MÍR, stavební bytové družstvo, Brno, Bedřichovická 21, PSČ STANOVY

MÍR, stavební bytové družstvo, Brno, Bedřichovická 21, PSČ 627 17

STANOVY

přijaté shromážděním delegátů dne 2. 11. 2004, s účinností od 2. 11. 2004, ve znění změn a doplňků, přijatých shromážděním delegátů dne 1. 11. 2005, 29. 11. 2007 a 9. 6. 2014.

OBSAH STANOV Str. Část I. Základní ustanovení – čl. 1 a 2 Část II. Předmět činnosti družstva - čl. 3 Část III. Členství v družstvu Vznik členství – čl. 4 Družstevní podíl – čl. 5 Společné členství manželů – čl. 6 Splynutí družstevních podílů – čl. 7 Přeměna členství – čl. 8 Rozdělení družstevního podílu – čl. 9 Převod a přechod družstevního podílu – čl. 10 Členská práva – čl. 11 Členské povinnosti – čl. 12 Převod družstevního podílu – čl. 13 Majetková účast člena družstva – čl. 14 Pořizovací členský vklad – čl. 15 Zánik členství – čl. 16 Zánik členství – dohodou – čl. 17 Zánik členství – vystoupením člena – čl. 18 Výstraha před vyloučením – čl. 19 Zánik členství – vyloučením člena z družstva – čl. 20 Zánik členství – smrtí člena družstva – čl. 21 Zánik členství – likvidací družstva – čl. 22 Zánik společného členství manželů – čl. 24 Vypořádání člena při zániku členství – čl. 25 Seznam členů – čl. 26 Část IV. Pořadník, přidělování bytů a nebytových prostor Sestavování pořadníků – čl. 27 Délka členství – čl. 28 Schvalování pořadní – čl. 29 Přidělování bytů (nebytových prostor) – čl. 30 Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) – čl. 31 Změna rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) – čl. 32 Část V. Nájem družstevního bytu Vznik nájmu – čl. 33 Práva a povinnosti člena družstva z nájmu družstevního bytu – čl. 34 Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním, bytu – čl. 35 Sleva z nájemného – čl. 36 Společný nájem družstevního bytu manžely – čl. 37 Zánik společného nájmu bytu manželů – čl. 38 Výměna družstevního bytu – čl. 39 Podnájem bytu nebo části bytu – čl. 40

1 1

1 1 2 2 2 2 2 2–3 3–4 4 4 4 4–5 5 5 5 5–6 6 6 6 6–7 7

7 7–8 8 8 9 9

9 9 – 10 10 – 11 11 11 11 – 12 12 12

Str. Přenechání družstevního bytu do nájmu na určitou dobu – čl. 41 Zánik nájmu družstevního bytu – čl. 42 Nájem družstevních nebytových prostor – čl. 43 Zajištění řádného využití bytů – čl. 44 Část VI. Členství v družstvu, členská práva a povinnosti při současném vlastnictví bytu (nebytového prostoru) – čl. 45, čl. 46, čl. 47 Část VII. Orgány družstva – čl. 48, čl. 49, čl. 50 Shromáždění delegátů – čl. 51, čl. 52, čl. 53, čl. 54 Představenstvo – čl. 55 Předseda družstva – čl. 56 Ředitel družstva – čl. 57 Kontrolní komise – čl. 58 Samospráva – čl. 59 Členská schůze samosprávy – čl. 60 Výbor samosprávy – čl. 61 Pomocné orgány – čl. 62 Zastupování družstva ve společenství vlastníků – čl. 63 Část VIII. Hospodaření družstva Financování činnosti družstva – čl. 64 Hospodaření bytových domů a řadových garáží – čl. 65 Ostatní hospodaření – čl. 66 Základní kapitál – čl. 67 Nedělitelný fond – čl. 68 Fond družstevní výstavby – čl. 69 Dlouhodobě přijaté zálohy – čl. 70 Rezervní fond – čl. 71 Zajišťovací fond – fond dlouhodobého majetku – čl. 72 Statutární fond – čl. 73 Rozdělení zisku nebo úhrada případné ztráty – čl. 74 Řádná účetní závěrka a výroční zpráva o hospodaření – čl. 75

12 12 12 12

12 – 13

13 – 15 15 – 17 17 – 18 18 18 18 – 19 19 19 – 20 20 – 21 21 21

21 – 22 22 22 22 22 22 – 23 23 23 23 23 23 23

Část IX. Zrušení a likvidace družstva – čl. 76 Likvidace družstva – čl. 77 Sloučení, splynutí a rozdělení – čl. 78

23 23 – 24 24

Část X. Společná ustanovení – čl. 79 Podněty členů – čl. 80 Doručování – čl. 81 Počítání času – čl. 82

24 24 24 – 25 25

Část XI. Přechodná a závěrečná ustanovení – čl. 83, čl. 84

25

(1) (2) (3)

(4)

(1)

(2)

(3) (4)

ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Firma: MÍR, stavební bytové družstvo Sídlo: Bedřichovická 21, 627 17 Brno Bytové družstvo (dále jen „družstvo“) je zapsáno ve veřejném rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, v oddílu DrXXXIV, č. vložky 7 a má přiděleno identifikační číslo 00046906. Právní poměry družstva upravuje zákon a tyto stanovy, družstvo se nepodřizuje plně zákonu č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, dále jen ZOK, pouze jej částečně přijímá. Čl. 2 Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jehož hlavním posláním je opatřovat si společnou činností a společnými prostředky byty, nebytové prostory a hospodařit s nimi, zajišťovat jejich správu a provoz. Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva neručí za závazky družstva. Družstvo je obchodní korporací.

ČÁST II. PŘEDMĚT ČINNOSTI DRUŽSTVA Čl. 3 (1) Předmětem činnosti družstva je především správa a provoz bytových a nebytových objektů, zabezpečování plnění poskytovaných s užíváním bytů a nebytových prostor, jakož i organizování přípravy a provádění výstavby bytů a nebytových prostor (garáže, ateliéry). Družstvo v rámci své činnosti také spravuje domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob. (2) Družstvo: a) staví, popřípadě zabezpečuje výstavbu bytů a nebytových prostor, b) přiděluje družstevní byty a nebytové prostory svým členům a uzavírá s nimi smlouvy o nájmu, c) provádí, popřípadě zabezpečuje správu, údržbu, opravy, rekonstrukci a modernizaci bytových a nebytových objektů pro své členy, popřípadě i pro jiné osoby (fyzické i právnické), d) poskytuje, popřípadě zabezpečuje plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostor pro své členy, případně pro jiné osoby (fyzické i právnické), e) vykonává činnosti za účelem podnikání, spočívající především v: - provádění a zajišťování staveb, jejich změn a odstraňování - činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

-

montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. (3) Družstvo může vykonávat i další činnosti schválené shromážděním delegátů, pokud k jejich vykonávání získá příslušné oprávnění.

(1)

(2) (3)

(4)

(5)

(6)

ČÁST III. ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU Vznik členství Čl. 4 Členem družstva může být pouze zletilá fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, osoba fyzická nebo právnická z titulu dědění, fyzická osoba bez trvalého pobytu na území České republiky z titulu dědění a fyzická osoba z titulu společného členství manželů. Členství právnických osob se z jiných důvodů než z titulu dědění vylučuje. Další podmínkou přípustnosti pro vznik členství je písemný souhlas budoucího člena se stanovami družstva. Za podmínek přípustnosti členství vzniká: a) dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce fyzické osoby musí být přiloženo potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 200,-- Kč a základního členského vkladu ve výši 500,-- Kč. b) pravomocným rozhodnutím soudu. Člen, kterému bylo přiznáno členství, je povinen uhradit základní členský vklad ve výši 500,-- Kč. Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí být členu doručeno doporučeným dopisem. Zamítavé rozhodnutí musí být doručeno žadateli o členství do vlastních rukou. Družstvo vrátí zápisné, základní členský vklad a další členské vklady osobě, kterou nepřijalo za člena, do 30 dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. Členství nevznikne, pokud člen, jemuž bylo přiznáno členství pravomocným rozhodnutím soudu, na písemnou výzvu neuhradí do 15 dnů základní členský vklad ve výši 500,-- Kč.

Družstevní podíl Čl. 5 (1) Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. (2) Spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno. (3) Zastavení družstevního podílu je vyloučeno.

Stanovy družstva MÍR, stavební bytové družstvo přijaté shromážděním delegátů dne 2.11.2004, s účinností od 2.11.2004, ve znění změn a doplňků přijatých shromážděním delegátů dne 1.11.2005, dne 29.11.2007 a 9.6.2014 -1/25-

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Čl. 6 Společné členství manželů Stane-li se alespoň jeden z manželů členem družstva a zároveň se družstevní podíl stane součástí jejich společného jmění, vznikne manželům společné členství v družstvu. Za podmínek § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) (např. děděním, darováním, odkazem aj.) nevzniká nabytím družstevního podílu do výlučného vlastnictví jedním z manželů za trvání manželství společné členství manželů. Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají jeden hlas. Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném stavebním bytovém družstvu.

Splynutí družstevních podílů Čl. 7 (1) Nabude-li člen za trvání svého členství v družstvu další družstevní podíl, jeho družstevní podíly splývají v jediný družstevní podíl v den, kdy je člen nabude. Jsou-li však s každým z družstevních podílů spojena práva třetích osob, družstevní podíly splývají až dnem, kdy tato práva třetích osob zaniknou, ledaže dohoda člena družstva s takovou třetí osobou určí jinak. (2) Z důvodu uvedených v odst. 1) splynou navzájem i družstevní podíly náležející do společného jmění manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne družstevní podíl kteréhokoliv z nich, který nenáleží do jejich společného členství. Pro splývání družstevního podílu nenáležejícího do společného členství platí v dalším odst. 1). (3) Při splynutí členství podle odst. 1) a 2) platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány. Přeměna členství Čl. 8 K přeměně členství dochází v těchto případech: 1) společné členství manželů se mění v samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případech uvedených v čl. 24 stanov. 2) samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 21 odst. 2) stanov mění na samostatné členství každého z dědiců jednotlivých družstevních podílů zůstavitele. 3) samostatné členství jednoho z manželů, se výměnou družstevního bytu (nebytového

4)

(1)

(2) (3) (4)

(1)

(2)

(3)

(4)

prostoru) v rámci tohoto družstva mění na společné členství manželů. samostatné členství jednoho z manželů se převodem členských práv a povinností na druhého z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů. Rozdělení družstevního podílu Čl. 9 Rozdělení družstevního podílu je možné se souhlasem představenstva, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů nebo dvou družstevních nebytových prostorů, případně kombinací. Původní vlastník rozdělovaného družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. Účinky rozdělení družstevního podílu nastanou splněním veškeré vkladové povinnosti člena vůči družstvu. Při rozdělení družstevního podílu se určí, jaká práva jsou s družstevním podílem spojena. Převod a přechod družstevního podílu Čl. 10 Smrtí člena přechází družstevní podíl na dědice. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu (nebytovému prostoru) pouze s jedním dědicem (manžely), určeným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. Z titulu dědění se může stát členem družstva i právnická osoba. Člen může převést svůj družstevní podíl na jinou fyzickou osobu, která splňuje podmínky vzniku a přípustnosti členství podle čl. 4. Družstevní podíl přechází na nového nájemce dnem vzniku nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě dohody o výměně družstevního bytu (nebytového prostoru). Družstevní podíl přechází na nového vlastníka jednotky dnem uzavření dohody o převodu družstevního podílu.

