme letos obdrţeli pozvání na „TANJUNG PINANG DRAGON BOAT RACE 2010“ do Indonésie. Pan ředitel souhlasil s naším uvolněním, a tak jsme mohli vyrazit pod hlavičkou Smíchovské SPŠ, Prahy i celé České republiky na kulturně sportovní misi do daleké Asie. Tady jsou základní fakta: Pres-li-tim tvořilo: 14 „pádlařů“ ( 10 ţen+4 muţi ). Termín: 6.11. – 17.11. 2010. Trasa: letecky - Praha (s mezipřistáním v Dubaji)- Singapur – trajektem na ostrov Bintan do Tanjung Pinang – Trikora beach a zpět. Sponzoři: pouze samotní učitelé. Ostatní oslovené subjekty s výjimkou Praţského magistrátu, Smíchovské SPŠ, Niţborských skláren, Zdravotního střediska Mimoň, Prag dragons a Agro
8
Bohemia, které věnovaly drobné dárky, daly od celé této reprezentační akce ruce pryč.
PRES-LI-TIM (překřtěný na INDO tým), později nazvaný jako CEKO TIM zahajuje svoji cestu 1. den - Den D, hodina H. Scházíme se mírně nervózní na letišti Ruzyně. Skoro nikdo tak daleko neletěl. Věříme však letecké společnosti Emirates. A ta nás po celou dobu letu nezklame. Vše proběhne hladce. Starají se o nás jako o vlastní. „Přesedání v Dubaji zvládáme bez obtíţí.
2. den - Vítá nás Singapur, ocitáme se v prádelně (velké vedro a vlhkost). Z letiště se přesouváme místním luxusním metrem (zkratka SMRT nebo MRT) do středu velkoměsta a celkem v klidu nacházíme hotel Hangout. Rychle se ubytujeme a přesto, ţe jsme po náročné cestě unaveni i díky 7 hodinovému posunu, vydáváme se poznávat krásy Singapuru. A taky se trochu najíst. Hledáme doporučenou restauraci Roti prata, coţ se nám nedaří. Po chvilce tápání zjišťujeme, ţe roti prata není název stravovacího zařízení, ale typická místní placka různě ochucená. Tak si ji s chutí dáme v nejbliţším „bufetu“. První večeře je báječná, cena lidová. 3. den - Do ráje mrakodrapů vyráţíme hned po vydatné snídani. Navštívíme ta nejznámější a nejnavštěvovanější místa, jako např. Singapore river, divadlo Esplanade, sochu Merlion a další a další skvosty města. Nenecháme si ujít ani nejvyšší vyhlídku na celý Singapur. Přes China Town, kde ochutnáváme místní speciality, zakončíme den v Little India a hurá na hotel. Tam vyuţijeme místní počítače, abychom poslali zprávy domů do Evropy. 4. den - Ve městě nejsou jen obchody, mrakodrapy a památky, ale také mnoţství parků a původní dţungle. A tak se trochu s obavami pohybujeme mezi volně pobíhajícími zvířaty, mezi kterými kralují opice. Den končíme v největším nákupním centru. Jelikoţ nám však zbývá ještě trochu sil, tak vyuţijeme místní bus a jedeme si vychutnat noční pohled na město. Zpět se vracíme místní taxi sluţbou. Je levná. Jen nás trochu překvapí, ţe řidič neví, kde je náš hotel. A kdyţ mu musíme ukázat na mapě, kde se vůbec nacházíme, tak si nahlas říkáme, zda si to nemáme odřídit sami. K volantu nás však nepustí. 5. den - Končí pohoda, začíná práce (i kdyţ máme neplacené volno). Musíme vstávat v šest hodin ráno a rychle se přesunout přes celé město do přístavu Tanah Merah, kde se naloďujeme na ferry (trajekt), kterým se dostaneme na ostrov Bintan v Indonésii. Cestu si uţíváme na horní
9
palubě. Místo přistání je „hlavní provinční město“ Tanjung Pinang. Tam uţ o nás ví snad všichni obyvatelé, jelikoţ se o nás psalo v místních novinách. Přivítání je velkolepé, skoro na vládní úrovni. Za přítomnosti fotografů nás odvedou do hotelu vzdáleného 300 metrů (zavazadla nám odvezou). Následuje lékařská prohlídka, technická porada a oficiální trénink. Soupeři a místní obyvatelstvo se jde podívat, zda se neutopíme. Pokřikují na nás Čeko, Čeko. Podivují se, ţe evropští „guru“ (učitelé) se vydali prozkoumat místní školství a chtějí u toho ještě závodit. Připadáme si jako „kokosy na moři“. Brzy poznáváme, ţe na vlnách oceánu je to trochu jiné neţ na klidných vodách Vltavy. Vše zvládáme a můţeme se jít uloţit mezi gekony, šváby a jinou havěť. 6. den - Závody probíhají na moři. Pouze zde a v Praze se pádluje na vzdálenost 600 metrů s otočkou. Na indonéské dračí lodi jede 12 pádlujících+1 kormidelník. Vše začíná slavnostním zahájením za přítomnosti místních politických celebrit. Jako jediný tým získáváme místa k sezení, na která jsme oficiálně uvedeni. Občerstvení je samozřejmostí. Škoda, ţe vše narušuje tropický liják. Neplánovanou přestávku vyuţíváme k propagaci naší školy. Malé tanečnice obdarujeme odznáčky SSPŠ, ony nelení a připnou si je na nádherné kroje a odtančí s nimi své úvodní taneční vystoupení. Po mnoha projevech a nezbytné modlitbě začínají závody. Nejprve si nás zkontrolují podle fotografií, orazítkují nás a nalodí na vylosovanou loď. Jsme nervózní a máme co dělat, abychom se
vůbec udrţeli ve startovní bráně. Moře bouří. Navíc je start odloţen. Čeká se, aţ na motorové čluny nasednou „celebrity“, novináři, televize a diváci. Všichni chtějí vidět ČEKO TIM v akci. Nezklamali jsme. Dojeli jsme, obrátka nebyla nejhorší a slušně jsme zvládli mohutné vlny. Byli jsme čtvrtí (poslední), ale spokojení. Čas těsně nad 5 minut. Co následuje po našem vylodění, to je aţ neskutečné. Víc jak hodinu nás obklopují novináři, poskytujeme rozhovory do televize, kaţdý se chce s námi fotit. Je to únavné, ale nádherné.
10
Program nekončí. Učitelská ČEKO loď musí navštívit místní památky, musíme se ukázat na trhu, který se koná u příleţitosti těchto závodů. Zjišťujeme, ţe se jedná o největší akci celé provincie. A všude si nás fotí a natáčí. Masáţe jsou pro nás vysvobozením. 7. den - Opravné jízdy nás mohou posunout do bojů o celkové prvenství. My však víme, ţe s naší skoro dámskou sestavou (jako jediní máme na lodi ţeny), je to pouhá utopie. Naším cílem je stlačit čas pod pět minut a nebýt poslední. A to se nám daří, přestoţe kazíme start. Jsme nejlepší z Evropy a najde se místní loď s horším časem. HURÁ!!! Následuje přesun na nedaleký ostrůvek a prohlídka místních památek. Rychle zpět, jelikoţ jdeme trénovat s loňským přeborníkem. Natáčíme propagační a didaktický materiál. Uţíváme si pádlování s „profíky“. A abychom se nenudili, následuje ţivé vysílání, ţivý vstup v rádiu Green. 8. den - Odjíţdíme na Tricora beach uţít si trošky klidu. To byla naše původní představa. Ale vše bylo jinak. Jedeme nejprve navštívit jednu vybranou školu (zájem měly všechny a nebylo jich zrovna málo). Vybrali jsme si tu se zaměřením na IT. Přivítání nás opět šokuje. Čekají nás v pěkně seřazeném zástupu, hadu, všichni učitelé i ţáci (bylo jich přes 400). A se všemi si třeseme rukou. Bylo to dojemné. Následuje tisková konference a beseda za přítomnosti všech okolních ředitelů škol, ministrů a učitelů. Pak prohlídka a focení, focení, focení. Po dárcích se jen zaprášilo. Musíme prchnout, máme ještě další program, i kdyţ nás nechtějí pustit. Tady nás děti (studenti) mají rádi. Ze školy se přesouváme do továrny na výrobu dračích a ostatních lodí. Zajímá to hlavně naše techniky. Jestli někdo čekal velké výrobní haly, tak byl překvapen. Pracovalo se v přírodě a s bezpečností práce na pracovišti se zrovna moc nezabývali. Ale byla to poučná a zajímavá exkurze. Konečně se přesouváme do „rekreační oblasti“ Tricora beach. Ale pouze, abychom se ubytovali a slavnostně oblékli. A hned zpět. Na slavnostní večeři se starostkou města (major). A opět překvapení. Místo květin pro paní major Suryatati, jak je zvykem u nás, tak jsme byli vyzváni, abychom jí zazpívali v rodném jazyce. Tak jsme z „fleku“ hodili „českou lidovou“ Prší, prší, jen se leje …, uvedli jsme to jako modlitbu za hezké
11
počasí (od té doby pouze pršelo). Aplaus by nám záviděl kdejaký „československý talent“. A aby toho nebylo málo, tak nás převáţí na nedaleké náměstíčko, kde probíhal program na počest obětem na Jávě. A tak znova zpíváme a navíc recitujeme básně. 9. den - Odpočinek u moře nám narušuje tropický liják. Ale nám to nevadí. Koupeme se, pojídáme místní speciality, odpočíváme. Hlavně, ţe tu nejsou novináři. 10. den - Výpravy na nejvyšší horu Gunung Bintan se neúčastní všichni. Záţitek na závěr je intenzivní. Ze začátku si myslíme, ţe 300 m nad mořem a po chodníčku nás nemůţe unavit. Omyl. Vedro, vlhko a strmé mokré cestičky nám dávají zabrat. Přicházíme špinaví, propocení, ztahaní a za tmy. Ale nadšeni dţunglí, kterou u nás nenajdeme. 11. den - Bohuţel končíme a jedeme zpět. V přístavu nás čekají Sapril s Emou, naši věční a vděční průvodci. Loučíme se s přáním ještě jednoho setkání. Následuje plavba trajektem do Singapuru, přesun na letiště a let přes Srí Lanku a přestávku v Dubaji. 12. den - Dubaj v Arabských emirátech má krásné letiště. Tam trávíme pár hodin, utrácíme poslední peníze a odlétáme do Prahy. Jsme doma, je tu zima a chtěli bychom zpátky. Mezi ty příjemné a milé Indonésany, kteří mají ČEKO guru Indo bandu rádi. Děkujeme všem, kteří nám drţeli palce, všem, kteří nám tuto výpravu přáli. Vězte, ţe jsme hrdě reprezentovali Českou republiku, Prahu a Smíchovskou SPŠ. A ţe jsme propagovali české školství, sport i kulturu víc, neţ kdyby se tam vydalo celé „ministerstvo“. Závěrečné poděkování patří panu řediteli a hlavně naší „Indo mama“ Mgr. Blance Čechové. TERIMA KASIH!
AHOJ, NÁS TO BAVÍ!!!
12
Mgr. Liboslav Matoušek, vyučující tělesné výchovy
PODĚKOVÁNÍ ZA INDONÉSII Váţený pane řediteli, chtěl bych Vám poděkovat za Vaši podporu při vyslání českého reprezentačního týmu na závody do Tanjung Pinangu. Z pohledu našeho klubu byla akce velice úspěšná. Níţe přikládám dopis účastníkům výpravy, kde jsem zhodnotil jejich úspěchy po stránce prohlubování přátelských vztahů a téţ po stránce sportovní. Velice si váţíme Vašeho vstřícného přístupu. Ještě jednou veliké díky! S úctou a přátelským pozdravem za Pražský klub dračích lodí Martin Konečný, předseda ----------------------------------------------------------------------------------------------------Milí dračí přátelé, reprezentační týme, jsem moc rád, ţe jste se všichni vrátili z daleké cesty v pořádku a ţe snad kromě nějakých drobných problémů s pasem proběhlo vše v pohodě a ve zdraví. Za pomoci Saprila jsme měli poměrně solidní představu o tom, co máte právě na programu, tedy aspoň po vašem příjezdu na Bintan. Z jeho fotek byla cítit skvělá nálada a velmi přátelská atmosféra hlavně při vašich setkáních s lidmi, od dětí v místní škole aţ po paní starostku Suryatati. Tady musím říct, ţe jsem rád, ţe jste to byli právě vy, kdo se po festivalu rozhodl do Tanjung Pinangu vyrazit. Z našich podzimních festivalů si váš tým pamatujeme jako vţdy veselý a plný elánu, však ona ta násobná výhra v poháru o nejzapálenější tým o něčem vypovídá :) Takţe po této stránce hodnotím vaši misi jako nadmíru úspěšnou, jsem přesvědčen, ţe jste námi vytvořené vztahy nejen upevnili, ale i rozšířili a kdo ví, moţná i posunuli o úroveň výše. Po stránce sportovní si uvědomuji, ţe i přes poctivé trénování 2x týdně bez ohledu na zimu a soumrak Vltava prostě není Jihočínské moře a ţe vítr a vlny při prvním závodě vám musely nacvičenou souhru z klidné vody zákonitě rozhodit. Jako úspěch pak vidím vylepšení času v druhé jízdě - nenechali jste se demotivovat prvotním neúspěchem a překonali sami sebe - a o tom by sport měl být především. Navíc jste pokořením aspoň jednoho místního soupeře dokázali, ţe do soutěţe patříte - ţe jste tam správně ;-) Kaţdopádně vám všem patří mé veliké díky, a to jak jménem Praţského klubu dračích lodí tak i za mne osobně. Jsem vám vděčný za odvahu a nasazení, se kterým jste do toho šli a poloţili tak, coby průkopníci, základ tradici české reprezentace nominované z našich festivalů. Terima Kasih! Na příští sezónu plánujeme seriál závodů na indonéských dračích lodích po celé ČR, takţe bude více přileţitostí zúročit dřinu z tréninků a hlavně jedinečnou zkušenost, kterou teď máte ze závodů v Indonésii a z tréninkové lekce s šampionem loňského roku. Budu se těšit, ţe uspořádáme malé sezení pro naše členy klubu, kde si vyměníme role a podobně jako my jsme před časem prezentovali záţitky z cesty vám, tak teď budeme vaše vyprávění a fotografie či videa sledovat se zájmem zase my. Přeji vám, abyste si udrţeli záţitky z cesty v ţivé paměti a vzpomínka na ně vám přinášela dobrou náladu a úsměv ještě po dlouhou dobu. Martin Konečný Pražský klub dračích lodí
13
ROZHOVOR S PANÍ PROFESORKOU ČECHOVOU – DRAČÍ LODĚ V letošním roce jste dostali moţnost reprezentovat ČR a naši školu v Indonésii, jaký to byl pocit se tam podívat?
Pocit to byl úţasný, byla to skvělá příleţitost, protoţe jsme tam nikdo z nás nebyl. Chtěli jsme nejenom zaţít tu atmosféru závodů, ale i poznat místní lidi, zvyklosti a školu.
Jak byste hodnotila organizaci v porovnání s tou, kterou znáte od nás?
Organizace byla výborná. V Praze se závodí ve dvou týmech, zatímco tam jezdi čtyři týmy, jezdí se s otočkou a taková zvláštnost je, ţe loď má 12 metrů, ale dráha jen 6, takţe se pak musíte lodí vracet zpět do dráhy. Jak jsem jiţ řekla, tak tamní organizace je výborná, kaţdý závod začínal zdravotní prohlídkou, tam nám změřili tlak, pak si nás vyfotili kvůli identifikaci a pak nás před závodem vyvolávali jménem, někdy jsme s jejich výslovností měli problém pochopit, ţe jde právě o nás, po vyvolání nám dali razítko na ruku a aţ poté jsme mohli nasednout do lodě a dojet na start. Jak to tam celé probíhalo?
Pro nás to bylo těţké v tom, ţe to celé probíhalo v indonéštině, včetně startovních povelů. My jsme od nás naučení na „attention – go“, a tam se ozvalo jen pár slov a pak trubka. Byli jsme na to lehce připraveni a první den jsme start stihli, ale druhý den uţ se ozvala jen trubka, to bylo zajímavé, nicméně jsme odstartovali jen s malými potíţemi. Jak jste spokojená s výsledky vašeho týmu?
