Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark

Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala pracovníkům Folklorního sdružení České republiky a zejména jeho předsedovi panu Zdeňku Pšenicovi za ochotu a poskytnutí množství informací a materiálů, díky kterým jsem mohla tuto práci vypracovat. Dále mé poděkování patří RNDr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce.

CESTOVNÍ RUCH

Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark

Autor: Iveta Hrdličková Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Rok: 2012

Copyright © 2012 Iveta Hrdličková

Abstrakt HRDLIČKOVÁ, Iveta: Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Tato bakalářská práce zpracovává charakteristiku Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark jako atraktivitu cestovního ruchu. Také popisuje postavení folkloru a folklorních akcí v kulturním cestovním ruchu, přibližuje domácí a mezinárodní organizace v oblasti folkloru a typy tuzemských folklorních souborů. Rovněž nastiňuje i historii folkloru u nás a organizaci Pražského jarmarku. Praktická část je věnovaná především analýze dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi účinkujícími a návštěvníky.

Klíčová slova Folklor, folklorní, festival, Pražský jarmark, soubory, návštěvníci

Abstract HRDLIČKOVÁ, Iveta: International folklore festival Prague fair. Bachelor Thesis. Collage of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. This bachelor thesis focuses on characteristic of International folklore festival Prague fair as an attractiveness of tourism. It also describes position of folklore itself and folklore events in cultural tourism, domestic and international organizations and types of folklore ensembles. It outlines history of folk-lore in Czech countries and organization of Prague fair too. Practical part is above all devoted to questionnaire survey, which was performed among participants and visitors.

Key words Folk-lore, folklore, festival, Prague fair, ensemble, visitors

7

Obsah Úvod................................................................................................................................ 13 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1 Postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním cestovním ruchu .................... 15 1.1 Folklor ................................................................................................................... 15 1.2 Folklorní cestovní ruch ......................................................................................... 15 1.3 Kulturní cestovní ruch a folklorní festivaly jako jeho součást .............................. 15 1.4 Charakteristika Pražského jarmarku ..................................................................... 18 2 Domácí a mezinárodní organizace zabývající se problematikou folklóru ................... 20 2.1 Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) ...................................................... 20 2.2 Národní ústav lidové kultury (NÚLK) .................................................................. 24 2.3 Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) ................................................ 24 2.4 CIOFF – Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění 25 2.5 IOV – Mezinárodní organizace pro lidové umění................................................. 26 2.6 IGF – Mezinárodní unie folklorních sdružení ....................................................... 27 2.7 EFCO - Evropská organizace lidové kultury ........................................................ 27 2.8 Mezinárodní visegrádský fond .............................................................................. 28 3 Historie a současnost folkloru v České republice ........................................................ 28 4 Popis různých typů folklorních souborů ...................................................................... 30 5 Organizace folklorní akce ............................................................................................ 32 5.1 Vznik Pražského jarmarku .................................................................................... 32 5.2 Organizace Pražského jarmarku ............................................................................ 32 5.2.1 Dramaturgie, programová režie ...................................................................... 33 5.2.2 Produkce ......................................................................................................... 34 5.2.3 Zahraniční úsek, komplexní péče o zahraniční soubory ................................ 34 5.2.4 Technická produkce........................................................................................ 36 5.2.5 Produkce - stánky ........................................................................................... 37 5.2.6 Organizační štáb ............................................................................................. 37 5.2.7 Propagace akce MFF Pražský jarmark ........................................................... 38 Praktická část .................................................................................................................. 41 6 Ekonomická data hlavních položek provozu ............................................................... 41 7 Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 43 7.1 Dotazník pro účinkujícího ..................................................................................... 43 8

7.2 Dotazník pro návštěvníka ...................................................................................... 66 7.3 Shrnutí analýzy dotazníkového šetření ................................................................. 88 8 SWOT analýza ............................................................................................................. 90 8.1 Silné stránky .......................................................................................................... 90 8.2 Slabé stránky ......................................................................................................... 91 8.3 Příležitosti ............................................................................................................. 92 8.4 Hrozby ................................................................................................................... 93 8.5 Shrnutí SWOT analýzy ......................................................................................... 93 9 Návrhy na vylepšení .................................................................................................... 94 9.1 Řízení akce ............................................................................................................ 94 9.2 Ekonomické zajištění ............................................................................................ 95 9.3 Doprovodné služby ............................................................................................... 95 9.4 Marketing akce ...................................................................................................... 96 Závěr ............................................................................................................................... 98 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 99 Seznam příloh ............................................................................................................... 102

9

Seznam ilustrací Grafy účinkující Obrázek 1: Rok 2010 - Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a? ........................ 43 Obrázek 2: Rok 2011 - Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a? ........................ 44 Obrázek 3: Rok 2010 - Kde získal váš soubor informace o festivalu? ........................... 45 Obrázek 4: Rok 2011 - Kde získal váš soubor informace o festivalu? ........................... 46 Obrázek 5: Rok 2010 - Kolika dnů festivalu se zúčastníte? ........................................... 46 Obrázek 6: Rok 2011 - Kolika dnů festivalu se zúčastníte? ........................................... 47 Obrázek 7: Rok 2010 – Možnosti nocování ................................................................... 48 Obrázek 8: Rok 2011 - Možnosti nocování .................................................................... 48 Obrázek 9: Rok 2010 - Co v tomto regionu ještě navštívíte? ......................................... 49 Obrázek 10: Rok 2011 - Co v tomto regionu ještě navštívíte? ....................................... 50 Obrázek 11: Rok 2010 – S kým jste přijel/a na festival?................................................ 50 Obrázek 12: Rok 2011 - S kým jste přijel/a na festival? ................................................ 51 Obrázek 13: Rok 2010 - Jaký dopravní prostředek jste použil/a? .................................. 51 Obrázek 14: Rok 2011 - Jaký dopravní prostředek jste použil/a? .................................. 52 Obrázek 15: Rok 2010 - Co se vám na festivalu líbí? .................................................... 53 Obrázek 16: Rok 2011 - Co se vám na festivalu líbí? .................................................... 53 Obrázek 17: Rok 2010 - Co se vám na festivalu naopak nelíbilo? ................................. 54 Obrázek 18: Rok 2011 - Co se vám na festivalu naopak nelíbilo? ................................. 55 Obrázek 19: Zmíněná festivalová místa v České republice (rok 2010 + 2011) ............. 58 Obrázek 20: Nejvíce zmiňované festivalové země (rok 2010 + 2011)........................... 58 Obrázek 21: Rok 2010 - Vzdálenost z místa bydliště..................................................... 59 Obrázek 22: Rok 2011 - Vzdálenost z místa bydliště..................................................... 59 Obrázek 23: Rok 2010 – Pohlaví .................................................................................... 60 Obrázek 24: Rok 2011 – Pohlaví .................................................................................... 60 Obrázek 25: Rok 2010 - Stát, ve kterém máte bydliště .................................................. 61 Obrázek 26: Rok 2011 - Stát, ve kterém máte bydliště .................................................. 61 Obrázek 27: Rok 2010 - Počet obyvatel bydliště ........................................................... 62 Obrázek 28: Rok 2011 - Počet obyvatel bydliště ........................................................... 62 Obrázek 29: Rok 2010 – Věk ......................................................................................... 63 Obrázek 30: Rok 2011 – Věk ......................................................................................... 63 10

Obrázek 31: Rok 2010 – Vzdělání .................................................................................. 64 Obrázek 32: Rok 2011 – Vzdělání .................................................................................. 64 Obrázek 33: Rok 2010 – Zaměstnání ............................................................................. 65 Obrázek 34: Rok 2011 – Zaměstnání ............................................................................. 65 Grafy návštěvník Obrázek 35: Rok 2010 - Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a? ...................... 66 Obrázek 36: Rok 2011 - Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a? ...................... 67 Obrázek 37: Rok 2010 - Kde jste získal informace o tomto festivalu? .......................... 67 Obrázek 38: Rok 2011 - Kde jste získal informace o tomto festivalu? .......................... 68 Obrázek 39: Rok 2010 - Kolika dnů festivalu se zúčastníte? ......................................... 69 Obrázek 40: Rok 2011 - Kolika dnů festivalu se zúčastníte? ......................................... 69 Obrázek 41: Rok 2010 – Možnosti nocování ................................................................. 70 Obrázek 42: Rok 2011 - Možnosti nocování .................................................................. 70 Obrázek 43: Rok 2010 - Co v tomto regionu ještě navštívíte? ....................................... 71 Obrázek 44: Rok 2011 - Co v tomto regionu ještě navštívíte? ....................................... 71 Obrázek 45: Rok 2010 - S kým jste přijel/a na festival? ................................................ 72 Obrázek 46: Rok 2011 - S kým jste přijel/a na festival? ................................................ 73 Obrázek 47: Rok 2010 – Jaký dopravní prostředek jste použil/a? ................................. 73 Obrázek 48: Rok 2011 - Jaký dopravní prostředek jste použil/a? .................................. 74 Obrázek 49: Rok 2010 - Co se vám na festivalu líbí? .................................................... 75 Obrázek 50: Rok 2011 - Co se vám na festivalu líbí? .................................................... 76 Obrázek 51: Rok 2010 - Co se vám na festivalu nelíbilo? ............................................. 77 Obrázek 52: Rok 2011 - Co se vám na festivalu nelíbilo? ............................................. 78 Obrázek 53: Rok 2010 - Místo trvalého bydliště ............................................................ 79 Obrázek 54: Rok 2011 - Místo trvalého bydliště ............................................................ 80 Obrázek 55: Rok 2010 - Vzdálenost z místa bydliště..................................................... 81 Obrázek 56: Rok 2011 - Vzdálenost z místa bydliště..................................................... 81 Obrázek 57: Rok 2010 – Pohlaví .................................................................................... 82 Obrázek 58: Rok 2011 – Pohlaví .................................................................................... 82 Obrázek 59: Rok 2010 - Stát, ve kterém máte bydliště .................................................. 83 Obrázek 60: Rok 2011 - Stát, ve kterém máte bydliště .................................................. 83 Obrázek 61: Rok 2010 - Počet obyvatel bydliště ........................................................... 84 11

Obrázek 62: Rok 2011 - Počet obyvatel bydliště ........................................................... 84 Obrázek 63: Rok 2010 – Věk ......................................................................................... 85 Obrázek 64: Rok 2011 – Věk ......................................................................................... 85 Obrázek 65: Rok 2010 – Vzdělání .................................................................................. 86 Obrázek 66: Rok 2011 – Vzdělání .................................................................................. 86 Obrázek 67: Rok 2010 – Zaměstnání ............................................................................. 87 Obrázek 68: Rok 2011 – Zaměstnání ............................................................................. 87 Tabulky Tabulka 1: Hlavní výdaje MFF Pražský jarmark............................................................ 41 Tabulka 1: SWOT analýza .............................................................................................. 90

