MOBILNÍ KNIHOVNY VE SVĚTĚ

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: Informační studia a knihovnictví Studijní obor: Informační studia a knihovnictví

Bc. Martina ROTTOVÁ

MOBILNÍ KNIHOVNY VE SVĚTĚ Diplomová práce

Praha 2007

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Anna STÖCKLOVÁ Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze dne 9. sprna 2007 ………………………….. Martina ROTTOVÁ

IDENTIFIKAČNÍ ZÁZNAM ROTTOVÁ, Martina. Mobilní knihovny ve světě [Mobile Libraries around the World]. Praha, 2007. 112 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Anna Stöcklová. Abstrakt Cílem této diplomové práce bude popsat jednotlivé zahraniční projekty týkající se mobilních knihoven. U každého projektu budou nejprve zmíněny obecné informace o realizaci, obslužnosti a využívanosti tohoto typu knihoven a poté se práce soustředí především na technické zajištění, počítačovou vybavenost, přístupnost odborných databází (online i na CD-ROM). Jednotlivé projekty budou rozděleny podle zemí, kde jsou realizovány. Klíčová slova mobilní knihovna, bibliobus, pojízdná knihovna, bibliovlak, plovoucí knihovna, bibliočlun, roznášková služba, interiér pojízdných knihoven

9.8.2007

Mobilní knihovny

OBSAH PŘEDMLUVA .........................................................................................................7 1. ÚVOD................................................................................................................9 2. TERMINOLOGIE ............................................................................................11 2.1 ČESKÁ TERMINOLOGIE .............................................................................11 2.2 ANGLICKÁ TERMINOLOGIE .......................................................................12 2.3 NĚMECKÁ TERMINOLOGIE .......................................................................13 3. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH SVĚTA S UVEDENÍM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PROJEKTŮ ....................................................................14 3.1 AFRIKA ........................................................................................................14 3.1.1 KEŇA .....................................................................................................14 3.1.2 SOMÁLSKO ...........................................................................................18 3.1.3 ZIMBABWE ............................................................................................19 3.2 AMERIKA .....................................................................................................20 3.2.1 ARGENTINA ..........................................................................................20 3.2.2 CHILE.....................................................................................................21 3.2.3 KANADA ................................................................................................23 3.2.4 NIKARAGUA ..........................................................................................25 3.2.5 USA........................................................................................................26 3.2.5.1 Aljaška..............................................................................................27 3.2.5.2 Kalifornie ..........................................................................................30 3.2.5.2.1 Anaheim .....................................................................................30 3.2.5.2.2 Mountain View............................................................................31 3.2.5.2.3 Okres Butte ................................................................................31 3.2.5.3 Florida ..............................................................................................32 3.2.5.4 Maryland ..........................................................................................33 3.2.5.5 Missouri............................................................................................33 3.2.5.6 Ohio..................................................................................................34 3.2.5.7 Pennsylvania ....................................................................................35 3.2.5.8 Severní Karolína...............................................................................37 3.2.5.9 Texas ...............................................................................................37 3.2.5.10 Vermont..........................................................................................38 3.2.5.10.1 Oblast Windhamu.....................................................................38 3.2.5.10.2 Oblast Caledonie......................................................................40 3.2.5.11 Washington ....................................................................................41 3.2.6 VENEZUELA..........................................................................................42 3.3 ASIE .............................................................................................................46 3.3.1 THAJSKO...............................................................................................46 3.3.1.1 Projekt Thajská plovoucí knihovna v Chao Phraya ..........................50 3.3.1.2 Projekt Bezdomovecké bibliovlaky ...................................................51 3.4 AUSTRÁLIE .................................................................................................52 3.5 EVROPA ......................................................................................................57 3.5.1 Česká republika .....................................................................................57

5

9.8.2007

Mobilní knihovny

3.5.1.1 Historie mobilních knihoven v ČR.....................................................57 3.5.1.2 Současná situace .............................................................................62 3.5.1.3 Budoucnost mobilních knihoven na území ČR.................................66 3.5.2 NĚMECKY MLUVÍCÍ ZEMĚ ...................................................................68 3.5.3 SKANDINÁVSKÉ ZEMĚ ........................................................................74 3.5.4 SLOVENSKO .........................................................................................76 3.5.5 VELKÁ BRITÁNIE ..................................................................................77 3.6 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY NA PODPORU VZDĚLÁNÍ..............................78 3.6.1 PROJEKT M.V. LOGOS II......................................................................78 3.6.2 PROJEKT M.V. DOULOS ......................................................................79 4. SROVNÁNÍ SITUACE VE SVĚTĚ ..................................................................80 4.1 POKRYTÍ A ROZMÍSTĚNÍ MOBILNÍCH KNIHOVEN ..................................80 4.2 ZAKLADATELÉ, PROVOZOVATELÉ A FUNKCE .......................................82 4.3 DRUHY MOBILNÍCH KNIHOVEN A JEJICH STÁŘÍ ....................................83 4.4 DRUHY SLUŽEB A PŮJČOVANÝCH MATERIÁLŮ.....................................84 4.5 TECHNICKÉ VYBAVENÍ A INTERIÉR.........................................................86 4.6 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ...........................................................................88 5. ZÁVĚR ............................................................................................................89 POUŽITÉ ZDROJE ...............................................................................................91 PŘÍLOHY ..............................................................................................................99 I. MOBILNÍ KNIHOVNY V ČR ...........................................................................100 I.I STATISTICKÉ SROVNÁNÍ .......................................................................100 I.I.A Statistika počtu čtenářů a vyřízených rezervací ..................................100 I.I.B Statistika počtu návštěv a absenčních výpůjček .................................100 I.II. ROZPIS A ZASTÁVKY MOBILNÍCH KNIHOVEN ...................................101 I.II.A Plzeňský bibliobus .............................................................................101 I.II.B Mapa pražských bibliobusů a pojízdné knihovny ......................................... 101 II. DOPIS ZASLANÝ KNIHOVNÁM ..................................................................102 III. MOBILNÍ KNIHOVNY V ZAHRANIČÍ ...........................................................103 III.A FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA..................................................................103

6

9.8.2007

Mobilní knihovny

7

PŘEDMLUVA Téma mé diplomové práce zní MOBILNÍ KNIHOVNY VE SVĚTĚ. Toto téma jsem si vybrala proto, že mě už několik let velmi zajímá, a také proto, že zapřičiňuje v knihovnickém světě často názorové rozpory. Můj primární zájem čistě o evropské bibliobusy a o různé podoby jejich služeb se rozrostl do podoby tématu této práce, jejíž záběr je mnohem širší. Jak jsem se sama přesvědčila v předběžné rešerši, mobilní knihovny existují po světě v nejrůznějších variantách, jsou zahrnuty jako alternativa podpory gramotnosti do různých projektů v mnoha zemích a jejich historie je rozsáhlá a poměrně spletitá. Z předběžné rešerše na toto téma vyplývá, že mými hlavními zdroji a podklady pro vypracování

jsou

především

články

v tištěné

či

elektronické

podobě

uveřejněné hlavně ve specializovaných knihovnických časopisech či volně na internetu v rámci webových stránek dané knihovny. Vzhledem k tomu, že součástí diplomové práce je také historie tohoto knihovnického odvětví a jeho vývoj, využívám zdroje mapující delší časové období. Práce je systematicky dělena do tří hlavních částí. První z nich shrnuje obecné informace kolem problematiky mobilních knihoven, popisuje podoby mobilních knihoven a definuje základní terminologii v českém, anglickém a německém jazyce. V druhé části se práce zaměřuje se na situaci v jednotlivých zemích světa. U každé země jsou pak uvedeny nejvýznamnější projekty, a to jak v minulosti skončené, tak právě probíhající i do budoucnosti plánované. Tato část je tříděna

9.8.2007

Mobilní knihovny

8

podle kontinentů a v rámci kontinentů abecedně podle popisovaných států či oblastí. V poslední

části

jsou

porovnány

jednotlivé

projekty

a celková

situace

v popisovaných zemích z několika aspektů. A to zejména z hlediska pokrytí a rozmístění mobilních knihoven, podle zakladatelů, provozovatelů a funkcí mobilních knihoven, druhů mobilních knihoven a jejich stáří, typů služeb a půjčovaných materiálů, technického vybavení a interiéru či personálního zajištění. Z této kapitoly by měla vyplynout jakási finální komparace situace mobilního knihovnictví ve výše popisovaných zemí. Faktem je, že toto téma je neprobádané a že mobilní knihovny nejsou prozatím běžným

řešením

prostorových

problémů,

špatné

dopravní

obslužnosti

či nedostatku financí. Vím, že problematika mobilních knihoven je velmi široká a rozsáhlá, a proto se dá zpracovávat v mnoha rovinách. V předběžné rešerši jsem se přesvědčila, že zdrojů v českém jazyce je velmi málo, takže za svůj hlavní úkol považuji přeložit a shrnout celou problematiku týkající se mobilního knihovnictví, dostupnosti, kvality, ceny a sortimentu nabízených služeb. Dále se chci pokusit získat co nejvíce technických detailů týkajících se vybavenosti mobilních knihoven, technického zajištění, počítačové vybavenosti, přístupnosti odborných databází (a to online i na CD-ROM) a ukázat tím, jak se dnes mobilní knihovny ve světě vyrovnávají své kamenné konkurenci. Jednotlivé projekty budou rozděleny podle zemí, kde jsou realizovány. Byla bych velmi ráda, kdyby se mi podařilo problematiku mobilních knihoven postihnout obecně. Tato všeobecná rovina by měla vyplynout sama po uvedení mnoha konkrétních příkladů z nejrůznějších koutů světa. Ráda bych zde upozornila na mobilní knihovny jako významnou alternativu zvyšování vzdělanosti a momentálně velmi progresivně se rozvíjející sekci knihovnictví.

9.8.2007

Mobilní knihovny

1. ÚVOD Mobilní knihovna je souhrnný název pro pohyblivou veřejně přístupnou knihovnu, která se obvykle využívá pro čtenáře v méně přístupných oblastech nebo pro méně obydlené oblasti, ve kterých by se stabilní kamennou knihovnu nevyplatilo zřídit. Mezi mobilní knihovny řadíme jednak pojízdné knihovny jako bibliobusy, bibliovlaky a nákladní automobily sloužící k tomuto účelu. Mobilní knihovnou však může být i zapřažené či naložené zvíře nebo sám člověk. Mobilní knihovna je pohyblivá či putovní knihovna (a nemusí to být nutně místnost či nějaký prostor), která se různými způsoby dopravuje za svými čtenáři podle hesla: „Když nemůže Mohamed k hoře, přijde hora k Mohamedovi.“ Knihovna buď přijede, připluje, je dopravena za pomocí zvířete, nebo přijde pěšky (obvykle v zavazadle, které nese člověk). Každá z těchto forem má řadu variant, které závisí jednak na obsluhované lokalitě, dostupnosti této lokality, kulturních a historických předpokladech, ale také na finanční situaci, kterou ovlivňují zejména mateřské knihovny, zřizovatelé či sponzoři. Bibliobus je jedna z nejčastějších variant motorizovaných mobilních knihoven a obvykle nahrazuje nebo doplňuje v odlehlých obcích a na předměstích velkoměst činnost stálé knihovny, a tím plní funkci pobočky kamenné knihovny. Zcela běžně je jako bibliobusů využíváno autobusů, kamionů, nákladních i osobních aut. Některé (zejména severské a asijské) státy úspěšně používají upravené vlakové vagóny a tyto bibliovlaky mají pak své vlastní železniční zastávky, ve kterých jsou svým čtenářům plně k dispozici. Dalšími druhy mobilních knihoven jsou lodě, parníky či metro. Existují také formy nemotorizovaných knihoven, jako jsou kola, boxy, batohy na zádech chodců a knihovní služby zajišťované pomocí zvířat. Mezi nejvíce využívaná zvířata jako prostředek pro přepravu knih patří osli, velbloudi a poníci.

9

9.8.2007

Mobilní knihovny

Těmito způsoby se knihy přepravovaly již ve starověku a dodnes jsou v chudších koutech světa hojně využívané. Jedná se totiž o velmi levnou formu, jak dopravovat vzdělání do oblastí bez přístupových cest. Finančně nejméně náročnou, ale přesto velmi mobilní formou, je naskládat knihy do batohu či kufru a dojít za čtenářem po svých nebo dojet na jízdním kole či motocyklu. Tato často dobrovolnická služba je obvykle určena především seniorům a hendikepovaným či chudšímu obyvatelstvu bez přístupu ke vzdělání. V zahraničí se stává mobilní knihovnou téměř každý streetworker1, který na ulici pracuje s problémovou mládeží či s bezdomovci. Zjistilo se totiž, že četba působí velmi pozitivně na drogově závislé či psychicky narušené jedince a pomáhá jim k návratu do „normálního“ světa. Je samozřejmé, že do kamenné knihovny by tito lidé nebyli puštěni, proto je pro ně mobilní knihovnictví řešením. [1, 2]

1

Psycholog, pedagog či sociální pracovník působící a pomáhající lidem, kteří z jakéhokoli důvodu žijí na ulici.

10

9.8.2007

Mobilní knihovny

2. TERMINOLOGIE V předchozí kapitole (1. ÚVOD) jsem vycházela z ustálené terminologie, která se v tomto oboru běžně používá, proto nyní uvádím základní pojmy týkající se mobilního knihovnictví v českém, anglickém i německém jazyce. „Bibliobus je pojízdná knihovna, která nahrazuje nebo doplňuje v odlehlých obcích a na předměstích velkoměst činnost kamenné knihovny. Plní funkci pobočky stálé knihovny.“ [4]

2.1 ČESKÁ TERMINOLOGIE Základní pojem české terminologie je termín mobilní knihovna, který zahrnuje všechny jakkoli se pohybující knihovny. Mobilní knihovny se dají rozdělit na knihovny pojízdné, které jezdí po kolech či plují na vodě, a na knihovny ostatní, které zahrnují knihovny na hřbetech různých zvířat k tomuto účelu vhodných a knihovny umístěné v zavazadlech, která nesou lidé. Výčet pojmů: - mobilní knihovna: je souhrnný název pro pohyblivou veřejně přístupnou knihovnu, která se obvykle využívá pro čtenáře v méně přístupných oblastech; - pojízdná knihovna: je souhrnný název pro mobilní knihovny pohybující se na kolech (bibliobusy, kamiony, nákladní automobily a autobusy) přestavěné tak, aby splňovaly potřeby uživatelů i zaměstnanců knihovny; - bibliobus: je autobus (popřípadě i uzpůsobený kamion či nákladní auto)2, jehož interiér je přizpůsoben potřebám uživatelů a zaměstnanců knihovny, svým vzhledem velmi připomíná kamennou knihovnu a plní veškeré funkce klasické knihovny. Bibliobus je nejrozšířenější forma mobilní knihovny;

2

V anglické terminologii je bibliobus výraz pouze pro autobus přivážející knihovnické služby, ostatní dopravní prostředky jsou nazývány book on wheel, tj. pojízdná knihovna. Česká terminologie často řadí pod slovo bibliobus i jiné prostředky než autobusy, čímž se pojem bibliobus v českém jazyce kryje s pojmem pojízdná knihovna.

11

9.8.2007

Mobilní knihovny

- bibliovlak: je vlak, jehož interiér je přizpůsoben potřebám uživatelů a zaměstnanců knihovny, svým vzhledem velmi připomíná kamennou knihovnu a plní veškeré funkce klasické knihovny. Nejčastěji se využívá ve skandinávských a asijských zemích, kde je velmi hustá a rozšířená železniční síť. Mezi bibliovlaky se řadí i vlaky, které se nepohybují. Tyto vlaky mají stálé místo na vedlejší nepoužívané koleji u železniční trati, obvykle slouží jako útočiště pro opuštěné lidi a jejich součástí je kromě místa na přespání či hygienu i menší knihovna; - plovoucí knihovna (biblioloď): je loď, jejíž interiér je přizpůsoben potřebám uživatelů a zaměstnanců knihovny, svým vzhledem velmi připomíná kamennou knihovnu a plní veškeré funkce klasické knihovny. Využívá se především u celoročně splavných řek, jezer a fjordů; - bibliočlun: je plovoucí knihovna menších rozměrů, jejíž interiér je přizpůsoben potřebám uživatelů a zaměstnanců knihovny, svým vzhledem velmi připomíná kamennou knihovnu a plní veškeré funkce klasické knihovny. Využívá se i u hůře splavných řek, má velmi malý ponor a uveze jen menší náklad. [3, 4]

2.2 ANGLICKÁ TERMINOLOGIE V anglickém jazyce je tento výčet pojmů spadající pod pojem MOBILE LIBRARY ještě daleko širší. Nejznámější je pojem TRAVELLING (TRAVEL) LIBRARY, který se používá ještě mnohem více než termín mobile library. Výčet pojmů: - book on wheel: pojízdná knihovna umístěná v nákladním či osobním automobilu nebo přívěsu; - book van: mobilní knihovna umístěná v přívěsu nákladního automobilu ; - book car: mobilní knihovna umístěná v osobním automobilu; - bibliobus: mobilní knihovna umístěná v autobusu; - bibliotrain: mobilní knihovna umístěná ve vlaku; - floating library: mobilní knihovna umístěná na palubě lodi; - book boat: mobilní knihovna umístěná na palubě lodi či ve člunu; - camel library: mobilní knihovna umístěná na velbloudím hřbetě;

12

9.8.2007

Mobilní knihovny

13

- donkey library: mobilní knihovna umístěná na oslím hřbetě; - pony library: mobilní knihovna umístěná na koňském hřbetě; - book bikes: mobilní knihovna umístěná na motocyklu či jízdním kole; - book backpacks: mobilní knihovna umístěná v zavazadle, které nese člověk.

2.3 NĚMECKÁ TERMINOLOGIE V německém jazyce se nejvíce vyskytuje pojem bibliobus či pojízdná knihovna, a to v mnoha variantách. I proto je vyhledávání na německých serverech daleko složitější a zdlouhavější, každá knihovna totiž nazývá své pojízdné knihovny jinak. Výčet pojmů: - Fahrbücherei:

mobilní

knihovna

umístěná

v autobusu

či

v nákladním

automobilu; - Lesemobil: mobilní knihovna umístěná v autobusu či v nákladním automobilu; - Busbibliothek: mobilní knihovna umístěná v autobusu; - Mobilothek: mobilní knihovna umístěná v nákladním či osobním automobilu nebo v odpojitelném přívěsu; - Fahrbibliothek: mobilní knihovna umístěná v autobusu či v nákladním automobilu; - Buchmobil: mobilní knihovna umístěná v autobusu či pojízdná knihovna umístěná v nákladním automobilu; - Autobücherei: mobilní knihovna umístěná v osobním či nákladním autě; - Bücherbus: mobilní knihovna umístěná v autobusu.

9.8.2007

Mobilní knihovny

3.SITUACE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH SVĚTA S UVEDENÍM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PROJEKTŮ V zahraničí mají mobilní knihovny poměrně dlouhou tradici. Přizpůsobily se totiž přírodním a kulturním podmínkám dané země a dnes představují velmi rozvinutého a využívaného pomocníka v doplnění kamenných knihoven. Nastínění celosvětové situace bude demostrováno několika příklady a variabilními typy využívání mobilních knihoven v jednotlivých místech, které jsou řazeny abecedně podle kontinentů a v rámci kontinentů abecedně podle jednotlivých zemí. Výčet zemí či oblastí je výběrový a jeho snahou je postihnout základní rozdíly a odlišnosti.

3.1 AFRIKA 3.1.1 KEŇA Projekt Keňské národní knihovny (Kenya National Library Service) pojmenovaný Camel Mobile Library Service In Kenya se snaží zlepšit přístup ke knihám a ostatním publikacím. Keňská národní knihovna se k tomuto projektu připojila 14. října 1996 a soustředila se nejprve pouze na území Garissi3 v severovýchodní provincii Keni, kde k dnešními dni obsluhuje více než jeden milion lidí. Po úspěšném zavedení v této oblasti byl projekt dne 13. dubna 1999 uveden i do oblasti Wajimu a od té doby se jeho působnost rozšiřuje do dalších chudých oblastí v Keni. V roce 2001 se počet velbloudů na území Garissi rozrostl na šest (tvoří dvě samostatné jednotky), takže pojmou i mnohem větší množství knih, studijních materiálů a dalších pomůcek. Zpřístupněním knih a dalších publikací se projekt snaží bojovat s alarmující mírou negramotnosti, která je v severovýchodní provincii Keni nad hranicí 85% (přičemž průměrná negramotnost v Keni je „pouze“ 31%). Dále se projekt snaží podporovat přístup k základnímu vzdělání, vzdělání formalizovat a zlepšovat přístup

14

9.8.2007

Mobilní knihovny

ohrožených skupin lidí (hlavně mladých dívek) ke knihám a ke vzdělání. Do základních škol není vůbec přihlášeno 48,5% dětí, ostatní přihlášené děti navštěvují školu nepravidelně, často jen několik měsíců. Absence knih, školních pomůcek a formálnosti vzdělání přispívá u srovnávacích zkoušek ke špatným výkonům dětí navštěvujících základní školy. Projekt se soustředí především na zpřístupňování vzdělání, studijních materiálů a znalostí sociálně ohroženým skupinám dětí. Základní vzdělání zde totiž nedokončí téměř ani jedna dívka a ve srovnání s chlapci i mnohem méně dívek nastoupí do škol. Další skupinou informací, které se snaží projekt zpřístupnit, jsou užitečné rady pro dospělé při práci v zemědělství, týkající se nových výzkumů využitelných v praxi a informace potřebné pro volný čas. Mnoho lidí totiž neumí a nedokáže využívat volný čas jinak než poflakováním a často tíhnou k sociální prostituci. Projekt se nesnaží jen podpořit zájem veřejnosti o knihy, ale i zvýšit nárůst znalosti čtení, zájmu o informace a o potěšení, radost ze života. Před zřízením tohoto projektu byly možnosti kamenné knihovny značně omezené a služby, které knihovna v této oblasti poskytovala, nedostatečně využívané. Díky mobilní knihovně se dnes knihy a studijní materiály dostanou až do vzdálenosti 20 km od centrální knihovny, což dříve nebylo možné. Před zahájením tohoto projektu měla každá kamenná knihovna dosah pouze v rámci města, ve kterém stála. Mobilní knihovna, kterou tvoří vždy tři velbloudi, navštěvuje každou osadu dvakrát měsíčně a každý velbloud má přesně určeno, co vždy nese. První velbloud nese okolo pěti set knih rozdělených do dřevěných krabic, druhý velbloud, který je přivázán za ocas prvního, nese stan, železné tyče na stavbu stanu a nepromokavé celty. Třetí velbloud nenese nic a slouží jako rezerva. Nedostatečná infrastruktura jako rozbité a nedostavěné silnice byla hlavním 3

Tato oblast je velmi rozlehlá, má více než 126 000 m2, což je 26% rozlohy celé Keni.

15

9.8.2007

Mobilní knihovny

16

důvodem, proč se přistoupilo k využívání velbloudů. Camel library jezdí od pondělí do čtvrtka, od čtvrtka do neděle pak velbloudi odpočívají a zaměstnanci knihovny připravují nové materiály pro další týden. Každou camel library obsluhují dva knihovníci (či vzdělávací asistenti a učitelé, kteří se naučili základům knihovnické práce) a vůdcem karavany je pastevec velbloudů, který dohlíží na jejich stravu a odpočinek. Po příjezdu na dané místo je ze všeho nejdřív postaven stan a zem je pokryta dekami na sezení, aby při manipulaci s materiály nedocházelo k jejich poškození. Nakonec jsou vybaleny boxy s knihami, které se rozprostřou na zem či položí na stolek. Velbloudi byli odpradávna považováni za posvátná zvířata, „koráby pouště“, vždy sloužili jako zdroj jídla (zejména maso a mléko), oblečení (kůže používána pro výrobu bot, matrací na spaní, nádob na uskladnění mléka), medicíny (zejména moč a hnůj), dále jako zdroj paliva a jako transportní zařízení. Proto místní lidé chápou dopravu knih pomocí velbloudů jako pozvednutí používání knihovních materiálů. Díky tomu má projekt podporu jednak mezi místními lidmi, dále mezi organizacemi

napomáhajícími

rozvoji

vzdělanosti

v této

oblasti

a i mezi místními úřady. Camel library vždy staví své základny v centrech vesnic a osad, která jsou vzdálena v okruhu cca 10 km od regionální knihovny. Regiony mají málo škol, zejména mimo městskou část, a tam, kde školy přece jen jsou, jsou velmi špatně vybavené a trpí nedostatkem důležitých potřeb jako jsou např. školní pomůcky, knihy, učebnice. Informační a školní materiály byly ve školách obvykle uchovávány v lepenkových krabicích v uzamčených skříních a byly tudíž nedostupné potencionálním uživatelům. Představením scénáře Camel library se však všechno změnilo, školní komunita i ostatní obyvatelé mohou používat důležité vybavení, kterého zde byl nedostatek. Ostatní komunitní centra vyskytující se mimo školy řídí momentálně tři další projekty: Gramotnost dospělých, Obnovení znalostí četby a Utečenecké

9.8.2007

Mobilní knihovny

17

kempy. Tyto projekty sponzoruje sama keňská vláda. Gramotnost dospělých je projekt

zaměřený

na

zvyšování

stupně

gramotnosti

mezi

dospělým

obyvatelstvem. Sociální pracovníci v oblasti zjistili, že se negramotní dospělí stydí před svými dětmi a někteří jim pak zakazují chodit do škol a navštěvovat mobilní knihovny. Obnovení znalostí četby se zase zaměřuje na částečně gramotné čtenáře, asistenti s nimi procvičují četbu, vybírají jim vhodné tituly podle dosažených výsledků a motivují je k dalšímu vzdělávání. Zaměstnanci knihovny provádějí neustálé vyhodnocování využívanosti, oblíbenosti a výsledků účastníků jednotlivých projektů, čímž získávají jednak zpětnou vazbu pro vládu, ale i zásadní informaci, zda jsou uživatelé spokojení s poskytováním servisu a služeb knihovny. Projekt se potýká s mnoha problémy jako např. s nedostatkem literatury a materiálů v místním jazyce, s nedostatkem finančních prostředků získávaných ze státní pokladny kvůli snížení vládních výdajů,

finanční

vysíleností

dárců,

se

zdravotními

problémy

velbloudů,

s preferováním základních lidských potřeb (jako je jídlo) před snahou se vzdělávat a s drsnými klimatickými podmínkami. Přesto je tento projekt velmi úspěšný a známý. Nejbližší prioritou je posílit slabé oblasti služeb odhalené v nedávném průzkumu a snažit se co nejvýkonněji a nejúčinněji sloužit uživatelům. Mezi slabší oblasti patří především špatný stav motorizovaných i nemotorizovaných mobilních knihoven a horší transport knihovních materiálů mezi regionálními knihovnami a cílovými skupinami. Tento průzkum také odhalil, že projekt je velmi účinný a může být přizpůsoben, kopírován a šířen do dalších oblastí. Kvůli finančním problémům zapříčiněným nedostatkem vládních peněz je nezbytná další finanční injekce. Nejen od keňské vlády, ale i od dobrovolných dárců a příznivců, kteří podporují tento projekt.

