Mikroregiony x MAS: přínosy a nevýhody pro obce Pončíková Irena
FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2015
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 1 Rozdíl mezi mikroregionem a MAS .................................................................................. 4 1.1 Formy meziobecní spolupráce.................................................................................... 4 1.1.1 Dobrovolný svazek obcí - mikroregion .............................................................. 4 1.1.2 Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami - MAS.................................... 6 1.2 Shrnutí ........................................................................................................................ 7 2 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v DSO .............................................................. 9 2.1 Výhody členství obcí v DSO ...................................................................................... 9 2.2 Nevýhody mikroregionů .......................................................................................... 11 3 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v MAS ........................................................... 12 3.1 Výhody členství obcí v MAS ................................................................................... 12 3.2 Nevýhody členství obcí v MAS .............................................................................. 13 4 Představení DSO a MAS Hrušovansko ............................................................................ 14 4.1 Mikroregion Hrušovansko........................................................................................ 14 4.2 MAS Hrušovansko ................................................................................................... 14 4.3 Srovnání výhod a nevýhod členství obcí v DSO a MAS Hrušovansko ................... 16 4.3.1 Výhody a nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko ........................... 16 Výhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko .................................................... 16 Nevýhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko ............................................... 17 4.3.2 Výhody a nevýhody členství v MAS Hrušovansko ......................................... 18 Výhody obcí jako členů MAS Hrušovansko .................................................................... 18 Nevýhody obcí jako členů MAS Hrušovansko ................................................................ 19 Závěr......................................................................................................................................... 22 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 23 Seznam příloh ........................................................................................................................... 24 Přílohy ...................................................................................................................................... 25
2
Úvod Tato práce je zaměřena na problematiku meziobecní spolupráce v České republice. Především se jedná o mikroregiony (dále bude zaměňováno s DSO) a místní akční skupiny (dále pouze MAS). Na počátku je vymezeno chápání jednotlivých pojmů, čímž je myšleno, co jsou mikroregiony a MAS1, jakým způsobem fungují, kdo může být členem, k jakému účelu jsou zřízeny apod. Na teoretický úvod se v práci navazuje obecně vytyčením výhod a nevýhod členství obcí jak v mikroregionech, tak v místních akčních skupinách. Následně je ve zkratce představen mikroregion Hrušovansko a MAS Hrušovansko, což plynule přejde k problematice výhod a nevýhod tohoto členství, zkoumaného na území regionu Hrušovansko.
Hlavním cílem této práce je identifikace jednotlivých přínosů a nevýhod, které plynou členským obcím ze spolupráce v mikroregionu Hrušovansko a MAS Hrušovansko.
V práci jsou využity následující metody - dotazníkové šetření zasílané elektronickou poštou zastupitelům obcí a telefonické rozhovory se zastupiteli členských obcí mikroregionu Hrušovansko.
Při zpracování práce se autorka opírala především o legislativní bázi, internetové zdroje, interní dokumenty sledovaného mikroregionu a MAS a výsledky vlastního empirického výzkumu.
1
Pod pojmem mikroregion se v tomto textu rozumí dobrovolný svazek obcí, pod termínem MAS specifická struktura (síť) participujících subjektů v území iniciovaná EU a využívající nástroj LEADER (viz dále v textu).
3
1 Rozdíl mezi mikroregionem a MAS 1.1 Formy meziobecní spolupráce Dle Zákona o obcích mohou obce při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje zejména na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí a zakládáním právnických osob dvěma nebo více obcemi.2
Obce se mohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů pouze v případě, jsou-li členy občanského sdružení i jiné osoby než obce. Na spolupráci mezi obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, nestanoví-li tento zákon jinak.3
1.1.1 Dobrovolný svazek obcí - mikroregion
Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Mikroregiony právně fungují především na základě vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen DSO) nebo na základě Zapsaného spolku právnických osob (dále jen ZSPO).4 Pro účely této práce budou pojmy „DSO“ a „mikroregion“ používány jako synonyma. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle zákona o účetnictví. Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů 2
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 3 tamtéž 4 Ústav územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4015
4
veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.5 Smlouva mezi dvěma nebo více obcemi ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Majetek získaný výkonem společné činnosti obcí na základě smlouvy se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.6 Z výše uvedeného vyplývá, že mikroregion je formou spolupráce obcí uzavřené na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání, podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.7 Svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel, tzn. musí jít o předmět činnosti uvedený ve stanovách svazku obcí.8
5
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 6 tamtéž 7 tamtéž 8 Moderní obec: Svazky obcí podle nového zákona [online]. 2013 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://moderniobec.cz/svazky-obci-podle-noveho-zakona/
5
O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní zákon.9 O majetku, rozpočtu a hospodaření svazku obcí pojednává zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.10
1.1.2 Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami - MAS
Místní akční skupiny (zkráceně MAS) jsou uskupením, které spojuje neziskovou, veřejnou a soukromou sféru na obecní úrovni. MAS fungují na neziskovém principu a jejich cílem je rozvoj svého regionu s ohledem na potřeby místních aktérů. Právě místní aktéři hrají v tomto procesu klíčovou roli, neboť MAS fungují dle určitých specifických principů. Hlavním principem, kterým se MAS řídí, je metoda LEADER, k jejíž aplikaci dochází od roku 1991. 11
MAS byly zpravidla zřízeny jako občanské sdružení nebo obecně prospěšné společnosti. Na spolupráci mezi obcemi a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.12 Nyní se ovšem řada MAS dle NOZ transformovala na spolky.13 Dále jsou vytyčeny podstatné informace NOZ, které jsou důležité pro fungování MAS. První touto skutečností je fakt, že právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby. Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Více zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Korporaci jako právnickou osobu vytváří společenství osob.14 9
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 10 Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2000. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49567&recShow=3&nr=250~2F2000&rpp=10 0#parCnt 11 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 12 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 13 Občanský zákoník. In: 89/2012 Sb. 2012. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ 14 Občanský zákoník. In: 89/2012 Sb. 2012. Dostupné z:
6
MAS se sdružují prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin. Ke dni 28. 2. 2015 je na území České republiky evidováno 180 MAS.15 Národní síť, jejíž snahou je i odborná pomoc a podpora místním subjektům, hájí zájmy místních akčních skupin a funguje jako prostředník v komunikaci mezi vládními institucemi či regionálními subjekty Veřejné správy a popřípadě komunikuje i s nadnárodními subjekty zabývajícími se problematikou venkova. Na základě výzvy uveřejněné příslušnou místní akční skupinou své projekty předkládají subjekty, které působí či vykonávají příslušnou činnost v rámci daného území MAS. Projekty jsou následně s ohledem na jasně daná kritéria posuzovány, schvalovány, případně zamítnuty. Schváleným projektům je poskytnut předem domluvený finanční příspěvek, který je nevratný. V rámci realizace projektu je následně možné očekávat případné kontroly ze strany MAS či jiného pověřeného kontrolního subjektu.16
V rámci programového období 2014+ probíhá proces standardizace MAS, v rámci něhož musí být splněny metodické pokyny vycházející z požadavků MMR a MZe. Na konci minulého programového období byly realizovány a dokončovány Strategie rozvoje území pro jednotlivé MAS na období 2014-2020, následně proběhne proces posouzení těchto strategií dotčenými řídicí orgány ve spolupráci s MMR. Následně schválená MAS získává finanční prostředky, jejichž výše je odvislá od aktivit podporovaných v dané strategii. Strategie je základním dokumentem definujícím potřeby občanů i samotného území a jakým způsobem by tento stav měl býti dosažen.17
1.2 Shrnutí Obecně lze tvrdit, že mikroregion i MAS spojuje především společný zájem obecného rozvoje území jako celku (pokud se ovšem nejedná o monotematicky zaměřené uskupení, např. za účelem vybudování ČOV apod.). Obě tyto formy mají ve valné většině případů zpracovanou společnou dlouhodobou či střednědobou koncepci územního rozvoje.18
15
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ Národní síť Místních akčních skupin České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcni-skupiny/uzemni-pusobnost-mas/
16
Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 17 tamtéž 18 tamtéž
7
Hlavní rozdíl mezi mikroregionem a MAS je možnost členství. Zatímco v dobrovolném svazku obcí mohou být členy pouze obce, v případě místní akční skupiny to mohou být jak obce, tak neziskové organizace, tak podnikatelské subjekty a široká veřejnost. Lze tedy tvrdit, že toto uskupení propojuje neziskovou, státní a veřejnou sféru. Dalším rozdílem je způsob financování těchto svazků. Zatímco mikroregiony jsou financovány převážně způsobem, v rámci kterého se vynásobí fixně stanovená částka a počet obyvatel, místní akční skupiny mají další příjmy z členství neziskových a podnikatelských osob a také je fixně stanovená částka pro obec, ke které se připočítá součin pevně dané částky a počtu obyvatel. MAS mají také možnost čerpat finanční prostředky na svůj provoz na rozdíl od mikroregionů. Mikroregiony mají ovšem možnost čerpat ze stejných dotačních titulů jako obce, čímž se jim otevírá širší škála možností. Dalším, spíše administrativním rozdílem je právní úprava, kdy dobrovolné svazky obcí, tedy mikroregiony jsou upraveny Zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích a MAS jsou sdružením právnických osob, které je definováno v Občanském zákoníku. Rozdíl také může být spatřován v organizaci. Zatímco Místní akční skupiny jsou zastřešovány Národní
sítí
místních
akčních
skupin,
DSO
nemají
žádné
oficiální
zastřešení.
