MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Jiří Segéň
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav společenských věd
Jiří Segéň
Získání grantu z Norských fondů v neziskové organizaci Obtaining grant from Norway grants in non-profit association
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Ivana Olecká
Olomouc 2010
Prohlášení
Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma “Získávání dotací z Norských fondů v neziskových organizacích” jsem vypracoval samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
V Olomouci dne 20. dubna 2010
…………………
Poděkování Za vedení, cenné rady, náměty a trpělivost při zpracování této práce bych chtěl poděkovat Mgr. Ivaně Olecké. Za profesionální pomoc mé poděkování patří pracovníkům Římskokatolické farnosti Šternberk, kteří mi věnovali čas a potřebné materiály. Veliké poděkování patří i rodičům, kteří mi umoţnili studium Moravské vysoké školy Olomouc
Obsah Úvod ..................................................................................................................... 7 Teoretická část ..................................................................................................... 9 1.
Norské fondy................................................................................................ 9 1.1 Základní charakteristika ............................................................................... 9 1.2 Prioritní oblasti financování ....................................................................... 11 1.3 Řídící struktura FM EHP/Norska ............................................................... 14 1.4 Proces podávání ţádostí ............................................................................. 16 1.5 Typy podporovaných projektů.................................................................... 17
1.5.1 Individuální projekty ............................................................................................. 17 1.5.2 Programy (skupiny sub-projektů) .......................................................................... 18 1.5.3 Blokové granty...................................................................................................... 19
1.6 Kdo můţe čerpat z fondů ........................................................................... 19 Praktická část .................................................................................................... 21 1.
Obnova interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku ........ 21 2.1 Všechno začíná výzvou .............................................................................. 22 2.2 Příprava a podpis dohody o udělení grantu ................................................. 22
2.
Povinnosti Římskokatolické farnosti Šternberk při realizaci programu 24 3.1 Publicita ..................................................................................................... 24 3.2 Bankovní účet pro program ........................................................................ 25 3.3 Účetnictví a doklady .................................................................................. 25 3.4 Veřejná zakázka ......................................................................................... 26 5
3.4.1 Fresky ................................................................................................................... 26 3.4.2 Lešení ................................................................................................................... 27
3.
Změny v realizaci projektu ....................................................................... 27
4.
Neplnění podmínek projektu .................................................................... 27
5.
Monitorování ............................................................................................. 28 5.1 Monitorování ............................................................................................. 28 5.2 Průběţné zprávy o projektu ........................................................................ 29 5.3 Externí audit .............................................................................................. 29
6.
Předkládání žádosti o platbu .................................................................... 30 6.1 Zálohová platba ......................................................................................... 30 6.2 Průběţné platby ......................................................................................... 30 6.3 Závěrečná zpráva ....................................................................................... 31
7.
Spolufinancování a čerpání ....................................................................... 31
Závěr .................................................................................................................. 33 Literatura a prameny ........................................................................................ 37 Seznam zkratek.................................................................................................. 39 Seznam příloh .................................................................................................... 40
6
Úvod
Pro téma moji bakalářské práce jsem si vybral získání dotace z Norských fondů, které díky vstupu České republiky do Evropské unie získalo přístup k čerpání finančních zdrojů z Norského království. Do února 2009 byla vyhlášena třetí výzva pro ţádosti o grant, do které se přihlásila i Římskokatolická farnost se svým projektem Obnovy interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku, kde v této době probíhají práce financované z Finančních mechanismů Norska. Cílem práce je popsat, co všechno je nutné k získání dotace z těchto fondů. Práci si rozdělíme na teoretickou a praktickou část. V teoretické části si odpovíme na otázky:“Co to jsou Norské fondy? Proč tyto fondy vznikly? Jak je moţné, ţe Česká republika můţe z těchto fondů čerpat? Kdyţ si vymezíme pojem Norské fondy, musíme si dále vysvětlit, co můţe být z těchto fondů financováno. V rámci dohody, kterou uzavřelo Norsko s Českou republikou, jsou určeny prioritní oblasti, na které budou poskytnuty finance. Důleţitá je administrace a jak, kdy a kde podat ţádost. Existují tři druhy podporovaných projektů, které si představíme a následně v praktické části uvidíme postup při podání ţádosti a financování jednoho z nich. Jelikoţ tyto finance nejsou určeny pro všechny, zjistíme, kdo můţe čerpat a případně v jaké výši. Praktická část se zabývá projektem Obnovy interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. Do tohoto projektu jsem měl moţnost nahlédnout podrobně zevnitř, jelikoţ jsem úzce spolupracoval s pracovníky této farnosti, kteří měli nestarosti vyřízení dotace i starosti ohledně povinností, které je nutné splnit po udělení dotace. Nejdříve je potřeba si stručně definovat, co je cíl tohoto projektu, a poté se podíváme na podání ţádosti a následné schválení a udělení grantu. Z tohoto závazku nám vyplývají povinnosti, které musí příjemce grantu realizovat. Pozornost bude věnována publicitě, bankovnímu účtu a hlavně veřejné zakázce. V rámci tohoto projektu byly učiněny dvě veřejné zakázky, které dohromady tvoří celý projekt. Nastíněna bude i situace, kdy se mohou vyskytnout v projektu nějaké změny nebo co se stane, pokud budou nesplněny náleţitosti, které byly uzavřeny v dohodách při 7
udělení grantu. Další důleţitou kapitolou je monitorování tohoto projektu, kde bude probíhat průběţné sledování implementace příjemce s plánem, který byl stanoven. Celé monitorování končí externím auditem po skončení projektu. Součástí monitorování je i ţádost o platbu, která se posílá dohromady s průběţnou zprávou o projektu. Zde tomuto tématu bude vymezená samostatná kapitola. Ţádost o platbu se podává jednou za kalendářní čtvrtletí, ale jak si ukáţeme, neţ se peníze dostanou na účet, tak uběhne skoro další kalendářní čtvrtletí. Jak se dozvíme v textu tak spolufinancování je nezbytnou podmínkou pro získání grantu, proto představím jakou formou je projekt spolufinancován. Individuální projekt neziskové organizace musí mít finanční podporu minimálně 15% celkových nákladů a sehnat takové mnoţství peněz, zvlášť v době krize, není lehký úkol. V závěru budou shrnuty získané poznatky a zhodnocení celkového postupu při získání tohoto grantu pro Římskokatolickou farnost Šternberk.
8
Teoretická část
1. Norské fondy
Důvodem vzniku Norských fondů je nepřijetí Norského království do Evropské unie. Norsko se snaţilo celkem třikrát o vstup do EU, ale vţdy neúspěšně. Jedním z podstatných důvodů byla ochrana vnitřního trhu, zejména v oblasti zemědělství a rybolovu. S postupem času, jak se přidávalo více zemí do Evropského společenství, bylo čím dál sloţitější konkurovat na evropském trhu zemím, které byly součástí Evropského společenství. Proto výměnou za vstup na tento trh musela vzniknout protisluţba formou finančního fondu.
1.1 Základní charakteristika
V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, tento krok výrazně ovlivnil náš další politický a ekonomický vývoj. Vstupem do EU jsme zároveň vstoupili do Evropského hospodářského prostoru, který vznikl uzavřením smlouvy k 1. 1. 1994 mezi mezi Evropským sdruţením volného obchodu (ESVO / EFTA) a Evropskou unií (EU). Smlouva umoţnila zemím ESVO zúčastnit se Evropského jednotného trhu (angl. Common market), aniţ by se musely stát členy EU. Dnešní
členové
Evropského
sdruţení
volného
obchodu jsou
Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, aby se tyto země mohly účastnit Evropského volného trhu, musely uzavřít dohody s Evropskou unií.
1
Pro Island,
Lichtenštejnsko a Norsko (členové EHP, ale ne EU) to znamenalo výhodu přístupu na větší jednotný vnitřní trh o deset nových členských zemí. Na oplátku se tyto země zavázaly zaloţit dva finanční mechanismy (Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska), jejichţ cílem je podporovat sociální a hospodářskou 1
Srov. ŢÍDEK 2007, s. 214-218.
