Můj milý Orle, jak - třeba Anténka :-) Rozhodně na mě celkově působí příjmeným dojmem. se dneska máš? Ale jó docela dobře.
Snad jen je zvláštní, že jsou mezi nimi dost velké věkové rozdíly...
OK, Světlušky by Co říkáš na střediskové nebo společné jistě zajímalo, co Tě akce? Když se všichni sejdou,je to lepší dostalo do skauta? nebo horší než výpravy kde jsou pouze skauti?
Maminka. Když mi bylo šest let, zavolala na Městský úřad Prahy 12, tam si sehnala kontakt na skauty a spolu s bratrem mě vzala na jednu jejich schůzku…
Nevim. Obojí má něco. Akce jen se skautama, to je taková "rodinná pohoda" a střediskové akce to je zase "rušný život"...
Můžeš nám prozradit, jaké máš teď v Což udělala velmi dobře :-D Tedy víme, oddíle plány nebo prostě plány do že jsi vedoucí skautů, to musí být budoucna? někdy těžký vydržet s partou Huf…. Tak plány v oddíle jsou jasné: Dát puberťáků ne? :-D Ne, ani ne. Vlastně mě tihle lidičkové baví. "dospívající" ani "puberťák" rozhodně není něco, co by mě odrazovalo nebo dráždilo.
to všechno co nejlépe do kupy, aby to fungovalo, byla všeobecná pohoda, všichni se měli rádi a tak :-) Konkrétně mi hlavní starost dělají družiny, páč bych byl rád, aby byly více samostatné a více akční.
Co říkáš na součastné světlušky? Přijdou Ti v pohodě, nebo jak je vlastně Ostatní plány - krátkodobě to je sehnat vnímáš? Chtěl bys jim něco vzkázat vánoční dárky (Rozhovor byl proveden nebo popřát do budoucna? 4. prosince, pozn. red.) a stihnout
dokončit všechny zápočtové programy Já si je, bohužel, moc nepamatuju… a podobně do školy a nějak dorazit I když některé v mé děravé hlavě uvízly resty v práci; střednědobě dodělat
školu (Matematicko-fyzikální fakulta tunelu u Anděla... UK, obor Informatika, pozn. red.); Dlouhodobě... no nevim - šťastněj a Ale svou oblíbenost obvykle vztahuji k lidem a ne k místům - takže spíš jde o spokojenej život? Něco takovýho. to "s kým", než "kde" Jo a pak No a dál... je nějaká výprava za ty samozřejmě musím zmínit postel :-)
dlouhá léta u skautingu, která se Ti Děkuju moc za čas i za rozhovor vážně nejvíc líbila? Těch bylo spousta. Asi žádná, že by nějak extrémně vyčnívala... Jako bodovaného člena na mě hodně zapůsobila první Bláznivka, kde jsem byl, nebo legendární Noční hra po Brdech ale i spousta dalších. Rozhodně všehny tábory i všechny oddílové hory.... Jako vůdce... fakt nevim... Výprava za Nosem, loňský podzimky jo a loňská Bronzová sekyra (tam jsem totiž nebyl :-) - ne, dělám si legraci, mrzí mě, že jsem tam nemoh)
V tom případě je zbytečné pokládat otázku která se Ti líbila nejmíň :-D dobře takže dále: Volné téma do Lampyrisu řekni cokoli co Tě napadne... :-D Občas si myslím, že některé zelenoidní obludy by rozhodně, ale rozhodně neměly mít povolen přístup do některých specifických druhů veřejných záchodků
Orle, čeho se vlastně na světě nejvíc bojíš? Rozhodně Fialčina ječení! :-)
Tak a poslední otázka: nejoblíbenější místo na světě
Tvoje
Těch bude zase víc... Ale z poslední doby mám asi nejlepší vzpomínky na noční posezení nad ústím Strahovského
(AnFiKe) V sobotu v 8:20 jsme měli sraz na nádraží Modřany. V 8:25 nám jel vlak. Do vlaku směr Stará Huť nastoupily tyto světlušky: Anténka, Anténka Verč Verča, Fidorka, Fidorka Kecka, Kecka Jůla, la Julč Julča, Anič Anička a z vedení jeli Sluníč Sluníčko, ko Angie, Angie Šikula a Jesky. Jesky Poté, co Šikula zatížil kasu průvodčího obsahem svých kapes, usadili jsme se a čekali, až vlak dojede tam, kam potřebujeme my. Cestou se na Fidorku lepila Anič Anička a Šikula Fidorku přitiskl na strom za to, že ho Anič Anička obtěžovala. Když jsme dorazili na tábořiště, přivítali nás vřele skauti se Stopař Stopařem a Bahň Bahňákem. ákem Chvíli jsme měli na občerstvení se a převlečení do krojů a pak už byl nástup, kde jsme se dozvěděli, v jakých disciplínách budeme soutěžit. A kdo nás bude jednotlivými soutěžemi provázet. (a taky si Jesky a Angie konečně zakřičeli vůdcovskou část střediskového pokřiku)
Lezení na strom – vedl Stopař Stopař Stopař pověsil na horní větev stromu jablka a hrozny vína. Soutěžící měli vylézt na strom, ukousnout kus jablka nebo bobuli révy a donést to zpět na zem v puse. Pak proběhla kontrola ústní dutiny a pokud tam ještě pořád to či ono ovoce bylo, úkol byl splněn.
Kros – vedl Orel a Čipsík Orel se svým pomocníkem připravili dráhu, kterou závodníci měli co nejrychleji proběhnout (do překážek patřila různá lana k podlezení a jeden padlý kmen, za spolupráci děkujeme i nepříliš snadnému terénu).
Visení – vedl Hruška a Pěnkava Úkol- co nejdéle vydržet viset na břevnu mezi stromy. Hod něčím někam (sirkou na kojota) – vedl Ďábel a Qíky Ďábel opravdu není kojot (to tvrdí aspoň on) – Hod sirkou do dálky – to se skrývalo pod tímto názvem, pravidla jsou doufám jasná.
Skok z místa – vedla Hela Co je těžkého na skoku z „místa“, že?! No, ono to není tak snadné, když „místem“ nazýváme prkno položené ještě na dvou polínkách. Pytle – vedl Zvon a Pírko (k tomu se tam ještě motal Veteš a Knírek) Kluci aholkydo12ti let včetně 2 a ostatní 3 pytle (asi s pískem) odnést do vyznačeného prostoru, tam po jednom a pak zase všechny odnést zpět, po kolika chcete.
Střílení prakem – vedl Penelopka ježíšek Střílelo se malou kovovou kuličkou z praku na tři šišky na břevnu mezi stromy. Po skončení veškerých soutěží a aktivit jsme měli chvíli volno, zatímco velitelé soutěže sčítali body. Chtěli jsme využít naší početné skupiny a tak jsme se nejprve seřadili podle velikosti, rozpočítali se a začali hrát hru o vlajku soupeře. Rozděleni jsme byli na družinu s pokrývkou a na družinu bez pokrývky hlavy. Vlajka byla šátek na klacku a každá skupina měla svoje území. Poněvadž se den již nachýlil ke konci, rozhodlo se, že bychom už mohli začít slavnostní závěrečný oheň. U něj proběhlo vyhlášení vítězů. Ve skupině roverů a rangers to byl Aleš, Aleš u skautek a skautů Hlavák a ve skupině vlčata, světlušky zvítězila na celé čáře Anténka, Anténka která se stala i absolutním vítězem celé ligy.