Jsem velice spokojená, protoţe jsme startovali proti výhradně muţským posádkám, my jsme na lodi měli 9 ţen a 4 muţe, takţe jsme byli taková rarita. Neskončili jsme poslední, coţ je úţasné vzhledem k tomu, ţe první závod jsme jeli po bouřce v takových vlnách, které nikdo z nás dříve neviděl. Říkali jsme si, ţe jestli dojedeme a necvakneme se, tak to bude úţasné a my jsme dojeli. Druhý čas jsme si vylepšili téměř o půl minuty. Některé týmy rozhodčí diskvalifikovali (asi měli špatnou otočku), ale i tak jsme jeden tým porazili. Zaujalo mě, ţe jste navštívili Singapur, povězte nám o tom něco.
Je to krásné město, kde se snoubí jak naprosto moderní architektura, tak architektura koloniální. Zaujal mě pořádek, čistota, přesná pravidla pohybu po městě, která kaţdý dodrţuje, i to jak máte nastupovat a vystupovat z metra, je to dané pruhy a nikoho ani nenapadne, aby to porušoval. Lidé se tam tolik netlačí a nenervují jako u nás. V autobuse jsme jezdili na tramvajenku, musíte si tam „pípnout“, kdyţ nastupujete a pak kdyţ vystupujete. Kdyţ jsme jeli s kufry na trajekt, tak byl autobus nesmírně přecpaný, ale všichni v klidu čekali, aţ si „pípneme“ a „odpípneme“ a nebyl v tom vůbec ţádný problém. Líbilo se nám klima, které bylo teplé, vlhké a příjemné. Byli k vám Asiaté jako protivníci přátelští?
Byli obrovsky přátelští, aţ nás to vyvádělo z míry. Vzhledem k tomu, ţe jsme tam byli jediný tým z Evropy po dvou letech, tak oni se na nás hrozně těšili, všude nás vítali, všude bylo slyšet „Čeko, Čeko, Čeko“. Tolik fotografií a rozhovorů, co jsme tam dali, nedáme uţ za celý ţivot. Rozhovory většinou probíhaly anglicky, a kdyţ nebyla
14
angličtina, tak jsme se domlouvali „rukama-nohama“. Indonésané jsou nesmírně vstřícní a hodně stojí o kontakt s Evropou. Slyšel jsem, ţe jste navštívili místní IT školu, jak byste porovnala tuto školu s tou naší?
Já mohu porovnat jen sportovní zázemí školy, a to máme nesrovnatelně lepší, ovšem paní profesorka Brabcová říkala, ţe počítačové vybavení těch škol je na velmi podobné úrovni jako u nás. Navázat s nimi kontakt přes internet tedy nebude ţádný problém. Oni o to hrozně stojí, všichni na té škole byli nastoupeni před budovou a podávali si s námi ruce, chtěli nám všechno ukázat a všechno říct. Hodně by si přáli navázaní nějakých studijních kontaktů a určitě i zavedení výměnných programů. Kdo byl největším tahounem smíchovského týmu?
Tak to se nedá říct jednoznačně, na té lodi nás jede třináct, třináct se nás pro to nadchlo a všichni jsme se navzájem hecovali. Nicméně asi největší zodpovědnost na tom, aby ta loď dojela, má kormidelník, kterého nám dělá pan Miroslav Palek. Na něm byla ta tíha zodpovědnosti největší. Zajímavé také bylo, ţe si nás vytáhl jeden z týmů, který se rozhodl, ţe nás naučí, jak se na lodi správně jezdí. Opravdu nám to dalo hodně zkušeností. Jaké to bylo být takovými celebritami?
Neuvěřitelné. Oni na nás čekali, věděli, jakým letadlem přiletíme, kterým trajektem připlujeme a v okamţiku, kdy jsme vstoupili na ndonéskou půdu, nás vítali, fotili si nás, chtěli vědět vše o Evropě, chtěli vědět, co se nám u nich líbí. Byli jsme tam také nejen jako závodnici, ale i jako taková malá „kulturní mise“, zpívali jsme jim naše písničky a recitovali básničky a vyprávěli jim, jak to vypadá u nás v Praze. Jaké máte budoucna?
plány
do
Hrozně rádi bychom někomu předali naše zkušenosti. Rádi bychom také navázali s Indonésany kontakt přes internet a rádi bychom s nimi udělali nějaký společný projekt. Také máme v plánu vypracovat nějaké materiály o technice pádlování, ze které by mohli lidé zpětně čerpat. X Děkuji za rozhovor
Jakub Vileta
HISTORIE DRAČÍCH LODÍ NA NAŠÍ ŠKOLE V roce 2006 přišla profesorka TEV Mgr. Čechová s nápadem zúčastnit se závodů amatérských dračích lodí v rámci praţského podzimního festivalu dračích lodí. Její cíl byl zdánlivě jednoduchý: sestavit „kantorskou“ posádku, která by reprezentovala naši SSPŠ. Všichni do toho šli s jednou vidinou, jedním cílem „zúčastnit se, nebýt nejhorší a být nejzapálenějším týmem“. Školní tým byl sloţen z profesorů i profesorek (obsazení v počtu ţen na lodi, měl náš tým největší). Šanci dostat se do posádky PRES-LI-TIMu měli nejen všichni z pedagogického sboru, ale i všichni ze školy. Ovšem ne kaţdý chtěl obětovat svůj volný čas. Trénink probíhal vţdy odpoledne (aţ po pracovní době) a závody probíhaly o víkendu.
15
I tak dala naše škola dohromady velice dobrý tým, který jezdil hlavně pro radost ze závodu. Hned při první účasti na závodech obdrţel náš tým „Pohár o nejzapálenější tým“. Měli krásné jednotné dresy, výborný pokřik, bojového ducha a spousty originálních nápadů. Určitě tomu pomohl i veliký počet fanoušků, který náš tým podporoval od začátku do konce. Z posádky našeho týmu také vznikl velice známý „Spolek tragických tanečníků s velmi nejistými výsledky“, který předvedl, ţe umí nejen dobře veslovat, ale i tancovat . Jestli se ptáte, proč zrovna název PRES-LI-TIM, tak je odpověď celkem jednoduchá. Naší škole se občas přezdívá „Preslovka“, a protoţe se náš tým chystal na „Závody čínských dračích lodí“, tak uţ bylo drobné počínštění této přezdívky jen otázkou času. A tak z toho vznikl PRES-LI-TIM.
Úspěchy našeho týmu
Jsme dvojnásobní vítězové Poháru o „Nejzapálenější (nejsympatičtější) tým“, jednou druzí a jednou nominovaní. Druzí (stříbrní) v závodě v přetahování lodí. Třetí na trati 1000 m. Druzí v závodě na 250m. Šestí v závodě na 100m. Druzí v závodě ženských posádek
Tito profesoři byli nebo stále jsou členy PRES-LI-TIMu Matoušek Liboslav, Čechová Blanka, Parkanová Markéta, Alblová Lucie, Houska Miroslav, Liptáková Ivona, Vítová Ivona, Saiková Miroslava, Emingrová Jana, Kabátková Marta, Zýková Renata, Petrášek Pavel, Cimlerová Zuzana, Kaiferová Olina, Brabcová Helena, Bayer Lukáš, Zápotocký Jaroslav, Kolář Jan, Nechanický Zbyšek, Palek Miroslav, Karanská Eva, Frýzková (Havlová) Míša, Havel Miroslav.
Úspěchy našich juniorů Jelikoţ tento vodní sport nadchl profesory, byla jen otázka času, kdy se návrh na závodění dostane i mezi naše studenty. Jiţ tři roky stavíme na středoškolské závody i tým sloţený z našich studentů „PRES-LI-JUNIOR-TIM“. Zde je loď povinně smíšená. Na pádle musí sedět 6 dívek. Naši studenti si vedli více neţ úspěšně.
2008 – 1. místo 2009 – 1. místo 2010 – 2. místo ve Středočeském kraji, nejlepší v Praze
Na závěr bych rád poděkoval panu Matouškovi za poskytnutí materiálů. Jakub Vileta
4.L V INFORMAČNÍM CENTRU VLÁDY Třída 4.L se v pondělí 15. listopadu 2010 zúčastnila přednášky v Informačním centru vlády v Praze 1, Vladislavově ulici 4. Přednášku na téma Co je vláda? vedl Mgr. Petr Musil, který má na starosti informovanost škol. Během přednášky se třída seznámila s fungováním vlády, jejím sloţením a jejími pravomocemi.
16
Tato přednáška zapadá do učiva předmětu Právo, kde právě probíráme Ústavu ČR. A právě Ústava definuje moc výkonnou a její pravomoci. Během přednášky jsme si prohlédli video o Strakově akademii, kde vláda zasedá. Rádi bychom Strakovu akademii navštívili, ale zatím se prohlídky v této krásné budově neorganizují. Obr: Strakova akademie – sídlo vlády ČR
Mgr. Zbyšek Nechanický
MODERNIZACE VÝUKY A PŘENOSU INFORMACÍ Při čtení některých reakcí v anketách studentů i při různých poznámkách svých kolegů pedagogů, především v souvislosti s virtuální školou, jsem si uvědomil, ţe jsem vlastně nikdy nezveřejnil konečný stav vyuţívání moderních technologií, ke kterému bych se chtěl na naší škole dopracovat. Diskutujeme o různých dílčích krocích, ale moţná mnozí nemají představu, jaká je má vize, kterou ze své funkce ředitele prosazuji a hodlám prosazovat. Rozhodl jsem se tento problém napravit a připravit sérii příspěvků do Presíku, kde hodlám svoji vizi odtajnit. Ve svém posledním článku své „trilogie“ se věnuji virtuální škole a jejímu vyuţití.
Co je a není virtuální škola Pojem „virtuální škola“ asi není zcela správný a nejvýstiţnější. Ale mluví se o „virtuálních universitách“, proto pouţívám termín virtuální škola. Studenti někdy hovoří o „UU“ či „Unicornu“, vycházejí ze zkratky poskytovatele systému Unicorn Universe. Virtuální škola je především uzavřeným informačním systémem, který slouţí výhradně pro zaměstnance a studenty školy. Pochopitelně i pro rodiče studentů, kteří přes kód svých potomků mohou do systému vstoupit. Systém virtuální školy není alternativou ani náhraţkou například e-mailu či e-školy. Zde jde o vyšší úroveň řídícího a komunikačního prostředí. Virtuální škola rozhodně nenahrazuje základní kámen pedagogického procesu, kterým je vztah pedagog a student. Pokud tento vztah ovlivňuje, tak pouze v pozitivním smyslu, neboť díky dostupným materiálům můţe být komunikace pedagog – student intenzivnější.
Kdo informační systémy pouţívá Informační systémy podobné naší virtuální škole se pouţívají na všech vysokých školách i ve větších firmách. Kaţdý z těchto subjektů má svůj specifický informační systém. Buď vlastní, vytvořený přímo na „míru“ (velmi drahý špás), nebo převzatý jiţ vytvořený systém a následně upravený na míru dané organizace. V současné době pronikají podobné systémy i na střední školy, objevily se i na některých prestiţních základních školách. Intenzita vyuţívání podobného systému na středních školách je různá, jeden z vedoucích pracovníků Unicornu nedávno konstatoval, ţe komunikoval s mnoha středními školami, ale naše škola je v pouţívání „virtuální školy“ rozhodně o hodně vpředu. Zavedení takového systému v organizaci trvá vţdy minimálně dva roky, spíše však déle. Během té doby se systém musí přizpůsobit potřebám organizace. Uţivatelé si musí na systém zvyknout, naučit se ho pouţívat a v plné míře i vyuţívat. Coţ jde pochopitelně lépe těm uţivatelům, kteří mají vyšší úroveň dovedností v oblasti výpočetní techniky či informačních technologií obecně.
17
Proč systém Unicorn Universe Na podzim roku 2008 jsem jmenoval čtyřčlennou odbornou komisi ve sloţení profesorka Brabcová, profesor Bayer, student Hochmuth (za obor IT) a student Kolář (za obor TL). Ta několik měsíců vybírala z více systémů, testovala je, zvaţovala jejich výhody a nevýhody. Tato komise mi nakonec jednomyslně doporučila uzavřít smlouvu s Unicorn Universe, výhody převáţily nad nevýhodami. Podíl na jejich rozhodnutí měl i fakt, ţe doporučený systém vyuţívá Unicorn College, soukromá vysoká škola zabývající se informačními technologiemi, se kterou spolupracujeme.
Co je systém Unicorn Universe Systém Unicorn Universe byl vytvořený pro prostředí firem. Je tedy systémem z praxe. Vyuţívají ho například i praţský magistrát. Nyní se provádí jeho modifikace pro vysoké školy (Unicorn College) a střední školy (naše škola a další). Má své specifické názvosloví a jde o systém poměrně sloţitý. Coţ ale na druhou stranu můţe být pro studenty přínosné, aţ půjdou na vysoké školy či do praxe, jiţ budou mít zaţité některé návyky i zkušenost s pouţíváním informačního systému. Komunikace v systému probíhá zásadně nad konkrétním dokumentem. Tím se významně liší třeba od e-mailové korespondence. Nad vytvořeným dokumentem, třeba domácím úkolem, systém zaznamenává a uchovává veškerou komunikaci. Včetně přesných časových dat. I za několik let lze lehce vyhledat, kdo co kdy zavěsil, kdy se kdo koho ptal, kdo a co komu odpovídal. Komunikace nad dokumentem má velký význam ve firmách, kdyţ se začne řešit problém, který můţe mít podobu soudních sporů či hledání „viníka“ za nesplněný úkol a ztrátu firmy, někdy v podobě mnoha milionů. Jsou vytvořené různé aktivity a práva s nimi zacházet. Například po obdrţení zprávy nastaví student stav aktivity např. „Přečteno – final“ a aktivita z jeho úkolovníku zmizí. Toto však nemůţe učinit u úkolu, ten můţe ukončit pouze ten, který ho vytvořil a zadal. Prostě se úkolu nikdo nezbaví tím, ţe ho smaţe. Zmizí aţ ve chvíli, kdy jeho zadavatel uzná, ţe byl splněn či ţe jiţ v jeho plnění nemá smysl pokračovat.
Práva v systému virtuální školy Nastavování práv v systému je velmi důleţité a tím pádem i značně sloţité. Není vţdy vhodné, aby kaţdý znal veškeré materiály, informace. Některé mohou být citlivé či dokonce nemohou být ze zákona zveřejňovány. Proto je vţdy nastaven konkrétní okruh lidí, které mají právo dané informace znát. Například není vhodné, aby studenti četli obsah interních porad vedení školy, ty ale například potřebují znát pedagogičtí pracovníci. Pochopitelně existují dokumenty, které si určitá skupina uţivatelů systému můţe pouze prohlíţet, je u nich vytvořena pouze skupina „vyvolených“, kteří mohou dokumenty upravovat, komunikovat nad nimi. Příkladem budiţ maturitní projekty, kdy právo něco měnit a o něčem diskutovat má student řešitel, garant projektu a konzultanti projektu. Ti letos v hojné míře
18
vyuţívají i tzv. „Komentační body“ a do hodnotícího listu zapisují svoje poznámky a připomínky. Druhou skupinou jsou pedagogičtí pracovníci a studenti čtvrtých ročníků, kteří mohou libovolně nahlíţet do kteréhokoli maturitního projektu, nemohou ale nic měnit ani komentovat, neboť jim chybí potřebná práva. Nastavení práv je zcela v kompetenci naší školy, ani vysoce postavení členové vedení poskytovatele z Unicorn Universe nemají práva do našich interních dokumentů vstupovat. Udělení práv je plně v kompetenci ředitele školy, respektive správců systému paní profesorky Brabcové a pana Szadkowského, kteří mají moţnost práva učitelům či studentům nastavit.
