moravské hospodářství

moravské hospodářství měsíčník pro firmy a veřejnou správu



ZÁŘÍ 2012

www.moravskehospodarstvi.cz

2

Co v říjnu čeká voliče a politické strany? 

7

Nadstandard v moravských  nemocnicích 

12

Technické obory vykročily  z bludného kruhu 

Strojaři chtějí vodní cesty Kruhové objezdy a elektrifikované železniční tratě. jedny pomáhají zvyšovat bezpečnost na českých silnicích, druhé jsou šetrné k životnímu prostředí. českým strojařům však vadí jak jedny, tak i druhé.

jan Pacas Pro náklaďáky a  vlaky naložené v tuzemsku vyrobenými reaktory, parogenerátory a jinými velkými přístroji totiž znamenají téměř nepřekonatelnou překážku. „Výstavba kruhových objezdů a  elektrifikace železničních tratí sice vypadá jako ohromný pokrok, ale problém je, že tahač s  desetimetrovou vlečkou se na takovém objezdu jen těžko vytočí a  některé ob-

 editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři,  možná vás překvapilo, co že je  to za noviny, které se vám právě  dostaly do rukou. „Je to staré dobré  Moravské hospodářství,“ chtělo by  se říct. My jsme ale přes léto dělali  všechno pro to, aby to bylo „nové  dobré Moravské hospodářství“  a aby ještě před příchodem podzimu  noviny dostaly nový kabát. Moderní  a jednoduchý, přitom se spoustou  vrstev, takový, který čtenáře zahřeje  nebo klidně i rozpálí. Vzbuzovat  reakce, diskutovat – právě takový  má totiž být náš měsíčník. Byli  bychom rádi, kdyby vám nový vzhled  zjednodušil cestu k informacím, které  u nás hledáte, a usnadnil jejich čtení.  V kapse nového kabátu máme ale  ještě jednu novinku – brzy se můžete  těšit na nové webové stránky plné  nejen aktuálních informací, ale  i analýz či rozšířených článků z novin.  Příjemné a zajímavé čtení přeje  Hana Nečasová,  šéfredaktorka   h.necasova@ magnusregio.cz

01-mh12_09.indd 1

jemnější náklady se zas nevejdou mezi dráty a koleje,“ shrnul problémy české dopravní infrastruktury z  pohledu strojařů manažer Národního strojírenského klastru Lubomír Gogela. Problematické jsou podle Gogely často i  mýtné brány na  českých dálnicích. „Některé brány jsou výklopné, aby pod nimi mohl náklaďák s  nadrozměrným nákladem projet, ale některé nejsou. Například u Hradce Králové musí mýtnou bránu pravidelně odřezávat a  nadzvednout, aby se pod ni náklaďáky vešly,“ dodal Gogela. Podle prezidenta klastru Jana Světlíka tak česká dopravní infrastruktura znatelně omezuje konkurenceschopnost místního těžkého strojírenství. „Některé podniky už ani neinvestují do výrobních zařízení, která by byla schopna vyrobit větší stroje, protože by je prostě nezvládly dopravit zákazníkovi. A to je problém, protože například větší reaktor znamená větší výkon a je o něj i větší zájem,“ komentoval situaci Světlík. Pokračování na straně 12

Nejistota. Chystá se rušení lůžek v nemocnicích Snižování počtu lůžek, rušení některých oddělení a nejistota. Nemocnice kvůli plánům ministerstva zdravotnictví a pojišťoven čekají změny. Někde se  dokonce bojí rušení celých nemocnic. Lékařská zařízení totiž tento rok podepisují smlouvy s pojišťovnami na dalších pět let. A pojišťovny na nemocnice  FOTO: Tomáš Škoda tlačí, aby snížily počet lůžek.    Pokračování na straně 6 

adamov – město strojírenství? stále to platí, tvrdí místní I  přesto současný místostarosta města Jiří Němec označení město duchů odmítá. „Je sice pravda, že tu jsou prázdné haly, ale není jich tolik, jak se zdá. Zhruba sedmdesát procent je obsazených a firmy je využívají. Jen asi třicet procent výrobních hal je pak prázdných a majitelé je nabízejí k pronájmu či prodeji a hledají firmy, které by mohly v areálech podnikat,“

popsal současnou situaci v Adamově Němec.

Podotkl také, že většinu hal opět využívají strojírenské a  průmyslové firmy, jako tomu

bylo v  minulosti. „Vychází to z  tradice a  dispozic strojového parku a toho, jak budovy a haly byly postavené, tedy pro strojírenské firmy,“ dodal Němec. Adamov se podle něj dá proto stále nazvat městem strojírenství. „Značku ADAST, která byla ve  světě známá, převzal podnik ADAST Systems. Ten dál vyrábí měřící a čerpací techniku do benzinových stanic – výdejní stojany.

rozhovor s ministrem

Lázně musí šetřit

Na skok v Uherském hradišti

Jaký dopad může mít odvolání ředitele CzechInvestu? Jsou české podniky konkurenceschopné? Kdo se bude podílet na dostavbě Temelína? A jaká bude podpora obnovitelných zdrojů? Odpovědi i další otázky najdete v rozhovoru s  ministrem průmyslu a  obchodu Martinem Kubou. Rozhovor najdete na straně 4

Méně peněz od pojišťoven a kratší předepsané pobyty. To jsou hlavní změny, které kvůli škrtům zavedlo ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s předepisováním lázní. Ty musí volit nový přístup ke svým klientům, i když šetření předepsané ministerstvem nebude zřejmě tak drastické. Více na straně 6

V  Uherském Hradišti to letos pořádně žije. Město má za  sebou Letní filmovou školu i slavnostní otevření Jezuitské koleje, čekají jej jubilejní Slovácké slavnosti vína, ale i referendum o odtržení místní části Jarošov. Více v  rozhovoru se starostou Květoslavem Tichavským. Čtěte na straně 14

Adamovu na  Blanensku se v  dobách jeho největší slávy přezdívalo město strojírenství, nyní ale bývá častěji označované jako město duchů. Doba, kdy se v tehdejší obci v první čtvrtině dvacátého století vyráběly železniční a  silniční mosty a  jeřáby a  po  první světové válce lokomotivy či za  socialismu tiskařské stroje ve velkém, je totiž už dávno pryč.

 přichází nové firmy

Takže značka nezanikla, funguje. Do města navíc přišly jiné firmy, které ve  strojírenství také podnikají,“ podotkl místostarosta města, které už v osmém a devátém století bylo proslulé výrobou a zpracování železa. Historie Adamova je vlastně se strojírenstvím neoddělitelně spojená po celou dobu. Pokračování na straně 13

sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský 

více na www.moravskehospodarstvi.cz

4.9.12 16:57

2

volby

„ anketa

regionální politika je blíže lidem. ty zajímají konkrétní osobnosti a konkrétní problémy Na  otázky,  v  čem  vidí  význam  regionální  politiky  a  čím  chtějí  oslovit  voliče,  odpovědělo  šest  kandidátů  na  post  hejtmana  z jednotlivých moravských krajů.  1. Regionální politika v zájmu médií ustupuje často do pozadí. V čem vidíte její význam? 2.  Čím chcete voliče jako kandidát na hejtmana oslovit?

Michal Jakeš Strana zelených kraj Vysočina 1.  Regionální politika by se měla zabývat otázkami regionu, ne například  církevními restitucemi. To je celostátní  téma a patří do celostátních voleb. 2.  Kromě tradičních témat Strany  zelených chci voliče oslovit důrazem  na zlepšení dopravní infrastruktury.  Plánuji zlepšit dopravní dostupnost  okrajových regionů, které bývají často  odříznuty od center kraje.

Stanislav   Juránek KDU – ČSL Jihomoravský kraj 1.  Význam regionální politiky vidím  v tom, že je blíž lidem. Regionální  politika má dvě oblasti – krajskou  a obecní. Myslím si, že důležitá je  spolupráce těchto dvou oblastí. Ta  hraje důležitou roli v tom, jak se  občanům žije. 2.  Myslím si, že po dvanáct let, co jsem  byl jihomoravským hejtmanem, jsem  měl vždy na prvním místě prospěch  kraje. Jako kandidát mohu slíbit, že se  budu spolu s obcemi snažit vytvářet  příjemné prostředí pro život a zlepšit  jak sociální a zdravotní služby, tak  i kvalitu silnic.

Markéta   Záleská ODS  Olomoucký kraj 1.  V dnešní době se celostátní politika  stává nesrozumitelnou. Naproti tomu  regionální politika je blíže občanovi  a politik je častěji konfrontován s výsledky své práce. Musí tedy pracovat  odpovědněji.  2.  Přicházím do voleb jako nová tvář,  neovlivněná politickými manýrami  a zvyklostmi. To může někdo vnímat  jako nezkušenost, já to však vidím  jako výhodu. Přináším totiž nový pohled, který se opírá o mé dosavadní  aktivity nejen v neziskovém   sektoru.

Josef Babka KSČM Moravskoslezský kraj 1.  Kraje mají významnou působnost  v řadě oblastí, které bezprostředně  ovlivňují kvalitu života jejich obyvatel. Není vinou krajů, že s přenesenými kompetencemi nedostaly potřebné finanční krytí z rozpočtového  určení daní a mnohdy nemají zdroje  k zajištění své působnosti. 2.  Občan přivítá konkrétní řešení a pojmenování problémů, které ho tíží  a nástin jejich řešení. Levicový kraj  – STOP pravicové vládě. Tímto mottem moravskoslezských komunistů  upozorňujeme, že jen levicové kraje  mohou zmírnit dopady asociálních  vládních reforem.

Ladislav Jirků TOP 09 Kraj Vysočina 1.  Regionální politika je nedílnou  součástí politiky jako takové. Hlavní  odlišnost regionální politiky je  v tom, že kraj spravují konkrétní  krajské organizace, které občané  znají. Proto v krajských volbách více  dají na konkrétní osobnosti   a problémy. 2.  Voliče mohu oslovit především svou  prací, kterou je můj podíl na vzniku  jihlavské Vysoké školy polytechnické.  Domnívám se, že pro kraj, který vykazoval nejnižší podíl vysokoškolsky  vzdělaných obyvatel, to byla práce  potřebná a prospěšná.

Stanislav  Mišák ČSSD Zlínský kraj 1.  Obě politiky nejde od sebe oddělit.  Ta krajská je tou celostátní samozřejmě značně ovlivněna. A díky  konání současné vlády, značně  negativně. Kraje jsou ale ty, které  musí zajistit dopravní dostupnost,  dopravní obslužnost, postarat se  o sociální služby pro ty, kteří je  potřebují a zajistit kvalitní zdravotní  péči pro obyvatele regionu. 2.  Vlastně voliče oslovuji již  od svého zvolení hejtmanem svoji  každodenní prací. A je na nich, aby  vyhodnotili, jak se mi daří. Moji vizí  zůstává všestranně se rozvíjející  kraj, ve kterém jsem se narodil  a ve kterém žiji.

září 2012

V říjnu se otevřou volební  místnosti. Lidé zvolí krajské  zastupitele i senátory Oslovit voliče přímo u  nich doma plánuje například TOP 09. Kandidáti a  podporovatelé strany navštíví například domácnosti v  několika volebních okrscích v  krajském městě Zlíně.

V pátek dVanáctého října dopadnou na dna Volebních uren prVní hlasoVací lístky. Voliči rozhodnou, koho chtějí mít Ve Vedení sVého kraje. V deseti obVodech na moraVě Vyberou také noVé senátory.

„„ Restituce„„ jako„téma

jan Pacas Podle odborníků tak mají voliči po  více než dvou letech od voleb do sněmovny možnost vystavit účet vládě. „Protože jsou volby do krajských zastupitelstev pořádány přibližně v  polovině volebního období poslanecké sněmovny a jsou to s výjimkou voleb komunáních první volby po dlouhém půstu, můžou je voliči chápat jako možnost dát vládě známku. Pro vládní strany to v současné politické situaci nevyznívá dobře,“ vysvětlil politolog z fakulty sociálních studií  Masarykovy univerzity Michal Pink. Jako možnost oplatit vládě její politiku prezentuje nadcházející volby i nejsilnější opoziční strana. Ta obhajuje také všechna hejtmanská křesla. „Hlavní téma těchto voleb lze shrnout do  jedné věty: Rozhodne se v  nich, zda do  roka a  do  dne od  těchto voleb budou kraje ve  funkční podobě, jak je známe dnes, ještě existovat, nebo se i zde setkáme s politikou tupých škrtů a nespravedlivých reforem Nečasovy a  Kalouskovy vlády,“ prohlásil hejtman a zároveň lídr jihomoravské kandidátky ČSSD Michal Hašek.

FOTO: Tomáš Škoda Podle Pinka však není jisté, že se bude opakovat situace z roku 2008, kdy ČSSD ve všech krajích získala post hejtmana. „Nemůžu tvrdit, že zvítězí levice, ale můžeme říci, že uspějí opoziční nebo mimoparlamentní strany. ČSSD se bude muset ve  volbách vypořádat kromě afér s hejtmany a financováním strany i  s  konkurencí stran jejich bývalých předsedů – Jiřího Paroubka a Miroslava Zemana. Levicovým voličům se dnes nabízí řada alternativ, aniž by se museli uchýlit ke komunistům,“ řekl Pink. I když volby začínají až v říjnu, předvolební boj odstartoval už teď. Politické strany platí za kampaně od statisíců po desítky milionů. „V porovnání s předchozími volbami do  krajských zastupitelstev nebude ta současná kampaň tak intenzivní. I  kvůli tomu, že strany věnují na kampaň méně peněz,“ řekla poli-

toložka a odbornice na volební kampaně Anna Matušková. Nejvíce zaplatí za propagaci ČSSD. Celkové náklady za  senátní i krajskou kampaň ulehčily stranické kase o 90 milionů korun. Oproti tomu Strana zelených utratí v  Jihomoravském kraji za reklamu na tramvajích a inzeráty na internetu jen 350 tisíc korun.

„„ Kandidáti„ na„návštěvě Podobně jako se různí částky, které za kampaně strany utratí, budou se lišit i  témata a  způsoby, kterými se pokusí oslovit voliče. „Tato kampaň bude jiná. Více kontaktní. Je to přirozený vývoj. Dřív bývaly strany k  tomuto druhu propagace skeptické, teď se ukazuje, že to funguje“ vysvětlila Matušková.

„Rádi bychom takto zintenzivnili kontakt s  voliči. Zajímá nás totiž jejich názor, a  proto k  nim chceme jít co nejblíže,“ tvrdí volební manažer TOP 09 pro Zlínský kraj Emil Sedlařík. Podle Sedlaříka se TOPka zaměří v  kampani jak na  celostátní, tak i na regionální témata. „Důležitým bodem bude například transparentnost kraje a jeho finance,“ dodal Sedlařík. S podobným nápadem přišla i ODS, která jde do voleb s heslem „Kraje bez dluhů“. „Občanští demokraté se chtějí chovat rozpočtově zodpovědně nejen na celostátní, ale i na regionální úrovni,“ řekl k  heslu předseda ODS a premiér Petr Nečas. Sociální demokracie oproti tomu rozjela kampaň kritizující církevní restituce. „ČSSD se snaží z  restitucí udělat stejný tahák, jako udělala z  třicetikorunového poplatku za návštěvu u lékaře ve volbách minulých,“ komentovala kampaň Matušková. Podle ní budou restituce hlavním tématem této strany. To potvrzují i  slova hejtmana a lídra kandidátky Zlínského kraje Stanislava Mišáka. „Církve v krajích dlouhodobě podporujeme nejen při financování sociálních, charitativních a  ostatních služeb. Nemůžeme se však smířit s nespravedlivostí a s tím, že takto rozsáhlý majetek má být předán přes zásadní odpor občanů a  bez jakékoli dohody s opozicí,“ řekl Mišák.

Egap_INZ_268x122_Sestava 1 30.8.12 15:44 Stránka 1 inzerce

již 20 let podporujeme český vývoz -

Navštivte nás v průběhu MSV 2012 v Brně ve dnech 10.–14. 9. 2012. Náš stánek najdete na volné ploše F.