(Sojpi) V sobotu v 8:10 jsme jely na výpravu STOP. Na výpravě jsme zažili spoustu dobrodružství. Když jsme dorazily na místo, Bad nám řekl, abychom našly nějakého člověka. Nedalo nám to moc velkou práci, byl to voják. (P. RÁČEK), přezdívka: Lachty. Lachty Lachty nás zavezl vlakem na neznámé místo a řekl nám: „Vašim úkolem je najít vedoucí, jděte furt po zelené“. Pak nám dal vysílačku, buzolu, mapu a odešel. Šly jsme furt po zelené, až jsme došly k lesu. Hledaly jsme vedoucí po celém lese, který měl asi 20km. Když byl večer konečně jsme je našly. Nakonec byli v nějaké vesnici jménem Pičín. Pak jsme museli dojít do vedlejší vesnice na vlak a ta vesnice se jmenovala Bradkovice, tam jsme čekali 10 minut na vlak. Konečně jsme dorazili na místo do nějaké budovy jménem Qklub a když jsme si vybalily sotva jsme si vlezly do spacáků, tak jsme spali. Druhý den nám správce objektu ukázal co všechno se vyrábí v té budově. Nakonec nám ukázal nějaká bláznivá kola a mohly jsme si na nich zajezdit. Když jsme jeli domů, jeli jsme vlakem až na zastávku Praha-Smíchov. Takže jsme se rozloučili a jeli domů.
Narozky ● 22. ledna: ledna Keny ● 25. ledna: ledna Čertík ● 19. února: února Šikula ● 1. dubna: dubna Magda ● 6. dubna: dubna Kecka ● 16. dubna: dubna Anténka
Svátky ● 5. prosince: prosince Fidorka ● 10. prosince: prosince Jůla & Snížek ● 11. prosince: prosince Jesky ● 21. prosince: prosince Anténka ● 20. ledna: ledna Sluníčko ● 7. února: února Keny ● 22. února: února Lachty ● 2.bř 2.března: ezna Angie ● 4. dubna: dubna Níťa
Jiná výročí ● 1. ledna: ledna Státní svátek – Den obnovy samostatného českého státu (1993) & Nový rok & Světový den míru ● 6. ledna: ledna Tři kálové ● 27. ledna: ledna Den holocaustu (osvobození koncentračního tábora Osvětin) & Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti ● 28. ledna: ledna Den ochrany osobních údajů & Den širokopásmových služeb & Mezinárodní den mobilizace proti jaderné válce ● 31. ledna: ledna Světový den pomoci malomocným ● 2. února: února Den zasvěcený Bohu & Světový den mokřadů ● 4. února: února Světový den boje proti rakovině ● 10. února: února Světový den manželství ● 11. února: února Světový den nemocných ● 14. února: února Svátek zamilovaných (sv. Valentýn) ● 21. února: února Mezinárodní den boje proti kolonialismu & Mezinárodní den Mateřského jazyka & Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu ● 22. února: února Evropský den obětí (Evropský den zločinu) & Mezinárodní den skautek (Den sesterství; Den díků; Den přemýšlení; Den skutků) ● 2. bř března: ezna Den boje spisovatelů za mír ● 6. bř března: ezna Den jódu
● ● ● ●
● ● ●
●
●
● ●
● ● ● ● ● ●
● ● ● ● ●
● ●
●
● ● ● ●
7. bř března: ezna Světový den modliteb & Světový den modliteb žen 8. bř března: ezna Mezinárodní den žen 11. bř března: ezna Evropský den mozku 12. bř března: ezna Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě NATO 15. bř března: ezna Světový den práv spotřebitel 19. bř března: ezna Mezinárodní den invalidů 20. bř března: ezna Světový den divadla pro děti a mládež & Světový den frankofonie 21. bř března: ezna Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace & Mezinárodní den loutkového divadla & Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace & Mezinárodní den zdravého spánku & Světový den Downova syndromu & světový den poezie 22. bř března: ezna Mezinárodní den invalidů & Světový den vody 23. bř března: ezna Světový den meteorologie 24. bř března: ezna Den horské služby & Světový den boje proti tuberkulóze & Velikonoční pondělí 27. bř března: ezna Mezinárodní den divadla 28. bř března: ezna Den učitelů 1. dubna: dubna Mezinárodní den ptactva 2. dubna: dubna Mezinárodní den dětské knihy 8. dubna: dubna Mezinárodní den Romů 11. dubna: dubna Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů & Světový den Parkinsonovy choroby 12. dubna: dubna Mezinárodní den letectví a kosmonautiky 14. dubna: dubna Světový den monitoringu diabetu 18. dubna: dubna Mezinárodní den památek a historických sídel 20. dubna: dubna Mezinárodní den svobody tisku 22. dubna: dubna Arbor Day (Slavnosti stromů) & Den Země & Evropský den akcí proti rasismu 23. dubna: dubna Světový den knihy a autorského práva 24. dubna: dubna Mezinárodní den skautů a skautek (sv. Jiří – patron skautů a skautek) & Světový den laboratorních zvířat 26. dubna: dubna Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl & Svěový den duševního vlastnictví 27. dubna: dubna Světový den grafiky 28. dubna: dubna Mezinárodní den smutku 29. dubna: dubna Mezinárodní den tance & Světový den imunologie 30. dubna: dubna Den pracoviště
(Kecka) Dnes jsme jeli na výpravu do Německa, do města Budyšín. Odjížděli jsme v sobotu v 8:00. byl nás plnej autobus. Všichni jsme si povídali, a hodně nahlas, takže bylo v autobusu rušno. Přijeli jsme na hranice, tam byl jeden Německý policista a chtěl po nás pasy. Při příjezdu do města Budyšín jsme viděli spoustu koní. Přijeli jsme k první věži a měli jsme spočítat kolik měla schodů, měla 120 schodů. Tu rozhlednu jsme měli projít a podívat se z každého patra. Potom jsme nastoupili zpátky do autobusu. Příští zastávka: náměstí města budyšín. Potom jsme udělali kruh a na asi tři papíry které jsme dostali u té první věže. Rozešli jsme se, abychom mohli zodpovědět ty otázky. Měli jsme na to asi tři hodiny. Asi v 15:30, zase uprostřed náměstí města Budyšín, jsme se sešli. Potom jsme nastoupili do autobusu a jeli jsme k nám do prahy. A už jsme zase jeli přes hranice, až jsme přijeli do Prahy, vystoupili jsme z autobusu, udělali kruh a bylo bodování. A potom jsme šli nebo jeli domů.
(Sluníčko) Hned ze začátku se Ti milá kroniko, a vám milým čtenářům musím omluvit – dnes je totiž 23. ledna roku 2008 a já se vám pokusím přiblížit jednu velmi povedenou výpravu z 1. prosince předešlého roku. Jsou to tedy skoro již dva měsíce, ale tuto výpravu mám přesto v živé paměti. Jen se mě prosím neptejte, v kolik jsme se sešli a rozešli, co jsme měli dobrého k obědu a kdo přesně na této akci byl, jen vím, že jsme se měli fajn a byl nás fakt kopec… Jak už název výpravy napovídá, vydali jsme se společně za kulturou do kulturního centra Novodvorská na představení Broučků od pana Karafiáta. Ale nepředbíhejme. Svou návštěvou nás totiž v klubovně poctil Bad, Bad a protože byl zrovna předvánoční čas, poprosili jsme ho, by nám ukázal něco ze svého umění. A tak jsme vyráběli a vyráběli… Bad byl trpělivý a šikovný, my také, takže se nám po nějaké době začaly rýsovat rybičky ze skořápek od vlašských ořechů, papírové zvonečky na okna, obličejíky čertíků do květináčů a nakonec krásné vázané vánoční květiny. Šikula mezitím postavil stromeček, abychom ho mohli později ozdobit právě těmi rybičkami a ozdobami, které jsme vyrobili. Jak jsme tak kutili s papírem, nůžkami, lepidlem a dalšími potřebami, čas se nám přehoupnul k poledni a nám nezbývalo nic jiného než si dát něco dobrého k snědku a poté vyrazit na to očekávané představení Broučků. Spolu s námi na představení vyrazilo i poměrně mnoho rodin s dětmi, které světlundám sahaly tak do pasu, což u světlušek vzbudilo velké udivení: „Opravdu půjdem na to samé představení jako tihle prckové?“, divily se některé. Tihle prckové ale nemají tušení, že podle této pohádky jsou světlušky světluškami, tedy my. Mně osobně se pohádka líbila, loutky broučků byly pěkné a celé představení jsem si užívala ten blahý pocit, že veškerý řev a pláč nevede od našich světlušek, ale od těch malinkých dětí, pro které bylo představení místy opravdu až strašidelné. Po skončení představení jsme opět tak trochu vzbudili humbuk v šatně, takhle velkou „rodinu“ paní šatnářka ještě asi nezažila. Každý se však šťastně shledal se svou bundou a my jsme se mohli vrátit do klubovny, z které se pak po rozloučení každý odebral do svého vyhřátého domova.