9
soudrţnost. 2 Dohoda mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím byla uzavřena 14. 10. 2003 o Norském finančním mechanismu pro roky 2004-2009, kde vzniká finanční mechanismus prostřednictvím kterého, bude Norsko přispívat ke zmírňování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru.3 V této dohodě se Norsko zavazuje, ţe v letech 2004-2009 vyplatí částku kolem 567 mil. EUR na sníţení hospodářských a sociálních nerovností v Evropském hospodářském sektoru. Pro Českou republiku byla určena výše 110 mil. EUR, které jsme mohli čerpat z tohoto fondu. Tímto krokem se otevřela České republice příleţitost čerpat finance pro subjekty veřejného i soukromého sektoru, které vykonávají svoji činnost ve veřejném zájmu. Tyto firmy mohou ţádat o financování projektů v prioritních oblastech, jako jsou např. uchování evropského kulturního dědictví, ochrana ţivotního prostředí, rozvoj lidských zdrojů, podpora výzkumu a vývoje či podpora udrţitelného rozvoje. Cílem je zejména podpořit projekty, které není moţné pokrýt z jiných finančních zdrojů EU nebo z národních prostředků. 4 Ke dni 30.4 2009 byl konečný termín pro udělování grantů, bylo schváleno z celkového počtu 157 ţádostí 144 ţádostí, které vyčerpaly určenou částku ve výši 100%. Tohle jenom dokazuje, ţe granty byly velice oceňovány veřejností a dobře vyuţívány. 5 V určitých oblastech převyšoval počet podaných ţádostí několikanásobně finanční kapacity projektu, jelikoţ peníze z tohoto fondu šly do regionu 13 nejzaostalejších zemí Evropské unie. Projekty mohly podávat instituce veřejné správy, neziskové organizace, soukromé podniky nebo university. Odpovědnost za distribuci a celkové řízení aktivit Finančních mechanismů EHP/Norska v České republice zabezpečuje Ministerstvo Financí jako Národní kontaktní místo (National Focal Point) pro programy z Finančních mechanismů EHP a Norska. Jeho odpovědnosti jsou zejména:
Celková zodpovědnost za dosaţení cílů Finančních mechanismů a vyuţití fondů, finanční kontrolu a audit
Přijímání návrhů projektů a jejich předkládání se zdůvodněným stanoviskem Kanceláři finančního mechanismu
2
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 3. [online]. Srov. MFČR, Memorandum o porozumění [online]. 4 Srov. STARÁ, S., iDnes, Norské fondy: Čekají na vaši firmu [online]. 5 Srov. MFČR, Finanční mechanismy EHP/Norska 2004 - 2009 [online]. 3
10
Řízení finančních toků a ověřování plateb podle Dohody o udělení grantu
Zpracování roční zprávy k předloţení Kanceláři finančního mechanismu
Zajištění kompletního a dostatečného auditu v příslušných institucích
Zajištění informovanosti a publicity o dostupnosti fondů 6
Vzhledem k tomu, ţe finanční částka je obrovská, je zde i velké mnoţství kontrolních a schvalovacích orgánů, které podléhají Ministerstvu financí. V praktické části uvidíme praktickou stránku jejich kontroly a správy těchto grantů. Za účelem efektivního vyuţití zdrojů se celkové finanční prostředky rozdělují do prioritních oblastí. Tyto oblasti se kaţdoročně projednávají a slouţí k zajištění efektivní implementace Norského finančního mechanismu. Strany se na tomto postupu dohodly a uvedly ho v Memorandu o porozumění, článek 5. Jedná se o konání kaţdoročních jednání Ministerstva zahraničních věcí Norského království a Národního kontaktního místa. Na těchto jednáních Národní kontrolní místo předloţí roční kontrolní zprávu, která obsahuje mimo jiné pokrok při dosaţení celkového cíle Norského finančního mechanismu, informace o probíhající implementaci projektu podle stanovených kritérií, finanční vývoj závazků a vyplacených částek a oblasti intervence a opatření pro příští rok.7 Granty jsou k dispozici pro projekty, které mají stejnou strukturu prioritních sektorů jako ve Finančním mechanismu EHP, ale i pro projekty v prioritních oblastech.
1.2 Prioritní oblasti financování
Přehled prioritních oblastí se dělí na dvě části podle obou finančních mechanismů. Nejprve si určíme oblasti a jejich zaměření priorit u Finančního mechanismu EHP, kterou tvoří šest oblastí. 6 7
Srov. MFČR, Memorandum o porozumění [online]. Srov. MFČR, Memorandum o porozumění, článek 5, [online].
11
První oblastí je uchování evropského kulturního dědictví, kde patří hlavně ochrana a obnova nemovitého a movitého kulturního dědictví, obnova historických městských území, území v regionech a odstraňování starých ekologických zátěţí na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích tzv. brownfield. V rámci celkového objemu finančních prostředků je dominantní oblastí. Projekty jsou nejvíce zaměřeny na obnovu a restaurování historických budov a církevních památek. Do této části spadá i získaný grant na obnovu fresek v kostele Zvěstování Pany Marie ve Šternberku, která bude popsána v praktické části. Další oblastí, která tvoří nemalou část, je ochrana ţivotního prostředí, která je soustavně podporována z Finančního mechanismu. Téměř jedna čtvrtina je zaměřena na projekty, které mají přispět k udrţitelnému rozvoji a sníţení znečištění. Jelikoţ problém znečištění nemusí být vyřešen jen na národní úrovni, ale mnohdy jde řešit jen v rámci mezinárodní spolupráce. 8 Zaměření priority v České republice je na posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd. Dále se zaměřuje na monitorovací systémy v regionech a následné vyuţívání výsledků monitorování. Vzhledem k celosvětovému problému globálního oteplování je i zde redukce skleníkových plynů, podpora technologií pro sníţení zplodin a spotřebu paliv a zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě. Jedním ze základních cílů Finančního mechanismu EHP/Norska je zajistit všem občanům Evropské unie podmínky pro důstojný ţivot a osobní růst. A to jednak programem na podporu a rozvoj modernizace sluţeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím IT technologií, a také rozvojem a zlepšování poskytování sociálních sluţeb v regionech. Významná je podpora nevládních neziskových organizací zejména v začleňování národnostních menšin do společnosti a podpory na prosazení rovnosti pohlaví. Pro Českou republiku byly vybrány program na podporu a rozvoj modernizace sluţeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím vyuţití IT technologií a rozvoj a zlepšování poskytování sociálních sluţeb v regionech. Do této oblasti také patří modernizace a vybavení jeslí, škol, školek, školních vzdělávacích center a dětských domovů. Oblast navazující na rozvoj lidských zdrojů je zdravotnictví a péče o dítě. Mnoţství finančních prostředků putující do této části není vůbec zanedbatelné, to hlavně v případě péče o dítě. Programy jsou zejména zaměřeny na systematickou a 8
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 3-4. [online].
12
primární prevenci drogových závislostí, která se v posledních letech stává aktuálnějším tématem a prevenci přenosných nemocí. V rámci zdravotnictví, které začíná zaostávat za vyspělejšími zeměmi Evropské unie, jde o renovaci a vybavení zdravotnických zařízení, nákup nových technologií a na proškolení zdravotnického personálu s cílem zvýšit kvalitu poskytované péče a zabezpečit péči všem pacientům. Předposlední oblastí Finančního mechanismu EHP je podpora udrţitelného rozvoje, kde hlavní náplní je pomoc při prosazování a implementaci Strategií udrţitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. 9 Tyto strategie jsou komplexní strategie, které umoţňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. V rámci Evropské unie je několik základních pravidel, norem a limitů, které jsou obsaţeny v evropských smlouvách. 10 Poslední oblastí je vědecký výzkum a vývoj, který podle posledních zpráv je v České republice na velmi vysoké úrovni, a dotace z Evropské unie tomu jenom napomáhají. Hlavní zaměření programů je vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v ţivotním prostředí, zdravotnictví a v oblasti ţivotních podmínek dětí. Na těchto projektech se výrazně podílí přední české vědecké ústavy. Kromě těchto šesti prioritních oblastí má Finanční mechanismus Norska ještě další dvě priority, které nás také ovlivňují v našem kaţdodenním ţivotě, aniţ bychom o tom věděli. První z nich je implementace Schengenského acquis, posilování justice. Schengenská smlouva ovlivnila kaţdodenní ţivot mnoha Evropanů zejména odstraněním hraničních přechodů a zjednodušení v pohybu osob po Evropské unii. Se zrušením vnitřních hranic unie, se stala klíčovým tématem ochrana vnějších hranic a sníţení kriminality uvnitř Schengenského prostoru. S tím je potřeba lepší kooperaci veškerých bezpečnostních sloţek všech členských států a právě podpora Finančních mechanismů Norska se zaměřuje na projekty související se zabezpečením vnějších hranic, posílení justice a součinnosti policejních sloţek. Hlavní zaměření programů je implementace Národního schengenského informačního systému (N - SIS) a vytvoření Kanceláře SIRENE. Splnění schengenských acquis u stávajících regionálních letiš, posílení vzdělávacího systému v sektoru spravedlnosti a programy boje proti korupci, organizované kriminalitě a proti nezákonnému obchodu s drogami a lidmi. Druhou a 9
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 3-4. [online].
10
.
13
poslední oblastí je technická pomoc, která plynule navazuje na předchozí oblast. Patří mezi ně přenos znalostí a výměna zkušeností s přijímáním a aplikací acquis v oblastech uvedených v Celkové monitorovací zprávě EK prostřednictvím spolupráce příslušných orgánů / institucí. A potřebná je i výměna zkušeností a spolupráce regionální a místní samosprávy. Těchto osm prioritních oblastí je základní rozdělení pro financování z Finančního mechanismu Norska. 11
1.3 Řídící struktura FM EHP/Norska
Administraci můţeme rozdělit na nadnárodní a národní úroveň. Na nadnárodní úrovni je finanční mechanismus EHP řízen Výborem pro řízení finančního mechanismu EHP (EEA Financial Mechanism Committee), který také přijímá rozhodnutí o poskytování finanční pomoci. Stejnou roli v Norském finančním mechanismu zastává Ministerstvo zahraničí Norského království. Těmto nejvyšším orgánům však s kaţdodenním řízením pomáhá Kancelář pro finanční mechanismus EHP/Norsko (Financial Mechanism Office), sídlící při sekretariátu Evropského hospodářského prostoru v Bruselu. Ta slouţí zároveň jako kontaktní místo. 12 Kancelář finančního mechanismu zajišťuje zejména:
Přípravu standardizovaných postupů a formulářů pro implementaci FM EHP/Norska
Příjem a hodnocení ţádostí o grant doporučených přijímajícími státy
Přípravu Dohod o udělení grantu
Kontrolu průběţných a závěrečných zpráv o projektu
Externí monitorování realizace IP/PRG/BG
Kancelář finančního mechanismu v Bruselu však nepřijímá ţádné ţádosti přímo od ţadatelů, ale prostřednictvím Národních kontaktních míst ve státech příjemců. Posledním orgánem na nadnárodní úrovni je Platební agentura FM. Funkci této 11 12
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 3-4. [online]. Srov. JEDLIČKA 2005, s. 5. [online].