Pro mikroregiony byl ovšem Svazem měst a obcí vytvořen projekt „Obce sobě“, v rámci kterého jsou pobízeny k meziobecní spolupráci. Nejedná se ovšem o zastřešení, nýbrž pouze o pomoc s administrativou a dalšími činnostmi.19
19
Obce sobě: Evropský projekt meziobecní spolupráce [online]. 2013 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.obcesobe.cz.
8
2 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v DSO
2.1 Výhody členství obcí v DSO Mezi obecné výhody mikroregionů se na základě výše zmíněného může zařadit celková spolupráce jak zastupitelů, tak zaměstnanců jednotlivých členských obcí a koordinace při dosahování společných cílů. Neopomenutelným pozitivem je jasně stanovená legislativní báze.
Příkladem může být zpracování společné střednědobé či dlouhodobé koncepce rozvoje daného území. Mikroregiony ve valné většině případů mají zpracovaný Strategický rozvojový dokument (dále jen SRD), který často zpracovává odborná firma, čímž se zajišťuje přijatelná kvalita zpracování. DSO mohou zpracovat společný územní plán, který může být velmi nápomocný při žádání o dotace z fondů EU. Konkrétně za zpracovaný územní plán obdrží obec určitý počet bodů navíc. V rovině finanční má tedy mikroregion jako celek šanci při kvalitně zpracované žádosti dosáhnout na vyšší objem dotačních prostředků ze všech úrovní, které tyto dotace poskytují (krajská, státní, evropská).20
Obce v rámci mikroregionu mohou spolupracovat v oblasti kulturní, kde se řadí např. pořádání společných kulturních akcí, zajišťování potřebné infrastruktury pro konání akcí (party stan, pronajmutí místa konání za snížený poplatek apod.)21
Kulturní oblast na sebe váže také oblast sportovní. Myslí se tím vybudování infrastruktury (např. cyklostezek či cyklotras s odpočívadly, občerstvovacími stánky apod.), pořádání společných sportovních akcí, turnajů, vybudování hřiště apod.22
20
Ústav územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4015 21 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 22 tamtéž
9
Mikroregiony jsou zakládány mj. za účelem společného vystupování vůči třetím subjektům. Konkrétně se tím myslí společná propagace území, jehož obce mají něco společného, např. historii, těžbu nerostné suroviny, přírodní památky apod.23
Neopomenutelnou výhodou je také působení profesionálního manažera, který se stará jak o celou
administrativu
mikroregionu,
tak
poskytuje
poradenství
nejen
v oblasti
administrativních žádost o dotace jednotlivým členským obcím. Pokud má ovšem mikroregion takovou funkci zřízenu. V porovnání s MAS mají také DSO jednodušší management uskupení. Tím pádem funkce manažera není tak náročná jako v místních akčních skupinách.
Obce mohou fungovat na principu „částečného centralismu“, který by měl zajišťovat větší efektivitu poskytovaných služeb. Dle předmětu činnosti svazku obcí mohou municipality spolupracovat také v oblasti školství. V praxi se může jednat např. o zřízení mateřských či základních škol, zajišťování letních táborů apod.
Podobnou oblastí je také zdravotnictví, kde může být zřízeno jedno větší zařízení pro spádovou oblast mikroregionu, čímž se ušetří náklady na provoz. V rámci mikroregionu mohou také spolupracovat svazy dobrovolných hasičů nebo dobrovolný svaz hasičů jedné obce zajišťuje požární ochranu celému mikroregionu. Stejným příkladem je také obecní policie v rámci zajišťování veřejného pořádku. Zaměstnanci jednotlivých obcí mohou zajišťovat pořádek, čistotu a údržbu veřejné zeleně v celém mikroregionu. DSO si také může zřídit společný útulek pro psy, provozovat objekty k těžbě nerostných surovin apod.24
Mezi značné výhody také lze zařadit lepší vyjednávací schopnosti např. při budování sítě veřejného osvětlení, budování čističky odpadních vod, zajišťování veřejné dopravy či svozu komunálního odpadu a jeho následném zpracování. Obce v DSO mohou např. svou povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství řešit společně, tj. zpracovat společný plán pro DSO dle § 44 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.25
23
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 24 tamtéž 25 Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 2001. 2001. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=51365&nr=185~2F2001&rpp=100#localcontent
10
Neopomenutelný je také fakt, že spolupráce probíhá nejen na úrovni členských obcí, ale mikroregion jako celek může také spolupracovat s jiným dobrovolným svazkem v zahraničí. Tato přeshraniční spolupráce bezesporu přináší největší výhodu v tom, že na tyto projekty lze čerpat prostředky v rámci bilaterální spolupráce, konkrétně se jedná o OP přeshraniční spolupráce. ČR v rámci těchto programů spolupracuje se Slovenskem, Polskem, Rakouskem, Saskem a Bavorskem.26
Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností je částečně zajištěná v rámci projektu realizovaného Svazem měst a obcí hrazeného ze zdrojů OP LZZ. Tento projekt nabízí zajištění zákonných kompetencí obcí, které by bylo vykonáváno malými týmy pracovníků za výrazné podpory starostů a metodickou podporu bude poskytovat právě Svaz měst a obcí. Těmto týmům bude umožněno vytvořit ucelené materiály za jednotlivá území pro konkrétní oblast (školství, doprava, odpadové hospodářství apod.). Tyto materiály se stanou podkladem pro diskuzi zástupců obcí o problémových oblastech. Doba trvání projektu je však omezená od 1. května 2013 do 30. června 2015, což může vyvolat otázku udržitelnosti projektu, která závisí na ochotě starostů tyto týmy financovat ze svých vlastních zdrojů. Tato podpora ovšem není zaštítěním spolupráce na základě mikroregionů, ale jednou z možností, kterou mohou DSO využít.27
2.2 Nevýhody mikroregionů Členství v dobrovolném svazku obcí skýtá také několik nevýhod, kterých je zcela nepochybně méně než výhod. Mezi tyto nevýhody se řadí např. členské poplatky spojené s členstvím v mikroregionu. Administrativní náročnost jak při zakládání, tak při samotném fungování DSO. Dále lze připustit možnost, že by jedna obec, která je výraznou v daném mikroregionu a totožná s názvem DSO, mohla poškodit pověst celému mikroregionu. Především tedy pro cizí neznalé návštěvníky. Např. pokud by se zjistilo, že v Hrušovanech nad Jevišovkou je zkorumpovaná státní správa, méně znalí obyvatelé by si to mohli spojit s celým DSO. Další nevýhodou je také nemožnost čerpání dotací z programu LEADER, který je určen místním 26
Evropská územní spolupráce. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy-20072013/Evropska-uzemni-spoluprace/OP-CR-Slovensko, 27 Obce sobě: Evropský projekt meziobecní spolupráce [online]. 2013 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.obcesobe.cz
11
akčním skupinám. Tato nevýhoda je ovšem kompenzována možností čerpat dotace určené obcím (což ovšem vytváří konkurenční boj mezi obcemi a DSO). Nevýhodu DSO mohou vnímat také ve velmi striktní legislativě. Fungování DSO je upraveno např. zákonem o obcích, zákonem o rozpočtových pravidlech, dále mj. zákonem o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Na základě těchto legislativních dokumentů má svazek povinnost ročního přezkoumání jejich závěrečného účtu.
3 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v MAS 3.1 Výhody členství obcí v MAS Mezi kladné stránky lze začlenit možnost členství jak obcí, tak právnických osob – místních podnikatelů, nestátních neziskových organizací i široké veřejnosti. Tedy všech, kteří mají o místní dění zájem.
Nespornou výhodou je také možnost čerpání dotací z dotačního programu zvaného Leader, který je určen výlučně pro MAS a pro mnohé se stal také důvodem, proč bylo vhodné MAS založit.28 Obecným cílem leader je „posílit rozvojový potenciál venkovských oblastí využitím místní iniciativy a dovedností, podporou osvojování know-how v procesu místního integrovaného rozvoje a šířením know-how do dalších venkovských oblastí“.29
Další výhodou vyplývající z podstaty založení MAS se jeví také administrativní a jiná pomoc ze strany místní akční skupiny s problematikou čerpání dotací jak soukromému, tak veřejnému sektoru (obcím).
Obce mohou také shledávat výhodu v diverzifikaci příjmů. A to takovou, že členské příspěvky neplatí pouze obce, ale i všichni ostatní členové MAS. Navíc také toto sdružení může čerpat také část dotací na režijní výdaje.30
28
Leader ČR. EAGRI Dotace [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leader-cr/ 29 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 30 Státní zemědělský a intervenční fond [online]. 2013 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.szif.cz/cs/eafrd/osa4/1/11
12
Za pozitivum se také považuje „bottom-up“ přístup, kdy podněty na řešené problémy přicházejí „zdola“. Tím pádem by se tedy měly řešit problémy, které obyvatelstvo skutečně vnímá.31
3.2 Nevýhody členství obcí v MAS Stejně jako u DSO jsem nalezla méně nevýhod v porovnání s výhodami MAS. Finanční nevýhodou z pohledu obcí je opět hrazení členských příspěvků obcemi. Institut hospodářské a environmentální politiky uvádí také nevýhody v nedostatečné informovanosti o možnostech a službách MAS a problém vidí také v administrativní náročnost pro nezkušené žadatele. Problémem může také být neefektivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru.32
Z podstaty uskupení vyplývá, že MAS má ve srovnání s DSO složitější organizační strukturu, z čehož plyne komplikovanější koordinace mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru. Proto mají MAS vyšší nároky na management.
