MINISTRANTSKÝ MĚSÍČNÍK 12 www.ministrant.borec.cz
·
Ročník XV. ·
Prosinec 2011
OBSAH Liturgický kalendář................. 2 Informace..................................3 Na slovíčko s H&M.................4 Svatí tohoto měsíce..................5 Meditace................................6-7 Poznej naše 8+1.....................8-9 Židenické hody..................10-11 NEJvýše položený kostel.12-13 Otec zdeněk vypráví.........14-15 Jak jsem jel do Anglie............16 Vtipy.........................................17 Co kdo slaví?............................18 Komiks..............................19-20
MAXI vydání
Ministrantský měsíčník - zpravodaj ministrantů z Brna - Židenic při chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Vychází od roku 1996. Číslo 11/11. Vydáno 4.12.2011 Náklad 40 ks. Redakce: Peťa Janko, Vítek Kobza Stálí spolupracovníci: Ondra Loub, Pavel Loub, Honza Kyzlink, Daniel Kyzlink, Jakub Doležel, Daniel Schnirch, Dominik Janko, Michal Kobza (Datel), Lukáš Holík, Honza Krejčí, Jožka Nehybka a další. Jednotlivé články nemusí vyjadřovat stanovisko redakce. Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za původnost článků ručí autor. Neprošlo jazykovou úpravou. Veškeré kopírování a šíření je povoleno, jen prosíme o uvedení zdroje. Pouze pro vnitřní potřebu židenických ministrantů! Aktuální i starší vydání MM v elektronické podobě je možno si zdarma ke stáhnut na internetové adrese: www.ministrant.borec.cz
2
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Informace
Prosinec Sobota 3. prosince - památka svatého Františka Xaverského, kněze Neděle 4. prosince - druhá adventní, fialová liturgická barva Úterý 6. prosince - památka svatého Mikuláše, biskupa Středa 7. prosince - památka svatého Ambrože, biskupa a učitele církve Čtvrtek 8. prosince - slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu; bílá liturgická barva Neděle 11. prosince - třetí adventní, fialová (nebo dnes také růžová) liturgická barva Úterý 13. prosince - památka svaté Lucie, panny a mučednice Středa 14. prosince - památka svatého Jana od Kříže, kněze a učitele církve Neděle 18. prosince - čtvrtá adventní, fialová liturgická barva Středa 21. prosince - připomínka svatého Petra Kanisia, kněze a učitele církve Pátek 23. prosince - připomínka svatého Jana Kentského, kněze Sobota 24. prosince - Štědrý den, fialová liturgická barva; poslední den doby adventní Neděle 25. prosince - Slavnost Narození Páně, bílá lit.barva Pondělí 26. prosince - svátek svatého Štěpána, prvomučedníka; červená liturgická barva Úterý 27. prosince - svátek svatého Jana, apoštola a evangelisty, bílá liturgická barva Středa 28. prosince - svátek svatých Mláďátek, mučedníků; červená liturgická barva Pátek 30. prosince - svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa, bílá liturgická barva Sobota 31. prosince - připomínka svatého Silvestra I., papeže; poslední den roku 2011
Ahoj kluci, doba Adventní nám začala a společně s ní i roráty. Každý den kromě neděle budou mše svaté v 6:00. V sobotu pak mše svatá v 7:00 už není. Za účast obdržíte 3 body.
Oslavy Narození Pána Ježíše se blíží. Proto následující řádky čtěte velmi pozorně! - Před Vánocemi si každý vypere svoje ministrantské oblečení!!! - Hranice pro ministrování o Vánocích je 50 bodů pro kolotočové a 7 účastí pro nekolotočové!!! - Nácvik na vánoční liturgii bude na Štědrý den (24. 12.) v 8:30. Všichni si s sebou vezmete přezůvky!!! !!!KDO NEBUDE MOCT PŘIJÍT, TAK SE OMLUVÍ NA ČÍSLE 728636667!!! - Na Štědrý den bude v 15:30 mše svatá s dětmi. Mše svaté o Vánocích budou: ▪ Slavnost Narození Páně 25. 12. - 0:00, 8:00, 10:00, 18:00 ▪ sv. Svaté rodiny (sv. Štěpána) 26. 12. - 8:00, 10:00, 18:00 ▪ sv. Jan 27. 12. - 18:00 ▪ sv. Betlémské děti 28. 12. - 18:00 ▪ sv. Tomáš Becket 29. 12. - 18:00 ▪ sv. Evžen 30. 12. - 18:00 ▪ sv. Silvestr 31. 12. - 17:00 ▪ Slavnost Matky Boží Panny Marie 1. 1. - 0:00, 8:00, 10:00, 18:00
V sakristii bude připraven arch, do kterého se prosím zapisujte, aby na každé mši svaté o Vánocích byli vždy alespoň 4 ministranti. Budu se těšit 24.12. 2011 8:30 na nácviku :-) Peťan
3