Co jiţ nyní na virtuální škole nalezneme Na virtuální škole jsou jiţ nyní umístěné interní informace pro pedagogy i pro studenty. Do některých sekcí je omezený přístup, například zprávy vedení školy určené zaměstnancům si nemohou přečíst studenti. Kaţdá třída má svoji elektronickou nástěnku, kde jsou umísťovány informace od učitelů. Ti další informace přidávají v rámci nástěnek svých předmětových komisí či konkrétních předmětů. Součástí virtuální školy jsou nové informační portály s tématy jako maturity, nabídky zajímavých přednášek, soutěţí. Vytváří se portál „Věda a technika“, kde jsou jiţ k dispozici některé osobnosti z této oblasti a další se připravují, čehoţ mohou vyuţít jak studenti, tak pedagogové. Zajímavým a inspiračním portálem je archiv maturitních projektů. Významnou součástí virtuální školy jsou podpůrné studijní materiály, jejichţ nárůst se očekává v dalších letech. Ale jiţ nyní se jich zde dá nalézt dost, především u odborných předmětů týkající se informačních technologií. Mají slouţit jak pro podporu výkladu vyučujícího, tak především pro samostudium studentů. Studenti zde naleznou informace o významných písemkách a testech a také zadání domácích úkolů. Povinnost tyto informace poskytovat mají pedagogové od září 2010. Systém se také vyuţívá přímo k zadávání úkolů pedagogem a následnému zavěšování jejich vyhotovení studenty. V případě takového úkolu či zaslání zprávy přes informační systém je adresát upozorněn e-mailem na novou aktivitu v systému. Nejvíce je systém v permanenci u maturitních projektů. Zde nalezneme téměř vše, od zadání, učebních materiálů, harmonogramu, dílčích výstupů aţ po hodnocení. Na jaře 2011 se studenti třetích ročníků pomocí virtuální školy budou přihlašovat k volitelným předmětům a také si budou volit témata maturitních projektů. Buď z nabídnutých témat, nebo naopak oni sami navrhnou své vlastní.
Kam se má v dohledné době vyuţívání virtuální školy posunout Tato oblast je velmi široká a kaţdá z předpokládaných aktivit by si zaslouţila samostatný článek. Coţ moţná učiním někdy v budoucnu. Nyní ale chci jen stručně představit svou vizi vyuţívaní virtuální školy v horizontu několika nejbliţších let.
19
V dalších několika bodech tak pouze nastíním svoje představy. Pochopitelně v souvislosti s nimi je třeba dořešit i mnoho zásadních předpokladů. Rychlý internet. Výpočetní technika v kmenových učebnách. Dostatečné znalosti se systémem zaměstnanců školy. Proto je zavádění níţe uvedených aktivit rozloţeno do více let.
Dokumentace v elektronické podobě Chci dosáhnout toho, aby do systému byly zavedeny všechny údaje o studentech a jejich vzdělávacích aktivitách. Předpokládám postupné nahrazení papírové dokumentace elektronickou. Místo zápisu do klasické třídní knihy aktualizace údajů v elektronické třídnici. Zapisování údajů o studiu v elektronické podobě katalogu. Součástí bude pochopitelně evidence absence, zápis známek, tisk vysvědčení apod.
Veškeré informace na virtuální škole Předpokládám uvádění veškerých informací o studiu na virtuální škole. Kaţdý student si bude moci stáhnout a vytisknout svůj rozvrh. Bude se moci podívat i na rozvrh pedagogů, pokud nějakého bude hledat. Pochopitelně najde veškeré údaje o suplování. Zároveň bude zaveden index studenta, kam se mu budou zapisovat jeho výsledky z předmětů, tedy klasifikace, absence. Ale třeba i výchovná opatření. K indexu budou mít pochopitelně přístup i rodiče. Pokud bude jakákoli školní akce, jakýkoli pokyn ke studentům, bude uveden na virtuální škole. Pokud tedy student zapomene, bude mít moţnost si cokoli připomenout.
Uskutečňování řídicí práce přes virtuální školu Tato oblast se netýká přímo studentů, ale zaměstnanců školy. Stejně jako studenti dostávají jiţ dnes některé úkoly přes systém virtuální školy, předpokládám podobný systém zasílání úkolů od vedení školy zaměstnancům školy.
Studijní materiály na virtuální škole Na mnoha vysokých školách je povinnost pedagogů mít na virtuální universitě umístěné všechny své přednášky v elektronické podobě. Nejsme sice na vysoké škole, ale nevidím důvod, proč by postupně nemohly být na virtuální škole umístěny základní přípravy pedagogů na daný předmět. Asi ne v podobě konkrétních přednášek, ale přípravy na výklad jednotlivých kapitol. Kromě toho očekávám umístění dalších podpůrných a nadstandardních studijních materiálů, výstupy z maturitních projektů souvisejících s předmětem. Zdařilých referátů studentů. Prostě vše, co můţe v hodině vyuţít pedagog pro svoji přednášku či zlepšení informací a co následně mohou vyuţít studenti pro samostudium.
20
Úkoly přes virtuální školu Jiţ nyní v mnoha předmětech dostávají studenti úkoly přes systém virtuální školy, kam následně zavěšují své vypracování. Jiní pedagogové pouze zadání úkolů umísťují na nástěnky třídy či svého předmětu. Do budoucna nevidím důvod, proč by studenti nemohli do systému zavěšovat všechny úkoly. Pokud trvá pedagog na tom, aby student vypracoval úkol ručně, například z důvodů obav, aby něco někde pouze nestáhl, existuje skenování takového dokumentu a pak můţe být umístěn do systému. Pokud je úkol umístěn do systému, zůstává v něm zachován, je moţné ho kdykoli znovu vyhledat, je moţné dodat opravu apod. Navíc je pochopitelně moţné zjistit přesný čas, kdy byl úkol do systému umístěný.
Soukromé vyuţití pro zaměstnance a studenty Vzhledem ke garantovanému zabezpečení systému je moţné, aby ho vyuţívali zaměstnanci i studenti pro své soukromé účely. Do teritoria, kam nemá nikdo další přístup, si mohou umístit vlastní dokumenty, které pak mají dostupné z kteréhokoli místa, kde se dokáţí připojit k internetu. Přitom je nesdílejí s větším počtem lidí a mají je dostatečně zabezpečené. Vyuţít se dá systém i jako plánovací kalendář, archiv apod.
Další rozvoj a vyuţívání systému Výše jsem naznačil, jak chci systém vyuţívat v dohledné době. Tím samozřejmě není řečeno, ţe nevzniknou i další aktivity. Jiţ teď si například mohou lektoři zablokovat odborné učebny na kurzy, stejně tak bude moci si student například zamluvit hudební zkušebnu. Naskýtá se otázka, zda přes systém neprovozovat i internetové stránky školy. Je moţné také propojit systém s čidlem u vchodu, které bude informovat o přítomnosti studentů v budově školy, převede tuto přítomnost do elektronické třídní knihy, kterou kantor na začátku hodiny zkontroluje. Být v budově totiţ ještě neznamená být ve třídě. Jak rychle se podaří mnou naznačené věci uvést do praxe, bude záviset na vybavení školy i schopnosti zaměstnanců a studentů systém vyuţívat. V Praze dne 21. října 2010 Ing. Radko Sáblík, ředitel
PROGRAMOVÁNÍ VE ŠKOLNÍM ROCE 2010/2011 Škola nabízí ve školním roce 2010/2011 zájemcům o programování i ostatním studentům tyto moţnost:
Výuka předmětu Programování S předmětem Programování (nebo Programování a vývoj aplikací) se setkávají během studia všichni studenti naší školy. V rámci běţné výuky určené všem studentům byl zvolen programovací jazyk C# a to v obou oborech. Do prvního ročníku letos nastoupili studenti, kteří jiţ budou mít programování po celé čtyři roky studia a velmi pravděpodobně pro ně bude i maturitním předmětem.
Odborné semináře Pro studenty, kteří se chtějí zabývat programováním nad rámec školní výuky je otevřen seminář Marka Keřky věnovaný programování v PHP. Tento seminář běţí jiţ od října vţdy ve čtvrtek od 13:15 do 16:30 v učebně 2 (školicí středisko).
21
Pod vedením Ing. Neumanna probíhá rovněţ od října roční kurz SQL specializace v Oracle Academy, který si vybralo 25 zájemců včetně několika studentů prvního ročníku. Specializace podpořená osvědčenými výukovými systémy je otevřena i dalším zájemcům. Výuka probíhá formou e-learningu vţdy během víkendu. Další zájemci o tento kurz se mohou přihlásit u Ing. Neumanna. Protoţe programovací jazyky C# a Java jsou si velmi blízké, budou mít pokročilí studenti ze 3. a 4. ročníků moţnost navštěvovat seminář programování JAVA, zaměřený na pokročilé programování. Podmínkou otevření semináře bude dostatečný počet přihlášených studentů. Ve výjimečných případech a po prokázání potřebných znalostí se mohou do semináře přihlásit i studenti niţších ročníků. Zdali jsou jejich znalosti dostatečné pro zvládnutí semináře, posoudí Bc. Tomáš Strejček, který seminář také povede.
Výběrový odborný předmět Svoje znalosti z programování si mohou rozšířit studenti 4. ročníků v rámci výběrového odborného předmětu. Výběrový odborný předmět si vybírají studenti na konci třetího ročníku. V letošní nabídce se jiţ druhým rokem otevřely následující specializace pro zájemce o programování pod vedením Ing. Josefa Neumanna: Databázový návrh a SQL programování v rámci Oracle Academy a Základy objektového programování, orientované na Javu, vyuţívající výukový systém BlueJ (pouţívaný na řadě českých vysokých škol) plus vývoj aplikací pod vývojovým prostředím NetBeans (databáze, dynamické webové stránky). Ing. Yveta Scharnaglová, vedoucí předmětové komise výpočetní techniky
MEZINÁRODNÍ PROJEKT THE GLOBAL VILLAGE - LEONARDO 2010 -
se uskutečnil v týdnu 22. – 26.11.2010 již po jedenácté!!! zúčastnila se ho třída 3.D a jako každý rok – byli kluci skvělí!!! doporučuji se podívat na http://www.leonardo2010.xf.cz/web/index.htm také se tam dostanete ze stránek školy
Ing. Olga Kaiferová – Holding F6
22
DENÍČEK SKUPINY A6
Pondělí Milý deníčku, je další podzimní sychravý den a jako kaţdé jiné všední ráno se chystám do školy na osmou hodinu ranní. Zdálo by se, ţe tento týden je zas jedním z těch nudných a zbytečně strávených dní ve škole, ale dnes tomu tak není! Dnes nám začíná projekt Leonardo! Všichni jsme se sešli v osm hodin ve třídě číslo 202 a byli zvědaví, co se bude dít. Paní profesorka Kaiferová nás stručně seznámila s pravidly učebny a dala instrukce ohledně tohoto prvního dne. Rozdělili jsme se do předem připravených skupin a začali pracovat. Dnes jsme měli za úkol vytvořit prezentace o škole, jednotlivých skupinách a jejich členech. Rozdělili jsme se tedy a nejprve běhali po škole a fotili třídy, skupiny a sami sebe do našich prezentací. Poté jsme je roztřídili a postupně aplikovali do naší tvorby. Prezentace jsme úspěšně dokončili, odeslali, vytiskli a šli domů.
Úterý Milý deníčku, znovu jsme se dnes sešli v osm hodin v učebně 202. Jako první věc jsme se měli domluvit se zahraničím, kterým komunikačním prostředkem budeme komunikovat. Dohodli jsme se na Skypu. Začali jsme ho tedy instalovat. Poté jsme uskutečnili jednání a debaty o rozměrech dané součásti, kterou jsme měli v AutoCADu vymodelovat. Ovšem nebylo to vůbec jednoduché, dlouhou dobu jsme čekali na mail o součásti, který nám měli poslat, a kdyţ nám uţ konečně přišel, zjistilo se, ţe je pro jinou skupinu. Čekali jsme tedy dál … Zahraničí se ukázalo jako vysoce neschopné … konkrétně Italové neuměli anglicky a Dánové zas byli líní. Musela nám tedy tento soubor poskytnout paní profesorka Kaiferová. Poté se to uţ konečně rozjelo a mohli jsme začít pracovat v AutoCADu. Pracovali jsme usilovně a u toho jsme se skvěle bavili se Slováky po Skypu. Nakonec jsme skončili s rozpracovanou součástí a šli domů.
Středa Milý deníčku, po přihlášení na Skype v klasických 8:00 jsme začali tam, kde jsme včera přestali, tedy s rozpracovanou součástí kostky. Komunikace probíhala stále tak obtíţně jako včera, ale pomalu a jistě jsme se chýlili ke konci.
23
Italská skupina se ukázala jako asi taky co vytvořila,
vůbec nejhorší, nejen ţe neuměla anglicky, ale bylo zcela špatně a my jsme to museli celé předělávat a opravovat. Mezitím jsme dostali mail od prof. Kaiferové ohledně zítřejší práce, abychom se mohli předem připravit. Dodělali jsme svoji část součásti a spolu se zahraničím jsme ji dávali dohromady. Poté jsme šli na oběd a
domů.
Čtvrtek Milý deníčku, Dnes jsme ještě dokončovali poslední úpravy na součásti a začali s dokumentací naší třídenní práce. Dánové ani Slováci se dnes vůbec „nedostavili“, a tak jsme jejich práci museli dodělat s Italy. Bohuţel Italové ani nevěděli, co je to pišblok, tak jsme tu celou práci prakticky zhotovili my. Prof. Cimlerová nám poradila důleţité rozměry, které jsou nezbytné pro vytvoření součásti. Podle těchto informací jsme výkres příslušně zakótovali. Součást uţ byla konečně kompletní a nám zbývala jen dokumentace. Protoţe na webových stránkách jsme pracovali uţ od pondělí, měli jsme tedy skoro vše hotové. Nechali jsme tedy zbytek práce na příští den.
Pátek Milý deníčku, Tak dneska bohuţel byl na facebooku, někdo zas překládál nesmyslné Nicméně jsme začali dokumentaci a dodělávání. Asi okolo s dokončeným Bylo to super. dokončovali a webovky Později vše bylo splněno a mohli Musím říct, ţe tento projekt byl cennou jsme se mohli zůčastnit, uţít si plno legrace a
naposled ... . Někdo hrál flashovky a někdo věty v google překladači. pracovat na zbylé ostatních věcech na desáté hodiny přišli kluci promo videem na Leonarda. Dokumentaci jsme jsme měli hotové. jsme jít domů. zkušeností a jsme všichni rádi, ţe nezapomenutelných zaţitků.
DENÍK SKUPINA F6 Pondělí PROGRAM DNE: SEZNÁMENÍ S PROJEKTEM THE GLOBAL VILLAGE ROZDĚLENÍ DO SKUPIN PŘÍPRAVA PREZENTACE
24
POŘÍZENÍ POTŘEBNÉ FOTODOKUMENTACE ZAČÁTEK TVORBY WEBOVÝCH STRÁNEK POPIS DNE JAKO KAŢDÉ RÁNO JSME VŠICHNI VYRAZILI DO ŠKOLY. DNES VŠAK NEBYL OBYČEJNÝ ŠKOLNÍ DEN, ČEKAL NÁS TOTIŢ VELKÝ A DŮLEŢITÝ ÚKOL, PROJEKT THE GLOBAL VILLAGE. PO PŘÍCHODU DO ŠKOLY SE NAŠÍM CÍLEM STALA UČEBNA 202 VE KTERÁ NÁS JIŢ OČEKÁVAL NÁŠ HOLDING, PŘESNĚJI PANÍ PROFESORKA OLGA KAIFEROVÁ. PŘESNĚ V 8:00 NÁŠ VELKÝ PROJEKT ZAPOČAL. NEJPRVE JSME SI VYSLECHLI PROSLOV HOLDINGU A POTÉ NÁSLEDOVALA JIŢ NAŠE TVRDÁ PRÁCE. SKUPINY SE SYSTEMATICKY ROZHODILY PO UČEBNĚ, ROZDĚLILY SI PC A OBDRŢELY PRVNÍ UVÍTACÍ E-MAILY. NÁSLEDOVALA TVORBA PREZENTACE NAŠÍ SKUPINY, FOCENÍ PORTRÉTŮ ATD. KDYŢ BYLA PREZENTACE ÚSPĚŠNĚ SLOŢENA, PŘEŠLO SE K TISKU A ODESÍLÁNÍ DALŠÍM SKUPINÁM. TÍM NAŠE DNEŠNÍ PRÁCE SKONČILA. V PRVNÍ DEN NÁM PRÁCE ŠLA PĚKNĚ OD RUKY, A PROTOŢE JSME BYLI DOBŘÍ A RYCHLÍ. ODCHÁZELI JSME DOMU BRZY A S DOBRÝM POCITEM.