9.8.2007

Mobilní knihovny

O technickém vybavení v případě velbloudích knihoven se příliš mluvit nedá. Na okrajích velkých měst provozují kamenné městské knihovny skromné bibliobusy, ani ty však kromě polic s knihami nedisponují žádným technickým vybavením. Provoz těchto pojízdných knihoven je zcela závislý na naftě, které je díky omezeným finančním prostředkům provozujících knihoven nedostatek. Proto pojízdné knihovny často i několik týdnů stojí v garážích a jejich provoz je nepravidelný. [5, 6]

3.1.2 SOMÁLSKO Situace v Somálsku je velmi podobná té v Keni, velká míra negramotnosti dospělých, nedostatek finančních prostředků na veškeré vybavení spojené se vzděláním a využívání dětí jako levné pracovní síly, což jsou hlavní překážky bránící rozvoji vzdělání v této oblasti. „Give children a chance!“ se jmenuje hlavní vzdělávací projekt, který získává pro somálské děti finanční prostředky, kterými pak zajišťuje nákup školních pomůcek a oblečení. Rodiny totiž nejsou schopné platit poplatky za vyšší vzdělání a další náklady spojené se studiem, a to i tím základním. Prvním počinem tohoto projektu byl nákup školních tašek, bot, kalhot, triček a školních uniforem pro patnáct žáků. I když je zde základní vzdělání bez jakýchkoli poplatků, místní děti by nemohly navštěvovat školu bez pomoci projektů jako je tento. Velmi vysoké jsou totiž dodatečné a mimořádné náklady na začátku i v průběhu každého školního roku. V rámci tohoto projektu působí i mobilní knihovna zřízená z nákladního auta, která již 15 let poskytuje dětem z oblasti Ninquinohomo základní vzdělání, aby mohly dál studovat a získaly vyšší vzdělání. Knihovna přiváží do oblasti potřebné informační materiály, které dětem zdarma půjčuje. Pracovníci bibliobusu učí děti základní znalosti jako číst a psát, učí je vyhledávat důležité informace a ty nejchytřejší připravovat na studium na vysoké škole. Vyšší vzdělání by totiž

18

9.8.2007

Mobilní knihovny

těmto dětem zajistilo vymanění se z chudoby a z nelidských podmínek, ve kterých žijí ony i jejich rodiny. Jedním z cílů tohoto projektu je i osvěta dospělých, rodičů vzdělávaných dětí, kterým se pracovníci bibliobusu snaží vysvětlit, že podporou vzdělání pro jejich děti se celá rodina může vymanit z naprosté chudoby. Projekt je jednak financován různými charitativními sdruženími a organizacemi a dále získává prostředky z veřejné sbírky. Každý jednotlivec může pomoci, pokud zašle měsíčně 20 euro či dolarů na účet zaštiťující organizace, čímž umožní jednomu somálskému dítěti studovat. S tímto dítětem si pak může dotyčný dobrovolník dopisovat a kontrolovat, že jsou jeho peníze správně investovány. Technické vybavení pojízdné knihovny je velmi omezené, kromě lístkového katalogu a převážených studijních materiálů neobsahuje žádné technické prostředky. [7]

3.1.3 ZIMBABWE Velkou kuriozitu mezi pohyblivými knihovnami má Zimbabwe, kde jsou tradiční mobilní knihovnou oslíci, kteří na svých hřbetech přenášejí desítky kilogramů knih. V oblasti Nkayi momentálně pracují čtyři osly tažené knihovny, které jsou mezi místními obyvateli (a nejen mezi dětmi) velmi populární a i ve světě na sebe upoutávají velkou mezinárodní pozornost. Je až neuvěřitelné, jak moc se díky oslí knihovně zvýšila gramotnost místních obyvatel, 86% lidí zde umí dnes číst. Vzhledem k tak vysoké gramotnosti si mohla mobilní knihovna zvolit jinou specifikaci svých služeb a nemusí se soustředit na základní vzdělávání obyvatel v oblasti četby a psaní, ale na vyšší vzdělávání v oblasti médií a internetu. V Zimbabwe se děti dnes běžně setkávají a učí zacházet s technickými a technologickými vymoženostmi díky oslí knihovně, která je prodlouženou rukou kamenných knihoven. Oslí knihovna poskytuje multimediální služby ve vzdálených

19

9.8.2007

Mobilní knihovny

provinciích a vesnicích na severozápadě od Zimbabwe. Tyto služby zahrnují rádio, telefon, fax, e-mail a internet. Oslí mobilní knihovny používají elektrokomunikační vozíky, které mají na střeše solární kolektory, dodávající elektrickou energii do všech přístrojů uvnitř vozíků. Jsou zde například akumulační skříňky pro baterie, převodníky na stejnosměrný a střídavý proud, elektronické a zvukové knihy, hudební disky a mluvené záznamy a videokazety. Koncept napájení knihovny solární energií získal výjimečnou pozornost ve světě a stal se zářným příkladem i pro naši současnou společnost tím, že využívání alternativních zdrojů energie není jen momentální móda, ale nejlevnější a nejefektivnější způsob získávání elektrické energie. Momentálně dochází k realizaci montování satelitních parabol na oslí knihovny, čímž se v ideálním případě vytvoří rozvodná síť mezi vzdálenými vesnicemi. Pro místní obyvatele to bude obrovský přínos umožňující komunikaci se světem a sledování světového dění. [8]

3.2 AMERIKA 3.2.1 ARGENTINA Díky zvláštní podpoře organizace CONABIP (Comisión Nacional Protectora de Biblioteca Populares, tj. Národní komise pro ochranu knihoven) získala delta řeky Parana loď, která nabízí knihovní služby obyvatelům této oblasti. Tito obyvatelé, kterých zde je okolo 7 000, žijí obvykle na říčních ostrovech a březích různých kanálů a potoků, které se vlévají do řeky Parana. Bibliolancha, jak se ve španělštině říká plovoucím člunům přivážejícím knihy, je dlouhá 7,80 m a vybavením je přizpůsobená k dlouhodobému cestování. Plovoucí knihovna má 1 500 knih, 300 videokazet a CD-ROM, počítač, televizi, obrazový a kazetový přehrávač, venkovní reproduktory pro hlášení příjezdu, hloubkoměr na měření hloubky vody, VKV rádio, elektrogenerátor, sociální zařízení a lodní kuchyň

20

9.8.2007

Mobilní knihovny

s obsluhou, která posádce normálně vaří. Knihovna nezajišťuje pouze dostupnost knih geograficky izolovanému obyvatelstvu, ale poskytuje přístup i k rekreačním a kulturním zdrojům. Tato loď je v Argentině první svého druhu. [9]

3.2.2 CHILE V Chile můžeme nalézt poměrně netradiční druhy mobilních knihoven. Jednak je zde rozšířená služba dovozu či donášky knih až do domu, kterou zajišťují buď mobilní roznašeči s batohem plným knih nebo mobilní kola. Tento typ mobilního knihovnictví se využívá především při kratších vzdálenostech, tedy hlavně na předměstích, nebo pro postižené a starší čtenáře. Obě služby zajišťují především dobrovolníci ve svém volném čase. Od roku 2005 zde funguje další netradiční mobilní knihovna. Jedná se o osm kufrů naplněných knihami, které jednou měsíčně putují mezi různými vesnicemi, které jsou jinak odříznuté od civilizace a nemají možnost se vzdělávat nebo si jen tak číst. Všechny snahy zvýšit v Chile četbu jsou velmi důležité, když si uvědomíme alarmující čísla, která vzešla z průzkumu Ministerstva školství v roce 1998. Průzkum odhalil, že za rok 1997 nepřečetlo v Santiagu více než 62% z dotazovaného obyvatelstva jedinou knihu. To, že zde lidé nečtou, zapříčinilo hospodářskou krizi na chilském vydavatelském trhu, což dále vyústilo v redukci akvizice na straně veřejnosti, v obrovské problémy s expedicí knih od producentů k distributorům a v uzavření místních knihkupectví. Magický kufr knih (Magical Trunks) je první velmi významný chilský projekt uvedený v oblasti Copiapó probíhající od roku 2005. Celý projekt byl představen členy organizace the Communal Union of Senior Citizens' Clubs při příležitosti Dne knih. Podstatou projetu je vytvořit osm kufrů vybavených knihami, které by byly vybrány členy jednotlivých klubů, a kufry by pak jednou měsíčně putovaly mezi různými vesnicemi. „Cílem projektu je ukázat krásu knih seniorům“, jak řekla Elena Sandoval, prezidentka Obecního sdružení. Projekt byl zahájen v červnu pod dohledem oblastního dozorce pro veřejné knihovny a pokračovat bude díky

21

9.8.2007

Mobilní knihovny

poradcům, kteří jsou speciálně vycvičeni, aby řídili provoz a distribuci více než 400 knih uložených v kufrech. Jejich prací není jen půjčovat knihy seniorům a jejich příbuzným, ale samotní poradci kromě řízení a koordinace projektu slouží i jako odborní rádci při četbě, výběru knih, popřípadě pořádají veřejná čtení či předčítají těm, kteří toho sami nejsou schopni. [10] Druhým chilským projektem je Book Backpacks v Chile4. V komunitě Olivar Alt v Chile úřadují knihovní dobrovolníci s batohy plnými knih, tak zvaní nosiči knih. Každé z 25 dětí, které jsou ve věku 8 až 12 let, je vybaveno všemi možnými druhy knih, od poezie až po science fiction, a navštěvuje sousední domy, především lidi, kteří nejsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopni dojít si do kamenné knihovny. Kromě půjčování knih se děti účastní čtecích setkání na náměstích měst, kde mají možnost se setkat se známými spisovateli. Tento osobní kontakt umožňuje dětem vidět literaturu zblízka. Děti si pak připadají výjimečné tím, že mohly mluvit s autorem knihy, kterou četly či která se jim líbí. Výkonnou ředitelkou tohoto projektu a zároveň hlavní knihovnicí je už 15 let Rosita Rock. [11] Posledním významným chilským projektem je Book Bikes v Chile5. Horacio Ogaz je ve skutečnosti prodavač ovoce a zeleniny, který objíždí trhy v Chańaral v Chile, ale kromě toho je Book Messenger, doručovatel a rozvozce knih. Na své tříkolce, která funguje vlastně jako mobilní knihovna, procestuje Horacio denně desítky ulic ve vzdálených, často okrajových oblastech města a nabízí podomní služby a bezplatné půjčování knih. Knihy o vaření, historii, medicíně a klasická literatura tvoří pouze část sbírky ze 400 titulů. Horaciův cíl je podporovat a zpřístupnit čtení více než 1 600 obyvatelům této oblasti (Yungay a Cerro Alt), která má velmi malý nebo vůbec žádný přístup k veřejným knihovnám a ke čtení. Tato iniciativa je sponzorována Městskou knihovnou v Chanaralu a v roce 1998 byla jednou ze stovky projektů financovaných Národním knihovním koncilem.

4 5

Volný překlad zní Knihovní batůžkáři v Chile. Volný překlad zní Knihovní kola v Chile.

22

9.8.2007

Mobilní knihovny

Od svého vzniku věnoval Koncil více než 5 miliard Pesos na podporu programů, které se snaží zvýšit zájem o četbu a poznání literatury po celé zemi. [12] U chilských projektů nemůžeme uvažovat o počítačové vybavenosti, protože typy těchto mobilních knihoven a jejich rozměry nedovolují pojmout žádné počítačové zařízení. Tyto typy mobilních knihoven spíše suplují roznáškovou službu a slouží převeším dětem, aby si získaly a upevnily vztah ke knize, a dále starým a hendikepovaným lidem s omezenou mobilitou.

3.2.3 KANADA Lodních misí se po celém světě účastnily různé lodě, jejichž hlavním účelem bylo šíření náboženství a gramotnosti (především formou knih) k různým izolovaným společnostem a skupinám. Lodě dodnes cestují do všech možných lokalit, pokaždé s různými cíli. Lodní mise mají poměrně dlouhou tradici podél severozápadního pobřeží Britské Kolumbie6. Jeden z prvních misionářů byl Thomas Crosby, který začal v roce 1874 s provozováním kánoí. Thomas Crosby postavil pět lodí a všechny nesly jeho jméno a pořadové číslo. První, knihovnicky nejslavnější, loď byla spuštěna na vodu v roce 1912, druhá v roce 1920, další v roce 1923, čtvrtá v roce 1938 a v roce 1967 poslední, knihovnicky druhá nejslavnější, loď, a to v Novém Westminsteru. Thomas Crosby V. byla 24 m dlouhá loď s 6,3 m vysokým stožárem a velkým ponorem. Posádku tvořilo sedm lidí, ale loď byla schopna uvézt až 40 pasažérů a přes noc uložit až 25 lidí. Thomas Crosby V. byla loď určená pro celoroční provoz a na tehdejší poměry byla skvěle vybavena (jako radarem, akustickým měřičem hloubky, radiovým přijímačem, navigační kabinou, alarmním systém, záchranným nafukovacím člunem, varovným signálním rádiem, palubním telefonem a náhradním motorem). Její hlavní náplní bylo šíření gramotnosti a vzdělání do méně obydlených a odlehlých oblastí a k původním obyvatelům severozápadní Kanady. 6

Původní název pro Kanadu.

23

9.8.2007

Mobilní knihovny

Thomas Crosby I. byla využívána také pro vzdělávací účely, a to především v oblasti Prince Rupert. Nejprve byl s její pomocí v roce 1967 postaven kostel v loděnici Star Ship podle architektonického návrhu pana G. Talbota. Poté začala tato loď v roce 1967 provozovat první knihovnické služby. Plovoucí knihovna dovážela knihy na objednávku z Knihovny Prince Ruperta, od roku 1977 měl mobilní knihovnické služby pod kontrolou hlavní misionář Oliver Howard. V roce 1990 rozhodla Spojená církev o zrušení služby mobilní knihovny, protože existovaly mnohem rychlejší způsoby, jak knihovnické služby v izolovaných oblastech zajišťovat. Loď byla prodána společnosti Kennford Limited sídlící na Kajmanských ostrovech pod podmínkou, že bude v budoucnu užívána pro vzdělávání, místní rozvoj a dobro obyvatel. Veřejná knihovna prince Ruperta se rozhodla být atraktivnější, pro životní prostředí nezávadnou, pokrokovou, citlivou a vlídnou ke všem místním obyvatelům a potencionálním uživatelům. Základní myšlenkou tohoto projektu z roku 2002 bylo vytvořit místo s trvalou architektonickou hodnotou pro knihovnu a archiv a pokusit se o znovuoživení tradic obyvatel oblasti Prince Rupert. Úmyslem projektu je vytvořit takovou knihovnu, která bude obstarávat pobřežním sídlům kromě vzdělání i radost a vytržení ze stereotypu, vytvoří do budoucna komunikační infrastrukturu mezi obyvateli, bude efektivně plnit veškeré požadavky místních obyvatel, půjde dohromady s cíli města a která se snadno vyrovná s přírodními podmínkami této přímořské civilizace. Knihovna má zapojit místní vzdělávací instituce (jako je škola a hasičské muzeum) do společných aktivit a podílet se na investicích. Dále má chránit historicky významné materiály (jako jsou Rattenburské plány7) v klimaticky příznivém prostředí a zajistit výstavbu historicky a architektonicky významných památek, které by sloužily jako kulturní a turistická atrakce. Vytvořit takové místo pomůže podle projektu nová zcela moderní a přizpůsobivá plovoucí knihovna, která by byla schopná se přizpůsobit

7

John Rattenbury (┼1959), architekt, pracoval na více než 250 projektech, podílel se na kulturním rozvoji Britské Kolumbie, architektonické návrhy obsaženy v Rattenburských plánech.

24

9.8.2007

Mobilní knihovny

25

budoucímu vývoji či novému využití a přispívat do kulturního, historického a ekonomického rozvoje oblasti Prince Rupert v Britské Kolumbii. [13, 14] Přímo v hlavním městě Kanady Ottawa nalezneme mobilní knihovnu se dvěma pojízdnými jednotkami, která je provozována Veřejnou knihovnou Ottawa (Ottawa Public Library). Jedná se o nákladní automobily přestavěné na knihovny. Každá je vybavená jedním laptopem a další dva pevné počítače jsou umístěny v kanceláři. Všechy počítače smí být používány pouze zaměstnanci a jen hlavní počítač v kanceláři je vybaven internetovým připojením. Knihovny nemají žádné další technické vybavení jako tiskárnu, fax či kopírku, a to ani v kanceláři ani v mobilních jednotkách. Knihovny nemají ani žádné offline databáze na CD-ROM, disketách či DVD. První pojízdná knihovna přiváží čtenářům 3 900 jednotek a druhá 4 300. Nalezneme zde kromě klasických neperiodických knih i hudební CD, CD-ROM, DVD, časopisy, noviny a další interaktivní materiály. Knihovna celkem zaměstnává 8 lidí na hlavní pracovní poměr, vždy dva na směnu. Jedná se o jednoho šéfa, tři řidiče, kteří zároveň ve stanicích vyřizují výpůjčky a vracení knih, tři knihovníky a jednoho učně8. [15]

3.2.4 NIKARAGUA Německo-nikaragujská knihovna a mobilní knihovna Bertolta Brechta funguje od roku 1987 v Nikaragui. Mobilní knihovna poskytuje své služby především vězňům a opuštěným dětem na ulici i v ústavech a je důležitou a vysoce požadovanou

službou

pro

vězeňské

a

sociálně

orientované

instituce

v Chinandega, Matagalpa, Granada a La Esperanza de Ticuantepe. Vězni si půjčují technicky a nábožensky zaměřenou literaturu, knihy o psychologii, národní i světovou literární klasiku. V mobilní knihovně je zvláštní sekce určená především ženám. Po odchodu z vězení funguje četba jako pomyslné spojení se světem a pomáhá tyto lidi opět zapojit do normální společnosti a civilního života.

8

Veškeré technické informace v tomto odstavci byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

9.8.2007

Mobilní knihovny

Statistika z roku 2002 ukazuje, že 11 041 knih bylo na předchozí doporučení knihovníka půjčeno 9 262 uživatelům. Tato mobilní knihovna ujede 11 013 km se 133 zastávkami. Pro rok 2003 navrhlo město Managua spustit další společné aktivity v ostatních městských obvodech, pracovat s lidmi na zanedbaných předměstích, vzdělat je a pomoci jim zařídit si život na lepší životní úrovni. Tento projekt zaměstnává dva mladé dobrovolníky z Německa. [16]

3.2.5 USA V roce 1905 navrhla Mary Lemist Titcomb nákladní vůz, který by čtenářům ve venkovských oblastech USA poskytoval knihovnické služby. V roce 1965 zde bylo téměř 2 000 mobilních knihoven. Kvůli nedostatku peněz se však tento vysoký stav dlouho neudržel a dnes po celých Spojených státech jezdí pouhých 900 vozů, z nichž každý uveze cca 2 500 titulů9. Přibližně 62% mobilních knihoven je autobusového typu, 35% jsou dodávková vozidla a zbytek jsou přívěsové odpojitelné nákladní soupravy. 57% mobilních knihoven obsluhuje místa, kde žije méně než 1 000 stálých obyvatel9. [17] V rámci celého USA jsou v mobilním knihovnictví obrovské rozdíly, ve velkých městech je obvykle hustá rozvinutá síť stálých kamenných knihoven, jejichž doplňkem bývají na předměstích bibliobusy či pojízdné knihovny. V rámci každé městské knihovny působí průměrně dva až čtyři autobusy, a to podle potřeby či velikosti a rozlehlosti předměstských oblastí. Typickým příkladem je Městská knihovna Madisonville, která provozuje jeden bibliobus. Druhým typem mobilního knihovnictví je roznáška či rozvoz knih na objednávku až do domu, a to nejen pro postižené či staré občany. Roznáška či rozvoz na objednávku je služba placená, výjimku tvoří děti, postižení a staří lidé, kteří mají tuto službu vždy zdarma. Tyto mobilní služby však často fungují jen v rámci velkých měst. Na druhou stranu existuje v USA mnoho míst i jednotlivých států, kde zájem o knihy, četbu či knihovny není příliš velký a kde nejsou v provozu žádné typy 9

Údaje jsou z roku 1998. Novější statistiky se nepodařilo získat.

26

9.8.2007

Mobilní knihovny

27

mobilních knihoven. Konkrétně pro USA je mobilní knihovnictví velmi vhodné. Rozlehlá města s obrovskými předměstskými částmi a venkovské samoty, kudy projede jen několik aut za den, to jsou dva extrémy, pro které je mobilní knihovnictví

nejvhodnějším

řešením.

Vzhledem

k velkým

vzdálenostem

mezi jednotlivými městy a v některých oblastech k poměrně husté železniční síti by byly jistě vhodné bibliobusy či bibliovlaky. Je smutné, že země jako USA, která investuje do válečných konfliktů stovky miliard dolarů ročně a která má klasické knihovny (ať už ty městské či univerzitní) na poměrně vysoké úrovni, neinvestuje do knihovnické obslužnosti v menších městech, v odlehlejších oblastech či na venkově, kde jsou nyní v provozu jen kamenné knihovny, a to obvykle v nedostatečném počtu.

3.2.5.1 Aljaška Na Aljašce jsou k převozu knih využívány malé motorové parníky a bibliobusy ve městech. V průběhu léta vyjíždějí celé rodiny i s dětmi na delší dobu na lov ryb, pojízdné knihovny jezdí za nimi a navštěvují místa, kde rybáři táboří. Vedle knížek přivážejí dětem bloky, tužky, pastelky a pro rodiče vozí obvykle noviny. Veškeré služby parníků jsou zdarma a čtenáři mají dokonce možnost si knihy, které se jim nejvíce líbí, ponechat. Na Aljašce se totiž knihy nemusí vracet, děti jsou od útlého věku vedeny k tomu, aby knihy po přečtení někomu darovaly, takže svazky celý život kolují i bez přítomnosti knihoven. Parníky podporují nejen čtení knih, ale zvyšují i zájem o četbu novin, a tím i zájem o politiku a dění v zemi. Málo dětí v oblasti Bethelu bylo zvyklé během léta číst, obvykle totiž musely pomáhat svým rodičům a prarodičům s čištěním a sušením lososů na rybích farmách. Ale před třemi lety došlo k významné změně, knihy si totiž přes letní období našli cestu k dětem samy, a to díky Aljašskému projektu. Během tří letních měsíců šněruje pobřeží řeky Kuskokwim10 plovoucí knihovna Kusko Book Express. Knihovnu reprezentují dva malé motorové parníky, které křižují řeku a půjčují nejen studentům odborné i beletristické knihy a jiné studijní materiály. 10

Kuskokwim, po Yukonu druhá nejdelší řeka, se vlévá se do Tichého oceánu, je 1 165km dlouhá.

9.8.2007

Mobilní knihovny

Loňské léto, motorové parníky Kusko Book Express rozvezly tisíce knih k více než 1 150 studentům. Tento program na podporu četby zejména v letních měsících odstartovala Lenora Arnoldová, specialistka na vzdělávání přistěhovalců v této oblasti. Znepokojovalo ji totiž, že přes léto děti vůbec nečtou, což snižuje jejich celkovou vzdělanost. Dnes je čtení na březích řeky běžná aktivita a plovoucí knihovny se staly tak populárními, že studenti poznají skify na velkou vzdálenost a obvykle jim utíkají naproti ke břehu. Způsob, jak celý projekt funguje, je jednoduchý. Místo naděje, že si děti sbalí četbu a studijní materiály s sebou na pracovní prázdniny v rybích táborech, jsou knihy dovezeny rovnou ke studentům, a tak mají knihovníci i vzdělávací pracovníci jistotu, že budou děti i studenti přes prázdniny číst a tím se dále vzdělávat. Knihy se zabalí do plastových kádí, které jsou roztříděny a označeny podle ročníku, který děti právě studují. Lodě obvykle vyplouvají pár dnů po tom, co děti opustí školní lavice, a pendlují po řece nahoru a dolů během celého léta. Na základnu do Bethelu se vracejí pouze na několik dní, aby zde znovu obnovily zásoby knih, novin a vzdělávacích materiálů. Spolu s knihami plovoucí knihovny totiž také rozdávají tak zvaná Ziploc zavazadla11, která obsahují kroužkový zápisník, pracovní sešit, barevné tužky, obyčejné tužky a pera a drobné dárečky jako jsou na příklad nafukovací plážové míče. Pracovní sešity navrhují pro studenty různá témata ke psaní, jako například kde jste se narodili, kdo jsou vaše vzory a v čem jste dobří. Dále povzbuzují děti ke kreslení, rozvoji tvořivosti a fantazie a snaží se je vést k samostatnému vyhledávání, získávání informací a vzdělávání se. Výrazný růst četby zapříčinila celostátně vyhlášená soutěž Bitva knih (The Battle of the Books). Děti, které se do soutěže zapojí, musí přečíst alespoň dvanáct knih, které jsou napsané na soutěžním seznamu.

11

Volný překlad je vzdělávací balíčky či pomocné studijní balíčky.