Na slovíčko s H&M Nazdárek kluci, tak máme za sebou další měsíc. Listopad se nám ztrácí pod nohama a přichází prosinec. Jsem si jist, že se většina z nás na tento měsíc těší celý rok. Vánoce se blíží mílovými kroky. Roráty jsou v plném proudu a jistě jste si všimli, že se nám stmívá poněkud dříve, než jsme byli zvyklí za letních dnů. K prosinci patří všechny ty tradiční přípravy na Vánoce. Nakupování dárků, zdobení stromečku, úklid v pokojíčku a mnoho dalších. Každý z nás má určitě nějaké to přání, co by rád našel pod stromečkem. Přiznám se, že když jsem byl mladší, tak jsem se na Vánoce díval z jinačího pohledu, než se dívám dnes. Hlavním cílem každého dne bylo, aby co nejdříve utekl a já si mohl další ráno otevřít okénko s čokoládkou na Adventním kalendáři. Na Štědrý den jsem se těšil na pohádky v televizi a večer na rozbalování dárečků. ANO! To vše k Vánocům patří. Dneska se ovšem na Vánoce dívám zase poněkud jinak. Vidím v nich svátky lásky a přátelství. Ježíšek se narodil v Betlémě, aby za nás později zemřel na kříži. Ježíš je pro nás tím největší dárkem, pohádkou a čokolád-
Svatí tohoto měsíce
kou. Přišel, aby nám zajistil naději, že se s ním jednoho dne setkáme v nebi. Proto Vánoce prožívám plný radosti z toho, že Ježíš se narodil i pro mne. Vážím si toho, že mohu Vánoce prožít se svou rodinou. Se svými blízkými. A s těmi, které mám rád. Někde jsem slyšel, že Vánoce jsou svátky dobra a míru. Zkusme proto odložit všechnu zlobu a nepřátelství. A snažit se hledat ta lepší řešení. Věřím, že letošní Vánoce budou krásné tím, že Ježíš přichází mezi nás a my jej s radostí přijímáme do svých domovů. Nemohu ovšem zapomenout na to, že před námi ještě leží celá doba Adventní. Proto se včas zastavme a uvědomme, že Advent začal. Je to důležité, protože když si to uvědomíme den před Štědrým dnem, tak na nějaká předsevzetí už toho času moc není. Roráty na nás čekají každé ráno v 6:00 ( kromě neděle :-) ) a já doufám, že se tam s vámi alespoň nějaký den potkám. Teď je už čas na to, abych vás pustil k dalším článkům našeho drahého MM. Máte před sebou tučné číslo, tak si jej plně užijte. H&M Peťan
HRANICE PRO MINISTROVÁNÍ O VÁNOCÍCH: PRO KOLOTOČOVÉ MINISTRANTY: 50 BODŮ PRO NEKOLOTOČOVÉ: 7 ÚČASTÍ VYPERTE SI VŠICHNI SVÉ MINISTRANTSKÉ OBLEČENÍ NÁCVIK NA VÁNOČNÍ LITURGII BUDE 24.12. V 8:30 VŠICHNI SI DONESETE PŘEZŮVKY!!!! KDO NEBUDE MOCT PŘIJÍT? NO TEN SE OMLUVÍ 728636667 ( PEŤAN JANKO ) 4
3. 12. Svatý František Xaverský Narodil se r.1506 ve Španělsku, studoval v Paříži, kde se seznámil s Ignácem z Loyoly. Ještě s dalšími pěti druhy chtěli putovat do Svaté země, ale všechny cesty do Palestiny blokovali muslimští Turci. Takže místo toho v Benátkách přijali kněžské svěcení a za rok klečeli před papežem a prosili ho, jestli by mohli cestu do Svaté země nahradit naprostou poslušností papežovi. Zde vzniklo Tovaryšstvo Ježíšovo - jezuité. Papež poslal dva jezuity do Irska, dva do Východní Indie a Františka Xaverského na Dálný východ jako papežského legáta pro západní Indii. Ve městě Goa ho od další cesty zdržely několikaměsíční deště. František nezahálel. Všiml si, jak zde žijí portugalští úředníci, vojáci a obchodníci a jelikož tím nedávali zrovna dobrý křesťanský příklad, tak chodil křížem krážem městem, vyučoval dospělé i děti křesťanství, zpovídal a kázal. Když byla plavba opět možná, cestoval k lovcům perel na mys Komorin, kde žila skupina asi 20 000 křesťanů. Učil je a chránil před vykořisťováním od portugalských obchodníků a pomáhal jim, když byli přepadeni muslimskými sousedy. Nemohl však u nich zůstat, protože jeho působnost sahala až k Číně. Roku 1545 se dozvěděl, že byly objeveny nové ostrovy - Japonsko. Protože byl muž činu, za čtyři měsíce již byl ještě se dvěma druhy a třemi pokřtěnými Japonci v „zemi Vycházejícího slunce“. Japonci byli národ vzdělaný, Františka vyslechli, ale jelikož překlad jeho vyprávění nebyl přesný, mnoho se jich neobrátilo. Zůstal zde asi 2 roky a pokřtil jen asi 1500 Japonců. Přesto se zde křesťanství udrželo, i když byli japonští křesťané hrozně mučeni. Potom chtěl konečně do Číny, nepřátelské cizincům, ale to se mu nepodařilo. Místodržící se proti tomu postavil, takže se tam František chtěl dostat přes skalnatý ostrůvek Sancian nedaleko Kantonu. Byl dohodnutý s jedním Číňanem, že ho tam převeze v rybářské džunce. Číňan ho však nechal na holičkách. Na ostrově už nebylo mnoho Portugalců, protože se blížila zima a obchody s Čínou vázly. František byl velmi vyčerpaný, dostal horečku a zemřel v ranních hodinách roku 1552.
