Moje domácí lékárnička Průvodce naší domácí přírodní lékarničkou a řešením nemocí, které nás potkaly
Copyright © 2014 Petra Janoušková www.duverujsveintuici.cz
[email protected] www.facebook.com/duverujsveintuici.cz
Obsah KDO JSEM A PROČ PŘINÁŠÍM TUTO KNIHU ...................................................................................................... 3 DŮVĚRA V DÍTĚ A V SEBE.................................................................................................................................. 4 MŮJ PŘÍSTUP K NEMOCEM OBECNĚ ................................................................................................................. 5 MŮJ PŘÍSTUP K LÉKŮM .................................................................................................................................... 7 OPATŘENÍ, KTERÁ JSEM APLIKOVALA NA VŠECHNY NEMOCI ........................................................................... 8 KOJENÍ .................................................................................................................................................................. 8 STRAVOVACÍ OPATŘENÍ ............................................................................................................................................. 8 DOPLŇKY ............................................................................................................................................................... 9 DŮLEŽITÝ LÉČEBNÝ PROSTŘEDEK, TAKÉ NA VŠECHNY NEMOCI ............................................................................................ 9 NEMOCI, KTERÉ SE NÁM PŘIHODILY A JAK JSEM TO ŘEŠILA ........................................................................... 11 RÝMA ................................................................................................................................................................. 11 KAŠEL ................................................................................................................................................................. 12 HOREČKA............................................................................................................................................................. 13 ZALEPENÉ OČI ....................................................................................................................................................... 14 KDYŽ ROSTOU ZOUBKY ............................................................................................................................................ 15 ZÁNĚT PENISU, GYNEKOLOGICKÉ SVĚDĚNÍ. .................................................................................................................. 16 ZÁNĚT STŘEDNÍHO UCHA ......................................................................................................................................... 17 LARYNGITIDA (ZÁNĚT HRTANU) ................................................................................................................................ 19 BOLENÍ V KRKU ..................................................................................................................................................... 21 ŠTÍPANCE, KLÍŠŤATA ............................................................................................................................................... 22 ODŘENINY, BOULE, APOD........................................................................................................................................ 22 ROZLOUČENÍ .................................................................................................................................................. 24 PŘÍLOHA 1 - SOUČÁSTI NAŠÍ LÉKÁRNIČKY ...................................................................................................... 25 LÉK VŠECH LÉKŮ .................................................................................................................................................... 25 AROMATERAPIE .................................................................................................................................................... 25 KUCHYNĚ ............................................................................................................................................................. 25 BYLINKY, KOŘENÍ ................................................................................................................................................... 26 HOMEOPATIKA ..................................................................................................................................................... 26 OSTATNÍ .............................................................................................................................................................. 26 PŘÍLOHA 2 - SOUVISEJÍCÍ LITERATURA ............................................................................................................ 27
Kdo jsem a proč přináším tuto knihu Mé jméno je Petra a od narození svých dětí se peru s tím, že klasický přístup k výchově dětí mě nějak nechytl za srdce. A to i přes to, že jsem předtím vždy zaujímala ryze rozumový a logický přístup. Oslovila mne knížka Koncept kontinua a od té doby (od roku 2008) se zabývám tím, jak přirozeně vychovávat své děti. Postupně jsem začala dělat na toto téma i semináře pro nastávající a čerstvé rodiče. Za těch několik let jsem si poměrně důkladně nastudovala a hlavně vyzkoušela všechna témata, která s takovou výchovou souvisí. Stal se ze mě domácí lékař, farmaceut, bylinkář, psycholog, odborník na zdravou výživu, na nošení dětí, na kojení, na osobní rozvoj, a já nevím, co ještě všechno. O celém přístupu podle Konceptu kontinua jsem napsala ebook Šťastné dítě, spokojený rodič, kde jsem shrnula to, jak tuto výchovu praktikovat v našich podmínkách, kontaktní rodičovství, ale i komunikaci s dítětem, samohlídání, civilizační pasti, apod. Jak na seminářích, tak mailem dostávám mnoho různých dotazů, na které se snažím odpovědět, i když neříkám, že se vždy hned zadaří. A protože jedním z témat, na které opakovaně dostávám dotazy, je přístup k nemocem a léčení, rozhodla jsem se sepsat to, co vím, do dalšího ebooku. Pokusím se Vám zde přiblížit jednak přístup k jednotlivým nemocem, se kterými jsem se dosud setkala a jednak vybavení naší domácí lékárničky, které se snažím mít vždy po ruce. Také jako přílohu najdete seznam tištěných publikací, s nimiž opakovaně pracuji a které mi v této problematice moc pomáhají. A to proto, že nechci žádným způsobem suplovat tyto knihy, ani nemohu. Musela bych je přepsat do tisícistránkového elaborátu, kde bych stejně jen citovala autory.
Důležité upozornění, které pro Vás mám je následující: Toto není lékařská literatura ani nenahrazuje lékařskou péči. Berte tuto knihu pouze jako zkušenosti jedné matky, které můžete vzít jako vlastní inspiraci a použít nebo nepoužít v souladu se svým pocitem.
Důvěra v dítě a v sebe Tématem, které souvisí s celou touto výchovou a které se prolíná i přístupem k nemocím je důvěra. Faktem je, že ať se budete radit třeba s hordou lékařů, zodpovědnost za život a zdraví Vašeho dítěte zůstává jen a jen Vaše. Nikoho jiného. Přenesení zodpovědnosti na lékaře je pouhá iluze, protože říct, že za to může někdo jiný je zkrátka jednodušší než říct, že za to mohu já. Důsledky jakéhokoliv neléčení, ale pozor, i léčení (tedy i lékařského), ponesete zkrátka vy, ne lékař. Proto je dobré se rozhodovat v souladu se svým pocitem a nikoliv s hrozbou autority lékaře nad sebou. Lékař by tady měl být, aby Vám pomohl a poradil, když Vy už nevíte. Nikoliv proto, aby Vás lámal ke svému názoru, i když to je proti Vašemu cítění. Vždy, když se setkám s lékařem, se snažím mít na paměti, že je to člověk jako já a chce konat dobro a pomoci nám. Také mi však trochu zní výstražný zvonek, protože je to člověk, který mé dítě vidí 10minut a to jen za předpokladu, že má na něj dost času a prázdnou čekárnu. Dalším nevyvratitelným faktem proto zůstává, že ten nejlepší odborník na Vaše dítě tedy není ani lékař, nejsem to ani já, jste to jen a jen Vy. Vy se dokážete vcítit do svého dítěte, znáte ho nejlépe na světě. Víte, jestli bývá ospalé, protože je po obědě nebo mělo včera náročný den nebo jestli to souvisí s nemocí. Vy jste ten, kdo ví, jak dítě snáší horečku a tím pádem i to, jestli je potřeba něco řešit. Vy jste ten, kdo ví, co dítě za poslední týden snědlo. A vy jste i ten, který ví nebo tuší, kde zapátrat, jestli Vaše dítě náhodou nemá nějaké psychické trápení, které mohlo nemoc způsobit nebo spustit. Ano, lékař by to zajisté pravděpodobně také odhadl, s čím to souvisí, ale většina lékařů si na Vás ani nemůže udělat hodinu nebo dvě času, aby důkladně zjistili všechny okolnosti eventuální nemoci, i kdyby tento celostní přístup uznávali. Myslím, že by se v dnešním nastavení zdravotnického systému měl problém uživit. Věřte tedy sobě a svým znalostem Vašeho dítěte. A věřte i svému dítěti, že nemoc zvládne a že intuitivně ví, co dělá. Zkuste vyhnat z hlavy všechny strachy, kterými nás od malička krmí společnost, lékaři a především média, a svému dítěti věřit. Věřit, že tento přirozený vývojový skok zdolá, a Vy mu můžete jen poskytnout tu nejlepší podporu, co dokážete.
