Moravský zemský archiv v Brně Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna

*MZARX000G8PG* MZARX000G8PG

Moravský zemský archiv v Brně Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna Palackého nám. 1 - zámek, Slavkov u Brna, PSČ 684 01 Policie ČR Obvodní oddělení Rousínov Skálova 493/4 683 01 Rousínov

Č.j.: MZA 11514/2010 VY

Ve Slavkově u Brna 18. XI. 2010

Věc: Kronika Velešovic Povinnost vést obecní kroniku stanovuje zákon č. 132/2006 Sb. o kronikách obcí. Tento zákon mimo jiné uvádí, že „kronika je vedena jako ručně psaná kniha s číslovanými listy nebo v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů po uzavření každého kalendářního roku …“ (§ 2, odst. 1). Dále pak, že „Obec zabezpečí kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu.“ (§ 2, odst. 3). Velmi důležité je rovněž ustanovení, že „Zápis do kroniky se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok. O obsahu zápisu rozhoduje obec.“ (§ 3). V praxi je druhá část § 3 většinou realizována tak, že kronikář připraví koncept zápisu, který pak projedná zastupitelstvo obce, obcí jmenovaná letopisecká komise nebo jiný obcí jmenovaný orgán. Teprve po schválení konceptu a provedení případných změn kronikář vyhotoví čistopis do obecní kroniky. Na tomto místě je však třeba přiznat, že v řadě obcí kronikář koncept nemusí předkládat (zejména jedná-li se o kronikáře zkušeného, který svou činnost vykonává řadu let a se kterým je obec zcela spokojena) a může provést zápis přímo do obecní kroniky bez předchozího schvalování. Kronikáře obce by mělo jmenovat zastupitelstvo. O jmenování kronikáře by měl být učiněn jasný a srozumitelný záznam (například v zápisech zasedání zastupitelstva obce). Kronikář by měl jmenování prokazatelným způsobem přijmout. Se jmenovacím dekretem jsem se během své praxe nikdy nesetkal; obec však může vystavit kronikáři potvrzení, že pracuje jako obecní kronikář v záležitostech obce. Děje se tak ovšem většinou v konkrétních jednorázových případech, například když kronikář dohledává v archivu dokumenty týkající se konkrétní záležitosti nebo připravuje publikaci o dějinách obce. (Z tohoto ovšem zcela jasně vyplývá, že obecní kronika není majetkem kronikáře). Kronika je vedena po jednotlivých letech. Kronikář by měl postupovat tak, že během kalendářního roku si postupně shromažďuje podklady, pořizuje výpisky či dělá pracovní poznámky. Začátkem roku následujícího má tyto podklady zpracovat do podoby uceleného kronikářského záznamu; koncept by měl IČO 70979146, tel. 544 221 225, tel/fax 544 220 696, e-mail: [email protected], č.u. ČNB 20034881/0710

2

předložit k projednání a k posouzení představitelům obce (jak již bylo řečeno, v praxi toto není vždy dodržováno). Poté by měl být vyhotoven čistopis do kroniky. Znamená to tedy, že čistopis zápisu za rok 2010 by měl být zapsán v průběhu prvního pololetí roku 2011. Obecně se doporučuje, aby kronika byla pouze psána (perem event. psacím strojem nebo počítačem a následně vytištěna). Případná grafická výzdoba (kresby, ornamenty) by měla být velmi přiměřená, protože prvořadé jsou samozřejmě písemné záznamy. Nedoporučuje se do kroniky vlepovat fotografie, xeroxy, jiné dokumenty (pozvánky, vstupenky atd.). Tyto materiály – spolu s dalšími písemnými podklady by měly spíše tvořit přílohu kroniky, kterou kronikář může vést jako samostatný svazek nebo uchovávat volně jako podklady ke kronikářskému záznamu daného roku. Obsah kroniky není zcela striktně stanoven. Existuje ovšem řada metodických pomůcek, za všechny můžeme jmenovat práci Mgr. Tomáše Hromádky Kroniky (II., upravené vydání), kterou vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha 2006 a které je dostupná na internetu (tiskem jako klasická papírová publikace zřejmě nevyšla). Obecně je třeba říct, že při posuzování obsahu obecní kroniky je třeba vycházet z účelu, proč je kronika vedena. Obecní kronika má stručně, avšak výstižně a objektivně informovat o nejdůležitějším dění v obci, má postihnout politický, ekonomický, společenský a kulturní život obce a jejích obyvatel. Vždy má být vedena s vědomím, že se jedná o obecní kroniku, proto mají být uváděny informace, které mají přímý vztah k dané obci, k dění v této obci a k životu jejích obyvatel. -

