moderní 2 dborný časopis pro veřejnou správu Užitkové automobily a nástavby Regenerace panelových domů a sídlišť Společný regionální operační program

dborný časopis pro veřejnou správu

moderní

2

ÚNOR 2004 80 KČ/113 SK

977121105000902

3 3 3

n 3

Regenerace panelových domů a sídlišť

Společný regionální operační program

Užitkové automobily a nástavby

o

ěsíčník Hospodářských novin

ModerniObcc.cz

w

xy

ZACÍLENO na vas byznys jediný projekt pro profesionály ve finančním poradenství na českém trhu

nové číslo vychází 23. února analýzy finančních trhů srovnání finančních produktů modelová finanční portfolia výzkumy spotřebitelského chování vztahy se zákazníkem prodejní techniky a psychologie prodeje podpora prodeje nové technologie

v každém okamžiku 3 ■

•AlUllirti •TettefwM *A»ee? i»mh»* mu »nliA«A»l ui

každý týden news

aktuality komentáře legislativa personálie

LttapoAiivMndi

mmimti.u

l^plWtiMailMdolOttilMtriipokil

Klrt leden#poBtiptiiodyilimlÉmofl

Sátnné MMtrí •w.

agenturní zpravodajství archivy časopisu i news databáze produktů a institucí srovnávací tabulky výpočtové formuláře marketing a prodej nabídka zaměstnání legislativa

proio

ditýmtaÉn

KBradr^mttÉkjproirÉdÉ

Objednejte si ukázkové číslo:

800 11 00 22 „ebo www.FPweb.cz

NÁZOR

Zimní údržba silnic stále více ukrajuje z letní

Schréder Group GIE

FOTO: ARCHIV

Partner nejen pro města a obce Ing. JAROSLAV DROZD,

Nyní je na tahu stát, aby změnou zákona o rozpo­ čtovém určení da­ ní posílil vlastní příjmy krajů, což spolu s přesunem zdrojů z rozpočtu SFDI zvýší jejich odpovědnost za udržování a roz­ voj silniční sítě na jejich území.

únor 2004

yní, v době vrcholícího zimního období, se i v našem regionu utvrzujeme o správnosti roz­ hodnutí zřídit v souladu s naší koncepcí přís­ pěvkovou organizaci Ředitelství silnic Zlínského kraje a oddělit správní činnost od údržby krajských silnic. Zabezpečení této údržby bylo postupnými transfor­ mačními kroky převedeno na čtyři obchodní společ­ nosti-SÚS Kroměřížsko, s. r. o., SÚS Slovácko, s. r. o., SÚS Valašsko, s. r. o., a SÚS Zlínsko, s. r. o., které byly založeny k letošnímu 1. lednu. Organizační změny v silničním hospodářství umožnily jednotnou kontro­ lu kvality prováděné zimní údržby a správní nákladovosti jednotlivých činností během ní. Využívá se jed­ notný krajský servis zajišťovaný Ředitelstvím silnic Zlínského kraje a systémově se pracuje s daty z meteostanic umístěných jak u státních, tak u krajských sil­ nic. Transparentní je rovněž finanční zajištění z jed­ noho zdroje na základě smlouvy mezi Státním fon­ dem dopravní infrastruktury (SFDI) a Ředitelstvím silnic Zlínského kraje. Jak známo, kraje a jimi řízené organizace v silnič­ ním hospodářství mají zajištěny provozní prostředky na zimní i letní údržbu silnic z rozpočtu SFDI. Prob­ lém ovšem vidím ve skutečnosti, že objem prostředků přidělovaných z tohoto fondu pro jednotlivé kraje zů­ stává dlouhodobě shodný. To sice v zásadě neohrožu­ je zabezpečení sjízdnosti silnic, ale logickým důsled­ kem této stagnace jsou stále nižší výkony v letní údrž­ bě. Neustále se totiž zvyšuje podíl nákladů na zimní údržbu k celoročním provozním nákladům a o to mé­ ně zůstává peněz na léto. Konkrétně v našem Zlín­ ském kraji náklady na zimní údržbu 331 km silnic I. třídy a 1787 km silnic II. a III. třídy činí 110 miliónů korun, což už představuje 60 procent ročního objemu prací Správ a údržby silnic. Skladovací kapacity všech čtyř společností SÚS na území kraje jsou dostatečné, což umožňuje předzásobení posypovými materiály na zimu již v období sr­ pen až říjen. Ale trápí nás fakt, že přes vyšší investice do obnovy vozového a technického parku silničářů v posledních třech letech stále není jeho stav v kraji na potřebné úrovni. Technická univerzálnost a kvalita jsou nahrazovány spíše kvantitou, tedy množstvím nasazovaných mechanismů, což vede k vyšším pro­ vozním nákladům. I proto jsme ve vedení kraje přesvědčeni o tom, že je nutné, aby stát na financování dopravní infra­ struktury ponechával větší podíl vybrané spotřební daně z prodeje pohonných hmot. Ve Zlínském kraji jsme organizačními změnami a transformací podni­ ků správ a údržby silnic s předstihem vytvořili pod­ mínky pro efektivnější využití všech potenciálních zdrojů. Nyní je na tahu stát, aby změnou zákona o rozpočtovém určení daní posílil vlastní příjmy kra­ jů, což spolu s přesunem zdrojů z rozpočtu SFDI zvýší jejich odpovědnost za udržování a rozvoj sil­ niční sítě na jejich území. ■

N

Artechnic - Schréder Vám nabízí návrhy, projektování a dodávky osvětlovacích soustav pro venkovní, architektonické, slavnostní osvětlení a osvětlení tunelů a sportovišť.

Přijďte nás navštívit na veletrh elektrotechniky a elektroniky AMPÉR 2004 od 30. 3.2004 do 2.4. 2004 RVA Letňany - Praha

Přednosti svítidel Schréder:

+ nižší náklady za energii a údržbu + vysoké krytí svítidel IP66 + odolné a kvalitní materiály + bezpečnost + velký výběr typů a provedení

Artechnic - Schréder a.s. Vinohradská 74, 130 00 Praha 3 Tel.: +420 222 522 930 Fax: +420 222 521 722 GSM: +420 603 164 603 [email protected] www.schreder.com ICO: 630 794 53 DIC: 003 - 630 794 53

MO-01743

náměstek hejtmana Zlínského kraje

OBSAH ■ TITULNÍ strana

■ EVROPSKÁ UNIE

Jeden z panelových domů v Praze 8 - Bohnicích (Foto ČTK)

Společný regionální operační program 2/________________________26

■ SPEKTRUM

Odpadní vody pod dohledem EU (Ing. Tomáš Oliva)_______________ 28

Národní síť Zdravých měst houstne

______________________________ 5

Pouze vyplnit žádost nebude stačit (Ing. Ivana Mundysová)_________ 28

Bez studie proveditelnosti větší projekty na finanční pomoc nedosáhnou (Ing. Jaroslav Glogar)_____________________________ 29

Kvalita života zdravotně postižených se zvyšuje____________________ 5 ■ MANAGAMENT ■ KULATÝ STŮL

Obchodník s dluhopisy zakotvil na magistrátu (Ivan Ryšavý)________ 30 Optimalizace sítě škol nemusí tolik bolet (Ivan Ryšavý)__________________________________________________ 6

Neničí vám pracoviště zdraví? (Zdeněk Červený)__________________ 32 Chaos na psacím stole, chaos v hlavě?___________________________32

■ TÉMA: REGENACE PANELOVÝCH DOMŮ A SlDLIŠŤ

Humanizace sídlišť očima architekta (PhDr. Jiřina Ondráčková) _1____________________________________ 9 Zateplováni domů? Ano, ale vždy s rozmyslem! (Alois Palacký)________________________________________________11 Mnohá prostranství již dostala příjemnou podobu (Miloš Charbuský)_____________________________________________ 12

■ SPRÁVA A ROZVOJ

Nejde o soupeření regionů, ale o efektivnější spolupráci (Alena Dráhová)______________________________________________ 33 Malé obce a výkon veřejné správy (Ing. Jiří Hužera)_______________ 34 První místo: Partnerství Zubří a Rosdorfu (Eva Sadílková)___________35 Muzea nezměnila jen své názvy (JanBednařík)_____________________36

V Letňanech na stát nespoléhali (PhDr. Jiřina Ondráčková) _____________________________________ 13

Potřebujeme »novou školu« (JaroslavaŠtefflová)___________________ 37

Problém není v penězích, ale v nezájmu__________________________ 14

■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na každého se jednou dostane (Karel Zítek)

_____________________ 38

■ EKONOMIKA A FINANCE

Obce by měly mít dobrého finančního poradce (Stanislav D. Břeň)____________________________________________ 15 Prevence, pojištění a ocenění škod při povodních (Ing. Tomáš Hanák)__________________________________________ 16 Jak dostat soukromé peníze do veřejného sektoru (PhDr. Jiřina Ondráčková) _____________________________________ 18

Inspekce si posvítila na majitele autovrakovišť____________________ 39 Je to pouze první krůček (Ing. Josef Šalda)

______________________ 39

■■ LEGISLATIVA

Povinnosti pořadatele diskoték a hostinského (JUDr. Eva Šromová)___________________________________________ 40 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)_______________________________ 41

Letošek bude z hlediska zdrojů méně příznivý (Karel Zítek)________________________________________________ 19 Každý byt v Labutím domě je jiný (PhDr. Jiřina Ondráčkové) _____________________________________ 20 ■ PŘÍLOHA: UŽITKOVÉ AUTOMOBILY A NÁSTAVBY

Smlouvy o leasingu prakticky bez omezení (Ing. Rudolf Kotrba)___________________________________________ 21 Na nedostatek techniky si nestěžují______________________________ 22 Bezpečné zóny - zklidnění dopravy______________________________ 24

Území obce a jeho změny (Mgr. Jiří Němec)______________________ 42 Konference k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek______ 44 »Stavební činnost" pod lupou právních předpisů (JUDr. Stanislav Malý)__________________________________________44 Oprávnění ukládat sankce ve správním trestání (Doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.)__________________________________ 45 ■ PRÁVNÍ PORADNA ■ SERVIS

.

___________________________________ 47 48

Uzávěrka tohoto čísla: 9.1. 2004 MODERNÍ OBEC - Měsíčník Hospodářských novin pro veřejnou správu Ročník X.. číslo 2 • Vychází 4. 2. 2004 • Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč • Roční předplatné 960 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected]. http://modcrniobcc.cz • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407. fax: 233 072 012, [email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfleger. mobil: 606 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: Ing. liři Šulc, hejtman Ústeckého kraje. Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové. Ing. Sylva Kováčiková. starostka města Bílovec, IHDr. Kateřina Černá, lajcmnicc ŮMC Praha 13, Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel CMZRB, Ing. Karla Komárková, vedoucí odd. MF • Vydává: ECONOMLA. a. s„ ICO: 00499153 Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distri buče: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197: fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediascrvis, s. r. o.. Česká pošta, s. p. - střediska Poslservis • Předplatné a distribuci v SR zajišťují: L K. Permanent, s. r. o„ Slovenská pošta, š.p. • Internetový onlinc archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel. 2333 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel. 2333 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul„ 280 00 Kolín - Scndražice. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspčvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterén.-.oli lištčném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspčvku. Za užiti náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz tvww.economia.cz. • © 2003 ECONOMIA. a. s.

2

moderní obec

únor 2004

ODPADY Odborný časopis pro nakládání s odpady, recyklační technologie a ochranu životního prostředí Odpady - měsíčník s více než desetiletou tradicí specializovaný na kompletní informace o odpadech. Seznamuje čtenáře se situací v odpadovém hospodářství a subjekty, které v něm působí. Přináší informace o nových trendech, zkušenostech, technologiích a systémech nejen v ČR, ale i zahraničí. Přináší rozbory a výklady nové legislativy, diskuse, polemiky i zkušenosti z praxe. Časopis pokrývá i nové oblasti jako jsou manažerské environmentální systémy, IPPC nebo počítačové technologie.

BENEFITY PŘEDPLATNÉHO NA ROK 2004: ■ každý druhý týden do své e-mailové schránky Newsletter, pdf informační servis s komentovanými novinkami ze světa odpadového hospodářství (objednávejte na adrese: [email protected])

■ volný přístup k on-line archivům časopisu ■ 20% slevu na konferenci Odpady a podniky pořádanou v listopadu 2004 ■ výrazné slevy předplatného - slevu 49 %, pokud jste studentem nebo učitelem - slevu 30 % z ceny za přístup do elektronických archivů ostatních titulů vydávaných společností ECONOMIA a.s. ■ zdarma CD s aktuálním zněním právních předpisů v ČR k 31. prosinci 2003 ■ zdarma sleva 2 000 Kč na celoroční aktualizaci tohoto CD v roce 2004 Odpady.ihned.cz

Požádejte o ukázkový výtisk zdarma! Požádejte o ukázkové číslo na telefonním čísle: 233 071197 nebo na e-mailové adrese www.economia.cz/info/od/

SPEKTRUM

Eco City - příležitost k odborným setkáním

Cenu absolutního vítěze získal Ústav sociální péče pro mládež a jídelna pro důchodce v ul. Fugnerova.

Nádoby pro odpad mohou být hezké >LOUNY Město na sklonku minulého roku již počtvrté uspořádalo soutěž o nejhezčí sběrnou nádobu na odpad, do které se zapojily zejména školy, včet­ ně mateřských. Soutěž organizuje odbor životního prostředí Městského úřadu ve spolupráci s Komisí pro životní prostře­ dí Rady města Loun. Sponzoruje ji firma LIKOR, která má na starosti svoz komu­ nálního odpadu. Soutěží se ve dvou ka­ tegoriích - popelnice a kontejnery, a to o cenu absolutního vítěze a tři další umístění. Odměnou pro oceněné jsou roční slevy za odvoz příslušné nádoby: Pro absolutního vítěze je to 100 %, za 1. místo 50 %, 2. místo 30 % a třetí místo 20%.

Výsledky soutěže jsou prezentovány v místním tisku, na webových stránkách města a na nástěnkách odboru životního prostředí našeho městského úřadu. In­ formace jsou k dispozici i ve Stánku měs­ ta na lounském výstavišti a každému, kdo o ně projeví zájem. Průběh soutěže je jednoduchý. Stačí, aby zájemce zatelefonoval na odbor ži­ votního prostředí a jeho pracovníci na místě nádobu vyfotografují a pak foto­ grafie předloží komisi pro životní pro­ středí. Ta hodnotí vzhled nádoby, její technický stav a nápaditost výtvarného zpracování. Rovněž přihlíží k čistotě v okolí sběrných nádob. Slavnostní vy­ hlášení vítězů probíhá obvykle před Vá­ noci v nově zrekonstruovaném Vrchlické­ ho divadle.

Ve dnech 11. až 13. března se v Pražském ve­ prostředí, Česká asociace odpadového hos­ podářství i Asociace pro využití tepelných letržním areálu v Letňanech uskuteční již 10. ročník veletrhu životního prostředí a úspor čerpadel. Na veletrhu bude také příležitost k odbor­ energií Eco City 2004. Jeho hlavním mediál­ ným setkáním, např. na Ekosalonu - diskus­ ním partnerem je Moderní obec. Veletrh se skládá ze dvou částí. První - ním fóru. Jedenáctého března se uskuteční 8. fórum krajů, měst Eco - se soustře­ a obcí na téma Inves­ dí na životní pro­ Veletrh bude otevřen 11. a 12. 3. od 10 do 18 tiční příležitosti v regi­ středí, jeho ochranu hod., v sobotu 13. 3. již od 9 hod. Podrobné onech. Exportérům a úsporné technolo­ informace jsou průběžně aktualizovány na ekologických techno­ gie. Druhá - City www.ecocity.cz, kde je také možná registrace logií bude určen od­ se bude věnovat ře­ do návštěvnické databáze a nákup vstupenek. borný seminář o mož­ šení problematiky nostech vývozu tech­ měst a obcí z hledis­ ka jednak komunální politiky, jednak nabí­ nologických celků do Egypta. Veletrfi tradičně doprovází soutěž o nejlep­ dek, které se týkají provozu a údržby měst­ ského mobiliáře a všeho, co města ke své­ ší vystavovaný exponát či expozici Grand Prix mu životu potřebují. Pozornost se zaměří Eco City 2004. Letos se již podruhé uskuteční i na stav životního prostředí a programy je­ soutěž Energetický projekt, jejímž cílem je ho zlepšování, úsporné technologie a ob­ vyhledávat a oceňovat energeticky úsporná řešení v bytové výstavbě i v průmyslu. Vyhlá­ novitelné zdroje. Z odborné veřejnosti jsou vyzvány ke spolupráci, např. Ministerstvo šení výsledků a předání cen se připravuje na 11. března v Obecním domě v Praze, /mo/ životního prostředí, Státní fond životního

Grand Prix Regiontour 2004 >PRAHA Ze sedmnácti produktů přihláše­ ných do soutěže Grand Prix Regiontour 2004, která byla letos vyhlášena poprvé, nominova­ la hodnotitelská komise pouze jedenáct. Os­ tatní nesplňovaly požadovaná kritéria. Na zá­ kladě počtu a charakteru přihlášek se však během veletrhu změnil princip hodnocení. Podle původních pravidel mohl zvítězit z kaž­ dého regionu pouze jeden produkt. Některé kraje však v soutěži nebyly zastoupeny vůbec, některé jedním produktem a jiné více pro­ dukty (např. jižní Čechy podaly pět platných přihlášek). Komise ale dospěla k závěru, že by při tomto systému mohla v některém regionu získat ocenění nabídka kvalitativně horší než jiná, která je ale v rámci regionu s více při­ hláškami až na druhém místě. Po změně stanov komise vybrala sedm nejlepších nabídek bez ohledu na region. Dvě ceny Grand Prix Regiontour 2004 získa­ ly jižní Čechy (Výlovy jihočeských rybníků, Okruh jižními Čechami) a střední Morava (Olomouc Gard, Vodácká turistika), po jedné Vysočina (Pelhřimov - město rekordů), vý­ chodní Čechy (Adrenalinový víkend na Or­ licko-Třebovsku). Sedmé ocenění Grand Prix si odnesla bruntálská cestovní kancelář Atis za nadregionální produkt Nezapomeňte do­ ma svého psa a kolo! S jednotlivými produk­ ty se návštěvníci veletrhu mohli seznámit na Stáncích příslušných regionů a se všemi ve společné expozici Obchodní dům turistic­ kých produktů. /ad/

Samostatnou expozici měla na veletrhu agentura CzechTourism.

JIŘÍ ČÁP odbor životního prostředí Městského úř"'du Louny

mod
vis/no |N

Nejrozšířenějši redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obcí www.vismo.cz, tel.: 567 311 772

únor 2004

SPEKTRUM

FOTO: ARCHIV

Školní jídelna podle norem EU

Národní síť Zdravých měst houstne Fakt, že do Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM) loni vstoupil vůbec první kraj-Vyso­ čina, a také první menší obec (Školnice na Novojičínsku, necelých 700 obyvatel), vyzvě­ dá jako významné pozitivum uplynulého ro­ ku místostarostka Kroměříže MUDr. Olga Sehnalová, která stojí v čele této asociace. NZSM se ovšem rozrostla i o další tři města a několik mikroregionů, takže nyní má již 41 členů s vlivem na osm stovek měst a obcí, v nichž žije zhruba 1,7 miliónu obyvatel. Jedi­ ným regionem, kde dosud není žádný člen NSZM, je nyní už pouze Karlovarský kraj. V roce 2004 asociace svým členům nabízí řadu nových služeb. Mezi ně patří zejména projektový inkubátor, což je konzultační služba pro přípravu projektů, jimiž jejich předkladatelé chtějí dosáhnout na finanční pomoc zejména z fondů EU. »V každém měs­ tě či mikroregionů, kde dosud tuto službu vy­ užili, byly nalezeny dva, tři projekty, které bez

větších úprav splňují nároky na financování z unie v letošním roce. Těm naše asociace po­ skytuje bezplatné konzultace,« konstatuje MUDr. Olga Sehnalová. NSZM přitom využí­ vá svých zkušeností oficiálního realizátora Projektu Zdravé město a těží také z faktu, že zastřešuje většinu místních Agend 21 v ČR. K dalším službám patří například metodic­ ká pomoc v oblasti strategického plánování a řízení, včetně účasti veřejnosti. Do činnosti v NSZM se zapojila mnohá velká města, jako třeba Brno, České Budějovice, Zlín, Karviná a Prostějov či od druhé poloviny uplynulého roku Hradec Králové a Mladá Boleslav. S ohle­ dem na sídelní strukturu v ČR předsedkyně asociace odhaduje, že do budoucna hlavní zá­ kladnu NSZM budou tvořit zejména menší a střední města - a také mikroregiony. Záro­ veň věří, že i letos potrvá zájem o členství čes­ kých měst a mikroregionů. Většina Zdravých měst je totiž na Moravě. Iršl

) MČ PRAHA-PETROVICE - Městská část (MČ) komplexně zrekonstruovala školní jídelnu a kuchyň v Základní ško­ le Bellova. Na celkových nákladech ve výši 10 mil. Kč se městská část podílela částkou 3,5 mil. Kč, hlavní město Praha poskytlo 6,5 mil. Kč (z toho 4,5 mil. Kč byl dar od jednoho provozovatele ka­ sin). Kapacita kuchyně po rekonstrukci je 700 obědů denně. V současné době se v jídelně stravuje 550 žáků ze dvou petrovických základ­ ních škol a střední polygrafické školy a také senioři. Mohou ji však využít ob­ čané a pracovníci místních firem. Je to jedna z prvních školních jíde­ len, která byla opravena a vybavena podle nově platných hygienických předpisů, tj. v souladu s normami EU. Školní jídelny musí být podle těchto předpisů upraveny nejpozději do kon­ ce roku 2007. Jak řekl Jiří Paroubek, ná­ městek primátora hl. města Prahy, v příštích letech město bude muset vy­ naložit na podobné rekonstrukce škol­ ních kuchyní v pražských školách řá­ dově sta miliónů korun, aby stravování žáků odpovídalo parametrům požado­ vaným EU. /ob/

Podmínky života zdravotně postižených se zlepšují IHRADEC KRÁLOVÉ Město získalo druhé místo v soutěži Obec zdravotně postiženým 2003 v kategorii statutárních měst za systema­ tickou péči o zdravotně postižené občany pro­ vázanou se všemi složkami a odbory magistrá­ tu. Soutěž uspořádal Svaz měst a obcí ČR. "Hradec Králové má jasnou koncepcí soci­ ální politiky. Evidujeme 60 bezbariérových a 52 samostatných bytů zvláštního určení pro zdravotně postižené. Prostřednictvím dopravního podniku jsme v posledních pěti letech investovali 119,4 mil. Kč do nízkopo­ dlažních trolejbusů a autobusů, které vý­ znamně podporují pohodlnou přepravu po­ stižených. Od roku 1997 do konce roku 2003 jsme získali ze státního rozpočtu 113,6 mil. Kč a dopravní podnik ze svého rozpočtu vy­ naložil 199 mil. Kč. Vozový park tvoří 22 tro­ lejbusů a 44 autobusů. Z královéhradeckých zařízení, která mají výrazný vliv na zvyšování kvality života zdravotně postižených, bych rád upozornil na příspěvkovou organizaci Dětský denní rehabilitační stacionář. Zásluž­ nou činnost vykonává i stacionář pro děti s kombinovanými vadami Daneta, společ­ nost DOSIO - Dostupné služby imobilním občanům a také Centrum služeb pro zdravot­ ně postižené,« uvedl primátor města a před­ seda SMO ČR Ing. Oldřich Vlasák. První místo v kategorii statutárních měst

únor 2004

vyhrála Olomouc za realizaci projektu Olo­ mouc - město bez bariér. Je to zcela výjimeč­ ný systematický přístup města ke zdravotně postiženým občanům, který může být příkla­ dem i pro ostatní samosprávy. Spolu s Hradcem Králové se na 2. místě umístily Pardubice za vzorovou systematic­ kou práci města, umožňující důstojné pod­ mínky pro normální život zdravotně postiže­

ných občanů. Třetím místem byla oceněna Městská část Praha 11 za systematický přístup k handicapovaným lidem, který jim umožňu­ je pohyb po městě a integraci do běžné popu­ lace navzdory jejich zdravotnímu postižení. V kategorii měst se na prvním místě umístil Tábor, na druhém Kroměříž s Jabloncem nad Nisou a na třetím Cheb. V kategorií obcí byl nejlepší Uhřínov. led

moderní obec

5

KULATÝ STŮL

Optimalizace sítě škol nemusí tolik bolet Když se v roce 2001 konstituoval Liberecký kraj, přebíral do své správy také 110 středních škol, učilišť a ostatních školských zařízení. V polovině letošního ledna, kdy jsme v sídle kraje v další z besed u kulatého stolu hovořili tentokrát o optimalizaci sítě škol v kraji, už těchto škol a školských zařízení bylo pouze 90. Přitom ani dříve neotřásaly, ani nyní krajem nezmítají nějaké zásadní protestní akce proti optimalizaci sítě škol, ať už ze strany žáků, studentů a rodičovské veřejnosti, nebo ze strany místních samospráv. Mgr. Jaroslav Počer: Bohužel nemůžeme de a jak za současného každoročního úbytku dětí vstupujících do základních příliš stavět ani na zkušenostech z Evropské i středních škol hledat vyváženost mezi unie, v níž je stabilita firem přece jen zatím ekonomickým možnostmi školského systému vyšší než u nás. V naší zemi se dosud stále a nabídkou a možnostmi vzdělávání na úrov­ rychle mění struktura potenciálních zaměst­ ni základního a středního školství? O tom jsme navatelů. A zdaleka nejde pouze o textilní v besedě hovořili s Ing. Evou Bartoňovou, ná­ průmysl, dříve tak typický pro náš region, ale městkyní hejtmana, Ing. Alenou Dvořákovou, třeba i o montážní firmy. Kdo může dát ruku ředitelkou SOU lesnického a Učiliště Hejnice- do ohně za to, že za dva tři roky nepřesunou Harrachov, RNDr. Robertem Gambou, vedou­ svoji výrobu třeba někam dále na východ za cím odboru školství a mládeže krajského úřa­ levnější pracovní silou? Než se připraví a za­ du, PaedDr. Václavem Hartmanem, místosta- vede nový obor, než jej vystudují první ab­ rostou města Jilemnice, Marií Matuškovou, solventi, uplyne vždy několik let. Ale firma, starostkou obce Višňová, Hanou Moudrou, pro niž jsme tyto absolventy připravovali, už místostarostkou města Česká Lípa, Mgr. Jaro­ slavem Počerem, ředitelem Obchodní akade­ Ing. Eva Bartoňová: mie Liberec, a Mgr. Jaroslavem Poláčkem, předsedou Výboru pro výchovu, vzdělání a za­ městnanost Libereckého kraje. Ing. Eva Bartoňová: Také v našem kraji jsme se hned od počátku museli potýkat s pro­ blémem různě zahájené optimalizace školství v jednotlivých okresech. S tímto dědictvím dří­ vějšího odlišného přístupu ke školství v růz­ ných částech kraje se vypořádáváme prakticky dodnes. Chceme-li proto vybalancovat síť vzdělávání na celém území kraje, pak to nepů­ jde bez hluboké analýzy, ani bez spolupráce s obcemi a městy a sociálními partnery. A již teď může být dávno z regionu pryč. Podle mého se držíme zásady, že k žádné optimalizaci škol­ názoru pak dokonce ani krajská hospodář­ ské sítě nedojde tam, kde by proti ní šla místní ská komora zatím kvůli těmto důvodům ne­ samospráva. Vše musí být otázkou dohody. má příliš jasno, jak se z hlediska poptávky po RNDr. Robert Gamba: Nejintenzívněji pracovní síle bude náš kraj vyvíjet. v tomto procesu vnímám lidský faktor. Je evi­ Ing. Alena Dvořáková: Přesto bych na dentní, že se současnou sítí škol se něco dě­ spolupráci s komorou, v našem případě s ag­ lat musí, jinak by celý systém časem finanč­ rární, do budoucna dosti sázela. Už teď je ně zkolaboval. Jenže jakmile se na základě pro nás agrární komora významným partne­ velice zevrubných analýz vybere konkrétní rem, který pomáhá směrovat školu a přizpů­ škola a zřizovatel či náš pracovní tým ustave­ sobovat profil absolventů našich lesnických ný na kraji na ni ukáže prstem, že právě ji je a zemědělských oborů požadavkům praxe. třeba zredukovat nebo dokonce zrušit, v da­ PaedDr. Václav Hartman: Souhlasím ném místě se okamžitě začne dělat vše pro s tím, že ve spolupráci s našimi partnery, me­ to, aby k žádné změně nedošlo. Proto je u nás zi něž patří i úřad práce, si lze udělat určitou systém nastaven tak, aby ve chvíli, kdy má představu o nabídce a poptávce po pracovní dojít k žádoucí změně, se tak dělo za obec­ síle v daném místě. Ale chybí mně dlouho­ ného souhlasu. Například optimalizace sítě dobý záměr, vize, kam by mělo české školství ve Frýdlantu tak, aby zůstala zachována stu­ směřovat v budoucnu. To je dluh naší vr­ dijní obslužnost a sociální dopady tohoto cholné politické reprezentace a konkrétně kroku tam byly co nejpřijatelnější, tam trva­ pak ministerstva školství. Ale i v rámci kraje la s určitými krátkými časovými prodlevami je třeba dodržet rovnováhu v možnostech sedm let a kraj ji završil až loni. rozvoje jednotlivých oblastí. V Jilemnici jsme Hana Moudrá: Lidský faktor se opravdu dokázali sáhnout i k některým nepopulár­ nedá obejít. Dovolím si tvrdit, že v České Lí­ ním, bolestivým, avšak nezbytným krokům, pě vcelku umíme nutné změny v síti míst­ včetně zavření jedné základní školy, a slouči­ ních škol vysvětlovat veřejnosti. Ale ukazuje li jsme tři původně samostatné mateřské se, že stejně tak je třeba umět pracovat s pe­ školy do jediného právního subjektu, při­ dagogy na školách, jichž se změny mají týkat. čemž zvažujeme podobný postup i v případě

K

Již teď se držíme zásady, že k žádné optimalizaci školské sítě nedojde tam, kde by proti ní šla samo­ správa. Vše musí být otázkou dohody.

6

moderní obec

základních škol. A už od počátku minulého desetiletí také usilujeme o to, aby v našem městě vznikl nový studijní obor, který by eli­ minoval rizika, jež pro naši textilní průmy­ slovku vyplývají z odumírání textilního prů­ myslu. Už v minulosti jsme zkoušeli prorazit se studiem výpočetní techniky, jazykovou výukou... ale nic z toho neprošlo. Nyní dělá­ me vše pro to, aby u nás začalo fungovat technické lyceum se širším záběrem, než má stávající průmyslovka. Mgr. Jaroslav Počer: Ovšem lycea jako ta­ ková spíše vzdělávají ve všeobecných oborech a studenty připravují hlavně na vysokoškolské studium. Nevznikla by pak v Jilemnici příliš jednostranná nabídka, uvážíme-li, že ve měs­ tě máte ještě gymnázium, a nechybělo by tam naopak něco, co dosud vyplňuje textilní prů­ myslovka? Nehledě na to, že si neumím před­ stavit, jak by dvě místní základní školy dodá­ valy gymnáziu i lyceu dostatek kvalitních stu­ dentů, budoucích vysokoškoláků. PaedDr. Václav Hartman: Máme před­ stavu, že jeden rok by se na lyceum přijímali studenti připravující se pro textilní průmysl a následující rok studenti třeba pro potravi­ nářskou chemii. V naší spádové oblasti by se takto pojaté lyceum s ohledem na potřeby místních firem i na poměr počtu žáků a stu­ dentů k celkovému počtu obyvatel vhodně uplatnilo a město je dokonce připraveno ly­ ceum finančně podpořit. Marie Matušková: Pan místostarosta Hart­ man otevřel otázku odlehlých oblastí. Mám před sebou mapu Frýdlantského výběžku, do něhož patří i moje domovská vesnička Višňová s 1350 obyvateli, kam jsem v roce 1975 přišla z Harrachova jako začínající učitelka, neboť jsem tam dostala byt. Na té mapě, která je sou­ částí rozvojové studie Frýdlantská, jsou vyzna­ čeny obce nejméně perspektivní, tedy nejvíce ohrožené, a dále obce středně ohrožené a obce plně perspektivní. Mezi plně perspektivní za­ tím patří i Višňová. Jenže to se nyní může změ­ nit. Višňová totiž nesplňuje podmínku minis­ terstva školství 17 žáků na třídu v místní škole a má průměr pouze 15,4 žáka, takže budeme nuceni požádat o výjimku, jinak školu budeme muset zavřít. Jistě, nebylo by nic snazšího než ponechat vše osudu s tím, že ony se děti do Frýdlantu do jiné školy už nějak dopraví, a višňovskou školu přebudovat třeba na hospic. Ale má se venkovské školství skutečně přetransformovat na hospice? Višňová se skládá z devíti osad a téměř v každé z nich byla původně ško­ lička. Já jsem starostkou od roku 1990 a praxe mě naučila počítat. Proč bych měla ve Višňové

únor 2004

FOTO: AUTOR

Václav

Marie

Hartman

Matušková

usilovat o opravy domů a silnic, když tu nebu­ de škola a lidé ztratí poslední motivaci zde žít? Obecní školy působí pro obyvatelstvo na ven­ kově jako tmel - a v odlehlých oblastech, jako je ta naše, dvojnásobně. Proto se ve Višňové naší školy nechceme vzdát, i kdybychom na její provoz měli ročně obětovat třeba statisíce ko­ run. Zastupitelstvo chce tento záměr dát do ve­ řejné diskuse v obci a s okolními menšími ves­ nicemi jsem již zahájila jednání, že rádi přijme­ me jejich děti do školy jako vlastní. Tamní sta­ rostové jsou tomu vcelku nakloněni, obyvatelé těchto obcí zatím ještě váhají. Také krajský od­ bor dopravy už předběžně slíbil, že by svozu dě­ tí do školy přizpůsobil autobusové spoje. Mrzí mě jen, že výjimka udělované podle pokynu ministryně školství školám s menším množ­ stvím žáků, než je předepsaný minimální po­ čet, má platnost pouze najeden rok. Má-li totiž obec nějak systematicky plánovat budoucnost své školy, je rok nesmírně krátká doba. Hana Moudrá: Paní starostku Matuško­ vou plně chápu. Kdyby měly z venkova mizet obecní školy, mladí lidé by odtud odcházeli ještě více. Již »odchodem z obce za zaměstnáním« se narušují vazby tak důležité lokální příslušnosti, ke které právě obecní škola ne­ zpochybnitelnou měrou pozitivně přispívá. Rozhodně zastávám názor, že optimalizace sítě má své nepřekročitelné hranice. Město Česká Lípa - jako zřizovatel mateřských, zá­ kladních, ale i zvláštních škol - se koncepcí optimalizace sítě zabývá od roku 1996, i když náš problém je poněkud v jiné rovině než zmiňovaná situace v malých obcích. U nás je spojen s neblahým odkazem minulosti v po­ době obrovského boomu, poté hlubokého útlumu uranového průmyslu, který měl velký dopad na demografický obraz nejen města, ale celého regionu. V důsledku rozvoje ura­ nového průmyslu bylo v 70. a 80. letech mi­ nulého století na nově postavených satelit­ ních sídlištích dočasně rychle vybudováno mnoho malých školských zařízení - pro dne­ šek s nevyhovujícími stavebními, energetic­ kými i hygienickými parametry. Integrace ru­ ku v ruce s optimalizací školské sítě se tedy v první etapě dotkla především těchto zaříze­

únor 2004

ní na rychle stárnoucích sídlištích. Na druhé straně v důsledku investičních pobídek do­ chází k rozvoji nových lokalit, ve kterých se přirozeně zvyšuje naplněnost škol. Proto možná město bude v budoucnu zvažovat vy­ budování nových školských zařízení, a to v návaznosti na další rozvoj těchto lokalit. V rámci realizovaných kroků optimalizace sí­ tě mohu říci, že dobré zkušenosti máme s in­ tegrací škol, ať už jde o integraci zařízení stej­ ného typu školského zařízení, či mateřské školy se školou základní. V nejbližší době ta­ ké plánujeme integraci v rámci zvláštního a speciálního školství. Domníváme se, že dů­ sledky integračních kroků neměly vliv na spokojenost rodičovské veřejnosti, protože v tomto případě šlo především o změny orga­ nizační s pozitivními ekonomickými dopady na samotný školský subjekt. Děti nadále cho­ dí do stejné budovy, neztrácejí identitu s mís­ tem, na něž jsou zvyklé, ani se nemusejí se­ znamovat s novými učiteli. Integrace mateř­ ské a základní školy navíc přináší výhodu už­ ší spolupráce obou zařízení a snazšího pře­ chodu dětí do první třídy. Mgr. Jaroslav Poláček: Těší mě, že v Čes­ ké Lípě mají pro integraci škol i jiné motivy než pouze ekonomické. Já i z titulu funkce ře­ ditele základní školy v Hrádku nad Nisou jsem byl vždy proti jednostrannému slučování škol jen proto, aby vzniklo jedno společné ředitel­ ství. Integrace musí mít hlubší důvody. Napří­ klad lepší využití aprobovanosti učitelů, což mohou ocenit hlavně v menších městech, v nichž jsou třeba jen dvě školy. Podobně in­ tegrace může zbavit město dlouholeté ne­ zdravé řevnivosti mezi školami, která se pře­ náší i mezi rodiče. Bohužel ještě často se lze setkávat s praxí, kdy rodič přihlásí potomka třeba i na vzdálenější školu s poukazem na to, že »já do ní přece chodil taky«. Přitom ta bliž­ ší škola má třeba perfektní učebnu výpočetní techniky... Nebo jak by bylo z pedagogického hlediska výborné, pokud by sloučením škol byly v jednom ročníku tři čtyři třídy a mohla se mezi žáky dělat větší diferenciace. V jedné třídě například více rozvíjet praktické vyučo­ vání a v jiné se více soustředit, dejme tomu, na

práci s výpočetní technikou. Skutečností ovšem je - a to se musím vrátit ke slovům pa­ na doktora Gamby o lidském faktoru, že tahle racionální argumentace nakonec často uváz­ ne na tom, že se mezi sebou nedokáží dohod­ nout pedagogické sbory obou slučovaných škol. Ing. Eva Bartoňová: Já vidím určitý po­ tenciál i v užší spolupráci základních a zvlášt­ ních škol. Byla bych proti tomu, aby se napří­ klad integrovaly zvláštní školy, neboť by to vedlo k vytváření velkých ghett pro jejich žáky. Ctím a budu ctít veškeré zásady péče o děti, ale bude-li to možné, vždy budu pro integraci základních a zvláštních škol. Ať jsou v tako­ vém sloučeném zařízení pro odborné před­ měty děti rozděleny. Ale pokud jde o výchovu, ta by měla být společná. Vždyť ani v běžném životě se lidé přece mezi sebou neseparují. Vím, že doba pro integraci tohoto typu ještě asi nenazrála, ale přemýšlejme o ní. Marie Matušková: Moc ráda to slyším, protože musím přiznat, že když jsem četla ci­ tovaný metodický pokyn ministryně školství, jako jedna z možností jak jej ve Višňové napl­ nit mě napadl i příchod dětí ze zvláštních škol. RNDr. Robert Gamba: Odhadujeme, že podle tohoto pokynu paní ministryně u nás v kraji bude žádat o výjimku několik desítek vesnických škol. Na školském odboru jsme rozhodnuti na zpracování žádosti o výjimku se starosty metodicky spolupracovat. A po­ kud by výjimku nebylo možné přiznat, pak hledat i nějaké další řešení. Chci však připo­ menout, že Liberecký kraj má na druhém stupni základních škol celkový průměr 22 dětí na každou třídu. Bylo by špatné, pokud by se proto ekonomická situace řešila na úkor vesnických škol. Naopak velká města typu Liberce, Jablonce nad Nisou nebo Čes­ ké Lípy by neměla nechat venkov na holič­ kách a tento průměr poněkud zvýšit. Napří­ klad v Liberci je náš odbor zastoupen v tam­ ní pracovní skupině pro integraci škol, která tam také neprobíhá hladce a bez zádrhelů. Ing. Eva Bartoňová: Před dvěma měsíci jsem odpovídala na dotaz paní ministryně Bůžkové k problematice malých školiček. Ujistila jsem ji, že byť by to byly třeba jen ško­ ly do 5. ročníku, musí zůstat zachovány. Vždy musíme mít na paměti, pro koho se ta či ona síť optimalizuje. Malí žáčkové by neměli mít trápení s dopravou do škol ve vzdálenějších místech. Naopak dospívající mládež by i ten­ to případný problém už zvládnout měla. Proto se mnohem razantněji opřeme právě do optimalizace středního školství. To ovšem nic nemění na faktu, že v rámci kraje je Libe­ rec centrem, kde bude největší hustota střed­ ních škol, koneckonců i v návaznosti na Technickou univerzitu. Ale ani radikálnější optimalizace středního školství nesmí přivo­ dit nevyváženost této sítě mezi jednotlivými oblastmi kraje. Neodpustila bych si, pokud by z některých lokalit měly být střední školy úplně »vymístěny«. A ještě jednu poznámku na závěr: Pro některé obory je velikost řady krajů příliš malá. Proto se musíme naučit v oblasti školství a vzdělávání více spolupra­ covat i na úrovni krajů. ■ IVAN RYŠAVÝ

sEř""

mm

KDE VŽDY

SEZNAM RRODEJEtl Praho:

