Mezinárodní letecká přeprava carga

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Mezinárodní letecká přeprava carga (bakalářská práce)

Autor: Tomáš Balada Vedoucí práce: doc. Ing. Alexej Sato, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu zdrojů.

V Praze 25.4. 2013

........................................... Tomáš Balada

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu doc. Ing. Alexeji Satovi, CSc., za odborné vedení této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval svým rodičům a prarodičům za jejich podporu při studijních povinnostech.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodní leteckou přepravou carga a měla by poskytnout všeobecný přehled o fungování nákladní letecké dopravy ve světovém měřítku. Práce se zaměřuje na podrobnou charakteristiku veškerých aspektů spojených s touto problematikou a náležitostmi, které musí být dodržovány při jejím provozu. Dále se detailněji věnuje nákladní letecké dopravě a přepravě ve světovém, evropském a českém kontextu. V neposlední řadě je tato práce zaměřena na nákladní odvětví Českých aerolinií, jakožto vlajkového dopravce České republiky. Klíčová slova: cargo, letecká nákladní doprava, mezinárodní letecká přeprava nákladu, České aerolinie

Abstract This thesis deals with the issues of international air transport of cargo and should provide a general overview regarding air cargo operations worldwide. It shows detailed information of all aspects related to this issue that must be observed during its process. Further it focuses on air cargo transport in the world, European and Czech context. The last part provides essential information connected to Czech Airlines Cargo company, the flag carrier of the Czech republic.

Key words: cargo, air freight, international air cargo, Czech airlines

Obsah Seznam zkratek ..................................................................................................................1 Úvod ..................................................................................................................................2 1

Nákladní letecká doprava a přeprava nákladu .............................................................4 1.1 Historický vývoj letecké přepravy ............................................................................5 1.2 Letadlo .....................................................................................................................6 1.3 Formy nákladní letecké přepravy ..............................................................................7 1.4 Způsoby přepravy v letecké nákladní dopravě ..........................................................9 1.4.1 Letecký kontejner ..............................................................................................9 1.4.2 Letecká paleta .................................................................................................. 11 1.5 Dokumenty v nákladní letecké přepravě ................................................................. 12 1.6 Druhy přepravovaných předmětů a zboží ................................................................ 12 1.6.1 Přeprava zvláštních druhů zboží a předmětů .................................................... 13 1.6.2 Nebezpečné látky............................................................................................. 14 1.7 Ceny v letecké přepravě zboží ................................................................................ 15 1.8 Letecká přeprava pošty ........................................................................................... 15

2

Nákladní letecká přeprava a doprava ve světě, Evropě a ČR ..................................... 17 2.1 Nákladní letecká doprava a přeprava ve světě ......................................................... 17 2.1.1 Hlavní nákladní letiště ..................................................................................... 19 2.1.2 Největší přepravci ............................................................................................ 21 2.1.3 Hlavní letecké koridory ................................................................................... 23 2.2 Nákladní letecká doprava a přeprava v Evropě ....................................................... 24 2.2.1 Evropská nákladní letiště ................................................................................. 26 2.2.2 Evropští integrátoři - expresní doručování zásilek ............................................ 27 2.2.3 Druhy přepravovaných komodit ....................................................................... 28 2.3 Nákladní letecká doprava a přeprava v ČR ............................................................. 30

2.4 Výhled do budoucna ............................................................................................... 32 3

České aerolinie z pohledu letecké nákladní dopravy ................................................. 34 3.1 Krátký historický přehled společnosti ..................................................................... 34 3.2 ČSA Cargo v současnosti ....................................................................................... 35 3.2.1 Letadlový park ................................................................................................. 35 3.2.2 Hlavní destinace .............................................................................................. 36 3.2.3 Potřebné dokumenty k přepravě ....................................................................... 37 3.2.4 SkyTeam Cargo ............................................................................................... 38 3.2.5 Projekt IATA E-Freight ................................................................................... 38 3.3 Budoucnost ČSA (Cargo) a spolupráce s Korean Air .............................................. 39

Závěr ............................................................................................................................... 41 Seznam zdrojů ................................................................................................................. 42

Seznam zkratek ACI

- Airports Council International - Mezinárodní rada letišť

AWB

- Airway Bill - Letecký nákladní list

EU

- European union - Evropská unie

ISO

- International Organization for Standardization - Mezinárodní organizace pro standardizaci

LND

- Letecká nákladní doprava

QC

- Quick change container - Kontejner typu Quick change

SQC

- Semi-quick change container - Kontejner typu Semi-quick change

TIM

- Travel Information Manual - Manuál s cestovnímí informacemi

UPU

- Universal Postal Union - Světová poštovní unie

WTC

- World Trade Center - Světové obchodní centrum

1

Úvod Význam letecké nákladní dopravy a možnost přepravy nákladu touto cestou dlouhodobě a stabilně rostou. Během jejího vývoje jsme mohli být svědky mnoha událostí, které na ni měly zásadní vliv především po technologické a legislativní stránce. Letecká přeprava je v současné době tzv. „zlatou střední cestou volby“, pokud se jedná o dobu potřebnou k přemístění citlivého zboží, osobních věcí, dokladů a informací z jednoho místa na druhé. „Jedná se o akt použití leteckého dopravce sloužícího jako přepravní plavidlo k přepravním účelům“. Hlavní výhody spočívají v rychlosti a pohodlí pří jejím využívání a možnosti dopravit zásilku do cílové destinace, vzdálené i tisíce kilometrů, během několika hodin, což se stalo důležitou součástí globální logistické sítě. V současné době existuje mnoho leteckých společností, které nabízejí cargo služby. Obecně se jedná o letecké společnosti, které se na tento typ přepravy výhradně specializují. Je zde ale řada společností, které vytvořily tzv. divize zabývající se tímto poskytováním. Některým zákazníkům může přijít tento typ přepravy nelogický, zvlášt při kalkulaci celkových nákladů s ní spojených, ale po posouzení veškerých aspektů, např. již zmiňované rychlosti dodání a efektivnosti, dospívají k opačným závěrům. Cílem této práce bude poskytnout celkový pohled na leteckou nákladní přepravu a zhodnotit ji v mezinárodním kontextu. V úvodu první části se práce bude

jen letmo

zabývat historickým vývojem, který je ale signifikantní pro srovnání se současnou situací v globálním měřítku. Detailně se bude věnovat nezbytným informacím pro snažší porozumění této problematiky, tj. způsobům a formám letecké přepravy, běžně přepravovaným komoditám, tvorbě cen v rámci cenové politiky dopravců, přepravě poštovních zásilek a nebezpečných látek, z nichž je podstatná část zcela zakázána, ale také nezbytným dokumentům, bez kterých by letecká přeprava carga nebyla umožněna. Další část se již bude jednotlivě zaměřovat na světový, evropský a český trh a poskytne klíčové informace pro pochopení celkového fungování. Přiblíží jednotlivé problémy, se kterými se letečtí dopravci musí v dnešním rychle se rozvíjejícím světě vypořádat a umožní náhled na plánované změny ve vývoji do budoucna. Třetí část se již věnuje vlajkovému dopravci České republiky, tj. Českým aeroliniím (ČSA), které čténáři představí v oblasti carga a jeho vývoje v nejbližších letech. K objasnění cíle práce bude použita odborná literatura domácích i zahraničních autorů zabývajících se problematikou mezinárodní letecké přepravy carga. Tato literatura 2

bude postupně doplňována internetovými zdroji, grafy, obrázky a tabulkami, pro co možná nejlepší zhodnocení této problematiky.

3

1 Nákladní letecká doprava a přeprava nákladu Jedním z hlavních cílů letecké dopravy je přeprava osob či zboží z místa A do místa B za určitou peněžní částku. Letecká doprava je nejmladším druhem dopravy vůbec. Během svého vývoje prošla řadou významných změn, a dnes představuje způsob přepravy, bez které by si lidé nedokázali představit plynulý chod mezinárodního obchodu či cestovního ruchu. V dnešní době se jedná o nejbezpečnější, nejpohodlnější a nejrychlejší způsob dopravy osob. Hraje také klíčovou roli při přepravě různých druhů zboží. Letecká doprava se tak stává globálním masovým dopravním odvětvím, jelikož je dnes přístupná téměř všem vrstvám obyvatelstva v ekonomicky vyspělých zemích a je běžně využívána každý den. Je ale závislá na řadě faktorů, např. mezinárodní ekonomické či politické situaci. Důkazem tohoto tvrzení jsou například špatné ekonomické výsledky téměř veškerých leteckých společností v období ropné krize v 70. letech 20. století a v rozmezí let 1990–1994, kdy došlo ke zkombinování dopadů hrozeb terorismu spojených s válkou v Perském zálivu se zhoršující se světovou ekonomickou situací. Letecké společnosti v tomto období utrpěly ztrátu ve výši přesahující 11 miliard USD. Další, pro leteckou dopravu, velmi dramatická situace nastala po teroristických útocích na WTC 11. září 2001, kdy došlo k poklesu poptávky po letecké dopravě ve Spojených státech amerických až o 80 procent a v jiných zemích byl pokles tak vysoký, že pro řadu společností znamenal tento zlomový bod konec jejich existence. Tyto události měly za následek řadu problémů, ale nezabránily faktu, že letecká doprava se bude nadále vyvíjet velmi rychlým tempem. Jsou zde ale i určitá negativa, se kterými se musí potýkat. Letecká doprava má negativní dopady na životní prostředí, které se projevují hlavně ve vysokých cenách, které musí být hrazeny na její fungování. Další problém, který se vyskytuje v letecké dopravě, je poloha letišť. V dnešní době jsou hlavní světová letiště situována převážně od velkých center měst, a tudíž se musí zboží či lidé nejprve dopravit na letiště, ve většině případů obtížnou cestou, kde poté probíhají přísné celní kontroly, a tím pádem dochází ke zpomalení celého procesu.1 Mezinárodní letecká doprava má zásadní vliv na rozvíjení mezinárodních vztahů a spolupráce převážně na úrovni dvou rovin: společensko-politické a hospodářské.

1

PRUŠA, J., a kolektiv.: Letecká doprava, 1. vyd. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové 2002 . ISBN 80-7041-543-6, s. 2

4

Společensko-politický význam spočívá převážně v intenzitě udržování a rozšiřování osobních kontaktů v jednotlivých zemích. Hospodářský význam je naopak důležitý hlavně v tom smyslu, že nejen že dokáže nejrychlejším způsobem přepravit osoby a kazící se zboží, ale vytváří také velké množství pracovních příležitostí. 2 Pracovní příležitosti dělíme na : 

přímé - vznikají na letištích v leteckých společnostech a ve sféře řízení leteckého provozu



nepřímé - vznikají u výrobců letadel a u výrobců nejrůznějších zabezpečovacích zařízení a výpočetní techniky



vyvolané - vytváří se v infrastruktuře cestovního ruchu (hotely, restaurace, atd..)