Doporučovaná je následující struktura ročního zápisu: úvod (obecné události, které se dotkly života obyvatel v obci a jak na ně obyvatelé reagovali – například sametová revoluce, měnová reforma, povodně na Moravě atd.) obecní záležitosti (volby, složení zastupitelstva, rady a komisí, činnost obecního zastupitelstva atd.) hospodaření obce (rozpočty, příjmy, výdaje, investice, obecní majetek) průmysl, zemědělství obchod – vše ve vztahu k obci (hospodaření místního družstva, místních soukromých podnikatelů, obchody, služby v obci atd.) výstavba v obci (veřejná i soukromá), stavební práce a opravy (například komunikací), úprava veřejných prostranství, proměny vzhledu obce, atd. veřejný život v obci (činnost politických stran, společenských a zájmových organizací, občanských sdružení, kulturní dění v obci – přednášky, plesy, hody, koncerty, jiné kulturní akce, společenský život) školství v obci (činnost místní školy či školky) sociální a zdravotní záležitosti počasí pohyb obyvatelstva (doporučeny jsou souhrnné údaje) různé

Na základě svých zkušeností mohu prohlásit, že roční zápis dobře vedené kronika obce velikosti Velešovic má průměrně 30-40 stran (záleží na formátu kroniky, většinou se však používají formáty velikosti A4 nebo mírně větší). Nyní ke kronice Velešovic – dva svazky velikosti cca 300 x 345 mm obsahují celkem 652 číslovaných stran (první svazek číslované strany 3-319, druhý svazek číslované strany 320-652). Oba svazky obsahují záznamy za rok 1999. Na jedné IČO 70979146, tel. 544 221 225, tel/fax 544 220 696, e-mail: [email protected], č.u. ČNB 20034881/0710

3

straně musím uvést, že jsem se s obecní kronikou takového rozsahu během své praxe nikdy nesetkal. Na stranu druhou je však třeba konstatovat, že kronika se výrazným způsobem liší od obecně rozšířené a běžně platné a užívané představy, jak má obecní kronika vypadat a jak má být vedena. Podívejme se podrobněji na první svazek kroniky: s. 5-6 – časový sled nejdůležitějších událostí roku. Z hlediska vývoje obce je nedůležité, kdo a kdy se narodil nebo zemřel nebo uzavřel sňatek. Jedná se o údaje osobní povahy, které se v kronice běžně neuvádí. Výjimkou může být například pouze úmrtí významného rodáka (spisovatele, sportovce, politika), který svou činností přesáhl hranice obce či regionu s. 8-67 zápisy ze schůzí obecního úřadu. Zápisy ze zasedání zastupitelstva či rady jsou dostupné na obecním úřadu a po uplynutí skartační lhůty budou jako archiválie uloženy v místně příslušném státním archivu. Lepit do kroniky xeroxy těchto zápisů je jednak nežádoucí (lepidlo může z dlouhodobého hlediska poškodit papír, xeroxy mají omezenou životnost) jednak i nadbytečné. Kronikář měl tyto zápisy prostudovat a poté z nich učinit stručný výtah (případně doplněný o několik tabulek týkajících hospodaření obce). s. 71-101 soupisy obyvatel. Kronika by měla uvádět pouze statistické souhrny, ne jmenné přehledy. Naskýtá se otázka, zda se v případě uvedení celého jména, úplného data narození a úplného bydliště nejedná o záměrné a systematické shromažďování osobních údajů ve znění odst. f § 4 zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a zda by pak obci nevyplývaly další povinnosti (dle § 13, § 16 výše citovaného zákona). s. 110-114 – statistické přehledy (věk, četnost jmen) – tyto přehledy jsou cenné a správně uvedené – jedná se o základní statistické souhrny. s. 115-118 – opět by bylo vhodnější uvést pouze statistické souhrny. s. 120-173 – fotografie novomanželů, parte – zcela nesmyslné. Neexistuje žádný důvod, proč by tyto materiály měly být v obecní kronice uvedeny. Oddací listy obsahují mnoho výrazně privátních údajů a mimo jiné i osobní citlivé údaje (údaje o náboženském vyznání), které v obecní kronice nemají co dělat. s. 175 a následující: obecní kronika má být psaná - s tím, že fotografie budou tvořit fotokroniku nebo samostatný svazek příloh. Zařazování xeroxů zpráv či výkazů vůbec není vhodné, kronikář měl učinit stručný výtah. Zařadit statický posudek kostela či jeho plány do obecní kroniky je nevhodné: tyto dokumenty jsou uloženy ve spisovně příslušného farního úřadu, ale s vlastním vývojem obce nemají nic společného. Kronikář měl uvést, kdy a proč se kostel opravoval, v čem oprava spočívala, kolik stála, kdo ji prováděl, event. další údaje (pomoc farníků, zdůraznění nějakého aspektu opravy, problémy při pracích atd.). Obdobně toto platí i o část zemědělství (od s. 277 následující): místo xeroxů zápisů měl kronikář činnost družstva stručně popsat a zhodnotit – nehledě na to, že fotografie, které by lépe měly být uloženy jako přílohy k vedení kroniky nebo ve fotokronice, mají prakticky nulovou vypovídací hodnotu. Správně jsou vyhotoveny s. 272-274 - podnikatelská činnost v obci. Tímto způsobem měl kronikář postupovat při tvorbě celého ročního zápisu.