31
Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 32 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861
13
4 Představení DSO a MAS Hrušovansko Vzhledem ke skutečnosti, že tento text je určen především mikroregionu Hrušovansko, bude představení oblasti velmi stručné a v této práci se jím nebudeme podrobněji zabývat. Oblast Hrušovanska, nacházející se na samotném jihu Moravy, se prezentuje slovy: „Kraj rovinatý, úrodný, vínem vonící, kraj rozehřátý horkým létem a vyčkávající jara v mírných zimách. Kraj, kde říkáme, že jsme doma a kde kdysi své doma říkaly i jiné národy.“33
Mikroregion i Místní akční skupinu Hrušovansko tvoří téměř stejné obsazení obcí, které budou vypsány dále v textu.
4.1 Mikroregion Hrušovansko V rámci tohoto ZSO dnes působí celkem 14 obcí různé velikosti. Těmi jsou Božice, Borotice, Břežany, Čejkovice, Dyjákovice, Hevlín, Hrabětice, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka, Litobratřice, Makovice, Pravice, Šanov a Velký Karlov. Obce v rámci tohoto mikroregionu vzájemně spolupracují dlouhodobě. V rámci této spolupráce již ZSO realizoval i několik projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Mezi tyto projekty lze zařadit např. Hrušovanskem na kole či Společná prezentace prostřednictvím katalogu. Druhý zmíněný projekt poukazuje na spolupráci dvou přeshraničních mikroregionů – Hrušovansko a Land um Laa.34
4.2 MAS Hrušovansko Místní akční skupinu Hrušovansko tvoří stejné obce jako výše zmíněný mikroregion Hrušovansko vyjma obcí Jevišovka a Borovice. Dalšími členy spolku zastupující soukromý sektor jsou Břežanský vodovod, s.r.o., TJ Sokol Hrabětice, Tenisový klub Bejlek, Sdružení hrušovanských vinařů, Družstvo božických vinařů, SDH Makovice, SDH Hevlín, SDH Velký Karlov, Okrašlovací spolek Šanov, SDH Pravice, Marek Procházka, Robert Turoň, Milan Kočí, Ing. Vladislav Škarek, Sewar plus spol. s r.o., , 1. FC Čejkovice a MS Obora Pravice.35
33
Mikroregion Hrušovansko [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.hrusovansko.cz/ tamtéž 35 MAS Hrušovansko [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.mashrusovansko.cz/ 34
14
MAS Hrušovansko je v porovnání se stejně zvaným mikroregionem poměrně mladším uskupením, kde mají obce možnost spolupracovat se soukromým sektorem. Vzhledem k tomu, že tento spolek nemá ještě dostatečně dlouhou tradici, zkušenosti obcí jsou v této oblasti mnohem menší než u mikroregionu. K obtížnosti srovnání přispívá také aktuální období zkoumání této problematiky, kdy ještě nejsou vypsány výzvy jednotlivých dotačních titulů, čímž nemohou čerpat dotační prostředky ani DSO ani MAS.
15
4.3 Srovnání výhod a nevýhod členství obcí v DSO a MAS Hrušovansko Na základě poznatků uvedených výše v textu byly zastupitelé jednotlivých obcí dotazování na jejich úhel pohledu, který se dotýká jak mikroregionu Hrušovansko, tak MAS Hrušovansko. V textu jsou zpracovány názory všech členských obcí mikroregionu Hrušovansko, z nichž pouze dvě obce (Jevišovka a Borotice) neparticipují v MAS Hrušovansko. Názory byly zjišťovány nejprve dotazníkovým šetřením zasílaným prostřednictvím e-mailu. Vzhledem k velmi nízké návratnosti byl způsob dotazování změněn a dotazování probíhalo skrz telefonický hovor, čímž byla zajištěna 100% návratnost odpovědí. K tomuto dotazování byly použity dva podobné typy dotazníků. Jeden typ pro obce, které jsou členy obou uskupení a druhý typ pro obce, které jsou pouze členem ZSO, nikoliv však MAS. Tyto dotazníky jsou umístněny v příloze této práce. Otázky byly záměrně zvoleny jako otevřené a kladeny dosti široce, aby nedocházelo k ovlivňování dotazovaných. Na základě těchto odpovědí byla vypracována následující část týkající se výhod a nevýhod ZSO a MAS Hrušovansko. Důležité je také podotknout, že daná oblast byla zkoumána pouze z pohledu výhod a nevýhod pro členské obce mikroregionu.