1.1 Historický vývoj letecké přepravy Snaha využívat schopnosti létání provází lidstvo už od jeho počátků. Již od prvních náznaků bylo jasné, že člověk bude prahnout po možnosti „být volný jako pták“. Tyto náznaky byly od prvopočátku provázeny řadou neúspěchů, kdy se lidé snažili vznést směrem k oblakům a učinit tak jeden z nejdůležitějších kroků vpřed v historii lidstva. Za úplně první přepravený náklad lze považovat klec s ovcí, kachnou a kohoutem, která byla upevněna na balónu „Montgolfiére“, který odstartoval směrem k nebi v roce 1783 z francouzského zámku ve Versailles. Primárním cílem tohoto letu však nebyla přeprava výše zmíněných zvířat, ale mělo dojít k vlastní přepravě lidí. Jelikož neměli dostatečnou odvahu vstoupit do balónu, byla k přepravě použita tato zvířata. První let byl velmi krátký, ale na poměry 18. století velmi pokrokový. Trval necelých 8 minut a po této době přistál balón ve Vaucressonských lesích. První čtyři vzlety s motorovým letadlem předvedli v roce 1903 bratři Wrightové a v roce 1905 vytvořili světový rekord, když jejich letadlo Flyer 3 uletělo za hodinu a třináct minut 83 km. 3

2

PRUŠA, J. a kolektiv.: Svět letecké dopravy, 1. vyd. Praha: Galileo CEE Service ČR 2007. ISBN 978-80239-9206-9, s. 25 3 ALLAZ, C. The history of air cargo and airmail: from the 18th century. London: Christopher Foyle in association with the International Air Cargo Association, 2004, 408 s. ISBN 19-0257982-8, s. 10

5

V České republice se stali průkopníky letecké přepravy roku 1909 Ing. Jan Kašpar a jeho bratranec Evžen Čihák. První let předvedl právě Jan Kašpar 12. května 1911, kdy doletěl z Pardubic do Prahy.

Montrealská úmluva Montrealská úmluva byla podepsána v roce 1971 a následně rozšířena v letech 1988 a 1999 a navazovala na tzv. Varšavský systém. Pojednává o skutkových podstatách trestných činů ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku, v úmyslu získat nebo nad ním vykonávat kontrolu. Jedná se o následující činy:4 

spáchání násilného činu proti osobě na palubě letadla po dobu letu,



zničení letadla za provozu nebo způsobení takové škody, že není schopné letu,



umístění předmětu na palubě, který může letadlo nebo jeho část zničit či ohrozit jeho bezpečnost,



poškození zařízení letadla, které ohrozí jeho bezpečný provoz,



sdělené nepravdivé informace, čímž je narušena bezpečnost provozu. V České republice je tato úmluva závazná od roku 2003.

1.2 Letadlo Jedná se o zařízení, které:5 

je způsobilé létat v atmosféře nezávislé na zemském povrchu,



je schopné nést na palubě osoby nebo náklad,



je schopné bezpečného vzletu a přistání, které je alespoň částečně řiditelné,



je upoutaným balónem. Letadla můžeme dělit na pasažérská a nákladní.

4

PRUŠA, J. a kolektiv.: Svět letecké dopravy, 1. vyd. Praha: Galileo CEE Service ČR 2007. ISBN 978-80239-9206-9, s. 45 5 Výklad pravidel létání a provozu civilních letadel s odchylkami pro jednotlivé druhy SLZ. [online]. 2002 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.ulltocna.cz/download/ul1.pdf

6

Pasažérským letadlem chápeme letadlo určené pro přepravu osob společně s jejich zavazadly. V případě, že nedojde k naplnění prostoru vyhrazeného pro zavazadla, může letecká společnost toto místo prodat. Volný prostor je postupně zaplňován nejprve zvířaty a až poté cargem. Nákladní letadlo je určené pouze pro přepravu zboží a není zde žádný prostor pro cestující. Zaplnění tohoto prostoru však vyžaduje vyšší náklady, a tudíž jsou ceny za nákladní leteckou přepravu vyšší než za přepravu osob. V dnešní době je největším nákladním letadlem na světě Antonov An-225 „Mriya“ (viz. Obr. 1). Toto letadlo bylo navrženo pro transport ruského raketoplánu „Buran“. Používá se také pro přepravu zboží nadměrné velikosti a nachází uplatnění pro vojenské účely, jelikož dokáže pojmout náklad, který žádné jiné nákladní letadlo nedokáže (viz. Obr. č. 2). Délka letadla je 84 m, rozpětí křídel 88 m a v nákladovém prostoru je schopno pojmout až 250 tun nákladu. 6

Obrázek č. 1 - Největší nákladní letadlo

Obrázek č. 2 - Vnitřní prostory An-225

Zdroj: http://www.airliners.net/aircraft-data/stats.main?id=389

1.3 Formy nákladní letecké přepravy Leteckou nákladní přepravou se ročně přesune více než 48 milionů tun nákladu a činí 35 procent meziregionálních exportů zboží. Mezi rozvinuté trendy v letecké přepravě patří

6

The Antonov An-225 Mriya. [online]. 2012 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.airliners.net/aircraftdata/stats.main?id=389

7

přeprava zásilek „z domu do domu“, které poskytují například nákladní letecké společnosti DHL, UPC, Fedex. 7 Letecká nákladní přeprava je poskytována v následujících formách: 8 

doplňková činnost,



hlavní činnost nákladových dopravců,



hlavní činnost zásilkových dopravců.

Doplňková činnost Označuje případ, kdy letecké společnosti využívají volné kapacity nákladových prostorů letadel svých společností pro potřeby osobní přepravy. Přeprava nákladu zde představuje doplňkový zdroj příjmů.

Hlavní činnost nákladových dopravců V tomto případě se jedná o činnost, kdy přeprava nákladu znamená hlavní zdroj příjmů pro letecké společnosti. Specializované letecké společnosti či dceřiné podniky využívají volných kapacit letadel pro přepravu osob, kapacity kombinovaných letadel i speciálních „zbožových“ letadel na „zbožových“ linkách.

Hlavní činnost zásilkových dopravců Jedná se o specializované letecké společnosti soustředící se na přepravu cenných nebo důležitých zásilek „z domu do domu“ (door-to-door) s časovou garancí a možností sledovat průběh celé zásilky přes internet. Zásilková doprava představuje hlavní zdroj příjmů u těchto dopravců.

7

Fact Sheet: Economic & Social Benefits of Air Transport [online]. 2011, 2012 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.iata.org/pressroom/facts_figures/fact_sheets/Pages/economic-social-benefits.aspx 8 PRUŠA, J. a kolektiv.: Svět letecké dopravy, 1. vyd. Praha: Galileo CEE Service ČR 2007. ISBN 978-80239-9206-9, s. 93

8

1.4 Způsoby přepravy v letecké nákladní dopravě Rozvoj letecké nákladní dopravy závisí převážně na vývoji a složení letadlového parku dané letecké společnosti. V současnosti převládají tyto způsoby letecké nákladní dopravy:9 

doprava formou dokládky do osobních letadel - volně loženého v závislosti na počtu cestujících



doprava formou dokládky do osobních letadel - v kontejnerech v závislosti na počtu cestujících



doprava zboží v polosmíšených verzích - SQC ( Semi-Quick-Change) - volně loženého a v kontejnerech



doprava zboží ve smíšených verzích - QC ( Quick-Change) - v kontejnerech a na paletách



doprava zboží v nákladních verzích na paletách a v kontejnerech

1.4.1 Letecký kontejner Letecký kontejner je speciální nákladová jednotka, kompaktní schránka (vyrobena z různých druhů materiálů), s vnitřním objemem minimálně 1 m3. V dnešní době se v letecké přepravě používá čím dál tím více leteckých kontejnerů. Tato doprava je totiž velice výhodná a díky jejich používání se letecká doprava zjednodušuje, urychluje a zlevňuje. Jednou z mnoha výhod kontejnerů je jednoduchá a snadná manipulativnost při překládce, či snížení namáhavé fyzické práce při manipulaci se zbožím. Používání kontejnerů se datuje od roku 1926, kdy se kontejnery využívaly převážně pro vojenské účely. U nás, v tehdejším Československu, se kontejnery začaly používat až od poloviny 70. let. V dnešní době se v České republice nejčastěji používají kontejnery řady ISO 1.10

9

ŠKAPA, Petr. Základy dopravy [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007, 1 CDR [cit. 2013-02-01]. ISBN 978-80-248-1521-3. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/Zdopr/04_LD.pdf , s. 35 10 Nákladní doprava: Druhy kontejnerů. In: [online]. 2010 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.nakladni-doprava.info/2010/11/druhy-kontejneru/

9

Druhy kontejnerů Kontejnery můžeme dělit podle toho, v jakém druhu nákladní dopravy se používají nebo podle toho, k čemu jsou používány. 11 Podle oblasti použití se kontejnery dělí na :  pozemní - jsou určeny pro relace silnice - železnice,  námořní (rejdařské) - převážně pro kombinovanou dopravu v relacích vodaželeznice-silnice,  letecké - jsou to speciální nákladové jednotky s vnitřním objemem minimálně 1 m3, mají fixační prvky k zajištění polohy a musí umožňovat manipulaci na válečkových tratích. V pozemní, námořní i letecké dopravě jsou převážně využívány kontejnery řady ISO 1. V rámci této řady je dělíme na :  ISO 1 D - délka cca 10‘ - tj. cca 3m  ISO 1 C - délka cca 20‘ - tj. cca 6m  ISO 1 B - délka cca 30‘ - tj. cca 9m  ISO 1 A - délka cca 40‘ - tj. cca 12m Nejčastěji používanými kontejnery jsou ISO 1 C a ISO 1 A. Podle toho, k čemu jsou používány, dělíme kontejnery následovně :  kontejnery pro všeobecné použití - tzv. univerzální kontejnery,  kontejnery plošinové a s plošinovým spodkem,  kontejnery pro sypký materiál,  kontejnery nádržkové,  kontejnery termické.

11

Nákladní doprava: Druhy kontejnerů. In: [online]. http://www.nakladni-doprava.info/2010/11/druhy-kontejneru/

10

2010 [cit.

2013-02-01].

Dostupné z:

V této kategorii jsou nejpoužívanější typy kontejnerů pro všeobecné použití. Obrázek č. 3 - Letecký kontejner

Zdroj: http://www.nakladni-doprava.info/2010/11/rozmery-leteckych-kontejneru/

1.4.2 Letecká paleta „Letecká paleta je plošina, na které se ukládají jednotlivé zásilky. Jsou opatřeny plachtou pro zajištění materiálu proti pohybu“.12 Kdyby nedocházelo k zajištění materiálu, došlo by k nerovnoměrnému zatížení letadla vlivem pohybu či posunu materiálu. Byla by narušena bezpečnost letu a mohlo by dojít k poškození letadla či zásilky. Letecké palety jsou ve většině případů vyrobeny ze dřeva nebo z plastu (viz. Obr. 4). Obrázek č. 4 - Letecká paleta (plastová)

Zdroj: http://www.plastovepalety.cz/plastove-palety-pro-leteckou-dopravu.php

12

ŠKAPA, Petr. Základy dopravy [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007, 1 CD-R [cit. 2013-02-01]. ISBN 978-80-248-1521-3. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/Zdopr/04_LD.pdf , s. 35

11

1.5 Dokumenty v nákladní letecké přepravě Základním dokumentem při letecké přepravě zboží je tzv. letecký nákladní list (Airway Bill – AWB). Slouží jako osvědčení o převzetí zboží a o uzavření přepravní smlouvy v letecké dopravě. Doprovází zásilku od převzetí až po doručení a následnému vydání jejímu příjemci. V mnoha případech bývá tento list považován za „letenku pro zboží“. Jeho funkce jsou následující: 13 

potvrzení o uzavření smlouvy o letecké přepravě zboží mezi leteckým dopravcem a odesílatelem,



pracovní doklad,



podklad pro vyúčtování přepravného,



přepravní faktura,



podklad pro proclení. Dnešní doba přináší řadu inovací, a tak je možné vyplňovat letecký nákladní list i

elektronicky. Určitou nevýhodou u leteckého nákladního listu je fakt, že z důvodu dokumentačních požadavků jednotlivých zemí a různých celních, bezpečnostních a statistických kontrol, je nutno vyplnit až 38 různých dokumentů. Osoba, která danou zásilku odesílá nemusí vyplňovat AWB sama, ale má možnost požádat leteckou společnost, aby tak učinila za ni. Za vyplněné údaje ale zodpovídá sama. Letecký nákladní list je neobchodovatelný (na rozdíl od námořního náložního listu) a zaniká okamžikem dodání zásilky příjemci.