Byl to jeden z největších křesťanských misionářů, dovedl se sžít s národem, kde působil, uměl přitáhnout k misionářské práci domorodce a ve své vlasti probouzet zájem o toto záslužné dílo. Je patronem : misionářů, východních misií, námořníků, za dobrou hodinku smrti, katolického tisku, proti bouři, proti moru. Atributy: kříž v ruce, miska s křestní vodou, někdy lilie nebo planoucí srdce Sepsal Ondra Loub
5
Meditace s méďou aneb Te(d)dy o Vánocích Anselm prožil velmi krušné mládí, ve kterém si užíval všech možných radovánek. Ke sklonku života se však najednou ulekl, že vlastně z toho, co udělal, co prožil, nebylo nic důležité. Bylo mu to lhostejné, celá jeho minulost. Bylo mu lhostejné víno, které vypil, ženy, jejichž jména si pro množství ani nepamatoval, peníze, které utratil za drahé večírky, to všechno se rozplynulo a najednou nebylo nic. Anselmova duše byla prázdná. Jednoho dne si oblékl plášť, zabalil si nějáké jídlo a vydal se na cestu. Rozhodl se totiž, že naplní svou duši. Anselm putoval několik dlouhých měsíců a prošel mnoho zemí. Jaro vystřídalo léto. Každý den lehával do trávy zemdlený horkým sluncem. Když měl žízeň, pil vodu z potoků a z řek, když měl hlad natrhal si lesní maliny nebo poprosil ve vsi o kousek chleba. Ano, naplnit žaludek pro něho nebyl problém,
hořely jenom pod hlavním oltářem a mrazivý vítr se proháněl skrz nedovřené okenice kostela. Kamenné sochy vrhaly stíny a svíčky tiše syčely. Anselm padl na podlahu a objal zemi po které, celý svůj život chodil. V tichu kostela mu v uších zaznívalo podivné mravenčení. I přes studenou kamennou podlahu ho zalilo teplo a Anselm u srdce ucítil obrovský pokoj. Před Bohem pak bdil až do ranní mše. Radost čitelná z jeho očí byla přenesena na všechny, kterým podal ruce. Před kostelem se pomalu snášel sníh a čas se snad zastavil. „Pokoj Vám.“
ale jak naplnit duši? Stávalo se, že ho někdy nechali lidé přespat u nich v domě. On jim na oplátku pomohl nasekat dřevo nebo nanosit vodu. Lidé byli přívětivý a Anselm se u nich cítil dobře. Nejlépe se mu však spalo pod hvězdami. Když ležel na zemi, a kolem pronikavě voněl vřes, díval se na oblohu, která připomínala mořskou hladinu s tisíci bárkami. Anebo ráno, když vycházelo slunce za ohromného křiku ptáků, pozoroval tu podívanou s velkým údivem. Paprsky prorážely mlhovinu i ranní opar plující mezi stromy a vzduch byl čistý, dokonce i ta bezbarvá rosa voněla. Léto se chýlilo k podzimu a velké těžké listy se snášely Anselmovi k nohám, takže chodil po zemi jako po koberci. A každý spadlý list voněl ještě intenzivněji, jako by chtěl ještě
Hans Jan Sokol Veliký Krejčí-mu vyučený
před tím, než se promění v černou hlínu, vydat ze sebe všechno, co načerpal z plných dešťových kapek a žhavého slunce. Jednou při odpočinku si Anselm sedl na něco tvrdého. Odhrnul listí a spatřil kámen vsazený do země. Bylo na něm napsáno: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ Najednou si Anselm uvědomil, že jedině ten, kdo dokázal naplnit tuto zemi zelenou trávou, kapkami deště, noční oblohou a lidmi může naplnit i jeho duši. Rozhodl se vylézt na vysokou horu, která se tyčila pod nápisem. Chtěl být totiž, co nejblíže Bohu. Když vystoupil na vrchol, uviděl kamenný klášter. Došel až k němu a vstoupil. Mniši přijali Anselma mezi sebe. Každý den po mši se jich však nový mnich ptal: „A kde je ten Bůh? Kde se s ním můžu setkat?“ ale oni se jen usmívali. Ano, při proměňování zvedal kněz ruce nahoru a držel v nich tělo a krev. Vzduch kolem hostie se pohyboval, neboť svíčky na oltáři vydávaly teplo. Vypadalo to, jakoby to tělo bylo živé. Když mniši zpívali, bylo to také krásné. Stále však nemohl najít Boha. Až jednou zůstal v kostele úplně sám. Svíčky už
6
MILÝ OTČE ZDEŃKU, ZA VŠECHNY MINISTRANTY VÁM PŘEJEME VŠECHNO NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM. HODNĚ ŠTĚSTÍ, LÁSKY A BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ. MNOHO RADOSTI DO DALŠÍCH LET A TRPĚLIVOSTI S NÁMI, JAK U OLTÁŘE, TAK I V SAKRISTII.
7
Napadlo tě to?
Poznej naše 8+1 Ohnivá sestra Země Venuše – Večernice či Jitřenka, jak zní lidové pojmenování pro tuto planetu. Tyto názvy nic neříkají o tvrdých podmínkách panujících pod její hustou atmosférou. Při vzniku sluneční soustavy byla na tom Venuše jako Země dnes. Ale samozřejmě bez života. Slunce svítilo o 30% méně a Venuše byla o něco blíže k Slunci. Tato hvězda však začala postupně žhnout čím dál víc. Globální oteplování nebyl žádný problém, protože Venuše je bohatá na CO2. Při dosáhnutí teploty 100°C se odpařila všechna voda. Pára se rozložila díky slunečnímu záření. Dnes pod její hustou atmosférou, ve které je kyselina sírová, která prší z venušiných mraků, teplota 482°C a 92x vyšší tlak činí z planety „peklo“.