4.3.1 Výhody a nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko Na základě výše uvedených poznatků jsou sumarizovány jednotlivé klady a zápory členství dotčených obcí v mikroregionu Hrušovansko.
Výhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko První výhodou, kterou uvedly všechny členské obce, jsou bezesporu důvody finanční, především čerpání dotací. Na čerpání dotací v rámci výhod mikroregionu respondenti pohlíželi ze dvou úhlů. Jednak v rámci čerpání dotací ZSO jako celku a také v rámci nejen administrativní pomoci ze strany manažerky ZSO při žádání o obecní dotace.
S čerpáním dotací je také spojena nově vybudovaná cyklostrasa napříč mikroregionem, kterou valná většina reprezentantů obcí kladně ocenila. Nespornou výhodou v rámci čerpání dotací je také spolupráce s rakouským Land um Laa, se kterým Hrušovansko vydalo společný
16
propagační materiál. Obce tedy těží z toho, že nemusejí samy propagovat, aby zvýšily zájem o cestovní ruch v této oblasti.
Valná většina respondentů také uvedla pozitivum v oblasti využívání služeb manažerky mikroregionu, např. v oblasti pomoci při žádání o dotace, ale i pomoc v jiných oblastech správy.
Výhodu členové spatřují také v oblasti kulturní. A to v pořádání společných kulturních akcí či si chválí možnost využívání společně zakoupených krojů, které je zcela zdarma. Obce platí pouze poplatek za vyčištění krojů. ZSO vlastní také party stan, který mají možnost obce využívat k různým akcím. Příjemnou zkušeností v této oblasti bylo také setkání Hevlínů, které se prozatím konalo pouze jednou.
V oblasti sportovní se Hrušovansko může pochlubit již výše zmíněnou nově vybudovanou cyklotrasou. Jednou za 4 roky také ZSO Hrušovansko pořádá olympiádu, jejíž místo konání koluje mezi ZSO a dalšími třemi mikroregiony (Land um Laa, Mikulovsko a Rudice).
Členové také oceňují známosti získané v rámci mikroregionu. Hodně představitelů obcí se zná prostřednictvím mikroreginu poměrně dlouho a tudíž nemají problém si vyměňovat znalosti a zkušenosti. Starostové si vyměňují nejen zkušenosti v oblasti správy obce, ale jedna obec vidí výhodu také v oblasti zaměstnanosti, kdy se ostatní členové dozví o volných pracovních místech, které mohou nabídnout také občanům své obce.
V odpovědích byly uvedeny také veřejné služby. Jedna obec vytyčila výhodu v tom, že se napojila na obec Hrušovany nad Jevišovkou především dopravou a službami. Mezi kladnými stránkami uváděly obce taktéž výhodnější vyjednávací pozici v oblasti odpadového hospodářství či plánování zřízení společného útulku pro psy.
Nevýhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko Všichni členové přistupují k ZSO Hrušovansko spíše pozitivně a nevýhod vytyčili mnohem méně než výhod členství v mikroregionu Hrušovansko.
17
Mezi nejčastější negativní ohlasy se řadí nedostatečná podpora státu a kraje. Reprezentanti obcí si často myslí, že tato nedostatečná podpora je způsobena vznikem místních akčních skupin, kdy obecně mikroregiony byly upozaděny jak ze státní, tak z krajské úrovně.
Někteří členové také očekávají vyšší možnosti čerpání dotací právě místní akční skupinou a zastávají názor, že v rámci mikroregionu si nebudou moci „sáhnout“ na tak velký objem dotací jako u MAS Hrušovansko.
Další zjištěné problémy byly uvedeny pouze jednou obcí, tudíž jim není přikládán tak velký význam. Navíc jsou v rozporu s tím, co uvedla většina členů jako výhodu. Mezi takové problémy se řadí neposkytování konzultací obcím v oblasti čerpání dotací a „nedotažení projektů do konce“, kdy daná obec dále nespecifikovala, o jakou oblast se jedná.
4.3.2 Výhody a nevýhody členství v MAS Hrušovansko Jak je již výše uvedeno, MAS působí poměrně krátkou dobu na to, aby si zastupitelé obcí mohli utvořit objektivní obrázek o fungování tohoto spolku, proto zatím vycházeli pouze z vlastních krátkých zkušeností s fungováním místní akční skupiny Hrušovansko. Mezi nevýhodami jsou také uvedeny fakta, která nelze ovlivnit na obecní úrovni (např. čerpání dotací), ale mohou se změnit až postupem času se změnami na krajské a státní úrovni (např. vypsání výzev na čerpání dotací apod.). Většina výhod a nevýhod členství ve spolku se kryje a názory jednotlivých členů jsou poměrně rozporuplné.