NAJDETE

Praha 1, PRODEJNA TISKU SPORT - PRESS, Jungmanova 5, tel.: 224 946 603; Praha 1, Trafika DAVIDOFF, Vestibul metra A - výstup směr Můstek (pod ČKD), tel.: 607 944 583; Praha 1, TRAFIKA, Hybernská 13 (u Masarykova nádraží), tel.: 607 283 330; Praha 5, TABÁK - TISK v hypermarketu Nový Smíchov, Plzeňská 2974/4 Praha 5, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Stodůlky, ul. Armády Praha 5 - Zliřín, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Zličín, Sárská 2/133 Praha 9 - Letňany, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Letňany, Veselská 663

51

Praha 9 - Čakovice, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Čakovice, Kostelecká 822 Čestllce Dobřejovice, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Průhonice, Obchodní ul. 111

Střední Čechy

ČÍSLA EKONOMICKÝCH

Kladno 1, Energie (hotel Kladno), Sítenské nám. 3113, tel.: 312 661 586; Kladno, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Kladno, Italská 50; Mladá Boleslav, TABÁK - TISK, tř. Václava Klementa 822; tel.: 326 325 155 Mladá Boleslav, TABÁK - TISK v hypermarketu Olympia Mladá Boleslav, Jičínská 1350/111.; Kolín, Trafika TOP ADRA, Legerova 29, tel.: 321 727 253; Kutná Flora, Tabák Mertová, Palackého nám. 156, tel.: 327 512 247; Příbram, Tabák Smejkal, Pražská ul. 146, tel.: 318 635 498;

Jižní Čechy:

J. Hradec, IBIS - Tabák, T. G. Masaryka 71/111, tel.: 384 362 452; Prachatice, Tabáčnictví Věra Vachtová, Zvolenská 115, tel.: 388 317 900; Pelhřimov, Vytopilovo knihkupectví, Poděbradova 20, tel.: 565 322 440; Písek, Trafika Portyč, Čechova 448/4, tel.: 382 272 713;

A ODBORNÝCH

Strakonice, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Strakonice, Katovická I./22;

Západní Čechy:

Klatovy, Tabák - copy centrum, nám. Míru 169, tel.: 376 310 057; Plzeň, Admina, s.r.o., Úslavská 2, tel.: 377 456 439;

TITULŮ:

Plzeň, Tabák REPRE, Americká 33, tel.: 377 237 170; Plzeň, TABÁK - TISK v hypermarketu NC Borská Pole, U letiště 1074; Plzeň, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Plzeň, Otýlie Beníškové, Lochotínská; Plzeň, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Plzeň, Rokycanská ul.; Cheb, Efrex, s.r.o., Karlova 31, tel.: 354 437 131; K. Vary, Městská tržnice - oddělení tabák, Horova 1, tel.: 353 224 416; Sokolov, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Sokolov, Pod Pekárnou;

Hospodářské noviny

Východní Čechy:

Trutnov, Infomat S. Hrabal, Jihoslovanská 24/2, tel.: 499 812 256; Turnov, Infomat S. Hrabal, Hluboká 145, tel.: 481 322 161; Rychnov nad Kněžnou, EPOS - OSA Weisová, Panská 76, tel.: 494 534 713;

Ekonom

Pardubice, Tabák na Hrádku, tř. Míru 98, tel.: 466 513 342; Pardubice, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Pardubice, Poděbradská 293;

Marketing & Media

Hradec Králové, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Hradec Králové, Rašínová tř. 1669;

Severní Čechy:

Bankovnictví

Ústí n. L, HZ Tabák, Z. Holeyšovský, Hrnčířská 2, tel.: 475 220 500; Ústí n. L, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Ústí nad Labem, Solvayova ulice; Ústí n. L, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Ústí nad Labem, Tyršova 869; Jablonec n. N., Prodejna tisku a tabáku KAFKA, Komenského 2 (Mírové nám.), tel.: 483 710 652; Liberec, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Liberec, České mládeže 456;

Logistika

Chomutov, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Chomutov, Černovická 5430;

Moderní obec

Teplice, TABÁK - TISK v hypermarketu Olympia Teplice, Srbická 464;

Severní Morava; Ostrava, P.K.L. spol. s r.o., Poštovní 29, tel.: 596 121 510; Ostrava - Marián. Hory, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Ostrava, Grmelova 2/2032;

Moderní řízení

Ostrava, TABÁK - TISK v hypermarketu Futurum Ostrava, Novinářská 3178/6A; Opava, Prodejna tisku, Horní nám. 49, tel.: 724 219 151;

Odpady

Nový Jičín, Prodej tisku, Masarykovo nám. 18, tel.: 556 707 981;

Právní rádce

Frýdek-Místek, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Frýdek-Místek, Příborská 2270;

Karviná - Fryštát, Trafika u zvonku, Fryštátská 88/4, tel.: 596 311 362; Karviná, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Karviná, Žižkova ul.;

Střední Morava:

Stavitel

Přerov, VI. Bureš, Kratochvílova 11, tel.: 581 738 416; Přerov, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Přerov, Lipnická ul.; Zábřeh na Moravě, R. Kalvodová - TABÁK, Žižkova 18, tel.: 583 41 1 239; Olomouc, Pavlík Group, s. r. o., Horní náměstí 25, tel.: 585 225 625; Olomouc, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Olomouc, Pražská ul.;

Technik

Olomouc, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Olomouc, Štursovo ul.; Šumperk, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Šumperk, Vítězná ul.; Zlín, Prodejna upomínkových předmětů, vestibul Hotelu Moskva, nám. Práce, tel.: 577 560 242; Zlín, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Zlín, Sokolovská; Zlín, TABÁK - TISK v hypermarketu Centra Zlín, Malenovice;

Jižní Morava:

Brno, Tabák ZAHIR, Poštovská ul. 6/E, tel.: 542 211 918; Brno, Prodejna tisku, Moravské nám. 12, tel.: 549 246 143; Brno, TABÁK - TISK v hypermarketu Shopping Park Brno, Skandinávská 2;

Novinky, odborné informaee i zajímavé počtení přináší vydavatelství ECONOMIA a.s.

Brno - Ivanovice, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Brno, Hradecká 40; Jihlava, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Jihlava, ul. Romana Havelky; Jihlava, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Jihlava, ul. Romana Havelky; Uherské Hradiště, Trafika RENNO, Havlíčkova 157, tel.: 572 553 295; Kroměříž, Prodejna tisku Petra, Masarykovo nám. 492, tel.: 573 330 394 Břeclav 4 - Poštomá, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Břeclav, Hraniční 1257;

AKTUÁLNÍ SEZNAM PLNOSORTIMENTNÍCH PRODEJEN NALEZNETE VŽDY NA WWW.ECONOMIA.CZ

^

t é m a

FOTO: ALEŠ ADÁMEK

regenerace panelových domů a sídlišť

Humanizace sídlišť očima architekta Názory na způsob regenerace panelových sídlišť mohou být růz­ né. Jaký je pohled Ing. arch. Ivana Plicky na tyto obytné domy, ukazuje následující rozhovor. ■ Už nejméně dvacet let se mluví o huma­ nizaci panelových sídlišť. Co si vlastně pod tímto pojmem máme představit?

Rozumím tím dodání jisté kvality městskosti do sídlištních struktur. Česká sídliště, i když původně k určité městskosti spěla, v důsledku mnoha zásahů nebo nedostavěnosti tento aspekt postrádají. Je typické, že když se lidé bydlící na sídlišti chystají do centra, hovoří o tom, že »jedou do města«. Znamená to tedy, aby kromě soukromého prostoru, který představují jednotlivé domy a byty, tu existoval i městský, veřejný prostor. ■ Buďte, prosím, ještě konkrétnější. Co si lze představit pod pojmem »veřejný prostoru?

Ulice, náměstí, parky, městský parter. Ten obsahuje silnice skýtající možnost zaparko­ vat, chodník dost široký na to, aby se tam ve­ šly i předzahrádky, stromy. Tohle vše nachá­ zíme ve stabilizovaných strukturách, které se vyvíjely asi do poloviny 20. století. Sídliště ty­ to prvky postrádají. Proto bychom se měli vě­ novat kromě jednotlivých domů také veřej­ ným prostorům. To je velké a u nás trochu za­ nedbávané téma. Možná je to tím, že nejsme

únor 2004

Ing. arch. Ivan Plicka

na rozdíl třeba od Francouzů zvyklí tolik žít venku a že nám nedostatek parků, náměstí a ulic jako nabídky k pobývání tolik nevadí. ■ Je cestou k odstranění těchto nedostatků aplikace programů oprav panelových domů a regenerace sídlišť, které před časem vyhlá­ silo Ministerstvo pro mistni rozvoj?

Regenerace má dva aspekty. První je ur­ banistický, druhý tvoří pohled na jednotlivé prvky této struktury, tj. na domy. Tomu zhruba odpovídají oba státní programy. Je­ den se týká celku, druhý prvků, které tento celek tvoří. Začnu prvkem, panelovým do­ mem. Motivy, které vedou k jeho proměně, mohou být pragmatické, uživatelské i este­ tické. První pohled je celkem jasný - jde o to dům zateplit, odstranit stavebně technické a statické závady. Uživatelské motivy větši­ nou vedou k vylepšení bytů. K nejběžnějším patří náhrada plastových jader zděnými. Objevují se však už i zásadnější zásahy, tře­ ba i do dispozice bytu. Také už dnes není problém vstupovat do nosných stěn a vyře­ závat další otvory, samozřejmě vždy až po bedlivé konzultaci se statikem. Třetí pohled se týká estetiky veřejného prostoru. Tím se dostáváme k pohledu na celé sídliště, pro­ tože každý dům, ať stojí kdekoli, tento pro­ stor nějak definuje. Proto je důležité, aby se vždy řešil dům komplexně, tak, aby se zá­ sadním způsobem zvýšil uživatelský stan­ dard. A to nejen samotných bytů, ale i spo­ lečných prostor domu. Je například velmi žádoucí upravit vstupy do domů, aby se do nich vcházelo důstojnějším způsobem než dosud. Velmi bych se přimlouval i za to, aby se přistavěly výtahy tam, kde nejsou, a to, i v domech do čtyř pater.

moderní obec

I

téma

regenerace panelových domů a sídlišť

■ Leckde se s při celkové opravě dělá nástav­ ba a domy se zastřešují. »Sluší« to sídlištím? Jak kde. Tam, kde jsou pro nástavby před­ poklady, jsou celkem uspokojivou, nikoli však univerzální cestou. Nástavba by měla vždy odpovídat celkové estetice domu. Například u tří či čtyřpodlažních domů na malém měs­ tě nebo vesnici je možné citlivým způsobem, třeba pomocí sedlové nebo valbové střechy, docílit jistého souladu s okolím. Opačný ex­ trém, kdy se na dvanáctipodlažní domy na­ staví jakési šumavské chaloupky, je ovšem velmi komický. To už nehraničí s kýčem, to už kýčem je. Problém panelových domů není v tom, že jsou z panelů, jejichž používání vy­ cházelo z určité estetiky. Při jejich opravách a úpravách je třeba se vrátit ke kořenům a vzpomenout si, že vlastně vycházejí z funk­ cionalistické estetiky 30. let. Proto jistě není nutné, aby měly šikmou střechu; naopak rov­ ná střecha může vykazovat velmi výraznou estetickou kvalitu. ■ Jiná metoda je dostavba sídlišť. To se dě­ lalo už dříve a říkalo se tomu »zahušťováni«. Obyvatelům sídlišť se to ale příliš nelíbilo. Je to ale cesta naprosto regulérní, pokud se vychází z charakteru sídliště, ctí existující struktura a nejde jen o exhibici architekta. Bylo by omylem chtít ze sídlišť vybudovat zcela klasické město se souvislou uliční fron­ tou, uzavřenými bloky apod. Ale nikdy není možné rezignovat na vybudování městského parteru, který nabídne lidem kvalitní veřejný prostor, v němž bude příležitost pobývat, trá­ vit volný čas a setkávat se s přáteli. ■ V sousedním Německu, v bývalé NOR, pa­ nelové domy bourají. Myslíte si, že něco po­ dobného, byť jistě v mnohem menším měřít­ ku, bude aktuální i u nás? Podle mých informací se masivně nebourá ani v bývalé NDR. Tam se od samého za­ čátku sjednocení Německa snažili o regene­

raci, o to, aby se i sídliště stala dobrou adre­ sou. Vlastně všechno, o čem se tu bavíme, by mělo spět k tomu, aby se sídliště stala dob­ rou adresou. My jsme ovšem v jiné ekono­ mické situaci. Na druhé straně je naší výho­ dou příznivá sociální struktura obyvatel síd­ lišť. Stále tam bydlí lidé všech příjmových ka­ tegorií, z mnohých se dokonce už stali lokál­ ní patrioti. Bourání panelových domů u nás není aktuální. Dovedu si představit, že bude zbourán ojedinělý objekt, postavený třeba uprostřed vilové zástavby, ale to budou výji­ mečné případy. Kromě toho si nejsem jist, že by na uprázdněném místě vzniklo něco mnohem lepšího. Jak sleduji novou bytovou výstavbu, obávám se dokonce, že by to bylo horší než ty panelové domy. Tedy: Cesta vede jednoznačně přes revitalizaci. Alespoň mé poznatky vyplývající ze spolupráce s městy a obcemi mne o tom přesvědčují. ■ Jsou starostové ochotni naslouchat hlasu architektů? Mám zkušenosti s politickými reprezenta­ cemi jak malých a nejmenších obcí, tak vel­ kých měst nebo pražských částí. Situace je docela příznivá; tak devět z deseti starostů jsou bezvadní a kompetentní lidé. Zcela bez výhrady to platí o starostech menších měst a obcí, kde je zpětná vazba zcela bezpro­ střední. Neznám starostu, který by si pro­ blém, o němž tu mluvíme, ve svém městě ne­ uvědomoval a nesnažil se s ním něco dělat. ■ Předpokládám, že začátkem všeho je něja­ ká architektonická studie, stanovení pravidel. Samozřejmě. Jde-li o větší obytný soubor, je asi velmi rozumné udělat si program rege­ nerace, přičemž velmi podstatné je začít od celku a pokračovat k detailu. Nejdříve je nutné mít naprosto jasno o tom, kam by mě­ la celková regenerace finálně směřovat a teprve u vědomí tohoto celku je žádoucí se začít zabývat detaily, tj. jednotlivými domy.

Kompletní sadové úpravy a architektura

ATELIER

ZPRACUJEME PROJEKTOVOU DOKUMENTACI

• regenerace panelových sídlišť pro žádost o poskytnuti dotace ze státního rozpočtu • sadových áprav veřejné zeleně měst a obci včetně údržby • • • • •

dětských hřišť, cyklostezek rekonstrukci historických parků hřbitovů drobnou zahradní architekturu průmyslové i krajinné zeleně REALIZACI A REKONSTRUKCI SADOVÝCH ÚPRAV

Díly IV/3691, 760 01 Zlín

■ Je tu ještě jedna okolnost: Města a obce svůj bytový fond, včetně toho v panelácích, hojně privatizují. Není tu nebezpečí, že při ro­ zdrobení na velké množství vlastníků nebude možné celek uhlídat? Tohle nebezpečí tu je, protože noví vlast­ níci nebudou mít na regeneraci peníze. Je jasné, že ty jsou kromě politického rozhod­ nutí s panelovými sídlišti něco dělat a vůle li­ dí základním předpokladem. Stále si myslím, že obec má možnost na ně dosáhnout snad­ něji, než nově vzniklá družstva. V Německu se také domy prodávají, ale až po jejich opra­ vě. Mluvili jsme tu o tom, že je třeba mít jistý názor na celek, základní koncepci regenera­ ce, pro niž je nutné stanovit nezbytná pravi­ dla. Dnes existuje jediný pořádný nástroj, který stanoví naprosto jasně základní pravi­ dla týkající se zejména veřejného prostoru, a to je regulační plán. Má, stejně jako územ­ ní plán, sílu zákona. Není nezbytně nutné, aby věci předurčoval, ale musí držet zásadní principy veřejného prostranství, a to tak, že se s nimi nesmí hnout. Hájí jistotu lidí, kteří v území pobývají. Zároveň musí připustit mnohost řešení v rámci jednotlivých domů, fasád apod. Pak mohou jednotlivé domy vy­ padat osobitě, přesto si ale navzájem nevadí a drží pohromadě. To je smysl regulačního plánu. Vyžaduje určitou shodu lidí, kteří v daném místě bydlí, také je třeba souhlas majitelů pozemků a objektů. Ale v okamžiku, kdy je projednán a schválen, je to základní nástroj rozvoje území. ■ Pořizují si obce regulační plány? Spíš větší města, i když nikoli masově. Je to logické; Pro menší obce by bylo trochu luxu­ sem pořizovat si územní plán a poté ještě re­ gulační. Pokud náš ateliér dělá pro tyto malé obce územní plán, snažíme se proto, aby vy­ kazoval jisté vlastnosti regulačního plánu. Je s tím ale vzhledem k existující legislativě tro­ chu problém. ■i Vraťme se ještě na začátek. Zmínil jste se o příznivé sociální skladbě obyvatel sídlišť. Znamená to, že původní obavy - aby se z nich nestaly slumy - jsou neodůvodněné? To si rozhodně nemyslím. Naopak-tohle je obrovské nebezpečí. Bohužel politická vůle na celostátní a regionální úrovni následovaná penězi není zas až tak silná. Je to dáno limity státního rozpočtu, ale také prioritami. Tak ja­ ko neproudí dostatek peněz do vzdělání, tak neproudí ani do regenerace městských a by­ tových struktur. Nebezpečí, že se sídliště sta­ nou místy, kde budou žít sociálně slabé sku­ piny a imigranti, se tím zvětší a výhoda nyněj­ ší sociální struktury ztratí. Ale myslím si, že tohle do velké míry platí i o nových sídelních celcích, které vznikají na okrajích měst. I tam se veřejný prostor velice zanedbává. Obávám se, že za dvacet let může paradoxně vzniknout situace, kdy budou představovat stejný pro­ blém jako dnes panelová sídliště. A může se také stát, pokud se podaří panelová sídliště re­ generovat, že ta se stanou dobrou adresou, za­ tímco dnes vznikající obytné celky začnou vy­ kazovat znaky slumu. ■

Tel./fax: 577 434 921 JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

10

módilerm obec

únor 2004

regenerace panelových domů a sídlišť

téma

Zateplování domů? Ano, ale vždy s rozmyslem! Poslední zkušenosti ukázaly, že některé systémy zateplování do­ mů vykazují vysoká rizika. Polepování zejména starších panelo­ vých domů izolanty bez rozmyslu nejenže neprodlouží život­ nost budov o slibovaných až padesát let, ale může jejich vlastní­ kům přinésti i výrazně vyšší náklady.

fúzi, recyklaci, absorpci, kapilární vzlínavost a funkci samočištění jako například uhličitan vápenatý z vápenných omítek, písek a po­ dobně. Zapomnělo se na to, že i povrchy sou­ vrství musí vykazovat přirozené funkce, a to jak z interiéru, tak z exteriéru. PROVZDUŠNĚNÍ POMÁHÁ

ěžné vnější kontaktní zateplovací © stavební konstrukce systémy (VKZS) jsou prováděny jako © vzduchová mezera zalepená obálka, která sice zvyšuje te­ pelný odpor, ale také difúzi pláště (dům ne­© zapěněná síťová rozpěrka dýchá). Lepidla a lepicí terče vytvářejí v izo­ © EKO izolant © armovací pletivo restylen lačním souvrství nespecifikované vrstvy, kte­ ré natrvalo zakrývají často zchátralé povrchy © vápenocementová omítka staveb, nedovolují jejich opravu, průběžnou údržbu ani kontrolu. Do těchto vrstev vchá­ zí teplý vlhký vzduch z interiéru, který na po­ vrchu kondenzuje vlivem vnějších nízkých teplot a trvale smáčí povrchy konstrukcí, na nichž pak rostou řasy a plísně.

B

ZCHÁTRALÝ POVRCH ŠKODÍ

Termoizolace u staveb je především závislá na vlhkosti. Se zvyšováním vlhkosti se snižu­ je tepelný odpor, a proto běžné systémy VKZS, respektive certifikáty těchto systémů, vyžadují bezvadný stav zateplované kon­ strukce, sucho, rovinnost, soudržnost a po­ dobně. Většina starších zateplovaných domů však v takovém stavu nebývá. Hlavně panelové a vůbec všechny průběžně neudržované do­ my mají povrchy často zchátralé. Přesto jsou tyto budovy polepovány izolanty, přičemž se tvrdí, že se tak jejich životnost prodlouží až o 50 let. Za tím účelem byl také v roce 1997 vypsán státní výzkumně vývojový úkol Rege­ nerace panelových bytových domů. Bohužel v rámci tohoto úkolu byly místo vývoje pře­ vzaty rizikové systémy VKZS, z nichž některé již nyní vykazují škody investorům a uživate­ lům »zalepených« bytů v podobě fasád ob­ růstajících plísní a podobně. Přitom to nej­ horší je ještě čeká snížením životnosti a de­ strukcí VKZS. Kvůli zanedbávání záchovné údržby a oprav bude nutno izolace odstranit mno­ hem dříve než za 50 let. Navíc vzniklý směs­ ný odpad pak bude třeba na náklad vlastníků zateplených domů likvidovat a dům bude muset být sanován a znovu zateplen. S tím se předpokládané ekonomické úspory energie podstatně změní k horšímu. JAK PŘEDCHÁZET RIZIKŮM

Co je tedy nutné udělat pro to, aby se těmto rizikům předcházelo? Především je třeba: a Zvolit vhodnou technologii, která nemá výše uvedená rizika. - Před zahájením regenerace domů a zadá­ ním energetického auditu dům opravit, včet­ ně oken. Pak teprve vyhodnotit potřebu za­ teplení výpočtem tepelných ztrát, aby neby­ lo nutné předimenzovávat tloušťku izolantů. ■ Zvážit využití vnitřního zateplení: indivi­

únor 2004

Jestliže víme, že většinou zateplujeme domy starší, které nesplňují podmínky pro lepení, měli bychom se rozhodnout pro izolační systém se sanačními účinky. Například reno­ vační a sanační systém pro vnější a vnitřní použití využívá v izolačním souvrství vzdu­ chovou mezeru, která vytváří izolační vrstvu zajišťující optimální difúzi celého souvrství. Místo kontaktních lepených vrstev tak vzniká téměř bezkontaktní funkční prostor, který eli­ minuje negativní účinky kondenzace vodních par v obou směrech z interiéru i exteriéru. Provzdušnění izolačního souvrství však má i další pozitiva. Šetří spotřebu pevného izo­ lantu až o čtvrtinu celkové tloušťky a umož­ ňuje kontrolu stavu konstrukce pod izolací. Řeší rovněž problémy dodatečně zavlhlých staveb. Pokud se totiž vzduchová mezera pří­ slušně otevře, umožní odvětrávání zavlhlého zdivá nebo izolantu. Této vlastnosti lze využít pro vnější nebo vnitřní dodatečnou izolaci starých domů a dřevěných staveb. Technologie nepoužívá žádné fólie ani le­ pidla. Pokud je dále použita k překrytí izolač­ ní vrstvy vápenná nebo vápenocementová omítka, vrátí se vzniklé stěně přirozená funk­ ce přírodních konstrukcí. NOVÝ »OBOR« JE SPORNÝ

Systémy SEPAS - vzduchová mezera vytváří v izolačním souvrství optimální difúzi.

duálně zateplovat především rohové byty a byty v prvních a posledních podlažích. Často stačí sanace povrchů staveb a únik tepla se vyřeší. e Zvážit, zda trvalým zateplením pláště do­ mu nedojde k negativním změnám fyzikál­ ních vlastností a zvýšení rizik syndromu ne­ mocných budov. Vládní nařízení 197/2003 stanovuje povin­ nosti původcům odpadů podílet se i na jejich likvidaci. Pokud lze prokázat, že odpad z izo­ lací vznikl vlivem zatajených vedlejších účin­ ků zateplovacích systémů certifikovaných technologií, pak je vhodné řešit případné škody právní cestou. Stejně jako všechny živé organismy také naše domy potřebují vzduch, vodu a slunce. Proti jejich pozitivnímu vlivu však často vnějším zalepováním svých obydlí vytváříme trvalé bariéry a jejich přirozený, nezastupi­ telný význam nahrazuje stavební chemie. Ta však vyžaduje řadu dalších opatření, protože postrádá přirozeně obnovitelné funkce. Di­

Řada našich expertů, institucí a podniků za­ bývajících se tepelnou ochranou budov se nechala zlákat vidinou dobrého obchodu a vyčlenila termoizolace plášťů budov ze sta­ vebních izolačních systémů. Tento obor však nemůže samostatně existovat, protože je zá­ vislý na řadě podmínek, které nelze navzá­ jem od sebe oddělovat, tedy na vlhkosti, di­ fúzi, druhu použitého materiálu, podnebí, proudění vzduchu, umístění stavby a její ori­ entaci, na solární energii a podobně. Vnější kontaktní zateplovací systémy na tyto podmínky neberou zřetel. Řídí se hlavně tloušťkou izolantů, což vede k navyšování je­ jich spotřeby a jde na ruku obchodním zá­ jmům výrobců stavební chemie. Vzniká ne­ bezpečné lobby, které zasahuje až do tvorby norem a přiznávání státních dotací na tyto technologie. Bohužel na úkor investorů, ná­ jemníků a ekologie. Omezit tento negativní vývoj může za sou­ časného stavu jen vláda. Nejde totiž o záleži­ tost soukromého podnikání, ale o závažný, v daném případě celostátní, ekologický a ekonomický problém. ■ ALOIS PALACKÝ člen představenstva STEO - Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů

moderní obec

11

TÉMA

regenerace panelových domů a sídlišť

Mnohá prostranství již dostala příjemnou podobu Z přibližně devadesáti tisíc obyvatel východočeského města Pardubice žije na čtyřicet pro­ cent v panelových domech, zejména v obytných okrscích Polabiny I - V a Pardubice - sever. krsky I a II se stavěly v průběhu 60. a 70. a okrsky III a IV v 70. letech minulého století. Zbývající zástavba se datuje do let 1975 až 1985 a nejnovější spadá do období 1988-1998. Zejména s ohledem na stav prvotní panelo­ vé výstavby muselo město danou situaci řešit. Nejožehavěji ji veřejnost pociťovala v Měst­ ském obvodu Pardubice II, který zahrnuje zmíněné sídlištní celky. Jejich obytné bloky prokazovaly zásadní vady, například vytiačování atikových panelů na střeše, odpadávání štítových panelů od nosných stěn, korozi kot­ vení a zábradlí balkónů, praskání stoupaček, zatékaní dešťové vody okny, šíření hluku mezi jednotiivými byty, tepelné »mosty« a další. Mnohé závady vznikly tím, že se neobnovil ná­ těr fasád nebo neopravily spáry mezi panely. Současně je však zapotřebí zdůraznit, že kvali­ ta nosné konstrukce domů z hlediska statiky je dostatečná, proto je možné dosáhnout pro­ dloužení její původní navrhované životnosti.

FOTO: ARCHlIV

O

PRIVATIZACE POKRAČUJE V době výstavby byly panelové domy v Měst­ ském obvodu Pardubice II většinou ve vlast­ nictví státu, menší část patřila Stavebnímu by­ tovému družstvu (SBD) Družba. Po roce 1989 byla převážná část státních bytových domů převedena na město, které je postupně nabíd­ lo k privatizaci. Vzhledem k tomu podíl domů v soukromém vlastnictví vzrostl. Tvoří ho jak soukromé fyzické osoby, tak právnické osoby a družstva nájemníků. Například na počátku roku 2003 v daném městském obvodě z celko­ vého počtu 394 vícepodlažních domů (přes­ něji řečeno čísel popisných, přičemž mnohdy je obytný panelový blok tvořen více čísly po­ pisnými) město Pardubice vlastnilo 23 % a SBD Družba 46 % domů. Ve většině druž­ stevních domů je ovšem řada vlastníků jedno­ tlivých bytů. Privatizace městských bytů i pře­ vody bytů vlastněných SBD Družba však stále pokračují, takže podíl objektů v soukromém vlastnictví nepochybně poroste.

NÁZORY OBČANŮ Života občanů se bezprostředně dotýká i oko­ lí panelových domů - vybavenost sídliště městským mobiliářem, dětskými hřišti, parko­ višti atd. Na tyto prvky se soustředilo vedení Městského obvodu Pardubice II v čele se sta­ rostou Jiřím Srbkem. Především se snažilo zji­ stit názory veřejnosti. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že lidé za největší problém považu­ jí nedostatek parkovacích míst, hluk a přetíže­ ní dopravou, ne /hodné umístění a nedostatek sběrných kontejnerů. Jsou to také problémy se

12

moderní obec

psy (pobíhání, exkrementy apod). Současně se prokázalo, že většina občanů nepovažuje za potřebné budovat nové komunikace pro auto­ mobilovou, cyklistickou nebo pěší dopravu. Zato na 90 % respondentů kladně odpovědělo na otázku, zda je zapotřebí zkvalitňovat a do­ plňovat veřejnou zeleň. Ověření si názorů ve­ řejnosti umožnilo, aby si Městský obvod Par­ dubice II vytyčil následující priority: úpravy sídlištního parteru; zklidnění dopravy; zkva­ litnění zeleně; dětská hřiště. Jejich konkrétní náplň se postupně upřesňovala, a to i v návaz­ nosti na použitelné finanční zdroje.

FINANCOVÁNÍ REGENERACE Městský obvod po odečtení prostředků na po­ krytí nezbytné údržby věnuje všechny inves­ tiční prostředky na regeneraci sídliště. Ročně je to tři až pět miliónů korun. Větší investiční akce jsou hrazeny z celoměstského rozpočtu, případně podílem města i městského obvodu. V letech 2001 - 2002 se podařilo úpravy sídliš­ tě výrazně zrychlit díky úspěšnému zapojení do státního dotačního programu regenerace panelových sídlišť, který má na starosti Minis­ terstvo pro místní rozvoj. V roce 2001 bylo v rámci celého souboru akcí např. rekonstruo­ váno centrum okrsku Polabiny I, postavena nová parkoviště v ulici Bělehradské či komplex dětských hřišť v ulici Grusově - vše za 22,7 mil. Kč, přičemž stámí dotace činila 62 %, po­ díl městského obvodu 25 % a podíl města 13 %. V roce 2002 to byly rekonstrukce ulic Ohrazenická a Brožíkova a vnitrobloku s dět­

skými hřišti Varšavská - Mladých celkem za 21,9 mil. Kč (státní dotace 54 %, městský ob­ vod 28 % a město 18 %). Vroce 2003 regenera­ ce pokračovala, ale již bez státní dotace, neboť dotační program nebyl zejména v důsledku ničivých povodní pro tento rok vypsán. Státní prostředky byly použity ještě na vyba­ vení sportovišť v rámci Komplexního součin­ nostního programu prevence kriminality na místní úrovni. Připadají však v úvahu i soukro­ mé investice, zejména v takových případech, které zajišťují návratnost vložených prostřed­ ků. Kromě přímých soukromých investic lze uvést i jejich nepřímou odnož, a to rozličné formy sponzorských darů. Tato forma finan­ cování byla například využita při úpravách parteru okrskového centra Polabin II. Do bu­ doucna bude zapotřebí zajistit, aby údržba, oprava a rekonstrukce probíhaly komplexně. Cílem je, aby se v ucelených lokalitách zároveň podařilo odstranit či alespoň zmírnit všechny výše definované problémy (parter, parkování, hřiště apod.). Optimální by bylo, aby rovněž vlastníci domů současně uskutečnili potřebné regenerační zásahy na svých objektech. Vede­ ní městského obvodu však jejich rozhodování může ovlivňovat jen s malou účinností. Lze říci, že se program regenerace panelo­ vých sídlišť v Městském obvodě Pardubice II úspěšně naplňuje. Příjemnou podobu již do­ stala mnohá prostranství, která slouží obča­ nům, a připravují se úpravy dalších. ■

MILOŠ CHARBUSKÝ

únor 2004

regenerace panelových domů a sídlišť

téma

V Letňanech na stát nespoléhali

tátní program oprav panelových domů la jako příklad regeneraci sídliště Šumbark II existuje asi tři roky, o rok mladší je pro­ v Havířově: »Investice státu ve formě přímé gram regenerace sídlišť. První program, dotace ve výši necelých 40 mil. Kč do regene­ race tohoto sídliště je zanedbatelná ve srov­ jehož podstata spočívá v úrokové dotaci úvě­ rů poskytnutých na opravy, zatím využili jen nání se skutečností, že město Havířov čerpá 204 žadatelé; všechny žádosti byly vyřízeny na jeho regeneraci úvěr 178 mil. Kč. Z jiných kladně a představovaly opravy 284 domů. měst, kde proběhla či probíhá regenerace Státní příspěvek v podobě úrokové dotace či­ sídliště, jsou informace podobné. O znovunil téměř 716 mil. Kč. Druhý program, který získání pocitu občanů, že je nutné pečovat umožňuje získat státní podporu až do 70 % o obytné prostředí, nelze pochybovat.« rozpočtových nákladů, opět brzdí omezené DOKUMENT NA DESETILETÍ možnosti státního rozpočtu. V Letňanech se však rozhodli pokračovat STÁTNÍ programy nevyužili v cestě, na kterou se vydali prakticky ihned Panelové sídliště v Letňanech tvoří zhruba po převzetí domů od státu a na jejímž konci sto bytových domů, v nichž jsou odhadem byl vznik studie regenerace bytových domů, asi čtyři tisíce bytů. Jen asi třetina jich patři­ včetně parterů a veřejných prostranství. In­ la městské části a nyní jí zbylo už jen 11 bu­ spiraci získávali u německých sousedů v Ko­ dov. Asi polovina paneláků jsou domy s pů­ líně nad Rýnem. Studie regenerace se týká vodně podnikovými byty bývalé Avie. Ty spo­ celého letňanského sídliště, nikoli jen obec­ lu s podnikem přešly nejdříve na korejskou ních domů. Rodila se za souběžně probíhají­ společnost Daewoo, nyní je vlastní česká fir­ cí diskuse s občany a ve spolupráci s Útva­ ma. Zbytek domů je družstevních. Jejich stá­ rem rozvoje města hl. m. Prahy, který zpra­ ří se pohybuje od 14 do 28 let. Většina byla coval příslušnou dokumentaci. Dopracová­ postavena v soustavě T06B, konstrukční na byla na konci roku 2001. Dokument nava­ soustava WÚ-ETA, která je dnes z hlediska zuje na územní plán, jenž má platnost do ro­ kvality (nebo lépe řečeno nekvality) nejpro­ ku 2010. Cíl regenerace je jasný - zlepšit cel­ blematičtější, tu naštěstí zastoupena není. Prakticky ihned po převzetí domů od státu začala městská část odstraňovat jejich závady ili - od konstrukčních a statických přes sanace li,. obvodových plášťů až po zateplení. Proto ta­ ké starosta Ing. Josef Dobrý mohl říci větu, která není v mnoha městech a obcích příliš slyšet: »Naše panelové domy jsou v poměrně dobrém stavu.« Státní programy tu nevyužili. Program oprav panelových domů považují za málo atraktivní. Úroková dotace znamená jen ma­ lou finanční pomoc, přičemž administrativní náročnost na zpracování žádosti je obrovská. U programu regenerace sídlišť jsou finanční prostředky vyčleněné na dotace pro celou ČR tak nízké, že nemá smysl se o ně ucházet.

S

zpracovatelem studie regenerace - jeden dům a nechala rozpracovat projektovou do­ kumentaci do pokročilejšího stadia pro územní řízení, včetně odhadu hrubých ná­ kladů na dílčí stadia. Zatím se však tento pro­ jekt nepodařilo realizovat. Kdy budou zámě­ ry obsažené ve studii regenerace zcela napl­ něny, nelze dnes říci. Je to dlouhodobý do­ kument, s platností pro dobu určitě delší, než jakou obsáhne jedna generace. SOUKROMÉ BYTY NA OBECNÍ PŮDĚ

Starosta Josef Dobrý a jeho spolupracovníci tvrdí, že byli první, kdo prosadili model násta­ veb bytů na obecních panelových domech ur­ čených k prodeji soukromým vlastníkům. V první fázi byly vytipovány domy, na ni­ chž měly nástavby vzniknout. Návrhy s pří­ slušnou dokumentací pak putovaly na ma­ gistrát - útvar rozvoje, který nástavby na ně­ kterých domech schválil, na některých niko­ liv. Poté následovala nejobtížnější fáze, jíž bylo hledání partnera, který se o vše praktic­ ky postará. Požadovalo se po něm, aby byl schopen plnit funkci investora, developera i stavebníka. Zároveň nesměl mít přemrště­ né požadavky, což znamenalo, že nebude požadovat za prodej takto vzniklých bytů přehnaně mnoho peněz. »Hlásili se i tací, kteří by chtěli byty prodávat za 30 tisíc Kč za 1 m2, ale s tím jsme nesouhlasili. Vybrali jsme si partnera, který nakonec souhlasil s 22 tisí­ ci za 1 m2,« řekl starosta. Další podmínkou, k níž se vybraný partner zavázal, byla celko­

FOTO: ARCHIV

Cesty vedoucí k celkovému ozdravění sídlišť mohou být různé. V Praze - Letňanech vsadili na opravy panelových domů prová­ zené vznikem půdních nástaveb určených k prodeji do osobní­ ho vlastnictví a na následnou privatizaci ostatních bytů.

MINISTERSTVO MÁ JINÝ NÁZOR

»Z kontrol jednoznačně vyplynul výrazný sti­ mulační efekt, který tento program přináší. V místech, kde se již uskutečnila regenerace sídliště, kde se náhle ze zeleného prostředí a nových dětských hřišť „vylupují" oprýska­ né panelové domy, lze evidovat výrazný zá­ jem o regeneraci a opravy samotných vlast­ níků hýlových panelových domů. Vlastníci, ať již obce, či družstva, se informují o mož­ nostech získání úvěru a související úrokové dotace pro komplexní regeneraci bytových objektů v rámci programu,« sdělila nám Blanka Rambousková z odboru vnějších vztahů Ministerstva pro místní rozvoj. Uved­

únor 2004

Panelové sídliště v Letňanech tvoří zhruba sto bytových domů.

kový vzhled sídliště. Obsahuje návrhy a pra­ vidla pro dostavby, nástavby a přístavby no­ vých objektů, řešení parterů, včetně vnitro­ bloků, vznik nových hřišť, parků a další zele­ ně, úprav komunikací atd. Jinak řečeno stanovuje podmínky pro jakékoli zásahy do sídliště a zavazuje všechny vlastníky domů k jejich dodržování. Radnice zároveň hodlala ověřit možnosti regenerace na panelovém domě, který není jejím majetkem. Vybrala proto - spolu se

vá oprava domu, jeho zateplení a zastřešení sedlovou střechou. Opravy a nástavby na panelových domech se financovaly z peněz budoucích vlastníků, investora a radnice. Městskou část to vyšlo v každém případě levněji, než kdyby musela opravy hradit sama - v průměru asi 150 tisíc Kč na byt. Jako první tímto procesem prošly tzv. dvouletkové domy, tedy ty menší, dvoupo­ dlažní. Nástavbami na nich vznikaly větši- > moderní obec

13

TÉMA

regenerace panelových domů a sídlišť

Program regenerace sídlišť* Rok

Vyčleněno (v mil. Kč)

Podáno

Vyhověno

Vyhověno

ze st. rozpočtu

projektů

žádostem

v%

2001

150

35

14

40

2002

80

70

18

26

2003

0

2004

100

* V roce 2002 byla vzhledem k nízkému objemu vyčleněných prostředků státní dotace krácena až na 35 % rozpočtových nákladů, v roce 2003 átní rozpočet s finančními prostředky na regeneraci sídlišť nepočítal. ZDROJ: MMR CR

nou dva byty. Teprve po kolaudaci nástaveb začala městská část prodávat již existující byty jejich nájemníkům. »Ceny nebyly pod­ bízivě nízké, protože jsme vycházeli z toho, že jde o majetek všech,« vysvětloval Josef Dobrý. Pokud si někdo, zejména starší lidé, nemohl koupi bytu dovolit, nic se nedělo, zůstal nadále nájemníkem městské části, která se v takovém případě stala jedním z členů nově vzniklého bytového družstva. Prostor pro další nástavby na panelových domech je ještě značný. »Kabát« v podobě no­ vé fasády (a dalších zásadních oprav) a »čepici«, již dělá nástavba a střecha, zatím dostalo

asi 40 % letňanských panelových domů. Zbý­ vající potenciál nástaveb představuje podle odhadu stovky nových bytů. Sice už nikoli na obecních domech, ale ostatní vlastníci nema­ jí nejmenší důvod, proč uvedené možnosti nevyužít. Je pro ně výhodná, protože vše je už připraveno, musí jen dodržet pravidla obsa­ žená v studii regenerace. Že je zájem o takto vzniklé byty obrovský a poptávka stále převy­ šuje nabídku, jistě není nutné dodávat. DALŠÍ BRZDY Úspěch obou státních programů je závislý především na možnostech státního rozpočtu.