V minulosti planety se stalo něco, co narušilo rotaci planety. Venuše se totiž otočí za delší dobu než za oběh kolem Slunce. Její rotace je navíc zpětná, takže Slunce se na planetě pohybuje od západu k východu. Zákl. údaje: Otočka: 243 h Rok: 224,7 dne Teplota (povrch): 482 °C Poloměr: 6 051,8 km Poč. měsíců: 0 Gravitace (Země = 1): 0,91 Zdroj: http://www.astro.cz
Nemůžete být na dvou místech zároveň? Já také ne, ale nejmenší částečky hmoty či energie to „umí“- vítejte v mikrosvětě, kde musíte brát vše jako fakt a nesmíte se snažit to pochopit. Tento stav, kdy se částice nachází na dvou místech zároveň, se nazývá superpozice stavů. Ale nemusí být částice v superpozici jen kvůli místu, může to být i rotace. Ano, tvrdím tím, že částečka může rotovat na obě strany zároveň (nechápete? – přečtěte si poslední větu z 1. odstavce). V mikrosvětě se částice neřídí striktními zákony jako v našem běžném světě, sami jste již slyšeli o poprasku s neutriny v italské Opeře. Pokusím se vám to vysvětlit více pomocí Schrödingerovy kočky. Kočka je dána do krabice spolu s jedovatým plynem a detektorem částic. Do krabice vpustíme částici v superpozici stavů. Pokud částice bude mít kladný spin (pro vás: rotace), tak kočka přežije. Pokud bude spin záporný, tak zařízení uvolní plyn a kočka umře. Výsledek? Kočka bude položivá/polomrtvá. Má to ale háček, pokud se budeme snažit superpozici změřit, nepovede se nám to. Superpozici jen zničíme – nemůžeme se řídit striktními zákony tohoto světa v mikrosvětě. Tedy kočka bude v tom „divném stavu“, než se to pokusíme zjistit. Pokud se vám přehřál mozek, dejte si opravdu silné kafe… Jožka Nehybka
Jožka Nehybka Crossword (3/9)
1. plynný obal tělesa 2. název Venuše 3. světová strana 4. sešité papíry (šk. pomůcka) 5. stav bez konfliktů 6. křes. sdruž. mladých lidí 7. střed symetrie 8. elipsa 9. sova 10. druh velké epiky 11. hora prýštící lávu 12. družice 8
Venuše 9
Židenické Hody 2011 Závěr letošního října nabídl opět všem milovníkům folklóru v naší městské č á s t i velkolepý zážitek v podobě čtrnáctých tradičních židenických hodů. Že se bude jednat o akci ne obv yklých rozměrů naznačil j i ž úvod programu, ve kterém stárci a ochotní pomocníci předvedli hned dva způsoby stavění máje. Vše ale začalo v sobotu dopoledne mší svatou, po které jsme šli zazpívat otci Zdeňkovi pod okno „Hodně štěstí, zdraví“ a několik dalších podobných hitů, které mu bezpochyby zvedly náladu. Otec nám za odměnu odpoledne požehnal hodům a to velmi kvalitně, protože počet návštěvníků u kostela byl nebývale vysoký. Na závěr předvedli krojovaní tancování moravské besedy, jejíž některé části, stejně jako stavění máje, byly k vidění opět dvakrát za účelem zprostředkování ještě lepšího zážitku divákům. Večer jsme hodovali
10
v Dělnickém domě a cestou zpátky jsme se mohli ještě osobně ujistit, že máju nám letos nikdo neskácel. Abychom mohli všechny účastníky letošního hodového programu potěšit kvalitní podívanou, bylo potřeba, aby stárci a další pomocníci absolvovali v několika týdnech předcházejících samotným hodům mnoho růzznávací výlet za krásami jižní Moravy a vzhledem k našemu počtu jsme se málem nevlezli do půjčovny krojů. Ze všech, kteří se na těchto přípravách podíleli, bych chtěl zvlášť poděkovat Danielu Kyzlinkovi, Ondrovi Loubovi a dále Monče Němcové za převelice krásné vyzdobení Dělnického domu. Můj dík patří také vedoucímu stavby inženýru Jirkovi Klusákovi, hlavní
stárce Marunce Oujezdské a samozřejmě všem stárkům, jejich rodičům, Orlu a farnosti. Doufám, že se vám hody líbily a připomínám, že za rok jsou zase. Moravskému kulturnímu dědictví zdar! Štěpán Horký - hlavní stárek foto Vít Kobza st.