14
agentury na základě smlouvy o platební agentuře a platebních postupech vykonává komerční finanční instituce. Tato instituce je odpovědná za efektivní správu a čerpání finančních prostředků z FM EHP/Norska. Zabezpečuje tyto funkce:
Schvaluje ţádosti o převodu prostředků z FM EHP/Norska a převod kumulovaného finančního poţadavku na zdrojový účet spravovaný Národním fondem
Monitoruje všechny finance projektů FM EHP/Norska 13
Na úrovni členského států je nejdůleţitějším orgánem Národní kontaktní místo (National Focal Point), které jedná jménem státu příjemce a nese celkovou odpovědnost za řízení aktivit finančního mechanismu EHP/Norska, včetně finanční kontroly a auditu. Jako Národní kontaktní místo v České republice funguje Ministerstvo financí, kde jeho administrativní činnost zabezpečuje Centrum pro zahraniční pomoc (oddělení koordinace zahraniční pomoci). Celková administrativní struktura je zaloţena na struktuře vytvořené jak pro předvstupní programy pomoci EU (např. Phare), tak pro Fond soudrţnosti a Strukturální fondy. V této struktuře zaujímá významné postavení Monitorovací výbor. Monitorovací výbor pomáhá Národnímu kontaktnímu místu při výběru a řízení projektů. Členy monitorovacího výboru jmenuje ministr financí na základě návrhů ministrů příslušných ministerstev a vedoucích příslušných institucí. Na základě dohody s bruselskou Kanceláří finančních mechanismů jsou delegovány odpovědnosti za přípravu projektů a jejich implementaci na zprostředkující subjekty (ministerstva a další ústřední orgány státní správy, krajské úřady nebo další schválené subjekty). Zprostředkující subjekty ručí za zajištění všech odpovídajících aktivit včetně spolufinancování.
13
Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 7-8, [online].
15
1.4 Proces podávání žádostí
Veškerá činnost začíná při podání ţádosti, o kterých se zájemci dozvídají pomocí výzev k předkládání ţádosti. Obsahem těchto výzev je přesné stanovení podmínek, které musí být dodrţeny při zpracování ţádosti o poskytnutí podpory a jsou vyhlašovány Národním kontaktním místem (Ministerstvo financí). NKM je uveřejňuje pomocí webových stránek http//:www.eeagrants.cz a zveřejněním v periodickém tisku. Maximální počet kol výzvy k předloţení ţádosti jsou 4 během jednoho roku. Vyhlášení nového kola výzvy závisí na celkových finančních závazcích projektů doporučených v rámci předchozích výzev. Vedle klasických tzv. otevřených výzev, které se pouţívají k předkládání ţádostí o podporu pro individuální projekty (projektových záměrů) existují i výzvy určené zprostředkovatelům při ţádostech o podporu pro program nebo o podporu blokového grantu. Rozhodne-li se subjekt ucházet se o grant, je nutné doručit ţádost o podporu na příslušné kontaktní místo (KM = instituce veřejné správy typu centrální orgány státní správy a kraje či jejich příspěvkové
organizace)
při
individuálním
projektu,
resp.
příslušnému
zprostředkovateli (při programu či blokovém grantu). Kdyţ skončí termín pro předkládání ţádostí, přistoupí Kontaktní místo okamţitě k otevření obálek a posuzuje ţádosti z hlediska jejich formálních náleţitostí a kritérií oprávněnosti. KM následně předá ţádosti, které splnily formální náleţitosti i kritéria oprávněnosti, příslušné hodnotící komisi, která provede hodnocení kvality. Závěrem KM zpracují Zprávu o výsledcích hodnocení, kterou společně s doporučenými ţádostmi o poskytnutí grantu předají Národnímu kontaktnímu místu (NKM). NKM provede posouzení předloţených ţádostí a vypracuje k nim stanovisko. Kompletní seznam všech doporučených i zamítnutých ţádostí předloţí NKM spolu se zdůvodněním ke kaţdému projektu k vyjádření Monitorovacímu výboru. Na základě doporučení Monitorovacího výboru předloţí NKM vybrané ţádosti se stanoviskem Kanceláři finančního mechanismu v Bruselu. Ta provede posouzení předloţených ţádostí, konzultuje je s Evropskou komisí a následně předkládá Výboru Finančního mechanismu EHP a Ministerstvu zahraničních věcí Norska k finálnímu rozhodnutí. Moţné je i předloţit pouze projektový záměr (přes Kontaktní místa a Národní kontaktní místo) Kanceláři 16
finančního mechanismu, která provede předběţné posouzení záměru (tj. posouzení věcného zaměření, cílů a očekávaných výsledků projektu). V případě kladného stanoviska vyzve ţadatele ke zpracování kompletní ţádosti.14
1.5 Typy podporovaných projektů
Finanční mechanismus EHP/Norska umoţňují realizovat pomoc formou:
Individuálních projektů (IP),
Programů (PRG),
Blokových grantů (BG).
1.5.1 Individuální projekty V rámci tohoto projektu je řada prací, které plní technickou funkci s jasně identifikovatelnými cíly, které řeší jedinou problematiku. V této ţádosti však můţe být větší počet sub-projektů. Tento individuální projekt řeší problematiku, která se týká společensko-hospodářských potřeb nebo potřeb z oblasti ţivotního prostředí. Obě dvě by měli být v rámci prioritních oblastí z FM EHP/Norska. Částka grantové pomoci, obvykle nesmí být menší neţ 250 000 Euro. 15 Kraje nebo centrální orgány se rozhodnou
zda
pro
výzvy,
které
jsou
předloţeny
v daném
kole,
budou
zprostředkovávat pro implementaci programu nebo budou kontaktním místem pro podání individuálního projektu, které jsou předkládány jednotlivými ţadateli. Pokud kraj/centrální orgán se rozhodne být v daném kole výzvy kontaktním místem pro podávání ţádosti, mohou ţadatelé předkládat individuální projekty na:
14 15
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 5. [online]. Srov. MFČR, Individuální projekty,s. 3-4, [online].
17
Kontaktní místo v příslušném kraji – v rámci prioritních
oblastí, projekt musí odpovídat regionální strategii a můţe být vykonán jen na území kraje
Centrální orgán – v rámci sektorových oblastí, projekt
můţe být uskutečněný kdekoliv v ČR Ţádost můţe být předloţena jen na jedno místo, jinak bude vyloučena, a zpracovává a předkládá ji konečný příjemce grantu.16 Spolufinancování individuálního projektu je jednou z podmínek k získání grantu. Pro individuální projekt jsou stanovené tři kategorie, které se liší podílem financování z FM EHP/Norska následovně: Podíl grantu do 60%: grant nesmí být větší neţ 60% z celkových nákladů Podíl grantu do 85%: pokud zbývajících 15% celkových nákladů je zajištěno z centrálních, regionálních nebo místních rozpočtů Podíl grantu do a nad 85%: určeno pro NNO nebo podpora přípravy projektů nebo na spolupráci škol, můţe vyuţít kombinovaně tak, aby výše grantu mohla být vyšší neţ v předchozích bodech, nesmí však přesáhnout 90% z celkových nákladů17
1.5.2 Programy (skupiny sub-projektů) Tento program je koordinovaný portfoliem skupiny jednotlivých sub-projektů, který je uţ připraven a předloţen oprávněným zástupcem partnerství. Slouţí k ulehčení implementace a nákladných strategií. Partneři budou program zpracovávat v rámci stanovené strategie a skrz zprostředkovatele, který je odpovědný Národnímu kontaktnímu místu. Maximální celková výše příspěvku je 250 000 euro, její minimální část navrhuje zprostředkovatel programu sám.
16 17
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 6. [online]. Srov. MFČR, Individuální projekty ,s. 4, [online].
18
1.5.3 Blokové granty Blokový grant je fond, který je zaloţen za jednoznačně definovaným účelem, který můţe být poskytnut jenom jednotlivci, organizaci nebo instituci. Tenhle fond je určen pro subjekty, které nejsou dostatečně velké, aby mohli tyto finanční prostředky efektivně spravovat samostatně. V rámci Finančních mechanismů v České republice máme čtyři grantová schémata. 1.
Fond pro nestátní neziskové organizace (NNO)
2.
Fond technické pomoci
3.
Fond pro podporu spolupráce škol
4.
Fond pro podporu výzkumu
Granty z těchto fondů by se měly pohybovat v rozmezí od 5000 do 20 000 euro pro jednoho konečného příjemce. 18
1.6 Kdo může čerpat z fondů
Mnoţství financí, které přerozděluje finanční mechanismus je obrovské a ţádost o tuto pomoc by mělo zájem udělat spousta ekonomických subjektů. Ne všichni však mohou o tuhle pomoc poţádat. Kdo můţe čerpat z fondů? O pomoc mohou poţádat všechny instituce veřejného nebo soukromého sektoru a nevládní neziskové organizace zřízené jako právnické osoby v přijímajících státech, které vykonávající svoji činnost ve veřejném zájmu - např. národní, regionální a místní úřady, vzdělávací/výzkumné instituce, instituce ochrany ţivotního prostředí, dobrovolné a společenské organizace a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Nejlepší je pokud je ţadatel schopen prokázat, ţe v rámci projektu ukáţe svůj přínos pro spolupráci českých a norských institucí. Kdyţ je v rámci tohoto projektu přítomný norský partner, je to velikou výhodou.
18
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 6-8. [online].
19
Ţádost o podporu na realizaci individuálního projektu můţe předloţit výčet těchto institucí:
organizační sloţka státu;
příspěvková organizace zřízená organizační sloţkou státu;
kraj;
organizace zřízená nebo zaloţená krajem (kraj musí mít v organizaci většinový majetkový podíl);
obec;
svazek obcí;
organizace zřízená nebo zaloţená obcí (obec musí mít v organizaci většinový majetkový podíl);
vzdělávací/výzkumné instituce;
nestátní nezisková organizace (NNO);
podnikatelský subjekt.
Tyhle instituce mohou také poţádat o grant nebo financování sub-projektu v rámci implementace programu nebo jako součást blokového grantu.19
19
Srov. JEDLIČKA 2005, s. 9. [online].
