Mostecká uhelná a.s. Most
Rekultivace MUS – nová krajina Ing. Jiří Kašpar Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná a.s., odbor báňského rozvoje a zahlazování
Zahlazování následků báňské činnosti a obnova těchto území po těžbě jsou nedílnou součástí procesu těžby a využívání nerostných surovin. Využívání nerostných zdrojů k uspokojování potřeb lidí neznamená v dnešní vyspělé době trvalou ztrátu identity území. Zapojením spolupráce těžařů, výzkumníků, projektantů a orgánů státní a místní správy se systémově navrací území využitá pro těžbu do nových forem směřujících k využití ploch a rozvoje území v nových kvalitách a cílech. Mostecká uhelná a.s. patří k významným těžebním společnostem. Svým současným ročním výkonem na úrovni 16 mil tun pokrývá cca 1/3 spotřeby hnědého uhlí v rámci celé České republiky. Těžba hnědého uhlí s vazbou na moderní způsoby lomového dobývání je převážně založena na použití vysoce výkonných zařízení. Lomy a jejich výsypky znamenají pro krajinu, kde jsou ložiska suroviny uložena, její přeměnu k níž z historického pohledu dochází v relativně krátkém období několika desítek let. Proto souběžně s přípravou a těžbou se zabývá MUS sanacemi a rekultivacemi a cílevědomě připravuje zahlazování důlní činnosti v dlouhodobém předstihu. Systémový přístup k provádění sanací a rekultivací eliminuje na nezbytné vlivy těžby a to jak v plošném rozsahu tak i v čase a navrací krajinu novému využití. Rekultivační začleňování prostoru zasaženého těžbou do funkčního krajinného systému je atribut, který navazuje na tvarování vnějších i vnitřních výsypek a svahů lomů. K řešení požadavku navrácení krajiny zpět do funkčního systému jsou zpracovány souhrnné plány sanací a rekultivací do zahlazení, které jsou zapracovány do POPD a řeší principy konečného vzhledu krajiny. Výsadba lesů, parků, lesoparků, realizace zemědělských, vodních a komunikačních prvků je stabilizujícím prvkem nového krajinného systému. Nové prvky v kontaktu s městy a obcemi předznamenávají jiné využití krajiny, než bylo před zahájením těžby. Takové, které vyhovuje současným resp. budoucím potřebám. K 31.12. 2006 bylo rekultivováno na Mostecku celkem 6 012,52 ha ploch. Z toho za dobu činnosti MUS 3 128,82 ha. UKONČENÉ REKULTIVACE NA M OSTECKU OD ZAHÁJENÍ DO ROKU 2006
6 013 7 000 6 000 3 129
5 000 ha
4 000 3 000 2 000 1 000 0
rekultivace celkem ( ha ) 1
z toho MUS ( 1994-2006) -1-
Technické a biologické práce, které jsou součástí sanací a rekultivací vytváří nové podmínky pro postupný návrat území k využívání. Plochy, které devastací ztratily schopnost zemědělského, lesnického nebo vodohospodářského využití jsou zpětně uváděny do kulturního stavu. Po provedených sanacích a rekultivacích a postupné revitalizaci, renaturalizaci a zejména následné resocializaci se stávají území nedílnou součástí územního systému mostecka a období těžby se stává historií. Proto stojí jistě zato si připomenout některé z projektů, které byly realizovány na mostecku na územích po hornické činnosti. Dnes již téměř dokončená sanace a rekultivace vnější velebudické výsypky je jedním z příkladů komplexního zahlazení báňské činnosti. Za dobu 40 let bylo na plochu 790 ha založeno 237 mil m3 zemin. Zakládání probíhalo v letech 1955-1995 a původní území bylo převýšeno až o 75 m. Závodní dostihová dráha s travnatým povrchem, živými ploty překážek, s výsadbou okrasné zeleně a zatravněnými svahovými tribunami pro 40 000 diváků, představuje celkovou plochu 82 ha. Na této ploše probíhaly rekultivační práce od roku 1990. Dostihová dráha byla poprvé představena veřejnosti v září 1997. obr.závodní dostihová dráha (rekultivace, revitalizace, resocializace)
obr. závodní dostihová dráha (rekultivace, revitalizace, resocializace)
obr. předváděcí paddock, věž rozhodčích