n ý c h atrakcí. Především jsme se pravidelně scházeli za účelem nácviku tance a zpěvu lidových písní, dále jsme za „koláček a drobný příspěvek“ pozvali na zábavu téměř celé Židenice, přepravovali jsme více jak dvacetimetrový strom v husté dopravě, podnikli jsme po-
11
NEJvýše položený kostel Patrně nejvýše položený kostel v České republice se dá považovat kostel sv. Štěpána na Kvildě. Kvilda patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy. Tato obec je také nejvýše položenou obcí v České republice. Leží v nadmořské výšce 1065 m. Historie kostela na Kvildě sahá až do poloviny 18. století, kdy žádali kvildští věřící pražskou arcibiskupskou konsistoř o povolení ke stavbě kostela včetně hřbitova. Dřevěný kostel, jehož stěny byly pokryty šindelem, byl zasvěcen památce Nalezení těla sv. Štěpána. Bohužel ke konci 80. let 19. století vypukl ve středu obce velký požár, který zachvátil 18 domů, nově postavenou školu a shořel i dřevěný kostel. O tři roky později, r. 1892, byla zahájena na místě vyhořelého původního kostela výstavba kostela nového, kamenného, podle vzoru novogotického kostela v Knížecích Pláních. Nový kostel sv. Štěpána byl vysvěcen v roce 1894 a stal se součástí duchovního života věřících Kvildy i přilehlých obcí horní Šumavy. Dnes vytváří charakteristickou siluetu obce. Je jedním z mála kostelů, který přežil nejenom válku, ale i následující totalitní režim, jenž nebyl církevním památkám příliš nakloněn. V roce 2002 byl do věže kostela zavěšen zvon o hmotnosti 174 kg. Od té doby se jeho hlas rozléhá po přilehlém horském okolí třikrát denně, a to v osm hodin ráno, v poledne a v sedm hodin večer. Kostel sv. Štěpána je kulturní památkou. Roku 1978 byl přilehlý hřbitov nešetrně zlikvidován, na jaře roku 2004 byly náhrobky odvezené do hraničního pásma symbolicky vráceny zpátky na původní místo. Druhý nejvýše položený kostel na našem území je považován kostel sv. Anny na Božím Daru. Město, ve kterém tento kostel leží, je považováno za nejvýše položené město v Česku. Jedná se o nadmořskou výšku 1028 m. Podle počtu obyvatel je Boží Dar třetím nejmenším městem v Česku. Koncem 16. století byl postaven na místě starého chátrajícího dřevěného kostela kostel nový, v letech 1605 – 1607 mu přibyla také věž. Roku 1771 byl ale zbořen a podle luteránského vzoru postaven nový barokní kostel ve farní zahradě. Kostel zasvěcený Svaté Anně stojí na Božím Daru dodnes. Kostel sv. 12
Kostel sv. Štěpána na Kvildě, 1065 m n. m Anny patří po přestavbě r. 1771 mezi nejkrásnější pozdně barokní stavby v Čechách. Unikátní je především svým stropem, takzvanou českou plackou. Jde o speciální dřevěné bednění, na němž je upevněn rákos. Na tomto podkladě jsou vymalovány překrásné fresky. Po válce a odsunu Němců zanikla místní farnost a kostel sv. Anny se přestal používat. Díky drsnému horskému klimatu kostel rychle chátral. Koncem 60. let musel být kostel úředně uzavřen kvůli propadající se střeše. Své obnovy se dočkal kostel sv. Anny za velké obětavosti místních věřících – díky mnohým sbírkám a darům mohl být kostel svépomocí opraven. Slavnostní znovuotevření se konalo v roce 1990, kdy byl kostel znovu vysvěcen za účasti nejvyšších církevních představitelů. Slavnost byla stanovena na den třístého výročí první historické písemné zmínky o tomto chrámu. Gotický kostel Božího těla (často myl-
ně označován jako kostel Svatého Tomáše) na Pavla na Malé Úpě v Krkonoších. Symbol Malé Svatém Tomáši pod hradem Vítkův kámen (jed- Úpy leží v nadmořské výšce 975 m n. m. a nachází ná se o 3. nejvýše položený hrad v ČR) u Lipna se nedaleko nejvyšší hory v ČR – Sněžky. V roce byl založen Petrem I. z Rožmberka v roce 1348 a 1779 navštívil Malou Úpu budoucí císař Josef II., byl zasvěcen Božímu tělu. Kostelík, či kaple na doprovázený známým generálem Laudonem. V tomto místě pravděpodobně stála již v roce 1252, rámci své náboženské politiky nechal místním jak uvádějí některé historické prameny. Leží v horalům postavit kostel. V září r. 1806 po zásanadmořské výšce 995 m n. m. V letech 1510 – hu bleskem dřevěný kostel vyhořel, ihned byla 1517 proběhla výrazná pozdně gotická přestavba zahájena stavba nového kostela. V říjnu o rok kostela, kdy dostal mj. novou klenbu. V interi- později již v nově postaveném kostele byla sloužena mše éru kostela svatá. Při visel obraz stoletém svatého výročí To m á š e , byl na kterému stropním byla dáoblouvána záku, mezi z račná presbymoc, kvůli t á ř e m které byl a lodí, u věřících umístěn ve značné pamětní úctě. Díky nápis s tomu ke letopoč kostelu tem 1791 směřovaly a rakouspravidelkou orliné poutě Kostel sv. Anny na Božím Daru, 1028 m n. m. cí. Krátce a procesí věřících. V roce 1786 byl kostel v rámci josefín- na to v roce 1889 byl kostel ve větším rozsahu ských reforem uzavřen a začal chátrat. V roce renovován. Poslední oprava proběhla za těžkých 1874 byl kostel obnoven a znovu vysvěcen. Další podmínek v roce 1986. Památný kostel se nacháránu kostel utrpěl po 2. světové válce, při zři- zí přímo v historickém centru obce Malá Úpa. zování hraničního pásma, kdy sloužil jako voJakub Doležel jenské skladiště a skladiště sena. V roce 1991 byla díky pomoci bývalých německých obyvatel zahájena oprava tehdy téměř rozpadlého kostela, kterému již hrozilo zřícení. V roce 1997 byl kostel znovu vysvěcen a od té doby se v něm jednou za měsíc konají bohoslužby. Na severní straně chóru se nachází nástěnná malba z prvního gotického slohu ze 14. století, která byla objevena teprve před několika lety. Malba zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem a Tři krále. Horská vesnice Svatý Tomáš leží nad přehradou Lipno, ve které žije přibližně 20 obyvatel. Tato vesnice je přístupná pouze po dlouhých, úzkých, horských silnicích. Čtvrtým nejvýše položeným kostelem v České republice je barokní kostel sv. Petra a 13
Otec Zdeněk vypráví Dane! Tak koho tentokrát vyzpovídáme? – Někoho, aby to bylo třeba i tématické! Aby to šlo s dobou! … Tak to bude nejlepší, když se zeptáme o.Zdeňka. Ten teď brzy bude mít výročí narození. A navíc je poslední z našich kněží, kterého jsme si ještě neoťukali.