1.6 Druhy přepravovaných předmětů a zboží V nákladní

letecké

dopravě

rozlišujeme

dvě

hlavní

kategorie

rozdělení

přepravovaného zboží, které se poté dále dělí. První skupinou je zboží podléhající zkáze, do které patří živá zvířata, potraviny a čerstvé květiny. Vzhledem k rychlé kazivosti je nutné včasné doručení příjemci společně se zvýšenými nároky na opatrnost, jelikož každá skupina vyžaduje specifickou péči, která

13

Multitrans.cz. Zkratky používané v logistice [online]. 2012 http://www.multitrans.cz/zkratky-a-nazvy-pouzivane-v-logistice

12

[cit.

2013-02-01].

Dostupné

z:

ale na druhou stranu vyžaduje vyšší náklady. Jako příklad si v této souvislosti můžeme uvést přepravu jednodenních kuřat, které vydrží bez vody a potravy pouze 72 hodin a mají také určité nároky na prostor, který musí daný přepravce zajistit. Druhou skupinou přepravovaného zboží jsou ostatní produkty, které již nepodléhají zkáze a patří do skupiny běžné přepravy. V tomto případě se jedná především o přepravu elektroniky, textilu, kosmetiky či farmaceutických výrobků. U prvních dvou uvedených příkladů můžeme poukázat na běžné výkyvy v přepraveném množství z důvodu sezónních kolekcí, a pokud se jedná o elektroniku, o rychlou distribuci nového produktu.14

1.6.1 Přeprava zvláštních druhů zboží a předmětů V letecké přepravě se můžeme setkat s nejrůznějšími druhy zboží, které podléhá přísné letištní kontrole a při jeho nakládce se dbá na dodržení všech předepsaných předpisů, aby nedošlo k narušení bezpečnosti letu. Nejvíce se dbá na kontrolu při přepravě následujících druhů zboží či zavazadel: 15 

Zbraně a střelivo - Tento druh zavazadla může být přepravován pouze ve speciálně zapsaných zavazadlech a nesmí být nabité. Je zde potřeba dodání všech dokladů, které aerolinky následně prověřují a střelivo může být pouze brokové, balené odděleně od zbraní.



Jízdní kola - I tento typ zavazadel podléhá speciálním přepravním předpisům. Při jeho přepravě musí být řídítka otočená do osy kola, šlapky odmontované nebo otočené tak, aby nepřesahovaly obvod kola a kola musí být pevně přivázána k rámu tak, aby se neotáčela. Většina jízdních kol je v dnešní době přepravována ve speciálních boxech, aby manipulace s nimi byla jednodušší.



Dětské kočárky - Kočárky musí být složené, alespoň tak, aby držadlo bylo otočené směrem na korbu a boudička složená.



Živá zvířata - Zde dochází k přepravě pouze malých domácích zvířat, která nevytvářejí nežádoucí pach. Zvířata se přepravují ve speciální „schránce“

14

ALLAZ, C. The history of air cargo and airmail: from the 18th century. London: Christopher Foyle in association with the International Air Cargo Association, 2004, 408 s. ISBN 19-0257982-8, s. 101 15 PRUŠA, J., a kolektiv.: Letecká doprava, 1. vyd. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové 2002 . ISBN 80-7041-543-6, s. 60

13

s nepropustným dnem a větracími otvory. Je zde i přísný požadavek na velikost této „schránky“, aby se v ní přepravované zvíře mohlo zvednout či otočit. Je potřeba před odletem doložit všechny požadované veterinární doklady, které nesmí být starší než 72 hodin. Každá země má jiné podmínky pro dovoz živých zvířat, které můžeme nalézt v manuále TIM. Speciální kategorií je přeprava psů, kteří doprovází slepou nebo hluchou osobu a policejní psi, kteří mohou být umístěni přímo na palubě letadla, nikoliv v cargo prostoru.

1.6.2 Nebezpečné látky Jedná se o přepravu látek, které jsou zcela zakázány pro leteckou přepravu a u kterých by hrozilo vysoké nebezpečí narušení bezpečnosti letu. Jedná se především o tyto látky:16 

stlačené plyny (hořlavé, nehořlavé, jedovaté),



žíraviny (kyseliny, chemické soupravy, mokré baterie),



výbušniny,



náboje,



snadno zápalné ohněstrojné předměty,



tekuté a pevné hořlaviny (zápalky, náplně do zapalovačů, lihové přípravky),



okysličující látky,



jedy,



radioaktivní materiál,



jiné látky (rtuť, magnetický materiál, dráždivé látky).

Pokud neexistuje úplná jistota, že lze daný předmět přepravovat či nikoliv, je nutné tento problém konzultovat s danou leteckou společností, která tuto situaci vyhodnotí po uvedení celého chemického názvu látky.

16

PRUŠA, J., a kolektiv.: Letecká doprava, 1. vyd. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové 2002 . ISBN 80-7041-543-6, s. 61

14

1.7 Ceny v letecké přepravě zboží V letecké nákladní přepravě a její cenové politice lze sledovat mnoho rozdílů oproti letecké přepravě cestujících. Je zde mnoho faktorů, na kterých závisí konečná cena přepravovaného zboží, ale mezi klíčové faktory řadíme následující: 17 

hmotnost a celkový objem zboží,



přepravované množství,



možnost využití leteckých kontejnerů či palet,



druh zboží,



dostupnost zboží s ohledem na sezónu,



vliv konkurence na trhu,



ostatní speciální požadavky na dodání a zacházení se zbožím,



aktuální ceny ropy a letištní poplatky. Z cenového hlediska je tedy zřejmé, že výhodnější přeprava je spojena s hodnotnými

a maloobjemovými druhy zboží, u kterých je vyžadováno rychlé dodání do konečné destinace. Je velmi důležité neopomenout pojištění při sjednávání letecké přepravy nákladu. I přes to, že se jedná o způsob dopravy i přepravy s nejmenším počtem nehod, je třeba myslet na možnost reklamace při doručení poškozené zásilky či neúplné zásilky. Dále je třeba počítat s faktem nutnosti hrazení dopravy na letiště, kde je zboží nakládáno a z letiště, kde je vykládáno. Obecně lze tedy tvrdit, že cena přepravného roste s navyšující se vzdáleností, místě určení a požadavky na rychlost doručení. Negativním faktem při tomto způsobu přepravy zboží je ten, že není možné doručit zboží leteckou cestou do všech míst na světě, a tak je potřeba zvážit veškeré možnosti při jeho výběru. 18

1.8 Letecká přeprava pošty Letecká přeprava pošty je zaručována na základě dohod mezi jednotlivými leteckými přepravci a správou pošt. Při tomto procesu se dbá na dodržování předpisů stanovených

17

PRUŠA, J. a kolektiv.: Svět letecké dopravy, 1. vyd. Praha: Galileo CEE Service ČR 2007. ISBN 978-80239-9206-9, s. 94 18 Přeprava zboží: Letecká přeprava [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.prepravazbozi.cz/letecka-preprava.html

15

Světovou poštovní unií (UPU). Letecký dopravce se přitom zavazuje zajistit předem dohodnuté kapacity pro přepravu pošty do jednotlivých destinací v určitých dnech a časových termínech, dle ustanovení mezi dopravcem a poštou. V dnešní době, kdy veškerá komunikace probíhá prostřednictvím vyspělých komunikačních prostředků (fax, internet), už téměř neextistují letečtí přepravci, kteří by provozovali přepravu pošty jako svoji hlavní činnost. Veškeré postupy od přebrání zásilky či zboží dopravcem až po doručení konečnému příjemci jsou zcela monitorovány tak, aby nedocházelo ke ztrátě těchto zásilek (viz. Graf č. 1). Letečtí přepravci mají své vlastní tarify pro jednotlivé druhy zásilek, a tak se cena a náklady na přepravu mohou lišit. Obecně se dá říct, že rozlišujeme zásilky listové, balíkové a expresní. 19 Potvrzení o doručení zásilky je následně zdokumentováno v tzv. „Postal Bordeau“ dokumentu.20 Letecká přeprava pošty už dnes není na takové úrovní, na které bývala v začátcích, ale stále má klíčovou roli v mezinárodním měřítku. Vezmeme-li v úvahu např. leteckou přepravu nákladu na území EU v roce 2010, můžeme usoudit, že došlo k nárůstu objemu přepraveného nákladu a pošty ve srovnání s rokem 2009 o více než 19% (viz. Příloha č. 1). Graf č. 1 - Schéma postupu doručování nákladu v letecké dopravě („door to door“)

Zdroj: http://assets.dft.gov.uk/publications/economic-and-environmental-drivers-and-impacts/report.pdf

19

Další druhy zásilek se mohou lišit dle konkrétní situace a požadavků zákazníka. PRUŠA, J. a kolektiv.: Svět letecké dopravy, 1. vyd. Praha: Galileo CEE Service ČR 2007. ISBN 978-80239-9206-9, s. 95 20

16

2 Nákladní letecká přeprava a doprava ve světě, Evropě a ČR Letecká přeprava má v dnešním světě jednoznačně klíčovou roli v. Ať už je to prostřednictvím expresních zásilek, které nám poskytují zrychlený servis, přepravovaného nákladu v nákladních prostorech v letadlech pro cestující spojující podniky po celém světě, nákladních přepravců doručujících náklad na vysoce objemových obchodních trasách, nebo charterových letů poskytujících potřebné zásoby, nákladní letecká doprava slouží jako jeden z hlavních „motorů“ ekonomického růstu a vývoje. Dochází tak k podpoře obchodu, investic, zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti. Letecká nákladní přeprava představuje relativně malé procento světového obchodu (méně než 10%), ale její význam předstihuje tuto hodnotu o více než 20%. Letecké služby pomáhají zlepšit konkurenceschopnost téměř ve všech aspektech operací společností, včetně prodeje, logistiky a řízení zásob, výroby a zákaznické podpory. Letectví tak působí jako pobídka k inovacím, zvyšuje tržby a zisky, umožňuje větší prostor pro využití úspor z rozsahu a posiluje obchodní soutěž. Globální letecká konektivita je důležitá zejména v odvětvích farmaceutického průmyslu, finančních a obchodních služeb a rychlé dodávky zboží s vysokou hodnotou.21 V celosvětovém měřítku prošla letecká přeprava carga fázemi rozvoje i úpadku, které měly za následek světové události a kterým byla věnována první část první kapitoly. V současné době ale čelí světové revoluci v důsledků vazeb mezi klíčovými trhy v Africe, Latinské Americe, v oblasti Středního východu a v Asii, jejíž růst je rychlejší než na západních trzích.22

2.1 Nákladní letecká doprava a přeprava ve světě Nákladní letecká doprava je klíčovým prvkem v dnešní rychle se rozvíjející globální ekonomice, což představuje odhadem 35% podíl z hodnoty veškerého obchodovaného

21

Global Air Cargo Advisory Group (GACAG): Role Of The Air Cargo Industry [online]. 2011 [cit. 2013-0410]. Dostupné z: http://www.gacag.org/gacag/Role.asp?SnID=2 22 Business Daily: Development of air cargo hub is vital to local growth [online]. http://www.businessdailyafrica.com/Opinion-and-Analysis/Development-of-air-cargo-hub-is-vital-to-loc. 26.02.2013 [cit. 2013-04-10].