20
Praktická část 1. Obnova interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku
Kdyţ v roce 2007 se Římskokatolická farnost ve Šternberku rozhodovala, na jaký účel podá ţádost o dotaci z Finančního mechanismu EHP/Norska, v prioritě Obnova kulturního dědictví, byly na výběr dvě moţnosti, jak rekonstruovat kostel. Jedna z nich byla postupná rekonstrukce a druhá byla celková rekonstrukce. První se týkala obnovy interiéru kostela, zato druhá byla ohledně exteriéru. Tato varianta by se týkala restaurování veškeré kamenné výroby, opravy omítek a výměny opláštění dvou věţí, které jsou 60 metrů vysoké. Obě tyto varianty jsou finančně i technicky velmi náročné, avšak pro moţnost rozdělení obnovy exteriéru na jednotlivé etapy, jak v realizaci, tak ve financování, se rozhodla Římskokatolická farnost Šternberk poţádat o grant na obnovu interiérové výzdoby. Týká se to nástěnných a stropních maleb. Tímto projektem vznikla příleţitost pokračovat v obnově maleb lodi kostela, která začala před 20 lety, restaurováním presbyteria. 20 Záměrem tohoto projektu je restaurování nástěnných freskových maleb F.A.Sebastiniho a štukatérské výzdoby interiéru chrámové lodi včetně prostorů pod kůrem, nad kůrem a rovněţ prostorů pod severní a jiţní věţí, které na interiér chrámové lodi navazují. Dále je rovněţ součástí projektu údrţba oken i interiérové strany, rekonstrukce elektroinstalace a nové osvětlení chrámového interiéru.21 Následné restaurování, které začalo v roce 2009, bude probíhat v průběhu dvou let, kdy se toto dílo zrestauruje. Zahrnuje více neţ 2500m2 interiéru kostela. Neţ došlo k realizaci tohoto projektu, bylo nutno projít veškerou dokumentací, která
musela
být
předloţena
na
Národní
kontaktní
místo,
které
zprostředkovatelem tohoto projektu.
20 21
Srov. HRADIL, F., a KROUPA, J., (ed.) 2009, s. 155. Srov. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu, [online].
21
bylo
2.1 Všechno začíná výzvou
Neţ se Římskokatolická farnost Šternberk rozhodla, co přesně bude restaurovat, musela se do projektu přihlásit pomocí ţádosti do výzvy. Ţádost byla podaná aţ do třetí výzvy. “Ministerstvo financí/Centrum pro zahraniční pomoc - Národní kontaktní místo pro Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska vyhlašuje dne 26. listopadu 2007 3. Výzvu k předkládání ţádostí o grant pro kompletní individuální projekty
a
programy
z Finančních
mechanismů
EHP/Norska.
Ţádosti o grant mohou být předkládány do pátku 29. února 2008 do 14:00 hod. na určená kontaktní místa.” 22 Jelikoţ veškerá příprava dokumentace, kde se muselo všechno spočítat, kolik co bude stát, v jakém termínu je to uskutečnitelné, byla velice časově náročná, začaly přípravy uţ v listopadu roku 2007.
2.2 Příprava a podpis dohody o udělení grantu
Po několika měsících sestavování ţádosti, byla předloţena NKM v únoru roku 2008. Několik měsíců nato v létě 2008 přišel dopis z Min. kultury ČR, který informoval farnost, ţe monitorovací výbor schválil a následně i doporučil ţádost s projektem Obnova interiéru chrámu Zvěstování P. Marie ve Šternberku. Projekt byl zařazen do 3. výzvy pro předkládání ţádostí o grant z Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu. Dalším krokem bylo přeloţení ţádosti do anglického jazyka. Tato ţádost byla odeslána v říjnu do Kanceláře FM v Bruselu. Kancelář ţádost následně předala k projednání a rozhodnutí Výboru FM/MZV Norska. Po několika dnech bylo potřeba zaslat odpovědi na doplňující otázky, které poloţila Kancelář FM a spolu s tím byly doručeny veškeré dokumenty o spolufinancování projektu a všechny poţadované potvrzení. 23 Zde se vyskytl menší problém s ţádostí v anglickém jazyce, která musela být podána do KFM. Překlad tohoto textu nebyl jednoduchý, jelikoţ se jednalo o technicky náročnou angličtinu, která i pro člověka, 22 23
MFČR, Ukončené výzvy a výběrová řízení, [online]. Srov. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu, [online].
22
který rozumí a domluví se plynule anglicky, byla problémem. Nakonec se problém s pomocí pár lidí, kteří nabídnuli pomoc, vyřešil a i překlad ţádosti mohl být bez problému odeslán do Bruselu ke schválení. Všechna tato byrokracie je časově velice náročná a trvá i několik týdnů neţ dané místo odpoví nebo se vyjádří k dané problematice. Po dvou měsících, kdy se nedělo vůbec nic, obdrţela farnost dne 6. 5. 2009 nabídkový dopis o udělení grantu neboli Grant Offer Letter, který byl poslán Výborem Finančního mechanismu EHP/Norska. Na tento dopis farnost následně odpověděla, ţe potvrzuje zájem o udělený grant a akceptuje podmínky donora. 24 Rozhodnutí Výboru FM EHP a/nebo MZV Norska o udělení grantu bylo zasláno dopisem KFM Národnímu kontaktnímu místu – CZP 1 (Grant Offer Letter) spolu s před vyplněným Plánem implementace projektu (PIP). V případě, ţe by dotace nebyla udělena, by NKM bylo vyrozuměno dopisem KFM o důvodu neudělení. Tenhle případ v naší ţádosti nenastal a NKM nás informoval, ţe nám byl udělen grant z FM EHP/Norska. Jako konečný příjemce museli potvrdit přijetí podmínek grantu dopisem do 10 pracovních dnů od přijetí dopisu. Dále museli zaslat NKM – CZP 1 do 5 pracovních dnů následující dokumenty: vyplněný formulář Potvrzení o přijetí podmínek udělení grantu a zajištění spolufinancování, včetně příloh; pokud je vyţadováno, kopii smlouvy o uzavřeném partnerství (pouze v případě, ţe IP/PRG/BG bude realizován v partnerství s dalším subjektem a pokud smlouva nebyla přílohou ţádosti o grant). Coţ u naší ţádosti nebylo nutné. 25 Tato odpověď spolu s dalšími aktualizovanými informacemi k projektu byly odeslány do Bruselu a začátkem července farnost obdrţela Rozhodnutí o přidělení dotace spolu s podepsanou grantovou smlouvou mezi Min. financí ČR a Kanceláří finančního mechanismu EEA. 26 Na základě podkladů zaslaných formou Acceptance Letter KFM zpracovalo konečnou verzi Dohody o udělení grantu včetně PIP a dalších příloh, kterou, po podepsání zástupcem Výboru FM EHP a/nebo MZV Norska, zaslalo k podpisu NKM.
24 25 26
Srov. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu, [online]. Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 12-16, [online]. Srov. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu, [online].
23
Dohoda o udělení grantu obsahuje následující přílohy: 1. Dopis KFM obsahující rozhodnutí o udělení grantu (Grant Offer Letter); 2. Plán implementace projektu NKM – CZP 1 zaslalo kopii Dohody o udělení grantu na Římskokatolickou farnost Šternberk. Tyto informace zveřejnila NKM také na internetových stránkách www.eeagrants.cz. 27 Dne 6. března 2009 byl projekt Obnovy interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku pod číslem CZ00145 schválen a jeho celková výše byla stanovena v hodnotě 767 953 Eur.28
2. Povinnosti Římskokatolické farnosti Šternberk při realizaci programu
Farnost se musí řídit závazky, které jí vyplynuly z Dohody o udělení grantu, Plánem implementace projektu a Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Dále musí předkládat průběţné zprávy o projektu a následně závěrečnou zprávu a včetně všech ţádostí o platby ve stanovených lhůtách a také zajistí řádnou realizaci související se zadáváním veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb.29
3.1 Publicita
Větší informovanost o projektech, které dostanou finanční pomoc z FM EHP/Norska, mají za cíl větší publicitu, která zajistí transparentnost a větší povědomí občanů. Na zveřejnění těchto informací se podílí stát, jako NKM, i Římskokatolická
27
Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 7-8, [online]. MFČR, Schválené projekty, [online]. 29 Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 18, [online]. 28
24
farnost Šternberk, jako konečný příjemce. Všeobecnou publicitu zajistí NKM a publicitu týkající se jednotlivých projektů musí zajistit samotný příjemce. 30
3.2 Bankovní účet pro program
Římskokatolická farnost Šternberk musela zřídit samostatný bankovní účet, který byl určený pro výdaje na řízení. Tento účet má zaloţený ve dvou provedeních zvlášť pro českou korunu a zvlášť pro euro.
Z tohoto účtu jsou hrazeny veškeré výdaje
realizované v souvislosti s projektem a příjem v podobě dotace dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nesmí se zrušit ani po připsání závěrečné platby. Úroky z tohoto účtu musí být zaevidované a musí se rovnat připsaným úrokům na bankovním účtu. Tyto příjmy nejsou chápány jako příjmy generované z projektu. Dále jsou zde bankovní poplatky, které jsou oprávněné výdaje, a jejich celková výše by měla být zahrnuta v rozpočtu. Je samozřejmé, ţe z tohoto účtu má Římskokatolická farnost Šternberk zakázáno provádět jakékoli platby, které se netýkají daného projektu.
3.3 Účetnictví a doklady
Důleţitou povinností je samozřejmě vést účetnictví a evidovat veškeré příslušné doklady, popřípadě daňovou evidenci. V první části projektu, tedy v roce 2009, byl tento projekt veden jenom formou daňové evidence, jelikoţ však v tomto roce byl obrat této neziskové organizace vyšší neţ 3 000 000Kč, tak od roku 2010 musí Římskokatolická farnost vést účetnictví podle zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví. Je také povinna vést analytickou evidenci s vazbou ke konkrétnímu projektu. Všechny přijaté faktury musí vystavit farnost a musí být podloţeny objednávkami nebo smlouvami o dodávce sluţeb, zboţí nebo stavebních prací. U dodávkových sluţeb externích expertů musí být také formuláře měsíční evidence odvedené práce. S účetnictvím souvisí i průběţné zprávy o projektu, které jsou předkládány na základě 30
Srov. MFČR, Postupy pro zajištění publicity, s.1-2, [online].