Když vezmeme v úvahu, že v 62 456 panelo­ vých domech s 1,165 miliónu bytů žije třetina obyvatel ČR, nejsou dosavadní výsledky ni­ kterak oslnivé. Až dosud se totiž podařilo opra­ vit jen něco přes 12 % tohoto bytového fondu. Kde vzít peníze a co by přispělo k rychlejší­ mu tempu oprav? Starosta Josef Dobrý vidí kromě odstranění přílišné administrativní ná­ ročnosti některé další brzdy. Jednou z nich je »zatuhlost« nájemného: »Pokud majitel dům jen zateplí, nemůže zlepšení kvality bydlení touto formou promítnout do nájemného. To je nelogické. Proč by měl dům opravovat, když se mu vložené náklady nevrátí? Energetika je vů­ bec záležitost sama o sobě. Je chybou, že nee­ xistuje státní energetická koncepce. Brzdou je i samotná přetrvávající regulace nájemného se všemi nectnostmi, které jsou s ní spojeny.« Ja­ ko mnozí jiní doufá, že kromě finanční pod­ pory státu se obce dočkají i určité pomoci pro­ střednictvím fondů EU. Dále je podle něho žá­ doucí finanční spoluúčast občanů; tady lze jen doufat, že se jejich životní úroveň zlepší nato­ lik, aby byli této spoluúčasti schopni. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

Problém není v penězích, ale v nezájmu kl vrchní ředitel úseku podpory a strategie tátní program oprav panelových do­ Českomoravské záruční a rozvojové banky mů existuje od 1. 12. 2001. Obce však příliš nezaujal. Celková čísla o čerpá­ Ing. Lubomír Rajdl, CSc. ní úrokových dotací i záruk za bankovníKdyž program vznikal, očekávalo se, že ja­ úvěry za dobu jeho existence sice svědčí ko první jej budou využívat obce. Praxe však o mírně vzestupném trendu, ale jen záslu­ tento předpoklad nepotvrdila. Téměř 80 % hou družstev. zájemců tvoří družstva, obce jen 18 %. Spo­ »Zájem postupně narůstá, zejména pokud lečenství vlastníků zatím představuje nepa­ jej měříme počtem podpořených projektů. trné procento zájemců, ale jde o skupinu, Přesto dynamika a rozsah využité podpory u níž banka předpokládá výrazný nárůst. neodpovídají potřebám, vývoj není takový, Zájem obcí předkládat projekty a žádat aby vedl v rozumném časovém horizontu o podporu stagnuje nebo se dokonce mírně k zásadní změně kvality bytového fondu,« ře­ snižuje. Měřeno finančním objemem poskyt-

S

/

ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a.s.

Záruky a dotace pro opravy panelových domů Dlouhodobé bankovní úvěry lze získat snadněji a platit z nich nižší úrok. Pro tyto účely lze využít: > záruky za bankovní úvěry Záruka za bankovní úvěr usnadní získání úvěru v případech, kdy úvěrující banka hodno­ tí žadatele z různých důvodů jako příliš rizikového a jím nabízené zajištění bance nepo­ stačuje. Záruka je zpravidla poskytována po celou dobu splatnosti úvěru a to až do vý­ še 70 % nesplacené jistiny úvěru. ČMZRB, a.s., vystavení záruky nepodmiňuje dalšími požadavky na zajištění ve svůj prospěch ani ve prospěch úvěrující banky. Cena záruky je velmi příznivá a činí 0,4 % p.a.

> dotace k úhradě úroků Dotace k úhradě úroků se poskytuje ve výši 3-5 % p.a. a umožňuje zpětně snížit výši pla­ cených úroků. Nejvyšší dotaci lze získat k úvěrům na opravy domů v hospodářsky sla­ bých a strukturálně postižených regionech a na opravy domů poškozených povodněmi. Záruky a dotace z Programu na podporu oprav panelových bytových domů mohou být poskytovány vlastníkům panelových domů až po dobu 15 let. Žádosti o podpory přijímají a informace poskytují pobočky ČMZRB, a. s.: Brno, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň, Praha a regionální pracoviště České Budějovice. Podrobné informace lze získat též na: www.cmzrb.cz.

14

moderní obec

Dotazy lze zasílat na: [email protected].

nutých dotací není rozdíl tak markantní, což je podle inženýra Rajdla dáno tím, že obce re­ alizují větší projekty než družstva. Také vyu­ žívají téměř výhradně úrokové dotace, poža­ davek na záruku za úvěr se objevil jen v jedi­ ném případě. Několikaletý trend potvrdil i loňský rok. Vzhledem k dost malému zájmu není problém s penězi. Na úrokové dotace i záruky za úvěr se loni vyčerpalo zhruba 420 mil. Kč, méně, než bylo k dispozici. Letos je na program vyčleněno 600 mil. Kč, což skýtá prostor pro poměrně výrazný nárůst. Proč je program pro obce tak málo atrak­ tivní, zatímco u družstev se setkává s poměr­ ně slušným zájmem? Překážky, které obce uvádějí, tj. příliš velká administrativní nároč­ nost na zpracování projektu a nutnost udělat vše naráz, přece platí pro všechny. Uvedené dvě hlavní překážky širšího uplat­ nění programu však existují. Administrativa spojená s podáním žádosti opravdu není jed­ noduchá, požadavek komplexnosti je velmi tvrdý a pro mnohé téměř nesplnitelný. Kromě složitého organizačního a technického zajiště­ ní klade příliš velké nároky na finanční pro­ středky; ty podle Ing. Lubomíra Rajdla někdy šplhají až k čtvrt miliónu na byt, což pak půso­ bí jako nepřekonatelná bariéra: »Objevují se proto názory, že bude vhodné rozložit toto za­ tížení v delším čase, umožnit rekonstrukci na etapy. Existují už náměty, jak tyto ucelenější etapy rekonstrukce domu definovat. My tuto myšlenku podporujeme; určitě by taková změna měla pozitivní dopad. Jde o to nalézt rozumný kompromis a přitom splnit hlavní cíl programu, tj. zásadně zlepšit kvalitu panelo­ vého bytového domu a prodloužit jeho život­ nost. Je to záležitost především technická. K tomu, zda je toto řešení možné, se musí nej­ dříve vyjádřit experti." /jon/

únor 2004

EKONOMIKA A FINANCE

Obce by měly mít dobrého finančního poradce Česká konsolidační agentura (ČKA) se ve své činnosti zaobí­ rá mj. také dluhy měst, obcí a krajů. O jejich zadluženosti, finančním chování a také o dalším postupu agentury ve vztahu k municipálním dlužní­ kům jsme hovořili s Ing. Jiřím Juránem, vrchním ředitelem a členem představenstva ČKA. ■ Jaký je vztah agentury k samosprávám v souvislosti se správou nevypořádaných zá­ vazků?

Většina pohledávek města a obcí se k nám dostala z České spořitelny, některé jsme pře­ vzali z Československé obchodní banky a Ko­ merční banky. Dále jde o úvěry, které jsou soustředěny v dceřiné společnosti Konpo. Pokud jde o závazky měst a obcí, musíme je předně rozdělit na dvě části. První segment tvoří ty, v nichž obec vystupuje jako dlužník, který si půjčí finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru. Dále může nastat případ, kdy obec ručí za závazky dlužníků. V tomto přípa­ dě obvykle ručí jako ručitel nebo zástavce. ■ Kde tedy začíná a kudy vede cesta někte­ rých obci a měst až do ČKA?

Především v době privatizace bankovních ústavů vznikly dohody mezi tehdejší Konso­ lidační bankou (Česká konsolidační agentu­ ra je nástupnickou organizací Konsolidační banky - pozn. red.) a jednotlivými ústavy, 0 kterých vláda rozhodla, že budou oddluže­ ny. Banky se rozhodovaly, jaké závazky bu­ dou dále spravovat. Každá banka si stanovu­ je určité riziko a pokud je riziko vyšší než úměrné, tak se mohlo stát, že například Čes­ ká spořitelna na ČKA převedla blok pohledá­ vek, mezi kterými se mohla nacházet i ta vů­ či městu nebo obci. Na konkrétní obec to nemělo žádné dopa­ dy, protože postoupením pohledávky pře­ cházejí na věřitele, v daném případě na Čes­ kou konsolidační agenturu, všechny závazky a práva spojená s touto pohledávkou. Stejně tak se nemění závazky a práva dlužníka. ■ Jak velký objem nevypořádaných závazků za městy a obci evidujete?

Není to obrovská suma z hlediska naší cel­ kové bilance. Pohledávky za územními sa­ mosprávnými celky, kam řadíme města, obce 1 kraje, k 31. prosinci 2003 činily 651 miliónů korun. Toto číslo vyjadřuje pohledávky vůči těmto subjektům coby dlužníkům. Ke stejné­ mu datu evidujeme také výši poskytnutého zajištění ve výši zhruba 200 miliónů korun.

únor 2004

■ Kolik jich muselo dosud řešit své dluhové záležitosti s ČKA?

Pokud jde o územní samosprávné celky ja­ ko dlužníky, šlo asi o dvacet závazků. V pří­ padě ručení nebo zástavy je to číslo zhruba stejné. Aktuálně řešíme třináct případů. ■ Jakým způsobem se bude postupovat u nevyřešených případů?

Na základě doporučení dozorčí rady ČKA jsme podali vládě návrh systémového řešení závazků měst a obcí, včetně základních prin­ cipů. Vláda svým usnesením tyto základní principy řešení zadluženosti územních sa­ mosprávných celků schválila. Součástí bylo také ustanovení, že tyto pohledávky nemů­ žeme prodávat do 31.12. 2003. ■■ Můžete upřesnit zmiňované principy?

Pokud je obec dlužníkem a vše je v pořád­

Česká konsolidační agentura Předmět činnosti (§ 3 zákona č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře) - fakticky su­ pluje některé rozpočtové operace (restruktura­ lizace podniků, nákup pohledávek a dalších aktiv) dle zadání vlády nebo i Ministerstva fi­ nancí ČR. Orgány společnosti: ■ Představenstvo jmenované vládou - musí uskutečnit na základě rozhodnutí vlády i ope­ raci jdoucí proti »obezřetnému podnikánín ■ Dozorčí rada má fakticky veliké pravomoci, je jmenovaná Poslaneckou sněmovnou Parla­ mentu ČR, v praxi je ovšem tvořená politiky poslanci. ■ Za závazky agentury ručí stát (§ 1). Může vydávat dluhopisy /§ 13/ (do 30 % své bilanční sumy).

ku, tak ji necháme dále splácet. Jestliže se vy­ skytnou splátky po termínu splatnosti a předloží-li nám obec požadované podkla­ dy, jsme schopni se s ní domlouvat na tom, že provedeme rozložení splátek, maximálně však do 31. 12. 2008, resp. do konce roku 2007, kdy skončí činnost agentury. Když s námi obec spolupracuje, a musím předeslat, že se nechceme soudit, protože to zvyšuje ná­ klady obcí i agentury, můžeme přistoupit na snížení úrokové sazby úroku z prodlení až na 0,1 % roční sazby. Řádný úrok se ale nemění. Třetí opatření vychází rovněž ze smluvní­ ho vztahu s obcí. Nechceme, aby obec pře­ stala fungovat, a je třeba zachovat základní principy samosprávy. Proto obcím nabízíme, aby své vlastnictví rozdělily do dvou skupin. Jednu část tvoří majetek, který slouží k zajiš­ tění základních funkcí, v druhé skupině je majetek nadbytečný. Posuzování ale musí být důkladné, protože někdo řekne, že k za­ jištění základních funkcí potřebuje kabelo­ vou televizi a 20 hektarů lesa a je otázkou, zda na to lze přistoupit. Určitým modelem je město Rokytnice nad Jizerou. Nepotřebný majetek může obec sama pro­ dávat tak, aby jej neprodávala v tísni, aby našla ideální podmínky k prodeji. Výnosy z toho prodeje nám musí převést, čímž se hradí část nebo celý závazek. Pro obec má tento přístup výhodu, že neprodává majetek pod tiakem, může dosáhnout vyšší ceny, nemá zablokova­ né účty a ostatní majetek přes exekutora apod. Pokud obec neuhradí celý závazek, ale spl­ ní popsaný postup, tak se dostáváme na ro­ vinu zákona č. 239/2001 Sb., o České konso­ lidační agentuře, který nám dává možnost prominout zbytek dluhu. Prominutí musí ale splňovat všechny náležitosti. Zákon napří­ klad říká, že případ musí být hodný zvláštní­ ho zřetele. Dále musí platit, že to odůvodňu­ jí poměry dlužníka. V obcích a městech je to právě tento případ, kdy se musí zachovat zá­ kladní funkce samosprávného celku a obec vlastní jen nezbytný majetek k zachování svých samosprávných funkcí. ■ Co byste na základě vašich zkušeností do­ poručil primátorům, starostům či zastupite­ lům?

Všeobecně lze říci, že obec si musí vybrat fi­ nančního partnera (banku, ale také investiční subjekt), který je hodnověrný a prověřený. Po­ kud třeba banka skončí v konkursu, stanou se předčasně splatnými i takové úvěry, které mají dlouhou dobu splatnosti, což musí mít vedení obce na paměti. I takový případ zde máme. Na druhou stranu lze konstatovat, že obce a měs­ ta jsou velmi dobrými klienty bank, a proto si starostové mohou vyjednat lepší podmínky úvěrů. Obce by také měly mít dobrého ekono­ mického nebo finančního poradce. ■ STANISLAV D. BŘEŇ

moderní obec

15

EKONOMIKA A FINANCE

Prevence, pojištění a ocenění škod při povodních V případě povodní se stát stará zejména o prevenci. Zajišťuje hlavně technická opatření, činnost povodňových orgánů, vykonává organizační a předpovědní činnost, informuje obyvatelstvo apod. Občané si mohou zlepšit ochranu svého majetku pojištěním.

skupiny živelních rizik, patřící do oblasti ne­ životního pojištění. Mezi živly patří také po­ žár, výbuch, úder blesku, pád stromů, stožá­ rů a jiných předmětů, záplava, sedání půdy, vytékání vody z vodovodních zařízení, náraz vozidla a tíha sněhu nebo námrazy. Povodní se pro pojistné účely rozumí za­ plavení územních celků vodou, která se vyli­ la z břehů vodních toků nebo tyto břehy a hráze protrhla nebo byla způsobena ná­ hlým a neočekávaným zmenšením průtoč­ ného profilu toku. Záplava se od povodně liší příčinou vzniku. Záplavou se totiž rozumí vy­ tvoření souvislé vodní plochy, která po urči­ tou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

ovodňovými orgány v době klidu (v ob­ dobí mezi povodněmi) jsou Minister­ POVINNOSTI POJIŠTĚNÉHO stvo životního prostředí, krajské úřady Pojištěný je při sjednávání pojištění povinen zejména; a městské, respektive obecní úřady. V obdo­ ■ uvést pravdivé a úplné informace bí povodní je nejvýše postavena Ústřední po­ vodňová komise. Na nižší úrovni působí po­ o předmětu pojištění a stanovit s největší vodňové komise jednotlivých povodí, dále možnou přesností za pomoci všech pro­ okresní povodňové komise a obecní, respek­ středků a dokumentů, které má nebo má mít k dispozici, pojistnou hodnotu pojišťova­ tive městské povodňové komise. ných věcí nebo souboru pojišťovaných věcí; HLAVNI" ÚKOLY POVODŇOVÝCH ■ dbát, aby pojistná událost nenastala, ORGÁNU zejména nesmí porušovat povinnosti směřu­ jící k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, tvorba povodňových plánů; ■ realizace preventivních opatření na které jsou mu uloženy právními, bezpeč­ ochranu před povodněmi; nostními, požárními a jinými technickými ■ vyhlašování a odvolávání stupňů po­ předpisy, projektovou dokumentací nebo vodňové aktivity; které vzal na sebe pojistnou smlouvou, ani tm zabezpečení informovanosti obyvatel­ nesmí trpět porušování těchto povinností ze stva a jeho včasné varování; strany třetích osob; ■ realizace povodňových prohlídek ■ starat se řádně o pojištěné věci a pokud a hlídkových služeb; nastala pojistná událost, učinit veškerá do­ ■ zabezpečení evakuace a návratu. stupná opatření směřující k tomu, aby se Stupnice povodňové aktivity je na základě vzniklá škoda již nezvětšovala; reálně hrozícího nebezpečí následující: ■i oznámit pojišťovně, že je proti témuž ri­ ■ Bdělost - při nebezpečí povodně; ziku pojištěn u jiného pojistitele, přitom sdě­ ■ Pohotovost - pokud již dochází k rozli- lit jméno a adresu tohoto pojistitele; vům mimo koryto vodního toku, ale tyto rozli■i dodržovat rozsah a způsob vedení účet­ vy a vzniklé škody jsou pouze malého rozsahu; nictví a jeho průkaznost tak, jak ukládají ■ Ohrožení - nastává při hrozícím nebez­ obecně platné právní předpisy (platí pouze pečí vzniku velkých škod a ohrožení životů pro podnikatele); obyvatel. ■ neukládat pojištěné zásoby v suterén­ ních místnostech a místnostech pod úrovní POJIŠTĚNI RIZIKA POVODNĚ přilehlého terénu, pokud tyto místnosti ne­ V pojišťovnictví klasifikujeme dle obsahu po­ jsou chráněny funkčním zařízením proti jištění tři základní skupiny - osoby, majetek vzduté vodě ze stokové sítě. V ostatních přípa­ a zájem. Často se používá členění na pojiště­ dech ukládat všechny zásoby ve všech míst­ ní životní, které se v podstatě shoduje s po­ nostech pojištění nad určitou minimální výši jištěním osob, a na pojištění neživotní - po­ (např. 20 cm) nad nejvyšší úroveň podlahy; jištění majetku a zájmu. Povodně náleží do ■ uložit znalecké posudky o pojistné hod-

P

Tab. 1: Srovnání výše škod v letech 1997-2002

PočetPU

v letech 1997 a 2002

Výše PP

Celkové škody

PŠ/PU

1997

117 000

9,7 mld.

62,6 mld.

82 906

1998

3670

0,57 mld.

1,8 mld.

155313

2000

7494

1,9 mld.

-

253 536

Počet obětí

2002

82 000

37 mld.

73 mld.

451 220

Výše škod v miliardách Kč

VYSVĚTLIVKY: PU - PO."',TNA UDÁLOST, PP - POJISTNÁ PLNĚNI, PS/PU - PRŮMĚRNÁ SKODA NA 1 POJISTNOU UDÁLOST ZDROJ: ČESKA ASOCIACE POJIŠŤOVEN

16

notě věcí tak, aby nedošlo k jejich zničení ne­ bo odcizení současně s pojistnou událostí; tm pojišťovně nebo jí pověřeným osobám umožnit vstup do míst pojištění, ať v době sjednání či trvání pojištění a na základě píse­ mného upozornění pojišťovny odstranit zvlášť rizikové okolnosti, které souvisí se sjednaným pojištěním a které by mohly být příčinou pojistné události. Důležité je prostudovat si všechny povin­ nosti vyplývajících ze Všeobecných pojist­ ných podmínek (VPP), které jsou nedílnou součástí každé pojistné smlouvy. Naproti tomu je pojišťovna povinna zacho­ vávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění, jakož i o údajích, které se dozví při sjednávání pojistné smlouvy nebo při li­ kvidaci pojistné události. Poskytnout tyto in­ formace může jen s písemným souhlasem pojištěného nebo pokud tak stanoví zákon. Klient pojišťovny by se měl při sjednávání pojištění zaměřit zejména na: ■ správné ocenění vlastního majetku; ■ výši pojistné sazby; ■ výši sjednané spoluúčasti (franšízy); ■ omezující horní limity plnění; ■ seznam rizik, krytých nabízeným pojiš­ těním; Tab. 2: Porovnání hlavních povodní

(v Kč) Rok

Jednou z nejpostiženějšich částí Prahy v srpnu 2002 byl Karlín.

moderní obec

1997 Počet postižených okresů Počet postižených obcí

Nejvyšší průtok v m3/s

2002

34

43

538

684

60

17

62,6

73,3

850

5300

ZDROJ: ČESKA ASOCIACE POJIŠŤOVEN

únor 2004

EKONOMIKA A FINANCE

POVODNĚ V LETECH 1997 - 2002

V roce 1997 přišla v červenci první velká po­ vodeň, kterou lze hodnotit jako přírodní ka­ tastrofu. Bylo postiženo celkem 34 okresů na Moravě a ve východních Čechách. Celkové škody přesáhly 62,6 mld. Kč a zahynulo 60 osob. V červenci roku 1998 postihly povodně z přívalových dešťů některé lokality na Rychnovsku a ve východních Čechách. Celkové škody činily 1,8 mld. Kč a 10 obětí na živo­ tech. Počátkem března 2000 byly povodně v se­ verních a východních Čechách. Celková od­ hadovaná pojistná plnění dosáhla 1,9 mld. Kč. Vzrůstající četnost a závažnost dopadů přírodních katastrof vyvrcholila v roce 2002 srpnovými povodněmi. V ČR přinesly tyto povodně celkové národohospodářské škody ve výši 73 mld. Kč. Členské pojišťovny odha­ dují pojištěné škody na téměř 37 mld. Kč, přičemž 81 % hodnoty škod připadá na pod­ nikatele a průmysl. Podíl pojišťoven na cel­ kových ekonomických ztrátách z povodní v roce 2002 činí v ČR více než 50 % (při po­ vodních v roce 1997 tento podíl v ČR činil 15,5 %), přičemž v Evropě se dlouhodobý průměr pojištěných škod k celkovým ekono­ mickým škodám pohybuje mezi 10 - 20 %. Jedním z důvodů je to, že v těchto zemích se podle dostupných informací pojištění po­ vodní nabízí jako doplňkové pojištění a s li­ mitem horního plnění. Údaje uvedené v tab. 1 a tab. 2 naznačují, že po povodních v roce 1997 se výrazně zlep­ šila činnost povodňových orgánů. Přestože povodeň v roce 2002 měla daleko větší roz­ sah, celková výše škod byla relativně nižší než při povodni na Moravě a především se výrazně snížil počet obětí. Povodeň v roce 2002 si vyžádala 17 lidských životů, což je o 43 méně než před 5 lety. Jak ukazuje graf, neustále se také zvyšo­ vala pojištěnost. Při povodních v roce 2002 se na krytí všech škod podílely pojišťovny více než padesáti procenty. Tento fakt vedl pojišťovny k přehodnocení pojišťování rizi-

únor 2004

Podíl pojištěných škod na celkových škodách

100

□

pojištěné I

I nepojištěné

15,5 % 80

31,7 %

60

40

50,5 %

84,5% 68,3 % 49,5 %

20

0

1997

1998

2002 ZORO): ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

ka povodní. V současné době je často nabí­ zeno s horním limitem plnění. Některé po­ jišťovny se rozhodly určité oblasti, kde se povodně vyskytují opakovaně, proti povod­ ním vůbec nepojišťovat. Pojistnou událostí je totiž pro pojišťovny pouze událost naho­ dilá. OCEŇOVÁNÍ ŠKOD NA STAVBÁCH

Základní metody oceňování nemovitého majetku jsou následující: ■■ Metoda nákladová - vychází z 1 rrr* obe­ stavěného prostoru a základní ceny za 1 rn^. ■ Metoda výnosové hodnoty - počítá se zisky, které může v budoucnu vlastnictví ne­ movitosti při jejím pronájmu přinášet. ■ Metoda rentního oceňování - zohled­ ňuje různé podmínky různých nemovitostí (např. na cenu má vliv, zda je pozemek ze­ mědělskou půdou či ložiskem nerostných surovin). ■ Metoda zjištění obvyklé ceny - stano­ vuje obvyklou cenu prostým nebo váženým průměrem z věcné a výnosové hodnoty.

■ Metoda porovnávací - zjištění ceny po­ rovnáním srovnatelných objektů, u kterých známe jejich cenu. Tato metoda je vhodná v zemích s dobře fungujícím trhem nemovi­ tostí. V pojišťovnictví se nejčastěji používá me­ toda nákladová v rámci sestavení rozpočtu. Rozpočet obsahuje veškeré práce a dodávku materiálu, které jsou nutné k odstranění ško­ dy a k uvedení objektu do původního stavu. Povinností pojištěného je vést řádně účet­ nictví (platí to pro podnikatele). Cena může být stanovena z údajů vede­ ných v účetnictví, kde lze zjistit jak pořizova­ cí cenu, tak opotřebení věci. Rozsah oprav uvedený v rozpočtu musí odpovídat rozsahu poškození daného objektu a ceny za materi­ ál a provedené práce musí odpovídat přimě­ řeným nákladům na opravu a znovuzřízení těsně před pojistnou událostí. V pojistné smlouvě se sjednává, na jaký druh ceny bude stavba pojištěna. Může se jednat o: ■ cenu novou - částku, kterou je třeba vy­ naložit k vybudování novostavby téhož dru­ hu, kvality a rozsahu v daném místě, ze stej­ ných nebo obdobných materiálů, to vše v den sjednání pojištění a včetně nákladů na pořízení projektové dokumentace; ■ cenu časovou - novou cenu sníženou o částku opotřebení nebo jiného znehodno­ cení stavby bezprostředně před pojistnou událostí; ■ nebo cenu jinou, jež je dohodnuta v po­ jistné smlouvě a je omezena horním limi­ tem, který tvoří nová cena stavby. Je třeba vždy důkladně prostudovat kon­ krétní VPR Dodržováním všech povinností se lze vyvarovat mnohdy zbytečnému snížení pojistného plnění při pojistné události. ■ TOMÁŠ HANÁK Vysoké učení technické, Fakulta stavební Ústav stavební ekonomiky a řízení

spol. s r.o. DRŽITEL CERTIFIKÁTU SYSTÉMU JAKOSTI ČSN EN ISO 9002:1995

NABÍZÍ SLUŽBY: • Likvidace stavebních sutí (recyklace mobilními soupravami včetně magnetické separace a třídění) • Likvidace odpadového dřeva (recyklace mobilními soupravami včetně magnetické separace a třídění)

• Likvidace odpadů z městské zeleně (mobilní soupravou včetně kompostování) • Likvidace stabilizovaných kalů z Č0V (kompostováním) • Likvidace pneumatik, plastových obalů, skla, hliníkových obalů atd. (recyklace mobilní soupravou včetně magnetické separace)

• • • • • •

Technologická doprava včetně manipulace Kontejnerová doprava včetně přistavení kontejnerů Tříděni odpadů (mobilními třídiči včetně magnetické separace) Likvidace, sanace a rekultivace dobývacích prostorů a skládek Likvidace uličních smetků (recyklace mobilní soupravou) Výstavba řízených skládek

SETRA® spol. s r. o., Zvonařka 16, 617 00 BRNO, Tel.: 543 256 706, 543 256 892, E-mail: [email protected]

moderní obec

17

M O -01713

■ zda je riziko povodně nutné připojistit samostatným pojištěním nebo je zahrnuto v základním živelním pojištění; ■ výluky z pojištění. Pojištěný je povinen co nepřesněji stanovit pojistnou hodnotu pojišťovaných věcí. Po­ kud svou nemovitost podhodnotí, nastává situace podpojištění. Je to skutečnost, kdy je pojistná částka nižší než skutečná pojistná hodnota pojištěné věci. Pojištěný je dále po­ vinen informovat pojišťovnu o změně výše pojistné hodnoty (obecně, pokud se změní o více než 10 %). Pokud klient pojišťovny podpojistí nemovitost, ušetří sice na pojist­ ném, ale v případě pojistné události mu bu­ de pojistné plnění zkráceno adekvátně k vý­ ši podpojištění. Pojišťovny ke svým sazbám užívají v kon­ krétních případech přirážek a slev pro ne­ standardní rizika k základnímu pojistnému pro standardní rizika. Může jít např. v požár­ ním pojištění o přirážku za druh topení nebo slevu za vyšší kvalitu hasicího zařízení.

1

EKONOMIKA A FINANCE

Jak dostat soukromé peníze do veřejných projektů Soukromý kapitál se začíná čím dál více objevovat v i od­ větvích, která byla donedávna doménou veřejného sektoru. Na tom, aby se projekty ozna­ čované zkratkou PPP zabydle­ ly ve větší míře i u nás, má zá­ jem také vláda. kratka PPP (Public Private Partnership) se používá jako označení pro dlouho­ dobou spolupráci veřejného a soukro­ mého sektoru při financování a realizaci ná­ ročných veřejně prospěšných projektů nebo obstarávání veřejně prospěšných služeb. U nás se tato metoda zatím využívá jen spo­ radicky. Vláda má však na vtáhnutí soukro­ mého sektoru do dalších oblastí veřejných staveb a služeb velký zájem. Počátkem ledna schválila dokument, který dává projektům PPP zelenou.

Z

CO BRÁNI VĚTŠÍMU ROZŠÍŘENÍ

Jsou to hlavně dvě věci. Nedůvěra, kterou ještě umocnil nepodařený první větší pokus o využití soukromého kapitálu v dopravě (výstavba dálnice D 47), a legislativa. Metodiku přípravy a realizace projektů PPP zpracovává Ministerstvo financí spolu s Fondem národního majetku. Podle porad­ kyně náměstka ministra financí Ing. Kateřiny Helikarové je především nutné začít pracovat na legislativě. Z analýz vyplývá, že se bude muset se vší pravděpodobností změnit zá­ kon o majetku ČR a rozpočtová pravidla, a to jak ta, která upravují hospodaření ústředních orgánů, tak obcí a krajů. Podrobnosti se ješ­ tě diskutují. Změnu rovněž potřebuje zákon o veřej­ ných zakázkách; nedávno schválená novela bohužel projekty PPP neřeší. Úpravu si patr­ ně vyžádá i koncesní právo: Jestliže princip PPP projektů spočívá v tom, že soukromý in­ vestor vytvoří např. nějakou veřejnou stavbu a tu pak provozuje, přičemž za tuto službu získává sjednanou úplatu na základě udělené koncese (která může mít i podobu smlouvy), musí mít partner z veřejného sektoru mož­ nost toto oprávnění udělit. V našem právním řádu však tato možnost chybí. Využívání PPP se váže i na změny v metodice Eurostatu - ty­ to projekty se mají zachycovat ve vládních statistikách. Předpisy Eurostatu budou zá­ vazná i pro ČR, proto bude nutné upravit i pravidla pro účetnictví. Rovněž bude nutná změna některých průřezových právních no­ rem, které jsou v kompetenci odvětvových ministerstev (dopravy, zdravotnictví apod.). Uvažované změny v legislativě sledují dva cíle: Na jedné straně odstranit bariéry zabra-

18

modilerm obec

Magistrát hl. města Prahy pronajal správu veřejného a slavnostního osvětlení města dvěma soukromým firmám.

ňující využívání projektů PPR na straně druhé pak nad nimi zavést určitý úřední dozor se zá­ měrem regulovat budoucí zadlužování veřej­ ných rozpočtů. Počáteční rozvoj PPP totiž bu­ de spojen s určitými náklady, vláda však před­ pokládá, že je časem vyváží přínosy. Zároveň chce Ministerstvo financí připra­ vovat pilotní projekty a zpracovat manuály pro obce. »VeIké město si nepochybně pora­ dí samo, ale menší obce jistě budou potře­ bovat pomoc v podobě popisu standardizo­ vaných procedur a vzorových smluv, jakých­ si kuchařek,« říká inženýrka Helikarová. Mi­ nisterstvo už oslovilo kraje s tím, že má zá­ jem na jejich vtažení do tohoto procesu, stej­ ně jako obcí. Vše by mělo mít na starosti od­ borné PPP centrum, které vytvoří potřebné profesní zázemí. NE VŠE SE PRO PPP HODÍ

Po neúspěchu s dálnicí D 47 vláda hledá po­ učení v zemích, kde se projektům PPP daří. Oslovila rovněž Světovou banku, která tyto projekty sleduje a podporuje. A také vydává

doporučení »šitá na míru«. Zástupkyně ČR ve skupině Světové banky Ing. Jana Matesová uvádí, že s projekty PPP zatím existuje zhru­ ba stejné množství pozitivních zkušeností ja­ ko negativních. »Riziko je ale větší, když ve­ řejný sektor není dobře připraven, projekt není dobře vybrán, řízen a monitorován. Ne vše se totiž pro PPP hodí. U nás bude chvíli trvat, než se překonají důsledky špatné zku­ šenosti s dálnicí D 47. Bylo chybou, že pro pi­ lotní projekt se vybrala stavba tak obrovské­ ho rozsahu. Obecně ale platí, že pokud je projekt dobře nastaven, jsou tímto způso­ bem poskytované služby lepší, jejich paleta je bohatší a jsou pro veřejný sektor levnější.# Ing. Jana Matesová upozornila také na ně­ které přetrvávající mýty, pojící se k projektům PPP. První se vztahuje k rizikovosti - není pravda, že je větší. Rovněž jsou zbytečné oba­ vy vztahující se k zaměstnanosti. Z toho, že soukromý sektor bude chtít v zájmu efektivi­ ty za každou cenu šetřit, a to i na pracovní­ cích. Při větším spektru poskytovaných slu­ žeb může naopak zaměstnat více lidí než ve­ řejný sektor. íďamná je rovněž představa, že lze tímto způsobem nějak obejít rozpočty. »Nikoli, za služby vždy musí někdo zaplatit buď veřejný rozpočet, nebo uživatel, napří­ klad formou mýtného. Rozhodnutí, kdo bude platit, musí udělat stát. Rovněž je mylný ná­ zor, že projekty PPP umožní vyšší schodky ve­ řejných rozpočtů, než stanovují maastricht­ ská kritéria, že je možné je tímto způsobem nějak obejít,# řekla inženýrka Matesová. ZKUŠENOSTI NĚKTERÝCH ZEMÍ

Kolébkou konceptu PPP je Velká Británie konce 80. let minulého století. Jedním z prv­ ních projektů, kdy byl princip PPP využit, se stala výstavba Eurotunelu, zahájená v roce 1985. Nyní koordinují v Británii PPP dvě in­ stituce, z nichž jedna je odpovědná za poli­ tiku státních zakázek a je součástí Minister­ stva financí. Druhou je akciová společnost, která má za úkol připravovat nové projekty. Nyní pracuje na 250 projektech zahrnujících nemocnice, silnice, mosty, železnici, čištění odpadních vod, vojenská výcviková středis­ ka, ubytování pro veřejný sektor, provozová­ ní škol a věznice. Vězeňství v soukromých rukou není v Británii žádnou novinkou: Z ví­ ce než stovky těchto zařízení jich už nyní osm spravuje soukromý kapitál. Nutno do­ dat, že zkušenosti jsou dobré. Dalšími velkými průkopníky PPP projektů jsou Nizozemsko a Irsko. Nizozemsko je pro­ slulé tím, že se tam často uzavírá kontrakt typu »navrhni, postav, financuj, provozuj#, který se vyznačuje externím financováním projektů pomocí speciálně vytvořených společností. Portugalsko využívá PPP princi­ pu zejména při budování dopravní infra­ struktury a rovněž vodních staveb. Nezane­ dbatelné jsou ale i projekty středního a ma-

únor 2004

EKONOMIKA A FINANCE lého rozsahu, napf. parkoviště, muzea, místní doprava. Zkušenosti se hledaly i v tak vzdálené a exotické zemi, jakou je pro Středoevro­ pana Jihoafrická republika. Tam byla jed­ ním z prvních kontraktů podepsaných v rámci národního projektu PPP smlouva na vybavení nemocnice informační tech­ nikou, lékařským zařízením a provozním vybavením. Následně vláda svěřila část kapacity veřejných nemocnic do správy soukromého sektoru s tím, že některé služby jsou sdílené. A JAK U NÁS? V České republice se zatím uskutečnilo jen několik projektů, které lze zařadit pod hlavičku PPP. Za úspěšné se považuje na­ příklad předání správy veřejného a slav­ nostního osvětlení v Praze dvěma soukro­ mým společnostem. Součástí kontraktu podepsaného na 15 let je také správa sig­ nalizace na světelných křižovatkách, osvětlení telefonních budek a péče o do­ pravní značky v hlavním městě. Obě spo­ lečnosti se zavázaly, že během prvních pěti let vloží do spravovaného majetku 800 mil. Kč a do oprav a údržby částku, která převýší 10 % čistého zisku. »Situace v roce 1998, kdy bylo výběrové řízení vy­ psáno, byla více než tristní - z 1400 rozva­ děčů bylo ze 70 % zastaralých, na denním pořádku byly poruchy kabelů, pětina sto­ žárů pouličního osvětlení překročila hra­ nici životnosti. Nyní se funkčnost zvýšila na 98 %, zlepšuje se struktura svítidel a zdrojů. To vede k přímým úsporám energie, za kterou Praha ročně zaplatí ví­ ce než sto miliónů korun,« uvádí se ve zprávě hodnotící tento projekt. K dalším úspěšným projektům PPP se počítá správa a rozvoj tepelného hospo­ dářství Fakultní nemocnice v Praze-Motole a Národní program počítačové gra­ motnosti v ČR. V druhém případě odstar­ tovalo Ministerstvo informatiky společně s českou pobočkou společnosti Intel v únoru 2003 projekt, který nabízí široké veřejnosti možnost naučit se v některém ze 130 center v 97 městech celé ČR zákla­ dy práce s počítačem. Za odvětví, v nichž by se u nás mohly projekty PPP uplatnit, se považuje zejmé­ na silniční, železniční a městská doprava. Uvažuje se o nich ale i ve zdravotnictví, vodním hospodářství, obraně, školství či bydlení. Například za typický projekt PPP ve zdravotnictví se označuje takový, kdy soukromý partner vybuduje, opraví nebo převezme provozní (nikoli lékařskou) část nemocnice a provozuje ji po stanovenou dobu. Partnerem soukromého sektoru by byl kraj, u specializovaných nemocnic Ministerstvo zdravotnictví. Obdobně ve školství: Soukromý partner vybuduje školní budovu či jídelny, internáty nebo vysokoškolské koleje a po určitou dobu je provozuje. Jeho partnerem v tomto přípa­ dě budou podle druhu zařízení obce, kra­ je nebo vysoké školy. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

únor 2004

Letošek bude z hlediska zdrojů méně příznivý V uplynulých letech Českomo­ ravská záruční a rozvojová ban­ ka podpořila stovky projektů podporujících malé a střední podnikání. Co mohou očekávat podnikatelé v roce 2004?