28

9.8.2007

Mobilní knihovny

V těchto letních kempech není žádná televize, noviny ani literatura pro dospělé. Nejprve se podařilo získat peníze na koupi televizorů, aby mohli děti i dospělí sledovat dění ve světě. Televizorů je zde stejně tak málo, že nejsou pro knihy žádnou konkurencí. Dalším cílem programu je povzbudit ve čtení rodiče, ti by pak dávali správný příklad dětem a sami se vzdělávali. Nejprve jim lodě dovážely knihy, ale jelikož dospělí nemají na čtení knih čas, začali jim lodě dovážet aktuální výtisky místních novin the Tundra Drums a the Delta Discover. Podobný program, jako je dnes zde, funguje již mnoho let v Oklahomě. V oblasti Bethelu bylo velmi těžké získat pro tento projekt potřebnou podporu, a to jak finanční tak i psychickou, zvlášť u obyčejných lidí. Proto se podařilo tento projekt spustit až po třech letech průtahů a vyjednávání. Hlavní dotací byl grant Ministerstva pro vzdělávání menšin ve výši 90 000 dolarů. V současné době je projekt financován Ministerstvem školství. V druhém roce se program rozšířil natolik, že se zakladatelka projektu Lenora Arnoldová rozhodla dohlížet na skladiště a logistiku, zatímco dvě lodě, každá se dvěma zaměstnanci, operují v různých záhybech řeky. Děti mají povoleno půjčovat si knihy domů (maximálně tři najednou), ale jsou vychovávány k tomu, aby je vrátily ihned po přečtení. Vzhledem k tomu, že jsou rybářské tábory téměř odříznuté od elektrické energie a jakéhokoli signálu, nepřiváží lodě žádnou výpočetní techniku a nepůjčují ani nic jiného než tištěné zdroje (knihy, noviny). Kromě lodí podporuje tento program ještě bibliobus, který objíždí město Bethel, a půjčuje různorodé materiály. Osm vesnic v této oblasti má zase svoje vlastní distribuční centra, ve kterých pracují sezónní zaměstnanci, kteří poskytují místním lidem knihovní služby. Celkem tento projekt zaměstnává každé léto 15 lidí, z nichž však většina nemá potřebné odborné vzdělání. Tato skutečnost by se však s přílivem dalších peněz měla zlepšit. Sama zakladatelka Lenora Arnoldová

29

9.8.2007

Mobilní knihovny

30

k projetu říká: „Tato práce má velkou cenu. Podařilo se nám totiž to, že se čtení stalo součástí života lidí a dětí v těchto letních rybích táborech.“12 [18, 19]

3.2.5.2 Kalifornie 3.2.5.2.1 Anaheim Mobilní knihovna ve městě Anaheim13 začala být využívana vzhledem k velké rozlehlosti a řídké osídlenosti města a okolí. Vlastní dva bibliobusy vybavené třemi laptopy značky HP. Dva jsou vždy využívány na kontrolu a vracení výpůjček a třetí je umístěn volně v autobusu pro uživatele, obsluhuje ho však vždy jeden knihovník. Dalších šest osobních počítačů je v centrále. Všechny počítače jsou napojeny k síti přes WIFI. Kromě počítačů jsou mobilní knihovny vybaveny tiskárnami, skenery, kartou Verizon

pro

příjem

WIFI

připojení

a

jedním

CD přehrávačem s rádiem. Knihovníci mají k dispozici mobilní telefony. Záznamy o výpůjčkách jsou přes WIFI ihned stahovány do centrálního systému. Internet ani žádné offline databáze nejsou veřejnosti v bibliobusech přístupné. Celkem knihovny přivážejí 5 000 a 6 500 jednotek ke svým čtenářům, na skladě má knihovna cca 20 000 položek (včetně časopisů). Kromě knih a časopisů distribuuje knihovna také audio a video kazety a od příštího roku se chystá rozšíření sortimentu o DVD. Knihovny nemají ve svém fondu žádné noviny. Knihovna má celkem čtyři zaměstnance na hlavní pracovní poměr a dvanáct brigádníků. Každá mobilní jednotka má na palubě tři nebo čtyři zaměstnance, a to podle délky jednotlivých zastávek. V bibliobusu je vždy přítomen řidič, certifikovaný knihovník a jeden či dva brigádníci. Vedoucím posádky je řidič, který má absolvované knihovnické vzdělání14. [20]

12

Manning Elizabeth. Floating Bookmobile. [HTML dokument]. 2003. [cit. 19.11.2004]. Dostupný z: http://litsite.alaska.edu/uaa/aklibraries/bookmobile.html. 13 Anaheim je desáté největší město státu Kalifornie. Leží 28 mil jižně od Los Angeles a má 342 410 obyvatel (2006). Anaheim je nejrozlehlejší zemědelskou oblastí s řídkým obydlením. 14 Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

9.8.2007

Mobilní knihovny

3.2.5.2.2 Mountain View Další bibliobus je provozován ve městě Mountain View15. Je vybaven čtyřmi laptopy a jedním osobním počítačem pro knihovníka. Všechny počítače jsou přes veřejnou Google WIFI napojeny na internet, ta je pro celou oblasti Mountain View zdarma. Kromě počítačů disponuje knihovna dvěma služebními tiskárnami pro tištění výpůjčních stvrzenek, jednou sdílenou tiskárnou pro veřejnost, mobilním telefonem a přenosnou čtečkou pro cirkulaci, která slouží v případě nefunkčnosti nebo obsazenosti počítačů. Celkem je na palubě knihovny 2 500 jednotek a kromě knih se jedná především o DVD, hudební CD a audioknihy na CD. Knihovnu obsluhují tři zaměstnanci, dva na 50% pracovního úvazku (druhých 50% pracují v kamenné knihovně) a jeden pomocník na šest hodin týdně jako výpomoc. Všichni zaměstnanci mají dosažené knihovnické vzdělání16. [21] 3.2.5.2.3 Okres Butte Buttská okresní knihovna (The Butte County Library) provozuje šest automatizovaných poboček kamenných knihoven a jednu mobilní knihovnu, která má centrálu ve městě Oroville. Uživateli mobilní knihovny jsou především lidé žijící na samotách, ve velkých vzdálenostech od měst, bez přístupu ke knihovně, dále staří a hendikepovaní lidé s omezenou mobilitou a samozřejmě děti, které se učí základním návykům četby. Všechny služby poskytované jak mobilními tak kamennými pobočkami jsou zcela zdarma, protože to tak nařizuje v Kalifornii zákon. Největší problém, kterému musí Buttská okresní knihovna čelit, je nízký rozpočet. Bibliobus je 30 let starý model, který byl sice několikrát kompletně rekonstruován, ale jeho technické vybavení je značně nedostačující, nebo spíše téměř žádné. Na palubě je například jeden laptop pro příjem a výdej výpůjček, který je využíván pouze zaměstnanci knihovny. 15

Mountain View je město v oblasti Santa Clara ve státě Kalifornie. Město je pojmenováno podle pohledu na Santa-Cruzské hory a má 70 708 obyvatel (2000). 16 Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

31

9.8.2007

Mobilní knihovny

32

Pro cirkulaci se využívá speciální program, který každý den po pracovní směně synchronizuje data o výpůjčkách a vrácených knihách v centrále knihovny. Bibliobus není připojen na internet, nemá kromě jednoho výše zmíněného laptopu žádné technické vybavení a neposkytuje ani přístup k žádným offline databázím. Výměnný fond tvoří celkem 4 396 knihovních jednotek, autobus však uveze pouhých 1 500 jednotek. Kromě svého vlastního fondu poskytuje bibliobus výpůjčky také z ostatních kamenných knihoven v okresu. Každý uživatel může v knihovně najít kromě knih pro děti a dospělé také mluvené a elektronické knihy na magnetofonových páscích a CD, VHS, DVD, velké tisky a španělské knihy pro děti a dospělé, španělsky namluvené a elektronické knihy na CD a VHS, DVD ve španělštině. Knihovna má jednoho zaměstnance na plný úvazek s magisterským knihovnickým vzděláním,

který

má

kromě

běžných

knihovnických

úkonů

na

starosti

i dobrovolníky pomáhající knihovně. Dobrovolníky jsou jednak řidiči a dále pomocní knihovníci, obvykle dospívající starší patnácti let, kteří si takto plní povinnou praxi do školy17. [22]

3.2.5.3 Florida Již v roce 1959 byla na Floridě zafinancována stavba Obecní knihovny Johanna Fuste, která byla výjimečná svým vzhledem, jednalo se totiž o plovoucí knihovnu. V následujících letech pořídili Floriďané další loď jménem Papyrus II, která zásobovala knihami obyvatele na ostrově Captiva. Mezi léty 1960 až 1964 věnovali pan a paní Roger-Amorovi velkou část knih ze své soukromé sbírky plovoucí knihovně. Když k této obsáhlé sbírce populárních a současně aktuálních knih přibyla i odborná díla, byl vytvořen první lístkový katalog všech knih a knihy se začaly přepravovat na malé soukromé plovoucí knihovně. Každé úterý naložili ostrované loď přečtenými knihami a písemným požadavkem (objednávkou) na nové knihy a za jeden týden jim loď doručila žádané knihy a opět vyzvedla 17

Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

9.8.2007

Mobilní knihovny

ty přečtené. Pravidelné návštěvy plovoucí knihovny znamenaly pro místní obyvatelstvo také čas vzájemné sociální výměny, která vedla k utišení místních sporů. Knihovny, která znamenala možnost vzdělávání, si zde lidé velmi vážili. Na ostrovech obklopujících Floridu jsou moderní plovoucí knihovny provozovány s velkým úspěchem a zájmem místních obyvatel dodnes. [23]

3.2.5.4 Maryland Wicomicova veřejná knihovna (Wicomico Public Library) sídlící ve městě Salisbury18 ve státě Maryland provozuje jednu mobilní knihovnu. Dva počítače v mobilní knihovně jsou laptopy značky Panasonic a používají se pouze na služební účely, na výpůjčku a vracení knih. V zázemí a skladě má knihovna k dispozici ještě dva stolní počítače značky Dell. Všechny počítače jsou napojeny přes VERIZON na internet. Dále má bibliobus na palubě tiskárnu, mobilní telefon, dvě čtečky se skenery na snímání čárového kódu z půjčovaných knih, dvě číselné klávesnice, dvě síťové karty pro připojení a CD přehrávač s rádiem. Knihovna nezpřístupňuje žádné databáze a ve svém fondu neposkytuje noviny a časopisy. Celkem disponuje asi 20 000 výpůjčními jednotkami, z toho na palubě je cca 5 000 kusů, kromě knih jsou to DVD, VHS, mluvené knihy na CD a kazetách. V mobilní knihovně pracují dva lidé na plný úvazek a sedm na částečný. Knihovna má obvykle dva zaměstnance na palubě, na frekventovaných stanicích to ale často nestačí, proto jim velmi pomáhají dobrovolníci. [24]

3.2.5.5 Missouri Stát Missouri má

jeden bibliobus, který provozuje Cassova státní veřejná

knihovna (Cass County Public Library). Bibliobus je vybavený třemi zabudovanými počítači, jeden slouží pouze pro zaměstnance, další dva pro uživatele. Všechny počítače jsou přes salelit MotoSat napojeny na lokální síť zpřístupňující i služby internetu (rychlost 56KB/s).

18

Salisbury je hlavní město v okrese Wicomico ve státě Maryland, celkem má 23 743 obyvatel (údaj z roku 2000) a je komerčním centrem celé oblasti.

33

9.8.2007

Mobilní knihovny

Kromě počítačů má knihovna na střeše satelit, dále dvě tiskárny (jedna je užívána pouze na tisknutí stvrzenek o výpůjčkách), jeden magnetofonový přehrávač s rádiem, tlampač pro hlášení příjezdu knihovny a mobilní telefon. Bibliobus používá výpůjční systém SIRSI, provozovaný Konsorciem Kansaských městských veřejných knihoven, a zpřístupňuje velké množství různých databází, a to online i offline. Kromě knih, kterých se na palubu vejde 4 200, přiváží bibliobus velmi omezené množství časopisů, mnoho magnetofonových kazet, hudebních CD, DVD a VHS a dále nějaké mluvené knihy pro nevidomé, knižní balíčky pro děti a audio knihy pro dospělé. Knihovna nedistribuuje noviny. Bibliobus má dva zaměstnance, hlavního a druhého řidiče, oba s knihovnickým vzděláním, a občas na výpomoc zaměstnance kamenné Cassovy knihovny19. [25]

3.2.5.6 Ohio Mobilní knihovna v Millersburgu poskytuje své služby v oblastech, kde mají místní obyvatelé nedostatečný nebo vůbec žádný přístup ke knihovním a kulturním službám. Knihovna, která se skládá ze dvou nákladních automobilů nazvaných Freightliner a Bluebird, vozí 7 000 a 5 000 položek včetně knih a časopisů pro všechny věkové kategorie. Celkem má knihovna na skladě 49 000 jednotek a převážně se kromě klasických knih jedná o 20 druhů časopisů, DVD, VHS, mluvené knihy, knihy na CD a hudební CD. Knihovna nemá ve svém fondu noviny. Zaměstnanci zaznamenají mezi 175 000 a 185 000 výpůjček ročně. Standardní výpůjční doba je šest týdnů, ale může být kdykoli telefonicky prodloužena. Knihovna si neúčtuje žádné zpozdné, pouze při ztrátě musí čtenář zaplatit pokutu. Mobilní knihovna zastavuje každé čtyři týdny na stejných veřejných a školních stanicích. Každé auto má zabudované dva přenosné počítače, které jsou na požádání zpřístupňovány veřejnosti. Laptopy jsou připojeny k internetu přes celulární CDMA 19

Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

34

9.8.2007

Mobilní knihovny

a jsou vybaveny laserovým skenerem. Každá knihovna je dále vybavena dvěma tiskárnami, CD přehrávačem s rádiem a záložní kamerou. Internet si knihovna hradí sama, ale má velmi nízké ceny garantované vládou. Uživatelé mají k dispozici knihovní katalog a databázi informací dostupnou přes internet. Mobilní jednotky mají jednoho manažera, tři knihovníky na hlavní pracovní poměr, 20 brigádníků a na pokrytí různých akcí konaných v rámci pojízdných knihoven si půjčují zaměstnance hlavní knihovny20. [26]

3.2.5.7 Pennsylvania Mobilní knihovna v Pittsburghu21 ve státě Pennsylvania má celkem čtyři bibliobusy. Jeden bibliobus je určen speciálně pro seniory22. Ten pak navštěvuje měsíčně 44 domovů důchodců a seniorských center a přiváží přes 2 000 knih, VHS, DVD, CD a hudebních knih určených pro seniory. Kromě klasických knihovnických služeb provozuje knihovna různé speciální programy, představení a přehlídky, zpřístupňuje materiály jiných knihoven v zemi a vyučuje seniory práci na počítačích a základům výpočetní techniky. Součástí bibliobusu jsou totiž dva laptopy, které před nedávnem nahradily dříve používané starší osobní počítače. Další bibliobus, který navštěvuje měsíčně 64 mateřských škol, je speciálně určen předškolákům a jejich předškolní přípravě. Kromě obrázkových a mluvených knih pro nečtenáře poskytuje knihovna různorodé služby a bohatý program vyplněný různými hrami, čtením příběhů, zpíváním. Knihovna půjčuje VHS, DVD, magnetofonové kazety a hudební CD a k dispozici je i jeden laptop. Aby děti knihovna nalákala na své služby, má autobus speciální potisk pláště23. Dvě mobilní knihovny navštěvují devět obcí v zemi a jejich zastávky jsou především v blízkosti místních škol či stanic veřejné dopravy a u odlehlých osad. 20

Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou. Pittsburgh je druhé největší město státu Pennsylvania. Má 151 mrakodrapů a 446 mostů. 22 Viz obrázková příloha. 23 Viz obrázková příloha. 21

35

9.8.2007

Mobilní knihovny

36

Tyto knihovny přivážejí různorodé materiály pro děti, dospívající a dospělé, poskytují volný přístup na internet (každá jednotka je vybavena třemi laptopy) a jejich služby jsou srovnatelné se službami kamenných knihoven. Další počítače jsou v zázemí a skladu mobilních knihoven. Všechny mobilní jednotky jsou připojeny k internetu přes WIFI provozované firmou VERIZON. Kromě počítačů jsou knihovny vybaveny každá jedním faxem, služebními tiskárnami pro tisk stvrzenek o výpůjčce a vrácení, veřejnými tiskárnami pro uživatele a kopírkami a mobilními telefony.

V případě, že jakákoli obec v zemi nemá k dispozici přímé služby kamenné knihovny, může požádat o zřízení zastávky bibliobusu. Obec se pak podílí měsíčními poplatky na provozu této služby, cena se určuje podle délky zastávek a dalších přímých přidaných nákladů. Přímí uživatelé jsou pak díky tomuto systému oproštěni od jakýchkoli poplatků. Všechny čtyři mobilní jednotky mají dohromady 50 000 položek k vypůjčení a každý bibliobus uveze kolem 2 500 až 3 000 knih. Knihovny nepůjčují noviny ani časopisy, ale kromě knih poskytují VHS, DVD, hudební CD a audioknihy na magnetofonových páscích či CD. Mobilní knihovna zaměstnává celkem 10 lidí na hlavní pracovní poměr a dva na poloviční pracovní úvazek. Pracují zde jeden řídící vedoucí, který příležitostně působí i jako knihovník, a jeden vedoucí zodpovědný za technický stav autobusů a veškeré příslušenství a zařízení knihoven. V knihovně najdeme i specialisty, kteří mají kromě knihovnického i psychologické vzdělání: jeden knihovníkspecialista se seniorům.

pracující Další

s předškoláky dva

knihovníci

a

jeden

jsou

knihovník-specialista

zaměstnáni

věnující

v nespecializovaných

bibliobusech, které obsluhují čtyři příležitostní řidiči. Jeden úředník a jeden náhradní knihovník pracují v centrále bibliobusů. Každý bibliobus má na palubě vždy jednoho řidiče a jednoho knihovníka či knihovníka-specialistu. [27]

9.8.2007

Mobilní knihovny

37

3.2.5.8 Severní Karolína Projekt Bibliobus je mezinárodní program financovaný z federálního grantu v oblasti Severní Karolíny, který se pokouší poskytovat knihovnické a vzdělávací služby hispánským a latinskoamerickým komunitám v Buncombe, Haywood, Henderson a Madison. Bibliobus organizačně spadá pod Transylvánskou krajskou knihovnu, proto i většina anglicky psaných materiálů je z jejích zdrojů. Bibliobus je samozřejmě přístupný každému, kdo ho navštíví, ale hlavní myšlenkou tohoto projektu je zpřístupnit lidem v této oblasti studijní materiály ve španělštině. Bibliobus obsluhuje své čtenáře každý druhý týden od pondělí do soboty vždy po celé dny. Veškeré informace o současných a připravovaných akcích pro tuto oblast jsou k dostání v knihovně. [28]

3.2.5.9 Texas Sterlingova městská knihovna (Sterling Municipal Library) ve městě Baytown provozuje jednu mobilní knihovnu vybavenou dvěma osobními počítači, další tři počítače jsou pak v zázemí knihovny, v kanceláři a ve skladu. Všechny počítače jsou výhradně používány zaměstnanci knihovny a napojeny jsou jak na lokální, tak na veřejnou síť včetně přístupu na internet přes celulární jednotku. Kromě počítačů

vlastní

knihovna

multifunkční

tiskárnu

se

skenerem,

televizi,

videopřehrávač a DVD rekordér. Knihovna si vytváří vlastní databázi, která je přístupná přes internet. Centrální sbírka obsahuje 163 000 položek. Bibliobus najednou uveze maximálně 3 000 kusů, obyčejně však převáží jen okolo 2 000 knihovních jednotek. Kromě knih distribuuje velké tisky, nahrané formáty (CD, DVD, kazety), dětské knihy, vzdělávací materiály a videokazety. Vzhledem k početné španělské komunitě se bibliobus specializuje také na literaturu ve španělštině (především knihy a časopisy pro dospělé i děti). V knihovně pracuje koordinátor s knihovnickým titulem, jeden knihovník na plný úvazek a jeden na částečný. Kromě toho knihovna

9.8.2007

Mobilní knihovny

38

zaměstnává jednoho asistenta, který realizuje donáškovou službu pro staré a invalidní občany24. [29]

3.2.5.10 Vermont Mezi léty 1998 a 1999 uskutečnil Odbor knihoven Ministerstva kultury dva projekty zapojující do systému knihoven mobilní složky. První projekt v oblasti Windhamu25, provozuje místní nevýdělečná organizace. První rok obsluhovala čtenáře s vypůjčeným vozidlem, pro druhý rok zakoupila svou vlastní pojízdnou knihovnu, během dalších let se počet pojízdních knihoven dokonce rozrostl. Druhý projekt zahájili v lokalitě Caledonia26 ve venkovské školní oblasti, jedná se o největší knihovnu v oblasti a projekt se soustředí v první řadě na služby dětem. Oba tyto projekty budou i v budoucnu pokračovat, pokud se najde dostatek finančních prostředků. Cobleightská knihovna drží nad projekty odbornou záštitu, poskytuje pojízdným knihovnám kvalifikovaný personál, své sbírky, garáže pro vozidla a pomoc při projektovém vývoji a vyhodnocení. Na všechno přispívá Ministerstvo kultury. [30] 3.2.5.10.1 Oblast Windhamu Windham je třetí největší oblast ve Vermontnu, kde v roce 1999 žilo 12,2% dětí v naprosté

chudobě

oproti

11,5%

celostátního

průměru.

Ve

Windhamu

je 17 veřejných knihoven, největší je Brooks Memorial Library v Brattleboro, která má otevřeno 62 hodin týdně, nejmenší je pak Windhamská městská knihovna, která má otevřeno jen dvě hodiny týdně v létě. Odbor knihoven Vermontského ministerstva kultury podpořil plán zlepšit obslužnost knihoven a knihy doručovat k lidem každého věku, zvláště těm, kteří nevyužívají služeb veřejné knihovny.

24

Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou. Windham je umístěný v jihovýchodním Vermontu, hraničí s Massachusetts a New Hampshire a zahrnuje 23 měst s celkovým počtem obyvatel 43 598 a rozlohou 1260 km2. 26 Caledonia je umístěná v severovýchodním Vermontu, zahrnuje města Burke, Lyndon, Newark, Sheffield, Sutton, Wheelock a East Haven a pokrývá 420 km2. 25

9.8.2007

Mobilní knihovny

Situace ve Windhamu byla pro tento projekt zvlášť příznivá. Za 10 let se zde vytvořila poměrně hustá síť dobrovolníků doručujících studijní materiály až do domu a oblast měla i své knihovnické mecenáše, kteří pravidelně přispívali na provoz a práci dobrovolníků. Díky spolupráci místních organizací, jihovýchodní oblastní knihovny a Windhamem byl v červenci 1998 spuštěn projekt Mobilní knihovny ve Windhamu. Město poskytlo dobrovolníky a Místní knihovna poskytla personál, který dobrovolníky zaučoval. Řidič a knihovník v jedné osobě byl odpovědný za kontrolu vypůjčených i vrácených knih, učil uživatele, jak vyhledávat v katalogu, jak si vypůjčit knihu a poskytoval informace o místních kamenných veřejných knihovnách. Personál si zaznamenával, jaké materiály často cirkulovaly, jaké se nepoužívaly a jaké čtenáři postrádali. Zdroje financování byly rozloženy takto: 40% finance ze vzniku, 27% od soukromých jedinců, 20% od místních společností a 13% z federálních grantů. 75% sbírky je tvořeno beletrií (obrázkové knihy, slabikáře, komikové knihy a beletrie pro dospělé). Asi 25% sbírky je populárně naučná literatura zaměřená především na automechaniku, řemeslnou výrobu, rodičovství, životopisy, sporty a zahradničení. Personál se pokoušel určit, jaké druhy materiálů čtenáři chtěli, a sbírku přizpůsobit těmto požadavkům. Místa zastávek jsou umístěna poblíž obchodů, jídelen, pečovatelských center, škol, parků a obydlí starších čtenářů, aby měli knihovnu blízko. V rámci tohoto programu slouží další pojízdná knihovna čtyřem městům Guilfordu, Vernonu, Dummerstonu a Brattleboru, staví zde na 11 místech a provádí 50 výpůjček za hodinu. Ve Windhamu jsou pojízdné knihovny na cestách od června do října, celkem objíždí 22 měst a mají 605 registrovaných dětských a 436 dospělých čtenářů. Zastavují na 48 místech a celkem zde cirkuluje 4 016 knih a časopisů. Pojízdné knihovny pomohly omezit meziknihovní výpůjčku, čímž se zlepšila obslužnost čtenářů, dříve čtenáři čekali i několik měsíců na vyřízení rezervace. Nyní stačilo jeden týden provést rezervaci přímo v pojízdné knihovně a následující týden byla kniha přivezena. Navíc pojízdné knihovny podporovaly veřejné

39

9.8.2007

Mobilní knihovny

knihovny v oblasti, čtenářům poskytovaly letáky s otvíracími hodinami, provozními pokyny a registračními požadavky. Veřejná knihovna zase podporovala pojízdné knihovny jako součást své práce s veřejností. Pokud to je možné, posílají knihovny svůj personál číst dětem příběhy a pomáhat lidem orientovat se v katalogu. V následující tabulce jsou srovnány mobilní a kamenné knihovny v několika kritériích. Mobilní knihovna ve Windhamu se nejeví oproti stálým knihovnám jako nejdražší řešení. [30]

Knihovny Celkový oběh27 Celkové výdaje28 Cena za oběh29 Pojízdná knihovna ve Windhamu 4,016 $23,750 $5,91 Graftonská veřejná knihovna 4,556 $31,800 $6,98 Westfordská veřejná knihovna 5,025 $20,618 $4,10 Srovnání nákladů oběhu knih v pojízdné knihovně a dvou kamenných knihovnách. [30]

3.2.5.10.2 Oblast Caledonie V Caledonii začalo plánování projektu pojízdné knihovny v únoru 1999. Počáteční financování bylo z mimořádného grantu, a to v hodnotě 7 000 $. Největším problémem bylo získat vhodné vozidlo. Na březnovém setkání, kde se sešlo 25 představitelů z každé zájmové skupiny (rodiče, učitelé, knihovníci, vládní představitelé oblasti Caledonia, obchodníci a místní noviny), se rozhodlo o koupi pojízdné knihovny a naplánovala se velká plakátová soutěž v místních školách, aby se vytvořilo obecné povědomí mezi dětmi i dospělými o existenci pojízdné knihovny. Po zakoupení dodávky dobrovolníci postavili police, namalovali vnitřek, instalovali koberce a připravili vozidlo na slavnostní zahájení. Vše se konalo v Lyndonvillském parku spolu s různorodými zábavnými akcemi (jako byly veřejné čtení, pomalovávání pojízdné knihovny, cirkus s domácími zvířaty, loutkové divadlo a vystoupení taneční skupiny). Během prvního roku od zahájení projektu bylo vypůjčeno celkem 1 675 knih, pravidelně obsluhováno 16 míst (včetně pěti pečovatelských domů a šesti letních škol). Projekt zaujal sedm dobrovolníků, kteří 27

Celkový oběh je počet výpůjček na jednoho registrovaného čtenáře za rok. Celkové výdaje jsou veškeré výdaje na provoz, opravy, mzdy a akvizici rozpočítané na jednoho registrovaného čtenáře. 29 Cena za oběh jsou náklady na jednu výpůjčku. 28

40

9.8.2007

Mobilní knihovny

s knihovnou pomáhali, a měl vysokou účast při všech zábavních akcích, které pořádal. Místní noviny věnovaly tomuto projektu na svých stránkách hodně prostoru, a tím mu udělaly i velikou reklamní kampaň. Do Cobleightské knihovny se během roku 2001 nově zaregistrovalo 138 rodin, což se přičítá dvouleté propagaci v rámci pojízdných knihoven. [30]

3.2.5.11 Washington Ve městě Fremont, které leží v sousedství města Seattle ve státě Washington, je Hlavní knihovnou ve Fremontu (Main Fremont Library) provozován jeden bibliobus. Objednávky a výpůjčky jsou vyřizovány přes dva laptopy umístěné v knihovně pouze pro potřeby zaměstnanců. Počítače nejsou momentálně připojeny k vnitřní síti, takže nahrávání výpůjček a rezervací probíhá každý den až po příjezdu busu do centrální knihovny. Internet je poskytován firmou Nextel přes WIFI. Kromě počítačů je autobus vybaven bezdrátovou tiskárnou, mobilním telefonem a multifunkční kopírkou s tiskárnou a skenerem. Mobilní sbírka obsahuje celkem 40 000 jednotek, na palubu autobusu se vejde kolem 4 000. Kromě knih se jedná o noviny, časopisy, elektronické knihy, VHS, DVD, a to pro všechny věkové kategorie. V knihovně pracují dva zaměstnanci, jeden řidič s absolvovaným knihovnickým kurzem a jeden vystudovaný knihovník. Kromě standardních služeb má bibliobus speciální program výchovy a vzdělání pro předškoláky. Náplní programu je především příprava nečtenářů na nové školní povinnosti, a to formou různých interaktivních her, předčítání atd. Bibliobus dětem nabízí různé kvalitní knihy, hudbu, VHS, mluvící knihy a CD s interaktivními hrami. Hlavním cílem je naučit děti už od útlého věku využívat knihovnu a návykům četby. Do programu se může přihlásit jakákoli mateřská škola v oblasti, která má více než 10 a méně než 25 dětí ve věku od 2,5 do 5 let. Podobné kroužky fungují kromě Remontu v následujících městech Castro Valley, Dublin, Newark, San Lorenzo a Union City30. [31]

30

Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

41

9.8.2007

Mobilní knihovny

3.2.6 VENEZUELA Pro státy v oblasti Amazonie byla nedávno zkonstruována plovoucí knihovna, která přiváží knihy a další učební materiály k původnímu obyvatelstvu, a to především k dětem, které žijí na březích řeky Orinoko a některých jejích přítoků. Tyto materiály podporují úroveň výuky dětí ve školách, kde postrádají jakékoli výukové a vzdělávací pomůcky. Venezuelská knihovna (Biblioteca National de Venezuela) charakterizuje mobilní knihovnictví jako způsob knihovnické služby, který je typický dovážením základních knihovnických prostředků do obcí, kde nejsou stálé kamenné knihovny a ještě lépe až do míst příbytků, práce či studia uživatelů mobilních knihoven. [32] Hlavní knihovna ve Venezuele začala tuto službu organizovat a zkoušet v roce 1968 s jasným účelem obsloužit ty věkové kategorie populace, které z různých příčin nevyužívají služeb stálé knihovny, nebo kteří nemají k těmto službám přístup. Zkušenost získaná ve školách v Caracasu a Guayaně, metropolitních čtvrtích a školících centrech Národního institutu vzdělávání (INCE), ukázala, že bibliobus je skvělým prostředkem v obcích a osadách vzdálených od center vzdělávání. Od roku 1978 se mobilní knihovna začala přeměňovat na národní knihovnu s vlastní samosprávou a má určen jeden typ dopravního prostředku, který vyrábí severoamerické podniky. Se znalostí nákladů na provoz přibývaly na Ministerstvu mládeže a na INCE žádosti o zapojení se do projektu a přidělení bibliobusu. V roce 1979 byly uzavřeny dohody, které umožnily získání 21 bibliobusů, jež byly po jednom rozděleny do každé ze státních institucí s výjimkou Federálního okresu, ke kterému byly přiděleny tři bibliobusy. Ke státu Apure a k Territorios Federales nebyl přidělen žádný bibliobus z důvodu jejich charakteristických zeměpisných podmínek a pro nevhodnou dopravní obslužnost.