(Čertík) V pátek 14. prosince jsme měli sraz. Ale jenom světlušky, protože vlčata a skauti jeli dalším autobusem. Jeli jsme z Černýho mostu do Jablonce. To jsme jeli asi hodinu. Tam jsme šli kousíček pěšky a nastoupili jsme do městskýho autobusu. Pak jsme vystoupili a šli jsme asi 1km k chatě. Byli jsme rádi, že tu cestu máme za sebou a hned jsme se šli nastěhovat do našeho pokoje. Potom jsme se šli navečeřet. Ke konci večeře přišla druhá skupina. My jsme šli do pokoje a oni šli večeřet. My světlušky jsme si v pokoji zahrály na sradele a protože jsme byly všechny unavený tak jsme šly spát. Ráno byl budíček v 8:00, ale my jsme se vzbudili už v 7:00. Šikula nás slyšel a tak si šel do našeho pokoje vybrat tři světlušky na službu do kuchyně: Trpajzlíka, Sojpi a mě(Čertíka). Byli jsme rády, protože jsme nemuseli jít na rozcvičku. Po snídani jsme se teple oblíkli a šli jsme na vyhlídku Slovanka. Byla to docela dlouhá cesta. Asi v půlce lesa bylo fotbalové hřiště celé zasněžené. Po celém hřišti jsme udělali cestičky a v těch cestičkách jsme hrály na babu. Když jsme dohrály tak Julča dostala přezdívku Snížek, protože jedla sníh. Tak jsme šly a šly a šly a dorazili jsme na sjezdovky, mezi nimi jsme měli projít. To nás bavilo asi nejvíc. Rozsypávali tam umělej sníh. Nám z toho úplně zamrzly bundy a obličeje. Eště jsme šly chvilku a už jsme tam byli, byl to hezký výlet. A pak jsme šly dolů, na to jsme se nejvíc těšily. Dolů nám to šlo mnohem rychlejš než nahoru. A pak jsme přišli do chaty, chvilku jsme měli volno a pak už na nás čekal oběd.
Poznámka redakce: Nadílka ještě pokračovala: odpolední zdobení stromků, slavnostní večeře, rozdávání dárků, odjezd. Hledá se kdokoliv kdo tento zápis dokončí. Dokončení pište do komentářů zápisu na internetu.
Byl obyčejný čtvrtek, někdy okolo poledne a Katka ve škole znuděně naslouchala nezajímavému výkladu učitele dějepisu. Proč to jen nedokáže vyprávět trochu zajímavě, myslela si, vždyť žít ve středověku muselo být přece skutečné dobrodružství. Katka se pomalu propadala do svých představ že je princezna a statní mladí princové mezi sebou bojují o její ruku. Rázné zazvonění školního zvonku a následný halas ji rychle vytrhl z jejích úvah, okamžitě si uvědomila že právě skončila poslední hodina a všichni již odcházejí, přidala se k nim. Pár lidí šlo do školní jídelny na oběd, Katka však bydlela kousek od školy a tak obědvala doma a nyní mohla ze školy rychle odejít. Na chodbě stojí i se svou partou Týna a že prej jestli by s nima Katka nešla dneska od pěti do kina. Katka si okamžitě vzpomněla jak to dopadlo, když naposled přijala od Týny podobnou nabídku, řekla jen „Ještě si to rozmyslím“ a co nejrychleji odcházela. Cestou přemýšlela o tom, co se dnes ve škole dozvěděla. Nikola s Petrou z první lavice už zase někam půjdou, Katku už dlouhou dobu zajímalo kam se ty dvě ztratí každý čtvrtek a někdy i o víkendu. Nikdy však nenašla odvahu se jich zeptat. Potom jí taky napadlo jestli by náhodou neměla jít s Týnou do kina, od posledně přece jenom uplynulo již hodně času a z nich se pomalu začínaly stávat kámošky a Katka si to s ní nechtěla nějak rozházet. Ale bude mít ještě někdy příležitost sledovat Nikolu s Petrou? Petrou Dneska přece ví na 100% že se sejdou ve čtyři u Nikoly před domem. Po obědě přišla Katka za Týnou, Týnou rozhodla se, aby si to zase ty dvě nerozházely, že s ní přece jenom do kina půjde: „Dobře, v pět před kinem“. Když Katka přišla domů, začalo jí přece jenom hryzat svědomí: Udělala jsem dobře? Kdy budu mít takovou příležitost? a tak v 15:30 psala Týně Týně krátkou SMS se dvěma
slovy: „Promiň nemůžu“ Týně Týně se to ale nelíbilo, že jí Katka zase takhle odmítla a tak se svou nejoblíbenější holkou z party, Alenou, Alenou chtěla Katku sledovat. Ta si mezitím oblékla své nejméně nápadné oblečení a na oči vrazila černé brýle. I přesto ji však Týna s Alenou poznaly a bylo jim to moc divné. Katka se blížila k domu Nikoly a Petra už tam čekala. Nikola přišla za chvilku. Ty dvě se tam nějak dohadovali, ale protože byla Katka dost daleko, ničemu nerozuměla. Petra s Nikolou za chvilku odcházeli. Katka se vydala nenápadně za nimi. Zašli do strašidelné uličky blízko nádraží a tam zašli do starého domu. „Kdo tam může bydlet, proboha? V takový zplesnivělý budově?" Nakoukla špinavým oknem dovnitř. Viděla špinavého, starého bezdomovce, který se k dívkám přibližoval. V tu chvíli na ní sáhli dvě studené ruce. Ozvalo se: "Tak sem chodíš místo kina joooooo??!!“ „Týno Týno!!!!!!! Nikola s Petrou sou vevnitř a obtěžuje je ňákej Týno úchyl!!!!!! Dělej vem Alenu, Alenu musíme jim pomoct!!!“ Týna nebyla srababa. Zato Alena velká. Jen co slyšela slovo úchyl, okamžitě utekla. „Srabe!!!!!!“ křičela Týna „Klid. Podívej, máš mobil?“ ptala se Katka „Jo!“ „Fajn, tak zavolej policajty, rychle, než jim to prase něco udělá!!!!!“ O 5 minut později „Přijedou?“ „Jo,někoho sem pošlou“ „Tak nic zatím neudělalo to hnusný prase, ale div že neslintá. Musíme dovnitř!“ „Fajn tak dem!!!!! "řekla rozhodně Týna V tu chvíli se ty dvě rázně vydali k velkým starým, plechovým dveřím a společně je rozrazili. "Dej od nich ruce pryč, ty prase!“ křičela Katka „Chlapče, za chvilku tu sou poldové, a my tě zažalujeme za obtěžování nezletilých!“ „Ale, ale dívenky!!! Snad si nemyslíte že tomu uvěřím!!!!! Tyhle ty dívenky….“ „Ruce vzhůru!!!!!!!!!!!!! Půjdete s námi!!!“ „Mějte se kočičky!“ řekl úlisně Petra s Nikolou se vrhly holkám do náručí. „Vyhrožoval nám. Říkal že má čísla na naše rodiče a že si něco vymyslí, bylo to hrozný. Museli jsme mu nosit jídlo, tohle nám nikdy nedělal. Ještě, že jste se tu objevili!“ řekli plačící „Holky? Budete muset jít s námi na výslech a musíme zavolat vašim rodičům“ „Dobře“ řekli holky. S Petry, Nikoly, Týny a Katky se od té doby staly ty nejlepší kámošky na světě. Na víkend se holky domluvily, že vyrazí na malou akci kterou vymyslely. Chtěly vyjet na víkend pod stan do vedlejšího