čínající podnikatele Start. Je určen zejména pro fyzické osoby, které se pouštějí do pod­ nikání a předtím nikdy nepodnikaly. Budou mít povinnost absolvovat kurs podnikatel­ ských znalostí a dovedností. V programu by mělo dojít k jedině zásad­ nější změně. Když chce dnes někdo tuto podporu získat, nesmí být registrován jako podnikatel déle než šest měsíců. V podmín­ kách strukturálních fondů se tato lhůta pro­ ok 2003 se dá zhodnotit jako úspěšněj­ dlouží do té doby, než uzavře účetnictví za ší než rok 2002, a to jak z hlediska zdro­ první účetní rok. Do té doby bude ještě po­ jů, tak schopnosti rozvojové banky važován ve smyslu délky svého podnikání za podnikatele vhodného pro tento program. uspokojovat žadatele i toho, že v průběhu ro­ ku převzala program malých úvěrů. »V roce Jde tedy o rok až o rok čtvrt podle toho, jestli 2003 jsme využili na podporu podnikání asi jde o fyzickou nebo právnickou osobu. Druhým programem, který by měl plynu­ 2,3 miliardy korun. Poskytli jsme asi za 2,5 mld. Kč záruk a objem poskytovaných le přejít do rámce strukturálních fondů, je úvěrů v různých formách se bude blížit zhru­ úvěrový program Kredit. Tam už změny pod­ ba jedné miliardě korun,« řekl nám vrchní ře­ mínek budou výraznější a lepší. Nepůjde ditel úseku podpory a strategie ČMZRB Ing. v něm o úvěr do jednoho, ale do dvou milió­ Lubomír Rajdl, ČSc. nů korun. Opět by však měl být zajišťován je­ nom směnkami. »V současné době se disku­ tuje, zda zachovat stávající úrokovou sazbu PROSTŘEDKY V ROCE 2004 V roce 2004 bude omezen pouze jeden tři procenta, nebo zda ji mírně zvýšíme. Pak z podporovaných titulů, a to příspěvky na je zde možnost pro firmy, které potřebují úhradu úroků pro firmy, které měly certifika­ větší úvěr. Ty mohou získat až 5 mil. Kč. Je ci ISO 9000 nebo ISO 14 000. Beze změny zů­ s tím však spojena podmínka, že firma musí stane záruční program i úvěrové programy mít minimálně jedno až dvouletou historii. jak pro začínající, tak pro pokročilejší podni­ Zase by to měl být úvěr s velmi výhodnou katele, i příspěvkové programy typu Regene­ úrokovou sazbou bez majetkového zajištění. race pro památkově chráněné objekty, pro­ Půjde zhruba do 80 % nákladů projektu, jekty malých mikrofirem pro obce do tří tisíc zbytek si bude muset podnikatel zajistit z vlastních zdrojů ne bo jiným způsobem,« uvedl Ing. Lubomír Rajdl, ČSc.

R

Co se týče strukturálních fondů EU, předpokládá se, že by se ČMZRB měla angažovat ve třech až čtyřech programech. obyvatel, zahrnuté do programu Vesnice. Za­ chován zůstane i speciální program Koope­ race, který podporuje sdružování malých a středních firem do určitých kooperačních sdružení, i podpora pro firmy, které zaměst­ návají některé skupiny obyvatelstva, což jsou například invalidé. »Z hlediska zdrojů však bude situace v roce 2004 o něco méně příznivá, než byla v roce 2003. Odhadujeme je zhruba na 2 mld. Kč, v roce 2003 šlo o 2,3 mld. Kč. Je možné, že se naleznou ještě další finanční prostředky. Část jich přijde ze státního rozpočtu, něco ze splátek úvěrů, které jsme poskytli v minulých letech, a zejména na úvěry využijeme zdroje z fi­ nančního trhu,« pokračoval inženýr Rajdl. Co se týče strukturálních fondů EU, před­ pokládá se, že by se ČMZRB měla angažovat ve třech až čtyřech programech. Dva z nich budou plynule navazovat na programy, které tu již existují. Prvním bude program pro za­

SPECIFICKÝ ÚVĚR Jako třetí nástroj začíná ČMZRB projedná­ vat a připravovat s ostatními bankami spe­ cifický druh úvěru zhruba do výše 50 % ná­ kladů projektu. »Úvěr by měl být poskytnut za takových podmínek, aby jej klient v pří­ padě, že má více úvěrů, splácel jako posled­ ní. Pokud má z minulé doby splátkové ka­ lendáře a dostane se do určitých problémů, tak uspokojí věřitele v pořadí od nejstarší pohledávky po nejmladší. A tady přicházíme my a s nabídkou, kte­ rou s ohledem na jeho podmínky naformu­ lujeme tak, aby náš úvěr splácel až nakonec. Jde o standardní nástroj, který se používá v několika evropských zemích jako určitá forma podpory. Náš úvěr vlastně jakoby po určitou dobu supluje vlastní kapitál podni­ katele. Předpokládáme několikaletý odklad splácení našeho úvěru, což podnikateli do­ volí splácet několikaleté úvěry. Jakmile je splatí, pak by měl začít splácet ten náš. Tato nová služba by mohla vytvořit nové pole pro efektivní zapojení úvěrujících prostředků od bank přiměřeně bezpečným způsobem. Šlo by také o jakousi páku pro nasazení ve­ řejných a soukromých prostředků," uzavřel Ing. Lubomír Rajdl. ■ KAREL ŽlTEK

moderní obec

19

1

EKONOMIKA A FINANCE

Každý byt v Labutím domě je jiný Šternberk má snahu stát se opět oblíbeným rezidenčním měs­ tem. Jedním z dalších kroků vedoucích k naplnění tohoto cíle se stalo v závěru roku 2003 předání nového nájemního bytové­ ho domu jeho uživatelům. ro město byla kolaudace a předání by­ tového domu velkou událostí: Byla to po roce 1990 první bytová novostavba. Neznamená to, že by zde nové byty nevzni­ kaly, ale až dosud se tak dělo výhradně for­ mou dostaveb, nástaveb, modernizací a re­ konstrukcí. Novou výstavbu vyvolala nejen poptávka po bydlení, ale také ujasněnost budoucího vývoje města. Šternberk chce být místem, kde je příjemné žít. Po ujasnění této koncep­ ce nechala radnice zpracovat územní plán města. Byla tak zahájena dlouhodobá spolu­ práce s architekty, z níž se zrodil záměr vý­ stavby nového bytového domu.

P

PODLE VLASTNÍCH PŘEDSTAV

V první fázi si město nejdříve zmapovalo 2 předběžný zájem. Byl značný, proto bylo « možné zadat zpracování projektu. V druhé o etapě už město jako investor nabízelo pro- 2 nájem konkrétních bytů za konkrétních pod­ Labuti dům je po roce 1990 ve Šternberku mínek. To vše trvalo asi rok a půl. Když byl první bytovou novostavbou. hotov projekt, šlo už všechno velice rychle. Šumperská firma, vítěz výběrového řízení, začala stavět v srpnu 2002 a v říjnu následu­ mají asi 62 m2. A šest bytů jsou 3 + k. k. o pod­ jícího roku už mohla ohlásit »hotovo«. Dvaa­ lahové ploše kolem 115 m2. dvacet domácností, které měly byty zadané, Financování nové výstavby probíhalo kla­ si tím mohlo symbolicky nadělit k loňským sickým způsobem, a to sdružením finanč­ Vánocům bydlení podle vlastních představ. ních prostředků města, budoucích nájemní­ Dům má ve skutečnosti 23 bytů, takže je­ ků a státní dotace. Samotné město si pocho­ den zatím zůstává prázdný. Je to bezbariéro­ pitelně muselo vzít úvěr. Vzhledem k změně­ vá garsoniéra pro vozíčkáře, která jako jediná ným podmínkám pro poskytnutí státní dota­ zatím nezískala svého zájemce. Vedoucí od­ ce založili budoucí nájemníci bytové druž­ dělení správy bytů a nebytových prostor stvo, jehož majoritním vlastníkem je město. Městského úřadu ve Šternberku Helena To se pak jako právnická osoba mohlo uchá­ Gottwaldová a jinak hlavní duše celého pro­ zet o dotaci. jektu to zdůvodnila tím, že dva šternberští Celkové náklady dosáhly včetně úroků vozíčkáři přicházející v úvahu jsou mladí li­ z úvěru 31 miliónů korun. Na metr čtvereční dé, kteří zatím mají kde bydlet; a protože tak vychází necelých 16 tisíc korun. Předsta­ hodlají založit rodinu, uvažují o větším bytě. vitelé Prahy a dalších velkých měst to mohou Město se nyní rozhoduje, zda bezbariérový srovnat s náklady, jaké sami znají: Bývají byt nabídne lidem z okolních obcí, nebo zda dvojnásobné a vyšší. Z uvedených 31 milió­ jej přidělí některému zájemci bez tělesného nů tvořila státní dotace 7,54 mil. Kč, vklad postižení na dobu určitou. nájemníků 7,4 mil. Kč a zbytek připadl na Obyvatelé domu jsou klasickými nájemní­ město. Nájemníci skládali částky pohybující ky, na obývaný byt nemají v budoucnu žádné se v rozmezí od 120 tisíc Kč do 500 tisíc Kč, předkupní právo. Po uplynutí dvaceti let, v závislosti na velikosti zvoleného bytu. Čisté kdy se bude město bude rozhodovat, zda si nájemné je stanoveno na 40 korun za metr dům a byty ponechá, či je prodá, tím budou čtvereční; je nutné zdůraznit, že jde o tzv. ná­ dosavadní nájemníci velmi pravděpodobně jemné věcně usměrněné, které může být až ve stejné situaci jako každý jiný. Jde o lidi nej­ trojnásobkem regulovaného. Regulované ná­ různějšího věku i sociálního postavení. jemné za metr čtvereční je ve Šternberku pouhých 15 Kč. FINANCOVÁNI Nová pravidla, podle nichž se mohou bu­ Z uvedených 23 bytů je pět (včetně bezbari­ doucí nájemníci podílet na financování vý­ érové garsoniéry) 1 + 0, s podlahovou plo­ stavby bytů jen pod hlavičkou právnické chou zhruba 2* m2. Největší počet bytů, 12, osoby, se ve Šternberku, a patrně nejen zde, je dvoupokojových s kuchyňským koutem; ty nesetkávají s přílišným nadšením. Helena

20

moderní obec

Gottwaldová se domnívá, že situaci zbyteč­ ně komplikují. »Nepokládám za nejšťastněj­ ší, že se omezila možnost sdružovat peníze s fyzickými osobami. Podle mne by mělo být naprosto samozřejmé, že nájemní bydlení nebude zadarmo, že se lidé budou na jeho vzniku podílet. Nyní nás stát vlastně nutí jít opačným směrem a spoluúčast lidí na fi­ nancování zase omezuje. Proč, když přitom existuje dost těch, kteří by byli ochotni do nájemního bydlení investovat? Přitom pů­ vodní systém byl úplně jednoduchý a prů­ hledný# PODLE VLASTNÍHO VÝBĚRU

Architekti se rozpomněli na někdejší do­ movní znamení, která byla důležitým po­ znávacím znakem budov, a dali novostavbě název Labutí dům - podle jména ulice, je­ jímž je prodloužením. V souladu s názvem jsou charakteristickým architektonickým rysem domu štíhlé konstrukce. Ve štítové zdi se pak nachází abstrahovaný obraz Lédy s labutí Leonarda da Vinciho. Dům je posta­ ven z kovu, dřeva a skla, vlastní konstrukci tvoří monolitický železobeton. Příčky jsou sádrokartonové. Těm nájemníkům, kteří příliš netouží po každodenním styku se sousedy, umožňuje určitou intimitu šest vchodů do domu; každý obsluhuje dva až šest bytů. »Není to experiment ani nadstandard. Je to normální dům, takový, jaký by měl ná­ jemní dům být,« řekl architekt Roman Koucký, autor projektu (spolu s Liborem Kábrtem, Šárkou Malou a Petrem Blažkou), ve zřejmé narážce na některá poněkud vyumělkovaná satelitní městečka nebo nová sídliště. Pochvaloval si také spolupráci s in­ vestorem a dodavatelem. »Víme, že někdy bývají mezi těmito hlavními aktéry výstavby konflikty, ale to pro tento případ neplatí. A také víme, že bez klienta neexistuje archi­ tektura.# Každý byt v Labutím domě je jiný. Budou­ cí nájemníci si totiž mohli ještě před započe­ tím výstavby vybrat z asi 15 variant. Variabil­ ní je i dispoziční řešení bytu - nájemníci se mohli rozhodnout třeba jen pro jeden velký obytný prostor, ale většina zvolila byt rozčle­ něný příčkami. Protože jsou sádrokartonové, nebude velký problém, až se byt okouká ne­ bo se požadavky na členěni prostoru změní, opět jej upravit. Nájemníci si mohli vybrat také typ podlah a barevnost povrchů. Pocho­ pitelně ne zcela libovolně; volba byla omeze­ na typovou řadou jednoho dodavatele. Ov­ šem i tak byla nabídka velmi slušná - vybíra­ lo se z devíti druhů obkladů, tří typů podlah a ze stejně početné nabídky povrchů ku­ chyňských linek. Město si nyní hodlá od další bytové výstav­ by na chvíli odpočinout. Jeho představitelé spíše uvažují o novém domě s pečovatelskou službou. Ovšem zároveň dodávají, že záleží na občanech a na tom, jaké potřeby život vy­ volá. /jon/

únor 2004

příloha

■

FOTO: ALEŠ ADÁMEK

užitkové automobily a nástavby

Smlouvy o leasingu prakticky bez omezení stava ČR zaručuje, že obec je samo­ statně spravována zastupitelstvem. Ja­ ko územní samosprávný celek je každá obec »veřejnoprávní korporací«, která může mít vlastní majetek a hospodařit podle vlast­ ního rozpočtu. Stát může do činnosti územ­ ních samosprávných celků zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způso­ bem stanoveným zákonem. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízeni! stanovuje, že obec jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese plnou odpovědnost z těchto vztahů vznikajících (§ 2 odst. 1), že má vlast­ ní majetek a finanční zdroje a hospodaří s nimi samostatně za podmínek stanove-

Ú

ných zvláštním zákonem. Stejně je tomu u krajů (§ 1 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)). Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, resp. další finančně právní předpisy, upravující pravidla finanční­ ho hospodaření obcí (např. rozpočtové záko­ ny na příslušné kalendářní roky). V tomto zá­ koně se problematika leasingu pro obce a kraje výslovně neřeší. Pouze v ustanovení § 9 odst. 1 písm. d) a § 10 odst. 1 písm. d) je stanoveno, že z rozpočtu se hradí závazky vy­ plývající pro obec a kraj z uzavřených smluv. Obec i kraj jako plnoprávné právnické osoby mohou tedy vstupovat do všech

Leasing movitého majetku podle předmětu leasingu

Leasing movitého majetku podle zaměření zákazníka

Celkem 96 973 mil. Kč (bez DPH)

Celkem 96 973 mil. Kč (bez DPH)

Lodě, letadla, lokomotivy, vagóny

Ostatní

Soukromá potřeba

Ostatní

Zemědělství, lesnictví, rybolov

ZDROJ ASOCIACE LEASINGOVÝCH SPOLEČNOSTI. VYROCNl ZPRÁVA 2002

únor 2004

právně přípustných smluvních vztahů. Sa­ my o nich rozhodují a také samy za jejich důsledky nesou veškerou odpovědnost. Ta­ kovým smluvním vztahem je i smlouva lea­ singová. Nejčastěji bývá za leasing označována smlouva o koupi najaté věci podle ustanove­ ní § 489 Obchodního zákoníku. Tento typ smlouvy je kombinací kupní a nájemní smlouvy. Podstatnou částí smlouvy o koupi najaté věci je uzavření nájemní smlouvy. Ná­ jemní smlouvou můžeme rozumět jenom nájemní smlouvu ve smyslu § 663 Občanské­ ho zákoníku. Obce a kraje mohou uzavírat smlouvy s osobami podle občanského záko­ níku. Podle uvedených skutečností by leasin­ govou smlouvu měla schvalovat rada obce nebo kraje /podle ustanovení § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích nebo rada kraje podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. 1) záko­ na o krajích/. Po skončení leasingové smlouvy, jestliže dojde k nákupu majetku, tento nákup by mělo schválit zastupitelstvo obce nebo kra­ je (§ 85 písm. a) zákona o obcích a § 36 písm. a) zákona o krajích). Lze tedy říci, že územní samosprávné cel­ ky mohou uzavírat smlouvy o leasingu prak­ ticky bez omezení; jediným omezením je rozhodovací pravomoc mezi orgány obce nebo kraje. ■ RUDOLF KOTRBA Ministerstvo financí

modrerm obec

21

příloha

užitkové automobily a nástavby

Na nedostatek techniky si nestěžují hozápadní část města obhospodařuje spo­ lečnost Tores a na jeho severovýchodě půso­ bí firma Ipodec. Pražské služby mají na sta­ rosti největší část města - zbývající čtyři ob­ lasti. »Pro pražskou technickou správu komu­ nikací máme k dispozici 53 sypačů, což je vozidlo, sněhový pluh a sypač. Milión korun stojí jedna nástavba na sypání, radlice při­ jde zhruba na 200 tisíc korun a vozidlo na více než tři milióny korun. Používáme vozy

Letošní zima pracovníky údržby komunikací již řádně prověřila sněhu na našich silnicích a ulicích nebylo málo. Napadlo jej dost i v Praze. Zdejší technická správa komunikací se měla co ohánět. celkové délky 3562 kilometrů ulic a sil­ nic jich spravuje zhruba 60 % - 2246 km, z nich pak 1251 kilometrů jsou ko­ munikace prvního, 511 km druhého a 286 km třetího pořadí. Pokud se na území Prahy objeví jednorá­ zově asi 15 centimetrů sněhu, v praxi to zna­ mená, že na komunikacích a plochách, které jsou ve správě Technické správy komunikací hlavního města Prahy, napadlo téměř 3,5 miliónu kubíků sněhové masy. Jen těžko si lze představit, že tato hmota bude odklizena během pár hodin. Proto je pracovníci tech­ nické správy komunikací ošetřují posypem z 99 % chemickými materiály (vlhčenou solí s roztokem chloridu vápenatého) a z jedno­ ho procenta inertními materiály (škvárou, struskou, pískem). Zajímavé je, že když na­ padne sníh, bývá v Praze často méně nehod než jindy - řidiči jezdí opatrněji.

Z

KOLIK TO STOJÍ? Technická správa komunikací hlavního měs­ ta Prahy má pověření města a ze zákona od­ povídá za to, co se děje na jeho pozemních komunikacích. Protože nemá své technické prostředky, tak si na základě výběrového říze­ ní volí dodavatele. Zimní údržbu komunikací ve své správě zajišťuje tedy dodavatelsky. To znamená, že veškeré mechanismy, které ulice čistí a ošetřují, jsou majetkem dodavatel­ ských firem. V současné době to jsou Pražské služby, a. s., Ipodec čisté město, a. s., a Tores,

a. s., a jejich subdodavatelé. A na kolik údrž­ ba komunikací přijde? Vždy záleží na zimě. Když je průměrná, prostředky na zajištění standardní služby jsou dostatečné. Loni stálo ošetření komunikací 270 miliónů korun, letos má Technická správa komunikací hlavního města Prahy k dispozici 300 miliónů korun. »Služby našich dodavatelů jsou smluvně zajištěny dlouhodobými smlouvami, které byly uzavřeny v listopadu 2003 na další pě­ tileté období do konce října 2008. Množství techniky v nich nebylo striktně určeno, pře­ depsány však byly nároky na údržbu, zajiš­ tění sjízdnosti a na výkon jako takový. Mys­ líme si, že počet sypačů, případně další techniky, je dostatečný. Jde o 69 sypačů na první pořadí, 37 mechanismů na údržbu druhého a třetího pořadí. Technika na prv­ ní pořadí má sypač a radlici. Vozidla pro druhé a třetí pořadí mají buď radlici, nebo jenom sypač či jiné mechanismy jako nakladače. Fréza se osvědčuje hlavně v okrajových částech Prahy. Technických prostředků máme tedy dost. Například v Českých Bu­ dějovicích mají sypačů jen pět. Myslím si, že Praha je po této stránce vybavena opravdu slušně,« řekl nám ředitel Technické správy komunikací hlavního města Prahy Ing. Lu­ děk Dostál.

2 5 í 5

PRAŽSKÉ SLUŽBY Praha je rozdělená z hlediska údržby komu­ nikací na šest oblastí. Prahu 5, Radotín a ji-

A-TEC servis s. r. o., Orlovská 22, 713 00 Ostrava Tel.: 596 223 041 • Fax: 596 223 049 • E-mail: [email protected] servis s.r.o.

Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby:

pro svoz odpadu HALLER - nástavby o objemu 11-28 m3 pro nádoby 110 litrú-7 m3 vhodné pro svoz domácího a průmyslového odpadu

• Vozidla

• Zametač! stroje SCARAB - nástavby o objemu nádrže na smetí 2-6 m3 se širokou škálou dal­

ších přídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetně výměnného systému a dodávek ná­ staveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací • Vozidla MULTICAR M 26

a MULTICAR FUMO - včetně veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametači ná­ stavbou SCARAB a nástavbami pro zimní údržbu předsta­ vují špičkový produkt pro celoroční údržbu chodníků a ko­ munikací

22

modilerm obec

značky Mercedes. Většina lidí se domnívá, že vozidlo s trojcípou hvězdou je nesmírně drahé. V kategorii nákladních vozidel však fungují naprosto jiné ceny. Když jsme zača­ li kupovat první vozidla značky Mercedes, nabídka byla pro nás finančně výhodnější než nabídka domácí firmy. Jednu frézu má­ me již šest let, druhou jsme koupili v minu­ lých dnech. Je to technicky zajímavé vozid­ lo s přídavným zařízením, které umí spous­ tu činností. Je zkonstruováno pro komunál­ ní potřeby - dokáže sekat trávu, hodí se na samosběr, metení, frézování, posyp vozo­ vek. Frézu jsme koupili ze dvou hlavních důvodů. Po dohodě s Technickou správou komunikací jsme chtěli pokrýt určitou la-

únor 2004

PŘÍLOHA

OPTIMÁLNÍ ŽIVOTNOST KOLEM 10 LET

'Zář-

Optimální technická životnost vozidel je kolem

Pražské služby tedy mají na údržbu komuni­ kací techniky dost. Jednou však tato vozidla s různými nástavbami doslouží. Má tato Fir­ ma dost peněz nejen na jejich opravy, ale i na nákup nových? »Jsme akciová společnost s většinovou účastí města. Na rozdíl od středisek údržby silnic nebo Ředitelství dálnic jsme finan­ cování jiným způsobem - máme jiné zdro­ je - jako společnost si na sebe musíme vy­ dělat. Díky přístupu akcionářů a vedení společnosti si však nemůžeme stěžovat zá­ sadním způsobem na to, že bychom něco

I

neměli. Vždy jde investovat více, ale žádná firma na světě nedá do investic více než musí. Optimální technická životnost tech­ niky je kolem 10 let. U našich nových aut se nevyplatí dělat generální opravu, která při­ jde dráž než nové vozidlo. Když vezmete, že každý rok byste měli koupit pět vozidel, tak vám vychází obnova, která je potřeba. Snažíme se to dodržet. Ne každý rok se to podaří. Jsme schopni tyto počty naplnit a při uvažované délce životnosti koupit každý rok až pět vozidel,« uzavřel Ing. František Hodan. ■ KAREL ŽÍTEK

10 let.

komunální a silniční vozy

NAKLADAČ - HN, RN 7

města.

únor 2004

• Vozidla LIAZ - ramenové a hákové nakladače 4 x 2 i 4 x 4. Podvozek vyrobený průmyslovým způsobem, tj. je z nových dílů, nástavby nové i po G0.

Možný leasing, nebo individuální splátkový kalendář! Záruka 1 až 2 roky podle typu vozidla a 24 hod. servis.

Fréza se osvědčuje hlavně v okrajových částech

Zakázky přijmeme a vyřídíme ihned! PODPORUJTE ČESKÉ VÝROBKY

CAO TEPLICE a. s. MO-01737

Iř. kpt. Jaroše 400, 717 12 PR0B0ŠT0V, lel./fax: 417 560 505, 417 560 510 www.caoteplice.cz • e-mail: [email protected]

KOMPLEXNÍ ZABEZPEČENÍ PRO SVOZ ODPADŮ

Popelnice a dvoukolečkové nádoby Čtyřkolečkové nádoby

• • • •

pronájem svozové techniky prodej techniky a nádob servis svozové techniky prodej náhradních dílů

odpadkové koše plast/kov

I L.

Komunální technika, s.r.o., Mariánské náměstí č. 6, 250 02 Stará Boleslav Tel.: 326 907 888, fax: 326 903 772, e-mail: [email protected], www.komunalni-technika.cz

moderní obec

A

23

MO-01739

tentní potřebu odvozu sněhu z centra. Když napadne více sněhu, tak jej toto zařízení umí naložit na nákladní vozidlo, také doká­ že sníh přemístit na vzdálenost 15 až 20 metrů. Tento nákup pro nás rozhodně není rozmar, jsme přesvědčeni, že tato technika nám vyhovuje. Měli jsme speciální poža­ davky, potřebovali jsme univerzální podvo­ zek na zimu i na léto. Splnit naše striktní technické požadavky neumí každá firma. Jeden z těchto důvodů je, že v sortimentech komunální výbavy je jedna z nejlepších. Změna použití sypačkropicí vůz nebo sypač - samosběr netrvá příliš dlouho. Pro Technickou správu ko­ munikací hlavního města Prahy garantu­ jeme provoz 42 sypačů prvního pořadí. Ty ostatní mohou být v opravě, nicméně v denní službě musíme mít dvacetipro­ centní rezervu pro případ, že se stane ne­ hoda nebo nějaká závada. Proto musíme mít dostatečné množství záloh. Když počí­ tám průměrné stáří naší techniky, které se váže k roku výroby, tak to vychází na 10 let, u sypačů je to pod pět let. Pokud bych za­ hrnul datum generální opravy této techni­ ky, pak se dostáváme na pět let. To je na poměry České republiky (a nejenom na je­ jí) docela příznivé. Nemůžeme se vymlou­ vat, že nemáme čím jezdit,« informoval nás vedoucí technicko-výrobního úseku Pražských služeb, a. s., Ing. František Bo­ dán.

> Vozidla LIAZ BOBR PRES různých modifikací pro svoz TK0 > Vozidla pro údržbu komunikací s vyměnitelnými nástavbami sypač, vysprávková souprava, kropička, zametač

přílo

ha

užitkové automobily a nástavby

Bezpečné zóny - zklidnění dopravy Zajištění a udržení dopravní bez­ pečnosti na pozemních komuni­ kacích je jednou s hlavních prio­ rit ať již vlády, ministerstev, hejt­ manů či samotných správců. evropských průzkumů vyplývá, že kaž­ dý třetí občan bude během svého živo­ ta potřebovat lékařské ošetření z důvo­ du účasti na dopravní nehodě. Nebezpečí smrtelného úrazu je u tzv. zranitelných > účastníků (chodci, cyklisté) čtyřikrát vyšší 5 než u posádky vozidla, včetně řidiče. Riziko ^ se dále zvyšuje u dětí, mládeže a seniorů. °

Z

JAK JE DŮLEŽITÁ RYCHLOST

Rychlost vozidla hraje klíčovou roli v ná­ sledcích dopravní nehody. Pokud se sta­ ne nehoda při rychlosti 45 km/hod., je na­ děje chodce či cyklisty na přežití zhruba pa­ desátiprocentní. Při rychlosti 30 km/hod. tato naděje stoupne na více než 90 %. Ovlá­ dání či omezování rychlosti projíždějícího vozidla je proto základním faktorem zajiš­ ťujícím bezpečný dopravní systém pro zra­ nitelné účastníky silničního provozu. CHOVÁNÍ ŘIDIČE

Jednou z možností, jak ovlivnit chování řidi­ če tak, aby snížil rychlost svého vozidla, je informovat jej zpětnou vazbou o jeho oka­ mžité rychlosti (tedy dopravním zařízením vně vozidla). Jako výchozí řešení se nabízí použití informačně provozní dopravní znač­ ky. Na žlutozeleném fluorescenčním retroreflexním podkladu je umístěna činná plocha významové dopravní značky doplněná do­ datkovou tabulkou a dalším nápisem Jedete. Ve spodní části štítu dopravní značky je za­ řízení pro provozní informace - radar pro měření a zobrazení rychlosti projíždějícího vozidla. Zobrazovací elementy jsou opět tvořeny žlutozelenými fluorescenčními retroreflexními klopnými segmenty a LED. Jedinečná kombinace tří optických systé­ mů je následující: ■ retroreflexe - zajišťuje viditelnost v noci, ■ fluorescence - zviditelňuje dopravní značku za denního světla, ■ LED - zdůrazňuje zobrazovaný údaj o rychlosti vozidla. Tato kombinace zajišťuje dokonalou vidi­ telnost za jakýchkoliv světelných podmínek - ať již za tmy, šera, mlhy, deště či přímého slunce. Preventivní zařízení pro měření rychlosti Driver Feedback Sign (DFS) je vy­ obrazeno na 4. straně obálky časopisu. VÝSLEDKY PRŮZKUMŮ

Centrum dopravního výzkumu Brno a Ústav dopravního inženýrství (ÚDI) Praha uskuteč­ nily v Brně v srpnu (před) a září 2002 (po in­ stalaci zařízení DFS). dopravně psychologický průzkum Cílem šetření bylo posoudit vliv

24

moderní obec

zpětné vazby preventivního zařízení na měře­ ní rychlosti na chování řidičů. Pro průzkum byla vybrána dopravně vel­ mi zatížená čtyřpruhová komunikace s obousměrným tramvajovým provozem, ulice Vídeňská, v blízkosti základní školy. Výsledky měření prokázaly snížení prů­ měrné rychlosti z 55 km/hod. na 49 km/hod. a snížení 85 % rychlosti (rychlost, kterou nepřekročí 85 % vozidel) z 62 km/hod. na 56 km/hod. Podobně ÚDI vybral dopravně velmi zatíže­ nou pražskou Evropskou ulici v úseku s rych­ lostí omezenou na 70 km/hod. (oblast Nová Šárka, směr od letiště do centra). Měření, kte­ rá se uskutečnila v březnu a v září 2003, opě­ tovně prokázala snížem průměrné rychlosti vozidel. V březnu předepsanou rychlost nedo­ drželo téměř 30 % řidičů, v září pak (po insta­ laci zařízení DFS) pouze necelých 7 procent. Výsledky uvedených dopravně psycholo­ gických průzkumů prokázaly, že preventivní zařízení pro měření rychlosti - tedy zařízení, které na velkou vzdálenost řidiče o své pří­ tomnosti informuje, způsobí, že řidič zbyst­ ří, plynule zpomalí, a bezpečně tak projede nebezpečným úsekem.

Zařízení, které je možno doporučit i v ji­ ných dopravních situacích (obytná zóna, přechod pro chodce, omezená rychlost, ne­ bezpečná zatáčka atd.), by mělo tvořit sou­ část komplexního řešení směřujícího ke zklidnění dané lokality (okolí škol, nemoc­ nic, obchodních center, nádraží apod.). Ro­ zumí se tím úprava současných dopravních vztahů, počínaje změnami stávajícího svis­ lého a vodorovného dopravního značení přes instalaci zpomalovacích prahů, ostrův­ ků a dalších prvků regulujících provoz na pozemních komunikacích až po stavební úpravy. Jde tedy o ucelený systém pro bezpečnost, který zajistí zviditelnění místa se zvýšeným rizikem dopravních nehod, upozorní řidiče, že právě takovým místem projíždí, a poskyt­ ne tak větší bezpečnost zranitelným účastní­ kům silničního provozu. Naše společnost dokáže zajistit všechny jednotlivé součásti tzv. bezpečné zóny - vy­ pracování projektu, jeho realizaci a zabezpe­ čení provozu a údržby. ■ MILAN DEVERA

3M Česko, spol. s r. o.

únor 2004

MO-01740

Sanitka, autobus, sypač, traktor,...? Stačí říct.

VB LEASING DŮVĚRA

SPOJUJE.

VB Leasing CZ, spol. s r.o. Heršpická 5, 639 00 Brno tel.: +420 543 550 111, fax: +420 543 550 150 infoline: +420 800 181 800 e-mail: [email protected], www.vbleasing.cz

MO-0174

VÍCEÚČELOVÉ

VOZIDLO j

^

VOLVO FM je ekvivalentem pro v'ceúčelové vozidlo. v<-,LV<-) a

byl° navrženo

zkonstruováno

tak,

aby bylo nejvšestrannéjšim fc-

truckem na trhu. To znamená,

že si můžete vyspecifikovat i tu nejrozsáhlejši řadu požadavků a VOLVO FM Vám padne přesně na míru. motoru

a

automatického

Moderní technologie

VOLVO řazeni

l-Shift nabízí

systém navíc

ohromující výkonnost a úsporu. Prvotřídní pohodlí, skvělá ovladatelnost a bezpečnost zaručuji

perfektní

řešení

pro

řidiče

i při nejnáročnějšim nasazeni.

VOLVO TRUCKS.DRIVING PROGRESS www.volvotrucks.volvo.cz

EVROPSKÁ UNIE

Společný regionální operační program 2/ Zatímco v minulém čísle jsme publikovali úvod do problema­ tiky strukturálních fondů, nyní se budeme podrobněji věnovat jednomu z operačních progra­ mů, jehož prostřednictvím bu­ de finanční pomoc z EU do ČR plynout. bjemově největší (co se týče nárokova­ ných prostředků z evropského rozpo­ čtu) je Společný regionální operační program (SROP). V rámci jeho 5 priorit opatření je možno čerpat téměř půl miliardy eur (konláétně 454 332 571 eur), což předsta­ vuje zhruba 30 % finančních prostředků alo­ kovaných pro ČR v rámci Cíle 1 strukturální a regionální politiky EU v letech 2004 - 2006. Společný regionální operační program je souhrnným dokumentem, který zahrnuje rozvojové priority sedmi regionů soudržnos­ ti, tj. celou ČR s výjimkou hl. města Prahy. V rámci SROP se zdůrazňuje zejména pod­ pora vyváženého a udržitelného ekonomic­ kého rozvoje regionů, který bude vycházet z iniciativ veřejného, neziskového a soukro­ mého sektoru. Program bude založen na eli­ minaci faktorů, které překážejí rozvoji po­ tenciálu regionu a na využití výhod, posky­ tující příležitosti pro ekonomický růst. SROP podporuje především aktivity, je­ jichž realizace z hlediska platné české legis­ lativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se odlišuje od zbývajících operačních programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jež jsou z hlediska české legislativy převážně v působnosti státu. Určitou výjim­ ku představuje priorita 4 - Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství, kde vedle podpory činnos­ tí místního či regionálního charakteru bu­ dou subvencovány i aktivity horizontálního či nadregionálního charakteru.

O

STRUKTURA SPOLUFINANCOVÁNÍ SROP bude z rozpočtu EU spolufinancován prostřednictvím dvou strukturálních fondů (SE): ■ Evropského fondu regionálního rozvo­ je (ERDF) pro všechny priority; ■ Evropského sociálního fondu (ESF) pro prioritu 3 (zčásti). Na druhé straně spolufinancování SROP z veřejných prostředků ČR bude zajišťováno jednak z rozpočtů obcí a krajů, jednak ze zdrojů státního rozpočtu (prostředky Minis­ terstva pro místní rozvoj) a státních fondů (Státní fond životního prostředí a Státní fond dopravní infrastruktury). Strukturu spolufi­ nancování doplní i prostředky mezinárod­ ních finančních institucí (například Evrop­ ské investiční banky). Řídícím orgánem SROP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), konkrétně

26

mode obec

Monitorovací orgány mají za úkol sledovat a hodnotit proces realizace operačního pro­ gramu. Za tímto účelem koordinují funkce všech článků implementačního řetězce a ko­ munikují s monitorovacím orgánem Rámce podpory Společenství. Kontrolní orgány vykonávají průběžnou a konečnou kontrolu všech procesů souvise­ jících s čerpáním pomoci ze SF.

Podíl prostředků alokovaných na priority SROP (v %)

OPATŘENÍ A PRIORITY

a 11

Priorita 3 ZDROJ MMR

odbor Řídícího orgánu SROP a JPD Praha, který nese celkovou odpovědnost za účin­ nost, správnost řízení a provádění pomoci, poskytované ČR z výše zmíněných struktu­ rálních fondů. Řídící orgán odpovídá také za včasné a adresné poskytování důleži­ tých informací o realizaci programu, a to zejména všem potenciálním předkladate­ lům projektů (konečným příjemcům po­ moci).

INSTITUCIONÁLNÍ struktura Každý řídící orgán má za úkol rovněž připra­ vit adekvátní institucionální strukturu, defi­ novat pravomoci a úkoly jednotlivých sub­ jektů a nastavit mezi nimi funkční vztahy. V obecné rovině lze vytipovat následující články implementačního řetězce: Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpověd­ nosti řídících orgánů nebo vykonává jejich jménem činnosti týkající se konečných pří­ jemců. Zprostředkující subjekty zpravidla ručí za definování obsahu opatření a přípra­ vu zásobníku projektů (současně poskytují informace konečným příjemcům o náleži­ tostech projektových žádostí). Konečný příjemce (příjemce pomoci) je veřejný nebo soukromý subjekt, který na zá­ kladě předložené projektové žádosti o po­ moc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze SF (příjemce pomoci je cílový subjekt finančních pro­ středků čerpaných prostřednictvím granto­ vého schématu). Platební orgán (v případě ČR je to Minister­ stvo financi") bude realizovat platby jednotiivým úspěšným žadatelům (předldadatelům projek­ tů) a současně spravovat finanční prostředky alokované pro ČR z rozpočtu EU. Některé funk­ ce a aktivity však platební orgán deleguje na tzv. platební jednotku (tj. nezávislý subjekt organi­ začně oddělený od platebního orgánu, který je zpravidla zřízen v rámci řídícího orgánu kon­ krétního operačního programu).