Můj přístup k nemocem obecně Někde, nevím kde, jsem vzala nezdolnou víru, že všechno se děje, jak se dít má. Stalo se mi to až po narození dětí. A stejný přístup mám i k nemocem. Neznamená to, že se nesnažím dělat to nejlepší a odevzdávám se nějakému osudu, tak to vůbec není. Dělám to nejlepší, co umím, snažím se o nějakou prevenci, proto studuji všechny související obory a analyzuji své děti. Ale když nemoc přijde, tak zkrátka přijde. A když přijde, tak proberu všechny věci a situace, které mohly s nemocí souviset, a možnosti, které mám a podle toho se rozhodnu jak jednat dál. V každém případě dávám svému dítěti podporu a důvěru, že se s tím popere, ať je to, co je to. Nemoc jako takovou nevnímám špatně, neberu ji jako něco, co ubližuje mému dítěti a už vůbec, a to je možná důležité zdůraznit, ji nevnímám jako něco, za co můžu já. Nemoc svým způsobem tělo očišťuje a signalizuje a já se můžu možná zamyslet proč, vzít si z toho něco pro příště, ale to je všechno, co s tím můžu dělat. Prosím, zapomeňte na myšlenky toho typu, že jste špatní rodiče, když jste nedokázali udržet své dítě zdravé. Žádná vina. Nemoc má skutečně očišťující charakter. Buď tím tělo vyplavuje něco, co mu dělá potíže (např. hleny) nebo signalizuje, že je třeba si odpočinout nebo dává najevo na fyzické úrovni nějaké trápení. A to mi připadá lepší než ukládání jakýchsi traumat do podvědomí. Minimálně proto, že se o tom dozvím včas a mohu něco změnit. Podotýkám, že prevenci nevnímám medicínsky jako včasné zjištění, to už je nemoc, jen brzo zjištěná. Takže to, že dojdu s dětmi 2x ročně k zubaři podle mě není prevence, to je snaha o včasné zachycení zubního kazu. Nic víc. Prevence pro mě spočívá v nějaké eventuální změně chování, stravování, čehokoliv, co jsem vyhodnotila, že bylo pro nemoc podstatné. Co se deklarovaných původců nemocí týká, tak k těm mám také pragmatický přístup. I na základě pocitu i na základě svých zkušeností. Zkrátka bakterie a viry tady vždy byli a vždy budou. Kdyby za danou nemoc mohla jen a pouze ta bakterie (nebo virus nebo parazit), tak máme tu nemoc všichni nebo zkrátka vymřeme. Protože je to malá mrška a v šíření jí jen tak někdo nezabrání. Koho by potkala, toho by položila. Tak
takhle to zjevně není. Zdá se tedy, že na to, jestli nemoci podlehneme, má daleko větší vliv naše vnitřní prostředí, tedy úroveň jak naší fyzické, tak psychické imunity. Ještě z druhé stránky, u většiny z nás zmiňované nebezpečné bakterie žijí v tiché symbióze a nikdo o nich neví. A to z toho důvodu, že pokud jste zdraví, tak Vás zkrátka nikdo netestuje a tudíž se nikdo nedozví, jakým pestrým světem jste zrovna Vy osídlení. Malý příklad za mnoho jiných. Kdysi jsem měla problém s chlamydiemi, i když těžko říci, jestli to bylo opravdu jimi. Zkrátka jsem měla zdravotní problémy a souběžně mi vyšly pozitivní testy na chlamydie a na boreliózu. Bylo období, kdy se i média tématu chlamydií držela a dělal se z nich strašák. O pár let později si testy na chlamydie vyžádala moje sestra. A světe div se, lékařka jí oznámila, že jí ty testy udělá, ale ať počítá s tím, že budou pozitivní. Protože zkrátka tuto bakterii má přes 90% lidí, aniž by jim dělala problémy. Mě tenkrát přeléčili silnými antibiotiky, díky nimž byly testy na obě bakterie již negativní. A víte co? Potíže nezmizely. Mohly za to tedy tyhle bakterie nebo nemohly? Možná jako nějaký spouštěč, ale já jim prostředím ve svém těle musela dovolit přemnožení, aby tam mohly dělat neplechu.
Můj přístup k lékům Přiznám se, že se jim snažím vyhýbat, seč mi síly stačí. Vyškolila mne v tomhle moje starší dcera. Už jako malé dítě odmítala naprosto všechno, jakýkoliv lék, mast, sirup, všechno. A když už jsem já povolila panu lékaři a něco jí dala, okamžitě se to vrátilo jako další jiné zdravotní problémy. Takže jsme sice sirupem zaléčili k radosti pana lékaře bronchitidu, ale jako reakce na sirup (pravděpodobně i v kontextu s očkováním) se objevily dlouhotrvající kožní potíže. Proto teď nahlížím na léky tak, že kdybych asi potřebovala zachránit dítěti život nebo ulevit od bolesti, která se skutečně nedá snést, asi bych lék dala, jinak je skutečně nedávám. Naštěstí jsem se do této situace zatím nedostala a doufám, že nedostanu. Ano, častý argument, který slýchám je, že mám skutečně štěstí. A možná je to skutečně štěstí. A možná je to právě dané mým přístupem k nemocem a výchově a tím, že přírodní léčba je schopná zastat většinu toho, co zvládnou léky. A jsem přesvědčena, že s menšími vedlejšími účinky. Souvisí s tím ještě téma očkování, ale to je obtížné téma na otvírání a trvá mnoho let, než si na to každý sám učiní vlastní názor. Navíc je to téma, které by vydalo na několik samostatných knih, které již jsou napsané autory mnohem kompetentnějšími, než jsem já. Ale abych vyjasnila, jaké jsou výchozí podmínky, ve kterých se pohybuji. Klárka (2008) je očkovaná částečně, má naočkovanou TBC první dávku a 3 dávky hexavakcíny, Prokop (2011) není očkovaný vůbec.