02-mh12_09.indd 2

Praktický význam pojištění u EGAP: ochrana proti riziku nezaplacení ochrana investic v zahraničí kvalitní management pohledávek a cash flow jednodušší přístup k úvěrům podpora v mezinárodních soutěžích podpora mezinárodní kooperace

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Vodičkova 34/701, 111 21 Praha 1 Tel.: +420 222 841 111, E-mail: [email protected]

4.9.12 16:58

září 2012

3

volby

Není obálka jako obálka. Voliči si musí dát pozor, co kam vloží V deseti Volebních obVodech na MoraVě Vloží Voliči do obálek Místo jednoho Volebního lístku lístky dVa. jeden pro Volby do krajských zastupitelsteV, druhý pro Volby do senátu. práVě o senátních Volbách jsMe hoVořili s politologem  tomášem lebedou.

kde se budou volit senátoři

Jeseník

Bruntál Šumperk Opava

O LO M O U CK Ý M O R AVSKOSLE Z SK Ý Havlíčkův Brod

Ostrava

Olomouc Pelhřimov

V YSOČINA

Karviná

Žďár n. Sáz. Nový Jičín

Jihlava

Blansko

Třebíč

Prostějov

Přerov

Vyškov

Brno

Vsetín Kroměříž

J I H O M O R AVSK Ý Znojmo

Frýdek-Místek

Zlín

ZLÍNSKÝ Uherské Hradiště Hodonín

Břeclav

Jan pacas Podle průzkumu volebních preferencí agentury SANEP pro volby do  sněmovny se na  prvních místech dotahují komunisté na  sociální demokraty. Budou kandidáti těchto stran dominovat i  volbám senátním? Usuzovat výsledky senátních voleb z  výsledků preferencí – a  nejenom preferencí agentury SANEP, ale z  jakýchkoliv – v  podstatě nelze. Hlavně kvůli rozdílu ve volební účasti. V prv-

ním kole přijde k senátním volbám zhruba polovina lidí, co přijde k  volbám do  sněmovny. A to jen díky tomu, že je první kolo spojené s  krajskými volbami. Ale v  druhém kole, kde spojení s krajskými volbami nebude, bude účast třeba třetinová oproti volbám do sněmovny. Vtip je v  tom, že voliči, kteří přijdou k senátním volbám, nejsou vzorkem voličů, kteří chodí ke sněmovním volbám. Jsou to jinak poskládané voličské skupiny, takže takto usuzovat nelze.

Zdá se ale pravděpodobné, že vyhraje levice? Například v  senátních volbách v  roce 2008 byla ČSSD mimořádně úspěšná a  s  výjimkou jednoho senátorského křesla získala všechny. V  podstatě to bylo naprosto drtivé vítězství. Ta situace dnes není úplně nepodobná, takže úspěch sociálních demokratů v  senátních volbách je možný, byť si nemyslím, že bude tak výrazný jak v  roce 2008. I  oni mají teď problémy, které mohou souviset

s  politikou v  krajích, ale myslím si, že úspěch přijít může. Co se týče komunistů, tam ho považuji za  velmi nepravděpodobný. Dvoukolový volební systém právě tyto strany na  okraji politického spektra silně penalizuje. Má Morava jako region v senátních volbách svá specifika? Myslím si, že má, jako ve  všech volbách. Jedná se v  podstatě o  rozštěpení pravice. V  Čechách je pravice po-

měrně jasně sekularizovaná. To znamená, že ji představuje ODS a  teď dejme tomu i  TOP 09. Na Moravě je pravice přeci jen fragmentovanější. Není to jen ODS a TOP 09, ale samozřejmě i  KDU-ČSL. Z  toho těží sociálnědemokratická levice.

Je organizace senátních voleb drahá? Přeci jen mají dvě kola. Jsou dvoukolové, takže jsou dražší než jiné volby, které druhé kolo nemají. Zlevňuje je to, že se první kolo koná v souběhu buďto s krajskými nebo komunálními volbami. Ale náročnost na  vyhodnocení výsledků je poměrně nízká. Volební komise mají málo práce a vyhodnocení je jednoduché. Nemusí počítat žádné složité preferenční hlasy. Jsou to jen lístky pro jednotlivé kandidáty.

Nahrává současná politická situace kandidátům mimoparlamentních stran nebo nezávislým? V  senátních volbách si to úplně nemyslím, protože k nim chodí voliči, kteří jsou většině silně identifikovaní s  politickými stranami. Nevylučuji, že vyhraje nějaký nezávislý kandidát, jako tomu ostatně bylo v minulosti, ale rozhodně nečekám nějaký velký nástup nezávislých.

Mají si voliči vzhledem k souběhu voleb dávat na něco pozor? U  souběhu voleb můžeme vždycky sledovat poměrně velký nárůst neplatných hlasů. To je prostě tradiční záležitost. Voliči si musejí dávat pozor, do  jaké obálky dávají jaký volební lístek. Důležité je, aby dali lístek do  správné obálky a  aby porozuměli oběma typům volebních systémů.

Ozývají se hlasy, že senát je slabá komora. Co má motivovat voliče k tomu, aby šli volit? To je těžké, protože ta komora skutečně není příliš silná a její pravomoc vracet zákony je poměrně omezená. Veto senátu stačí přehlasovat stojedničkovou většinou. Ale i  ta byla v  minulosti někdy těžko dosažitelná a za takových okolností síla senátu roste. Pak jsou tu ústavní změny, změny volebního zákona, mezinárodní smlouvy, ale nevím, jestli to je zrovna to, co voliče zajímá. I  volební účast ostatně odráží skutečnost, že je senát slabou komorou.

 senát Současní senátoři Třebíč Břeclav Brno-město

VítězslavJonáš(ODS) JanHajda(ČSSD) RichardSvoboda(ODS)

Prostějov

BoženaSekaninová(ČSSD)

Šumperk

AdolfJílek(TOP09)

Opava

VáclavVlček(ODS)

Ostrava-město OtakarVeřovský(ČSSD) Karviná Vsetín Zlín

PetrVícha(ČSSD) JiříČunek(KDU-ČSL) JanaJuřenčáková(STAN)

inzerce

KB PT municipality bily 268x185dole moravskehospodarstvi 04.indd 1

03-mh12_09.indd 3

4.5.12 12:00

4.9.12 16:58

4

rozhovor měsíce

září 2012

Ceny energií pro průmyslové podniky i domácnosti musí být přiměřené Dokud budou přetrvávat vlivy tržních pokřivení, tak se i  ekonomicky efektivní zdroje mohou přechodně stávat nevýhodnými pro investory a  pokud chceme zajistit stabilní a bezpečné dodávky, je nutné tuto dobu překlenout garantováním ceny i  pro další zdroje. V  případě standardních podmínek na  trhu by investoři jistě neváhali s výstavbou, ale při existenci podpory pro obnovitelné zdroje energie a každoroční změny evropské i  naší legislativy je jakýkoliv projekt s návratností nad 10 let - což jsou všechny zdroje snad s výjimkou plynových turbín a motorů - velmi riskantní. Proto chápeme nejistoty investorů z hlediska budoucího vývoje, které ale mohou ohrozit dostatek výkonu, pokud budou s  výstavbou čekat příliš dlouho a  mezitím odstaví dožité uhelné elektrárny.

Před rokem ještě Působil jako náměstek jihočeského hejtmana. dnes Martin Kuba šéfuje Ministerstvu průMyslu a obchodu. stihnul Předložit ProexPortní strategii, aktualizovanou energetickou koncePci i odvolat ředitele czechinvestu.

hana nečasová Co jste si do „vysoké politiky“ přinesl z té regionální? Zkušenosti z  regionální a  komunální politiky jsou neocenitelné. Myslím, že každý politik by si touto zkušeností měl projít. Jedině tam totiž na vlastní kůži poznáte, jaké jsou reálné dopady rozhodnutí, která se dělají na  vrcholové úrovni. Politici, kteří si roli v  regionální a komunální politice nevyzkoušeli, si často nedokáží ani představit, jaké dopady jejich rozhodnutí mohou někdy způsobit. Velký dopad může mít i srpnové odvolání ředitele CzechInvestu kvůli pochybnému tendru. Jak velký zásah do reputace a důvěryhodnosti agentury, která má přilákat zahraniční investory, to může být? Výměna generálního ředitele je spojena s  osobním pochybením. Už jsme učinili a  připravujeme i další nápravná a kontrolní opatření, která mají v CzechInvestu zvýšit dohledovou a  kontrolní funkci ministerstva průmyslu a  obchodu. Pokud tedy byla krátkodobá důvěryhodnost narušena, chceme prostřednictvím personálních změn a  nové koncepce počáteční mediální obavy

ze strany zahraničních investorů rozptýlit. Agentura dlouhodobě vykazuje růst jak v  počtu nově příchozích investorů, tak v celkovém objemu investic. Co je podle vás v  současné době největší překážkou české konkurenceschopnosti? Analýza vývoje české ekonomiky a  její mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou MPO předložilo vládě letos v  červnu, ukazuje na  tzv. „tvrdých“ datech postupnou ztrátu cenové i nákladové konkurenceschopnosti. Ta je dána pouze z části přirozeným přibližováním k vyspělým ekonomikám. Hlavní příčinou a zároveň největší překážkou je zejména zaostávání v technologickém vývoji, nízká míra zavádění inovací a výsledků vědy a výzkumu do praxe. Důležité je teď vytvořit podmínky pro posun v  rámci hodnotových řetězců výše, směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou a větší autonomií v rozhodování. Trojice uchazečů – AREVA, Westinghouse a  konsorcium Škoda JS a  Atomstrojexport –

podala v  červenci své nabídky na  dostavbu Temelína. Víte, co je obsahem? Obsah nabídek je v této etapě výběrového řízení důvěrný, nezná ho ani ministerstvo. V  současné době probíhá v  zabezpečených prostorách ČEZu jejich posuzování. Jen pro představu – celkem jde asi o 130 tisíc stran textu, které váží 1,5 tuny. První výstupy z  hodnocení bychom mohli znát na konci letošního roku. Prohlašoval jste, že dostavba Temelína musí zajistit práci českým firmám a vytvořit pracovní místa. Jak si to pohlídáte? Dostavba Temelína je velkou výzvou, kterou bychom si neměli nechat uniknout. I když je jasné, že konkrétní kontrakty jsou věcí jednotlivých smluvních partnerů, budu velmi důkladně sledovat vývoj. Naší snahou je, ať už bude vybranou společností kterýkoliv z dodavatelů, aby se mohly české firmy zapojit maximální možnou měrou. A  to nejen, řekněme, v činnostech s nižší přidanou hodnotou, ale i  ve  speciálních

dodávkách zařízení s  vysokou přidanou hodnotou a know-how, které by neskončily s  projektem jaderné elektrárny. Jedná se nám o to, aby byly uplatnitelné i v budoucnu a aby přivedly zpět mladé odborníky k  technickým oborům. České firmy mohou například obsáhnout část primárního okruhu a  prakticky celý systém sekundárního okruhu. Výstavba dalších dvou bloků Temelína si navíc vyžádá posílení dopravní a energetické infrastruktury. Bude ČEZ potřebovat podporu státu, například garantovanou výši výkupních cen? To se nepředpokládá. Připravuje se však mechanismus, který formu takové garance umožní, pokud bude nezbytná. Musíme si uvědomit, že trh je nyní silně pokřivený. Je naším záměrem tato pokřivení, nebo chcete-li tržní deformace, postupně odstraňovat. Jednou z  cest je utlumení provozní podpory nových obnovitelných zdrojů energie. Nicméně trh s  elektřinou je mezinárodní a  největší měrou se na  deformacích podílí Německo.

Evropa v  dnešní době staví na  masivním rozvoji obnovitelných zdrojů a částečně ustupuje od jádra. Nejde česká energetická koncepce trochu proti proudu? Nejde. Na  podporu obnovitelných zdrojů jsou a  budou každoročně vynakládané nemalé prostředky. Jejich objem po  přepočtu na obyvatele odpovídá výši podpory v  Německu, které nám je neustále dáváno za  vzor. To, co chceme, je omezit provozní podporu obnovitelným zdrojům tak, aby se zminimalizovaly nové náklady na  jejich podporu, které se promítají do  ceny energií. Pro spotřebitele energie – rodiny i průmyslové podniky – musí být únosné a přiměřené. Chceme také zamezit plošnému charakteru podpor, který vede k nekontrolovatelnému růstu celkových dotací. Z tohoto důvodu je logickým krokem omezení provozní podpory v současné situaci minimálně tzv. „nejdražších“ zdrojů, kterými jsou například solární elektrárny nebo bioplynové stanice. Další podpora obnovitelným zdrojům, jako je investiční podpora, není do  budoucna vyloučena tam, kde je dosažen největší energetický efekt na vloženou korunu

podpory a  současně nedochází k duplicitám v podporách z různých veřejných zdrojů. Budeme se také zabývat zjednodušením povolovacích procesů. Už víte, kam budou směřovat výnosy z emisních povolenek? To je teď na  úrovni konzultací mezi příslušnými ministerstvy, tedy především průmyslu a obchodu a životního prostředí. Uvažujeme, že bychom výnosy mohly použít například v  teplárenství nebo právě do  případné podpory obnovitelných zdrojů, které nejsou nebo nebudou pokryty provozní dotací. Některé výnosy by mohly být využity také na zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie a v neposlední řadě také k  financování výzkumu, vývoje a  na  demonstrační projekty. Jak ministerstvo bojuje proti nezájmu o technické obory? Jaká je budoucnost CzechInvestu? Co říká ministr na energetické štítky? A v jakém stavu je podle něj české strojírenství?

Celý rozhovor si můžete přečíst na www.moravskehospodarstvi.cz

 kdo je Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu Devětatřicetiletý Martin Kuba pochází z Českých Budějovic. Vystudoval střední průmyslovou školu a střední zdravotnickou školu. Pokračoval studiem na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako lékař záchranné služby a anesteziolog v českobudějovické nemocnici. Do ODS vstoupil v roce 2003, o tři roky později byl v Českých Budějovicích zvolen radním a zastupitelem města. Po krajských volbách v roce 2008 se stal také krajským radním a 1. náměstkem jihočeského hejtmana. 16. listopadu 2011 byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu.

inzerce

montblanc – fenomén ve světě psacích potřeb tradici Plnicích Per montblanc odstartoval v roce 1906 obchodník s Psacími Potřebami clausjohannes voss, bankéř alfred nehemias a inženýr august eberstein v hamburské dílně. rozhodli se vyrábět nejnovější výkřik techniky – Plnicí Pera. Montblanc představuje jedinečnou kolekci šperků, hodinek a psacích potřeb. Od roku 1992 se každý rok představuje limitovaná edice nového modelu. Za  posledních osmnáct let tak vznikla originální pera nesoucí jména takových osobností jako Sir Henry Tate, J. Pierpont Morgan,

04-mh12_09.indd 4

královna Elizabeth I. či Josef II., jimž vzdávají hold. Pera Vás okouzlí nadčasovým designem a  fascinujícími doplňky v  podobě diamantů a  ručně vyráběných hrotů z platiny. Co můžete od  výrobku se značkou Montblanc očekávat? V  první řadě kvalitní materiály, pečlivé zpracování a  také možnost se v dnešní rušné době zastavit a  uvědomit si, že dobrých a kvalitních věcí v  životě je třeba si vážit. Značková pera Montblanc zakoupíte v klenotnictví Fr. Hanák Rašínova 2, tel.: 533 440 130, www.hanak-brno.cz

4.9.12 16:59

září 2012

5

soutěž

Celkem 176 soutěžících bude bojovat o 1 milion korun

fotosoutěž pRO VEřEJNOST

Já, hasič

OdbOrná pOrOta vybírá finalisty ze 62 jednOtek a 114 sbOrů dObrOvOlných hasičů, které se dO sOutěže přihlásily. O výhercích se rOzhOdne ve veřejném hlasování na stránkách www.dobrovolnihasiciroku.cz Od 10. září 2012.