17

zboží po celém světě.23 Tak tomu ale nebylo vždy. S největším poklesem z hlediska výkonu se musela světová nákladní letecká doprava vypořádat v roce 2000. Důvodem byla ekonomická situace ve Spojených státech amerických a v Evropě. Situace se ještě více zhoršila v roce 2001 v důsledku teroristických útoků v již zmiňovaných Spojených státech amerických. Mírného zlepšení ve velikosti objemu přepraveného nákladu jsme se mohli dočkat až v roce 2003, což je také znázorněno v Grafu č. 2, kde na vertikální ose pozorujeme objem přepraveného zboží v tunách na kilometry a na horizontální ose vývoj v jednotlivých letech. Graf č. 2 - Vývoj ve velikosti přepraveného objemu nákladu ve světovém měřítku v letech 2000-2011

World Air Freight Transport Volume (2000-2011) 25000 20000 15000 Air freight volume 10000 5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní zpracování

V dubnu roku 2011 se letecká doprava setkala s dalším výrazným problémem, což byla erupce islandské sopky Eyjafjallajokull a následné uzavření leteckého prostoru v důsledku obav případné kontaminace z popela, který se rychle šířil do všech možných oblastí a regionů. Toto mělo velký dopad na ekonomický vývoj nejrůznějších světových firem, např. firma BMW musela pozastavit produkci automobilů v Německu, jelikož

23

Air Cargo: The Engine Of Global Trade [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://files.aea.be/Downloads/AEAcargobrochure_2012.pdf

18

nebyla schopna dodávat potřebné součástky na zhotovení produktu. To samé postihlo firmy Nissan a Honda v Japonsku. 24 Je ale možné konstatovat, že od 80. let minulého století docházelo k téměř lineárnímu pozitivnímu vývoji příjmů z tohoto odvětví (viz. Graf č. 3). Graf č. 3 - Vývoj příjmů z letecké nákladní dopravy od 80. let 20. století po současnost

Actual Traffic, revenue tonne-kilometers (RTKs) 250

200 150 Actual Traffic, revenue tonne-kilometers (RTKs)

100 50

0 1981

1986

1991

1996

2001

2006

2011

Zdroj: vlastní zpracování.

2.1.1 Hlavní nákladní letiště Hlavní světová nákladní letiště jsou v současné době schopna pojmout miliony tun zboží ročně. Vzhledem k rostoucím nárokům dopravců je více než nezbytné poskytovat dostatečnou kapacitu ze strany světových letišť tak, aby docházelo k nejrychlejšímu možnému dodání zboží konečnému spotřebiteli. Jsou zaváděny nejnovější technologie a postupy, které tento proces dělají čím dál tím snadnějším. K měření výkonnosti letišť se používá řada faktorů, mezi které patří počet odbavených cestujících, objem přepraveného nákladu, bezpečnost a zajištění ochrany, kvalita poskytovaného servisu, poměr

24

Air Cargo: The Engine Of Global Trade [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://files.aea.be/Downloads/AEAcargobrochure_2012.pdf

19

produktivity a efektivity nákladů, finanční a obchodní aspekty a v neposlední řadě dopady na životní prostředí.25 Prvenství v pořadí největších a nejvýkonnějších nákladních letišť si drží od roku 2010 Hong Kongské mezinárodní letiště, které je pojmenováno po ostrově Chek Lap Kok, na kterém vzniklo v roce 1998. V následující Tabulce č. 1 je seznam pořadí 10 největších světových nákladních letišť v roce 2012 podle Mezinárodní rady letišť (ACI). Tabulka č. 1 - Seznam 10 největších světových nákladních letišť

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Letiště

Cargo (v metrických tunách) Procentuální Naloženo/Vyloženo změna

HONG KONG, HK (HKG) MEMPHIS TN, US (MEM) SHANGHAI, CN (PVG) INCHEON, KR (ICN) ANCHORAGE AK, US (ANC) DUBAI, AE (DXB) LOUISVILLE KY, US (SDF) PARIS, FR (CDG) FRANKFURT, DE (FRA) TOKYO, JP (NRT)

4 062 261

2.2

4 016 126 2 939 157 2 456 724

2.5 (5.3) (3.3)

2 449 551 2 267 365

(3.7) 3.1

2 168 365 2 150 950

(0.9) (6.5)

2 066 432 2 006 173

(6.7) 3.1

Zdroj:http://www.aci.aero/media/afc782a2-a258-4c49-a700 fea9047d15fb/News/Releases/2013/PR_260313_Prelim_2012_World_Traffic_Rankings-final_pdf, upraveno autorem.

Do roku 2010 drželo prvenství letiště v americkém Memphisu a při pohledu na procentuální změnu v předchozí tabulce oproti roku 2011 je možné, že v následujících letech opět předstihne Hong Kong.

25

Airports Council International: Guide To Airport Performance Measures [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.aci.aero/Media/aci/downloads/ACI_APM_Guidebook_2_2012.pdf

20

2.1.2 Největší přepravci V současné době existuje celá řada nákladních leteckých společností po celém světě, které slouží jako prostředek k řízení pohybu nejrůznějších produktů a služeb. Obecně lze tvrdit, že rozlišujeme letecké společnosti, které se věnují pouze přepravě nákladu, ale také společnosti, které fungují jako dceřiné společnosti svých mateřských a slouží jako jejich divize pro uskutečňování přepravy nákladu (např. Lufthansa Airlines Cargo, American Airlines Cargo, KLM Dutch Airlines Cargo, apod.).26 Největších 10 světových leteckých přepravců (ve světovém měřítku a podle množství přepraveného nákladu) je zobrazeno v následující Tabulce č. 2. Tabulka č. 2 - Seznam 10 největších světových dopravců v roce 2010

Pořadí

Letecká společnost

Tonáž (v tisícich)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

FedEx Emirates Korean Air UPS Airlines Cathay Pacific Airways China Airlines United Airlines Singapore Airlines Lufthansa EVA Air

1 965 1 777 1 661 1 580 1 579 1 347 1 298 1 149 1 037 850

Zdroj: http://www.aircargoworld.com/Air-Cargo-News/wp-content/uploads/2011/09/Top-50.jpg, upraveno autorem

V roce 2011 byly tyto ukazatele téměř na stejné úrovni, ale se zveřejněním statistik za rok 2012 se očekává výrazná změna v pořadí především na prvních místech. 27

2.1.2.1 Typy letadel používaných ke světové přepravě carga Nákladní letadla jsou určena speciálně pro přepravu zboží. Od počátku až po současnost prošly nespočetnou řadou změn, ať už z pohledu velikosti nebo designu. Pro

26

Maps Of World: Cargo Airlines [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné http://www.mapsofworld.com/referrals/airlines/cargo-airlines/ 27 Air Cargo World: Rise To The Top [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné http://www.aircargoworld.com/Air-Cargo-News/2012/09/rise-to-the-top/049343

21

z: z:

přepravce je nejdůležitější minimalizace nákladů a maximalizace příjmů spojených s přepravou a pro zákazníka především poměr ceny, rychlosti a dostupnosti. Jak již bylo řečeno v první kapitole, největším nákladním letadlem je v současné době Antonov An225, zvaný „Mriya“, který pochází z Ukrajiny, ale byl vyroben pouze 1 exemplář od roku 1989.28 Mezi nejběžněji používaná nákladní letadla, která používají světoví letečtí přepravci, patří následující: 29  Airbus 300-600 F,  Airbus 330-200 F,  Airbus Beluga (viz. Obr. č. 5),  Antonov An-124,  Antonov An-225,  Boeing 737-700 C,  Boeing 757-200 Freighter,  Boeing 747-8F,  Boeing 747-LCF,  Boeing 767-300 Freighter,  Boeing 777 Freighter,  Mcdonnell Douglas MD-11. Rozdělení letadel pro nákladní dopravu: Nákladní letadla se dělí do následujících tříd, dle kapacity cargo prostoru a velikosti, na:  Standard Body (standardní trup) - < 45 tun: BAe 146, DC-9, Boeing 727, 737 a 757-200, Tu- 204, Airbus 320,  Medium Body (středně velké širokotrupé) - 40-80 tun: Boeing 767, 787, 777-A SF, Airbus 300, 310, 330, 340-300SF, DC-10 a IL-76 TD,

28

Airliners.net: The Antonov An-225 Mriya [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.airliners.net/aircraft-data/stats.main?id=389 29 Maps Of World: Cargo Airlines [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/referrals/airlines/cargo-airlines/ , použití se může lišit v rámci jednotlivých přepravců

22

 Large Body (velké) - > 80 tun: Mcdonnell Douglas MD-11, Airbus 340-600SF, 350, 380, Boeing 747, 777, Antonov An-124 a 225 „Mriya“ a IL-96T. Obrázek č. 5 - Airbus Beluga

Zdroj: http://juantadeo.files.wordpress.com/2011/09/a300-600st-beluga.jpg

Tento typ nákladního letadla, který svým vzhledem spíše připomíná velrybu a který byl vyvinut především pro letecké přepravní potřeby společnosti Airbus při přepravě sekcí trupů letadel a křídel mezi různými evropskými závody, je také k dispozici komerčním přepravcům pro jejich nákladní charterové lety. 30 Velmi malý význam mají v tomto ohledu na světovou ekonomiku vojenská nákladní letadla, vrtulníky a vzducholodě, které tvoří zanedbatelnou část podílu nákladní letecké dopravy ve světě. Obecně lze tvrdit, že dochází ke konkurenčním a cenovým válkám mezi zmiňovanými firmami - Airbusem a Boeingem, které se snaží světovým přepravcům nabízet stále výhodnější podmínky koupě letadel, aby jedna firma porazila v konkurenčním boji tu druhou.

2.1.3 Hlavní letecké koridory Jednotlivá letiště hodnotí nákladní leteckou dopravu na základě kritéria přepraveného objemu nákladu, zatímco pro samotné letecké dopravce je primární celková částka výnosů z této přepravy v tuno-kilometrech. Není překvapujícím faktem, že převážná část obchodu zahrnuje pohyby mezi Severní Amerikou, Evropskou unií a Asií, především do Číny. Nákladní letecké trasy, které začínají či končí v Asií představují až 70% celkového objemu nákladní letecké přepravy. Pohyby mezi Asií, USA a Evropou naopak vykázaly 41% tohoto objemu. Kromě toho,

30

Airbus: Beluga Services [online]. http://www.airbus.com/support/airtransport/

23

[cit.

2013-04-10].