Jednotlivé priority a opatření byly specifiko­ vány v Programovém dodatku SROP. Uvede­ ný graf znázorňuje procentuální podíl fi­ nančních prostředků alokovaných na jedno­ tlivé programové priority. Priorita 1 - Regionální podpora podniká­ ní (45 131 208 eur) ■ Opatření 1.1. - Podpora podnikání ve vybraných regionech Opatření se zaměří na přímou podporu malých a středních podnikatelů ve vybra­ ných problémových regionech ČR. Pomoc se bude týkat existujících podnikatelů (nikoliv začínajících), jejichž hospodářský výsledek před zdaněním byl ve dvou předchozích le­ tech před podáním žádosti kladný. Opatření umožní podporovat investiční rozvojové záměry podniků, spojené s vytvá­ řením nových nebo se zachováním stávají­ cích pracovních míst, včetně financování ná­ kupu poradenských služeb (např. zpracování podnikatelských plánů). Priorita 2 - Rozvoj infrastruktury v regio­ nech (196 967 407 eur) ■ Opatřem 2.1.- Rozvoj dopravy v regionech Toto opatření integruje dva velké okruhy aktivit: - podporu regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy, místní komunikace ve venkov­ ských obcích), - podporu rozvoje dopravní obslužnosti v obcích a regionech. Vzhledem k tomu, že u obou typů bude rozdílná úroveň spolufinancování a je ne­ pravděpodobné, že budou předkládány inte­ grované projekty zaměřené na obě složky (to je např. výstavba určitého úseku silnice při současném nákupu dopravních prostředků, budování terminálu či integrovaného do­ pravního systému), byla ve struktuře opatře­ ní formulována dvě podopatření; vzájemná finanční váha obou podopatření je orientač­ ně stanovena v poměru 70 %:30 %. ■ Opatření 2.2. - Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Opatření řeší podporu investic v oblasti in­ formačních a komunikačních technologií (ICT) pro regionální a místní veřejnou sprá­ vu a pro obyvatelstvo. Jeho součástí je pod­ pora aktivit, spojených s veřejným přístu­ pem k informačním technologiím (internet apod.) v knihovnách, komunitních centrech, ve školách a se zajištěním ICT pro regionální a místní veřejnou správu. ■i Opatření 2.3. - Regenerace a revitaliza­ ce vybraných měst

únor 2004

EVROPSKÁ UNIE

V rámci opatření bude podpořen omeze­ ný počet ucelených investičních projektů měst, zkvalitňujících jejich celkové životní prostředí a životní podmínky obyvatel a za­ měřených na regeneraci a revitalizaci upa­ dajících jader měst (např. historických) či postižených území měst (spojených např. s útlumem hospodářských nebo společen­ ských aktivit). Opatření představuje výcho­ disko a přípravu pro budoucí řešení proble­ matiky měst v rámci iniciativy Společenství URBAN (od roku 2007). Priorita 3 - Rozvoj lidských zdrojů v regi­ onech (92 288 235 eur) ■ Opatření 3.1. - Infrastruktura pro roz­ voj lidských zdrojů v regionech Opatření se zaměří na podporu investič­ ních projektů (spolufinancovaných z ERDF) v oblastech: - aktivní politiky zaměstnanosti, - celoživotního učení, - sociální integrace. Tyto investice budou muset přispívat k rozvoji a ke strukturálním změnám v regi­ onu a k vytváření nebo zachování trvale udr­ žitelných pracovních míst. Z věcného hlediska bude v rámci jednotli­ vých projektů podpořeno: nová výstavba ne­ bo stavební obnova příslušných budov; ná­ kup technologie, počítačů (včetně softwaru), počítačové sítě; nezbytná technická infra­ struktura spojená s výstavbou či obnovou ob­ jektů (včetně nezbytných venkovních úprav). Pomoc bude provázána s opatřením 3.2. SROP a také s operačním programem Řízení lidských zdrojů / viz další pokračování tohoto seriálu - pozn. autorů/ (umožní případnou investiční podporu poskytovatelům služeb, podporovaným v rámci tohoto programu v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, soci­ ální integrace a celoživotního vzdělávání). ■ Opatření 3.2. - Podpora sociální inte­ grace v regionech Opatření se zaměří na podporu širokého spektra aktivit v oblasti sociální integrace na místní či regionální úrovni; neinvestiční podpora se bude orientovat na: - poskytovatele služeb, realizující podpůr­ né projekty pro různé znevýhodněné skupiny

obyvatelstva, na následné řešení i prevenci vzniku těchto skupin (např. etnické a národ­ nostní menšiny, zdravotně postižení občané, mladiství, matky s dětmi, osoby bez kvalifika­ ce, osoby před důchodem, občané po návra­ tu z výkonu trestu, drogově závislí apod.) - rozvoj občanské společnosti, vytváření komunitních plánů, spolupráci neziskových organizací a organizací zřizovaných státem, kraji či obcemi, - vytváření rovných příležitostí pro zne­ výhodněné skupiny obyvatelstva. Pomoc v rámci opatření bude poskytová­ na na realizaci různých neinvestičně zamě­ řených programů, kursů, na poradenství a na služby občanům, včetně poskytování rehabilitačních pomůcek, učebních pomů­ cek, studijních materiálů, pořádání sociálně zaměřených akcí, na informační a propa­ gační činnost apod. ■ Opatření 3.3. - Posílení kapacity míst­ ních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Opatření se zaměří na vzdělávání všech skupin aktérů na místní a regionální úrovni, zapojených jak do přípravy a následné im­ plementace programu, tak do přípravy a ná­ sledné realizace projektů (zaměstnanci ob­ cí, svazků obcí, krajů, různých regionálních sdružení, hospodářské a agrární komory, re­ gionální rozvojové agentury, školy, nestátní neziskové organizace apod.). Součástí vzdělávání bude seznámení se s příslušnými předpisy EU či ČR pro jednot­ livé úseky spojené s přípravou a realizací programů a projektů (např. zadávání veřej­ ných zakázek, ochrana životního prostředí, rovné příležitosti, financování a finanční kontrola, veřejné podpory podnikům, moni­ torování programů a projektů apod.). Po­ moc se soustředí na neinvestiční výdaje za­ hrnující zejména: - podporu pořádání různých forem kursů, seminářů, školení, workshopů, - vydávání brožur a publikací, - na poradenskou činnost, - zavedení internetových stránek apod. Priorita 4 - Rozvoj cestovního ruchu (108 068 602 eur)

Implementační struktura Pro realizaci projektů vymezených prioritami a opatřeními SROP byla vytvořena následující imple­ mentační struktura: ftídící orgán: MMR ČR (odbor Řídicího orgánu SROP a JPD Praha) Zprostředkující subjekty: Czechlnvest (u opatření 1.1.), Centrum pro regionální rozvoj, Regionální rady a u opatření 5.2. Řídící orgán Rámce podpory Společenství (odbor MMR) Platební orgán: Ministerstvo financí (odbor Národního fondu) Platební jednotka: MMR ČR (odbor finančního řízení a Platební jednotky strukturálních fondů) Monitorovací orgány: MMR ČR (odbor Řídícího orgánu SROP a JPD Praha), Monitorovací výbor SROP, Výbory regionálního rozvoje (podvýbory na úrovni regionů soudržnosti) Kontrolní orgány (finanční kontrola): MF ČR, MMR ČR (odbor Řídícího orgánu SROP a JPD Praha, Jednotka inspekce projektů, Samostatné odděle­ ni interního auditu), Nejvyšší kontrolní úřad, orgány Komise a Evropský účetní dvůr Tuto strukturu jsme prezentovali spíše jako modelový příklad, abychom dokumentovali značnou složitost a mnohovrstevnatost implementačního procesu každého operačního programu. Nicméně pro potenciální předkladatele projektů je důležitá zejména rovina (funkce) zprostředkujícího subjektu a řídícího orgánu, na které se může dále obracet s konkrétními dotazy a problémy spojenými s projektovou žádostí. Kontakty na zprostředkující subjekty SROP: Czechlnvest

Centrum pro regionální rozvoj ČR

Štěpánská 15,120 00 Praha 2, tel : 296 342 500,

Vinohradská 46, 120 00 Praha 2, tel.: 221 580 201,

e-mail: [email protected], www.aechinvest.org

e-mail: [email protected], www.crr.a

únor 2004

■ Opatření 4.1. - Rozvoj služeb pro ces­ tovní ruch V rámci tohoto opatření budou subvenco­ vány subjekty nakupující služby, týkající se oblasti cestovního ruchu. Mezi tyto služby patří: - vytváření partnerství veřejného a sou­ kromého sektoru (spolková, poradenská a informační činnost), - zabezpečení výměny a šíření jednot­ ných informací prostřednictvím moderních technologií, - podpora marketingových studií pro ce­ stovní ruch, - podpora účasti na veletrzích, - pořádání sympozií a konferencí o ce­ stovním ruchu, - podpora tvorby propagačních materiá­ lů, tvorba standardů pro cestovní ruch se za­ váděním jednotného systému značení akti­ vit v cestovním ruchu. V rámci opatření bude poskytnuta nein­ vestiční podpora na úhradu nákladů spoje­ ných s poskytováním výše uvedených slu­ žeb. ■i Opatření 4.2. - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch V rámci tohoto opatření budou podporo­ vány investiční projekty, zaměřené na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch, zejména: - produkty kongresové, lázeňské, kultur­ ní, církevní turistiky, ekoturistiky, - vybudování celostátního informačního systému cestovního ruchu, - revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dě­ dictví, - rozvoj místních či regionálních infor­ mačních systémů cestovního ruchu, - rozvoj kapacit malých a středních pod­ niků, působících v odvětví cestovního ruchu (posílení ubytovacích kapacit a obslužné in­ frastruktury), - výstavbu či obnovu vybavenosti v oblas­ ti sportu, rekreace, lázeňství, - obnovu a rozvoj turistických stezek, in­ frastruktury rekreační plavby, cyklostezek (včetně doplňkových zařízení). Zbývající prostředky alokované na OP jsou vždy vyčleněny na technickou pomoc (TP jako Priorita 5), v rámci které bude řídí­ címu orgánu poskytováno financování na ří­ zení, realizaci, monitorování a kontrolu akcí spojených s implementací pomocí ze SE V případě TP půjde o 11 805 170 eur. Obsáhlejší konkretizace výše popsaných opatření (včetně vymezení subjektů, které se mohou stát potenciálními předkladateli projektových žádostí v rámci těchto opatře­ ní, a konkrétní výše spolufinancování z fon­ dů EU) je k dispozici na serveru Minister­ stva pro místní rozvoj www.strukturalnifondy.cz. V sekci věnované operačním pro­ gramům je uveden odkaz na Společný regi­ onální operační program, kde rovněž na­ leznete adresy všech odpovědných kon­ taktních osob. ■ Připravil odbor Rámce podpory Společenství (dříve odbor integrace a strukturálních fondů) Ministerstva pro místní rozvoj ČR

moderní obec

27

I

EVROPSKÁ UNIE

Pouze vyplnit žádost nebude stačit omoc ze strukturálních fondů (SF) se uskutečňuje třemi formami. První a nej­ významnější je založena na iniciativě jednotlivých členských zemí a probíhá pro­ střednictvím tzv. rámce podpory Společen­ ství »Community Support Framework« (CSF). Druhou jsou tzv. Iniciativy Společen­ ství, které se snaží reagovat na některé speci­ fické problémy. Zbývající malá část výdajů na regionální politiku představuje výdaje na re­ alizaci pilotních programů EU. Žadatelé o spolufinancování se musí při­ pravit na to, že podpora ze SF nepokrývá ze 100 % náklady projektu. Na kofinancování se zpravidla podílí státní rozpočet, krajské nebo obecní rozpočty. Očekává se i zapojení sou­ kromého sektoru. Podpora EU dosahuje až 75 % nákladů projektu, nižší je u infrastruk­ tury vytvářející zisk (až 50 %) a investic do fi­ rem (až 35 %), u malých a středních podniků až do výše 45 %).

P

pravní strategií EU. Malá část (0,5 %) celko­ vých prostředků fondu může být věnována na vypracování studií hodnotících dopady projektů a na expertní technickou pomoc. V tomto případě může být hrazeno až 100 % nákladů. Z KF však nelze žádat podporu na projekty, které jsou již podporovány ze struk­ turálních fondů. PŘÍPRAVA A NÁKLADY

Příprava projektu neznamená pouze vyplnit žádost. Představuje činnosti od vytvoření ideového záměru až po vznik partnerství s institucemi, které se projektu účastní.

KOHEZNl FOND

Míra spolufinancování v případě projektů na využití Fondu soudržnosti (Kohezní fond) či­ ní až 85 %. Kohezní fond (KF) však není sou­ částí SF, a postup získání podpůrných pro­ středků z tohoto fondu je proto odlišný. Byl zřízen na podporu států s hrubým národním produktem na jednoho obyvatele nižším než 90 % průměru EU. Důvodem jeho vzniku by­ la obava Evropské komise, že některé ekono­ micky slabší členské země nebudou bez zvláštní pomoci schopny splnit kritéria pro vstup do Ekonomické a měnové unie, tak jak byla stanovena Maastrichtskou smlouvou. Z prostředků KF jsou podporovány v zása­ dě dva typy projektů, a to projekty zaměřené na životní prostředí, včetně projektů v soula­ du s konceptem trvale udržitelného rozvoje, a projekty zaměřené na výstavbu transevropské dopravní infrastruktury v souladu s do­

Podpora nepokrývá všechny náklady projektu.

Programové dodatky podrobně uvádějí ce­ lou řadu informací podstatných pro žadate­ le, např. vymezení okruhu žadatelů, typy projektů atd. Náklady hrají v projektu velmi důležitou roli. Nereálně sestavený rozpočet se odrazí při hodnocení projektu. Příliš vyso­ ké náklady v poměru k výstupům a dopadům projektu mohou být důvodem jeho zamítnu­ tí. Obecné ustanovení o nákladech stanovu­ je nařízení ES 1685/2000, pro žadatele jsou pak směrodatné pokyny k danému progra­

mu v programovém dodatku. Náklady pro­ jektu se obecně dělí na: ■ uznatelné (eligible), m neuznatelné (non-eligible). Poměr spolufinancování ze strany EU se určuje jen k uznatelným nákladům. To zna­ mená, že předkladatel projektu musí mít zajištěny prostředky nejen na úhradu »svého« podílu financování, ale také na celé ne­ uznatelné náklady. Pomoc EU se proplácí zpětně, což pro předkladatele znamená nutnost zajistit si prostředky před zaháje­ ním projektu nebo v jeho průběhu. Může to být z vlastních zdrojů, úvěru, půjčky nebo od partnerů, kteří se účastní projektu. Prav­ děpodobně se do tohoto systému zapojí bankovní instituce. Mezi požadavky kladené na předkladatele a jimi vypracované projek­ ty dále patří popis projektu, očekávané vý­ sledky, rozpočet, předpokládané zdroje fi­ nancování, identifikace předkladatele s kon­ taktními údaji a popisem, popis kapacit pro řízení a implementaci projektu a informace o projektech, které předkladatel realizuje z prostředků EU nebo v členských zemích. Nutné je také podat stručný popis part­ nerů zúčastněných v projektu a souhlas všech zúčastněných subjektů. Podstatný je např. souhlas krajského úřadu, soulad pro­ jektu s místními a regionálními strategiemi (např. programy rozvoje územního obvodu krajů, strategie rozvoje mikroregionů) a sektorovými strategiemi (např. státní po­ litika zaměstnanosti, státní politika ochra­ ny životního prostředí apod.). Musí být za­ jištěn především soulad s Národním rozvo­ jovým plánem České republiky, který udává základní směr pro čerpání pomoci ze SR* IVANA MANDYSOVÁ

Fakulta Ekonomicko-správni Univerzity Pardubice

Odpadní vody pod dohledem EU R se zavázala, že se postará o čištění měst­ ských odpadních vod v aglomeracích nad 10 tisíc ekvivalentních obyvatel (EO) do roku 2006 a nad 2 tisíce EO do roku 2010. splnění tohoto závazku může EU penálizovat. Seznam měst a obcí, kterých se to týká, je k dis­ pozici v materiálu Ministerstva zemědělství (MZe) Aktualizace strategie financování imple­ mentace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Vněm se uvádí i od­ had potřebných finančních prostředků, který činí zhruba 63 mld. Kč. Fond soudržnosti a strukturální fondy pro oblast čištění městských odpadních vod i zá­ sobování pitnou vodou byly svěřeny do sprá­ vy Ministerstva životního prostředí (MŽP). I když za splnění požadavků uvedených ve směrnici ručí stát, a ten bude také případné pokuty platit, určité penalizaci se nevyhnou ani obce. Města a obce budou muset vytvořit příslušný projekt, zajistit jeho schválení

C

28

moderní obec

a maximální míru spolufinancování. V rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů (SF) je možné počítat se zdroji ve výši zhruba Ne­ 15 mld. Kč do roku 2006, dále s 1 - 1,5 mld. Kč ročně ze Státního fondu životního prostředí, jednou miliardou korun přispěje MZe. Malou část financí ze svého rozpočtu poskytne také MŽP. Důležitým prvkem spo­ lufinancování jsou však i budoucí příjmy za odvod a čištění odpadních vod a možnost půjček od českých i zahraničních bank. Jed­ ním z nejdůležitějších dokumentů, na jehož základě se stanoví výše spolufinancování EU, bude finanční analýza. EU nebude výrazně kofinancovat projekty, u nichž předpokláda­ ná cena vodného a stočného nedosáhne re­ álné hodnoty s progresivním nárůstem. Z ev­ ropských programů nelze také financovat soukromoprávní instituce. Proto obce, které prodaly svoji infrastrukturu podnikatelským subjektům, budou mít v případě nutných in­

vestic do vodárenské infrastruktury určité problémy s výší vodného a stočného. Ministerstvo financí zpracovalo spolu s MŽP materiál pro vládu Komplexní řešení způsobu provozování vlastnických vztahů a fi­ nancování rekonstrukce a rozvoje v odvětví vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu v rámci plnění závazků ČR k EU a s ohledem na možnosti využívání fondů EU, z něhož mj. vyplývá úkol pro ministra zemědělství připra­ vit návrh na věcné usměrňování cen vodného a stočného prostřednictvím cenového úřadu. Finanční zdroje do odvětví vodárenství a čištění městských odpadních vod jsou limi­ továny, stejně tak jako termín uvedení zaříze­ ní do provozu. Ten, kdo dříve uplatní svůj dob­ ře zpracovaný projekt, má větší naději na vyš­ ší míru spolufinancování ze zdrojů EU. ■ TOMÁŠ OLIVA

Ministerstvo životního prostředí

únor 2004

EVROPSKÁ UNIE

Bez studie proveditelnosti větší projekty na finanční pomoc nedosáhnou tudie proveditelnosti bývá nedílnou pří­ lohou žádostí o financování projektů z fondů Evropské unie, a to vždy, pokud jde o projekt nad pět miliónů Kč bez DPH. Na typu žádosti a velikosti projektu záleží obsah studie proveditelnosti. Podle Mgr. Pavla Robka, jednatele společnosti ECPA - Evropské centrum pro veřejnou správu, s. r. o., podstata studie pro­ veditelnosti spočívá v tom, že musí investorovi poskytnout základní ekonomické a obchodní informace pro rozhodnutí o investici a spolufinancujícím institucím spolehlivý základ pro vy­ hodnocení záměru podnikatelského plánu. Z jakých základních částí se tedy studie proveditelnosti skládá? Jsou to: ■ Popis současného stavu a charakteris­ tika projektu (je to základní část studie, z níž jsou patrné specifické problémy dané oblas­ ti a cíle projektu, jež je napomohou řešit); ■ Záměr projektu (v něm se vymezují kvalitativní a kvantitativní cíle projektu, kte­ rých se po jeho realizaci dosáhne); ■ Návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky (jde o přímou návaznost na již zpracovanou rozvojovou strategii, v níž by měl být projekt jasně za­ kotven s dalším popisem obecných priorit, kterých po splnění svých cílů dosáhne; platí pravidlo: Čím má projekt větší návaznost na obecné priority, tím má větší šance na získá­ ní finanční pomoci); ■ Historie projektu a jeho současný stav (v případě existence již provedených studií a průzkumů je třeba prezentovat jejich roz­ hodnutí a návaznosti k projektu); ■ Definice projektu a jeho popis, indiká­ tory pro monitorování; ■■ Charakteristika předkladatele projektu, zkušenosti předkladatele s podobným typem projektů (hlavní důraz se přitom klade na majetkové a vlastnické struktury předklada­ tele a specifikaci vztahů ke třetím osobám); ■ Disponibilní finanční zdroje předkla­ datele projektu (popis a specifikace vlast­ ních zdrojů, úvěrů, dotací a z toho plynoucí potřeby dotačních zdrojů);

Žádost o financování nad 5 mil. Kč znamená přiložit i studii proveditelnosti.

■ Analýza trhu, analýza poptávky, tržní cena produktu nebo služby, analýza nabídky (v této části jde o popis a analýzu tržního prostředí ve vztahu ke službě či produktu plynoucího z projektu, poznání konkurence, příležitostí a hrozeb na trhu, cílové skupiny uživatelů, popis marketingových a obchod­ ních strategií předkladatele); ■ Lokalita projektu a životní prostředí, vliv projektu na životní prostředí; ■ Sociální a ekonomické prostředí (spe­ cifikace daňové politiky, regionální politiky, inflačního vývoje a dalších makroekonomic­ kých jevů, jež by mohly představovat ohro­ žení projektu); ■ Výběr technologie pro provoz (na zá­ kladě podkladů s více variantami a mož­ nostmi charakteristika navržené technolo­ gie s uvedením kladů a záporů a podmínka­ mi pro získání a provozování technologie); ■ Postup přípravy projektové dokumentace; ■ Zpracování odhadu celkových investič­ ních nákladů a režijních nákladů (rozpraco­ vání nákladů do jednotlivých skupin, popis organizace provozu);

■ Lidské zdroje (kategorizace a popis funkcí zaměstnanců, požadavky s ohledem na nutnost doškolování, odbornost a do­ stupnost zaměstnanců, očekávaná výše mz­ dových nákladů); ■ Harmonogram realizace projektu (zpracování harmonogramu všech činností od prvního rozhodnutí realizovat investici až po první výnosy); ■i Finanční analýza subjektu předklada­ tele (základní finanční analýza vycházející z účetních výkazů předkladatele na bázi po­ měrových ukazatelů); ■ Finanční analýza projektu (finanční analýza obnáší určení vhodné diskontní saz­ by, inflace, doby životnosti projektu, vymeze­ ní alternativních kritérií hodnocení, analýza rizik a nejistot, citlivostní analýzu, pravděpo­ dobnostní rozdělení, výpočet čisté současné hodnoty a další možné finanční metody, kte­ ré přispějí ke kvantifikaci rizik projektu); ■ Závěr a doporučení plynoucí ze studie. JAROSLAV GLOGAR specialista na přípravu projektů

Připravte se s námi na dotace z EU! •

Připadá Vám zpracování žádostí o dotaci náročné?

• Nemáte dostatek potřebných informací? RAVEN Consulting, spol. s r. o. Jakubské nám. 2,602 00 Brno Czech Republic Tel.:+420 542 210 148 Fax: +420 542 210 242 e-mail: [email protected] www.raven.cz

únor 2004

• Hledáte zkušeného a spolehlivého poradce s komplexním servisem?

Využijte služeb RAVEN Consulting, spol. s r.o.

NYNÍ AKTUÁLNĚ ZA ZPRACOVÁNÍ:

• projektu, • studie proveditelnosti, • cost-benefit analýzy, • logického rámce, • oznámení na MŽP (EIA), NEZAPLATÍTE VÍCE NEŽ

333 €

v případě nezískání dotace

moderní obec

29

M O -01715

z->Raven (onsulting

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHlIV

S

MANAGEMENT 1

-

Obchodník s dluhopisy zakotvil na magistrátu ení marné mít za sebou zkušenosti z obchodování s cennými papíry na ka­ pitálovém trhu, ale pro práci na oddě­ lení financování, finančních aktiv, dluhu a majetkových účastí magistrátu města Brna to zase až tak rozhodující není. Mnohem dů­ ležitější totiž ve veřejné správě je, aby člověk měl cit pro to, co je v různých finančních pro­ jektech města ještě akceptovatelné, a co již ni­ koliv, a uměl se dívat trochu dál dopředu. Tvr­ dí to vedoucí tohoto oddělení, devětadvaceti­ letý Mgr. Martin Rosický. Po absolvování Ma­ sarykovy univerzity, oboru matematika - eko­ nomie, působil ve společnosti Atlantik finanč­ ní trhy a u tohoto největšího českého neban­ kovního obchodníka s cennými papíry se spe­ cializoval na prodej a nákup dluhopisů. Pak vystřídal ještě další dvě makléřské firmy Conseq Finance a ČSOB, až nakonec loni za­ kotvil na magistrátu svého rodného města. »Jako obchodník s dluhopisy jsem dříve ce­ lý den takříkajíc jel po své vlastní linii jejich nákupů a prodejů s cílem co nejvíce pro svo­ ji firmu vydělat. Také zpětná vazba byla oka­ mžitá: Na konci každého obchodního dne stačilo vždy večer sečíst zisky a ztráty a výsle­ dek v miliónech byl zcela konkrétní. Má ny­ nější práce na magistrátu má podstatně širší záběr, ale její přínosy v nějaké hmatatelné podobě se mohou projevit až mnohem po­ zději. Například když se zlepší stav městských pozemních komunikací, jejichž rekonstrukce jsou hrazeny z finančních zdrojů, které moje oddělení pomohlo nalézt,« říká. Město Brno v rámci svého střednědobého dluhopisového programu již realizovalo dvě emise ve výši 145 miliónů eur, aby podpoři­ lo své investiční úsilí ke zlepšení infrastruk­ tury a diverzifikaci místní ekonomiky. I když si jihomoravská metropole na aranžmá kaž­ dé takové emise najímá některou z bank, je třeba pro politické vedení města připravit k takovému rozhodnutí kvalifikované pod­ klady a navrhnout i případná alternativní ře­ šení. »Jakkolivjsem bývalý obchodník s dlu­ hopisy, k vytváření dluhů v podstatě zaují­ mám negativní stanovisko,« konstatuje Mar­

N

tin Rosický. »Ovšem města velikosti Brna za­ tím žádnou jinou možnost nemají než jít cestou vydávání dluhopisů. Jak jinak by totiž mohla odstranit dědictví z minulosti v po­ době totálně zanedbané infrastruktury? Z běžných příjmů by se tyto investice uhra­ dit nemohly.« Podle Martina Rosického jsou to však prá­ vě odborně zdatní úředníci, kteří by na radni­ cích a magistrátech měli představovat jednu ze záruk, že komunální politici svoji snahu zavděčit se voličům neproplýtvají ve zbyteč­ ných, či méně důležitých investicích. »V tom­ to směru pro Brno nejlépe hovoří jeho rating, který mu každoročně vystavují dvě renomo­ vané světové agentury - Moody’s a Standard & Pooťs. Ten je nejvyšší možný v naší repub­ lice, což není jen příjemným oceněním kvali­ ty hospodaření města, ale hlavně tlačí dolů cenu peněz, které si Brno půjčuje.«

Spolupráce s ratingovými agenturami je jednou z dalších náplní činnosti oddělení, v jehož čele Martin Rosický stojí. »Recept na dobrý rating pro město? Těžko říci nějaký univerzální. Ale určitě je to v tom, aby měs­ to nebylo příliš zadlužené, aby investovalo do projektů, které potenciálně mohou při­ nést další peníze, aby vykazovalo vyrovnané hospodaření - či ještě lépe i nějaké provozní přebytky, a aby rovněž dokázalo ratingovou agenturu přesvědčit o své jasné perspektivě, kam kráčí,« dodává Martin Rosický, jehož oddělení má tuto komunikaci s Moody’s a Standard & Pooťs na starosti. Záběr tohoto oddělení je skutečně široký. Pečuje i o zhodnocování volných finančních prostředků města, což znamená být v kon­ taktu s profesionálním správcem těchto pe­ něz. Menší část oddělení spravuje samo. Jde přitom zejména o prostředky na běžných

Experty na kapitálový trh využijí i menší města odle člena představenstva a obchodního Představitel společnosti ABN AMRO Asset ředitele společnosti ABN AMRO Asset Management, která u nás spravuje munici­ Management Ing. Vratislava Svobody, pální majetek už pro více než desítku klientů, MBA, municipální sféra v České republice již má za to, že ani po vstupu naší země do Ev­ může nalézt dostatek manažerů, kteří by pro ropské unie nelze předpokládat, že by do čes­ větší města či kraje mohli zajišťovat různé fi­ kých měst přicházeli pracovat experti na tuto nanční projekty, úvěrování, vydávání dluhopi­ problematiku ze západní Evropy. »Není to jen sů či získání mezinárodního ratingu. »A vůbec otázka jejich zaplacení,« podotýká. »Naše není na škodu, pokud tito absolventi vysokých prostředí je totiž dosud přece jen dosti speci­ ekonomických škol nejprve projdou komerční fické. Určitou roli by snad mohli sehrát speci­ sférou a získají tam dobré základy z podniko­ alizovaní konzultanti. Jisté možnosti vidím vých financí a kapitálových trhů. Co je však také v rámci výměnných programů, které by kriticky důležité, je to, aby měli rádi svůj obor si mohla města organizovat sama.« a chuť učit se novým věcem. A pochopitelně Odborníkům na finanční projekty, kteří aby také dobře ovládali jazyk mezinárodních budou chtít pracovat na radnicích, předvídá financí - angličtinu,« říká inženýr Svoboda. inženýr Svoboda dobrou perspektivu. Mana­

P

30

mode obec

gementy měst a krajů sice nemohou srovnat jejich nynější odměňování s úrovní v ko­ merční sféře, ale nic nebrání tomu, aby je motivovaly bezplatnými odbornými stážemi v zahraničí, specializovanými školeními, vy­ síláním na konference apod. Jak dále Ing. Vratislav Svoboda upozorňu­ je, města v naší zemi do budoucna - shodně se stavem v Evropské unii - budou více vy­ půjčovateli kapitálu, než aby hrála roli velké­ ho investora, jako je tomu v současnosti. Bu­ dou také více operovat s vyrovnanými rozpo­ čty a nebudou mít dlouhodobé zdroje na vy­ tváření portfolia cenných papírů, která by pro ně peníze vydělávala. »Důležité bude ta­ ké, aby většina měst pracovala s dlouhodobě

únor 2004

MANAGEMENT

IVAN RYŠAVÝ

vyrovnanými rozpočty a nezadlužovala se na úkor příštích generací,« soudí obchod­ ní ředitel ABN AMRO Asset Management. Budoucnost budou mít podle něho emise dluhopisů pro největší města na eurodluhopisovém trhu. Kvůli deregulaci a ještě mocnějšímu nástupu nových technologií budou moci emitenti - tedy i municipali­ ty - vydávat mnohem menší objemy dlu­ hopisů, než je tomu dnes. »Tím se kapitá­ lový trh stane místem pro získávání kapi­ tálu nejen pro menší firmy, ale také pro menší města. I z tohoto pohledu je zřejmé, že manažeři na tuto oblast se v municipa­ litách nepochybně úspěšně uplatní,« uza­ vřel inženýr Svoboda. /rš/

únor 2004

Jihočeské obce získaly pro přípravu projektů pomocníka ejména výrazné rozšíření členské základ­ ny přiměly Svaz měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJKJ k tomu, aby od letošního ledna ustavil funkci manažera, který se bude věnovat zejména vytipovávání a přípravě celokrajských či jiných velkých, finančně nároč­ ných projektů, jimiž obce a města v regionu chtějí dosáhnout na peníze z národních i ev­ ropských zdrojů. Ing. Miroslav Beneš pracoval téměř tři roky na Regionální rozvojové agentu­ ře Jižní Čechy a měl tam mj. na starosti jeden z největších projektů SMOJK - recyklaci sta­ rých chladniček. Také většina dalších projektů a činností, na kterých se podílel, se týkala obcí a měst. Nakonec převzal rovněž zodpovědnost za chod sekretariátu SMOJK a po dohodě před­ sednictva svazu s vedením agentury byl navr­ žen a následně valnou hromadou SMOJK loni v prosinci potvrzen jako pracovník svazu.

cíl připojit na internet zbývající obce v kraji, které dosud možností webu nevyužívají. Sou­ částí projektu je ovšem i proškolení zástupců obcí, které připojení k internetu už mají, ale zatím nedokáží plně využívat jeho výhod. Do projektu se již přihlásilo na 150 obcí.« Inženýr Beneš svoji roli spatřuje hlavně ve vyhledávání námětů a přípravě žádostí pro zá­ sadní projekty, které se týkají většího počtu především členských obcí. Pro realizaci pro­ jektů bude SMOJK využívat služeb specializo­ vaných firem. Mezi nimi bude mít zvláštní po­ zici Regionální rozvojová agentura Jižní Čechy, v níž SMOJK drží 60 procent akcií. Na otázku, zda by v komerční sféře nenale­ zl zajímavější uplatnění - a také vyšší plat, in­ ženýr Beneš odpovídá: »Jako absolventa Ze­ mědělské fakulty Jihočeské univerzity, oboru všeobecné zemědělství se zaměřením navyu-

»Musíme se naučit lépe využívat více mož­ ných zdrojů,« říká inženýr Beneš. »Jimi jsou ve většině případů Státní fond životního pro­ středí a program přeshraniční spolupráce Phare CBC. Nyní se k nim připojuje Společný regionální operační program, pro který si náš svaz připravil své „žhavé želízko", totiž pro­ jekt Jižní Čechy Online. V něm si klademe za

žití a ochranu zemědělské krajiny, mě vždy zajímal rozvoj venkova, stejně jako oblast ži­ votního prostředí. Moje práce je velmi pestrá a tvůrčí a současně mně umožňuje přispívat k řešení problémů, které obce a jejich obyva­ tele trápí. Proto jsem s touto prací spokojen a nehodlám ji měnit ani odcházet do soukro­ mého sektoru.# /rš/

Z

ENVI AGENTURA

O Příprava a projednání žádostí o dotace na životní prostředí - kanalizace, ČOV, vodovody O

Bydlení - podporované byty, nájemní byty, technická infrastruktura ze zdrojů České republiky a Evropské unie

Ing. Vladimír Trunda Registrovaný investiční zprostředkovatel Přemyslovice 275, 798 51 Přemyslovice Mob.: 777 166 608 • Fax. 582 378 306 • E-mail: [email protected]

moderní obec

31

MO-01736

účtech města, ale Brno také přímo vstu­ puje na trh s cennými papíry. Je ve veřejné správě dostatek odborní­ ků, kteří by mohli městům či krajům vy­ tvářet kvalifikované zázemí pro rozhodo­ vání o nakládání s finančními aktivy a hle­ dání nových zdrojů peněz? ptám se Marti­ na Rosického. »Upřímně řečeno, nevím, protože mám zkušenosti pouze z města Brna,« odpovídá. »Ale například právě v našem oddělení jsou kvalifikovaní od­ borníci, kteří svými stanovisky a doporu­ čeními mohou výrazně přispět ke správ­ nému rozhodnutí politické reprezentace města. Také na magistrátu stejně jako tře­ ba v makléřské firmě musíme vážit pří­ padná rizika i možné přínosy každé námi navrhované finanční operace. Na rozdíl od makléře však konečné rozhodnutí neu­ činíme sami, ale naše doporučení jde do finančního výboru a pak do rady či zastu­ pitelstva města.« Po vstupu naší země do Evropské unie ale zejména po přijetí eura jako naší měny, se podle Martina Rosického i pro munici­ pality z České republiky výrazně otevře trh s instrumenty denominovanými v euro. Pravda, už dnes lze na tento kapitálový trh vstupovat, avšak s jistým měnovým rizi­ kem, vyplývajícím z postavení české koru­ ny. Byť nyní vzhledem k současné síle naší měny a jejímu dalšímu posilování jde za­ tím o riziko většinou příjemné. »Jakmile se staneme členy i Evropské měnové unie, odpadne nám problém za­ jišťovat se na kapitálovém trhu swapovými či jinými zajišťovacími operacemi proti měnovému riziku,« tvrdí Martin Rosický. To podle něho zvýší možnosti i pro menší města, než je Brno, aby si i ona svá finanční aktiva případně dál vy­ lepšila. A odkud by si měla tato města najímat odborníky? Také o tom má Mar­ tin Rosický jasno: »Po zrušení české ko­ runy budou banky likvidovat nemálo svých lokálních dealingových zastoupe­ ní. Uvolní se tak řada kvalifikovaných odborníků, kteří budou mít zkušenosti z kapitálových trhů.« ■

MANAGEMENT

Neničí vám pracoviště zdraví? ancelářské pracoviště v současném mo­ derním pojetí není pouhým pracovním prostorem. Je také prostředím, které do značné míry ovlivňuje zdraví pracovníků. Stanovením zásad a požadavků z hlediska této problematiky se zabývá ergonomie, kte­ rá zkoumá a řeší vliv pracovního prostředí na zdraví a výkonnost člověka. Ergonomické ře­ šení pracoviště je především dodržení řady kritérií, která směřují k vytvoření optimál­ ních pracovních podmínek. Jeho součástí jsou i preventivní opatření v oblasti bezpeč­ nosti a ochrany zdraví při práci. Na těch se nepodílí pouze rozsah ergonomických kon­ strukčních úprav nábytkových prvků, ale i množství dalších vlivů - akustika, klimatic­ ké a světelné podmínky apod. Podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci stano­ vuje vládní nařízení č. 178/2001 Sb.

K

DOPORUČENÉ HODNOTY Z obrázku je možno orientačně posoudit vhodnost toho kterého pracoviště z hlediska ergonomie v základních doporučených hod­ notách, které stanovil Americký institut pro standardizaci. Za vyhovující pracovní polo­ hu vsedě lze pro práci s počítačem považovat lákovou, která umožňuje, aby stehenní část dolních končetin svírala přibližně úhel 90° jak s tělem, tak s lýtkovou částí. Chodidlo by pak mělo být opřené celou plochou o podlahu. V případě potřeby lze využít i podložky pod nohy. Předloktí horních kon­ četin při práci na klávesnici by měla svírat s tělem také zhruba úhel v rozmezí 70° až 90°. Bez povšimnutí bychom neměli ponechat ani počítačové klávesnice. Při dlouhodobém držení ruky v nevyhovujícím úhlu vzhledem k zápěstí dochází často k bolestivým proje­ vům, které mohou přejít až k zánětu šlach. Běžný typ klávesnice je vhodné proto doplnit opěrkami zápěstí, případně zvolit ergono­ mickou klávesnici, u které je tato opěrka již součástí konstrukčního řešení a navíc jsou klávesy lépe přizpůsobeny přirozené poloze rukou. Předcházet bolesti rukou při práci s počí­ tačovou myší lze použitím speciálních gelo-

vých podložek. Při použití výsuvného držáku pro klávesnici je třeba přizpůsobit nejen výš­ ku sedáku pracovní židle, ale i umístění mo­ nitoru tak, aby klávesnice nebyla ani příliš nízko, ani vysoko. Přední hrany pracovní plo­ chy stolu a výsuvného držáku by měly být opatřeny ergo hranou bez ostrých přechodů. K dokonalému využití možností počítačo­ vého pracoviště s ohledem na konkrétní po­ třeby a požadavky je možno aplikovat širo­ kou řadu speciálních stolních a otočných mechanismů jako držáků pro monitory či klávesnice.

automatického přítlaku opěradla s bederní opěrkou. Těmto požadavkům vyhovují židle se synchronní mechanikou, která umožňuje současně aretaci v několika základních polo­ hách. Vlastní anatomicky tvarovaný sedák by měl být umístěn na centrální pružině, umož­ ňující plynulou změnu výšky sedáku tak, aby se židle snadno přizpůsobila výšce a potřebě člověka a která současně tlumí veškeré nára­ zy při dosednutí. Pro zajištění co nejvýhodnější opory paží může být při některých činnostech žádoucí

Běžné pracoviště s počítačem

c
(údaje v cm)

%

Výška postavy

r

1

Htadačty

•

r

menší asi 150 cm průměrná asi 168 cm

vyšší asi 185 cm

Výška sedačky

40,6

46,3

Výška pracovní plochy (myš)

58,5

64,75

71

Výška roviny pohledu

103,1

118,1

133,1

Vzdálenost obrazovky

>30,5

>30,5

>30,5

0-60°

0-60°

0 -60°

Zorný úhel

52

ZDROJ: AMERICKÝ INSTITUT PRO STANDARDIZACI

KVALITNÍ ŽIDLE Stále více se prodlužuje doba, kterou »prosedíme« ve strnulé pozici u počítače a navíc většinou ne na zcela vhodné židli. Ze zdra­ votního hlediska právě tato poloha není vů­ bec ideální. Postupně může být příčinou ne­ příjemných, zdlouhavých a bolestivých potí­ ží v oblasti krční a bederní páteře, může při­ spět ke vzniku křečových žil a potíží s krev­ ním oběhem. Tyto zdravotní problémy mají pak za následek i obrovské ekonomické ztrá­ ty kvůli dlouhotrvající pracovní neschopnos­ ti pracovníků. Nákup nekvalitních, »ekonomicky výhodných« židlí je nakonec vysoce ztrátový. Proto je lepší na nákupu pracovních židlí nešetřit. Přesto řada odborných průzku­ mů uvádí, že až dvě třetiny pracovníků sedí nesprávně a z hlediska ergonomie na nevy­ hovující pracovní židli. Ergonomická židle musí splňovat několik základních pravidel. Je to zejména tzv. dyna­ mické sezení, při kterém je možno plynule měnit polohu těla podle potřeby za stálého

aplikace pevných, případně stavitelných područek. Mezi nejzákladnější kritéria koleč­ kových pracovních židlí patří především je­ jich stabilita. Tomuto požadavku už však vět­ šina židlí na pětiramenném kříži vyhovuje. Při komplexním posouzení vhodnosti pra­ covního prostředí z hlediska ergonomických opatření a také při případném návrhu řešení úprav je třeba vzít v úvahu i další faktory, ja­ ko jsou dispoziční a prostorové uspořádání pracoviště ve vztahu k dennímu světlu či ji­ ným hlavním zdrojům osvětlení, volba a použití vhodných materiálů se zřetelem na akustiku, klimatické podmínky, barevné ře­ šení a další. Každý z nás by se měl zamyslet, do jaké míry je v jeho silách přizpůsobit své praco­ viště optimálním ergonomickým podmín­ kám, a předcházet tak případným zdravot­ ním problémům. ■ ZDENĚK ČERVENÝ ředitel A-Z interiér, spol. s r. o.