Členská práva Čl. 11 Člen družstva má právo zejména: 1) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce na jednání a rozhodování orgánů družstva, jejichž je členem, tj. členské schůze samosprávy, a prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů, 2) volit a být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právnímu jednání a dosáhl-li věku 18 let, 3) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje,


4)

předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi, týkajícími se činnosti družstva, k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení písemně informován, 5) na přidělení konkrétně určeného bytu (nebytového prostoru), splatí-li zálohu na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené, 6) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru) vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu družstevního podílu nebo jeho části a na základě dohody o výměně bytu (nebytového prostoru), 7) na roční vyúčtování zaplacených zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) a na vypořádání přeplatků z tohoto vyúčtování podle jiných právních předpisů, těchto stanov a schválených zásad, 8) na uzavření smlouvy o převodu bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena na základě obecně závazné právní úpravy, a to i na základě výzvy podané po 30. 6. 1995, 9) na vypořádací podíl při zániku členství, 10) na informace o činnosti družstva, zejména na informace týkající se hospodaření družstva a dispozic s byty (pokud tyto informace nejsou v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů) 11) nahlížet do seznamu členů. Členské povinnosti Čl. 12 Člen družstva je povinen zejména: 1) dodržovat stanovy a plnit rozhodnutí orgánů družstva, 2) uhradit členské vklady dle čl. 14 stanov ve stanovené výši a lhůtě, 3) splnit uhrazovací povinnost uloženou v souladu s §§ 593 a 594 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, 4) uzavřít nájemní smlouvu, platit nájemné (včetně mimořádného příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice) a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo zálohy na ně ve stanovené výši a lhůtě splatnosti, uhradit nedoplatek z vyúčtování těchto záloh, 5) uhradit družstvu úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10,-- Kč za každý i započatý měsíc prodlení, jedná-li se o dluh z titulu nájemného za družstevní byt (družstevní nebytový prostor) a úhrad za služby spojené s jeho užíváním nebo z titulu nesplaceného příspěvku vlastníka bytu (nebytového prostoru) na správu domu

a pozemku a úhrad za služby spojené s jeho užíváním, 6) hradit členské příspěvky na činnost družstva a platit úhradu za jednání družstva prováděné z podnětu nebo ve prospěch člena družstva, 7) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně, řádně užívat a udržovat družstevní byt (družstevní nebytový prostor), jakož i společné prostory a zařízení domu, 8) na základě uzavřené smlouvy o nájmu ve lhůtě stanovené družstvem převzít družstevní byt (družstevní nebytový prostor). V případě opožděného převzetí družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru nahradit družstvu škodu, která opožděným předáním vznikne, jakož i škodu, která vznikne opožděným oznámením o tom, že daný byt člen nepřevezme, 9) v nájemní smlouvě lze sjednat předání bytu (nebytového prostoru) ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání, pokud si nájemce s družstvem současně vymezí práva a povinnosti z toho plynoucí, zejména výši a způsob úhrady nákladů na provedení opravy, 10) umožnit po předchozím oznámení vstup do bytu (nebytového prostoru) zástupci družstva nebo osobám pověřeným technickou kontrolou bytu, prováděním oprav, úprav a údržby bytu (nebytového prostoru) a prováděním oprav a úprav souvisejících s opravami ostatních bytů (nebytových prostor) a domu jako celku, 11) po předchozí písemné výzvě umožnit zástupci družstva nebo jím pověřené osobě (osobám), aby zjistil technický stav bytu (nebytového prostoru), provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření, dodávku a regulaci tepla, teplé a studené vody i odpočet naměřených hodnot a další práce nutné k řádnému provozu objektu; stejně je povinen umožnit přístup k provedení udržovacích prací, rekonstrukcí a oprav realizovaných přímo družstvem a také umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu (nebytového prostoru); předchozí výzva se nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení; 12) oznamovat a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato změna nastala, jakož i oznamovat družstvu veškeré změny podstatné pro vedení členské evidence, včetně včasného oznamování změn týkajících se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence, rozúčtování cen za plnění poskytovaná s užíváním bytu a doručováním písemností;


13) podílet se na úhradě skutečné ztráty z hospodaření příslušného nákladového střediska bytového domu. 14) podílet se na úhradě ztráty z hospodaření družstva a na likvidačním schodku podle rozhodnutí shromáždění delegátů; uhrazovací povinnost člena však nemůže přesáhnout trojnásobek základního členského vkladu, 15) Plnit i jiné povinnosti plynoucí ze zákona, stanov a ostatních závazných interních předpisů družstva. Uvedené povinnosti platí obdobně pro vlastníka bytu, člena družstva, jehož byt je v domě, který je ve správě družstva.

(1) (2)

(3)

(4)

Převod družstevního podílu Čl. 13 Převod družstevního podílu je možný na základě dohody a nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Družstevní podíl přechází na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu družstevního podílu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu družstevního podílu nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena (společných členů) o převodu družstevního podílu a písemný souhlas nabyvatele družstevního podílu. Člen může převést část svého družstevního podílu na jiného člena téhož družstva v případech: a) kdy člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva získal právo na přidělení jiného bytu (nebytového prostoru) v témže družstvu nebo právo takový byt (nebytový prostor) užívat, b) kdy člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) získal právo na přidělení jiného bytu (nebytového prostoru) v družstvu, c) kdy člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) převádí část členských práv a povinností týkajících se bytu (nebytového prostoru).

Majetková účast člena družstva (členské vklady) Čl. 14 (1) Majetkovou účast člena družstva tvoří: a) základní členský vklad ve výši 500,-- Kč; pokud jeden člen družstva má v nájmu více bytů nebo byt a garáž, platí pouze jeden základní členský vklad, b) další členské vklady ve výši stanovené shromážděním delegátů, c) pořizovací členský vklad. (2) Majetkovou účast nebydlícího, negarážujícího člena družstva tvoří: a) základní členský vklad ve výši 500,-- Kč

b)

a další členské vklady ve výši stanovené shromážděním delegátů. (3) Majetkovou účast nájemce - bydlícího, garážujícího člena družstva tvoří: a) základní členský vklad ve výši 500,-- Kč, b) další členský vklad ve výši stanovené shromážděním delegátů, c) pořizovací členský vklad. (4) Majetkovou účast vlastníka - bydlícího, garážujícího člena družstva tvoří: a) základní členský vklad ve výši 500,-Kč, b) a další členský vklad ve výši stanovené shromážděním delegátů. Pořizovací členský vklad Čl. 15 (1) Pořizovací členský vklad představuje majetkovou účast člena na družstevní výstavbě, která zahrnuje výstavbu dodavatelskou, výstavbu formou nástaveb, vestaveb, přestavbu společných částí domu nebo připojení nebytových prostor ke stávajícímu bytu. Pořizovací vklad se neodepisuje. (2) Pořizovací členský vklad se zhodnocuje o členem splacenou část úmoru úvěru, poskytnutého peněžním ústavem na výstavbu družstevního objektu. (3) Převodem bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví zaniká nárok na vrácení pořizovacího členského vkladu připadajícího na převedený byt (nebytový prostor).

1)

2)

Zánik členství Čl. 16 Účinky zániku členství v družstvu: a) zánikem členství v družstvu zaniká právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu či nebytového prostoru, stejně tak nájem družstevního bytu, b) zánikem členství zaniká právo družstva na splnění vkladové či jiné vkladové povinnosti (např. další členský vklad, pořizovací členský vklad atd.); právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. To neplatí při převodu nebo přechodu družstevního podílu. Členství v družstvu zaniká: a) písemnou dohodou, b) vystoupením člena, c) vyloučením člena, d) převodem družstevního podílu, e) přechodem družstevního podílu, f) smrtí člena družstva, pokud družstevní podíl nepřejde na dědice, g) zánikem družstva, h) prohlášením konkursu na majetek člena, i) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením družstevního podílu,


j) vydáním exekučního příkazu k postižení družstevního podílu po právní moci usnesení o nařízení exekuce, k) členství právnické osoby v družstvu zaniká jejím vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popřípadě jejím zánikem. Má-li právnická osoba právního nástupce, vstupuje nástupce do všech dosavadních jejích členských práv a povinností. (3) Zánik členství - dohodou Čl. 17 Písemnou dohodou mezi členem a družstvem končí členství v družstvu sjednaným dnem. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.

(4) (5)

Zánik členství - vystoupením člena Čl. 18 (1) Člen může z družstva vystoupit, činí tak na základě písemné výpovědi adresované představenstvu družstva. Výpovědní doba činí šest měsíců od podání výpovědi. (2) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem představenstva. Odvolání musí být družstvu doručeno do uplynutí doby uvedené v odst. 1. (6) Výstraha před vyloučením Čl. 19 (1) Předseda družstva udělí výstrahu před vyloučením, pokud člen hrubě porušuje stanovy nebo rozhodnutí orgánů družstva, nebo ti, kteří s ním bydlí, hrubým způsobem porušují zásady občanského soužití či dobré mravy v domě. (2) Výstraha musí být písemná s uvedením nejméně třicetidenní lhůty pro odstranění závadného stavu. Zánik členství - vyloučením člena z družstva Čl. 20 (1) Člen může být z družstva vyloučen rozhodnutím představenstva družstva, zejména pokud závažným způsobem nebo opakovaně porušuje svoje členské povinnosti nebo přestal splňovat podmínky pro vznik členství, nebo zavrženíhodným způsobem zasáhl do práv nebo oprávněných zájmů družstva nebo jeho členů, nebo po dobu alespoň jednoho roku neoznámil změnu své adresy evidované v seznamu členů a jeho pobyt se stal pro družstvo neznámým, nebo zneužil seznam členů nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo jeho členovi, nebo pokud nesplnil vkladovou povinnost k dalšímu členskému vkladu, ke které se zavázal. (2) Člena, s jehož družstevním podílem je spojen nájem družstevního bytu nebo družstevního

(7)

(8)