Dostupné

z:

vnitrozemské pohyby na území Spojených států amerických tvoří 13% a pohyby mezi USA a Evropou 10%. Do budoucnu se předpokládá, že bude docházet ke změnám v těchto hodnotách v důsledku stagnace vnitrozemských pohybů na území USA a rychle se rozvíjejícího asijského trhu. Jen 20% z celkového objemu přepravy je nyní poskytováno jen na území Asie. 31 Na Obrázku č. 6 je možné pozorovat veškeré pohyby uskutečněné nákladními leteckými dopravci v roce 2010 a jejich procentuální zastoupení. Obrázek č. 6 - Toky nákladní letecké dopravy v roce 2010

Zdroj: http://files.aea.be/Downloads/AEAcargobrochure_2012.pdf

2.2 Nákladní letecká doprava a přeprava v Evropě Pro účely této sekce je Evropa definována jako Evropská unie, kterou tvoří 27 členských států. Do této sekce budeme dále zahrnovat i ostatní země, které nejsou jejími členy, ale budou hodnoceny spolu s ní. Rychlý růst letecké dopravy je jedním z nejvýznamnějších faktorů vývoje v odvětví dopravy v posledních letech nejen ve světě, ale i v Evropě. Liberalizace trhu letecké dopravy v EU přispěla k vysokému nárůstu podílu nízkonákladových dopravců. To vedlo k rychlému růstu mnoha menších regionálních letišť, které jsou obecně méně přetížené a účtují si nižší přistávací poplatky než velká mezinárodní letiště. I přes to, v rozmezí let 2008-2009, zaznamenalo velké množství evropských letišť prudký pokles v osobní i

31

The World Bank Group: Air Freight: A Market Study with Implications for Landlocked Countries [online]. 2009 [cit.2013-04-10]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/INTTRANSPORT/Resources/3362911227561426235/5611053-1229359963828/5680661-1253555418746/tp-26-Air_Cargo_Study.pdf

24

nákladní dopravě, což odráží pokles ekonomické aktivity a mezinárodního obchodu během celosvětové ekonomické krize, která přetrvává dodnes. Množství přepraveného nákladu v leteckém průmyslu oproti tomu rostlo od roku 2007 až po současnost a statistiky ukazují, že tento trend bude i nadále pokračovat minimálně v příštích 5 letech. 32 Současná, tzv. Společná dopravní politika EU, se snaží dospět k takovým závěrům, aby žádný z členských států nebyl znevýhodněn a aby se v rámci dopravního sektoru dospělo k jednotnému usnesení. Nejzásadnější změny, které se týkají dopravního sektoru jsou spojeny především se snahou o snížení emisí CO2 až o 40% v letecké dopravě do konce roku 2050 a zavedením modernizované infrastruktury v rámci evropského leteckého prostoru.33 Jedním ze zásadních problémů, které bude muset EU do budoucna řešit je nedostačující kapacita určitých evropských letišť. Předpokládá se, že do roku 2030 bude téměř 19 evropských letišť operovat při maximální možné kapacitě téměř 8 hodin denně. Pro srovnání, v roce 2007 byl tento problém zaznamenán pouze u 5 evropských letišť. Toto bude mít obrovský dopad na světovou leteckou dopravu, jelikož téměř 50% všech letů bude nabírat zpoždění pří příletu či odletu. Tímto problémem se již nyní zabývá Evropská komise, která se snaží najít optimální řešení. 34 Nákladní letecký trh v rámci Evropy zahrnuje přibližně 3,3% světové nákladní letecké dopravy tonáže, ale protože je geograficky kompaktní, pouze 0,8% tunokilometrů. Přibližně 72% veškerého leteckého nákladu, který je transportován, ať už v rámci evropské přepravy či světové přepravy, je transportováno přes území Německa, Francie, Velké Británie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska. Poloha hlavních nákladních leteckých trhů v Evropě omezuje nákladní dopravu pouze k přepravě na krátké vzdálenosti, běžně mezi 900 a 1200 kilometry.

32

European Commission: Transport statistics at regional level [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Transport_statistics_at_regional_level 33 Bílá kniha: Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje [online]. Brusel, 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0144:FIN:CS:PDF 34 Communication from the commission to the European parliament, the council, the European economic and social committee and the committee of the regions [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0823:FIN:EN:PDF

25

2.2.1 Evropská nákladní letiště Veškerá nákladní letiště jsou obecně bývalé letecké základny. Ve Spojených státech amerických patřila původně Letectvu Spojených států a v Evropě alianci NATO. Jsou situována především mimo konurbační zóny, zejména z důvodu hluku a znečištění, ale také z důvodu nedostatečného prostoru ve městech potřebného pro jejich rozvoj. 35 Následující Tabulka č. 3 zobrazuje 10 největších letišť v Evropě v počtu vyloženého a naloženého nákladu, dle ročních statistik Eurostatu.36 Tabulka č. 3 - Seznam 10 největších evropských letišť v počtu vyloženého a naloženého nákladu

v tis. tun Pořadí

Letiště

Země

1

Frankfurt (Main)

DE

2

London (Heathrow)

UK

3 4 5 6 7 8 9 10 Zdroj:

Amsterdam (Schiphol) Paris (Charles de Gaulle) Luxembourg Köln-Bonn Leipzig-Halle Liège / Bierset Milano / Malpensa Madrid (Barajas)

NL FR LU DE DE BE IT ES

2000 2005 2008 2009 2010 1 703.4 1 306.8 1 222.5 1 067.0 499.9 438.3 13.7 270.3 295.7 305.2

1 950.6 1 389.3 1 495.6 1 217.8 624.8 646.8 12.3 325.7 383.8 360.3

2 104.3 1 482.7 1 592.5 1 392.1 788.2 574.1 430.2 381.6 414.1 355.0

1 882.7 1 348.9 1 316.8 1 202.3 627.3 549.0 508.8 401.8 343.6 330.2

2 270.2 1 551.3 1 538.0 1 292.5 705.8 638.2 637.8 508.5 432.7 400.5

% Změna 09/10 20.6 15.0 16.8 7.5 12.5 16.2 25.4 26.6 25.9 21.3

Eurostat, http://ec.europa.eu/transport/facts-fundings/statistics/doc/2012/pocketbook2012.pdf, upraveno autorem.

Tato letiště nejsou určena pouze pro nákladní přepravu, ale hlavně pro osobní leteckou přepravu. Kdybychom vzali v úvahu civilní leteckou dopravu a počet přepravených cestujících, na prvním místě by bylo letiště Heathrow v Londýně

35

ALLAZ, C. The history of air cargo and airmail: from the 18th century. London: Christopher Foyle in association with the International Air Cargo Association, 2004, 408 s. ISBN 19-025-7982-8, s. 371 36 EU transport in figures: Statistical pocketbook 2012 [online]. Lucemburk, 2012[cit. 2013-04-10]. ISBN 978-92-79-21694-7. Dostupné z: http://ec.europa.eu/transport/factsfundings/statistics/doc/2012/pocketbook2012.pdf

26

následované letištěm Charles de Gaulle v Paříži. V důsledku již zmiňované nedostatečné kapacity hlavních evropských letišť se do budoucna počítá s jejich postupným rozšiřováním, ale také s výstavbou zcela nových letišť.

2.2.2 Evropští integrátoři - expresní doručování zásilek V dnešním rychle se rozvíjejícím světě je zapotřebí, aby docházelo ke krácení času potřebného k doručení zboží a zásilek. Zákazníci nákladních leteckých společností většinou potřebují převzít zboží v nejkratší možné době, a tak je tomuto odvětví LND věnována velká pozornost, především v současné době. Hlavním přínosem z tzv. expresního doručování zásilek a zboží je rychlost za jakou se daná zásilka dostane ke konečnému spotřebiteli. Běžně je zapotřebí k tomuto dodání poměrně dlouhá doba, což může způsobovat nepříjemné problémy. Při expresním doručování ví spotřebitel přesný čas doručení požadované zásilky. Většinou se jedná o 1 den v rámci EU a 2-5 dní ve světovém měřítku v závislosti na vzdálenosti. Letečtí dopravci, kteří se soustředí na toto odvětví se nazývají tzv. „integrátoři“. Největšími operátory v Evropě jsou tyto firmy: DHL, FedEx, TNT a UPS. Existuje celá řada menších firem, které jim konkurují, ale nemají takový význam, který by byl srovnatelný s těmito, daleko většími společnostmi. Výraz „integrátor“ se vztahuje ke schopnosti těchto firem nabízet tzv. „door-to-door“ služby, které jsou také přesně časově vymezené. Možnost expresních doručovacích služeb se dostala do Evropy až v polovině 80. let. Ke vzniku došlo ve Spojených státech amerických, kde rovněž hrají klíčovou roli v dnešní nákladní letecké přepravě.37 Největší část objemu expresních zásilek v Evropě probíhá na základě velkoobchodu a poměrně malá část na základě maloobchodu. Následující Obrázek č. 7 zobrazuje průběh této expresní zásilky.

37

The Economic Impact of Express Carriers in Europe [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.euroexpress.org/uploads/ELibrary/EEA_RA2011_LR.pdf

27

Obrázek č. 7 - Schéma průběhu doručování expresních zásilek

Zdroj: http://www.euroexpress.org/uploads/ELibrary/EEA_RA2011_LR.pdf, upraveno autorem.

V roce 2010 byly příjmy z tohoto odvětví 37,8 miliard EUR napříč celou Evropskou unií, což znamenalo nárůst o 22,5% od roku 2000. Je tak zřejmé, že se toto odvětví bude rozvíjet i do budoucna, jelikož požadavky zákazníků a spotřebitelů budou nadále stoupat každým rokem.

2.2.3 Druhy přepravovaných komodit Nejdůležitější letecké nákladní trasy z Evropy vedou do Severní Ameriky a Asie. Denně dochází k přepravě obrovského množství nákladu, který zásobuje tyto světové regiony a přispívá tak k pozitivnímu ekonomickému růstu. Celkové podíly na objemu a hodnotě přepravovaného zboží mezi EU a ostatními zeměmi z celého světa jsou zobrazeny na Obrázku č. 8. V celkovém měřítku je pro Evropskou unii důležitější mezinárodní letecká doprava ve srovnání s vnitrozemskou, což je dokázáno její převahou v počtu přepraveného nákladu za poslední roky. Obrázek č. 8 - Podíly přepraveného zboží mezi EU a zbytkem světa (r. 2011)

Zdroj: Eurostat, upraveno autorem.

28

2.2.3.1 Evropa - Severní Amerika Hlavní toky mezi obchodními partnery v Evropě a Severní Americe tvoří převážně 5 komoditních kategorií. Klíčovou součástí nákladních toků jsou v obou směrech průmyslové výrobky a výrobky pocházející ze zpracovatelského průmyslu, které výrobci potřebují k dokončení svých vlastních. Ze Severní Ameriky směrem do Evropy dochází k přepravě především strojů a elektrických zařízení, chemikálií a plastových výrobků, které jsou následované přepravou rostlinných produktů a výrobků ze dřeva. V opačném směru to jsou především kapitálová vybavení, expresní zásilky, chemikálie, zboží spojené s dopravou, speciální zařízení, plastové zboží, zvířata, zelenina a výrobky textilního průmyslu. Všechny tyto komodity tvoří téměř 70% veškeré nákladní letecké přepravy mezi těmito regiony. Podrobné procentuální zastoupení je vyjádřeno v následujícím Grafu č. 4.38 Graf č. 4 - Přepravované komodity na trase Evropa-Severní Amerika-Evropa Přepravované komodity na trase EvropaSeverní Amerika-Evropa Ostatní (32%) Stroje a elektrická zařízení (32%) Malé zásilky (13%) Chemikálie (9%) Dopravní vybavení (8%) Specializované vybavení (6%)

Zdroj: http://www.boeing.com/commercial/cargo/wacf.pdf, upraveno autorem.