G e n e r á l n í pa r t n e r

 Jednotky a sbory dobrovolných hasičů se do soutěže postupně přihlašovaly od 15. března. Sběr přihlášek byl ukončen 6. července 2012.  Soutěž byla po loňském úspěchu rozšířena z regionů Morava a Slezsko na celou Českou republiku.  Stejně jako v loňském roce je soutěž rozdělena na 2 kategorie – pro jednotky a sbory dobrovolných hasičů obce.

inovaných Jména nomřejněna budou zve12 na stránkách 10. září 20 rovolnihasiciroku.cz. www.dob ve druhém rozhodne řednictvím h c zí ě ít v O ost prost kole veřejnkého hlasování elektronic textových zpráv. a zasíláním jeden rozdělí celý Výherci si n, který darovala milion koruRWE. společnost

 Hasičské sbory a jednotky přihlašovaly své akce a zásahy, které proběhly v soutěžním období od 1. července 2011 do 30. června 2012.  Nejtěžší úlohu mají nyní členové poroty, kteří musí prověřit pravdivost všech uvedených údajů a nominovat pro každou oblast 5 finalistů.

soutěž probíhá ve spolupráci

o r G a n i z át o r

Doprovodná fotografická soutěž „Já hasič“ Odborná porota:  Radim Kuchař, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje  Zdeněk Milan, Moravská hasičská jednota, o. s.  Monika Němečková, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska  Vasil Silvestr Pekar, Česká hasičská jednota  Miloš Svoboda, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR  Václav Špéra, Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje  Jiří Bezděk, RWE

M e d i á l n í pa r t n e r

Více než 100 fotografií poslali zájemci do doprovodné fotosoutěže Já, hasič. Odborná porota složená z profesionálních fotografů vybere 30 nejlepších snímků, které se dostanou do finále, ve kterém výherce obdrží voucher v hodnotě 10 000 Kč na odběr zboží značky Nikon.

 RWE Dobrovolní hasiči: Sledujte nás také na Facebooku a Youtube!

pa r t n e r f o t o s o u t ě ž e

inzerce

05-mh12_09.indd 5

4.9.12 16:59

6

zdravotnictví

září 2012

Mají ušetřit miliardy. V elektronických aukcích se ale ještě žádné léky nevydražily Několik miliard koruN ročNě mají ušetřit elektroNické aukce léků. Při Nich by farmaceutické firmy soutěžily o to, která NabídNe PojišťovNám za lék  nižší cenu. vítěz získá dlouhodobou smlouvu a jeN jeho lék pojišťovna stoProceNtNě uhradí. jan pacas Od  začátku prosince, kdy aukce dostaly oficiálně zelenou, ale nevydražili úředníci ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), kteří jsou za  aukce zodpovědní, lék ani jeden. Nemohou totiž aukce spustit sami. „Abychom mohli dražbu zahájit, musí nám být předložena žádost od  pojišťoven, kterou

Elektronické aukce měly snížit ceny léků a přinést úspory. Fungují od prosince, zatím ale bez výsledku. schválí ministerstvo zdravotnictví. Žádná taková žádost nám zatím předložena nebyla, takže jsme aukce zahájit nemohli,“ vyjádřila se k situaci mluvčí SÚKL

Veronika Petlová. Pojišťovny ale žádosti na ministerstvo zdravotnictví poslaly. „Všeobecná zdravotní pojišťovna žádala ministerstvo

zdravotnictví o  vydání nezbytného souhlasu s  podáním žádosti o  elektronickou aukci hned k prvnímu prosinci,“ řekl mluvčí VZP ČR Jiří Rod. O čtyři

lázně musí šetřit, i když ne tak drasticky Moravské lázně musí volit nový přístup ke svým klientům, i když šetření předepsané ministerstvem nebude tak drastické. Méně peněz od  pojišťoven a  kratší předepsané pobyty, to jsou hlavní změny, které kvůli škrtům v rozpočtu zavedlo ministerstvo zdravotnictví v  souvislosti s předepisováním lázní. Nová pravidla měli lékaři při předepisování lázní respektovat od  ledna, pak od  srpna a  teď je už jasné, že budou platit až od října. Moravským provozovatelům lázní se to příliš nelíbí a  přirovnávají to k  příliš dlouhému tichu před bouří, které zvyšuje jejich nervozitu. i když uznávají, že oproti původním návrhům jsou konečné podmínky přijaté ministerstvem kompromisní. „Máme radost, že ministerstvo uznalo naši hlavní připomínku a  nakonec zachová plně hrazenou lázeňskou péči, byť o týden zkrácenou, takzvané lázně na  křížek,“ vysvětluje Magda hulanová ze Svazu léčebných lázní. i  tak však pravděpodobně ubude pobytů, zejména u chronicky nemocných, kteří jezdí do  lázní opakovaně. Nejvíc to pravděpodobně pocítí Olomoucký kraj, kde je v současné době největší množství lázeňských zařízení v  šesti velkých střediscích, a Zlínský kraj, kam zase jezdí nejvíc lázeňských hostů – vloni jich bylo přes pětašedesát tisíc. i  když lidí, kteří si tady mohou dopřát lázně takzvaně na  pojišťovnu, v  posledních letech stále ubývá – vloni jich byla necelá třetina, ostatní se museli na hrazení svého pobytu finančně podílet nebo si ho zaplatit celý. A zkracuje se i doba pobytu – zatímco v případě pojišťovnou proplácených procedur zůstávají

06-mh12_09.indd 6

vádět pobyty hrazené pojišťovnou už od roku a půl věku, ne až od pěti let, jak tomu bylo dosud. S dětmi za peníze pojišťovny pojede rodič ještě v  době trvání rodičovské dovolené a  nebude tak muset řešit dovolenou nebo úlevy ze zaměstnání. To by mělo počet klientů v lázních nepatrně zvýšit. Právě do Luhačovic jezdí zejména malí astmatici a děti s poruchami trávicích cest.

„„ Od„léčby„ k„rozmazlování

Moravské lázně JihOMORAVSKý KRAJ: hodonín, Lednice ZLíNSKý KRAJ: Ostrožská Nová Ves, Luhačovice OLOMOUcKý KRAJ: Bludov, Jeseník, Lipová-Lázně, Slatinice, Velké Losiny, Teplice nad Bečvou MORAVSKOSLEZSKý KRAJ: Klimkovice, Karlova Studánka

nemocní v lázních tři týdny, samoplátci jezdí na  prodloužený víkend, maximálně na  týden, zejména pokud berou lázně jako wellnes pobyt. A i když se provozovatelům lázní podařilo si na  ministrstvu některé své požadavky prosadit, právě doba zachování délky pobytu plně hrazeného pojišťovnou mezi těmi splněnými není. Z  osmadvaceti se zkrátí na jedenadvacet dní, popřípadě z jedenadvaceti na čtrnáct.

„Rozšiřujeme nabídku procedur pro takzvané samoplátce, příští rok jich bude ještě víc,“ vysvětluje obchodní ředitel luhačovických lázní Jiří Dědek strategii, kterou musí nejznámější moravské lázně přijmout, aby přežily. „Důležité pro nás ale je, že lázně na  křížek zůstávají i  po  prvním říjnu,“ neskrývá radost. Pozitivní je podle něj ještě jedna věc – u dlouhodobě nemocných dětí bude možné za-

cestou wellnes a  rozmazlujících pobytů se vydaly i  jihomoravské lázně v  Ostrožské Nové Vsi, kde díky sirným pramenům Smraďavka už sto let léčí zejména lupénku. K lázeňskému programu hrazenému pojišťovnou si tu mohou klienti připlatit za služby estetické medicíny, třeba si nechat vyhladit vrásky. Přibývá i  klientů, kteří si zaplatí prodloužený víkend nebo darují „svým“ seniorům týdenní pobyt, který nehradí pojišťovna, ale v jehož rámci je možné využít řadu lázeňských procedur. Zdravotní pojišťovny dávají na  lázeňskou péči ročně něco přes tři miliardy korun, nová vyhláška jim má ušetřit ročně až půl miliardy. „Za dobu, co se jedná o změnách, jsme zaznamenali nárůst nových žádostí o  lázně, zejména u  diagnóz, které nebudeme po  přijetí vyhlášky proplácet,“ potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Nárůst to však není nijak dramatický, což potvrzují i  svazy praktických lékařů. KLáRA KUBíČKOVá

měsíce později ministerstvo žádost VZP zamítlo. „Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že aukce bude možná teprve tehdy, až proběhne další kompletní revize úhrad dotčených léků,“ dodal Rod. Největší pojišťovna v  zemi však nebyla jedinou pojišťovnou, která si žádost o aukci podala. „Žádosti na  vybrané léky byly podány už loni v listopadu. Od té doby zdravotní pojišťovny čekají na povolení ministerstva, které zvažuje i změnu legislativy, aby se zamezilo možnosti opačného než očekávaného efektu. Tedy tomu, aby léky nezdražily,“ doplnil předseda Svazu zdravotních pojišťoven a  ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Lékárníci i  představitelé farmaceutických firem totiž upozornili na  rizika, která se spuštěním elektronických aukcí hrozí. Levně vydražené léky by mohli v tuzemsku skoupit překupníci a prodat je v zahraničí dráž. „Se systémem elektronických aukcí se neztotožňujeme. Může docházet k  paralelnímu obchodu, tedy reexportu lev-

ných českých léků do zahraničí,“ vysvětlil předseda Grémia majitelů lékáren Marek hampel. Podle něj by tak nemusely být některé léky v Česku vůbec k dostání. „Návrh jsme připomínkovali a jsme v jednání s ministerstvem zdravotnictví i  poslaneckou sněmovnou. Jako naše řešení navrhujeme takzvané slevové soutěže. cena při nich zůstává stejná, pojišťovna dostane slevu a firma zakázku. Je to výhodné pro každého a nehrozí nebezpečí reexportu,“ řekl hampel.

„„ Transparentní,„ ale„nebezpečné? i  přesto však na  elektronické aukce na  ministerstvu zcela nezanevřeli. „Transparentně nastavené aukce na léky jsou také čitelným a jasně viditelným protikorupčním opatřením, které výrazně pomůže bojovat s dlouhodobě kritizovanou šedou ekonomikou v  lékové oblasti,“ vyjádřil se náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Podle předsedy Svazu zdravotních pojišťoven je ale třeba vše nastavit tak, aby aukce dobře fungovaly. „Díky dobře fungujícím aukcím by se dalo ušetřit v řádu až několika miliard korun ročně, které by bylo možno použít na  léčbu vážně nemocných pacientů. Kvůli nebezpečím, která jsou s aukcemi spojena, je však nutné přijmout taková opatření, aby k nim nedocházelo,“ dodal Gajdáček.

Nejistota. chystá se rušení lůžek v nemocnicích Dokončení ze strany 1 Ministerstvo zdravotnictví změny obhajuje tím, že Česko má v  porovnání s  vyspělými zeměmi  Evropské unie značný nadbytek lůžek akutní péče. „Ne všechna lůžka jsou navíc využívána,“ podotkl mluvčí  ministerstva zdravotnictví  Vlastimil Sršeň. V  současné době probíhají jednání zdravotních pojišťoven s  jednotlivými zařízeními. Už přes padesát z nich má smlouvu jistou. Na  Moravě je blízko dohodě například Městská nemocnice Ostrava. „Smlouvy jsou před podpisem. Budeme muset redukovat lůžka, ale pouze v  řádu jednotek. Rozsah poskytované péče bude v městské nemocnici zachovaný,“ uvedl na konci srpna mluvčí nemocnice Jiří Maléř. Zatím nejasná je situace v dalších moravských lékařských zařízeních. „Dostali jsme návrhy na rušení lůžek. Jeden byl předložený ze strany Jihomoravského kraje a Všeobecné zdravotní pojišťovny, druhý ze strany ministerstva zdravotnictví. V obou návrzích je značný nesoulad, a  proto se nyní snažíme situaci vyřešit. Zatím tedy neznáme konkrétní dopady změn,“ podotkla mluvčí Fakultní nemocnice u  svaté Anny v  Brně Šárka Urbánková. O možných dopadech nechtěli mluvit ani v  dalších oslovených moravských nemocnicích. Všichni jen doufají, že redukce lůžek bude minimální. „V  posledních dvou letech jsme snížili počet akutních lůžek o  čtrnáct procent. Předpokládáme tedy, že

„ nemocnice Kolik moravských nemocnic už má smlouvu s pojišťovnou „  Vysočina – 6 „  Jihomoravský kraj – 9 „  Olomoucký kraj – 2 „  Moravskoslezský kraj – 8 Stav k 9. 7. 2012  Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

se s  pojišťovnami dohodneme. Jednání však nebyla kvůli dovoleným přes prázdniny příliš intenzivní,“ upozornil mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Egon havrlant. Podle tajemnice Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíry Těšitelové vycházejí požadavky pojišťoven z  podrobné analýzy. „U  všech nemocnic, respektive lůžkových zařízení, jsme hodnotili několik obsáhlých kritérií. Konkrétně to pak znamená, že u  valné většiny z  nich se sníží počet lůžek tak, aby byly schopny fungovat jak v redukované podobě, tak aby byly schopny pokrýt rozsah služeb za  jiná zařízení, kde dochází k výrazné redukci,“ vysvětlila Těšitelová. Zařízení, se kterými se pojišťovny nedohodnou na  nové smlouvě, mohou dostat jen smlouvu na  přechodné období. „Aby mohly splnit všechna požadovaná kritéria,“ dodala Těšitelová. Podle ministerstva ale bude drtivá většina smluv podepsaná do konce roku. MichAL KáRNý

4.9.12 17:00

ZÁŘÍ 2012

7

zdravotnictví

Lepší čočky a sádry lidé chtějí. Vybrat lékaře si ale nemohou ZA LEPŠÍ SÁDRU, NITROOČNÍ ČOČKY ČI OČKOVÁNÍ SI MOHOU PACIENTI V NEMOCNICÍCH OD ZAČÁTKU LETOŠNÍHO ROKU OFICIÁLNĚ PŘIPLATIT. ZAČAL TOTIŽ PLATIT SEZNAM TAKZVANÝCH NADSTANDARDŮ. Michal Kárný Podle zástupců moravských nemocnic je o tuto službu zájem. Například v  Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně pacienti využívají hlavně nitrooční čočky. „Zájem je například o  čočky při operaci šedého zákalu – zejména o různé typy se speciálními filtry, o  torické čočky korigující astigmatismus a  o  čočky multifokální, které umožňují vidět na dálku i do blízka po operaci. Nadstandard využilo asi pětačtyřicet procent pacientů, kteří prošli očním oddělením nemocnice,“ popsala situaci mluvčí Karla Havlíková. Lehčí plastovou fixaci místo klasické sádry si podle ní objednalo zatím jen asi dvacet pacientů. Naopak pacienti ve  Fakultní nemocnici u  svaté Anny v  Brně mají největší zájem právě o  odlehčené sádrové obvazy. „Nadstandardy ale nijak výrazně neposílily ekonomiku fakultní nemocnice,“ podotkla mluvčí Šárka Urbánková. Dodala, že v případě nadstandardů se

Seznam nadstandardů  OČKOVÁNÍ: proti tetanu, sezonní chřipce, pneumokokovi, tuberkulóze, rakovině děložního čípku, vzteklině  SÁDRY: fixační sádrová dlaha (ruka, předloktí), cirkulární sádrový obvaz (prsty, ruka, předloktí), fixační sádrová dlaha (celé horní končetiny), cirkulární sádrový obvaz (celá horní končetina), fixační sádrová dlaha (noha, bérec), cirkulární sádrový obvaz (noha, bérec), fixační sádrová dlaha celé dolní končetiny, cirkulární sádrový obvaz na dolní končetině, fixace zlomeniny klíčku delbetovými kruhy  ČOČKY: nitrooční čočky (vyrobené z tvrdého plastu, měkké) Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

z  veřejného zdravotního pojištění hradí zdravotní péče pouze ve výši základní varianty a rozdíl doplácí pojištěnec. „Pacient u nás platí vždy cenu za  materiál, od  které odečteme částku, kterou hradí pojišťovna. Takže na  tom nevyděláváme,“ popsal Egon Havrlant z Fakultní nemocnice Olomouc. Lékařská zařízení mohou od  začátku roku nabízet celkem osmnáct nadstandardů. Od  příštího roku se má ale nabídka rozšířit. „Ministerstvo zdravotnictví  plánuje rozšíření seznamu, pracuje na tom speciální komise,“ uvedl mluvčí Vlastimil Sršeň. Jak ale upozornil, nemocnice nemusí nadstandardy vůbec nabízet. „Je to jen otevření možností a je na každé z nich, zda toho využije.

 aktuálně K lékaři nejdéle 35 minut

Nikdy se nepočítalo s tím, že by tyto služby nabízela všechna zařízení. Pro některá z nich to však může být velká konkurenční výhoda,“ podotkl Sršeň. Stejný princip platí i  u  další nové možnosti pacientů. Nemocnice mají totiž povolené nabízet lidem výběr operatéra za poplatek. Tuto službu, narozdíl od nadstandardů, ale většina nemocnic na Moravě nenabízí. „Pokládáme to za  nesystémové. Jde opět o  hledání jakési české cesty. Ve vyspělých státech je tato problematika správně řešena komerčním připojištěním. Nevylučujeme však, že v  absurditě českého zdravotního systému bude nucena i  naše nemocnice takový postup přijmout,“ vysvětlila například postoj jihlavské nemocnice mluvčí Veronika Pysková. V  jiných moravských nemocnicích o této službě uvažují. Čekají však na zkušenosti jiných nemocnic. „Monitorujeme také zájem ze strany pacientů na klinických pracovištích, kterých by se volba dotýkala. Lidé ale zájem zatím nemají. Nenahrává tomu ani ekonomická situace obecně a  je tedy otázkou, zda nabízet něco, po  čem není poptávka. Ale téma bude předmětem dalších jednání na  podzim tohoto roku,“ popsala mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Urbánková. Jednou z  mála nemocnic, která výběr operatéra pacientům umožňuje, je Fakultní nemocnice Brno. „Ceník je na  našich stránkách vyvěšený od  1. září, kdy vstoupil v  platnost,“ uvedla mluvčí Anna Mrázová. Jak ale podotkla, pacienti zatím o  tuto možnost neměli zájem.