Tak, to jsem Vám přiblížila, s kým se vůbec bavíte, abyste zjistili, zda jste na stejné vlně a teď můžeme postoupit k té praktické části knihy. :)
Opatření, která jsem aplikovala na všechny nemoci Kojení Prvním opatřením, pokud jsem kojila, bylo používat mateřské mléko tak moc, jak je to možné. Tedy nemyslím pro sebe do kafe, ale pokud dítě nechtělo tuhou stravu, tak jsem je raději nakojila. Mateřské mléko má v sobě mnoho cenných látek a informací. Na kurzu pro laktační poradkyně jsem se dozvěděla zajímavou věc, novinku, kterou zjistili vědci teprve nedávno. Že když kojíte, a miminko se potká s nějakým „bacilem“, pošle při kojení přes kůži tuto informaci mamince. A maminka, protože má zralejší imunitní systém, zpracuje příslušnou odpověď ve složení mateřského mléka a pošle jí ještě tímhle jedním kojením zpět miminku, aby podpořila jeho imunitní systém. Geniální. Příroda prostě věděla, co dělá, když všechno, co tvořila, tvořila. Jestli to následující výzkumy potvrdily, nepotvrdily nebo vyvrátily, přiznám se, nevím. A ani to hledat nebudu, protože jsem si i sama ověřila, že mateřské mléko jako lék zkrátka funguje.
Stravovací opatření Při všech nemocech je třeba odlevit tělu od některých potravin, které jsou řekněme pracnější na trávení. Tělo potřebuje svou energii soustředit na léčbu a nemůže se zabývat starostmi, kam co uložit, aby se toho co nejlépe zbavilo. Pokud se dítě již samostatně stravuje, tak je to opatření pro dítě. Pokud maminka kojí, je to opatření i pro maminku. Tedy první, co z jídelníčku okamžitě vyškrtnu, jsou všechny formy cukru, myšleno teď přidaného cukru, ať už je bílý nebo hnědý, řepný nebo třtinový, snažím se ho vynechat. Hned druhé v pořadí jde kravské mléko. My ho nikdy moc nepoužívali, ale v době nemoci jsem ho úplně vyškrtla. Hodně zahleňuje, a pokud se jedná o takové typicky hlenovité nemoci jako je rýma nebo kašel, tak je nasnadě, že to může řešení pomoci. Pokud se Vám podaří, tak je dobré alespoň na přechodnou dobu vynechat i pečivo, podle Vašeho úsudku můžete i maso.
Pokud dítě nechtělo jíst vůbec, nenutila jsem ho. I kdyby si dalo opravdu jednodenní půst, tělu to pomůže. Dítě intuitivně ví, co dělat, aby mu bylo lépe. Zařadit na každý den buď miso polévku (zeleninová polévka s miso pastou) nebo alespoň lžíci kysaného zelí. Upravují střevní mikroflóru a tím podporují imunitu. Doporučuji nejdříve po troškách vyzkoušet, jak se kysané zelí snáší s kojením a eventuální kolikou miminka.
Doplňky Při každé nemoci se snažím dodat tělu něco na podporu imunity (kromě misa a kysaného zelí). Pro tyto účely používám Chlorellu (řasa v tabletách), to je takový přírodní multivitamín, multiminerál. Pak také kapky z lichořeřišnice (protizánětlivá, podporuje imunitu, zejména ledviny, močové cesty, zkrátka vylučování) nebo kapky z echinacei (také podporuje imunitu, je výhodnější pro dýchací cesty).
Důležitý léčebný prostředek, také na všechny nemoci Nesetkáte se s tím, že by Vám tento léčebný prostředek někdo ordinoval nebo poradil, přesto ho považuji za jeden z nejdůležitějších. Možná dokonce nejdůležitější. A sice....LÁSKA. Mnohdy může být nemoc pouze voláním po pozornosti a lásce. Rozhodně bych k tomu nepřistupovala tak, že když je dítě zdravé, tak si ho nevšímám, ale když je nemocné, tak mu chci všechno vynahradit. Časté opakování takového vzorce by myslím mohlo vést k zafixování toho, že být nemocný je pro dítě výhodné. Ale pokud je dítě nemocné, je dobré si uvědomit, jestli bylo skutečně všechno tak v pořádku, jak jsem si původně myslela. Jestli mělo od nás dostatek vědomé pozornosti a skutečné lásky. Jestli jsou všechny pocity v harmonii. Mnohdy se totiž stává, že s dítětem sice trávíme kvantitativně mnoho času, ale skutečnou pozornost vlastně nedostává. Nemusí být naším středem, rozhodně máte svůj život, ale pokud si naši pozornost žádá, mělo by ji dostat. Vím sama, že je to o to
obtížnější, pokud je dětí více, ale alespoň tak, jak je to možné. Prostě nemoc je pro mě vždycky příležitost si něco srovnat a uvědomit.
Nemoci, které se nám přihodily a jak jsem to řešila Rýma Nejbanálnější a nejčastější z nemocí může miminko i malé dítě pěkně potrápit. Doma jsme měli pořízenu odsávačku tu klasickou malou s hadičkami. Viděla jsem i složitější odsávačky včetně té na vysavač. Ale také jsem neviděla jediné dítě, které by proceduru odsávání snášelo dobře a s radostí. Já to zkusila u každého dítěte jednou a pak jsem řekla, že na tohle já nemám nervy, ať si kdo chce, co chce, říká. Všechny rýmy jsme zvládli bez odsávání. Navíc jsem odpozorovala zajímavou souvislost. Naše děti trpí rýmou zejména v topné sezóně, pravděpodobně buď v důsledku suchého vzduchu ve vytopených místnostech nebo nedostatku pobytu venku na čerstvém vzduchu.