12

Úvod Tématem této bakalářské práce je Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark. Nepocházím z kraje, kde by byl folklor zažitou tradicí, jako je například na Moravě. Nikdy jsem ani nebyla součástí nějakého folklorního souboru či spolku, ale v prezentaci a šíření lidových tradic a folkloru vidím důležitost jak pro nynější, tak především pro budoucí generace, neboť každý by měl vědět, jaké jsou zvyky v kraji, ze kterého pochází, protože jimi je do jisté míry ovlivněn. Prvotním důvodem výběru tohoto námětu bylo, že se ráda učím nové věci a oblast folkloru pro mě označovala velice přitažlivou a do té doby nepoznanou sféru. Chtěla bych, aby si lidé, kteří nejsou z prostředí bohatého na folklor, uvědomili, že to není jen záležitost moravských regionů, ale že i osoby z jiných koutů republiky ho mohou mít rádi a zajímat se o něj, protože folklor a prezentace lidových tradic přináší nejen potěšení a zábavu, ale také poznání vlastních kořenů, tradic a identity. Cílem této bakalářské práce je zpracování charakteristiky Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark jako atraktivity cestovního ruchu. Zde se pokouším popsat tuto akci jako turisticky přitažlivou záležitost v centru Prahy, která se pro turisty v našem hlavním městě může během jejich návštěvy historických budov a míst stát zajímavým zpestřením a pro Pražany smysluplným využitím volného času. Teoretická část je dále zaměřena na postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním cestovním ruchu, nachází se v ní stručné představení, co vůbec folklor a kulturní cestovní ruch znamená. Dále je zde popis nejvýznamnějších domácích a mezinárodních organizací v oblasti folklorního hnutí a naťuknutí historie a současnosti folkloru u nás. Díky rozhovorům s řídícími pracovníky a přístupu k některým interním datům pak seznámení s organizací festivalu a ukázkou jeho propagace. V praktické části se na základě sběru dat a provedených dotazníkových šetřeních mezi účastníky a návštěvníky snažím analyzovat stávající situaci kolem Pražského jarmarku a vytvořit návrhy na vylepšení řízení, ekonomického zajištění, doprovodných služeb a marketingu akce. Dále jsou zde také uvedena některá ekonomická data provozu a SWOT analýza.

13

Práce byla vypracována především díky informacím poskytnutým pracovníky Folklorního sdružení České republiky, ale také pomocí odborných knih z oblasti cestovního ruchu a etnografie. Velkým přínosem mi bylo, že jsem se jednoho ročníku festivalu zúčastnila jako divák a druhého už jako člen organizačního štábu, kde jsem měla možnost poznat, jak vše funguje v praxi.

14

Teoretická část 1 Postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním cestovním ruchu 1.1 Folklor Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu je folklor souhrnné označení té části lidové kultury, jejímiž projevy jsou slovesnost, hudba, divadlo a tanec. Často vzniká nebo se dotváří spojením několika kulturních vlivů. (Pásková, Zelenka, 2002) Jiné zdroje dodávají, že folklor se projevuje i v hmotném vyjádření jako je malířství, architektura, rukodělné výrobky, textil, šperky, oblékání nebo i gastronomie. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. Antonín Dvořák a opery Rusalka nebo Čert a Káča). [1] O udržování lokálních kulturních zvyklostí se často starají tzv. folklorní soubory. [1]

1.2 Folklorní cestovní ruch Tento pojem popisuje Výkladový slovník cestovního ruchu jako cesty po folklorních představeních a festivalech a zájezdy za místním folklorem. (Pásková, Zelenka, 2002) Dnes už existuje několik cestovních kanceláří, které mají ve své nabídce zájezdy na různé folklorní akce u nás i v zahraničí.

1.3 Kulturní cestovní ruch a folklorní festivaly jako jeho součást Definic kulturního cestovního ruchu (KCR) je několik, stejně jako vymezení cestovního ruchu samotného. Pojem kulturní cestovní ruch podle Výkladového slovníku cestovního ruchu znamená formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů. (Pásková, Zelenka, 2002) Autorka Kateřina Ryglová ve své knize Cestovní ruch – soubor studijních materiálů říká, že kulturní cestovní ruch je zvláštní formou cestovního ruchu. Vyžaduje speciální 15

podmínky a odlišuje se od jiných forem cestovního ruchu především motivací jeho účastníků. Do pojmu kulturní cestovní ruch můžeme zahrnout všechny vzdělávací, studijní, umělecké, archeologické, hudební, literární, divadelní, operní zájezdy, jakož i zájezdy na různé festivaly, přehlídky kulturních statků a účast na kulturních akcích. (Ryglová, 2009) Kulturní cestovní ruch tedy není jen o návštěvě hradů, zámků či muzeí. Zahrnuje mimo jiné i návštěvu folklorních festivalů. Folklorní soubory a zejména právě folklorní festivaly, slavnosti, stovky akcí ve městech a obcích přispívají k rozvoji cestovního ruchu v jednotlivých regionech a jsou stále přitažlivější i pro zahraniční návštěvníky a turisty. [2] U moravských festivalů roste počet návštěvníků z regionu a do příhraničních regionů přijíždí více lidí ze sousedních zemí. [20] Jak uvedla agentura Czechtourism, k nejnavštěvovanějším kulturním akcím u nás patří kromě Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a podobných akcí velkého formátu také Folklórní festival Rožnov pod Radhoštěm a Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici. [3] Mezinárodní folklorní festivaly a další různé folklorní slavnosti či akce u nás navštívilo v roce 2010 přibližně 1,625 milionu lidí. Jde o kvalifikovaný odhad, který s řadou dalších faktů dokládá, že Česká republika je skutečně folklorní velmocí v srdci Evropy. [21] Zájem veřejnosti o folklorní aktivity rovněž prokazuje vznik téměř padesátky nových národopisných slavností a mezinárodních folklorních festivalů v posledních dvaceti letech. Folklorní aktivity mají cestovnímu ruchu bezesporu co nabídnout. Návštěvnost turistů mohou pomoci iniciovat zvyšováním kvality programu, zkvalitňováním i výraznějším rozšířením informací o jejich konání a konečně přípravou komplexně zpracované turistické nabídky, na kterou však samotným organizátorům folklorních akcí nezbývá dost sil a času. [4] Spousta turistů vyhledává zážitky. Proto se nabídka produktů s folklorní tematikou (festivaly a jiné akce) neskládá pouze z hudby a tance. Většinou se jedná o celý komplex, do kterého patří i gastronomie, řemeslo a někde například i architektura. [19]

16

Za účelem přilákání většího množství turistů je kladen důraz na propagaci folklorních akcí, které jsou dělány pro návštěvníky, ať už jsou to místní občané nebo turisté. V dnešní době je častější snaha zaujmout spíše turisty, kteří do daného regionu svou návštěvou přináší peníze. [20] Příkladem takové propagace jsou různé tištěné brožury, multimediální projekty, výstavy a veletrhy. Ale také soubory, které vyjíždějí do zahraničí a prezentují lidové tradice své země, ji tímto způsobem propagují. [2] V praxi rozlišujeme mezi primárním a sekundárním kulturním cestovním ruchem. Za primární kulturní cestovní ruch považujeme takový, jehož hlavním cílem je účast na kulturní události anebo návštěva kulturní akce. Jako příklad můžeme uvést např. pobyt, jehož výlučným cílem je účast na hudebním festivalu nebo přehlídka obrazů v galerii. V sekundárním kulturním cestovním ruchu jsou kulturní představení anebo zařízení až na druhém nebo třetím místě z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu. Příkladem může být např. léčebný pobyt v lázních doplněný intenzivním kulturním programem. (Ryglová, 2009) MFF Pražský jarmark, ale i některé jiné folklorní festivaly (např. v Karlových Varech) jsou postaveny na místě s vysokou koncentrací turistů (domácích i zahraničních). Část lidí jde na tyto akce cíleně, avšak festival v tomto případě většinou není primárním cílem, ale náhodně objevenou atraktivitou, za kterou, pokud je zaujala, se třeba druhý den vrátí. [18] Z hlediska domácího cestovního ruchu je zajímavá spolupráce FoS ČR a Klubu českých turistů. Zakončení turistických pochodů například po přírodě, po zvoničkách aj. je kupříkladu naplánováno právě na nějaké folklorní akci, jakou je i Pražský jarmark. [20] Kulturní cestovní ruch vždy ovšem neznamená přínos pro danou zemi či region, a to zvláště v zemích třetího světa. Převedeme-li negativní efekty a dopady do oblasti folkloru, může docházet nejen k poškozování a opotřebení památek a jiných kulturních zdrojů, ale také ke komercializaci a vyprazdňování lokální kultury a tradic, ztrátě autenticity a historické pravdivosti, odcizování a ztrátě kulturní identity dané komunity, podvracení místních tradic a způsobů života a podobně. (Ryglová, 2009)

17

1.4 Charakteristika Pražského jarmarku MMF Pražský jarmark je šestidenní akce, která se koná na konci srpna v historickém centru Prahy na Ovocném trhu za Stavovským divadlem. Jedná se o jeden z největších a zároveň nejdelších festivalů u nás. [18] Praha patří vedle měst, jako je Londýn, Paříž, Řím a další mezi nejznámější střediska městské turistiky, což je forma cestovního ruchu, spojená s pobytem účastníků ve městě a v městských centrech. Mezi jeden z motivů k návštěvě patří také kulturně poznávací motiv. Ten je charakteristický nejen pro poznávání historických stavebních památek, návštěvu galerií, muzeí aj., ale také folklorních a hudebních akcí. (Ryglová, 2009) U Pražského jarmarku je kvůli cizincům kladený důraz na kvalitní soubory z jiných zemí. Zahraniční turista se tak může při toulce Prahou setkat s kulturou své země anebo úplně jiné destinace, kterou by vůbec nečekal. Každoročně zde totiž vystupuje kolem třicítky zahraničních hostů přijíždějících ze všech koutů Evropy, z Asie, Severní i Jižní Ameriky, Indonésie či Nového Zélandu, ale také výběr špičkových domácích skupin. Některé z nich se dokonce řadí k profesionálním tělesům jako například Vojenský umělecký soubor Ondráš nebo Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN), který na festivalu doprovází vítěze soutěže Zpěváček. [18] Zajímavou podívanou pro turisty a občany Prahy je určitě slavnostní krojovaný průvod, kde účinkující soubory předvádí své umění na trase ze Staroměstského náměstí k Prašné bráně a odtud na Václavské náměstí. Po celou cestu představují lidové umění své země a zároveň zvou na svá představení na Ovocném trhu. Součástí Pražského jarmarku je také Dětská taneční tvůrčí dílna pořádaná v rámci projektu Dny tradiční kultury, kdy její účastníci předvádějí, co se naučili pod taktovkou profesionálních lektorů, či exhibiční vystoupení České asociace Sport pro všechny. Na několika ročnících vystoupil zpěvák Standa Hložek s lidovými písničkami i několika jeho největšími populárními hity a v roce 2010 se připojil i vítěz české verze pěvecké soutěže X Factor Jiří Zonyga. Záměrem přizvání takovýchto hostů je především oslovit mladší generaci a vzbudit její zájem o návštěvu folklorní akce. [5] V roce 2011 hostilo pódium Ovocného trhu krajanské folklorní soubory a spolky, účastníky Krajanského festivalu, který kooperoval s Pražským jarmarkem. Jeho