(9)

nebytového prostoru, lze z družstva vyloučit i tehdy, pokud: a) poruší jako nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu; b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt nebo nebytový prostor, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází. Rozhodnutí o vyloučení společných členů (manželů) se samostatně doručuje každému z manželů. Před rozhodnutím o vyloučení je družstvo povinno udělit členovi písemnou výstrahu v souladu s čl. 19 stanov. Rozhodnutí o vyloučení se vyhotoví písemně. Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení může člen podat námitky ke shromáždění delegátů ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky ke shromáždění delegátů. V případě vylučování společných členů (manželů) má každý z manželů právo vznést námitky proti rozhodnutí o vyloučení bez ohledu na vůli druhého manžela. Proti rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek může vylučovaný člen podat ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí návrh k soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu k soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči tomuto členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství. Rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí shromáždění delegátů o potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí do vlastních rukou na jeho adresu uvedenou v seznamu členů. Členství vylučované osoby zanikne marným uplynutím lhůty pro podání námitek, nebo dnem, kdy vylučovanému členovi bylo doručeno rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí jeho námitek. Družstvo je oprávněno rozhodnutí o vyloučení zrušit. O zrušení rozhodnutí o vyloučení rozhoduje představenstvo. Se zrušením vyloučení musí vyloučený člen vyslovit písemný souhlas. Pokud neudělí tento souhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo této osobě rozhodnutí o zrušení vyloučení doručeno, k rozhodnutí o zrušení vyloučení se nepřihlíží. Toto neplatí, pokud vyloučená osoba o zrušení rozhodnutí o vyloučení již dříve písemně požádala nebo pokud podala námitky proti vyloučení. Představenstvo je oprávněno zrušit rozhodnutí o vyloučení


v případech, v nichž probíhá řízení o prohlášení neplatnosti vyloučení člena z družstva. Pokud bylo rozhodnutí o vyloučení zrušeno, nebo bylo-li rozhodnuto shromážděním delegátů nebo soudem o tom, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou důvodné, členství člena v družstvu nezaniklo. Zánik členství – smrtí člena družstva Čl. 21 (1) Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů, přechází dnem jeho smrti členství v družstvu na dědice, kterému připadl družstevní podíl. S přechodem družstevního podílu přechází na dědice i nájem družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. právo na uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). Nepřešel-li družstevní podíl na dědice, zaniká smrtí člena. (2) Náležely-li zůstaviteli dva nebo více družstevních podílů v jednom a témže družstvu a nedošlo-li k jejich splynutí ze zákona, mohou jednotlivé družstevní podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců. (3) Zemře-li člen, který je vlastníkem bytu (nebytového prostoru), jeho smrtí přechází na dědice družstevního podílu členství, nevypovíli jej dědic, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však 1 měsíc ode dne, kdy se stal dědicem.

(2)

(3)

(4)

(5)

Zánik členství - likvidací družstva Čl. 22 Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z veřejného rejstříku. (1) Obnovení členství Čl. 23 Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení, nebo pro nedostatek majetku, jeho členství se obnovuje. Jestliže již družstvo vyplatilo jeho vypořádací podíl, musí jej do dvou měsíců od zrušení konkursu člen družstvu nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením družstevního podílu člena v družstvu nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního předpisu. Zánik společného členství manželů Čl. 24 (1) Společné členství manželů v družstvu zaniká: a) vypořádáním společného jmění bývalých manželů,

(2)

(3)

(4)

b) marným uplynutím lhůty pro vypořádání společného jmění bývalých manželů podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, c) zánikem členství dle čl. 16 stanov, není-li v tomto článku stanoveno jinak, d) vystoupením jednoho z manželů, e) vyloučením jednoho z manželů, f) smlouvou o manželském majetkovém režimu dle § 722 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník za trvání manželství, g) rozhodnutím soudu o manželském majetkovém režimu za trvání manželství, h) smrtí jednoho z manželů. Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manželmanželka. Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) ten z rozvedených manželů, který byl určen dohodou rozvedených manželů nebo rozhodnutím soudu. Dohodnou-li se po rozvodu manželství rozvedení manželé - společní členové družstva, užívající společně družstevní byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat družstevní byt a druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Společné členství manželů v družstvu nezaniká v případě, kdy soud rozhodne o majetkovém režimu společného jmění z důvodu podnikání jednoho z manželů. Vypořádání člena při zániku členství Čl. 25 Zánikem členství vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl je roven výši splněného základního členského vkladu, výši dalších členských vkladů a pořizovacího členského vkladu dle čl. 14 stanov. U nebydlícího člena je vypořádací podíl splatný uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše. Výplata pořizovacího členského vkladu je vázána vždy na uvolnění bytu (nebytového prostoru). Vypořádací podíl člena, který byl nájemcem družstevního bytu a tento nevyklidil, je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne vyklizení družstevního bytu, jehož byl bývalý člen nájemcem, nebo uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu. Byl-li člen z bytového družstva vyloučen, počítá se lhůta až ode dne marného uplynutí


(5)

(6) (7)

(8)

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti vyloučení nebo ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno. Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu. Zánikem členství v důsledku převodu družstevního podílu nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou. Při převodu bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví nájemce nevzniká dosavadnímu členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu. Seznam členů Čl. 26 Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisují kromě jména, bydliště a data narození, IČ a sídla právnické osoby, výše členských vkladů a rozsah splnění vkladové povinnosti k členským vkladům, popř. další rozhodné skutečnosti. V seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo osvědčí právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu. V otázkách nahlížení a nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí obecně zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a speciálním zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Člen družstva je povinen oznámit a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, kdy tato skutečnost nastala. Družstvo je povinno provést zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána. Přestane-li být člen družstva jeho členem, družstvo to v seznamu členů vyznačí bez zbytečného odkladu. Do této části seznamu představenstvo umožní nahlédnout pouze bývalému členovi, jehož se zápis týká, a jeho právnímu nástupci. Jiné osobě poskytne družstvo údaje zapsané v seznamu pouze za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů. ČÁST IV. POŘADNÍK, PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ

(1) (2)

(3)

(4)

(1) (2)

(3)

(4)

(5)

A NEBYTOVÝCH PROSTOR Sestavování pořadníků Čl. 27 Družstvo sestavuje pořadníky podle druhu a forem výstavby. V pořadníku musí být uvedeny údaje, které odůvodňují pořadí člena. družstva projednává Představenstvo a schvaluje návrh pořadníku na příděl bytů sestaveného podle délky členství, která je u přídělu uvolněných družstevních bytů postavených v komplexní bytové výstavbě s příspěvkem státu jediným kritériem. Pořadník je každoročně aktualizován na základě členem oznámených změn (změna příjmení, změna bydliště, rozhodnutí o dědictví, zánik členství, převod členství). Při výstavbě nového družstevního bytového domu stanoví kritéria pro sestavení pořadníku na příděl družstevních bytů nebo nebytových prostor představenstvo družstva. Z důvodů zabezpečení financování výstavby je mimo délky členství rozhodující úhrada pořizovacího členského vkladu ve smyslu čl. 15 stanov družstva. Návrh pořadníku na příděl garáží v nové výstavbě schvaluje představenstvo na základě doporučení členské schůze samosprávy v případě, kdy garáž je vybudovaná v domě stavební úpravou nebo ve dvoře navazujícím na dům. Kritéria na příděl hromadných nebo řadových garáží stanoví představenstvo s přihlédnutím k lokalitě, kde se výstavba realizuje. Délka členství Čl. 28 Pro účely sestavování pořadníků se členu započítává délka členství od jeho vzniku, pokud dále není uvedeno jinak. Splynou-li dva družstevní podíly v jeden, platí pro účely sestavení pořadníku délka nejstaršího z nich, v jehož rámci nebyl doposud přidělen byt (nebytový prostor). Délka členství člena, který v témže družstvu žádá o přidělení jiného bytu nebo jiného nebytového prostoru, než který užívá, se pro účely sestavování pořadníku počítá ode dne doručení jeho žádosti o přidělení jiného bytu nebo nebytového prostoru. Tento člen je povinen složit další členský vklad. Délka členství člena, který převodem části družstevního podílu převedl na jiného člena téhož družstva nájem bytu (nebytového prostoru), se pro účely zařazení do pořadníku počítá ode dne podání žádosti o přidělení bytu (nebytového prostoru). Délka členství člena, který se stal nájemcem nebytového prostoru v případech uvedených v čl. 24 odst. 3) se pro účely sestavování pořadníku pro přidělení bytu započítává ode dne přeměny členství.


(6) Délka členství člena, jemuž byl převeden byt do vlastnictví, se pro účely zařazení do pořadníku na příděl bytu nebo nebytových prostor počítá ode dne vkladu smlouvy o převodu vlastnictví do katastru nemovitostí. Tento člen je povinen složit další členský vklad. Schvalování pořadníků Čl. 29 (1) Návrh pořadníku na kalendářní rok je zveřejňován vyvěšením na veřejně přístupném místě v sídle družstva vždy od 1. 11. do 31. 12. předchozího roku. V této době mohou členové družstva podávat své písemné připomínky. (2) Pořadník schvaluje představenstvo družstva. Schválené pořadníky musí být po dobu jejich platnosti zveřejněny způsobem v družstvu obvyklým.

(1) (2)

(3)

(4)

Přidělování bytů (nebytových prostor) Čl. 30 Byty (nebytové prostory) přiděluje předseda družstva členům podle jejich pořadí v pořadníku. Před přidělením bytu (nebytového prostoru) vyzve předseda písemně člena ke splacení zálohy na pořizovací členský vklad dle čl. 15, lhůtu na zaplacení stanoví nejméně 60 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou. Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě zálohu nebo odmítne-li písemně přidělení bytu (nebytového prostoru), předseda mu byt (nebytový prostor) nepřidělí. Mimo pořadník může představenstvo přidělit byt (nebytový prostor): a) členu, jehož byt (nebytový prostor), který v družstvu užívá, se stal neobyvatelným z důvodu havárie, které nemohl zabránit, nebo v důsledku živelné pohromy, b) členu, který byl zbaven práva na přidělení bytu (nebytového prostoru) nebo práva na jeho užívání nesprávným postupem družstva, c) získaný rozdělením, d) neuvolněný, a to pouze členu družstva, jemuž byl zrušený nájem a který byl nájemcem tohoto bytu (nebytového prostoru) a uhradil dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním tohoto bytu (nebytového prostoru) včetně veškerých správních a soudních výdajů, vynaložených družstvem v souvislosti s vymáháním dluhu, e) uvolněný po nájemci, kterému skončil nájem, pouze členu družstva, který poskytl svůj byt (nebytový prostor) neplatiči jako náhradní a uhradil dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním tohoto bytu (nebytového prostoru) včetně veškerých správních a soudních výdajů,

vynaložených družstvem v souvislosti s vymáháním dluhu, odmítli-li je uhradit členové družstva, kterým byl byt (nebytový prostor) nabídnut podle pořadníku, f) vyklizený po nájemci, kterému skončil nájem, též členu družstva, který uhradil dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním tohoto bytu (nebytového prostoru) včetně veškerých správních a soudních výdajů vynaložených družstvem v souvislosti s vymáháním dluhu včetně nezbytných úprav bytu (nebytového prostoru) na vlastní náklady, odmítli-li je uhradit členové družstva, kterým byl byt (nebytový prostor) nabídnut podle pořadníku, g) tomu, kdo naplní podmínky exekuce, jestliže z databáze potenciálních zájemců o byty (nebytové prostory), které mohou být exekučně vyklizeny, vytvořené na základě průzkumu v řadách nebydlících členů družstva, zařazených do řádného aktuálního pořadníku, se nenajde nikdo, kdo by byl schopen splnit podmínky, které daný konkrétní případ exekuce vyžaduje. Obvyklé podmínky pro přidělení exekučně vyklizeného bytu (nebytového prostoru) jsou: - poskytnutí přístřeší, případně bytové náhrady, společně s uskladněním věcí z exekučně vyklizeného bytu (nebytového prostoru) na dobu šesti měsíců; - uhrazení veškerých nákladů vzniklých s exekucí, tj. dluhů na nájemném a poskytovaných službách včetně poplatku z prodlení, nákladů spojených s nezbytnými opravami tohoto bytu (nebytového prostoru). Přednostně bude představenstvo řešit žádosti členů družstva bydlících, kteří nabídnou vlastní byt (nebytový prostor) menší velikosti za větší byt (nebytový prostor), který může být exekučně vyklizen. V tomto případě bude představenstvo družstva při přídělu vyklizeného bytu (nebytového prostoru) přihlížet k datu podání žádosti. (5) Podle délky členství přidělí dále představenstvo mimo pořadník byt (nebytový prostor) v případě, kdy členové zařazení v pořadníku byli již uspokojeni, popř. nemají o přidělený byt (nebytový prostor) zájem. (6) Mimo pořadník může představenstvo přidělit byt členu družstva v případech hodných zvláštního zřetele, pokud shromáždění delegátů vysloví s přidělením bytu předchozí souhlas.


Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) Čl. 31 (1) Předseda může zrušit pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) v případech, kdy: a) člen na výzvu předsedy neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek pořizovacího členského vkladu podle čl. 15, b) člen odmítl převzít byt (nebytový prostor), který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené představenstvem. (2) Rozhodnutí o zrušení pravomocného rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti rozhodnutí podle odst. 1) se může člen odvolat. Odvolání má odkladný účinek. (3) V případě zrušení rozhodnutí podle odst. 1) vzniká členovi nárok na vrácení zálohy na pořizovací členský vklad snížené o základní členský vklad. Tento nárok vzniká uplynutím dvou měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru). Změna rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) Čl. 32 Předseda družstva může po dohodě se členem změnit své pravomocné rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), pokud se členem nebyla k přidělenému bytu (nebytovému prostoru) uzavřena nájemní smlouva. Nový příděl se považuje za realizaci původního pořadníku, v případě přídělu mimo pořadník za realizaci tohoto přídělu. ČÁST V. NÁJEM DRUŽSTEVNÍHO BYTU Vznik nájmu Čl. 33 (1) Nájem družstevního bytu vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členovi (nájemci) do nájmu družstevní byt. Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. (2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy: a) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu – vydaného příslušným orgánem družstva, b) převodem družstevního podílu nebo jeho části, c) na základě dohody o výměně bytu, d) na základě zdědění družstevního podílu. (3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu (nebytového prostoru), jeho příslušenství, rozsah užívání, výši nájemného a způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná

s užíváním bytu. Nájemní smlouva se uzavírá písemně. Práva a povinnosti člena družstva z nájmu družstevního bytu Čl. 34 (1) Se členem družstva - nájemcem družstevního bytu a s manžely - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet i osoby, které žijí s členem družstva - nájemcem (společnými nájemci) ve společné domácnosti. Počet těchto osob a změnu počtu osob bydlících v bytě je člen družstva – nájemce povinen neprodleně písemně oznámit družstvu. (2) V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost těchto osob. Pokud nájemce nesplní tuto povinnost, považuje se to za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu. (3) Družstvo má právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny osoby mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách. Při porušení této zásady se má za to, že nájemce hrubě porušil svoji povinnost vyplývající z nájmu. (4) Kromě práva užívat byt má člen - nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. (5) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv. (6) Člen družstva - nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li jeho chov družstvu nebo ostatním nájemcům obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Pokud vyvolá chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí člen družstva nájemce tyto náklady družstvu. (7) Družstvo je povinno zajistit členu družstva nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání, provádět řádnou údržbu domu a jeho zařízení a zajišťovat i řádné plnění služeb, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. (8) Družstvo neprovádí technické prohlídky bytu při dispozicích s byty. Požádá-li o provedení technické prohlídky některý z účastníků převodu družstevního podílu nebo při výměně bytů, družstvo ji za úhradu provede. O výsledku technické prohlídky bude proveden písemný zápis, který bude podepsán zúčastněnými stranami. Případné reklamace


(9)

(10)

(11)

(12)

(13)

(14)

(15)

(16)

ve vybavení bytu uplatňuje nový nájemce u nájemce předchozího. Člen družstva – nájemce družstevního bytu je povinen hradit opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s obvyklým udržováním a obnovou vybavení bytu. Vybrané položky, které hradí člen družstva nájemce prostřednictvím dlouhodobě přijatých záloh, jsou uvedeny ve vnitrodružstevní směrnici. Usnese-li se členská schůze nadpoloviční většinou členů příslušné samosprávy, mohou být zahrnuty do úhrady i ostatní výměny, opravy apod. za předpokladu, že na účtu dlouhodobě přijatých záloh příslušného nákladového střediska je dostatek finančních prostředků na pravidelnou údržbu domu a nedotknutelná rezerva na havarijní opravy, jejíž výšku stanoví představenstvo na základě technického stavu domu a vývoje inflace. Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu nebo jimiž je výkon práva člena - nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit a požadovat od družstva náhradu účelně vynaložených nákladů, a to pouze u zařízení uvedených ve vnitrodružstevní směrnici. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. Člen družstva - nájemce je povinen udržovat družstevní byt (nebytový prostor) či jiný příslušný majetek družstva ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Člen družstva - nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo (v rozsahu dle vnitrodružstevní směrnice) a umožnit jejich provedení. Člen družstva - nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena družstva - nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od něj náhradu. Člen družstva - nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu představenstva, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby člen družstva - nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu na vlastní náklady odstranil. Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem člena družstva - nájemce. Provádí-li družstvo takové změny na příkaz příslušného orgánu státní správy, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak

odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. (17) Člen družstva - nájemce odevzdá byt družstvu v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li družstvo klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. (18) Člen družstva - nájemce je povinen odevzdat byt ve stavu, v němž jej převzal s ohledem na obvyklé opotřebení, odstranit v bytě změny, které provedl bez souhlasu družstva, pokud nesdělí družstvo nájemci, že odstranění změn nežádá.

(1)

(2)

(3) (4)

(5)

(6)

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu Čl. 35 Člen – nájemce družstevního bytu je povinen platit představenstvem stanovené nájemné za užívání bytu v poměrné výši nákladů a výdajů na správu a provoz objektu za stanovené období, včetně tvorby dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu - zálohy za služby. Celkovou výši nájemného a úhrad za poskytovaná plnění stanoví představenstvo s přihlédnutím k předpokládaným nákladům. Součástí nájemného je také pravidelný nebo jednorázový příspěvek na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice. Jeho výši stanoví představenstvo v souladu s předpokládanými náklady na opravy nebo výdaji na dodatečné investice v domě (v objektu). Zůstatek dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice se převádí do příštího roku a nevypořádává se s nájemcem družstevního bytu ani při ukončení nájmu. Nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná s užíváním bytu se platí měsíčně nejpozději do 10. dne příslušného měsíce. Vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu se provádí odděleně pro každý druh zálohy, a to nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Přeplatek nebo nedoplatek z vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu je splatný nejpozději do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, kterým je zpravidla kalendářní rok. Pokud byla uplatněna reklamace, kterou družstvo uznalo, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do osmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Při výplatě přeplatku má družstvo právo započíst své splatné pohledávky vůči nájemci družstevního bytu. Nájemce družstevního bytu je povinen bezodkladně oznámit družstvu všechny skutečnosti rozhodné pro určení výše zálohových plateb. Změna ohlášená družstvu do 10. dne v měsíci bude zohledněna


do předpisu záloh od 1. dne měsíce následujícího po ohlášení změny. (7) V průběhu roku je družstvo oprávněno po předchozím oznámení nájemci bytu změnit měsíční zálohy v míře odpovídající změně ceny služby nebo změně počtu členů domácnosti nebo jiných podmínek, za kterých se služba poskytuje, zejména při změně rozsahu nebo kvality služeb. (8) U nájemců, jejichž členství zaniklo dle čl. 16 Stanov a u nájemců, kteří nesplatili svou povinnost vůči družstvu, ale užívají družstevní byt, se způsob výpočtu tzv. náhrady nájemného stanoví usnesením představenstva družstva.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Sleva z nájemného Čl. 36 Člen družstva - nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu nebo byla poskytována vadně a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo. Stejné právo má člen družstva - nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. Člen družstva - nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neplní. Pokud družstvo neodstraní závadu a bylo-li odstranění závady zástupcem domu řádně a prokazatelně objednáno, bude sleva účtována k tíži střediska správní složky družstva. Žádosti členů na přiměřenou slevu z nájemného nebo z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu projednává a výši slevy stanovuje představenstvo družstva. Nárok na slevu vzniká v den a v měsíci, kdy byla závada nahlášena a končí ve dni a měsíci, kdy byla závada odstraněna. Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytované s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy člen – nájemce vadu zjistil nebo mohl zjistit. V případě včasného oznámení vady se sleva z nájemného poskytne za podmínek upravených těmito stanovami za období od oznámení závady v bytě družstvu do odstranění závady.

Společný nájem družstevního bytu manžely Čl. 37 (1) Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely. (2) Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich se stane nájemcem družstevního bytu . jestliže se stal nájemcem bytu některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem uzavřením manželství. (3) Ustanovení odst. 1) a 2) neplatí, jestliže členství v družstvu vzniklo za trvání manželství výhradně pouze jednomu z manželů. (4) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. (5) Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely, může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní jednání neplatné. Z právního jednání, týkajícího se společného nájmu bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Zánik společného nájmu bytu manželů Čl. 38 Právo společného nájmu družstevního bytu manželů zanikne: a) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu, b) dohodou rozvedených manželů společných členů družstva, popř. rozhodnutím soudu, c) smrtí jednoho z manželů, d) zánikem nájmu družstevního bytu. Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva. Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt tomu z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnouli se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. Zemře-li jeden z manželů a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází družstevní podíl a nájem družstevního bytu na dědice, kterému připadl družstevní podíl. Zemře-li jeden z manželů a manželé byli společnými členy družstva, zůstává výlučným členem družstva a výlučným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel. Smrtí jednoho z bývalých manželů, kteří po rozvodu manželství do doby úmrtí jednoho z nich neuzavřeli dohodu, ani nerozhodl soud o zrušení společného nájmu bytu a o tom, který z nich bude nadále byt užívat jako člen


družstva, zaniká společný nájem bytu i společné členství v družstvu a nájemcem bytu a členem družstva zůstává bývalý žijící manžel.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Výměna družstevního bytu Čl. 39 Člen - nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem předsedy družstva dohodu o výměně bytu (nebytového prostoru). Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat jejich prohlášení o vzájemném majetkovém vypořádání. Jde-li o výměnu bytů v témže družstvu, nabývá dohoda účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí předsedy družstva o souhlasu s výměnou. Jestliže člen - nájemce družstevního bytu vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s občanem, který není členem družstva, musí dojít zároveň k převodu družstevního podílu. Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas, jinak právo zanikne. Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu se určí ve smlouvě.