jsme tam v Místku na gymnáziu velice dobrého katechetu, doktora teologie za třídního. A protože jsme měli šikovné kněze, kteří se o nás starali a jevili o nás zájem (zvláště u jednoho jsem byl pečenej vařenej)…taky jsme měli jednu katechetku, ale to nebylo nic, co s ženskou, žejo.
Otče, máme tu pro vás otázku na rozehřátí. Čtete MM? No, někdy to čtu, spíš bych řek visitýruju (ve smyslu kontroluju-pozn.redakce), ne jenom čtu. Hledám tam nějaké chyby, nedostatky.
Jak dlouho jste knězem? (dlouhé zamyšlení-pozn.redakce)Od roku 1972. Světil mne kardinál Trochta.
A byl jste už někdy zpovídán pro MM? (smích) Za tu dobu co tady jsem aspoň čtyřikrát. Vždyť už jsem tady aspoň 11 let. Nejsme první, ale nevadí. Kluci si to už asi nebudou pamatovat…Otče, kde a kdy jste vyrůstal, sourozenci? Máte? Narodil jsem se v Šaraticích, to je kousek od Brna. Vyrůstal jsem pak ve Frýdku-Místku. Ještě něco? Jo… Mám jednoho bratříčka, méně podařeného. Už je skoro holohlavej a je o sedm roků mladší než já, ženatej, má nějaké děti… Co jste vystudoval za školy? Tak jenom obecnou školu - měšťanku (pro mladší-základní – pozn.redakce), sedm roků gymnázia, všelijaké kurzy a potom pět roků teologické fakulty. Byl jste v dětství ministrant? Ano. Byl. A jak jste vnímal tuto službu? No celkem dobře dá se říct. Já sem byl v Místku, bylo to když už jsem chodil na gymnázium, měli jsme tam dva kaplany, děkana a bylo to fajn… A byl tam pořádek! A tady není pořádek? No tady to máte takové trochu chaotické. Proč jste se rozhodl pro kněžskou cestu? Jóó to bylo řízení Boží. Nemůžu říct, že JÁ jsem se rozhodl. Já sem poznal, že bych měl. Měli 14
Otče, máte řidičák? Mám. A auto taky. A jezdíte? Momentálně nejezdím, protože je vybitá baterka a byl jsem v nemocnici, tak auto odpočívá v garáži a budu ho muset dát zprovoznit, protože už mu taky vypršela technická. To je už moje páté auto. Škodovky.
si byli vědomi, jakou službu vykonávají a aby si byli trošku vědomi, že jsou u oltáře z vlastní důstojnosti. Co vykonávají a co mohou vůbec vykonávat a aby se aspoň trošku podle toho chovali… A aby nebyli oprsklí! Dost mně to vadí. Já dovedu ocenit určité služby, ale jsem taky rád, když se se mnou zachází slušně. Snažím se ministranty někdy „uplácet“. A to čím?
Ano, čtenáři si to spočítají. :-) (Nám nakonec otec přibližné číslo sdělil) …kde jste vykonával kněžskou službu – jaké farnosti jste navštívil? Tak do první farnosti jsem nastoupil po půl roce, protože dřív jsem nedostal státní souhlas, jako rebelant. A bylo to v Hodoníně. Druhé místo byly Dyjákovice na samých hranicích Rakouska a potom si popořadě budu vzpomínat těžko. No... Byl jsem ve Znojmě, Příměticích – tam působil kdo? (ticho-pozn.redakce) Prokop Diviš! Vynálezce čeho? Hromosvodu. Ne. Bleskosvodu. Pak ještě v Českém Rudolci, v Syrovicích hned tady vedle Brna a to bude asi všecko. Do Rudoltic, to bylo prima, za mnou jezdili skauti z Brna, fara byla velikánská a byl sem tam 12 roků. A odtamtud jsem šel rovnou kam? Do Židenic. Říkal jsem otci biskupovi, že už jsem tam moc dlouho. My jsme dobří známí (S Cikrlem-pozn.redakce). Jednou mě jen tak pozdě večer telefonoval a holil se u toho, tak jsme si povídali, aby mu u toho nebylo smutno ;-) On mě na primici dělal ceremonáře (kdo neví co to je, zjistí! – pozn.redakce), znali jsme se z fakulty. Jednou mě dokonce při sobotní návštěvě snědl můj nedělní oběd! Máte nějakou mši, na kterou rád vzpomínáte? Já rád vzpomínám skoro na všecky až na ty, kdy mě to mrzačili ministranti a dělali tam rotyku! Ale nebylo jich moc. Ale na některé si vzpomínám, třeba když jsem měl v Římě a na jiných známých poutních místech.