Chaos na psacím stole, chaos v hlavě? Mnozí přesouvají hory papíru z jedné strany stolu na druhou. Jiní nao­ pak pokládají na stůl každý list papíru tak, aby ležel rovnoběžně s hra­ nami stolu, a před odchodem z práce si připravují psací potřeby na příští den. Dobře dělají, neboť dva ze tří vedoucích dávají přednost pracovní­ kům, kteří mají uklizené pracoviště. Každý druhý nadřízený si dokonce mysli, že za chaotickým psacím stolem je nespolehlivý a amatérsky pra­ cující zaměstnanec. To jsou výsledky průzkumu 500 vedoucích pracovní­ ků, který provedli pracovníci univerzity v Manchesteru. Na tento průzkum navázala studie, v níž bylo zahrnuto 2500 zaměstnan­ ců z celé Evropy. Respondenti zaslali výzkumnému týmu fotografie své­ ho pracovního stolu a odpověděli na několik otázek z oblasti osobnosti a soukromého života. Britští výzkumnici na základě toho došli k závěru, že stav psacíhr stolu umožňuje vyvozovat určité závěry o osobnosti pra­ covníka. Například:

32

Před »fanatikem pořádku« je vždy perfektně uklizený psací stůl. Takový pracovník sice dodržuje termíny, ale má problémy zvládat paralelně více úkolů. Milovník stylu a špičkové techniky je v kanceláři obložen technickými vymoženostmi. Nejraději ze všeho telefonuje a reprezentuje. Prací s pí­ semnostmi za psacím stolem se ale příliš nezdržuje. Spořádaný rodinný příslušník má na svém pracovním stole fotografie svých bližních. Každý večer uklízí svůj stůl a signalizuje tím, že se věnuje i jiným věcem než práci. Cílevědomě se pouští do práce, jeho pracovní nadšení má však své hranice. Chaotický pracovník zavalený věcmi na psacím stole se rozptyluje na pří­ liš mnoho úkolů, které sotva může stihnout. Je pod neustálým tlakem a jeho práce podle toho vypadá. (Přetištěno z Moderního řízeni (. 112004)

mod erm obec

únor 2004

SPRÁVA A ROZVOJ

Nejde o soupeření regionů, ale o efektivnější prezentaci vědí, co turisté žádají, jaké služby jim chy­ bějí,# sdělila nám Ivana Mahelová, vedoucí oddělení cestovního ruchu Krajského úřa­ du kraje Vysočina. Za účasti všech hejtmanů se letos na Regi­ ontouru podruhé v historii uskutečnil Hejtmanský den. Stanislav Juránek pochválil ak­ tivní přístup pořadatelů veletrhu k loňským kritickým připomínkám. Evžen Tošenovský, předseda Asociace ílem těchto akcí je mimo jiné podpo­ krajů a hejtman Moravskoslezského kraje, řit rozvoj cestovního ruchu v regio­ vidí obrovskou příležitost pro svůj region nech. Po opadnutí zájmu o domácí v turistice a přírodním bohatství: »Věřím, turistiku začátkem 90. let se nyní projevuje že Regiontour tomu napomůže. Nepřežeň- < opačný trend. Souvisí to i s růstem kvality tujeme kraj jako celek, ale spíše společnou g poskytovaných služeb a větší oblibou cyklo- aktivitu mnoha lidí působících v cestov- < ním ruchu. Společná účast měst, obcí, eu- § turistiky. Místem oficiálního zahájení veletrhů GO roregionů i menších oblastí dokazují, že Místem oficiálního zahájení veletrhů byla a Regiontour byla expozice hostitelského Ji­ spolupráce u nás funguje, že nejde o souexpozice Jihomoravského kraje. homoravského kraje. »Turisty rádi přivítáme s otevřenou náručí a sklenkou vína nejen v našich krásných městech, ale i vesnicích vždyť každý druhý rok vítězíme v soutěži Ves­ peření mezi regiony, ale o efektivnější pre­ Soutěž o nejlepší doprovodný nice roku,« zval k návštěvě jižní Moravy hejt­ zentaci s cílem uspět v evropské konkuren­ program man Stanislav Juránek. ci. Lidé začínají vnímat, že cestovní ruch Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, souvisí i s ekonomickým rozvojem daného Zvýrazněným tématem letošního veletrhu by­ potěšen všeobecným odhodláním regionů místa.« la Kulturní turistika, propagující české hrady, rozvíjet domácí cestovní ruch, konstatoval, zámky, muzea, galérie a další historické pa­ VENKOVSKÁ TURISTIKA že i letos bude pokračovat trend nastoupený mátky či kulturní zařízení. Ty zvyšují atraktivi­ v druhém pololetí roku 2003, kdy se podařilo Zájem o agroturistiku se v posledních le­ tu svých stálých expozic a výstav nejrůznější­ zlomit negativní vývoj turistiky a obrátit čís­ tech zvyšuje v celé Evropě. Česká republika mi doprovodnými akcemi pro různé skupiny la směrem vzhůru. Odborné veřejnosti před­ nezůstává pozadu. S jejími novými produk­ návštěvníků. ČCCR - CzechTourism s podporou stavil aktuální opatření pro podporu tohoto ty se mohli návštěvníci veletrhu seznámit ministra Pavla Němce vyhlásila soutěž o nej­ odvětví v oblasti legislativy a financování. na odborném semináři. Předseda a zároveň lepší doprovodný program pod názvem Pojďte Připomněl důležitost rozvoje cestovního ru­ generální sekretář Evropského centra po s námi do muzea. Výsledky budou zveřejněny chu zejména pro regiony, které pomocí in­ eko-agroturistiku České republiky (ECEAT) na příštím Regiontouru, který se uskuteční Michal Burian uvedl, že venkovská turistika vestic do turistiky řeší problémy spojené s re­ 13.-16. ledna 2005. strukturalizací. se může významně podílet na rozvoji jed­ notlivých regionů, pomáhat motivovat PREZENTACE KRAJŮ a vzdělávat obyvatele venkova. Umožňuje Tradičně turisticky atraktivní Jihočeský kraj rozmělnit četnost turistů a eliminovat ne­ sdílel veletržní expozici s Plzeňským krajem. gativní dopady »masové turistiky# na kraji­ Novinkou byla účast Jihočeské centrály ce­ nu a prostředí. Tím, že vytváří pracovní pří­ stovního ruchu, založené na jaře 2003. »Pole ležitosti, přispívá ke snížení odlivu lidí působnosti máme rozděleno zhruba tak, že z venkova. krajský úřad se více věnuje propagaci v za­ Rozvinutou agroturistiku má například hraničí a centrála v tuzemsku. Regiontour je sousední Rakousko a Bavorsko. Tam se jí ale však natolik významnou akcí, že jsme tady věnují malé rodinné farmy, jejichž infra­ společně. Centrála vystavuje produkty celé­ struktura u nás chybí. Česká republika však ho kraje, zatímco města a obce se představu­ může využít jiný potenciál ubytování a slu­ jí odděleně,« řekla nám Darja Bártová, ve­ žeb. doucí odboru cestovního ruchu Jihočeského Michal Burian vidí jako jednu z překážek kraje. malou informovanost o možnostech pod­ V poslední době se zviditelňuje také Vy­ nikání v cestovním ruchu na venkově. sočina. »Mnozí obyvatelé Brna mají chaty ECEAT společně se Svazem podnikatelů ČR a chalupy na Vysočině, zejména ve Ždárv agroturistice a venkovské turistice proto ských vrších. Pro ty představujeme různé nabízejí motivaci a kvalifikační program tipy na cyklistické nebo motoristické výlety všem zájemcům. Jeho součástí jsou mj. in­ po okolí. Ostatním nabízíme možnost uby­ formační servis a odborné poradenství. Na tování v klidných venkovských penzionech. Regiontouru byly představeny tři produkty, Rozvoji agroturistiky se věnujeme zejména které by měly podpořit vznik, rozvoj a vyu­ poslední dva roky. Na vzdělávání pracovní­ žití venkovských kapacit: Prázdniny na ků 35 informačních turistických center venkově, Zelené prázdniny a Stezky dědic­ jsme loni dostali finanční prostředky z Fon­ tví. Všechny zaručují kvalitu prostřednic­ du malých projektů Phare CBC. Dvakrát tvím mezinárodní kompatibilní »eko-certiročně pořádáme setkání, na nichž si pra­ fikace#. ■ covníci navzájem vyměňují zkušenosti Tradičně turisticky atraktivní je Jihočeský kraj. a vznášejí požadavky. Oni z terénu nejlépe ALENA DRÁBOVÁ

Čtrnáctý ročník veletrhu cestovního ruchu GO a třinác­ tý ročník Regiontouru se opět konaly v Brně (8. - 11. ledna) za účasti více než tisícovky vystavovatelů z 24 zemí.

C

únor 2004

modelerm obec

33

SPRÁVA A ROZVOJ

Malé obce a výkon veřejné správy Každá reforma územní veřejné správy, k níž došlo v evrop­ ských zemích, musela odpově­ dět na otázku Jak zvýšit efek­ tivnost činnosti malých obcí při výkonu veřejné správy a umožnit jim lépe plnit zá­ kladní poslání obcí - péči o všestranný rozvoj jejich úze­ mí a o potřeby jejich občanů. e střední Evropě k tomuto procesu do- | šlo v některých spolkových zemích ^ Německa (v 70. letech v Bavorsku 6 a v minulém desetiletí například v Sasku). Ze- £ jména bavorský postup byl cíleně orientován na vytváření integrovaných obcí. Právě v Ba­ vorsku vznikl pojem »jednotná obec«, která se utváří cestou dobrovolného (a následně i po­ kon o spolupráci mezi obcemi, který tuto for­ vinného) sloučení obcí s cílem dosáhnout mi­ mu meziobecní spolupráce rámcově upravu­ nimálně tří tisíc obyvatel jednotné obce. V Sas­ je. Právně je správní společenství veřejnopráv­ ku, kde tento proces probíhal později a s řádo­ ní korporací a plní veřejné úkoly pro své člen­ vě menšími finančními prostředky na podpo­ ské obce a z jejich pověření. ru dobrovolného slučování obcí, byl zvolen organizačně-technicky náročnější přístup, jehož SASKO: DVĚ FORMY SPOLUPRÁCE cílem je vytvoření systému základních územ­ V Sasku zákon připouští dvě formy spolupráce ně správních celků o pěti až osmi tisících oby­ obcí při výkonu veřejné správy, a to správní vatelích. I když také v Sasku je konečným cí­ společenství a správní svazek. V saském pojetí lem vytvoření jednotné obce, více tam akcep­ správní společenství není novou korporací ve­ tovali možnost vzniku správních společenstev řejného práva. Tzv. »plnící obec« pouze v sou­ a správních svazků (a to na základě zákona ladu s uzavřenou smlouvou zajišťuje (plní) pro o spolupráci mezi obcemi). (za) jiné obce řadu úkolů. Tato forma je v Sas­ V západní Evropě - zejména ve Francii, kte­ ku nejrozšířenější. Podle mnoha názorů před­ rá má podobně diferencovanou velikostní stavuje pouze mezistupeň před konečnou in­ strukturu obcí, jaká je u nás - se problém ma­ tegrací spolupracujících obcí do jednotné ob­ lých obcí dosud řeší podporou meziobecní ce, neboť »plnící obec« již z titulu své velikosti spolupráce formou vytváření různých typů (městečko či městys), spádovosti či vybave­ sdružení, na které členské obce přenášejí své nosti veřejnými službami je k tomu vcelku lo­ úkoly. Zatím systémově se nejdále v řešení to­ gicky předurčena. hoto problému dostali ve Skandinávii. Tam už Vyšší formu spolupráce obcí v Sasku před­ fungují dostatečně silné municipality schopné stavuje správní svazek, který je subjektem ve­ plnit svěřené úkoly v plném rozsahu a kvalitě řejného práva. V rámci zakladatelské smlouvy s využitím progresivních organizačních a řídi­ je delegováno plnění některých úkolů obecních cích metod a systémů, jako je využití internetu, samospráv na tento svazek, který je přitom vá­ e-mailu či zavádění e-governmentu. V tomto zán pokyny členských obcí. Obce tedy zůstáva­ příspěvku si nekladu za cíl předložit návrhy ře­ jí nositeli svých práv a povinností a samy přijí­ šení problematiky malých obcí u nás. Chtěl mají rozhodnutí. Svým legislativně právním bych však prezentovat některé své poznatky ze postavením správní svazek odpovídá víceméně studia společných správních úřadů obecních bavorskému pojetí správního společenství. samospráv v Bavorsku a Sasku, a přispět tak Je logické, že organizační struktura (vnitřní k začínající diskusi na výše uvedené téma. členění úřadu, počet a specializace úředníků) se bude odvíjet od rozsahu úkolů svěřených to­ PŘIKLAD BAVORSKA muto společnému úřadu členskými obcemi. Ze V historicky nejstarší variantě společného zákona jsou obce povinny společnému správ­ správního úřadu, který byl ustaven na základě nímu úřadu svěřit úkoly, které obce plní v pře­ svobodné vůle zakládajících obcí, je v bavor­ nesené působnosti (bavorská terminologie), ském správním společenství nezbytná zakla­ resp. ty, které plní povinně podle pokynu (saská datelská smlouva, odsouhlasená zastupitel­ terminologie).V obou případech jde o úkoly, stvy členských obcí, a její registrace. Kontrolní které obce plní z pověření státu (a za stát). Jde a dozorovou činnost, stejně jako nad obcemi, zejména o zajištění všech druhů voleb, občan­ vykonává okresní úřad (landratsamt). Právním ské záležitosti (oddávánO, vedení matrik, při­ podkladem je zákon o obecním zřízení a zá­ hlašování a evidenci obyvatel, spolupráci při

V

34

moderní obec

statistických šetřeních,vystavovám pasů a ob­ čanských průkazů apod. Prostřednictvím správního úřadu mohou být zajišťovány i po­ vinné či dobrovolné úkoly v samostatné působ­ nosti obcí. V takovém případě záleží pouze na jejich dohodě. Za řádný chod společného úřa­ du v bavorském správním společenství zodpo­ vídá jeho vedoucí (v naší terminologii i význa­ mu věci tajemník obecního úřadu). Úřad je vnitřně členěn na čtyři základní úseky - hlavní správu (výkon úkolů v samostatné působnosti převedené ze členských obcí, ale i plnění pře­ nesených úkolů státní správy, jako je evidence obyvatel, občanské průkazy, pasy), finanční od­ dělení (rozpočet, čerpání, pokladna, výběr místních poplatků), stavební úřad (stavební ří­ zení, výběrová řízení, stavební dozor apod.) a oddělení obecné bezpečnosti a pořádku. Obvyklý počet přepočtených úředníků činí 26 až 35 (podle počtu a rozsahu delegovaných kompetentí). Soustředění správního aparátu do jednoho pracoviště přineslo zvýšení odbor­ nosti a specializaci pracovníků pro výkon jed­ notlivých agend. Ve členských obcí na míst­ ních radnicích vedle starosty zůstává mini­ málně jedna pracovnice sekretariátu. Obecní úřad má nadále své úřední hodiny, takže pro místní občany může fungovat jako podatelna, nicméně těžiště kontaktu s občany se přesou­ vá na společný úřad.

NÁKLADY ÚŘADU HRADÍ I STÁT V Bavorsku i Sasku jsou náklady na činnost společných správních úřadů hrazeny smluvní­ mi obcemi. Stát pochopitelně přispívá na vý­ kon přenesených působností, které jsou pro něj obce povinny zabezpečit. Ale přispívá ni­ koliv společnému správnímu úřadu, nýbrž jed­ notlivým obcím podle počtu jejich obyvatel. Obce pak tyto prostředky spolu se svojí úhra­ dou za poskytování dalších služeb a činností poskytovaných a zajišťovaných společným správním úřadem tomuto úřadu v několika splátkách poukazují. V praxi to funguje tak, že

únor 2004

SPRÁVA A ROZVOJ

společný úřad předloží svůj rozpočet na příští rok, a jakmile je schválen statutárním orgánem, provede předběžné rozúčtování předpokládaných nákladů na jednotlivé ob­ ce (obvykle podle počtu obyvatel). V běž­ ném roce pak obce ve čtvrtletních splátkách tento svůj podíl převádějí jako zálohu na účet společného úřadu a při účetní uzávěr­ ce za každý rok je provedeno vyúčtování.

KDO STOJI V ČELE Orgány společenství jsou představenstvo, svazové shromáždění a předseda svazu. Představenstvo se skládá z prvních starostů členských obcí, přičemž další členy před­ stavenstva jsou radní (zastupitelé) člen­ ských obcí (počet zástupců z dané obce je dán počtem jejích obyvatel). Předseda spo­ lečenství je volen z řad prvních starostů ob­ cí představenstvem. Svazové shromáždění je složeno ze starostů a radních smluvních obcí a v Sasku je s hlavním orgánem svazu. Předseda svazu (funkce uvolněná) je volen svazovým shromážděním na sedm let a je také předsedou svazového shromáždění a vedoucím svazové správy.

U NÁS DISKUSE TEPRVE ZAČÍNÁ V České republice teprve stojíme na začát­ ku diskuse o tom, jak problematiku malých obcí v podmínkách našeho vývoje sídelní struktury řešit. Obecně by však mělo platit, že pro malé obce je nutné vytvořit podmín­ ky pro: ■b zajištění potřebné úrovně a odpovída­ jícího rozsahu výkonu veřejné správy; ■ plnění základních funkcí, spočívají­ cích v zachování kvality života, životního prostředí a vzhledu venkovského prostoru. V pracovní skupině pro řešení problema­ tiky malých obcí, která již začala při Minis­ terstvu vnitra fungovat jako jeho poradní a konzultační orgán, zástupci Komory obcí Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova velmi pozitivně hodnotili stávající úroveň meziobecní spolupráce. Jde přede­ vším o spolupráci malých a větších obcí v rámci spádových obvodů (v podstatě již vytvořených a stabilních), nebo o spoluprá­ ci mimo střediskovou soustavu, například když obce vytvářejí účelová sdružení, aby společně řešily zásobování vodou, odvoz odpadu, čištění odpadních vod apod. Řada účelových sdružení rovněž vznikla proto, aby uskutečnila integrované projekty, které nelze realizovat na území jedné malé obce. Tyto formy spolupráce je třeba podpořit s tím, že postupně by mělo dojít k dobro­ volnému sdružení obcí do přirozených vět­ ších a soběstačných mikroregionů, které by společně řešily část přenesených úkolů státní správy a poskytovaly potřebný stan­ dard služeb, vytvářely vhodné podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí. Z tohoto pohledu považuji svůj příspěvek za úvod do diskuse na téma zapojení mikroregionálních struktur do některých úkolů obecních samospráv. ■ JIŘÍ HUŽERA tajemník pracovní skupiny pro řešení problematiky malých obcí

únor 2004

j

První místo: Partnerství Zubří a Rosdorfu ubří z východní Moravy (5350 obyv.) a Rosdorf (6000 obyv.) z dolního Saska získaly první místo v loňské soutěži o nejlepší partnerství mezi českými a ně­ meckými městy, nad kterou převzalo patro­ nát Česko-německé diskusní fórum a zášti­ tu měli prezidenti Johanes Rau a Václav Klaus. Obě města uzavřela partnerskou smlouvu před více než deseti lety. Přátelství mezi je­ jich obyvateli však začalo mnohém dříve.

Z

NA ZAČÁTKU BYLA HÁZENÁ Tradičním sportem v Zubří je již desítky let házená, stejně tak v Rosdorfu. A házená by­ la na počátku veškerého partnerství mezi oběma městy. V rámci turné po SRN byli v prosinci 1968 pozváni házenkáři HC Zubří na přátelský zápas do Rosdorfu. Tehdy tam pobyli tři dny. Bydleli v rodinách a i přes ja­ zykovou barieru se ukázalo, že navázání přá­ telství nic nestojí v cestě. Jak čeští, tak ně­ mečtí hráči a funkcionáři měli zájem spolu­ pracovat. »Přijetí našich házenkářů v Rosdorfu bylo opravdu srdečné a nic na tom ne­ změnilo ani přesvědčivé vítězství Zubřanů 16:33,« dozvídáme se od Jiřího Randuse, sta­ rosty Zubří. Až do roku 1989, vzhledem k nezájmu a neochotě tehdejších politických orgánů, to byly spíše soukromé návštěvy jednotlivých rodin. Ať to již byla pozvání na svatbu, křtiny či krátkou dovolenou v Beskydech. Několik členů házenkářského oddílu ze Zubří pak mohlo v roce 1987 navštívit Rosdorf u příle­ žitosti otevření nové sportovní haly a pře­ svědčit se, že dlouhé roky odloučení přátel­ ství nepoznamenaly.

VŠE SE ZMĚNILO V ROCE 1990 První oficiální jednání mezi vedením obou obcí se uskutečnilo v roce 1992 a o rok po­ zději byla podepsána partnerská smlouva. Začala pravidelná spolupráce mezi obec­ ními úřady, výměna poznatků v řízení obcí. »Hlavně my jsme se mohli mnohému přiu­ čit, vždyť naši němečtí partneři měli ve všem mnohaletou praxi a řadu zkušeností. Do prohlubování partnerských vztahů se postupné zapojili obyvatelé obou obcí,« doplňuje místostarostka Zubří Ludmila Jaroňová. A tak jsou nyní již samozřejmostí vý­ měnné akce dechové hudby Zubřanka a národopisného souboru Beskyd, Scholy od sv. Kateřiny a naopak hudebního mandolínového souboru Frisch Auf z Rosdor­ fu. Navštěvují se žáci základních škol, mě­ ří si zdatnost hasičské sbory, probíhají od­ borné stáže studentů apod. Spolupráce a přátelství se tak dostaly do trvalého po­ vědomí lidí z obou obcí. Staly se doslova katalyzátorem sportovního a kulturního dění v nich.

V Zubří, malém městečku na východní Moravě, žije 5350 obyvatel.

OSLAVY SE POVEDLY Loni v květnu uplynulo deset let od uzavření partnerské smlouvy mezi Zubřím a Rosdorfem, městy, které dělí téměř tisíc kilometrů. »Mohli jsme konstatovat - partnerství se po­ dařilo," říká starosta Jiří Randus. Důvod k oslavě byl nasnadě. Koncem května 2003 vyjely ze Zubří čtyři autobusy a jejich cílem byl Rosdorf. Tri dny trvaly oslavy a jejich hod­ nocení bylo jednoznačné - povedly se. Sou­ těžily hasičské sbory, přátelsky se utkali há­ zenkáři. Ale hlavně se hrálo a zpívalo. Vždyť hudba a zpěv je společnou láskou obyvatel obou měst. Tleskalo se souboru Beskyd, na­ plno hrála dechová hudba Zubřanka a také Schola od sv. Kateřiny, v nejlepším světle se předvedl rosdorfský mandolínový soubor. "Největším zážitkem však bylo společné vystoupení Scholy a mandolínového soubo­ ru. Nacvičili zpěv Židů z opery Nabucco a pí­ seň Don’t cry for me Argentina z muzikálu Evita. Členové souborů se na tom domluvili již dlouho před oslavami. Nic však neprozra­ dili, vystoupení předvedli na závěrečném ga­ lakoncert!. Byla to opravdu krásná tečka za oslavami," vzpomíná Ludmila Jaroňová. Rosdorf bude v letošním roce slavit tisíc let od svého založení a těchto oslav se zúčastní všechny zuberské soubory. A na výstavě ROSA tam předvedou své výrobky a svoji čin­ nost také místní podnikatelé. Je už stanovený termín, kdy do Zubří přijede mandolínový soubor z Rosdorfu a kdy je navštíví němečtí hasiči, ti také v létě přijedou, již potřetí, na mládežnický tábor do Beskyd. Chystají se vý­ měnné akce škol, fotbalová utkání, přátelské zápasy házenkářů atd. Město Zubří navázalo partnerství také s ra­ kouskou obcí Furth a slovenským Palárikovem. Není sice ještě na takové úrovni jako to s Rosdorfem, ale postupně se rozvíjí. ■ EVA SADlLKOVÁ

moderní obec

35

I

SPRÁVA A ROZVOJ

Muzea nezměnila jen své názvy Zřizovatelem Muzea Vysočina Třebíč je v současné době kraj Vysočina. Organizační změnu hodnotí ředitel třebíčského muzea Ing. Jaroslav Martínek pozitivně. ychází zejména z ekonomického hle­ diska. Celkový roční rozpočet muzea totiž kraj hradí z 95 %, což je 12,3 mili­ ónu korun. Zbývajících 5 % nákladů na pro­ voz pokrývá muzeum z vlastní činnosti a část zahrnují příspěvky od sponzorů. Muzeum se také zajímá o možnosti, které nabízí EU > v rámci Společného regionálního operační- y ho programu. Získat dotaci od EU však zna- o mená vypracovat a obhájit kvalitní projekt. 2 Kromě Muzea Vysočiny Třebíč se na jeho pří­ pravě bude podílet kraj, předpokládá se též účast města. Záměr zahrnuje vytvoření stu­ dijně-vědeckého střediska při muzeu, kde by probíhala výuka lidových řemesel. Středisko by mělo vzniknout nedaleko zámku v příze­ certy vážné hudby. Muzeum rovněž pečuje mí upravené bývalé sýpky, zatímco vyšší pat­ o sbírky uložené v Moravských Budějovi­ ra poslouží jako muzejní depozitář. Tím by se cích a v Jemnici. Jak uvádí ředitel Ing. Jaroslav Martínek, usnadnila badatelská práce ve sbírkových fondech, které jsou zatím uloženy na několi­ muzeum dosud působilo zejména v rámci bývalého okresu. Přitom například archeolo­ ka místech. gický výzkum nepokrýval území okresu Ždár KRAJ HRADÍ OPRAVY nad Sázavou. V rámci nové organizační kon­ Vítanou změnou pro muzeum bylo rozhod­ cepce bude nezbytné, aby se jednotlivá mu­ nutí, že majetkový odbor krajského úřadu zea kraje Vysočina o tento region podělila. přebírá finanční úhradu nákladů na údržbu Menší muzea ve správě měst nejsou pro tuto a opravu historické budovy zámku, kde jsou činnost personálně ani finančně dostatečně umístěny muzejní expozice i pracovny. Díky vybavena. V Třebíči nebo v Jihlavě mají od­ tomu již v současné době probíhá oprava fa­ borníky, kteří se zabývají nejen archeologií či sády. První etapa si zatím vyžádala 1,7 milió­ mineralogií, ale třeba botanikou, zoologií nu korun. Znamená to, že tyto peníze už ne­ a dalšími obory, mohou tedy důkladněji pro­ bude muzeum vydávat ze svého rozpočtu, zkoumat zatím opomíjená území v kraji. což mu umožní lépe zabezpečit zejména správu i prezentaci sbírek, jejich tvorbu, res­ SPOLUPRÁCE S MENŠÍMI MĚSTY taurování, konzervování apod. Třebíčské muzeum navazuje aktivní kontak­ Po novém územním uspořádání změnila ty s obcemi s rozšířenou působností. Kupří­ své názvy i muzea v Pelhřimově, v Havlíčko­ kladu s městem Náměšť nad Oslavou, kde vě Brodě a v Jihlavě. I jejich zřizovatelem je v polovině minulého století zaniklo městské kraj. Snahou je účelněji koordinovat institu­ muzeum. Třebíčští je pomáhají obnovit. Pří­ cionální činnost, včetně galerií, mj. proto, kladem je v loňském prosinci otevřená pa­ aby se finanční prostředky v celém kraji vy­ mětní síň Ondřeje Knolla, známého náměšťnakládaly efektivněji. Nemělo by například ského fotografa u příležitosti 120. výročí jeho docházet k tomu, aby se nakupovaly sbírko­ narození, v tamním městském kulturním vé předměty od téhož autora, když už jeho středisku. Muzeum Vysočiny Třebíč z uměl­ stejná díla vlastní jiné muzeum. cova fondu do Náměště dlouhodobě zapůj­ Muzeím ve správě kraje zůstalo dosavad­ čilo originální snímky a negativy. Budou sou­ ní pracovní zaměření. V Třebíči začínali částí stálé expozice - jedné z prvních v při­ před 105 lety, kdy muzeum bylo založeno. pravovaném muzeu. Pro ně se budou upra­ Je proslulé stálou kolekcí tradičních lepen­ vovat prostory ve staré radnici. Náklady kových malovaných betlémů. Pozoruhodná uhradí město. je expozice dýmek a kuřáckých potřeb. Mu­ Pomocnou ruku podali loni pracovníci tře­ zeum se chlubí největší světovou sbírkou bíčského muzea i obci Tasov. Podíleli se na moravských vltavínů, zajímavých přírod­ založení Literárního památníku Vysočiny, ních skel - tektitů. Poutavé jsou expozice který je umístěn v objektu staré školy. V něm přírody, historie a lidového umění Podho- původně měla být upravena jen jedna třída rácka. V Kamenném sále s bohatou histo­ na expozici Jakuba Demla, básníka a kněze, rickou erbovní výzdobou se pořádají kon­ s nímž je jméno Tasov už neodmyslitelně

V

36

mode obec

spjato. Památník se v současné době rozšířil o prezentaci literárních a výtvarných děl a další exponáty, připomínající tvorbu jiných umělců a historii této části Vysočiny. Památ­ ník v Tasově obohatily zápůjčky vzácných předmětů od soukromých vlastníků, z mu­ zea ve Velkém Meziříčí i z Památníku národ­ ního písemnictví v Praze. Značná část po­ chází z třebíčských sbírek. Náklady na udr­ žování a provoz památníku financuje obec ze svého rozpočtu. Třebíčské muzeum přispělo rovněž k ob­ nově Památníku Františka Bohumíra Zvěřiny v Hrotovicích. Tento místní rodák je jedním z nejlepších kreslířů své doby a také výtvar­ ným pedagogem a cestovatelem. Místní za­ stupitelé našli předloni pro jeho expozici vhodnější místo v upraveném bývalém kino­ sále. K její lepší propagaci by mělo přispět současně zřízené informační středisko. VELETRH MUZEÍ

Podle informací ředitele Ing. Jaroslava Mar­ tínka připravuje Muzeum Vysočiny Třebíč v letošním roce několik zajímavých akcí. Ve spolupráci s Masarykovým muzeem v Hodo­ níně a katedrou muzeologie na brněnské Masarykově univerzitě uspořádá koncem května již devátý veletrh muzeí ČR. Hlavním tématem bude problematika výměny sbírko­ vých předmětů mezi muzei a galeriemi. V červnu se v Třebíči uskuteční celostátní seminář památkářů o stavebně historických průzkumech starých krovů na zámcích, kos­ telech a jiných historických objektech. Pro letošní turistickou sezónu připraví muzeum výstavu sakrálních předmětů, která naváže na církevní oslavy výročí obnovy baziliky sv. Prokopa. Návštěvníkům města připomene, že románsko-gotický chrám byl společně s místní jedinečnou židovskou čtvrtí a hřbi­ tovem zapsán do seznamu světových pamá­ tek UNESCO. MODERNIZACE SBÍRKOVÝCH FONDŮ

Digitální svět informačních a komunikač­ ních technologií se stále víc otevírá muzeím, archívům, galeriím a knihovnám. Někteří je­ jich představitelé to dokládají v odpovědích na naše otázky: 1. Jaké služby nabízíte v digitální podobě? 2. Který informační systém se vám osvěd­ čil a proč? 3. Počítáte s dalším rozšířením »elektronické nabídky« zájemcům a kde na ni získá­ te finanční prostředky? OLDŘICH JEŽEK, Muzeum Vysočiny Třebíč:

1. První katalog na CD-ROM k výstavě Ví­ tězslav Nezval - známý neznámý, která byla věnována básníkovi jako malíři. Kompaktní disk obsahuje jeho obrazy a texty k výstavě, zvukovou nahrávku Nezvalovy recitace bás­ ně Edison a jiné. V digitální podobě je katalog knižního fondu (systém Bach) a Bible kralic­ ká. 2. Budeme jej teprve zavádět.

únor 2004

SPRÁVA A ROZVOJ

3. U knižního fondu přejdeme na systém CLAVTUS. Počítáme s grantovou finanční podporou. Dr. ŠÁRKA KAŠPÁRKOVÁ, ředitelka Kni­ hovny Kroměřižska: 1. Všechny služby výpůjčního systému jsou automatizované a náš on-line katalog je dostupný prostřednictvím vwvw.knihkm.cz. Využíváme také databázi ČTK a Anopressu, kde jsou texty v digitální podobě. Čtenář si může rovněž půjčit CD-ROM (časopisy a knihy, výuka cizích jazyků, encyklopedie pro děti apod.). 2. Využíváme speciální software pro knihovny - CLAXdUS. 3. V současné době naše systémy po­ stačují. Předpokládáme však, že s po­ stupem nových technologií budeme modernizovat i ty naše. Nyní napojuje­ me na internet naše pobočky v integro­ vaných obcích a zpracováváme jejich knižní fond. Do budoucna se pravděpo­ dobně zaměříme na dostupnost našich služeb pro handicapované občany. Fi­ nanční prostředky získáváme a chceme o ně nadále usilovat prostřednictvím grantových projektů. JITKA VELKOVÁ, Městské muzeum a gale­ rie Vodňany: 1. Informace o knihovně poskytujeme na naší webové stránce www.vodnany.net. Pro uživatele máme k dispozici jediný záz­ nam starého tisku - toho nejžádanějšího Vodňanského kancionálu. K nahlédnutí jsou v digitální podobě i některé současné studentské práce o historii města. 2. Využíváme digitální fotografie pro dokumentaci současného stavu sbírko­ vých předmětů i budov apod. S digitaliza­ cí některých materiálů archívní podoby zatím nepočítáme. 3. Letos zřejmě začneme zpracovávat fond podle systému CLAV1US. Dr. ZDENĚK ZAHRADNÍK, ředitel Muzea vý­ chodních Čech v Hradci Králové: 1. V digitální formě v různém rozsahu poskytujeme nebo máme k dispozici kopie originálních historických regio­ nálních časopisů (od roku 1867 do roku 1950), originálních historických hudeb­ ních rukopisů od 16. století, originál­ ních fotografií a digitální obrazovou do­ kumentaci sbírek, zejména historic­ kých, numismatických a etnografic­ kých. 2. Pro naši práci používáme především systém DEMUS - pro textovou i obrazo­ vou dokumentaci sbírkových předmětů. Postupně zavádíme systém LANIUS v ob­ lasti knihoven, systémy GIS pro evidenci archeologických a přírodovědeckých lo­ kalit a nálezů apod. V rámci našich mož­ ností jsme spokojeni. 3. Postupné rozšiřování nabídky je pro nás nezbytnou nutností, přitom je třeba při­ hlédnout k ochraně originálních sbírko­ vých předmětů. ■ JAN BEDNAŘÍK

únor 2004

'

Potřebujeme »novou školu«? estliže se podaří dotáhnout do konce projekt, na kterém už několik let pracuje Výzkumný ústav pedagogický v Praze spolu s pedagogy vybraných škol - a pokud pro jeho realizaci vytvoří ministerstvo škol­ ství spolu s legislativci potřebné podmínkymohlo by naše školství postoupit o výrazný krok dopředu. V intencích Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) vznikají rámco­ vé vzdělávací programy (RVP) pro jednotlivé stupně a typy škol. Stanovují závazné manti­ nely, v nichž musí probíhat vzdělávání na příslušném stupni a typu školy kdekoli v re­ publice. Znamená to mj. závazný rámcový učební plán s jasně určenou minimální i maximální časovou dotací pro jednotlivé oblasti vzdělá­ vání. Základní vzdělávání má takových ob­ lastí devět (Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informační a ko­ munikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umě­ ní a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce), každá zahrnuje několik vyučovacích předmětů. Záleží na škole, kolik vyučovacích hodin týdně kterému předmětu věnuje, ja­ kou metodu a formu práce pro výuku zvolí. Stát se však bude ptát, zda učitelé udělali všechno pro to, aby si žáci ve stanoveném ča­ sovém úseku osvojili kompetence, které RVP určuje. Zatímco RVP pro předškolní vzdělávání je již hotov, program pro základní vzdělávání spěje do finiše. Po více než dvou letech ově­ řování na 56 pilotních školách v různých koutech republiky je nyní na internetových stránkách Výzkumného ústavu pedagogické­ ho (www.vuppraha.cz ) nabídnuta k diskusi jeho nejnovější verze.

J

CO OVĚŘUJÍ Rámcový vzdělávací program je skutečně jen rámcem pro školní vzdělávací program (ŠVP), který si podle něj každá škola vytvoří. A to tak, aby zohlednila všechna svá specifi­ ka. Vychází sice z odbornosti pedagogických sborů, ale na zřeteli musí mít zejména osob­ nosti žáků, potažmo potřeby regionu. Svým programem by měla oslovit rodiče, aby si řekli: Do téhle školy dáme svoje dítě, protože si přejeme, aby bylo vzděláváno a vychová­ váno právě takhle. Rámcový vzdělávací program určí, co je škola povinna žákům předat. Škola pak řek­ ne, kdy a jak v ní bude vzdělávání probíhat. Řekne se to snadno, ale připravit školní vzdě­ lávací program, včetně učebních osnov, roz­ hodně není snadné. Jen pětině pilotních škol se podařilo sestavit ŠVP na takové úrovni, aby ve školním roce 2003 - 2004 podle nich mohly (opět zkušebně) vyučovat. Ani práce zbývající čtyřicítky z pilotních základních škol však nevyjde vniveč. Také na základě je­ jich zkušeností vzniká manuál, který ostat­ ním školám poradí, jak při tvorbě ŠVP postu­ povat.

POHLED UČITELŮ Názory se velice různí. Z valné části proto, že se ministerstvu školství nepodařila »osvěta«. Důsledkem jsou obavy některých učitelů, že na nový styl práce nebudou stačit. Od toho se leckdy odvozuje á priori odmítání progra­ mu těmi školami, které toho o RVP moc ne­ vědí. Pilotní školy sice upozorňují na možná nebezpečí, ale stejným dechem říkají, že RVP je ta správná cesta. »Pedagogický sbor stojí tvorba školního vzdělávacího programu spoustu sil, času a energie,« přiznává prezi­ dent Asociace základního školství Karel Bár­ ta, který je zároveň ředitelem Základní školy v Žižkově ul. v Turnově, jež patří mezi deset pilotních škol, které letos ověřují práci podle vlastního ŠVP. »Ale ta práce za to stojí. Už pouhá skutečnost, že jsme si na začátku vy-

Rámcový vzdělávací program určí, co je škola povinna žákům předat. pracovali analýzu našich možností, že jsme si řekli, jak chceme jít dál, znamenala pro školu plus. Tohle by mělo být jasné každé škole, nejen té, která pracuje na ověřování RVP. Pokud jde o rámcový vzdělávací pro­ gram, zdaleka ještě není všechno takové, jak má být. Leccos je třeba dořešit »shora« - na­ příklad přijímací řízení na střední školy, pří­ pravu budoucích učitelů v souladu s RVP, hodnotící nástroje a také je nutné projekt lé­ pe finančně zajistit. Osobně bych však pova­ žoval za velké neštěstí pro naše školství, kdy­ by se stávající situace opět na několik let za­ konzervovala. Druhou šanci dát školám smysluplnou tvář hned tak mít nebudeme.« Potřebujeme »novou školu«? Tahle otázka se chtě nechtě vloudí, ať už mluvíte s učiteli, které skličují obavy z novot, nebo s těmi, kte­ ří věnují RVP spoustu úsilí, aniž by viděli zá­ ruku úspěchu. »Proměna školy musí nastar­ tovat „zdola",« říká jeden z autorů Bílé knihy i RVP pro základní vzdělávání prof. Jiří Kotásek. »Proto je třeba dát školám větší autono­ mii, nechat je samostatně rozhodovat o kon­ krétních krocích. Jak bude školní program vypadat, jaký bude jeho obsah a cíle, by mě­ ly školy stanovit samy - na základě obecného rámce, který stanoví stát. Oním rámcem je RVP, který dává učitelům podklad pro nový způsob uvažování o tom, jak učit. Už teď, jen jako pouhý experiment, nutí učitele přemýš­ let o jejich práci jinak. Je krokem k tomu, jak učinit z učitelství skutečně akademickou profesi s vysokou odpovědností." Pokud se tohle povede, nebude to málo. ■ JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

moderní obec

37

SPRÁVA A ROZVOJ

Na každého se jednou dostane Základním posláním České inspekce životního prostředí (ČIŽP) je dozor nad dodržová­ ním zákonů, respektive vymá­ haní zákonů v oblasti životní­ ho prostředí. Jak se to jejím inspektorům daří, o tom jsme hovořili s ředitelem ČIŽP Ing. Janem Slancem. ■ Co se inspekci v posledních měsících po­ dařilo?