42

9.8.2007

Mobilní knihovny

Institut byl odpovědný nejen za výběr, získání, technický proces a distribuci knihovních materiálů pro každou z jednotek, ale i za smlouvy a školení personálu pověřeným poskytováním služeb. Kromě toho se ještě stal zodpovědným i za koordinaci údržby a správnost chodu bibliobusů a za spolupráci a výměnu informací a dat s vládou a městskými radami. Služba se nejprve začala poskytovat v oblastech městských a okrajových a v minimální míře také v oblastech venkovských. Bibliobus provozuje službu pro děti, věnuje pozornost dospívajícím, koordinuje a plánuje činnost rozšíření vzdělání a má audiovizuální službu. Při každé návštěvě, kterou mobilní jednotka vykoná, si mohou uživatelé vybrat knihy, které chtějí číst, předběžným zápisem. V případě, že se kniha nenachází v bibliobusu, pracovník ji přiveze při další návštěvě. Půjčit si knihu domů mají uživatelé právo až po obdržení čtenářského průkazu. Kromě výpůjčních služeb nabízí bibliobus v obcích různé jiné aktivity jako veřejné předčítání, projekce filmů a videokazet, hry a provozování studijních a zájmových kroužků (např. Klub čtenářů, hrnčířství, sochařství, kreslení a malování). Tímto způsobem nyní funguje 17 jednotek. Dnes jsou služby mobilních knihoven ve Venezuele provozovány bibliobusy, bibliočluny, plovoucími loděmi a cestovními bednami. Jako bibliobusy zde slouží kamiony, jejichž interiér je přizpůsoben jako běžná knihovna, uvnitř se nachází stejný bibliografický materiál jako ve veřejné knihovně, převládají výtisky pro děti. Momentálně má 12 z 23 venezuelských států Federace vlastní mobilní jednotky a kromě metropolitní knihovny Simona Rodrigueze v Caracasu všechny kamenné knihovny mají výměnný fond umístěný v praktických dřevěných bednách, které se nejlépe hodí pro mobilní účely. Krabice jsou posílány poštou nebo je rozvážejí samotné mobilní knihovny. Obvykle je nechávají s obsahem cca 150 knih ve vzdělávacích nebo městských institucích. Krabice se periodicky obměňují, a pokud si čtenáři vypůjčí celý obsah, nechají zde knihovníci z bibliobusu nový příděl knih.

43

9.8.2007

Mobilní knihovny

počet bibliobusů

počet bibliolodí

Amazonas Aragua Barinas Carabobo Lara Mérida Miranda Portuguesa Sucre Táchira Trujillo Yaracuy

2 2 1 3 2 1 2 1 1 1 1 1

Statistická data nebyla k dispozici

federální stát

celkem

18

0

44

počet bibliočlunů

celkem

3 1 2 1 1 0 1 0 0 0

5 3 3 4 3 1 3 1 1 1 1 1

9

27

Distribuce mobilních knihovnických služeb ve Venezuele. [32]

varianty servisu knihovnických služeb

počet uživatelů

počet konzultací

208 072 428 524 mobilní knihovny 1 090 510 5 259 686 cestovní bedny Roční oblíbenost a zájem o mobilní knihovny a cestovní bedny v číslech. [32]

Bibliočluny jsou 4,8 m dlouhé, mají kapacitu 8 míst, nosnost 1500 kg a motor s výkonem 90 KW. První byl postaven v roce 1987. Od tohoto roku je ve službách Centrální veřejné knihovny v Amazonas31, která je největší knihovnou v této oblasti, a sídlí v administrativním středisku Puberto Ayacucho, odkud se koordinují ostatní veřejné knihovny ve státě. Provoz bibliočlunů podnítil vznik osmi stálých knihoven v průběhu pěti let, z toho čtyř v indiánských oblastech. Bibliočluny mají svou základnu v Puberto de Venado a pobočku v San Fernandu de Atabapo a kromě klasických služeb půjčují mobilní krabice s dětskými materiály, kuchařkami, příručkami, knihami o pěstování zemědělských plodin, rybolovu a s naučnými hrami a filmy.

31

Federální teritorium v jižní Venezuele u hranic s Kolumbií a Brazílií, má 180 145 km2 a 55 717 obyvatel (oba údaje k roku 1991).

9.8.2007

Mobilní knihovny

S příchodem bibliočlunů se začala pozornost věnovat mobilním krabicím a transportu audiovizuálního vybavení nezbytného k realizaci kulturních akcí v oblastech řek Orinoko, Sepapo, Cudo, Atabapo a Casiquiare, kde neexistují ani minimální přírodní a sociální podmínky pro vytvoření stálých služeb. Bibliolodě (plovoucí knihovny) jsou plavidla dlouhá 17 m, vyrobená podle původních indiánských technik z kůry velkého stromu, která je zformována a šalována do dřeva. Dřevo je chráněno antikorozním nátěrem a jeho struktura se skládá ze zinkové střechy překryté palmovými listy. Bibliolodě mají svou základnu v přístavu Venado a Samariapo a přes rádiové spojení působí v oblastech řek Manapiare a Río Negro nacházejících se v malé vzdálenosti od hranic s Brazílií a Columbií. Všechna plavidla pokrývají více než 1 400 km délky řek amazonského regionu, který je charakteristický téměř naprostou nepřístupností po pozemních cestách. V roce 2004 byly všechny bibliolodě vyřazeny z provozu, neboť na nich probíhala velká generální oprava, po které byl co největší počet lodí vrácen zpět na vodu. Bohužel od zmíněné opravy nebyly zveřejněny žádné podrobnější informace či statistiky. Mobilní knihovnické služby jsou nejlepším prostředkem pro zvýšení gramotnosti, zlepšení přístupu k informacím a znalostem. Tyto služby dále podporují procesy formální výuky a věnují pozornost rozvoji městského života, produktivní činnosti, odpočinku a využívání volného času. Prostřednictvím služeb mobilních knihoven se může rozrůstat geografické pokrytí národního systému veřejných knihoven, tímto způsobem se do těchto oblastí zprostředkovává přístup k informacím. Nahromaděné zkušenosti znovu potvrzují důležitost využívání této služby a skutečnost, že mobilní knihovny jsou nejlepším prostředkem pro obsloužení příměstských, venkovských a těžko dostupných oblastí. [32, 33]

45

9.8.2007

Mobilní knihovny

46

3.3 ASIE 3.3.1 THAJSKO Díky velmi omezenému rozpočtu není v Thajsku možné vybudovat tak hustou síť stálých kamenných knihoven, aby vyhovovala a dostačovala nárokům obyvatel, proto se vláda uchýlila k náhradnímu mobilnímu řešení. V Thajsku byl systém mobilních knihoven vytvořen díky kooperaci vlády, soukromých místních organizací a společnosti. Díky finanční podpoře z každé zapojené skupiny se dají dnes podporovat projekty a programy na rozvoj a zvyšování vzdělávání obyvatel, zvláště nerovnoprávných skupin. Thajské ministerstvo vzdělání spojilo síly se soukromým sektorem a s neziskovými nadnárodními

společnostmi

a

dohromady

začaly

všemožně

propagovat

a podporovat čtení a vzdělání. Vzdělávacím institucím darovaly učební vybavení včetně regálů, televizorů, videorekordérů, zvukových magnetofonů, počítačů, knih a různých dalších vzdělávacích materiálů. Své tištěné propagační a informační materiály do institucí dodaly i společnosti jako Narkotický řídicí panel, Ministerstvo veřejného zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství a kooperace a Ministerstvo práce a sociální prosperity. Železniční společnost věnovala dva nepoužívané vlaky, Bangkokská veřejná přeprava zase sedm autobusů a Thajská lodní dopravní společnost dvě lodě ve výborném stavu. Každý jednotlivý typ mobilních knihoven má schopnost zpřístupnit vzdělání různým cílovým skupinám a všechny mobilní knihovny slouží jako knihovna a učební centrum v jednom. Učební centra zahrnují zvukové laboratoře, obrazové programy, počítače, CD-ROM a internet. Odlišné typy mobilních knihoven jako jsou bibliovlaky, bibliobusy a plovoucí knihovny představují jinou formu neformální vzdělávací aktivity, která může zvýšit příležitosti vzdělávání a učení se Thajců. Budovat a podporovat odlišné styly mobilních knihoven se zdá být nejlepší odpovědí na zvýšení gramotnosti a vzdělanosti obyvatelstva v Thajsku, a to z mnoha důvodů. Neformální

9.8.2007

Mobilní knihovny

47

vzdělávání hraje totiž rozhodující roli pro život a je velmi důležité jako propagace lepšího a kvalitnějšího života. Veškeré aktivity donedávna uskutečňované thajskou vládou neměly žádné výrazné výsledky, protože byly založeny na samostudiu, v němž studenti ani dospělí ještě neměli žádnou praxi. Proto začaly knihovny povzbuzovat a učit své čtenáře

samostudiu,

vyhledávání

praktických

věcí

a

celoživotnímu

samovzdělávání. Nespočetné projekty thajské vlády napomáhají žákům, aby se naučili, jak se správně a efektivně učit, jak analyzovat životní situace a nastalé stavy, dále jak porozumět problémům a jak je konfrontovat s ostatními. Celá řada Thajců stále ještě postrádá možnost formálně se vzdělávat v rámci různých institucí, škol a středisek, proto se vláda v rámci finančních grantů snaží uskutečňovat nejrůznější programy, jak těmto lidem vzdělání umožnit. Nejvážnější problém, který vládní instituce řeší, je fakt, že Thajci často neumí číst, nebo nejsou zvyklí číst, protože je od dětství nikdo ke čtení nepovzbuzoval ani nevedl. Čtení jako celoživotní způsob vzdělávání se či jako hobby není prostě zakořeněno ve zvycích Thajců. Tyto všechny faktory nevyhnutelně ústí v to, že velké množství Thajců nemůže dosáhnout vyššího vzdělání. Výsledkem zavádění mobilního vzdělávacího plánu je kromě vzdělávání lidí i řešení národních problémů a hospodářské krize, protože vzdělaní lidé se v mnohem větší míře zajímají o problémy své země, snaží se ovlivňovat politiku, veřejné mínění a napomoci k řešení celonárodních problémů a krizí. Počáteční plán mobilních služeb začínal výzkumem, který měl jednoznačně identifikovat potřeby cílových skupin a seřadit je podle důležitosti. Cílové skupiny se skládaly z různorodých sociálních skupin, konkrétně skupina DĚTI DO 15 LET se dělila na střední třídu, naprosto chudé a bezdomovce. Děti z bohaté vrstvy

9.8.2007

Mobilní knihovny

obyvatel totiž vzdělání obvykle mají, rodiče jim ho mohou zaplatit. Po rozdělení do jednotlivých skupin přišlo na řadu konkrétní dotazování na to, jaký druh informací potřebují k tomu, aby se jejich životní podmínky zlepšily. Zde se analyzovaly dva základní faktory: obsah učebního materiálu a typ učební metody. Podle toho jsou dnes jednotlivé knihovny vybavené učebními materiály a lektoři či knihovníci aplikují různé učební metody. Mobilní knihovny poskytují své služby v nejlepším čase a na nejlepším místě pro každou cílovou skupinu. Z průzkumu cílových skupin se odvíjí i poplatek za služby, chudí a bezdomovci mají služby samozřejmě zdarma, střední vrstva platí, a to děti do patnácti let 5 a dospělí 10 thajských bahtů za rok. Každá mobilní knihovna zároveň funguje jako reklamní prostředek. Zvenku jsou knihovny vyzdobeny obrázky z kampaně na podporu četby, vlastní design se mění v závislosti na místě a účelu každé mobilní knihovny, protože jednotliví lidé mají různé potřeby a motivace učit se. Uvnitř je nejlepší reklamou přátelská atmosféra, snaha pobavit a vzdělat zároveň, pestrá a atraktivní výzdoba, zdvořilý a nápomocný personál. Bibliovlaky jsou předělané v učící centra plná knih, vzdělávacích a audiovizuálních materiálů a výstav. V rámci těchto center se pořádají skupinová učení a četby. Nejprve začaly jezdit dvě mobilní vlakové knihovny v severní a severovýchodní oblasti Thajska, nyní se jejich působnost rozšířila i na jih. Knihovní oddělení napojené na lokomotivu je na nádraží postavené na odstavné koleji, kde obvykle zůstává po dobu dvou dnů. Vlakovou knihovnu obsluhují vždy dva dobrovolní učitelé a zároveň i knihovníci, kteří jsou zaměstnanci některého neformálního vzdělávacího centra v oblasti. Základní cíle jsou navyknout pravidelně číst lidi všech společenských postavení a zavést model vzdělávání, který bude určen přímo pro jednotlivé sociální skupiny obyvatel.

48

9.8.2007

Mobilní knihovny

Významnou roli při vytvoření a rozvíjení učících schopností hrají také bibliobusy, čili mobilní autobusové knihovny, které poskytují tištěné a elektronické materiály, učebnice, vzdělávací balíky s učebními pomůckami a elektronické materiály dětem, mladým a dospělým lidem. Služba je zvláště užitečná pro lidi, kteří žijí v chudých oblastech, a pro hůře rozvinuté oblasti přímo v Bangkoku. Bibliobusy napomáhají lidem držet krok s dnešní společností a s nutností vzdělání, učí lidi především jak se starat o rodinu, jaké státní výhody mohou chudší rodiny využívat, jak se vzdělávat, k čemu je vzdělání dobré, jak pečovat o své zdraví, co je to demokracie, jak pečovat o životní prostředí, jaké jsou základní zákony, které člověk potřebuje pro každodenní život a přinášejí i zábavné zprávy. Celkem je v Thajsku pět bibliobusů, každý určen pro jinou cílovou skupinu, první dva slouží dětem, mládeži a široké veřejnosti žijící v chudých oblastech, další dva slouží k neformálnímu vzdělávání žáků ve skupinových shromaždištích (školy, chrámy, firmy, podniky) a poslední bibliobus slouží široké veřejnosti v parcích. Každý bibliobus obsluhuje svou cílovou skupinu pět dní v týdnu od úterý do soboty kromě prázdnin a studijní materiály si mohou lidé vypůjčit podle druhu od 7 do 20 dnů. Základními cíli je organizovat učící aktivity a povzbuzovat v nich děti, mládež i širokou veřejnost, učit je získávat znalosti z různých typů učebních materiálů a pomáhat znevýhodněným dětem a chudým rodinám zařadit se do normálně fungující společnosti a podílet se na jejím vytváření. Dvě plovoucí knihovny poskytují vzdělání z mnoha typů učebních materiálů lidem žijícím se na březích řek. Mimo učebnicové vzdělání mají tito lidé díky plovoucí knihovně také možnost dozvědět se přímé zážitky a setkat se se skutečnými situacemi, které se mohou odehrát na řekách jako je řeka Chao Phraya. Tyto informace jim pomáhají efektivněji hospodařit, nepoškozovat a naopak chránit životní prostředí. Lidé se přímo účastní na zachovávání a rehabilitaci přírodních vodních zdrojů a jejich život se stává civilizovanějším a plnějším. Plovoucí knihovna slouží přinejmenším 30 000 lidí, kterým je k dispozici pět dnů v týdnu. Knihovna na své palubě poskytuje dvě základní služby, jednak jsou to služby

49

9.8.2007

Mobilní knihovny

klasické (výpůjčky, rezervace, objednávky) a dále je to mobilní plovoucí učební centrum, kde se mohou skupinově či samostatně vzdělávat. Mobilní plovoucí knihovna slouží jako hlavní veřejná knihovna pro říční oblast Chao Phraya a zde mohou uživatelé číst, vyřizovat si knihovní členství a absenčně si půjčovat veškeré materiály po dobu 10 až 20 dní podle druhu a oblíbenosti. Mobilní plovoucí učební centrum je vedené jako "krátkodobá plovoucí třída", a to čtyři až šest hodin denně. Hlavní témata probíraná na palubě plovoucího centra jsou problémy vodního prostředí, zachování vodních zdrojů, zachování životního prostředí, dobrovolná činnost, soužití s řekou a průvodcovství na řekách. Základními cíli je expandovat služby knihovny, podporovat samostudium, vzdělávání a četbu, rozšiřovat skutečné životní situace vztahující se k civilizaci řek a vodního prostředí, brát si z těchto zkušeností ponaučení a pomáhat lidem uvědomit si bezprostředně hrozící problémy při nedodržování ochrany přírodních zdrojů. [34, 35, 36]

3.3.1.1 Projekt Thajská plovoucí knihovna v Chao Phraya V Thajsku spojily síly Ministerstvo školství a Thajská královská flotila a společně spustily projekt Thajská plovoucí knihovna, která slouží lidem žijícím podél řeky Chao Phraya a v blízkých provinciích. Loď darovala do projektu Královská flotila, Ministerstvo zase dodalo studijní materiály, personál a další potřebné vybavení. Loď vyplouvá každý den od úterý do soboty v 9.00 hodin a do přístaviště se vrací okolo 15.00 hodin. Během týdenní provozní doby se loď zastaví na osmi stanovištích a v každém stráví okolo dvou hodin. Zastávka obvykle probíhá tak, že jeden ze zaměstnanců knihovny předčítá, co knihovna tentokrát nabízí, a lidé si ze břehu vybírají. Na palubu lodě se totiž vejde pouze 30 pasažérů, kteří mají možnost vybírat až z 2 000 svazků, mnoha magnetofonových pásek, deskových i karetních her, hraček a videokazet. Pokud čtenář nemá čas nebo z jakéhokoli důvodu není schopný vrátit vypůjčený titul při příští návštěvě knihovny,

50

9.8.2007

Mobilní knihovny

má možnost ji kdykoli odevzdat určenému dobrovolníkovi na břehu, a ten pak zajišťuje a koordinuje vrácení výpůjček. Knihovna také promítá populárně naučné videosekvence, které pojednávají o protidrogové prevenci, o nebezpečí AIDS a způsobech, jak zabránit nákaze virem HIV, o zaměstnanosti (jak a kde hledat práci, jak si zvýšit kvalifikaci atd.), o ochraně životního prostředí a o důležitosti zachování a udržování vodních kanálů a potoků. Mezi dobrovolníky jsou především vysokoškolští studenti, kteří se snaží propagací četby zvyšovat vzdělávání lidí. Od zahájení projektu v lednu 1999 se thajská plovoucí knihovna stala velmi populární mezi místními obyvateli, zvláště mezi dětmi, které často čekají seřazené v přístavech i dlouhé hodiny na její příjezd. [35, 37]

3.3.1.2 Projekt Bezdomovecké bibliovlaky Bezdomovecké bibliovlaky je společný projekt Bangkokských veřejných knihoven a Železniční policie Bangkok, kteří se snaží udržet děti bez domova daleko od zločinu a vykořisťování a naopak je zaujmout různými vzdělávacími a společnosti prospěšnými aktivitami. Speciálně vycvičení policisté a učitelé učí děti kromě klasických školních znalostí i základním pravidlům chování, žebříčku hodnot a snaží se je soustavně připravovat na budoucí povolání, které by jim zaručilo přísun peněz a vymanění se z neutěšených sociálních podmínek. První vlak stojí na vedlejší nepoužívané koleji blízko železniční policejní stanice na předměstí Bangkoku a děti se zde učí především číst a psát. Druhý vlak je trvale umístěn v chudinské čtvrti v Bangkoku a nedávno přibyl ještě třetí vlak, který kromě knih poskytuje chudým dětem moderně vybavenou učebnu, počítač a hudební místnost. Ze všeho nejvíce tyto děti na projektu oceňují možnost získat základní vzdělání, mít naději na lepší pracovní uplatnění a v neposlední řadě si děti váží čistoty, přátelskosti a přívětivosti tohoto prostředí i ochotných pracovníků. Všechny tři mobilní knihovny jsou mnohdy pro děti jediným domovem či sociálním zázemím. Dětské domovy jsou totiž v Thajsku přeplněné a dost často v nich děti žijí v horších podmínkách než na ulici. [35, 38]

51

9.8.2007

Mobilní knihovny

3.4 AUSTRÁLIE První venkovská mobilní knihovnická služba byla ustanovena v oblasti Swan Hill v severní Viktorii v roce 1960. V roce 1998 byl v Austrálii proveden průzkum pod názvem Mobilní knihovnické služby v Austrálii (Mobile Library Services in Australia), který poskytl aktuální stav mobilních knihovnických služeb. V Austrálii je celkem 81 mobilních knihoven a model mobilního knihovnictví je nejpopulárnější v Queenslandu, Novém Jižním Walesu a Viktorii, ve kterých existuje rozsáhlá síť mobilních knihoven sloužící především venkovským a předměstským oblastem. Vláda je vždy odpovědná za obstarání knižního fondu a knihovních materiálů a samosprávy měst zase odpovídají za vozidlo, jeho technický stav a obsluhující personál. Dlouhé vzdálenosti mezi obydlenými oblastmi a nízká hustota obyvatel, to jsou dva hlavní důvody pro upřednostňování a obrovské využívání mobilních knihoven v Austrálii. Mobilní knihovny využívají také urbanizované a zalidněné městské části, kde jsou obyvatelé izolovaní přirozenými či jinými hranicemi od hlavních cest, silnic a železnic. Počet mobilních knihoven kolísá v Austrálii v závislosti na hustotě obyvatel, která je od 1,031 obyvatele na km2 až po 1,5 obyvatele na km2. Mobilní knihovny zaměstnávají celkem 74 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Ti pracují celkem v 54 vozidlech, což je průměrně 1,42 zaměstnance na každé vozidlo. Bohužel jen 43% zaměstnanců má odbornou způsobilost. Obecně platí, že v knihovnách, které mají jednodenní a kratší trasy, pracuje pouze jedna osoba (řidič a knihovník zároveň), a v knihovnách, které jezdí delší i vícedenní trasy, pracují dvě osoby. Všechna vozidla poskytují čtenářům výpůjční služby, ale jen 75% z nich rešeršní služby. Kopírky jsou v 76% vozidel a dvě mobilní knihovny nabízejí i placenou faxovou službu. Společenské informace (noviny, časopisy a zprávy z regionu) jsou k dispozici téměř ve všech vozidlech, samotný přístup k počítači napojeného na internetovou síť je k dispozici jen ve 12% vozidel. Téměř polovina australských

52

9.8.2007

Mobilní knihovny

mobilních knihoven poskytuje specifické služby pro děti a 37% poskytuje specifické služby pro mládež. Knihovny kromě klasických stanic obvykle navštěvují školy, sanatoria a centra pečovatelských služeb. Pouze některé knihovny se podílejí na nástavbových aktivitách, jako jsou veřejná předčítání pohádek pro děti, návštěvy autorů a autorská čtení. Nejrozšířenější akcí je Australský dětský knižní týden (Australian Children's Book Week). Některá vozidla přijíždějí na společenské události jako místní trhy a přehlídky, aby se zviditelnila, propagovala vzdělání a podporovala zájem o četbu. Většina mobilních knihoven v Austrálii pracuje podle čtrnáctidenních rozpisů stanic a své služby obvykle poskytuje ve všední dny, 30% pojízdných knihoven poskytuje i večerní a sobotní služby. [39] Přibližně 70 % pojízdných knihoven má počítačový cirkulační systém, asi polovina z nich je offline a polovina online. Statické sloupy elektrického vedení s telefonním připojením jsou nejefektivnější dopravní prostředky těchto informací, bohužel jejich cena, 2 000 australských dolarů [40] za jedno místo, zabraňuje dalšímu rozšiřování. Pro přenos dat se po celulární sluchátka a dvě vozidla mají rádiové spojení. 80% knihoven má nějakou variantu katalogu, většina z nich je jen pro služební potřebu. Zbytek knihoven, asi 30%, pracuje s ručním cirkulačním systémem. Nejčastější požadavek čtenářů je volný přístup k internetu, ke katalogu OPAC nebo alespoň ke katalogům na CD-ROM. Proto v současné době pracují australské mobilní knihovny především na vybavování svých vozů alespoň jedním počítačem s připojením na internet, který by byl v každé stanici volně k dispozici čtenářům. Vozidla přivážejí mezi 1 000 až 7 000 tituly, všechny tituly je možné si absenčně vypůjčit. Kromě knih většina vozidel poskytuje také videokazety, zvukové záznamy knih především pro nevidomé, různé odborné i společenské časopisy, hudební kazety, plakáty, stolní a počítačové hry, hudební i počítačové

53

9.8.2007

Mobilní knihovny

54

CD-ROM, hračky, obecní a vládní propagační materiály, statistiky a další informace. Mobilní knihovny v Austrálii vypůjčí průměrně za jednu hodinu otvírací doby 40 titulů, což je 44 700 ročně. Průměrné množství registrovaných čtenářů je 2 600 za jednu službu, což je přibližně 13,6 návštěvníků za hodinu služby. Průměrná otevírací doba na jedno vozidlo je 22 hodin týdně a cca 11 hodin týdně každá knihovna procestuje. Největší vzdálenost, do které pojízdné knihovny zajíždí, je 253 km, a to na trase Gippslandské mobilní knihovny. Na cestách stráví knihovny ročně průměrně 222 dnů. Efektivita mobilních knihovních služeb je hodnocena výpůjčkami a množstvím registrovaných čtenářů za hodinu. [39] Ve Viktorii se preferují vozidla vyrobená z nákladních automobilů nebo vozidla složená z hnacího stroje a přívěsného vozíku, který slouží jako knihovna. V Novém Jižním Walesu a Queenslandu jsou mobilní knihovny vyrobené převážně z autobusů, 70% z nich má ruční převodovku a 74% z nich je klimatizovaných, 35% vozidel má sklápěcí kabinu pro řidiče a odpojitelný návěs. Průměrný věk nákladních aut je 7,7 let, přívěsných vozíků 9,3 let a všechna vozidla jezdí na naftu. Nejpopulárnější model nákladního auta je Mitsubishi. V roce 1982 bylo ve Viktorii 44 mobilních knihoven, ale do roku 1996 se počet operujících knihoven v oblasti snížil na 34, v roce 2004 jejich počet opět klesl na 30. Pokles počtu mobilních knihoven může být přisuzovaný značným změnám v technologii, demografii a mobilitě jedinců. V roce 1999 poskytla viktoriánská vláda zvláštní finanční dotaci 2 miliony australských dolarů na rekonstrukci a inovaci vozového parku. Byly vyrobeny 7 m dlouhé přívěsy s podvozkem a kabinou nákladního automobilu, které jsou vybavené příručními počítači s přístupem na internet a vstupem pro CD-ROM. Tímto typem pojízdných knihoven se nechaly místní úřady inspirovat na Festivalu mobilních knihoven (Bookbussfestival) v roce 1990, kde byla prezentace fotografií a informačních materiálů

o

kodaňských

pojízdných

knihovnách.