(1)

(2)

(3) (4)

Podnájem bytu nebo části bytu Čl. 40 (1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení, pokud nájemce sám v tomto bytě nebydlí, jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za hrubé porušení povinností nájemce. (2) Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na bytovou náhradu. Přenechání družstevního bytu do nájmu na určitou dobu Čl. 41 (1) Předseda družstva může smlouvou o nájmu přenechat byt tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. (2) Uvolněný byt, který je předmětem soudního sporu, případně z jiného důvodu nemůže být přidělen dle čl. 30 stanov, lze se souhlasem předsedy družstva pronajmout na dobu určitou členu družstva. Po skončení soudního sporu nebo odpadnutí jiné překážky se byt přidělí dle čl. 30 stanov. (3) V případech pronájmu dle odstavce 1) a 2) nevzniká povinnost ke splacení pořizovacího členského vkladu podle čl. 15. Výše

Zánik nájmu družstevního bytu Čl. 42 Nájem družstevního bytu zaniká: a) zánikem členství člena - nájemce družstevního bytu podle čl. 16, b) písemnou dohodou mezi družstvem a členem družstva - nájemcem ke dni stanovenému v dohodě, c) písemnou výpovědí člena družstva nájemce, ve které musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce, není-li lhůta uvedena, skončí nájem bytu posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu, d) uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu, e) převodem družstevního bytu do vlastnictví člena družstva - nájemce. Člen družstva - nájemce, jemuž zanikl nájem družstevního bytu a nestal se jeho vlastníkem, je povinen byt vyklidit, bez nároku na jakoukoliv bytovou náhradu a bez zbytečného odkladu. Nedojde-li k vyklizení bytu, je jeho další užívání přípustné pouze na základě písemné nájemní smlouvy s družstvem. Nájem bytu se nikdy neobnovuje ani nevzniká automaticky, a to ani v případech, kdy osoba užívá byt v dobré víře, že je nájem po právu, nebo pokud osoba po zániku nájmu užívá byt i nadále a družstvo ji nevyzve k odevzdání bytu.

Nájem družstevních nebytových prostor Čl. 43 (1) Ustanovení těchto stanov, která se týkají nájmu družstevního bytu, se přiměřeně použijí také na vznik a na práva a povinnosti členů – nájemců družstevních nebytových prostor. Jinak platí přiměřeně ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník o nájmu a zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Zajištění řádného využití bytů Čl. 44 (1) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bydlení. ČÁST VI. ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU, ČLENSKÁ PRÁVA A POVINNOSTI PŘI SOUČASNÉM VLASTNICTVÍ BYTU (NEBYTOVÉHO PROSTORU)


Čl. 45 (1) Převodem bytu do vlastnictví nezaniká členství v družstvu. (2) Členové - vlastníci bytů mají stejná práva a povinnosti jako členové -nájemci. Čl. 46 (1) Člen - vlastník má povinnost hradit zálohy na náklady na správu a provoz domu, včetně nákladů na opravy, rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu, v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, pokud společenství vlastníků nerozhodne jinak, povinnost hradit zálohy za služby a povinnost hradit odměnu správci ve výši stanovené shromážděním delegátů. (2) Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena družstva zejména z čl. 11, 12, 34 a čl. 35 je člen družstva-vlastník povinen: a) počínat si tak, aby při užívání, udržování, změnách nebo při jiném nakládání s bytem nerušil a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, popř. spolu užívacích práv, b) udržovat byt na svůj náklad ve stavu způsobilém k řádnému užívání, zejména včas provádět potřebnou údržbu a opravy, c) odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech nebo zařízení domu způsobil sám, nebo ti, kteří s ním byt užívají, d) zdržet se provádění úpravy bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhled domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu (plyn, vytápění, voda, kanalizace, elektro, vzduchotechnika, STA apod.); současně je vlastník bytu povinen zajistit předepsané revize technických zařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních vlastníků; ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena, e) umožnit na požádání přístup do bytu, pokud to nezbytně vyžaduje správa a údržba ostatních bytů, popř. domu jako celku, f) umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot. (3) Vlastník bytu má právo a povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech a zařízení domu.

(2)

(3)

(4)

(1)

(2) (3) (4) (5)

(6)

(7) (8)

(1)

Čl. 47 Další práva a povinnosti člena – vlastníka a družstva při zabezpečování správy a provozu domu související s vlastnictvím

bytu a spoluvlastnictvím společných prostor a zařízení domu jsou upraveny smlouvou o převedení družstevního bytu do vlastnictví člena družstva – nájemce. Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena vlastníka je člen povinen uhradit družstvu náklady skutečné a opodstatněné, které družstvu vzniknou v souvislosti s převodem bytu.. V případě, že člen - vlastník svůj byt pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit plnění všech povinností vůči družstvu, které pro něho vyplývají ze stanov a ze smlouvy o převedení družstevního bytu do vlastnictví. V případě převodu vlastnictví, popř. při uzavření nájemní smlouvy, je člen - vlastník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně družstvu písemně. ČÁST VII. ORGÁNY DRUŽSTVA Čl. 48 Orgány družstva jsou: a) shromáždění delegátů, b) představenstvo, c) předseda družstva, d) kontrolní komise, e)členská schůze samosprávy, g)výbor samosprávy h)pověřený předseda samosprávy. Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let. Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle stanov družstva anebo zákona spadají do jejich působnosti. Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu. Kolektivní orgány družstva, vyjma shromáždění delegátů, jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina hlasů přítomných členů, pokud stanovy anebo zákon neurčují jinak. Funkční období členů orgánů družstva je pětileté. Pokud však byl člen orgánu zvolen do orgánu družstva k pozdějšímu dni než je den počátku funkčního období nejdříve zvoleného člena téhož orgánu družstva, končí jeho volební období současně se skončením volebního období tohoto nejdříve zvoleného člena orgánu družstva. Členové orgánů družstva mohou být voleni opětovně. Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a stanovy. Pokud při výkonu


(9)

(10)

(11)

(12)

(13) (14)

(15)

(16)

(17)

funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem. Nároky družstva z odpovědnosti členů orgánů družstva za škodu uplatňuje představenstvo. Vůči členům představenstva uplatňuje nároky družstva kontrolní komise prostřednictvím jí určeného člena. Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, nebo jestliže závažným způsobem nebo opakovaně poruší obecně závazné právní předpisy, týkající se družstva nebo stanovy družstva, popř. je-li neomluveně nečinný po dobu nejméně tří měsíců, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání náhradníka podle stanoveného pořadí. Funkce odvolaného člena orgánu končí dnem odvolání. Totéž platí i o současném odvolání všech členů voleného orgánu. Člen družstva, který je do své funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Příslušný orgán musí odstoupení projednat na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. Funkce odstoupivšího člena orgánu končí dnem, kdy odstoupení příslušný orgán projednal. Zvolení náhradníci členů orgánů družstva nastupují namísto odstoupivšího člena dnem účinnosti odstoupení podle stanoveného pořadí. Ustanovení odst. 11), 12) platí i v případě, že členství v orgánu zanikne smrtí. Není-li náhradník zvolen, funkce člena orgánu, který odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, zanikne volbou nového člena orgánu. Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna podle smlouvy o výkonu funkce a zásad stanovených shromážděním delegátů. Funkce člena orgánů družstva končí dnem zániku jeho členství v družstvu. Funkce člena výboru samosprávy, pověřeného předsedy samosprávy, kromě případů uvedených v odst. 10 a 11, končí převedením jeho členství do okruhu působnosti jiné samosprávy. Totéž platí o skončení funkce všech členů výboru samosprávy při změně okruhu její působnosti. Výbor samosprávy, pověřený předseda samosprávy, jejichž funkce tímto způsobem zanikla, svolá ve lhůtě do dvou měsíců ustavující členskou schůzi nově vzniklé samosprávy. Člen orgánu, jehož funkce skončila, je odpovědný za řádné předání funkce. Je zejména povinen předat do jednoho měsíce od skončení funkce svěřené písemnosti a provést vyúčtování svěřeného majetku.

O předání funkce se pořizuje písemný záznam. Za družstvo převzetí provádí nový člen orgánu nebo předseda orgánu, v němž ke změně došlo. V případě úmrtí člena orgánu bude předání písemností a majetku provedeno s pozůstalými členy rodiny nebo domácnosti. (18) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. (19) Členové představenstva a kontrolní komise družstva nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti. (20) Nebude-li určeno ve smlouvě o výkonu funkce, vnitřním předpise družstva nebo nerozhodne-li shromáždění delegátů jinak, mají členové orgánů družstva nárok na odměnu ve výši, v jaké byla tato odměna poskytnuta členům orgánů v minulém účetním období. (1)

(2) (3)

(1)

(2)

(3)

(4)

Čl. 49 Při hlasování má každý člen jeden hlas. Každému členu kolektivního orgánu družstva náleží jeden hlas, vyjma hlasování na shromáždění delegátů. V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednací orgán usnést na tajném hlasování. V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo elektronicky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné. Čl. 50 Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl. Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věcí. O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) označení orgánu, b) datum a místo konání schůze, c) pořad jednání, d) v zápise ze shromáždění delegátů a členské schůze samosprávy údaj o počtu přítomných členů, v zápise ze schůze představenstva, kontrolní komise a výboru samosprávy jména přítomných členů orgánu; u všech schůzí kolektivních orgánů jména přizvaných účastníků, e) přijatá usnesení, f) výsledky hlasování, g) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. Přílohu originálu zápisu tvoří prezenční listina účastníků schůze, pozvánka na ni a podklady,


(5)

(6)

které byly předloženy k projednávaným bodům. Každý člen má právo vyžádat si zápis ze shromáždění delegátů, z členské schůze samosprávy, ze schůze výboru samosprávy a rozhodnutí přijatého na listině k tomu určené a jeho přílohy k nahlédnutí. Zavazuje se však mlčenlivostí ke všem skutečnostem, které se nedotýkají jeho práv a povinností zjištěných z výše uvedených listin. Podrobnosti o postupu orgánů družstva při jednání a rozhodování orgánů, při volbách a odvolání členů orgánů upravuje „Jednací a volební řád“.

Shromáždění delegátů Čl. 51 (1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze. (2) Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří: a) přijímat a měnit Stanovy a Jednací a volební řád, b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, c) volit náhradníky členů představenstva a kontrolní komise a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují namísto odstoupivších nebo odvolaných členů představenstva a kontrolní komise, d) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva, e) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva, schvalovat zásady hospodaření, řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku, popřípadě mezitímní účetní závěrku a rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popř. způsobu úhrady ztráty, f) schvalovat zásady tvorby a použití všech fondů, tvorbu a použití všech společných fondů družstva a zásady odměňování funkcionářů, g) rozhodovat o odvolání proti usnesením představenstva a kontrolní komise, h) rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy, ch) stanovit zásady pro určování výše nájemného za užívání bytu (nebytového prostoru) a záloh za služby poskytované s užíváním bytu (nebytového prostoru), způsob jejich vyúčtování a způsob placení, i) určovat volební obvody delegátů a stanovit počet delegátů na nejbližší

volební období i podmínky volby delegátů, přičemž platí zásada, že jedna samospráva má alespoň jednoho delegáta, j) rozhodovat o hospodaření s nemovitým majetkem, který tvoří ostatní hospodaření družstva, schvalovat jeho prodej, darování, zastavení nemovitého majetku v ceně nad 200 tis. Kč, schvalovat převzetí veškerých ručitelských závazků družstva v ceně nad 200 tis. Kč, k) rozhodovat o prodeji nebo o jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi ve vlastnictví družstva, l) v případě likvidace družstva jmenovat likvidátora, m) schvalovat poskytnutí externích hotovostních a bezhotovostních půjček v jakékoliv výši, n) schvalovat smlouvu o výkonu funkce členů orgánů družstva. (3) Do působnosti shromáždění delegátů patří i rozhodování týkající se družstva a jeho činnosti, pokud si rozhodování o některé věci vyhradilo, pokud nejde o otázky týkající se řízení družstva, nebo pokud tak stanoví stanovy anebo zákon. (4) Shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva nebo předsedy družstva, kterým byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy družstva, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí do podání návrhu neuplynuly více než dva roky. Čl. 52 (1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně. (2) Shromáždění delegátů musí být svoláno požádá-li o to písemně: a) 10 % zvolených delegátů, jejichž výkon funkce ke dni doručení žádosti představenstvu nezanikl, b) kontrolní komise. (3) Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů bez zbytečného odkladu na žádost kontrolní komise nebo na žádost 10 % zvolených delegátů, nebo v důležitém zájmu družstva, může svolat shromáždění delegátů jedna třetina členů představenstva, nebo kontrolní komise družstva nebo likvidátor družstva. (4) Na žádost kontrolní komise nebo na žádost 10 % zvolených delegátů je představenstvo povinno svolat shromáždění delegátů tak, aby se konalo do třiceti dnů po doručení žádosti. Není-li shromáždění delegátů v těchto případech svoláno tak, aby se konalo do třiceti dnů po doručení žádosti, jsou povinni je svolat