25
čtvrtletních výdajů, které má daný subjekt na jeho projekt. Při podání zprávy musí předloţit: Soupis účetních dokladů, které jsou uhrazené v daném období Kopie výpisů z bankovního účtu, které prokazují veškeré hrazené výdaje K těmto účetním dokladům má Římskokatolická farnost pevně stanovenou metodu kalkulace, která je neměnná po celou dobu financování.
3.4 Veřejná zakázka
Jak jsem jiţ uvedl v úvodu této kapitoly, tak farnost je nucena zadat veřejnou zakázku dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 31 „A proto ihned po rozhodnutí o poskytnutí grantu farnost neztrácela čas a jiţ počátkem dubna vyhlášeny 2 veřejné soutěţe pro výběr realizátora lešení a restaurátorský tým.“
32
Předmět soutěţe byl: „Vhodný návrh řešení restaurování
nástěnných maleb a štuků v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku.“33
3.4.1 Fresky Jednalo se o restaurování štuků a nástěnné výzdoby. Ukončení prací je do 31. 10. 2010. Ke dni 4. 5. 2009 byly podány tři návrhy na toto restaurování, z těchto třech sestavila soutěţní komise pořadí, které bylo dne 14. 5. 2009 uveřejněno. Vybraným uchazečům bylo oznámené, ţe postoupili do jednacího řízení, kde dne 1. 6. 2009 zasedla Komise pro hodnocení nabídek. Tato komise po pečlivém prozkoumání vybrala tu nejvhodnější z nich a následně rozeslala své Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Vítězem se stala nabídka restaurátora Dušana Rohlíka z Rosic nad Labem.
31 32 33
Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 18-22, [online]. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu, [online]. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Veřejné zakázky, [online].
26
3.4.2 Lešení Ve druhé veřejné soutěţi se rozhodovalo o vytvoření návrhu technického řešení realizace lešení v interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. Hlavní důraz byl kladen na nepoškození podzemních krypt, které leţí pod chrámovou lodí. Cílem této soutěţe bylo získat návrh řešení, jak lešení podstavit a následně zadání veřejné zakázky na sluţby v jednacím řízení. Do konce podávání nabídek, obdrţela farnost tři návrhy. Dne 14. 5. 2009 zadavatel uveřejnil zhodnocení a sestavené pořadí. Dále bylo ucháčům oznámeno, kdo postupuje do jednacího řízení. Do deseti dnů obdrţela Komise pro hodnocení nabídek všechny tři nabídky a jejich hodnocení proběhlo o měsíc později. Komise pro hodnocení nabídek vybrala tu nejvhodnější nabídku a rozeslala Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky pro tuto veřejnou zakázku. Vítězem této zakázky se stal pan Rotter ze Štěpánova.
3. Změny v realizaci projektu
Jelikoţ jakýkoli projekt je velice náročný na přípravu a odhadnutí průběhu jeho realizace dopředu, je zde moţnost určité změny, kterou bude muset projekt podstoupit. Pokud taková to změna nastane, je potřeba postupovat dle ustanovení Rozhodnutí o poskytnutí dotace a Dohody o udělení grantu.34 V projektu Obnovy interiéru chrámu však doposud k ţádné změně nedošlo a nicméně pracovníci podali dotaz na NKM, zda-li je moţné rozdělit finance, jiným poměrem mezi dvě veřejné zakázky, které vyhráli a podílí se na opravě.
4. Neplnění podmínek projektu
Dalším velice důleţitým faktorem je, aby projekt splňoval veškeré podmínky, které byly uzavřeny v Dohodě o udělení grantu, Rozhodnutím o poskytnutí dotace a Plánem 34
Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 25-31, [online].
27
implementace projektu. V případě, ţe jsou jakkoliv porušeny tyto podmínky můţe mít za následek pozastavení financování projektu. Toto pozastavení se projeví v neschválení ţádosti o platbu ani průběţnou zprávou o projektu a bude poţadovat nápravu ve stanovené lhůtě.35 Ani s tímto neměl zmiňovaný projekt problémy, i kdyţ několikrát se zde vyskytly menší nedostatky, které se ale okamţitě daly do poţadovaného stavu a nikdy nedošlo k situaci, která by byla závaţnějšího charakteru a ohrozila financování projektu.
5. Monitorování
Důleţitou částí je monitorování daného projektu. I kdyţ dotace je schválená a projekt uţ probíhá, tak je neustále důleţité monitorovat a porovnávat skutečné výsledky s předem připraveným a schváleným plánem.
5.1 Monitorování
Monitorováním programu se rozumí pravidelné a systematické předkládání zpráv ohledně projektu, tyto zprávy musí obsahovat jednak věcné plněné cílů i finanční hledisko plnění. V rámci monitorování je Římskokatolická farnost povinna předkládat NKM několik zpráv. 1. Průběţné zprávy o projektu 2. Výroční průběţné zprávy o projektu 3. Závěrečnou zprávu o projektu
35
Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 32-44, [online].
28
5.2 Průběžné zprávy o projektu
Průběţné zprávy o projektu (PIR) jsou základním monitorovacím prostředkem FM EHP/Norska. Zpráva v případě individuálního projektu se musí předkládat kaţdé kalendářní čtvrtletí. Obnova interiéru započala 15. 6. 2009, kdy se začalo stavět lešení, takţe první průběţná zpráva byla za třetí čtvrtletí roku 2009. Začátkem října byla podána první průběţná zpráva Ministerstvu financí, které ji překontrolovalo a poopravilo všechny potřebné dokumenty. Začátkem listopadu byla kompletní ţádost odeslána do Bruselu. Tyto zprávy musely být zkompletovány do dnešního data celkem dvě a v rámci těchto zpráv je i uvedena ţádost o průběţnou platbu. Na těchto zprávách se můţeme přesvědčit jak pomalá je reakce jednotlivých míst. V rámci průběţné zprávy je i ţádost o průběţnou platbu a v době, kdy ţádáte o druhou průběţnou platbu a posíláte druhou průběţnou zprávu, teprve obdrţíte první průběţnou platbu. S tímto zpoţděním samozřejmě musíte počítat při plánování financování. Druhá průběţná zpráva byla podána aţ v lednu a její následné přeposlání z Ministerstva financí do Bruselu bylo v březnu. Zpráva PIR se musí posílat v anglickém jazyce, coţ činilo při prvním vyplnění menší problémy, ale při dalším opakování jiţ byly tyto nedostatky odstraněny.
5.3 Externí audit
Kvůli velikosti tohoto finančního mechanismu musí být průběh samozřejmě kontrolován i externím auditorem, jak je uloţeno ve smlouvách. Audit kontroluje účetnictví daného subjektu, zda bylo vedeno řádně a zda věrně dokumentuje vynaloţené
výdaje
na
realizaci
tohoto
projektu
z Finančního
mechanismu
EHP/Norska. Velký audit se uskuteční po ukončení projektu a jeho výrok bude následně podkladem pro NKM, jak bude schvalovat závěrečnou zprávu o projektu. Jak jsem byl informován, tak projekt bude mít v nadcházejícím měsíci externí kontrolu z auditorské firmy, která nebude ve formě auditu, ale jen jako fyzická kontrola, jak probíhá projekt. 29
6. Předkládání žádosti o platbu
Financování individuálního projektu probíhá podle plánu implementace daného projektu a uskutečňuje se aţ zpětným financováním jiţ uskutečněných výdajů a to v rámci průběţných plateb. Platby si můţeme rozdělit do tří skupin. 36
6.1 Zálohová platba
Tato platba se poskytuje, pokud je tak uvedeno ve smlouvě a její výše je maximálně 10% celkových výdajů. Římskokatolická farnost obdrţela zálohu dne 9.9.2009 ve výši 76 795 Eur, coţ činí přesně 10% po zaokrouhlení na celé Eura. Uplatňují se čtyři metody odpočtu zálohových plateb. Celá výše zálohy je odečtena od první ţádosti o platbu Výše zálohy je postupně odečítána v poměrné výši a to od první ţádosti o platbu aţ do vyčerpání 80% grantu; nebo Celá Výše zálohy je odečtena aţ při vyčerpání 80% grantu Rozvrţení vyúčtování zálohy je individuální37 Římskokatolická farnost vyuţila první metodu, kdy byla celá výše zálohy odečtena od první ţádosti o platbu.
6.2 Průběžné platby
Ţádost na tyto platby se posílá zároveň s průběţnou zprávou ve finanční části. Kdyţ je ţádost odeslána na NKM, tak je zkontrolována a pokud je v pořádku tak je zaslána ke schválení Kanceláři finančních mechanismů. Po schválení zašle finanční prostředky 36 37
Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 32-44, [online]. Srov. MINISTERSTVO FINANCÍ, Mechanismy odpočtu záloh, [online].
30
NKM, které je následně přepošle Římskokatolické farnosti Šternberk. Ţádost byla podána v listopadu roku 2009 a její vyúčtování přišlo na začátku ledna ve výši 24 631 Eur.
6.3 Závěrečná zpráva
Posledním krokem je závěrečná ţádost o průběţnou platbu, která je posílaná společně se závěrečnou zprávou. Tuto zprávu předloţí Římskokatolická farnost aţ po skončení projektu, kde shrne veškeré finanční a obsahové plnění projektu. Konec projektu je naplánován na listopad roku 2010, kdy skončí veškeré restaurátorské práce. Pokud bude všechno v pořádku, převede KFM celkové zádrţné NKM, které to posléze převede na účet farnosti. Zádrţné jsou finanční prostředky, které jsou proplaceny aţ po schválení závěrečné zprávy, v rámci individuálního projektu jsou ve výši maximálně 5% z celkového rozpočtu.38
7. Spolufinancování a čerpání
Obecně pro financování platí limity, kolik z celkových nákladů je moţné pokrýt grantem. Norské fondy neumoţní v rámci ţádného projektu úplné zaplacení nákladů a vţdy se musí konečný příjemce nějak spolupodílet na financování. Individuální projekt Římskokatolické farnosti je financovaný z 85% z FM EHP/Norska. Obecně platí, ţe příspěvek nepřesáhne 60% celkových nákladů, ale tento projekt je spolufinancován 15% z regionálních a místních rozpočtů a tím pádem nesmí přesáhnout 85% celkových nákladů. 39 Římskokatolická farnost Šternberk je nestátní nezisková organizace a poţádala proto o finanční příspěvek z místních a regionálních rozpočtů, který je stanovený na 15% celkových nákladů. Farnost poţádala o příspěvek z veřejných zdrojů Město Šternberk z rozpočtu města na rok 2009 a Olomoucký kraj v rámci
38 39
Srov. MFČR, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska, s. 45-47, [online]. Srov. MFČR, Individuální projekty ,s. 4, [online].