Výhody obcí jako členů MAS Hrušovansko Stejně jako u ZSO byla hlavní výhoda vytyčena v rámci očekávaném čerpání dotací ve vyšších objemech než u ZSO. Především z programu Leader a z fondů EU. Líbí se jim také způsob financování, na kterém oceňují především dotaci na zřízení a chod MAS.
Výhodu reprezentanti očekávají také v podpoře podnikání a turismu.
V rámci dosavadního fungování si někteří členové chválí způsoby setkávání, které jsou podle nich na perfektní úrovni, kde kladně zdůrazňují setkávání u tzv. kulatých stolů.
18
Obec, která v současnosti není členem MAS Hrušovansko z důvodu členství v jiné MAS, uvedla jako pozitivum to, že Hrušovansko je novou MAS bez minulosti. Předpokládá tam tedy nový, inovativnější přístup k fungování spolku.
Nevýhody obcí jako členů MAS Hrušovansko Téměř všechny obce spatřují nevýhodu v tom, že tamní MAS je rozjíždějící se organizace, která je spojená především s obsáhlou administrativní náročností na zřízení a provoz v souvislosti se standardizací MAS. Prozatím je tato MAS vnímána jako formální organizace zřízená pouze na čerpání dotačních prostředků spíše než živým spolkem, který by aktivně fungoval.
Velkou nevýhodou je také dosavadní čerpání dotací v malém objemu a pouze na zřízení MAS.
Špatné zkušenosti mají respondenti také v oblasti komunikace s podnikatelskou sférou, kde nemohou najít společnou cestu při řešení problémů.
V závěru této kapitoly jsou uvedeny komparační tabulky, které heslovitě shrnují výhody a nevýhody členství v obou uskupeních.
19
TABULKA 1: Komparace výhod a nevýhod členství obcí v ZSO Hrušovansko
Komparace výhod a nevýhod členství obcí v ZSO Hrušovansko Výhody
Nevýhody Nedosáhnutí na tak velký objem dotací jako u MAS Nedostatečná podpora státu a kraje
Dotace Pořádání společných akcí Party stan Meziobecní spolupráce – zaměstnanost, rozvoj CR (společná propagace) Spolupráce ze zahraničím (Land um Laa) Cyklotrasa Setkání Hevlínů Pořádání olympiády (1x za 4 roky) Kulturní oblast – kroje Předávání zkušeností mezi starosty Využívání služeb manažerky mikroregionu Pomoc při žádání o obecní dotace Zřízení útulku pro psy Napojení na město Hrušovany n. J. – dopravou a službami Výhodnější vyjednávací pozice v oblasti odp. hospodářství Požární ochrana Zdroj: vlastní zpracování
TABULKA 2: Komparace výhod a nevýhod členství obcí v MAS Hrušovansko
Komparace výhod a nevýhod členství obcí v MAS Hrušovansko Výhody Nová MAS bez minulosti
Nevýhody Rozjíždějící se organizace Čerpání dosavadních dotací - pouze na zřízení Formální organizace
Podpora podnikání, turismu Způsob financování Setkávání veřejného se soukromým sektorem
Špatná komunikace s podnikatelskou sférou Obsáhlá administrativa (v souvislosti se standardizací MAS)
Čerpání dotací ve vyšších objemech Zdroj: vlastní zpracování
20
TABULKA 3: Celková komparace DSO a MAS Hrušovansko
Vlastnost
DSO
Čerpání dotací určených pro obce
MAS
Čerpání dotací - LEADER
Dotace na zřízení
Pořádání společných akcí
Společná propagace
Spolupráce se zahraničím
Společné projekty (cyklotrasa)
Kulturní akce (Setkání Hevlínů,…)
Sportovní akce (Olympiáda,…)
Půjčovna krojů
Spolupráce mezi starosty (předávání zkušeností)
Pozice manažera
Podpora státu a kraje
Společná požární ochrana
Dlouholetá tradice
Nová organizace bez minulosti
Podpora podnikání a turismu
Setkávání soukromého a veřejného sektoru
Obsáhlá administrativa
Zdroj: vlastní zpracování
21
Závěr Srovnání mikroregionu a MAS Hrušovansko mělo výhodu v tom, že v MAS Hrušovansko participují stejné obce jako v ZSO Hrušovansko (kromě obcí Borotice a Jevišovka, které jsou součástí jiné MAS, tudíž nemohou být součástí Hrušovanska). Obrovskou nevýhodou je ovšem krátkodobost fungování MAS Hrušovansko, která z mého pohledu ovlivnila odpovědi jednotlivých respondentů z řad zastupitelů dotazovaných obcí. Jedním z příkladů může být např. tzv. „hluché období“ v rámci čerpání dotací, které je způsobeno přelomem programových období 2007-2013 a 2014-2020. Obce tak mají kladné zkušenosti s čerpání dotací v rámci mikroreginu z minulosti, ovšem nemají moc pozitivních zkušeností s čerpáním dotací skrz MAS Hrušovansko. Což ovšem nemusí být spojeno s nefungováním MAS jako takové, ale právě výše zmíněným přelomovým obdobím.