Nedávno

zase

vláda

9.8.2007

Mobilní knihovny

55

zafinancovala zakoupení 16 nových vozidel. Doposud jich bylo do provozu uvedeno 13. Čtyři jsou 6,6 m dlouhé místnosti, ve kterých jsou umístěny počítačové pracovní stanice a výpůjční pult, dvě knihovny jsou klasické nákladní automobily a jedna knihovna je bibliobus velký 6 x 2,5 m. Všechna vozidla mají hydraulické výtahy pro hendikepované čtenáře a dětské kočárky a klimatizaci. [41] Murrindindiova knihovna v centrální Viktorii nabízí své služby z malého nákladního automobilu, za který je připojený 8 m dlouhý karavan vybavený jako knihovna, do kterého se vejde 1 800 knih. Karavan objíždí tři stanice, ve kterých zůstává po celý den. Knihovny jsou často napojeny na střední a vysoké školy, rozvážejí jejich propagační materiály a rozšiřují o nich povědomí. Mitchellská veřejná knihovna ve Viktorii poskytuje zase své mobilní knihovnické služby utečencům z Kosova a Albánie na armádní základně. Gippslandská mobilní knihovna, vzdálená na východ od Viktorie, operuje ve velmi hornatém terénu a má uvnitř kromě

standardního

vybavení

i

postel

a

kuchyňku.

Knihovna

zůstává

ve skutečnosti mimo svoji základnu nejméně 6 nocí měsíčně. [42] Příslušenství pro personál je umístěno v každé mobilní knihovně a obvykle zahrnuje mobilní telefony, 46% vozidel má vodu a umyvadla, 39% má ledničky a mikrovlnné trouby, toalety a průtokové ohřívače vody. V jižní Austrálii se mobilní knihovny prosazují spíše ve školách ve venkovských oblastech, v okrajových velkoměstských aglomeracích a kolem hlavního města Adelaide. Mobilní knihovny v Tasmánii byly začátkem roku 1998 zcela zrušeny, Státní knihovna Tasmánie z průzkumu zjistila, že zájem o mobilní knihovnické služby v této oblasti značně zeslábl a že (což byl hlavní důvod) by mobilní knihovny potřebovaly rozsáhlou údržbu nebo dokonce úplné nahrazení. Tasmánské knihovny se potýkají s obrovskými finančními problémy, které vyvrcholily ukončením provozu všech mobilních knihoven v oblasti a uzavřením velké části kamenných poboček.

9.8.2007

Mobilní knihovny

Queenslandské mobilní knihovny obsluhují své čtenáře v hustě zalidněné jihovýchodní části státu, kde žije asi 2 miliony lidí v oblasti 300 x 100 km. Zajímavé je, že Banana Shire Mobile Library v Queenslandu také operuje jako kurýrní služba, doručující vybavení do rehabilitačních a vzdělávacích center v odlehlých oblastech. Kempsey Shire Mobile Library se zase specializuje na zdroje pro domorodce. Clarencova regionální mobilní knihovna v Novém Jižním Walesu má sluneční kolektory vložené do střechy vozidla (4 x 83 W), což je dostačující k tomu, aby řídily příruční počítač. Pokud jde o bezbariérové vstupy, v roce 1998 mělo jen 19% mobilních knihoven nějakou variantu výtahu nebo oddělený bezbariérový vstup. Mobilní knihovna v údolí Bega v Novém Jižním Walesu (jihovýchodní část Austrálie) s sebou zase vozí požární tlumoky, celulární telefony, dvě cestovní rádia, mobilní telefony a hasicí přístroje. Bega je v rizikové požární oblasti, a proto i knihovny a jejich vybavení musí být tomuto faktu přizpůsobeny. Samozřejmě i oba řidiči (a zároveň knihovníci) musí být patřičně vyškoleni, aby věděli, jak v případě požáru zasahovat, v nouzových situacích totiž knihovna slouží jako "polní požární stanice". Západní Austrálie má dvě mobilní knihovny poskytující své služby relativně urbanizovaným lokalitám, kde roste rychle populace. Wannerská mobilní knihovna (The Wannero Mobile Library) provozuje svou činnost již od roku 1995 a na skladě má více než 9 000 titulů. Slouží ve třech lokalitách a v každé stráví dva dny týdně. [43] Oblastní knihovna Horního Murray (Upper Murray Regional Library) provozuje v oblasti Wodonga32 dvě mobilní jednotky a brzy se chystá zprovoznění třetí. Mobilní knihovny navštěvují 72 míst v regionu podle čtrnáctidenního plánu a přiváží kromě klasických knih i velké tisky, kreslené a mluvící knihy pro děti i nevidomé, videokazety a DVD s filmy. Koordinátorem všech pojízdných knihoven je Marg Ross.

32

Wodonga je jedním z nejrychleji rostoucích a rozvíjejících se regionů v Austrálii. Byla založena v roce 1835, je proslulá nalezišti zlata a má přes 40 000 akrů.

56

9.8.2007

Mobilní knihovny

Uživatelé si mohou skrz rezervační systém objednat cokoli z národní kolekce. Internet je v prvním přívěsu přístupný i pro veřejnost na dvou osobních počítačích a lidé si jejich využití mohou předem zarezervovat. Další dva počítače jsou určeny pro zaměstnance knihovny na vyřizování výpůjček a rezervací (jeden je umístěn ve skladu, druhý na palubě knihovny). V druhém přívěsu je pouze jeden počítač určený zaměstnanci. Třetí mobilní jednotka bude mít několik laptopů volně k dispozici pro uživatele a dva osobní počítače pro zaměstnance. Mobilní knihovny jsou připojeny na síť různými způsoby. První přívěs využívá satelitní připojení (rychlost 512/256kbps), druhý mobilní připojení přes Next G, které je ještě rychlejší. Nový autobus bude navzdory menší rychlosti připojen také přes satelit, a to proto, že mobilní pokrytí nepokrývá všechny zastávky knihoven. Internet je placen oblastní knihovnou, která má speciální sazebníky, ceny jsou dotovány vládními granty a místními úřady. Přístupné jsou všechny databáze volně se nalézající na internetu, včetně těch placených, které zpřístupňuje oblastní knihovna. Dvě knihovny přiváží celkem 13 000 knih, ale s uvedením do provozu nového vozu se počítá s podstatným nárůstem rozvážených knih. Jedná se kromě klasických knih hlavně o časopisy, mluvící knihy, videokazety a DVD. Všechny jednotky jsou vybaveny mobilním telefonem, dvěma tiskárnami (jedna je určena výhradně pro tištění výpůjčních stvrzenek a druhá pro veřejnost), faxem a kopírkou. Každá mobilní jednotka zaměstnává pouze jednoho člověka, který je zároveň řidič a knihovník33. [44]

3.5 EVROPA 3.5.1 ČESKÁ REPUBLIKA 3.5.1.1 Historie mobilních knihoven v ČR V minulosti byly bibliobusy v ČR poměrně oblíbeným typem knihoven, k čemuž přispívala špatná dopravní struktura a dobrá finanční zajištěnost knihoven.

33

Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

57

9.8.2007

Mobilní knihovny

Následující text je členěn podle časového období, zvlášť jsou pak vyčleněny a popsány pojízdné knihovny a jejich vývoj na území Prahy a Plzně. [45] a) Období kolem roku 1907 Ve Čtenářsko-vzdělávacím spolku v Napajedlech se zrodil v roce 1907 první nápad na zřízení bibliobusu, čímž o více než padesát let předběhl historický vývoj v knihovnické oblasti nejen u nás, ale v celé Evropě. Knihovníkem, který navrhl, aby byly nákladem tohoto spolku pořízeny tři "kočovné knihovny", byl místní učitel Václav Sova. Podle jeho návrhu byly uvedeny do provozu dvě takové pojízdné knihovny, dnes odborně nazývané bibliobusy. Každý bibliobus vezl přes sto svazků. Byly nabídnuty k užívání okolním obcím, zájem projevily například obce Topolná, Halenkovice či Žlutava. Touto akcí předběhl spolek moderní trendy v knihovnictví a zapsal se do knihovnických dějin. [46] b) Období mezi léty 1950-1960 Městská knihovna Rýmařov se snažila zkvalitnit své služby a péči o malé vesnické pobočky pomocí bibliobusu, který jednak doplňoval a vyměňoval knihy v jednotlivých vesnických pobočkách s ústředím a zároveň objížděl ty vesnice a osady, které měly do jiných knihoven v okresu špatný přístup. [47] Krajská knihovna v Ostravě zapůjčila v roce 1955 knihovně ve městě Krnov malý autobus značky PRAGA, který byl upraven na pojízdnou knihovnu. Tento bibliobus zajišťoval služby v obcích bývalého okresu Krnov až do roku 1960. Řidičem, knihovníkem i promítačem filmů byl Josef Špejra s manželkou Ludmilou. Špejralovi půjčovali knihy pracujícím v zemědělství, brigádníkům, organizacím ČSM a občanům jiné národnosti, kterým vozili knihy v jejich mateřském jazyce. V roce 1956 byl bibliobus vybaven promítacím přístrojem, takže Špejralovi současně poskytovali výpůjční služby a promítali krátké i celovečerní filmy. Výsledky výpůjční činnosti pojízdné knihovny byly velmi dobré, již v prvním roce měla 1 497 čtenářů, kteří si půjčili 14 117 svazků knih. V roce 1960 bylo toto

58

9.8.2007

Mobilní knihovny

kulturní centrum na kolech zrušeno kvůli přenesení okresní knihovny z Krnova do Bruntálu. [48] c) Období mezi léty 1965-1985 V okrajových obcích okresu Chomutov byl v roce 1968 pro posílení četby zakoupen luxusní bibliobus, který byl po sedmnácti letech každodenního využívání vyměněn za nový. [49]

V rozvojovém plánu Městské knihovny v Táboře se v roce 1972 objevily dva základní cíle: jednak zakoupit bibliobus, který by zajišťoval obslužnost vzdálenějších obcí, a dále vybudovat 13 profesionálních knihoven v tomto regionu, což se na rozdíl od koupi bibliobusu podařilo uskutečnit. [50] Okresní Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích zakoupila v květnu 1982 bibliobus, který zajišťoval knihovnické služby ve vzdálenějších místech okresu, a to až do roku 1997. [51] Městská knihovna Brandýs nad Labem - Stará Boleslav zřídila službu pojízdné knihovny v roce 1985. Bibliobus zajížděl celkem do 20 obcí v tomto okresu, ale i zde byla pojízdná knihovna po roce 1989 kvůli nedostatku peněz zrušena. [52] Bibliobus Gottwaldovské knihovny byl kromě klasických knihovnických objížděk v okrajových částech Gottwaldova využívaný i dost netradičně. Sloužil totiž jako dopravní prostředek pro ty, kteří se účastnili žňových brigád. Díky této vedlejší činnosti byl bibliobus dříve opotřebován a předčasně vyřazen z provozu. [53] d) Vývoj pojízdných knihoven v Plzni První dva bibliobusy Městské knihovny v Plzni začaly fungovat již v roce 1954, kdy především zajišťovaly výpůjční služby v českém pohraničí. V červnu roku 1996 na tuto dvacet let starou tradici knihovna navázala a začala pomocí bibliobusu zajišťovat výpůjční služby v okrajových čtvrtích Plzně. Knihovna

59

9.8.2007

Mobilní knihovny

má 11 poboček v předměstských čtvrtích a již zmíněný bibliobus, který přiváží 6 500 svazků knih a 19 druhů periodik. V rámci bibliobusu jsou pořádány různé soutěže pro děti. Za rok 2002 se uskutečnilo 5 soutěžně zábavních akcí, kterých se zúčastnilo celkem 21 čtenářů, v roce 2003 už to bylo 12 akcí a okolo 100 čtenářů34. Bibliobus dojíždí i do domovů důchodců a penzionů pro seniory v této oblasti. V roce 2003 spolupracoval bibliobus v rámci své vlastní propagace s Plzeňským deníkem (6.9.2003), ve kterém vyšel článek o jeho činnosti, a s televizí NOVA, ve které byla uvedena reportáž o bibliobusu v Televizních novinách (10.9.2003). Podobnou spoluprací se knihovníci snaží upozornit na existenci bibliobusu a přilákat další čtenáře. Pravdou však zůstává, že zmínka v médiích dvakrát za celý rok není příliš účinná. Medializace a seznámení veřejnosti s touto podobou knihoven se rýsuje jako další možná cesta bibliobusů. [54, 55, 56, 57] d) Vývoj pojízdných knihoven v Praze 7.4.1939 předala Pražská městská pojišťovna knihovně velkolepý dar, pojízdnou knihovnu, autobus značky Praga, v hodnotě 150 000 Kčs35. Tento krok znamenal zahájení nových významných služeb Městské knihovny v Praze (MKP) po vzoru západoevropských knihoven. Bibliobus poskytoval své služby v okrajových pražských čtvrtích, kde se nepodařilo zřídit knihovnu, nebo kde byly knihovny malé, špatně umístěné a investice do nich vložené se nevyplácely. V srpnu 1939 začal bibliobus, jehož mobilní fond obsahoval více než 2 000 svazků, sloužit čtenářům ve čtrnácti stanicích především ve vilové zástavbě a na okraji města. Prací v této knihovně byl pověřen Jaroslav Frey, který se knihovnické práci v bibliobusu věnoval s průkopnickým nadšením a pro její čtenáře z vlastní iniciativy připravil i několik výběrových tematických seznamů. Jeho pomocníkem byl František Bednář a řidičem bibliobusu Jan Zrzavecký. Za 10 měsíců 34

Bližší rozpis akcí s počty účastníků viz Příloha I.III Akce pro děti v rámci mobilních knihoven, I.III.A Plzeňský bibliobus. 35 Pro srovnání v roce 1939 byla měsíční mzda služebné 120 Kčs; učitele 800 Kčs; pekaře 200 Kčs; houska stála 0,20 Kčs; 1 kg cukru 6 Kčs, pánská kravata 5 Kčs; poštovní zmánka 0,30-0,60 Kčs a jízdenka MHD 0,60 Kčs. Po okupaci (15.3.1939) byl Němci uměle vytvořen nový kurz v poměru 10 Kč : 1 DM, na ceny to však první měsíce nemělo vliv.

60

9.8.2007

Mobilní knihovny

své činnosti první pražský bibliobus navštívilo 723 čtenářů, kteří si stihli vypůjčit 26 119 knih. Dne 21.5.1940 přestala mobilní knihovna z technických příčin jezdit a ve chvíli, kdy byla opět zprovozněna, ji zabavila Německá branná moc. Jako tisíce dalších vozidel pak bibliobus sloužil německé armádě jako lazaretní vůz na frontě. Kromě bibliobusu přišla MKP za období druhé světové války o 200 000 svazků, což tehdy bylo plných 30 % celkového fondu MKP. Bibliobusy získala knihovna zpět až koncem roku 1948, ale do provozu nemohly být uvedeny díky naprostému nedostatku kvalifikované pracovní síly36 a prostředků na provoz a údržbu. V roce 1960 byl zprovozněn první bibliobus a rostoucí zájem čtenářů z méně obydlených a okrajových oblastí Prahy si vynutil zprovoznění i druhého. Toto období nazýváme Zlatým obdobím bibliobusů, knihovna totiž během krátké doby získala tři vozidla, která působila nejen ve starších okrajových čtvrtích Prahy, ale také na nově budovaných sídlištích. [58] Mezi léty 1965 až 1970 je hlavním knihovníkem v bibliobusu Petr Skarlant [59], známý český básník. Po prověrce celé knihovní sítě na počátku roku 1968 byly zrušeny čtyři malé a špatně umístěné knihovny a nahradily je stanice nového bibliobusu, který knihovna získala v únoru 1968. V roce 1971 získala MKP další bibliobus, který umožnil zrušení některých poboček a zřízení dalších bibliobusových stanic v připojených obcích či na sídlištích, kde dosud pobočky knihovny chyběly. V roce 1983 se poprvé začalo uvažovat o možnosti rekonstrukcí a modernizací knihoven ve starší zástavbě. Na základě programu zpracovaného komisí pro racionalizaci sítě došlo postupně opět k uzavření některých malých a špatně umístěných knihoven a nahrazení jejich služeb bibliobusy.

36

Místo 250 stálých zaměstnanců, kteří v roce 1939 v knihovně a jejích pobočkách (včetně bibliobusů) pracovali, jich v polovině roku 1946 zbylo pouhých 160.

61

9.8.2007

Mobilní knihovny

Zároveň byly vytipovány knihovny, kde vzhledem k jejich umístění a rozsahu služeb stálo za to, aby se tu čtenářům dostalo esteticky lákavějšího prostředí a knihovníkům praktičtějšího vybavení, včetně sociálního zázemí, a tyto pobočky se postupně začaly opravovat a rekonstruovat. S nárůstem obyvatel byly budovány další zcela nové pobočky městské knihovny či lidových knihoven a oblast, kterou pokrývaly bibliobusy, se pomalu zmenšovala. Během osmdesátých let nastává krize pojízdných knihoven, její příčinou je zejména nedostatek finančních prostředků. V roce 1989 už jezdí pouze jeden bibliobus, který má devět stanic. Obrat k lepšímu nastává až na počátku devadesátých let, vedle obnovy vozového parku, která byla naprosto nezbytná, byla rozšířena oblast působnosti bibliobusů o lokality, kde by vybudování stálé knihovny bylo neekonomické, nebo kde momentálně chyběly na vybudování nové knihovny peníze nebo vhodná budova. Rozšíření výpůjčních hodin zvýšilo návštěvnost bibliobusů. [58]

3.5.1.2 Současná situace K 30.6.2004 byly v České republice v provozu tři autobusy převážející knihy a 31.8.2004 se uskutečnilo slavnostní uvedení čtvrté velmi moderní pojízdné knihovny, kterou zakoupila Městská knihovna v Praze (MKP) ze Státního grantu. Tři bibliobusy vlastní Městská knihovna v Praze (jeden je z roku 1990, druhý z roku 1996, třetí z roku 2004), čtvrtý Knihovna města Plzně. Důvody, které vedou zřizovatele knihoven k opětovnému zavádění bibliobusů na scénu, se však změnily. Kupříkladu MKP zakoupila novou pojízdnou knihovnu speciálně pro oblast Karlína, kde od katastrofálních povodní z roku 2002 chybí pobočka knihovny. Ústředí MKP rozhodlo, že investice do přestavby jiné budovy (v této čtvrti mimo dosah povodňové zóny) pro znovuzřízení Karlínské pobočky MK je natolik významná a z hlediska rozpočtu dlouhodobá, že po dobu hledání nové

62

9.8.2007

Mobilní knihovny

63

vhodné budovy a její přestavby je nezbytné, aby do Karlína zajížděla pojízdná knihovna37. Zřízení a zařízení pobočky bude stát bezesporu velkou finanční částku, kterou musí nejprve MKP schválit a uvolnit, což je značně dlouhodobý proces, proto nejdříve investovala finanční prostředky získané ze Státní pomoci při obnově území postiženého povodní 2002 do zakoupení a provozu pojízdné knihovny. Bibliobus stavěl od září 2002 (po povodních) vždy každou středu od 13.00 do 18.00 hodin v Peckově ulici. Knihovníci Karlínské pobočky zkontaktovali nejprve všechny své původní čtenáře a pak Místní zastupitelstvo dokonce rozeslalo i letáčky, které měly místní obyvatele upozornit na služby pojízdné knihovny. Od začátku roku 2003 sem měla začít jezdit modernější pojízdná knihovna, jejíž uvedení do provozu se však zdrželo. [60] Pojízdná knihovna určená pro Karlín byla slavnostně předvedena dne 17.4.2004, uvedena do provozu dne 31.8.2004 a slouží jako náhrada pobočky MKP v Karlíně, která byla před dvěma lety zničena povodněmi. Skutečnému zahájení provozu předcházela tisková konference, kde byli účastníci seznámeni se základními údaji týkajícími se nové pojízdné knihovny, byl podtržen význam knihovny pro oživení Karlína a zdůrazněna větší flexibilita mobilních knihoven oproti těm kamenným, jejich obrovská přizpůsobivost a možnost ujet před vodním živlem. Na první pohled je vidět velká časová prodleva mezi představením pojízdné knihovny a zahájením provozu. Prodleva byla způsobena především technickými problémy s elektřinou

a hydraulikou.

Pojízdná

knihovna

byla

po

celou

tuto

dobu

ve zkušebním provozu. Při představení, dne 17.4.2004, nebylo ještě vozidlo k provozu připraveno, nebylo ani oficiálně předané a mělo pouze prezentovat nové logo a image MKP. [61]

37

Tyto informace mi byly v osobním rozhovoru tlumočeny pí. Ivanou Vaňkovou, vedoucí Obvodní knihovny pro Prahu 10 a 15, pod kterou je Oddělení pojízdných knihoven organizačně přičleněno.

9.8.2007

Mobilní knihovny

Nová pojízdní knihovna je prototypem vyrobeným na míru společností KOMERSIA AUTO, spol. s r.o. sídlící v Praze 4, a vznikla využitím podvozku nákladního auta. Tímto způsobem vyrobená pojízdná knihovna spojuje dvě obrovské výhody, je prostornější a levnější. Kabina řidiče a hlavní prostor jsou vzhledem k účelu vozidla spojeny. Knihovna je vybavena klimatizací a plošinou umožňující čtenářům bezbariérový přístup. Interiér bibliobusu v neposlední řadě poskytuje vhodné zázemí pro knihovníka. Celková cena výroby a vybavení pojízdné knihovny se vyšplhala na 5 702 668 Kč. Podvozek pojízdné knihovny je značky IVECO, protože byl mnohem levnější a vhodnější než podvozky KAROSA, na kterých jsou umístěny zbývající dva bibliobusy. Subdodavatelem nástavby na dodávku a interiéru byla společnost Cargo design Opava, návrh nábytkového vybavení interiéru provedl ateliér Biblio Praha a kovové části regálového systému dodalo zase družstvo Zampra Praha. Poslední akcí bylo vytvoření grafického designu polepu, který prezentuje nový image MKP, ten zpracoval pan Libor Jelínek, autor tohoto loga38. Nový bibliobus MKP nabízí výběr z více než 3 000 knih, což je oproti původní pobočce v Karlíně pětkrát méně, na druhou stranu je nabídka knih rychle doplňována a často obměňována ze skladu. Celková délka vozidla je 11,35 m, šířka pak 2,55 m a výška 3,3 m. Součástí vozidla je kuchyňka, WC, roleta proti slunci nad vchodem. Vozidlo má centrální ochranu pomocí kódování a jeho technické vybavení zahrnuje tři notebooky s připojením na internet, dva pro uživatele, jeden pro knihovníky a knihovní katalog přístupný přes internet. Každý čtenář může využívat internet hodinu týdně zdarma. Knihovna není automatizovaná a funguje zde tzv. sáčkový výpůjční systém39. [61, 62]

38

Tyto informace mi byly v osobním rozhovoru sděleny pí. Ivanou Vaňkovou, vedoucí Obvodní knihovny pro Prahu 10 a 15, pod kterou je Oddělení pojízdných knihoven organizačně přičleněno. 39 Přesný popis zastávek i s časovým rozpisem viz Příloha II.I.II Pražský bibliobus.