menšího městečka kde se pořádala menší párty. Jenže rodiče Nikoly a Petry bylo proti protože se pořád báli jak je obtěžoval ten úchyl – bezdomovec. Na konec se přimluvily i Katka s Týnou a rodiče jim to dovolili pod podmínkou že s nimi pojede i Katčin brácha Matě Matěj. Sice ho brát sebou nechtěly ale co měli dělat. V sobotu ráno tedy vyrazili a přijeli akorát aby zabrali nejlepší místa pro stan. Matě Matěj šel za kámošema a holky se šly projít. Potkaly novou kámošku.. „Ahoj, já sem Eliška.“ Eliška „Já sem Katka a tohle jsou Petra, Petra Týna a Nikola.“ Nikola ujmula se představení Katka. Katka Všech pět holek se šlo projít když viděly Matě Matěje s nějakýma klukama a jednou holkou provádět neplechy.. „Ach jo musel ten Matěj jezdit s náma?“ povzdechla si Katka. Katka „Nejspíš jo“ odvětila ji Petra. Petra Párty začla brzo a holky s Matě Mat ějem vyrazili na párty. Matě Matěj se vypařil během jedné minuty. „Kam zas letěl?“ ptala se Týna. Týna „Asi za tou svou partičkou“ odpoví ji Nikola a vydají se směrem k parketu tančit. Potkají tam Elišku v přítomnosti nějakého kluka tak ji jen pozdraví a pak jdou tancovat. Matěj se zatím domlouvá se svou bandou jak holky v noci vystrašit. Vymyslejí že je nějak probudí a když vylezou ze stanu uvidí šipky mířící do lesa oni za po nich půjdou a tam už se o to nějak postarají. „tak platí?“ ptá se Matě Matěj. „Jasně!“ odpoví banda jednohlasně a jdou to připravovat. „Holky bojíte se v noci?“ ptá se Nikola holek. „Ne“ odpoví Týna a všichni jen souhlasně přikývnou." Já se jen bojím aby něco nevymyslel tvůj brácha Katko!" Katko bojí se Petra. Petra „No to já taky u něj člověk nikdy neví.“ smějou se teď holky ale za chvíli párty končí a holky zalézají do stanu. Hodinu si povídají a pak jim někdo začne tančit kolem stanu. Holky zpozorní a pošlou Nikolu ať se jde podívat kdo to je. „Běž Niky prosím.“ žadoní Petra. Petra „No jo už se soukám ze spacáku a ještě si na sebe vemu mikinu. "říká unaveně Nikola a oblíká si mikinu. Vyleze ven a nikoho nevidí ale všimne si šipek. "Holky nikdo tu není jsou tu jen nějaké šipky. Napadá vás něco?“ „Nové dobrodružství“ vykřikne nadšeně Týna. Týna A začne se taky oblíkat jako Petra s Katkou a vyjdou ven. „Ty šipky vedou do toho lesa.“ říká Katka tajemně. „Hele holky Matě Mat ěj spí? "znervózní Petra i když Matě Mat ěj se jí už delší dobu líbí. "počkej kouknu se.“ říká Katka a rozepíná jeho stan. Ale Matě Matěj chrní jako by ho do vody hodili. „Jo spí ani nevnímá.“ ujistila se Katka. Katka Matě Mat ěj to ale hrál. Byl top on kdo tančil kolem jejich stanu a pak se choval do stanu a dělal že spí… Matě Mat ěj vstane a holky sleduje. „Hele už budem v tom lese“ říká nervozně Nikola a pomalu vchází do lesa. Jsou tak 50metru za okrajem lesa když vtom uslyší
praskání větví. Všichni se naráz otočí ale nic a nikoho nevidí. Jdou tedy dál hlouběji do lesa a začínají malinko bát. Najednou uslyší dívčí výkřik a znova se rychle otočí ale stejně nic nevidí. Jdou tedy dál po šipkách když tu na ně vyskočí 4 kluci a za chvíli přiběhne jak Matěj tak i ta holka a obklíčí je. „ÚÚÚáÁÁÁ“ „HŮŮŮŮ“ křičí ta banda. A holky: „Nechte toho ste trapný.“ vykřikne Katka když pozná Matě Matějův hlas. A tak toho nechají. „Neměli tady ty šipky končit?“ povídá Matě Mat ěj a koukne na cestu po šipkách. Holky se rozejdou po nich a tak Matě Matějově jově bandě nezbývá než jít taky. „Kam to může vést?“ ptá se Petra na otázku na kterou se nedá odpovědět. Za chvíli dojdou ke konci a vidí starou zapadlou chatrč. V oknech se svítí ale nikdo tam není. „kdo tam může bydlet?“ ptá se ta blondýna z Matějovy bandy. „To nevím ale to zjistíme“ řekne vzrušeně Nikola s Týnou současně a usmějí se na sebe. Opatrně zaklepají když vtom se dveře samy otevírají. Nikola s Týnou se tázavě podívají na ostatní a vejdou dovnitř a ostatní za nimi. „Vypadá to tu strašidelně“ má nahnáno jeden z kluků. „Dej pokoj“odsekne něčí hlas." Tady a strašidelně? odpoví otázkou hlas a z mlhy uvidí vystupovat stařenu Kdo jste? zeptá se Nikola Nikola. ola Nejdřív mi řekněte, kdo jste vy? My jsme sem přišli podle šipek z jedné táborové hry. Zalže Týna. Týna To už je léto? ptá se stařena, a vypadá překvapeně. V tom vejdou do kůlny ostatní přátelé. Není, odpoví Katka a vrhne nechápavý pohled na Týnu. Týnu Týna pohledem odpoví, klid mám to pod kontrolou, nech mě mluvit. Víte mi jsme na vlastním táboře vlastně 2 denním výletě ale říkáme tomu tak, odpoví Katka protože ji došlo o co tu de. Nebojte jsem jen stařena. Vtom se za dveřmi ozve smích. Stařena poplašeně sundá ze sebe hábit a objeví se Eliščina tvář….….. Jak a hlavně proč byla Eliška v chatrči? ● Proč byla Eliška převlečena právě za stařenu: ● Co dělá chatrč v lese a kdo k ní dal šipky? Eliška to přece všechno nemohla stihnout! ● Jak se vůbec Eliška dozvěděla že zde na holky narazí a proč se zde s nimi chtěla „setkat“? ● Kdo se to smál za dveřmi? Vše záleží jen a jen na vás, př připište na www.svetlusky.derwen.info/Katka pokrač pokračování př příbě íbě hu tak, jak by se dle vás mě měl dále vyvíjet. Jen na vás záleží osudy všech postav. Př Připsat další kus př příbě íběhu mů může kdokoliv od svě světlušek, jejich sourozenců sourozenců, rodičů rodičů, čů, prarodičů prarodičů, čů, př příbuzných až po náhodné čtenář tenáře. ●
www.svetlusky.derwen.info/Katka
(Fidorka) V 10:00 jsme již všichni kromě opozdilců stáli na zastávce. Taky si myslíte, že 10:00 je tak akorát? A když dorazili i opozdilci nasedli jsme do autobusu směr Kačerov. V autobuse jsme pěkně zlobily, ale to už tak bývá . Na Kačerově jsme přesedli na metro směr Muzeum. Museli jsme ještě jednou přestoupit a už jen kus pěšky. Šli jsme po schodech na Pražský hrad, aspoň myslím, protože tam byla hradní stráž. A už jsme byli před muzeem hraček. V muzeu jsme dostali otázky. No a to mi připomnělo, že jsme se sešli takto: Andy, Anička, Čertík, Fidorka, Jesky, Lachtan, Snížek, Sojpi, Šikula, Vodovka a Trpajzlík. Sojpi se stihla během pěti minut urazit a když jsem ji řekla že má IQ 20 tak řekla, že na rozdíl ode mne je na tom alespoň jako kytka. Nejvíc se nám líbila vitrína, kde byli hýbající se plyšové hračky. Pak jsme odfuněli schody do druhého patra, kde byli Barbie a Kenové. Barbie měly nádherné šaty a různé oblečky. Nejzajímavější byla Barbie, která měla rozříznuté břicho a v něm miminko. A abychom se nenudili, tak jsme měli spočítat Barbie s tmavou pletí. Byla zde také Barbie velká jako dospělý člověk. Cestou do klubovny jsme se najedli a prohlídli si výměnu stráží. V klubovně jsme si přečetli zápisy ze starých kronik a udělali asi půlhodinovou diskotéku a nakonec jsme hráli hru u které nevím jak se jmenuje, ale nakreslím ji (aspoň se pokusím, ale jen velmi jednoduše). Pak jsme šli již za našimi rodiči.
