Mezinárodní konference ICEQ Efektivita, kvalita a spokojenost klientů ve zdravotnictví a sociální péči
6. – 7. března 2006 kongresové centrum Nemocnice Na Homolce, Praha
• konference byla pořádána firmou STAPRO, s.r.o. a partnery v kongresovém centru v nemocnici Na Homolce 6. a 7. března 2006 • jak vyplývá ze samotného názvu konference, bylo přednášeno o možnostech a způsobu zlepšování kvality zdravotní a sociální péče • čtyři tématických bloků: o o o o
Snaha o zlepšování efektivity zdravotní a sociální péče Kvalita jako hlavní cíl zdravotnického managementu a managementu zařízení sociálních služeb Přechod k modelu poskytování ústavní zdravotní a sociální péče zaměřené na klienta Informační nástroje podporující zlepšení efektivity, kvality a spokojenosti zákazníků
První tři bloky byly na programu první den konference, blok o informačních nástrojích druhý den.
OBSAH TÉMATICKÝCH BLOKŮ
I. Snaha o zlepšování efektivity zdravotní a sociální péče Základní principy a cíle slovenské zdravotnické reformy Jan Králik Nákladový reporting a střediskové účetnictví v nemocnici Lenka Severová Správné principy organizace zdravotně sociální péče z pohledu správy zdravotnictví kraje – teorie, skutečnost a vize v Libereckém kraji Jiří Benedikt Identifikace pacientů ÚVN – rok poté HTA as a basic tool for rational decision making and prioritization Krysztof Landa
II. Kvalita jako hlavní cíl zdravotnického managementu a managementu zařízení sociálních služeb Úloha vrcholového vedení při implementaci systému kvality ve zdravotnických institucích Ivan Gladkij Prezentace centra pro kvalitu zdravotnictví SZÚ Aleš Bourek, Věra Chloupková Standardizace jako nezbytná podmínka výsledkových ukazatelů kvality Petr Tůma, Jiří Papánek, Miloš Suchý Ukazatele kvality, důvody pro a proti Petr Tůma Problémy v prosazování a uplatňování kvality a její kontroly v sociálních službách se zřetelem na služby sociální péče Eva Pogodová Kvalita a efektivita zdravotní péče v prostředí pražských nemocnic Štěpán svačina
Řízení rizika a prevence pochybení ve zdravotnictví David Marx Zavádění systému kvality ve VFN Praha Jiří Pařík, Zdeněk Křížek Efektivní logistika. Komplexní systém zásobování nemocnic zdravotnickými prostředky Jiří Lukeš
III. Přechod k modelu poskytování ústavní a zdravotní péče zaměřené na klienta Naplňování lidských práv uživatelů sociálních služeb – cesta od institucionalizované péče k individualizované podpoře Ivana Janišová Občan a pacient v měnícím se zdravotnictví a sociálních službách Tomáš Cikrt Príručka kvality jako prejav orientácie na zákazníka Kristina Zgodavova, Ivan Bunganič Možnosti zdravotní pojišťovny ve sledování kvality zdravotní péče Vlatislav Kaplan
IV. Informační nástroje podporující zlepšení efektivity, kvality a spokojenosti zákazníků Národné centrum zdravotnických informácií a systémové zmeny v slovenskej zdravotníckej informatike Lubomír Vlčák, Katarína Fandáková Benchmarking zdravotní péče, možnosti prezentace pro odbornou i laickou veřejnost Petr Tůma, Mudr. Miloš Suchý Benchmarking v sociální péči Miloš Suchý, Simona Prokopcová Měření, vizualizace a benchmarking procesů ve zdravotní péči Hynek Kružík, Miloš Suchý, Michael Hanke The use of balanced scorecard to improve hospital performance James Cercone Publication of the Results of Clinical Indicators in Denmark, Experiences from the National Indicator Project Jan Mainz & Paul Bartels, The Danish National Indicator Project