64

9.8.2007

Mobilní knihovny

65

Dnes jsou pojízdné knihovny v Praze využívány jednak při rekonstrukcích kamenných knihoven (jako tomu bylo například v roce 2004 v Praze 11) a dále jezdí na svých pravidelných trasách. Dva bibliobusy a jedna pojízdná knihovna, které spadají pod Obvodní knihovnu v Praze 10 a 15, pravidelně zajíždějí do více než jedenácti míst v metropoli, kde normální knihovny chybějí. Čtenáři se s nimi mohou setkat například v Michli, Košířích, Lhotce, Čimicích a na Černém Mostě u stanice metra. Všechny mobilní knihovny jezdí od pondělí do čtvrtka, v pátek pak probíhá práce ve skladu. Nově zajíždí bibliobusy i do Podolí, kde byla kvůli astronomickému nájmu a nemožnosti sehnání jiných pro knihovnu vhodných prostor Pobočka MKP zrušena. [63, 64, 65] V současné době dva pražské bibliobusy40 registrují kolem 1 300 čtenářů41 a z toho 650 dětí. Knihovní fond každého autobusu obsahuje na ploše 20m2 více než

3

500

svazků,

které

jsou

pravidelně

obměňovány

a

doplňovány,

a to jak knižními novinkami42, tak i knihami z vlastního skladu43, který obsahuje asi 10 000 titulů. Garáže pro všechny tři mobilní knihovny jsou momentálně v areálu depozitáře Národní knihovny v Praze v Hostivaři, což znamená, že každé ráno musí poměrně složitě cestovat. Lidé se podle statistik zajímají především o beletrii a populárně naučnou literaturu. Akce pro děti i dospělé pořádané v rámci bibliobusů nejsou pravidelné, například v roce 1999 se jednalo o výtvarnou akci pro děti k příležitosti 60. výročí zahájení pojízdných knihoven v Praze uvedenou pod názvem Jak si představují čtenáři svou knihovnu na kolech ve 3. tisíciletí. V případě zájmu o knihy, které nejsou momentálně k dispozici přímo v pojízdné knihovně, přijímají pracovníci bibliobusů záznamy na požadované tituly, a ty jsou čtenářům další týden přivezeny, buď ze skladu nebo z MKP v Ruské ulici. Během jednoho odpoledne se uvnitř každého bibliobusu vystřídá 40 až 50 osob, každý autobus ujede za měsíc kolem 300 km

40

Třetí bibliobus figuruje ve statistikách od roku 2006. Tyto statistiky se mi však nepodařilo získat. Všechny údaje jsou k 1.12.2004. 42 Nakoupí se cca 20 knižních novinek týdně. 43 Adresa skladu literatury bibliobusů a pojízdné knihovny je Ruská 192, Praha 10. 41

9.8.2007

Mobilní knihovny

a fond každého bibliobusu se obměňuje jednou týdně. Propagace je zaměřena na místa, kam mobilní knihovny pravidelně dojíždějí, a to obvykle pomocí plakátů a tištěných brožur, dále se prezentují v regionálním tisku a v neposlední řadě jsou před pojízdné knihovny umisťovány mobilní stojany jako poutače pro kolemjdoucí chodce. Palčivým problémem, který obsluha bibliobusů neustále řeší, jsou neukáznění řidiči, kteří vůbec nerespektují dopravní značky a parkují na místech vyhrazených pro bibliobusy. Vytipování stanic si provádí Oddělení pojízdných knihoven samo, obvykle se jedná o místo, které je nedaleko zrušené pobočky nebo které se nachází v centru oblasti, pro niž má bibliobus sloužit. Po vytipování místa zastávek se musí zažádat na Odboru dopravy příslušné městské části o Povolení k parkování, které se vydává vždy na rok. Dále se musí podat Žádost o osvobození od místních poplatků a nakonec se musí uzavřít nájemní smlouva s Technickou správou komunikací a zaplatit poplatek 1 000 Kč za zřízení každé stanice. Kromě tohoto poplatku se ještě platí nájem za parkování. [61]

3.5.1.3 Budoucnost mobilních knihoven na území ČR Projekt mikroregionu Jesenicko44 byl navržen v roce 2002 tímto mikroregionem a smyslem bylo zlepšení dopravní obslužnosti hlavně menších a odlehlejších sídel. Autobus by byl využíván jako přibližovací prostředek k místům odjezdu pravidelných linek, na různé kulturní a sportovní akce, pro školy a mládež a pro různé další zájezdy. V oblasti kultury se pak otevřela možnost zavedení pojízdné knihovny, případně půjčování video a audiokazet na objednávku. [66] Nákup autobusu či mikrobusu by mohl být proveden z prostředků SAPARD45 za 5 000 000 Kč a provozní náklady by zahrnovaly jednak spotřebu nafty (cca 20l/100 km), dále údržbu, garážování a mzdové náklady na řidiče. Projekt 44

Celý název projektu zní D6 - Zabezpečení příležitostné doplňkové dopravní obslužnosti v území provozem vlastního mikrobusu či autobusu. 45 SAPARD je projekt uskutečňující se v rámci Evropské unie. Zkratka značí Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development, česky Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova.

66

9.8.2007

Mobilní knihovny

67

je stále zahrnut do katalogu v budoucnosti realizovatelných projektů, nyní byl však pozastaven, protože obslužnost obcí tohoto mikroregionu se výrazně zlepšila, v Jesenici je menší kamenná knihovna a v dalších obcích v okolí momentálně funguje několik menších knihoven při obecních úřadech. Nicméně do budoucna a v závislosti na zájmu veřejnosti a finančních možnostech přidružených obcí mikroregion o možnosti zřízení mobilní knihovny uvažuje. [66, 67] Je těžké předpovídat, jak to s mobilními knihovnami na území ČR bude dál, kam bude směřovat vývoj, zda se jejich služby a působnost budou rozrůstat nebo naopak. Pravdou však zůstává, že u nás se bibliobusy netěší zdaleka takové přízni a oblibě jako v jiných státech vyspělého i rozvojového světa. A že myšlenka mobilního knihovnictví jako alternativy či doplňku knihovnictví klasického není moc známá

ani

oblíbená

mezi

samotnými

knihovníky,

natož

všeobecně

mezi veřejností. Na druhou stranu nutnost zavádění nových mobilních knihoven není v ČR tak velká, protože velmi hustá síť regionálních a místních knihoven téměř zcela dostačuje potřebám uživatelů. Dle sdělení vedoucí Oddělení pojízdných knihoven paní Ivany Vaňkové by zajíždění nové pojízdné knihovny do Karlína mělo být záležitostí asi čtyř let, poté by nová pojízdná knihovna nahradila nejstarší bibliobus, který obsluhuje své čtenáře neuvěřitelných 14 let. V dlouhodobém plánu Městské knihovny v Praze (v horizontu pěti let) je pak zakoupit další pojízdnou knihovnu, která by nahradila druhý bibliobus, ten je nyní v provozu osm let. Oblast Prahy a okolí pokryjí bez problémů dva bibliobusy, proto se o zakoupení dalších, které by zvýšily stav mobilních knihoven v Praze, do budoucna neuvažuje. Oddělení pojízdných knihoven by chtělo zprostředkovat přístup ke vzdělání a knihám především dětským čtenářům právě prostřednictvím pojízdné knihovny, která by v budoucnu zajížděla na krátké dopolední prezentace do škol, v jejichž blízkosti knihovny zastavují. Mělo by se jednat o každý druhý pátek, kdy jsou knihovny odstaveny

9.8.2007

Mobilní knihovny

ve skladu a garážích. Dalším přáním či vizí by bylo získat samostatnou budovu, jejíž součástí by kromě skladu knih a zázemí pro knihovníky a řidiče byly i garáže a dílna pro drobné opravy, obě vybavené zabezpečovacím zařízením. Pokud bych se měla zamyslet já, pak bych viděla budoucnost bibliobusů v podobném projektu, jaký je popsán v prvních dvou odstavcích této kapitoly, dále by bibliobusy (nebo spíše malé mikrobusy naplněné knihami) mohly zlepšovat obslužnost čtenářů v horských oblastech (ať už stálých obyvatel či turistů přijíždějících na sezónu), v letních měsících pak na frekventovaných místech, u nádrží, řek, rybníků a v kempech, na jaře a na podzim zase v lázních. Další alternativou, kterou ve svém regionu částečně využívá Plzeňská knihovna, by bylo zajíždění bibliobusů do domovů pro seniory, dětských domovů, škol, nejrůznějších ústavů, popřípadě i nemocnic. Prostě tam, kde nejrůznější skupiny obyvatel nemají ke knihám a jiným publikacím přístup. Možností je mnoho, myslím si, že by jen stačilo zvolit ten správný prostředek pro propagaci a reklamu, vymyslet několik projektů a bibliobusy nabízet čtenářům jako velkou místní atrakci. [68] Vždyť v USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10.1.2001 č. 40 o aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politiky), v článku 58 Jak zajistit všeobecnou dostupnost služeb knihoven, vydané Ministerstvem kultury se píše: „Aby byla naplněna občanská práva vyplývající z Listiny, považuje vláda za nezbytné zajistit dostupnost knihovnických služeb osobám se zdravotním postižením, ale i občanům žijícím v odlehlejších částech republiky (např. pomocí bibliobusů).“ [69]

3.5.2 NĚMECKY MLUVÍCÍ ZEMĚ Síť mobilních knihoven v Německu, Rakousku a Švýcarsku je velmi hustá a rozvinutá, většina městských knihoven má alespoň jeden svůj bibliobus či pojízdnou knihovnu, které zde naprosto přesně splňují svoji doplňující roli. Nejrozvinutější služby pojízdných knihoven z těchto tří zemí jsou v Německu, proto je kapitola zaměřena na německé fungování pojízdných knihoven.

68

9.8.2007

Mobilní knihovny

69

Pro přehlednost je pod textem uvedena tabulka všech německých měst, která využívají služby mobilních knihoven. Celkem se jedná o 78 městských a veřejných knihoven. Zmíněny budou podrobněji především knihovny ve větších či známých německých městech. [70] Německo nevyvíjí aktivity v oblasti mobilního knihovnictví pouze na svém území. Letos již patnáctým rokem spolupracuje s Nikaraguou na projektu Bibliobus do Nikaragui (viz kapitola 3.2.4 NIKARAGUA), který Německo nyní zajišťuje především po finanční stránce. Zpočátku se jednalo kromě finanční podpory i o odborné konzultace a organizační spolupráci. [16] • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Aachen Baden-Baden Berlin (centrum) Bremen Burgenlandkreis Celle (venkov) Cuxhaven (venkov) Dithmarschen (venkov) Doberan (venkov) Dresden Dusseldorf Dusseldorf (Fr. institut) Duisburg Elbe-Elster-Kreis Erlangen Flensburg Frankfurt nad Mohanem Gelsenkirchen Gladbeck Halle/Saale Hamburg Hamm Hanover Heidelberg Heilbronn Herne

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Ingolstadt Karlsruhe Koblenz Köpenick Köthen Kronach (venkov) Leipzig Ludwigsburg Märkischer Kreis Magdeburg Mannheim Mühlheim Munich Münster Müritz (venkov) Neubrandenburg Neustadt/Aisch (venkov) Nordfriesland (venkov) Nuremberg Oberhausen Oder-Spree (venkov) Offenbach Osnabrück Ostholstein (venkov) Ostpriegnitz-Ruppin Paderborn (venkov)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Parchim (venkov) Pforzheim Pinneberg (venkov) Plön (venkov) Recklinghausen Remscheid Rendsburg-Eckernförde Salzwedel Schleswig-Flensburg (venkov) Segeberg (venkov) Soest (venkov) Soltau (venkov) Steinburg (venkov) Stendal (venkov) Stormarn (venkov) Stuttgart Taunusstein Teltow-Fläming (venkov) Uelzen (venkov) Ulm Viersen (okruh) Wiesbaden Wilhelmshaven Wolfsburg Wolfenbüttel (venkov)

Německá města, jejichž knihovna poskytuje část svých služeb pomocí mobilních knihoven. [71]

Veřejná knihovna v Berlíně (Öffentliche Bibliotheken in Berlin) zásobuje pomocí tří bibliobusů okruh všech 30 základních škol v tomto okrsku. Zvláště malí čtenáři, kteří nemají možnost si zajet do knihovny, ocení potenciál pojízdných knihoven. Bibliobusy přivážejí knihy pro začátečnické čtenáře, výukový počítačový software a samozřejmostí je pomoc ze strany knihovníků. Celkem mají školáci k dispozici asi 24 000 materiálů. Učitelky a učitelé mají zase možnost objednávat

9.8.2007

Mobilní knihovny

tematické vyučovací bedny a nechávat je zdarma doručovat do škol. Mobilní knihovny samozřejmě přivážejí kromě knih i audiokazety, hudební i audiovizuální CD-ROM, komiksy, videokazety a DVD. [72] Městská knihovna Drážďany (Städtische bibliotheken Dresden) má v místech, kde nejsou žádné stálé kamenné veřejné či školní knihovny, celkem 28 stanic bibliobusů. Dále má knihovna zařízenou donáškovou službu pro postižené, nemocné a staré lidi. Sociálně slabí mají všechny služby knihovny zdarma. [73] Pojízdná knihovna Městské knihovny Düsseldorf (Städtische bibliotheken Düsseldorf) má 15 stanic a v provozu je kromě pátku od 14 do 19 hodin. [74] V Městské knihovně Frankfurt nad Mohanem (Stadtbücherei Frankfurt am Main) byl stanoven roční poplatek za výpůjční služby v hodnotě 10 €. Návštěva knihovny a prezenční výpůjčka je zdarma. Pro děti a mladistvé do 18 let, vlastníky Frankfurtského pasu a pro instituce je půjčovné také zdarma. Dva bibliobusy obsluhují 32 stanovišť v městské a příměstské oblasti a dohromady pojízdné knihovny v této oblasti disponují více než 40 000 druhy dokumentů. Každý bibliobus uveze 5 000 svazků, zbytek je ve skladu. Nabídka pro děti a mladistvé zahrnuje obrázkové knihy, povídky, komiksy, odbornou literaturu (především učebnice a dětské encyklopedie), hudební i počítačové CD-ROM, magnetofonové kazety a časopisy určené pro děti. Pro dospělé bibliobusy nabízejí beletrii, odbornou a populárně naučnou literaturu, cestopisy a jazykové kurzy na CD-ROM a kazetách, hudební a další výukové CD-ROM, DVD a magnetofonové kazety, noviny a časopisy. Pro nevidomé a děti jsou k dispozici audio knihy. Mezi další služby pojízdných knihoven patří telefonické předobjednávky a prodloužení, poskytování a neplacená rozvážka výukových balíčků pro základní školy, školky, školní družiny a jesle. Telefonické prodloužení funguje tak, že čtenář nahlásí své křestního jméno a příjmení, termín vrácení výpůjčky a jméno ulice či zastávky, kde bibliobus staví.

70

9.8.2007

Mobilní knihovny

71

Každý bibliobus disponuje dvěma laptopy, další čtyři stolní počítače jsou umístěny v zázemí obou mobilních jednotek a ve skladu. Počítače v bibliobusech smí obsluhovat pouze personál bibliobusů a používají se k vyhledávání čtenáři požadovaných informací a k půjčování. Všechny počítače jsou připojeny k lokální síti s připojením k internetu. Technické vybavení kanceláře a skladu činí kromě počítačů ještě tři tiskárny, fax a jedna kopírka. Technické vybavení bibliobusů zahrnuje kromě laptopů ještě jedno rádio s CD a DVD přehrávačem, jeden magnetofonový přehrávač s rádiem a CD, 2 mobilní telefony a 4 UMTS antény umožňují připojení. V kancelářích mají knihovníci k dispozici připojení přes síťovou kartu s rychlostí 100 MBit/s a v bibliobusech WIFI LAN přes antény UMTS, s maximální rychlostí 384 kBit/s. Autobusy nezpřístupňují žádné placené databáze, a to ani online ani na CD-ROM. Přístupné je pouze volné vyhledávání na internetu a neplacené databáze dostupné přes web. Knihovna

zaměstnává

celkem

pět

lidí,

dva

certifikované

knihovníky

a tři knihovnické asistenty. Každý bibliobus obsluhuje své čtenáře s jedním knihovníkem a jedním asistentem na palubě46. [75] Hamburská

veřejná

knihovna

(Hamburger

Öffentliche

Bücherhallen)

provozuje také bibliobusy, které projíždějí příměstské okrsky Hamburku a přiléhající vesnice, celkem se jedná o 36 zastávek. V dopoledních hodinách bibliobusy pravidelně navštěvují sedmnáct základních škol a pět dětských domovů a dalším, které dosud pravidelně nenavštěvují, dělají ukázkové prezentace. Četbu podporující nabídky se zaměřují na vychovatele v mateřských školách, dětských domovech a na učitele v předškolních ročnících a na základních školách. Pojízdné knihovny jsou v provozu od pondělí do pátku mezi 9.00 a 18.00 hodinou. Pro děti se v rámci bibliobusů pořádají různé zábavní akce spojující hry s četbou a zájmem 46

Veškeré technické informace byly získány z emailové komunikace s danou mobilní knihovnou.

9.8.2007

Mobilní knihovny

72

o knihy. Kupříkladu pro nejmenší nečtenáře první setkání s knihou, promítání obrázkových knih, předčítání pro starší děti, ukázka výroby knih v nakladatelství, ukázka rezervace a výpůjčky z různých médií, představování knih a autorská čtení. Kromě konzultací nabízí pojízdné knihovny rešeršní činnost a půjčování výukových kufrů, které obsahují desítky tematicky zaměřených materiálů. [76] Pojízdná knihovna Městské knihovny v Hannoveru (Stadtbibliothek Hannover) staví každých čtrnáct dní v jedenácti stanicích, v jedné stanici pak jednou týdně. Zastávky trvají vždy celé odpoledne, dopoledne knihovna doplňuje své zásoby ve skladu. Knihovna nabízí celkem 4 500 románů, odborné literatury, dětských knih, magnetofonových kazet, hudebních CD, videokazet, DVD a CD-ROM. Kromě toho s sebou knihovna vždy přiváží informační materiály a brožury se svou aktuální nabídkou. Všechny nedostupné materiály lze přes pojízdnou knihovnu objednat, a ta je v následujícím možném termínu doručí. [77] Mnichovská městská knihovna (Münchner Stadtbibliothek) má kromě stálých poboček ještě pět moderních bibliobusů, které s sebou kromě knih přivážejí noviny, komiksy, magnetofonové kazety, hudební CD, DVD, videokazety, deskové hry, hračky a interaktivní CD-ROM. Služby pojízdných knihoven jsou zcela zdarma. Knihovny se pohybují v městských čtvrtích bez stálé pobočky a v okrajových částech města. Celkem s sebou přivážejí okolo 25 000 dokumentů. Dva bibliobusy určené pro dospělé mají celkem 29 stanic, ve kterých poskytují své služby od pondělí do pátku v odpoledních a večerních hodinách. Tři bibliobusy se specializují na děti, a i služby jsou přizpůsobeny malým čtenářům. Celkem navštěvují 75 škol různých druhů a zaměření, proto i literatura je rozmanitá, od klasické, přes vtipy, až po učebnice a výukové programy na procvičování. Bibliobusy mají celkem 68 stanic a své služby nabízejí od pondělí do pátku v dopoledních i odpoledních hodinách. Na začátku každého školního roku navštěvují

bibliobusy jednotlivé třídy, aby

je informovaly o změněných stanicích, otvíracích hodinách a aby nalákaly nové

9.8.2007

Mobilní knihovny

čtenáře. Kromě odborných konzultací nabízejí speciální doporučení a výběrové seznamy knih, které by si menší čtenáři měli přečíst a proč. Vyučovací balíčky jsou určeny především pro první třídy jako doplněk při vyučování. Za téměř 50 let si v bibliobusech vypůjčili čtenáři do 15 let více než 20 milionů knih. [78] Městská knihovna Offenbach (Stadtbibliothek Offenbach) provozuje jednu pojízdnou knihovnu, která jezdí každý všední den mimo čtvrtek od 9.30 do 16.15 a obsluhuje čtenáře v okrajových, příměstských a satelitních čtvrtích. Kromě knih půjčuje čtenářům hry, magnetofonové kazety a hudební CD. Pro školy pořádá speciální prohlídky a semináře. [79] Netypickým příkladem je Vogtlandská knihovna Plavno47, která vlastní spolu se třemi dalšími knihovnami v této oblasti jeden bibliobus, který objíždí 50 obcí a kromě knih dováží čtenářům také hudební a interaktivní CD-ROM, audio dokumenty a videokazety. Bibliobus má 780 stálých čtenářů, kteří podle výsledků statistik uskuteční více výpůjček na jednoho čtenáře než ve veřejných knihovnách. Samotné půjčování v bibliobusu probíhá přes laptop a na konci každého dne se záznamy přehrávají do centrální evidence v Plavně. Čtenáři si mohou objednávat a rezervovat knihy elektronicky, přes centrální knihovnu nebo přímo v bibliobusu. Pojízdnou knihovnu obsluhuje jeden pracovník, který zároveň bibliobus řídí. Každá obec je navštívena jednou v měsíci, pouze dvě větší navštíví bibliobus jednou za čtrnáct dnů podle pevně stanoveného rozpisu. Měsíc je rozdělen na týdny (A, B, C, D) a v návaznosti na toto rozdělení je stanoven rozpis pro jednotlivé obce. Autobus navštíví denně podle délky zastávek tři a více obcí. Půjčovní doba, čili zastávka bibliobusu v obci, se pohybuje od půl hodiny do několika hodin, bibliobus vyjíždí až na výjimky odpoledne, aby zastihl obyvatele doma. Velkou výhodou je, že bibliobus obslouží obce, které nemají veřejnou knihovnu, a že systém objednávek a nabídky knih je pružný a rychlý. Nevýhodou je především 47

Plavno je město ve východním Německu, původně to byla srbská osada.

73

9.8.2007

Mobilní knihovny

74

atypická pracovní doba obsluhujícího personálu (do večerních hodin) a krátká životnost bibliobusu. Ta je standardně 15 let. Nyní je bibliobus v provozu již 13 let a potřebuje časté opravy. Až doslouží, tak pravděpodobně nebudou peníze na pořízení nového, případně na generální opravu toho starého. Koncepce fungování a efektivního využívání pojízdných knihoven v německy mluvících zemí by byl naprosto vhodný pro aplikaci ve střední a východní Evropě. Poměrně hustě rozšířená síť knihoven je zde v hůře či špatně dostupných oblastech a na předměstích měst doplněna o mobilní knihovny (v případě Německa se vždy jedná o bibliobusy a pojízdné knihovny), které vhodně doplňují dostupnost knihovnických služeb.

3.5.3 SKANDINÁVSKÉ ZEMĚ Mezi nejvyspělejší knihovny v Evropě patří ty skandinávské, pro které jsou mobilní knihovny

jako

doplněk

kamenných

knihoven

naprostou

samozřejmostí.

Tak kupříkladu v Norsku a Švédsku mají mnohaletou tradici plovoucí knihovny neboli mobilní parníky, které navštěvují ve stanovených dnech přímořská města, kde obvykle na několik dní zakotví a poskytují své služby. Plovoucí knihovny jsou kromě Skandinávských zemí hojně využívány i v Thajsku a na Aljašce. Švédsko má dvě plovoucí knihovny. Jedna doručuje knihy obyvatelům západního pobřeží (především v Gothenburgském hrabství) a druhá východnímu pobřeží (v okolí Stockholmu). Plovoucí knihovna stockholmského souostroví je vlastně osobní parník pojmenovaný Gurli, ve kterém se nachází místo až pro 3 000 knih a každý rok má knihovna přibližně 10 000 výpůjček. Gurli obslouží dvakrát do roka až 25 míst na souostrovích a kromě doručování knih k izolovaným společnostem hraje Gurli důležitou roli při práci s veřejností a při rozšiřování kultury. Na typickém švédském pobřeží poskytuje plovoucí knihovna školákům velmi příjemné vytržení ze stereotypu obyčejného školního dne. Starší děti mají možnost účastnit se knihovních

lekcí,

zatímco

mladší

děti

obvykle

poslouchají

vyprávění

„pohádkáře“ (knihovníka v dětském oddělení), který předčítá či vypráví různé

9.8.2007

Mobilní knihovny

pohádky a příběhy z mytologie. Doprovodnými programy jsou obvykle divadelní představení a koncerty hudebních skupin, dospělí čtenáři se zase těší z filmů, přednášek, autorských čtení a hudebních koncertů. Gothenburgská plovoucí knihovna byla spuštěna na vodu v roce 1956 se zvláštním důrazem na službu přistěhovalcům a uprchlíkům v oblasti západního pobřeží, díky tomu dodnes loď přiváží kromě švédské literatury i literaturu v cizích jazycích, a to k dětem i dospělým. Loď, kterou užívá hrabství Gothenburg, je větší než Gurli, takže je na palubě více místa pro jakékoli aktivity knihovny. Tato plovoucí knihovna dopravuje přibližně 7 000 knih. V dobách, kdy byl rybářský průmysl v krizi a rybářské lodě tudíž neměly žádné využití, bylo v této oblasti v provozu i pět plovoucích knihoven najednou. [81] Mezi početnou lodní flotilu západního pobřeží Norska patří zase plovoucí knihovna jménem Epos, která je dlouhá 25,20 m, má hliníkovou kostru a svým vnitřním rozvržením je uzpůsobena pro knihovní služby. Loď Epos je soukromý majetek, ale během zimního období, které zde trvá šest měsíců, je v nájmu krajských knihoven v Alesundu, Forde a Bergenu, aby přivážela knihy a studijní materiály lidem žijícím na ostrovech a fjordech. Na palubě lodi pracuje kapitán, jeden kvalifikovaný námořník, kuchař a dva nebo tři knihovníci, kteří s sebou přivážejí 6 000 knih. Dvakrát ročně navštíví Epos přibližně 250 přímořských vesnic a loď často opustí až 300 knih najednou. Tyto knihy jsou zanechány u kontaktní osoby, která má v daném místě na starosti distribuci knih a jejich opětovný sběr. Stejně jako plovoucí knihovny ve Švédsku, tak i Epos v Norsku je jedinečná loď přinášející kulturu do geograficky těžko dostupných míst. Téměř každý večer nabízí knihovna různé kulturní akce, jako jsou přednášky, promítání filmů, hudební koncerty a další druhy zábavy. Většina přednášejících jsou profesionálové či experti různého zaměření, od malířů, básníků, přes herce až po cestovatele. Knihovníci připravují pokaždé různé zábavné akce jako dětské hodiny, rodinné programy či večery pro dospělé. [82]

75

9.8.2007

Mobilní knihovny

Finská Městská knihovna Helsinky (Helsingin Kaupungin Pääkirjasto), která má po městě 35 poboček, vlastní zase dva bibliobusy. Bibliobusy objíždějí každý den od 8.00 do 18.00 hodin celé město, především jeho okrajové části, ve kterých není žádná kamenná pobočka knihovny, a nabízejí své služby (výpůjčky, internet zdarma, doprovodný program pro děti i dospělé aj.). Velice příjemný je fakt, že čtenářský průkaz je pro všechny pobočky včetně bibliobusů společný. [83] Je jasně vidět, že vláda v těchto zemích věnuje knihovnám odpovídající pozornost a v různé míře je finančně zabezpečuje a podporuje. Navíc právě severské knihovny jsou často spolufinancovány ze soukromých zdrojů, což hraje také obrovskou roli. Díky této finanční podpoře plynoucí ze soukromých zdrojů mají knihovny dostatek prostředků na výstavbu nových poboček, kupování bibliobusů a dotování různých projektů podporujících rozvoj knihovnických služeb. Právě díky mobilním knihovnám (a to v různých podobách) se knihovní služby dostanou i do míst, ve kterých by kamenná knihovna být nemohla, a tak se zde vzdělanost šíří i v odlehlých a téměř pustých koutech a stírá se jinde zřetelný rozdíl mezi venkovem a městem.