(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

nebo jedna třetina členů představenstva, kontrolní komise nebo likvidátor družstva. Pokud by tak neučinili do deseti dnů poté, kdy uplynula lhůta pro svolání shromáždění delegátů představenstvem, může svolat shromáždění delegátů a učinit veškeré jednání s tím spojené osoba zmocněná k tomu písemně všemi delegáty, kteří o svolání shromáždění delegátů požádali. Pokud není shromáždění delegátů svolané na žádost kontrolní komise nebo na žádost 10 % zvolených delegátů usnášení se schopné, je jeho svolavatel povinen svolat náhradní shromáždění delegátů. To neplatí, pokud kontrolní komise nebo deset procent zvolených delegátů vzalo zpět svoji žádost o svolání shromáždění delegátů. Představenstvo je povinno svolat shromáždění delegátů vždy, pokud je to v důležitém zájmu družstva. Představenstvo je také povinno svolat shromáždění delegátů, pokud jej o to požádalo alespoň 10 % členů družstva, kteří mají nejméně jednu pětinu všech hlasů. Představenstvo je povinno svolat shromáždění bez zbytečného odkladu také poté, kdy zjistí, že ztráta družstva dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení ze zdrojů družstva by neuhrazená ztráta dosáhla výše základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo družstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku a navrhne shromáždění přijetí potřebných opatření k nápravě. Představenstvo svolává shromáždění delegátů, na němž se má projednat řádná účetní závěrka tak, aby se toto shromáždění konalo nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena. Svolání shromáždění delegátů se oznamuje písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu bydliště delegáta uvedenou v seznamu delegátů, a to nejpozději 15 dnů před jednáním shromáždění delegátů nebo prostřednictvím emailové adresy delegáta. Zároveň se pozvánka uveřejní na internetových stránkách družstva a na informační desce družstva. Pozvánka na shromáždění delegátů musí obsahovat alespoň: firmu a sídlo družstva, místo a dobu zahájení shromáždění delegátů, označení, zda je svoláváno shromáždění delegátů nebo náhradní shromáždění delegátů, program shromáždění delegátů. Spolu s pozvánkou se zasílají i písemné podkladové materiály. Družstvo je povinno informovat své členy o možnosti seznámit se se všemi podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů. Na žádost 10 % zvolených delegátů nebo kontrolní komise je představenstvo povinno zařadit jimi určenou záležitost do programu

jednání shromáždění delegátů. Pokud je taková žádost doručena představenstvu až po odeslání pozvánky, je představenstvo povinno informovat delegáty přítomné na svolaném shromáždění delegátů o této žádosti. Tím však není dotčena povinnost představenstva svolat nové shromáždění delegátů. Program shromáždění delegátů nelze po odeslání pozvánek delegátům měnit. (11) Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvolení delegáti. a) Družstvo vede seznam delegátů. Do seznamu delegátů je zapisováno jméno a bydliště delegáta, popřípadě jiná jím určená adresa pro doručování, den vzniku, den a důvod zániku jeho funkce; členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce. b) Shromáždění delegátů se mohou účastnit určení zaměstnanci správní složky družstva a hosté pozvaní představenstvem družstva (svolavatelem). Bez souhlasu shromáždění delegátů nesmí vstupovat do jednání. c) Jednání shromáždění delegátů může být přítomen kterýkoliv člen družstva, a to pouze ve vyhrazené části jednací místnosti (balkón, galerie), pokud to kapacita této vyhrazené části umožní. Bez souhlasu shromáždění delegátů nesmí vstupovat do jednání. (12) Při hlasování má každý delegát tolik hlasů, kolik členů družstva zastupuje (společní členové mají jeden hlas), pokud shromáždění delegátů v úvodu jednání nerozhodne, že o některých bodech programu bude hlasováno co delegát to hlas. Delegáta může zastupovat pouze zvolený náhradník. Za každého delegáta může být zvolen pouze jeden náhradník. Člen samosprávy, který byl zvolen delegátem na shromáždění delegátů, je povinen zúčastnit se ve svém volebním období všech konaných shromáždění delegátů. Na shromáždění delegátů je povinen volbou, hlasováním a podáváním návrhů projevovat vůli členů příslušné samosprávy. (13) Shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů majících dohromady nejméně nadpoloviční většinu hlasů. (14) O záležitostech uvedených v čl. 51 odst. 2) písm. a), b), c), e), f), g), h), i), j), k), l), m), n) se hlasuje vždy váhou hlasů. (15) Pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených v § 731 odst. 1 a) a b) ZOK se vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.


Čl. 53 Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo bez zbytečného odkladu ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do 15 dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však 10 dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomno alespoň 10 % všech zvolených delegátů. Čl. 54 (1) Každý člen, likvidátor, člen představenstva nebo člen kontrolní komise se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle ustanovení občanského zákoníku upravujících neplatnost usnesení členské schůze spolku pro rozpor se zákonem a jinými právními předpisy nebo stanovami družstva. Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se příslušná osoba dozvěděla nebo mohla dozvědět o rozhodnutí, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Podmínkou pro dovolání se neplatnosti usnesení o shromáždění delegátů je zájem hodný právní ochrany, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů družstva. Důvodem neplatnosti usnesení shromáždění delegátů je i jeho rozpor s dobrými mravy. (2) Usnesení shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že: a) zařazení členů do volebních obvodů bylo provedeno v rozporu se stanovami družstva nebo zákonem, b) v jednom nebo více volebních obvodech ke dni konání shromáždění není zvolen delegát ani jeho náhradník, c) náhradník delegáta se nemohl zúčastnit shromáždění delegátů proto, že ho delegát, který se shromáždění delegátů nezúčastnil, o jeho svolání neinformoval, d) delegát jedná v rozporu s usnesením členů zařazených do volebního obvodu, za který byl zvolen. Představenstvo Čl. 55 (1) Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů. (2) Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá shromáždění delegátů

(3)

(4)

(5)

(6)

(7) (8)

(9) (10) (11) (12) (13)

(14)

ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Schvaluje poskytnutí úvěrů peněžními ústavy družstvu na opravy, údržbu a regeneraci bytových domů do výše 200 tis. Kč na bytovou jednotku. Schvaluje koupi a prodej nemovitých věcí v ceně do 200 tis. Kč a movitých věcí v případě, že jejich režim není upraven jiným vnitrodružstevním předpisem. Představenstvo plní usnesení shromáždění delegátů, není-li v rozporu s právními předpisy, zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jednání shromáždění delegátů. Představenstvo se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, sourozenci a osobami blízkými. Členy představenstva mohou být zvoleni nejvýše tři zaměstnanci družstva. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva a dva místopředsedy představenstva. Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do deseti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popřípadě pověřený člen představenstva. Schůze představenstva se může zúčastnit s hlasem poradním pověřený člen kontrolní komise. Představenstvo má jedenáct členů. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. Představenstvo družstva může zřídit, resp. zrušit funkci ředitele družstva, jako výkonný orgán pro řízení správní složky družstva. Představenstvo družstva svolává členskou schůzi samosprávy respektive shromáždění společenství vlastníků v případě, že předseda výboru samosprávy respektive zvolený zástupce vlastníků odstoupil nebo byl odvolán. Představenstvo družstva svolává členskou schůzi respektive shromáždění společenství vlastníků do 30 dnů po skončení funkce předsedy výboru samosprávy respektive zvoleného zástupce vlastníků. Představenstvo svolá členskou schůzi samosprávy také v případech, kdy to zajištění řádné činnosti samosprávy nebo jiné skutečnosti vyžadují a kdy tak výbor samosprávy z vlastní iniciativy neučiní. Pro odpovědnost členů představenstva platí obdobně § 710, odst. 1, 2 a 4, § 711 ZOK.


(15) Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdněnosti místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem. (16) Právní jednání představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva. (17) Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné fyzické nebo právnické osoby. Podpisové právo ředitele družstva (pokud je tato funkce zřízena) je upraveno zvláštní plnou mocí udělenou představenstvem. (18) Členové nebo zaměstnanci družstva jsou oprávněni činit jménem družstva právní jednání, nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem nebo je to v obchodním styku obvyklé. (19) K plnění úkolů vyplývajících z činnosti družstva je zřízena správní složka družstva. Organizační struktura, zásady řízení a činnosti správní složky družstva, okruh působnosti jednotlivých organizačních jednotek a vztahy mezi nimi jsou upraveny organizačním řádem zaměstnanců MÍR, stavební bytové družstvo.

(1)

(2) (3)

(4)

Předseda družstva Čl. 56 Předsedovi družstva přísluší: a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva, b) rozhodovat o bytových otázkách v rozsahu určeném ve stanovách, c) řídit běžnou činnost družstva. Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu. Organizování práce představenstva - v této činnosti předseda družstva: a) svolává a řídí schůze představenstva a navrhuje program jejich jednání, přípravu schůzí b) organizuje představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání, c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva, d) podepisuje s dalším členem představenstva právní jednání, pro které je předepsána písemná forma. Rozhodování o bytových otázkách - v této činnosti předseda: a) podle schválených pořadníků v souladu s čl. 30 přiděluje členům družstevní byty, b) v souladu s čl. 31 a 32 rozhoduje o změně nebo zrušení rozhodnutí o přidělení bytu, c) dává souhlas ke smlouvě o podnájmu bytu (části bytu) dle čl. 40,

d)

dává souhlas k dohodám o výměně bytu dle čl. 39, e) uzavírá se členem - nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) dohodu o zániku nájmu družstevního bytu dle čl. 42, f) uzavírá smlouvy o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu dle čl. 41, g) bere na vědomí převod družstevního podílu, h) uzavírá se členem dohodu o zániku členství dle čl. 17. O žádostech členů rozhoduje předseda nejdéle do třiceti dnů od jejich podání. O své činnosti podle odst.1) informuje předseda představenstvo. (5) Předseda řídí běžnou činnost družstva v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovněprávních a ostatních obecně závazných právních předpisů a usnesení shromáždění delegátů, pokud představenstvo družstva nerozhodne o zřízení funkce výkonného ředitele pro řízení správní složky družstva.