18

účinkující - naši krajané, často již několikáté pokolení Čechů žijících v zahraničí, zpívali a tančili české písničky a tance, které se naučili od svých rodičů a prarodičů a které pro ně znamenají pouto s jejich původní vlastí. [23] Neoddělitelným elementem Pražského jarmarku jsou trhovní stánky, protože jarmark je v původním významu slova výroční trh, dnes obvykle spojený s doprovodným kulturním programem. [6] Na

Ovocném

trhu

je

možné

se

v průběhu

festivalu

setkat

s tradičními

staročeskými lidovými výrobky a pozorovat řemeslníky, jak je vyrábějí. K občerstvení slouží stánky gastronomické, kde se prodávají staročeské pochoutky. Opět je u některých možné zhlédnout, jak vznikají. K vidění bývá také například práce na tkalcovském stavu, zhotovování fujary, malování vajíček, výroba panenek z kukuřičného šustí, tvorba ozdob a upomínkových předmětů z kamínků či dřeva, ručně dělané skleněné figurky, stánek se sušenými bylinkami, domácí moravské koláčky, trdelníky, langoše, malování na sklo a na textil, hrnčířský kruh, keramické vánoční ozdoby, lidové kroje, foukání skla, drátování, výroba svíček, zdobení perníků a mnoho dalších výrobků talentovaných řemeslníků. [7] [8] Nechybí ani informační stánky Folklorního sdružení ČR, kde jsou k dispozici různé propagační materiály, ale i multimediální nosiče a své místo tu mají i někteří partneři festivalu. Na památku se mohou návštěvníci vyfotografovat v lidovém kroji. Umožňuje to stojan potištěný fotografií dvou postav oblečených do krojů v životní velikosti s vyříznutými obličeji. O existenci Pražského jarmarku byl v létě 2011 dokonce napsán článek v The New York Times v rubrice Travel. Vstup na Pražský jarmark je zcela zdarma, celým programem provází zkušený moderátor, který svůj projev rovnou překládá i do angličtiny a němčiny. Každoročně přebírají nad festivalem záštitu osobnosti z řad politiků a další významní lidé.

19

2 Domácí a mezinárodní organizace zabývající se problematikou folklóru 2.1 Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) Folklorní sdružení České republiky (zkráceně FoS ČR) je jednoznačně nejvýznamnější domácí institucí v oblasti folklóru. Zaměřuje se na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a národních kulturních hodnot, zejména v oblastech lidové hudby, zpěvu a tance. Bylo založeno v roce 1990, a jak uvedl předseda sdružení Zdeněk Pšenica, jedná se o třetí největší organizaci v oblasti dětí a mládeže a největší kulturní neziskovou organizaci v České republice, která zastřešuje přes 400 folklorních souborů, působících v 17 autonomních regionálních sdruženích, více než 60 folklorních festivalů, jež jsou v podobě kolektivního člena, 6 majoritních akcí a přes 120 individuálních členů. Celkem je to téměř 14 tisíc aktivních členů, z toho přes 10 tisíc členů do 18 let. (Stav v roce 2010). [9] [18] [22] Činnost Folklorního sdružení ČR se dá představit v následujících oblastech: •

První oblast - spolupráce se státem, s neziskovými organizacemi, s odbornými institucemi, se samosprávnými celky a s komunální správou

Z hlediska státu je to spolupráce se senátem, s poslaneckou sněmovnou, s ministerstvem školství, s ministerstvem kultury, s ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvem práce a sociálních věcí, písemná dohoda o spolupráci s ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra, komunikace s premiérem, s úřadem vlády a s dalšími resorty, které s oblastí činnosti organizace mají něco společného. [18] K téměř třiceti odborným institucím, se kterými FoS ČR spolupracuje, patří např. Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism), Národní muzeum, Národní divadlo a další. [18] Neziskových organizací, jež se sdružením spolupracují, je téměř 80. Můžeme jmenovat např. Českou radu dětí a mládeže, Junák, Pionýr nebo Českou tábornickou unii. Tyto patří do organizací dětských a mládežnických. Dále je to spolupráce s kulturními organizacemi jako Hudební mládež nebo Nadace Jičín město pohádky a do třetí skupiny

20

spadají sportovní organizace, do nichž lze zařadit Klub českých turistů, TJ Sokol, Česká asociace sportu apod. [18] Součinnost se samosprávnými celky, jimiž jsou kraje, města a obce, je rozdílná kvůli počtu souborů v jednotlivých krajích apod. Z hlediska měst a obcí je výraznější spolupráce se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska (uskupení, kde žije třeba půl milionu populace – v ČR je to 209 měst). [18] Nelze opomenout ani kooperaci se 129 místy, kde se odehrávají majoritní akce folklorního sdružení atd. [18] •

Druhá oblast – ediční vydavatelská činnost

Folklorní sdružení ČR vydává od samého počátku své existence časopis Folklor, od roku 1992 Katalog folklorních akcí České republiky (nyní pod názvem Kalendář Folklorního sdružení České republiky – Folklorní akce v České republice). Od roku 1996 chodí diplomatickou poštou do celého světa tzv. “skládačky“, což je pracovní název pro přehled folklorních slavností a významných mezinárodních festivalů v České republice. Za více než 20 let existence vydala organizace 50 publikací v ediční řadě a ve spolupráci s ní vyšlo téměř 30 publikací. [18] Do druhé oblasti spadají od roku 2002 i multimediální projekty na záchranu národních tradic pro budoucí generace, k nimž patří velké množství vydaných CD a DVD z nejrůznějších folklorních akcí ale i dalších oblastí lidové kultury. FoS ČR vytváří také produkty cestovního ruchu, jako jsou pohledy a kalendáře. Každý rok vychází výroční zpráva Folklorního sdružení ČR popisující události uplynulého roku, zprávu o hospodaření apod. (Synek, Jánoška, 2011) •

Třetí oblast – vzdělávací

Tato sekce má 2 části – odbornou a legislativně právní. Odborná se z velké části odehrává v regionálních sdruženích. S některými spolupráce funguje dobře (např. Hanácko), s jinými je situace obtížnější. [18] FoS realizuje část velkých projektů jako Školu lidových tradic, která končí certifikací z ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. [18] Za účelem vzájemného pochopení kultur zemí Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) byl v roce 1999 vytvořen projekt Dny tradiční kultury, který 21

podporuje tvořivost talentovaných dětí z folklorních souborů ve věku 11 – 14 let. Jedná se o nejrozsáhlejší projekt v oblasti vzdělávání neziskového sektoru, který zahrnuje dvě dílny – taneční a hudební (tato dílna je pro děti až do 18 let). Účastníky vedou profesionální lektoři – tanečníci, hudebníci, učitelé zpěvu a choreografové. Dílny jsou rozvrženy do čtyřletého cyklu a nadaní aktéři folkloru závěrem kurzů převádějí výsledky své práce na Mezinárodním folklorním festivalu Pražský jarmark a na festivalu Písní a tancem Luhačovice, případně na finále soutěže Zpěváček a na galakoncertech Zpěváček – Slávik a Zpíváme pro radost. (Synek, Jánoška, 2011) [22] Do odborné části spadají navíc ještě kongresy, konference a podobné věci. [18] Druhá rovina vzdělávání je dána legislativně. To znamená, že FoS školí podvojné účetnictví, Vyšehradské kodexy, autorské právo apod. [18] •

Čtvrtá oblast – zahraniční

Do zahraniční sekce spadá komunikace se 127 zeměmi světa a se 42 ambasádami. FoS je členem všech organizací, které na poli folkloru existují, ať je to IGF či IOV, která je největší nebo nejprestižnější CIOFF. Patří sem rovněž spolupráce se Slovenskem, dále se zeměmi, kde je udržování folklorní tradice aktivní (např. Španělsko, Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Čína), nové spolupráce se zeměmi jako Írán, Kuba, Vietnam a Sýrie a zbytek světa. Náleží sem také kooperace s mládežnickými spolky Evropské unie. Subjektů, s nimiž FoS komunikuje, je celkem přes 400. [18] •

Pátá oblast – Majoritní akce a festivaly

Majoritní akce jsou události, které se pořádají z prostor Folklorního sdružení. Patří sem nejprestižnější dětská přehlídka minimálně ve střední Evropě - Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem Luhačovice známý i z televizních obrazovek. V rámci tohoto festivalu se vyhlašuje i soutěž Vesnice roku. [18] Mezi majoritní akce se dále řadí celostátní soutěž Zpěváček ve Velkých Losinách, Národní krojový ples, který je největším plesem u nás, dále mezinárodní galakoncerty Zpěváček – Slávik a Zpíváme pro radost a v neposlední řadě Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark. [18]

22

Součástí Folklorního sdružení je uskupení 62 festivalů jako platících kolektivních členů. Toto zastřešení jinde na světě neexistuje. (Dokonce ani v Číně, která má přes miliardu obyvatel). [18] Spolupráce s nimi se řídí směrnicemi a pravidly, které jsou součástí všech majoritních akcí. Z toho vyplývají povinnosti jak pro festivaly, tak i pro FoS ČR. [18] Všem členským folklorním festivalům, lidovým slavnostem a vybraným akcím FoS ČR garantuje podporu a pomoc například při zajišťování účinkujících z řad členských souborů FoS ČR, při zabezpečení zahraničních souborů a koordinaci vzájemné výměny mezi festivaly, záštity významných osobností kulturního a politického života, celostátní a mezinárodní propagaci, a to nejen v podobě tiskovin, které vydává, ale i pomocí informačního servisu přes celoplošné mediální partnery (Český rozhlas, Mediatel - Zlaté stránky, Dětská tisková agentura, Rádio Proglas, TV Noe, Literární noviny, www.borovice.cz a další). Vytváří festivalům zdarma webové stránky, garantuje 50% slevy multimediálních projektů a zlevněné tisky, úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu, autorské právo díky smlouvě s OSA, organizační a odbornou pomoc, případně finanční podporu. [22] U zahraničních souborů se pomoc týká řešení víz, vyhledávání zlevněných letenek, zajišťování překladatelů a další. [18] Není možné opomenout ani pomoc v oblasti cestovního ruchu. [18] •

Šestá oblast – provozní činnosti a organizace akcí

Sem spadá např. chod sekretariátu, vyhledávání sponzorů, vnější propagace, spolupořadatelství, spolupořadatelství a mediální partnerství ankety Amos a mnohé další. Jinými slovy jsou to akce a jejich organizace. [18] Soudě podle výše zmíněného výčtu činností, kde určitě nejsou zaznamenány všechny aktivity organizace, je Folklorní sdružení České republiky nepochybně nepostradatelnou složkou na poli folklóru u nás.