3.5.4 SLOVENSKO Mobilní knihovny začaly na Slovensku fungovat před jedenácti lety díky projektu holandské vlády, holandského Ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a kultury a slovenského Ministerstva kultury s názvem Bibliobusy. Cílem tohoto projektu bylo zařadit bibliobusy jako doplňkovou navazující službu do systému knihoven. Realizace projektu v regionu SVIDNÍK byla financována holandskými partnery a byla rozplánována do tří etap v horizontu dvou let. První dva bibliobusy byly slavnostně uvedeny do provozu 20. října 1993 a dnes poskytují vzdělávací a informační služby již v 74 obcích regionu Svidník. V roce 1994 zaznamenaly bibliobusy již 140 000 výpůjček a obrovský nárůst čtenářů. Bibliobusy poskytují (kromě standardních absenčních i prezenčních výpůjček, prodloužení a rezervací) i bibliografické a konzultační služby, informační služby, donášku knih až do domu pro hendikepované čtenáře a donášku zvukových dokumentů pro zrakově

76

9.8.2007

Mobilní knihovny

77

postižené. Dále organizují kulturně vzdělávací akce, soutěže a avízy pro mateřské a základní školy. Tento projekt byl velmi úspěšný a vedle finančního efektu pomohl na Slovensku rozšířit knihy, četbu a tím i informace do nejodlehlejších míst, k seniorům, nemocným a hendikepovaným lidem. Knihovny v tomto projektu často zapojují dobrovolníky a mládež. [84]

3.5.5 VELKÁ BRITÁNIE V Británii je mobilní knihovnictví poměrně rozšířenou doplňkovou formou, zásadně se jedná o BOOK ON WHEEL, čili nákladní automobily poskytující knihovnické služby, nebo o bibliobusy. Pojízdné knihovny mají vždy svůj sklad, který se rozsahem vyrovná stálé pobočce a který je pro knihovníky zázemím a pro automobily

garáží.

Typickým

příkladem

je

oblast

Sandwell,

která

má necelých 300 000 obyvatel a je umístěna ve středu západního hrabství, úzce přiléhající k Birminghamu. Oblast je tvořena šesti historickými obvody Black Country towns, Oldbury, Rowley Regis, Smethwick, Tipton, Wednesbury a West Bromwich a je jedním z největších průmyslových center ve Velké Británii. Pojízdná knihovna v Sandwellu slouží čtenářům již od roku 1982. Je vyrobená z podvozku a karoserie nákladního automobilu a má velmi široký výběr knih a zvukových záznamů knih všech možných žánrů a pro všechny věkové kategorie. Konkrétně se jedná o fond o 21 000 svazcích, který obsahuje všechno od románů, rukopisů, povídek, přes odbornou a naučnou literaturu až po alba a komiksy. Přímo v pojízdné knihovně je čtenářům k dispozici výměnný fond obsahující 3 700 svazků. Knihovna pravidelně zastavuje napříč celou oblastí a každou stanici navštěvuje přinejmenším jednou měsíčně, většinu však mnohem častěji. Celkem uskuteční 23 zastávek pro veřejnost a ve školách obsluhuje 11 školních skupin složených ze 46 jednotlivých tříd. Tímto osobním přístupem se knihovna snaží zvýšit zájem o četbu a vzdělání.

9.8.2007

Mobilní knihovny

Veřejnost má k dispozici počítač napojený na internet, skener, tiskárnu a mnoho informací dosažitelných na CD-ROM (jako odborné databáze, interaktivní a naučné encyklopedie). Stejně jako v ostatních knihovnách v regionu, přístup na internet, elektronické nosiče i veškeré výpůjčky jsou zdarma. Mezi další služby knihovny patří přinášet informace z aktivit mediatéky, rešeršní činnost, rezervace ze všech fondů a v neposlední řadě partnerství se zástupci různých čtvrtí při realizaci nejrůznějších projektů, soutěží a výzkumů uskutečňovaných v rámci pojízdné knihovny. Slovo mobilní neznamená v tomto případě pouze pohyblivá, ale i zcela přístupná. V zadní části pojízdné knihovny jsou totiž umístěny spouštěcí dveře, kterými se do knihovny dostanou jak nové zásoby knih ze skladu, tak i tělesně postižení občané, nevidomí či maminky s kočárky. [85]

Velká Británie je typickým příkladem doplňkového a efektivního využívání služeb pojízdných knihoven, který by mohl být skvělým příkladem pro zbytek Evropy, kde se mobilní knihovny potýkají s existenčními problémy nebo kde nejsou žádné mobilní knihovny provozovány. Britští knihovníci se samozřejmě také potýkají s problémy, kupříkladu pojízdná knihovna v Sandwellu je 23 let stará a nutně by potřebovala vyměnit, na což samozřejmě není v rozpočtu obcí ani knihoven dostatečný obnos peněz. Anglické postupy, návody a možné způsoby řešení by mohly sloužit jako skvělé a osvědčené příklady pro ostatní evropské země. [86]

3.6 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY NA PODPORU VZDĚLÁNÍ 3.6.1 PROJEKT M.V. LOGOS II Projekt M.V. LOGOS II se snaží šířit mezinárodní porozumění a vzdělání po celém světě díky programům kulturní výměny, dále díky zvýšené iniciativě v obecních službách a díky plovoucí knihovně. Plovoucí knihovna a vzdělávací centrum M.V. LOGOS II, navazující na služby své předchůdkyně M.V. LOGOS I, pracuje již od roku 1989 hlavně díky finanční spoluúčasti společnosti Educational Book

78

9.8.2007

Mobilní knihovny

79

Exhibits LTD. EBE, jak se společnost ve zkratce přezdívá, zřídila plovoucí knihovnu

M.V.

LOGOS

II

hlavně

jako

pomocný

stupeň

mezinárodních

vzdělávacích programů pro mladé lidi a děti. Loď přiváží vzdělání do přístavů v Africe, Severní a Jižní Americe, v Karibské oblasti, v Evropě a na Středním Východě. LOGOS II s sebou přiváží přes půl milionu knih, které pokrývají svým širokým záběrem téměř všechny vědní oblasti. Nejvíce publikací je z oblasti přírodních a technických věd, sportu, zájmů, vaření, umění a filozofie. Tyto knihy jsou vybrané záměrně tak, aby se setkaly se vzdělávacími a sociálními potřebami místního obyvatelstva. Nejvíce studijních materiálů je samozřejmě v angličtině, nechybí však ani dostatečné množství knih v místních jazycích. [87]

3.6.2 PROJEKT M.V. DOULOS Stejně jako lodě LOGOS I a II, je plovoucí knihovna M.V. DOULOS podporována mezinárodní organizací pro celosvětové vzdělávání. Díky několika sponzorům, kteří tuto loď finančně zaštiťují, se tak mnoho lidí dostane ke vzdělání a informacím nejen díky knihám, ale i díky různým akcím, přednáškám a konferencím. V každém přístavu, který tato loď navštíví, jsou totiž na palubě pořádány konference, přednášky a sezení na různá témata a pro různé skupiny lidí. Mezi hlavní probíraná témata patří: vůdčí schopnosti, rodinný život, manželství a pracovní uplatnění mladých. Dále jsou pořádány semináře a přednášky pro specializované zájmové skupiny, jako jsou děti (v rámci věkových kategorií), učitelé ve školách, lékařský personál, obchodníci a zastupitelé či vedoucí místních obcí a skupin. Doposud navštívilo palubu lodi přes 14 miliónů návštěvníků ve více než 85 zemích. Navíc se na palubu lodi M.V. DOULOS vejde přes půl milionu svazků, které jsou v přístavech zdarma půjčovány všem, kteří mají zájem a chuť číst. [88]

9.8.2007

Mobilní knihovny

80

4. SROVNÁNÍ SITUACE VE SVĚTĚ 4.1 POKRYTÍ A ROZMÍSTĚNÍ MOBILNÍCH KNIHOVEN Mobilní knihovny jsou rozmístěny po celém světě nerovnoměrně a v mnoha oblastech zcela chybí. Hlavním důvodem je finanční situace států i jednotlivých stálých knihoven. Tam, kde knihovny existují, se musely obvykle přizpůsobit místním, přírodním i finančním podmínkám a potřebám dané oblasti. Kamenné knihovny mají poměrně vysoké základní náklady. Koupě či pronájem a následná přestavba nebo dokonce výstavba zcela nové knihovny je velice nákladnou investicí, naopak vlastní provozní náklady jsou neporovnatelně nižší než u pojízdných knihoven. Spotřeba energií a mzdové náklady jsou u pojízdných knihoven nepoměrně vyšší. Eventuální snížení mzdových nákladů by bylo možné za předpokladu, že by každou mobilní jednotku obsluhoval pouze jeden pracovník, řidič a knihovník zároveň, jak je to běžné v USA a Austrálii. Je nutné počítat s tím, že pojízdné knihovny mají svou základnu (sklad), kde je také nezbytná pracovní síla. Tuto skutečnost jde řešit třemi způsoby. Buď má sklad své vlastní zaměstnance, nebo se jedná o sklad stálé knihovny, kde pracují její zaměstnanci, nebo má pojízdná knihovna zavírací den, ve kterém pracují knihovníci a řidiči z bibliobusů ve skladu. Náklady na úklid a akvizici jsou u kamenných a mobilních knihoven naprosto srovnatelné. Všechna zmíněná fakta sumarizuje následující tabulka na příkladu ČR, pro kterou se mi podařilo tyto informace sehnat.

pobočka

počet čtenářů

nájemné (parkování)

energie48

úklid

mzdy (knihovníků, řidičů)

akvizice

náklady celkem

1 457 79 830 44 200 28 791 470 383 165 463 Hostivař 788 667 Kč Zahradní 1 619 100 620 48 000 23 992 587 979 233 124 993 715 Kč Město 1 931 699 588 84 000 33 589 587 979 199 683 1 604 839 Kč Skalka 1 324 37 454 240 007 28 791 999 564 188 295 1 494 111 Kč Bibliobusy Porovnání ročních nákladů u kamenných a pojízdných knihoven za rok 2003. [60] 48

Energie zahrnují elektřinu, vodu, plyn, u pojízdných knihoven navíc pohonné hmoty a servis.

náklady na čtenáře 541 Kč 614 Kč 831 Kč 1 128 Kč

9.8.2007

Mobilní knihovny

V České republice vyhledává mnohem více čtenářů služby stálých kamenných knihoven než služby knihoven pojízdných. Tento fakt je dán jednak otvírací dobou, kamenné knihovny jsou čtenářům k dispozici častěji a déle, o čemž svědčí počet provozních dnů. Dalším důvodem je to, že čtenáři v ČR nejsou na mobilní knihovny zvyklí, mnozí ani neví, že u jejich domu staví pojízdná knihovna. A pokud o existenci knihovny vědí, často netuší, kdy, kde, jak často a jak dlouho knihovna zastavuje a poskytuje své služby. Přitom pro staré občany či malé děti je pojízdné knihovnictví východiskem, nemusí cestovat za četbou, knihy přijedou za nimi. Posledním důvodem menšího zájmu o pojízdné knihovny, souvisejícím s otvírací dobou knihovny, je bezesporu fakt, že pojízdné knihovny odjíždějí ze stanovišť nejpozději v 18.00, což je pro pracující uživatele velmi brzy. V zahraničí je tato situace odlišná, pojízdné knihovny jsou více využívané, mají mnohem lepší podporu státu i kamenných knihoven, lepší propagaci a mezi lidmi je o mobilních knihovnách lepší povědomí. Všemi těmito zmíněnými faktory se snižují náklady na jednoho čtenáře a knihovny jsou ziskovější než v ČR. Mobilní knihovny jsou bezesporu velice výhodné z hlediska pořizovacích nákladů (za 5 milionů by se nedala pořídit žádná pobočka knihovny), na druhou stranu náklady na provoz mobilních knihoven jsou velmi vysoké. Jejich další nespornou výhodou je právě mobilita. Rychleji se dostanou do oblastí, které jsou vzdálené civilizaci, a proto jsou velmi prospěšné v šíření gramotnosti. Je samozřejmé, že systém knihoven by nemohl stát pouze na síti těch mobilních, ale že úloha pojízdních či jinak mobilních knihoven je zajišťovat knihovnické služby a šířit vzdělanost právě v těch oblastech, kde nejsou stálé kamenné pobočky (ať už z jakýchkoli důvodů), a tím suplovat (nebo dokonce plně zastávat) roli chybějících knihoven. Je mnohonásobně lepší mít v místě bydliště zastávku bibliobusu, než prodělávající, dlouhá léta se nerozvíjející a základní funkce neplnící kamennou knihovnu.

81

9.8.2007

Mobilní knihovny

4.2 ZAKLADATELÉ, PROVOZOVATELÉ A FUNKCE MOBILNÍCH KNIHOVEN Zakladatele mobilních knihoven můžeme rozdělit do tří hlavních skupin. Nejčastěji se jedná o místní či státní úřady, které jsou zároveň provozovateli kamenných knihoven, pod nimiž mobilní knihovny působí. Druhou skupinou jsou zahraniční knihovny, které v rámci spolupráce s danou zemí dotují provoz mobilních knihoven a poskytují cenné rady a často i dobrovolnickou pomoc. Typickým příkladem je projekt holandské vlády v okresu Svidník na Slovensku či Německonikaragujská knihovna Bertholda Brechta. Poslední skupinou jsou neziskové organizace a spolky, které - obvykle ve spolupráci s místními úřady či vládou provozují mobilní knihovny jako prostředky šíření základního vzdělání a osvěty (např. velbloudí knihovna v Keni, oslí knihovna v Zimbabwe či projekt „Give children a chance!“ v Somálsku). Provozovateli mobilních knihoven jsou z velké části kamenné knihovny, pod které mobilní složky funkčně a organizačně spadají. Dotace na provoz jak kamenných tak mobilních částí jsou poskytovány zřizovatelem (obvykle okresem, krajem či státem), v západní Evropě často za velké podpory sponzorů a dalších soukromých zdrojů (především Skandinávie). V Austrálii je vláda vždy odpovědná za obstarání knižního fondu a knihovních materiálů a samosprávy měst zase odpovídají za vozidlo, jeho technický stav a obsluhující personál. Obecná funkce mobilních knihoven je ve všech oblastech stejná. Základním cílem je zlepšení knihovnických služeb v dané oblasti či pro danou sociální skupinu. Konkrétní funkce se však mohou velmi odlišovat. Konceptuálně můžeme všechny výše popisované oblasti z hlediska funkce rozdělit do následujících skupin: - zvyšování gramotnosti, učení se čtení a psaní (Keňa, Zimbabwe, Somálsko), - zvyšování počítačové gramotnosti (Zimbabwe, Thajsko), - zlepšení obslužnosti dané skupiny obyvatel (Aljaška, Pennsylvania, Karolína),

82

9.8.2007

Mobilní knihovny

- sociálně zaměřené služby (Thajsko), - zlepšení obslužnosti v dané oblasti (Velká Británie, Skandinávie,Slovensko), - a dočasná náhrada služeb chybějící stálé knihovny (ČR - Karlín, Podolí).

4.3 DRUHY MOBILNÍCH KNIHOVEN A JEJICH STÁŘÍ Jak již bylo popsáno v kapitole Terminologie, existuje mnoho rozličných druhů mobilních knihoven, od klasických a veřejnosti známých bibliobusů, přes plovoucí knihovny a bibliometro, až po exotické zvířecí knihovny. Stáří mobilních knihoven se velmi liší a hodně závisí na výši rozpočtu či grantu zřizovatele nebo provozovatele. Obecně se dá vyvozovat, že nejstarší jsou grantové projekty jako ten v Somálsku, kde mají bibliobus starý 15 let. Ještě horší situace je v Nikaragui, kde knihovnické služby zajišťuje auto staré přes 20 let. V USA je situace poměrně dobrá, knihovny ve státech Kalifornia, Missouri, Maryland, Ohio, Pennsylvania, Texas nebo Washington jsou poměrně nové. Ve Vermontnu mají dvě pojízdné knihovny staré 7 a 9 let. Skvělá situace je pak v nejbohatší oblasti z hlediska knihovnických služeb, ve Skandinávii. Zato Německo, Rakousko a Švýcarsko se opotřebovaností bibliobusů blíží spíše průměru. Nejstarší pojízdnou knihovnou popsanou v této práci je 30 let starý model bibliobusu provozovaný Buttskou okresní knihovnou v Kalifornii. Ve Venezuele se potýkají s častými poruchami bibliobusů a velká většina vozového parku by potřebovala okamžitou výměnu, nebo aspoň generální opravu. Poslední investice vlády byly zaměřeny na bibliolodě a čluny, které prošly před třemi lety generální opravou. Plovoucí knihovna v Thajsku byla uvedena do provozu v lednu 1999, takže je nyní 8 let stará, což je půlka životnosti. V jižní Austrálii mají celkem 54 vozidel, průměrný věk nákladních aut je 7,7 let, přívěsných vozíků 9,3 let a nejpopulárnější model nákladního auta je Mitsubishi. V roce 1999 byla vládou poskytnuta zvláštní finanční dotace dva miliony australských dolarů na rekonstrukci a inovaci vozového parku. Celkem bylo

83

9.8.2007

Mobilní knihovny

zakoupeno a uvedeno do provozu 16 nových vozidel, které nahradily nejstarší automobily. V západní Austrálii jsou v provozu pouze 2 poměrně zachovalá auta. Česká republika má v provozu čtyři mobilní knihovny, Městská knihovna v Praze vlastní dva bibliobusy (jeden je z roku 1990, druhý z roku 1996) a jednu novou pojízdnou knihovnu z roku 2004. Jeden 11 let starý bibliobus vlastní Knihovna města Plzně. Na Slovensku jsou oba bibliobusy zakoupené holandskou vládou staré 14 let.

4.4 DRUHY SLUŽEB A PŮJČOVANÝCH MATERIÁLŮ Druhy služeb a typy vypůjčovaných materiálů závisí jednak na technickém vybavení dané mobilní knihovny, na jejím stáří a především na potřebách uživatelů a účelu dané knihovny. Jedním typem jsou knihovny snižující negramotnost obyvatel, sem můžeme zařadit velbloudí knihovnu v Keni a bibliobus v Somálsku. Obě knihovny poskytují především učební materiály pro začínající čtenáře, studijní pomůcky a učebnice pro pokročilé čtenáře. Podobná situace je na Aljašce, kde vedle učebních materiálů přivážejí bibliočluny dětem bloky, tužky, pastelky a pracovní sešity, které navrhují pro studenty různá témata ke psaní. Druhým typem jsou knihovny, jejichž služby se více soustředí na počítačovou gramotnost obyvatel. V Zimbabwe poskytuje oslí knihovna multimediální služby pomocí rádia, telefonu, faxu, e-mailu a internetu. Jako samostatný typ se vyčleňují knihovny určené pro specifickou skupinu uživatelů. Jejich služby a přivážený materiál se zcela zaměřuje a přizpůsobuje této skupině a jejich specifickým potřebám. Může se jednat o následující skupiny: -sociálně vyčleněná skupina; -jazykově odlišná skupina; -věkově odlišná skupina; -hendikepovaní a nevidomí.

84

9.8.2007

Mobilní knihovny

V Nikaragui běží projekt, který pomáhá vězňům k návratu do normálního života, i výběr knih je proto přizpůsoben. Projekt Thajské plovoucí knihovny v Chao Phraya zase pomáhá s osvětou místních obyvatel pomocí populárně naučných videosekvencí. V Thajsku jsou bibliovlaky, které pomáhají dětem a dospívajícím žijícím na okraji společnosti, často bez domova, v přístupu ke vzdělání a návratu či zapojení se do normální společnosti. Bibliovlaky jsou předělané v učící centra plná knih, vzdělávacích audiovizuálních materiálů na CD-ROM a počítačích a putovních výstav. V rámci těchto center se pořádají skupinová učení, četby a terapie. Typickým příkladem jazykového zaměření mobilní knihovny jsou bibliobusy Buttské okresní knihovny v Kalifornii, v Severní Karolíně či v Texasu zaměřené na španělsky mluvící obyvatelstvo. Švédská plovoucí knihovna přiváží kromě švédské literatury i literaturu v cizích jazycích, a to k dětem i dospělým. Na jednotlivé věkové kategorie se specializují pensylvánské pojízdné knihovny. Jedna obsluhuje výhradně domovy důchodců a seniorská centra, druhá se věnuje 64 mateřským školám a její služby jsou speciálně určeny předškolákům a předškolní přípravě. Podobně jako pensylvánská pojízdná knihovna pro děti funguje i bibliobus ve Washingtonu. Kromě standardních služeb má bibliobus speciální program výchovy a vzdělání pro předškoláky. Náplní programu je především příprava nečtenářů na nové školní povinnosti, a to formou různých interaktivních her, předčítání atd. Z evropských mobilních knihoven se nejvíce na dětského čtenáře a předškoláky zaměřují německé knihovny. Kupříkladu v Berlíně bibliobusy přivážejí knihy pro začátečnické čtenáře, výukový počítačový software a samozřejmostí je pomoc ze strany knihovníků. Učitelky a učitelé mají zase možnost objednávat tematické vyučovací bedny a nechávat je zdarma doručovat do škol. Podobné zaměření mají i bibliobusy v Hamburku, ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově, Offenbachu, finských Helsinkách a Velké Británii.

85

9.8.2007

Mobilní knihovny

86

V Missouri se bibliobus kromě klasických služeb zaměřuje na nevidomé čtenáře, kterým přiváží mluvené knihy a poskytuje donášku až do domu. Většina mobilních knihoven v Austrálii poskytuje také videokazety a zvukové záznamy knih především pro nevidomé. Z evropských pojízdných knihoven se na služby nevidomým a hendikepovaným zaměřují pojízdné jednotky ve Frankfurtu nad Mohanem, na Slovensku v okresu Svidník a v Sandwellu ve Velké Británii. Dalším představitelem jsou mobilní knihovny moderního typy poskytující komplexní služby, včetně různorodých typů půjčovaných materiálů. Do této kategorie patří biblioloď v Argentině, kalifornské bibliobusy, mobilní knihovny v Marylandu, Ohiu, Vernontnu, Washingtonu a většina evropských knihoven. Služby se pak zaměřují na výpůjční, bibliografické a internetové vyhledávání. Finská plovoucí knihovna a Venezuelský bibliobus nabízejí kromě standardních výpůjčních služeb i různé jiné kulturní aktivity jako veřejné předčítání, projekce filmů a videokazet, hudební koncerty, hry a provozování studijních a zájmových kroužků (např. Klub čtenářů, hrnčířství, sochařství, kreslení a malování).

4.5 TECHNICKÉ VYBAVENÍ A INTERIÉR Technické vybavení jednotlivých mobilních knihoven se velmi liší, je závislé na typu

knihovny,

jejím

stáří

a

finančních

prostředcích

zřizovatele

9.8.2007

Mobilní knihovny

87

či provozovatele. Všeobecně se dá říci, že knihovny ve vyspělém světě poskytují připojení na internet, online i offline databáze, často i faxové a kopírovací služby. Ale existují výjimky. Například oslí knihovna v Zimbabwe překvapivě poskytuje připojení na internet, faxové, emailové a kopírovací služby. Na druhou stranu bibliobus v Severní Karolíně nemá na své palubě ani jeden počítač. Interiér bibliobusů zaznamenává za posledních několik desítek let řadu významných změn. Přizpůsobuje se potřebám uživatelů i knihovníků a zároveň musí splňovat požadavky moderní technologie. Součástí bibliobusů jsou dnes běžně tiskárny, kopírovací stroje, skenery, počítače s přístupem na internet a další vymoženosti moderní techniky. Knihovny nevozí pouze knižní dokumenty, ale umožňují čtenářům přístup k informacím na elektronických mediích či na internetu. V USA, Austrálii či západní Evropě je často součástí mobilních knihoven i televize, video či promítačka. Vnitřní prostor je poměrně malý, proto musí být řešen tak, aby si čtenář mohl pohodlně vybírat nové knihy, vracet staré výpůjčky či užívat počítač, popřípadě internet. Počítače bývají zabudovány do vyššího nebo nižšího panelu, u vyššího čtenář stojí, u nižšího je židle. Většinou se jedná o notebooky, které někdy leží na malých stolcích. Vzhledem k omezenosti prostoru jsou počítače zastoupeny v menší míře a tiskárnu, skener a kopírovací stroj obvykle zastupuje jeden multifunkční přístroj. Samozřejmostí

je

i

vybavení

speciálním

policovým

nábytkem,

který

je zamontovaný do bočních stěn autobusu tak, aby zabíral co nejméně vnitřního prostoru. Bibliobusy bývají nízkopodlažní nebo mají speciální plošinu, která umožňuje přístup do autobusu dětem, tělesně postiženým či starým lidem. V moderních autobusech je kladen důraz i na pohodlí samotných knihovníků, knihovny na kolech mají WC a někdy i malou kuchyňku. V australských pojízdných

9.8.2007

Mobilní knihovny

knihovnách, které vyjíždějí na vícedenní okruhy, bývá i vysunovací lůžko a malý sprchový kout. Popis interiéru českých i zahraničních bibliobusů je v přílohách podložen fotografiemi. [89, 90]

4.6 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Nejvíce zaměstnanců při mobilní jednotce mají plovoucí knihovny v mezinárodních projektech na mezikontinentálních lodích (M.V. LOGOS II a M.V. DOULOS). Sedm až patnáct pracovníků mají biblilodě a bibliovlaky především v Thajsku, ve Skandinávii, na Floridě a v Kanadě. Pojízdné knihovny a bibliobusy mají na palubě mezi jedním a třemi zaměstnanci, a to především podle využívanosti dané zastávky a velikosti autobusu. V Austrálii, USA či západní Evropě obsluhuje bibliobusy často poze jeden řidič s knihovnickým vzděláním. Roznáškovou službu zajišťují obvykle jednotlivci, často dobrovolně bez nároku na odměnu. Příkladem jsou projekty v Chile.