■ Před časem pobouřila veřejnost zpráva o tom, že před supermarkety firmy Lidi mizí stromy. Zabývá se ČIŽP podobnými případy? Neoprávněnými kaceními a ořezy se zabý­ váme. Tato kauza nám spíše naznačila, že něco není systémově v pořádku. Musíme

Za poslední půlrok jsme udělali tři zásadní věci. Zaprvé jsme se sami »trošku« reorgani­ zovali. Zadruhé jsme zahájili poměrně úspěš­ nou komunikaci s naším odvolacím orgánem, tedy s odbory výkonu státní správy Minister­ stva životního prostředí. A zatřetí jsme začali dialog se samosprávou, to znamená s kraji, a zlepšili vzájemné vztahy, které mohly být mezi inspekcí a orgány státní správy proble­ matické. Vysvětlili jsme si, že jsme »na jedné lodi<(. I když máme různý názor na jednotli­ vosti, v tom obecném nemá odbor státní sprá­ vy zájem »shazovat« naše rozhodnutí jenom proto, že by chtěl nějak válčit. Vzájemně jsme se pochopili v tom, že bu­ deme tvrdší tam, kde dochází k poškozování životního prostředí, a udržíme si určitý nad­ hled při posuzování případů, kdy provozova­ tel něco dělá v souladu se zákonem, ale chy­ bí mu jen nějaké povolení.

■ Jak tyto osoby postihujete? Rozpětí sankcí je značné. Tam, kde jde o zásadní přestupek a někdo pokácí osmde­ sátiletou lípu, jsou postihy velké. V přípa­ dech, kdy někdo vyklučí trní, jsou nižší. Nej­ větším problémem je »ulovit« toho, kdo zá­ kon porušuje. V tomto směru je zákon po­ měrně striktní a říká, že zodpovědnost nese ten, kdo držel v ruce pilu nebo sekeru. Pokud se nám nepodaří ho s pilou chytit, je to pro­ blém. Myslím si ale, že ve správních řízeních má­ me velký prostor na to, aby sankce byla do­ statečná, bolestná a viníka ranila.

■ Myslíte, že by bylo dobré lépe spolupra­ covat s obcemi?

■ Na co se inspekce v tomto roce při kon­ trolách zaměří? Rád bych, aby se ještě více profilovala. Chceme se soustředit především na problé­ my velkých provozovatelů, velkých znečiš­ ťovatelů. Dáváme poměrně značný důraz na zákon č. 353/1999, který se týká preven­ ce závažných havárií způsobených nebez­ pečnými chemickými látkami. Myslím si, že povodně byly pro mnoho podniků pouče­ ním, takže například budeme kontrolovat

38

Jsme oprávněni vykonávat dohled nad < orgány státní správy vyjma orgánů ústřed! nich. Požádal jsem své kolegy, abychom v příštím roce věnovali větší pozornost po­ věřeným obcím z hlediska ochrany krajiny a přírody. Může se stát, že některá obec ne­ plní své povinnosti. Pokud takový stav zjis­ tíme, zřejmě budeme chtít iniciovat řízení s krajem o odejmutí výkonu státní správy. Myslím si, že v některých obcích, kde lidé tyto funkce vykonávají po pracovní době, je někdy těžké sehnat odborníka, který by byl schopen kvalifikovaným způsobem hájit zá­ kon. Pokud starosta chce učinit nějaké roz­ hodnutí - například vykácet stromořadí ke kapličce - tak by si k tomu měl přizvat od­ borníka. My jako inspekce se coby konzul­ tanti nabízíme, u nás jsou lidé, kteří umí bezplatně poradit, vydat stanoviska, vyjád­ řit se, a předejít různým excesům. A ještě pár slov na závěr. Chceme upozor­ nit naše klienty - dávejte pozor, na každého se jednou dostane. Práce je mnoho a nás je omezený počet, ale jednoho krásného dne inspektor navštíví i vás a pokud znečišťujete životní prostředí nevybíravým způsobem, tak ta návštěva bude nepříjemná. Jestli si to klienti vezmou k srdci a začnou se sami od sebe chovat lépe, bude to jen dobře. ■ 5

■ Jak spolupracujete s krajskými úřady? Myslím si, že docela dobře komunikujeme se samosprávami, s volenými orgány. Máme společný pohled na věc. Pro letošní rok si dáváme úkol prodiskutovat styčné plochy. Někde se prolínáme tak, že kraje vydávají povolení, souhlasy, schvalují provozní řády. Rádi bychom, aby zlepšily kvalitu rozhodnu­ tí a ta se nám proto lépe vymáhala, byla jas­ ná, kontrolovatelná a nezpochybnitelná. Možná, že po těch dlouhých letech, kdy tu byla inspekce sama, někdo cítil, že přišla o kousek pravomocí. Domnívám se, že má­ me dostatečně široké pole působnosti, aby­ chom se uplatnili, takže můžeme s kraji spí­ še spolupracovat.

proč se to stalo, my to jenom neumíme do­ kázat. Musíme pracovat na tom, abychom tyto řetězové případy zachytili. Chceme dát do databáze firmy, které jsou spojeny s po­ rušováním zákona, což jsou i ty, které kácí. Propojením informací v našem systému pak dokážeme zjistit, kde se nějaká firma pohybuje a že na jiném území porušila zá­ kon a my jí musíme věnovat zvýšenou po­ zornost. To se nám povedlo u nepovolených těžeb dřeva v lese. Ty, kteří káceli, známe a umíme reagovat na fakt, když se nám tito lidé v ji­ ném prostoru ČR objeví. Pokud se takový člověk někde objeví, zaregistruje se, uzavře smlouvu a začne cosi páchat, tak na něj lépe můžeme a někdy můžeme i jeho činům předcházet.

jejich bezpečnostní dokumentaci. Počítáme s tím, že ze 154 vytipovaných subjektů jich navštívíme zhruba 130, tj. téměř všechny, které jsou pro nás zajímavé. Plán práce in­ spekce se snažíme postavit konkrétněji, možná i pro naše klienty průhledněji. Na druhou stranu je to znamení, že se na ně­ které konkrétní subjekty soustředíme. Dá­ váme na vědomí, že je třeba zahájit náprav­ ná opatření.

Ing. Jan Slanec, ředitel ČIŽP

jednoznačně zlepšit spolupráci s policí, pro­ tože naše šetření může odhalit i jinou trest­ nou činnost, také více komunikovat se sa­ mosprávou, která má poměrně velké kom­ petence. Vyzývám své kolegy na oddělení ochrany přírody, abychom začali více a dů­ sledněji kontrolovat také výkon státní sprá­ vy. Mnohdy máme pocit, že nedůsledností, třeba i podceněním ze strany měst a obcí, dochází k různým excesům. Pokud by infor­ mace přišla včas a my bychom důsledně ty­ to velké případy posoudili, stanovili dopře­ du podmínky, kdybychom věděli, že zeleň je nějakým způsobem ohrožena, tak ji může­ me ohlídat. Dnes budeme tuto kauzu velice špatně spojovat s nějakou konkrétní Firmou. Na dru­ hé straně si nikdo z nás nemyslí, že člověk z Liberce přijel pokácet stromy před Lidlem v Českých Budějovicích jen proto, aby z Li­ berce lépe viděl na jeho reklamní plochy. Ko­ mu to bylo ku prospěchu, je poměrně jasné. Vidím tu problém s přenosem informací. V obcích někdo žije, někdo kácení viděl, ví

KAREL ZÍTEK

modlerm

obec

únor 2004

SPRAVA A ROZVOJ

Inspekce si posvítila na majitele autovrakovišť Česká inspekce životního pro­ středí již řadu měsíců věnuje zvláštní pozornost nakládání s nebezpečnými odpady na autovrakovištích na celém území ČR. Kontroly ukázaly, že provoz některých autovra­ kovišť představuje pro životní prostředí vážný problém.

lovaných subjektů je obstarávání použitel­ ných náhradních dílů a jejich prodej. Obvyk­ le je vrak současně zbaven náplní a dalších nebezpečných odpadů a zbytek provozovatel přenechá šrotařské firmě. Použitelné ná­ hradní díly demontují převážně pracovníci kontrolovaného subjektu. Inspekce zjistila i ojedinělé případy, kdy si zákazníci sami ze skladovaných autovraků vymontovali poža­ dované náhradní díly. V některých lokalitách se stav proti roku 2002 zlepšil, v jiných nikoliv. Nejčastěji zjiš­ těným pochybením provozovatelů autovra­ kovišť bylo, že neměli souhlas krajských úřa­ dů s naldádáním s nebezpečnými odpady. Ve ontrolám České inspekce životního většině případů, kdy byl porušen zákon, chy­ prostředí (dále jen inspekce) podléha­ běl souhlas příslušného krajského úřadu jí provozovny se statutem autovrako­ podle §14 zákona č. 185/2001 Sb., o odpa­ dech a provozování zařízení ke sběru, výku­ višť, ale také autoopravny a autobazary, kde jsou vraky uskladněny. Cílem je především pu, využívání a odstraňování odpadů. Provo­ získat přehled o způsobu podnikání kontro­ zovatelé se často mylně domnívali, že jim po­ lovaných subjektů při nakládání s autovraky, stačuje souhlas k provozování vydaný v mi­ o plnění povinností při nakládání s autovra­ nulosti bývalým okresním úřadem. Na vraky ve vazbě na platnou legislativu, a monito­ kovištích docházelo k úniku nebezpečných rovat úroveň zabezpečení autovrakovišť tekutin a vraky se nacházely na propustné, s ohledem na životní prostředí. V roce 2002 nezpevněné ploše bez jímky. Vprůběhu kon­ inspekce uskutečnila 65 kontrol autovrako­ trol se vyskytly i ojedinělé snahy vyhnout se kontrole například tím, že majitel autovrako­ višť, od ledna do prosince 2003 již 89. viště neumožnil pracovníkům inspekce vstup do objektu. V těchto případech postu­ NEJČASTÉJŠÍ NEDOSTATKY Kontrolované subjekty uváděly v živnosten­ povala inspektoři ve spolupráci s Policií ČR. ském listu, koncesní listině, případně v ob­ Pracovníci inspekce nejsou ze zákona opráv­ chodním rejstříku většinou více předmětů pod­ něni sdělovat podrobnosti o zjištěných přípa­ nikání. V roce 2002 pouze jeden z 65 kontrolo­ dech do doby, než bude správní řízem ukonče­ vaných subjektů uvedl v živnostenském listě ja­ no. Proto jen obecné: Výsledkem 89 kontrol ko předmět podnikání provoz autovrakoviště. uskutečněných v roce 2003 je zahájení správ­ Převážná část jich neměla předmět podnikání ního řízení v 59 procentech případů. Ve čtyřech v živnostenském listě nebo ve výpisu z obchod­ procentech bylo uloženo nápravné opatření, ního rejstříku zaměřen na nakládání s odpady. některé případy orgány ještě došetřují. Pouze V celkem 41 procentech případů bylo nakládá­ u 34 procent případů nebyl porušen zákon. ní s odpady spojeno s provozem autobazaru, to znamená s koupí za účelem dalšího prodeje, KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY v 11 procentech šlo o autoopravny. V Praze inspektoři kontrolovali devět autovra­ Z výsledků kontrol přejímání autovraků kovišť a se všemi bylo zahájeno správní řízení. a způsobu nakládání s odpadními olejovými Na Ostravsku zase z devíti provozovatelů au­ náplněmi vyplývá, že hlavním cílem kontro­ tovrakovišť neporušili zákon tři, stejně jako na

K

V roce 2002 inspekce uskutečnila 65 kontrol autovrakovišť, od ledna do prosince 2003 již 89.

Plzeňsku. V Brně nebyl zákon porušen v pěti z osmi případů. Vše v pořádku měli v provo­ zovně Sběrných surovin na Liberecku - in­ spektoři tam našli halu, rošt a pod ním nepro­ pustnou podlahu a jímku. Na Plzeňsku zase byla na jednom autovrakovišti auta položena na bok bez vyčerpání provozních kapalin. Mezi autovraky se nacházely další odložené předměty a spotřebiče, například chladničky či ledničky a některá autovrakoviště byla tak­ to provozována nejen na soukromých po­ zemcích, ale i na pozemcích obce. Na Havlíčkobrodsku inspektoři nalezli na jednom auto­ vrakovišti vedle vraků aut také plasty, fólie, ko­ vové obaly, sběrné sklo, papíry a další sběr. Co neukázněné provozovatele autovrako­ višť může čekat? Maximální možná sankce například za neposkytnutí informací je 300 tisíc korun, za provoz autovrakoviště bez po­ volení jeden milión korun a za ohrožení ži­ votního prostředí až 10 miliónů korun. Po­ kuta však není pro pracovníky inspekce cí­ lem. Chtějí jen, aby si provozovatelé autovra­ kovišť uvědomili, že dodržování předpisů je lacinější. /kž/

Je to pouze první krůček ákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření auditů ke změně pohledu na celou záleži­ energií byl konečně novelizován. Novela tost. Přijatá novela řeší vzniklou situaci má č. 359/2003 Sb. a je namístě se ptát, pouze zčásti. O rok prodlužuje lhůtu na zpra­ zda je dostatečná. Je třeba prohlásit, že nikoliv. cování auditů na provozovaná energetická O vlastním hospodaření s energií je toho zařízení a budovy. Dále pak stanoví, že po­ totiž v zákoně pramálo. Jakoby formální chy­ vinnost zpracovat energetický audit se ne­ ba, v názvu zákona totiž chybí písmeno »s«, vztahuje na energetické hospodářství a bu­ dovy, u kterých bylo vydáno stavební povole­ signalizovala současné problémy. Hlavní diskuse v uplynulých třech letech ní nebo ukončena výstavba nebo změna do­ (začala ještě nad návrhem) se soustředila na končené stavby: problematiku auditů. Na jejich rozsah a ter­ ■ do 31.12. 2001 se státní dotací poskyt­ míny vyhotovení. Teprve praxe, kdy i Státní nutou Českou energetickou agenturou energetická inspekce začala být zahlcována v rámci jejího programu, nebo žádostmi o udělení různých výjimek, doved­ ■ do 31.12. 2001 se státní dotací nebo la původní zastánce co největšího rozsahu půjčkou SFŽP, Ministerstva pro místní roz­

Z

únor 2004

voj nebo Ministerstva zemědělství České republiky. Zákon však neobsahuje povinnost s ener­ gií hospodařit, což nelze jinak než prostřed­ nictvím energetického managementu. Jsem si vědom skutečnosti, že je nedůvěra k obno­ vení činnosti energetiků na různých úrov­ ních, ale zkušenosti z řady států západní Ev­ ropy (i větších měst ČR) ukazují, že ustavení funkce energetika se vyplatí. ■ JOSEF SALDA předseda Energetické komise Svazu měst a obci CR a člen Zastupitelstva města Čelákovice

módierm

obec

39

LEGISLATIVA

Povinnosti pořadatele diskoték a hostinského aždý pořadatel veřejné hudební produk­ ce, diskotéky či taneční zábavy je povi­ nen mít živnostenský list na tuto činnost a každý hostinský koncesi. Podnikatelé jsou povinni živnostenskému úřadu na jeho žádost prokázat vlastnické nebo užívací právo k pro­ vozovně. Musí dodržovat všechny právní předpisy a stanovené podmínky, které se k podnikání vztahují. V rámci řešení stížností na diskoték)' jde např. o to, aby dodržovali ty­ to zvláštní předpisy: ■ živnostenský zákon, ■ stavební zákon a územní plán, ■ autorský zákon, POVINNOSTI K BUDOVĚ ■ zákon o veřejném zdraví, ■ zákon o ochraně před alkoholismem a ji­ Podnikatel musí zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti. Každá nými toxikomaniemi, ■ obecně závaznou vyhlášku (OZV) obce stavba se staví za určitým účelem. Pořadatel je o veřejném pořádku při diskotékách, povinen pořádat diskotéky pouze v budovách, ■ OZV obce o konci provozní doby hostin­ kde je pořádání diskoték v souladu s účelem, za ských provozoven vydanou do 30. 9.2003, kterým byly postaveny. Pořadateli může obec ■ OZV obce o zákazu podávání a prodeje nařídit ve výše zmíněné OZV o místním po­ alkoholu v určitých dnech nebo hodinách ne­ platku ze vstupného, aby předem oznámil bo na určitých místech, obecnímu úřadu, kde a kdy se bude diskotéka ■ OZV o místních poplatcích (o poplatku konat. Následně potom je možno si na stavebze vstupného), ■ sousedská práva podle občanského zá­ Příslušná ustanovení zákonů koníku. PORUŠENI POVINNOSTÍ

Za neoprávněné podnikání bez živnostenské­ ho oprávnění může živnostenský úřad uložit pokutu. Jesdiže podnikatel závažným způso­ bem porušuje právní řád, živnostenský úřad mu může pozastavit nebo zrušit živnostenské oprávnění. Může k tomu dojít tehdy, když podnikateli bylo vydáno pravomocné správní rozhodnutí o závažném porušování povinnos­ tí stanovených zákonem, např. o pokutě za po­ rušování limitů na ochranu hluku a vibrací, za porušování autorských práv, za pořádání dis­ koték v provozovně, která k tomu není zkolau­ dována. Pozastavení nebo zrušení živnosten­ ského oprávnění pořadateli diskoték hrozí ta­ ké např. za to, že nedodržoval podmínky sta­ novené ve vyhlášce o veřejném pořádku při diskotékách a překračoval dobu konání disko­ téky, nebo když byla podnikateli uložena po­ kuta za to, že porušoval vyhlášku o místních poplatcích a nezaplatil poplatek ze vstupného. Totéž hrozí hostinskému, jesdiže porušoval zákon o ochraně před alkoholismem a naléval mladistvým nebo nedodržoval zákaz podává­ ní a prodeje alkoholu v den, v hodině či v mís­ tech stanovených ve vyhlášce obce. Obdobně je porušením právního předpisu porušení OZV o požární ochraně při diskotékách. Jestli­ že živnostenský úřad rozhodne o pozastavení živnosti, a přesto podnikatel třeba i jednorá­ zově nebo nahodile živnost provozuje, jde o neoprávněné podnikání stejně, jako je jím provozování činnosti bez živnostenského oprávnění.

40

moderní obec

Paragraf 10 zákona č. 128/2000 Sb.o obcích, § 58. § 61, § 65, 68 zákona č. 455/1990 Sb„ o živnostenském podnikání, § 4,12 a 15 záko­ na č. 37/1989 Sb, o ochraně před alkoholis­ mem a jinými toxikomaniemi, § 32 a 34 záko­ na i. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví, § 76, 82 a 85 zákona č. 50/1976 Sb., o územním pláno­ vání a stavebním řádu, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, §5, 126 a 127 občanského zá­ koníku, § 29 a 27 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, § 6 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ALE$ ADÁMEK

K

děl chráněných autorským zákonem na dis­ kotékách zaplatit autorskou odměnu Ochran­ nému svazu autorů, případně interpretů (INTERGRAM). Za porušení autorského záko­ na a za neoprávněné užití díla je možno uložit pořadateli pokutu za přestupek a současně náhradu škody ochranné organizaci. Působ­ nost v oblasti přestupků na úseku kultury pře­ šla z okresního úřadu na krajský úřad. OCHRANA PŘED ALKOHOLISMEM

Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi stanoví mj. zákaz podávání a prodeje alkoholu osobám mladším 18 let a podnapilým osobám a při kulturních podni­ cích a tanečních zábavách pro mládež. Pro obec ze zákona vyplývá právo vydat obecně závaznou vyhlášku a v m stanovit dny, hodiny nebo mís­ ta, kde je podávání a prodej alkoholu zakázán. Kontrolovat, zda je dodržován zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxiko­ maniemi, zejména zákaz podávání a prodeje alkoholu osobám mladším 18 let a podnapi­ lým osobám a při kulturních podnicích a ta­ nečních zábavách pro mládež, přísluší obci. HLUK A VIBRACE

VEŘEJNÁ PRODUKCE HUDBY

Hlukem nebo vibracemi se rozumí podle zá­ kona o ochraně veřejného zdraví (dále jen zá­ kon) zvuky nebo vibrace, které mohou být škodlivé pro zdraví. Hluk z diskotéky či z jiné veřejné produkce hudby ani z provozoven slu­ žeb, tedy např. z pohostinství, nesmí překročit hygienické limity stanovené na základě záko­ na. Tyto limity jsou stanoveny pro denní i noč­ ní dobu. Pořadatel diskotéky je povinen tyto li­ mity dodržovat. To platí dvojnásob v době nočního klidu (mezi 22. a 6. hodinou). Jestliže pořadatele nelze zjistit, potom za dodržení po­ vinností na ochranu před hlukem a vibracemi odpovídá ten, kdo poskytl k pořádání stavbu, zařízení nebo pozemek.

Každá hudba, která se na diskotékách hraje a je chráněna autorským zákonem, podléhá povolení a placení. Povolení dávají pořadateli oprávnění nositelé autorských práv díla, což většinou znamená uzavření licenční smlouvy s Ochranným svazem autorů, jejíž součástí je výše odměny. Pořadatel je povinen za použití

Živnostenský úřad vede evidenci živnosten­ ských oprávnění. Může si vyžádat doklady o vlastnickém nebo užívacím právu k provo­ zovně. Může uložit podnikateli pokutu, poza­ stavit nebo zrušit živnostenské oprávnění. Živ-

ním úřadě ověřit, zda je stavba určena k pořá­ dání diskoték. Pokud není budova postavena za účelem konání diskoték, je změna užívání stavby možná pouze na základě rekolaudace provedené ve stavebním řízení. Podnikatel musí dle živnostenského zákona zajistit, aby provozovna byla způsobilá k provozování živ­ nosti. Osvědčením, že stavba, která je užívána jako provozovna, je způsobilá k provozu, je ko­ laudační rozhodnutí. Vyloučit umístění staveb v obytné zástavbě je možno územním plánem.

SOUČINNOST ÚŘADŮ

únor 2004

LEGIS L ATI V A

nostenský úřad může pozastavit nebo zrušit živnostenské oprávnění za podmínky, že byla vydána příslušná rozhodnutí ve věci závažné­ ho porušování právních předpisů. Všechny orgány, které vykonávají kontrolu podle zvláštních předpisů, jsou povinny zaslat živnostenskému úřadu kopii rozhodnutí, kte­ rým bylo rozhodnuto o tom že se podnikatel dopustil závažného porušení právních před­ pisů, tj. zákonů a obecně závazných vyhlášek. Pořadatel je povinen dodržovat zákony a vy­ hlášky schválené zastupitelstvem obce. Živno­ stenské úřady na oplátku informují příslušné orgány, např. orgány, které dozírají na dodržo­ vání hygienických, bezpečnostních a také po­ žárních předpisů, o tom, že podnikatel se do­ pouští porušování těchto zvláštních předpisů.

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled některých vybraných práv­ ních předpisů a dalších aktů státních orgánů pub­ likovaných ve Sbírce zákonů (od částky 128/2003 do částky 157/2003). Částka 128 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 20. listopadu 2003.

Vyhláška č. 396/2003 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvku na volební náklady v souvislosti s konáním voleb do Parlamentu Čes­ ké republiky Účinnost od 1. prosince 2003

Zákon č. 426/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto za­ městnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost od 1. ledna 2005 (s výjimkami) Částka 145 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 16. prosince 2003.

Zákon č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost od 7. ledna 2004 (s výjimkami)

Částka 130 Sbírky zákonů, která byla roze­ POKOJNÝ STAV

slána dne 27. listopadu 2003.

Kromě toho, co vyplývá z právních předpisů na úseku veřejné správy, platí ochrana sou­ sedských práv podle občanského zákoníku. Nikdo nesmí nad míru přiměřenou pomě­ rům obtěžovat jiného. Takovým obtěžováním jsou také vibrace a hluk. Každý, jehož pokoj­ ný stav byl porušen, má právo podat přísluš­ ný pověřený obecní úřad návrh na předběž­ ný zákaz zásahů do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníka. Podmínkou je, že musel dříve existovat pokojný stav a v urči­ tém okamžiku došlo k zásahu do tohoto po­ kojného stavu. Musí jít o zřejmý zásah do po­ kojného stavu. Pověřený obecní úřad může předběžně zakázat takový zřejmý zásah nebo může uložit obnovu stavu, který předcházel stavu, který existoval před zásahem do něj. Jde o předběžný zákaz, který nevylučuje možnost domáhat se ochrany práv u soudu.

Sdělení Ministerstva vnitra České republiky č. 402/2003 Sb., o vyhlášení nových voleb do za­ stupitelstva obce. Ministr vnitra vyhlásil na den 24. dubna 2004 nové volby do Zastupitelstva ob­ ce Křižanovice u Vyškova (okres Vyškov).

SOUDNÍ OCHRANA PŘED HLUKEM A VIBRACEMI

Další možností v případě obtěžovám hlukem a vibracemi je podat žalobu příslušnému sou­ du podle občanského zákoníku ve věci ochra­ ny vůči vlastníku věci, aby se zdržel všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného či vážně ohrožoval výkon jeho práv, ze­ jména hlukem a vibracemi. Takovou žalobu může podat i několik sousedů a také obec, pro­ tože do její samostatné působnosti patří za­ bezpečování záležitostí veřejného pořádku. Protože občanský zákoník neukládá něco ko­ nat, ale něčeho se zdržet neboli nekonat, nelze požadovat na soudu vydání rozsudku, kterým by byl pořadatel diskotéky povinen instalovat na aparaturách hlukovou zarážku. Opatření, která pořadatel přijme, záleží výhradně na něm. Pokud ale nebudou opatření dostatečná a sousedé budou hlukem a vibracemi nadále obtěžováni, je možno vymáhat neobtěžování hlukem a vibracemi rovnou exekucí. Pokud hrozí vážná škoda na zdraví, má ohrožený právo podat jinou žalobu. Může se domáhat u soudu, aby soud uložil žalované­ mu, aby něco konal k odvrácení hrozící škody. Takovou žalobu může podat ten, komu hrozí vážná újma na životě, zdraví nebo věci. Důležité je, že se musí jednat o obtěžování, které není běžné a obvyklé mezi sousedy. ■ EVA ŠROMOVÁ právnička, Benešov

únor 2004

Částka 132 Sbírky zákonů, která byla roze­

Částka 146 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 18. prosince 2003

Zákon č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění po­ zdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost od 7. ledna 2004 (s výjimkami) Částka 148 Sbírky zákonů, která byla roze­

slána dne 28. listopadu 2003.

slána dne 19. prosince 2003.

Úplné znění zákona č. 156/2000 Sb., o ověřo­ vání střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zá­ kona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášené předsedou vlády pod č. 407/2003 Sb.

Sdělení Ministerstva vnitra České republiky č. 451/2003 Sb., o vyhlášení nových voleb do za­ stupitelstev obcí Ministr vnitra vyhlásil na den 24. dubna 2004 nové volby do Zastupitelstva obce Hracholusky (okres Rakovník) a Trokavec (okres Rokycany). Částka 151 Sbírky zákonů, která byla roze­

Částka 133 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 28. listopadu 2003.

Nařízení vlády č. 408/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku. Podle tohoto nařízení bude vydávání Obchod­ ního věstníku zabezpečovat Ministerstvo informa­ tiky České republiky prostřednictvím portálu ve­ řejné správy. Zároveň bude Ministerstvo informa­ tiky České republiky zabezpečovat po dobu 2 let tisk věstníku v listinné podobě. Účinnost od 1. ledna 2004

Vyhláška č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parla­ mentu a o změně některých zákonů

slána dne 23. prosince 2003.

Zákon č. 457/2003 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2004 Celkové příjmy státního rozpočtu České repub­ liky na rok 2004 se stanoví částkou 754 miliard korun, výdaje částkou 869 miliard korun; schodek státního rozpočtu tak činí 115 miliard Kč. Účinnost od 7. ledna 2004 Částka 153 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 29. prosince 2003.

Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj České re­ publiky č. 461/2003 Sb., jímž se uveřejňuje se­ znam krajských a obecních úřadů, které jsou sta­ vebními úřady ke dni 31. prosince 2003

Účinnost od 7. prosince 2003 Částka 157 Sbírky zákonů, která byla roze­ Částka 136 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 5. prosince 2003.

Úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších změn, vyhlášené předsedou vlády pod č. 414/2003 Sb. Částka 139 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 12. prosince 2003.

slána dne 31. prosince 2003

Úplné znění zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, jak vyplývá z pozdějších změn, vyhlášené předse­ dou vlády pod č. 471/2003 Sb. JAN BŘEŇ právník

VÝHODA PRO PŘEDPLATITELE Přistup do archívu časopisu Moderní obce www.predplatitel.ihned.cz Předplatné časopisu na tel. č. 233 071 197 nebo na e-mailové adrese [email protected]

moderní obec

41

LEGISLATIVA

Území obce a jeho změny

SLOUČENÍ A PŘIPOJENÍ

Sloučení dvou nebo více obcí v jednu a při­ pojení obce k jiné obci znamená ve svém dů­ sledku snížení stávajícího počtu obcí. Tento postup stát relativně jednoduchým způso­ bec je podle úvodních ustanovení zá­ bem umožňuje. Podle § 19 zákona o obcích se mohou dvě kona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, charakteri­ nebo více obcí, které spolu sousedí, na zá­ kladě dohody (oboustranný souhlas zastupi­ zována jako základní územní samosprávné společenství občanů; územní celek, který je telstev dotčených obcí) sloučit. Území obce vymezen hranicí území obce; právnická oso­ po sloučení tvoří území slučovaných obcí. Obec ponese po sloučení název, na němž ba - veřejnoprávní korporace, která má vlast­ ní majetek a vystupuje v právních vztazích se slučované obce dohodnou. Jestliže se ob­ svým jménem a nese odpovědnost vyplývají­ ce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. K jinému názvu slouče­ cí z těchto vztahů. né obce dává souhlas Ministerstvo vnitra. Obec se může na základě dohody (obou­ ČLENĚNI ÚZEMÍ OBCÍ Obce jako jednotky místní samosprávy lze stranný souhlas zastupitelstev dotčených obcí) připojit k jiné obci, se kterou sousedí. dále členit na: Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení ■ obce, ■■ města (městem je obec, ve které k datu obce lze uzavřít na základě rozhodnutí za­ účinnosti zákona o obcích 24.11.1990 půso­ stupitelstev příslušných obcí, pokud do 30 bil tehdejší městský národní výbor, a dále dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není obec, která má podle § 3 odst. 1 zákona podán návrh na konání místního referenda č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení, alespoň o této věci podle zvláštního zákona o míst­ 3000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda ním referendu (zákon č. 298/1992 Sb., Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vy­ o místním referendu, v platném znění) /dále jádření vlády). jen zákon o místním referendu/. Je-li takový­ Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž to návrh podán, je potom k uzavření dohody alespoň jedna je městem, je obec po slouče­ o sloučení obcí nebo o připojení obce k jiné ní vždy městem. Oddělí-li se část města obci nutné souhlasné rozhodnutí místního a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, kte­ referenda konaného v obci, ve které byl po­ ré zůstane název dosavadního města nebo dán návrh na jeho konání. Může tedy nastat část jeho názvu a má alespoň 3000 obyvatel, situace, že příslušná dohoda se v případě je i nadále městem. ■ statutární města, jejich výčet je taxa­ tivně stanovený v § 4 odst. 1 zákona Dohoda o sloučení obcí nebo č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) připojení obce musí obsahovat /dále jen zákon o obcích/, ■ statutární města, která se člení na měst­ ■ den, měsíc a rok, ke kterému se obce sluču­ ské obvody nebo na městské části, jí nebo se obec připojuje, ■ hlavní město Prahu, jehož právní po­ ■ název obce a sídlo jejích orgánů, jde-li měry jsou upraveny zvláštním zákonem o sloučení obcí, o hlavním městě. ■ určení právních předpisů obcí, které byly Každá část území ČR je součástí území ně­ vydány slučovanými obcemi nebo připojova­ které obce, nestanoví-li zvláštní zákon (zá­ nou obcí a zůstanou v platnosti v celé obci po kon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany sloučení nebo připojení, České republiky, který obsahuje ustanovení ■ výčet katastrálních území obce po sloučení o tzv. vojenských újezdech, jež tedy kromě nebo připojení, obcí tvoří dohromady území ČR) jinak. ■ určení majetku, včetně finančních prostřed­ Územní změny u krajů - vyšších územních ků, ostatních práv a závazků, právnických samosprávných celků, lze platně uskutečnit osob a organizačních složek slučovaných obci výhradně formou zákona nejvyšší právní síly nebo obce, která se připojuje. - ústavním zákonem. Územní změny u obcí jsou: ■ drobné územní změny, jedné obce uzavře na základě rozhodnutí za­ ■ sloučení, stupitelstva obce (nebyl podán návrh na ko­ ■ připojení, nání referenda) a v případě druhé obce až na ■ oddělení části obce, základě kladného výsledku místního refe­ ■ zřízení nebo zrušení městského obvodu renda (byl podán návrh na jeho konání). nebo městské části statutárního města. Příslušné obce vždy oznámí místně pří­ slušnému krajskému úřadu rozhodnutí DROBNĚ ÚZEMNÍ ZMĚNY svých zastupitelstev, na jejichž základě má Drobné změny hranic, při nichž nedochází být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo ke sloučení obcí, připojení obce nebo od­ o připojení obce. Pokud se v dané věci koná dělení části obce, se uskuteční podle § 26 místní referendum o sloučení obcí nebo zákona o obcích, na základě dohody (obou­ o připojení obce, oznámí tyto obce krajské­ stranný souhlas zastupitelstev daných ob­ mu úřadu i příslušné rozhodnutí přijaté cí) po projednání s příslušným katastrál­ v místním referendu. ním úřadem. Uzavření dohody oznámí Právním nástupcem sloučených nebo při­ obec Ministerstvu financí a finančnímu pojených obcí je vždy obec vznildá jejich slou­ úřadu. čením nebo obec, která při připojení obce ne­

O

42

moderní obec

zaniká. Tato obec se stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto obec také vždy přechází majetek, včetně finančních prostředků zanik­ lých obcí, ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Minis­ terstvu financí, místně příslušnému katastrál­ nímu úřadu a finančnímu úřadu. Pokud se obce sloučí k počátku kalendář­ ního roku, nemohou v takto vzniklé nové ob­ ci »fungovat« dvě zvolená zastupitelstva. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo nové obce, jmenuje ředitel krajského úřadu podle § 98 odst. 1 písm. e) zákona o obcích správce obce z řad zaměstnanců kraje zařa­ zených do krajského úřadu. Správce obce za­ bezpečuje výkon přenesené působnosti, jdeli o obec, kde není tajemník obecního úřadu, a dále i úkoly v oblasti samostatné působ­ nosti. Činnost správce končí dnem ustavují­ cího zasedání nově zvoleného zastupitelstva sloučením vzniklé obce. Pokud dojde k připojení obce k jiné obci, zůstává zastupitelstvo obce, k níž se jiná obec připojila, nadále funkční. Sloučení obcí nebo připojení obce lze uskutečnit jen k počátku kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev obcí. Dohoda o sloučení obcí a dohoda o připo­ jení obce k jiné obci jsou podkladem k zápisu změny práv příslušných obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem a k pro­ vedení změny údajů o katastrálních územích a hranic obcí v katastru nemovitostí.

VZNIK NOVÉ OBCE Podle § 20a zákona o obcích může nová obec vzniknout oddělením části obce, popří­ padě změnou nebo zrušením vojenského újezdu. Na rozdíl od sloučení dvou nebo více obcí v jednu a připojení obce k jiné obci zna­ mená oddělení části obce ve svém důsledku zvýšení stávajícího vysokého počtu obcí (ví­ ce než 6 tisíc). Tento postup stát prostřednic­ tvím příslušné právní úpravy podmiňuje spl­ něním mnoha formálních podmínek. Podle § 21 zákona o obcích musí mít ta část obce, která se chce oddělit, svoje vlastní katastrální území sousedící nejméně se dvě­ ma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a musí tvořit souvislý územní celek. Po od­ dělení musí mít alespoň 1000 občanů. Stejné podmínky přitom musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit, a to podle ustanovení zvláštní­ ho zákona (zákon o místním referendu). V té části obce, která se chce oddělit, usta­ ví občané obce přípravný výbor. Tento pří­ pravný výbor tvoří oprávněný občan a jeho zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný výbor. Počet jeho členů je lichý a tvoří jej ne­ jméně tři členové. Členem přípravného výbo­ ru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt v té části obce, která se chce oddělit.

únor 2004

LEGISLATIVA

■i navrhuje uspořádání místního refe­ renda o oddělení části obce a podílí se na je­ ho přípravě a uskutečnění, ■ podílí se na přípravě návrhu na oddě­ lení části obce, ■ je účastníkem řízení o oddělení části obce, nemůže však podat návrh na oddělení části obce krajskému úřadu. Činnost přípravného výboru končí: ■n dnem vyhlášení výsledků místního re­ ferenda, jestliže občané v referendu vyslovili nesouhlas s oddělením části obce, nebo ■ právní mocí rozhodnutí krajského úřa­ du o oddělení části obce. O oddělení části obce rozhodne krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce, který obec podá na základě kladného výsled­ ku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Nepodá-li obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo jestliže v návrhu na oddělení části obce provede změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu, může tak potom učinit kterýkoliv občan obce. Návrh na oddělení části obce musí obsa­ hovat: ■ den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje, ■ vymezení území nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem jejích katast­ rálních území, včetně příslušných mapových podkladů, ■ rozdělení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, práv­ nických osob a organizačních složek obce, ■ počet občanů obce ke dni podání návr­ hu na oddělení její části, jakož i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají od­ dělit, ■ rozdělení výnosů daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kte­ rým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obec. Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části, jsou-li spl­ něny všechny podmínky stanovené záko­ nem. Rozhodnutí o oddělení části obce mu­ sí obsahovat náležitosti stanovené v návrhu na oddělení části obce. Opis pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad ministerstvům vnitra a financí, místně příslušnému katast­ rálnímu a finančnímu úřadu. Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním řízení. Po vyhlášení výsledků místního referenda požádá obec Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce. Dojde-li k počátku kalendářního roku k oddělení části obce a tím pádem ke vzniku nové obce, je dán podle § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastu­ pitelstev obcí, v platném znění, zákonný dů­ vod k vypsání nových voleb do zastupitelstva takto vzniklé nové obce. Do zvolení zastupi­ telstva, resp. do ustavujícího zasedání zastu­ pitelstva obce zabezpečuje příslušné činnos­ ti v oblasti samosprávy i výkonu přenesené

únor 2004

VZOR Rozhodnutí rady města o konání referenda Rada Města Nový Novákov konstatovala, že návrh na konání referenda splňuje zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízeni"), v platném znění, a zákonem č. 298/1992 Sb., o místním referendu, v platném znění, stanovené náležitosti, a vyhlásila proto: ■ místní referendum o oddělení části obce na katastrálním území Starý Novákov od Města Nový Novákov na den 1. prosince 2003, a to v době od 8.00 hodin do 20.00 hodin v kulturním domě v Novém Novákově, ulice Nová 444/2, o otázce: »Souhlasíte s oddělením části obce na katastrálním území Starý Novákov od Města Nový Novákov?« Josef Novák v. r. starosta

působnosti správce obce, jmenovaný ředite­ lem krajského úřadu podle § 98 odst. 1 písm. e) zákona o obcích z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání za­ stupitelstva nově vzniklé obce předá dosa­ vadní obec nově vzniklé obci majetek, který jí náleží podle rozhodnutí krajského úřadu. O předání majetku pořídí dosavadní a nově vzniklá obec písemný zápis. Tento majetek, včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje do­ savadní obec, která však s ním nemůže na­ kládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údržbou majet­ ku a s provozem organizačních složek nově vzniklé obce a nájemné za užívání věcí touto obcí. V nově vzniklé obci platí právní předpisy obce, které platily na jejím území před jejím vznikem, a to až do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými. Oddělení části obce lze uskutečnit jen k počátku kalendářního roku následujícího po dni voleb do zastupitelstev v obcích. Ná­ vrh na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději 6 měsíců před prvním dnem měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v obcích. Rozhodnu­ tí krajského úřadu o oddělení části obce je podkladem k zápisu změny práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitos­ tí záznamem a k provedení změny údajů o katastrálních územích a hranic obcí v ka­ tastru.

