MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ

23. 10. 2012

MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ MĚSÍČNÍK PRO FIRMY A VEŘEJNOU SPRÁVU

ŘÍJEN 2012



7

Tři sta kilometrů „nových“ dálnic v Česku

Vstupné 500 Kč/osoba. Zvýhodněné vstupné 900 Kč/pár.

Královský košt 2012

Poznejte medailová vína prestižní soutěže Král vín 2012.

www.clarioncongresshotelostrava.com

www.moravskehospodarstvi.cz

2

Clarion Congress Hotel Ostrava.

„Máme co dohánět.“ Rozhovor s šéfem dopravní policie Leošem Tržilem

17

Klasické, či alternativní? Dilema české energetiky

Zruinuje domácnosti drahé teplo? EMISNÍ POVOLENKY, PROLOMENÍ LIMITŮ TĚŽBY UHLÍ, CENY ENERGETICKÝCH SUROVIN. TO VŠECHNO OVLIVNÍ BUDOUCNOST ČESKÉHO TEPLÁRENSTVÍ.

Ladislav Koubek Zhruba milion a  půl domácností, tedy více než třetina, je závislých na  centrálním zásobování teplem. Rostoucí ceny tepla se v  mnoha městech stávají výbušným tématem. Ačkoli experti vnímají dálkové zásobování teplem jako perspektivní a ekologický způsob vytápění, při pohledu do peněženky není situace už zdaleka tak jasná. Stát totiž výrazně znevýhodňuje velké producenty tepla. „Na rozdíl od jakéhokoliv vlastníka malé domovní plynové kotelny musí

mít své zdroje vybaveny nízkoemisními hořáky, musí splňovat zákonem dané emisní limity, jsou podrobeny kontinuálnímu měření emisí a pochopitelně za tyto emise platí poplatky. Zemní plyn, který ve svých zdrojích využívají, je, opět na rozdíl od zemního plynu spalovaného v  domovní plynové kotelně, zatížen ekologickou daní. Samostatnou kapitolou je pak nákup povolenek na vypouštění CO2, které se rovněž netýkají malých kotelen,“ komentuje situaci generální ředitel brněnských tepláren Petr Fajmon. V  mnoha městech dokonce lidé uvažují o odpojení od centrálních systémů zásobování teplem. To ovšem situaci neřeší, protože pro ostatní odběratele tím ceny ještě rostou. Ačkoli ekonomicky je tedy teplárenství ve složité situaci, strategicky jde o  velmi perspektivní zdroj. Prvním důvodem je vyšší účinnost ve  srovnání se spalováním v malých kotlích. Pokračování na straně 16

Královopolský tunel: problém s protihlukovou stěnou i zhuštěnou dopravou Královopolský tunel v Brně se otevřel na konci srpna. Už nyní se ale Ředitelství silnic a dálnic potýká s několika problémy. Národní protihluková observatoř podala pár dnů po otevření žalobu k městskému soudu v Brně kvůli nevyhovujícím protihlukovým stěnám. Požadovala dokonce pozastavení kolaudačního řízení.  Pokračování na straně 4 FOTO: Tomáš Škoda

Rekonstrukce D1: Strašák, nebo spása? Pravděpodobně obojí Nejvytíženější dopravní tepna rozhodně nedělá Česku dobrou vizitku. Katastrofální stav pravého jízdního pruhu v každém směru nutí osobní auta jezdit vlevo, předjíždějící se kamiony zvyšují nervozitu řidičů. A v případě havárie nebo jiného kolapsu dálnice zase šediví vlasy lidem v obcích na objízdných trasách. Dlouho plánovaný projekt rekonstrukce D1 od Kývalky u Brna až do Mirošovic u Prahy začíná. Vše pěkně rozděleno na 21 úseků. V prvním kole se mělo začít s opravou pěti z nich, nakonec to budou jen čtyři. Samo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) opravu označuje

První PPP dálnice v Česku Část dálnice D3 mezi vesnicemi Bošilec a Borek nepostaví jako obvykle stát, ale soukromník. „PPP projekt D3 je první vlaštovkou v  české dopravní infrastruktuře. Pokud se tento model osvědčí, můžeme ho aplikovat i  na  další vhodné projekty,“ říká ministr dopravy Pavel Dobeš. Více se dočtete na str. 4

01-mh12_10.indd 1

za technicky i provozně jeden z nejsložitějších dopravních projektů v historii Česka. Výběrové řízení na modernizaci prvních úseků dálnice D1 bylo i proto vyhlášeno jako dvoukolové

 Jde o cenu i o kvalitu Již 1. října je termín pro dodavatele, kteří mohou své nabídky uplatnit ve 2. kole. Přitom ještě loni premiér Nečas sliboval, že rekonstrukce začne letos v létě. To se evidentně nepodaří. „Záměrem bylo upravit kvalifikační předpoklady tak, aby se rozšířil počet uchazečů, který by vytvořil větší tlak na cenu,“ sdělil Moravskému hospodářství ministr

dopravy Pavel Dobeš. Důležitá je ovšem nejen rychlost, ale zejména kvalita a cena. Toho si je vědomo i ŘSD „Vznikl úsek kontroly kvality staveb a bylo posíleno právní oddělení ŘSD,“ říká nový generální ředitel ŘSD David Čermák. „Na modernizaci D1 bychom rádi využili evropské finanční prostředky, to znamená financování pomoci Operačního programu Doprava,“ pokračuje ministr Dobeš. Kromě řidičů zasáhne rekonstrukce D1 i města a obce podél dálnice. „Máme obavy ze samotného průběhu modernizace a dopadů na dopravu ve městě a jeho okolí, a to i přes plánované zachování dvou jízdních pruhů v každém směru dálnice a zákaz vyjíždění kamionů z dálnice,“ říká místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera.

Pokračování na straně 2

Pracujícím rodičům pomůžou takzvané dětské skupiny

Drahá nafta stojí dopravní podniky desítky milionů

Proslavila nás oskoruše, teď vsadíme na kečup

Školní rok začal a rodičům, kteří chtěli od září začít po rodičovské dovolené pracovat, zůstalo doma celkem čtyřicet tisíc dětí. Tragický nedostatek míst v mateřských školách vyřeší ministerstvo možností vzniku jednoduchých „hlídacích“ skupin. Pokračování na str. 8

Náklady na  městskou hromadnou dopravu rostou. Můžou za to zejména vysoké ceny nafty. Pro některé dopravní podniky se tak dieslové autobusy stávají drahým luxusem. Cestou ke snížení nákladů může být přechod k alternativním pohonům. Více na str. 10

Tvarožná Lhota je známá hlavně díky každoroční Slavnosti oskoruší. Tradiční pálenku z  plodů vzácného stromu sice letos musel vystřídat likér, přesto měla  obec na  Strážnicku důvod slavit – stala se stříbrnou Vesnicí roku 2012. Více na str. 13

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský

více na www.moravskehospodarstvi.cz

4.10.12 18:29

2

silniční infrastruktura

ŘÍJEN 2012

Rekonstrukce D1: Strašák, nebo spása? Pravděpodobně obojí Dokončení ze strany 1

ní protihlukových stěn. V  této souvislosti jsme od ministra dopravy získali písemný závazek, že na základě výsledků provedených měření budou realizována v dotčených lokalitách nezbytná protihluková opatření, která budou podmínkou pro kolaudaci modernizovaných úseků,“ podotýká velkobítešský místostarosta Tomáš Kučera.

Fakta o rekonstrukci  průměrné náklady na jeden kilometr dosáhnou zhruba 150 miliónů Kč  první úseky se budou opravovat v letech 2013–2014  celá modernizace D1 si podle odhadu ŘSD vyžádá až 28 miliard korun  Na rekonstruovaných úsecích se nejvyšší povolená rychlost omezí na 80 kilometrů v hodině  při likvidaci a novém osazování dálničních mostů se bude muset dálniční provoz na 15 minut zcela zastavit  zhruba do roku 2050 chce ŘSD rozšířit D1 na tři jízdní pruhy v obou směrech

Právě Velká Bíteš mohla být jedním z nejpostiženějších měst, protože původně byly do  první vlny rekonstrukce zařazeny jak úsek Lhotka – Velká Bíteš, tak Velká Bíteš – Devět křížů. ŘSD ale tento záměr přehodnotilo. „Stavební povolení již sice máme i  na  úsek z  Velké Bíteše k Devíti křížům, rozhodli jsme se ale respektovat požadavek, aby se současně nepracovalo na  dvou sousedících úsecích. Mezi Velkou Bíteší a Devíti kříži se tedy dálnice bude rekonstruovat až ve druhé etapě, tedy zřejmě v  roce 2014,“ vysvětlil David Čermák. Bude pro města a obce oprava D1 strašákem, nebo spásou? Pravděpodobně obojím, byť si

FOTO: Tomáš Škoda i v případě některých úseků, kde hlukové limity budou i  nadále překračovány, díky  vybudová-

tože očekáváme pokles hlukové zátěže v  okolí D1. A  to jak díky kvalitnímu povrchu tak

zástupci samosprávy uvědomují nezbytnost rekonstrukce. „Vítáme modernizaci D1, pro-

 Objízdné trasy mohou přinést velké problémy I  když během rekonstrukce nebude v  případě zácp kamionům dovoleno využívat objízdné

Novévzniknou pojetí dálniční sítě Nové dálnice v Česku mávnutím proutku s vyznačením navrhovaných silnic pro motorová vozidla Český model kategorizapojetí dálniční sítě Návrh dálniční sítě DresdenNové (D) současné dálnice a vybrané rychlostní silnice ce silnic vyšších stupňů je vels vyznačením navrhovaných silnic pro motorová vozidla Návrhpro dálniční sítě s vyznačením navrhovaných silnic motorová vozidla mi neobvyklý. Mezi dálnicemi výhled (možnost etapizace u méně vytížených úseků) a rychlostními silnicemi není pro Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla stávající (úpravy na 110 km/h, lokálně až 130 km/h) Wrocław (PL) řidiče prakticky žádný rozdíl. JezNávrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla výhled (možnost etapizace (2-3pruh) > potenciál úspor) dit po  nich můžete stotřicítkou, Návrh páteřních silnic I. třídy s prioritou při eliminaci mají alespoň dva pruhy v každém bodových závad, výstavbě obchvatů a s výhledem pro lokální označení značkou SPMV směru a musíte po nich jet s dálHof (D) niční známkou. V  roce 2013 by toto rozlišení mělo zaniknout. Takový je plán ministerstva dopravy. Česká republika tak získá mávnutím proutku 300 kilometrů „nových“ dálnic. Výhodou je jednotné označení takto Nürnberg (D) Katowice (PL) vzniklé ucelené dálniční sítě dopravní značkou „Dálnice“ v zelené barvě. Nově se tak dálnicí stane např. silnice R52 z Brna do Pohořelic nebo budovaná silnice R55 50 90 vedoucí z  Olomouce směrem 110 na  Břeclav. V  Čechách se změna 130 dotkne např. silnice R4 z  Prahy směrem na Strakonice, R7 z PraZnačka „Silnice pro motorová ce, na  kterých je žádoucí ome- roku měla stát komunikace mezi hy na Chomutov a dalších. Počet / Trenčín (SK) a Pardubicemi. kilometrů českých dálnic vzros- vozidla“ však do zapomnění neu- zit nemotorový provoz a  zvýšit Hradcem KrálovéŽilina 50 te i  v  mapách, což může Česko padne. Jakmile se uvolní a nebude nejvyšší dovolenou rychlost až Technicky tato silnice umožňupoužívána pro dálnice, začne se na  110 km/h. Pilotním projek- je vyšší rychlost než současných 90 udělat atraktivnějším pro některé využívat pro pozemní komunika- tem by se už na  podzim tohoto 90 km/h. Vybrané silnice I. třídy zahraniční investory. 110

Nové pojetí dálniční sítě

13

Dresden (D)

13

13

8

63

7

13

Hof (D)

8

7

28

16

8

77

PO

6

16

20

Nürnberg (D)

21

26

11

PO

1

5

12

34

20

43

27

26

19

PO

48

3

1

34

23

56

50

1

38

1

35

23

Wien (A)

35

53

Linz (A)

1

2

55

50

48

Wien (A)

43

Bratislava (SK)

1

34

23

55

50

3

53

55

2

57

49

52

Linz (A)

56

Žilina / Trenčín (SK)

46

130

1

52

3

20

38

11

57

49

55

50

43

Bratislava (SK)

11

43

34

34

19

11

56

46

3

Linz (A)

48

56

35

Žilina / Trenčín (SK)

55

11

1

43

48

1 2

44

19

49

20 55

50

3

53

11

35

35

57

90

4

Katowice (PL)

44

34

4

43

52

130

35

11

1

46

1

38

27

110

48

56

35

4

20

50

11

37

1

37

38

35

11

4

35

38

35

Katowice (PL)

56

20

26

11

12

5

11

26

5

Nürnberg (D) PO

3

35

PO

11

44

27

5

11

11

35

4

16

16

7

635

20

21

6

Návrh páteřních silnic I. třídy s prioritou při eliminaci bodových závad, výstavbě obchvatů a s výhledem pro lokální označení značkou SPMV

10

35

38

20

26

11

8

7

37

7

4

13

11

Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla výhled (možnost etapizace (2-3pruh) > potenciál úspor)

38

28

16

6

12

PO

7

Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla stávající (úpravy na 110 km/h, lokálně až 130 km/h)

Wrocław (PL)

Návrh páteřních silnic I. třídy s prioritou při eliminaci bodových závad, výstavbě obchvatů a s výhledem pro lokální označení značkou SPMV

63

10

35

Hof (D)

5

26

11

Návrh dálniční sítě výhled (možnost etapizace u méně vytížených úseků)

Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla -

8 výhled (možnost etapizace (2-3pruh) > potenciál úspor) 14 35

38

10

16

20

5

Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla stávající (úpravy na 13 110 km/h, lokálně až 130 km/h)

Wrocław (PL)

13

13

21

14

38

28

6

6

14

35

Návrh dálniční sítě současné dálnice a vybrané rychlostní silnice

dálniční sítě Dresden (D) Návrh výhled (možnost etapizace u méně vytížených úseků)

35

63

7

Návrh dálniční sítě současné dálnice a vybrané rychlostní silnice

8

13

50

48

11

budou koncipovány jako mezistupeň mezi běžnou dvoupruhovou silnicí I. třídy a dálnicí. Za tímto účelem byly vytipovány úseky silnic I. třídy, u  kterých ministerstvo dopravy považuje za vhodné prověřit naplnění výše uvedených předpokladů i na již realizovaných čtyřproudových komunikacích a  provést příslušné dopravně-inženýrské posouzení. Uvedené opatření asi těžko vyřeší pomalé tempo výstavby nových komunikací. Dramatický pokles investic státu vede nejen k tomu, že se nezahajuje nová výstavba, ale dokonce se zastavují práce na rozpracovaných úsecích. Z  důvodů nedostatku finančních prostředků je ve  stavu konzervace např. důležitý úsek rychlostní komunikace R49 z  Hulína do Fryštáku. Do provozu tak byl letos na  Moravě uveden jen šestikilometrový úsek dálnice z Bohumína k  polské hranici, který v Polsku zatím nemá pokračování. Na konci tohoto roku snad bude zprovozněn sedmikilometrový

trasy, mohou nastat komplikace zejména na  málo propustných křižovatkách uvnitř obcí. Navíc je otázka, jak objízdné komunikace případný nápor vydrží. „V  souvislosti s  modernizací D1 nám schází, že se nepočítá s  opravou komunikací, které budou v případě problémů na D1 sloužit jako objízdné trasy. Zatím se podle dostupných informací nepočítá s jakýmikoliv investicemi do těchto oprav,“ upozorňuje Kučera. Případnou regulaci dopravy podél D1 by mohlo pomoci vyřešit i zavedení mýtného na objízdných trasách. Rozhodně se to ale nebude týkat komunikací II. třídy, takže například v celém úseku od  Jihlavy po  Brno, kde vede paralelně s  dálnicí silnice č. 602, nelze zavedení mýtného očekávat. „V současné době nepovažujeme zpoplatnění silnic II. a III. třídy v krátkodobém horizontu za realizovatelné. Jedná se o nákladné řešení, které se jeví jako ekonomicky neopodstatněné,“ řekl ministr Dobeš. LADISLAV KOUBEK

úsek silnice R48 Rychaltice – Frýdek-Místek a  v  příštím roce dva kilometry čtyřproudé silnice z Malenovic do Otrokovic. Mnohé další důležité úseky na  sebe ještě dlouho nechají čekat. Jedná se především o  druhé dálniční propojení mezi Čechy a Moravou R35 (Olomouc – Hradec Králové) nebo dálnici z Brna do Vídně. (lk)

 rychlostní Na Moravě se jedná se především o tyto úseky:  I/11 Ostrava – Šenov,  I/11 Ostrava, Rudná (v okolí D1)  I/23 Brno, Pražská radiála  I/35 Olomouc – Křelov,  I/38 Jihlava, přivaděč k D1,  I/43 Brno, Svitavská radiála,  I/44 Postřelmov, obchvat,  I/48 Nový Jičín – Příbor,  I/48 Český Těšín, obchvat  I/50 Brno, Olomoucká radiála  I/56 Prodloužená Místecká,  I/57 Semetín – Jablůnka.

Wien (A) Bratislava (SK)

INZERCE

Elektrizace a zkapacitnění trati vč. PEÚ Otrokovice – Zlín střed (včetně) svršku a  mostních objektů. Nástupiště budou nová s  délkou min. 130 m a s výškou 550 mm nad temenem kolejnice s  bezbariérovým přístupem. Bude modernizováno zabezpečovací, sdělovací a silnoproudé zařízení včetně dálkového ovládání železniční infrastruktury a  trakčního vedení. Všechny železniční přejezdy budou nově posouzeny a  zabezpečeny. Ochráněny, případně přeloženy, budou všechny dotčené stávající inženýrské sítě. Z  důvodu ochrany životního prostředí jsou navržena protihluková a antivibrační opatření, snižující ekologickou zátěž okolí. Z  důvodu změny trakce u  většiny vlaků a  nového železničního svršku dojde k  výraznému snížení emisí a  vlastního hluku do okolí.