Moje řešení Miminko jsem tolik nepokládala, spíše jsem je celou dobu nosila. Tím pádem nudle tekly buď z nosu ven, kde jsem je normálně utřela kapesníkem nebo do krku, kde je dítě polklo. V žádném případě žádnou škodu nenadělaly a častý strach ze zánětu dutin nebo bolavých uší se ukázal jako neopodstatněný (kromě dále popsaného případu Klárky, ale tam to souviselo s jinými příčinami). A že jsme těch rým prodělali dost. Hodně jsem větrala, zejména když bylo venku vlhko a chladno. Na noc jsem dávala solnou lampu nebo aromalampu pro zvlhčení vzduchu. Asi by byly stejně dobré i mokré hadry na topení nebo odpařovače. Do aromalampy jsem dávala éterické olejíčky například: Eukalyptus (pro nejmenší je lepší buď Eukalyptus citriodora nebo Ravintsara) nebo třeba Jedli, Smrk. Také je (spíše u starších, které si to už užijí) dobrá teplá vana s těmito olejíčky. Buď normální koupel nebo do lavoru a namočit nohy, eventuálně lokty. Pozor v tomto případě na dávkování. Malé děti mají citlivou kůži a éterické oleje mohou být hodně agresivní. Zkuste začít jednou nebo dvěma kapkami do celé vany. Pokud se dávkování přežene, může být kůže načervenalá, vlastně popálená. Pak pomůže namazání něčím mastným. Ještě se dá dávkování zjemnit tak, že jednu nebo dvě
kapky rozmícháte do trošky nosného oleje, např. panenského olivového nebo slunečnicového a pak kapete tento naředěný olej. Před spaním jsem namazala pod nosem a na okraji nosních dírek Baby nosním olejíčkem od Karla Hádka. Nosní kapky jsem nepoužívala, ale když bylo třeba, stříkla jsem do nosu mateřské mléko (nejlépe to „zadní“, až v průběhu kojení). Na noc jsem nám buď zvedla matraci, nebo jsem se jednoduše vypodložila polštáři a spala jsem ve zvýšené poloze a miminko mi spalo na hrudníku. Tato poloha má výhodu v tom, že jste neustálý monitor dechu, kdyby se miminku cokoliv dělo. Ale uznávám, že to není nejpohodlnější. Bylo to tak na první dvě nebo tři noci každé nemoci. :) Ale stačí to i na začátek, na usínání, protože v noci dýchaly děti většinou v pohodě, pak jsme si normálně lehli.
Kašel Vypozorovala jsem to samé, co u rýmy a to, že horší na spouštění kašle je opět topná sezóna. A pak ještě dusné letní dny. Přiznám se, že když se jedná o kašel, který se mi zrovna nelíbí, používám lékaře. A to jako zjišťovací prostředek. Jednak nevlastním stetoskop a jednak nemám praxi v naposlouchávání. Takže jsem se vždycky spokojila s informací, zda je kašel na průduškách či není (většinou nebyl) a jela jsem domů. A zanechala jsem v ordinaci nešťastného pana doktora, protože on nás chtěl léčit a my nechtěli. Ačkoliv když o tom přemýšlím, pravděpodobně bych v obou případech (ať už je kašel na průduškách či nikoliv) posléze postupovala stejně.
Moje řešení Tedy rozhodně opět zařadit výše uvedené stravovací opatření, pokud to ještě lze, tak kojit, hodně zvlhčovat vzduch, větrat. No, a pokud by kašel byl suchý a dítě neodkašlávalo, mohu zařadit ještě bylinky.
Nejjemnější a pro děti asi nejchutnější je čaj z divizny. O něco silnější, ale méně chutný, je vývar z anýzu. Také jsem kombinovala. Tedy dala jsem vařit 25g anýzu, 250ml vody, 10 minut vařit. Před ukončením varu jsem buď přidala diviznový květ, nebo nechala samotný anýz. Je z toho po uvaření černá voda, která chutí připomíná lékořici. Mé moudré knihy radily užívat lžíci 1x za 2 hodiny, ale jsou to dávky určené pro dospělé. Takže třeba malou lžičku, podle citu, jak je velké dítě a zabralo to. Chutnější varianta, i když také účinná (ale neměla jsem vždy po ruce) je vývar z lotusu. Sušený lotus kořen se sežene ve zdravé výživě, jsou to taková děravá kolečka. Dvě nebo tři kolečka se dají vyvařit do vody, až má vývar jemně růžovou barvu. Ten se už bez úpravy dá pít. Kolečka se dají povařit dvakrát až třikrát za sebou. Pokud dítě odkašlávalo, tak jsem nechala nemoc probíhat za uvedených stravovacích opatření a dostatku čerstvého a vlhkého vzduchu, a snížené fyzické námahy. Tím tedy myslím to, že jsem si odpustila celodenní výlety a turistiku, abych dítě fyzickou námahou nepřepínala. Ale to, jestli dítě má nebo nemá ležet, jsem řídila vždycky výhradně pocitem z dítěte. Pokud si spokojeně oblečené hrálo, tak není důvod, aby leželo v posteli. Pokud bylo unavené a chtělo v posteli být, tak ať klidně spí celý den.
Horečka Zvýšenou teplotu nebo horečku jsem se naučila vnímat jako správný a podpůrný prostředek. Pokud dítě na infekci reaguje horečkou, reaguje správně. Tím, že tělo zvýší svou provozní teplotu, vyplaví větší množství bílých krvinek a účinněji s infekcí bojuje. Větší starosti mi dělaly stavy, kdy dítě sice nemocné bylo, ale teplotu nemělo. I když to se nám příliš nestávalo. Pokud jsem měla podezření, že se jedná například o nějakou virózu, ale teplota nenastupovala, nabídla jsem ještě jednu pomoc navíc. Teplý termofor (nemusí být horký) na bříško, na pravou stranu pod žebra. Tím zahřejeme játra, zvýšíme opět jejich provozní teplotu a mohou tělo lépe detoxikovat. Jestli termofor nechat nebo nenechat bych opět řídila svým pocitem z dítěte. Pokud je mu to příjemné, nechám, pokud ne, nenutím.
