Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Praha – seminář 30.11. 2016 Prezentovány jsou výsledky projektu MZe QJ1610217 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Fotografie. Ing. Jan Kazda, CSc. Česká zemědělská univerzita
Hlavní škůdci řepky na podzim 2016 Dříve méně významní: dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) – rezistence k neonikotinoidům mšice broskvoňová (Myzus persicae) – rezistence k pyretroidům zápředníček polní (Plutella xylostella) – rezistence k pyretroidům květilka zelná (Delia radicum) – obtížně zasažitelná stadia Obvyklé druhy škůdců: dřepčíci rodu Phyllotreta - škody při vzcházení redukce počtu rostlin pilatka řepková - redukce listů, oslabení rostlin osenice polní a další druhy osenic - redukce listů, redukce počtu rostlin
Hlavní škůdci řepky na podzim 2016
Podzim 2016 - sucho a škůdci Problémy se zakládám porostů řepky nedostatek srážek v období před přípravou půdy na setí nedostatek srážek při vzcházení (vzcházení na více etap) teplý konec srpna a září – vysoká aktivita škůdců oslabení kompenzační schopnosti rostlin Příčiny posunu ve škodlivosti druhů škůdců Dvě teplé zimy za sebou Příznivé: pro dřepčíka olejkového a krytonosce řepkového Nepříznivé: pro blýskáčka řepkového Sucho na podzim: Nárůst škodlivosti v době vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta, Nárůst škodlivosti od fáze 2 pravých listů: mšice broskvoňová
Zákaz moření osiva účinnými látkami klothianidin, imidacloprid a thiamethoxam (od 2013)
Nárůst škodlivosti ve fázi vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta (brouci), květilka zelená (časně vzešlé porosty), mšice broskvoňová, dřepčík olejkový (pouze časné nálety počátkem září) Nárůst škodlivosti do fáze 4 pravých listů: zápředníček polní, pilatka řepková, listožravé housenky, mšice broskvoňová
Moření osiva řepky thiamethoxamem (Cruiser) - bylo účinné na škůdce vzcházející řepky (přibližně do fáze 4 pravých listů). Na dřepčíka olejkového je moření thiamethoxamem účinné jen pokud dřepčík naletuje do porostů brzy (asi do poloviny září) – brouci po malém žíru hynuli, při náletu později je nutná aplikace na list.
Důsledky změn škůdců i počasí pro praktickou ochranu na podzim 2016 Obtížný výběr přípravků Nevhodné termíny ošetření Neúčinnost přípravků v důsledku rezistence škůdců k pesticidům Zbytečné, nezdůvodněné ošetření (nevhodné nebo neznámé metody monitoringu, nebo nevyužívání monitoringu a prahů škodlivosti) Nárůst nákladů na ochranu řepky na podzim
Nárůst škod na podzim - redukce počtu rostlin, oslabení vývoje rostlin (špatné přezimování) Projev škod na jaře – dřepčík olejkový, virové choroby jako důsledek přemnožení mšice broskvoňové
Cílené aplikace insekticidů na jednotlivé druhy škůdců na podzim – jak na to? Více škůdců současně a jejich rezistence k různým skupinám účinných látek Nutná správná determinace škůdce a odpovídající monitoring škůdců Potřeba opakované insekticidní aplikace (2 až 5 aplikací insekticidů) Výběr přípravků: Pyretroidy – ochrana vzcházejících porostů, neúčinné na mšici broskvoňovou a zápředníčka polního Nurelle – účinnost dosud na všechny škůdce, neúčinný na mšici broskvoňovou (na spodní straně listů, za sucha) Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso) – účinné na mšici broskvoňovou a listožravé housenky, neúčinné na dřepčíka olejkového a dřepčíky rodu Phyllotreta Indoxacarb – účinný na d. olejkového (VB - u nás nepovolen)
Dřepčík olejkový I Významný škůdce v ČR od roku 2014 Škodí larvy v rostlinách, škodlivost brouků žírem je zanedbatelná Má letní diapauzu – její délka se mění podle teplot přes léto Podzim 2014 nálet od počátku září (vysoké škody), 2015 – nálet v říjnu (škody nízké), 2016 nálet koncem září (škody střední) Nemá zimní diapauzu (během zimy všechna vývojová stadia) V ČR má rezistenci k thiaclopridu (neonikotinoidům), v západní Evropě má rezistenci k pyretroidům Cílené ošetření: Pyretroidy účinné, ale krátká doba perzistence, pokud nálet pokračuje, je třeba další ošetření Nurelle – dosud účinný
Dřepčík olejkový II