Pacient má právo civilizovaně zvolit standard péče Je to historická změna, říká o  zavedení nadstandardu Petr Kocian, spoluzakladatel a ředitel brněnské soukromé oční kliniky NeoVize. Co přináší nadstandard pro oční obor? Je to obrovský posun dopředu. Prakticky polovina pacientů si nyní volí nějakou nadstandardní

čočku, i  klinikám a  nemocnicím to umožňuje nabízet širší nabídku péče. Výhodou nadstandardních čoček je lepší vidění za  zhoršených světelných podmínek či zmenšení nebo dokonce i  zbavení se závislosti na  brýlích. Vedlejším přínosem je navíc i to, že pacienti jsou dnes mnohem lépe informovaní – už i nemocnice

zveřejňují přehledy a  informace o čočkách a pacienti tak mají možnost volby jak nadstandardního materiálu, tak pracoviště.

 rozhovor Jak to fungovalo dříve? Dříve si pacient musel většinou zaplatit celou operaci sám, protože bylo

obtížné skloubit souběh platby od zdravotní pojišťovny a  za  nadstandard. Řada nemocnic vybírala vysoké doplatky za  nadstandardní nitrooční čočky prostřednictvím různých nadací, aniž by byl nadstandard jasně definován – člověk přispěl formálně na  operaci někomu jinému a v rámci toho získal nadstandardní

čočku i pro sebe. Na jižní Moravě nebyla vůbec žádná konkurence, a  to nám před čtyřmi lety umožnilo vyrůst rychle v největší pracoviště. S  čím by mohly mít nemocnice problémy? Na spoustě pracovišť – státních, ale i těch soukromých – neumí pacientům učinit nabídku. Lékaři

mají mnohdy ostych nabídnout pacientovi něco placeného, protože mají pocit, že lékaři nemají nabízet placené služby. Ale patří to k  sobě – ze zákona vyplývá povinnost informovat pacienta nejen o  standardech, ale i  nadstandardech. A pacient má právo civilizovaně zvolit standard péče. (haa)

Maximálně 35 minut jízdy autem může trvat cesta pacienta k praktickému lékaři, zubaři, gynekologovi či do lékárny. Vláda schválila nařízení o dostupnosti zdravotních služeb. „Jedná se o přelomový okamžik, doposud žádné jasně vymezené garance pro pacienty neexistovaly,“ uvedl ministr zdravotnictví Ivo Heger. Podle náměstka Petra Noska je schválené nařízení vlády důležité i pro systém veřejného zdravotního pojištění. „Chápu jej jako nutnou podmínku pro skutečnou konkurenci zdravotních pojišťoven,“ řekl.

Na Vysočině se objednávají online Pacienti všech pěti krajských nemocnic na Vysočině mají od začátku července možnost objednat se do specializovaných ambulancí prostřednictvím rezervačního systému eAmbulance. Elektronické objednávání již rok úspěšně funguje v jihlavské nemocnici a od února letošního roku také v Pelhřimově. Nově mohou on-line rezervace využít klienti nemocnic v Havlíčkově Brodě, Novém Městě na Moravě a Třebíči. „Projekt eAmbulance, na kterém spolupracovali IT odborníci Krajského úřadu a Nemocnice Jihlava se specialisty z Thaiwanu, je pouze jedním z kroků, který řeší postupnou elektronizaci zdravotnictví v našem regionu,“ sdělil hejtman Jiří Běhounek.

Češi utratili v lékárnách 17 miliard korun Češi loni za doplatky pacienta a z volného prodeje utratili téměř 17 miliard korun, což je o dvě procenta víc než rok předtím. Celkové tržby za léčiva a zdravotnické prostředky podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky přesáhly 72 miliard korun a oproti roku 2010 se zvýšily o 1,5 procenta. Jedna lékárna vloni přijala v průměru téměř 29 tisíc receptů a za léčiva a zdravotnické prostředky utržila téměř 21 milionů korun.

INZERCE Pořadatel:

13. ročník mezinárodní konference

Ostrava 25.–26. září 2012 Hlavní partneři:

Motto: SPOLEČNĚ KE KONKURENCESHOPNOSTI A ZAMĚSTNANOSTI Moravskoslezský kraj je v pohybu. Změny posledních dvaceti let se již projevují ve všech oblastech života. Návrat mezi ekonomicky nejvýkonnější regiony České republiky je však těžký a vyžaduje něco navíc. Tím důležitým prvkem navíc je efektivní spolupráce všech klíčových aktérů při tvorbě a realizaci strategických priorit v regionu. Cílem konference je představit dosavadní výsledky této spolupráce, ke kterým směřuje Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, aktivity v přípravě sektorových dohod a průmyslových klastrů nebo integrace univerzit včetně přípravy vzniku výzkumné univerzity. Jedná se o unikátní a pilotní projekty v České republice, jejichž realizace přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje s dopadem na celou ČR. Konference je také zdrojem inspirace pro další společné aktivity v období do roku 2020, k nimž bude patřit i společný akční plán k rozvoji zaměstnanosti a vzdělávání.

Bytový a kancelářský nábytek

Součástí programu konference budou panelové diskuze a kulaté stoly k výše uvedeným tématům, které se zaměří na výměnu zkušeností a hledání optimálního řešení identifikovaných problémů, ke kterým vystoupí řada expertů a představitelů tuzemských a zahraničních institucí, které podobné projekty úspěšně řešily v minulosti. ZÁŠTITU NAD KONFERENCÍ PŘEVZAL PŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY.

Program a registrace na www.ifo.cz Partneři:

Mediální partneři: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

TOKA s.r.o. | Štursova 5 | 616 00 Brno T: +420 541 215 062 | E: [email protected] www.toka.cz

07-mh12_09.indd 7

cs stella

dvoused 172 cm / 20 900 Kč vč. DPH v kůži 1S lze také v látkovém provedení, různé rozměry

4.9.12 17:00

8

zdravotnictví

září 2012

Plány na elektronizaci českého zdravotnictví přežily i IZIP Plány na elektronizaci českého zdravotnictví nejsou mrtvé ani Poté, co Padl Internetový projekt zdravotních knížek (iziP), za který česko utratilo bezmála dvě mIlIardy korun.

jan pacas Změnit teoretické diskuze v praktické plánování. To je podle náměstka ministra zdravotnictví

„ aktuálně Heger„podal„trestní„ oznámení„v„kauze„ IZIP Ministerstvo zdravotnictví oznámilo Nejvyššímu státnímu zastupitelství podezření z trestné činnosti. Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, kde v současné době ministerstvo provádí kontrolu, je podle ministra Hegera důvodné podezření ze spáchání trestných činů v souvislosti se systémem elektronických zdravotních knížek IZIP. „Dosavadní nálezy jsou natolik závažné, že je důvodné podezření ze spáchání trestných činů při nakládání s veřejnými prostředky s celkovou škodou přesahující 450 milionů korun,“ uvedl Heger. Ministr se však podle prohlášení společnosti IZIP snaží cíleně zlikvidovat firmu a ovlivnit tak dění ve zdravotnickém sektoru. „Smluvní vztah mezi VZP a IZIP je transparentní a odpovídá zákonným normám,“ stojí ve stanovisku společnosti. (haa)

Petra Noska cestou k  elektronizaci. Podle něj je nutné zavést ekonomické a  funkční řešení, které dovolí využívat stávající informační systémy a do kterého je potřeba zapojit jak lékaře a pacienty, tak i pojišťovny a asociace nezávislých odborníků. „Zásadní je i  návaznost celého řešení na základní registry,“ dodal Nosek. Na přelomu září a října pak podle něj vypíše ministerstvo zdravotnictví veřejnou soutěž o návrh řešení elektronizace českého zdravotnictví. Náměstek se k  průběhu celé soutěže zavázal přizvat jako nezávislého pozorovatele Transparency International. Ta však o účast na  veřejné soutěži neprojevila zájem. „Kontaktoval mě náměstek ministra zdravotnictví a zval

nás ke spolupráci na této soutěži. Já jsem to za  Transparency International odmítl, takže žádná spolupráce není,“ komentoval situaci ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka. K tomuto kroku se rozhodl kvůli aférám, které jsou s  elektronizací českého zdravotnictví spojeny. „Prostě jsme s tím nechtěli mít nic společného. K zavádění e-governmentu a  zakázkám s tím spojeným jsme mimořádně kritičtí. Po  IZIPu se nám nelze divit,“ vysvětlil Ondráčka. Problematické jsou projekty spojené se zaváděním  e-governmentu a  elektronizací českého zdravotnictví i  podle docenta Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze

Václava Jirovského. „Jako hlavní problém těchto aktivit vidím to, že nebyl realizován žádný korektní bezpečnostní audit, o  kterém bych věděl. Upozornil jsem pana Noska, aby vytvořil pracovní skupinu pro bezpečnost systému eHealth, ale s žádostí o spolupráci jsem osloven nebyl,“ řekl Jirovský.

„„ Budí„skepsi„ a„obavy Bezpečnost systémů elektronického zdravotnictví přitom považuje za zcela zásadní. „Představte si situaci, kdy jako pacient ležíte v  nemocnici a  někdo se nabourá do  nemocničního sys-

tému. Může vám změnit dávku vašeho léku na  dávku kyanidu draselného a následky si umí jistě představit každý sám,“ přiblížil nebezpečí spojená s  nedostatečným zabezpečením elektronických systémů ve  zdravotnictví Jirovský. Na elektronizaci českého zdravotnictví se kromě ministerstva podílí i  pojišťovny. Jako příklad může sloužit projekt Karta života, který spustila Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR). Je to elektronický dokument uložený v databázi pojišťovny, který nabízí jejím klientům rychlé informace o  jejich zdraví a  praktickým lékařům pomáhá zefektivnit léčbu. „Klient má k  dispozici důležité údaje o  svém zdravotním

české zdravotnictví je kvalitní. ale… České zdravotnictví je kvalitní, přesto máme stále větší obavy ze zhoršení kvality a  zejména z  dostupnosti zdravotní péče. Takový vzkaz vyslali ředitelé 74 nemocnic a pěti zdravotních pojišťoven prostřednictvím výzkumu společností HealthCare Institute a Ipsos. I přes tyto obavy vidí ředitelé určité možnosti zlepšení. „Důvěra v kvalitu zdravotního systému je evidentní a  můžeme říci, že i  dlouhodobá. Pozitivním zjištěním je, že jak ředitelé nemocnic, tak představitelé zdravotních pojišťoven preferují zavedení hlubších tržních principů do zdravotního systému. To přináší mimo jiné větší možnosti participace pacientů, možnost připojištění, rozlišení standardní vs. nadstandardní péče, a tím i větší možnost konkurence zdravotních pojišťoven,“ říká Michal Kudernatsch ze společnosti Ipsos Healthcare. V  otázce financování se nemocnice a pojišťovny však názorově liší. Dvaadevadesát procent ředitelů nemocnic považuje dosavadní úhrady pojišťoven za ne-

stavu – alergie, rodinná anamnéza, trvale i  dočasně užívané léky, prodělané operace a  úrazy, chronické nemoci a  další. Karta Života pomáhá klientům ZP MV ČR v  nouzi. V  ohrožení života získají lékaři záchranné služby důležité údaje o zdravotním stavu pacienta i  kontakt na  osobu blízkou. Budou tedy vědět, komu z rodiny v případě nutnosti zavolat,“ popsal výhody elektronické karty ředitel ZP MV ČR Jaromír Gajdáček. Elektronizaci českého zdravotnictví Gajdáček fandí. Možnosti elektronické komunikace podle něj rychlým tempem rozšířily chytré telefony. „Majitelé přístrojů s  aplikacemi Android a  iPhone mohou své údaje v  Kartě života sledovat i  kdykoliv a  kdekoliv aktualizovat on-line,“ řekl Gajdáček. Za základní krok k elektronizaci českého zdravotnictví považuje zavedení povinnosti užívat elektronickou cestu. „Bez uzákonění takové povinnosti nemůže být žádný projekt eHealth stoprocentně úspěšný,“ dodal Gajdáček.

mělek, hlavní ekonom Komerční banky. Na čem se však obě strany – tedy ředitelé nemocnic i  pojišťoven – shodují, je skutečnost, že české nemocnice v průměru hospodaří málo efektivně – myslí si to 100 % ředitelů pojišťoven a polovina ředitelů nemocnic. Problém je však v odlišnosti některých názorů pojišťoven a nemocnic na konkrétní opatření.