23

2.2 Národní ústav lidové kultury (NÚLK) Národní ústav lidové kultury je státní příspěvkovou organizací, která je přímo řízena Ministerstvem kultury České republiky. Byl pověřen funkcí národního odborného pracoviště a zabývá se tradiční a lidovou kulturou a péčí o ni na území celého našeho státu. [10] Sídlo ústavu se nachází ve Strážnici a k jeho základním úkolům patří mj. provádění výzkumu kulturního dědictví v oboru tradiční a lidové kultury, zpracování získaných dokladů, jejich uchovávání, zpracování, zveřejňování, organizování folklorních a vzdělávacích akcí, poskytování poradenských a informačních služeb pro všechny druhy folklorních aktivit v České republice. [10] Národní ústav lidové kultury se zapojuje i do mezinárodních aktivit v oblasti lidové kultury a folkloru. Je rovněž sídlem České národní sekce CIOFF, zabezpečuje její činnost a tím umožňuje kontakt s devadesáti národními sekcemi zemí všech kontinentů. [10] Díky všem aktivitám, které ústav provádí, se jedná o velice významnou instituci na našem území, jejíž funkce v oboru péče o tradiční lidovou kulturu a její uchovávání je nezastupitelná. [10]

2.3 Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) Další důležitou organizací je Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a od roku 2003 také na domácím trhu. V rámci podpory příjezdového a domácího cestovního ruchu se zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika, golfová turistika, dále také zážitková a aktivní dovolená, bohatství historie a z hlediska folklóru velmi důležitá propagace české gastronomie. Kromě těchto zmíněných oblastí CzechTourism dlouhodobě propaguje v domácím cestovním ruchu regionální akce, k nimž patří i ty folklorní. [11]

24

2.4 CIOFF – Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění CIOFF patří mezi neprofesionální mezinárodní nevládní kulturní organizace tak, jak je definuje UNESCO (Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu). Byla založena v roce 1970 a její centrála se nachází ve Francii. [12] Hlavním cílem CIOFF je podpora mezinárodního porozumění zejména v oblasti lidového umění a lidové kultury. Svými aktivitami pomáhá zachovávat mír a upevňovat přátelství mezi zeměmi v souladu s principy organizace UNESCO, přispívat k úctě a porozumění vůči kulturám národů a jejich tradicím, zachování a podpoře folklóru a lidové umělecké činnosti, zvyků a tradic. Podporuje zdokonalování metod na zvyšování umělecké a organizační kvality mezinárodních folklorních festivalů a jiných akcí, jako sympózií, konferencí, seminářů atd. a zdokonalení mezinárodní výměny zkušeností a informací mezi členy. [12] Povinnosti CIOFF [12] a) Organizace Světového kongresu CIOFF b) Uvádění a organizování folklorních festivalů, vystoupení a jiných akcí, které popularizují estetickou a vzdělávací hodnotu folklóru. c) Podpora, pomoc členům při výměnách a cestách folklorních skupin a při jednáních o vhodných podmínkách pro jejich pobyt a vystoupení v hostitelské zemi. d) Pomoc a rady při organizování různých akcí, výstav, trhů lidového umění, výstav výrobků uměleckých řemesel, krojů atd. e) Pravidelná distribuce informací o datech a charakteru různých mezinárodních událostí lidového umění, každoroční vydání kalendáře mezinárodních folklorních festivalů. f) Podpora organizátorům mezinárodních konferencí prostřednictvím specialistů a publikováním metodického materiálu. g) Pomoc při shromažďování a distribuci informací a materiálu, týkajícího se lidového umění a mezinárodních folklorních festivalů, organizovaných CIOFF.

25

Členství Členové CIOFF sestávají z řádných členů, přidružených členů, členů-korespondentů a čestných členů. [12] Řádnými členy jsou Národní sekce CIOFF (u nás Česká národní sekce). Generální shromáždění (nejvyšší orgán CIOFF) povoluje jednu Národní sekci v každém státě. Podmínkou je, aby příslušný stát byl členem Organizace spojených národů - OSN. [12] Přidruženým členem se může stát Folklorní organizace nebo festival za stát, ve kterém není žádná Národní sekce, členy-korespondenty mohou být Mezinárodní kulturní nebo vědecké organizace či osoby a čestnými členy se mohou stát zakladatelé CIOFF a další významné osobnosti. [12]

2.5 IOV – Mezinárodní organizace pro lidové umění IOV (International Organization of Folk Art) je celosvětová organizace, jejímiž členy jsou jednotlivci a instituce působící na poli lidové kultury. Byla založena v Belgii v roce 1979 a její prací je dokumentovat, udržovat a podporovat všechny formy lidového umění, a to jak hmotné tak nehmotné. (Synek, Jánoška, 2011) Organizace podporuje a sdružuje národní a mezinárodní folklorní festivaly a slavnosti ze 160 zemí světa, ale také kulturní výměny umělců a výtvarníků. V rámci vědeckých a pedagogických sympozií a seminářů přispívá k vědeckému výzkumu, dokumentaci a publikaci témat týkajících se lidového umění a tradic. (Synek, Jánoška, 2011) Nedávné konference se zabývaly aspekty vyprávění her pro děti, legend, lidových pověstí, řemesel, tance, tkaní a textilního průmyslu, výroby nástrojů, náboženských praktik, kostýmů (krojů), architektury, společenských zvyklostí a sezónních oslav. Úmluva organizace UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví s důrazem na výzkum a dokumentaci poskytuje rámec pro programy a projekty IOV. [13] Z České republiky jsou členy mimo jiné i Národní ústav lidové kultury ve Strážnici či Folklorní sdružení ČR. (Synek, Jánoška, 2011)

26

2.6 IGF – Mezinárodní unie folklorních sdružení IGF byla založena v roce 1953 ve Francii. V současné době sdružuje přes 60 států s 500 členskými organizacemi jednotlivých národních sdružení. Z hlediska celkového počtu je IGF organizací více než jednoho milionu mladých lidí. (Synek, Jánoška, 2011) Cílem IGF je udržovat vztahy mezi národními folklorními sdruženími v různých zemích.

IGF spojuje lidi s nadšením

pro lidovou

kulturu,

každoročně

pořádá

Mezinárodní velkou cenu folklóru. Jedná se o setkání mnoha folklorních souborů v přátelském duchu. Zároveň je to významná příležitost pro publikování tradiční kultury různých zemí. [14] IGF zavedla v roce 2008 mezinárodního Oscara folklóru, cenu udělovanou významným osobnostem proslulým v oblasti folklóru. Rovněž uděluje vlajku identity, důležitou cenu za výraznou práci na ochraně společného dědictví národa. Tohoto uznání se v roce 2009 dostalo i Folklornímu sdružení ČR. [14]

2.7 EFCO - Evropská organizace lidové kultury EFCO je evropská občanská organizace se sídlem ve Štrasburku. Tvoří síť evropských kulturních a mládežnických organizací, institucí, spolků a skupin rozvíjející partnerství mezi východní a západní Evropou. Spolupracuje s Radou Evropy a Evropským parlamentem a všemi evropskými kulturními nevládními organizacemi, nadacemi, spolky, státními a polostátními tělesy. Zastřešuje 36 členských zemí. Buduje strukturu jednotné Evropy a společnosti pomocí silné základny znalostí, zkušeností, dobré vůle a přátelství. [15] EFCO se snaží o vzájemné pochopení mezi evropskými kulturami. Pomáhá odbourávat předsudky pomocí interkulturního poznání. Respektuje a uznává všechny evropské kultury a občany a prosazuje myšlenku společného růstu a míru. Při rozvoji evropské komunity národů uznává práva a potřeby všech Evropanů na zachování a obohacení jejich národní a kulturní identity. EFCO vidí kulturu jako zdroj lidské kreativity a hlavní formu projevu. Usiluje o hlubší pochopení důležitosti kulturních kořenů a dalšího rozvoje existujících kultur. Ve své činnosti podporuje zejména děti a mládež. Dává jim příležitost vidět a zažít jiné kultury, a to mimo jiné i pomocí kulturních výměn v rámci Evropy i mimo ni. [15] 27

2.8 Mezinárodní visegrádský fond Tento projekt vznikl na návrh Folklorního sdružení ČR, které se zároveň stalo jeho koordinátorem. Byl založen v roce 2000 a sídlí v Bratislavě. Členy Mezinárodního visegrádského fondu jsou země visegrádské čtyřky (V4), jimiž jsou Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Cílem tohoto fondu je podporovat rozvoj užší spolupráce mezi členskými zeměmi a utužovat vazby mezi lidmi v oblasti s ním související. Finanční prostředky jsou v rámci projektů poskytované na akce v oblasti kultury, vědy, výzkumu a vzdělání, dále na výměny mládeže, podporu cestovního ruchu a přeshraniční spolupráci. (Synek, Jánoška, 2011) [16] Příjemci grantů jsou většinou nevládní organizace, obce a místní úřady, univerzity, školy a další veřejné instituce, ale také jednotliví občané. Z fondu jsou také udělována stipendia či poskytována umělecká angažmá. [16]

3 Historie a současnost folkloru v České republice Jak uvedl pan Pavel Petržela na své přednášce „Význam folklorních tradic“ na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, začátek folkloru je v podstatě daný počátkem vzniku civilizace. Tak jako se nedá stanovit přesný začátek folkloru, nemůžeme určit ani jeho přesný postup a vývoj, protože ten byl dán podmínkami, které poskytovaly jednotlivé regiony. To, co lidé kdy vytvořili, bylo dáno jejich charakterem, tím, co jim bylo blízké, čeho si vážili. Lidové tradice vznikly na základě běžného života lidí, kteří byli vázáni na roční období. S tím se pojily různé slavnosti a veškeré výroční zvyky či lidové odívání (praktičnost). Některé z těchto slavností se i nyní stále udržují, ale přizpůsobují se dnešní době třeba tím, že se termín konání přesune z neděle na sobotu, protože následující den nemusí většina lidí do práce. Spoustu národopisných prvků také ovlivnily různé historické události, jako byly například válečné konflikty, neobvyklé příhody a další, které se do písní a tanců dostávaly s časovým zpožděním. Folklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky. Jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách (19. století) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky

z

odlehlejších

koutů

Evropy.