 Ing. Jiří Pelc, SUDOP BRNO, spol. s r.o.  Investor stavby: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha  Projektant dokumentace k územnímu rozhodnutí: SUDOP BRNO, spol. s r.o., Kounicova 26, 611 36 Brno V  rámci stavby je navržena elektrizace stejnosměrnou proudovou soustavou 3KV a zkapacitnění trati částečným zdvoukolejněním v úseku Otrokovice – Zlín střed včetně. Stavba i  přes její délku cca 11  km zahrnuje technicky náročné celky jako např. úrovňové křížení drážní a trolejbusové trakce (v ČR zatím nerealizované) s přestavbou celé křižovatky v  Otrokovicích, silniční nadjezd „Prštné“ s přemostěním délky cca 170 m a nová výpravní budova v  žst. Zlín střed, která bude sloužit jako víceúčelový objekt pro různé druhy dopravy a komerční využití. V roce 2010 proběhlo řízení EIA a v letošním roce bylo vydáno na stavbu elektrizace územní rozhodnutí, které

02-mh12_10.indd 2

nabylo právní moci. Realizace stavby se předpokládá v  letech 2014–2015 a je navržena v koordinaci se stavbou rozšíření silnice I/49 na čtyřpruh, která je v současné době v realizaci. Z  hlediska drážní dopravy bude trať zkapacitněna částečným zdvoukolejněním pro zajištění regionální dopravy ve špičkovém taktu 20min v každém směru a  pro dálkovou dopravu s  relací Praha-Zlín střed a Brno-Zlín střed v taktu 120 min v  každém směru. Pro tuto navrženou špičkovou dopravu byly provedeny kapacitní přepočty silničních křižovatek s přejezdy. V  rámci předelektrizačních úprav bude provedena rekonstrukce železničního spodku,

Mimoúrovňové křížení Prštné

www.sudop-brno.cz

4.10.12 16:47

říjen 2012

3

silniční infrastruktura

K o m e r č n í p r e z e n ta c e

Liniové řízení účinně zvyšuje bezpečnost dopravy Silniční doprava zažívá v poSledních deSetiletích neuStálý růSt. rozvíjí Se tranzitní nákladní doprava, v oblaStech velkých aglomerací přibývá množStví oSobních vozidel. Sjednocený trh v evropě klade na dopravní infraStrukturu Stále vyšší požadavky. Řídicí centrum systému Nové i stávající dálnice se vybavují moderními prvky, umožňujícími koordinaci dopravního proudu a  zvýšení dopravní propustnosti. K tomuto účelu se čím dál častěji využívá systém liniového řízení dopravy, který vyhovuje nejnovějším trendům v  oblasti dopravní telematiky a kterým lze v  dnešní době zajistit bezpečný a  spolehlivý provoz na  kapacitních komunikacích. Společnost AŽD Praha, která je již více než půl století výrobcem a dodavatelem řídicích, zabezpečovacích, informačních a  telekomunikačních systémů a  technologií pro kolejovou a  silniční dopravu, se rovněž zabývá touto oblastí řízení. Je dodavatelem plně

automatizovaného systému liniového řízení, jehož základem je dynamické řízení provozu v  daném místě komunikace prostřednictvím proměnných dopravních značek (PDZ) a  předáváním doplňujících informací řidičům prostřednictvím zařízení pro provozní informace (ZPI). Systém umožňuje regulovat rychlost dopravního proudu v případě zvýšené hustoty provozu či zhoršených klimatických podmínek. Při nižší rychlosti se automaticky zkrátí rozestupy mezi jednotlivými vozidly, čímž dochází k  zahuštění provozu a  zvýšení kapacity dané komunikace. Vlivem plynulé bezpečné jízdy se i  zahuštěný úsek projede rychleji.

Liniové řízení dopravy

Liniové řízení dopravy:  Řídicí systém dodávaný společností AŽD Praha odpovídá nejnovějším trendům v oblasti dopravní telematiky  Plná automatizace systému zaručuje jeho spolehlivost a bezpečné řízení dopravy  Univerzálnost systému umožňuje využití nejenom na dálnicích, ale i ve městech

Systém společnosti AŽD Praha pracuje plně automaticky na  základě aktuálních dopravních dat snímaných vozidlovými detektory v celém vybavovaném úseku dál-

nice a meteorologických dat, které jsou zajišťovány meteohláskami osazenými senzory fyzikálních veličin. Data z  meteohlásek se posílají ke zpracování do jednot-

livých Gantry serverů, umístěných na každém portálu a odtud do řídicího centra systému. Gantry server slouží jako mozek jednotlivých portálů s jejich příslušným vybavením. Pomocí vložených algoritmů vyhodnotí aktuální situaci a zobrazí optimální symboly na  plnomaticových PDZ umístěných nad jednotlivými jízdními pruhy. Další informace jsou řidičům poskytovány prostřednictvím ZPI umístěných na  vybraných portálech. Tato zařízení jsou volně programovatelná. V klidovém režimu zobrazují většinou směrová návěstí. Při špatných klimatických podmínkách nebo komplikaci v silničním provozu může dispe-

čer v ústředně reagovat zasláním potřebné změny zobrazení. Gantry server pracuje autonomně a  zároveň komunikuje s  řídicím centrem. Na  dispečerském centru jsou tak k  dispozici data z  detektorů a  přehledových kamer, čímž má dispečer na dálku přehled o situaci v okolí všech portálů. V případě mimořádných událostí může zasahovat do  činnosti řídicího systému. Může vyslat povel do ZPI na změnu textu nebo i  upravit rychlostní limity na PDZ. Všechny jeho zásahy se automaticky ukládají do  registru systému. Pokud dispečer vyšle nestandardní příkaz, systém ho na tuto skutečnost automaticky upozorní a zabrání mu v postupu, který by mohl způsobit ohrožení provozu. Pouze v  servisním režimu je možné manuálně ovládat zobrazení na  příslušných proměnných tabulích a značkách. I tyto úkony jsou v systému evidované. Tím je plně zajištěna bezpečnost na úseku vybaveném technologií liniového řízení dopravy. Tento řídicí systém má univerzální využití. Stejně úspěšně jako na  dálnicích jej lze využít na  příjezdových komunikacích měst i jako informační systém pro řízení dopravy v rámci městských aglomerací.

Ing. IVANA ČerNá AŽD Praha s.r.o.

inzerce

www.rwe.cz

ÚDRŽBA A KONTROLA PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ PRO JEJICH BEZPEČNÝ A SPOLEHLIVÝ CHOD V případě plynárenského zařízení, odběrného plynového zařízení a plynových spotřebičů je údržba a revize těchto zařízení z provozních, ale především z bezpečnostních hledisek, velmi žádoucí. Všeobecně jsou plynárenská a plynová zařízení zařazena do kategorie vyhrazených zařízení, podléhajících povinnosti pravidelných revizí.

Proč a jak provádět kontrolu:

Plynárenská zařízení, která jsou ve správě společností skupiny RWE, jsou z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti pravidelně kontrolována. Tato plynárenská zařízení končí plynovodní přípojkou zakončenou hlavním uzávěrem plynu – HUP.

– čím starší spotřebič, tím častější kontrola (minimálně jedenkrát za rok)

Odběrná plynová zařízení, tedy zařízení pokračující za hlavním uzávěrem plynu, která jsou tvořena zejména domovním regulátorem, domovním plynovodním rozvodem a plynovými spotřebiči, jsou ve vlastnictví a ve správě majitelů domů a bytů a je nutné je také kontrolovat. Jejich provozuschopnost a bezpečnost si zajišťuje každý vlastník sám a je za ně plně odpovědný.

inz_udrzba-vytyceni_268x185.indd 4

03-mh12_10.indd 3

– zajištění bezpečného provozu zařízení – seřízením spotřebiče lze předejít jeho poruchovým stavům – provoz čistého a seřízeného spotřebiče je efektivnější a minimalizuje náklady na spotřebu plynu – seřízení a kontrolu zajistit odbornou firmou

– pro řádný provoz je nezbytný dostatečný přívod vzduchu a odvětrání spalin – lhůty pro kontroly a čištění komínů pro spotřebiče na plynná paliva s výkonem do 50 kW jsou 2x ročně, pokud je komín vyvložkován, a 6x ročně, pokud není – kontrola přístupu k hlavnímu uzávěru plynu, volný přístup umožní včasný a pohotový zásah – seznam odborných firem lze najít na webových stránkách plynárenských společností

V rámci prevence provádí společnost Jihomoravská plynárenská, a.s., každoročně tzv. nárazovou zvýšenou odorizaci zemního plynu s cílem snazší identifikace a následného odstranění i nepatrných úniků plynu u koncových zákazníků.

Co dělat, máme-li podezření na únik plynu: – vypnout spotřebiče – uzavřít přívod plynu – zajistit odvětrání prostoru – zavolat na nepřetržitou pohotovostní linku 1239 – dbát pokynů dispečera, případně vyčkat příjezdu pohotovostní služby – zajistit odstranění závady odbornou firmou Obecné pravidlo, které platí nejen pro plynová zařízení, říká, že prevence je vždy mnohem levnější a přináší méně starostí než odstraňování následků poruchy.

27.1.2012 15:24:30

4.10.12 16:47

4

silniční infrastruktura

„Dé jednička“ a pak nic. Větší projekty stojí největší zakázky jsou kolem modernizace dálnice d1. kromě té však ministerstvo dopravy žádné další projekty nechystá. krajské pobočky řsd se tak soustředí hlavně na opravy a údržby.

„Ve stěně jsou velké mezery, které se dají v deseti lidech za jeden den spravit. Místo toho, aby Ředitelství silnic a dálnic chybu napravilo, chovají se arogantně a porušují předpisy, které sami vydali,“ upozornil prezident Národní protihlukové observatoře Ivo Vaněk. Dodal, že cílem není komplikovat život Brňanům. „Chceme upozornit na nešvary Ředitelství silnic a dálnic,“ prohlásil. Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že protihlukové stěny jsou nainstalovány v souladu s projektovou dokumentací a podle výrobních a konstrukčních standardů výrobce. „Již ve stavebním povolení je předepsána jako jedna z podmínek kolaudačního rozhodnutí provedení měření hluku kvůli účinnosti instalovaných protihlukových opatření. Proto je požadavek Národní hlukové observatoře na vydání předběžného opatření nesmyslný, dokud nebudeme znát výsledky měření,“ uvedl hlavní inženýr realizace Velkého městského okruhu Robert Nedbálek z Ředitelství silnic a dálnic.

tvím OPD. „V  něm je alokováno přibližně 150 miliard korun, které od roku 2006 postupně čerpáme,“ řekl Žižka. Jak bude vypadat podpora rozvoje silniční infrastruktury v nejbližší době, podle něj vyplývá ze státního rozpočtu. Hůře se to však dá odhadnout u evropských dotací. „Jaké budou dotace z  EU pro další programové období, zatím říci nemůžu. Je to teprve v přípravě,“ vyjádřil se Žižka. Podle názoru výkonného ředitele Asociace PPP projektů Vladimíra Sloupa se však dá očekávat, že do Česka přiteče z dotací peněz méně. „Systém přerozdělování evropských peněz se v  budouc-

Počet schválených projektů z OPD

vého řízení. To je v tomto případě poměrně složité. Kromě modernizace „Dé jedničky“ však ministerstvo dopravy více větších projektů nechystá. Ani na Moravě. „Jediné

větší zakázky jsou spojeny s opravami a modernizací dálnice D1, to je celostátně sledovaná akce. Ale jinak nic. Oprava silnice z  Brna do  Svitav byla zastavena a  stejně

Zdůraznil, že ochrana okolí před hlukem je na mnohem vyšší úrovni než před začátkem stavby. „Pravdou však je, že se daná lokalita nachází v místě s vysokou koncentrací sítě městské dopravy, a proto je zde vysoká míra hluku z širokého okolí. Město se tak stává postupně stále hlasitějším,“ připustil Nedbálek. Ředitelství silnic a dálnic může zůstat zatím klidné. Městský soud čtvrtého září žalobu Národní protihlukové observatoře zamítl. „Nezaplatili jsme soudní poplatek, protože jsme občanským sdružením a každoročně

 tunel Královopolský tunel je součástí takzvaného Velkého městského okruhu, který vede přes městské části mimo centrum Brna. Stavba tunelu stála necelých sedm miliard bez daně. Navazují na něj také dvě nově otevřené křižovatky – Svitavská radiála a Hradecká. Tunel se skládá ze dvou tubusů. První měří 1 019 metrů, druhý 1 258 metrů. Nachází se pod Dobrovskou ulicí, ražba začala v lednu 2008.

odevzdáváme nulové daňové přiznání. O dalším postupu se poradíme. Rozhodně to nechceme vzdát,“ prohlásil Vaněk. Protihlukové stěny nejsou jediným problémem, který se po otevření tunelů vyskytl. Ředitelství silnic a dálnic řeší dopravu v Žabovřeské ulici, kde se tvoří po výjezdu z tunelů dlouhé kolony. Dvouproudovou silnici chtějí v budoucnu rozšířit na čtyřproudovou. Zahájení stavby zbrzdilo ministerstvo dopravy, kterému se kalkulace projektu zdála předimenzovaná. „Těžko bychom projekt v rámci hodnocení ostatních staveb obhájili,“ zdůvodnil mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Podle Martina Kolátora z Ředitelství silnic a dálnic už společně našli řešení. „Stanovili jsme matematický model, který bude vyhovovat výpočtu ekonomické efektivnosti dané stavby. Investiční záměr přepočítáme a přibližně začátkem listopadu předložíme ke schválení centrální komisi ministerstva dopravy,“ informoval Kolátor. Dodal, že na rozšíření Žabovřeské bude potřeba přes tři miliardy korun. VeRONIKa VINDIšOVá

tak i  projekty spojené s  rychlostní silnicí R5. Územní plán města Brna shodil s průtahy soud. Žádné velké zakázky tedy na  krajské úrovni nejsou,“ komentoval situaci

117 352 669 646 Kč

Náklady schválených projektů

200 778 778 740 Kč

Celková alokace OPD v Kč

144 716 428 934 Kč

Ministerstvo dopravy přitom do silniční infrastruktury investovalo letos přibližně čtyřicet miliard korun. Zároveň čerpá peníze z dotací Evropské unie prostřednic-

registr vozidel je pomalý, dopravci vyčíslují škody Nový registr vozidel spustilo ministerstvo dopravy v  červenci. Hned na  začátku ale zkolaboval a úředníci mají neustále problémy. Systém je pomalý a  zasekává se, chybí v  něm část aktuálních údajů. Ministerstvo navíc řeší žádosti o  odškodnění, subjekty požadují přes tři miliony korun za majetkovou i nemajetkovou újmu. Jako nejčastější důvod uvádí ztrátu zisku či proplacení nákladů spojených s dovolenou. „Zatím se na nás obrátilo sto osmnáct subjektů, veškeré náležitosti však splňuje pouze třiašedesát z  nich, ostatní vyzveme k  doplnění,“ informoval Jakub Žižka z  tiskového oddělení ministerstva dopravy. Problémy s  registrem měli dopravci, kteří nemohli přihlásit do  registru nově zakoupená auta a vyjet s nimi na silnice. „Ušlý zisk se pohybuje v řádech desetitisíců. Je zbytečné žádat o  odškodnění. Soudní spor se v dnešní době nevyplatí,“ uvedl Vratislav Ovesný ze zlínské dopravní firmy Zlinex Trans. Podobnou zkušenost má také Radim Mikulík, jednatel firmy Beskyd cargo sídlící v  Hnoj-

154

Schválený příspěvek eU na všechny projekty

Dosud proplaceno

Královopolský tunel: problém s protihlukovou stěnou i zhuštěnou dopravou Dokončení ze strany 1

krajský manažer Svazu podnikatelů ve stavebnictví pro Jihomoravský kraj Zdeněk Kotol. Situace je podobná i  v  jiných krajích, například na  Vysočině. Poslední zakázkou, kterou stavební firmy v  kraji realizovaly, bylo přemostění mimoúrovňové křižovatky u Pávova v Jihlavě. „Dostavbu větších projektů jsme ukončili už v roce 2010 a další nechystáme. Soustředíme se hlavně na  opravy a údržbu,“ uvedla ředitelka jihlavské pobočky ŘSD Marie Tesařová. Kotol klade malý objem nových zakázek za  vinu hlavně okleštění Fondu dopravní infrastruktury. „Nejvíc si to odskákala právě Morava,“ dodal Kotol.

Operační program Doprava

jan pacas „Prioritou číslo jedna v rozvoji tuzemské silniční infrastruktury je určitě modernizace dálnice D1. Na  tu budeme čerpat dotace z Operačního programu Doprava (OPD). Druhou prioritou je výhledově Pražský okruh,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Žižka. Datum zahájení prací na  D1 ale závisí na  výsledcích výběro-

říjen 2012

níku v  Moravskoslezském kraji. „V době výpadků nového registru jsme zrovna koupili dvě auta. cestu na úřad jsme si museli několikrát zopakovat,“ přiblížil Mikulík. Ministerstvo tvrdí, že registr už funguje bez výpadků. „Systém zatím není napojený na  základní registry. To znamená, že je vykonávání agendy pomalejší, protože některé údaje musí úředníci dohledávat,“ vysvětlil Žižka. Napojení na  registry provede ministerstvo ve chvíli, kdy si bude jisté, že nedojde k velkému výpadku. „Systém nyní testujeme. Až budou základní registry napojené, ulehčí to práci především úředníkům na  přepážkách,“ dodal Žižka. Podle mluvčího města Brna Pavla Žáry funguje registr na  sedmdesát procent. „chybí v  něm některé údaje například o  technické způsobilosti vozidla, které musí úředníci dopisovat,“ nastínil Žára. Dodal, že ze čtyř set žadatelů o  změnu v  registru vozidel úředníci stihnou obsloužit v  průměru dvě stě padesát žadatelů. V  Ostravě zvládají situaci díky úředníkům, kteří za fungování starého

94 606 666 397 Kč

nu dočká změn. Evropa chudne a  už nebude dále možné financovat projekty, u  nichž nebude zjištěna návratnost,“ vyjádřil se Sloup.

systému vykonávali jinou činnost. „Síť sice nevypadává, ale systém se kvalitativně za poslední dny nikam neposunul,“ informovala mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Že je systém pomalý, potvrzují také samotní úředníci. „Máme problémy s  vytištěním malého technického průkazu,“ přiblížila referentka evidence vozidel na  zlínském magistrátu Marcela Běhůnková.