„„ Lepší„komunikace„ i„skladba„lůžek

FOTO: Tomáš Škoda dostatečné, navíc očekávají letos a v příštím roce v této oblasti spíše negativní trend, v lepším případě stagnaci. Naproti tomu jsou všichni ředitelé pojišťoven přesvědčeni, že úhrady jsou dostatečné – letos a v příštím očekávají jejich stagnaci (60 %), někteří (40 %) dokonce

jejich růst. Příjmy zdravotních pojišťoven sledují vývoj ekonomiky, která bude do  konce roku 2012 vykazovat stagnaci nebo mírný pokles. „Příjmy zdravotního systému mají výrazně procyklický charakter a  i  na  nich se projeví dopady krize. V  současné době

chybí zdroje nejen státní pokladně, ale celé ekonomice. Prostor pro zvyšování zdravotního pojištění je minimální, současný stav financování zdravotnictví je proto dlouhodobě neudržitelný. Systém financování je proto nutné otevřít privátním zdrojům,“ říká Jan Vej-

„Ředitelé nemocnic si uvědomují rezervy uvnitř svých organizací, nejčastěji uvádějí vzájemnou komunikaci personálu, komunikaci směrem k pacientům, vnímají také rezervy v  oblasti zlepšení mzdových podmínek. Ředitelé zdravotních pojišťoven vidí zase velký potenciál v nemocnicích při snižování fixních nákladů, úspor výdajů na léky a zdravotnické prostředky a také v restrukturalizaci skladby lůžek,“ dodává k  výzkumu Daniel Vavřina, předseda HealthCare Institute. HANA NEČASOVá

inzerce

Kvalitní péče o váš zrak • Laserové operace dioptrických vad NeoLASIK HD s doživotní zárukou ZDARMA • Bezpečná a bezbolestná léčba presbyopie PRELEX s nitroočními čočkami renomovaných výrobců • Vysoce kvalitní nadstandardní péče i pro seniory mladistvý pohled na svět bez brýlí

„Doporučuji všem kliniku NeoVize opět vidím a nepotřebuji brýle“

Zuzana Norisová

Nedělejte kompromisy a chtějte jistotu pro vaše oči

herečka

Viniční 4049/235, 615 00 Brno-Židenice tel.: +420 517 070 700, mobil: +420 775 858 700 e-mail: [email protected], www.neovize.cz facebook: www.facebook.com/neovize

neo_kampan_lasery_inz_268x122_12.indd 1

08-mh12_09.indd 8

30.08.12 8:13

4.9.12 17:01

září 2012

IBM_EVIDENCE CHINESE_268x374.indd 1

09-mh12_09.indd 9

inzerce

9

3.8.12 14:14

4.9.12 17:01

10

firmy v pohybu

Ze studentského projektu světovou dvojkou Z MALÉHO STUDENTSKÉHO PROJEKTU UDĚLAL DVAATŘICETILETÝ VÁCLAV MUCHNA SVĚTOVOU DVOJKU V OBORU ÚČTOVÁNÍ A ZABEZPEČENÍ POČÍTAČOVÉHO TISKU. Pavla Ondrušková Jeho produkt sklízí mezinárodní úspěch díky tomu, že snižuje náklady na  tisk a  zároveň šetří životní prostředí. Much-

 pohled odjinud

nova firma Y SOFT má dceřiné společnosti v  Maďarsku, Izraeli, Singapuru, Japonsku, USA i  Dubaji. Na  začátku takového příběhu může být i věta učitelky ze střední školy: „Muchna, vy si myslíte, že vás to ťukání do klávesnice uživí? To je práce pro sekretářky!“ Oficiálně začal Václav Muchna podnikat v osmnácti letech, neoficiálně už v  šestnácti. „Jednalo se o  vývoj softwaru. Ve dvaceti jsme založili Y SOFT. Projekt vznikl v  rámci studia na Masarykově univerzitě, začínali jsme na studentské koleji,“ vzpomíná Muchna. Brzy dostala firma příležitost spolupracovat s velkým výrobcem kopírek. „Při představě, že je vezmeme na  kolej, bylo

jasné, že ten obchod neuděláme. Naštěstí nám Jihomoravské inovační centrum půjčilo kanceláře, my jsme tam s kamarády nahnali studenty z kolejí a předstírali jsme, že jsme velká firma. Zakázku jsme sice nedostali, ale v centru už jsme zůstali,“ popisuje začátky.

 Mít otevřené oči i uši Spousta lidí mu dnes říká, jaké měl štěstí, že dostal nápad, který ho vystřelil do  světové špičky v  oboru. „Na  druhou stranu podnikat jsem začal v  osmnácti, nápad přišel o  pět

let později. Štěstí přijde, když ho hledáte dostatečně dlouho a  dostatečně intenzivně,“ míní Muchna. Nápad na  produkt vznikl, když ve  firmě řešili potřebu jednoho ze svých zákazníků. Měli tedy jistého zájemce, na  trhu navíc tehdy nic takového nebylo. „Potřebujete mít otevřené oči a uši. Dál jsou pro úspěch potřeba lidi, které musíte umět strhnout pro svou myšlenku. Musí mít podobné zapálení jako vy, protože pak je to v práci vidět,“ tvrdí Václav Muchna. Mladá firma i  věk jejích zakladatelů ale někdy vzbuzovaly nedůvěru. „V  Evropě nám nahrávalo to, že IT je obor spojený s mladými lidmi. V Japonsku jsem ale doteď příliš mladý, takže mě tam raději neukazujeme.

ZÁŘÍ 2012 V USA jsme se stali hrdiny, protože to je země zaslíbená pro podnikatele. Ale i  teď jsme se u  zakázky pro Boeing setkali s obavami z toho, že jsme z Evropy a  jsme relativně mladí. Nakonec to ale vyšlo a  vyhráli jsme,“ těší se Muchna. Hlavní produkt jeho firmy, SafeQ, je zařízení, které zajistí, že dokument, který si konkrétní zaměstnanec pošle na tiskárnu, se díky identifikaci kartou vytiskne jen jemu. Zamezí se tak tomu, že si materiály přečte někdo jiný, tisk je bezpečnější. Zároveň nedochází ke zbytečnému tisku proto, že se dokument vytiskne na jiné tiskárně a mezitím se ztratí. Tisk je tak ekonomický a zároveň ekologický. Využívá ho proto čím dál častěji také státní správa, i když ta česká zatím nemá takový zájem jako například ta na Západě. „Vysvětluji si to tím, že na  úřadech není zdaleka tak velký tlak fungovat efektivně jako v  soukromých společnostech. Přitom právě ve  státních firmách dosahujeme nejvýraz-

nějších úspor, protože zaměstnanci tam často zneužívají tiskárny pro svoje soukromé účely ve velkém,“ říká.

 Tiskne se stále víc Snížení počtu zakázek se Y  SOFT neobává. Celosvětově se podle Muchny totiž tiskne víc a  víc. „Více informací sice zpracováváme elektronicky, ale množství informací, se kterými pracujeme, je mnohem větší,“ vysvětluje Muchna. Y SOFT má před sebou slibnou budoucnost. Muchna už však o  firmě jednou zapochyboval. „Bylo to v roce 2002, kdy nám partner ukradl projekt, free-hostingový server. Tehdy jsem měl chuť s  tím praštit a  firmu prodat. Můj společník Martin de Martini za mnou ale tehdy přišel a přesvědčil mě, že musíme bojovat dál. Od  té doby mě to nenapadlo ani jednou,“ dodává.

Životní styl i místní lidé mi byli hned blízcí

POCHÁZÍ Z FRANCIE, ALE BYDLÍ KOUSEK OD ŠPILBERKU. TŘICET LET PRACUJE U IBM, OD KVĚTNA VEDE BRNĚNSKOU POBOČKU SPOLEČNOSTI. PŘEDSTAVUJEME VÁM JEANA MONNOTA V NOVÉ RUBRICE O ŽIVOTĚ ZAHRANIČNÍCH MANAŽERŮ V ČESKU. Proč jste se rozhodl právě pro Brno? Brno má evidentní výhodu, a  to řadu vzdělaných a  schopných potenciálních zaměstnanců, což je dáno místními školami i kulturou. Nadchla mě také infrastruktura, třeba náš Technologický park. Navíc máme strategickou polohu mezi Wroclaví a Budapeští, kde se nacházejí podobná centra. Brno má zkrátka vše, co potřebuji k vedení efektivní pro-zákaznicky orientované organizace. Kolikáté je to vaše zahraniční působiště?  IBM je nadnárodní globální společnost, což přináší příležitosti cestovat a žít v zahraničí. Pracoval jsem s kolegy různých národností a na různých pozicích – v prodeji v Beneluxu, ve výrobě mainframu a ve vývoji v USA. Znal jste Česko už předtím? Samozřejmě, zaprvé jsem několikrát navštívil Prahu, zadruhé jsem i dříve spolupracoval s Čechy a zatřetí jsem znal některé tradiční výrobky jako klavíry Petrof nebo automobily Škoda. Především jsem ale znal Janáčkovu hudbu a knihy od Kundery či Hrabala, které mi o této zemi pověděly tolik, jako bych tu už chvíli žil.

Pracuji v jednom z nejdynamičtěji se rozvíjejících světových center poskytujících IT služby – v brněnském IBM Delivery Centre Central Europe. Jako viceprezident a výkonný ředitel zodpovídám za celkovou strategii a provoz centra.

Zažil jste přesto nějaký kulturní šok? Bylo těžké si zvyknout na místní život?  Vůbec ne. Místní životní styl i lidé mi naopak byli hned blízcí. V této zemi se snoubí prvotřídní technické znalosti a zájem o kulturu, což je pro mě jakožto technika a milovníka umění velice příjemné. A  co „byznys kultura“? Musíte uplatňovat ve  své práci jiný přístup? Při překračování kulturních hranic se musíte vždy trochu přizpůsobit novým postojům, zvyklostem a kultuře. IBM má nicméně

dlouholeté zkušenosti s diverzitou – například tady v Brně máme zaměstnance 87 národností hovořící 20 jazyky, kteří pomáhají zákazníkům z celého světa. Umíte česky?  Snažím se učit. Nemám totiž rád, když se nedokážu vyjádřit třeba v obchodě nebo restauraci a jen se omluvně usmívám. Komunikace není jen o slovech, ale i výrazu, tónu a přístupu. Co se vám v  Česku líbí, a  co naopak vůbec? Chybí vám Francie?  Nenapadá mě nic, co by mi vadilo – možná zima pro mě bude jako pro Pařížana příliš chladná, ale v takovém počasí se zase nabízejí příjemné hospůdky, koncerty a divadla. Pochopitelně mi chybí nečekané návštěvy dětí a společně strávený čas, ale vím, že sem za mnou brzy přijedou. Žijete přímo ve městě? Bydlím přímo v centru mezi Petrovem a Špilberkem, mám rád procházky po okolí. Viděl jsem také další města. Morava je nádherná oblast a jsem pyšný, když ji mohu ukázat francouzským přátelům. Nedávno mě dva navštívili a architektura i příroda je nadchly, teď v Paříži hledají knihy o České republice! Co rád děláte ve volném čase? Máte možnost věnovat se svým koníčkům i tady?  Hned po nastěhování do Brna jsem si koupil klavír – a to právě český Petrof. Kromě hudby mám také rád rugby a  brzy chci najít tenisový klub. HANA NEČASOVÁ

INZERCE

Vaříme s láskou. Proto jsme nejoblíbenější

Chuť Středomoří přímo ve středu Brna. To je restaurace BORGO Agnese, která se letos podle mezinárodního cestovatelského portálu Trip Advisor.com stala nejlepší restaurací v Brně. Nezávislí hosté ji svým hodnocením zařadili mezi nejlepší restaurace posledních několika let. BORGO Agnese patří mimo jiné také do prestižního žebříčku TOP 100 restaurací České republiky podle žebříčku Grand Restaurant pana Mauera. Když se totiž vaří s pílí a láskou, ostatní to ocení. Jednoduché, ale rafinované pokrmy s důrazem na čerstvost podávaných surovin s využitím sezónních potravin a produktů, mnohdy domácí výroby, si tu od roku 2008 vychutnalo už nespočet hostů. Ať již více či méně slavných a významných, nejdůležitější pro nás stále je a bude, aby i Vy jste si u nás vychutnávali v klidu gurmánské pochoutky a při tom si užívali naši péči stejně tak, jako při odpočinku či na dovolené kdekoliv po světě.

10-mh12_09.indd 10

R A

Příjemný servis, gastronomické zážitky a poznání na vás čekají v BORGO Agnese. Na vaši návštěvu se těší kolektiv restaurantu vedený panem Michalem Prachařem.

Restaurace BORGO Agnese Kopečná 43 Brno 60200 www. borgoagnese.cz

4.9.12 17:04

září 2012

Moderní podnikaní? ERP a CRM systémy

firmy v pohybu Zbývá 8,6 miliardy eur Česko už vyčerpalo téměř tři čtvrtiny prostředků, které jsou pro ni v evropských fondech na období 2007–2013 alokovány. Za posledních pět let byly podle studie KPMG s úspěšnými žadateli o dotace podepsány smlouvy za 22,2 miliardy eur. Z celkových 30,8 miliardy eur bylo příjemcům dotací již reálně proplaceno 39 procent – 11,9 miliardy eur.

11

Průměrná mzda Čechů? 24 626 korun

Evropské dotace na snížení emisí

Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla ve 2. čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o 2,3 % na 24 626 korun, reálně však klesla o 1,1 %. „Více než 3% meziroční inflace ve 2. čtvrtletí spolu s nejistým vývojem ekonomiky, snižující se produktivitou práce a napjatou situací na trhu práce nepřeje reálnému růstu mezd,“ říká Libor Stodola z PwC ČR.

Průmyslové podniky mohou žádat o dotace z OPŽP na projekty, které přispějí ke snížení emisí . Výše podpory se může lišit. V rámci dosud proběhlých výzev mohly podniky čerpat dotaci ve výši 40 nebo 50 %, výjimkou je výzva č. 36, která umožnuje 90% dotaci pro vybraný typ průmyslových projektů z okresů Ostrava-Město, Karviná a Frýdek-Místek.

inzerce

Jak se jednoduše vyznat ve  všech zakázkách? Jak si bez problémů zajistit analýzu výsledku hospodaření podniku? Jak poznat své zákazníky, aby jim firma mohla nabídnout, to co potřebují? Odpovědi na  tyto otázky v  současné době mohou nabídnout takzvané ERP a CRM systémy. „ERP jsou informační systémy, které zahrnují řadu firemních procesů. Například ekonomiku, personalistiku, výrobu, logistiku, obchod a podobně. K jejich hlavním výhodám patří především propojení všech vzájemně souvisejících údajů napříč společností. CRM je naopak úzce zaměřený nástroj pro obchodní a  marketingovou činnost. Jeho výhodou je srozumitelnost pro cílovou skupinu, což jsou obchodníci, manažeři, top management a rychlé nasazení bez dopadů na ostatní části firemních procesů,“ vysvětluje obchodní ředitel ostravské společnosti Raynet, která systémy nabízí, Petr Kolčář. A  komu jsou tyto systémy určené? „ERP nevyužije malý subjekt s  několika zaměstnanci, ale spíše větší firma. CRM se naproti tomu uplatní i u malých společností a podnikatelů a to všude tam, kde je zájem efektivně pracovat s informacemi o zákaznících a obchodních vztazích,“ tvrdí Kolčář. Společnost, která má o  systémy zájem, si však musí prvně ujasnit, co vlastně očekává za  výsledek. „Jelikož každý informační systém má práci především podpořit a dále zefektivnit, je dobré si ujasnit, zda vůbec a kde je prostor pro vylepšení a co je příčinou aktuálních problémů. Dále je dobré vědět, kolika lidí se nový systém bude týkat, jak má být zajištěná jeho bezpečnost, zálohování, podpora při poruchách. Optimální je rozhodovat se mezi více systémy a mít možnost si je bezplatně vyzkoušet,“ radí Kolčář. Cena ERP se pohybuje v řádu stovek tisíc až několika milionů korun. U CRM pak existuje víc možností. Moderní alternativou jsou CRM Cloudová - jedná se o hotová řešení, poskytovaná jako online služba. Systém se nemusí nikde instalovat, je přístupný nonstop a  nový zákazník jej může začít používat do  několika minut. Ceny se pohybují od několika stovek do několika tisíc korun. Další možností je vývoj na míru, což stojí od několika set tisíc korun do několika milionů. (mik) inzerce

11-mh12_09.indd 11

4.9.12 17:04

12

strojírenství

září 2012

Technické obory vykročily z bludného kruhu

školné, byť jen tři tisíce,“ říká Ladislav Němec, ředitel Střední průmyslové školy. Ta je jednou z  několika technických škol, které se uměly zorientovat, modernizují se a navyšují kapacity, hlavně díky penězům z  evropských fondů. Před pěti lety dokonce škola dokončila přístavbu