31
významných projektů Olomouckého kraje pro rok 2009. 40 Obě dvě ţádosti byly projednány jednotlivými zastupitelstvy a dne 15. 12. 2008 byla první z nich schválena a za další dva měsíce 20. 9. 2009 i Olomoucký kraj schválil svůj finanční příspěvek. Jejich celková výše činila 4 000 000Kč, z toho 1 500 000Kč poskytlo Město Šternberk a 2 500 000Kč poskytl Olomoucký kraj. 41
40 41
Srov. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu, [online]. Srov. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu, [online].
32
Závěr
Je patrné, ţe Finanční mechanismus EHP/Norska nám umoţní čerpat obrovské finanční prostředky, které nám pomohou zkvalitnit ţivotní úroveň a pomoct nám s opravami a obnovou projektů, které bychom těţko realizovali samostatně bez této pomoci. Mým cílem bylo ukázat postup jak získat grant z FM EHP/Norska, který je velice potřebný a nemůţe o něj poţádat kaţdý ekonomický subjekt. Tento postup aplikovala Římskokatolická farnost Šternberk při získání jejího grantu na projekt Obnovy interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku a získala tím rozhodující finanční obnos, který z 85% financuje celý projekt. Myslím si, ţe cíl mé bakalářské práce jsem splnil a postup jak získat dotaci jsem dostatečně popsal. Nejdříve jsem si definoval, co jsou Norské fondy a proč vznikly. Důvod jejich vzniku přímo souvisí se subjekty, které mohou být financovány a s oblastmi, které jsou prioritní k financování. Kdyţ jsem definoval, kdo můţe čerpat tak jsem si vybral jednu prioritní oblast a projekt, který do této oblasti spadá. Tímto projektem byla ţádost ve třetí výzvě o čerpání z Norských fondů, Obnova interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. Projekt neustále probíhá a bude ukončen v průběhu několika měsíců potom co je napsaná tato bakalářská práce, nicméně způsob jakým zaţádali o dotaci, jsem popsal od prvního rozhodování, kde se diskutovalo, na co bude grant pouţitý aţ po závěrečnou zprávu, která shrne veškeré informace o průběhu projektu do jeho úplného konce. Projekt byl definovaný v první kapitole praktické části této práce, kde jsem představil, kdy se rozhodlo o pouţití dotace, na které účely a co musel subjekt udělat pro Rozhodnutí o udělení grantu. Kdyţ bylo rozhodnutí uděleno a nic nebránilo tomu, aby grant mohl být udělen na tento projekt, musel jsem představit, jaké povinnosti musel subjekt splnit, aby nebylo rozhodnutí zrušeno. Povinnosti se týkali hlavně publicity, vedení účetnictví, které je nezbytným nástrojem pro kontrolu a monitorování, zvláštním bankovním účtem a veřejnou zakázkou. Většina těchto podmínek byla vytvořena za účelem transparentnosti a jednoduché kontroly o projektu. Proto se další část věnuje, co se stane, kdyţ subjekt tyto podmínky nesplní nebo nastane nějaká změna. V projektu Obnovy interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie 33
ve Šternberku k ţádné změně nedošlo, takţe se nedostal do ţádných problémů nebo pozastavení plateb. Monitorování je velice důleţitou kontrolní činností, která je také ukotvena ve smlouvách o udělení grantu, a proto i zde jsem uvedl popis, jakým způsobem je tento projekt monitorován. Poslední část se věnuje spolufinancování projektu, které činí 15% z celkových nákladů a zabezpečuje ho Město Šternberk a Olomoucký kraj. Jak jsem jiţ napsal tak tento projekt ještě v dnešní době nebyl ukončen, takţe je zde pořád spousta práce, která je potřeba udělat. Věřím, ţe lidé, kteří se starají o kaţdodenní dění farnosti jsou plně odhodláni dotáhnout všechno do úspěšného konce. Občas se objevili problémy, které bylo potřeba překonat, ale ţádná část lidského ţivota není bez problémů a pokud chceme dělat něco pořádně, musíme veškeré tyto strasti překonat.
34
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Jiří Segéň
Instituce:
Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce:
Získání grantu z Norských fondů v neziskové organizaci
Název práce v anglickém jazyce: Obtaining grant from Norway grants in Nonprofit association Vedoucí práce:
Mgr. Ivana Olecká
Počet stran:
50
Počet příloh:
4
Rok obhajoby:
2010
Klíčová slova v českém jazyce:
nezisková organizace, grant, Norské fondy
V bakalářské práci se zabývám postupem při získání grantu z Norských fondů. Důleţitá je charakteristika těchto fondů, kde se dozvíme kdo, kdy, kolik a jakým způsobem můţe ţádat o tento grant a následně co všechno je nutné po udělení grantu uskutečnit. Cílem práce je popsat, co všechno je nutné k získání dotace z těchto fondů. V první části (teoretické) si popíšeme Norské fondy a grant obecně. V druhé části (praktické) se zaměříme na Římskokatolickou farnost Šternberk a ukáţeme si, jak postupovali při získání grantu a jejich povinnosti, které z tohoto vyplynuly.
Klíčová slova v anglickém jazyce: non-profit association, grant, Norway grants
35
In the bachelor thesis we will show how to gain grant from Norway´s grants. Important is characteristics these funds, where will find out who, when, how many and what method can we use in the request for these grants and what´s necessary to do after grant confirmation. The main aim of the work is to describe, what´s necessary to obtain grant from these funds. In the first part (theoretical) I will describe Norway´s grants and grant generally. In the second part (practical) we will focus on Roman Catholic parish Šternberk and we will show how they proceed on to gain grant and its obligations, which resulted from it.
36
Literatura a prameny
HRADIL, Filip, a KROUPA, Jiří (ed.). Šternberk – Klášter řeholních lateránských kanovníků. 1. vyd. Šternberk: Římskokatolická farnost, 2009. 176 s. ISBN 978-80254-6036-8. JEDLIČKA, J., Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska [online]. Praha: EU Office České spořitelny, Červenec 2005 [cit. 2010-03-03]. 12 s. Dostupné na: . MINISTERSTVO FINANCÍ, Individuální projekty [online]. Praha: Národní kontaktní
místo pro FM EHP/Norska. 1.revize – 26.1.2006 [cit. 2010-04-03]. 7 s. Dostupné na: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Individualni_projekty1rev260106_pdf.pdf>. MINISTERSTVO FINANCÍ, Finanční mechanismy EHP/Norska 2004 - 2009 [online]. Praha: odd. 585 Centrum pro zahraniční Pomoc, Červen 2009 [cit. 2010-03-03]. 32 s. Dostupné na: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_publikace_48564.html>.
MINISTERSTVO FINANCÍ, Memorandum o porozumění [online]. Praha: Národní kontaktní místo pro FM EHP/Norska, 14.10.2004 [cit. 2010-03-03]. Dostupné na: . MINISTERSTVO FINANCÍ, Postupy pro zajištění publicity [online]. Praha: Národní
kontaktní místo pro FM EHP/Norska. Akt. 14.4.2008 [cit. 2010-04-03]. 8 s. Dostupné na: .
MINISTERSTVO FINANCÍ, Příručka pro příjemce grantu z FM EHP/Norska [online]. Praha: Národní kontaktní místo pro FM EHP/Norska. Akt. 1.6.2008. [cit. 2010-03-03]. 51 s. Dostupné na: .
37
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Obnova interiéru farního chrámu [online]. Šternberk. [cit. 2010-04-03]. Dostupné na: . ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŠTERNBERK, Veřejné zakázky [online]. Šternberk. [cit. 2010-04-03]. Dostupné na: < http://www.farnoststernberk.cz/verejnezakazky >. STARÁ, S., iDnes, Norské fondy: Čekají na vaši firmu[online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné na: . Trvale udržitelný rozvoj [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné na : . ŢÍDEK, Libor, Dějiny světového hospodářství, Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 391 s. ISBN 978-80-7380-035-2.