Dřepčík olejkový III obtížná signalizace ošetření – termín se mění mezi roky i mezi regiony, odchyt do misek není kvantitativní, signalizace ošetření podle vývoje vajíček v ovariolách
Dřepčík olejkový III - letová aktivita Praha Ruzyně – jaro 2015 a 2016 (odchyt do žlutých misek)
Zápředníček polní I Škůdce brukvovité zeleniny (celosvětově rozšířený, rezistentní téměř ke všemu) Housenky škodí žírem na listech (škody již nastaly, jarní generace na řepce škodit nebude) Na podzim 2016 přímé plošné škody v ČR na řepce poprvé (4. a 5 generace). V Polsku škodí pravidelně na řepce Populace v ČR rezistentní k pyretroidům Cílené ošetření: Neonikotinoidy – účinné Nurelle – dosud účinný
Zápředníček polní II
Mšice broskvoňová I Škodlivost přímá – na podzim 2016 první přímé škody na řepce v ČR (kalamitní výskytu od poloviny září do poloviny října – i po 4 aplikacích insekticidů) škody již nastaly, zvýšení nákladů na ochranu (opakované aplikace v důsledku neúčinnosti některých insekticidů)
Mšice broskvoňová II
Mšice broskvoňová III – účinnost přípravků v laboratorním testu
Mšice broskvoňová IV Rezistence mšice broskvoňové k pyretroidům (potvrzena v ČR z populací na řepce poprvé na podzim 2016) Neúčinnost Nurelle (při aplikaci na horní povrch listů) Cílené ošetření: Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso)
Mšice broskvoňová V Škodlivost nepřímá – přenos a šíření virových chorob virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV) = virus západní žloutenky řepy (Beet western yellows virus, BWYV) virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV)
Poslední hospodářky významný výskyt virů na řepce byl v roce 2010 (po přemnožení mšice broskvoňová na podzim 2009 (výskyt mšic byl letos vyšší než v roce 2009)
Výskyt na podzim 2016: výsledky monitoringu ÚKZÚZ a ČZU – 95 % vzorků řepky napadeno viry, zejména TuYV = BWYV – bez ohledu na stupeň výskytu mšic (možné snížení výnosů o 5 až10 %, výjimečně až 30 %)
Mšice broskvoňová VI virus žloutenky vodnice (TuYV) = virus západní žloutenky řepy (BWYV)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 - I Škody z podzimu: Virové choroby – vhledem k plošnému rozšíření by byla další regulace přenašečů málo významná Rizika špatného přezimování škůdci oslabených rostlin (mšice, dřepčík olejkový) Projeví se příznaky virových chorob Projeví se poškození larvami dřepčíka olejkového
Přímé škody od jarních škůdců (viz dále)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – II krytonosec řepkový Z roku 2016 nejvíce namnožený druh škůdce (v řadě oblastí 50 až 90 % poškozených rostlin) Přezimuje v zemi v polích po předchozí řepce (v pšenicích, minimalizace výskyt podporuje) nálet je velmi časný (od února, při teplotách nad 9 oC) Monitoring a ochrana selhávají misky instalovat od konce února (podle teplot) misky dobře zachycují první nálety do porostů (nálet může proběhnout za 4 až 5 dnů) je nutné rozlišovat od krytonosce čtyřzubého – ošetření na oba druhy nelze spojovat Cílené ošetření: Pyretroidy - účinné Nurelle – účinný
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – III krytonosec řepkový
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – IV - krytonosec řepkový žluté misky (Praha Ruzyně 2015, 2016)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – V - krytonosec čtyřzubý – žluté misky (Praha Ruzyně 2015, 2016)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – VI – krytonosec řepkový
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – VII - shrnutí Krytonosec řepkový – početnost stoupá, není zatím rezistentní Dřepčík olejkový – důsledky málo účinné ochrany na podzim, + jarní kladení samic po mírné zimě (je možná redukce při ošetření na k. řepkového) Bejlomorka kapustová – početnost každoročně kolísá, závisí na průběhu počasí v daném roce (I. generace má okrajový efekt) Krytonosec šešulový – početnost stoupá (na lokalitách s výskytem rezistence k neonikotinoidům) - vazba na choroby Krytonosec čtyřzubý – početnost klesá, není zatím rezistentní vazba na choroby Blýskáček řepkový – nejméně namnožený druh, za poslední 2 roky téměř neškodil (škody jen při časných náletech ve fázi poupat) – pyretroidy zcela neúčinné
Děkuji za pozornost