Úterý PROGRAM DNE: ZAČÁTEK KOMUNIKACE S OSTATNÍMI SKUPINAMI TVORBA WEBOVÝCH STRÁNEK DOHODA O ROZMĚRECH KOSTKY ZAČÁTEK CAD 2 D KRESLENÍ POPIS DNE NASTALO ÚTERÝ A NA NÁS PRO DNEŠEK LEŢEL TĚŢKÝ ÚKOL. BYLO NUTNÉ ZAČÍT KOMUNIKOVAT S OSTATNÍMI ZEMĚMI. JAKO PRVNÍ SE NÁM OZVALI ITALOVÉ SE SVOJÍ SKUPINOU F4. PO PRVNÍCH OPATRNÝCH KROCÍCH SE KOMUNIKACE ROZJELA A ZAČALI JSME SE POZNÁVAT. PŘIBLIŢNĚ PŮL HODINY PO ITALECH SE OZVALA DALŠÍ SPOLUPRACUJÍCÍ SKUPINA, TENTOKRÁTE TO BYLI DÁNOVÉ A JEJICH SKUPINA F1. BOHUŢEL NEJSOU PŘÍLIŠ KOMUNIKATIVNÍ. A JAKO POSLEDNÍ SKUPINOU, KTEROU S NÁMI ZAHÁJILA KOMUNIKACI SE STALI NAŠI SLOVENŠTÍ BRATŘI SE SKUPINOU F9.
25
PO SEZNÁMENÍ SE VŠEMI SKUPINAMI DOŠLO NA TO, ČEHO JSME SE VŠICHNI OBÁVALI, NA KOMUNIKACI. NEJPRVE BYLY NEJAKTIVNĚJŠÍ ITALOVÉ, NA ROZDÍL OD DÁNŮ, KTEŘÍ BYLI VELMI PASIVNÍ A NEKOMUNIKATIVNÍ. DÍKY SKVĚLÉ KOMUNIKACI KARLA KOVÁŘE A GOOGLE TRANSLATORU SE NAKONEC PODAŘILO DOHODNOUT NA VŠECH POTŘEBNÝCH ROZMĚRECH A ÚDAJÍCH. MYSLÍM, ŢE PRVNÍ DEN NAŠÍ SPOLEČNÉ SPOLUPRÁCE SE VYDAŘIL, A VŠICHNI JSME SE TĚŠILI NA DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ.
Středa PROGRAM DNE: KRESLENÍ KOSTKY VE 2D SKLÁDÁNÍ ČÁSTÍ VE 3.D TVORBA WEBOVÝCH STRÁNEK Popis dne: Středeční den bylo naplánováno dokončení výkresu. Jelikoţ se v úterý dohodly přesné rozměry, neočekávaly se jakékoliv komplikace. Komunikace jiţ byla díky našemu seznámení přesnější a pochopitelnější, ale stejně jsme se nevyhli pár nedorozuměním: například italští kolegové kreslili výkres v palcích místo v dohodnuté metrické soustavě. Problém byl díky skvělému CAD designérovi Ondrovi Petákovi dobře a rychle vyřešen. Bohuţel nám naši kolegové odešli dříve, neţ jsme čekali, a proto bylo nutné přenechat kompletní dokončení na Čtvrtek.
Čtvrtek PROGRAM DNE: DOLAĎOVÁNÍ ROZMĚRŮ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ ZAČÁTEK TVORBY KONEČNÉ DOKUMENTACE TVORBA WEBOVÝCH STRÁNEK Popis dne: Čtvrteční den bohuţel nebyl pro naši skupinu příliš veselý, jelikoţ se spolupracující skupina z Dánska rozhodla, ţe se k dnešní práci nepřipojí a zůstane celý den offline. Stejně tak slovenští kolegové s námi příliš nekomunikovali a velmi rychle opustili společnou konverzaci. Alespoň italští kolegové s námi vydrţeli komunikovat a snaţili se co nejvíce domluvit. Bohuţel projekt stavěný pro 4 skupiny se prostě ve 2 dělat nedá. Díky nepřítomným skupinám jsme měli spoustu práce a problémy s odevzdáním výkresů načas našemu holdingu. Nejhorší problém, který se nám tento den postavil do cesty, se stalo vytváření 3D modelu, na kterém jsme jako jediná skupina měli i závity. Jednoduše řečeno Čtvrtek pro nás byl pravděpodobně nejméně úspěšným dnem, hlavně díky přístupu dánské a slovenské skupiny. Takto jsme si komunikaci určitě nikdo nepředstavovali.
26
Pátek PROGRAM DNE: ODEVZDÁNÍ VÝKRESŮ ODEVZDÁNÍ WEBOVÝCH STRÁNEK DOKONČENÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ODEVZDÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE UKONČENÍ PROJEKTU Popis dne: Nastal poslední den našeho týdenního projektu The Global Village. Dnes nás čekalo poslední dokončování všech rozdělaných věcí, webu, dokumentace k výkresům, kusovníky, deníku atd. Jiţ od rána na nás byla vidět usilovná snaha dokončit vše co nejdříve. Dnes se také konečně dostavily obě dvě včera nepřítomné skupiny Dánové i Slováci, takţe nebyl problém s konečnou domluvou. Pátek naštěstí probíhal docela pohodově, všichni jsme to čekali mnohem horší. Nastává tedy čas kompletního hodnocení. Celý projekt The Globall Village byl velmi zajímavý a pro všechny zúčastněné byl jistě dobrou zkušeností, během které jsme poznali spoustu nových lidí a také trošku více sami sebe. Z projektu máme celkově velmi dobrý pocit a jsme rádi, ţe jsme se ho mohli zúčastnit.I kdyţ jsme se během projektu potýkali s mnoha problémy,hlavně komunikačními, tak jsme nakonec dokázali vše dokončit včas a v poţadované kvalitě. Děkujeme paní profesorce Kaiferové, ţe nám věřila a nabídla nám v tomto projektu účast. Tento projekt můţeme niţším ročníkům velmi doporučit.
DENÍČEK 22 – 26. 11. 2010 Pondělí V pondělí 22.11.2010 jsme se sešli v osm hodin v učebně číslo 202. Byli jsme seznámeni s organizací a správou projektu. V naší skupině – H6 nás je šest členů. Rozdělili jsme si jednotlivé funkce a pustili se do tvorby prezentace. Ještě jsme se ani nerozkoukali a hned jsem měli problém s mailovou adresou, kterou jsme měli špatně uvedenou na Holdingu. Nicméně do půl jedenácté dopoledne uţ byl tento první problém vyřešen. Během dopoledne jsme byli natočit krátké interview o naší skupině, nafotili jsme spustu fotek nás a naší školy. Další členové skupiny začali tvořit webovou prezentaci, snaţili
27
se navázat kontakt s ostatními členy skupiny, nicméně neúspěšně.
Úterý V úterý jsme měli příchod opět na osmou hodinu, většinou všichni dorazili včas, opozdil se jen zlomek studentů. Kolem půl deváté jsme se spojili s první skupinou z Itálie. Komunikace probíhala v pořádku, přeposlali jsme si své prezentace a seznámili jsme se. S Dány to bylo ovšem horší, spojení bylo navázáno po půl desáté, zjistili jsme, ţe je přítomen pouze jeden ze čtyř členů a hned nám oznámil, ţe mu začíná přestávka, ţe bude zptáky za třicet minut. Neměli zatím hotovou ani prezentaci. V deset hodin nám mělo přijít zadání pro skupinovou práci v Cadu. Všem skupinám přišla práce včas, nám ovšem aţ o hodinu později. Začíná maraton komunikace, domlouvání rozměrů a tvorba kostky. Ve dvanáct hodin jde vše podle plánu. Krůček po krůčku domlouváme jednotlivé rozměry.
Středa Dnešní příchod byl volnější, členové skupiny přicházeli od osmi do devíti hodin. Italové byli dochvilní, ale opět jsme čekali na Dány, kteří přišli kolem desáté a svou část kostky hotovou neměli – museli ji za ně dělat Italové. Během dopoledne se dodělal 2D náčrt a začalo se pracovat na 3D. Spolupráce s Italy byla perfektní.
Čtvrtek Čtvrtek byl poklidným dnem, dodělali jsme 3D soustavu a upravili vrstvy. Část naší skupiny úspěšně dodělala web, postupně nahrávala na web dokumentaci a fotky. Druhá část sepsala list součástí. Komunikace s Italy nečinila problém, ovšem Dánové nezklamali a uţ ani nedorazili včas ke svým PC, natoţ aby něco vytvořili a poslali. Méně náročným na zpracování byl výrobní postup a měřící formulář. V půl jedné jsme měli vše připravené na odeslání Holdingu, dojednávali jsme s Italy drobonsti a připravili se na poslední den, Pátek.
Pátek Pátek byl posledním dnem a myslím si, ţe jsme do něj vkročili pravou nohou. Ráno jsme se sešli v osm hodin a dodělávali jsme poslední nehotové věci. Shromaţďovali jsme všechny dokumenty, tiskli jsme emaily od Holdingu a pracovali na závěrečné práci pro Holding. V deset hodin jsme
28
celý projekt odeslali na Holding, kde nám jeho přijetí potvrdili a schválili. Tímto jsme zakončili projekt The Global Village. Za všechny můţu říci, ţe nám tento projekt hodně dal, od práce v rýsovacím programu, komunikaci s cizinci, tvorbu webu, psaní slovníku aţ po skupinovou prezentaci. Všichni jsme si tento projekt moc uţili a stoprocentně bych ho doporučil kaţdému, kdo by měl moţnost tento projet příští rok tvořit.
DENÍK D6 Pondělí Je pondělí, první den, 8:00. Počasí pochmurné, zima. Dnešním dnem započalo týdenní týraní našich těl i duší. Hlasy utichají a z úst naší koordinátorky zaznívají první pokyny. Pokyny zní jasně. Udrţovat pracovní morálku, chovat se tiše a vyčkávat prvního emailu od zahraničních spolupracovníků. Mezitím jsme začali s přípravami. Uklidit a připravit se na nastávající misi. I kdyţ se můţe zdát, ţe je to velmi jednoduchý úkol, v našich řadách zavládly nepokoje, neshody, aţ téměř došlo k nasilí. Netrpělivé čekání na email nebyl zrovna šálek našeho čaje, nýbrţ trnem v oku pro celý náš kolektiv. Další z úkolů byl zhotovit naše portréty a posléze zdokumentovat a odprezentovat kaţdý kout naší školy. K prezentaci pouţíváme SW MS PowerPoint, ve kterém jsme dostatečně vzděláni. Tento úkol byl pro náš tým velice snadný a přívětivý. Stále se čeká na email, bolí nás nohy z neustálého běhání po schodech a hlava nám třeští z vydýchaného vzduchu na naší základně. Počasí se pořád nelepší a obloha je stále zataţená. Kaţdý dělá svou práci a nenechá se nikým rušit. Ostatní vyčkávají… A vtom: „Koty Email!“ Zvolal náš radista. Dlouhé čekání si vybralo svou daň. Nastal chaos. Z šumu rozbouřeného davu vyzníval skřekot, nářky a vzlyky jednotlivých skupin zaujatých do své práce. Emailem jsme byli poţádáni holdingem o naše představení. Na naší prezentaci pracujeme usilovně uţ celé dopoledne. Fotíme, píšeme, tvoříme. Uţ nám zbývá jen odpovědět na email a naše nynější povinnosti odvane vítr tam, kde nás jiţ nebudou obtěţovat. Alespoň pro dnes… See U next Day. Bro!
Úterý Úterý, den druhý Počasí sychravé, zima.
29
Netrpělivě očekáváme další instrukce. Ve chvilkách čekání jsme vyvěsili naší včerejší práci, prezentaci, na nástěnku. A opět zavládla nuda a čekání.Klasicky :D Netrvalo to ani 10 minut a koordinátorka byla u nás a zadávala další úkoly. Rozkazy zněly jasně. Navázat audiovizualní kontakt Dodělat webové stránky Začít práci s AutoCad 2009 První z úkolů byl takřka bez problemů zhotovená skype učtu a posléze I vyhledání našich kolegů. Webové stránky se však produkovaly déle, nastala spousta problému.Vyuţití corelu se neuplatnilo a na scénu se dostal PS CS5. Tento SW nám umoţnil kvalitně a hlavně rychle pracovat.A tak jsme měli další z úkolů splěný. Ale teď tzv. to nejlepší na konec. Nezlanost AutoCadu u našich vzdálenýcho kolegů zpomaluje vývoj celé operace a znervózňuje kaţdého člena z týmu. Slovensko není kompatabilní s naší verzí AC 2009 a Itálie s AC nepracuje vůbec. Kaţdopádně drţíme spolu a společně se snaţíme kaţdý problém vyřešit. Doufáme v lepší dny. Ciao !!
Středa Středa – Den třetí Začalo sněţit, mrzne. Po 2 dnech bláznivého klikání do klávesnice jsme našli systém a konečne začali týmově pracovat . Kdyţ jsme přijali ostatní práce z jiných zemí, uvědomili jsme si ,ţe na tom nejsme špatně a ţe se můţeme měřit s větší částí světa.Nechceme si fandit, ale kdybyste videli, co nám ostatní posílali, mely byste stejný názor. Měli jsme velkou radost, kdyţ ostatní skupiny hodnotily naše výkresy jako úţasné.O úrovni protějších stran vypověděla hned první “práce”, a to představení své skupiny v podobě prezentace.Vyvěsili jsme ji na nástěnku, porovnali pohledem s naší a lehce se usmáli. Rozdíly jsou opravdu očividné. Poté co jsme překročili pracovní problémy s Italy, kdy nám po 3 hodinách poslali výkres, ktery by 90% lidí tady mělo za 5 minut, jsme uţ na nikoho nebyli vázaní a mohli nasadit naše tempo. Začali jsme dělat postup výroby a dokončovali Web design.
30
Čtvrtek Čtvrtek – den čtvrtý, venku pořád mráz, počasí zlé. Začíná nám s klukama docházet, ţe leonardo za chvíli skončí… Je nám to docela líto, protoţe nás to začalo bavit a brali jsme to jako “denní chleba” . S Italy a Dány jsme si začali I normálně povídat o ţivotě a tak, navázali jsme tim dobré vztahy, I kdyţ….Italové pro nás budou pořád Italové xD. Leonardo je pro nás obrovská zkušenost do ţivota jak z hlediska pracovního tak i komunikace…… prostě shrnutě to je super . Zaručeně tu nikdo nelituje, ţe jsme do toho jako třída šli. A kdyby to bylo znovu, neváhali bychom ani sekundu . Můţeme jen závidět dalším třeťákům, kteří budou po nás . A poděkovat paní profesorce Kaiferové, ţe nás na tento projekt vybrala . Děkujeme, ale zítra bude ještě den, kdy budem muset vše dodělat a ne proto, ţe bychom museli, ale proto (jak říká pani profesorka Kaiflerová) ţe na to máme . Je vidět, ţe jí těší, kdyţ vidí, ţe jsme mnohem lepší neţ ostatní .
Pátek Pátek, den D –Teplota stále klesá Pokud všechno půjde podle plánu naše skupina projekt Leonardo 2010 dokončí včas. Troufám si říct ,ţe uţ máme hodně ukolů splněných. Předposlední email dorazil a začínáme řešit jeho obsah. Práci nám dnes zpomalí pouze propočet času vyrobeného výrobku. Další z úkolů je report, který musí zhotovit Franta. Snad to zvládne v čas. V celém kolektivu jsou slyšet dohady a taky nadšení z posledního dne. Kaţdý je zaujatý svou prácí. V pozadí třídního šumu je slyšet rychlovarná konvice, skupiny se začínají vyzbrojovat kafem na definitivní úpravy svých projektů. Jsem zvědav, kdo to nestihne a kdo nebude mít ţádný problém s nastavenou časovou laťkou. Já osobně si myslím a doufám :D ţe my problémy mít nebudeme.