Jaké země jste navštívil? Samozřejmě Itálii, Francii, taky mockrát v Rakousko, Německo. Je cizina Slovensko? Asi ne. A Maďarsko, Švýcarsku… Jak byste charakterizoval Židenickou farnost? No… Že si o sobě Žideničáci dost myslí. A dost neprávem. A že už ta farnost není , řekl bych, tak čilá, jak čilá byla a nemá už takovou návštěvnost, jakou měla, když jsem sem nastupoval před těmi 11 lety. Už to není ono. To tu tehdy byl ještě Marián, pak Michal a to je vlastně všechno.
Pohlavky? Otčenáši? NE! To nenávidím! Čokoládou. A funguje to. Ale to už musí být takové už trošku větší. Tak to je vše. My děkujeme za rozhovor, přejeme zdraví a pohodu do dalších dní. Za odpovědi poděkovali Lukin Holík a Dan Schnirch
Nějakou radu pro ministranty? Radu? Já bych to nazval spíš doporučení. Aby 15
Jak jsem jel do Anglie na Premier League V posledním listopadovém víkendu jsem zrealizoval svůj dlouho plánovaný záměr a vycestoval jsem do Londýna na zápas Arsenalu proti jeho městskému rivalu Fulhamu. O tom, že je Arsenal u nás populární, svědčí už i to, že hned na brněnském letišti jsem potkal dalšího fanouška letícího na stejný zápas, který zaníceně zpíval na celé kolo jakousi arsenalskou hymnu, zatímco ho celník kontroloval, jestli u sebe nemá nějaké předměty, se kterými se nesmí do letadla. Poté, co jsem nechal londýnský klub něco málo vydělat na mé návštěvě v jejich fanshopu, jsem necelé dvě hodiny před zápasem usedl do sedačky v hledišti. Jako první se na hřišti objevili rozcvičující se brankáři soupeře, které přivítalo lehké bučení diváků, poté přišli brankáři Arsenalu (tleskáme), následovali ostatní hráči soupeře (bučíme) a nakonec zbylí hráči domácího týmu (tleskáme). V sestavě Arsenalu bohužel vůbec nefiguroval Tomáš Rosický. Se začátkem zápasu se ovšem rozjelo velkolepé divadlo, podívat se takhle zblízka na Premier League je zážitek. Od prvních minut na hřišti vynikal Robin van Persie, který, jak mě poučil kolega na brněnském letišti, dal „devět fíků v posledních pěti špílech“ a londýnští fanoušci velmi často skandovali jeho jméno. Na letošních hodech jsem náhodou potkal jednu slečnu z Holandska, ta mi vysvětlila, jak se správně vyslovuje a tak mohu posoudit, že Angličané v tom mají lehké nesrovnalosti. Možná už jste někde slyšeli ten názor, že v Anglii se na fotbal chodí jako do divadla. S tímto ovšem vůbec nemohu souhlasit, protože opak je pravdou – anglické hlediště totiž připomíná spíš tělocvičnu, protože se neustále stoupá a sedá, podle toho, jak nadějně daná akce vypadá. 16
Nutno podotknou, že angličtí diváci vstávali při sebemenších náznacích příležitosti a v pozdějších fázích zápasu už jsem se musel řádně přemlouvat, abych ze slušnosti vstal, když akci vedl Arshavin. U fanoušků velmi populární Theo Walcott zvedal diváky už když měl míč na půlící čáře – asi proto, že se jim na něho příhodně volá „Theo, Theo!“ (čti tyjóóó, tyjóóó). Arsenal měl hned ze začátku jasnou převahu, už ve čtvrté minutě dal soupeři gól, který ale neplatil. Van Persiemu se st ř e lecky bohužel nedařilo, Arshavin zkazil několik šancí a v polovině byl stav 0:0. Ve druhé půli Arsenal skóroval, ovšem do vlastní brány a Fulham ani nevěděl, jak ke gólu přišel. O pár minut později skončil míč opět v brance domácích a fanoušci hostí byli štěstím bez sebe, ale gól neplatil a tak jsme se jim pro změnu smáli my. Do poslední čtvrtiny zápasu trenér povolal nízkonákladové posily - domorodce a indiána (čti Gervinha a Chamakha), kteří hru nijak zvlášť neovlivnili, ale naštěstí poslal šest minut před koncem Tyjóóó Walcott balón na hlavu stopera Vermaelena, který se strefil do fulhamské brány a stal se tak jednoznačně nejlepším střelcem večera, když vsítil dva góly v zápase, který skončil 1 - 1. Musím říct, že vidět anglickou první ligu takhle zblízka byl neobyčejný zážitek, který nezkazilo ani dlouhé čekání na metro po zápase. Atmosféra na stadionu s šedesáti tisíci diváky stála za to a přesto, že tady v Brně na Kometě je to pořád ještě trošku jiná liga, tu fotbalovou úroveň zatím v našich krajích nenajdeme. Štěpán Horký
Vtipy Učitel vykládá ve škole o užitečných domácích zvířatech, Nakonec se ptá: Co je to? Je to štětinaté, špinavé, válí se to v špíně a prohání to po dvoře slepice? Hlásí se žák Breburda. Prosím, pane učiteli, to je můj nejmladší brácha!!! Jak se stalo, že si blondýna při shrabování listí na zahradě zlomila nohu? . . . Spadla ze stromu. Proč máte na vratech cedulku POZOR PES!, když je to ve skutečnosti takový mrňavý chudáček? Právě proto, aby ho lidi nezašlápli!!! Jak v sobotu rozesmějete blondýnku? . . . Řeknete jí ve středu vtip. Leží moucha na zádech a klepe nožičkama. Letí kolem druhá moucha a ptá se: Aerobic? První: Ne biolit. Stojí dva kosmonauti na Měsíci před raketou a jeden říká druhému: Nekoukej na mně tak blbě, já jsem nezamykal!! Poslyšte, pane doktore, je pravda, že se od mrkve zlepšuje zrak? Samozřejmě! Viděla jste snad někdy králíka nebo zajíce v brýlích? Pane doktore, já mám hrozně špatnou paměť a všichni se mi smějí, co mám dělat? Box. Začněte trénovat box. Pomůže to? Ne, ale ostatní se Vám přestanou smát!