Jejich

práce

jednak

přispěly

k základu folkloristiky a etnologie, jednak také k pozvednutí povědomí o venkovu. Dříve byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně 28

činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků tak začalo být rychle chápáno jako národní dědictví. [1] Počátky snah, jež později vedly k širokému rozmachu folklorního hnutí, můžeme spojovat s dobou příprav na Národopisnou výstavu českoslovanskou (NVČ) v 80. letech 19. století, ale také už se studentskými spolky v Praze, v nichž se udržovali rodáci z určitého prostředí. (Toncrová, 2008) Národopisná výstava českoslovanská konaná v roce 1895 v Praze měla za cíl předvést život českého a slovanského lidu. Předcházela jí tři léta přípravných prací v jednotlivých regionech, 170 krajinských výstav a početné národopisné slavnosti. Vybrané exponáty pak byly z regionů poslány do Prahy. [17] Následující vývoj po NVČ, která podnítila zájem nejen o lidovou kulturu, ale i o její prezentaci

na

nejrůzněji

zaměřených

slavnostech

(od

lokálních

až

po

ty

s celospolečenským významem), pak jen dokazoval, jak silná byla společenská potřeba sdružování s obsahem zdůrazňujícím folklorní projevy. Funkce nejrůznějších sdružení a skupin byla a je zaměřena nejen na uchovávání a prezentaci projevů lidové kultury, ale také na naplňování vlastních vnitřních potřeb zúčastněných, jako je potřeba sdružování, smysluplné trávení volného času, zájmy, cíl a smysl života, seberealizace a další motivy. (Toncrová, 2008) V podobě tzv. krúžků, baráčnických spolků, neformálních schůzek venkovské chasy, ale i pod záštitou organizací, jako Sokol, Omladina nebo Orel, se projevoval fenomén zájmu o folklor po celou první polovinu 20. století. Zlom nastal po skončení druhé světové války a zejména s nástupem komunistického režimu po roce 1948. Tehdy se snahy většiny zájemců o lidovou kulturu a folklor zvlášť přetavily do dosud nepoznaných forem, jež v sobě slučovaly nejen vztah k lidové tradici, ale také ideologický obsah nového režimu, implantovaný z tehdejšího Sovětského svazu a zájem o lidovou hudbu, o aktivní činnost v oblasti folklorního hnutí souvisel v tomto období právě hlavně s prací různých kolektivů a těles, souborů a krúžků, protože to byla mimo jiné také jedna z možností, jak vycestovat do zahraničí. (Toncrová, 2008)

29

Po pádu komunismu v roce 1989 došlo k transformaci české společnosti i ekonomiky. Zároveň se však rozpadly sítě metodických zařízení zosobňujících vliv státu, došlo ke ztrátě materiální podpory někdejších zřizovatelů a zároveň ke značnému nárůstu finanční náročnosti této činnosti, k rozpadu profesionálních souborů a konečně i k určitému ochlazení zájmu společnosti. To vše výrazně ovlivnilo, v některých případech pozměnilo vývoj folklorního hnutí v Čechách. Přes určitou skepsi, která vyvrcholila v roce 1992, však většina souborů novou situaci zvládla, a to i ekonomicky a působí i nadále. V dalších letech lze již zaznamenat nárůst zájmu o činnost v souborech včetně dětských. (Vondrušková, 2000) Folklorní slavnosti a další akce spojené s lidovou kulturou probíhaly mnohdy v režii souborů, jejich členové byli organizátory a hlavními účinkujícími nebo se aspoň nějakým způsobem na těchto podnicích podíleli. Ostatně tomu tak je i v současné době. Členové souborů udržují na mnohých místech v živé podobě velikonoční obchůzku s mrskáním na velikonoční pondělí stále v neztenčené míře, udržuje se tradice slavení stavění máje, slavení hodů, vznikají soutěže nebo přehlídky, při nichž jsou jedním z hlavních iniciátorů a pořadatelů místní soubory. V rámci různých organizací a pod hlavičkou různých seskupení, souborů, na Slovácku zejména pak mužských sborů, probíhá v současné době po celý rok řada akcí. Některé z nich jsou zcela nové, jiné do určité míry navazují na předcházející tradici. Jejich cílem není pouze obnovení určitých lidových tradic. Velkou roli v těchto aktivitách nepochybně hraje funkce relaxační, integrující, reprezentační a další. (Toncrová, 2008) Veškeré činnosti, spojené s uchováním národní identity, se v době sílící globalizace stávají nezbytnými. Proto udržování a využívání národního odkazu a lidových tradic nemůže být pouze zájmovou sférou, ale nesporně patří k oblastem celospolečenského zájmu. (Vondrušková, 2000)

4 Popis různých typů folklorních souborů Jak uvedla osoba povolaná – předseda Folklorního sdružení ČR pan Zdeněk Pšenica soubory můžeme jednoduše rozdělit na dětské, dospělé, profesionální, amatérské, ale také s větší stylizací a s menší stylizací. [20] Potom jsou soubory, které mají tři nebo čtyři stěžejní složky, to znamená muziku, tanec, zpěv. Zpěv může být buď sólový, nebo sborový. Například na Slovácku najdeme 30

mužácké sbory a někde zase sbory ženské. Někdy soubory dělají i lidové divadlo a forma, která se v dnešní době objevuje méně, bývali vypravěči. Soubor v plné síle plní veškeré tyto prvky, ale není pravidlem, aby byly obsaženy všechny tyto součásti. Najdeme i soubory, které mají jenom muziku. A třeba u některých dětských souborů ji nenajdeme vůbec (hraje v nich například jenom jeden muzikant). Ve světě je běžné, že si soubory pouští hudbu z CD apod. U nás tohle ve zvyku není. [20] V České republice a na Slovensku existuje díky unikátnímu systému základních uměleckých škol fenomén vysoké hudební úrovně. Dětské i dospělé soubory mají ve svých řadách kvalifikované hudebníky, a to jak technicky, tak odborně zdatné. Třicet procent občanů naší země projde výukou těchto institucí a někteří se dostanou i na konzervatoř. Proto se do muzik dostaly i nástroje nepůvodní – viola, různé píšťaly a flétny, ale také vznikly kupříkladu trojhlasy. A protože jsou muzikanti vzdělaní, tak toho i daleko více zahrají. [20] Ale co vlastně pojem muzika znamená? Z hlediska české i té základní moravské musí být minimálně tři až pět hudebníků, aby byly dodrženy základní nástroje. U cimbálové muziky je to například prim (první housle), terci (druhé housle), kontry (třetí housle – většinou bývá viola), dále klarinet, cimbál a basa. Skladba muziky se ale může lišit. Dříve byly místo cimbálu zakomponovány spíše dudy. [20] Soubory se dále dají rozdělit i podle prezentované oblasti. Většinou prezentují svůj etnografický region, svoji oblast či podoblast. Potom jsou soubory, které těchto regionů a subregionů prezentují víc. To se týká z velké části pražských složek. Při zábavě se ale klidně může zahrát i tango a jiné, přestože to vybočuje z koncepce souboru. [20] Co se týká stylizace, u 99 % souborů se s ní setkáme, protože dnešní divák má větší nároky a je ovlivněný hromadnými sdělovacími prostředky (rozhlas, televize, internet). Už se přesně nedělá prvotní lidový přednes, který byl součástí tradičního způsobu života lidí, ale stylizuje se pro oko diváka dnešní doby, aby více porozuměl a bylo to pro něj zajímavější. Velká stylizace znamená, že se na folklorní kroky hledají nové choreografické tvary, vyjadřují se určité myšlenky apod. Stylizace ukazuje, že lidová kultura je stále živá, vyvíjí se a přináší i něco nového. [20] V oblasti lidových muzik a folklorních souborů je v písních a zvycích především zachycený život. To jest zrození, svatba a smrt a mezi tím i další události. Některé se ale

31

s moderní dobou ztrácí, například odvod rekrutů a podobné příběhy. V přednesu souborů ale nenacházíme pouze životní události, ale také způsob života řízený lunárním rokem od fašanku (masopust), přes zrození života - příchod jara, Velikonoce a různé zvyky s nimi spojené (buzení jalovcem, pomlázka, oblévání a další), přes různé senoseče a dožínky až po vánoční zvyky. [20] Někdy mají soubory problém například takovou senoseč ztvárnit, protože dnes už asi jen málokdo seká svůj trávník kosou. Z praktického života těchto věcí ubývá a jedná se tak pouze o jakýsi umělý přednes. Ale vznikají i nové prvky třeba v podobě parafrází, kdy se i na folklorním představení můžeme setkat s voláním mobilním telefonem. [20]

5 Organizace folklorní akce 5.1 Vznik Pražského jarmarku Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark vznikl z vůle tří subjektů: předsedy Folklorního sdružení ČR Zdeňka Pšenici, Městské části Praha 1, reprezentované tehdejším starostou Vladimírem Vihanem a majitelem dnes již zaniklé firmy BakareGastro sevis Janem Mužátkem. Ti tři se v roce 2004 domluvili, že udělají v historickém centru festival, který by představoval nejenom české soubory, ale i soubory z celého světa občanům Prahy, Prahy 1, ale i jejím návštěvníkům. Pro tuto příležitost vybrali prostředí Ovocného trhu, s představou využít turistického potenciálu zahraničních hostů korzujících po blízkém Staroměstském náměstí. Festival trvající téměř týden si hned první rok získal řadu obdivovatelů jak tuzemských, tak zahraničních. Svědčí o tom návštěvnost druhého ročníku festivalu v počtu více než 70 000 diváků a pozdější ročníky se mohou pochlubit návštěvností téměř 100 000 přihlížejících. (Synek, Jánoška, 2011)

5.2 Organizace Pražského jarmarku Pořadateli Pražského jarmarku jsou Folklorní sdružení České republiky a společnost SOL group spol. s r. o. Některé záležitosti, jako je například postavení pódia, stánků apod. řeší SOL group. FoS ČR zase zajišťuje veškeré vystupující soubory a věci související s nimi jako je ubytování či stravování a další. Propagaci a jiné zabezpečují oba výše zmíněné subjekty společně. 32

Jak uvedli předseda Folklorního sdružení České republiky pan Zdeněk Pšenica a ředitel festivalu pan Jan Šlajs, nad organizací akce takového formátu jako je Pražský jarmark, je velká spousta administrativní práce. Z hlediska finančního pokrytí festivalu se začíná jednat s potencionálními sponzory a různými fondy už více jak rok dopředu před konáním akce. S financemi je to však v dnešní době čím dál složitější, nedodržují se sliby apod., a proto se peníze někdy shání i půl roku po konání akce. Co se týká organizační stránky Pražského jarmarku, je tento festival postavený na takovém modelu, kde existuje přípravný výbor. V něm jsou zastoupeni představitelé hlavních pořadatelů a zainteresovaných institucí (FoS ČR, SOL group, Magistrát Hlavního města Prahy, Český rozhlas a další). Fakticky začíná fungovat v březnu až v dubnu, kdy se lidé zapojení do organizace akce už pravidelně schází jako celek, dokud vše není hotové. (Ale například v případě zajištění záboru na Ovocném trhu, což také spadá pod organizační stránku věci, se začíná už zhruba rok dopředu.) V čele přípravného výboru je předseda a místopředsedové (mezi nimi ředitel festivalu). Součástí výboru je také programová rada, a to je stěžejní pro tvorbu programu. (U některých festivalů je organizace festivalu a tvorba programu zvlášť). A pak se u organizace setkáváme se stěžejními úseky, mezi něž patří například produkce, technická produkce či úsek zajišťující soubory a další.