2.2.3.2 Evropa - Asie Na trase Evropa-Asie tvoří 5 hlavních přepravovaných komodit 66,5% veškeré letecké nákladní přepravy. Jedná se především o průmyslové stroje, elektrické stroje a aparáty, automobilové součástky a doplňky, expresní zásilky a farmaceutické výrobky. V opačném směru, tedy Asie-Evropa, jsou to zejména textilní výrobky, expresní zásilky,

38

Boeing: World Air Cargo Forecast 2012-2013 [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.boeing.com/commercial/cargo/wacf.pdf

29

výrobky zpracovatelského průmyslu, průmyslové stroje a elektrická zařízení. Procentuální zastoupení těchto přepravovaných komodit je popsáno v Grafu č. 5.39 Graf č. 5 - Přepravované komodity na trase Evropa-Asie-Evropa

Přepravované komodity na trase Evropa-Asie-Evropa Ostatní (32,2%) Farmaceutické výrobky (23,7%) Elektrická zařízení (17,2%) Výrobky zpracovatelského průmyslu (11,3%) Automobilové součástky a doplňky (8,8%) Expresní zásilky (6,8%)

Zdroj: http://www.boeing.com/commercial/cargo/wacf.pdf, upraveno autorem.

2.3 Nákladní letecká doprava a přeprava v ČR Letecká přeprava nákladu v České republice dosáhla rozvoje až na počátku 21. století. Ve srovnání se světovým měřítkem se tedy dá mluvit o jistém „zpoždění“ ve vývoji. Význam nákladní letecké přepravy je v ČR poměrně zanedbatelný, ale poměrně důležitý je její podíl na tvorbě HDP. V roce 2011 byla tato hodnota na 6,3% hrubé přidané hodnoty ČR, což je ale pokles oproti roku 2003, kdy byla tato hodnota doposud nejvyšší.40 Vzhledem k poloze České republiky a rozsáhlé síti kamionových linek zde existuje výborná spojení s velkými městy střední a východní Evropy, např. Berlínem, Mnichovem, Frankfurtem, Vídní a Varšavou. Důležité je také propojení mezi hlavními českými nákladními letišti, mezi které řadíme Letiště Václava Havla v Praze, Brno-Tuřany, Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, Mezinárodní letiště v Karlových Varech a v neposlední řadě

39

Boeing: World Air Cargo Forecast 2012-2013 [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.boeing.com/commercial/cargo/wacf.pdf 40 Český statistický úřad: Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v České republice [online]. 2013 [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0402.pdf

30

letiště v Pardubicích. Výkony těchto hlavních českých letišť, s výjimkou let 2008 a 2009, stoupají výrazným tempem. Nejvýznamnější je z tohoto pohledu mezinárodní nákladní letecká doprava, která obstarává téměř 99% veškeré LND v ČR, kdežto vnitrozemská má pouze minimální vliv na celkovou hodnotu v důsledku své malé rozlohy (viz. Tabulka č. 4). Tabulka č. 4 - Výkony letišť v letecké nákladní dopravě ČR

Náklad celkem (tun) z toho: odlety přílety

2005 56 850 28 484 28 366

2007 61 208 30 222 30 986

Mezinárodní provoz Náklad celkem (tun) z toho: odlety přílety

55 595 59 169 55 376 53 589 64 699 68 717 27 984 28 879 26 970 27 342 31 421 35 452 27 701 30 290 28 406 26 246 33 278 33 265

Vnitrostátní provoz Náklad celkem (tun) z toho: odlety přílety

1 255 590 665

2 039 1 343 696

2008 56 392 27 532 28 860

1 016 562 454

2009 54 248 27 649 26 599

660 307 353

2010 65 772 32 177 33 595

1 073 756 317

2011 69 523 36 201 33 322

806 749 57

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, https://sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2011.pdf, upraveno autorem

Vezmeme-li v úvahu výkony v přepravě nákladu a pošty pouze českých leteckých nákladních přepravců (viz. Tabulka č. 5), dojdeme k závěrům, že v porovnání se světovými přepravci dochází pouze k zanedbatelnému ovlivnění objemu světové letecké nákladní dopravy.

Tabulka č. 5 - Letecká přeprava nákladu a pošty (pouze čeští letečtí dopravci)

Přeprava věcí celkem (tun) v tom: mezinárodní vnitrostátní pravidelná nepravidelná

2005 2007 2008 2009 2010 2011 19 512 21 596 20 438 15 044 13 572 11 845 18 774 20 882 19 760 14 384 13 052 11 813 738 714 678 660 520 32 18 563 21 556 20 413 14 988 13 464 11 804 949 40 26 56 108 41 31

Přepravní výkon celkem (tis. tkm) v tom: mezinárodní vnitrostátní pravidelná nepravidelná

44 808 40 760 37 086 28 718 22 379 21 966 44 604 40 564 36 899 28 537 22 235 21 955 205 196 187 181 144 11 44 404 40 692 37 046 28 573 22 132 21 927 404 68 41 145 247 39

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, https://sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2011.pdf, upraveno autorem

Při porovnání těchto dvou tabulek je patrné, že výkon českých nákladních leteckých dopravců radikálně klesá. Toto je způsobené vlivem rychle se rozvíjející konkurence na českém trhu a nemožnosti českých dopravců přizpůsobit se této situaci. Největším českým leteckým cargo dopravcem jsou v současné době České aerolinie, kterým je věnována následující kapitola této práce. V příštích letech se očekává obdobný vývoj jako doposud a příchod nových dopravců na český trh, od kterých se očekává vytvoření vyššího počtu pracovních míst a posílení české ekonomiky.

2.4 Výhled do budoucna Zvyšující se ceny ropy, bezpečnostní hrozby, změna ve strategii zásob, konsolidace dopravců, politika životního prostředí a přeplněná kapacita letišť. Všechny tyto aspekty způsobují v současné době chaos v nákladní letecké dopravě. Letečtí dopravci se budou muset vypořádat s řadou problémů, které je nyní svazují. 41 Problém týkající se cen ropy, které nezadržitelně stoupají je aspektem číslo 1 pro dopravce. Průměrná cena za jeden galon leteckého paliva se za poslední roky zdvojnásobila. Ze 75 centů za galon v roce 2001 vzrostla až na 2,01 dolaru oproti roku 2006. Každý poskytovatel letecké nákladní přepravy tak musel zavést poplatky k pokrytí tohoto růstu cen. Odborníci odhadují, že pokud tato cena nadále poroste, budou mít letečtí dopravci velké problémy s pokrytím svých nákladů. Ve světle nedávných událostí a vyhlídkách na budoucí hrozby terorismu se předpokládá, že dojde k ještě vyššímu posílení bezpečnostních opatření a budou zaváděny

41

World Trade WT100: The Turbulent Future for Air Cargo [online]. 2012. vyd. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.worldtradewt100.com/articles/88947-the-turbulent-future-for-air-cargo

32

daleko přísnější bezpečnostní protokoly. Mnozí se domnívají, že jakýkoliv nárůst požadavků na bezpečnost bude ve prospěch již zmíněných integrátorů, oproti běžným leteckým společnostem, z důvodu možné kontroly zásilek již od zahájení přepravy. 42 Do budoucna se nadále počítá s již zmíněným rozšiřováním kapacit letišť, aby nedocházelo k nežádoucím zpožděním letů. Již dnes jsou zaváděny nové technologie na nejdůležitějších světových letištích, které tento proces ve značné míře usnadňují. Co se týče výhledu na příštích 20 let, světová letecká přeprava carga je spjata s očekávaným růstem 4,9% ročně. Struktura deseti největších leteckých nákladních toků, dle objemu, se bude značně měnit v příštích letech. Je zřejmé, že objem dopravy mezi a v rozvíjejících se ekonomikách světa zaznamená vysoký nárůst hodnot a ročně by měl dosahovat okolo 5,7%, v důsledku nárůstu provozu mezi vyspělými a rozvíjejícími regiony (viz. Příloha č. 2).43 Odborníci dále předpokládají, že v důsledku téměř zdvojnásobení objemu nákladní letecké dopravy v následujících 20 letech, bude potřeba zvýšit počet nákladních letadel z nynějších 1 600 na celkových 3 000. Severní Amerika se má stát největším centrem poptávky s očekávaným dodáním 1 150 nových nákladních letadel, která nahradí ta stávající, již dosluhující. Pokud se jedná o asijský trh, ten bude nadále pokračovat ve svém růstu v objemu LND, v důsledku nadále se zvyšující poptávky po produktech z tohoto regionu. To samé se týká evropského regionu, ve kterém je očekáván růst nákladní letecké dopravy o 4,8%.

42

Inbound Logistics: Air Cargo's Top Challenges [online]. 2006 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.inboundlogistics.com/cms/article/high-5-air-cargos-top-challenges/ 43 Airbus: Global Market Forecast 2012-2031 [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.airbus.com/company/market/forecast/?eID=dam_frontend_push&docID=27599

33

3 České aerolinie z pohledu letecké nákladní dopravy České aerolinie cargo se věnují tzv. přepravě „airport-to-airport“, tj. přepravě nákladu z jednoho letiště na druhé a na svých linkách přepravují jakékoliv druhy zboží a zásilek.44

3.1 Krátký historický přehled společnosti ČSA byly založeny 6. října roku 1923 jako Československé národní aerolinie. V té době se jednalo o jedny z nejstarších aerolinek v Evropě. K jejich prvnímu letu došlo 29. října téhož roku a jednalo se o trasu Praha-Bratislava, s letadlem Aero A-14 (Brandenburg). Do konce roku 1927 se dočkaly přímého propojení s Košicemi, Brnem a lázeňskou částí Západních Čech. Rok 1929 byl pro ČSA významným především z důvodu vstoupení do mezinárodní organizace IATA. Od té doby rozšiřovaly své linky o další významná evropská města (Záhřeb, Bukurešť, Moskva, apod.). Rok 1937 byl důležitý z hlediska přesunu na své základny na letiště Praha-Ruzyně a zavedení leteckého personálu na palubách svých letadel. Mezikontinentální přeprava byla navázána až po druhé světové válce. Jednalo se o pravidelné linky do Káhiry a Ankary. Postupem času rozšiřovaly svůj letecký park a v roce 1962 došlo k jejich prvnímu trans-atlantickému letu mezi Prahou a kubánskou Havanou. V obecném měřítku došlo v druhé polovině dvacátého století k velkému rozmachu této společnosti a postupné expanzi na nejrůznější světové trhy (Montreal, New York, Abu Dhabi, Hanoi, Ho Chi Minh City a další). 45 Nejdůležitějším rokem z hlediska nákladní letecké dopravy byl rok 2003, kdy došlo k položení základního stavebního kamene ČSA Cargo terminálu a jeho následnému zprovoznění v roce 2004. V roce 2007 uzavřela společnost tzv. „code-share“ dohodu se společností Emirates SkyCargo, díky které zavedla svoji nákladní trasu do Hong Kongu přes Dubai.