MENŠINY MEZI NÁMI – GAY A LESBICKÁ KOMUNITA Menšin je na světě dost, ale já se budu zabývat homosexuální menšinou. Tato menšina má své zastánce, ale i své odpůrce, kteří se domnívají, ţe jde o chování proti přírodě. Vezmeme si příklad z antického Řecka. Tam bylo naprosto normální, ţe muţ měl za milence muţe, ale u ţen se za „normální“ či „společensky přijatelný“ povaţoval pravý opak. Kaţdý určitě viděl film Alexandr Veliký, nebo o tomto vojevůdci slyšel v hodinách dějepisu. Zde můţeme příkladně vidět, jak byli v té době lidé tolerantní k homosexuálním muţům. V řeckých mýtech můţeme najít spoustu překrásných mladíků, do kterých se zamilovávali muţi i bohové. Nejznámějším z nich je Ganymédes, syn krále Tróa, do kterého se zamiloval sám Zeus. V Římě to bylo s tolerancí o trochu horší, přeci jenom byli vůči Řekům více konzervativní. Muţi sice mohli mít sex s muţem, ale pouze za předpokladu, ţe byl jejich otrok. Později se však z homosexuality stal hřích a byly za ni udělovány tresty jako vykastrování či
31
upálení za ţiva. Tohoto vyuţívali lidé i k tomu, aby se zbavili nepohodlných soupeřů, protoţe udání z homosexuality bylo poměrně jednoduché. Přejdeme ke středověku. V tomto období se naprostá většina kulturních poznatků z antiky ztratila nebo byla ignorována díky katolické církvi. Homosexualita byla odsuzována jako posedlost ďáblem, ti kteří měli tu smůlu a byli chyceni církevními orgány, většinou skončili na hranici. Jedinou výjimkou byly přečiny církevních hodnostářů a světských panovníků, kteří byli naprosto mimo kontrolu. Moţná málokdo ví, ţe jistý vévoda z Buckinghamu, proslavený v díle Alexandra Dumase „Tři mušketýři“ jako tajný ctitel francouzské královny, si svoji kariéru vybudoval v loţnici anglického krále Jakuba I. jako jeho milenec. Na francouzském královském dvoře se homosexuálnímu chování říkalo „italský hřích“ a bylo veřejným tajemstvím. Například Ludvík XIII. byl stále obklopen mladíky, se kterými trávil podstatně více času neţ se svou manţelkou. Zatímco jeho prvorozený syn Ludvík XIV. nenechal na pokoji ţádnou sukni, jeho druhorozený syn Filip si naopak pořídil celou druţinu pohledných mladých milenců. Dostáváme se ke dvacátému století, kde se homosexualita opět dostává do centra dění. Po válce se na homosexuály lidé většinou dívali skrze prsty, protoţe se věřilo, ţe jsou nositeli pohlavních chorob. Díky tomuto se homosexuálové zase trochu stáhli z očí veřejnosti. O toleranci by například mohl vyprávět i zakladatel moderní informatiky Angličan Allan Turing (1912 aţ 1954), který za své nezpochybnitelné sluţby vlasti za 2. světové války byl po jejím skončení jako homosexuál „odměněn“ zavřením do ústavu pro duševně choré a donucen k chemické kastraci. Svou tíţivou ţivotní situaci vyřešil sebevraţdou … Teprve v poslední době se situace kolem homosexuálů uklidňuje, mohou uzavřít jistou formu manţelství, mohou svůj svazek zpečetit a konečně ţít spolu tak, jak dlouho chtěli. Mohou spolu ţít oficiálně. Mám za to, ţe nebude dlouho trvat a budou moci i adoptovat dítě. Vţdyť i dnes se často stává, ţe si dva páry gayů a lesbiček takříkajíc vypomohou. V současné době je diametrální rozdíl v přístupu v různých kulturách. Západní civilizace oficiálně deklaruje toleranci, v jiných kulturách jsou stále ještě homosexuálně orientovaní jedinci i popravováni. Například o popravách za projevení homosexuality v muslimských zemích můţeme občas slýchat v médiích. Jak jste si mohli výše přečíst, kaţdé období má určitý přístup k homosexuálnímu chování. I kdyţ v současné době v západní civilizaci převaţuje tolerance, stále se mezi námi najdou homofobní jedinci, kteří si myslí, ţe lidé s odlišnou sexuální orientací nemají ani právo na ţivot. Já jejich postoj nechápu. Kaţdý jsme se narodili s nějakými předpoklady a oni se prostě narodili s předpokladem, ţe budou milovat osobu stejného pohlaví. A jak tuto problematiku vidíte vy? Aneta Kulhawiková, 4.L
ÚVAHY STUDENTŮ
32
Kaţdý člověk má nějaké vnitřní vlastnosti, ať jsou naprosto jakékoli, nikdo ho za ně nemůţe trestat ani nutit je změnit, na tom stojí naše současná "svobodná" společnost. Tyto vlastnosti mají většinou vnější projev, s tím uţ to takto striktně vyřešit nejde. Pokud má někdo například choutky k násilí, musí se ovládat a nijak ho na ostatních neprojevovat, protoţe by tím narušil svobodu ostatních (nemluvím tady o situaci, ţe se dva, nebo několik lidí domluví na tom, ţe jeden bude páchat násilí na druhém a všichni s tím souhlasí, to by bylo na další samostatnou úvahu). Homosexualita patří k těm vlastnostem, jejichţ vnější projev nijak ostatní neomezuje, a proto by měla být tolerována. Argumety typu, ţe je to proti přírodě, jsou dle mého názoru nesmyslné. To bychom se museli vrátit do pravěku, abychom neţili "proti přírodě". Nehledě na to, ţe i u jiných zvířat byla homosexualita prokázána, zvláště u jiných primátů to není nijak neobvyklé. Existuje dokonce několik evolučních teorií, které ukazují homosexualitu jako výhodnou. Například taková, ţe blízcí příbuzní homosexuála mají větší šanci se rozmnoţit, protoţe jim s tím nějakým způsobem pomůţe. To způsobí, ţe se jeho příbuzné geny, takţe i geny homosexuality dále rozšíří. Proto homosexuálové nevymřeli. Ale to je jen neprokázaná teorie. Omezování homosexuálů kvůli náboţenství se mi zdá také hloupé. Náboţenství (téměř všechna) kvůli svým nesmyslným dogmatům způsobila v historii jiţ mnoho zla a to bychom je neměli nechat dále dopouštět. Navíc například samotné křesťanství (v Evropě nejrozšířenější), specifičtěji třeba katolící změnili během staletí na mnohé svůj pohled. To, ţe teď netoloerují některé homosexuální chování (jiţ ne však samotné homosexuály), se můţe během let změnit. Náboţenství je definováno pouze nepříliš jasným různě vykladatelným základem, ten a všechno přilehlé se chápe v kaţdé době jinak, záleţí jen na dobových vlivných lidech, kteří to určují. Z toho všeho vyvozuji, ţe by homosexuálové, homosexuální sex a podobné věci měly být moderní společností tolerovány. Jsem i pro registrované partnerství. A vy, co protestujete, sáhněte si na své vlastní svědomí. Jsou známy případy promiskuitních lidí, například chlapců, co nezapomenou patřičně okomentovat kaţdou procházející dívku, tvrdě bojují proti homosexuálům a nakonec z toho všeho vyplyne, ţe jsou jimi i oni sami. Problém je v tom, ţe mnoho lidí má hluboko v hlavě uloţené, ţe je homosexualita cosi nepatřičného, divného, nebo špatného. Do značné míry za to dle mého názoru můţe náboţenství, které ve zdejších oblastech mnoho předchozích staletí panovalo. Asi se dříve někomu hodilo homosexuály potlačovat, a tak tuto ideu protlačit do víry. Je známa tolerance homosexuality například ve starém Řecku. V pravěku prý dokonce nebylo neobvyklé obcování muţe s jinými zvířaty. Společnost se vyvíjí, s tím se mění i obecná morálka lidí, která se jí nutně přizpůsobuje. My chceme společnost svobodnou, a proto bychom měli i tak smýšlet. Otázkou však zůstává, jestli by měli být tolerování lidé, kteří proti homosexuálům bojují (slovně, fyzicky samozřejmě nikoli). Je to otázka svobody projevu, nikoli však svoboda názoru, ta by měla být pochopitelně bezvýhradní. Pokud budeme na ulici pokřikovat "Heil, Hitler!", asi se dostaneme do kříţku se zákonem, je však otázka, jak moc má být náš projev svobodný. Myslím si, ţe například vyjádření "Můţete říkat cokoli, co přímo nepodporuje omezování svobody jiných." nestačí a je to třeba nějak blíţe specifikovat.
33
Je tu další otázka a tím je moţná adopce dětí homosexuálním párem. Naskytují se tu dva problémy. Jeden z nich je moţný problém vyrůstajícího dítěte se svým okolím. Zvláště pak spoluţáci na škole mohou takovému dítěti způsobit nepěkné problémy jen kvůli tomu, ţe má "dva tatínky, nebo dvě maminky". Tento problém by se mohl postupným zvětšováním tolerance společnosti, v coţ doufám, vyřešit sám časem. Další problém se však zdánlivě takto nevyřeší. Tímto problémem je moţnost neblahých důsledků výchovy dítěte homosexuály. Je známo, ţe děti, které byly vychovávány pouze otcem, nebo matkou mají v dospělosti statisticky častější problémy s partnerskými vztahy a nebo s chováním k opačnému pohlaví. To samé by se mohlo vyskytovat i u dětí vychovávaných homosexuálním párem. Proto by měla být společnost v tomto ohledu obezřetnější a hlavně samotní homosexuálové vzít tento problém v úvahu a rozmyslet si, jestli chtějí své budoucí milované dítě takto ohrozit. Samozřejmě je tu ještě argumet, ţe jsou rodiny s daleko horším prostředím pro děti. Je přeci jen lepší mít za rodiče homosexuály neţ ţít v rodině velmi sociálně slabé s oběma rodiči alkoholiky. Ale tento argument mi připomíná jiný: "Kdyţ po světě chodí vrazi, proč bych já nemohl krást?". Problém vlivu této výchovy je nutně také vázán na současnou společnost a můţe být problémem pouze v ní. Neschopnost správného chování k opačnému pohlaví, problémy v partnerských vztazích atd. jsou nejspíše způsobeny pouze rozpory myšlení těchto lidí se současnými definicemi toho "správného". Je to věc etiky. Kdyby byla společnost k homosexuálům tolerantnější a celkově liberálnější k odchylkám v mezilidské komunikaci, tento problém by se tím vyřešil. Zatím však tato tolerance bohuţel chybí ... 4.CMartin Indra 4.C Homosexualita je rozsáhlé téma a zpracováno na něj můţe být spousty úvah, referátů či jiných literárních útvarů. Proč se ale nezamyslet nad tímto tématem jako nad problematikou, která se týká velké části lidstva a která se nachází v podstatě ve všech dobách? V dnešní době je uţ naštěstí tato problematika častěji chápána neţ odsuzována. Najde se ale i taková společnost, která tuto společnost odsuzuje. Je to správné či špatné? Jeden člověk vám řekne, ţe ho to nezajímá, jiný vám zas řekne, ţe by měl mít kaţdý pro homosexualitu pochopení a jiní jsou zase opačného názoru. Jaká je tedy pravda? Pravda je taková, ţe homosexuální člověk se prakticky vzhledem ani chováním nijak neliší. Protoţe chlap můţe mít tenký hlas a nemusí být homosexuální a ţena můţe mít ráda společnost ţen a přitom nemusí být homosexuální. Homosexualitu poznáme nejčastěji aţ tehdy, kdy ji daná osoba prozradí. Pravda je, ţe homosexuální muţ je svým chováním nápadnější neţ ţena. Je ale správné trestat tyto lidi za to, jací jsou? Představte si všichni muţi, ţeny, chlapci a dívky, kteří jste bisexuální, ţe by na světě panovala homosexualita a právě vy byste byli tímto způsobem vyčlenění ze společnosti. Homosexualitu si nikdo nevybírá, protoţe vzniká uţ v 2. aţ 3. měsíci ţivota. Přečtěme si článek z www.004.cz/nazory-verejnosti :
34
Přístup společnosti k homosexualitě se výrazně změnil po roce 1989 a 1. 7. 1990 došlo k novelizaci zákona z roku 1961. Tato změna byla prokázána také ve výzkumech P. Tučka a J. Holuba, kteří porovnávali postoje společnosti vůči homosexualitě v letech 1988 a 1994: jednoznačně negativně byla nyní hodnocena pouhými 2 % respondentů. Počet lidí požadujících její trestnost klesl z 11 % na 2 % a těch, kteří ji považují za škodlivou odchylku či deviaci, klesl z 23 % na 6 %. V roce 1994 vnímalo 43 % dotázaných homosexualitu jako zdravotní poruchu či nemoc. Tři pětiny respondentů souhlasily s prosazením legalizace registrovaného partnerství, 3/4 souhlasily s existencí gay klubů, což je třikrát více než v roce 1988. Ţijeme v době, ve které uţ panuje větší tolerance k této společnosti neţ dříve, ale odpůrci se najdou vţdy… Josef Kočí 3.B Proč jsou lidmi tolik nesnášeni? Jsou prostě jiní. Odlišují se od normálu, a proto se jich lidé bojí, dokonce štítí. A co si o tom myslím já? Nevadí mi. Nevyhledávám je. S několika případy uţ jsem se potkal a většinou to bylo v pohodě. Chovali se úplně normálně a kdyby mi to neřekli, tak to ani nezjistím. Ale setkal jsem se s případem, který byl otravný a vlezlý. Kdyţ mi to řekl, tak jsem řekl: „Jo v pohodě“, ale on tím nepřestal. Pořád mě otravoval a ptal na různé intimní věci. Po několikáté jsem mu opakoval, ať mě nechá byt, ţe to beru v pohodě, ale ţe já jsem heterosexuál a nemam zájem. Ale on byl pořád neodbytný. Nakonec jsem mu musel říct, ať mě nechá být a jestli mi ještě bude psát, tak uţ nebudu tak klidný jako doteď. Konečně to pochopil. Myslím si o těchto lidech, ţe se dělí na dvě skupiny. Jedni se tím nijak nechlubí a neotravují tím své okolí. Ale druhá skupina je velmi otravná, někdy aţ nebezpečná svému okolí. A můţe se to vyvinout aţ v trestnou činnost. Student SSPŠ Homosexuální menšiny jsou menšiny jako kaţdé jiné. Dnes mezi námi, v jednom státě, ţije spousta skupin lidí, kteří se v něčem odlišují. Nejsou to však lidé jiné národnosti, ale také lidé, kteří jsou stejní jako všichni, ale mají jinačí orientaci neţ jiní lidé. Mezi naší populací jsou tito lidé bráni jako někdo, kdo nepatří mezi danou společnost. Tady je to zase věc morálky a daných pravidel společnosti. Člověku nepřijde normální mít za svého partnera stejné pohlaví, avšak ostatní to berou jinak. I z historie víme, ţe například v Řecku, které jsme zrovna brali v dějepisu, bylo normální, ţe vyšší člen ve společnosti mohl mít za svého milence muţe. A s homosexualitou se lidé setkávali uţ kdysi dávno a pokračovat to bude pořád. Závěr: Pokud se tito lidé nevyřazují svým chováním ze společnosti a nedělají ţádný rozruch, nevidím problém k nějakému bránění se. Jsou to lidé jako my, akorát mají něco odlišného. Student SSPŠ
35
HÁDANKY Slova zaškrtávejte pouze svisle a vodorovně. AUTO BOB BOTY ČOČKA JAKUB KAČER
RAJČE ROTA RUB RUKA RYBY
R Č R U B Č
A K U A O O
Č Č A T O K
J A K U B Č
E E R O T A
O R Y B Y I
Hádanka: Dvě kukačky sedí vedle sebe, jedna druhou však nevidí. Co je to? (tajenka) Slova zaškrtávejte pouze svisle a vodorovně. BOB ČAJE ČÁP JARO KAJAK
KUBÍK PEPÍK ROJ TAJÍ TARA
P
Č E
Č Á P
T A J Í
K
K
A J A K
R E R U
A B O B
O J Í
Hádanka: Tázala se hryzalka, je-li chňapka doma. Kdo je to? MYŠ A ………..(tajenka)
Slova zaškrtávejte pouze svisle a vodorovně. ČÁP BARYK KAPR KOČÍ
OČKO PÁRA RAK REK
RYBA TÁTA TETA
O
T
R
R
E
K
Č K O B
Á T A A
P E P R
Y B A O
O K K Č
A P R Í
Hádanka: Dvanáct bratrů v postýlce leží a žádný není na kraji. Co je to? (tajenka)
36
T Á Y
A R K
K K
A
Autor: Jitka Valachová
ROZHOVORY S Matěj Novák Tak ze začátku krátké představení studentům: Kdo jsi, čím jsi atd.
