Monte Baldo Lago di Garda
Sem pojedeme my v roce 2003 na botanickou exkurzi
Verona Sem umístil W. Shakespeare v roce 1596 děj slavného dramatu Romeo a Julie
Monte Baldo
- poměrně izolovaná část jižních Alp - severojižní směr - na východě řeka Adige, benátské předalpí - na západě jezero Lago di Garda
nejvyšší vrchol: Cima Valdritta 2218 m východní svahy: mírnější západní svahy: prudší Lago di Garda : - 53 km dlouhé - cca 10 km široké - cca 350 m hluboké - největší jezero Itálie v údolí vyhloubeném ledovcem
GEOLOGIE: Vápencové pohoří, v malém měřítku také bazické tufy a bazalty málo acidofytů, pouze na místech s větší vrstvou humusu GEOMORFOLOGIE: karbonáty strmé skalnaté svahy, rozsáhlé suťové kužele, není ostrý štěrk
KLIMA – teploty: - výrazný termoregulační vliv jezera Lago di Garda - Průměrná roční teplota okolí jezera 12–15º C - v okolí jezera klima mediteránní a submediteránní
KLIMA – srážky: Okolí Lago di Garda: - srážkové minimum v létě a na podzim, maximum na jaře a v zimě - cca 90 dešťových dnů - mlhy a jinovatka jen výjimečně - málo sněhu, přes den roztaje
Monte Baldo: - jižní část hřebene srážkově bohatší, oceaničtější, 1200–2000 mm/rok - sever sušší, kontinentálnější (větší výkyvy) 600–2000 mm/rok (Reisigl 1989)
ZALEDNĚNÍ V POSLEDNÍM GLACIÁLU - jezero Lago di Garda v údolí vyhloubeném ledovcem - hřeben Monte Baldo nebyl zaledněn (nunatak) - refugium umožnilo přežít tercierní floře i fauně – relikty a endemity
+ IZOLACE POHOŘÍ Floristicky velmi bohaté, označováno jako Hortus Italiea (990 druhů)
V okolí jezera klima mediteránní silně antropicky ovlivněná vegetace Vliv člověka: v minulosti kácení porostů s Quercus ilex v současnosti pěstování révy, oliv, i palmy, cykasy, citrusy strmé svahy: macchie, Quercus ilex Rhamnus alaternus
Phillyrea latifolia
600–800 m n. m. – opadavé lesy Quercus pubescens, na mezofilnějších stanovištích Ostrya carpinifolia ostrůvkovitě skalky s Fraxinus ornus, Quercus cerris, Amelanchier ovalis, Celtis australis, Cercis siliquastrum
600–800 m n. m. – opadavé lesy Půdy mírně kyselé: Castanea sativa
Bučiny – dva typy: termofilní – níž (800–1000 m n. m.) mezofilní – výš (1000–1400 m n. m.) horní hranice lesa v 1800 m n. m. (vliv Lago di Garda)
Termofilní bučiny – níž, na kontaktu s lesy s Fraxinus ornus prosvětlenější, bohatší keřové i bylinné patro Corylus avellana Viburnum lantana Rosa arvensis Orchidaceae Hepatica nobilis Melittis melissophyllum Cyclamen purpurascens
Cyclamen purpurascens Melittis melissophyllum
Mezofilní bučiny výš, chladnější stanoviště na hlubších půdách, méně světla, chudý podrost - v současnosti jen fragmenty těchto bučin (důsledek kácení a lesní pastvy) - ve světlinách Laburnum alpinum, L. anagyroides a Paeonia officinalis - ve vyšších polohách i příměs Picea abies, Abies alba - na západních svazích i Larix decidua
Laburnum alpinum
Paeonia officinalis
Louky: - do 800 m n. m. nezabírají velké plochy, jsou pouze na východních svazích (méně strmé) - vyvinutější, hlubší půdy: Arrhenatherion - strmá, sušší a chudší stanoviště: Bromion Ve stupni termofilních bučin louky s Trisetum flavescens a Arrhenatherum elatius Ve stupni mezofilních bučin pastviny, spíše sušší, chudší – typy s Festuca, Bromus, Nardus
subalpinský stupeň: Mozaika kleče a „pokroucených keříků“, pastviny Erico-Pinetea (klečové porosty) Loiseleurio-Vaccinietea, RhohodendroVaccinion
Erico-Pinetea (klečové porosty) Juniperus communis ssp. nana, Salix glabra, Sorbus aucuparia
Loiseleurio-Vaccinietea Rhohodendro-Vaccinion Rhododendretum hirsuti
Rhododendron hirsutum, R. ferrugineum (kyselejší substráty), Paeonia officinalis, Erica carnea
Anemone baldensis
Caricion austroalpinae alpínské trávníky
Carex austroalpina C. baldensis Knautia baldensis
Helictotrichon parlatorei
Laserpitio-Festucetum alpestris strmé a suché jižní svahy pod i nad lesní hranicí Festuca alpestris Genista radiata
Stachys alopecuros
Laserpitium siler
Genista radiata
Caricion firmae - krátkostébelná vegetace vyfoukávaných skalních hran Carex firma, Carex baldensis, Primula spectabilis, Phyteuma sieberi, Potentilla nitida, Sesleria sphaerocephala, Achillea clavenae
Reisigl 1989
Carex baldensis
Thlaspietea rotundifolii Thlaspion rotundifolii (vegetace sutí )
Sesleria varia, Carex sempervirens zpevňování a zazemňování sutí Papaver rhaeticum, Alyssum ovirense, Cerastium carinthiacum subsp. austroalpinum, Trisetum argenteum
Endemit Monte Baldo:
Callianthemum kerneranum
Asplenietea trichomanis, Potentilion caulescentis – vegetace skal
PÍSEŇ Melodie: Já do lesa nepojedu Autor: Karel Paederota bonarota, Paederota lutea, Potentilla caulescens a Potentilla nitida potom ještě Physoplexis, Physoplexis comosa, Saxifraga burserana, taky paniculata
Paederota bonarota
Paederota lutea
Potentilla nitida Potentilla caulescens
Physoplexis comosa Saxifraga burserana Saxifraga paniculata
Saxifraga tombeanensis
Campanula petraea
Děkujeme za pozornost :o)
Reisigl H. (1978): Blumenwelt der Alpen. Innsbruck Reisigl H. et Keller R. (1989): Lebensraum Bergwald Reisigl H. et Keller R. (1994): Alpenpflanzen im Lebensraum www stránky: http://spazioinwind.libero.it/rifugiomontebaldo/flora.htm http://spazioinwind.libero.it/rifugiomontebaldo/mtebaldo.htm http://utenti.lycos.it/montebaldo www.20megs.com/web/kjalpine/garda/default.htm www.rosebay.org/chapterweb/dm_adsgtsi.htm http://opus.tu-bs.de/opus/volltexte/2000/111/pdf/baldo_pic.pdf
Verona (Pádská nížina)