38
Seznam zkratek
BG
Blokový grant
CFCU
Centrální finanční a kontraktační jednotka (samostatné oddělení 902 MF)
CZP
Centrum pro zahraniční pomoc (část odboru 58 MF)
CZP 1
CZP – oddělení přípravy a koordinace (oddělení 585 MF)
CZP 2
CZP – oddělení realizace, monitorování a hodnocení (oddělení 586 MF)
EHP
Evropský hospodářský prostor
ESVO
Evropské sdruţení volného obchodu
FM
Finanční mechanismy
GOL
Dopis KFM obsahující rozhodnutí o udělení grantu (Grant Offer Letter)
IP
Individuální projekt
KFM
Kancelář finančních mechanismů (v Bruselu)
KP
Konečný příjemce
MFČR
Ministerstvo financí České republiky
MoV
Monitorovací výbor FM EHP a FM Norska
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
NF
Národní fond (odbor 55 MF)
NKM
Národní kontaktní místo – Ministerstvo financí
OSS
Organizační sloţka státu
PCR
Závěrečná zpráva o projektu (Project Completion Report)
PIP
Plán implementace projektu (Project Implementation Plan)
PIR
Průběţná zpráva o projektu / ţádost o platbu (Project Interim Report)
PO
Příspěvková organizace
PRG
Program
ZP
Zprostředkovatel programu / blokového grantu
39
Seznam příloh
Příloha 1
–
Národní řídící struktura
Příloha 2
–
Logo Norského finančního mechanismu
Příloha 3
-
Počet schválených projektů/programů a podíl udělených grantů v % - dle prioritních oblastí
Příloha 4
-
Seznam schválených projektů - 3. Výzva FM EHP/Norsko
40
Příloha 1 - Národní řídící struktura
MONITOROVACÍ VÝBOR (MoV) monitorování implementace FM v ČR schvaluje Výroční zprávy průběţně vyhodnocuje implementaci FM
NÁRODNÍ KONTAKTNÍ MÍSTO (NKM)
ODBOR KONTROLA metodické řízení a koordinace výkonu finanční kontroly veřejnosprávní kontrola
NÁRODNÍ FOND (NF) Celková odpovědnost za poskytnuté finanční prostředky z FM monitorování čerpání zdrojů v rámci FM
CENTRUM PRO ZAHRANIČNÍ POMOC (CZP 1) – PŘÍPRAVA A KOORDINACE oznámení rozhodnutí Výboru FM EHP/ MZV Norska příprava Dohody o udělení grantu CENTRUM PRO ZAHRANIČNÍ POMOC (CZP 2) – REALIZACE A MONITOROVÁNÍ monitorování a kontrola individ. projektů monitorování programů a BG CENTRÁLNÍ FINAN. A KONTRAKT. průběţné a závěrečné hodnocení FM JEDNOTKA (CFCU) vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace platby konečným příjemcům / zprostředkovatelům
KONEČNÝ PŘÍJEMCE ZPROSTŘEDKOVATEL
41
Příloha 1 – pokračování
VÝBOR FM EHP Celkové monitorování pomoci z FM EHP EVROPSKÁ KOMISE posouzení souladu s cíli ES
rozhodnutí o konečném výběru projektů schvaluje pravidla a postupy realizace projektů MZV NORSKA
Celkové monitorování pomoci z FM Norska rozhodnutí o konečném výběru
PLATEBNÍ AGENTURA FM Celková odpovědnost za poskytnuté finanční prostředky ze
projektů schvaluje pravidla a postupy realizace projektů
zdrojů FM EHP a Norska monitorování čerpání ze zdrojů FM ve všech přijímajících státech
KANCELÁŘ FM (KFM)
Celková odpovědnost za implementaci FM ve všech přijímajících státech
monitorování implementace celého FM závěrečné hodnocení pomoci FM EHP/Norska
Národní kontaktní místo
42
Příloha 2 – Logo Norského finančního mechanismu
43
Příloha 3 - Počet schválených projektů/programů a podíl udělených grantů v % - dle prioritních oblastí
Prioritní oblast
Počet schválených projektů
Uchovávání evropského kulturního dědictví Ochrana ţivotního prostředí Rozvoj lidských zdrojů Zdravotnictví a péče o dítě Podpora udrţitelného rozvoje Implementace Schengenského acquis, posilování justice Ostatní (Blokové granty, IP Technická asistence pro NKM a KM) Celkem
57
Podíl udělených grantů v % z alokace na IP/PRGM (82 974 457 €) 51
16
9
37 21 1
22 14 1
5
3
6
-
143
100 Zdroj: Ministerstvo financí
44
Příloha 4 - Seznam schválených projektů - 3. Výzva FM EHP/Norsko CZ0 159 Nov é
CZ0 145 Nov é
CZ0 166
CZ0 163
CZ0 169
CZ0 162
Obnova poutního areálu Chlum Svaté Máří Poutní kostel je významný vzhledem k unikátnosti skladby dvou rozdílných a funkčně samostatných prostorů- centrální a podélné stavby, která je důleţitým architektonickým prvkem dokládajícím různorodost historie architektury.Z hlediska krajinotvorby tvoří klášterní komplex přirozenou dominantu a sloţku Sokolovska.Záměrem projektu je obnova exteriéru a interiéru kostela Chlum sv. Máří,tj. fasády a výmalby kostela, obnova presbytáře a ambitů. Budovy komplexu kláštera a kostela jsou momentálně ve velmi špatném stavu. Příjemce: Rytířský řád křiţovníků s červenou hvězdou ( sídlo: Praha) Schváleno: dne 27. Února 2009 Obnova interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku Chrám Zvěstování P. Marie byl stavebně dokončen v roce 1783 jako završení barokní přestavby augustinského kláštera ve Šternberku. Stavbu podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma provedl na místě zbořeného původně gotického kostela stavitel Václav Thalherr. V interiéru kostela se snoubí kontrast jiţ klasicistní architektury a rokokově cítěné malby F.A.Sebastiniho. Hlavním cílem projektu je restaurování interiérové freskové a štukatérské výzdoby barokního chrámu. Dalšími výstupy budou rekonstruovaná elektroinstalace, včetně nových osvětlovacích těles, které umoţní lepší prezentaci restaurované výmalby. Příjemce: Římskokatolická farnost Šternberk Schváleno: dne 6. Března 2009 Podmínky pro rozvoj talentů- rozšíření výukových prostor a modernizace školy obnovou divadelního sálu Největší a nejstarší konzervatoř ve střední a východní Evropě a ČR je z prostorového hlediska oproti jiným konzervatořím značně poddimenzována. Projekt řeší prostřednictvím navrţených stavebních úprav problém s nedostatkem prostor pro výuku a zkoušky herců a orchestrů. Příjemce: Praţská konzervatoř Schváleno: dne 17. Dubna 2009 Modernizace bezpečnostních systémů v prostředí muzea/galerie Záměrem projektu je dokončení modernizace systémů na 5 objektech Národní galerie. Realizace projektu v celé své komplexnosti je podmíněná zvyšujícím se rizikem ztráty, napadení nebo zničení cenných sbírek výtvarného umění a architektury. Příjemce: Národní galerie v Praze Schváleno: dne 17. Dubna 2009 Obnova interiéru poutního chrámu Panny Marie na Chlumku v Luţi Záměrem projektu je stavebně-architektonická a restaurátorská obnova interiéru chrámu. Barokní poutní chrám Panny Marie patří k nejvýraznějším architektonickým projevům doby kolem roku 1700 nejen v kontextu českého, ale i středověkého baroka. Příjemce: Římskokatolická farnost Luţe Schváleno: dne 16. Dubna 2009 Areál v Ţirči u Dvora Králového nad Labem – vytvoření prostoru pro setkávání zdravých a nemocnýchérie Projekt si klade za cíl částečně rehabilitovat barokní areál Domova sv. Josefa v Ţirči u Dvora Králového nad Labem. Po rekonstrukci bude areál vyuţíván nejen zdravotně postiţenými osobami v Domově sv.Josefa, ale zároveň se umoţní větší otevření prostoru areálu veřejnosti.
45
900 224 EUR
767 953 EUR
731 421 EUR
857 954 EUR
789 970 EUR
1 561 429 EUR
CZ0 160
CZ0 152
CZ0 148
CZ0 164
CZ0 161
Příjemce: Oblastní charita Červený Kosteleovel Schváleno: dne 7. Dubna 2009 Rekonstrukce gotické kaple sv. Jiří v Litovli a jejího mobiliářeţérie Výstupem projektu bude zrekonstruovaná kaple, 19 zrestaurovaných uměleckých děl a zrekonstruovaná původní vnitřní výzdoba. Díky realizaci projektu dojde k záchraně nemovité kulturní památky, uchování historických hodnot dalším generacím a zpřístupnění této významné stavby pro veřejnost. Příjemce: Římskokatolická farnost Litovel Schváleno: dne 20. Března 2009 Rehabilitace Biskupského gymnázia v Krupce- I. Etapa- Dokončení rekonstrukce základní školy Projekt je předloţen v rámci prioritní oblasti 3.- Rozvoj lidských zdrojů. Podstatou projektu je rozšíření a zkvalitnění zázemí pro realizaci vzdělávacích, výchovných a kulturních aktivit základní školy. Příjemce: Biskupství litoměřické Schváleno: dne 10. Března 2009 Státní zámek Sychrov- oprava oranţérie Projekt řeší celkovou opravu a stavební úpravy bývalé oranţérie zámku Sychrov. Cílem je uvést součást státem chráněné Národní kulturní památky do řádného stavu a udrţet tradici kulturně cenného objektu. Příjemce: Národní památkový ústav Schváleno: dne 27. Února 2009 Modernizace školní jídelny Fakultní ZŠ Dr.M.Horákové a MŠ Olomouc Modernizací dojde k rozšíření a zkvalitnění stravovacích sluţeb dle platných českých a evropských předpisů a norem. Projekt je předloţen v rámci prioritní oblasti 3.Rozvoj lidských zdrojů. Příjemce: město Olomouc Schváleno: dne 3. Března 2009 Rekonstrukce Strahovské knihovny-restaurování Filosofického sálu
346 954 EUR
607 980 EUR
422 656 EUR
279 185 EUR
1 592 416 EUR
Cílem projektu je obnova kulturního dědictví s nadnárodním významemStrahovské knihovny, která je součástí komplexu Strahovského kláštera pocházejícího z 12. Století. Záměrem je restaurování Filosofického sáluobnova mobiliáře knihovny,restaurování nástropní malby,atd. Příjemce: Královská kanonie premonstrátů Schváleno: 19. Února 2009
CZ0 144
CZ0 147
Revitalizace a úpravy zámeckého parku Šluknov Schválený projekt je zaměřen na úpravu parku šluknovského zámeckého areálu. Zahrnuje rekonstrukci a dostavbu zámecké zdi a úpravy zámeckého parku včetně výstavby altánu a rekonstrukce parkových cest. Příjemce: Město Šluknov Schváleno: 16. Února 2009 Modernizace MŠ Na Sadech pro zlepšení předškolní péče Realizace projektu zajistí zateplení budov mateřské školy, drobné dispoziční úpravy a modernizaci technického vybavení pro zkvalitnění péče o předškolní děti. Cílem je především vytvoření lepších podmínek pro seberealizaci dětí, jejich výchovu a všestranný rozvoj. Příjemce: Město České Velenice