 Za problémy peníze Software pro ministerstvo dopravy dodala za sedmatřicet milionů korun firma ATS Telcom Praha. „Za způsobené problémy a výpadky budeme požadovat od  firmy peníze. Částku jsme zatím nevyčíslili,“ sdělil Žižka. Firma ATS Telcom Praha se odmítla vyjádřit. Nový registr vozidel ministerstvo spustilo, protože starý systém byl roztříštěn do mnoha lokálních databází. „Nový systém nám umožní napojení na  aplikace Evropské unie. Budeme připravení na změnu vyplývající z úpravy zákona o podmínkách provozu na  pozemních komunikacích,“ uzavřel Žižka. (vv)

část dálnice postaví soukromník. stát mu bude platit za provoz Soukromý investor zaplatí za  výstavbu devatenáctikilometrového úseku dálnice pět miliard korun. Stát mu potom bude platit za  jeho provozování. Taková je hlavní idea prvního PPP projektu v oblasti dopravní infrastruktury, kterému dala na konci června zelenou vláda. Část dálnice D3 mezi vesnicemi Bošilec a Borek tak nepostaví jako obvykle stát, ale soukromník. Kdo to bude, má ministerstvo dopravy rozhodnout v druhé polovině tohoto roku. „Předpokládáme, že zadávací řízení na výběr koncesionáře proběhne v  druhé polovině tohoto roku,“ řekl ministr dopravy Pavel Dobeš s  tím, že samotná stavba by mohla začít na jaře roku 2014 s  termínem dokončení v  roce 2016. Koncesionáře vyberou mi-

04-mh12_10.indd 4

nisterští úředníci podle zákona o veřejných zakázkách a hlavním kritériem při výběru bude cena, kterou stát koncesionáři každý rok za provoz dálnice zaplatí. „V této souvislosti je důležité zmínit, že zahájení plateb koncesionáři započne až v okamžiku zprovoznění daného úseku dálnice,“ zdůraznil Dobeš a  dodal, že realizace projektu nezatíží při výstavbě státní rozpočet. Na ministerstvu dopravy zatím k projektu připravují další analýzy. „Vláda schválila, abychom se tímto projektem dále zabývali. Dříve než přistoupíme k výběru koncesionáře, musíme provést důkladnou analýzu, kterou následně opět posvětí vláda,“ vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Žižka. Podle něj vláda v  nejbližší době další PPP projekty v  dopravní

dopravní infrastruktuře. Pokud se tento model osvědčí, můžeme ho aplikovat i na další vhodné projekty,“ potvrdil Žižkova slova Dobeš.

 Žádné diskuze o opravách

infrastruktuře neschválí. Výstavba části dálnice D3 tak má být zkouškou, na  které se ověří, jaké

výhody a  nevýhody tento model financování má. „PPP projekt D3 je první vlaštovkou v  tuzemské

Optimisticky se na využití PPP projektů v oblasti dopravní infrastruktury dívá předseda Asociace PPP pro Českou republiku Igor Snopek. „Jsem rád, že navzdory některým negativním hlasům se pan Dobeš nebál vykročit tímto pro Českou republiku dosud neznámým směrem a  podpořil dostavbu úseku dálnice D3 mezi obcemi Bošilec a  Borek formou PPP projektu. Jsem přesvědčen, že

podobným způsobem mohou být úspěšně realizovány i ostatní části dálnice D3,“ řekl Snopek. Podle výkonného ředitele asociace Vladimíra Sloupa je hlavní výhodou dostavby dálnice formou PPP to, že se do budoucna zamezí diskuzím o  opravách. „Pokud bude dálnice ve  špatném stavu, koncesionář bude platit penále. Nikdo se nebude ptát, kdo má dálnici opravit,“ vysvětlil Sloup. Forma PPP projektu má být navíc i transparentnější. Ministerstvo si tak ověří, jestli při ostatních zakázkách nedochází k  navyšování ceny obvyklé. „Jediné čeho se obávám, je nepřipravenost projektu. Soukromý investor musí dopředu koupit všechny pozemky. Nemůže začít stavět a  pak stavbu na  několik let zakonzervovat,“ dodal Sloup. JAN PAcAS

4.10.12 16:47

říjen 2012

Inzerce_Eurovia_60let_Viaphone_268x374.indd 1

05-mh12_10.indd 5

inzerce

5

9/20/2012 2:14:04 PM

4.10.12 16:48

6

bezpečnost

„ aktuálně Přísnější„kritéria„ pro„billboardy Novela zákona o pozemních komunikacích, která vstoupila v platnost 1. září, výrazně zpřísňuje podmínky pro umisťování billboardů a reklamních zařízení na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích I. třídy. Povolit je lze pouze tehdy, slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení. „Většinu reklamních zařízení u silnic vyšších tříd novela zákona zakazuje a do pěti let musí být odstraněna i všechna dříve povolená reklamní zařízení, která nevyhovují novému požadavku,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš.

Mladí„v„(ne)bezpečí Zhruba 20 % všech nehod a 30 % obětí, takový je podle BESIPu podíl mladých lidí ve věkové kategorii od 15 do 30 let na nehodách v EU. Přestože čísla oproti předchozím rokům vypadají povzbudivěji, jsou stále alarmující. Také z toho důvodu, že k velkému množství nehod dochází důsledkem neznalosti nebo vědomého hazardu. Zejména u mladých mužů, kteří v 81 % případů patří mezi jejich oběti. Příčinami vysokého podílu mladých lidí na počtu usmrcených při dopravních nehodách je především nezkušenost, nezralost a životní styl.

říjen 2012

Na Moravě je šest nebezpečných silnic

silnic a  dálnic Nina Ledvinová. Dodala, že existují ještě ostatní řešení. „Mezi ty patří přestavba a úprava křižovatek, stavba připojovacího a  odbočovacího pruhu, rozšíření vozovky a přeložka silnice,“ vypočítala Ledvinová.

jak zvolit ideální cestu autem? někdo hledá tu nejkratší, jiný nejrychlejší. v dnešní době si však řidiči mohou vybrat i tu nejbezpečnější.

„„ Nejhorší„mezi„ městy:„Břeclav

michal Kárný Existuje totiž mnoho statistik, které hodnotí, na jakých silnicích v  České republice hrozí největší nebezpeční nehody. Analýzy organizace EuroRAP například ukazují, že k většině úmrtí na evropských silnicích dochází jen na  přibližně deseti procentech silniční sítě. A  jaké jsou nejnebezpečnější silnice na  Moravě? Třeba silnice I/50 přibližně v úseku od Brankovic po Uherské Hradiště. Podobně vysoké riziko nehody hrozí i na silnicích v  Moravskoslezském kraji. Jedná se  o  úseky silnic I/11, I/67 a  I/56. Mezi další nebezpečné silnice na Moravě patří i I/47 a I/48. „Obecně se ale dá říct, že se situace na silnicích zlepšuje. Ať už díky nějakým technickým posunům nebo častějším hlídkám policie v nebezpečných úsecích,“ podotkl mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota. Tato organizace mapu rizikovosti silnic v Česku připravuje.

Podobné statistiky sleduje i Ředitelství silnic a  dálnic, které se snaží nebezpečné úseky opravovat. „Řešíme to třemi způsoby. První je

nízkonákladový, kdy upravujeme dopravní značení. Středněnákladové řešení představuje vybudování ochranného ostrůvku, instalaci

tlumičů nárazu, osazení nových svodidel kolem překážek, protismykovou úpravou silnic a  podobně,“ uvedla mluvčí Ředitelství

zklidnění dopravy? Pomáhají kruhové křižovatky Vjíždíte do obce rychlostí přes povolených padesát kilometrů za  hodinu. Před vámi je přechod se semaforem. Najednou ze zelené přeskočí na červenou, i když široko daleko nikdo není. Chyba? Ne, jen jedno z  opatření, které obce zavádějí, aby ukáznily řidiče a zajistily větší bezpečnost na silnicích. „Obecným trendem zvyšování bezpečnosti je takzvané zklidňování dopravy. Jde hlavně o regulaci

rychlosti. Může se jednat o zklidňování průtahů obcemi, přestavbu křižovatek na  okružní nebo zřizování takzvaných zón Tempo 30 v  obytných oblastech,“ popsal hlavní opatření, která používají obce, Jiří Ambros  z  Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu. Jeho slova potvrzuje například starosta Šumperku Zdeněk Brož. „Ve  městě  jsme udělali pro bez-

pečnost provozu hodně. Nedávno jsme otevírali asi pátý kruhový objezd a pravidelně se zabýváme otázkou přechodů, které například nasvětlujeme. Spolupracujeme s dopravní policií. Navíc umísťujeme ukazatele rychlosti na nebezpečná místa nebo v nájezdech do obcí,“ uvedl starosta Brož. Dodal ale, že technická opatření nepomohou vždy. „Hlavní je zklidnit řidiče a  usměrnit jejich

chování. Působit na  ně v  autoškolách a vychovávat slušné lidi,“ myslí si Brož.

„„ Zklidnit„řidiče Častým problémem měst bývá nevyřešený obchvat. Ten chybí například Havlíčkovu Brodu.

„Nejzatíženější páteřní komunikace města ulice Masarykova musí kvůli tomu denně pojmout asi dvacet tisíc vozidel.  Právě na  tomto průtahu jsme udělali hodně opatření ke  zvýšení bezpečnosti provozu. Vystavěli jsme podchody, upravili a  zabezpečili přechody a  vylepšili koordinaci křižovatek řízených semafory. Nechybí tam ani zpomalovací semafor,“ popsala situaci ve  městě

Uvedla také několik příkladů, kde Ředitelství silnic a dálnic nedávno silnice kvůli bezpečnosti upravilo. „Například na  silnici I/43 v  oblasti obce Závist jsme upravili dopravní značení a  použili betonová svodidla v  prostoru autobusových zastávek. Na silnici 1/55 v  Hodoníně jsme zase postavili připojovací pruh,“ popsala některé úpravy Ledvinová. Kromě nebezpečnosti silnic první třídy lze ze statistik vyčíst také to, která města mají nejnebezpečnější komunikace. Každoročně například zveřejňuje žebříček měst podle počtu nehod Česká pojišťovna. Z čísel za minulý rok vyplývá, že nejhůř z okresních měst je na tom Břeclav. Na konci žebříčku přitom město bylo i rok předtím. „Určitě nejsme město, kde jsou dnes a  denně smrtelné nehody. Ale dopravní situace je tu skutečně špatná. Břeclaví totiž vede silnice I/55. Městu chybí obchvat. Jsme tedy významný dopravní uzel. Vede sem doprava z  dálnice, kamiony, které jedou do  Rakouska, tudy jezdí přes centrum a  napojí se potom na silnici do Mikulova,“ vysvětlil špatné umístění v žebříčku starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý. Podle něj však vše směřuje k tomu, aby obchvat vznikl. Záleží však na penězích od státu.

mluvčí Havlíčkova Brodu Alena Doležalová. Dodala, že trochu paradoxem je, že v  uplynulých letech město pětadvacet přechodů pro chodce zrušilo a  nahradilo místy pro přecházení, čímž se výrazně snížil počet dopravních nehod chodců a vozidel obecně. „V současné době pokračujeme hlavně na rekonstrukcích přechodů a  vybudování světelné signalizace na  dalších křižovatkách,“ vysvětlila Doležalová. MICHAL KáRNý

inzerce

telematika v dopravě dopravní stavby www.veselyds.cz 06-mh12_10.indd 6

4.10.12 16:48

ŘÍJEN 2012

7

rozhovor měsíce

Řidiči stále chybují, silnice by ale měla odpouštět VÍCE NEŽ 450 LIDÍ SE LETOS NEVRÁTILO Z ČESKÝCH SILNIC DOMŮ. ZA POSLEDNÍCH 43 LET JDE PŘITOM O NEJNIŽŠÍ POČET OSOB USMRCENÝCH PŘI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH. PŘESTO JE ČESKÁ ÚMRTNOST NAD EVROPSKÝM PRŮMĚREM. „MÁME CO DOHÁNĚT,“ ŘÍKÁ ŠÉF DOPRAVNÍ POLICIE LEOŠ TRŽIL. Hana Nečasová Hustota silničního provozu, kvalita silniční sítě a  vzdělávání řidičů či vymahatelnost práva. To jsou podle Leoše Tržila nejdůležitější aspekty, které ovlivňují úmrtnost na  českých silnicích. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu pro roky 2011 – 2020 si klade za cíl snížit úmrtnost na  českých silnicích alespoň na  průměr Evropské unie. Věříte tomu, že se to podaří? Ta strategie má spoustu dalších cílů, které se podle mě podaří naplnit. Týká se to hlavně oblasti ovlivňování chování účastníka – vzdělávání, autoškolství – tam bych problém neviděl, na  autoškolství se už pracuje. Co se ale týče snížení úmrtnosti, jsem trochu pesimista. Na  požadovanou polovinu, nebo alespoň na evropskou úroveň, která ale také neustále klesá, se podle mého názoru bohužel nedostaneme. Problém vidím hlavně v  dopravní infrastruktuře.

Co se týče snížení úmrtnosti, jsem trochu pesimista. Na požadovanou polovinu, nebo alespoň na evropskou úroveň se podle mého názoru bohužel nedostaneme.

Nehody ve statistikách

Počet usmrcených vztažený na miliardu ujetých vozokilometrů (průměr pro poslední 3 roky dostupných dat)

případů schopnější posoudit danou situaci a oprávněnost.

Jak vypadá ta česká ve  srovnání s evropskou? Srovnáváme nesrovnatelné. Česko je tranzitní zemí, v současné době máme jednu z  nejzatíženějších dopravních sítí a rizika jsou tu úplně jiná, než v cílových státech. Na rozdíl od přímořských států navíc nemůžeme využívat vodní cesty pro nákladní dopravu a  ani železniční síť bohužel není schopná konkurovat silnicím. Nic to ale nemění na tom, že je naše stávající silniční síť v  žalostném stavu a  že potřebujeme dokončit dálniční síť. Za  loňský rok jsme u  52 procent zkoumaných smrtelných nehod zjistily dopravněinženýrské závady, které mohly mít vliv buď na vznik nehody, její průběh nebo následek.

patřit i  další vzdělávání řidičů i těch, kteří už mají něco odjeto. Povědomost zákona o  silničním provozu je velmi nízká, druhá věc je otázka výkladu zákona. Když se zeptáte řidiče, proč by měl v zimě používat zimní pneumatiky, často slyšíte – abych nedostal pokutu. Je potřeba to obrátit a  začít vysvětlovat „proč“ – proč jsou některé věci v  zákoně a  proč by je lidé měli dělat. Druhá otázka je vymahatelnost práva. Policie může v  blokovém řízení řešit opravdu banální dopravní přestupky, zbytek je na správních orgánech, kde ať už z důvodu výrazného zatížení nebo kvůli tomu, že se přestupci nedostavují k  pojednání, řada závažných přestupků není ani projednána.

Znamená to, že za  více než polovinu nehod může stav vozovky? To rozhodně ne. Dopravní nehodu z 90 procent zaviní chování účastníka silničního provozu. A je nutné podotknout, že v  dnešní uspěchané době řidiči nad vlastní bezpečností často vůbec nepřemýšlí, povědomí o bezpečné jízdě je velmi nízké. Nicméně silnice má být odpouštějící. Člověk je tvor chybující, takže když řidič udělá chybu, neměl by zaplatit tím nejdražším. Loňská nejtragičtější nehoda, která si na  Prostějovsku vyžádala šest obětí, by mohla dopadnout jinak, kdyby tam svodidla byla o 40 centimetrů výš, tak jak podle norem mají být. Ať už se podíváme na kvalitu dopravního značení či používání různých prvků pro zklidňování dopravy, máme co dohánět. Velkým problémem je také špatná drsnost povrchu, která je na  polovině silnic. Proto považuji vzdělávání řidičů za velmi důležité – měli by o těchto problémech vědět a počítat s nimi.

Nedávno skončila policejní kontrola dopravního značení v  jednotlivých krajích. Jak dopadla? Zjistili jsme přes 10 tisíc závad. Týkaly se správnosti, kvality značení či opodstatněnosti dopravního značení. Příslušným správním úřadům jsme předali téměř 2 400 podnětů k  úplnému odstranění značek. Těch je na  řadě míst v  Česku opravdu hodně, přitom by se spousta situací dala vyřešit dopravním inženýrským uspořádáním. Přece jen usměrnění řidiče ostrůvkem nebo zpomalovacím prvkem je přirozenější a účinnější než plechová cedule postavená vedle silnice.