Indikátory kvality - nástroj řízení kvality v ZZ František Vlček, Ústřední vojenská nemocnice Praha Validace ukazatelů kvality Petr Tůma, Miloš Suchý Výhody integrovaného řešení SAP Petr Železník, Jaroslav Mrázek Optimalizace procesu logistiky ve ZZ Jaroslav Nádvorník Účinné ekonomické řízení nemocnice – cesta od vize k realitě Milan Rufer Evaluace kvality prezentace informací zdravotnickými zařízeními na základě kritérií EU Pavel Kasal Theodor Adla Marie Hladíková Jitka Feberová Měření kvality péče a spokojenosti pacientů – nový standard v nemocnicích přímo řízených MZČR Tomáš Raiter, Lenka Gutová
Možnosti podpory managementu prostředky Business Intelligence Pavel Pecha Elektronické objednávání lékařské péče Jana Spálenská Manažerské informační systémy pro strategické a operativní řízení Věra Kovářová Miloš Suchý
INFORMACE Z NĚKTERÝCH PŘEDNÁŠEK
Základní principy a cíle slovenské reformy zdravotnictví Přednáška se zabývala obecnou strukturou reformy slovenského zdravotnictví. Všeobecný záměr reformy byl prezentován jako: Dosažení takového systému zdravotnictví (prostředí), ve kterém alokace limitovaných prostředků optimálním způsobem zabezpečí základní atributy systému a navíc vytvoří dodatečnou „veřejnou přidanou hodnotu“. Reforma sleduje následující základní principy: • • • • • • • • •
Přiměřenost zdravotní péče skutečným potřebám Sociální dostupnost Kvalita a bezpečnost Efektivita Transparentnost prostředí poskytovatelů založená na tržních principech Omezení účelových administrativních zásahů do systému Financování z více zdrojů (neveřejné zdroje) Motivace pacientů k zodpovědnosti za vlastní zdraví Přeměna pacienta v klienta
V průběhu reformy dochází k legislativní i institucionální změně zdravotnického systému a tím i rolí jednotlivých aktérů zapojených v procesu poskytování zdravotnické péče. Tento fakt se nutně musí odrazit v oblasti zdravotnické informatiky (především v procesu standardizace a optimalizace sběru dat). Vznikl tak
na Slovensku nový koncept Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a koncept národního rámcového programu standardizace a programu kvality zdravotní péče.
Správné principy organizace sociální péče z pohledu správy zdravotnictví kraje – teorie, skutečnost a vize v libereckém kraji Náplní přednášky byl aktuální stav zdravotně sociální péče v libereckém kraji. Fakt, který vede k zamyšlení nad současným stavem je příspěvek státu na jednoho člověka (za měsíc) staršího 18 let, který vyžaduje sociální péči: • • • •
2000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) 4000 Kč, jde-li o stupeň II(středně těžká závislost) 8000 Kč, jde-li o stupeň III(těžká závislost) 11000 Kč, jde-li o stupeň IV(úplná závislost)
Náklady na pacienta v oddělení následné péče však činí 700 – 900 Kč/den (včetně zdravotnických pomůcek a léků). Přičemž služby poskytované v zdravotnických zařízeních ústavní péče jsou: • • • • • •
poskytnutí ubytování poskytnutí stravy pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu zprostředkování kontaktu se společenským prostředím sociálně terapeutické činnosti
• aktivizační činnosti • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí..
Identifikace pacientů v ÚVN Praha Systém identifikace pacientů byl ve ZZ zaveden na základě doporučení v průběhu akreditačního šetření JCI. Důvodem je alarmující fakt, že nedostatečnou identifikací pacienta je způsobeno 13% pochybení v chirurgické péči a 67% pochybení při podávání krve a krevních derivátů. Systémy identifikace: • Aktivní – čárový kód, čip • Pasivní – štítky s identifikačními údaji Výhodami identifikace jsou kromě zřejmé prevence záměny pacienta také možnost evidence léčby (distribuce léčiv, zdravotnického materiálu apod.), bezpečnost zdravotnického zařízení (přístup do vyhrazených prostor, příp. monitoring pohybu osob), atd. Barevným odlišením identifikačních pásků je možno označit různé typy rizika u různých pacientů. Před plošným zavedením identifikačních náramků proběhlo šetření, jehož se zúčastnilo 126 pacientů, z nichž 69 obdrželo náramek.