Jsem Matěj Novák, chodím do 4. A a ve svém volnu se věnuju tvorbě hudby a dělám manaţera v McDonaldu. A hudbou se teda zabývá i tvůj projekt?
Ano, jako spousta lidí jsem chtěl projekt, který mě bude bavit. Jelikoţ je skládání hudby můj největší koníček, tak jsem vyzkoušel podat návrh právě na to a ředitel mi to schválil A co tedy konkrétně skládáš?
Jde o alternativní elektronickou hudbu. Nejvíc se to podobá stylu EBM (electronic body music). Je to underground. A jak vlastně takové skládání probíhá?
Moje skládání je 100% dělané na počítači. Existuje spousta programů k tomu určených: Apple Logic, Ableton Live, steinberg cubase, Propellerhead Reason atd. Já pouţívám Live. Programy obsahují své nástroje (syntetizátory), které vytvářejí zvuky. Já buď zahraji noty na MIDI klávesách, nebo zadám přímo do programu. Takhle nástroj od nástroje vnikne časem cely song. ps. nevím jestli to je srozumitelný je to docela těţký popsat :)
Věřím, ţe kdo ví, o čem je řeč, pochopí :D Ted se tě ještě zeptám jak vypadá tvůj projekt po 3 měsících ?
Na projektu jsem začal makat uţ o prázdninách a v současné době mám hotové 4 songy. Pátý chci dodělat do 13.12, kdy mám odevzdat první část alba. Celé album mám stihnout do 10. 1., coţ bude docela makačka, ale snad to stihnu. Pak mě ještě čeká video o tom, jak album vznikalo. Okej a teď z jiného soudku. Uţ víš co budeš dělat po škole?
To je dobrá otázka :) Nevím. S největší pravděpodobností to zkusím na VŠE, viděl bych to na obor managment. A uţ se nějak připravuješ na zkoušky/maturitu?
Kromě práce na projektu vůbec. Takţe klasika, nejsme sami :D
37
njn... kdo jo :D
To bude asi konec :) Něco, co bys chtěl říct svým fandům/ fanynkám?
Jelikoţ mám jenom jednu oficiální fanynku, tak jí to zvládnu říct sám :) Jinak všem čtvrťákům: Hodně štěstí :D Tak to byl rozhovor s Matějem, v případě zájmu můţete sledovat jeho práci zde: Oficiální stránky : http://artificialexpression.net twitter:http://twitter.com/Art_Exp myspace: http://www.myspace.com/artificialexpression
Rozhovor s Bc. STREJČEK Tomáš, člen IT oddělení, vyučující programování Pan Tomáš Strejček je úspěšným absolventem naší školy a v současné době studuje na vysoké škole. Byl jedním ze správců Studentského klubu, se školou spolupracoval jiţ během studia jako lektor na seminářích JAVA, PHP a C/C++. S naší školou spolupracuje dodnes. V kterém roce jste maturoval a jak vzpomínáte na svá „mladá“ léta na Smíchovské střední průmyslové škole?
„Maturoval jsem ve školním roce 2006/2007. Na mladá léta na škole vzpomínám jednoznačně v dobrém . Ačkoliv se dnešní „informaticky vhodnější“ skladba předmětů od té „naší“ docela liší, určitě jsem si ze studia odnesl hodně zajímavých poznatků, ačkoli na „strojařské“ předměty by mne uţ nikdo znovu nedostal.“ Jakou školu studujete v současnosti, v jakém jste ročníku, a jak se vám daří?
„Po škole jsem nastoupil na ČVUT FEL, bohuţel v té době byla fakulta ještě značně elektrotechnicky zaměřená, coţ mne nikdy nelákalo (teď je na elektrotechniku zaměřená ještě více, ale vznikla i fakulta informatiky, která je v současné době lepší eventualitou). Na FELu jsem vydrţel přes rok, studium bylo velmi náročné a bohuţel jsem na něj nebyl hlavně v oblastech matiky, fyziky a elektrotechniky skoro vůbec připraven, takţe jsem po roce změnil školu na Českou zemědělskou univerzitu. Zde jsem tedy jiţ ve 4. ročníku na Provozně ekonomické fakultě a studuji obor Informatika.“ Ve škole jste členem IT oddělení, máte na starosti wi-fi síť. V loňském roce s ní byly nějaké problémy. Oč šlo a jak se podařilo problémy odstranit?
„Ono ani tak nešlo o problémy, jako spíš o průvodní projevy úprav, předělávání a změn v síti. Neustále se s kolegy snaţíme vše zjednodušovat tak, aby se k síti bylo moţné připojit z jakéhokoliv zařízení a občas nás to zavede na špatnou větev, kdy se zjistí, ţe nějaká úprava nebo změna není právě nejvhodnější, i kdyţ se v jiné síti ukázala jako přínosná.“ Uţ od mládí se zabýváte programováním. Údajně znáte více neţ deset programovacích jazyků. Jak jste se k programování dostal, jaké programovací jazyky znáte a jak se je učíte?
„Kaţdý programátor během ţivota, studií i praxe pouţije hromadu různých jazyků. Nemyslím si, ţe bych byl mezi skutečnými programátory nějaká výjimka. K programování jsem se dostal poprvé v průběhu základní školy, kdy se ještě dělalo pod DOSem v tak „úţasných“ jazycích, jako byl QBASIC a v databázových prostředích dBASE – s jistotou mohu říci, ţe z hlavy bych v těchto jazycích jiţ naprosto nic nevyplodil. V současné době se orientuji hlavně na webové aplikace – v Česku zatím stále převládá PHP (a s tím související technologie databází, javascriptu, HTML atd.). Ve světě začínají společnosti pouţívat (ty pokrokovější uţ pouţívají) i jiné alternativy, jako je Python (framework Django) nebo Ruby (framework Ruby On Rails). U Ruby a RoR jsem ve fázi experimentování. Bohuţel moc zkušených programátorů v tomto jazyce
38
v republice zatím nemáme, takţe je nutné jet metodou pokus–omyl kombinovanou s hromadou Googlování. Zabývám se také vývojem pro desktopové počítače, kde se zaměřuji hlavně na C#, coţ je dle mého nesmírně důleţitá platforma pro budoucnost, hlavně z hlediska vývoje aplikací pro mobilní telefony, serverových aplikací a her pro Windows a konzole XBOX. S nástupem platformy mobilního operačního systému Android se budu asi muset vrátit i k Javě, kterou jsem v posledních letech opomíjel, protoţe pro vývoj aplikací pro Windows je C# mnohem vhodnější a nebylo třeba dělat multiplatformní aplikace. Do budoucna mám určitě v plánu zabývat se víc i jazykem Objective-C a Pythonem, jelikoţ oba mají ve světě mobilních aplikací svůj význam. Kdybych měl uvést další jazyky, které jsem aktivněji pouţíval, tak určitě můţu zmínit Visual Basic, který jsem se naučil na SSPŠ a dokonce v něm vytvořil několik komerčních (i kdyţ nepříliš kvalitních) projektů. Jazyk LISP (který se velmi pouţívá i v oboru Kybernetika na FELu, a dokonce se učily základy na SSPŠ), jazyky C i C++ (v C se dělá i na ČZU, v C++ na FELu) a často se pouţívají pro vývoj síťových popř. linuxových aplikací, v kterých se klade vysoký důraz na výkon, jazyk Smalltalk (jeden z nejpokročilejších objektových jazyků, vhodný pro vývoj multiplatformních aplikací) a v neposlední řadě i jazyk PERL, o kterém jsem psal svoji bakalářskou práci (spojenou s vývojem ukázkových aplikací).“ Jak moc se od sebe programovací jazyky liší a kde se dají vyuţít?
„Programovací jazyky se od sebe neliší zdaleka tolik jako programátoři, kteří je pouţívají. A to jak z hlediska kvality a rychlosti, tak i dalších charakteristik. Dobrý programátor by měl dokázat programovat ve všem, v čem potřebuje. Programovací jazyky se dají vyuţít (a také se vyuţívají) naprosto všude. Konkrétně na škole vyučovaný C# je moţné pouţít na vývoj jakýchkoliv představitelných aplikací, her a utilit (i kdyţ ne zdaleka pro všechno by byl vyhovující) – s podmínkou, ţe mají fungovat pod OS od Microsoftu .“ Říkal jste, ţe jste časem litoval, ţe jste se na střední škole nevěnoval intenzivněji studiu matematiky. Proč a k čemu je vlastně programátorovi matematika k uţitku?
„Matika je jeden z největších kamenů úrazu většiny programátorů – velká většina pokročilých úloh se pokaţdé dá zjednodušit na matematický/logický problém a pokud programátor matiku neovládá, nemůţe si s problémem ani efektivně poradit. Vţdy je hodně způsobů jak problém vyřešit, ale většina jich není moc dobrých. Dále to souvisí i s tím, ţe pokud chce programátor vyvíjet grafické aplikace, tak musí rozumět mnoţinám, vektorům a algebře jako takové. Bez toho se prostě moc dobře pracovat ve 3D (ani v 2D) nedá.“ Jak se můţe student vůbec naučit programovat? Čím má začít, jak se má věnovat samostudiu?
„Na toto neexistuje odpověď. Ţádný univerzálně uplatnitelný způsob neexistuje. Někomu více vyhovuje „ţivá“ výuka, sledování online prezentací apod., jiný se raději zaboří nosem do kníţky a zbytek tak nějak bezcílně bloumá kolem . Velký rozdíl je v tom, jestli se jde programátor učit nový jazyk, nebo jestli se jde neprogramátor učit programovat. Při učení se novému jazyku mi nejvíce vyhovuje nejdříve schroustat pár kníţek, procházení webů, stahování zdrojáků a odkoukávání řešení a vzorců, které programátoři daného jazyka pouţívají – k tomu velmi dobře slouţí opensource software a podobně. Dále nezbývá neţ experimentovat, programovat, vytvářet aplikace a neustále se učit nové triky a postupy. Při učení se programování – tady opravdu nevím. Sám uţ programuju tak dlouho, ţe si ty začátky jasně nevybavuji. Přestoţe se kaţdý týden potýkám se studenty a snaţím se jim přiblíţit, abych více chápal, v čem nemají jasno, tak uţ jsem tolik „profesionálně zdeformovaný“, ţe to prostě nedokáţu určit – kaţdý má jinou hlavu a všichni jinak chápeme věci i souvislosti.
39
V mých začátcích nebylo zdaleka tolik na výběr, takţe člověk neměl zamotanou hlavu z toho, co slyšel ze všech stran. První programy jsem napsal přepisováním QBASICových zdrojáků z časopisu ABC, popřípadě štelováním přibalených programů. Dnes je jiţ tolik na výběr, ţe si asi nikdo sám poradit nemůţe. Pokud by někdo přece jen chtěl zkoušet cestu samouka, tak je nutné se nevzdávat a hodně, HODNĚ číst a experimentovat.“ Má vůbec smysl všechny studenty učit programování, kdyţ se jím většina stejně nebude zabývat a programátoři z nich nebudou?
„Je programování a programování. Myslím si, ţe kaţdý „ajťák“ by měl být schopen si poradit jakýmikoliv dostupnými prostředky, i kdyby u toho měl hodně Googlit a postahovat hromadu řešení, z nichţ by si to nejlepší upravil pro svoje potřeby. Velká část kancelářských úloh, které dnes ručně dělají sekretářky (atd.), se dá velmi dobře a natrvalo zjednodušit napsáním krátkého programu a domnívám se, ţe v budoucnu bude značná část firem směřovat právě tímto směrem – osekáváním nákladů na pracovní sílu. Navíc člověk, který skutečně umí programovat, se ve světě neztratí, protoţe schopnost logicky a systematicky řešit problémy je k nezaplacení na jakékoliv pozici ve firmě.“ Co by dle vás měl vlastně znát odborník přes IT z jednotlivých oblastí?
„Vzhledem k současnému mnoţství znalostí a neustálému narůstání mnoţiny vědomostí jiţ není moţné znát vše. Určitě se vyplatí se v problematice orientovat, ale není nutné, aby programátor grafických rozhraní uměl psát serverové aplikace, aby programátor webových aplikací uměl optimalizovat strojový kód atd. Vzhledem k tomu, ţe v současné době je jiţ standardem vývoj v týmu, kde se kaţdý programátor zaměřuje na nějakou konkrétní problematiku, není potřeba, aby uměli všichni vše – ono je to navíc občas i kontraproduktivní, pokud někdo problematiku neovládá úplně a stejně se povaţuje za oprávněného do vývoje „kecat“.“ Zabýváte se kromě studia a práce pro školu i činnosti programátora například pro nějaké firmy?
„Jiţ během střední jsem začal programovat pro firmy (tenkrát ještě „na dohodu“). V prvním roce studia na VŠ jsem si pořídil ţivnostenský list a začal jako freelancer pracovat externě pro několik firem. V roce 2009 jsem zaloţil firmu, která má v současné době 9 zaměstnanců. Zabýváme se primárně tvorbou webových stránek a aplikací, marketingem a IT outsourcingem. Začátkem tohoto školního roku jsme rozšířili naše aktivity o řešení pro sociální sítě. V současné době například pro zahraničního klienta vyvíjíme řešení pro mobilní komunikaci „polních agentů“ pro sběr reportů z terénu napříč několika evropskými státy. Zároveň pracujeme na podnikovém informačním systému a bokem děláme i nějaké ty weby.“ Děkujeme za rozhovor.
„Potěšení bylo na mé straně.“
HW NOVINKY Jak jsem v minulém čísle zmiňoval, přichází na trh GeForce GTX 580. Je to nejvýkonnější jednoprocesorová karta od firmy nVidia a je to první karta z druhé generace modelů s grafickým čipem a architekturou Fermi. Tato karta je nástupcem výkonné, ale zároveň na spotřebu energie velmi náročné GeForce GTX 480. Firma se soustředila zejména na zlepšení provozních vlastností karty a výkonu. GTX 580 zvládá filtrování FP16 textur plnou rychlostí, coţ můţe
40
přinášet nárůst výkonu u některých benchmarků a her s náročnými texturami. Díky těmto úpravám architektury dosahuje při stejných taktech a parametrech ve srovnání s GTX 480 v průměru 7% nárůst výkonu. O další ještě větší navýšení výkonu se postaral vyšší počet aktivních SM a vyšší takty. GTX 580 má aktivních všech 16 SM a karta tak má k dispozici plných 512 stream procesorů. Zvedly se taktovací frekvence jádra na 772 Mhz a paměti na 4008. Aby se zlepšil poměr výkon/spotřeba nVidia přepracovala čip na úrovni tranzistorů. Kombinací úspornějších tranzistorů v méně náročných částech čipu a vysokorychlostní tranzistorů na kritičtějších místech, se podařilo dosáhnout toho, ţe GTX 580 má s plnými 16 aktivními SM s vyššími takty niţší spotřebu. Ke sníţení spotřeby přispělo také sníţení teplot jádra. Konstrukce chladiče GTX 580 je jednoduchá a funguje velmi efektivně. Více heatpipes u předešlého modelu nahradila jedna plochá komora. Ta má tu výhodu, ţe je s grafickým čipem v kontaktu po celé jeho ploše. Úpravami prošel i ventilátor, a tak při otáčení vydává menší aerodynamický hluk. GTX 580 má trojici výstupů, mini HDMI je ale sdíleno s jedním z DVI portů, coţ znamená, ţe budeme-li chtít připojit k počítači tři monitory, budeme potřebovat dvě grafické karty spojené do SLI. Cena této grafické karty se pohybuje kolem 11 tisíc korun. Pro srovnání mohu uvést novou řadu grafických karet od společnosti AMD, která má vynikat vysokým výkonem a cenovou dostupností. Nové AMD Radeony HD 6800 jsou postaveny na 40nm výrobní technologii. Vylepšen je anti-aliasing, který je kompatibilní s Direct X11. Zlepšeno je také anizotropní filtrování. Zároveň je integrován akcelerátor přehrávání videa UVD3. Můţeme zde najít i AMD HD 3D technologie s podporou pro Display Port 1.2 a HDMI 1.4a. Tato nová řada Radeonů bude vyţadovat minimálně zdroj o výkonu 500W se dvěma 75W 6pinovými konektory. Takt jádra Radeonu HD 6850 je 775MHZ, jeho paměť 1GB GDDR5 je taktována na 4000MHZ a komunikuje přes 256 bitové rozhraní. K dispozici je 960 stream procesorů a 48 texturovacích jednotek. Obraz lze vyvést dvěma DVI porty, z nichţ jeden je HDMI 1.4a a dva mini Display Porty 1.2. Cena se pohybuje kolem 4-5 tisíc korun. Radeon HD 6870 bude vyţadovat dodatečné napájení přes 2 šestipinové konektory. Bude mít však k dispozici hned 1120 stream procesorů a 56 texturovacích jednotek. Grafický čip je taktován na 900Mhz a 1GBDDR5 paměti na 4200Mhz. Sběrnice je opět 256 bitová. V tomto případě se cena pohybuje kolem 6 tisíc korun. Zeptal jsem se dvou studentů čtvrtého ročníku, co si o těchto grafických kartách myslí a zda by si nějakou z nich koupili. Z těchto karet bych si vybral Radeon HD 6870, kvůli skvělému poměru cena/výkon. David Šatoplet 4.D Vybral bych si GeForce GTX 580, protoţe má skvělou výbavu a výkonem převyšuje ostatní grafické karty firmy AMD. Filip Zítko 4. D
Nová generace SSD disků Společnost Kingston Digital Europe oznámila uvedení disků SSD Now v100, které jsou nejnovějším přírůstkem do řady pevných paměťových úloţišť SSD (solid state drive) s označením SSD Now. Tyto disky jsou určeny pro běţné spotřebitele a jsou nejlepším způsobem jak zvýšit výkon počítače za co nejniţší náklady. Přitom není nutné měnit celý systém. Nové disky jsou k dispozici současně v kapacitách 64 GB, 128 GB a 256 GB. Všechny podporují funkci TRIM , se kterou pracují Windows 7 a jsou vybaveny novým optimalizovaným
41
ovladačem. Funkce TRIM zajišťuje optimální výkon a ţivotnost SSD disku. Rovněţ se vyznačují vyspělou technologií výroby paměti typu flash zaručující vyšší rychlost čtení a zápisu. Disky Kingston se dodávají buď jako samostatné disky nebo jako sady určené pro upgrade stolních počítačů a notebooků. Disky se připojují přes rozhraní SATA a SATA II. Nejsou hlučné, pracují tiše, nezahřívají se, neobsahují pohyblivé části. Disky mají niţší pravděpodobnost selhání oproti běţným pevným diskům, mají i větší odolnost proti nárazu. Předpokládaná ţivotnost je 1000000 hodin a spotřeba se v aktivním stavu je uváděna okolo 6,4 W. Cena pro normálního uţivatele se za model se 128 GB paměti pohybuje kolem 6500 Kč a za model s 256 GB zaplatíme 14000 Kč.