Andy takže .. vezměte si hrnec do kterého se vejde více jak litr a půl čehokoli... ehokoli kde ho vezmete to nevím neznám vaše uspořádáni v kuchyni.. dál odměříte litr vody a nalejete ji do hrnce voda nesmí byt bublinková nejlépe z vodovodního kohoutku pokud vám vypli vodu, nevím jak uvaříte čaj protože zřejmě nemáte ani na plyn... plyn do vody nasypete 3 čajové lžičky Dáta Masala, jestli nevíte kde to koupit pak jste teda v prů průšvihu.. švihu nebo prostě jen skočte do nějaké čajovny... ajovny tuto směs vařte asi taky 6 minut.. od toho co voda začne vřít podle toho jak dlouho to budete vařit bude tento čaj štiplavý.... štiplavý po 6-7 minutách vaření přisypte 4 čajové lžičky černého čaje... aje toto cele se bude vařit 3 minuty pokud nemáte hodiny jste na tom hodně blbě blbě... zkuste třeba mobil nebo stopky nebo to prostě poč počítejte... ítejte po 3 minutách vařeni čaje dejte 10 čajových lžiček cukru pokud ovšem mate ponětí co je čajová lžič lžička... ka vařte další 2 minuty a pak přisypte půl
litru mléka... mléka pokud jste i tu poslední kapku dali koč kočce vylijte obsah do záchoda... pokud přilijete mléko záchoda chvílemi toto míchejte a čekejte až se voda bude znovu vař vařit... it po 2 minutách vaření vypněte sporák a čaj přelijte do konvičky se sítkem nebo čaj přes sítko přelévejte opakovaně do šálků... ovšem nápoj se podává teplý neb studeny je opravdu hnusný... hnusný ale klidně to zkuste.. zkuste
Trpajzlík Nakrájíme banány a vložíme do misky. Přidáme jahodový jogurt, mléko, citrónovou šťávu, skořicový a vanilkový cukr. Obsah misky rozšleháme do hustoty koktejlu. vysokých sklenicích.
Podáváme
ve
Magda 1litr Čertík pomerančového jahodovej čaj, džusu citrón a voda z ✔1litr perlivé jahodovýho minerálky kompotu ✔0,2l malinové šťávy (Jupí) ✔půlka banánu nakrájená na malé kousky ✔citronový a pomerančoví tang sáček ✔strašně málo vody - tak asi čtvrt skleničky Bad to se všechno smíchá poř pořádně ádně Coca-Cola & dohromady a je to jablkový džus. Zamíchat Anič Anička NETŘEPAT!!! hrst rybízu, hrst jahod (ovoce může být mražené), 0,5l mléka a cukr moučku dle chuti. Vše rozmixujeme a chlazené podáváme. Dobrou chuť ✔
(Markéta) Sraz byl v sobotu ráno v 8:30 na zastávce ČD Praha-Modřany, odjezd vlaku v 8:40. Poté, co jsme se rozloučili s rodiči jsme my světlušky společně s vlčaty odjeli směr Kamenný Přívoz. Ze světlušek jeli: Já (Markéta Markéta), Markéta Sojpi, Sojpi Trpajzlík, Trpajzlík Magda, Magda Anič Anička, ka Anténka, Anténka Čertík, ertík Jůla a Vodovka. Vodovka Z vedoucích: (píšu jenom ze světlušek, protože ostatní neznám, kromě Hvězdáře). Jesky, Jesky Angie, Angie Šikula, Šikula Lachty a Hvě Hvězdář zdář (i když ten není ze světlušek). Hned po výstupu z vlaku jsme se navzájem pozdravili (každý svým pozdravem). Jelikož bylo 7 Koal a jenom 2 Gepardi, tak se k nim od nás přidali Vodovka a Jůla. la Po nástupu jsme se vydali na cestu, která trvala asi deset minut. Zastavili jsme se na lesním plácku, který byl velký asi 20m2. Tam jsme si zahráli první hru na „Dobývání Říma“. Pravidla jsou jednoduchá. Všichni jsme se rozdělili do tří skupin (Koaly, Gepardi a vlčata), každý tým měl jednoho vedoucího. Na plácku jsme nechali batohy a postavili jsme se dole. Naším úkolem bylo získat co nejvíce batohů, ale hlídali je ostatní vedoucí, kteří nás vybíjeli bakulemi. Když nás vybili, museli jsme najít dvě bakule, přinést je nahoru a oživit se u svého stromu. Vyhráli Gepardi. Gepardi Potom jsme hráli ještě jednu podobnou, tu vysvětlovat nebudu. Potom jsme šli s lakroskami v ruce a zkoušeli jsme udržet míčky. O chvíli později jsme si je i vyhazovaly. Zastavili jsme se u skály, kterou jsme měli nakreslit. Potom jsme si nasbírali dříví a soutěžili jsme, která skupina nejrychleji zapálí oheň s pomocí nějakého vedoucího. Poté jsme si upekli hermelín, popřípadě sýr, kromě Sojpi, Sojpi ta si vzala gumové medvídky. Když jsme se najedli sešli jsme trochu níž, kde jsme dostali přednášku o rituálních ohništích. Jelikož bylo rozbořené, tak jedna skupina ho upravovala a ostatní hráli lakros. Vítěz hrál s vedoucíma. Vyhráli Gepardi. Potom jsme šli domů a cestou jsme si dali poslední, asi pětiminutový zápas lakrosu. Na nádraží jsme se rozloučili a jeli domů. Já jsem šikovně „rozbila“ odpadkový koš. Když jsme dojeli, tak jsme se ještě jednou rozloučili a šli domů.
Jsem
člověk
nějakých těch 18 let skautující a v oddílech, kterýma jsem prošel jsem se většinou snažil kecat do vedení:) Jinak v civilním životě se živím službou vlasti, neboli jsem voják:)
Užívat si skautského života? To zní dobře! Mohl bys to přiblížit? Skauting je pro mě životní styl a vyznávám jeho zásady ve svém životě, proto je pro mě skauting přitažlivý. Taky je to společenství podobně smýšlejících lidí, kteří dokáží držet pohromadě a člověku je mezi nima dobře. Myslím, že i v dnešní době má smysl, pokud se přizpůsobí současné situaci ve společnosti.
A co bylo na začátku těch osmnácti let Ejhle, společenství lidí, parta, to mě skautování? Kdo tě přivedl do toho přivádí na zákeřnou otázku: Co prvního oddílu? světlušky? Jsou ta správná parta co Do oddílu mě přivedla maminka, dokáže vždy držet pohromadě a neboť jsem byl aktivní dítko a když člověku je mezi nima dobře? jsme se přistěhovali do Modřan, tak se jí do ruky dostala nabídka v té době ještě Turistického oddílu mládeže, tak mě tam přihlásila. A protože tam byla fajn parta a když se v roce 1990 změnil na skautský oddíl, tak jsem v něm zůstal a začal jsem si užívat skautského života.
Přijde mi to jak kdy. Jednou táhnou za jeden provaz a za chvíli jsou zas rozhádané a každá si jede po svém. Ale jako obrovské plus bych viděl, že si vyzkouší, že je potřeba spolupracovat a i obětovat se pro ostatní.
A co ty jako světluška? Líbilo by se ti u nás? Jakou bys chtěl přezdívku?