Ukazatele kvality • cílem měření a srovnání kvality je zvýšení kvality péče • typy ukazatelů: o strukturální kapacitní údaje ekonomické údaje spektrum odborností informace o kvalifikaci odborníků o procesní časové údaje „nadužívání“ a „podužívání“ výkonů o výsledkové nemocniční mortalita pooperační mortalita pooperační komplikace jiné komplikace zbytečné hospitalizace rehospitalizace o sentinel indikátory (vždy spojeny se závažným pochybením spojeným s lidským faktorem) chyba v medikaci
operační výkon na špatné straně podání nekompatibilní krve podání kontraindikovaného léku při známé alergii dehydratace vzniklá v nemocnici iatrogenní pneumotorax cizí těleso ponechané v ráně
o ACSC indikátory (ambulatory care sensitive conditions; v nemocnici zjištěné stavy, jimž bylo možné předejít při adekvátní primární péči) o spokojenost pacientů a kvalita života hodnocení spokojenosti formou dotazníků hodnocení kvality života po zvládnutí kritických stavů • výsledkové indikátory jsou zdánlivě nejsrozumitelnější, mediálně nejatraktivnější, ale nejproblematičtější (velké riziko zašumění, nebo špatné interpretace právě z důvodu zdánlivé srozumitelnosti) • vlastnosti výsledkového ukazatele vhodného k testování kvality: o musí pravdivě o kvalitě vypovídat (= musí být validní) o musí dobře lokalizovat problém v dané dimenzi atributů o musí motivovat ke zlepšení kvality a ne ke zlepšení samotného ukazatele (byly popsány případy v různých zemích, kdy ZZ cíleně ovlivňovala ukazatel bez účinku na kvalitu péče)
• ne vždy je validní ukazatel užitečný (užitečnost je ekvivalentní správné motivaci u poskytovatele zdravotní péče) • porovnání ZZ podle konkrétního ukazatele nemusí být vždy korektní, například liší-li se nemocnice skladnou přijímaných pacientů (nemocnice přijímající komplikovanější případy bude mít logicky nepříznivější ukazatel mortality, než nemocnice s případy lehčími, to však nevypovídá o kvalitě poskytované péče) – využití standardizace ukazatelů • standardizace metod vylučuje vliv rizikových faktorů, které existovaly na straně pacienta již v době jeho příjmu do nemocnice, a které ovlivňují hodnoty výsledkových ukazatelů • požadavky kladené na faktory použitelné v procesu standardizace ukazatelů jsou: o Existence statisticky doložitelné závislosti mezi rizikovým faktorem a hodnotou výsledkového ukazatele o Nemocnice se musí lišit skladbou přijímaných pacientů, jinak by standardizace neměla smysl a existovala by silná statistická závislost mezi rizikovým faktorem a ukazatelem (v praxi je tento požadavek splněn prakticky vždy) o Rizikový faktor musí jednoznačně odrážet stav pacienta již při příjmu pacienta do nemocnice a nesmí být výsledkem samotného léčebného procesu (pokud by byl ukazatel „očišťován“ od rizik působených samotnou léčbou, špatně by vypovídal o samotné kvalitě péče ZZ) o O rizikovém faktoru musí existovat spolehlivé záznamy
Validace ukazatelů kvality • možná definice validity ukazatele: Ukazatel (měření, test) je validní, jestliže opravdu měří to, co hlásá že měří. • dva uvedené postupy (typy) validace: kriteriální validita Jde od způsob vyhodnocení měřící metody pomocí jiného, ale standardizovaného měření. Příkladem vyjádření může být např. citlivost metody, nebo specifičnost. Vzhledem k nedostatku referenčních měřících metod a nákladnosti postupu nemá většina ukazatelů provedený test kriteriální validity konstruktová validita Tento typ validace je u ukazatelů kvality nejčastěji uváděn. Jde v podstatě o náhradní řešení v případě, že nelze použít kriteriální validaci. Podle metodiky vyhodnocování ukazatelů kvality, vyvinuté společností AHRQ (Agency of Heathcare Researh and Quality) spolu se Standfordskou univerzitou je konstruktová validita důkaz, založený na nějakém teoretickém modelu, spočívajícím v úvaze, že pokud ukazatel měří kvalitu, musí být v relaci k jinému měření kvality, nebo k jinému měření něčeho, co má vztah ke kvalitě. Konstruktová validita by měla spočívat v celém souboru vzájemně se doplňujících a podporujících důkazů tohoto typu.
• Příklady systémů ukazatelů používaných v zahraničí (v USA nejméně 60 systémů):
AHQR - Agency of Heathcare Researh and Quality) HCUP - Healthcare Cost and Utility Project NHS Performance and Quality Indicators IQIP – International Duality Indicator Project
Služba objednávání lékařské péče MySOLP • princip databáze, která je dostupná přes webové rozhraní • specializovaná pracoviště poskytují informace o volných termínech k jakémukoli vyšetření • terénní ambulance a pacienti se mohou přihlásit do systému a on-line se rezervovat na volný termín • služba slibuje zefektivnění práce méně vytížených pracovišť (např. možnost rezervace na vzdálenější pracoviště JMR, kde je volný termín za týden, než čekání na pracoviště blízké, kde je volný termín za tři měsíce) • testování služby běželo na několika pracovištích v české republice a v současné době je již otevřená registrace pro veřejnost • viz www.mysolp.cz