5.2.1 Dramaturgie, programová režie Programový režisér festivalu obdrží od generálního sekretáře zahraničních vztahů Folklorního sdružení ČR seznam zahraničních souborů, které mohou vystupovat na Pražském jarmarku se všemi podklady a materiály. Od nich se pak odvíjí skladba celého programu, do kterého dramaturg zasazuje ještě české soubory. Program se podle struktury souborů rozdělí na tematické celky. Záleží na tom, zdali se jedná o zahraniční či tuzemský soubor, dále dětský či dospělý, ale také se bere v potaz, co který soubor ve svém vystoupení představuje, co tančí apod. Jak dodal programový režisér Dušan Gelien, vše by mělo mít nějakou myšlenku. Příkladem takového bloku může být například téma s názvem Žijeme v Evropě, Tančíme pro radost, Roztančené ulice Prahy a další. Občas ale nějaký soubor není možné zařadit do „správného“ celku, a pak se může stát, že jeho zařazením do „nevhodného“ se celý tematický celek naruší.

33

U jiných festivalů může být postup opačný. Vytvoří se koncepce, napíšou se tematické celky a až podle toho se zvou jednotlivé soubory, které se hodí do celkového pojetí z hlediska námětu i časového prostoru.

5.2.2 Produkce Jak uvedla hlavní produkční Pražského jarmarku 2011 Kristýna Hanušová, do produkčních záležitostí spadá kupříkladu dorozumívání s českými účinkujícími, komunikace s grafikem, který vymýšlí propagační materiály. K tomu náleží předávání a koordinace materiálů a podkladů pro jejich vyhotovení, korektura pro podklady a jiné. Dále je to zajištění ubytování a stravování pro přibližně 1200 účastníků festivalu. Většinou se ale jedná o dlouhodobou spolupráci se stejnými subjekty. Stravování zajišťuje školní jídelna základní školy na Uhelném trhu, který je od Ovocného trhu vzdálený asi 300 m. V této budově se nachází také šatny pro účastníky. Funguje zde služba, která se stará o její chod - vydává souborům klíče, doplňuje vodu, dbá na čistotu, na konci dne obměňuje označení šaten s názvy souborů a další. Patří sem také zabezpečení provozních financí, které musí být připraveny v zázemí festivalu na místě konání. Tím jsou myšleny peníze v hotovosti například na vyplacení cestovních náhrad, na drobné nákupy, na květiny, na barely s vodou, které se přivážejí na Ovocný trh a podobně. Aby byl festival na úrovni, tohle všechno a mnohé jiné se musí zajistit, dodala hlavní produkční.

5.2.3 Zahraniční úsek, komplexní péče o zahraniční soubory Z rozhovoru s vedoucí zahraničního oddělení paní Jarmilou Mrnuštíkovou, vyplynula práce této složky přípravného výboru následovně. Folklorní sdružení ČR má určité (většinou stálé) partnery v zahraničí, se kterými je ve spojení. Tito partneři dodávají soubory na festival podle potřeb sdružení tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Další možností je, že se soubory kupříkladu z Jižní Ameriky, z Nového Zélandu apod. hlásí samy, a to až rok dopředu, protože čím později se přihlásí, tím je větší riziko, že už bude Pražský jarmark plně obsazen. Pokud už soubor přijíždí z takové dálky, vystupuje na více festivalech v rámci tzv. koleček, což jsou jakási turné. To vše musí zahraniční oddělení naplánovat. 34

Když se hlásí soubor z Evropy, může se dohodnout výměna - nějaký soubor např. z Polska přijede na Pražský jarmark (buď sám chce, nebo o něj má zájem festival) a český soubor na oplátku přijede na polskou přehlídku. Soubory jezdí podle platných pravidel. V roce 2011 byl na jarmarku počet vystupujících v souboru omezen na třicet. V rámci festivalu jim je placeno ubytování a stravování. Pokud přijede více členů, než je povolené množství, musí si ubytování a stravu doplatit sami. Se soubory je sepisována dohoda o účinkování, takže se ví přesné podmínky, za jakých daný soubor přijede, včetně nadpočetných členů apod. Účinkujícím se také zařizují volné jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Někdy to však nejde zajistit pro všechny, a pak se musí transport souborů vyřešit jinak (najmutím autobusů, minibusů aj.). U zahraničních souborů je nutné naplánovat zcela do detailů jejich pobyt. Od příjezdu přes zajištění dopravy, jak samotných skupin, tak i jejich krojů a ostatních pomůcek, stravování, ubytování a program ve volném čase (návštěva Pražského hradu, ZOO), až po hygienické přestávky. Na to navazuje práce s tlumočníky a průvodci, kteří se o soubor starají a řeší ve spolupráci s organizačním štábem problémové situace. Vždycky se musí sehnat dobrovolníci. FoS ČR má určité stálé, kteří pomáhají už několik let, ale přicházejí i noví. Ze smlouvy vyplývá, že si soubory musí zajistit pojištění cestovních náhrad. Některé ho ale nemívají, a když se stane, že se například někdo zraní, jdou pak tyto situace většinou na náklady festivalu, ale také České republiky. Tato práce je zkrátka o komunikaci, kdy někdo komunikuje málo a někdo na druhou stranu zase stále mění své požadavky. Vždy je potřeba se nakonec domluvit, aby vše probíhalo bez problémů.

35

5.2.4 Technická produkce Jak uvedl hlavní technický produkční Radovan Myslík, na úplném začátku se navrhne, jak by vše mělo vypadat, co kam umístit. To znamená, že se musí určit velikost pódia, umístění zázemí, kde sídlí organizační štáb, dále místo pro přípravnou šatnu souborů, pro lavičky, stánky a další. Zajištění technické produkce takového festivalu obnáší rovněž řadu povolení. Povolení k záboru, různá povolení hlášená na Ochranný svaz autorský (OSA) kvůli uměleckým vystoupením apod. Nepostradatelnou složkou je samozřejmě ozvučení, kde je potřeba zajistit zvukaře a veškerou zvukařskou techniku. Objednávají se zábrany a stánky, ve kterých potom během festivalu sídlí lidoví řemeslníci, občerstvení se staročeskou kuchyní či informační a jiné služby. Takový festival obnáší i řadu hygienických požadavků. Je třeba zajistit pytle na odpadky, jejich pravidelnou výměnu, úklid celého náměstí a toalet, vyvážení odpadků. Musí se myslet na to, aby si lidé měli kam dojít na toaletu, tudíž sem patří i objednání mobilních WC. Dále je také třeba, aby si návštěvníci měli kam sednout, tzn. vypůjčení laviček. Součástí technické produkce jsou i různé tisky - například ozdoby či bannery vystavené na pódiu. Do přípravné šatny u pódia nesmí pršet, nemělo by tam chybět zrcadlo, židle, lavice, háčky a věšáky na zavěšení krojů. Některé soubory potřebují různé židle pro svá vystoupení. To vše se musí zajistit. Velmi důležité je klást důraz na bezpečnost, aby nedošlo k nějaké kolizi. Vzhledem k velkému množství zvukařské techniky apod. nesmí nikde probíjet elektřina, zvláště když prší. Musí tu být zdravotník, ostraha, která hlídá pořádek a veškeré zařízení festivalu především přes noc. Mezi povinnosti technického ředitele patří také řízení samotné stavby pódia a všeho ostatního kolem. Je třeba si uvědomit, že na Ovocném trhu vůbec nic nestojí a během jednoho zde musí vyrůst festival. Spadá sem také zajištění logistiky, stravy pro ostrahu a zvukaře a také aby byl vždy dostatek pitné vody v zázemí.

36

Stejně jako produkce, i ta technická se snaží dlouhodobě spolupracovat se stejnými dodavateli a osvědčenými kolegy. Je to prý daleko jednodušší a spolehlivější, než najímat novou firmu, která sice nabídne o něco nižší finanční částku, ale není vyzkoušená.

5.2.5 Produkce - stánky Jak uvedla paní Jiřina Balcarová, která má na starosti stánky na Pražském jarmarku, Folklorní sdružení ČR disponuje seznamy řemeslníků a jejich obory zaměření. Jedná se o reprezentanty daného řemesla. Na webových stránkách www.prazskyjarmark.cz se mohou přihlásit noví řemeslníci, kteří mají zájem být součástí festivalu. Je snahou vždy vybrat opravdu lidové řemeslníky, aby zapadli do celé koncepce a nijak ji nenarušili. Občas ale někdo podvádí a místo tradičních lidových výrobků prodává ve skutečnosti něco zcela netradičního, jako je třeba piercing. Praha 1 uděluje kvótu na povolený počet stánků (v roce 2011 to bylo 17 prodejních + sponzorské stánky a stánky FoS ČR). Dva měsíce před konáním festivalu musí být sepsána smlouva o pronájmu místa za účelem prodeje a předvádění svých výrobků. Stánkaři musí do určité doby zaplatit nájem, který činí 6000 Kč + DPH (stav v roce 2011) a předložit elektrikářům požadavky na elektřinu. Ředitel festivalu zařizuje u Městské části Praha 1 povolení k vjezdu a FoS ČR pak stánkařům na základě smlouvy a zaplacení vydává povolení k prodeji. Zapůjčení dřevěných stánků zařizuje technický produkční. Prodejci musí mít dle smlouvy otevřeno minimálně od 13 do 22 hodin.

5.2.6 Organizační štáb Organizační štáb sídlí v zázemí za pódiem. Řeší operativní věci v průběhu konání festivalu a pracuje podle pokynů nadřízených vedoucích. Ve štábu probíhá registrace zejména domácích souborů, od jejich vedoucích štáb přebírá vyplněné prezenční listiny a repertoárový list, podává informace a veškeré potřebné pokyny. Dále organizuje a pomáhá s odvozem zavazadel, nástrojů a krojů z/na nádraží, letiště, ubytování nebo do šaten a provádí další potřebnou logistiku, jako je dovoz tiskovin do informačních stánků, kelímků a dalšího jednorázového nádobí do prostor zázemí a šaten. Připravuje cedule do průvodu s názvy souborů a zajišťuje drobné občerstvení jako je vaření kávy a jiných nápojů hostům festivalu, kteří mají přístup do zázemí. 37

5.2.7 Propagace akce MFF Pražský jarmark Následující informace byly převzaty z dokumentace smlouvy o reklamě z roku 2009, kterou má na starost SOL group, spol. s r. o. (Dokumentace z pozdějších ročníků nebyla k dispozici). Datum konání: 25. 8. – 30. 8. 2009 Tiskoviny s uvedením loga partnera: •

CityLight: 80 ks

•

Letáky A5: 10 000 ks

•

Plakáty A1: 90 ks

•

Plakáty A3: 2 500 ks

•

FanOnline: 1 800 ks

•

Billboard: 8 ks

•

Programové stojany 5 ks

•

Programový bulletin 30 000 ks

•

Pozvánka na spol. zahájení 800 ks

Televizní vysílání: •

ČT 1 - 24. 8. 2009 Dobré ráno 7.50

•

ČT 24 - 24. 8. 2009 Zprávy 15.00

•

ČT 24 - 25. 8. 2009 Události v kultuře 21.30

•

Prima TV - 25. 8. 2009 Minuty regionu 17.40

Reklamní vysílání: •

Gate Nuselský most 2. července – 30. srpna 2009

•

Gate most Barikádníků 2. července – 30. srpna 2009

Propagace akce: •

Výlep plakátů, billboardů, vyvěšení CityLightů

•

Internet – www.pjarmark.cz, www.folklornisdruzeni.cz, www.fanonline.cz

•

Inzerce v novinách - Právo, Pražský deník, Listy hl. m. Prahy, Metro

•

Inzerce v časopisech – EURO, Praha 1, Houser, Folklor

38

•

Bulletin DP a.s – Letním městem

•

Přehled kulturních programů – červenec-srpen 2009 Praha

•

Rozdávání letáků v období 24. 8. – 28. 8. v blízkém okolí akce

•

Český rozhlas

Prezentace partnera: •

CityLight,

•

Letáky A5

•

Plakáty A1

•

Plakáty A3

•

FanOnline

•

Billboard

•

Programové stojany v místě konání akce

•

Tiskové zprávy

•

Bannery na společenském setkání k zahájení 3 ks

•

Bannery na tiskové konferenci k MFF PJ 2 ks

•

reklamní upoutávky během festivalu - 13 spotů denně

•

Pamětní kachle MFF PJ 2009 40 ks

•

Pamětní hrnky MFF PJ 2009 655 ks

•

Pamětní polštáře MFF PJ 2009 655 ks

•

Programový bulletin

•

Pozvánka na společenské setkání k zahájení

•

Gate Nuselský most, gate most Barikádníků

•

Vlajka na pódiu

Vysílání spotů v rádiu Termín: 19.8. - 26. 8. 2009 ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava, ČRo – Regina (floating – 8x). Níže uvedené informace byly přejaty z interních zdrojů Folklorního sdružení ČR z let 2010 a 2011.