Novinky firmy ASUS Příchod nových procesorů Intel Sandy bridge se blíţí a s ním i nové základní desky s čipovými sadami P67 a paticí LGA 1155. Stejně jako ostatní konkurenti Gigabyte a MSI, dal i Asus svým novým deskám nové, dříve nevídané funkce a vylepšení. Nově se u základních desek Asus můţeme těšit na přechod z analogového řízení napájení na digitální VRM. Jde o programovatelný mikroprocesor, který můţe bez jakékoliv výkonové ztráty změnou šířky pulsů regulovat napájení procesoru. Tato změna přináší vyšší účinnost napájení , niţší zahřívání, lepší schopnosti přetaktování a vyšší stabilitu systému. Asus bude do všech nových základních desek vkládat EFI bios (extensible firmware interface). Tento program má propracované a přehledné grafické rozhraní, lze jej ovládat myší a také podporuje větší kapacitu pevných disků, neţ je limit 2,2 TB. První z modelů, který Asus představil, je klasický univerzální model P8P67 deluxe s USB 3.0 čelním panelem, VRM, bluetooth a EFI biosem. K dispozici bude i levnější verze Pro s mírně chudší výbavou. Cena zatím nebyla zveřejněna, protoţe desky budou uvedeny na trh po novém roce.
Čipy pomáhají léčit slepotu Léčba slepoty patří k nejstarším lékařským trikům. Starověcí lékaři uměli odstranit šedý zákal pomocí jehly, šlo však jen o operaci týkající se čočky. Proti postiţení sítnice, kde se zrakové vjemy tvoří, byli bezmocní. Začíná se ovšem blýskat na lepší časy. Pro vysvětlení : sítnice je vrstva buněk oka citlivých na světlo. Její funkce připomíná funkci čipu v digitálním fotoaparátu. Převádí totiţ světlo, které na ni dopadne na elektrický signál, jenţ pak mozek dále zpracovává.
42
Bohuţel existuje skupina dědičných onemocnění, která se projevují postupnou degradací sítnice a mohou končit úplnou slepotou. Podle současných odhadů trpí touto nemocí na světě asi 15 milionů lidí. Bezprostřední příčina ztráty zraku tkví v úbytku světločivných buněk sítnice, tedy tyčinek a čipů. Ostatní buňky zůstávají zachovány a jsou schopny předávat signál dále do mozku. Je zřejmé, ţe proto vznikla myšlenka nahradit světločivné buňky nějakým elektronickým zařízením. Ačkoliv se o toto řešení lékaři snaţí jiţ přes 40 let, postupují jen velmi pomalu. Zatím není jasné, kam je nejlepší umělou sítnici umístit ani jak ji vyrobit dostatečně citlivou, aby byla schopná alespoň zčásti nahradit zdravý lidský zrak. Základním problémem léčby slepoty je umístění náhrady sítnice. První způsob je umístit elektrodu zevnitř oka přímo na sítnici, protoţe tyčinky a čipy mají být na její opačné straně, musí se signál vytvořit jinak. Většinou pochází ze speciálních brýlí s připojenou kamerou a počítačem. Technicky tyto systémy dosahují jen malé rozlišení (tj. počtu čtverečků, z nichţ je výsledný obraz sloţen). Pohyb kamery není sladěn s pohybem očí, coţ způsobuje, ţe zrakové protézy zaloţené na přímém dráţdění nervů vedoucích ze sítnice neumoţňují určit polohu předmětů v zorném poli. Druhý způsob je pokusit se nahradit světločivné buňky. To vyţaduje náročnější a riskantnější operační postup. Nevýhoda je, ţe umělá sítnice musí být poměrně jednoduchá a nemůţe přicházející světlo sloţitě zpracovávat. Odesílá signál tak, jak ho dostala. Třetí a poslední moţnost je umístit implantát mezi cévnatku a bělimu. Operace je šetrnější a méně náročná. Implantát je však daleko od cílových nervových buněk a nemůţe se pohybovat s celým okem. Tým německého lékaře Eberharta Zrennera zvolil druhou moţnost. Jeho umělá sítnice má 1500 světločivných bodů a vede z ní kabel, který ústí pod uchem. Ten je připojen ke krabičce velikosti menšího fotoaparátu se zdrojem energie. Zorný úhel pacientů je ve vodorovné i svislé rovině 11 stupňů. Zdravé oko má zorný úhel 140 stupňů. Pro orientaci je to jistě málo, přesto lepší neţ nic. Na čtení je potřeba minimálně okolo 3-5 stupňů, takţe jedenáct bohatě stačí. Čip je citlivější k infračervenému světlu neţ původní tyčinky a čípky. Zařízení se zdrojem energie nošeným na krku je ovšem nepraktické. Ve zmíněné studii proto vědci uţ poţívají přístroj další generace s menší baterií, jeţ je voperována za uchem. Po ukončení zkoušek bude moţno přístroj zavést do praxe. Nepochybně se ho ještě před tím podaří vylepšit.
Průvan prospívá Jestliţe se o procesoru říká, ţe je srdcem celého počítače, jeho chlazení je pak neméně důleţité. Vliv má nejen na výkon, ale hlavně na ţivotnost součástí. Za nejlepší řešení lze povaţovat stav, kdy v počítačové skříni neustále proudí vzduch. Ten by měl být nasáván od prostoru s pevnými disky, kde se příliš neprohřeje a pak by se měl dostat k dílům osazeným na základní desce. Grafická karta představuje největšího spotřebitele energie a zároveň zdroj tepla. Karta částečně ohřátý vzduch nasaje, ale pak jej přes vlastní chladič s kompaktním krytem vytlačí přes zadní záslepky ven. Část tepla samozřejmě sáláním zůstává opět ve skříni a je zachycena vzhledem k procesoru a napájecímu zdroji. Víme-li, co chceme chladit, podívejme se na moţnosti chladičů jednotlivých komponent. Nejširší nabídku nalezneme v případě chladičů procesorů. Je to dáno mnoţstvím různých procesorových patic a prolínáním podpory starších socketů. Velmi výkonný chladič, schopný uchladit i ty nejţhavější procesor, koupíme jiţ okolo 800 korun. Draţší chladiče mohou nabídnout o fous lepší výkon, ale
43
jedná se spíše jen o honbu za co nejtiţším provedením. Pokud chceme dodatečně zlepšit chlazení grafických karet, tak pokud patříte do kategorie, kdy potřebujete ztišit starší počítač, máte relativně na výběr. Můţete si vybrat z řady různě řešených chladičů v několika cenových hladinách od proslaveného Accelero S1 nebo S2 od firmy Arctic Cooling v ceně několika stovek aţ po nabídku vodního kitu od Thermaltake za cenu jednoho tisíce korun. Chceme- li lépe chladit nové karty, můţeme pouţít chladiče Gelid Icy Vision a Zalman F3000, které shodně nabízejí podporu i novým grafickým kartám, včetně novinek AMD a nVidia. První z nich lze koupit i v ještě únosné cenové relaci do jednoho tisíce korun. Na teplo jsou citlivé také pevné disky, nezapomeňte tedy ani na chladiče pro ně. Chladiče disků pořídíte opět v širokém cenovém rozpětí, od relativně primitivních aţ po draţší, ale zato komplexně provedená řešení. Ta nejen pevné disky uchladí, ale také i ztiší a eliminují případný přenos vibrací. Michal Kříž, 4.D
BESEDA S JOSEFEM KLÍMOU O KRIMINALITĚ Ve čtvrtek jsme se místo prvních tří vyučovacích hodin vydali na besedu o kriminalitě. Většina ţáků to brala jako vítanou šanci prospat se na úkor školy, ale našlo se i pár jedinců zvědavých, co se zase dozví. Kdyţ jsme se všichni namačkali do přeplněného sálu, vystoupil na pódium nějaký pán, který se nám vzápětí představil jako Josef Klíma. Josef klíma je autorem více jak 350 reportáţí o kriminalitě (p. Klíma nás upozornil, ţe se na ně můţeme podívat v pořadech „Soukromá dramata“ a „Na vlastní oči“). Začal nám vyprávět různé příběhy o mladých lidech, puberťácích jako jsme my, kteří se z čiré naivity dostali do kriminálu nebo do ohroţení ţivota. Překvapilo mě, kolik je tady v ČR mafiánů, obchodníků s lidmi, pasáků atd. Zajímavá byla informace, ţe jde poměrně jednoduše koupit granát zde v Praze a další dobrý příběh byl o sebevraţdě třemi bodnými ranami do srdce. Po přehršli příběhů se dostalo na debatu. Nejdřív to vypadalo, ţe ţádná nebude, protoţe se nikdo nehlásil, ale pak se pár rukou přece jen zvedlo. Padaly otázky na téma ruské mafie, mafie v ČR, jaký je rozdíl mezi v českým a americkým narkomanem, legalizaci marihuany (p. Klíma odpověděl, ţe je proti) atd. Například jsme zjistili, ţe měl i bodyguarda. Po debatě p. Klíma odešel a nám nezbylo nic jiného neţ se vrátit do školy.
KOALICE ČSSD A ODS V PRAZE Abych vás uvedl do problému této věci, je nutno říct, ţe v praţských komunálních volbách zvítězila relativně nová strana TOP09, jestli by tato strana přinesla do praţské politiky nějaké inovace, či nikoli se jiţ nedozvíme, neboť v úterý 16. listopadu 2010 potvrdil Pavel Šťastný deníku Právo, ţe byl dohodnut rámcový návrh sociálních demokratů a občanských demokratů. Jelikoţ ODS skončila na druhém místě a ČSSD na místě třetím, nebyl aţ takový problém sestavit většinu potřebnou k vládnutí. Ihned po oznámení této zprávy se u voličů vzedmula vlna nepochopení a pohrdání. Nevím, jestli je toto spojení správné nebo ne a nehodlám zde o tom polemizovat, ovšem v ostatních regionech nejsou takováto spojení výjimkou, tak proč zrovna v Praze je to takový problém?
44
Abych si dokázal na tuto otázku odpovědět, udělal jsem si na naší škole průzkum. Tázal jsem se na to, zda naši studenti schvalují, či odsuzují tuto koalici a zdali jsou spokojeni se současnou politickou situací. Většině studentům, zhruba 44%, vadí vznik této koalice, jako důvod udávají, ţe jsou to dvě politické strany s diametrálně odlišnými programy, další části to vadí, protoţe sami volili TOP09, a tak neradi vidí, ţe se do vedení v Praze dostal někdo jiný. Docela mě překvapilo, ţe značná část respondentů se o politiku vůbec nezajímá. Jako důvod udávají to, ţe se jich to teď vůbec netýká, ale uvědomme/uvědomte si, ţe politika nemívá výsledky okamţité, ale hlavně zasahuje do věcí budoucích. Výsledky politického procesu se vás sice teď moţná ještě netýkají, ale za rok, dva nebo tři uţ se vás týkat budou. S politickou situací u nás je nespokojena většina studentů, zhruba 80%. Těm se není co divit, protoţe to, co na politické scéně jistí lidé předvádějí, se dá jen velmi obtíţně pochopit. Jakub Vileta
45
VÝSLEDKY ANKET Výsledky 1.C
Výsledky 1.B
Výsledky 1.L
46
Výsledky 3.L
Výsledky 4.D
SUDOKU Lehká
1 3
6
1
2
5
6
2
2
5 6
6 8
8 3
2
6
9 8
8
6
2
9
9
9
4
2
8
8
5
4
6 5
6 4
3
7
8
7
4
1
1 5
1
9
8
6
5
4 8
6
4
7
2
3 5
4
7
2
4
3 7
7
5
2
1
6
4
9
3 1
7
7 Těţká
47
FLORBAL Během letošního října a listopadu školní florbalový tým absolvoval základní skupiny Středoškolské florbalové ligy i Poprasku. A obě skupiny s přehledem vyhrál a posunul se tak v obou soutěţích do dalších bojů. Po říjnovém nominačním tréninku se v druţstvu objevily nové tváře z prvních ročníků a hned se úspěšně zapojily do zápasů našeho školního týmu. Středoškolská florbalová liga Byli jsme nalosováni do pětičlenné skupiny, ve které se týmy utkaly o první dvě postupová místa. Po loňském roce, kdy jsme při stejném systému s jednou prohrou smolně nepostoupili, jsme naštěstí všechna utkání zvládli vítězně a postoupili z prvního místa. Našimi soupeři byly tyto školy: SŠ Managementu (9:2); Gym. Ohradní (8:1); Gym. Nad Kavalírkou (5:2), OA Holešovice (10:3) . Nejtěţší zápas byl s nakonec druhým Gymnáziem Nad Kavalírkou, kdy ještě na konci 1. poloviny byl stav nerozhodný. Pak jsme se dostali do dvoubrankového vedení, ale soupeř stačil sníţit na 2:1. Naštěstí se nám podařilo brzy vstřelit další branku a pak jsme jiţ utkání dovedli do vítězného konce. Také první utkání se SŠ Managementu nebylo zpočátku tak lehké, jak by se mohlo podle výsledku 9:2 jevit. Soupeř hrál velmi tvrdě a nečistě a ze začátku utkání mu rozhodčí tuto hru tolerovali. Ovšem v druhé polovině nasadili přísnější měřítko a pak jsme soupeře hrajícího neustále v oslabení lehce přehráli 9:2. Zbylé dva týmy se nám podařilo porazit bez nejmenších problémů. Do dalších kol postupujeme bez ztráty bodu s výborným skórem 32:8. Oficiální kanadské bodování středoškolské ligy (které je bohuţel podle mého názoru nepřesné, ale i tak svědčí o střelecké efektivitě týmu): 1. Praţák 4.A (10+7); … 3. Pochop 3.B (7+4); 4. Heřmanský 4.L (5+4); Hodouš 3.A (2+7)… Poprask Po úvodních kolech „středoškolky“ jsme vstoupili i do základní skupiny Poprasku. Systém a postupový klíč tohoto poháru je vţdy velmi krutý. Hraje se pouze 2 x 10min a první dvě druţstva ze základní tříčlenné skupiny postupují do play-off systému se dvěma týmy z jiné základní skupiny. Teprve celkový vítěz pavouka z obou těchto skupin postupuje do dalšího kola.