Podle statistik potřebuje celý trh práce téměř šest procent absolventů průmyslových oborů a  dalších šest procent strojařů – a  zatímco absolventi humanitních oborů někdy končí i na úřadu práce, po technických oborech je stále poptávka – větší zájem je jen o absolventy ekonomie. Technické obory na  vysokých školách se vzpamatovaly a  dokáží studenty nalákat, v  problémech se ale stále topí učňovské školství, počet jeho absolventů poklesl za  posledních dvacet let na  polovinu. Na trhu chybí deset tisíc zaměstnanců, na  druhou stranu úřady práce evidují pět tisíc nezaměstnaných absolventů z učilišť. Moravy se týká necelá polovina

těchto čísel, nejhorší je situace v  Moravskoslezském kraji. Zatímco třeba kuchařů a  číšníků je na  severu Moravy přemíra, protože téměř každý čtvrtý žák z deváté třídy odchází na nějaký gastronomický obor zakončený výučním listem, chybí učni zaměření na dopravu, elektrotechniku a strojírenství. Proč je těžké tenhle problém řešit? „Posledních dvacet let se neschází nabídka s  poptávkou. Připravujeme materiál pro jednotlivé kraje, který bude říkat, jakým způsobem a  jaké obory mají přidávat a  jaké mají utlumovat,“ vysvětluje analytik ze Svazu průmyslu a  dopravy Miloš Rathouský. Problém je v  tom, že školy vyprodukují absolventy po  třech či čtyřech letech od  chvíle, kdy je přijaly – a  to už může být situace na  trhu zase úplně jiná. Čím hůř se v krizi předpovídá vývoj průmyslu a obchodu, tím hůř se také plánuje potřeba jednotlivých oborů. Navíc je nutné, aby spolupracovalo nejenom vedení jednotlivých krajů, ale i tři ministerstva – tedy školství, průmyslu a obchodu a ministerstvo práce. Už zmíněný Moravskoslezský kraj může absolventům technických učňovských oborů, kteří skončili na  úřadu práce, nabídnout jen místa s  platem mezi deseti a čtrnácti tisíci korunami. A  to je důvod, proč vyučení většinou nacházejí práci mimo svůj obor, ale na  lépe placených místech. Řada z nich je také vázaná na místo, kde žijí a  za  prací se stěhuje jen výjimečně. Právě stěhování za prací by přitom pracovnímu trhu prospělo.

vodní cesta. Je to řešení, které sice není ideální, ale zcela určitě výrazně pomůže a  navíc je ho možné realizovat v dohledné době. Jedná se o výstavbu dvou plavebních stupňů – děčínského a  přeloučského. První vyřeší hlavní nedostatek jediného současného napojení Česka na mořské přístavy, a  to nespolehlivost vodní cesty mezi hranicí se Spolkovou republikou Německo a Děčínem,“ řekl Skalický. V tomto úseku je totiž plavba odkázána čistě na množství srážek, takže pokud nezaprší, není po  čem plout. Výstavba Plavebního stupně Děčín tak má zajistit

spolehlivé doplutí lodí z  Hamburku do  Česka po  bezmála tři sta padesát dní v  roce. „Druhá stavba, Plavební stupeň Přelouč, umožní prodloužení Labské vodní cesty až do Pardubic a vytvořením nákladního přístavu v této lokalitě logicky zakončí tuto vodní cestu v místě, které je ekonomicky přijatelné a které výrazně přiblíží vodní dopravu průmyslově významným aglomeracím,“ dodal Skalický. Podle Peciny však není splavnění Labe jediným krokem, který by českým strojařům usnadnil dodávku nadrozměrných nákladů. „Pokud se podaří zesplavnit Odru a  další toky v  České republice, pak budou české firmy schopny dodávat nejen reaktory a  parogenerátory do  jaderných

elektráren všech typů, ale velmi se usnadní doprava například obrovských kryogenních nádrží na zkapalněný zemní plyn, které se začínají ve  světě prosazovat raketovou rychlostí,“ vysvětlil Pecina. Skalický však připomíná, že zesplavnění Odry je součástí vodního koridoru Dunaj–Odra– Labe, o jehož řešení se diskutuje už více než sto let. „Toto vodní dílo v budoucnu umožní propojení všech tří řek a  vytvoří tak významný dopravní uzel v České republice,“ vysvětlil Skalický. Dodává však, že jeho realizace nebude možná v horizontu kratším než dvacet let a  vyžádá si další rozsáhlé investice mimo dvou set miliard, které již vodní cesty spolykaly.

dílen se slévárnou a  ateliérem pro potřeby slévárenských uměleckých oborů a  rok nato otevřela školící středisko s nejmodernějším pětiosým obráběcím strojem, pořádá i  rekvalifikační kurzy pro úřad práce. Řada jejich studentů pokračuje buď přímo v místě na vyšší odborné škole nebo na vysoké.

zatímco vysokým školám technického zaměření se daří rozšiřovat obory a zvyšovat Počet absolventů, učební obory se stále Potýkají s nezájmem.

„ Nabídka míjí poptávku

klára kubíčková Dílenský mistr Stanislav Caha učil třicet let strojařinu na  střední průmyslové škole v Brně, s pubertálními kluky si vždycky uměl poradit. „Pak se za mnou vraceli, aby mi řekli, že založili firmu, vyrábí součástky, dostali se na Vysoké učení technické. Někteří mě překvapili, někdy z  těch nevětších lajdáků byli nakonec inženýři,“ usmívá se Caha. Zažil boom zájmu o obor, ale také propad v devadesátých letech. „Než jsem odešel do důchodu, brali jsme téměř každého, i  když jsme předem tušili, že patří spíš na  učiliště než na  obor s  maturitou,“ vysvětluje. Krize, která vládla ještě před několika lety, však už dnes polevuje.

Potvrzují to počty přijímaných studentů – i když na všeobecné strojírenské obory se na  škole v  brněnské Sokolské ulici dostane téměř každý z dvou set každoročních zájemců, na  specializované obory je větší „nával“. Třeba uměleckých kovářů, rytců nebo zájemců

o obor umělecké odlévání drahých kamenů může škola přijmout u  každé specializace jen devět, respektive z  těchto tří uměleckých odvětví naplnit jen jednu třídu. „Zájem je i o obor Počítačová podpora řízení podniku, kde jsme ovšem museli zavést roční

strojaři chtějí vodní cesty Dokončení ze strany 1 Souhlasí s ním i generální ředitel Vítkovice Power Engineering Martin Pecina. „Dnešní moderní průmyslové obory počítají se stále náročnějšími materiály a stále sofistikovanějšími výrobky. Jak se výroba více a  více koncentruje a technologické možnosti výroby jsou větší a větší, rostou i nároky na  velikost výrobků. Jestliže se kdysi stavěly běžně bloky klasických elektráren o velikosti kolem sto megawattů, tak dnes není výjimkou požadavek na  pětiset nebo šestisetmegawatový blok,“ řekl Pecina.

Řešením je podle strojařů zesplavnění českých řek, protože většina velkých podniků a elektráren, které mají o jejich stroje zájem, stojí na  břehu vodních cest nebo moře. Nejsnadnější cesta k nim tedy vede po vodě. „Hlavní výhodou vodních cest je navíc to, že neznají omezení silniční či železniční přepravy. Po vodě je možné dopravovat mnohem větší a  těžší kusy než po silnici nebo železnici,“ shrnul výhody lodní dopravy ředitel Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Podle Gogely však potíž bývá často v  tom, jak náklad k  řece dopravit. Čeští strojaři musí

zatím vozit své výrobky do  přístavů na  Labi v  Mělníku nebo na  Dunaji v  Bratislavě, jejichž dopravní dostupnost rozhodně není ideální.

„ Nezaprší, není po čem plout Podle Skalického mají ale potíže českých strojařů s dopravní infrastrukturou a  splavností řek řešení. „První krok bych charakterizoval jako využití stávajících možností, které nám dává Labská

„ anketa Podle Průzkumů se strojírenské firmy začínají stavět na nohy, očekávají růst PoPtávky a Plánují zvýšení investic. Co očekává vaše firma? Jsou dnešní výkony společnosti srovnatelné s  „předkrizovým obdobím“? A  co je pro strojírenství v  současné době z  vašeho pohledu největším problémem či překážkou?

Vladimír Štěpán ředitel brněnského závodu Siemens, odštěpný závod Industrial Turbomachinery Jsem přesvědčen, že české strojírenské firmy už čelí, nebo postupně budou čelit, rostoucí konkurenci dříve neznámých firem z východu. Pro nás to znamená nejen trvalý tlak na snižování nákladů, ale také nutnost udržet si technický náskok, který Siemens od konkurentů odlišuje. Proto i v Brně zaměstnáváme více než 150 odborníků inženýringu, výzkumu a vývoji a hledáme další. Brněnský Siemens dodává průmyslové parní turbíny do celého světa. Za posledních pět let jsme dosáhli zvýšení výroby o polovinu na téměř šedesát turbín. S tím souvisí i nutnost trvale investovat do zvýšení efektivity výroby – jen v minulém roce to bylo přes 180 milionů korun. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude i nadále pokračovat.

12-mh12_09.indd 12

Vladimír Koudelka generální ředitel První brněnská strojírna Růst poptávky v našem oboru neočekáváme. Spíše vycházíme z toho, že některé projekty, jejichž příprava probíhá již několik let, dojdou do stádia podepsané smlouvy. Ani těch však není mnoho. S výkony se držíme zhruba na stejné úrovni, což samo o sobě pokládáme za pozitivní, i když je to k dalšímu rozvoji firmy málo. Nejen strojírenství, ale celá ekonomika je dnes v rukou politiků a jak si v tomto oboru vedou, je všeobecně známo.

Jan Světlík předseda představenstva a generální ředitel Vítkovice Machinery Group Za prvních šest měsíců jsme zaznamenali meziroční nárůst tržeb i výkonů. Prognóza na celý rok 2012 počítá s meziročním zvýšením o více než 20 %. Pokud jde o investice, investovali jsme už loni před koncem roku i letos v první polovině roku v součtu zhruba tři a čtvrt miliardy korun – do supermoderní rychlokovárny, do špičkového manipulátoru a do nového závodu na ocelové láhve. Největší starost nám dělá stále se zvyšující až nezdravá podpora obnovitelných zdrojů, která řadí naši republiku ve statistikách cen elektřiny

pro průmysl na jednu z nejvyšších příček v EU. Zákazníky na globálním trhu ale naše poplatky nezajímají. Nemůžeme si z důvodu světové konkurence dovolit promítnout navýšení plateb za elektřinu do ceny výrobků nebo služeb. Česko si tak samo brzdí růst svého průmyslu.

Vladimír Ježek obchodní ředitel ČKD Blansko Naše společnost v roce 2010 měnila majitele. Součástí změny byl i odprodej jedné ze dvou podnikatelských aktivit, finančního investora nahradil investor strategický, navíc aktuálně, s ohledem na přeskupování makroekonomických sil, z atraktivního teritoria Ruska. To považuji za faktory, které pozitivně ovlivní vývoj společnosti. Výkony nejsou v zásadě příliš rozdílné, vnitřních faktorů je však více, než aby se z toho dal vyvozovat závěr o období vyrovnávání poptávky v oboru. Ale nakonec i oblast, v které podnikáme, tj. oblast hydroenergetiky, zůstala v minulých letech bez zásadního propadu. Největším problémem jsou dosud silnější individuální vnitřní faktory společností – jak zvládly privatizační procesy, po privatizační vnitřní transformace, jak reálně přistoupily k strategickému řízení, k získání nových odbytišť, k modernizaci výrobků i prostředků. Dnes už se to nakonec týká i řady společností, které vznikaly po roce devadesát.

4.9.12 17:05

září 2012

13

strojírenství

Adamov – město strojírenství? Stále to platí, tvrdí místní Dokončení ze strany 1 Ve  válečném období se tam vyráběly lokomotivy, rozvinula se osvědčená stavba mostů, jeřábů a  velkých kotlů a  silničních parních strojů. „Pro tehdejší Sovětský svaz se například v  Adamově vyrobila pojízdná železniční elektrárna. V roce 1929 se přidala výroba strojů pro keramický a stavební průmysl,“ vyjmenovává Jaroslav Budiš, autor knihy Adamov ze starých pohlednic. Během druhé světové války se v  Adamově vyráběly zbraně pro

německou armádu. Pracovalo tam až osm tisíc lidí. „Po  odchodu německých vojsk zůstalo po  válce v  obci spousta škod. Dosáhly téměř dvou set milionů korun,“ upozorňuje Budiš.

„„ Cesta„na„vrchol„ a„zase„dolů Po válce byl výrobní program značně rozmanitý. Rok 1954 byl rozhodující pro orientaci na nos-

FOTO: Tomáš Škoda

ný výrobní program v oboru ofsetových tiskařských strojů. Mnoho zaměstnanců dojíždělo do  Adamova z  okolních obcí i Brna. Šedesátá a sedmdesátá léta byla proto ve  znamení rozsáhlé výstavby. Díky tomuto rozmachu a stavbě tří sídlišť se stal Adamov v roce 1964 městem. Po sametové revoluci se výrazně změnil život místních podniků. V roce 1990 se například rozhodlo o zrušení výroby pro vojenské účely. Podniky v  Adamově výrazně zasáhla ztráta východních trhů. „Při kuponové privatizaci

se v  roce 1992 staly Adamovské strojírny akciovou společností, která v  roce 1993 založila další dvě dceřiné firmy. V  roce 2003 se změnil vlastník Adamovských strojíren a firma nesla nový název ADAST,“ dodává Budiš. Firmy se však dodnes potýkají s  problémy. Vedení Adamova se proto nyní snaží lákat nejen lidi, kteří chtějí ve městě pracovat, ale také ty, kteří chtějí žít kousek od Brna a přitom blízko přírody. „Adamov má krásné okolí. Jediné, co mi tu vadí, je neustálý hluk vycházející z výrobních hal. Městu navíc dlouho chybělo nějaké centrum, kde se lidé scházejí. Tím se nedávno stala zrekonstruovaná budova části Adastu,“ říká Michal Reich, který se do Adamova přestěhoval před dvěma lety. MichAl KáRný

inzerce

54. mezinárodní strojírenský veletrh MSV 2012 8. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů

IMT 2012 MSV 2012

Zaregistrujte se před svou návštěvou veletrhu, ušetříte čas i peníze! www.bvv.cz/msv

10.–14. 9. 2012 Brno – Výstaviště

Indie – partnerská země MSV Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 926 Fax: +420 541 153 044 [email protected] www.bvv.cz/msv

KOPAT BEZ VYTYČENÍ PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ SE NEVYPLÁCÍ Ročně zaznamená skupina RWE kolem 500 poruch způsobených cizím zaviněním. Nejčastějšími viníky narušení plynárenského zařízení jsou přitom především stavební firmy, provádějící z nejrůznějších důvodů zemní výkopové práce bez řádného vytyčení. Tyto doslova zbytečné události způsobují nemalé škody, zejména na uniklém zemním plynu a nákladech spojených s odstraňováním těchto poruch.

RWE poskytuje vytyčení plynárenských sítí zdarma

Stavební firma je prostřednictvím stavbyvedoucího povinna dle Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. § 153 zajistit vytyčení tras technické infrastruktury (tedy i plynárenského zařízení) v místě jejich střetu se stavbou.

Žádné zemní práce by tedy neměly být zahájeny bez písemného technického vyjádření o existenci sítí a jejich následného vytyčení.

RWE pro vlastníky plynárenského zařízení ze zákona zajišťuje evidenci a vydávání polohopisné situace technické infrastruktury, tedy plynárenských sítí. V případě dotčení plynárenského zařízení s plánovanou stavbou je součástí technického vyjádření také informace o jeho vytyčení.

Podrobné informace o vytyčení plynárenských zařízení získáte na webových stránkách skupiny RWE v České republice www.rwe-ds.cz.

inz_udrzba-vytyceni_268x185.indd 2

13-mh12_09.indd 13

RWE pro vlastníky plynárenského zařízení ze zákona zajišťuje evidenci a vydávání polohopisné situace technické infrastruktury, tedy plynárenských sítí. V případě dotčení plynárenského zařízení s plánovanou stavbou je součástí technického vyjádření také informace o jeho vytyčení.

27.1.2012 15:24:12

4.9.12 17:05

14

města a obce

ZÁŘÍ 2012

Uherské Hradiště čekají slavnosti vína i referendum o odtržení nos – láká k nám lidi z celé České republiky i  zahraničí, významné filmové tvůrce a je zajímavý i pro diváky z Hradiště. Letos jsme přispěli částkou o jeden milion korun vyšší, protože kvůli změnám loterijního zákona přišla filmová škola o  významného partnera. Celkem nás tedy letos festival vyšel asi na tři miliony korun.

OCENĚNÍ HISTORICKÉ MĚSTO ROKU, ZNÁMÁ LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA, NOVÝ AKVAPARK, ALE I MĚSTSKÁ ČÁST, KTERÁ SE CHCE ODDĚLIT ČI CHÁTRAJÍCÍ BUDOVA VĚZNICE V CENTRU. TO JSOU ÚSPĚCHY I STAROSTI UHERSKÉHO HRADIŠTĚ A JEHO STAROSTY KVĚTOSLAVA TICHAVSKÉHO.