Prozatímní zkušenosti členů kladně hodnotí spíše fungování mikroregionu Hrušovansko, který si obce chválí především celkově v meziobecní spolupráci, v oblasti čerpání dotací, společně konaných akcí a mnohým dalším. Negativní ohlasy na fungování tohoto uskupení se nevyskytovaly téměř žádné.
Místní akční skupinu Hrušovansko obce hodnotí jako formální organizaci, která zatím čerpala dotace pouze na zřízení spolku a meziobecní spolupráce v ní funguje podstatně méně než v mikroregionu. Kladné zkušenosti nemají také se spoluprácí se zástupci soukromého sektoru.
Názory na nově vniklou MAS se dělí do dvou hlavích skupin. První skupina je velmi optimistická a věří v budoucí perfektní fungování MAS a možnost čerpání dotací ve vyšších objemech. Zato druhá skupina je spíše skeptická vůči tomuto spolku a od budoucího vývoje nemá přílišné očekávání.
Celkově lze tedy konstatovat, že objektivní fungování MAS bude možné hodnotit až za delší časové období, ve kterém bude možné nasbírat řadu jak pozitivních, tak negativních zkušeností. Obce mohou v současnosti doufat, že se MAS dosáhne minimálně na tak kvalitní úroveň, na jaké v současnosti funguje ZSO Hrušovansko.
22
Seznam použitých zdrojů Internetové zdroje [1]
Evropská územní spolupráce. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2015. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace/OP-CR-Slovensko
[2]
Leader ČR. EAGRI Dotace [online]. 2015. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leader-cr/
[3]
MAS Hrušovansko [online]. 2015. Dostupné z: http://www.mashrusovansko.cz/
[4]
Mikroregion Hrušovansko [online]. 2015. Dostupné z: http://www.hrusovansko.cz/
[5]
Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861
[6]
Moderní obec: Svazky obcí podle nového zákona [online]. 2013. Dostupné z: http://moderniobec.cz/svazky-obci-podle-noveho-zakona/
[7]
Národní síť Místních akčních skupin České republiky [online]. 2015. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcni-skupiny/uzemni-pusobnost-mas/
[8]
Obce sobě: Evropský projekt meziobecní spolupráce [online]. 2013. Dostupné z: http://www.obcesobe.cz.
[9]
Státní zemědělský a intervenční fond [online]. 2013. Dostupné z: http://www.szif.cz/cs/eafrd/osa4/1/11
[10]
Ústav územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4015
Legislativa [1]
Občanský zákoník. In: 89/2012 Sb. 2012. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/
[2]
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam
[3]
Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2000. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49567&recShow=3&nr=250 ~2F2000&rpp=10 0#parCnt Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 2001. 2001. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=51365&nr=185~2F2001&rp p=100#localcontent
[4]
23
Seznam příloh [1]
Mapa MAS Hrušovansko
[2]
Otázky kladené v dotazníkovém šetření
24
Přílohy
Mapa MAS Hrušovansko
Zdroj: www.mashrusovansko.cz
Otázky kladené v dotazníkovém šetření Obcím, které jsou členy ZSO i MAS Hrušovansko 1) Jaký byl hlavní motiv vstupu do mikroregionu a jaký do MAS? 2) Jaké shledáváte výhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 3) Jaké shledáváte nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 4) Jaké vidíte výhody členství v MAS Hrušovansko? 5) Jaké vidíte nevýhody členství v MAS Hrušovansko? 6) Spatřujete ve vašem mikroregionu jisté problémové oblasti, které by si zasloušily změnu? Jaké oblasti, popř. jakou změnu? 7) Spatřujete v MAS jisté problémové oblasti, které by si zasloušily změnu? Jaké oblasti, popř. jakou změnu?
25
Obcím, které jsou členy pouze ZSO Hrušovansko 1) Jaký byl hlavní motiv vstupu do mikroregionu? 2) Jaké shledáváte výhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 3) Jaké shledáváte nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 4) Zvažovali či zvažujete jako obec vstup do MAS Hrušovansko? 5) Jaké vidíte potencionální výhody členství v MAS Hrušovansko? 6) Jaké vidíte potencionální nevýhody členství v MAS Hrušovansko? 7) Jaká kritéria by musela MAS Hrušovansko splňovat, abyste začali uvažovat o vstupu do tohoto sdružení? 8) Spatřujete ve vašem mikroregionu jisté problémové oblasti, které by si zasloužily změnu? Jaké oblasti, popř. jakou změnu?
26