Jaký posun by měl tedy přijít ve vzdělávání? To se teď řeší na ministerstvu dopravy. Mělo by jít o  výrazné zpřísnění závěrečných zkoušek, řidičák na zkoušku a mělo by sem

Řada značek se přitom vedle silnic objevila bez souhlasu policie. Nakolik jsou úřady ochotné přijímat vaše stanoviska? Nemůžu říct, že by plošně naše stanoviska či názory neakceptovaly, nicméně se to občas stává. Před dvanácti lety přešlo stanovení dopravního značení od  policie k  příslušnému silničnímu správnímu orgánu, který může rozhodovat bez našeho souhlasu. To by se mělo podle mého názoru do  budoucna upravit. Přece jen na  úřadech nemají ten policejní vhled a myslím si, že naše dopravně-inženýrské úseky jsou v  řadě

Dělají podle vás obce a města pro dopravní bezpečnost ve vlastních ulicích dost? Vím, že nedostatek peněz je velký problém. Alespoň část financí je ale vždy zapotřebí vyčlenit. Údržba komunikací či dopravního značení je dlouhodobě finančně podhodnocovaná. Ano, je zapotřebí vybudovat dálniční síť, ale pokud nebudeme udržovat starou, k té nové se nedostaneme. Kromě toho, že šéfujete dopravní policii, jste zároveň i  místostarostou jihomoravské Lednice. Znamená to, že je Lednice dopravně nejbezpečnějším městem v Česku? (Smích). To bych si přál. Samozřejmě se tomuto tématu v  Lednici věnujeme a máme tam různá zařízení, která zkoušíme a testujeme. Být ředitelem dopravní policie a zároveň místostarostou pro mě znamená dobrou zpětnou vazbu pro obě funkce. Chápu postavení správců komunikací, kteří si častou stěžují na  nedostatek peněz, na druhou stranu mám zkušenosti z policejní práce a často vidím, že je to jen otázkou vůle a vzájemné komunikace.

 kdo je plk. Leoš Tržil ředitel služby dopravní policie

Pochází z Lednice, kde dnes působí také jako místostarosta. Je absolventem Střední průmyslové školy dopravní v Břeclavi a stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. U Policie ČR je od roku 1992 – nejprve působil na obvodním oddělení v Lednici, poté na dopravním inspektorátu v Břeclavi, vedl Dálniční oddělení v Podivíně, v letech 2005–2008 byl vedoucím odboru dopravní policie na krajském ředitelství Jihomoravského kraje. Ředitelem služby dopravní policie je devětatřicetiletý Leoš Tržil od roku 2008.

INZERCE

www.ndbrno.cz

česká premiéra 19. října v Janáčkově divadle

lucidor a arabella alexander Glazunov / Youri Vàmos

baletní drama o nenaplněné lásce světově uznávaného choreografa Youriho Vàmose V hlavních rolích se představí hvězdy brněnského baletu iVona JeličoVá, Jan Fousek, Filip VeVerka (všichni tři držitelé ceny thálie), nově příchozí sólista Ivan PoPov a další... kvůli podivně nabytému dědictví je mladší ze dvou sester, lucile, nucena již od svého dětství oblékat se a chovat jako chlapec – lucidor. situace se však časem značně komplikuje, když obě sestry dospějí a začnou navazovat přátelství a zažívat milostná vzplanutí... Ivona Jeličová a Filip Veverka, foto Pavel Hejný

07-mh12_10.indd 7

4.10.12 16:48

8

vzdělávání

říjen 2012

Od konce roku je  Maturitním vysvědčením nic nekončí. možné žádat o zřízení  Právě naopak dětských skupin

Tragický nedostatek míst v maTeřských školách vyřeší minisTersTvo práce a sociálních věcí možnosTí vzniku jednoduchých „hlídacích“ skupin. klára kubíčková Školní rok začal a  rodičům, kteří chtěli od září začít po rodičovské dovolené pracovat, zůstalo doma celkem čtyřicet tisíc dětí. Nejsou místa ve  školkách, která byla před lety hromadně rušena, protože dorůstaly slabší ročníky. Teď chybí, přestože k  plánování jejich zavedení stačí jednoduchá matematika. Ministerstvo práce a  sociálních věcí chce situaci řešit mimo jiné i zavedením takzvaných dětských skupin. Tedy oficiálním posvěcením něčeho, co do jisté míry funguje svépomocí: nezisková služba založená na hlídání minimálně šesti dětí včetně těch vlastních, v nichž jako „učitel“ pracuje některý z rodičů, který má pečovatelský kurz. Ostatní rodiče hradí

jen přímé náklady a do budoucna by si mohli odepsat z  daní každý rok pětadevadesát tisíc. Stejně tak zaměstnavatelé, od  nichž se zřizování dětských skupin čeká především. Vláda už věcný návrh zákona z dílny dnes už exministra Drábka přijala. „Návrh upravuje všechno včetně třeba hygienických standar-

„ o skupinách „ o nejvíce 6 dětí v dětské skupině pečuje nejméně 1 pečující osoba, o 7 až 24 dětí v dětské skupině pečují nejméně 2 pečující osoby. V jedné dětské skupině může být nejvíce 24 dětí „ služba nezajišťuje vzdělávání dítěte, ale výchovnou péči zaměřenou na rozvoj schopností dítěte od šesti měsíců do zahájení školní docházky „ poskytovatelem služby budou moci být fyzické či právnické osoby, také organizační složky státu, ale i obce, kraje a nestátní neziskové organizace „ na vybudování a provoz bude možné získat prostředky z Evropského sociálního fondu – www.esfcr.cz

dů, vyčíslili jsme i velikost plochy, která musí minimálně připadat na jedno dítě v herně a podobně,“ vysvětluje Jaromír Drábek, který projekt vymyšlený po  vzoru evropských států považuje za naději pro zaměstnance, zaměstnavatele i poměrně zkostnatělý systém klasických mateřských škol. „Uvědomuji si, že řada rodičů prostě nemá finanční prostředky na  zaplacení soukromých mateřských škol,“ dodává a shrnuje tak důvody, proč strategie ministerstva zvyšovat zaměstnanost rodičů malých dětí příliš nevychází – za  soukromou školku, v  nichž je na rozdíl od těch státních stále míst dost, by mnohdy zaplatili více, než kolik by dosud pečující rodič vydělal. „Manželka brala třináct tisíc korun čistého, školka by stála osm tisíc měsíčně, to se nám moc nevyplatí,“ vysvětluje Roman z Brna, jehož žena Lucie se po třech letech na mateřské chtěla vrátit do práce. O  dětských skupinách slyší pár poprvé. „Umím si představit, že by je zřídil zaměstnavatel, tím je ale v  našem případě základní škola, kde jsem učila. Je nás teď několik učitelek těhotných nebo máme čerstvě děti, asi bychom i naplnily jednu malou třídu, ale je otázka, jestli na  její vytvoření bude mít škola místo nebo jestli malým dětem nebude třeba vadit pravidelné zvonění,“ vysvětluje Lucie. O  založení dětských skupin je možné začít žádat už na konci roku, ministerstvo má v plánu jejich zřízení zaplatit z Evropského sociálního fondu a vyhlásí výzvu k podávání projektů. Očekává, že ji využijí zejména zaměstnavatelé a zájmové skupiny rodičů, kterým letos zůstaly doma tříleté či čtyřleté děti, včetně třeba těch z jihu Moravy. Tady rodiče dokonce přiznávají, že zvolili novou strategii – vozí děti do školek v Rakousku. Nejsou o moc dražší a některé nabízí už druhý rok svá místa českým rodičům pár kilometrů přes hranice cíleně.

Jít s dobou a hlavně ustát konkurenci na trhu práce dnes znamená neustále se vzdělávat. Září navíc není jen měsícem, kdy začíná školní rok dětem a studentům. Je spjato také se startem Týdnů vzdělávání dospělých (TVD). Více než dvouměsíční „festival“ vzdělávání není žádnou novinkou. Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR „týdny vzdělávání“ organizuje systematicky již od roku 1995. Od poloviny září až do konce listopadu tak budou v jednotlivých krajích probíhat akce v rámci TVD. Celá akce, tento rok s mottem „Vzděláváním k pestřejšímu životu“, zahrnuje aktivity, jejichž úkolem je motivovat jak potenciální účastníky dalšího vzdělávání, tak vzdělavatele a samozřejmě i zaměstnavatele k systematickému vzdělávání zaměstnanců.

„„ Motivace„je„klíčová Právě motivace je do budoucna jedním z klíčových prvků celého systému vzdělávání dospělých. „Často se na hodinách setkávám s lidmi, kteří jsou na kurzu z donucení nadřízeného. Pokud to člověk vnímá takto, kurz se zcela míjí účinkem. Nadřízeným mohu doporučit zaměřit se na práci s motivací zaměstnance, proces vzdělávání bude poté efektivnější pro všechny zúčastněné,“ říká lektorka Karolina Černá. V posledních letech oblast vzdělávání dospělých zásadním způsobem ovlivnila ekonomická recese. Odborníci se shodují na tom, že měla dva hlavní efekty – příjmový a právě motivační. Na jedné straně došlo u firem k seškrtání výdajů a snížení

poptávky po vzdělávání. Na druhé straně panuje na pracovním trhu větší konkurence a roste snaha udržet si pracovní místo. Krize tedy posiluje zájem veřejnosti o vzdělávání. Lidé jsou totiž „nuceni“ přehodnotit svou pozici na trhu práce. Svůj význam má vzdělávání jak v soukromém tak státním sektoru, kde je navíc poskytování služeb občanům ze strany veřejnosti hodnoceno především na základě znalostí, přístupu a vstřícnosti úředníků. Stále se však u nás této problematice věnuje mnohem méně pozornosti než v zahraničí. Tam se totiž vzdělávání dospělých stalo nedílnou součástí aktivního života.

Podle zkušeností lektorky Karoliny Černé mají nejsilnější vnitřní motivaci ke vzdělávání v dospělosti ambiciózní, často mladší lidé, kteří chtějí uspět ve svém profesním životě, a lidé s přirozeným zájmem o okolí a společnost. Vnější motivací k dalšímu vzdělávání je bezesporu ztráta zaměstnání, případně nejistota ohledně zaměstnání. Na samotný zájem ze strany Čechů mají vliv i takové aspekty, jako je například velikost města. Podle průzkumu Vzdělávání dospělých z roku 2009 lidé ve větších městech a lidé, kteří jsou více orientováni na práci, přikládají vzdělání větší význam než lidé v menších městech a ti, kteří jsou více orientováni na tradiční rodinné hodnoty. Co se věku týká, tak například zejména starší generace vidí potřebu vzdělání v informačních technologiích a jazycích, kterého se jim nedostalo ve škole. KAMiLA FuChSOVá

inzerce

inzerce

ALO_inzerce_2132x122+5mm_26.9.indd 2

08-mh12_10.indd 8

9/26/12 3:14 PM

4.10.12 16:49

říjen 2012

9

firmy v pohybu

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně přilákal 70 tisíc návštěvníků centrem Evropy,“ uvedl prezident České republiky Václav Klaus, který se veletrhu také zúčastnil.

negativní zprávy o vývoji ekonomiky zůstaly za branami brněnského výstaviště. počet vystavujících firem meziročně vzrostl o 17 procent na 1873, což je nejlepší výsledek od roku 2008. firmy přijely z 32 zemí a podíl zahraničních účastníků poprvé v historii překročil 50 procent.

 Tisíc jednání

hana nečasová o osm procent zvýšila obsazená Během prvních čtyř dnů si veletrh prohlédlo 70 tisíc návštěvníků z  50 zemí, celková návštěvnost podle odhadů dosáhne úrovně loňského ročníku. Ve  srovnání s  loňskem se také

výstavní plocha a přibližně každá druhá expozice prezentovala technické inovace, často špičkové světové úrovně. „Brněnský veletrh je jednou z  nejvýznamnějších akcí, které se u  nás každoročně konají,

 msv Další, v pořadí 55. mezinárodní strojírenský veletrh proběhne 7.–11. října 2013.

a  nás všechny jistě těší, že se mu stále daří držet se na  pozici předního evropského průmyslového veletrhu. Dokládá to jak skladba vystavovatelů, tak tradičně velký zájem veřejnosti. Díky tomuto veletrhu se Brno stalo důležitým veletržním

Partnerskou zemí MSV 2012 byla vyhlášena Indie, kterou na veletrhu zastupovalo 135 firem z  různých strojírenských a  průmyslových oborů. Čestným hostem bylo Rusko s účastí 90 firem. Veletrh navštívila řada VIP hostů v čele s českým prezidentem i premiérem, ministrem indické vlády, náměstky ministra obchodu a průmyslu USA, Ruska a Běloruska a dalšími. Na své si přišly ale také malé a střední firmy, které se zúčastnily akce Kontakt-Kontrakt, která má upevnit vzájemné obchodní vazby. Zapojilo se do ní 145 firem z  desíti zemí, celkem proběhlo asi tisíc jednání. „Další spolupráci odhadujeme s jednou třetinou firem,“ uvedl například Libor Zajíček ze společnosti LTU Servis.

 aktuálně Skupina RWE otevřela v Brně nové zákaznické centrum Skupina RWE otevřela nově zrekonstruované zákaznické centrum v prostorách areálu Jihomoravské plynárenské na ulici Plynárenská v Brně. Rekonstrukce probíhala v letních měsících a nyní je zákazníkům k dispozici větší a komfortnější zákaznické centrum, jež stále nabízí prodlouženou otevírací dobu, v pondělí až pátek od osmi do osmnácti hodin.

SAPCON změnil jméno na itelligence Společnost SAPCON bude nově působit pod brandem společnosti itelligence. Ta získala 51 procent akcií české konzultační společnosti pro produkty SAP SAPCON v říjnu 2008. itelligence AG je nadnárodní konzultační společnost, která se zabývá především nasazováním systému SAP pro střední a menší podniky a korporace.

inzerce

Moravske_hospodarstvi_RFB_Corporate_268x122_Mapa.indd 1

AKČNÍ NABÍDKA FREELANDER 2 od 490 000 Kč bez DPH

24.9.12 17:23

EVER RY JAGUAR CAN DO O THINGS MACHIN NES CAN’T.

www.cartec.cz

Jaguar. Nebyl vyroben, ale stvořen. Silný, mrštný a instiktivní ve všem, co dělá. Budete se cítit jinak. Osmirychlostní elektronická automatická převodovka s Jaguar Sequential Shift nabízí sametově hladké řazení: změna rychlosti je otázkou pouhých 200 milisekund! Krásná dvojfunkční přední světla HID Xenon osvětlují silnici rovnoměrně a daleko před vámi. Kůží obložený interiér vždy překvapí a potěší. Budete se cítit jinak. Budete se cítit opravdu jako živý. Prociťte to a nechte se unést. Zeptejte se sami sebe: „How alive are you?“

JAGUAR XF 2.2 LIMITED EDITION od

899 000 Kč* bez DPH

HOW ALIV VE ARE YOU?

ATRAKTIVNÍ SKLADOVÉ A PŘEDVÁDĚCÍ VOZY SE SLEVOU AŽ 250 000 KČ

Emise CO2 135 g/km, spotřeba paliva 5,1 l/km, výkon 200 k.

*nezávazná doporučená cena, cena s DPH od 1 078 800 Kč. Pro aktuální nabídku kontaktujte autorizovaného Jaguar prodejce.

CARTec motor, s.r.o., Mariánské nám. 5, 617 00 Brno, tel.: 545 233 556, www.cartec.cz, e-mail: [email protected]

Informace o vlivu na životní prostředí: FREELANDER 2 spotřeba pohonných hmot 6,0–10,7 l/100 km, emise CO2 158–255 g/km.

CARTEC MOTOR Mariánské nám. 5, 617 00 Brno Tel.: 545 233 556, www.cartec.cz

jaguar_132x90_9_2012.indd 1

09-mh12_10.indd 9

3.10.2012 11:09:14

4.10.12 16:49

10

doprava ve městě

říjen 2012

Drahá nafta stojí dopravní podniky desítky milionů, uvažují o alternativě sokém učení technickém v  Brně Pavel Novotný. Dalším možným řešením jsou podle Novotného hybridní autobusy se spalovacím motorem a elektropohonem. „Tady se však naskýtá otázka účinnosti. Klasické diesly jsou prostě účinnější než tohle řešení,“ dodal Novotný.

Náklady na městskou hromadnou dopravu rostou. můžou za to zejména vysoké ceNy Nafty.

„„ Na„plyn„ a„elektřinu

Jan Pacas I  přesto, že podle průzkumů nafta v  posledních dnech mírně zlevnila, musí sáhnout dopravní podniky za  provoz autobusové dopravy hluboko do  kapes. Při ceně přesahující sedmatřicet korun za litr nafty stojí totiž obsluha autobusových linek o desítky milionů korun více než loni. „Dopad vysokých cen nafty náš podnik velmi pociťuje. Meziročně jde o  nárůst v  řádu desítek milionů korun. Je to velký problém,“ říká generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. S  podobnými problémy se potýkají i v Olomouci. Za  každý kilometr, který olo-

Na testování si vypůjčil hybridní autobus i brněnský dopravní podnik. Nakolik by se vyplatil, teď dopravní podnik teprve analyzuje. FOTO: DPMB moucké autobusy ujedou, zaplatí tamní dopravní podnik bezmála o dvě koruny více než před rokem. „Většinu z těchto dvou korun činí právě náklady za  naftu,“ vysvětlila mluvčí Dopravního podniku města Olomouc Magdaléna Kopřivová.