Kolik šlo vlastně z  městské kasy na investiční akce? Největší akcí, kterou jsme loni dokončili za své peníze, byl aquapark za 280 milionů korun. Teď otevíráme Jezuitskou kolej za 80 milionů. Loňská rekonstrukce kina Hvězda si vyžádala částku kolem 30 milionů, opravili jsme také budovu známou jako Hradišťanka, kam se přesunuly některé odbory úřadu. V  tomto roce je jednou z  největších investičních akcí zkapacitnění stěžejní křižovatky, na kterém se město podílí 17,6 miliony korun. Pokračujeme také v  zateplování školních budov a revitalizaci veřejných prostor.

Hana Nečasová Co pro vás znamená titul „Historické město roku“, které Uherské Hradiště letos získalo? Vítězství je pro nás velmi cenné. Bojovali jsme o  něj několik let a je pro nás dokladem, že se dlouhodobé úsilí vyplácí. Za  dvacet let si regenerace městské památkové zóny vyžádala téměř jednu miliardu. Milion korun, který jsme získali za  vítězství, jsme použili při rekonstrukci fasády domu známého jako Atrium, která právě probíhá. Rekonstrukcí už jinak prošly téměř všechny památky ve městě. Centrum „Historického města roku“ přesto hyzdí chátrající budova bývalé nacistické a komunistické věznice. Ano, jde bohužel o  největší uherskohradišťskou památku, která je v současné době v dezolátním stavu. My s  tím ovšem nemůže nic udělat, protože není naším majetkem. Dlouhodobě jsme se snažili věznici získat do  svého vlastnictví, nicméně období, kdy byla šance dosáhnout na  evropské nebo krajské peníze, pominulo. Podle odhadů by rekonstrukce stála asi půl miliardy korun, což je pro město velká finanční zátěž, do které nechceme jít. Před rokem jsme proto přehodnotili svůj postoj,

o  odkup věznice již zájem nemáme. Nyní jde už pouze o  to, vytrvat alespoň v tlaku, který by podpořil záměr okresního soudu využívat budovu pro své účely a  zejména k  tomu, aby stát konečně uvolnil finanční prostředky na rekonstrukci.

Město je známé po  celé republice hlavně díky jednomu z  největších filmových festivalů – Letní filmové škole, která nedávno skončila. Jak se na  ní město podílí? Letní filmovou školu podporujeme jak svou záštitou tak

finančně. Venkovní filmové projekce, koncerty či představení, větší pohyb po městě, večerní život – to vše jsou věci, které festival provázejí a které od nás všech vyžadují o trochu víc pochopení a  ústupků než jindy. Festival ale považujeme za jednoznačný pří-

Z úst opozice zní, že Hradiště proinvestovalo příliš mnoho peněz a  čekají ho velmi chudé roky… Pochopitelně i nás zasáhl úbytek. Město na daňových příjmech ztratilo asi padesát milionů korun a kvůli změnám v loterijním zákonu jsme přišli také o  část prostředků od velkého partnera, který zde podporoval řadu akcí. Pochopitelně se o  rozpočtových financích bavíme častěji než dříve a  do  budoucna si zřejmě nebudeme moci dovolit tak rozsáhlé investice jako doposud. Nicméně pracujeme na přípravách různých akcí neustále, připravujeme například projekt rekonstrukce centrálního Masarykova náměstí, velké plány máme i s parkem Rochus, na  jehož kraji bychom chtěli postavit skanzen, který by navazoval na  ten rožnovský a strážnický. Velké peníze teď půjdou i  do  protipovodňové ochrany. V létě to bylo 15 let, co Uherské

Hradiště zasáhla velká povodeň. Jak město změnila? Povodně tu – zejména pro starší lidi – jsou stále velkým strašákem. Jsem proto rád, že stavba protipovodňové ochrany dospěla do stádia, kdy se bavíme o reálném zahájení stavby už v příštím roce, kdy se budou především zvyšovat a  rozšiřovat dosavadní ochranné hráze podél Moravy. Projekt má vyjít asi na  190 milionů korun, Uherské Hradiště se bude podílet minimálně pěti procenty. Aktuálním tématem v Uherském Hradišti je referendum o odtržení místní části Jarošov. Jak se díváte na to, že by město mělo přijít o 2 400 obyvatel? Nedokážu si to představit, Jarošov patří k  Hradišti. Nerozumím ani příliš důvodům, protože přípravný výbor pro osamostatnění s  městem prakticky nekomunikuje. Odtržení je přitom oboustranně nevýhodné. Samostatný Jarošov by hospodařil se zhruba 20 miliony korun ročně, naprostá většina peněz by přitom šla na  provoz obce, a  to nemluvím o veřejné dopravě, hlídkové činnosti městské policie a dalších službách. Klesnou tam zřejmě také ceny nemovitostí, všichni občané by si museli vyřídit změnu trvalého bydliště… Troufáte si odhadnout, jak to dopadne? To se uvidí 22. září, kdy se koná referendum. Doufám, že to skončí pro všechny dobře a že Jarošov zůstane součástí Hradiště.

 o městě Uherské Hradiště  Je okresní město ve Zlínském kraji a přirozený střed Slovácka  Žije v něm 25 tisíc obyvatel, spolu se sousedními Kunovicemi a Starým Městem tvoří aglomeraci s více než 38 tisíci obyvatel  Mezi nejvýznamnější kulturní události patří Letní filmová škola a Slovácké slavnosti vína – letošní jubilejní 10. ročník se koná 8. a 9. září  Město právě otevírá zrekonstruovanou Jezuitskou kolej, v níž vzniklo Slovácké centrum tradic

INZERCE

Chytřejší budovy IBM – nejen Louvre, ale i běžné kancelářské budovy NEJENOM INTELIGENTNÍ SPRÁVA BUDOV VE SLAVNÉM LOUVRU NEBO INTELIGENTNÍ INTEGRACE INFRASTRUKTURY NA AMERICKÝCH ŠKOLÁCH PATŘÍ DO SEZNAMU CHYTŘEJŠÍCH ŘEŠENÍ V BUDOVÁCH, KTERÉ VYVINULA SPOLEČNOST IBM. Ta se posledních dvacet let snaží aplikovat principy, které nabízí zákazníkům, také na vlastním území. Jenom na  účtech za  energii ušetřila IBM ve  svých sídlech v  loňském roce 43 milionů dolarů. Podle odhadů totiž za předchozích dvacet let stlačila spotřebu energií o  celkem 400

14-mh12_09.indd 14

IBM sídlí i v Brně, kde se nachází mezinárodní centrum strategického outsourcingu. Pracují zde zaměstnanci 87 národností hovořící 20 jazyky, kteří pomáhají zákazníkům z celého světa. milionu dolarů. Využívá k tomu i vlastní řešení tzv. „chytřejších budov“ (Smarter Buildings). To

nainstalovala v  deseti nejvíce energeticky náročných budovách a dalších osmnáct je na se-

znamu pro letošní rok. Celkem by měl být systém „chytřejších budov“ nasazen na ploše odpo-

vídající polovině celkové spotřeby energií ve společnosti. K efektivní správě energetické náročnosti si IBM navíc vyhradila celý tým zaměstnanců. Ti dohlížejí na  to, aby se inteligentně a  součinně regulovalo osvětlení, vytápění, klimatizace, datová centra i IT infrastruktura a  dokonce také zaměstnanecké kantýny ve všech 364 lokalitách IBM po celém světě. Počítače hodlá IBM využívat hned dvakrát. V testovacím provozu ve  Švýcarsku zkouší ochlazování procesorů v  datových centrech vodou, která se po  takovém ohřevu distribuuje uživatelům do okolních budov. Datová centra totiž spotřebovávají obrovské množství elektřiny. Až polovina z  ní se využívá k ochlazování vzduchu. S  většinou tepla vzniklého během tohoto procesu se přitom naprosto plýtvá – jednoduše se vypustí do atmosféry. Úspor nicméně IBM dosahuje i  poměrně jednoduššími technikami – modernějším vybavením da-

tacenter a jejich klimatizačních jednotek. IBM během roku 2011 díky všem energetickým úsporám snížila emise CO2 o  175 tisíc tun. Ušetřila stejné množství elektřiny, které by stačilo 34 tisícům středních amerických domácností na celý rok. Desetinu své elektřiny navíc IBM nakupuje z  obnovitelných zdrojů. Na konci toho letošního doufá, že se jí podaří omezit spotřebu elektřiny zhruba třikrát víc, než letos. A  co mají společného IBM a  Louvre? IBM v  tomto pařížském muzeu totiž instalovala speciální softwarové řešení, díky kterému je možno z  jednoho místa plánovat a  řídit systémy jako klimatizace, výtahy, osvětlení, ale i správu zámků na více než 2  500 dveřích. Prostory muzea se rozkládají na více než 60 tisících metrech čtverečných, což z něj činí jedno z největších muzeí na  světě a  také ideální příležitost pro využití chytřejších řešení.

4.9.12 17:03

ZÁŘÍ 2012

15

města a obce

Šetří peníze i energie. Bydlí v nízkoenergetickém paneláku MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC SE PODAŘILO BĚHEM DESETI LET ZMODERNIZOVAT VEŠKERÝ BYTOVÝ FOND DO NÍZKOENERGETICKÉHO STANDARDU. Jedná se celkem o 850 bytů v  panelových domech, které byly postaveny v  80. a  90. letech. První dva domy se modernizovaly jako pilotní projekty  již v  roce 2001. Podle energetického auditu se mělo uspořit až 65 % tepla na vytápění a 30 % tepla na ohřev vody.

Na  zateplení fasády byla použita izolace o  tloušťce 16 cm, vyměnila se okna i  balkóny. Zároveň proběhla celková modernizace domů včetně vybudování nových bytových jader, nových vnitřních instalací i rozvodů elektřiny a modernizace větrání. Náklady na jeden byt se tehdy pohybovaly okolo 450 tisíc korun, celkem na oba domy 30 milionů korun. Městská část tehdy byla jedním z prvních žadatelů o dotaci na úroky z úvěru nově otevřeného programu Panel. Dalšími zdroji financí bylo vybrané nájemné a dotace z rozpočtu města Brna 100 tisíc korun na jeden byt. Výrazná úspora tepla, více než 50%, se projevila hned první rok po  zateplení. Jenže se zjistilo, že byty jsou přetápěné,

proto se ještě více snížila teplota topné vody, takže již dva roky po  regeneraci domy dosáhly plánovaných úspor 65 %. Dobré zkušenosti s prvními domy nakonec přesvědčily zastupitelstvo obce, aby souhlasilo s  dalšími úvěry a  během dalších pěti let byly dokončeny komplexní modernizace všech bytů v  panelových domech konstrukční soustavy T06B.

 Přes 270 milionů korun Všechny tyto domy se spotřebou tepla na  vytápění dostaly pod 40kW/M/rok, což je považováno za nízkoenergetickou hranici. Přes tuto nízkou

spotřebu lidé v  bytech neměli zimu, naopak, tepelná pohoda se zvýšila a například v létě se byty tolik nepřehřívají. Od roku 2007 do roku 2010 se modernizace domů v  městské části kvalitativně posunuly ještě dále, domy konstrukční soustavy B70R byly zatepleny 20 cm izolace a  u  posledních dvou domů byla dokonce použita okna se třemi skly, která mají podstatně lepší tepelně technické vlastnosti. V  těchto domech nyní dosahujeme spotřebu tepla pod 30 kW/m/rok. Celkem se do modernizace panelových domů od  roku 2001 do  roku 2011 investovalo přes 270  milionů korun, z  toho 130 milionů si městská část vypůjčila v rámci programu Panel. Program Panel považujeme vzhledem k  jeho dlouhodobé-

mu působení a relativní jednoduchosti za jednu z nejlepších pobídek, kterou stát vlastníky bytových domů motivuje k jejich modernizaci a  úsporám energií. Přesto jsme v  roce 2010 využili i  nově otevřený program Zelená úsporám také na panelové domy a čtyři projekty jsme přihlásili prakticky hned po  otevření výzvy. Kombinace Panelu se Zelenou úsporám byla sice administrativně náročná, ale pro vlastníky velmi výhodná. Je škoda, že program Zelená úsporám trval tak krátce, že mnozí družstevníci ani obce nestihli žádosti připravit. Přitom dnes v době krize, kdy výkonnost stavebnictví rekordně klesá, jsou takové pobídky velmi výhodným a  účinným nástrojem na  podporu ekono-

miky. V  souvislosti s  masivním investováním do bytových domů se nájemníci samozřejmě zajímali, jaký dopad to bude mít na nájemné. Zatímco v zatepleném domě výrazně ušetří výdaje za  teplo, obávali se v souvislosti se zákonem o jednostranném zvyšování nájemného, že obec využije oprav a zvýší jej na maximum. Udělali jsme proto analýzu, kolik peněz bude městská část potřebovat na  splacení úvěrů a  řádnou údržbu bytových domů v  nejbližších dvaceti letech. Vyšlo nám, že nájemné kolem 55 korun na m2 a měsíc bude dlouhodobě odpovídat ekonomickému nájemnému pro náš bytový fond. Náklady na  bydlení, tedy nájemné a  platby za  energie, jsou tak únosné i  pro sociálně slabší nájemníky.

Jana Drápalová, starostka brněnské městské části Nový Lískovec

INZERCE

 Regenerace (zateplování) staveb

Rekonstrukce obvodového pláště Základní škola č.p. 710 Bučovice

 Obnova komunikací  Rekonstrukce budov  Stavební dozory

Investor: Město Bučovice Fin. objem: 24,8 mil. Kč Termín realizace: 05/2011–08/2011