jej: Kolik vážíte pane Novák? 75 kg A kolik měříte? 170 cm. Proč se ptáte pane doktore? Já nejsem lékař, já jsem truhlář!!! Víte, kolik je na světě zatáček? Ne? No přece dvě! Pravá a levá! Vzhledem ke stoupajícím cenám brambor a uhlí, budu za zlobení a podobné delikty, rovnou dávat na zadek... S pozdravem Mikuláš Tak jsem se konečně dostal do televize. A jak ses tam dostal? Odšrouboval jsem zadní stěnu. Tři nejnebezpečnější lidé... 1. Programátor, který drží v ruce pájku. 2. Technik, který dělá změnu v programu. 3. Uživatel, který dostal nápad. Pilot: Máme málo paliva. Okamžitě žádáme další instrukce. Věž: Jaká je vaše pozice? Nemáme vás na radaru. Pilot: Stojíme na dráze č.4 a už věčnost čekáme na cisternu. Myš zahlédla na dvoře kočku a skočila bleskurychle do díry. Najednou slyší na dvoře štěkat psa. Aha, řekla si myš, pes kočku zahnal, a vyběhla ven. Ještě nebyla úplně venku a už ji měla kočka v drápech. Sežrala myš a povídá si: Vida, jak je dobré umět cizí jazyky!!! Sepsal Ondra Loub
V nemocnici přijde pán za pacientem a ptá se 17
Co kdo slaví - doba adventní Liturgický rok sice už nám skončil, ale nesmrtelná rubrika, dalo by si říci snad jediná rubrika, která přežívá už několik let se opět vyřítila do dalšího liturgického roku. A co nám tato rubrika nabídne? No přece jako vždy to, abychom nezapomněli náhodou někomu potřást pravicí v jeho den narozenin či svátku. Tááák jdeme do toho! Jmeniny V době adventní oslaví své jmeniny pouze jeden ministrant, proto nesmíte zapomenout své gratulace směřovat na Dana Schnircha, který si 17. 12. vzpomene na svého proroka Daniela. Narozeniny Kdo byl nejhodnější a na narozeniny mu bude nadělena pořádná hromada sněhu? :-) Hned první u koho to poznáme bude Štěpa Kobza, který doufejme oslaví své dvanácté narozeniny, pokud ho ve stejný den (6.12.) na svatého Mikuláše nesbalí čert do pytle. Stejný věk a hned druhý den (7.12.) oslaví své narozeniny František Schmidt, který se určitě s chutí zahryzne do dortu se 12 svíčkami. Další na řadě oslavevenců, kterému brzy budou probourávat doma futra, protože Vítek Kobza oslaví 9.12. své 17.narozeniny.
k Jankům, kde tento měsíc dokonce oslaví své narozeniny dva členové rodiny. A komu první nar zazpíváte do ouška „Héépy brzdej tu jůů“? zaz Přeci Pře Tomáškovi Jankovi. A to dne 13.12. , který si už počká na občanku pouhý rok, protože oslaví 14 narozeniny. A nyní zbystřete svoji pozornost! Nevíte proč? No protože popřejeme k narozeninám budoucímu cím pánu doktorovi Standovi Juránkovi, Sta který kte se 15.12. dožije krásných 24 let. Tak mu krá určitě popřejte a udělejte urč si malou protekci, aby jste nemuseli dlouho čekat v čekárně :-) A teďka honem zpět k už zmíněné svíčkové, protože u Janků oslaví narozeniny náš nový “KÁPO“ Peťa Janko. Takže by určitě nebylo špatné mu popřát společně v sakristii a sborově mu zazpívat třeba nizozemskou hymnu. Určitě mu tím uděláme radost :-) A málem jsem jse zapomněl Vám sdělit jeho věk ke dni 16.12., který činí 17 roků. Poslední, kdo tuto štafetu narozenin uzavře dne 21.12., byl pojmenován před 26 lety Vojtěch. A u koho se vlastně tehdy radovali ze svého prvorozeného syna? Už tušíte? Přecééé u Juránků. Tak to je už vše, co Vám moje (naše) rubrika za dobu adventní může nabídnout. A kdy budete moct znovu nahlédnout do databáze narozenin našich ministrantů a třeba zrovna si tam přečíst vaše jméno? No tak to bude překvápko :-) Vaše redakce
Nyní přeletíme 850 metrů vzdušnou čarou do jiné domácnosti, kde se určitě vaří velký, doopravdy věřte VELKÝ hrnec svíčkové :-) Už víte do jaké rodiny jsme to zavítali? No přece 18
19
nakreslil Pavel Loub