Další ze zajímavých ploch je plocha lesoparku o rozloze cca 150 ha. Tato plocha byla v rámci sanačních a rekultivačních prací tvarována a osázena tak, aby svojí koncepcí umožnila vybudování golfového areálu. Zbývající části velebudické výsypky jsou pak řešeny jako lesoparky, lesy či zemědělské půdy se začleněním zachovaného přírodního biotopu s cílem vytvoření krajiny navazující na okolní původní krajinné prostředí. Řešením komplexního zahlazení území po lomové těžbě hnědého uhlí je lom Vrbenský a jeho výsypka. Povrchovým lomem Vrbenský byla těžena uhelná sloj pod severní patou vrchu Ressl. Zájmové území o rozloze 500 ha bylo následně zasypáno vnitřní výsypkou -2-
lomu Vrbenský. Rekultivace oblasti byla zahájena od roku 1965 zalesňováním vnějších výsypek. Rekultivační řešení území vnitřní výsypky bývalého lomu Vrbenský bylo od roku 1975 koncipováno jako soubor rekultivačních staveb pro krátkodobou rekreaci obyvatel města ve smyslu sportovního areálu pro provozování automobilových soutěží, které měly na Mostecku tradici. V rámci základních terénních úprav nutných pro umístění okruhu na výsypku byly tvarovány divácké svahy, terénní příčné i podélné sklony plochy vlastního okruhu, včetně příslušného hutnění pod drahou. Dosypání prostoru bývalého lomu bylo provedeno na potřebnou kótu budoucího dna vodní nádrže, skrývkovými zeminami z lomu Jan Šverma. Vodou byla nádrž napuštěna v roce 1992 dálkovým přivaděčem z Nechranic. Vodní plocha o výměře 39 ha má průměrnou hloubku 3,5 - 4 m s možností provozování vodních sportů. Břehová část je doplněna plážovými a parkovými úpravami.
obr. lom Vrbenský – včera
obr. vodní nádrž Vrbenský – dnes
obr. autodrom - polygon
-3-
Dnes je součástí areálu autodromu také zkušební polygon, který byl vybudován v rámci souboru rekultivačních projektů v roce 2005. Závodní okruh byl zprovozněn v roce 1982. Na území vnitřní výsypky bývalého lomu Vrbenský vznikl tak díky rekultivaci závodní okruh mezinárodní úrovně. Jeho délka je 4 148 m. Celé území je dnes vyhledáváno jako příměstská oblast pro krátkodobou rekreaci.
obr. Přehled rozsahu rekultivačních prací na mostecku
-4-
Hlavní úlohy rekultivací jsou sledovány zejména v oblastech zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí, únosném využití území, ale i modelaci estetických hodnot. Mnohotvárnost a jedinečnost nové krajiny vede k podpoře biodiverzity s výhledovým cílem konkurenceschopnosti rekultivované krajiny s krajinou historickou. Starostlivost o budoucí krajinu je aspektem, kterým MUS podporuje obnovu přírodního prostředí zasaženého báňskou činností. Názorným příkladem je realizace rekultivačních prací na slatinické výsypce. Částečně je již dnes plocha výhledově připravována pro revitalizační projekt, sledující opatření, která povedou nejen ke zvyšování biologické rozmanitosti, ale i k příznivému uspořádání území, které předpokládá rozvoj resocializace území. Návrhem dopracování rekultivačního parku na území s ukončenou rekultivací je sledováno prohloubení informovanosti, estetické a psychické pohody prostřednictvím nového záměru- naučně oddychového parku s rekultivační tématikou. Projekt je koncipován pro krátkodobou rekreaci, jeho součástí je naučná stezka, která seznámí návštěvníky s problematikou rekultivací, zejména jejich závěrečnou biologickou fází. Skladba dřevin s vysvětlením širších souvislostí a vazeb v krajině bude zajímavým faktem, který motivuje návštěvníky k zamyšlení nad modelací krajinného prostředí v území postiženém těžbou. obr. Slatinická výsypka – projekt revitalizace
Závěr Estetické vnímání krajiny, funkčnost a harmoničnost kulturní krajiny vzniká vnímáním a respektováním vlastností území. Vložit tyto prvky do cíle rekultivačních prací tak, aby budoucí generace nepoznali rozdíl mezi stávající a nově vznikající krajinou je úkolem, který plní nemálo odborníků specializovaných v tomto oboru. Snaha krajinotvorného pojetí rekultivačního procesu MUS s vhodným uspořádáním -5-
rekultivačních prvků, tj. zeleně, hydrické rekultivace a dalších ekostabilizujících soustav se promítá nejen do rázu krajiny, ale i do sociálně ekonomického rozvoje této oblasti. Výsledek procesu zahlazování následků báňské činnosti je již desítky let spojen na mostecku s životem obyvatel podkrušnohorské oblasti severočeského regionu. Dnes se stává rekultivační proces kreativní inspirací k začlenění nově vzniklého území zpět do stabilizované původní krajiny.
-6-