 Dotace pro obce

D - Telematika a.s. Přehled vybraných zakázek v posledních pěti letech

st. hranice Dolní Žleb

Zateplení školských zařízení Děčín obce Ořechov

Rekonstrukce a dostavba rodinnéhoLiberec domu s bytovými jednotkami

Minkovice

Zateplení obecního úřadu Želešice

www.keltex.cz

NĚMECKO

Boletice Investor: n. L. Investor: obec Želešice obec Ořechov Chabařovice Česká Lípa JeštědInvestor: Jaroslav Kokrhánek Bohosudov Fin. objem: 3,1 mil. Kč Fin. objem: 23 mil. Kč Ústí n. L. Nebočady Řetenice Fin. objem: 8,3 mil. Kč Termín realizace: 07/2010–08/2010 Termín realizace: 07/2010–10/2010 dřichov Velké Březno Termín realizace: 04/2010 – 08/2010 Teplice Sebuzín Bílina Prackovice V. Žernoseky Litoměřice Lochy Žalhostice Sebuzín Most Hošťka Lovosice Štětí Hrobce POLSKO Mladá Boleslav O. Liběchov Náchod Roudnice n. L. eby n. O. etice Krnov H. Počáply Vyhlídka Žamberk Mělník D. Beřkovice . O. D. VraŇany Úvalno Letohrad Chlumín Chvatěruby Všetaty Opava Holasovice Lanšperk Bohumín Dětmarovice Nelahozeves Šumperk Lhota Jilešovice Neratovice y Dlouhá Třebová Stará Boleslav Hradec Králové Kralupy n. Bludov Vlt. Třebechovice p. O. Úžice Děhylov Petrovice u Karviné Postřelmov Rudoltice Štítina Nymburk Háj á Karviná Hoštejn Týniště n. O. Řež POLSKO Lysá n. L. Ostrava Zábřeh na Moravě Měšice Opatovice Louky n. O. ice Kostelec n. O. Svinov Kunčice Roztoky u Pr. Poříčany Sadská Albrechtice Doudleby n. O. Polanka n. O. Stéblová Krnov Kladno Častolovice Krasíkov Lukavice na Moravě Běchovice Pečky Chotěbuz Havířov Žamberk Praha Rosice atov Potštejn Velim Pardubice Jistebník Záboří Přelouč Mohelnice Litice n. O. Hostivice Úvalno Letohrad Paskov Český Brod Úvaly Kolín Studénka Kostěnice Svitavy Český Těšín Radotín Červenka Moravičany Lískovec Moravany Uhříněves Třinec Řečany Frýdek-Místek Opava Holasovice Lanšperk Bohumín Dětmarovice Šumperk Lhota Suchdol n. O. Baška Beroun Štěpánov Říčany Uhersko Jilešovice Ústí n. O. Kutná Hora Dlouhá Třebová Březová n. S. Karlštejn Děhylov Bludov Návsí Petrovice u Karviné Pržno Chrudim Rudoltice Postřelmov Štítina Malín Dobřichovice Zdice Čáslav Háj Česká Třebová Karviná Hoštejn Mnichovice Frýdlant n. O. Polom Řevnice Ostrava Zábřeh na Moravě Frenštát p. R. Hranice n. M. Zadní TřebáňOlomouc Letovice Louky n. O. Třebovice Svinov Kunčice Veřovice Hořovice Albrechtice Libecina Lipník n. B. Polanka n. O. Krasíkov Lukavice na Moravě Lochovice Kunčice p. O. Čerčany Drahotuše Grygov Chotěbuz Mosty u Jablunkova Golčův Jeníkov Havířov Opatov Svitávka Vlkaneč Hostašovice Kařízek Osek Jistebník Mohelnice Branky na Moravě t Valašské Meziříčí Paskov Brodek u Přerova Studénka Mýto Skalice n. S. Svitavy Jince Český Těšín Prosenice Červenka Leština Benešov Moravičany Lískovec Holoubkov Kunovice-Loučka Frýdek-Místek Třinec Přerov ou any Rájec-Jestřebí Osíčko Suchdol n. O. Baška Štěpánov Březová n. S. Světlá n. S. Řikovice Příbram Bystřice p. H. Návsí ín Pržno Blansko Frýdlant n. O. Polom Hulín Holešov Pohled Frenštát p. R. myslice Okrouhlice Olomouc Hranice n. M. Letovice ov Veřovice Třebětice Přibyslav Kroměříž Havlíčkův Brod Lipník n. B. Adamov ovice Březnice Žďár nad Sázavou Drahotuše Tlumačov Kunčice p. O. Grygov Mosty u Jablunkova Kuřim Šlapanov Svitávka Hostašovice Ždírec u Plzně Zlín Sázava Branky na Moravě Valašské Meziříčí Ostrov nad Oslavou Otrokovice Brodek u Přerova Prosenice Brno Skalice n. S. Nepomuk Mirovice Dobronín Kunovice-Loučka Šlapan. Blažovice Napajedla Přerov Sklenné nad Oslavou Rájec-Jestřebí Pelhřimov Osíčko Slavkov u Brna Tábor Jihlava Rantířov Řikovice Modřice Křenovice Bystřice p. H. Huštěnovice Vráž Křižanov Řikonín Blansko Staré Město Kostelec u Jihlavy Rajhrad Spělov Uherské Hradiště Horažďovice předm. Hulín Holešov Tišnov Nedakonice Hrušovany u Brna Třebětice Katovice Písek Kroměříž Horní Cerekev Vlkov u Tiš. Adamov Batelov Tlumačov Moravský Písek Kuřim Strakonice Jihlávka Ražice Zlín Vranovice Popelín Bzenec přívoz Otrokovice Počátky - Žirovnice Doňov Čejetice Brno Protivín Kard. Řečice Rohatec Šlapan. Kamenný Malíkov Veselí n. Luž. Napajedla Blažovice Volyně Šakvice Jarošov n. Než. Horusice Vodňany Zaječí Slavkov u Brna Čičenice Lužice V. Ratmírov Modřice Nišovice Hodonín Křenovice Huštěnovice Dynín Dívčice Podivín Staré Město Hrušky Jindřichův Hradec Chotýčany Rajhrad Čkyně Uherské Hradiště Moravská NováŠevětín Ves Blanice Nedakonice Hrušovany u Brna Zliv KS Hrušky mperk Hluboká n. Vlt. Břeclav Moravský Písek Prahactice HlubokáLanžhot n. Vlt. st. hranice Vranovice Bzenec přívoz Skřiněřov

Expanze páteřní sítě ČD - Telematiky

Volary

V  minulém roce jsme lasti 100 Gbit/s DWDM okruhů do  vlastní optické sítě investo- se dají považovat za  technolovali řádově několik desítek mi- gicky inovativní na trhu v ČR. Od začátku tohoto roku jsme lionů korun. Tyto investice byly primárně určeny k  posilování rovněž expandovali na Benešovdůležitých tras, které s nárůstem sku a v okolí Třince, kde byla dozákazníků i provozu vyžadova- posud jediná dostupná možnost ly posílení kapacity. Významná napojení telekomunikačních část investic byla rovněž směřo- služeb pouze „vzdušnou“ trasou vána do výstavby úplně nových mikrovlnným spojem. ČD-T tak tras, a to v metropolitních sítích. vystavěla svůj nejvýchodnější Mimo toto posílení tras jsme re- připojovací uzel v republice. Jak alizovali výstavbu optických sítí stávající, tak noví zákazníci byli pro naše partnery z řad posky- připojeni k naší páteřní síti. Již výše zmiňovaný Benešov tovatelů mobilních hlasových bude i  nadále lokalitou, kde se a datových služeb. Celkem tedy v loňském roce ČD-T chystá posilovat své aktivity, a  to rozvojem optické ČD - Telematika investovala České Budějovice sítě na  trati Praha – Benešov. do vlastní infrastruktury Včelná devítiKamenný Újezd místnou částku a kapacity z ob- Mezi prvně zbudované přístuČeský Krumlov

RAKOUSKO

Kájov

Holkov Velešín Kaplice Omlenice

pové body patřily Říčany a Uhříněves, kde už poskytujeme své služby zákazníkům. Ve fázi projektování a schvalování jsou i  další lokality, jako jsou Mnichovice, Čerčany a Benešov. Rovněž rozšiřujeme přístupovou optickou síť ve  městech, tzn. tam, kde již máme infrastrukturu, ale chceme být geograficky blíže našim odběratelům. V  neposlední řadě se zabýváme také řešením výstavby optických kabelů pro zákazníky z  akademické sféry, případně statní správy. Opět tak upevňujeme svou pozici v pokrytí České republiky vlastní optickou telekomunikační sítí.

Šakvice Zaječí

Rohatec

Lužice Hodonín Podivín Hrušky Moravská Nová Ves KS Hrušky Břeclav Lanžhot st. hranice

Vyšší Brod

15-mh12_09.indd 15

Rybník Horní Dvořiště

4.9.12 17:34

16

inzerce

září 2012

Ing. Jiří Crha se narodil 21. 4. 1960, vystudoval Fakultu elektrotechniky na VUT Brno, má dvě dospělé dcery

ˇ V politice by melo platit, že slušnost není slabost ing. Jiří Crha

Rozhovor s Jiřím Crhou, kandidátem ODS na hejtmana Jihomoravského kraje

Jiří Crha je v současnosti místostarostou města Blanska. Předtím stál deset let v čele jihomoravského krajského úřadu. Své bohaté zkušenosti nyní hodlá zúročit v podzimních krajských volbách, ve kterých se uchází o post hejtmana. Zeptali jsme se proto na jeho názory, a to nejen ty politické. Stál jste u zrodu krajského úřadu a deset let jej řídil, berete tento fakt jako svoji výhodu proti svým konkurentům? Mé angažmá v roli ředitele krajského úřadu je vlastně jedním z hlavních motivů, který mě ke kandidatuře na hejtmana přivedl. O dění v kraji mám přehled a stávající situace mě silně zneklidňuje. Já byl v životě vždycky zvyklý věci stavět a tvořit, na současném vedení kraje a stylu jejich práce je ale vidět, že chtějí hlavně bořit. S jakou vizí tedy jdete do podzimních voleb? Chci se práci pro kraj věnovat na plný úvazek. V politice obecně mi vadí především úmyslné kumulování funkcí. Třeba stávající jihomoravský hejtman Hašek je zároveň poslancem, hejtmanem, předsedou Asociace krajů a ještě místopředsedou ČSSD. Je logické, že se pak ničemu nevěnuje pořádně a na kraji je to znát. Já žádné funkce sbírat nehodlám, celý život žiji na jižní Moravě, a proto chci všechno své úsilí věnovat práci pro náš kraj. Do Prahy utíkat rozhodně nebudu. Krajský úřad ovlivňuje životy všech lidí v regionu. Co byste rád v jeho fungování změnil, pokud na podzim ve volbách uspějete? To by byl asi poměrně dlouhý seznam :), určitě chci ale vylepšit jeho pošramocený obraz, zlepšit komunikaci s voliči a posílit transparentnost v rozhodování. Je pro mě naprosto nemyslitelné, aby stávající hejtman zaměstnával skupinu placených poradců, o kterých veřejnost nic neví, přestože jsou placeni z peněz daňových poplatníků. To je konkrétní ukázka toho, co kazí úřadu reputaci. Pokud se nemýlím, jste velkým zastáncem konkurence na železnici, je to tak? Ano. Zpřístupnění železničních tratí konkurenci v Jihomoravském kraji musí proběhnout co nejrychleji a v plném rozsahu. Jihomoravská ODS otevření soutěže na železnici jednoznačně podporuje. Konkurenční boj prospěje především cestujícím. Vyšší nároky na kvalitu poskytovaných služeb přinutí dopravce tyto požadavky akceptovat. Z příkladů na dálkových tratích vidíme, že to není nejmenší problém, a veřejnost tento krok

vítá. Otázka dopravní obslužnosti je jedním z pilířů našeho programu. Současné vedení kraje v tomto směru hodně zaspalo, asi k tomu mělo své důvody… Co dalšího chcete ve svém programu občanům nabídnout? Tak třeba čerpání evropských dotací. Stojím si za tím, že by se měly realizovat smysluplné projekty, tedy hlavně ty, které zlepší infrastrukturu kraje a pomohou k tvorbě pracovních míst. Máme jedinečnou šanci z evropských peněz opravit silnice, zlepšit občanskou vybavenost měst a podporovat vědu, výzkum a inovace, tedy obory přinášející pracovní příležitosti občanům. Místo toho se tu staví rozhledny v údolích a podobné nesmysly. Není divu, že nám EU utahuje kohoutky, když se ukazuje kolik peněz se sociálnědemokratickým hejtmanům rozkutálelo kdo ví kam… Řada lidí je se stávající politickou scénou znechucena, co konkrétně vadí Vám? Mimo již zmiňovaného kumulování funkcí, mě hlavně mrzí chování některých politiků, kteří pak pošramocují pověst všech. Byl jsem vychován v tom, že slušnost není slabost, ale ctnost. Mnoho lidí si ale asi myslí, že toto pravidlo v politice neplatí. Já chápu politiku jako službu občanům a ne jako možnost uplatňovat něčí soukromé zájmy. Na závěr si dovolím odbočit od politiky. Jak nejraději trávíte svůj volný čas, pokud Vám vůbec nějaký zbývá? Volný čas trávím nejraději se svými blízkými. V mládí jsem hodně sportoval, a i dnes se snažím udržovat v kondici. Když to počasí dovolí, vyrazím na kolo nebo si jdu s kamarády zahrát fotbal. Jakmile napadne první sníh, táhne mě to na lyže. Jednou jsem zkusil i snowboard, ale modřiny po celém těle mě utvrdily v tom, že to není nic pro mě.

www.jiricrha.cz

16-mh12_09.indd 16

4.9.12 17:07

září 2012

17

servis

Víte, kde se skrývají vaše rezervy v oblasti úspory energií? Partneři konference

OdpOví vám kOnference „energetické úspOry prO města a Obce a jejich financOvání“, jejímž hlavním tématem budOu nejnOvější trendy snižOvání energetické nárOčnOsti. Významnou položkou všech rozpočtů obcí a měst jsou vysoké výdaje na energetické služby. Nástroji pro dosažení úspor v  rozpočtech měst a  obcí jsou modernizace veřejného osvětlení, efektivní využívání energií, energetický audit, řízení a opti-mali-

Hlavní partneři

Partneři

Servisní partneři

zajištěnou návratností. Nezbytnou součástí takových projektů je kvalitní energetický management.

„„ 18.„září„2012„„ 8:30–14:45 hod. hotel„Voron쾄„ křížkovského 47, brno „„ Poslední„místa„ v„sálu,„registraci„ neodkládejte.

Konference se koná pod záštitou

zace. Nejvyšší závazky se v  oblasti úspor týkají zejména budov. Rok 2012 je z  tohoto pohledu

důležitý, neboť se zahájí implementace směrnice 2010/31/EU o  energetické náročnosti budov.

zúčastněte se sOutěže mOravskéhO hOspOdářství O:

„NEjkRáSNĚjší dětské hřiště“ Máte„ve„vašem„městě„či„ obci„nové„dětské„hřiště?„ Povedla„se„vám„oprava„ starého?„Pokud„ano,„ zapojte„se„do„soutěže„ a„zašlete„nám„fotografie„se„ stručnou„charakteristikou.„ )) PRAVIDLA: Na e-mailovou adresu [email protected] zašlete alespoň tři fotografie dětského hřiště a jeho stručnou charakteristiku. Popište, co se změnilo a kolik stála proměna dětského hřiště. CD s podklady můžete zasílat i na adresu Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno. Nezapomeňte uvést heslo sOUtĚŽ DĚtskÉ HřiŠtĚ.

)) HARMONOGRAM SOUTĚŽE: Podklady do soutěže můžete zasílat od 5. dubna do 15. září 2012. V září odborná porota vybere deset nejzajímavějších dětských hřišť. Poté proběhne hlasování veřejnosti na internetových stránkách Moravského hospodářství. Vítězové budou vyhlášeni na Galavečeru Magnus Regio (30. listopadu 2012).

Účastníci konference budou seznámeni s  realizovanými projekty energetických služeb se

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

V„příštím„čísle„Moravského„hospodářství: „ „ „ „ „ „

Oprava D1. Spása nebo zkáza? Co přinese městům v okolí? Nová kategorizace silnic. Proč ji děláme a jak bude vypadat? Bezpečné ulice. Jak mohou města zvýšit bezpečnost dopravního provozu? Drahá nafta a MHD. Přejdou dopravní podniky k alternativním pohonům? Rozpočtové určení daní. Co přinese do městských kas? Česká energetika. Jaká je její perspektiva?

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Říjnové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 8. října 2012.

Rejstřík fiRem

seznam inzeRentů

ADAST Systems 1, 13 AREVA – 4 Atomstrojexport – 4 ČEZ – 4 ČKD Blansko – 12 HealthCare Institute – 8 IBM – 10 Ipsos – 8 IZIP – 8 Komerční banka – 8 KPMG – 11 NeoVize – 7 První brněnská strojírna – 12 PwC ČR – 11 SANEP – 3 Škoda JS – 4 Raynet – 11 RWE – 5 Siemens, Industrial Turbomachinery – 12 Vítkovice Machinery Group – 12 VZP ČR – 6 Westinghouse – 4 Y SOFT – 10 ZP MV ČR – 6, 8

ATLAS consulting spol.s r.o. – 4 CTP Invest, spol. s.r.o. – 18 ČD - Telematika a.s. – 15 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – 2 Fr. Hanák – klenotnictví – 17 GOLF BRNO a.s. – 11 GTS Czech s.r.o. – 15 IBM Česká republika, spol.s r.o. – 9, 14 KELTEX spol.s r.o. – 15 Komerční banka, a.s. – 3 NeoVize s.r.o. – 8 Občanská demokratická strana – 16 PROPERITY, s.r.o. – 5 Restaurace BORGO Agnese – 10 RWE Distribuční služby, s.r.o. – 13 SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE – 7 SKD TRADE a.s. – 11 TOKA s.r.o. – 7 Veletrhy Brno, a.s. – 13

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK ŘÍJNOVÉ INZERCE: do 25. 9. 2012 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Michal Kárný, Klára Kubíčková, Jan Pacas foto: Tomáš Škoda MARKETING a PRODUKCE: Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno www.grafika-jonatan.cz TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchařská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

inzerce

17-mh12_09.indd 17

4.9.12 17:05

18

18-mh12_09.indd 18

inzerce

září 2012

4.9.12 17:06