Můj první oddíl byl 45. oddíl, kterému pak z historických důvodů změnili číslo Teda pokusím se ve svém pokročilém na 153. oddíl (45. oddíl byl po válce už věku vžít do světlušího věku:)))asi jeden pražský oddíl a po čísle toužil) nejvíc by mě nadchl zábavný program, o kterém bych mohl doma vyprávět...a
co bych nepochopil...možná právě ty Odbočíme stranou: Čteš v Lampyrisu přezdívky, proč se někomu říká Klepárnu? Lachty:))) Jasně že Klepárnu čtu, kde jinde bych Mě se Lachty líbí, i když se prý na mě se dozvěděl novinky ze zákulisí oddílu a přezdívky lepí jak peří na dehet:). hlavně co všechno a s kým jsem udělal:)
Jaké přezdívky?
Za těch 18 skautských let se ti rozhodně nějaká akce líbila a jinou Tak jen tak namátkou třeba kapitán ještě pořád nesnášíš. Které to byly?
Klacík, Meloun, Pája, …
Slyšel jsem, že se ti každou chvíli povede něco neuvěřitelného, můžeš se s námi podělit o tu nejposlednější neuvěřitelnost co se ti povedla?
Rád vzpomínám na svoje první tábory a pak mi taky utkvěla v paměti první výprava se světluškama, ten tajný a náročný STOP a nesnáším... žádná akce mě nenapadá...
Tý jo to nevím :))… že by sbalit Jeskyňku a naučit tě derivace a integrály? :)
Záludná otázka: Volné téma ;-)
No jo vlastně, vždyť to bylo i v kronice. Ale zaslechl jsem, že právě k té větičce v zápisu z Přechodu Brd máš námitky?
ty jsi ale ošklivý... se nedělá... Jsem rád s vámi :)
A na závěr nám ještě napiš, kde se na Já?.. Ne, já k tomu nic nemám, ani celém světě cítíš nejlépe?
námitky... asi máš špatné informace... člověk se hned tak do kroniky všude tam, kde jsou fajn lidi... a když bys náhodou chtěl konkrétní místo, tak nedostane humna nad vesnicí kde jsem se narodil a tábořiště u Střely
(Fidorka) V 16:30 jsme se někteří již sešli. Počkali jsme, jestli ještě někdo nepřijde, Fidorka), ale nikdo nepřišel a tak jsme šli. Kdo? No Já (Fidorka Fidorka Čert, ert Anténka, Anténka Keny, Keny Kecka, Kecka Jůla, la Šikula. Šikula Přišli jsme když už vlčata byli skoro po rozcvičce. Trochu jsme si zahráli florbal a fotbal. Šnečím krokem jsme došli zpět do klubovny, ale aspoň jsme mohli drbat. Tam již čekali Trpajzlík, Krabi), Trpajzlík Eliška, Eliška Markéta (Krabi Krabi Lachtan, Lachtan Jesky. Jesky Pustili jsme si čínskou Legendu o Mulan v podání Walt Disney. A po večeři jsme šly hajat, ale někteří místo toho drbali (nechci je jmenovat, protože já taky drbala). Brzy ráno jsme již vyrazili na vlak, kde již čekali vlčata. Sebou jsme měli vlajku, střediskovou. Tak jsme odjeli do Mníšku, kde jsme obhlídli zámek a vyrazili na louku, kde jsme se měli setkat s ostatníma skautama. Když jsme dorazili na louku, akorát byl nástup. Dostali jsme instrukce, že když se ztratíme, tak máme jít za naší vlajkou. Nikdo se ale neztratil. A pak jsme se vydali vyměňovat kartičky. Pak jsme doputovali do Řevnic. Přijel City Elefant a mi odjeli. V klubovně měli skauti program, tak jsme se musely uskromnit. Mezitím jsme udělaly (Trpajzlík Trpajzlík, Trpajzlík Keny a vůdci) večeři. Všichni jsme povečeřeli. Fialka s námi také povečeřela. Sluníč Sluníčko již dávno také přišla. Po večeři jsme diskutovali o Dračím Vytí a DerwenCupu. Dohodli jsme se, že na Dračím Vytí uděláme zprávy a dvě reklamy. Jednu na zubní pastu a druhou na Ďábla a Helu (Eva & Vašek). A také jsme dohodli sestavu na DerwenCup. Hned potom jsme měli velkou Šmoulí diskotéku. Větší světlušky moc nebavila, ale ty menší si to užili. Tak jsme si prohlížely kroniky a
fotky. Lachtan se přiznal, že chodí s Jesky. Závěrem dne byla hra komár a černý kocour. Nakonec jsme docela rády zalezly do spacáků. V neděli jsme vstali okolo deváté hodiny a vyspalé jsme se pustili do balení. Po snídani jsme dělali něco pro klubovnu (uklízení). To byste nevěřili, jak to tam bylo po skautech špinavý. Půjčili jsme si zelený tentononc a šly si zahrát freesbee. Koaly s Eliškou vyhrály, bohužel nás Trpajzlík nepodpořila, protože se musela učit matiku. Po obědě jsme uklidili a rozešly se.
● ●
●
●
●
šla babička po louce a spadlo na ni pianno Jdou dva policajti po ulici a vidí jak na chodníku stojí sklenice dnem vzhůru. Jeden z nich povídá: "Koukni, nemá otvor!" Druhý ji zvedne a dodá: "A dno taky ne...!" Hádají se Brit, Rus a Čech, kdo má silnější alkohol. Brit se napije skotské. "Kolik vidíš židlí?" - "Tři." "Tak to máš silný alkohol, Brite." Rus se napije ruské vodky. "Kolik jich vidíš ty, Ruse?" - "Pět." "No teda! Také máte silné pití!" Nakonec si nalije Čech slivovice. "Kolik jich vidíš ty, Čechu?" - "A v které řadě myslíte?" Má nastat konec světa a Bůh si pozve tři nejvlivnější lidi do nebe, aby to řekli ostatním, že příští čtvrtek zničí svět. Pozve si Jelcina, Clintona a Gatese. Řekne jim to a pošle je zpátky na Zem. Jelcin se vrátí a říká lidem: "Mám pro vás dvě zprávy. Špatnou a špatnou. Ta první je, že jsme celou tu dobu neměli pravdu. Bůh opravdu existuje. Ta druhá je, že příští čtvrtek zničí svět." Clinton říká: "Mám pro vás dvě zprávy. Dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že Bůh opravdu existuje a bylo správné v něj věřit. Ta špatná je, že příští čtvrtek zničí svět." Gates se vrátí a povídá: "Mám pro vás dvě zprávy. Dobrou a dobrou. Ta první je, že Bůh si pozval do nebe tři lidi a já jsem byl jedním z nich. Ta druhá je, že příští čtvrtek IBM přestane distribuovat OS/2." Ještě za komančů sedí v hospodě dva chlápci a povídají si. "Představ si, že manželka chce, abych jí koupil šicí stroj a já nemám žádné prachy." "Ale vždyť ty děláš v továrně na šicí stroje, ne?" "No jo, ale přece ho neotočím." "Když to budeš brát po částech, tak si toho nevšimnou. A pak si to doma složíš." "Dobrej nápad, díkes." Asi po měsíci se opět setkají v hospodě. "Tak co? Už sis složil ten stroj?" "Člověče, mám všechny součástky, které se u nás používají. Skládám a skládám, ale furt mi z toho vychází samopal."
●
●
●
Přijede chlap z Ruska a hned se ho ptají: "Hele vy tam prej máte až 60° mrazy?" Odvětí: "To je blbost máme tam tak -24°C, v loni byl největší mráz a to bylo -26°C." "Ale vždyť ve zprávách furt ukazujou ty zasněžený stromy..." "Jo ty myslíš venku? Tak tam jo." Bylo nebylo, Apollo na Měsíci přistálo a jednou takhle astronauti celí rozčilení vysílají na Zem: "Hjustn, Hjustn, Rusové přistávají na Měsíci. Co máme dělat?" "To není možné. Pokračujte normálně v programu." Další den: "Hjustn, Hjustn, Rusové přistáli a hned začali natírat Měsíc na červeno. Co máme dělat?" "Klid hoši, klid. Vezměte si prášky na uklidnění, to budou halucinace." Po pár dnech začíná Měsíc rudnout: "Hjustn, Hjustn, skoro celý Měsíc už natřeli na červeno. Co máme dělat?" "Žádnou paniku, všichni naši specialisté pracují na řešení. Vyčkejte." A další den: "Hjustn, Hjustn, to je konec! Celý Měsíc už je červený!" "Naše chvíle přišla, chlapci. Otevřte box 43Bx. Uvnitř najdete štětku a vápno. A pište: Coca-Cola..."