44

s výjimkou nebezpečných látek, které jsou uvedeny v první kapitole této práce. České aerolinie: Historie [online]. [cit. 2013-04-10]. http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/about-us/history.htm 45

34

Dostupné

z:

3.2 ČSA Cargo v současnosti V současné době se odvětví carga Českých aerolinií soustředí především na přímé linky v rámci evropského kontinentu, které zaručují krátké přepravní časy, což je jednou z jeho konkurenčních výhod a silných stránek. Doprava do destinací, které nejsou přímo zajišťovány ČSA, funguje na základě spolupráce s partnerskými společnostmi v rámci aliancí, jejichž jsou členem. Pravidelně je přeprava nákladu zajišťována ČSA, ale pokud rozměry zásilek přesahují kapacitu letadla na dané lince, je zásilka přepravena ve spolupráci s partnery ČSA Cargo, nebo s pomocí pozemní přepravy. 46

3.2.1 Letadlový park České aerolinie mají ve svém letadlovém parku mnoho letadel, která využívají každý den na svých pravidelných linkách. Obecně se liší velikostí (ve smyslu maximální možné kapacity pro přepravu cestujících), doletovou vzdáleností, typem letadla a velikostí prostoru pro náklad. Toto dělení má daleko širší vymezení, ale pro potřeby této práce je toto dělení dostačující. Ne všechna letadla, která mají ČSA k dispozici jsou schopna pojmout náklad. Jedná se pouze o 4 typy ze všech, která jsou součástí letadlového parku. Zásilky jsou obecně omezené podle svých rozměrů a váhy, aby je tato letadla byla schopna přepravit a nedocházelo k narušení bezpečnosti letu (viz. Tabulka č. 6).

Tabulka č. 6 - Maximální rozměry zásilek přepravovaných na linkách ČSA

Typ letadla Airbus 320/319 Airbus 320/321, verze ULD Boeing 737 ATR 42

Délka (cm) 200

Šířka (cm) 150

Výška (cm) 110

Max.váha jedné zásilky (kg) 250

145 170 170

145 110 70

110 85 140

1000 250 150

Zdroj: http://cargo.czechairlines.com/en/cargo/car_preprava/car_index.htm, upraveno autorem

V letadlovém parku v současné době nalezneme 9 kusů letadel Airbus 319-100, 4 letadla typu Airbus 320-200, 2 typu Airbus 321-200, 5 typu Boeing 737-500, 5 typu

46

Czech Airlines Cargo [online]. [cit. http://cargo.czechairlines.com/en/cargo/car_preprava/car_index.htm

35

2013-04-10].

Dostupné

z:

ATR42-500 a jeden kus typu ATR72-500. Tato letadla jsou nasazována na svých linkách podle dané vytíženosti, letového řádu a vzdálenosti destinace. Ve velké většině případu jsou typy letadel, které budou používána v následujícím období pro danou linku, vybrána již dopředu, určitý čas před plánováním letového řádu. 47

3.2.2 Hlavní destinace V rámci pražského Letiště Václava Havla, které je největším českým letištěm v počtu odbavených cestujících i přepravy nákladu, dochází ke stovkám pohybům denně. V roce 2010 byl celkový počet odbavených cestujících 11 556 858 a počet tun přistání 4 100 762, což znamenalo mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem, ale do budoucna se předpokládá růst těchto hodnot, v důsledku plánované výstavby paralelní dráhy, která odlehčí letišti v rámci přetěžování jeho kapacit, umožní efektivnější a k životnímu prostředí šetrnější provoz na dvou drahách současně a výrazně navýší HDP České republiky. 48 Nejčastější trasy, na kterých dochází k přepravě nákladu, nejen díky ČSA Cargo, ale také jejími code-sharovými partnery, jsou následující: 49  Praha - Abu Dhabi,  Praha - Brno,  Praha - Chengdu,  Praha - Katowice,  Praha - Kolín nad Rýnem,  Praha - Lutych,  Praha - Lucemburk,  Praha - Paříž/Charles de Gaulle,  Praha - Šanghaj/Pudong,

47

Czech Airlines: Aircraft Fleet [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czechairlines.co.uk/en/portal/quicklinks/about-us/aircraft_fleet.htm 48 Letiště Václava Havla: Profil společnosti Letiště Praha, a. s., 2010 - 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/vyrocnizpravy/Contents/1/18B8A8148F012667CC6EF5A341BC2E4C/resource.pdf 49 Letiště Václava Havla: Destinace [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/informace-o-letech/destinace-a-aerolinky/destinace/

36

 Praha - Taipei. Hlavní a převážnou část nákladní dopravy netvoří pravidelné linky na těchto trasách, ale tzv. chartery, které si společnosti s leteckými dopravci sjednávají podle svých potřeb a potřeb zákazníků. Pravidelné lety, které obstarávají pouze ČSA Cargo pomocí pronajatých letadel ATR-72F a AN26 a které byly zavedeny v roce 2010 díky mírnému ekonomickému zotavování většiny trhů a opětovnému nárůstu objemu přepravy, jsou následující: 50  Praha - Minsk,  Praha - Záhřeb,  Praha - Sofie,  Praha - Bělehrad. České aerolinie Cargo také zajišťují tzv. Road Feeder Service. Jedná se o síť náhradní letecké dopravy, kdy je náklad na kratších vzdálenostech přepravován po zemi. Tento způsob přepravy je většinou nabízen do destinací, jako jsou Ostrava, Brno, Košice, Bratislava, Vídeň, Budapešť, Varšava a řada německých měst.51

3.2.3 Potřebné dokumenty k přepravě Před tím, než dojde k přepravě dané zásilky či zboží, vyžadují ČSA Cargo mnoho dokumentů, které jsou dané „Přepravními podmínkami pro zboží v letecké dopravě“. K odeslání zásilky je potřeba tzv. Jednotné celní deklarace potvrzenou celním úřadem, případně další doklady v závislosti na jejím charakteru a destinaci určení. Dále je zapotřebí již zmiňovaného AWB (Leteckého nákladního listu), třech kopií obchodní faktury v anglickém jazyce nebo třech pro-forma faktur na zboží s neobchodní povahou ( např. vzorky). Všechny zásilky, které nemají svoji cílovou destinaci v rámci členských zemí Evropské unie, musí být nejprve procleny v místě příslušného celního úřadu. Pokud se

50

České aerolinie: Výroční zpráva 2010 [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_2010.pdf 51 Czech Airlines Cargo [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné http://cargo.czechairlines.com/en/cargo/car_preprava/car_index.htm

37

z: z:

jedná o přepravu zásilek zvláštní povahy, např. živých zvířat, chemikálií, zbraní apod., jsou zpravidla vyžadovány další dokumenty v závislosti na druhu této zásilky a zemi určení. 52

3.2.4 SkyTeam Cargo SkyTeam Cargo je jediná globální letecká nákladní aliance založená roku 2000 čtyřmi partnerskými společnostmi, které už předtím spolupracovali na poli osobní letecké dopravy. Jedná se o Aeroméxico Cargo, tehdejší Air France Cargo, Delta Air Logistics a Korean Air Cargo. ČSA Cargo přistoupily do této aliance v dubnu roku 2001 následovány společnostmi Alitalia Cargo, již spojenou společností Air France/KLM Cargo, China Southern Cargo, ruským Aeroflotem a nejmladším členem této aliance, China Airlines Cargo, které se připojily až v minulém roce.53 Za pomoci těchto deseti členů pocházejících ze šesti světových kontinentů, nabízí tato aliance rozsáhlou síť více než 860 destinací po celém světě. Zjednodušuje tak proces přepravy a zkracuje dobu potřebnou k doručení zásilky do cílové destinace. České aerolinie Cargo díky tomuto členství obchodně zastupují i alianční partnery Korean Air Cargo a Delta Cargo jako tzv. „generální prodejní agent“ pro Českou republiku, který je zodpovědný za prodej kapacity jejich letadel z Letiště Václava Havla v Praze.

3.2.5 Projekt IATA E-Freight Český vlajkový dopravce je také členem tzv. E-Freight programu zosnovaného mezinárodní leteckou asociací IATA, který si dává za cíl postupné zredukování a následné zrušení papírových dokumentů potřebných k letecké nákladní přepravě. Tyto dokumenty mají být postupem času zcela nahrazeny elektronickými formami, což urychlí celkový

52

Czech Airlines Cargo [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://cargo.czechairlines.com/en/cargo/car_faq.htm 53 SkyTeam Cargo: SkyTeam Cargo Fact Sheet [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://static.skyteam.com/Global/Cargo%20Images/Cargo%20Fact%20Sheet/SkyTeamCargo%20Fact%20Sh eet%202012.pdf

38

proces při jejich vyřizování. Hlavní benefity, které budou hrát klíčovou roli v tomto procesu po jeho zavedení, jsou:54 

nižší náklady: eliminace manipulace s papírem a nákladů na zpracování,



tzv. „Speed-up-service“: snížení doby čekání na vyřízení přepravních dokumentů,



zlepšení spolehlivosti a přesnosti: jednorázové elektronické zadávání dat v místě původu,



získání lepšího přehledu: umožnění elektronického sledování dokumentace,



posílení bezpečnostních aspektů. V roce 2013 si tento projekt dává za cíl posílení dostupnosti elektronické sítě z 33%

na 45% ve světovém měřítku, zavedení pilotního programu v alespoň dvou zemích BRIC a zvýšení zavádění tzv. „e-AWB“, tj., elektronického Leteckého nákladního listu alespoň o 20%. ČSA Cargo se připojily k tomuto projektu v roce 2010 a v jeho rámci již poslaly své první zkušební zásilky s těmito elektronickými doklady. 55

3.3 Budoucnost ČSA (Cargo) a spolupráce s Korean Air V současné době směřuje velká část pravidelných linek ČSA směrem na východ, a to do Ruské federace. Důvodem je vysoká poptávka na tamějším trhu. Tento fakt navíc podporuje i důkaz, že veškeré pravidelné linky z mezinárodního letiště v Karlových Varech směřují právě do této destinace. Je tedy zřejmé, že se ČSA budou i nadále soustředit na tento trh, což vyplývá i z plánovaného otevření nové, v pořadí již 11. pravidelné linky, tentokrát z Prahy.56 Velmi důležitým rokem byl pro České aerolinie rok 2010, kdy se jejich výsledek hospodaření za běžné období, poprvé za dlouhá léta, vyhoupl do „černých čísel“. Tento

54

IATA: E-Freight [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iata.org/whatwedo/cargo/e/efreight/Pages/index.aspx 55 České aerolinie: Výroční zpráva 2010 [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_2010.pdf 56 České aerolinie: 19. 11. 2012 - České aerolinie otevřou další linku do Ruska, tentokrát do Permu [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/news_tz/news_tz_data/tz_19112012.htm

39

fakt vyplývá z nejnovější vydané Výroční zprávy za rok 2010. Důležité bude, aby i nadále docházelo v této oblasti ke stejným či lepším výsledkům, což bude také pozitivně přispívat k rozvoji divize ČSA Cargo.57 Dle informací zaměstnanců ČSA, bude převážná část pozornosti věnována spolupráci s leteckou společností a partnerem z aliance SkyTeam Cargo Korean Air, která v nedávné době odkoupila 44% podíl v Českých aeroliniích. Hodnota tohoto odkoupeného podílu činila 2,64 mil. EUR. Korean Air se chystá ve spolupráci s ČSA vytvořit z Prahy jeden ze svých leteckých uzlů v Evropě. Česká společnost by tak zajišťovala dopravu, ale i přepravu transferových cestujících a určitého podílu carga v rámci Evropy. Od tohoto vstupu Korean Air do ČSA se do budoucna očekává pozitivní ekonomický vliv v důsledku snižování nákladů a vytvoření nových pracovních míst. 58