IČO 70979146, tel. 544 221 225, tel/fax 544 220 696, e-mail: [email protected], č.u. ČNB 20034881/0710

4

Pro druhý svazek platí prakticky stejná charakteristika jako pro svazek první. Velké množství xeroxů mělo být nahrazeno shrnujícím zápisem kronikáře. Platí to zejména například o zápisech mysliveckého sdružení (s. 320-376), dalších společenských organizací nebo místního sdružení strany lidové: kronikář měl činnost sdružení popsat jedním či dvěma odstavci. Diplomy, novinové výstřižky, pozvánky mají tvořit přílohu kroniky a do obecní kroniky jako takové nemají být vůbec zařazeny. Zařazovat rozsáhlé výstřižky sportovních zpráv, kde se Velešovic týká pouze jeden údaj (postavení mužstva v tabulce) je zbytečné a nepřehledné. Vhodnější by bylo výsledky stručně popsat (například způsobem: Mužstvo se v rámci okresního přeboru umístilo na sedmém místě, což byl velký úspěch. Nejlepším střelcem byl Antonín Novotný, který střelil osm branek apod.). Rovněž jako nadbytečné se jeví např. rozsáhlé pasáže týkající se výročí trati Brno-Přerov včetně rozsáhlých a zcela zbytečných xeroxů (ideálně by měla být v kronice uvedena zmínka v rozsahu jednoho odstavce či několika vět). A už vůbec zde nemají být uvedeny podrobné popisy míst a pohlednice a fotografie měst či budov, které shlédli či navštívili místní obyvatelé na svých výletech, privátní fotografie (z rodinného alba – s. 571-578), nebo výstřižky týkající se celostátních či dokonce světových událostí (s. 579-597 – s čistě subjektivním a mnohdy poněkud překvapujícím výběrem). Některé údaje, komentáře či úvahy uvedené v kronice (např. svazek II., s. 519-522) jsou výrazně osobní názory autora kroniky, které patrně mohou vyvolat diskuzi a není možné je považovat za názor vedení obce. Zařazení těchto pasáží mělo korigovat vedení obce – ostatně jako celkovou podobu kroniky. Závěrem: předložené svazky kroniky Velešovice I. a II. se zápisy za rok 1999 neodpovídají obecně platné představě o podobě obecní kroniky. Pokud odhlédneme od faktu, že některé zde uvedené údaje mají ráz výrazně privátní a jako takové mohou být považovány za osobní (nebo dokonce citlivé) údaje, kronika obsahuje velké množství údajů, které v obecní kronice vůbec nemají být uvedeny. Kronika je jako celek značně nepřehledná, řazení zápisů je neústrojné, velké množství dokumentů, fotografií či dalších obrazových příloh (které v kronice navíc neměly být zařazeny, ale měly tvořit samostatnou přílohu) mají ve vztahu k obci jen minimální vypovídací hodnotu (nebo mají obecně nulovou vypovídací hodnotu). Kronika byla vytvořena bez jakéhokoliv kritického výběru informací, vedle důležitých údajů jsou zde údaje zcela bezvýznamné a bez jakéhokoliv vztahu k obci. Autor kroniky byl sice veden snahou popsat dění v obci, bohužel mu však zcela chyběly znalosti o tom, jak má být obecní kronika vedena, které zápisy má obsahovat, jak mají být tyto zápisy zpracovány – a co v obecní kronice nemá být uvedeno. Doporučení: V žádném případě nedoporučuji nadále vést obecní kroniku tímto způsobem. Pokud má kronika sloužit svému účelu, měla by být vedena dle návodu uvedeného výše. Kronikář by se měl výrazně soustředit na dění v obci a pominout většinu pro život v obci zcela nedůležitých nebo výrazně privátních údajů. Činnost zastupitelstva, politických stran, společenských organizací popsat v podobě výstižného celoročního shrnutí se zdůrazněním základních nebo nejdůležitějších bodů. Vůbec nezařazovat xeroxy. Fotografie, pohlednice, IČO 70979146, tel. 544 221 225, tel/fax 544 220 696, e-mail: [email protected], č.u. ČNB 20034881/0710

5

vstupenky, diplomy atd. ponechat jako přílohu ke kronice v samostatném svazku (např. fotokronika) či volně (v šanonu, v krabici). Mgr. Karel Mlateček, Ph.D. ředitel archivu otisk úředního razítka

Elektronicky podepsala:

PhDr. Kateřina Smutná ředitelka MZA

IČO 70979146, tel. 544 221 225, tel/fax 544 220 696, e-mail: [email protected], č.u. ČNB 20034881/0710