39

Festival je propagován hlavními mediálními partnery FoS ČR: Český rozhlas, Mediatel –Zlaté stránky, Radio Proglas, TV Noe, Dětská tisková agentura, Literární noviny. Další propagace podpůrnými mediálními partnery: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Česká centrála cestovního ruchu, Česká centra, Česká televize studio Ostrava, stránky Českých drah, agentura Mediafax a další. Další mediální podpora: Radio Blaník, Radio Impuls a další. Propagace v rámci Informačního systému FoS ČR: Tiskové zprávy, časopis FOLKLOR, www. folklornisdruzeni.cz, Info centrum FoS ČR. Upoutávka na MFF Pražský jarmark bývá vyjma jmenovaného také na plazmových obrazovkách ve Škodově paláci a na webu magistrátu Hl. města Prahy. V letech 2010 a 2011 byla rozšířena internetová propagace v rámci sociální sítě Facebook a Twitter a zvýšen počet billboardových ploch. Každý rok je prováděna DVD a fotodokumentace.

40

Praktická část 6 Ekonomická data hlavních položek provozu Následující tabulka uvádí přehled hlavních nákladových položek z VIII. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark konaného v roce 2011. Data byla přejata z interních zdrojů Folklorního sdružení ČR. Tabulka 1: Hlavní výdaje MFF Pražský jarmark

Položka Pódium

Cena bez Poznámka DPH 110 000 Kč 10 x 12 m

Ozvučení

55 000 Kč

150 lavic (pro 500 lidí)

35 000 Kč

Toalety TOI TOI

25 000 Kč

Zábrany

7 000 Kč

Pronájem stánků

25 000 Kč 32 ks stánků na 7 dní

Stánky

6 000 Kč (osvětlení stánků, pronájem zdrojů, instalace a deinstalace) 40 000 Kč 24 hodinová ostraha plochy MFF PJ

Ochranka

Propagace

42 000 Kč instalace, deinstalace, revize, spotřeba PRE, pronájem rozvaděčů PRE 65 000 Kč brigádníci, stavěči, drobné festivalové výdaje 40 000 Kč pronájem 2 vozů Ford Transit s řidiči na 9 dní 120 000 Kč

Ubytování zahraničních souborů

415 000 Kč

Stravování souborů a štábu

350 000 Kč

Elektřina Produkční náklady na místě Doprava dvě dodávky pro jarmark

Honoráře – moderátor, tlumočníci BROLN + VUS Ondráš

15 000 Kč 0 Kč

Dokumentace

40 000 Kč

Denní úklid prostor jarmarku

18 000 Kč fyzický úklid, mechanický úklid a odvoz odpadu - vše Pražské služby 10 000 Kč

Zdravotník

41

338 permanentek na MHD

78 000 Kč pro soubory

Pedagogický dozor ve škole

22 000 Kč

Místní poplatek Praha 1 + TSK (Technická správa komunikací) CELKEM

85 000 Kč 1 603 000 Kč

Jak je vidět v tabulce, největší obnos peněz se zaplatí za ubytování a stravování účinkujících, což dohromady čítá 765 000 Kč. V roce 2011, ze kterého tato data pochází, se festivalu zúčastnilo více jak 1200 vystupujících. Položky přesahující 100 000 Kč se týkají pódia a propagace. Spolu s ostatními údaji stojí vše dohromady 1 603 000 Kč.

42

7 Dotazníkové šetření Součástí praktické části mé bakalářské práce byl také sběr primárních dat v podobě dotazníkového šetření mezi účinkujícími a návštěvníky Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark. Dotazování probíhalo v průběhu dvou ročníků, a to v roce 2010 a 2011 po celou dobu konání festivalu. Níže uvedená analýza mnou získaných dotazníků zhodnocuje stávající situaci. Po zjištění výsledků průzkumu je cílem práce podat návrhy na vylepšení negativních či nedostatečných elementů. Pokud není uvedeno jinak, jsou níže uvedené poznatky vlastním zdrojem autorky.

7.1 Dotazník pro účinkujícího Dotazník pro účinkující MFF Pražský jarmark obsahuje celkem čtrnáct otázek. Třináct dotazů se týká převážně festivalu a daného souboru, ve kterém dotazovaný účinkuje. Poslední otázka je rozšířená a představuje údaje o respondentovi jako je věk, pohlaví, vzdělání apod. V roce 2010 bylo osloveno 13 účinkujících a v roce 2011 to bylo 15 účastníků. 1. Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech? Jezdím téměř pravidelně 8% 3 až 4 8% Ani jednoho 38%

1 až 2 46%

Obrázek 1: Rok 2010 - Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a?

43

Z grafu vyplývá, že nejvíce dotazovaných se v minulých letech festivalu zúčastnilo jednou až dvakrát nebo účinkovali na Pražském jarmarku poprvé. Jen málo oslovených účastníků vystupuje na festivalu vícekrát či pravidelně. Jezdím téměř pravidelně 13%

1 až 2 20% Ani jednoho 67%


Z toho grafu můžeme usoudit, že se pořadatelé festivalu snaží v co největší míře skladbu souborů obměňovat, ale zároveň si udržovat nějaké stálice, jako jsou například profesionální tělesa Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů či VUS Ondráš a určitý výběr pražských souborů.

44

2. Kde získal váš soubor informace o tomto festivalu?

CIOFF 8%

Jiná kulturní organizace 8%

Vlastní zkušenost 0%

Internet 0%

Pozvání pořadatelů 84%

Obrázek 3: Rok 2010 - Kde získal váš soubor informace o festivalu?

Z převážné většiny byly soubory na festival pozvány pořadatelem, což je v tomto případě Folklorní sdružení České republiky. Vysokému procentu této odpovědi zřejmě nahrává fakt, že sdružení má množství partnerů v zahraničí, od kterých se může o jednotlivých souborech dozvědět, a po té je na festival pozvat. Další zmíněnou odpovědí je Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění CIOFF a jiná kulturní organizace, na jejíž název si respondent nemohl vzpomenout. Z vlastní zkušenosti ani z internetu žádný respondent o festivalu nevěděl. Možnost CIOFF by v odpovědích neměla chybět, protože Folklorní sdružení ČR je členem této organizace, v jejíchž cílech je mimo jiné také informovat o nejrůznějších mezinárodních folklorních festivalech. Pokud se takto nějaký soubor o Pražském jarmarku dozví, může se sám přihlásit.

45

Známí/Příbuzní 7%

Překladatel 7%


FITP 13% Internet 7%

Pozvání pořadatelů 60%

Obrázek 4: Rok 2011 - Kde získal váš soubor informace o festivalu?

V roce 2011 respondenti opět nejvíce odpovídali, že jejich soubor přijel na pozvání pořadatelů. Účinkující z Itálie se o festivale dozvěděli pomocí organizace FITP, což je jakýsi italský ekvivalent našeho Folklorního sdružení ČR. 3. Kolika dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se již zúčastnil/a?

6 dní 15%

1 den 85%

Obrázek 5: Rok 2010 - Kolika dnů festivalu se zúčastníte?

46

Zde je možné, že tuto otázku pochopili respondenti rozdílně. Mohli odpovědět, kolika dní se zúčastnili jako účinkující, ale také zkombinovat dny, kdy vystupují a kdy se jdou na festival pouze podívat nebo dokonce jak dlouho se zdrží v České republice. Toto nedorozumění mohlo být zapříčiněno jazykovou bariérou či špatným překladem. Bývá pravidlem, že soubory z velké dálky vystupují po několik dní. Nestává se však, aby se prezentovaly na všech festivalových dnech. Převažuje však odpověď jeden, která nasvědčuje tomu, že otázka byla pochopena správně.

1 den 33% 6 dní 47%

2 dny 13% 4 dny 7% Obrázek 6: Rok 2011 - Kolika dnů festivalu se zúčastníte?

Tady už otázka zřejmě nebyla pochopena vždy správně, protože převažuje odpověď šest dní, což je každoroční délka festivalu a jak bylo uvedeno výše, nestává se, aby nějaký soubor účinkoval denně. Tyto informace jsou však vždy dostupné z programu, ve kterém je přesně uvedeno, kdy jaký soubor vystupuje.

47

4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Nenocuje 8%

Hotel 46% Doma v Praze 46%

Obrázek 7: Rok 2010 – Možnosti nocování

Během festivalu jsou všichni zahraniční účastníci ubytovaní v hotelu. To se odvíjí i ve výsledcích grafu. Se stejným počtem odpovědí se shledala i reakce doma v Praze, z čehož vyplývá, že z domácích účinkujících byli osloveni převážně pražští občané. Nenocuje 6%

U známých/ příbuzných 7%

Doma v Praze 7%

Hotel 80%

Obrázek 8: Rok 2011 - Možnosti nocování

48

Velká koncentrace zahraničních souborů se projevuje na vysokém procentu odpovědi hotel. Čeští účinkující jsou buď Pražané, nebo přijíždějí pouze na jeden den a tudíž v Praze nemusí nocovat. 5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil/a?

Příroda 6% Muzea 6%

Karlovy Vary 6%

Pražské památky 18%

Jen tento festival 35%

Pražský Prohlídka Prahy hrad s průvodcem 12% 17%

Obrázek 9: Rok 2010 - Co v tomto regionu ještě navštívíte?

Účinkující z Prahy jdou ve všech případech pouze na festival. Pro zahraniční účast je plánován program ve volném čase a návštěva některých pražských památek. Občas respondenti odpovídali poněkud obecně. Třeba v případě odpovědí „pražské památky“ či „prohlídka Prahy s průvodcem“. Někteří vyjíždí i mimo Prahu, například do Karlových Varů.