57

České aerolinie: Výroční zpráva 2010 [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_2010.pdf 58 České aerolinie: České aerolinie a Korean Air [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/ke_coop/ke_coop_about.htm

40

Závěr Nákladní letecká přeprava se ve svých začátcích potýkala se značnými problémy, na které musela najít řešení. Je velice pozoruhodné, že v tomto poměrně krátkém časovém úseku dospěla k takovému rozvoji a postavení ve světě. Vše bylo spojeno s rostoucí touhou lidstva urychlit přepravu nákladu z místa A do místa B, aby docházelo k vyššímu uspokojení jeho rostoucích potřeb. Tento pozitivní vývoj by nebyl možný bez inovací v oblasti technologie, která se stala páteřní složkou letecké dopravy. Při hodnocení jednotlivých světových regionů docházíme k závěrům, že nejrychleji rostoucí oblastí jsou Severní Amerika, Evropa a Asie, na kterých se denně přepraví největší podíl z celkového objemu nákladní letecké přepravy a není divu, že v první desítce největších letišť nenajdeme takové, které by patřilo do jiného regionu. Jediným negativním „milníkem“, v jinak dlouhodobě rostoucím odvětví, se stala finanční krize z roku 2008, která zasáhla převážnou většinu oblastí s ohledem na leteckou přepravu nákladu. V případě hodnocení leteckých přepravců je patrné, že je zde vysoká orientace na tzv. expresní zásilky, což je viditelné především na evropském trhu a následnému ovlivňování trhu světového. Nejdůležitějšímí přepravovanými komoditami však nadále zůstávají stroje a elektrická zařízení, dopravní vybavení, chemikálie a v neposlední řadě farmaceutické výrobky. Celkové prvenství v měřítku největších nákladních leteckých dopravců drží společnost FedEx, která je ale pronásledována rychle expandujícím dopravcem Emirates. Nákladní letecká přeprava v podmínkách České republiky nemá téměř žádný význam ve světovém kontextu, ale pozoruhodný je vývoj cargo odvětví vlajkového nákladního leteckého dopravce České republiky - Českých aerolinií Cargo, které i nadále pokračují ve svém růstu a kooperaci s přednímí světovými aerolinkami. Vzhledem k dostupným a porovnávaným zdrojům je zřejmé, že světová nákladní letecká přeprava bude i nádále růst, i když ne tak vysokým tempem jako doposud. To, zda dojde ke splnění predikovaných hodnot v tomto odvětví, bude záležet na ceně ropy, úrovni regulace ze strany světových organizací, rozšiřování a výstavbě světových nákladních letišť potýkajících se s problémy spojených s přetížením, poptávce spotřebitelů a také přístupu leteckých nákladních společností. Stejně tak jako minulost mezinárodní letecké přepravy carga závisela na lidských, energetických a technologických faktorech, dá se stejný vývoj očekávat i v budoucnu. 41

Seznam zdrojů Knižní zdroje 

ALLAZ, C. The history of air cargo and airmail: from the 18th century. London: Christopher Foyle in association with the International Air Cargo Association, 2004, 408 s. ISBN 19-025-7982-8.



BÍNA, Ladislav, David ŠOUREK a Zdeněk ŽIHLA. Letecká doprava II. 1. vyd. V Praze: Vysoká škola obchodní, 2007, 157 s. ISBN 978-80-86841-07-6.



CEMPÍREK, Václav. Zasílatelství v letecké dopravě. 1. vyd. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2008, 102 s. ISBN 978-80-86530-45-1.



MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace /: Hana Machková, Eva Černohlávková, Alexej Sato a kolektiv. 5., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4.



Morell S. P. : Moving Boxes by Air: The Economics of International Air Cargo, 1. vyd. Aldershot, United Kingdom, Ashgate Publishing Group 2011 . ISBN 1409402525



PRUŠA, J., a kolektiv.: Letecká doprava, 1. vyd. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové 2002 . ISBN 80-7041-543-6



PRUŠA, J. a kolektiv.: Svět letecké dopravy, 1. vyd. Praha: Galileo CEE Service ČR 2007. ISBN 978-80-239-9206-9

Internetové zdroje 

Výklad pravidel létání a provozu civilních letadel s odchylkami pro jednotlivé druhy SLZ. [online]. 2002 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.ulltocna.cz/download/ul1.pdf



The Antonov An-225 Mriya. [online]. 2012 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.airliners.net/aircraft-data/stats.main?id=389



Fact Sheet: Economic & Social Benefits of Air Transport [online]. 2011, 2012 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.iata.org/pressroom/facts_figures/fact_sheets/Pages/economic-socialbenefits.aspx



ŠKAPA, Petr. Základy dopravy [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita, 2007, 1 CD-R [cit. 2013-02-01]. ISBN 978-80-248-1521-3. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/Zdopr/04_LD.pdf 42



Nákladní doprava: Druhy kontejnerů. In: [online]. 2010 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.nakladni-doprava.info/2010/11/druhy-kontejneru/



Multitrans.cz. Zkratky používané v logistice [online]. 2012 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.multitrans.cz/zkratky-a-nazvy-pouzivane-v-logistice



Přeprava zboží: Letecká přeprava [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.prepravazbozi.cz/letecka-preprava.html



Global Air Cargo Advisory Group (GACAG): Role Of The Air Cargo Industry [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.gacag.org/gacag/Role.asp?SnID=2



Business Daily: Development of air cargo hub is vital to local growth [online]. http://www.businessdailyafrica.com/Opinion-and-Analysis/Development-of-aircargo-hub-is-vital-to-loc. 26.02.2013 [cit. 2013-04-10].



Air Cargo: The Engine Of Global Trade [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://files.aea.be/Downloads/AEAcargobrochure_2012.pdf



Airports Council International: Guide To Airport Performance Measures [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.aci.aero/Media/aci/downloads/ACI_APM_Guidebook_2_2012.pdf



Maps Of World: Cargo Airlines [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/referrals/airlines/cargo-airlines/



Air Cargo World: Rise To The Top [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.aircargoworld.com/Air-Cargo-News/2012/09/rise-to-the-top/049343



Airliners.net: The Antonov An-225 Mriya [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.airliners.net/aircraft-data/stats.main?id=389



Airbus: Beluga Services [online]. [cit. http://www.airbus.com/support/airtransport/



The World Bank Group: Air Freight: A Market Study with Implications for Landlocked Countries [online]. 2009 [cit.2013-04-10]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/INTTRANSPORT/Resources/3362911227561426235/5611053-1229359963828/5680661-1253555418746/tp-26Air_Cargo_Study.pdf



European Commission: Transport statistics at regional level [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Transport_statistics_ at_regional_level



Bílá kniha: Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje [online]. Brusel, 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0144:FIN:CS:PDF 43

2013-04-10].

Dostupné

z:



Communication from the commission to the European parliament, the council, the European economic and social committee and the committee of the regions [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0823:FIN:EN:PDF



EU transport in figures: Statistical pocketbook 2012 [online]. Lucemburk, 2012[cit. 2013-04-10]. ISBN 978-92-79-21694-7. Dostupné z: http://ec.europa.eu/transport/facts-fundings/statistics/doc/2012/pocketbook2012.pdf



The Economic Impact of Express Carriers in Europe [online]. 2011 [cit. 2013-0410]. Dostupné z: http://www.euroexpress.org/uploads/ELibrary/EEA_RA2011_LR.pdf



Boeing: World Air Cargo Forecast 2012-2013 [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.boeing.com/commercial/cargo/wacf.pdf



Český statistický úřad: Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v České republice [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0402.pdf



World Trade WT100: The Turbulent Future for Air Cargo [online]. 2012. vyd. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.worldtradewt100.com/articles/88947-theturbulent-future-for-air-cargo



Inbound Logistics: Air Cargo's Top Challenges [online]. 2006 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.inboundlogistics.com/cms/article/high-5-air-cargos-topchallenges/



Airbus: Global Market Forecast 2012-2031 [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.airbus.com/company/market/forecast/?eID=dam_frontend_push&docI D=27599



České aerolinie: Historie [online]. [cit. 2013-04-10]. http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/about-us/history.htm

Dostupné

z:



Czech Airlines Cargo [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné http://cargo.czechairlines.com/en/cargo/car_preprava/car_index.htm

z:



Czech Airlines: Aircraft Fleet [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné http://www.czechairlines.co.uk/en/portal/quicklinks/about-us/aircraft_fleet.htm

z:



Letiště Václava Havla: Profil společnosti Letiště Praha, a. s., 2010 - 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskovecentrum/vyrocnizpravy/Contents/1/18B8A8148F012667CC6EF5A341BC2E4C/resource.pdf



Letiště Václava Havla: Destinace [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/informace-o-letech/destinace-a-aerolinky/destinace/

44



České aerolinie: Výroční zpráva 2010 [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_2010.pdf



SkyTeam Cargo: SkyTeam Cargo Fact Sheet [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://static.skyteam.com/Global/Cargo%20Images/Cargo%20Fact%20Sheet/SkyT eamCargo%20Fact%20Sheet%202012.pdf



IATA: E-Freight [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné http://www.iata.org/whatwedo/cargo/e/efreight/Pages/index.aspx



České aerolinie: 19. 11. 2012 - České aerolinie otevřou další linku do Ruska, tentokrát do Permu [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/news_tz/news_tz_data/tz_19112012.ht m



České aerolinie: České aerolinie a Korean Air [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/ke_coop/ke_coop_about.htm

45

z:

Seznam grafů, obrázků a tabulek Seznam grafů 1.

Schéma postupu doručování nákladu v letecké dopravě („door to door“).

2.

Vývoj ve velikosti přepraveného objemu nákladu ve světovém měřítku v letech 2000-2011.

3.

Vývoj příjmů z letecké nákladní dopravy od 80. let 20. století po současnost.

4.

Přepravované komodity na trase Evropa-Severní Amerika-Evropa.

5.

Přepravované komodity na trase Evropa-Asie-Evropa.

Seznam obrázků 1.

Největší nákladní letadlo

2.

Vnitřní prostory An-225

3.

Letecký kontejner

4.

Letecká paleta (plastová)

5.

Airbus Beluga

6.

Toky nákladní letecké dopravy v roce 2010

7.

Schéma průběhu doručování expresních zásilek

8.

Podíly přepraveného zboží mezi EU a zbytkem světa (r. 2011)

Seznam Tabulek 1.

Seznam 10 největších světových nákladních letišť

2.

Seznam 10 největších světových dopravců v roce 2010

3.

Seznam 10 největších evropských letišť v počtu vyloženého a naloženého nákladu

4.

Výkony letišť v letecké nákladní dopravě ČR

5.

Letecká přeprava nákladu a pošty (pouze čeští letečtí dopravci)

6.

Maximální rozměry zásilek přepravovaných na linkách ČSA

46

Seznam příloh 1.

Množství přepraveného nákladu a pošty v rámci zemí EU27 (2009-2010)

2.

Vývoj rozvíjejícíh se trhů a jejich vliv na LND.

47

Příloha č. 1 - Množství přepraveného nákladu a pošty zeměmi EU27 (2009-2010)

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/images/d/d9/Overview_of_EU27_air_freight_and_mail_t ransport_by_Member_States_in_2010_freight_and_mail_carried_%28in_tonnes%29.png

48

Příloha č. 2 - Vývoj rozvíjejících se trhů a jejich vliv na LND

Zdroj: Airbus Global Marcet Forecast, http://www.airbus.com/company/market/forecast/?eID=dam_frontend_push&docID=27599

49