Chlap přijde ve švícarsku do banky a tiše povídá u přepážky "chtěl bych si u vás uložit 7 milionu dolarů". pracovník banky na něj podívá a říká "Ale pane, můžete mluvit nahlas....tady se za chudobu nikdo nestydí."
●
Světový teploměr: +18°C Obyvatelé Havaje si berou na noc dvě přikrývky. +10°C Obyvatelé helsinských činžáků vypínají topení. Rusové pěstují kytičky +2°C Italská auta nejdou nastartovat. 0°C Destilovaná voda zamrzá. -1°C Dech se stává viditelným. Rusové jedí zmrzlinu a popíjejí studené pivo. -4°C Pes se ti snaží nacpat do postele. -8°C Bezdomovci vlézají na noc do krabic. -10°C Francouzská auta přestávají startovat. -12°C Politikové začínají mluvit o bezdomovcích. -15°C Americká auta nejdou nastartovat. -18°C Helsinští nájemníci zapínají topení. Obyvatelé Havaje už zmrzli. -20°C Dech se stává slyšitelným. -21°C Pokud vůbec dostaneš psa na vyčůrání ven, musíš ho potom ukopnout. -22°C Bezdomovci si berou dvě krabice přes sebe. -24°C Německá auta nejdou nastartovat. -27°C Pes zkouší vlézt ti pod pyžamo. -29°C Švédské automobily přestávají startovat. -32°C Bezdomovci zmrzli. -33°C Žádné normální auto už nejde nastartovat. -38°C Rusové si zapínají vrchní knoflíky u košile. -43°C Ruská auta nestartují už ani na vodku. -50°C Auto se ti snaží nacpat do postele. -60°C Obyvatelé Helsinek zmrzli. Tuleni opouštějí Grónsko a stěhují se na jih. -70°C Zamrzlo peklo. Univerzita v Kuzněcku organizuje přespolní orientační závod na zahřátí. -75°C Santa Klaus opouští polární kruh. -120°C Alkohol zmrzl. Rusové jsou naštvaní. -268°C Hélium zkapalnělo. -273,15°C Absolutní nula. Ustává pohyb elementárních částic. Rusové, žužlaje zmrzlou vodku, připouští, že je pořádná kosa.
●
●
●
Rozvášněný dav se chystá kamenovat hříšnou ženu. Ježíš gestem zadrží dav: "Hoď kamenem, kdož jsi bez viny!" Z davu vyletí dobře mířený šutrák a žena se sesouvá na zem pod krví. Ježíš se obrátí do davu s vyčítavým pohledem: "Ale no tak, mami …" Domácí zvířata soutěží, které nažene nejvíc hrůzy. Prase říká: "Vyválím se v blátě, začnu chrochtat a běhat, drůbež se poleká a uteče ode mě." Býk povídá: "Zvednu vysoko hlavu, trochu zafuním, rozběhnu se po louce a rozeženu všechny krávy a ovce." Kuřátko lehce prohodí: "Lehnu si a budu dělat, že jsem mrtvé. A půl republiky se zblázní strachy."
Do jedné tajné státní organizace potřebovali přijmout killera - nájemného zabijáka. Po výběru z mnoha přihlášených zůstali tři kandidáti, dva muži a jedna mladá žena. Výběrová komise je pozvala do místnosti odkud vedly okované dveře do vedlejší místnosti. Prvnímu muži řekl člen komise: "Zde máte zbraň - nabitou pistoli, za dveřmi sedí na stole vaše manželka a vaším úkolem je ji zastřelit." Muž chvíli přemýšlí, pak se rozpláče a sdělí: "Nezlobte se, ale já bych nikdy nedokázal zastřelit svoji manželku." Komise konstatovala, že kandidát je pro funkci killera nevhodný. Pak pozvou druhého muže a sdělí mu totéž, za dveřmi je jeho manželka a on má za úkol ji zastřelit. Muž vezme pistoli a jde vedle, za chvíli se vrátí a říká se slzami v očích: "Ne, nedokázal bych ji zabít." Je rovněž vyřazen z kandidátů. Nakonec pozvou mladou ženu a sdělí jí, že za dveřmi na stole sedí její manžel a ona že má za úkol jej zastřelit zbraní, kterou obdržela. Žena odejde do vedlejší
místnosti, po chvíli je slyšet řadu výstřelů a pak hluk a údery. Poté žena vtrhne zpět ke komisi a křičí: "Ta pitomá pistole je nabitá slepejma! Musela sem ho umlátit židlí..." ●
●
●
●
●
● ●
●
● ●
●
●
●
Víte jak blondýnky dělají čokoládový dort? Jedna čte recept a zbývajících devět loupe lentilky. Víte proč Blondýnka lije vodu do počítače? Aby mohla surfovat po Internetu. Blondýnka přijede na křižovatku se semaforem. "Červená, jo červený mám plavky. Oranžová, jo oranžový mám tričko. Zelená, jo zelenou mám sukni. A červená ta už tady byla, jedem." Víte co uděláte, když po vás hodí blondýnka granát? Odjistíte ho a hodíte jí ho zpátky! Je blondýna v koupelně, má zhasnuto a volá do tmy HALÓ HALÓ. Víte co dělá? Vyvolává film. Víte proč blondýnka sedí před počítačem a křičí? Protože šáhla na myš. Jednou zastavil jednoho muže policajt. Muž zastaví auto a policajt mu říká: "Řidičský průkaz." Muž mu ho podá a čeká. Pak se ho policajt zeptá: "Jak se jmenujete?" Muž se zeptá: A ten, co uměl číst, ten už tady nedělá?" Pepíček dostane za trest dvacetkrát napsat: Nebudu tykat paní učitelce. Druhý den ve škole se ho učitelka ptá: "Pepíčku, proč jsi to napsal třicetkrát?" "Já ti chtěl udělat radost." "Pepíčku, řekni dvě zájmena." "Kdo, já?" "Výborně, Pepíčku." Paní učitelka dá dětem úkol přinést do školy nějaké zvíře a ukázat,co ho naučili. Anička přivede pejska a říká:Lehni. Sedni. Aport. A paní učitelka říká: Výborně, naučila jsi pejska povely. Kája přinese papouška a zapíská. Papoušek to po něm zopakuje. Paní učitelka říká: Nádhera, naučil papouška pískat. Přijde řada na Pepíčka a ten vytáhne z tašky hada a roztočí ho nad sebou a práskne s ním o lavicí. Had:Ssss. Ale Pepíčku tys ho nic nenaučil ty ho týráš. Né paní učitelko, mně se to nepovedlo. Tak ho znovu roztočí nad hlavou a znovu s ním práskne o lavici. Had:Ssss. Ale Pepíčku ještě jednou tak půjdeš do ředitelny. Né paní učitelko mně se to nepovedlo,tak naposled. Tak znovu ho roztočí nad hlavou a práskne s ním o lavici. A had:Sssskákal pes... Ptá se paní učitelka: "Když řeknu: Jsem mladá a hezká - jaký je to čas?" Pepíček: "Prosím, minulý!" Ptá se učitel: "Pepíčku, čím bys chtěl být?" "Hracím automatem." "A proč?" "Protože nic nedělá, jen bere peníze." ‘U nás máme takový zvyk, že na noc vždycky políbím manželku a
děti,’povídá pan Kůta. To by u nás nešlo… ’-Jak to?’ - ‘když děti přijdou domů to už dávno spím. ●
●
●
●
●
●
●
●
●