Pro některé dopravní podniky se tak dieslové autobusy stávají drahým luxusem. Cestou ke snížení nákladů na městskou hromadnou dopravu může být přechod k  alternativním pohonům. „Nejjednodušší variantou je přechod na CNG nebo-li stlačený plyn. To

Budoucnost?„Auto„zaparkuje„bez„řidiče Nedostatek parkovacích míst trápí snad všechna větší města. Aut přibývá, ale není je kam dát. Řešením mohou být parkovací domy či záchytná parkoviště. Jedním ze zatím v České republice netradičních řešení jsou automatické parkovací systémy. U nich stačí, když řidič dojede na místo, kde nechá auto a systém už ho sám umístí do parkovacího boxu. „Výhodou je úspora místa ve srovnání s klasickým řešením, dále bezpečnost zaparkovaných aut a ochrana před povětrnostními vlivy. Tento systém je také ekologičtější, protože zaparkuje auto bez zapnutého motoru,“ říká David Kotajný z ostravské společnosti KOMA - Industry, která se právě automatickými parkovacími systémy zabývá. Podle něj jsou další výhodou i nižší provozní náklady, protože v těchto parkovacích domech není potřeba svítit ani odsávat vzduch. Hlavním nákladem je elektřina. „Nevýhodou je cena investice, která je zhruba o deset až třicet procent vyšší než u běžných parkovacích domů,“ přiznává Kotajný. Právě kvůli vyšší ceně nejsou tyto systémy v České republice příliš rozšířené. „Dalším problémem je jistá míra nezkušenosti s tímto systémem. Je to jako se vším novým, dokud se neprolomí tato bariéra dostatečným množstvím veřejných parkovacích domů, tak ani běžní řidiči nebudou stále vědět o této možnosti,“ tvrdí Kotajný. I přesto některá města na Moravě už automatické parkovací systémy využívají. „Od roku 2006 provozujeme vlastní parkovací dům v Ostravě Svinově

inzerce

10-mh12_10.indd 10

u vlakového nádraží. Jeho naplněnost bývá v sezoně až sedmdesát procent. Dalším projektem je letos v květnu dokončený parkovací dům na sedmatřicet míst v areálu VŠB-TU Ostrava. Příští měsíc začne výstavba parkovacího domu s devadesáti místy v Brně,“ dodává Kotajný.

by si nemělo vyžádat výraznější úpravy autobusů. Problémy by ale do  budoucna mohly způsobovat země, ze kterých Česká republika zemní plyn dováží. Většinou jde o nepříliš spolehlivé státy,“ vysvětlil docent Ústavu automobilního a dopravního inženýrství při Vy-

Některé dopravní podniky už ale začaly alternativní pohony využívat. Například v  Jihlavě vozí autobusy na  plyn více než polovinu všech cestujících. „Dá se říci, že nás vysoké ceny nafty příliš nezasáhly, koupili jsme totiž jedenáct nových autobusů na  plyn,“ komentoval situaci v  Jihlavě dopravně-technický náměstek tamního dopravního podniku Jaroslav Šetek. Podle Šetka přišly nové autobusy na pět milionů za kus, což není výrazně více než v případě autobusů, které tankují naftu.

nejlepší integrovaný dopravní systém má jihomoravský kraj

A jak takový parkovací systém vypadá? „Může být jak nadzemní tak i podzemní či v kombinaci. Záleží jen na přístupnosti místa a rozhodnutí investora. Podzemní řešení je vždy dražší, ale na druhou stranu pokud se na něm může postavit ještě několikapatrové business centrum, má to jistě výhodu,“ popisuje Kotajný. Na povrchu tedy nemusí být podzemní parkovací dům vůbec viditelný. „Zůstane jen prostor tři krát šest metrů, kam řidič najede a vystoupí. Auto se mu pak ztratí do země,“ vysvětluje Kotajný. Na sídlištích mohou zase vzniknout parkovací boxy přistavěné u fasády panelových domů. „Člověk pak při odchodu z bytu může zmáčknout tlačítko a než dojde k parkovacímu domu, bude mít automobil připravený k vyjetí,“ upozorňuje Kotajný. Podle něj mají i díky těmto výhodám automatické parkovací systémy dobrý výhled do budoucna. „Města, obce a ani silnice v nich nejsou nafukovací a donekonečna ubírat zelenou plochu nelze. Situace v západní Evropě je navíc zcela rozdílná. Tam se již statická doprava řeší koncepčně, a to vymístěním parkování aut z cest,“ uzavírá Kotajný. MIcHAl KárNý

Podobně i  v  Brně spoléhají čím dál tím více na  alternativní pohony a  zejména na  elektřinu. „O  využití náhradních zdrojů pohonů, jako je elektřina, plyn nebo hybridní pohony intenzivně uvažujeme. Elektromobilita, tedy tramvaje a trolejbusy, navíc tvoří dvě třetiny vozového parku brněnského dopravního podniku. Vozidla na  ostatní alternativní pohony provozujeme krátkodobě ve zkušebních provozech. V létě jsme například zkoušeli hybridní a plynový autobus,“ řekl Havránek z  brněnského dopravního podniku. Konkrétní zakázky však podle něj v Brně zatím neplánují. Místo toho se soustředí na  analýzu efektivity náhradních zdrojů. Nové autobusy nehodlají nakupovat ani v Olomouci. „alternativní pohony v městské hromadné dopravě zatím nevyužíváme a  konkrétní zakázky neplánujeme,“ řekla Kopřivová. alternativní pohony jsou však spojeny nejen s  výhodami, ale i  s  riziky. Podle Novotného z  Ústavu automobilního a  dopravního inženýrství je jejich provoz zatím levnější, ale to se může změnit. „Všechno záleží na  spotřební dani. Ta je zatím u  nafty podstatně vyšší než u  elektřiny. Pokud ale někoho napadne zvýšit tuto daň i v případě elektřiny, různé formy elektromobilů a hybridů se výrazně prodraží,“ upozornil Novotný.

FOTO: Tomáš Škoda Jihomoravský kraj má nejlépe organizovaný systém dopravy v Česku, zato na Olomoucku musí řešit dopravní dostupnost jak centra kraje, tak i periferního Jeseníku. Takové jsou jedny z mnoha výstupů pátého ročníku studie MasterCard česká centra rozvoje, kterou zpracoval tým odborníků z  Vysoké školy ekonomické v  Praze. V  první části této studie se ekonomové zaměřili na  hodnocení systémů dopravy ve všech čtrnácti českých krajích. Jedno z  ocenění získal i Jihomoravský kraj. „Jihomoravský kraj má velmi propracovaný dopravní systém se skvělou návazností spojů. Tato důkladná návaznost je nezbytná, neboť cestující z  obcí vzdálených krajskému městu jsou často odkázáni na  přestupy,“ okomentoval stav integrovaného dopravního systému v  kraji vedoucí zpracovatelského týmu studie MasterCard a  zástupce ředitele Střediska regionálních a  správních věd Vysoké školy ekonomické v  Praze Milan Damborský. S Damborským souhlasí i Jakub Karásek, který často dojíždí za  prací do  Brna a  Olomouce. „Zkušenosti s  dopravním systémem v  Jihomoravském kraji

mám veskrze dobré. Pokud nedojde k  výraznému zpoždění, tak všechny spoje dobře navazují,“ řekl Karásek. Udělené pochvaly si na kraji váží. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška je totiž dobrý integrovaný systém jedním z  nástrojů snižování socio-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi kraje a pomáhá zlepšovat dostupnost pracovních míst. „Udělené ocenění je pro Jihomoravský kraj závazkem a výzvou do budoucna. Uvědomujeme si, že funkční veřejná doprava je základní podmínkou pro hospodářský rozvoj kraje,“ uvedl Hašek. Horšího hodnocení se ale dostalo jiným moravským krajům. Na  Vysočině chybí integrovaný systém veřejné dopravy a  ani

vlaková spojení nejsou ideální. „Výhodou kraje jsou nicméně strategicky rovnoměrně rozložená centra, která je možná do  budoucna využít jako dopravní uzly,“ vyjádřil se k situaci na Vysočině Damborský. Pochvalu si naopak vysloužil Olomoucký kraj za  vstřícnost k  turistům. Přesto však na  Olomoucku musí řešit dopravní dostupnost jak centrální části, tak i periferií. Kraj se potýká i s dalšími problémy. „Do  integrace na  Olomoucku nejsou zapojeny například vlaky, a  to cítím jako velikou chybu,“ vysvětlil Karásek. V  Moravskoslezském kraji se pracuje na  dokončení Integrovaného dopravního systému ODIS. Ten je pro kraj, který má po Praze největší hustotu zalidnění v Česku, zcela zásadní. „Vznik systému se datuje do  roku 1997 a  blíží se ke  svému dokončení z  hlediska území kraje. Pro občany našeho regionu znamená zejména tarifní integrace možnost cestování vlaky, příměstskými autobusy i  městskou hromadnou dopravou na  jeden jízdní doklad, popřípadě přestupovat za  zvýhodněných podmínek,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas s  tím, že ke  komfortu integrovaného dopravního systému přispěje i  zavedení jednotného karetního systému, který je znám jako Moravskoslezská karta. Ta bude platit u všech dopravců a cestující ji dobijí i přes internet. JaN PaCaS

Dopravní„systémy„krajů Kraj Jihomoravský

2011

2012

930 Kč

990 Kč

Moravskoslezský

1 070 Kč

1 130 Kč

Olomoucký

1 170 Kč

1 220 Kč

930 Kč

960 Kč

1 070 Kč

1 050 Kč

Zlínský Vysočina

= výdaje na veřejnou dopravu v krajích v letech 2011 a 2012 (dle rozpočtu) v Kč na obyvatele

4.10.12 16:50

ŘÍJEN 2012

11

doprava ve městě

Nejlepší dopravní projekty na Moravě mají v Krnově a Tovéři NEJLEPŠÍ DOPRAVNÍ PROJEKTY, KTERÉ VEDOU KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI, PLYNULOSTI PROVOZU A ZÁROVEŇ PŘISPÍVAJÍ KE ZKVALITNĚNÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU, OCENILA SOUTĚŽ CESTY MĚSTY NADACE PARTNERSTVÍ. Hana Nečasová „Oceněné projekty jsou příkladem odvahy, iniciativy a hlavně důslednosti měst a obcí. Jsou důkazem, že pro zvýšení bezpečnosti provozu není rozhodující velký objem finančních prostředků, ale správný strategický plán dopravy a  profesionální koordinace celého realizačního týmu,“ uvedl ředitel Nadace Partnerství a  člen odborné poroty Miroslav Kundrata. Ocenění doputovalo i na Moravu – do  Krnova za  podporu cyklistické dopravy na  území města a také do Tovéře na Olomoucku, kde porota ocenila řešení vedoucí k  mimořádnému zklidnění a zvýšení bezpečnosti frekventované komunikace.

munikacích v  celkové délce více než tři kilometry. Nechalo vyznačit cyklopruhy, vybudovat nové úseky cyklostezek, došlo k  úpravám komunikací, přesunům autobusových zastávek, přechody pro chodce a  přejezdy pro cyklisty se dočkaly nasvětlení a  vodících pásů. Nové jsou také ostrůvky a svislé i vodorovné značení. „Ocenění je určitou satisfakcí za  kritiku, kterou cyklostezky vyvolaly mezi některými občany po  svém zprovoznění. Víme, že mají své chyby, proto mě velmi potěšilo, že členům odborné komise a dopravním expertům se zvolené řešení líbí,“ uvedl místostarosta Michal Brunclík.

 přehled vítězů Okružní křižovatka v Tovéři zklidnila dopravu v obci. Od loňského roku se tu nestala žádná dopravní nehoda. Obec to navíc podle starosty Miroslava Majera zkrášlilo.

 TOVÉŘ: Okružní křižovatka a přechod pro chodce Rychle projíždějící kamiony, nevyhovující stav vozovky, chybějící přechod. Tak to dříve vypadalo v obci Tovéř na Olomoucku. Dnes tam stojí nový kruhový objezd i přechod pro chodce. Obec získala za vybudování okružní křižovatky s dělícími ostrůvky na větvích silnic III. třídy a za zřízení středního dělícího ostrůvku s osvětlením a  přechodem na  vjezdu do  obce zvláštní ocenění. „O  tomto řešení rozhodlo už minulé zastupitelstvo, ale pak se

dlouho šetřilo. Loni jsme se rozhodli, že veškeré investice přesuneme na  okružní křižovatku a vyřešíme tím zklidnění dopravy, která nás tu trápila,“ říká starosta obce Miroslav Majer. Velká část aut jedoucích ve  směru Ostrava, Přerov – Šternberk se totiž vyhýbá Olomouci a  využívá kratší cestu přes Tovéř. S  tím, jak celý projekt dopadl, je starosta spokojený. Od loňského roku se tu nestala žádná dopravní nehoda. „Zklidnila se doprava, zvýšila se bezpečnost chodců. Obec to navíc zkrášlilo, kolem máme nové chodníky, veřejné osvětlení, zeleň. Máme jednu z  nejhezčích křižovatek v  okolí,“ dodává Miroslav Majer.

V Krnově jezdí tisíce lidí na kole. Propojení cyklostezek a jejich úprava dnes cyklistům umožňuje bezpečné projetí města z jednoho konce města na druhý. Obec teď získala jako cenu nový radar. „Budeme jedna z mála obcí, která má všechny příjezdy do  obce monitorované radarem. Doufám, že i to zvýší bezpečnost dopravy v  obci,“ míní starosta. Do budoucna chtějí v Tovéři vybudovat na vjezdu do obce ostrůvek a přechod pro chodce.

 KRNOV: Cyklostezky městem Krnov Přestože je cyklistická doprava v  Krnově poměrně rozšířená, infrastruktura pro cyklisty nebyla dostatečná. „Jízdní kolo tady

denně k osobní dopravě využívají tisíce obyvatel. Úvahy o vytvoření městských cyklostezek tu byly už před desíti lety, kdy se prováděly první průzkumy, které zjišťovaly počty cyklistů a trasy, po nichž se nejčastěji pohybují. Ukázalo se, že ty vedou nejfrekventovanějšími komunikacemi zatíženými automobilovou dopravou a  zároveň navazují na  některé starší úseky vytvořené pro cyklisty v  centru města. Jejich současné propojení tak umožňuje bezpečně projet Krnovem z jednoho konce na druhý,“ popsala vedoucí odboru životního prostředí krnovského městského úřadu Rostislava Rollerová. Projekt město realizovalo v letech 2010 a 2011 na hlavních ko-

Cesty městy 2012:  kategorie bodová řešení: městský obvod Pardubice V za projekt „Zklidnění a oprava místní komunikace v Rokycanově ulici“  kategorie liniová řešení: městský obvod Pardubice VII za projekt „Modernizace silnice III/0362 Pardubice – Ohrazenice“  kategorie plošná řešení: město Dvůr Králové nad Labem za projekt „Rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka“ Zvláštní ceny:  město Dobřany za projekt „Rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka“  obec Tovéř u Olomouce za projekt „Okružní křižovatka a přechod pro chodce“  město Krnov za projekt „Cyklostezky městem Krnov“ Čestné uznání ministerstva dopravy:  město Most za projekt „Světelná signalizační zařízení s indikací odpočítávaného času“

INZERCE

Lék na nedostatek parkovacích míst ve městech PARKOVÁNÍ VOZIDEL SE STÁVÁ ČÍM DÁL VĚTŠÍM PROBLÉMEM MĚST A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ. TATO OTÁZKA V HUSTĚ ZASTAVĚNÝCH LOKALITÁCH, CENTRECH MĚST ČI PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍCH JE STÁLE PALČIVĚJŠÍM PROBLÉMEM, PRO NĚJŽ HLEDAJÍ EFEKTIVNÍ Parkovací dům v areálu VŠB – TU Ostrava ŘEŠENÍ MĚSTA STEJNĚ JAKO PRIVÁTNÍ INVESTOŘI. Přestože nedostatek prostor v exponovaných územích a napjatý rozpočet příliš šancí nedává, naše společnost KOMA - Industry s.r.o. přichází s  možnou odpovědí. Automatické parkovací systémy (APS) KOMA Parking vyřeší nejen úspory místa a  financí v  jednom, ale zároveň chrání i  naše životní prostředí. Systémy KOMA Parking představují integrované povrchové i  podzemní automatické „parkovací domy“ s  kapacitou od  dvou po  několik stovek parkovacích míst. Lze je implementovat do památkově chráněných objektů, v  rámci stávajících i  připravovaných komplexů, kancelářských budov, úřadů, hotelů, nemocnic, bytových, panelových a rodinných domů, ale i  veřejných prostor. Osvědčí se všude tam, kde jsou pozemky příliš nákladné nebo

11-mh12_10.indd 11

Stavba parkovacího domu ve Slaném není dostatek prostoru pro klasické řešení parkování nebo navýšení stávající parkovací kapacity. Progresivně řeší parkování v centrech měst, stejně jako na  nádražích či sídlištích.

 Parkovací automat – budoucnost v parkování.

Model RESIDENCE

Parkovací dům v Ostravě-Svinově Řešení financování výstavby APS je možné prostřednictvím PPP projektů (Public Private Partnership). Model PPP lze obecně definovat jako dlouhodobé partnerství veřejného a  soukromého

připravena také nést rizika vlastní výstavby a  jejího financování, rizika zajištění 100% dostupnosti veřejné služby po  celou dobu smluvního vztahu.

sektoru, jehož cílem je efektivně zabezpečit kvalitní veřejnou infrastrukturu či služby. Pro tyto projekty je typické, že veřejný sektor za projekt platí až v okamžiku, kdy soukromý sektor začne poskytovat

veřejné služby a dále i to, že platby za investici a provoz jsou efektivně rozloženy smluvně v  čase 15–20 let bez potřeby hledat zdroje v podobě investičního úvěru. V rámci PPP modelu je KOMA - Industry

V  Moravskoslezském kraji jsou nyní v  užívání dva objekty s  technologií APS, které KOMA - Industry nejen projektovala, ale i  zajišťovala kompletní dodávku. Dále je i  provozovatelem parkovacího domu v Ostravě – Svinově. Nachází se v  blízkosti vlakového nádraží a  má v  5 patrech kapacitu 105 parkovacích míst. Na  jaře letošního roku byl dokončen projekt v  areálu VŠB – TU Ostrava, který má ve 4 podlažích umístěno 37 míst. V dalších částech republiky bude koncem roku ukončena výstavba dalšího parkovacího domu ve Slaném, kde bude možné zaparkovat 149 automobilů. Jedná se o  6podlažní budovu s  jedním podzemním patrem. V měsíci září byla zahájena další výstavba v Brně na ulici Kopečné, kde je KOMA Industry s.r.o., dodavatelem kompletní technologie APS. Jedná se o  parkování pro 88 míst. Budova bude sloužit nejen k parkování, ale i zároveň pro komerční účely. V oblasti řešení navýšení parkovacích kapacit na  našich sídlištích nabízí KOMA - Industry nízkonákladové řešení výstavby několikapatrových garážových stání, které jsou typické malými zástavbovými rozměry, nízkými nároky na  stavební připravenost a  rychlostí realizace. Tento koncept pak umožňuje získávat jednotlivá garážové stání do soukromého vlastnictví.