48
Na úvod jsme se utkali s OA Svatoslavova (4:1) a i kdyţ jsme prohrávali na začátku utkání 0:1 a hráli jsme bez důleţitých opor ze 4.A, podařilo se nám zápas rychle otočit a vyhrát. Ve druhém utkání základní skupiny jsme zvítězili po taktických chybách soupeře při střídání a následných vyloučeních poměrně hladce nad Gym. Písnická (3:0). V semifinálovém utkání se soupeřem z druhé skupiny jsme jasně ovládli hru a porazili Gym. Truhlářská 4:1. Posledním týmem, se kterým jsme se utkali ve finále o postup do dalšího kola, byla SPŠ Zeměměřičská (6:2). Zpočátku tento soupeř kladl největší odpor, po naší úvodní brance dokázal rychle srovnat na 1:1, ale ve druhé polovině utkání na naše hráče jiţ nestačil… Kanadské bodování týmu: 1.Pochop 3.B (5+2); 2. Hodouš 3.A (3+3); 3. -4. Praţák 4.A (3+2); Heřmanský 4.L (3+2); 5. Setinský 1.C (2+2); 6. Cvrk 3.B (1+1); 7. Urban 4.A (0+2) 8. Dutý 3.B (0+1) Je dobře, ţe po loňském střeleckém trápení některých hráčů se první kola po této stránce vydařila a snad se nám bude takto dařit i v dalších bojích. Poděkování patří Miloslavu Melichárkovi ze 4.D, který v době mé nepřítomnosti školní tým na středoškolské lize vedl. Sestava: Heřmanský 4.L; Praţák, Urban 4.A ; Chocholouš, Zoth 3.C; Pochop, Cvrk, Dutý, Kumhera, Matemisch 3.B; Hodouš 3.A; Recht, Skalský 1.A; Setinský 1.C . Mgr. Markéta Parkanová
STŘEDOŠKOLSKÁ FUTSALOVÁ LIGA Ve čtvrtek 18.listopadu 2010 jsme se coby fotbalový tým SSPŠ střemhlav vydali na první kolo středoškolského fotbalového poháru v Praze v čele s trenérem Pavlem Petráškem. Ačkoliv nám bylo řečeno, ţe se zápasy odehrají v kryté hale, naše předpoklady o suchém prostředí rázem srazilo venkovní hříště Obchodní Akademie Svatoslavova. Se zaťatými zuby jsme tedy odcházeli do šaten místní tělocvičny. Bohuţel (bohudík), nedorazil jeden ze soupeřů naší skupiny, coţ rázem měnilo situaci, ţe dvakrát poraţený celek odejde s prázdnou sám. Vedle domácího týmu OA Svatoslavova byla v tabulce také sousední SPŠ Dopravní z Prahy 5. První utkání padlo na nás a na domácí, jeţ byli důkladně seznámeni s jejich neobvyklým, zapeklitě úzkým hřištěm. Nicméně vysokou poráţku, kterouţto jsme obdrţeli od domácích, bych rozhodně nedával za vinu právě tomuto aspektu. Jejich souhra byla rychlá, přesná a účelná, stejně
49
tak jako zkušenost všech hráčů. Poráţce 8:1 nezabránila ani výměna brankářů nebo hokejové střídání na naší straně. Obdivuji však odhodlání našeho celku, neboť prohra nikoho z nás neodradila od usilovného boje o postup, ba naopak nás vyburcovala k nelítostnému souboji o vládce Prahy 5. Následující zápas tedy patřil SPŠ Dopravní a SSPŠ. Zaznamenali jsme vskutku aktivní vstup do utkání, kdyţ jsme si během prvních 10 minut nastřádali třígólový náskok (3:0). Ačkoliv náš soupeř ještě před poločasem sníţil na 3:1, zápas jsme v druhé části rozhodně nevypustili a zaslouţeně jsme vyhráli 5:3 a postoupili jsme tak do další kola! I navzdory slabšímu výkonu v prvním zápase proti OA Svatoslavova, bych rád poděkoval všem členům fotbalového tým a také panu Petráškovi za skvělý trenérský výkon. SSPŠ! Václav Valenta
SCHOLA PRAGENSIS 2010 25. aţ 27. listopadu 2010 se v Kongresovém centru v Praze na Pankráci uskutečnil jiţ 15. ročník přehlídky oborů vzdělání praţských středních škol pod názvem Schola Pragensis. Smíchovská průmyslovka se na této výstavě tradičně prezentovala. Tato výstava, pořádaná Magistrátem hlavního města Prahy, má svoji tradici a je sluţbou pro ţáky základních škol a jejich rodiče. Letos byly školy rozmístěny tak, ţe vedle sebe nebyly průmyslovky nebo gymnázia, ale vedle sebe se nacházely školy s jiným zaměřením. Počet ţáků, celých tříd i rodičů, kteří se výstavy zúčastnili, byl dobrý a věřím, ţe jsme na dny otevřených dveří přilákali dobré zájemce. Za velmi dobrou reprezentaci školy děkuji studentům, kteří informace na stánku naší školy zajišťovali. Byli to studenti ze 4.L pan Vender, Štrbo, Nohejl a Horský. Ze 3.L to byla slečna Laštovičková a pánové Pavlů, Fiala a Hartman. Vedli si velmi dobře. Mgr. Zbyšek Nechanický
STUDIE ZÁVISLOSTI NA INTERNETU čerpáno z časopisu 21. století, prosinec 2010 Nová studie australských a čínských vědců dokazuje, ţe děti, které tráví surfováním na internetu příliš mnoho času, jsou v pozdějším věku náchylné k depresím. Pokud dospívající jedinec skutečně propadne internetu, existuje 2,5krát větší pravděpodobnost, ţe se u něj vyskytnou stavy deprese. Při průzkumu naštěstí většina jedinců neprokázala závislost na internetu, ale někteří získali označení „patologický uţivatel“ internetu a dva jedinci dokonce byli extrémně závislí. Ti jiţ téměř nespali a svůj ţivot si bez monitoru a bez ruky na myši nedokázali představit. Jsou popsané případy, kdy lidé závislí na internetu zanedbávají běţnou komunikaci, jsou stále více vtahováni do virtuálního světa. Jsou dokladovány i abstinenční příznaky spojené s poruchami spánku, úzkostí i zvýšenou agresivitou. Dokonce je zaznamenán i případ, kdy takový jedinec našel u počítače smrt na základě naprostého vyčerpání organismu. Připravil Ing. Radko Sáblík
50
ZAJÍMAVOSTI:
Metro roku 2033
51
DNES SE KRÁSNÉ DÍVKY FOTÍ VE 3D!!
52
Jak se fotí 3D Dva objektivy 3D fotoaparátu pořídí dva různé snímky. Ty se pak spojí v rozmazanou modročervenou fotku zvanou anaglyph, která je po nasazení speciálních brýlí vidět prostorově. Obdivovat tedy krásné křivky, scenérie nebo akční záběry sportovců brzy bude daleko zábavnější než doposud !
EMPIRE EARTH II -trochu vice z mp pohledu Sice trochu starší, ale neméně dobrá hra, která i po dlouhé době má co do sebe. Rozhodně jedna z nejlepších RST vůbec, sice nebylo přijato jednoznačně pozitivně , ale co se multi-playeru týče, rozhodně si není nač stěţovat. Právě naopak společně s třeba mnou velmi oblíbenou Warhammer: Dawn of War sérií se druhá Empire Earth můţe počítat mezi ty strategie, které se snaţí hráči nabídnout více neţ jen standardní kombinace skirmishe a deathmatche. A kdyţ uţ nic jiného, rozhodně stojí za to věnovat hře pozornost uţ jen z toho prostého důvodu, ţe lze jen stěţí hledat jinou hru s takovými herními moţnostmi.Můţete na sebe s kamarády poslat tlupu jeskynních muţů s kyji, ale stejně tak dobře i jaderné zbraně s doletem přes celou mapu. Singleplayer kampaň je sice obsáhlá, nicméně s trochou skillu ji lze prosvišťet během několika hodin.Singleplyer i multiplayer nabízejí to samé, ale jak uţ to bývá, je lepší si nejdřív projít single,
53
abyste se přizpůsobili hře a jejím prvkům. V Mp proti sobě můţe bojovat aţ deset hráčů najednou, kteří mohou pouţívat jeden ze čtrnácti nabízených národů s rozdílnými jednotkami, přičemţ herních map je v závislosti na nastavení vlastně desítky, ale v praxi i tak slušných pětadvacet. Nejpodstatnější je ovšem výběr herních módů, jejichţ nabídka je opravdu nezvykle široká a v mnoha směrech originální. Od klasických dobývání, kde musíte zničit všechny nepřátelské národy, aţ po královraţdu, kdy je cílem chránit svého krále před útoky nepřátelských vrahů a snaţit se přitom o to samé na druhé straně. Nejzajímavější je mód posledního přeţivšího, kde
můţe vyhrát jen jeden hráč, takţe dochází ke spoustě falešných aliancí či jiných intrik. Ovšem pozor EE2 nehrají ţádní lamíci a dobýt si vítězství nebývá lehké. Proto bych doporučoval nejdřív naskillovat proti počítači, neţ se vrhnete na online boje.Krom toho si ve skirmishi uţijete i povedených, hlášek kterými vás AI častuje ve chvílích boje.Sice jsou někdy poněkud, mimo vzhledem k právě probíhající situaci , ale rozhodně vás pobaví ,kdyţ počítač začne provokovat těsně u vašeho území. Martin Cakl
SEMINÁŘ - ESTETICKÁ VÝCHOVA V HODINÁCH ČESKÉHO JAZYKA Dne 1. listopadu 2010 proběhl v Praze didaktický seminář pořádaný vzdělávací agenturou Descartes určený pro učitele českého jazyka a literatury. Přednášející byla erudovaná didaktička Mgr. Jarmila Sulovská, která působí na PF Technické univerzity v Liberci. Cílem didaktického semináře bylo
54
ukázat, jak lze hodiny českého jazyka a literatury více propojit s estetickou výchovou a jak lze lépe rozvíjet poznávací a zvláště vyjadřovací schopnosti ţáků a studentů. Seminář byl rozdělen do dvou bloků. V prvním bloku byla prostřednictvím prezentace v PowerPointu zmiňována významná období v české a světové literatuře se zřetelem k typu a stupni školy. Bylo názorně předvedeno, jak je moţno vyuţívat hudebních nahrávek a výtvarného materiálu pro přiblíţení daného období a pro lepší motivaci ţáků a studentů. Cílem druhého bloku bylo vyzkoušet si v roli studenta práci s vybranými literárními, výtvarnými a hudebními ukázkami. Komise humanitních předmětů
PŘESPOLNÍ BĚH Letošní klání v přespolním běhu nás přivítalo krásným počasím, oproti loňsku, kdy sněţilo. Proto jsme ani nevyuţili šatny a náš tábor, tiskové středisko, masérnu atd. jsme otevřeli pod širým nebem. Všechny trasy vedly tradičně krásnými lesy Divoké Šárky. Trať samotná byla ale zákeřně kluzká, coţ zejména v prudkých sebězích naše borce zaskočilo a nevyhnuli se tak nepříjemným pádům. Nejprve startovaly holky a doběhly si pro krásné 12. místo z celkových 18. Pak uţ i ony mohly fandit našim borcům, kterým se bohuţel moc nedařilo a v cíli skončili jako osmnáctí z 28 středních škol. Přesto chválím výbornou atmosféru v týmu, děkuji všem zůčastněným za reprezentaci a těším se na další pěkné závody. Mgr. Lucie Alblová vyučující TEV
POSLEDNÍ PRAXE Počátkem měsíce listopadu proběhly poslední souvislé desetidenní praxe studentů čtvrtých ročníků. Tato praxe, v pořadí jiţ třetí během studia, v sobě odrazila zkušenosti studentů při jejím zajišťování. Z celkového počtu 130 studentů oboru Informační technologie si místo konání praxe zajistilo 106 samostatně, 21 vyuţilo moţnosti vykonat praxi v naší škole a 3 jsem umístil ve smluvních podnicích. Hodnocení praxí bylo ze strany organizací opět velmi kladné, chvála vědomostí a znalostí našich studentů je téměř ve všech hodnoceních. Bohuţel stejně kladně nelze hodnotit odevzdávání Protokolů o průběhu praxe. Termín odevzdání nedodrţeli následující studenti: 4.A Bárta Jan 4.C Do Thang Černá Lucie Falkiewicz Darek Holub Tomáš Filcík Cyril Marval Jakub Filipčuk Markijan Meloun Marek Matoušek Tomáš Zahradníková Hana Tománek Petr Lambeitl Šimon Štícha Lubomír Pitauer Jiří 4.B Čuba Filip 4.D Cakl Martin Lejčko Jan Havlíček Tadeáš Svoboda Robert
55
Musím připomenout těmto studentům, ţe bez tohoto protokolu není praxe uzavřena a tudíţ ani splněna. Její splnění podmiňuje uzavření 4. ročníku a následné připuštění k maturitě. Jsem přesvědčen, ţe tito studenti uvedou vše do pořádku. Miroslav Palek vedoucí praxí
TEST PRO SPORTOVCE Níţe je něco pro aktivní sportovce. Test je staţen z www stránek věnovaných basketbalu, nicméně podobně si mohou zkusit odpovědět i hráči jiných kolektivních sportů. Rozdíl mezi odpověďmi „ano“ a odpověďmi „ne“ představuje rozdíl mezi elitním sportem (vrcholovým) a „sportem“, ve kterém jde především o to „si udělat ţízeň“. Takţe sportovci, kolikrát dokáţete po pravdě odpovědět „ano“?
Ing. Radko Sáblík, ředitel školy Minitestík pro hráče : Myslíš si, ţe jsi opravdu dobrý hráč? Pak by jsi určitě měl odpovědět na všechny otázky ano. Samozřejmě upřímně a pravdivě, ne jako politik Tady jsou : 1. Pracuješ v obraně stejně aktivně, kdyţ nebráníš míč, jako kdyţ bráníš hráče s míčem? --------------------------------2. Komunikuješ neustále v obraně se spoluhráči? ------------------------------3. Drţíš skvěle rovnováhu pokaţdé před střelbou, přihrávkou nebo driblingem? -----------------------------4. Sleduješ pravidelně svoje střelecké výsledky a jejich zlepšování? -----------------------------5. Je pro tebe běţné sprintovat mezi oběma 3 bodovými hranicemi při změně drţení drţení míče? ----------------------------6. Jsi aktivnější na hřišti neţ protihráči? -------------------------------7 Dávají ti lidé v tvém okolí najevo, ţe registrují, jak tvrdě pracuješ? ------------------------------8 Jsi si vědom, ţe v průběhu hry nemůţeš být ani chvilku v klidu? --------------------------------------9.Povzbuzuješ neustále své spoluhráče při tréninku? -----------------------------
56
1O Jdeš na kaţdý trénink s cílem zlepšovat se? http://www.e-basket.cz/text/dribler-basketbalovy-newsletter/ 8 6 2 3 1 4 5 7 9
9 1 4 7 5 6 3 8 2
7 5 3 2 9 8 4 1 6
3 2 1 4 6 5 7 9 8
6 8 7 1 3 9 2 4 5
5 4 9 8 7 2 1 6 3
1 7 5 9 8 3 6 2 4
2 9 6 5 4 7 8 3 1
4 3 8 6 2 1 9 5 7
9 7 4 6 3 1 2 5 8
6 5 2 4 8 7 1 9 3
1 3 8 2 5 9 7 6 4
5 4 7 3 6 2 8 1 9
3 8 1 9 4 5 6 7 2
2 9 6 1 7 8 4 3 5
4 1 9 7 2 3 5 8 6
7 2 5 8 9 6 3 4 1
8 6 3 5 1 4 9 2 7
57