88

9.8.2007

Mobilní knihovny

89

5. ZÁVĚR Vzdělání prostřednictvím knihovnických služeb patří neodmyslitelně k lidské civilizaci po dlouhá staletí a tisíciletí. Jen způsoby, jak tyto služby poskytovat, se mění v závislosti na době a území, ve kterém se odehrávají, a samozřejmě se přizpůsobují dostupným technologiím. Každému území, historickému období, národnosti či etnické skupině vyhovují jiné způsoby a postupy, jak poskytovat knihovnické služby a jak vzdělávat jejich obyvatele. A proto nejefektivnějšími službami jsou ty, které se dokáží nejlépe přizpůsobit daným podmínkám, aniž by došlo k narušení či zhoršení kvality těchto služeb. Mobilní knihovnické služby jsou nerovnoměrně rozšířené prakticky po celém světě. Uplatní se nejen v saharských pouštích, ale snadno se přizpůsobí i současnému digitálnímu věku. Jsou totiž vhodné na hustě zalidněná předměstí stejně jako do odlehlých pustin. Navíc jejich služby nemají pouze vzdělávací charakter, přiváží s sebou kromě důležitých zpráv i radost, potěšení a odpočinek. A jak potvrzuje například thajský model, tak pro mnohé uživatele nejsou jen místem ke vzdělání a odpočinku, ale i sociálním zázemím a domovem. Některé knihovny se snaží suplovat roli školy, rodiny či spojení se světem, prostě toho, co v dané oblasti či dané skupině lidí, chybí. A to je ta největší vnitřní variabilita a mobilita knihoven, i těch, které se „nehýbou“. Jak vyplývá z jednotlivých projektů podporujících mobilní knihovnické služby, vzdělávání prostřednictvím stálých i pohybujících se knihoven není otázkou velikosti finančních prostředků, ale spíše otázkou nápadu. I s poměrně malým množstvím peněz se dají poskytovat kvalitní knihovnické služby. Základním krokem je zvolit nejvhodnější způsob, prostřednictvím kterého lze dané služby poskytovat

tak,

aby

naprosto

přesně

vyhovovaly

místním

geografickým

podmínkám, požadavkům potencionálních uživatelů a nepřesáhly finanční možnosti daného území či instituce. Součástí prvního kroku je bezesporu reklamní a propagační kampaň, která by měla odstartovat před zahájením provozu

9.8.2007

Mobilní knihovny

a v menší intenzitě pokračovat i po uvedení knihovny do provozu. Dalším krokem je aplikace vybraného způsobu řešení knihovnických služeb do praxe, monitorování jeho silných a slabých stránek, dolaďování detailů a publikování výsledků činnosti. Zveřejňování úspěšnosti projektu v médiích je stejně důležité jako přiznání omylů a chyb. Srovnání nákladů mobilních a stálých knihoven však jasně upozorňuje na skutečnost, že mobilní knihovny nejsou vždy tím nejvhodnějším řešením a že provoz především těch pojízdných je velmi nákladný. Každý zřizovatel by si měl dobře rozvážit, jaký typ knihovny je do zamýšlené lokality nejvhodnější, a zda pojízdná knihovna, jejíž životnost je cca patnáct let, není jen nouzové a velmi drahé řešení. Mobilní knihovny nikdy nebudou hlavním způsobem, jak poskytovat knihovnické služby, ale vždy budou nedílnou součástí těchto služeb. Tento typ knihoven, který byl znám již ve starověku, je stále perspektivní a výhodnou cestou, jak zajišťovat knihovnické služby především v těch regionech, kde se nevyplatí mít samostatnou knihovnu, nebo kde na výstavbu byť i malé pobočky prostě nejsou peníze nebo místo. Je samozřejmé, že systém knihoven by nemohl stát pouze na síti těch mobilních, ale že úloha pojízdných či jinak mobilních knihoven je zajišťovat knihovnické služby a šířit vzdělanost právě v těch oblastech, kde nejsou stálé kamenné pobočky (ať už z jakýchkoli důvodů). A tím suplovat nebo dokonce plně zastávat roli chybějících knihoven. Je rozhodně lepší mít v konkrétní lokalitě zastávku mobilní knihovny, než prodělávající, dlouhá léta se nerozvíjející, fondem zaostávající a základní funkce neplnící kamennou knihovnu.

90

9.8.2007

Mobilní knihovny

POUŽITÉ ZDROJE [1] HRDÁ, Libuše. Pojízdné a jinak mobilní knihovny. Ikaros [online]. 2003, sv. 7, č. 10 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [2] HANUŠOVÁ, Hana. Knihy cestující. Čtenář. 1997, roč. 49, č. 6, s. 219. ISSN 0011-2321. [3] HRDÁ, Libuše. Knihovna na velbloudím hřbetě. Čtenář. 2003, roč. 55, č. 10, s. 295. ISSN 0011-2321. [4] Městská knihovna Praha. TERMINOLOGICKÝ slovníček : Bibliobus [online]. 2004 , 28.4.2004 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [5] Kenya National Library. Camel Mobile Library Service [online]. 2004 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [6] Prince Rupert Public Library. Camel library [online]. 2003 , 06/2007 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [7] Asociación Alemana de Kultura. GIVE children a chance! [online]. 1997 , 05/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [8] Prince Rupert Public Library. Donkey library [online]. 2002 , 05/2007 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [9] Prince Rupert Public Library. Argentina's bibliolancha [online]. 2002 , 05/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [10] Prince Rupert Public Library. Magical trunks of books [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [11] Prince Rupert Public Library. Book backpacks [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [12] Prince Rupert Public Library. Book bikes [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: .

91

9.8.2007

Mobilní knihovny

[13] Prince Rupert Public Library. A brief history of Mission boats on the northwest coast [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [14] Wikipedia, the free encyclopedia. Thomas Crosby [online]. 2007 , 2007-04-08 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [15] LAURETTE, Mackey. Mobile Library Service in Canada : Bookmobiles at the crossroads. 66th IFLA Council and General [online]. 2000 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [16] Biblioteca Alemana Nicaragüense. The German-Nicaraguan Library a the Mobile Library „Berthold Brecht“ [online]. Managua, Nicaragua. 2004 , 03/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [17] Wikipedia, the free encyclopedia. Mary Lemist Titcomb [online]. 2004 , 200707-03 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [18] MANNING, Elizabeth. Floating Bookmobile [online]. 2003 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [19] Prince Rupert Public Library. Alaskan floating bookboat [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [20] City of Anaheim. Bookmobile Services : The Library on Wheels! [online]. 1995 , 07/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [21] City of Mountain View. Mobile Library Service Vehicle [online]. 2000 , 200702-07 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [22] Butte County Library, California. Bookmobile [online]. 2000 , 2007 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [23] Prince Rupert Public Library. Florida's bookboat [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [24] Wicomico County Free Library. BOOKMOBILE Services [online]. 2004 , 2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: .

92

9.8.2007

Mobilní knihovny

[25] Cass County Public Library, Missouri. Bookmobile [online]. 2002 , 05/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [26] The Holmes County District Public Library. Bookmobiles and Outreach Services [online]. 1997 , 2003-12-01 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [27] Carnegie Library of Pittsburgh, Pennsylvania. BookMobile [online]. 2001 , 06/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [28] The Transylvania Country Library. The Bibliobus [online]. 2003 , 2007-07-27 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [29] Sterling Municipal Library, Baytown. Bookmobile Extension Services [online]. 2003 , 06/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [30] Cobleigh Public Library, Vermont, USA. Mobile Library Literacy Pilot Project [online]. 2000 , 2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [31] Alameda County Library Bookmobile, Fremont, WASHINGTON. Welcome to the Bookmobile [online]. 2005 , 2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [32] República Bolivariana de Venezuela - Direccion De Bibliotecas Públicas. Los Servicios Bibliotecarios Móviles De Venezuela : El Servicio Bibliotecario Móvil [online]. 2000 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [33] Prince Rupert Public Library. Venezuela's bibliobongo [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [34] JAGELL, Kristina. Who Does the Mobile Library Reach? : a minor field study of the bookmobiles of Bangkok, Thailand. Institutionen för ABM, estetik och kulturstudier Biblioteks- och informationsvetenskap Magisteruppsats. 2003, vol. 5, no. 178, s. 20. ISSN 1650-4267. [35] LEARSURIYAKUL, Kulathon. Mobile Train Library, Mobile Bus Library, Mobile floating library in Bangkok, Thailand : english version. Education Reform Magazine. 2000, vol. 26, no. 1, s. 8-9.

93

9.8.2007

Mobilní knihovny

[36] LERDSURIYAKUL, Kulthorn. Telling the mobile libraries story : collecting the past to build a future. 66th IFLA Council and General Conference [online]. 2000 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [37] Prince Rupert Public Library. Thailand's floating library [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [38] Prince Rupert Public Library. Book Trains [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [39] KENNEALLY, Adele, PAYNE, Christine. Mobile Library Services : Australan Trends. Australian Library and Information Association and Glenelg Regional Library [online]. 1999, no. 11 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [40] Česká národní banka. Kurzy devizového trhu [online]. 2003 , 2007-07-31 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [41] KENNEALLY, Adele. Mobile services : Australian style. 1. vyd. Swan Hill, Victoria : [s.n.], 1999. 130 s. [42] HOGAN, Danny. The Shire of Murrindindi experience. 1. vyd. Hamilton, Victoria : [s.n.], 1997. 70 s. [43] PESTELL, Robert. Australian Mobile Library Services [online]. Glenelg Regional Library in Victoria, Australia, 2003 , 2006 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [44] The Murray L. Bob. BookMobile [online]. 2004 , 07/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [45] VÁVRA, Jan. Veřejné knihovny hlavního města Prahy : historický vývoj knihovní sítě [online]. 3. upr. a roz. vyd. Praha : Městská knihovna Praha, 2003 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [46] Knihovna Napajedla. Kultura : o knihovně. Knihovna Napajedla [online]. 2003 , 2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: .

94

9.8.2007

Mobilní knihovny

[47] Městská knihovna Rýmařov. Historie a současnost knihovny [online]. 2000 , 2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [48] Městská knihovna Krnov. Historie knihovny [online]. 2002 , 2007-07-10 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [49] Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov. Historie [online]. 2003 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [50] Městská knihovna Tábor. Historie Městské knihovny Tábor [online]. 2003 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [51] Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích. Historie Knihovny Karla Hynka Máchy v Litoměřicích [online]. 2003 , 07/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [52] Městská knihovna Brandýs nad Labem Stará Boleslav. O knihovně [online]. 2004 , 07/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [53] Informační server Zlin.cz. Knihovna v datech [online]. 2003 , 07/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-689. [54] Knihovna města Plzně. Historie knihovny, současnost a bibliobusy [online]. 2002 , 2007-06-11 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [55] ERBOVÁ, Karla. Městská knihovna v Plzni [online]. Bulletinplus, 2002 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [56] SVATKOVÁ, Dagmar. Knihovna města Plzně [online]. 1997 , 1998-12-14 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [57] HLAVNIČKOVÁ, Jitka, CHEJLAVOVÁ, Kateřina. Knihovna na kolech vozí štěstí, žádný pech. Plzeňský deník. 2.11.2000, roč. 9, č. 9, s. 14. ISSN 1210-5139. [58] VOJTÁŠEK, Filip. Bibliobusy jezdí po Praze 60 let. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 9 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . ISSN ISSN 1212-507. [59] Městská knihovna v Českém Krumlově. Petr Skarlant [online]. 2003 , 2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: .

95

9.8.2007

Mobilní knihovny

[60] Městská knihovna v Praze. Neautomatizované pobočky v r. 2003 : celkem do 31.12.2003. 1. vyd. Praha : Městská Knihovna v Praze, 2004. 2 s. [61] SKOLKOVÁ, Linda. Čtenářům Městské knihovny v Praze slouží nový bibliobus. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 9 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-507. [62] Mobilní knihovna na kolech. Listy hlavního města Prahy [online]. 2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [63] Návrat bibliobusu. Listy Prahy 14 [online]. 2002, č. 9 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [64] Pojízdné knihovny čtenáři stále navštěvují. Noviny Prahy 10 [online]. 2002, č. 3 [cit. 2007-07-31], s. 7. Dostupný z WWW: . [65] PRAVDA, Václav. Když nepřijde člověk do knihovny, přijede knihovna za ním. Neviditelný pes [online]. 2004 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [66] KROULÍKOVÁ, Jana. Velký sen o bibliobusu. Hradecké noviny. 18.2.1994, roč. 3, č. 41, s. 6. ISSN 1210-602X. [67] SAPARD. Oficiální stránky agentury Sapard ČR [online]. 1994 [cit. 2007-0731]. Dostupný z WWW: . [68] BIMKOVÁ, Anna. Strategie Městské knihovny v Praze do roku 2005. 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 1996. 45 s. [69] Ministerstvo kultury České Republiky. Kulturní politika ČR [online]. 2004 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [70] KURKA, Ladislav. Dortmund : květen 1994. Čtenář. 1994, roč. 46, č. 7/8, s. 258-264. ISSN 0011-2321. [71] Fachstellenserver. Popular Fahrbibliothek : Die Deutsche Fahrbibliotheken im Internet [online]. 2001 , 2007-07-17 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [72] Öffentliche Bibliotheken In Berlin. Fahrbibliothek [online]. 2002 , 05/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: .

96

9.8.2007

Mobilní knihovny

[73] Städtische Bibliotheken Dresden. Bibliobus in Dresden [online]. 2000 , 200706-26 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [74] Städtische Bibliotheken Düsseldorf. Autobücherei : Standpunkte [online]. 2004 , 06/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [75] Stadtbücherei Frankfurt am Main. Fahrbibliothek [online]. 2004 , 2007-06-28 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [76] Hamburger Öffentliche Bücherhallen. Bücherhallen [online]. 2002 , 06/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [77] Stadtbibliothek Hannover. Busbücherei [online]. 2002 , 2007-07-31 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [78] Münchner Stadtbibliothek. Die Bibliothek kommt zum Leser : Die Fahrbibliothek [online]. 2002 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [79] Stadtbibliothek Offenbach. Bücherei : Bus [online]. 2004 , 05/2007 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [80] Krajská knihovna Karlovy Vary. Zájezd SRN : Bibliobus [online]. 2003 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [81] Prince Rupert Public Library. Sweden's bookboat [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [82] Prince Rupert Public Library. The Epos : Norway [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [83] HEJKALOVÁ, Markéta. Knihovny ve Finsku. Čtenář. 1999, roč. 51, č. 10, s. 296-299. ISSN 0011-2321. [84] Podduklianska knižnica vo Svidníku. Bibliobusy : projekt bibliobusy [online]. 2004 , 05/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: .

97

9.8.2007

Mobilní knihovny

[85] The Public Sandwell Library. Mobile and Housebound Library [online]. 2000 , 07/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [86] Sandwell. Welcome to Sandwell Council [online]. 1999 , 2007-07-20 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [87] Prince Rupert Public Library. M.V. LOGOS II. [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [88] Prince Rupert Public Library. M.V. Dolous. [online]. 2002 , 04/2007 [cit. 200707-31]. Dostupný z WWW: . [89] LERDSURIYAKUL, Kulthorn. Telling the mobile libraries story: collecting the past to build a future. 66th IFLA Council and General Conference [online]. 2000 [cit. 2007-07-31]. Dostupný z WWW: . [90] KURKA, Ladislav. Od Gutenberga k Internetu. Čtenář. 1997, roč. 49, č. 7/8, s. 281-286. ISSN 0011-2321.

98

9.8.2007

Mobilní knihovny

PŘÍLOHY I. České pojízdné knihovny v statistikách I.I Statistické srovnání plzeňského a pražského bibliobusu I.I.A Statistika počtu čtenářů a vyřízených rezervací I.I.B Statistika počtu návštěv a absenčních výpůjček I.II Rozpis a zastávky pojízdných knihoven I.II.A Plzeňský bibliobus I.II.B Mapa pražských bibliobusů a pojízdné knihovny II. Dopis zaslaný knihovnám III. Mobilní knihovny ve fotografiích III.A Fotografická příloha III.B Seznam všech fotografií se zdroji

99

9.8.2007

Mobilní knihovny

100

I. MOBILNÍ KNIHOVNY V ČR I.I STATISTICKÉ SROVNÁNÍ I.I.A Statistika počtu čtenářů a vyřízených rezervací [60] Statistika bibliobusů

Plzeň

Praha

364

dospělí čtenáři

347

298

dětští čtenáři

69

0

I.I.B Statistika počtu návštěv a absenčních výpůjček [60] Statistika bibliobusů

návštěvy

Plzeň

Praha

5 987 4 994 21 519

30 000

28 000

26 000

24 000

22 000

20 000

18 000

16 000

14 000

12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

30 665 2 000

0

absenční výpůjčky

400

380

360

340

320

300

280

260

240

220

200

180

160

140

120

80

100

60

40

298

20

0

vyřízené rezervace

9.8.2007

Mobilní knihovny

101

I.II. ROZPIS A ZASTÁVKY MOBILNÍCH KNIHOVEN I.II.A Plzeňský bibliobus [54] STANICE BIBLIOBUSU sudý i lichý týden Bručná, Pěnkavová ul. Hradiště, ul. Na Rychtě Bukovec, ul. Mezi Podjezdy Lochotín, Komenského ul. (parkoviště za Gerou) Bory, Tomanova ul. Doudlevce, Révová ul. Valcha, ul. K Zelené louce Zátiší, Línská ul. Nová Hospoda, penzion Roudná, ul. Pod Všemi svatými (u tenisových kurtů)

Po

Út

St

Čt

14.00 -16.00 16.30 - 17.30 114.30 -16.00 116.30 -18.30 11.30 - 14.30 15.00 - 16.00 16.30 - 17.30 11.00 - 13.00 13.15 - 15.30 16.15 - 17.30

I.II.B Mapa pražských bibliobusů a pojízdné knihovny [61]

Pá

9.8.2007

Mobilní knihovny

II. DOPIS ZASLANÝ KNIHOVNÁM Dear All, I would like to ask you couple of technical questions regarding your mobile library/travel library/book on wheel. I am a student of librarianship at the Charles University in Prague (Czech Republic) and I would need to gain following information/details to my diploma thesis called Mobile libraries around the world. Would it be possible to send me the answers till 31st May 2007? Thank you very much for your help in advance. In case you have some complementary materials please, send them to me as well. I promise to cite all materials and information received from you according to the valid rules and standards. I am really sorry to bother you if you are not the right person to be contacted. In case you know who could answer my questions please, would you be so kind and could you forward this note to them? Best regards, Martina ROTTOVÁ 1) How many mobile units (buses/cars/boats/book on wheels) does your mobile library (branch) own? 2) How many computers does your mobile library (branch) own? 3) How many computers does each mobile unit include? 4) Which types of computers do you have? Are they laptops or desktops? 5) Are those computers open to the public/library users or are thy used only by librarians/employees of library? How many computers are for public users and how many for librarians? Or are they shared by both (public and librarians)? 6) If your mobile library owns more computers are they connected to network? And is it local network or public one? 7) Does your mobile library own other technical equipment in mobile library (as printers, faxes, scanners, internet or phone modems, copy machine, phone set, any type of transmitter, satellite, video, radio, television etc.)? If yes, which type and how many pieces? 8) Does your mobile library access to the internet? If yes, which type of connection? What is the connect time/speed of connection? And which provider? How is the internet access paid (from grant, by library, by users or is it free of charge)? 9) How many computers provide the internet access? 10) Does your mobile library create any databases? Or does your mobile library make public any databases? If yes, which ones (please specify the names, types, which branch)? Are those databases accessible online or through CR-ROMs/floppy disks/DVDs etc.? 11) How many book units does your mobile library have all together? How many are in your store(s) and how many in each mobile unit? 12) Does your mobile library distribute except book units also newspapers, magazines etc.? Or does it distribute something completely different? 13) How many employees are working in your mobile library? How many in each unit (in each bus/car/boat)? And on which positions?

102

9.8.2007

Mobilní knihovny

III. MOBILNÍ KNIHOVNY V ZAHRANIČÍ III.A FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA a) Plovoucí knihovny

1. Aljaška - plovoucí knihovna

2. Aljaška - Děti při četbě knih

3. Florida - Loď Papyrus II

4. Zakladatelé pan a paní Roger-Amorovi

5. Kanada - Loď Thomas Crosby

6. Kanada - Thomas Crosby s manželkou

7. Kanada - Loď Thomas Crosby z boku

8. Kanada - Loď Thomas Crosby

103

9.8.2007

Mobilní knihovny

9. Norsko - Loď EPOS

10. Švédsko - Loď GURLI v současnosti

11. Švédsko - Nejstarší loď GURLI

12. Švédsko - Gothenburgská knihovna

13. Thajsko - Plovoucí knihovna

14. Thajsko - Při studiu

15. Mezinárodní projekt loď LOGOS II

16. Loď LOGOS II - Montenegro 2007

17. Mezinárodní projekt loď DOULOS

18. Loď DOLOUS - Filipíny 2007

104

9.8.2007

Mobilní knihovny

b) Mobilní knihovny zprostředkované zvířaty

19. Keňa - Velbloudí knihovna na cestě

20.Keňa - Knihovna s knihovníkem

21. Keňa - Velbloudi při odpočinku

22. Keňa - Děti při četbě

23. Keňa - Dívky se učí číst

24. Turecko - První oslí knihovna

25. Zimbabwe - Oslí knihovna

26. Zimbabwe - Oslí knihovna z boku

105

9.8.2007

Mobilní knihovny

c) Pojízdné knihovny a bibliobusy

27. Austrálie - Flint public library

28. Austrálie - Murray

29. Austrálie - Queensland

30. Austrálie - Viktorie

31. Austrálie - Viktorie

32. Austrálie - Viktorie - Interiér k č. 31

33. Austrálie - Knihovna ve vlečném návěsu

34. Austrálie - Starý bibliobus

35. Francie - Původní pojízdné knihovny

106

9.8.2007

Mobilní knihovny

107

36. Německo - Berlín - starý bibliobus

37. Německo - Berlín - současný bibliobus

38. Německo - Drážďany

39. Německo – Mnichov

40. Nizozemí

41. Interiér k č. 40

42. PC panel k č. 40

43. Polsko - pojízdná knihovna

44. Polsko - bibliobus

45. Somálsko - Mobilní knihovna

46. Somálsko – Výpůjčky

9.8.2007

Mobilní knihovny

47. Turecko - První bibliobus

48. USA - První mobilní knihovna

49. USA - Kalifornie - Anaheim

50. USA - Kalifornie - Butte

51. USA - Pennsylvania - bibliobus pro seniory

52. USA - Pennsylvania - bibliobus pro děti

53. USA - Washington - Fremont

54. Velká Británie - První mobilní knihovna

55. Velká Británie - Modernější vůz

108

9.8.2007

Mobilní knihovny

109

56. Velká Británie - Poválečný model

57. Velká Británie - Bibliobus z 80. let

58. Velká Británie - Sandwell

59. Velká Británie - Sandwell - Interiér

60. Sjezd mobilních knihoven

61. Sjezd mobilních knihoven - Santa Clara

d) Pojízdné knihovny a bibliobusy v České republice

62. Plzeňský bibliobus

64. Bibliobus MKP (z roku 1990)

63. První pojízdná knihovna v Praze 1939

65. Pojízdná knihovna MKP (2004)

66. Interiér k č. 65

9.8.2007

Mobilní knihovny

III.B SEZNAM VŠECH FOTOGRAFIÍ SE ZDROJI a) Plovoucí knihovny 1. Aljaška - plovoucí knihovna [18] 2. Aljaška - Děti při četbě knih [18] 3. Florida - Loď Papyrus II [23] 4. Zakladatelé pan a paní Roger-Amorovi [23] 5. Kanada - Loď Thomas Crosby [13] 6. Kanada - Thomas Crosby s manželkou [13] 7. Kanada - Loď Thomas Crosby z boku [13] 8. Kanada - Loď Thomas Crosby [13] 9. Norsko - Loď EPOS [82] 10. Švédsko - Loď GURLI v současnosti [81] 11. Švédsko - Nejstarší loď GURLI [81] 12. Švédsko - Gothenburgská knihovna [81] 13. Thajsko - Plovoucí knihovna [37] 14. Thajsko - Při studiu [37] 15. Mezinárodní projekt loď LOGOS II [87] 16. Loď LOGOS II - Montenegro 2007 [87] 17. Mezinárodní projekt loď DOULOS [88] 18. Loď DOLOUS - Filipíny 2007 [88] b) Mobilní knihovny zprostředkované zvířaty 19. Keňa - Velbloudí knihovna na cestě [6] 20.Keňa - Knihovna s knihovníkem [6] 21. Keňa - Velbloudi při odpočinku [6] 22. Keňa - Děti při četbě [6] 23. Keňa - Dívky se učí číst [6] 24. Turecko - První oslí knihovna [8] 25. Zimbabwe - Oslí knihovna [8] 26. Zimbabwe - Oslí knihovna z boku [8] c) Pojízdné knihovny a bibliobusy 27. Austrálie - Flint public library [43] 28. Austrálie - Murray [44] 29. Austrálie - Queensland [43] 30. Austrálie - Viktorie [42] 31. Austrálie - Viktorie [42] 32. Austrálie - Viktorie - Interiér k č. 31 [42] 33. Austrálie - Knihovna ve vlečném návěsu [43] 34. Austrálie - Starý bibliobus [43] 35. Francie - Původní pojízdné knihovny [44] 36. Německo - Berlín - starý bibliobus [72] 37. Německo - Berlín - současný bibliobus [72] 38. Německo - Drážďany [73] 39. Německo - Mnichov [78]

110

9.8.2007

Mobilní knihovny

40. Nizozemí [44] 41. Interiér k č. 40 [44] 42. PC panel k č. 40 [44] 43. Polsko - pojízdná knihovna [44] 44. Polsko - bibliobus [44] 45. Somálsko - Mobilní knihovna [7] 46. Somálsko - Výpůjčky [7] 47. Turecko - První bibliobus [15] 48. USA - První mobilní knihovna [25] 49. USA - Kalifornie - Anaheim [20] 50. USA - Kalifornie - Butte [22] 51. USA - Pennsylvania - bibliobus pro seniory [27] 52. USA - Pennsylvania - bibliobus pro děti [27] 53. USA - Washington - Fremont [31] 54. Velká Británie - První mobilní knihovna [85] 55. Velká Británie - Modernější vůz [85] 56. Velká Británie - Poválečný model [85] 57. Velká Británie - Bibliobus z 80. let [85] 58. Velká Británie - Sandwell [85] 59. Velká Británie - Sandwell - Interiér [85] 60. Sjezd mobilních knihoven [29] 61. Sjezd mobilních knihoven - Santa Clara [29] d) Pojízdné knihovny a bibliobusy v České republice 62. Plzeňský bibliobus [54] 63. První pojízdná knihovna v Praze 1939 [58] 64. Bibliobus MKP (z roku 1990) [58] 65. Pojízdná knihovna MKP (2004) [61] 66. Interiér k č. 65 [61]

111

9.8.2007

Mobilní knihovny

112

EVIDENCE VÝPŮJČEK Prohlášení Dávám svolení k půjčování této diplomové práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury. V Praze dne 13. srpna 2007 ………………………….. Martina ROTTOVÁ Jméno

Katedra / Pracoviště

Datum

Podpis