4.10.12 17:08

12

dotace

říjen 2012

K o m e r č n í p r e z e n ta c e

V Náramči mají dvě nové cesty  a úspornější osvětlení Malá obec náraMeč na Třebíčsku Má 350 obyvaTel a rozpočeT 2,5 Milionu korun. přesTo se jí podařilo zrekonsTruovaT dvě silnice, rozšířiT veřejné osvěTlení a získaT peníze na úpravu zeleně. Hana Nečasová Cesta, kterou se vraceli obyvatelé Náramče domů po blátě, trápila obec už dlouho. Proto se v  Náramči rozhodli požádat o  dotaci z  Programu rozvoje venkova administrovaného Státním zemědělským intervenčním fondem. Úvěr na  předfinancování a  spolufinancování dotace získala obec od  Komerční banky. „O dotaci na opravu komunikace jsme žádali už v roce 2009, bohužel ale neúspěšně. V  roce 2010 jsme si ale zažádali o dotaci na celý balík investic a uspěli. Získali jsme prostředky na opravu dvou komunikací, rozšíření veřejného osvětlení, úpravu zeleně a opravu rozhlasu, které

Jako po tankodromu se jede z Hodova do Náramče. Silnice v náramečském katastru je už ale spravená, rozdíl ukazuje starostka obce Ludmila Jelínková. Obec nejen na rekonstrukci získala dotaci z Programu rozvoje venkova. FOTO: Drahomír Stulír

pokryly 90 procent nákladů,“ říká starostka Náramče Ludmila Jelínková. Na  předfinancování dotace si obec vzala krátkodobý úvěr od Komerční banky na 3,7 milionů korun. Těsně před tím, než

obec dotaci získala, se ovšem v  Náramči, která není plátcem DPH, dozvěděli, že se DPH nebude už jako dříve proplácet. „Museli jsme si proto vzít další úvěr na 600 tisíc korun. Za DPH a vlastní spoluúčast jsme dali asi

jeden milion korun,“ vysvětluje Ludmila Jelínková. Na balík pětimilionových investic vypsala obec jedno výběrové řízení. „Pro jednoduchost závěrečného vyhodnocení bylo vhodnější a  jednodušší zvolit

generálního dodavatele, který ostatní záležitosti zajistí formou subdodávek,“ říká starostka. Většina peněz šla na opravu dvou komunikací. „Šlo o zpevnění jedné cesty mezi domy, kudy se lidé museli za  špatného počasí domů brodit blátem, a  o  komunikaci, která spojuje Nárameč se sousedním Hodovem. Ta už byla narozdíl od první komunikace zpevněná, zapracoval na  ni ale zub času a  byla v katastrofálním stavu. Ta část, která je v katastru Hodova, bohužel v tomto stavu zůstala, protože na ni bohužel zatím žádnou dotaci nedostali,“ dodává starostka Ludmila Jelínková. Část peněz z dotace šlo také na výměnu a rozšíření veřejného osvětlení. „Šli jsme cestou výměny za  úspornější, zářivkové. I když nám to kvůli stoupajícím cenám energií negeneruje výraznou úsporu, máme o dost nižší spotřebu,“ podotýká Jelínková. Díky dotaci se navíc podařilo opravit obecní rozhlas, získat prostředky na  úpravu zeleně, koupi sekačky a  laviček. „Z  výhodného úvěru od  Komerční banky nám zbývá ještě splatit asi 350 tisíc korun. Cesta, kterou jsme se vydali, byla vhodná a  vlastně jediná možná. S  naším rozpočtem 2,5 milionu korun bychom si pětimilionovou investici nemohli dovolit,“ uzavírá starostka obce Nárameč Ludmila Jelínková.

 o projektu Projekt: obnova komunikace a zlepšení vzhledu v obci Nárameč Podpořeno z Programu rozvoje venkova ČR administrovaného SZIF Celkové výdaje projektu 5 036 689 Kč Celkové způsobilé výdaje projektu 4 197 241 Kč z toho stavební práce 4 080 434 Kč z toho nákup techniky 16 807 Kč z toho projektová a technická dokumentace 100 000 Kč Celková dotace (90 %) 3 777 516 Kč Vlastní zdroje

1 259 173 Kč

Úvěr od komerční banky Krátkodobý úvěr na předfinancování dotace 3,778 milionů korun Střednědobý úvěr na spolufinancování dotace, splatnost 5 let 0,6 milionů korun

inzerce

KB PT municipality bily 268x185 moravskehospodarstvi 03.indd 1

12-mh12_10.indd 12

20.9.12 17:26

4.10.12 17:07

říjen 2012

13

města a obce

Velká města dostanou méně peněz. Malé obce si přilepší z příspěvků na žáky. To je bezmála dvě stě milionů korun,“ vysvětlila mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Podle ní povedou v  Ostravě menší příjmy z  rozpočtového určení daní k  výrazným změnám v rozpočtu města.

napište svému starostovi, že Díky rozpočtovému určení daní může obec brno „získat“ o Dvě stě Čtyři milionů korun méně. to si může přeČíst kažDý brňan na internetové stránce obceliDem.cz.

„ O kolik víc dostaneme, zůstává otázkou

Jan pacas S novým rozpočtovým určením daní tak skončí doba, kdy dostávala velká města peníze podle až čtyřikrát větších koeficientů než malé obce. Velkým městům tak v rozpočtech peněz z  daní ubude, zatímco malým obcím se příjmy zvýší. „Je to velmi dobrá zpráva pro řadu malých obcí. Pro ně bude nový zákon znamenat výrazné zlepšení rozpočtu. Samospráva bude moci rozhodnout o  tom,

co v  obci vybuduje a  nebude muset shánět na projekty dotace různě po ministerstvech. Zabráníme tak možné korupci při rozdělování dotací,“ řekl předseda klubu poslanců TOP 09 a předseda Starostů a nezávislých Petr

Gazdík. Podle něj tak končí omezování osmi milionů lidí v zemi, kteří jen tím, že nebydlí v  největších městech, získávají od  státu méně z  vybraných daní. Gazdíkovo nadšení však nesdílí představitelé velkých

měst, jako je Ostrava, Brno nebo Olomouc. „Každoročně hospodaříme s asi šesti a půl miliardami. Teď přijdeme nejen o  sto padesát milionů z  rozpočtového určení daní, ale i o čtyřicet milionů

Ještě důrazněji komentoval situaci mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Podle něj nové rozpočtové určení daní brněnský rozpočet totálně ohrozí. „Zásadně s tím nesouhlasíme. A  to zejména v  případě Brna, které sanuje mnoho kulturních a  sportovních služeb, které nejsou ku prospěchu pouze obyvatelům tohoto města, ale i  lidem z širokého okolí,“ tvrdí Žára. Domnívá se dokonce, že nový zákon velká města ožebračuje. „Města jako Brno by měla dostávat více peněz. Jsou to centra rozvoje, to je přece logické,“ dodal Žára.

proslavila nás oskoruše, teď vsadíme na kečup Tvarožná Lhota je stříbrnou Vesnicí roku 2012. Obec na jižní Moravě nabízí místním i turistům nebývalé vyžití a mnoho lákadel. Tvarožnou Lhotu na  Strážnicku znají Jihomoravané hlavně díky každoroční Slavnosti oskoruší. Tradiční pálenku z  plodů vzácného stromu sice letos musel vystřídat likér, který má méně než dvacet procent alkoholu, přesto tady byl na konci září důvod slavit víc než jiné roky. Tvarožná se totiž stala stříbrnou Vesnicí roku 2012. „Přála bych si, aby se tohle uznání dlouho udrželo v  našich duších a vzájemných sousedských vztazích,“ říká starostka Martina Bílová. Tvarožná Lhota je na zá-

Na co láká Tvarožná „ kostel svaté Anny ve  funkcionalistickém stylu „ Muzeum oskoruší a  naučná stezka „ Salaš pod Travičnou „ rozhledna Travičná „ památný dům čp. 187 s původní expozicí „ usedlost Dúbravka, kde žil malíř Antoš Frolka, dnes je zde rodinné vinařství rodiny Uřičářovy „ v bývalém JZD je dnes koňská farma Říha s možností projížďky „ kozí farma Hanák, kde vyrábí a prodávají kozí sýry „ rodinná pekárna Petva, kde prodávají vyhlášené tvarohové koláčky „ napojení na cyklostezky do Strážnice a Radějova

jem médií i  turistů zvyklá, jezdí se sem nejenom do oskorušového muzea, ale třeba taky na rockové mše do  místního kostela nebo na  ochutnávky domácího tvarohu ze Selského domu, který je jedním z  takzvaných „modrých domů“ s obrovnávkou, tedy modrým pruhem v dolní části stavby. Ty jsou typické pro Bílé Karpaty, které se kousek za Tvarožnou začínají zvedat. Pečou tu také známé tvarohové koláčky a  vyrábí vlastní kozí sýr, obec je navíc vyhlášená přírodní nádrží Lučina a jezdí sem rok od roku také více cyklistů. „Výhra je pro nás potvrzením, že cesta, kterou se léta ubíráme, je správná. Že aktivity jednotlivých

obyvatel i  mnoha spolků nezůstaly bez povšimnutí,“ dodává starostka. Doufá, že účast v soutěži místní více spojí a povzbudí je do  vymýšlení dalších aktivit. „Už se to potvrzuje. Rozjíždíme první ročník koštu kečupů spojený s mistrovstvím rychlovarných konvic. Je to recese, nápad místní mládeže, ale když kdysi začínala Slavnost oskoruší, mnoho lidí to také nebralo moc vážně. A  dnes je to tvarožnolhotské know-how, do organizace slavnosti je zapojeno na čtyři desítky lidí a navštíví ji každoročně přes tisíc hostů z celé republiky,“ dodává Bílová. Stříbrná Vesnice roku 2012 není první ocenění, které Tvarožná získala. Už z  roku 2007

Vstřícnějšího přijetí se dostalo rozpočtovému určení daní v  menších obcích. „Je dobře, že dostaneme více peněz, a  jsem v  zásadě rád, že nám to naplní rozpočet,“ vyjádřil se starosta Kloubouk u  Brna Zdeněk Lobpreis. Klobouky, kde žije asi dva tisíce lidí, totiž mají podle kalkulačky z obcelidem.cz dostat díky novému Rozpočtovému určení daní přibližně o sedm milionů ročně více. „Pokud ale řekneme A, musíme říct i B a potažmo až Z. Je dobře, že máme z  daní dostat více peněz, ale je otázka, jestli se na daních náhodou nevybere méně. O kolik víc tedy skutečně dostaneme, zůstává otázkou,“ dodal Lobpreis.

RUD – kolik korun města a obce získají/ztratí Město

Peníze

Brno

– 204 350 000

Ostrava

– 159 007 000

Olomouc

+ 3 420 000

Klobouky u Brna

+ 6 922 000

Zlín

+ 12 548 000

Kyjov

+ 18 659 000

Jihlava

+ 21 231 000

Opava

+ 23 154 000

Vsetín

+ 23 864 000

Žďár nad Sázavou

+ 24 903 000

má Zelenou stuhu za příkladnou péči o  zeleň a  životní prostředí. Ostatně i dnes tu výborně funguje třeba kompostárna. I přesto bylo vedení obce oceněním překvapené. „Ani jsme porotě neukázali všechno, co jsme ukázat mohli,“ směje se místostarosta Vít Hrdoušek. A přiznává, že byl zaskočený už tím, že Tvarožná vyhrála jihomoravské kolo, natož aby sbírala medaile i v celorepublikovém klání. „Většinu obcí v krajském kole soutěže jsme znali nebo alespoň navštívili, a  tak jsme vůbec neměli pocit favorita,” krčí dodnes rameny. Jen jediná vesnice u nás je tak v tuhle chvíli lepší k žití než jihomoravská Tvarožná Lhota – jihočeská Řepice, která soutěž Vesnice roku letos vyhrála. KLáRA KUBíČKOVá

inzerce

Dalkia vloni investovala téměř jednu miliardu korun České teplárenství potřebuje rozsáhlé investice i zvýšení své efektivity. na tyto potřeby zareagovala i spoleČnost Dalkia. „v roce 2011 jsme investovali téměř jeDnu miliarDu korun,“ říká generální řeDitel spoleČnosti laurent barrieux. Kam Dalkia hlavně investovala? Do obnovy stávajícího výrobního zařízení za účelem zvýšení účinnosti výroby a  zkvalitnění poskytovaných služeb v souladu s  ochranou životního prostředí. V  Teplárně Přívoz byl zre-

13-mh12_10.indd 13

konstruován kotel na spalování koksárenského plynu z  OKK, díky němuž dochází ke snížení množství spalovaného černého uhlí o 800 vagónů ročně. V  tomto roce jsme zahájili stavbu biokotle na  stoprocentní biomasu ve  Frýdku-Místku a příkladem investice do výstavby nové sítě tepla a  chladu je i Nová Karolina v Ostravě, jejíž dálková síť chladu je první svého druhu v ČR. Jsou dnes sítě dálkového vytápění perspektivní? Dálkové teplo dodáváme do více než 250 tisíc domácností a zajišťujeme i dodávky chladu. Našim zákazníkům zaručujeme tepelnou pohodu a nejvyšší možnou bezpečnost díky dálkovému monitoringu, který funguje 24 hodin denně. Připojením na síť dálkového tepla navíc instituce ušetří prostory, které mohou využít pro vlastní potřebu. Nemusí se zatěžovat údržbou ani investovat do  vlastního zařízení. A  navíc,

sítě dálkového vytápění jsou ekologické, poněvadž na rozdíl od mnoha malých kotelen mají velké centrální zdroje. Ty snižují spotřebu paliva a tím i emisí tak, že vyrábí teplo a  elektřinu společně v  jednom výrobním procesu a  podléhají přísně sledovaným emisním limitům. Sítě dálkového tepla jsou jediným prostředkem, jak vytápět domácnosti  z  jednoho zdroje, který může využívat biomasu, uhlí, plyn nebo olej.

Skupina Dalkia v ČR, jeden z nejvýznamnějších výrobců a dodavatelů tepla a elektřiny v zemi, dosáhla v roce 2011 obratu téměř 13,2 miliard korun a hospodářský výsledek po zdanění činil přes 2 miliardy korun.

Nakolik perspektivní jsou pro vás spalovny odpadu? Co pro vás znamená současný stav projektu v Karviné? Je logické, že odpad nelze pouze skladovat a  jeho energetické využití je šetrné řešení této problematiky. Využívání komunálního odpadu pro výrobu energie je nejen evropský trend, ale i požadavek legislativy Evropské unie. Integrovaná centra na  nakládání s  odpady mají velmi přísné předpisy omezující plynné emise, které

chrání životní prostředí a zdraví obyvatel. Stále spolupracujeme s  Krajským integrovaným centrem, které bude využívat energetický potenciál vytříděného komunálního odpadu a  dodávat teplo naší Teplárně Karviná a  kogeneračně vyrábět elektřinu. To umožní ušetřit 105 tisíc tun uhlí ročně a nahradit jeden kotel teplárny Karviná. Stavba je však odložena na dobu jednoho roku, jelikož v  současné době spalovna neobdržela dotaci od Evropské unie. Co ovlivnilo loňský hospodářský pokles společnosti? Snížení cen dodávek elektrické energie, zvýšení podílu kogenerační výroby a  mírné klimatické podmínky. I  v  době klimatických změn, přetrvávající ekonomické krize a nestálých cen energií však nabízíme zákazníkům profesionální služby v  oblasti dodávek tepla a  elektrické energie. Neustálá snaha o dosahování úspor a uzavřené smlouvy např. s Prahou 13 nebo Roudnicí nad Labem na  dodávky tepelné energie svědčí o  dlouhodobě úspěšném fungování firmy.

4.10.12 16:52

konference

říjen 2012

Obce a města čeká energetická  partneři H l a v n í pa r t n e ř i

pa r t n e ř i

Velké změny čekají obce a města v oblasti energetiky. O novele zákona o hospodaření energií, podpoře energetické Veřejné osvětlení a jeho podpora – efektivity či to bylo nejpalčivější téma, o kterém o budoucím chtěli starostové hovořit. programovém období se diskutovalo na konferenci „Energetické úspory pro města a obce a jejich Energetické úspory, jejich národní a  evropská podpora, financování a  energetický management. To byla hlavní témata financování“, Zástupci měst, obcí, krajů či institucí debatovali i v neformálních diskuzích, konference, na niž zavítalo přes 120 hostů – většina byla z řad zástupců měst a obcí. kterou uspořádala po ukončení oficiálního programu. FOTO: Tomáš Škoda společnost Magnus Regio 18. září Cihlář z  Centra pasivního nákladů a  uspořených pro- sféře k těm nejefektivnějším. „Je a bude politickým rozhodnutím v brněnském hotelu Jiří domu. středků na energie. Postupně se zřejmé, že tato oblast má velkou vlády,“ uvedla Petra HolopírkoVoroněž. vá z  ministerstva pro místní Novela zasáhne všechny typy také začne zavádět požadavek absorpční kapacitu,“ uvedl.