Jsem si vědoma, že některé knihy/články/lékaři radí snižovat teplotu od 38, jiné od 39 stupňů Celsia. Musím říct, že při zacházení s horečkou mi byla velkou oporou kniha Jak pečovat o zdraví dítěte navzdory vašemu lékaři. Pan doktor v této knize uvádí několik zajímavých faktů, o které se můžete opřít. Zejména ten, že teplota nikdy nepřestoupí nebezpečnou hranici 41 stupňů, pokud tomu nepředcházely situace jako úpal, úžeh, sauna nebo například toxická otrava nějakým jedem. To jsou případy pro vyhledání lékařské pomoci. Ale jinak si tělo teplotu samo zreguluje a není třeba do ní zasahovat. Tuto knihu skutečně doporučuji mít v knihovničce po ruce. Pokud se Vám horečka přece jen zdá vysoká a buď dítě, nebo Vaše nervy, to špatně snáší, můžete použít následující pomocníky. Voda se lžící jablečného octa – opět posílí játra v jejich detoxikační úloze. Tento nápoj ostře voní, ale když pominu vůni octa, tak na chuť samotnou je dobrý a osvěžující. Eventuálně mohu použít homeopatika Belladona 9CH, ty patří k těm, které mívám vždy doma v pohotovostní lékárničce. Jinak jsem vařila heřmánkový, lipový nebo šípkový čaj s medem, jako takový standardní lidový léčebný prostředek. Má bylinková kniha ještě radí, že při horečce lze použít příjemně chladivého bazalkového nápoje, ale přiznám se, že jsem jej osobně nezkoušela. Bazalka však patří mezi hojně používané byliny, nejsem si vědoma žádných vedlejších účinků, a navíc bývá ve většině domácností k dispozici, proto zde recept uvádím. 1 hrst sušené bazalkové nati, 0,5l vody. Vodu přivedeme do varu, vhodíme nať, ihned odstavíme a po zchladnutí zcedíme. Vymačkáme do nálevu potom půlku citronu a osladíme. (Já osobně bych vzhledem k tomu, že v případech nemoci vynechávám cukr, sladila medem nebo sladem).
Zalepené oči Zalepené oči u miminka byl bohužel jeden z problémů, na kterých mi lékařská věda demonstrovala svůj neslavný přístup. Obě moje děti zalepené oči měly, Klárka víc a hlavně byla první, takže v té době jsem byla naprosto nezkušená a nechávala jsem si
radit od paní doktorky. Když jsem poprvé přišla za paní doktorkou, že má miminko zalepené oči, paní doktorka mě poslala do lékárny pro borovou vodu. Ať to vykapávám. Ano, pomohlo to, ale vždycky jen na chvilku a pak se problém vrátil. Když jsem šla za paní doktorkou opakovaně, že se to vždycky vrací, navrhla mě, že jí mohu nechat protáhnout slzné kanálky. Nutno říct, že jsem si ten zákrok už předtím našla na internetu a pocitově jsem usoudila, že to je „zvěrstvo“. Prostě nechtěla jsem své dítě něčemu takovému vystavit, pokud to nebude nezbytně nutné. Zkusila jsem tedy paní doktorce namítnout, že to bych opravdu nerada a jestli nemá ještě jiné řešení. A víte co? Měla. Říkala mi to jako tu nejodpornější věc a přitom to mělo být to, co jsem se od ní měla dozvědět jako první, ještě před tou borovou vodou. Prý občas někomu poradí, aby stříkli do oka mateřské mléko, ale fakt neví, co si o tom má myslet. Vyzkoušeli jsme a během pár aplikací bylo jasné, že to pomáhá. Takže už jsem pokračovala v používání pouze mléka a během krátké doby byl problém vyřešen definitivně. Ještě se to myslím jednou vrátilo, ale vyřešili jsme opět mlékem a bylo hotovo. Je lepší používat pro hojivé účely „zadní“ mléko, jednak by mělo být hustší a jednak když necháte miminko rozpít, tak Vám to usnadní aplikaci, protože mléka teče více. Jediné, co bylo u této léčby trochu problematické, bylo, že miminko poněkud nechápalo, proč mu to dávám k oku a ne do pusy, takže z toho byla trochu přetahovaná. Tím mi naše lékařka ukázala svůj přístup, se kterým nemohu souhlasit, a proto si od té doby dávám velký pozor a s lékaři hodně diskutuji. Zkrátka mi připadá zbytečné, aby mi jako první naordinovala vlastně lék, napodruhé navrhla operaci, a až potom se zmínila, že zná něco vlastně mnohem účinnějšího a mnohem šetrnějšího. Ale jako všechno, i lékařství je o lidech.
Když rostou zoubky Nemusím asi nikomu vyprávět, že období růstu zoubků bývá poměrně úmorné. Dítě málo spí a je mrzuté a pláče. Asi jako každý, koho bolí zuby.
Proto moje rada číslo jedna. Pokud to jde, nevzdávejte se kojení, dokud dítěti nevyrostou zuby (ne jen přední). Kojení je totiž velká zbraň. Při kojení se totiž prý v okolí bradavky uvolňují jakési aromatické látky, které působí analgeticky. Tedy máte úlevu od bolesti neustále u sebe. Také je pro dítě v době, kdy ho bolí dásně, příjemnější přijímat jako potravu mléko v teplotě lidského těla. Nemluvě o obrovských uklidňujících účincích procesu kojení jako takového. Pokud kojení nepomohlo, vždy nám pomohly homeopatika Chamomilla (heřmánek). Vypadalo to asi tak, že zatímco děťátko třeba půl hodiny řvalo a nebylo k utišení, po podání homeopatik to trvalo asi 30 vteřin, udělalo klap a spalo jako špalek. Také jsem zkoušela podpořit tím, že jsem kapala olej z heřmánku i do aromalampy, pokud vím, tak úspěšně. Ale jak významný to byl faktor ve spojení s kojením a homeopatiky, to bohužel nedokážu posoudit. Vím, že se pro tento účel ještě používají jantarové korálky, ale funkčnost nemám osobně vyzkoušenou, proto si je nedovolím doporučovat. Ale odezvy jsou takové, že někomu skutečně pomáhají.
Zánět penisu, gynekologické svědění. Potkali jsme se s ním několikrát opakovaně, z toho jednou to byl zánět „cestující“. :) Tedy v rychlém sledu zánět oka, zánět penisu, zánět hrtanu a znovu dokolečka. Pokud se stane, že Prokop přijde, že ho to bolí, zatím vždy postačilo naložit ho do vany (i třeba několikrát za den), uvařit silný a velký heřmánkový čaj, který jsem ve vaně rozmíchala. A pak pořádně vymýt. Snažila jsem se kůžičku přetáhnout, ale vždycky jen jemně, kam až to šlo. Důležité bylo, aby se dovnitř dostal ten heřmánek. Do dvou dnů bylo vždycky po zánětu, spíš si už druhý den ani nestěžoval, pouze bylo znát začervenání. V případě, že se svěděním přišla Klárka, postupovala jsem stejně, naložit do vany a heřmánek.