Pavel Pavelka v. r. místostarosta

městského obvodu nebo městské části musí obsahovat tyto náležitosti: ■ den, měsíc a rok, ke kterému se územní změna uskuteční, ■ název městského obvodu nebo městské části a sídlo jejich orgánů, ■ určení právních předpisů, které zůsta­ nou v platnosti v městských obvodech nebo městských částech, ■ výčet katastrálních území, ■ určení majetku, včetně finančních pro­ středků, ostatních práv a závazků. Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, místně příslušnému ka­ tastrálnímu a finančnímu úřadu. Sloučit ne­ bo připojit městské části nebo městské ob­ vody lze jen k počátku kalendářního roku ne­ bo ke dni voleb do zastupitelstev obcí. Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo měst­ ské části, jakož i o připojení městského ob­ vodu nebo městské části k jinému městské­ mu obvodu nebo městské části je podkla­ dem k zápisu změny práv dotčených měst­ ských obvodů nebo městských částí k nemo­ vitostem do katastru nemovitostí zázna­ mem. ■

JIŘÍ NĚMEC právník

MĚSTSKÝ OBVOD, MĚSTSKÁ ČÁST Městský obvod nebo městskou část lze pod­ le § 20 zákona o obcích ve statutárním měs­ tě zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takovýto návrh, lze zřídit ne­ bo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení měst­ ského obvodu nebo městské části, a to podle zvláštního zákona (zákon o místním referen­ du,). Městský obvod nebo městská část je orga­ nizační jednotkou města, lze je za obdob­ ných podmínek rovněž připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části. Roz­ hodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení

Atestační středisko nabízí starostům a primátorům provedení atestací, např. dokumentace k IS úřadu - školení k použití standardů ISVS -

- odbornou podporu při zabezpečení • provozní bezpečnostní dokumentace IS • informační strategie • bezpečnostní politiky podle potřeb úřadu a jejich využití pro řízení úřadu

tel.: 547 216 717 www.isystemy.cz moderní obec

43

MO-01712/A

PŘÍPRAVNÝ VÝBOR

LEGISLATIVA

Konference k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek Sedmnáctého února se bude konat v hotelu Krystal v Praze 6 (od 9 do 16 hod.) konference k problematice nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jehož účinnost se očekává dnem 1. dubna tohoto roku. onferenci pořádá Hospodářská komo­ ra hl. města Prahy ve spolupráci se vzdělávací agenturou VOX, mediálním partnerem je časopis Moderní obec. Stávající právní úpravu v oblasti veřejných zakázek představuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek (účinnost od 1. 1. 1995), který byl novelizován celkem dva­ náctkrát - poprvé zákonem č. 148/1996 Sb. s účinností od 1. 7. 1996, jenž mj. rozšířil okruh zakázek, na které se tato novela nevzta' huje, a dále byly doplněny definice a upřesně­ ny některé pojmy. Rozšířila se také ochrana uchazečů o zakázku i na jiné způsoby zadání

než formou veřejné obchodní soutěže. Tato právní úprava současně zvýšila limity, roz­ hodné pro stanovení způsobu zakázky. Další velká změna se uskutečnila zákonem č. 93/1998 Sb., která doplnila podmínku tý­ kající se kvalifikačních předpokladů uchaze­ čů o veřejnou zakázku. Následovalo ještě ně­ kolik dalších novel. Ty však přinesly spíše kosmetické úpravy. Obecně lze konstatovat, že stávající právní úprava sehrála pozitivní roli při nakládání s veřejnými prostředky, a to

K

i přesto, že zejména počáteční období po účinnosti zákona bylo pro uchazeče i zada­ vatele ne zcela jednoduchou záležitostí. Charakteristickým rysem dosud platné právní úpravy však je, že její koncepce ne­

vychází z evropských zadávacích směrnic. Proto nebylo možné novelizovat stávající právní úpravu, ale pouze ji rekodifikovat dle evropských zadávacích směrnic. Nová práv­ ní úprava by měla mimo jiné zajistit dodr­ žování transparentního a nediskriminační­ ho postupu zadavatelů při zadávání veřej­ ných zakázek a stanovit i formálně jedno­ dušší postupy. Zpracovatelem a předklada­ telem návrhu zákona bylo Ministerstvo pro místní rozvoj. Po schválení Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR čeká už jenom na podpis prezidenta republiky (mělo se tak stát do konce ledna - pozn. re­ dakce). Nový zákon obsahuje řadu novinek, např. nové postupy, nové lhůty i další atributy. Pro­ to jeho aplikace v praxi bude vyžadovat zvý­ šenou pozornost jak jednotlivých zadavate­ lů, tak uchazečů. Konference, kterou se rozhodly uspořádat Hospodářská komora hl. m. Prahy a vzděláva­ cí agentura VOX ve spolupráci s tvůrci zákona, zástupci jednotlivých zadavatelů a uchazečů, by proto měla seznámit účastníky nejen s no­ vou právní úpravou, ale zároveň konfrontovat formou workshopů a panelové diskuse zkuše­ nosti z uplatňování dosavadního zákona. Konference je určena pracovníkům krajských a obecních úřadů, zástupcům podnikatel­ ských subjektů a dalším zájemcům. ■ Podrobnější informace o konaní konfe­ rence a jejím programu najdete na adrese: www.vox-kurzy.cz, či na tel.: 224 142 044-5

»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 14/ tavební řád tvoří v pořadí druhou Stavební povolení ani ohlášení se nevyža­ a nejrozsáhlejší - část stavebního záko­ duje u: na, když upravuje především proble­ 1. důlních děl, důlních staveb pod povr­ matiku povolování staveb (ohlašování a sta­ chem a staveb v povrchových lomech vební řízení), kolaudace staveb, jejich od­ a skrývkách, pokud podléhají schvalování straňování, údržba, nezbytné úpravy a státní a dozoru orgánů státní báňské správy podle stavební dohled). horních předpisů, 2. nadzemních a podzemních vedení tele­ POVOLOVÁNÍ STAVEB komunikační sítě, včetně opěrných a vytyčo­ V našem výkladu se budeme zabývat nejprve vacích bodů a u telefonních budek, problematikou povolování staveb. Stavby (§ 3. krátkodobých přenosných zařízení, jako 139b odst. 1 a 2), jejich změny (§ 139 odst. 3 jsou prodejní Stánky, konstrukce a zařízení a 4) a udržovací práce, na nich lze provádět jen pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, podle stavebního povolení nebo na základě 4. scénických staveb pro film a televizi, ohlášení stavebnímu úřadu (§ 54). Stavební 5. geodetických dřevěných a přenosných povolení se vyžaduje, pokud tento zákon měřických věží, signálů a pyramid, a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní 6. konstrukcí chmelnic a vinic, předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho dru7. stavebních úprav elektr. vedení bez ome­ hu bez zřetele na jejich stavebně technické zení napětí, pokud se nemění jejich trasa, provedení, účel a dobu trvání; stavební povo­ 8. stavebních úprav vnitřních telekomuni­ lení se vyžaduje též u změn dokončených sta­ kačních rozvodů, veb (§ 139b odst. 3, § 55 odst. 1). 9. udržovacích prací, u nichž není přede­ Ve shora citovaných ustanoveních staveb­ psáno ohlášení podle § 55 odst. 3. ního zákona je vyjádřen základní princip, pokud jde o povolování staveb, resp. staveb­ STRUČNÉ DOPLNĚNI ní činnosti. Lze jej snad vyjádřit větou: U některých bodů je třeba uvést vysvětlení: »Všechno vyžaduje povolení, pokud není K bodu 2: V těchto případech se sice nevy­ stanoveno jinak.« A právě otázkami důleži­ žaduje ani stavební povolení ani ohlášení, ale tých výjimek z uvedeného principu je třeba je třeba územní rozhodnutí (rozhodnutí celý výklad o povolování staveb (stavební o umístění stavby). Totéž platí i pro bod 6, kde činnosti) zanájit. půjde o rozhodnutí o změně využití území.

S

44

mode obec

K bodu 3: Jde o ustanovení zcela klíčové pro vymezení působnosti stavebního záko­ na. Stavebnímu zákonu vůbec nepodléhají stavby, konstrukce, zařízení apod., které splňují dva požadavky; jsou umisťovány pouze krátkodobě a současně jsou přenosné. Pojem »přenosnosti« lze vymezit tak, že mu­ sí jít o stavbu, zařízení, konstrukci apod., kte­ ré lze přemisťovat pouze s použitím lidské sí­ ly, tj. bez jakýchkoli mechanismů. V tomto a ve všech ostatních případech uvedených pod body 1 až 9 - s dvěma uvedenými výjim­ kami - není třeba ani územní rozhodnutí. Není tedy podle stavebního zákona vůbec rozhodující, zda stavby jsou spojeny se zemí, popř. zda jsou spojeny se zemí pevným zá­ kladem či jakýmkoli jiným způsobem. Stavební povolení ani ohlášení rovněž ne­ vyžaduje zřizování hrobů, hrobek, náhrobků a hrobových zařízení na veřejném pohřebiš­ ti (§ 17 zákona č. 256/2000 Sb., o pohřebnic­ tví), byť ve smyslu § 139b odst. 1 (viz před­ chozí výklad) v mnoha případech půjde o stavební díla, tj. stavby a nepochybně (opět převážně) nejde ani o »stavby« umisťované krátkodobě nebo takové, které by bylo mož­ né označit jako přenosné. ■ STANISLAV MALÝ právník, odborný asistent Stavební fakulta ČVUT

únor 2004

LEGISLATIVA

Oprávnění ukládat sankce ve správním trestání

krajský úřad, který však nemůže rozhodnutí ských částí, které jsou vymezené Statutem změnit, ale pouze zrušit, případně zrušit hlavního města Prahy. a vrátit k novému projednání.6) V samostatné působnosti projednávají ob­ PROJEDNÁVÁNÍ PŘESTUPKŮ ce též tzv. jiné správní delikty fyzických osob Projednáváním přestupků může starosta ob­ podle § 15 zák. č. 298/1992 Sb., o místním re­ ce pověřit, po projednání s ředitelem kraj­ ferendu, ve znění pozdějších předpisů, jehož ského úřadu, komisi rady obce. Starosta též skutková podstata tkví v tom, že občan obce může zřídit komisi pro projednávání pře­ podepíše vícekrát tentýž návrh na konání re­ stupků, jakožto zvláštní orgán. V obou přípa­ ferenda nebo podpisovou listinu podepíše dech je komise tříčlenná a v jejím čele musí ten, kdo není oprávněným občanem. Přísluš­ být osoba buď s vysokoškolským právnickým dyž se v roce 1990 obnovily samospráv­ ná k jeho projednání je rada obce, která může vzděláním nebo odbornou způsobilosti ve né funkce obcí (zák. č. 367(1990 Sb.), uložit pokutu do 1000 Kč. Na rozhodování smyslu zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících rozdělila se pravomoc obcí ukládat 0 uložení pokuty se vztahuje správní řád. územních samosprávných celků a provádě­ sankce za porušení povinností stanovenýchV přenesené působnosti jsou příslušné cích předpisů k němu. předpisy správního práva, tedy ve správním k projednávání přestupků obecní úřady nebo Místně je příslušný obecní úřad, resp. trestání *1 do dvou skupin. zvláštní orgány obcí') (§ 52 písm. a zák. obecní úřad obce s rozšířenou působností, ■ V samostatné působnosti mohly obce č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve zněm po­ v jehož územním obvodu byl přestupek spá­ chán (§ 55 zákona o přestupcích)10). postihovat právnické osoby za porušení po­ zdějších předpisů). vinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc V zásadě mohou obecní úřady všech obcí Vedle normálního, nezkráceného řízení, v souvislosti s mimořádnými událostmi a dále projednávat přestupky stanovené v § 53 odst. mohou příslušné orgány obce pojednávat ukládat sankce za porušem čistoty, pořádku, 1 zákona o přestupcích, tj. přestupky proti po­ přestupky též v blokovém řízení. Zvláště je porušování obecně závazných vyhlášek apod. řádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim třeba zmínit oprávnění obecní policie, která právnickým osobám a podnikajícím fyzickým svěřeny, přestupky proti pořádku v územm sa­ jeve smyslu § 1 zák. č. 553/1991 Sb., o obecní osobám za tzv. smíšené správní delikty2^; mosprávě8), přestupky proti veřejnému po­ policii orgánem obce.11) Obecní policii nále­ ■ V přenesené působnosti obce projedná­ řádku, přestupky proti majetku, jakož i pře­ ží pouze v blokovém řízení projednávat jed­ valy přestupky3^ a některé jiné správní delikty. stupky proti občanskému soužití, s výjimkou nak přestupky, jejichž projednávání je v pů­ Tento stav zůstal zachován mutatis mutan- těch, které byly spáchány porušením právních sobnosti obce, jednak další přestupky uvede­ dis i v platném obecním zřízení (zák. předpisů o provozu na pozemních komunika­ né v § 86 písm.d) zákona o přestupcích. č. 128/2000 Sb.) a to i po »velké novele« (zák. cích a přestupky na úseku vyhledávání, ochra­ Kromě přestupků mohou zvláštní zákony č. 313(2002 Sb.). ny, využívání a dalšího rozvoje přírodních léči­ svěřit obcím, resp. příslušným orgánům ob­ vých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních cí projednávání i jiných správních deliktů. SPRÁVNÍ DELIKTY A SANKCE vod a lázeňských míst. Co se týče obecních V úvahu přicházejí především smíšené V samostatné působnosti projednávají podle úřadů obcí s rozšířenou působností, náleží jim správní delikty, resp. delikty právnických § 58 obecního zřízení obce delikty právnic­ projednávat přestupky ve věcech, které spra­ osob (nejrozsáhlejší působnost mají v tom­ kých osob a podnikajících fyzických osob4), vují,9) jakož i ostatní přestupky, nejsou-li k je­ to směru obecní úřady obcí s rozšířenou které odmítnou strpět bezúplatné připevnění jich projednání příslušné jiné správní orgány. působností), dále tzv. jiné správní delikty tabulky s označením ulice nebo jiného veřej­ Speciální režim platí pro hlavní město Pra­ fyzických osob (např. podle zák. ného prostranství na své nemovitosti nebo hu, kde je obecná působnost obcí projedná­ č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podob­ v blízkosti tabulky s označením umístí jiný vat přestupky svěřena městským částem. Těm ných hrách) a pořádkové delikty zejména nápis, úmyslně poškodí, odstraní nebo zakry­ ovšem přísluší, pokud se týče přestupků proti podle § 60 zákona o přestupcích a § 45 jí tabulku s označením ulice nebo jiného ve­ pořádku ve státní správě, projednávat jen pře­ správního řádu. Funkční příslušnost k pro­ řejného prostranství či neoznačí budovu čísly stupky ve věcech, které jsou jim svěřeny. Pů­ jednávání deliktů stanoví zvláštní zákon stanovenými obecním úřadem. Dále je může sobnost náležející obecním úřadům obcí a pokud tomu tak není, je příslušný obecní obec postihnout za to, že neudržují čistotu s rozšířenou působnosti patří úřadům měst­ úřad. Při projednávání těchto deliktů platí > a pořádek na pozemku, jenž užívají nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce, znečistí ve­ řejné prostranství, naruší životní prostředí CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo Odborné semináře pro zástupce stavebních a krajských úřadů, a konečně pokud poruší povinnost stanove­ památkových ústavů, správců majetku atd.: nou právním předpisem obce. Horní hranice pokut je stanovena od 10 tisíc do 200 tisíc Kč. Platí zásada, že pokutu nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení uvedených povin­ ností vyšší sankci (§ 59 odst. 2 zákona). Touto, 4. konference s výstavou a exkurzí ne zcela šťastnou formulací, chtěl zákonodár­ ce vyjádřit, že bude-li naplněna skutková pod­ 23.-24.3. Masarykova kolej, Thákurova I, Praha 6 stata jiného smíšeného správního deliktu přís­ PŘEDNÁŠKY - úterý 23. 3. 2004 od 9:00 do 18:00 něji postižitelného, nemůže dojít k spáchání EXKURZE - Fasády pražských paláců - středa 24. 3. 2004 od 9:00 deliktu podle zákona o obcích.5' Smíšený delikt podle zákona o obcích lze projednat v subjektivní lhůtě jednoho a ob­ Arcibiskupský seminář, Thákurova 3, Praha 6, 9-13 hod. jektivní lhůtě dvou let. Do běhu těchto lhůt se nezapočítává doba, po níž se pro tentýž sku­ 26. 2. ŘÍZENÍ STAVEBNÍ FIRMY tek vedlo trestní nebo přestupkové řízení pod­ 15. 4. OCEŇOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ le zvláštního zákona. Funkčně příslušnou 20. 5. PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ (PROJECT MANAGEMENT) k projednávání těchto deliktů je rada obce, VEŘEJNÝCH STAVEB AVYHL. MIN. FINANCÍ Č. 40/2001 SB. která však může tuto působnost v celém roz­ sahu nebo zčásti svěřit obecnímu úřadu. Vý­ Podrobné informace u pořadatele: nos pokut uložených obcí je ve smyslu § 147 STUDIO AXIS, spol. s r.o. * Korunní 106 • 101 00 Praha 10* Tel./Fax: 271 732 095 * Tel./Fax: 271 736 620 odst. 3 zákona příjmem obce. Na řízení se E-mail: [email protected] • www.studioaxis.cz vztahuje správní řád a o odvolání rozhoduje

K

IS

OBNOVA PAMATEK OMÍTKY HISTORICKÝCH BUDOV

MO-01729

EKONOMIKA A MANAGEMENT

únor 2004

moderní obec

45

LEGISLATIVA

ustanovení správního řádu, nestanoví-li zvláštní zákony jinak. Místní příslušnost se ve smyslu § 7 správního řádu řídí místem, kde byl delikt spáchán. Výkon přenesené působnosti obcí, tedy včetně správního trestání, může být modifi­ kován, jednak veřejnoprávní smlouvou, jed­ nak nezávisle na vůli obce, rozhodnutím. VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY Podle § 63 obecního zřízení mohou obce, je­ jichž orgány vykonávají přenesenou působ­ nost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, uzavřít veřejno­ právní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působ­ nost, účastníka této veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na zákla­ dě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. Delegována takto může být celá přenesená působnost nebo jen její části, konkrétně tedy např. celá přestupková agenda nebo pouze určitý okruh přestupků. Pokud by obecní úřad neplnil povinnost v přenesené působnosti, rozhodne krajský úřad, že ji pro ni bude zcela nebo z části vy­ konávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Současně s tím roz­ hodne o převodu příspěvku na výkon přene­ sené působnosti. Na toto rozhodnutí, které je vydáváno v přenesené působnosti se nevzta­ huje správní řád. Obdobně mohou obce s rozšířenou pů­ sobností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost, uzavřít veřejnopráv­ ní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jed­ né z těchto obcí vykonávat přenesenou pů­ sobnost nebo její část pro obecní úřad jiné obce s rozšířenou působností, která je účast­ níkem veřejnoprávní smlouvy. Takovou smlouvu mohou uzavřít pouze obce ve správním obvodu jednoho krajského úřadu a k jejímu uzavření je třeba souhlasu Minis­ terstva vnitra ČR (MV ČR), které jej vydává

po projednání s věcně příslušným minister­ stvem, resp. jiným věcně příslušným ústřed­ ním správním úřadem. Jestliže obecní úřad obce s rozšířenou pů­ sobností neplní povinnost v přenesené pů­ sobnosti, rozhodné MV ČR po projednání s věcně příslušným ministerstvem (jiným věcně příslušným ústředním správním úřa-

Projednáváním přestup­ ků může starosta obce pověřit, po projednání s ředitelem krajského úřadu, komisi rady obce. dem), že pro něj bude celou nebo část pře­ nesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. MV ČR může také na návrh obce s pově­ řeným obecním úřadem, po doporučení krajského úřadu a projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu stát­ ní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Dele­ gování se tedy může vždy týkat pouze části agendy (pojmově např. všech smíšených správních deliktů). Žádost je třeba podat nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k 1. lednu kalendářního ro­ ku. 12) V souvislosti s chystanou reformou správ­ ního trestání má dojít k zásahům i v úpravě příslušnosti obcí v oblasti správního trestání. Navrhuje se, aby byl věcně příslušným v pr­ vém stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. To by mělo nepochybně přispět ke zvýšení kvality rozhodování. Předpokládá se dále zrušení pravomocí obcí projednávat správní delikty v samostatné působnosti.

Poznámky 1) Název této pravomoci není sjednocen a ustálen. Někteří autoři hovoří o správním trestání, další o trestním právu správním, jiní o správním právu trestním a objevují se i další pojmy (viz např. J. Pošvář: Nástin správního práva trestního II., Brno 1946; H. Prášková: Správní trestání, D. Hendrych a kolektiv: Správní právo. Obecná část, Praha 2001, str. 131 a nás!.; V. Mikule: Poznámky k českému trestnímu právu správnímu, Pocta prof. |UDr. Otovi Novotnému k 70. narozeninám, Praha 1998, str. 57 - 58). 2) Více méně shodnou dikci obsahovaly též moravský obecní řád (zák. č. 4/1864 z. z., § 57) a slezský obecní řád (zák. č. 17/1863 z. z., § 57). V cit. zák. se používala dikce výkon trestního práva. 3) Viz např.. M. Kopecký: Právní postavení obcí. Základy obecního práva, Praha 1998, str. 209-212. 4) Podle původního znění projednávaly obce některé z těchto jednání též jako tzv. jiný správní delikt fyzické osoby. Zák. č. 313/2000 Sb. bylo toto ustanovení zrušeno a uvedená jednání fyzických osob se stala přestupky podle § 47b zákona o přestupcích. 5) S Kadečka: Právo obcí a krajů v České republice, Praha 2003, str. 238; Z. Koudelka: Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, str. 35. 6) K. Svoboda: Zákon o obcích /obecní zřízení/, K. Svoboda, J. Grospič, J. Vedral, L. Kužvart: Zákony o územní samosprávě, Praha 2003, str. 32. 7) Viz § 106 a § 122 odst. 2, resp. § 103 odst. 4 písm. cl obecního zřízení. 8) Jak upozorňuje Z. Koudelka, není rozhodné, byla-li v obci vydána obecně závazná vyhláška týkající se veřejného pořádku, protože skutková podstata přestupků proti veřejnému pořádku je zakotvena v § 47 odst. 1 zákona o přestupcích /Z. Koudelka: Realizace vyhlášek a sankce za jejich porušování, Právní rádce 3/2000, str. 25/. 9) Např. zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péče ve znění pozdějších předpisů nebo zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 10) J. Černý, E. Horzinková, H. Kučerová: Přestupkové řízení, Praha 2003, str. 42-43. 11) Je ovšem třeba připomenout, že ve výčtu orgánů obce v § 5 obecního zřízení obecní policie obsažena není (viz P. Mates: Co je obecní policie, Právní zpravodaj 12/2002). 12) J. Černý, E. Horzinková, H. Kučerová, cit. práce, str. 38 - 40. Také v obou posléze uvedených případech platí, že na toto rozhodnutí se nevztahuje správní řád a současně s rozhodnutím o odnětí, resp. delegaci výkonu působnosti bude rozhodnuto o přenesení příspěvku na její výkon. ■

PAVEL MATES Vysoká škola ekonomická Praha

módi oderní obec

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 960 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud neni zrušeno.

KÓD:

1017

Adresa objednavatele: NÁZEV ORGANIZACE:

□ O O D □ □ □ O C] □ □ D O □ □ □

oocnooooooaocooocja ocncmcDDocn ooooooa ooocnoazncnoDococo

prumeni: jmeno:

FAKTURA

O

SIPO

spoj. č.

PLATEBNÍ KARTA

Q

SLOŽENKA

Q

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat

™u

uucexp,

obec:

Způsob platby:

□oocoooocno

profese:

□odoo

ooDaaaaaaDoooDoooa

ADRESA PRO DORUČOVANÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

OOO O □ □ □ O Ó □ □□ □□ CO prumeni: OOCODOCOOOCOCOCOCO jméno: COOCOCOOCO Tnuu □□□ODOO

Údaje pro fakturaci:

□□□OCODO

COD - CDOOCDCOOCO c.úctu: □dCDOOOQOCCDC cnoooooccoonc

NÁZEV ORGANIZACE:

y

uucexp, obec

ococococoococnocoo oooocnocnoc] «= oococd

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., odděleni distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnějš informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]

46

moderní obec

VYPLltiTE KONTAKT:

J RAZlTKO/PODPIS:

Souhlasím se zpracováním uvedených osobních údajů z tohoto předplatitelského kuponu za účelem nabízení obchodu a služeb spol. ECONOMIA a.s., jakožto správce, na dobu pěti let. Souhlas je udělován dobrovolně.

únor 2004

PRÁVNÍ PORADNA

Úřednice spolumajitelka s. r. o. ■ Úřednice je jednatelkou společnosti s ru­ čením omezeným (s. r. o.), kde předmět podnikáni je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Uvádí, že firmu získala v restituci, že je spolumajitelkou a že firma je v likvidaci a ona nemá komu předat funkci jednatele. Může být podle zá­ kona o úřednicích dotyčná úřednice spolu­ majitelkou s. r. o.?

Dle ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních sa­ mosprávných celků a o změně některých zá­ konů (dále jen zákon o úřednících) úředník může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku (ÚSC), u něhož je zaměstnán. Dle ustanovení § 16 odst. 5 zákona o úřed­ nících omezení stanovené v § 16 odst. 4 zá­ kona o úřednících se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumoč­ níka vykonávanou podle zvláštního právní­ ho předpisu pro soud nebo správní úřad, na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku. U právnické osoby nelze hovořit o vlast­ nictví nebo spoluvlastnictví, ale pouze o vlastnictví nebo spoluvlastnictví k ob­ chodnímu podílu či akcii (u akcie je předsta­ vován cenným papírem) nebo o členském vkladu v družstvu. Ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchod­ ní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník) platí, že podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a společnosti. Výdělečnou činností ve smyslu ustanove­ ní § 16 odst. 4 zákona o úřednících se rozu­ mí jak činnost podnikatelská, tak činnost za­ ložená pracovním poměrem, dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo i občanskoprávním vztahem (např. smlouva o dílo). Výdělečnou činností je v zá­ sadě každá činnost vykonávaná za účelem výdělku či zisku.

Je to výdělečná činnost? ■ Jde v případě dotyčné úřednice o výděleč­ nou činnost, ke které potřebuje předchozí sou­ hlas územního samosprávného celku (ÚSC)?

Společnost s ručením omezeným je ob­ chodní společností a její základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady pod­ le zápisu v obchodním rejstříku. Zakládá se nejčastěji za účelem podnikání a má sa­ mostatnou způsobnost mít práva a povin­ nosti. Společnost je jako podnikatel právnická osoba - zapsána v obchodním rejstříku, činnost provádí na svou odpo­ vědnost a svým jménem. Činnost směřují­

únor 2004

cí k zisku vyvíjí společnost, nikoliv její společníci. Práva a povinnosti společníků s. r. o. stanoví obchodní zákoník, spole­ čenská smlouva, případně stanovy spo­ lečnosti a společníci řídí společnost pouze prostřednictvím valné hromady, případně rozhodováním mimo valnou hromadu dle ustanovení § 130 obchodního zákoníku. Společnost nelze ztotožňovat se společní­ ky, ať již právnickými nebo fyzickými oso­ bami, a proto nelze ani dovozovat, že by se fyzická osoba pouze z titulu své účasti na společnosti s ručením omezeným stala podnikatelem. V s. r. o. je majetkový prospěch společní­ ka vyjádřen podílem na zisku společnosti. Tento nárok přitom není podmíněn jakou­ koli osobní činností společníka pro společ­ nost, když nárok na podíl na zisku je zá­ sadně spojen jen se splacením vkladu. Po­ díl na zisku společnosti je tak vlastně zhod­ nocením vložených prostředků společníka do společnosti. Činnost společníka při jed­ nání valné hromady nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hroma­ du nelze považovat za výdělečnou činnost. Předmětem činnosti společníka totiž není předmět činnosti společnosti, ale pouze realizace práv a povinností společníka, což nemůže být výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 16 odst. 4 zákona o úřední­ cích. O výdělečnou činnost ve smyslu ustano­ vení § 16 odst. 4 zákona o úřednících by šlo pouze tehdy, pokud by úředník, který je společníkem ve společnosti, vyvíjel faktic­ kou činnost v této s. r. o. (např. by se aktiv­ ně podílel na zařizování záležitostí s. r. o. nebo kdyby pro ni vykonával nějaké práce v pracovním poměru nebo na základě do­ hod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Z uvedeného vyplývá, že činnost společní­ ka v s. r. o., která spočívá jen v realizaci práv a povinností společníka, vyplývajících z jeho kapitálové účasti ve společnosti, není výdě­ lečnou činností ve smyslu ustanovení § 16 odst. 4 zákona o úřednících.

Mgr. KRISTINA CHRASTKOVA právnička odbor modernizace veřejné správy Ministerstva vnitra

Starobní důchod a výdělek úředníka

Novela zákona o důchodovém pojištění č. 425/2003 Sb., s účinností od 1. ledna 2004 stanoví, že výplata starobního důchodu ná­ leží osobám vykonávajícím výdělečnou čin­ nost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů sjednat. U úředníků územního samosprávné­ ho celku je zvláštním předpisem zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních sa­ mosprávných celků a o změně některých zákonů, kterývust. § 10 uvádí důvody, kdy lze sjednat s úředníkem pracovní poměr na dobu určitou. Nenastane-li případ, který je v tomto ustanovení uveden, např. práce po dobu rodičovské dovolené, pracovní neschop­ nosti delší než 3 měsíce, nemusí mít sjed­ nán pracovní poměr na dobu určitou a při­ tom může pobírat vedle výdělku i starobní důchod. Jestliže by však vykonával činnosti, které uvádí § 10 odst.l zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných cel­ ků a neměl-li by sjednán pracovní poměr na dobu určitou, starobní důchod by mu vedle výdělku nenáležel. Nesplnil by podmínku stanovenou v § 37 zák. č. 155/1995 Sb., ne­ boť pracovní poměr na dobu určitou je možné v těchto případech sjednat. V praxi může nastat několik eventualit s výše uvedenými právními důsledky: 1. Úředník vykonává pracovní činnost podle pracovní smlouvy sjednané před 1. lednem 2004 a během letošního roku ne­ bo dalších let mu vznikne nárok na starob­ ní důchod. Nejde o činnosti uvedené v § 10 zákona č. 312/2002 Sb. Po vzniku nároku na starobní důchod se může rozhodnout, zda bude dále pracovat a současně pobírat starobní důchod nebo si bude zvyšovat vyměřovací základ pro sta­ robní důchod o příslušná procenta (za kaž­ dých 90 odpracovaných dnů o 1,5 procenta) a důchod pobírat nebude. Přitom nemusí (ale také nemůže) mít sjednán pracovní po­ měr na dobu určitou. 2. Úředník vykonává činnosti uvedené v § 10 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (práce po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti jiného zaměstnance apod). V tomto případě musí mít sjednán pracovní poměr na dobu určitou, jinak mu starobní důchod vedle výdělku nenáleží. 3. Na pracovní místo úředníka bude přijat zaměstoanec, který pobírá starobní důchod. Nejde-li o činnosti uvedené v § 10 zákona č. 312/2002 Sb., bude pobírat starobní důchod a vydělávat si může bez omezení, aniž by měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou.

■ Jak by měl postupovat úředník územního samosprávného celku, když by chtěl pobírat důchod a současně si vydělávat, ale musí mít uzavřen pracovní poměr na dobu urči­ tou, nejdéle na rok? Přitom pracovní poměr na dobu určitou mít nesmi.

mode obec

47

SERVIS

KALENDÁRIUM ■ 12. - 15. 2. Praha - Výstaviště Holiday World 13. středoevropský veletrh cestovního ruchu

■ 12. - 15. 2. Praha - Výstaviště

FOTO: AUTOR

Region World Souhrnná prezentace turistické nabídky regionů ČR. Výše uvedené akce pořádá agentura Triumf.

■ 10. - 12. 2. Hradec Králové Tepelná čerpadla Konferenci a výstavu v kongresovém centru Aldis připravuje Omnis Olomouc, a. s., www.omnis.cz/stavo

■ 26. - 28. 2. Olomouc - Výstaviště Flora Renova Veletrh pro obnovu památek a historic­ kých sídel, kterou již tradičně organizuje Výstaviště Flora Olomouc.

■ 3. 3. Praha - Výstaviště Reklama 11. mezinárodní veletrh reklamních slu­ žeb, marketingu a médií pořádá M. I. P. Group, a. s.

■ 4. 3. Praha 6 - Ministerstvo kultury, Mi­ lady Horákové 139 Konzultační den k novele zákona o účet­ nictví a účetnictví příspěvkových organiza­ cí územní samosprávy uspořádá IPOS REGIS,

■ 17. - 19. 3. Praha - Výstaviště Pragotherm Pořadatelem 31. mezinárodního veletrhu energetiky, vytápění, úspor energie, tech­ nického zařízení budov, ekologie je Incheba Praha, spol. s r. o.

SEMINÁŘE VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA, a. s.: 11.2. 2004 Praha Novinky v účetnictví pro rok 2004 (Ing. Eva Sládková - auditorka ES AUDIT, s. r. o.) Seminář se bude zabývat změnami v záko­ ně o účetnictví již uskutečněnými, případně navrhovanými pro rok 2004, a změnami v prováděcích předpisech pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví pro rok 2004.

25. 2. Praha Zákon o zadávání veřejných zakázek (Ing. Radek Havlan - specialista a konzultant v oblasti zadávání veřejných zakázek) Cílem semináře je seznámit pracovníky investičních, správních a jiných útvarů se základními pojmy a principy nového zákona na zadání veřejných zakázek, včetně rámco­ vé informace o legislativě Evropské unie v této oblasti. Důraz bude kladen na aplika­ ci nového zákona v praxi. (Semináře se budou konat v budově vydavatel­ ství Economia, a. s., Dobrovského 25,170 55 Pra­ ha 7, další informace získáte na e-mailu: [email protected] a na internetových adresách: www.seminare.ihned.cz,www.hn-klub.cz)

Posílení vnitřních kontrolních mechanismů na regionální úrovni, tak se nazývá vůbec první twinningový projekt, kterého se v naší zemi účastní všech 14 krajů včetně Prahy. Projekt se uskutečňuje v rámci programu Phare 2003 a vztahuje se k sektoru veřejné správy na úseku finančního řízení a kontroly, přičemž klade důraz na zavádění mezi­ národně uznávaných standardů pro vnitřní kontrolní mechanismy. Na přípravě pro­ jektu se aktivně podílel Středočeský kraj, který také jako první navržené aplikace vy­ zkouší. Středočeský hejtman Petr Bendi spolu se zástupci Delegace Evropské komise v ČR projekt novinářům novinářům představil počátkem minulého měsíce (viz sní­ mek). Evropským předvstupním poradcem pro projekt je Joe Dobbin z Velké Británie, který má dlouholeté zkušenosti z funkce vedoucího interního auditu na severoirském ministerstvu financí a lidských zdrojů. Pro realizaci projektu, který má být ukončen v dubnu 2005, byla naší zemi přidělena částka 0,5 miliónu eur, na technickou asisten­ ci pak 1 milión eur. /rš/

Nový informační server Ekocentrum Paleta Pardubice se stalo na do­ bu dvou let krajským koordinátorem envi­ ronmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v Pardubickém kraji. První výstup jeho čin­ nosti je informační server www.ekovychova.cz, který má přispět jednak k realizaci Koncepce ekologické výchovy pro děti i stu­ denty ve spolupráci s krajem, městy a ne­ vládními organizacemi, jednak ke shromaž­ ďování a vyhodnocování připomínek veřej­ nosti k této koncepci. Na serveru je k dispozi­ ci přehled ekovýchovných akcí, odkazy na li­ teraturu, pozvánky na semináře a konference atd. Zájemci tu mohou nalézt také diskusní fórum, přehled grantů a další informace. Ser­ ver bude doplňován podle potřeb a požadav­ ků uživatelů, jimiž mohou být obce, nezisko­ vé organizace, školy i jednotliví občané, /ob/

Správné údaje V lednovém čísle Moderní obce v článku Pří­ prava na čerpání ze strukturálních fondů (str. 9-11), konkrétně v grafu indikativuího rozdělení prostředků strukturálních fondů EU mezi jednotlivé operační programy, do­ šlo k posunu procentních hodnot, správné údaje jsou následující: SROP 31 %, OPI 17%, OPPP 18 %, OP REZ 22 %, OP RVMZ 12%. Au­ toři článků a redakce se čtenářům za vznik­ lou dezinformaci omlouvají a děkuji za po­ chopení. led

vismo |N

Mezinárodní konference v Ústí nad Labem V Ústí nad Labem se bude konat 26. - 28. břez­ na mezinárodní konference na téma Toleran­ ce místo intolerance. Němci v českých zemích - včera, dnes a zítra. Konferenci zahájí bývalý prezident republiky Václav Havel a zakončí současný prezident Václav Klaus. Oba promi­ nentní hosté svoji účast na konferenci již po­ tvrdili. Program je rozdělen do jednotlivých panelo­ vých diskusí a zúčastní se jí více než 150 dele­ gátů z celého světa. Cílem konference, na jejíž organizaci se podílí mimo jiných primátor města Ústí nad Labem Mgr. Petr Gandalovič, Muzeum města a Univerzita J. E. Purkyně, je v rámci diskusního fóra především zhodnotit přínos českých a moravských Němců pro roz­ voj českých zemí v minulosti. A dále by se mě­ la zamyslet nad česko-německými vzta­ hy v historickém a aktuálním evropském kon­ textu. Organizátoři konference se již delší dobu za­ bývají myšlenkou zřídit v Ústí nad Labem stá­ lou instituci, která by zahrnovala muzeum, ar­ chív, knihovnu, vědecké pracoviště i místo pro setkávání a dialog odborníků a zájemců z řad veřejnosti. Ta by se zabývala studiem, doku­ mentací, vědeckou analýzou, popularizací a zejména péčí o bohaté kulturní dědictví, které se váže k bohaté historii česko-německých vztahů či které v českých zemích vytvo­ řili čeští a moravští Němci. Takovou instituci zatím Česká republika nemá. Imol Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-01596

48

modelerni obec

únor 2004

/ 0. mezinárodni vodohospodářská výstava VODOVODY-KANALIZACE 2004

Pořadatel:

sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Výstava je pořádána pod záštitou: Ministerstva životního prostředí ČR Ministerstva zemědělství ČR Hospodářské komory ČR Organizátor:

hlavního města Prahy .

y»'f >1 .

EXPOsale 1

'

.

vše pro výstavy a kongresy

’nn * ma&ÉHSí*

již PŘIHÚŠENJ? JSTE

Hlavní mediální partneři:

MODERNÍ OBEC

Iq,

=

ígu,l« ollc,“

o londood

r 1o

Výstaviště fmMs ítefel^vte

www.vyshnra-vudka.a

AMAV tóv. vvwvv.ecociW-

^ ^

6 spoW6"' -A ^ootupr01 I6W»°°db0"'° P .

i/raje

>ěqTA • obce • ^E,„lrp-»*edi °

K!
.

Ntin.sterswo

,tníhov ÍIVO presil«di C'

eoeT9u

[ veletrhy Soubéinépr°b^°^AG/X

3.2

fograrr'-

.OOP^6

rtneí'

(k sou'ěz-e ročrv

^ ^

.

n. vyví«í Ol>eC

Zo'\lrr'°voS'1 ^

h technoto9’’

konterenC, - AoilhA na ^ern

. U*o »“""* *»* ^"■"v . diskusní f°*J • n-1-"*" T9'** -”»d .

MO-01722/A

’

o

„l.em=iwi* ^6tsM-

Mediální pod

„

PTVl

e,

„ •Odp=*''e h°rm=Sl = »bc' .Vď^vMO"-65-

igSSK*-®, ewO

3M™ Driver Feedback Sign™ (DFS) Snadné řešení pro: < i zvýšení viditelnosti svislého dopravního značení varování řidičů při překročení daného rychlostního limitu bezpečnost chodců

Kompletní řešení

3M Vám nabízí kompletní řešení pro bezpečnost v místech se zvýšeným rizikem dopravní nehody resp. střetu dopravního prostředku s chodcem. Takovými místy jsou např. okolí škol, nemocnic, obchodních center, nádraží... 3M nabízí ucelený systém pro bezpečnost, který zajistí zviditelnění místa se zvýšeným rizikem výskytu nehod, upozorní řidiče, že právě tímto úsekem projíždí a poskytuje tak větší bezpečnost chodcům. 3M Vám nabízí zajištění všech jednotlivých součástí bezpečné zóny. Počínaje vypra­ cováním projektu pro danou konkrétní bezpečnou zónu, přes samotnou realizaci až k následnému udržování a péči o celý systém. Financování systému záleží na dohodě. Možnost leasingu s pravidelnými splátkami.

1

Pro více informací kontaktujte: 3M Česko, spol. s r.o. Vyskočilova 1, 140 00 Praha 4 Tel.: 261 380 111, fax: 261 380 110 http://www.3M.cz e-mail: [email protected] MO-01718/A