Aktivní Energetický Management

se r v i s n í pa r t n e ř i

staveb i  životních situací. „Zá- na  výstavbu pasivních domů, Vetovaná novela zákona kon se týká všech staveb, které tedy budov téměř s  nulovou o  hospodaření energií, kterou jsou ve  vlastnictví či užívání spotřebou energie. „Další důtrvale sněhlídá energií obcí,Vaši ať už spotřebu jde o  stavbu nové ležitou změnou je, že kontrolov září schválila poslanecká movna, se výrazně dotkne právě budovy, rekonstrukci, prodej, rem energetické náročnosti už měst a  obcí. Zákon, který sta- pronájem nebo jen provozová- nebude stavební úřad, ale StátStruktura cíle: ní,“ vysvětlil Cihlář. ní Aktivního energetickáEnergetického inspekce, která novuje požadavkyHlavní na postupné Managementu: Od příštího roku se tak krobude projekt garantovat,“ dodal zvyšování energetické náročnosVychází z ČSN EN 16001: mě známých „energetických Cihlář. ti nových i  rekonstruovaných Monitoring spotřeb v taktu až „Energetický management“. budov, začne platit od  1.  ledna štítků“ zavádí také tzv. nákla1 minuty. Současné operační programy, které podporují úspory energií, 2013. „Některá opatření mají Zaměřuje se nadově využitíoptimální úroveň, která Sběr dat a automatické koordinační po  ekonomickou patří podle Milana Kyseláka sice odložený náběh,ČSN až osm let, má EN 15232: „Vlivzajistit automatizace řízení TZB (Technického Zařízení a  obdobu životnosti budovy nejz  ministerstva průmyslu nicméně města a obce by se o ně na energetickou účinnost budovy“. Budov). chodu v podnikatelské i veřejné měly zajímat už teď,“ upozornil příznivější poměr investičních Využívá stávající vybavení.

inzerce

Prostá návratnost max. do tří let. Optimalizace nákupu energií

Komunikace s úložištěm dat prostřednictvím Energetického Portálu systému IS ENERGIS®.

rozvoj. V  současnosti podporuje energetické úspory integra脄 Evropská ní operační program ERDF. podpora „Do  budoucna připravujeme finanční nástroj Jessica, což je Je určen pro provozovatele a fond pro regeneraci části měst, vlastníky: Evropských peněz na  pod- zejména pro snižování energeporu energetických bude tické náročnosti staveb pro bydbudov kategorie Búspor a A s podlahovou lení. Opět bude možné čerpat ovšem v  příštím programovém plochou od 1000 m2 období méně. „To je jistota, kte- z ERDF a pokračovat v podpopodniků rouprůmyslových už teď máme. Konkrétní ře regenerace části měst, navíc budeme bojovat za  to, aby se podoba operačních komerčních areálů programů je v  současné době v  jednání podpora rozšířila o  podporu lokálních distribučních společností

říjen 2012

revoluce

 Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny.

Milan Kyselák z ministerstva průmyslu a obchodu hovořil o současných podporovaných aktivitách i dalším očekávaném vývoji.

z Fondu soudržnosti,“ nastínila Holopírková. K cílům Strategie Evropy 2020 by podle ní Česko mohlo přispět právě snižováním energetické spotřeby budov určených k trvalému bydlení. „Tuto vizi chceme podpořit nejen fondy, ale také dlouhodobými nízkoúročenými úvěry dostupnými vlastníkům budov,“ dodala. Do veřejných budov by měla zamířit část peněz z výnosů emisních povolenek. „Polovina se stane příjmem státního rozpočtu, polovina se bude dělit mezi rezorty životního prostředí a  průmyslu a  obchodu přibližně v  poměru 2:1 ve  prospěch ministerstva životního prostředí. Odtud by měly jít prostředky na  úsporu energie v  budovách. My se budeme zaměřovat na problematiku průmyslu a teplárenství,“ doplnil Milan Kyselák z  ministerstva průmyslu a  obchodu. Jeho rezort by chtěl v  budoucnu podporovat problematiku energetického managementu a zavádění metody EPC.  (haa)

Aktivní Energetický Management Aktivní Energetický Management Zvýšení efektivity TZB

Snížení energetické náročnosti

Úspory až 25 % v oblasti vytápění,

ventilace a přípravy TUV. trvale hlídá Vaši spotřebuchlazení, energií

Hlavní cíle: • Vychází z ČSN EN 16001: „Energetický management“.

Hlavní cíle: Cyklus nabízených služeb Cyklus nabízených Vychází z ČSN EN 16001:služeb „Energetický management“.

• Zaměřuje se na využití ČSN EN 15232: „Vliv automatizace na energetickou účinnost budovy“.

Zaměřuje se na využití ČSN EN 15232: „Vliv automatizace

• Využívá stávající vybavení.

na energetickou účinnost budovy“.

• Prostá návratnost max. do tří let.

Využívá stávající vybavení.

• Optimalizace nákupu energií

Prostá návratnost max. do tří let.

• Zvýšení efektivity TZB

Optimalizace nákupu energií

Snížení energetické náročnosti cký • Management

ebu energií

Struktura Aktivního Monitoring spotřeb v taktu až Energetického 1 minuty. Managementu:

Monitoring spotřeb v taktu až 1 minuty.

• budov kategorie BA a A s podlahovou budov kategorie Ba s podlahovou 2 plochou od 1000 m 2 plochou od 1000 m

Sběr dat a automatické koordinační řízení TZB (Technického Zařízení Budov).

průmyslových podniků

Komunikace s úložištěm dat prostřednictvím Energetického Portálu systému IS ENERGIS®.

• průmyslových podniků • komerčních areálů

komerčních areálů

• lokálních distribučních společností

lokálních distribučních společností

2012 odborná konference

Moravské obce a města 2012 14. listopadu 2012, 8.30 –15.00 hod. hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Společenský večer 13. listopadu od 19 hodin Konference se koná pod záštitou:

Úspory až 25 % v oblasti vytápění, chlazení, ventilace a přípravy TUV. Je určen pro provozovatele a

vlastníky:

Přednášky nabídnou také široké spektrum témat, jejichž společným jmenovatelem je rozvoj obcí a měst. Půjde mimo jiné o moderní řízení úřadů, optimalizaci výdajů, elektronizaci veřejné správy a nové trendy ve veřejném osvětlení. Ochrana osobních údajů je velmi diskutované téma – víte, jaké povinnosti v tomto směru musíte splnit? Na konferenci zazní také právní hlediska zaměřená na chod úřadů.

budov kategorie B a A s podlahovou plochou od 1000 m2

Cyklus nabízených služeb

Cílem konference je seznámit účastníky s aktuálními možnostmi financování v roce 2013 a novinkami, které mohou přispět k rozvoji obcí a měst. Přednášející se zaměří na legislativní a daňové změny v nadcházejícím roce a představí plány ministerstev na hospodaření s veřejnými financemi. Zmíněny budou také programy a fondy určené k čerpání na různé projekty menších a středních obcí i měst.

Snížení energetické náročnosti

Sběr dat a automatické koordinační průmyslových podniků • Monitoring spotřeb v taktu až 1 minuty. řízení TZB (Technického Zařízení komerčních areálů • Sběr dat a automatické koordinační řízení Budov). lokálních distribučních společností TZB (Technického Zařízení Budov). Komunikace s úložištěm dat • Komunikace s úložištěm dat prostřednictvím Energetického prostřednictvím Energetického Portálu Portálu systému IS ENERGIS®.

systému IS ENERGIS®.

Je určen pro

Je určen pro provozovatele a provozovatele a vlastníky: vlastníky:

Zvýšení efektivity TZB

• Úspory až 25 % v oblasti vytápění, chlazení, ventilace a přípravy TUV.

Struktura Aktivního Energetického Managementu:

Struktura Aktivního Energetického Managementu:

Adresa:

COLSYS-AUTOMATIK, a. s. Huťská 1294, 272 01 Kladno Pevná linka:

(+420) 312 285 312 (+420) 312 285 314

GSM O2:

(+420) 724 009 633

GSM T-Mobile: (+420) 603 111 210 Fax:

(+420) 312 285 318

WWW:

www.colaut.cz

E-mail:

[email protected]

Naše profesionální zkušenosti – záruka Vašeho úspěchu

 Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání.

inzerce

trvale hlídá Vaši spotřebu energií

15

konference

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

Mezi přednášejícími se, tak jako v uplynulém roce, objeví zástupci ministerstev. Organizátoři konference garantují nejen vytvoření prostoru pro získání odborných a praktických informací, ale také odpovídající prostor k diskuzi.

Více na www.magnusregio.cz/konference.php

inzerce

14

OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského 47 603 73 Brno tel.: 543 14 1377 [email protected]

www.voronez.cz

OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského 49 603 73 Brno tel.: 543 14 2020 [email protected]

16

energetika

„ jádro Nový„blok„ dukovanské„ elektrárny„by„mohl„ stát„už„v„roce„2035 Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba podpoří výstavbu pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany do roku 2035. Po schválení Státní energetické koncepce vytvoří v polovině příštího roku pracovní skupinu, která výstavbu nového bloku naplánuje. „budou tomu předcházet různé schvalovací procesy. Příprava na ni by tedy musela probíhat tak od roku 2023. Počítejme, že samotná realizace výstavby by probíhala pět let, s výstavbou by se muselo začít v roce 2030,“ řekl Kuba.

ČEZ„se„rozhoduje,„ kdo„dokončí„ Temelín O dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína usilují tři poslední kandidáti - společnost Areva, konsorcia společností Westinghouse Electric Company, LLC a WESTiNGHOuSE ELECTRiC ČR a konsorcia společností ŠKODA JS, Atomstroyexport a Gidropress. První výstupy z hodnocení by mohly být k dispozici na konci letošního roku. Na základě vyhodnocení a schválení příslušnými orgány společnosti by pak mohlo být v roce 2013 rozhodnuto o vítězi výběrového řízení.

říjen 2012

Zruinuje domácnosti drahé teplo? Ceny„tepla„v„moravských„a„českých„městech

Dokončení ze strany 1

Město

Svou roli hraje i energetická nezávislost např. na dodávkách plynu z Ruska. Lokální spalování plynu přitom označuje předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek za jedinou alternativu k teplárenství.

„„ Spotřeba„tepla„ se„snižuje Nejen malá preference dálkového zásobování teplem, ale i  snaha domácností o  úspory vedou ke  snižování produkce tepla. „Při přepočtu spotřeby na  dlouhodobé průměry venkovní teploty je stále patrné snižování odběru vlivem provádění úsporných opatření na  straně odběratelů. Zateplování, výměny oken, instalace termostatických ventilů, to vše jsou kroky, díky kterým se dodávky tepla snižují o  jedno až dvě procenta ročně,“ pokračuje Fajmon. Klíčovou proměnnou jsou ceny hnědého uhlí. Ta patrně bude dále růst. Problémem zůstává (ne)dohoda mezi českými vlastníky dolů a teplárnami. Například elektrárna Opatovice, která zásobuje teplem Pardubice a Hradec Králové, musela letos čelit výpadku dodávek od  společnosti Czech Coal. V  krizovém případě může taková nedohoda vést až k  přerušení dodávek tepla. Ve sporu musel do situace promluvit soud, kte-

2012 Kč/GJ

Dodavatel

Hlavní palivo

Pardubice, Chrudim

376

Elektrárny Opatovice

hnědé uhlí

Hradec Králové

405,6

Tep. Hosp. Hradec Králové

hnědé uhlí

Plzeň

422,7

Plzeňská teplárenská

hnědé uhlí

Ostrava

513,5

Dalkia Česká republika

černé uhlí

Havířov

523

Havířovská tepl. společnost

černé uhlí

Praha

534,1

Pražská teplárenská

zemní plyn a černé uhlí

Přerov

553,6

Teplo Přerov

černé uhlí

Otrokovice

568,7

Tehos

hnědé uhlí

Zlín

581

Teplo Zlín

hnědé uhlí

Prostějov

583,1

Dom. správa Prostějov

zemní plyn

Strakonice

583,8

Teplárna Strakonice

hnědé uhlí

Olomouc

594,2

Oltherm

černé a hnědé uhlí

Vsetín

606,5

Zásobování teplem Vsetín

zemní plyn

Frýdek-Místek

629,3

Distep

černé uhlí

Tábor

636,2

Teplárna Tábor

hnědé uhlí

Opava

642,5

Opatherm

zemní plyn

Břeclav

650,9

Teplo Břeclav

zemní plyn

Brno

662,1

Teplárny Brno

zemní plyn

Liberec

752,4

Teplárna Liberec

zemní plyn a mazut

Jablonec n. N.

799,5

Jabl. Tepl. a realitní

zemní plyn a topný olej

rý společnosti Czech Coal přikázal v  dodávkách pokračovat do konce roku 2012. Hnědého uhlí, které se ve  velkých teplárnách spaluje, pomalu ubývá. Většina jeho stávajících zásob je již prodána. Nastává tedy situace, kdy ho nemusí být dost pro produkci elektřiny i  tepla. Znamená to, že prolomení limitů pro těžbu uhlí je nevyhnutelné? Samo o  sobě ne: „Musí být přesný časový rámec využití uhlí před limity,“ říká ministr průmyslu

a  obchodu Martin Kuba. Prolomení limitů má své odpůrce především v  řadách místních obyvatel a ekologů. „Je zjevné, že máme uhlí dost. Jen by vláda musela mít odvahu jednoduše říci, že stávající uhlí půjde přednostně do  tepláren, a  nikoliv do  kondenzačních elektráren, kde je účinnost využití paliva ve srovnání s teplárnou téměř poloviční, ale pro provozovatele je to lukrativnější,“ řekl Moravskému hospodářství Čestmír Hrdinka,

výkonný ředitel české pobočky Greenpeace. Zatímco výroba elektrické energie se však bez uhlí může obejít, pro teplárny je zásobování uhlím kritické. V úvahu je třeba vzít i sociální aspekt: teplo vyráběné z  uhlí stojí zpravidla domácnosti podstatně méně než teplo vyrobené z plynu. Cena tepla je věcně usměrňována Energetickým regulačním úřadem. Největší podíl na ceně tepelné energie a  na  jejím případném růstu má palivo pro

výrobu tepelné energie. „Ceny jednotlivých paliv závisejí na jejich dosažitelnosti a  odvíjejí se především od  liberalizovaného trhu a dlouhodobých kontraktů. Do výše cen tepelné energie se promítá také efektivita a hospodárnost výroby a rozvodu tepelné energie,“ sdělila Moravskému hospodářství předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

„„ Stát„si„musí„ rozmyslet,„„ co„chce „V  neposlední řadě má významný vliv na výši ceny tepelné energie daňové zatížení. Jedná se zejména o tzv. ekologickou daň, kterou jsou od  roku 2008 zatížení větší dodavatelé tepelné energie, a postupně se zvyšující snížená sazba daně z  přidané hodnoty. Právě v daňové oblasti by mohl být prostor nastavit podmínky pro dodavatele tepelné energie zohledňující přínosy k  životnímu prostředí,“ pokračuje Vitásková. Nakonec o budoucnosti českého teplárenství rozhodne stát. Svou energetickou politikou, preferencí určitých technologií a  zdrojů energie před jinými může nastavit takové podmínky, aby byla zajištěna nejen energetická bezpečnost a  technická efektivita, ale především cenová dostupnost tepla pro běžného občana. LADiSLAV KOubEK

inzerce

„ zeptali jsme se

Výhody dálkového vytápění objektů v Brně Dodávka tepla a teplé vody z centrálního zdroje tepla je nejvýhodnější způsob zajištění tepelné pohody v  domě. Všechny starosti a  povinnosti se zajištěním dodávky tepla přebírá provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE) – společnost Teplárny Brno. SZTE představuje systém vzájemně propojených zdrojů tepelné energie a rozvodného tepelného zařízení sloužící pro vytápění a  ohřev teplé vody. Tepelná energie vyrobená v jednom nebo několika zdrojích je následně rozváděna tepelnými sítěmi do jednotlivých objektů. Kromě čistého, bezpečného a komfortního tepla tak dálkové vytápění přináší spolehlivou, provozně bezpečnou a  nepřerušovanou dodávku tepelné energie. Jedním ze zdrojů tepelné energie, který dodává teplo do tepelné sítě Tepláren Brno, je zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Využitím energetického potenciálu komunálního odpadu se snižují náklady na palivo a šetří se životní prostředí. Snahou Tepláren Brno je být tím nejlepším dodavatelem energií. Dlouholeté zkušenosti s provozováním SZTE staví na obousměrné komunikaci a poznávání názorů zákazníků a obchodních partnerů. Během letošního podzimu budou například projektanti prostřednictvím workshopu seznámeni s  možnostmi připojení projektovaných objektů na tepelnou síť Tepláren Brno. Cílem tohoto setkání je poskytnout budoucím odběratelům, investorům, projektantům a realizačním firmám ucelené závazné technické podmínky pro připojení na soustavu zásobování tepelnou energií. Připojením Vašeho objektu na SZTE Tepláren Brno splníte všechny požadavky na jednoduchý a pohodlný způsob vytápění, ekonomicky přijatelný a zároveň bezpečný a šetrný k životnímu prostředí. Rozložení dodávky tepla ze zdrojů SZTE 700000 GJ 600000 GJ 500000 GJ 400000 GJ 300000 GJ 200000 GJ 100000 GJ 0 GJ leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO)

SZTE_A_PROJEKTANTI_132x185_final.indd 1

16-mh12_10.indd 16

srpen

září

říjen

listopad prosinec

Teplárny Brno

Jak hodnotí současný stav českého teplárenství Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení? Jak hodnotíte současný stav českého teplárenství a současnou vládní politiku v oblasti zásobování teplem? České teplárenství zatím funguje, pokud tomu tak má být i za 10 let, jsou potřeba rozsáhlé modernizační investice do zvyšování účinnosti a snížení emisí. Pokud tu nebude odpovídající prostředí, tak ty investice nepřijdou a pak bude opravdu zle. Pokud mám hodnotit dosavadní praktické kroky, tak ze zvýšení DPH na teplo nebo poplatků za znečišťování ovzduší radost samozřejmě nemám. Řada kroků plánovaných v rámci aktualizace Státní energetické koncepce smysl má a nezbývá než doufat, že nezůstanou jen

v rovině proklamací. Daleko jasnější odpovědnost za regionální energetiku a její rozvoj by měly nést obce a kraje, měly by k tomu dostat v legislativě větší prostor. Centrální vláda nemůže řešit všechno a ani to není rozumné. Jak vnímáte otázku prodeje emisních povolenek? Proč by měly být v tomto směru teplárny zvýhodněny? Teplárny budou muset od příštího roku nakupovat povolenky na emise oxidu uhličitého, domácích kotlů se to netýká. Když spálíte uhlí v teplárně, musíte si na to od státu koupit povolenku, když uděláte totéž doma, žádnou povolenku nepotřebujete. Teplárny tedy prodej emisních povolenek naopak znevýhodní, a to velmi podstatně. Dorovnat by to měla uhlíková daň, kterou vláda připravuje a která by se naopak měla vztahovat na malé kotle.