Zánět středního ucha Dcera trpěla záněty středního ucha opakovaně. Zvláštní na tom bylo, že v jejím případě to většinou nebolelo (jenom asi 2x). Prostě dostala vždycky rýmu a přestala slyšet. Nejvíce v době, kdy začala chodit do školky, rýmy byly opakované a záněty také. Vždycky jsme došli k lékaři, který se do ucha podíval, řekl, že je to červené (ačkoliv to nemusí jistě znamenat zánět), takže to vypadá na zánět. Několikrát zjistil, že už ouško samo prasklo, takže se nemusí dělat vůbec nic. Nikdy jsme ucho nepíchali, vždy se spravilo samo. V těchto chvílích mi byla opět velkou oporou kniha Jak pečovat o zdraví dítěte navzdory vašemu lékaři, protože tam je zrovna problematika zánětu středního ucha probrána poměrně podrobně. Včetně faktu, kterým se běžně straší, a to, že když bubínek praskne, NEZNAMENÁ to, že dítě bude hluché. Naopak se zpravidla správně a rychle zahojí.
Moje Řešení Situace s neslyšením se opakovala tak často, že chodit pro útěchu za praktickým lékařem k ničemu nevedlo. Naštěstí byl tak rozumný, že skutečně nejevil snahu jí pokaždé nechat píchat ucho. Ale pokud Vás dítě z měsíce jeden až dva týdny neslyší, je to zvláštní. Dokonce jsem jí ze začátku podezřívala, že si ze mě dělá legraci. Že se mě na každou větu zeptá 5x: „Co?“. Takže jsem byla ještě protivnější. Po několikáté rýmě s neslyšením jsem zjistila, že to zlaté dítě, jen aby mi vyhovělo, se snaží odpovědět na to, na co si myslí, že se ptám. Takže komunikace probíhala například takto: „Chceš pustit pohádku?“ „Ano, chci šťávu“. Prostě když se mi nelíbilo „Co?“, tak se snažila odpovídat. Musela to chuděra dovést ad absurdum, než jsem začala chápat. Začala jsem tedy přemýšlet. A vymyslela jsem, ačkoliv to trvalo skoro rok, než se to vše vyčistilo. Abyste pochopili, v čem to spočívalo a jaké bylo řešení, musím Vás nejprve uvést do situace, ve které jsme byli. Já jsem si na první mateřské s Klárkou pořídila e-shop, jezdila jsem po seminářích, všude jsem ji vozila s sebou. Byla pohodová, takže žádný problém. Časem však administrativy a práce okolo e-shopu přibývalo, seděla jsem u počítače čím dál víc. Poté jsem otěhotněla a s únavou a s prací, kterou musím vyřídit,
se notně zkrátila má trpělivost. Když jsem pak jednu fakturu vystavovala třeba tři čtvrtě hodiny, protože Klárka mě od toho pořád vyrušovala, začala jsem být vzteklá až hysterická a křičela na ní. A křičela jsem dost. Měla jsem vztek, že nemám chvíli klidu. K tomu jsme rekonstruovali byt, bydleli jsme ve dvou pokojích, kde jsem měla i sklad k e-shopu a partnerství s manželem bylo v té době řekněme „mírně neharmonické“. Nehádali jsme se, ale dusno tedy bylo. Tohle byl stav, do kterého se narodil Prokop. A ten se jako správný chlap ozýval a dovolával se svých práv poměrně hlasitě. Takže na Klárku se ještě zvýšily nároky a vůbec celé jsem to tak nějak nezvládala. A došlo mi, že křičím, protože to nezvládám. Že celý ten vztek není o ní, ale o mně. Po pár týdnech mi došlo, že to prostě nedám. Že mým pokusem o podnikání trpí celá rodina a děti nejvíc. A ty jsou důležitější než nějaký internetový obchod. Tak jsem toho nechala. Ukončila jsem e-shop, oželela náklady a začala se věnovat víc dětem. Mírně se to zlepšilo, ale rýmy s neslyšením se vracely stále. Našly jsme tedy homeopatku, která po důkladném rozhovoru dala Klárce konstituční homeopatika. Tedy homeopatika, která Vám nebudu jmenovat, protože vychází z pozorování dítěte, všech jeho problémů, chování, vzhledu, prostě šitá na míru. Doma jsem jí je dala (jednalo se o pouhou jednu dávku) a začaly se dít divy. Pár minut po podání homeopatik se „vztekla“ a skoro hodinu ležela na zemi a brečela vzteky. Agrese z ní téměř stříkala. To, co já na ní „naplivala“ za těch několik měsíců se ona snažila nejdřív udržet, pak neslyšet, ale muselo to ven. Emoce s ní cvičily téměř 3 týdny. Na střídačku se vztekala nebo plakala, prostě byla oproti dřívějšku v podstatě labilní. Nejtěžší bylo usměrňovat manžela, aby se nesnažil tyhle výlevy krotit. Aby to prostě nechal plynout. Po třech týdnech jako když utne. Od té doby měla rýmu ještě několikrát, ačkoliv ne tak často, ale „hluchota“ ani jakékoliv jiné problémy s ušima už se neopakovaly. Zatím musím říct, že nikdy. Jsem vděčná paní homeopatce, že se trefila s výběrem správných léků a jsem ráda, že jsem dokázala odhalit to, že se ve skutečnosti nejedná o fyzický problém, ale o psychický a o komunikaci mezi námi. Tento psychický faktor může hrát roli v mnoha případech zánětu středního ucha. Trpí jím zejména děti v předškolním věku. Ano, může hrát roli tvrdý trénink imunity, kterou tělo prochází při zahájení návštěvy většího kolektivu. Nebo také může hrát roli
to, že někdo učí dítě „poslouchat“ nebo musí poslouchat něco, co zkrátka nechce nebo necítí. Potřebovala jsem Vám to napsat, aby bylo vidět, že ne vždy znamená zánět středního ucha nutné píchání uší, že řešení může být někdy zdlouhavější, ale trvalejší, a hlavně odstraní příčinu. Ale to Vám samozřejmě nepomůže v okamžiku možné bolesti v uchu, ta bývá ostrá a velmi nepříjemná. Děti jí zpravidla špatně snáší. Můžete tedy ulevit tak, že do ucha kápnete buď pár kapek ohřátého olivového nebo jiného panenského oleje (např. slunečnicového) nebo já jsem tam kapala již zmiňovaný Baby nosní olej od Karla Hádka. Má protizánětlivé složení a úlevu skutečně přinesl. Homeopatických prostředků se používá při bolestech v uších několikero, podle typu bolesti a vzhledu dítěte. Já mívám doma Aconitum, Belladonu a Chamomillu, ale použila bych je, pokud by mi odpovídaly příznaky podle knihy Nemoc jako řeč dětské duše, tam je uvedená celá tabulka, podle které vybrat správné homeopatikum.