Halywoodska hvězda si čte ranní tisk: Glorie tady píšou že sis ráno sbalila kufry. Glorie!Glorie!Glorie? Hotelem se ozýva přímo nesnesitelný hluk. Host si telefonicky stěžuje v recepci u nočního vrátného. ’Je mi lito, pane, zní odpověď,’ ale není v našich silách nařídit hasičům, aby hasili potichu. Policie zatkla podomního obchodníka, prodávajícího bez povolení pilulky na dlouhověkost. Při kontrole trestního rejstříku vyšlo najevo, že se jedná o recidivistu, trestaného za stejný přestupek již v letech 1796, 1828, 1891 a 1936. Stěžuje si paní Kalionková: „Už tomu mému troubovi nic neřeknu! Ptal se mě, proč plivu na žehličku, řekla jsem mu, že kvůli tomu, abych zjistila, jak je horká a on teď chodí a plive mi do polévky na sporáku!“ ‚Mami, co dělají lidé s autem, které nejezdi? „ptá se malý Jiřík. Prodají ho tvému otci.“ Přijde poustevník do nebe, uvítá ho sv. Petr. K snídani mají tatranku, k obědu mají tatranku, k večeři mají tatranku. „Svatý Petře proč pořád jíme jenom tatranky?“ „Znáš někoho kdo by chtěl vařit pro dva lidi?“ Tři blondýny ztroskotají na pustém ostrově. Objeví se sudička. „Každé splním jedno přání“ „Já bych chtěla vor“, má vor „.Já bych chtěla loď“, má loď. „A co ty má drahá?“ „Já bych chtěla být tisíckrát chytřejší“, je tisíckrát chytřejší a pře jde po mostě na pevninu. Pozdě večer: „Maminko, maminko, náš tatínek je zase opilý!“ „A jak jsi to dceruško poznala?“ „Je v koupelně a holí zrcadlo.“ „Pepo budeš jíst tu polívku?“ „A proč?“ „No jestli ne, dám do ní maso a pak to dám psovi.“
(Lachty) Přijdu na sraz a tam jsem sám. To mě však neodradí, nastoupím do dopravního prostředku a vyrážím. Sice nemám půlku jídla, kterou měl vzít někdo jiný, ale nevadí. Po deseti minutách cesty vlakem mi najednou začne zvonit telefon. Kdopa asi volá? Správně, moje jídlo. „Ahoj Lachty, kde seš?“ „Ve vlaku, kde asi jinde. Kde seš ty?“ ptám se. „Nooo, my jsme teď na nádraží. Malinko jsme se zakecali a nějak nám to ujelo. Jsme si mysleli, že na nás počkáš.“ „A v kolik byl sraz? Půlhodiny před odjezdem a vy se zakecáte?? No já nemám slov“ povídám na to. „Kolik vás tam je?“ ptám se už jen pro informaci. „Pět. Hele, ale mám tvoje jídlo, to je dobrý ne?“ dostalo se mi odpovědi. „Hmm to je. No tak jeďte příštím vlakem, já na vás počkám na nádru.“ Rezignovaně dávám informace. „Tak jo, těšíme se na tebe. Čau“. „Nazdar“ To bude zase výprava. No nic nebudu si tím kazit náladu. Hezky si pospávám, když tu mě někdo mě kope do nohou a chce to po mě jízdenku. Nahlásím nástupní stanici i stanici výstupní, průvodčí s kyselým ksichtem mi ji vytiská a já hledám peněženku. Tu si uvědomuju, že si leží doma na stole, asi aby jí nebyla ziminka. Takže bez peněz. Nekompromisně jsem vyhozen z vlaku a říkám si co dál. Zase přichází ke slovu moderní vymoženost zvaná mobilní telefon. „Čau, tak to už jedete?“ ptám se. „Jooo, už jsme na cestě, budem tam tak za 20 minut“. „ A kolik máš s sebou peněz? Nějak jsem doma zapomněl peněženku“
„Chaaachaaa..neměls tolik pospíchat, jo mám dost, klidně nastup, my tě vezmem k sobě“ „Tak jo. Dík a zdarec“ Zase moje autorita utrpěla velký šrám. Chjooo. No nic, nastoupil jsem do vlaku k ostatním a už bez nehod jsme dojeli na místo. Na místě kde jsme chtěli spát, tak tam teče potok. Tak kousek dál jsme kosti své složili a zalehli. Uprostřed noci se spustil děsnej liják, který hezky náš přístřešek vytopil, přičemž všechny spacáky si hezky zaplavaly. Což o to, to by nebylo to nejhorší, ale nějak se stalo, že jednomu z nás odplavali klíče od bytu. Když se daří tak se daří. Co zbývalo jiného než se vydat domů. Jdeme si tak deštěm, potokem a slotou a já přemýšlím, co se ještě stane. V tu chvíli řev jak když si kejchnu a jeden z nás leží na zemi a drží se za ruku. Odhad vám vidím na očích. Ruku si narazil, ale nohu zlomil. Samozřejmě ten nejtěžší z nás a signál na mobilu nikde. To máme z toho, že jezdíme do divočiny. Tak rozdělit věci z batohu, zlomeninu na ruce a pospíchat do civilizace. Tam nikde nikdo, bych se taky divil kdyby tam někdo byl, až na nádraží spícího výpravčího budíme, ten nám volá sanitku, která zlomeninu odváží domů. Mě už jen čekal telefonát rodičům o tom co se všechno stalo. No příjemný telefon to nebyl. Vyslechl jsem si toho dosti. Už aby byl konec. Ve vlaku snad bude klid. Nebyl. Sice peníze byly, ale všichni zbylí mi začali vyčítat jaká to byla špatná výprava, že to bylo blbě zorganizované a že takhle to nejde. Že já se na to nevykašlu. Nevděčníci! Takhle výprava se nikdy nestala, snad ani nestane. Osoby a události jsou smyšlené podobnost se skutečností je čistě náhodná.
●
●
●
●
●
●
●
●
Tak se nám rozrostlo vedení světlušek. Do vedení nám přibyl náš milovaný Lachty a Andy – naše „velká“ světluška. Přejeme jim plno úspěchů a pevné nervy :-) Z velice neověřených zpráv jsme se dozvěděli, že naše Angie, o které už víme, že balí Ananase, sním bohužel za poslední měsíc nikde nebyla viděna. Ananas se prý pilně učí na maturitu. Tak mu budeme držet palce ať mu to dobře dopadne. Z dalších neověřených určitě pravých klepů bude to, že Jesky si prej bude brát Járu a dostanou od Angie a Ananase, jako zásnubní dar auto. Ovšem jestli se prokáže fakt, že Ananas nějaké auto má. Podle tajné ankety mezi světluškami se stal nejoblíbenějším vlčetem Kulič. Popíráme neověřené informace, že tato anketa byla zmanipulována. Naše informátorka Fialka tentokrát zklamala na celé čáře, nepovedlo se jí zjistit, kdo je vyvolenou Windyho od skautů. Doufáme, že do příštího Lampyrisu stihne zjistit, že je to ona a uspokojit tak naše čtenáře. Vyhlašujeme neoficiální soutěž o „nejuřvanější světlušku“ /není tím myšleno nejubrečenější,ale tu co je obdařena nejpronikavějším hlasem/, návrhy odevzdávejte komukoliv z vedení. Pro vítězku je připravena neoficiální cena - náhubek. 14.února byl Valentýn - svátek všech zamilovaných, takže všem zamilovaným, dodatečně vše nejlepší. Doufám, že jste dostali hromadu „valentýnek“ od svých ctitelů. Při úklidu jsem doma nalezl anketu světlušek z tábora z roku 2006, kde anonymně volily nejhezčího skauta ,tak konečně mohu napsat oficiální výsledky na 1. místě byl Dulík , na 2. místě Kulík a na 3.místě se nám tam dostal nečekaně Šikula. Všem gratulujeme.
Na tomto čísle spolupracovali: spolupracovali Fialka, Orel, Angie, Fidorka, Keny, Sojpi, Kecka, Sluníčko, Čertík, AnDy, Trpajzlík, Magda, Anička, Markéta a Lachty
Šťastnou majitelkou tohoto výtisku je