Jaké suroviny jsou nejperspektivnější z hlediska zásobování teplem? Z hlediska zásobování teplem je perspektivní surovinou všechno, co hoří. Z dlouhodobého pohledu si nebudeme moci příliš vybírat a budeme se muset naučit maximálně využít to, co je a bude k dispozici za rozumnou cenu, nejlépe z domácích zdrojů. Moderní technologie umožňují využít i horší paliva se zanedbatelným dopadem na životní prostředí. Domácí uhlí by měla doplnit biomasa i energetické využití komunálního odpadu.

Mirek Topolánek předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR

Kraj„zaplatí„obcím„ztráty„způsobené„vznikem„důležitých„staveb Pomoci rozvoji územního plánování a  realizaci strategických záměrů Jihomoravského kraje má nový fond. Jeho vznik k 1. lednu 2013 už odsouhlasili krajští zastupitelé. Peníze z fondu lidem a obcím pokryjí ztráty způsobené realizací důležitých dopravních a průmyslových staveb. A  to v  případě, že s  nimi bude kraj vyjednávat o  jejich spoluúčasti na těchto projektech. „Obce, města a  občanská sdružení budou požadovat celou řadu kompenzačních opatření a právě část z nich můžeme zaplatit prostřednictvím krajem nově zřizovaného Fondu územního rozvoje,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Michal

Hašek. Kraj předpokládá, že fond naplní peníze z krajského rozpočtu v  běžném roce, dále případné volné zdroje, které jsou vždy vyčísleny ke konci kalendářního roku. „Zřejmě využijeme také peníze z jiných veřejných rozpočtů nebo dary,“ dodal Hašek. Místostarosta Kyjova na Hodonínsku Antonín Kuchař vytvoření fondu vítá. „Pokud v  důsledku vzniku důležitých staveb plánovaných krajem vznikne městu ztráta a pokryje se penězi z fondu, je to krok dopředu,“ myslí si Kuchař. Jako přínosný považuje nový fond také starosta břeclavi a  krajský radní Oldřich Ryšavý. „Doposud neexistuje ani dotační titul, z kterého bychom moh-

li pokrýt ztráty,“ poznamenal Ryšavý. V  Olomouckém kraji kryjí případné ztráty z  peněz rozpočtu oddělení územního plánu a stavebního řádu krajského úřadu. „V případě obcí do dvou tisíc obyvatel také prostřednictvím programu obnovy venkova kraje,“ informoval mluvčí Olomouckého kraje ivo Heger. Dodal, že se zřízením fondu zatím nepočítají. Fond územního rozvoje nemá ani Moravskoslezský kraj. „Na  úhradu změn územních plánů obcí námi vyvolaných aktualizací zásad územního rozvoje máme dotační program,“ řekla mluvčí kraje Šárka Vlčková. (vv)

26.09.12 10:56

4.10.12 16:53

ŘÍJEN 2012

17

energetika

Obnovitelné zdroje mají výkon jako jeden reaktor Temelína KLASICKÉ, NEBO ALTERNATIVNÍ ZDROJE? TAK ZNÍ ZÁKLADNÍ STRATEGICKÁ OTÁZKA ČESKÉ ENERGETIKY.

Ladislav Koubek Státní energetická koncepce i  naše mezinárodní závazky do  budoucna vyvolají velmi pravděpodobně přesun primárních zdrojů energie od pevných paliv směrem ke  zdrojům obnovitelným. Energetická bilance klasických tuhých paliv vychází z  domácí surovinové základny (hnědé uhlí, uran). To je veliká výhoda. Na  uhlí jsou závislé především

tepelné elektrárny, které produkují 63 % elektřiny v Česku. I v současnosti má mezi politiky navrch extenzivní pojetí energetické politiky - to může vést až k prolomení těžebních limitů uhlí. Které suroviny jsou ale pro naši ekonomiku skutečně perspektivní? „To je poměrně složité. Vedle tradičních paliv to může být například vyšší využití tepla z  jaderných elektráren,“ říká předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. „Kromě vhodně zvoleného palivového mixu je rovněž důležité využívat vysoce účinné technologie, aby bylo dosahováno efektivní a hospodárné výroby a rozvodu tepelné energie. S hospodárností v  oblasti zásobování teplem také souvisí úsporná opatření na  straně odběratelů

Energetické zdroje za 30 let podle Aktualizace státní energetické koncepce STAV 2010

STAV 2040

ZMĚNA

jaderné palivo

PRIMÁRNÍ ZDROJ

16 %

30–35 %

+103 %

tuhá paliva

40 %

12–17 %

−64 %

plynná paliva

18 %

20–25 %

+25 %

kapalná paliva

20 %

14–17 %

−23 %

obnovitelné a druhotné zdroje

6%

17–22 %

+225 %

tepelné energie, čímž ve svém důsledku dojde k úspoře primárních energetických zdrojů,“ pokračuje Vitásková. Budoucnost klasických zdrojů elektrické energie České republiky se bude pravděpodobně vyvíjet v  trendu dalšího rozvoje jaderné energetiky. Argumenty pro podporu tohoto tvrzení jsou

především politické (vysoká míra shody napříč politickým spektrem), bezpečnostní (energetická soběstačnost ČR) a  ekonomické (jaderná energetika jako levný a stabilní zdroj energie). Česká republika se zavázala, že do  roku 2020 bude produkovat alespoň 13,5 % své energie z  obnovitelných zdrojů energie. Tento

Levná řešení se dokáží prosadit sama Jak vidí perspektivu české energetiky a  jaký má názor na  státní energetickou koncepci výkonný ředitel české pobočky Greenpeace? Ptali jsme se Čestmíra Hrdinky. Které z energetických surovin jsou podle vás perspektivní? Dnes je potřeba mluvit o energetických zdrojích, ne pouze o  surovinách, neboť slunce, vítr, vodu či geotermální energii si lze těžko představovat jako klasické suroviny, byť se mohou na výrobě energie podílet významným množstvím. Rozhodně si nemys-

lím, že by zdroje, na  kterých je založena státní energetická koncepce – tedy jádro a uhlí, pro nás byly v  dlouhodobém horizontu tou správnou volbou. S  nimi se jedná o  návrat do  energetického „pravěku“. Dnes se svět orientuje na  obnovitelné zdroje energie (OZE), které jsou nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým odvětvím posledních let. Česká republika by tento trend měla zachytit. V  obnovitelných zdrojích vidím perspektivu do  budoucna. Předtím, než se budeme zabývat tím, na  jaké energetické zdroje u  nás vsadit, je nutno uvést, že největ-

ší potenciál mají úspory energie a zvýšení energetické účinnosti. Nejsou ale obnovitelné zdroje příliš drahou alternativou? V  oblasti obnovitelných zdrojů se formuje nový celosvětový trh. V  souvislosti s  rozhodnutím vystoupit z  jádra nastává jejich velký rozvoj u  našeho tradičního obchodního partnera, Německa. Se vzrůstajícím objemem výroby, zlepšujícími se technologiemi lze očekávat i další snižování nákladů, takže ve velmi blízké budoucnosti budou OZE levnější než tradiční zdroje, jako je uhlí a  jádro. Jsme

V příštím čísle Moravského hospodářství:     

Dozvíte se, co přináší novela zákona o hospodaření energií Přečtete si, jak obce a města šetří energiemi Zjistíte, jaké byly letos největší investiční akce moravských obcí, měst a krajů a co připravují na rok 2013 Seznámíme vás s vítězi voleb Přineseme zpravodajství z měst a obcí, mapujeme firmy v pohybu

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Listopadové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 9. listopadu 2012.

 SOUTĚŽ  SOUTĚŽ  SOUTĚŽ  SOUTĚŽ  SOUTĚŽ 

SOUTĚŽ Moravského hospodářství o Nejkrásnější dětské hřiště JDE DO FINÁLE!

17-mh12_10.indd 17

Jaké jsou vaše hlavní výhrady k  nové energetické koncepci státu? Navržená energetická koncepce vede Českou republiku do izolace v Evropě. Zatímco mnohé evropské státy si kladou ambiciózní cíle ve  snižování emisí skleníkových plynů, zavádění obnovitel-

 Další závazky jsou neakceptovatelné Rozvoj obnovitelných zdrojů má ale svoje ekonomické hranice a Česko nechce zvyšovat svoje závazky v této oblasti. „Další závazné cíle pro oblast obnovitelných zdrojů energie jsou pro Českou republiku zcela neakceptovatelné. V  současnosti investujeme do rozvoje tohoto sektoru značné finanční prostředky, které jsou na  hranici únosnosti naší ekonomiky,“  řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

ných zdrojů či odklonu od jaderné energetiky, návrh naší koncepce je jak vystřižený z  per plánovačů 80. let minulého století, kdy se sázelo na jádro a uhlí. Je to vlastně zajímavý projekt vytvoření jaderno-uhelného skanzenu ve střední Evropě, kdy základem business plánu by mohly být zvýšené příjmy z  turismu: počítá se patrně s větším přílivem cizinců, kteří se do Česka přijedou poučit, čeho se v  moderní energetice vyvarovat. Skanzen může táhnout. (lk)

REJSTŘÍK FIREM AIVD ČR – 8 Areva – 16 Asociace PPP – 4 Atomstroyexport – 16 ATS Telcom Praha – 4 AŽD – 3 BESIP – 6 Beskyd Cargo – 4 BVV – 9 Centrum dopravního výzkumu – 6 Centrum pasivního domu – 14 Czech Coal – 16 ČEZ – 16 DPMB – 10 DPMJ – 10 DPMO – 10

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK LISTOPADOVÉ INZERCE: do 29. 10. 2012 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný, Klára Kubíčková, Veronika Vindišová, Kamila Fuchsová foto: Tomáš Škoda MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno www.grafika-jonatan.cz TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchařská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz

Čestmír Hrdinka výkonný ředitel Greenpeace

REGISTRACE: MK ČR E 18141

SEZNAM INZERENTŮ EuroRAP – 6 Gidropress – 16 Greenpeace – 16, 17 itelligence – 9 Koma - Industry – 10 Komerční banka – 12 LTU Servis – 9 MasterCard – 10 Nadace Partnerství – 11 RWE – 9 ŘSD – 1, 2, 4, 6 SPS ČR – 4 Teplárenské sdružení ČR – 16 Teplárny Brno – 1, 16 Westinghouse Electric – 16 Zlinex Trans – 4

Alo diamonds – 8

OREA Hotel Voroněž I**** – 15

Artechnic - Schréder a.s. – 15

Raiffeisenbank a.s. – 9

AUTEL, a.s. – 18

RWE Distribuční služby, s.r.o. – 3, 18

CARTec motor, spol. s r. o. – 9

SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE – 10

CEVRO Institut, o.p.s. – 8 COLSYS - AUTOMATIK, a.s. – 14 CPI Hotels, a.s. – 1 Dalkia Česká republika, a.s. – 13

SUDOP BRNO, spol. s r.o. – 2 Teplárny Brno, a.s. – 16 VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE, s.r.o. – 6

EUROVIA CS, a.s. – 5 Fr. Hanák - klenotnictví – vkládka KOMA - Industry s.r.o. – 11 Komerční banka, a.s. – 12 Národní divadlo v Brně – 7

GalavečerMagnus Regia

GALAVEČER Pátek 30. 11. 2012

Do finálové desítky nyní vybírá ty nejzajímavější projekty pětičlenná porota – architekt Petr Hrůša, vedoucí pedagogického oddělení brněnského magistrátu Marie Klusoňová, zástupci Nadace Partnerství, bezpečnostní technik Luděk Simonides a za děti šestiletý Kryštof Rus. O tom nejlepším ale rozhodne v listopadu veřejnost na internetových stránkách Moravského hospodářství. Vítězové budou vyhlášeni 30. listopadu na Galavečeru Magnus Regia.

svědky razantního snižování pořizovací ceny fotovoltaických panelů - o 50 % během pěti let - a lze očekávat její další pokles. Zažili jsme to s  počítači nebo mobily, tak proč by to mělo být v případě obnovitelných zdrojů jinak?

závazek vůči EU splníme pravděpodobně již v  příštím roce nebo nejpozději v  roce 2014. Tempo růstu obnovitelných zdrojů nabralo v uplynulých čtyřech letech závratné výše. Mezi lety 2009-2012 narostl jejich podíl na  dvojnásobek a  přinesl výkon srovnatelný s jedním reaktorem Temelína.

činohra Mahenova divadla Brno

CYRANO Z BERGERAKU Světově proslulá komedie o tajné lásce plná emocí a vášní Pozvěte své obchodní partnery na benefiční Galavečer s divadelním představením, občerstvením a bohatým rautem.

SLEDUJTE NÁS NA INTERNETU!

Na galavečeru bude předán finanční dar ….. (doplníme komu) (dnes se rozhoduje na RWE) Mezi zvanými hosty budou zástupci krajů a krajských měst na Moravě, zástupci Statutárního města Brna, Jihomoravského kraje a významných společností v Čechách a na Moravě. Informace o prodeji vstupenek a o obchodních podmínkách získáte na emailu [email protected] nebo telefonicky 542 425 210 | 774 262 488

4.10.12 18:37

18

soutěž

říjen 2012

Celkem 176 soutěžících bojovalo o 1 milion korun

fotosoutěž pRO VEřEJNOST

Já, hasič

O výhercích rOzhOdla širOká veřejnOst hlasováním na stránkách www.dobrovolnihasiciroku.cz nebO sms, které prObíhalO dO 5. října 2012. slavnOstní vyhlášení vítězných sbOrů i jednOtek prOběhne 8. listopadu 2012.

G e n e r á l n í pa r t n e r

 Jednotky a sbory dobrovolných hasičů se do soutěže postupně přihlašovaly od 15. března. Sběr přihlášek byl ukončen 6. července 2012.  Soutěž byla po loňském úspěchu rozšířena z regionů Morava a Slezsko na celou Českou republiku.  Stejně jako v loňském roce je soutěž rozdělena na 2 kategorie – pro jednotky a sbory dobrovolných hasičů obce.

inovaných Jména nom a jněn byla zveře kách 2 na strán 1 10. září 20 ciroku.cz. si a rovolnih b o .d w w w e druhém rozhodla v O vítězích dnictvím ost prostře kole veřejn o hlasování kéh elektronic zpráv. textových ím n a zasílá

 Hasičské sbory a jednotky přihlašovaly své akce a zásahy, které proběhly v soutěžním období od 1. července 2011 do 30. června 2012.  Odborná porota vybrala finalisty ze 62 jednotek a 114 sborů dobrovolných hasičů, které se do soutěže přihlásily.

soutěž probíhá ve spolupráci

o r G a n i z át o r

Doprovodná fotografická soutěž „Já hasič“ Odborná porota:  Radim Kuchař, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje  Zdeněk Milan, Moravská hasičská jednota, o. s.  Monika Němečková, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska  Vasil Silvestr Pekar, Česká hasičská jednota  Miloš Svoboda, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR  Václav Špéra, Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje  Jiří Bezděk, RWE

M e d i á l n í pa r t n e r

Více než 100 fotografií poslali zájemci do doprovodné fotosoutěže Já, hasič. Odborná porota složená z profesionálních fotografů vybere 30 nejlepších snímků, které se dostanou do finále, ve kterém výherce obdrží voucher v hodnotě 10 000 Kč na odběr zboží značky Nikon.

 RWE Dobrovolní hasiči: Sledujte nás také na Facebooku a Youtube!

pa r t n e r f o t o s o u t ě ž e

inzerce

zvyšujeme konkurenceschopnost vašich produktů! aUTEL je inženýrsko-dodavatelská společnost zajišťující řešení nejmodernějších technologií v oblasti elektro.

Provádíme komplexní služby, dodávky a realizace„na klíč“ projektů technologického silnoproudu a automatizace v průmyslu v rozsahu:  VN, NN technologický silnoproud,  regulované pohony  prostředky MaR, tzv. polní instrumentace  řídicí systémy základní úrovně  plánování a rozvrhování výroby (MES)

18-mh12_10.indd 18

Rozsah služeb:  konzultace, studie, všechny stupně projektové dokumentace  analýza a programování pLC, DCS, vizualizace  analýza a programování nadřazených řídicích systémů (MES)  zajištění dodávek a montáže  uvádění do provozu, zkušební provoz  školení a garanční a pogaranční servis

Nabízíme dlouholeté zkušenosti při realizaci projektů modernizace, rekonstrukce stávajících výrobních celků a instalace nových zařízení v průmyslu:

Garantujeme silné projekční programátorské, vývojové a realizační zázemí a přístup k špičkovému know-how řešení automatizace a silnoproudu.

 energetika  hutnictví  petrochemie a chemie  papír a celulóza AUTEL, a.s. 739 61 Třinec 1, Oldřichovice 790 tel.: +420 558 303 111, fax: +420 558 303 333 E-mail: [email protected], [email protected] www.autel.cz

4.10.12 16:54