Laryngitida (zánět hrtanu) Tak jako byla Klárka specialistka na záněty středního ucha, Prokop byl a je specialista na záněty hrtanu. Jedná se štěkavý kašel, při němž se dítěti špatně dýchá, a chraptí. Častěji na tuto nemoc údajně trpí chlapečci asi tak do pěti let věku, než se jim hrtan náležitě rozšíří. Přiznám se, že jsme s tím nikdy k lékaři nešli, vždy jsem to vyřešila sama. Pokud je průběh velmi špatný, může se dítě dusit. V takovém případě bych asi zavolala záchranku, pokud bych měla pocit, že je to život ohrožující. Ale život to naštěstí neohrožovalo, proto jsem se raději naučila, co s tím sama.
Moje řešení Poprvé dostal Prokop laryngitidu, když mu bylo asi 7 nebo 8 měsíců. Tedy poměrně malé miminko a opět se jednalo o topnou sezónu. Vlastně se u něj vždycky jedná o topnou sezónu a suchý vzduch. Kašlal hodně, otevřené okno nezabralo. Tím jak byl
maličký a pro mě to byla také premiéra, jsem o něj měla opravdu velký strach. To, že se nejedná o typický kašel, jsem rozpoznala okamžitě, opravdu to nešlo pojmenovat jinak než „štěkání“. Navíc byl přítomný i typický chrapot. Kromě volání záchranky bývá ještě obecná rada otevřít ledničku, dítě obléct a sednout si před ledničku, aby dítě dýchalo chladný vzduch. Přiznám se, že sedět před lednicí se mi nechtělo, takže jsem využila toho, že bylo venku po dešti a vlhko, takže jsem o půlnoci prostě oblékla miminko, vzala si ho do šátku, zapnula nás do teplé péřové bundy a vyrazila ven. Tím jsem zajistila zvýšenou polohu i přitulení k mámě, a jakmile se malý nadýchl chladnějšího vlhkého vzduchu, spokojeně usnul. Protože v šátku spal i dýchal relativně bez problémů, usoudila jsem, že to bude v pořádku. Chodila jsem takhle asi do šesti do rána. Příští noc byla podobná, i když už procházka nemusela trvat tak dlouho. Častokrát jsem na to konto slyšela, že jsem statečná. Ale popravdě, trávit noc cestou na pohotovost, sezením na chodbě a eventuální hospitalizací a sledováním, jak mému dítěti dávají léky, bez kterých se nakonec obešel, to považuju za statečný výkon. Procházka noční vesnicí je pro mě o něco příjemnější. Ale znovu opakuju, bylo zjevné, že zúžení hrtanu v našem případě nebylo tak fatální, aby dítě nemohlo dýchat. Tím, že usnul, i když za jiných podmínek (venku a v chladu), bylo mi jasné, že to zvládne a paniku netřeba. Kdyby skutečně nemohl dýchat, sanitku bych samozřejmě volala. Od té doby se nám laryngitidy opakují se železnou pravidelností několikrát za topnou sezónu. Jen průběh už je jednodušší, jak Prokop roste. Stačí jeden večer zapnuté topení v ložnici a nemoc je tu. Později jsem našla jeden pomocný přírodní prostředek, který snižuje otok a od nemoci uleví. A to pražené ječné kroupy. Kroupy se nasypou na suchou pánev a na mírném ohni je opražíme, až začnou vonět. Po vychladnutí uchováváme ve sklenici v lednici. V případě problémů nasypeme 2 polévkové lžíce do 300ml vroucí vody a vaříme 10minut. Vlažný čaj podáváme neslazený. Vyzkoušela jsem pouze jednou, ale jak říkám, průběhy byly lehčí a lehčí každým případem. Nicméně jsem měla pro případ nutnosti ulevit připravené v lednici. Také pro případ, že by se v noci vzbudil a nemohl dýchat a pozorovala jsem na něm kvůli tomu šok, mám doma homeopatika Aconitum, která jsou právě pro léčbu šoku.
Bolení v krku Bolení v krku zpravidla přichází (alespoň u nás) v doprovodu ostatních příznaků, tedy horečky, rýmy, kašle, zkrátka jako komplex potíží s nějakou virózou. I když „zpravidla“ je možná nadsazené, protože jsme bolení v krku měli pouze párkrát (každé dítě myslím 2x).
Moje Řešení Jako první opět nasadit obecná stravovací opatření, ulevit od všech zatěžujících potravin, mléka, cukru, masa, apod. Vařím bylinkový čaj s medem, podle toho, co mi padne pod ruku nebo co děti chtějí. Buď střídám, nebo kombinuji. Standardně mívám doma heřmánek, lípa, divizna, šípek. Pokud bych chtěla ulevit od samotné bolesti v krku, lze použít na kloktání šalvějový čaj nebo například udělat nálev z majoránky nebo tymiánu, záleží, co zrovna v kořenkách najdu. Také lze kloktat například tinkturou z propolisu, i když to není příliš chutné, dokonce bych řekla, že bych se divila, kdybych své děti k tomu přiměla. Nejsilnější, co mám doma, jsou dubové kapky od Dědka kořenáře a to zabralo, i když bolest v krku byla hodně zlá. Prokopovi byl tenkrát asi rok a řekla bych, že to byla angína, ačkoliv jsme se opět obešli bez lékaře a tudíž i bez diagnózy. V každém případě ho hodně bolelo v krku, měl vysoké horečky a z pusy mu ošklivě hnisavě páchlo. Kromě téměř neustálého kojení jsem mu do krku stříkala i tyhle dubové kapky. Nadšený z toho nebyl, ale za tři dny byl prakticky fit, i bez antibiotik.
Štípance, klíšťata Prevence Jako prevenci před hmyzem jsem letos poprvé vyrobila a vyzkoušela olej z vlaštovičníku. Natrhaný vlaštovničník jsem nakrájela do zavírací sklenice a zalila panenským olejem. Nechala jsem ho asi 10 dní louhovat na světle. Výsledný olej není nikterak převoňavý, ale není ani výrazněji negativně cítit a vůně rychle vyprchá. Můžu říct, že když byly děti namazané a šli ven, nepřinesli žádné klíště ani štípance. Ale může být závislé na lokalitě a počasí a příliš zátěžové ty zkoušky pro olej nebyly. Reference na tento přírodní repelent jsou výborné, takže hodlám v používání pokračovat a uvidíme, co přinese další vlastní testování.