(1)

(2) (3) (4)

(1)

(2)

(3) (4)

Ředitel družstva Čl. 57 Ředitel družstva je výkonným orgánem představenstva. Zastupuje družstvo navenek v rozsahu zmocnění uděleného představenstvem. Ředitel družstva řídí správní složku družstva. Ředitele družstva jmenuje a odvolává představenstvo družstva, kterému je odpovědný za výkon své funkce. Ředitel družstva může být zvolen členem představenstva, nesmí být však zvolen předsedou nebo místopředsedou tohoto orgánu. Předsedou družstva může být zvolen až po odvolání z funkce ředitele družstva. Kandidát pro funkci ředitele družstva musí splňovat podmínky ustanovení čl. 55 odst. 6. Kontrolní komise Čl. 58 Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva. Odpovídá pouze shromáždění delegátů a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Kontrolní komise se vyjadřuje k řádné účetní závěrce, k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva a k návrhu na rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů. O každém jednání představenstva musí představenstvo kontrolní komisi písemně předem informovat. Kontrolní komise je oprávněna požadovat od představenstva jakékoliv informace a doklady o hospodaření družstva.


(5) Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověření členové kontrolní komise jsou oprávněni se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva. (6) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy a dohlíží na zjednání nápravy. (7) Kontrolní komise určí v případě potřeby svého člena, který zastupuje družstvo v řízení před soudy a jinými orgány proti členovi představenstva. (8) K jednotlivým jednáním může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. (9) Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání shromáždění delegátů. (10) Pro odpovědnost členů kontrolní komise platí obdobně § 710, odst. 1, 2 a 4, § 711 ZOK. (11) Kontrolní komise má pět členů. Kontrolní komise rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. (12) Kontrolní komise se volí z členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé, sourozenci nebo osobami blízkými. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva a zaměstnanci správní složky družstva. (13) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise. (14) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. (15) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za dva měsíce. (16) Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise. (17) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol. Samospráva Čl. 59 (1) Samospráva je organizační jednotkou bytového družstva, zpravidla na úrovni bytového domu (bez právní osobnosti). Členové bytového družstva se v samosprávě organizují zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností.

(2) Zřizuje se a ruší se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti. Samosprávu tvoří členové družstva – uživatelé bytů v domě, tj. nájemci i vlastníci bytů. Členové samosprávy z více domů si mohou zvolit společného zástupce za účelem komunikace se správní složkou družstva. (3) Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy jsou členská schůze samosprávy, výbor samosprávy, případně pověřený předseda samosprávy. (4) Základní ekonomickou jednotkou samosprávy je nákladové středisko (dále jen „NS“). (5) Samospráva, která se skládá z více nákladových středisek, je povinna projednávat a schvalovat otázky související s hospodařením střediska, tvorbou a použitím dlouhodobě přijatých záloh (dále jen „FDH“) vždy pro každé nákladové středisko samostatně. (6) V zápise z členské schůze samosprávy se usnesení, týkající se hospodaření, plánu a vyhodnocení nákladového střediska, člení podle jednotlivých nákladových středisek včetně prezenčních listin. (7) Usnesení ve věci nákladového střediska jsou platná za podmínky dodržení platnosti usnesení shromáždění delegátů. (8) O vyčlenění nákladového střediska ze samosprávy může rozhodnout členská schůze příslušného nákladového střediska. (9) Pokud v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků jednotek podle zákona (jakožto právnická osoba), ztrácí orgány samosprávy pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou občanským zákoníkem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků jednotek. O záležitostech, týkajících se činnosti družstva nadále rozhoduje členská schůze samosprávy. Členská schůze samosprávy Čl. 60 (1) Na členské schůzi samosprávy členové projednávají záležitosti spadající do okruhu působnosti samosprávy, seznamují se s činností a hospodařením samosprávy a s činností, hospodařením a celkovým stavem družstva. (2) Členská schůze samosprávy zejména: a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry činnosti družstva, b) volí ze svého středu výbor samosprávy v počtu tři až sedm členů, popřípadě volí předsedu, místopředsedu a členy výboru samosprávy, c) není-li zvolen výbor samosprávy, volí ze svého středu pověřeného předsedu


(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8) (9)

(10)

samosprávy, který zajišťuje plnění jeho úkolů v rozsahu výboru samosprávy, d) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti a zprávy o výsledcích hospodaření samosprávy dle příslušných nákladových středisek, e) volí delegáta a jeho náhradníka na shromáždění delegátů, f) projednává zprávy delegátů o výkonu jejich funkce na shromáždění delegátů, g) projednává a schvaluje pořízení a vyřazení hmotného a nehmotného majetku v ceně nad výši stanovenou představenstvem družstva, h) projednává a schvaluje plán oprav příslušných nákladových středisek. Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) podle potřeby, nejméně však jednou do roka. Ustavující členskou schůzi samosprávy svolává představenstvo. Výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to: jedna třetina všech členů samosprávy, představenstvo družstva. Nevyhoví-li výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) žádosti podle odst. 4) do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo. Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy). V případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva. O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědoměni písemně nejméně 8 dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy. Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy. Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejích členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy, pokud jiný vnitrodružstevní nebo vyšší právní předpis nestanoví jinak. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny v pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. Členská schůze samosprávy může přijmout rozhodnutí i ve formě listiny k tomu určené, kdy hlasování bude nahrazeno písemným

(11)

(12)

(13)

(14)

(15)

vyjádřením člena samosprávy na listině k tomu určené. Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem. Člen má právo účastnit se členské schůze samosprávy osobně nebo prostřednictvím svého zástupce. Člen může písemně zmocnit jiného člena družstva nebo jinou osobu, aby jej na členské schůzi zastupovala. Žádný člen však nesmí převzít více než jednu plnou moc. Člen s více než jedním družstevním podílem může být členem více samospráv. Takový člen může být zvolen do výboru každé samosprávy, pouze v jedné samosprávě však může být zvolen předsedou výboru samosprávy, anebo pověřeným předsedou samosprávy (není-li zvolen výbor samosprávy) a pouze v jedné samosprávě může být zvolen delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů. Právo účasti na členských schůzích samospráv, kterých jsou členy, mají oba manželé - společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případech uvedených v odst. 12) může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru každé ze samospráv, kterých jsou členy. Delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z manželů společných členů na jedné z členských schůzí samospráv. Člen, který má v jednom družstvu samostatné členství a současně je jeho členem na základě společného členství manželů, má z obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem společným členem pouze jeden hlas. Pokud jeho členství samostatné a společné členství manželů, jehož je účastníkem, se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst. 11, 12. Zásada účasti člena (manželů – společných členů) na členských schůzích samospráv, jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená v odst. 11 – 14 platí pro všechny druhy okruhů působnosti samospráv.

Výbor samosprávy Čl. 61 (1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a je povinen řídit se jejími usneseními. (2) Výbor samosprávy zejména: a) plní úkoly dané členskou schůzí samosprávy a představenstvem družstva v okruhu působnosti samosprávy,


b)

(3)

(4) (5)

(6)

sleduje technický stav objektů své samosprávy, spolupracuje s provozním úsekem družstva při zajišťování a provádění oprav a údržby, neodkladně upozorňuje provozní úsek družstva na nutnost provedení oprav a údržby a na havarijní stavy, c) dbá na dodržování domovního řádu a zásad dobrých sousedských vztahů mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy, oznamuje případy porušení domovního řádu, d) ve spolupráci s odbornými úseky správní složky družstva sestavuje návrh rozpočtu hospodaření v působnosti samosprávy, e) kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na zajištění plnění poskytovaných s užíváním družstevních bytů (nebytových prostorů) a správnost účetních a jiných dokladů, f) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání dlouhodobě přijatých záloh jednotlivých nákladových středisek, g) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření nákladového střediska, informuje o pořízení a vyřazení hmotného a nehmotného majetku, h) prostřednictvím zápisů z členských a výborových schůzí informuje představenstvo o činnosti samosprávy a stavu samosprávy (originály zápisů včetně příloh předává do 21 dnů od konání schůze), ch) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva, i) na výzvu družstva se vyjadřuje ke změně charakteru užívání společných prostor domu, j) vede domovní knihu, k) dbá na dodržování požárních poplachových směrnic a požárně bezpečnostních pokynů a informací na domě. V domě, kde vzniklo společenství vlastníků (bez právní subjektivity), se výbor samosprávy volí z členů samosprávy tak, aby v něm byli zastoupeni jak nájemci, tak vlastníci bytů (nebytových jednotek), členové družstva. Výbor samosprávy má nejméně 3 členy. Výbor samosprávy se volí z členů tak, aby členové výboru samosprávy nebyli mezi sebou manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. To neplatí, má-li samospráva méně jak 10 bytů. Členové výboru však nemohou mít společné členství. Výbor samosprávy zvolí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu.

(7) Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. (8) O svolání schůze výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru vyrozuměni obvyklým způsobem nejméně tři dny před jejím konáním. (9) Není-li zvolen výbor samosprávy, činnost samosprávy a plnění úkolů výboru samosprávy zajišťuje pověřený předseda samosprávy. (10) Není-li zvolen výbor samosprávy ani pověřený předseda samosprávy, nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného zaměstnance. Zvýšené náklady s tím spojené se hradí k tíži příslušného nákladového střediska.

(1)

(2) (3) (4)

Pomocné orgány Čl. 62 K zajištění své činnosti mohou orgány družstva ustavit pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. Úkoly a případné pravomoci pomocných orgánů určuje orgán, který je ustavil. Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je ustavil. Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva.

Zastupování družstva ve společenství vlastníků Čl. 63 (1) Ve společenství vlastníků jednotek, jehož je družstvo členem, zastupuje družstvo předseda družstva nebo představenstvem pověřený zmocněnec. (2) Předseda nebo pověřený zmocněnec jedná a hlasuje ve společenství vlastníků jednotek v zájmu družstva, přičemž je povinen se při hlasování řídit příslušným usnesením nebo pokyny orgánů družstva, tj. usnesením shromáždění delegátů, představenstva družstva nebo členské schůze samosprávy. (3) Předseda nebo pověřený zmocněnec hlasuje na shromáždění společenství vlastníků v souladu s rozhodnutím členské schůze samosprávy, popř. dle většinového názoru členů – nájemců samosprávy, které se to týká. ČÁST VIII. HOSPODAŘENÍ DRUŽSTVA Financování činnosti družstva Čl. 64 (1) Družstvo financuje svoji činnost z poplatků na správu družstva (odměny správci), případně z jiných zdrojů. (2) Pro potřeby vnitřního hospodaření se družstvo člení na dvě oblasti: a) bytové domy a garáže,


b)