46
386 872 EUR
312 593 EUR
CZ0 134
CZ0 158
CZ0 168
CZ0 172
CZ0 149
CZ0 141
CZ0 146
CZ0 167
Schváleno: dne 16. Února 2009 Centrum Dušana Samo Jurkoviče v Brně Cílem projektu je vybudování centra Dušana Samo Jurkoviče v jeho vlastní vile v Brně. Součástí projektu je rekonstrukce jedinečné vily se specifickými konstrukčními a materiálovými prvky, která představuje mezník ve vlastní Jurkovičově tvorbě, a dále zpřístupnění nové expozice. Příjemce: Moravská galerie v Brně Schváleno: dne 13. Února 2009 Obnova vstupní budovy včetně nádvoří v areálu NKP Dolu Michal v Michálkovicích Projekt spadající pod prioritní oblast 1. Uchování evropského kulturního dědictví řeší obnovu vstupní budovy, která je součástí areálu Národní kulturní památky Důl Michal v OstravěMichálkovicích. Příjemce: Národní památkový ústav Schváleno: dne 16. Února 2009 Dětská izolační lůţka resuscitační péče pro pacienty s infekčními a/nebo vysoce nakaţlivými nemocemi Cílem projektu je holistické řešení resuscitační a intensivní péče o dětské pacienty s infekční a/nebo vysoce nakaţlivou nemocí vyhovující platným hygienickým standardům. Budou zřízena specializovaná izolační lůţka resuscitační péče o dětské pacienty a vyčleněn tým lékařů a sester, kteří budou tuto péči poskytovat. Příjemce: Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Schváleno: dne 16. Února 2009 Revitalizace zařízení jeslí na ulici Závodní v Karviné- Novém městě V rámci projektu bude provedena celková revitalizace jeslí. Tím dojde k podstatnému zvýšení bezpečnosti pobytu dětí i personálu v areálu budovy a celkovému zlepšení vzhledu budovy. Příjemce: Město Karviná Schváleno: dne 16. Února 2009 Tóny baroka-záchrana varhan a výzdoby kostela Záměrem projektu je mimo záchrany kulturní památky i posílení sociální soudrţnosti místní komunity na pozadí místních tradic a historie. Projekt spadá pod prioritní oblast 1. Uchování evropského kulturního dědictví. Příjemce: Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí Schváleno: dne 10. Února 2009 Modernizace přístrojového vybavení bariérového operačního sálu a perinatologického centra ve FN Bohunice Dílčím cílem projektu je zajištění bariérové 47erosol47 infekčních pacientů, čímţ dojde ke zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Dalším cílem je zlepšení systému perinatální péče o těhotné v rámci perinatologického centra FN Brno a vytvoření podmínek pro péči o infekční nemoci v těhotenství. Příjemce: Fakultní nemocnice Brno Schváleno: dne 4. Února 2009 Modernizace a vybavení Základní umělecké školy Bystré Cílem projektu je umoţnění lepší výuky a rozvoj lidských zdrojů pro stávající i budoucí ţáky školy.Rekonstrukce objektu řeší neuspokojivý stav budovy. Příjemce: Město Bystré Schváleno: dne 16. Února 2009 Zkvalitnění prostředí a péče o dětské psychiatrické pacienty Schválený projekt je zaměřen na harmonizaci a estetizaci prostředí léčebny
47
1 064 096 EUR
511 933 EUR
457 317 EUR
349 919 EUR
470 156 EUR
807 637 EUR
261 804 EUR
479 752 EUR
CZ0 135
CZ0 153
CZ0 156
CZ0 154
CZ0 142
CZ0 171
CZ0 150
účelnými, funkčními a moderními celky pro léčebné ( terapeutické) dílny, sesterny, pokoje dětských pacientů i venkovní prostory, jeţ slouţí k volnočasovým aktivitám a pohybové terapii. Příjemce: Dětská psychiatrická léčebna Opařany Schváleno: dne 10. Února 2009 Monitoring chloru v lesním ekosystému- jeho koloběh a účinky Projekt vědecko-výzkumného charakteru bude slouţit k monitoringu relevantních forem chloru v lesních ekosystémech v ČR a získaná data budou porovnána s daty získanými v Norsku. Tak budou získány systematické poznatky, která zatím v ČR chybí. Příjemce: Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Schváleno: dne 3. Února 2009 Komplexní regenerace hracích ploch ve školských areálech města Kunovice Cílem projektu jsou tři kompletně zrekonstruované zahradní plochy a herní areály ve všech školských areálech města Kunovice. Projekt má celospolečenský přínos. Příjemce: Město Kunovice Schváleno: dne 4. Února 2009 Centrum pro operace infekčních pacientů a septickou medicínu Hlavním výstupem realizace projektu je vytvoření centra pro operace infekčních pacientů a septickou medicínu s nutným zázemím pro úrazové pacienty s ţivot ohroţujícími infekcemi. Příjemce: Fakultní nemocnice Ostrava Schváleno: dne 5. Února 2009 Rozvoj péče o děti a mládeţ v Psychiatrické léčebně Bohnice Projekt vytvoří moderní infrastrukturu jako např. keramická dílna, lezecká stěna, atd. Také budou upraveny venkovní prostory. Díky novému zařízení mladí pacienti získají jiné návyky pro trávení volného času, které jsou velice důleţité. Příjemce: Psychiatrická léčebna Bohnice Schváleno: dne 4. Února 2009 Centrum kompletní péče pro děti s perinatální zátěţí Předmětem projektu je vybudování nezbytného prostorového zázemí s adekvátním technickým a personálním zajištěním pro nový program komplexní péče pro děti s perinatální zátěţí, během jejich vývoje aţ do dospělosti. Příjemce: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Schváleno: dne 4. Února 2009 Rekonstrukce a vybavení budovy MŠ areálu ZŠ T. G. Masaryka a M3 Hovorany Projekt se týká především oprav těch částí budovy školy, které jsou v havarijním stavu, dále renovace vnitřních prostor, vybavení učeben a stravovacích prostor modernějším zařízením. Příjemce: Obec Hovorany Schváleno: dne 4. Února 2009 Přestavba operačního sálu Projekt spadá do prioritní oblasti 4. Zdravotnictví a péče o dítě.Cílem projektu je vestavba operačního sálu, který ve stávajících prostorách bude odpovídat současným poţadavkům na hygienicko epidemiologický reţim a zároveň bude poskytovat moderní zázemí pro operační výkony. Příjemce: Fakultní nemocnice na Bulovce Schváleno: dne 2. Února 2009
48
310 776 EUR
330 001 EUR
761 922 EUR
251 129 EUR
595 791 EUR
519 017 EUR
457 153 EUR
CZ0 130
CZ0 131
CZ0 151
CZ0 140
CZ0 133
CZ0 155
CZ0 136
CZ0 138
Optimalizace léčby syndromu dechové tísně u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti Cílem projektu je optimalizace léčebných a diagnostických u syndromu dechové tísně. Prostředkem je pořízení centrální monitorovací jednotky propojené s 8 ks přístroji pro umělou plicní ventilaci a dále 8 ks inkubátorů. Příjemce: Ústav pro péči o matku a dítě Schváleno: dne 22. Ledna 2009 Kostel a sloup Nejsvětější Trojice ve Valči Předmětem projektu je ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví, obnova souboru vyjímečných barokních památek. Cílem je zastavení degradace památek. Příjemce: Národní památkový ústav Schváleno: dne 4. Února 2009 Zlepšení vnitřního prostředí základní školy Hlavními výstupy realizace projektu jsou odstranění rizika, ţe bude omezen prostor pro výuku, sníţení energetické spotřeby školy, zlepšení hygienických podmínek v budově, zlepšení kvality ţivota dětí během pobytu ve škole, moţnost rozšíření volnočasových aktivit. Příjemce: Město Kravaře Schváleno: dne 4. Února 2009 Druhá etapa rekonstrukce chrámu U Salvátora Projekt obsahuje rekonstrukci varhan, obnovu podlah a schodiště, rekonstrukci podlah teras, chrámových lavic a kamenných prvků chrámu u Salvátora. Projekt významně přispívá k uchování evropského kulturního dědictví. Příjemce: Farní sbor Československé církve evangelické v Praze 1 Schváleno: dne 18. Prosince 2008 Záchrana varhan v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze Cílem projektu je záchrana movité kulturní památky- varhan z 2. Poloviny 18. Století zahrnující v sobě starší nástroje ze 17. Století. Výstupem je zrekonstruovaný celek varhan. Příjemce: Arcibiskupství praţské Schváleno: dne 18. Prosince 2008 Hradní muzeum Český Krumlov Součástí projektu je stavební a památková obnova interiérů objektu Hrádku a funkční vyuţití obnovených interiérů v novém hradním muzeu s neopakovatelnou atmosférou historického sběratelství a bádání. Příjemce: Národní památkový ústav Schváleno: dne 22. Prosince 2008 Monitoring trendů v přenosu znečišťujících látek přes státní hranice ČR s uţitím nové monitorovací sítě na hřebenech hor a identifikace zdrojů prachových částic pomocí netradičních izotopů Projekt spadá do prioritní oblasti 2- Ochrana ţivotního prostředí. Zkoumá dálkový přenos částic obsahujících toxické nebo potencionálně toxické 49erosol49 prvky. Zároveň vyhodnocuje podíl těchto prvků přenášený 49erosol v kapalné fázi.. Příjemce: Česká geologická sluţba Schváleno: dne 22. Prosince 2008 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
49
624 776 EUR
521 568 EUR
550 183 EUR
614 188 EUR
398 790 EUR
1 285 657 EUR
1 356 6 34 EUR
304 689 EUR
Projekt usiluje o vytvoření komplexního monitorovacího systému vybraných sloţek přírodního prostředí a faktorů ovlivňujících přírodní prostředí v Moravskoslezském kraji. Přispívá k ochraně ţivotního prostředí. Příjemce: Moravskoslezský kraj Schváleno: dne 22. Prosince 2008 Zdroj: http://www.noramb.cz/News_and_events/EEA_grants/Projects/database/projekty3OC/
50