Úleva od štípnutí Pokud nějaké štípance ulovíme a děje se to většinou v noci (do postele děti vlaštovničníkem nemažu), tak nejlepší na zklidnění je levandulový olej. Opět nasekaná levandule, naložená do panenského oleje, na světle (ale ne na přímém slunci) louhovaná asi 2 týdny. Výsledný olej je krásně voňavý a hlavně přináší okamžitou úlevu od svědění. Co se týká píchnutí vosou nebo včelou, tam rychlou úlevu přinese buď cibule nebo jablečný ocet. Úlevu a hojení lze podpořit lze homeopatiky Apis. Pokud jsme nějaké klíště objevili, tak jsme následně po vyndání použili dubové kapky jako desinfekci. Někdy to cítit není vůbec, ale pokud je ranka otevřená, pálí to opravdu jako desinfekce.
Odřeniny, boule, apod. Míváme málo úrazů, ale nějaká odřenina nebo koleno se sem tam přihodí. Teď by mě možná lékařská obec asi zatratila, ale většinou nepoužívám vůbec nic. Když je kde a dítě chce, omyjeme vodou, tím většinou končíme. Pokud bych měla pocit, že je třeba
ránu skutečně desinfikovat, použila bych dubové kapky. Jen je potřeba počítat s tím, že by hodně pálily, ale rána by byla rozhodně pořádně vydesinfikovaná. Jinak, kromě vhodné komunikace, je pro uklidnění docela dobrý jitrocel. Lístky najít a přiložit na ránu je pro dítě i dobrý pocit, že s tím může něco dělat samo. Také, pokud mám při sobě, používám v tu chvíli homeopatika Arnika Montana. Jednak by měla tlumit bolest a jednak usnadňuje hojení a vstřebávání krevních podlitin. Jsou to pro mě taková pohotovostní homeopatika, která se snažím mít po ruce. Ještě máme doma jeden velmi silný lék na krvácivé úrazy od šrámů až po říznutí, ale dost to pálí a z toho důvodu to zatím používáme pouze já s manželem. Děti vyzkoušeli a pravděpodobně kvůli pálení dále odmítají. Ale je to skutečně velmi silné a rychle to hojí. Jedná se o rostlinu jménem Naduť madagaskarská. Jedná se o tlustolistou rostlinu, které se také přezdívá Sibiřský ženšen. Po sloupnutí kůžičky z kousku ulomeného listu a jeho přiložení na ránu dochází k nezvykle rychlému zatažení rány. Pokud někdo tuto rostlinu sežene, vězte, že na zahradu ani k jiným květinářům jí neradno dávat. Je totiž neobyčejně životaschopná a rychle se množí. Pokud by někdo měl cestu okolo nás a toužil po sazeničce, tak se mi klidně ozvěte.
Rozloučení Snažila jsem se v kostce napsat, se kterými nemocemi jsme se zatím potkali a jak jsme je řešili. Bohužel pro Vás a díkybohu pro nás jich není více. Vzhledem k tomu, že nejsem lékař ani jiný odborný pracovník, ani například vystudovaný homeopat, si netroufám psát o dalších nemocech. Kdybych přepisovala dostupnou literaturu, nepřinesla bych Vám žádnou zvláštní hodnotu. Osobně jsem si mohla udělat obrázek pouze o těch nemocech, které jsme skutečně prožili, a i u těch jsem si vědoma toho, že průběh je individuální a není u všech stejný.
Přesto doufám, že Vám mé zkušenosti pomohou nalézt klid a víru v sebe i dítě. Možná Vám jen pomůže se opřít o fakt, že někdo jiný si to také troufl vyřešit po svém navzdory lékařské vědě. A možná Vám to pomůže vybavit si svou domácí lékárničku.
Příloha 1 - Součásti naší lékárničky Lék všech léků Pokud máte malé miminko a kojíte, máte tím pádem k dispozici lék všech léků – mateřské mléko, které je skutečně téměř na všechno. Můžete použít při rýmě do nosu, při zalepených očí do očí, při odřeninách nebo vyrážce na kůži, prostě na cokoliv.
Aromaterapie Z oblasti aromaterapie doporučuji renomované firmy Karel Hádek nebo Nobilis Thilia. Najdete na trhu i další značky, ale buď s nimi nemám zkušenost, takže nemůžu předat referenci nebo se složení přípravků podobá, ale účinnost je nižší. Použití aromaterapeutických olejů vždy do aromalampy, někdy do vody nebo naředit do nosného oleje. Kromě levandulového esenciálního oleje nepoužívat žádný z nich přijít na kůži, natož na sliznici. Eukalyptus (Eukalyptus Citriodora, Ravintsara) – rýma, protažení nosu Jedle, Smrk – desinfekční účinky Heřmánek – pro klidný spánek (například když je dítě přetažené) Baby nosní olej Karel Hádek Bambucké máslo – promazávání kůže
Kuchyně Miso, kysané zelí – náprava střevní mikroflóry, úprava trávení Jablečný ocet (musí být pravý jablečný) – horečka, včelí nebo vosí bodnutí Olivový nebo jiný panenský olej – zánět středního ucha, ředění éterických olejů Ječné kroupy – laryngitida
Cibule – vosí nebo včelí píchnutí
Bylinky, koření Anýz, Divizna – kašel Heřmánek, Lípa – teplota, viróza Šípek – virózy, prevence virózy, chřipky Šalvěj – desinfekce, například bolení v krku, pozor může snižovat tvorbu mateřského mléka Tymián, Majoránka – desinfekce, například bolení v krku
Homeopatika Belladona – horečka Aconitum – šok Arnica Montana – tlumení bolesti při úrazu, hojení, vstřebávání podlitin Chamomilla vulgaris – tlumení bolesti při růstu zoubků¨ Apis - štípance
Ostatní Lichořeřišnice kapky – posílení imunity, protizánětlivé, močové cesty Echinacea kapky – posílení imunity, dýchací cesty Chlorella – přírodní multivitamín Dubové kapky od dědka kořenáře – bolení v krku, desinfekce Vlaštovičníkový olej – repelent Levandulový olej – úleva od svědění, hojení
Příloha 2 - Související literatura Jak pečovat o zdraví dítěte navzdory vašemu lékaři – Robert Mendelsohn Nemoc jako řeč dětské duše – Ruediger Dahlke, Vera Kaesemann Radost ze zdravých dětí – Vladimíra Strnadelová Jak se léčit rostlinami – Blahoslav Hruška Očkování pro a proti – Martin Hirte Doba jedová – Anna Strunecká