společnou část družstva (shromáždění delegátů, představenstvo družstva, kontrolní komise, správní složka družstva). (3) Družstvo vytváří následující zdroje krytí (zajišťovací fondy mimo rezervního fondu): a) základní kapitál družstva, b) fond družstevní výstavby (pořizovací vklady, státní příspěvek, zaplacený úvěr družstevní výstavby, další členský vklad bydlících a nebydlících), c) nedělitelný fond družstva, d) rezervní fond družstva, e) další zajišťovací fondy družstva (zajišťovací fond – fond dlouhodobého majetku, statutární fond). Hospodaření bytových domů a řadových garáží Čl. 65 (1) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodaření v družstvu je bytový dům nebo řadové garáže. Bytový dům nebo řadové garáže, u nichž mělo družstvo v den nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku, přestávají být v souladu s ustanovením § 3054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník samostatnou věcí a stávají se součástí pozemku. (NOZ § 3045) (2) Bytový dům nebo řadové garáže jsou samostatným nákladovým střediskem. (3) Hospodaření nákladového střediska bytových domů a řadových garáží se financuje z nájemného (hradí nájemce) nebo z poplatků na správu, opravy a provoz domu (hradí vlastník). (4) Přebytek nebo schodek hospodaření nákladového střediska bytového domu nebo řadových garáží se před řádnou účetní závěrkou převádí na účet dlouhodobě přijatých záloh. Pokud není dostatek prostředků na úhradu záporného výsledku hospodaření domu, je předepsán k úhradě všem uživatelům domu dle velikosti spoluvlastnického podílu. Ostatní hospodaření Čl. 66 (1) Výnosy na úhradu nákladů na činnost správní složky a ostatní hospodaření získává družstvo zejména: - z příspěvků na správu družstva (odměny správci) - ze zápisného a jiných poplatků, případně z dalších zdrojů. (2) Náklady na činnost správní složky a ostatní hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo středisek bytových domů a garáží. (3) Rozdíl nákladů a výnosů tvoří hospodářský výsledek ostatního hospodaření:

a)

b)

zisk se po úhradě daně z příjmu právnických osob používá k rozdělení dle rozhodnutí shromáždění delegátů: - jako nerozdělený zisk minulých let, - do nedělitelného fondu družstva, - do rezervního fondu družstva, - popř. do dalších zajišťovacích fondů družstva, - k rozdělení mezi jednotlivá nákladová střediska pro užití v souladu s § 750 ZOK (tj. pouze k uspokojení bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva) ztráta ostatního hospodaření se hradí dle rozhodnutí shromáždění delegátů: - z nerozděleného zisku minulých let, - z rezervního fondu, - úhradou od členů družstva dle čl. 12, bod 14) v souladu s § 587 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, - z nedělitelného fondu, - ze základního kapitálu přesahujícího částku 50.000,-- Kč.

Základní kapitál Čl. 67 (1) Základní kapitál družstva tvoří souhrn základních členských vkladů, k jejichž zaplacení se zavázali členové družstva. Člení se na základní kapitál zapisovaný v obchodním rejstříku a základní kapitál ostatní. (2) Základní kapitál družstva se zvyšuje přijetím nových členů, respektive snižuje ukončením členství v družstvu. Nedělitelný fond Čl. 68 (1) Nedělitelný fond družstva představuje minimálně 250.000,-- Kč, což je polovina zapisovaného základního kapitálu. Při projednávání řádné účetní závěrky může shromáždění delegátů rozhodnout o dalším přídělu ze zisku do nedělitelného fondu. (2) Nedělitelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozdělení mezi členy. Fond družstevní výstavby Čl. 69 (1) Fond družstevní výstavby zahrnuje pořizovací členské vklady bydlících nájemců, státní příspěvek, zaplacený úvěr na výstavbu domu, další členské vklady bydlících i nebydlících. (2) Fond družstevní výstavby se tvoří z peněžního, osobního nebo věcného plnění a splácením investičního úvěru poskytnutého na družstevní výstavbu. (3) Prostředky fondu družstevní výstavby se používají na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou bytových domů nebo garáží, k úhradě pohledávek po splatnosti


(4) (5)

(6) (7)

za členem družstva a výjimečně k vrácení pořizovacího členského vkladu členu družstva při ukončení členství a současném vrácení bytu (nebytového prostoru), u kterého nejsou žádné pohledávky. Pořizovací členský vklad a příslušná část státního příspěvku se odúčtují z tohoto fondu při převodu bytu do vlastnictví. Pořizovací členské vklady, které zahrnuje fond družstevní výstavby, se evidují podle nákladových středisek a podle jednotlivých bytů. Státní příspěvky na družstevní výstavbu se evidují dle jednotlivých domů. Další členské vklady se evidují dle jednotlivých členů.

(3) O jeho delegátů.

(1) (2)

(3) (4)

Dlouhodobě přijaté zálohy Čl. 70 (1) Dlouhodobě přijatá záloha se vytváří: - pravidelným příspěvkem, který je součástí nájemného u nájemců družstevních bytů, - ze záloh na správu, provoz a opravy domu u vlastníků bytů, - z mimořádných jednorázových plateb bydlících (nájemců i vlastníků), - z poskytnutých státních dotací, - z půjček a úvěrů, - z přebytku nákladového střediska. (2) Prostředky dlouhodobě přijatých záloh se používají především na údržbu a opravy domovního fondu dle čl. 34 těchto stanov, k modernizacím a dalším investicím, k úhradě ztráty středisek bytového hospodaření. Dlouhodobě přijaté zálohy se vedou dle jednotlivých nákladových středisek. (3) Nevyčerpané dlouhodobě přijaté zálohy se převádějí do příštího roku. Rezervní fond Čl. 71 (1) Rezervní fond se vytváří z rozdělení zisku družstva dle schválení shromáždění delegátů. (2) Rezervní fond se používá: a) k úhradě ztráty družstva dle schválení shromážděním delegátů, b) na návratné finanční výpomoci pro dočasné překlenutí nedostatku finančních prostředků na bytových domech z důvodu nepředvídaných okolností a havárií. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje představenstvo družstva dle zásad schválených shromážděním delegátů. Zajišťovací fond – fond dlouhodobého majetku Čl. 72 (1) Vytváří se přídělem z hospodářského výsledku. (2) Používá se ke krytí dlouhodobého majetku správní složky družstva.

použití

rozhoduje

shromáždění

Statutární fond Čl. 73 Statutární fond se tvoří ze zisku z ostatního hospodaření, případně z jiných zdrojů dle čl. 66. Statutární fond se používá na úhradu ztráty příslušného nákladového střediska a k financování družstevní výstavby, technického zhodnocení domu (garáže) nebo pořízení pozemku příslušejícího k domu (garáži). Nevyčerpané prostředky statutárního fondu se převádí do příštího roku. Statutární fond se eviduje podle jednotlivých nákladových středisek.

Rozdělení zisku nebo úhrada případné ztráty Čl. 74 (1) O způsobu rozdělení zisku nebo úhrady případné ztráty družstva za uplynulé účetní období rozhodne shromáždění delegátů při projednávání řádné účetní závěrky. (2) Případná ztráta nákladového střediska za uplynulé účetní období se vypořádá podle rozhodnutí shromáždění delegátů. Řádná účetní závěrka a výroční zpráva o hospodaření Čl. 75 (1) Družstvo sestavuje za každý rok řádnou účetní závěrku a výroční zprávu. (2) Spolu s řádnou účetní závěrkou navrhne představenstvo i způsob rozdělení a užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztrát. (3) Členové družstva si mohou vyžádat řádnou účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku a úhrady ztrát k nahlédnutí. ČÁST IX. ZRUŠENÍ A LIKVIDACE DRUŽSTVA Čl. 76 (1) Družstvo se zrušuje: a) usnesením shromáždění delegátů, b) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, c) rozhodnutím soudu. (2) Rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení musí být provedeno ve formě notářského zápisu. (3) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Likvidace družstva Čl. 77 (1) Zrušené družstvo vstupuje do likvidace; likvidátory jmenuje shromáždění delegátů. Nebude-li shromáždění delegátů usnášení-


schopné, likvidátora jmenuje představenstvo družstva. (2) Při likvidaci družstva se použijí ustanovení o zrušení a zániku obchodní korporace a ustanovení o likvidaci (§ 93 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích).

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Sloučení, splynutí a rozdělení Čl. 78 Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění, které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí, jak se kapitál družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se bere zřetel na oprávněné zájmy jednotlivých členů. Člen, který nesouhlasí s převodem svého družstevního podílu na právního nástupce družstva může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací podíl je povinen uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něj přešel kapitál družstva. Při splynutí družstev přechází kapitál a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku. Při sloučení družstva s jiným družstvem kapitál slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímající družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku. Při rozdělení družstva přechází kapitál družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku. V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím, nebo družstev vzniklých rozdělením. Výmaz družstva zaniklého sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo sloučeno, se provede rovněž k témuž dni.

ČÁST X. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. 79 (1) Rozhodnutí orgánů družstva, dotýkající nebo se jednotlivých členů družstva jednotlivých orgánů družstva, se oznamují těmto členům nebo orgánům písemně. (2) Lhůta k podání odvolání činí patnáct dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí. (3) Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným

(4)

(5) (6) (7)

poučením orgánů družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno. O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud stanovy nebo zákon neurčují jinak. O odvolání proti rozhodnutí předsedy rozhoduje představenstvo, jehož rozhodnutí je konečné. Představenstvo, popř. předseda, může rozhodnout o odvolání samo, sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví. Představenstvo předloží shromáždění delegátů k projednání všechna odvolání proti rozhodnutím představenstva, kterým představenstvo nevyhovělo v plném rozsahu a která byla družstvu doručena nejpozději 3 měsíce před datem konání shromáždění delegátů a která toto shromáždění dosud neprojednalo.

Podněty členů Čl. 80 O písemných podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena písemně.

(1) (2)

(3)

(4)

Doručování Čl. 81 Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil. Doručení písemnosti doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených těmito stanovami nebo „Jednacím a volebním řádem“ družstva. Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta písemnost doručí nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo zaměstnancem družstva a člen její převzetí písemně potvrdí nebo převzetí odmítne. Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna: a) při doručování písemností funkcionářem nebo zaměstnancem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí, b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl. c) nebyl-li člen družstva při doručování písemnosti zastižen v místě doručení a jiné místo pro doručení písemností družstvu neoznámil, písemnost se uloží


a člen se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si člen družstva písemnost do pěti dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se člen o uložení písemnosti nedozvěděl. Písemnost se ukládá u pošty, jestliže se doručuje jejím prostřednictvím nebo v sídle družstva, jestliže se doručuje funkcionářem nebo zaměstnancem družstva.

(1) (2)

(3)

(4) (5)

(6)

Počítání času Čl. 82 Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den. Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu. Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.

(3) O žádostech a odvoláních členů, o nichž před nabytím účinnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov. (4) Právní poměry družstva upravuje zákon a tyto stanovy, družstvo se nepodřizuje plně zákonu č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, pouze jej částečně přijímá. Čl. 84 Stanovy se mění tímto novým zněním přijatým shromážděním delegátů dne 9.6.2014 a nabývají účinnosti dnem schválení.

ČÁST XI. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 83 (1) Není-li uvedeno jinak, řídí se ustanoveními dosavadních stanov schválených v r. 2004, doplněné v r. 2005 a 2007 i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi jeho členy navzájem, před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov. (2) Funkční období členů orgánů družstva, jimž vznikla funkce před účinností těchto stanov a ke dni účinnosti těchto stanov trvá, skončí podle pravidel stanovených dosavadními právními předpisy, dosavadními stanovami a jinými vnitřními předpisy družstva.


MÍR, stavební bytové družstvo, Brno, Bedřichovická 21, PSČ STANOVY

Recommend Documents