49

Karlovy Vary 4%

Okolí Prahy 4%

Karlštejn 4%

McDonald's 4%


Památky Prahy 15%

Celá Praha 8% Nákupní středisko 4%

Karlův most 7%

Centrum Prahy 23%

Václavské náměstí 4% Orloj

Hradčany 4%

4% Pražský hrad 8%


Zde už je vidět více konkrétních odpovědí, převážně památek a jiných objektů v Praze. Odpověď „celá Praha“ je trochu abstraktní pojem a pro každého nejspíš znamená něco jiného. Opět nechybí Karlovy Vary a okolí Prahy s hradem Karlštejnem. 6. Na festival jste přijel se souborem sám/sama nebo vás někdo ještě doprovází? S kamarády/ se známými 14%

S rodinou (děti) 22%

Se souborem, nikdo mne nedoprovází 64%

Obrázek 11: Rok 2010 – S kým jste přijel/a na festival?

Více jak 60% respondentů přijelo na festival pouze se souborem. Takto odpovídali hlavně zahraniční účastníci. Ostatní, převážně pražské účinkující, doprovázeli kamarádi či rodina. 50

S kamarády/ se známými 6%

S partnerem/ partnerkou 12%

S rodinou (děti) 6% Se souborem, nikdo mne nedoprovází 76%

Obrázek 12: Rok 2011 - S kým jste přijel/a na festival?

Tady dotazovaní reagovali téměř stejně jako předchozí ročník. Procentuelně opět vede případ, kdy účastník přijel pouze se souborem. Oproti roku 2010 se tu navíc objevuje odpověď s partnerem/partnerkou. 7. Jaký dopravní prostředek jste použil/a? Uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa. Minibus 6%

Automobil 5%

Autobus 11% Pěšky 17%

Metro 39%

Tramvaj 22%

Obrázek 13: Rok 2010 - Jaký dopravní prostředek jste použil/a?

51

Některé soubory měly k dispozici na přepravu po Praze autobus či minibus. V Praze je často nutná kombinace různých přeprav a přímo na místo festivalu je nepovolaným osobám vjezd zakázán, takže kdo použil osobní vůz, musel ho parkovat mimo Ovocný trh. Z hotelu, kde bývají soubory ubytované, se používá kombinace metra a tramvaje a od nejbližší zastávky se na Ovocný trh dochází pěšky. Někdy respondenti zařadili do této sestavy nutnou přepravu po svých, ale ne vždy to tak bylo. Proto jsou výsledky možná trochu nepřesné. Automobil Kolo 4% 4%

Metro 28% Autobus 24%

Tramvaj 32%

Pěšky 8%


V tomto roce jsou výsledky velmi podobné jako v tom předešlém. Nejčastěji používaným dopravním prostředkem je místo metra tramvaj. Odpověď pěšky se zde objevuje ještě méně než v předchozím roce a nově přibyla reakce kolo.

52

8. Co se vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? Pořadatelé 5%

Rozmanitost souborů 5% Setkání folkloristů 5% Význam pro Prahu 5%

Neodpověděl 39%

Všechno 6% Program 6%

Časový harmonogram 6%

Historie (tradice) 11%

Rozmanitost kultur Poznání nových 6% lidí 6%

Obrázek 15: Rok 2010 - Co se vám na festivalu líbí?

Z tohoto grafu jsou zřejmé odpovědi účinkujících, co se jim na festivale líbilo. Jen je škoda, že 39% respondentů na tuto otázku neznalo odpověď. Neodpověděl Místo konání Rozmanitost lidí a 7% 6% kultur 7% Ostatní soubory 7% Časový harmonogram 7% Účastníci z mnoha zemí 7% Poznávání nových kultur 7% Kontakt s lidmi z jiných zemí 13%

Organizace festivalu 6% Hudba 6%

Atmosféra 20%

Ukázka vlastní kultury 7%


V tomto roce byli účinkující sdílnější. Neodpovědělo pouze 7% dotazovaných. Nejvíce respondenti oceňovali směsici různých kultur a jejích představitelů, se kterými mohou být v kontaktu a jejich prostřednictvím se seznámit s neznámými tradicemi a zvyky.

53

9. Co se vám na festivalu naopak nelíbilo?

Místo na zkoušku (nacvičování) 6%

Šatny 12%

Málo českých souborů 6%

Neodpověděl 23%

Špatný harmonogram 6% Žádný kontakt mezi jednotlivými soubory Převlékání je 6% daleko 6%

Málo prostoru pro účinkující 11%

Doprava 12%

Je těžké se dostat na místo konání festivalu 12%

Obrázek 17: Rok 2010 - Co se vám na festivalu naopak nelíbilo?

V tomto případě je varianta neodpověděl možná plusem, protože někteří účinkující si nebyli vědomi, že by se jim něco na Pražském jarmarku nelíbilo. Na druhou stranu je ale vždy co zlepšovat a nějaká konkrétní reakce pomáhá v neustálém vylepšování festivalu. Malým prostorem pro účinkující je míněno pódium. To však závisí na velikosti záboru plochy a pořadatelé festivalu toto jen stěží ovlivní. Pokud jde o poměr mezi zahraničními a domácími soubory, těch tuzemských je opravdu méně, ale Pražský jarmark je mezinárodní folklorní festival, a proto je to dle mého názoru takto v pořádku. Pokud někdo odpověděl, že se mu nelíbí harmonogram programu, velice záleží na tom, jak se čas vystoupení danému souboru zrovna hodí v kombinaci s naplánovanými volnočasovými aktivitami. Jiné soubory harmonogram naopak oceňovali, takže toto je velmi individuální. Co se týká šaten, někomu se nelíbily samotné převlékárny. Ty jsou umístěny v Základní škole na Uhelném trhu vzdáleném asi 300 m od Ovocného trhu. Proto může být někdy nepříjemné, zvláště když prší, tuto trasu jít.

54

Malé šatny 11% Počasí 6%

Málo soukromí při převlékání 5%

Plná jídelna 6% Logo 6%

Neodpověděl 39%

Příliš mnoho skupin 6% Malé pódium 11% Ubytování je daleko 5%

Časové nedorozumění 5%

Obrázek 18: Rok 2011 - Co se vám na festivalu naopak nelíbilo?

Tady opět poměrně vysoké procento respondentů nevědělo, co na otázku říct, takže se dá předpokládat, že byli s festivalem spokojení. Znovu je tu problém s pódiem a s šatnami. Účastníkům či spíše účastnicím z Číny vadilo málo soukromí při převlékání. Některým dotazovaným se nelíbilo počasí a jednomu respondentovi se nezdálo logo festivalu. Někomu přišlo, že ubytování je příliš daleko. Pořadatelé však musí hledět nejen na kapacitu hotelu, ale také na ekonomickou stránku věci a přímo v centru Prahy není hotel, který by splňoval takovéto požadavky festivalu. Plná jídelna je často zapříčiněna tím, že jednotlivé soubory nechodí na jídlo podle stanoveného harmonogramu, ale jak se jim chce. 10. Můžete uvést název vašeho souboru a jeho sídlo? 11. Kolik členů má přibližně váš soubor? 12. Zúčastňuje se váš soubor dalších festivalů? Pokud ano, tak kterých? Tyto tři otázky jsou zpracovány pro lepší přehled společně. Roky 2010 a 2011 nejsou v tomto případě rozděleny, ale vyhodnoceny dohromady. Pro lepší přehled jsou pak uvedeny dva grafy – první se všemi zmíněnými festivalovými místy v České republice a druhý s nejčastěji jmenovanými zeměmi, do kterých respondenti také jezdí v rámci festivalů. 55

- Rutherford County’s Cripple Creek Cloggers - Murfreesboro, USA •

Počet členů: 10

•

Ostatní festivaly: Šumperk, Belgie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Francie, Švédsko, Finsko

- FS Moták – Praha, ČR •

Počet členů: 15

•

Ostatní festivaly: Hradec Králové, Tuchlovická pouť, Folkový Most, Řecko, Velká Británie

- FS Šarvanci – Praha, ČR •

Počet členů: 30

•

Ostatní festivaly: Rožnov pod Radhoštěm, Chrudim, Hradec Králové, Pardubice, Slovensko, Čína, Rumunsko

- Béri Balogh Ádám Táncegyüttes – Körmend, Maďarsko •

Počet členů: 20

•

Ostatní festivaly: Rožnov pod Radhoštěm, Finsko

- Taneční skupina Univerzity Hebei - Che-pej, Čína •

Počet členů: 29

•

Ostatní festivaly: Červený Kostelec, Itálie, Rakousko, USA

- Soubor Institutu krásných umění Orizaba – Orizaba, Mexiko •

Počet členů: 24

•

Ostatní festivaly: Červený Kostelec, Ostrava, Polsko

- Státní taneční soubor Ural – Chelyabinsk, Ruská federace •

Počet členů: přes 100

•

Ostatní festivaly: Itálie, Francie, USA

56

- DFS Rosénka – Praha, ČR •

Počet členů: přes 100

•

Ostatní festivaly: Tuchlovická pouť, Rožnov pod Radhoštěm, Strážnice, Rumunsko, Slovensko

- FS Doina Somesana, Sangeorz-Bai, Rumunsko •

Počet členů: 31

•

Ostatní festivaly: Turecko, Bulharsko, Španělsko, Řecko

- FS Betty – Praha, ČR •

Počet členů: 20

•

Ostatní festivaly: Dolní Čermná, USA – Tennessee

- Dětská lidová muzika Liša – Modrá u Velehradu, ČR •

Počet členů: 7

•

Ostatní festivaly: Kunovské léto, Maďarsko

- Folklorní skupina Cittá dei Trulli – Alberobello, Itálie •

Počet členů: 36

•

Ostatní festivaly: Libye, USA, Rakousko, Švýcarsko, Slovensko

- Taneční soubor Tulacingo – Tulacingo, Mexiko •

Počet členů: 19

•

Ostatní festivaly: Zlín

- Shorashim Jerusalem – Jeruzalém, Izrael •

Počet členů: 24

•

Ostatní festivaly: Bosna, Srbsko, Polsko

57

- Sint Sebastiaansgilde Westerlo – Westerlo, Belgie •

Počet členů: 30

•

Ostatní festivaly: Filipíny, Sýrie, Ekvádor

Folklový Most 6%

Šumperk 6%

Zlín 5%

Kunovské léto 5%

Pardubice 6%

Dolní Čermná 5%

Hradec Králové 11%

Tuchlovická pouť 11% Rožnov pod Radhoštěm 17%

Chrudim 6% Ostrava 6% Červený Kostelec 11%

Strážnice 5%

Obrázek 19: Zmíněná festivalová místa v České republice (rok 2010 + 2011)

Rumunsko 6%

Finsko 6%

Francie 9% Maďarsko 9%

Řecko 6% Španělsko 6%

Turecko 6%

Slovensko 9% Itálie 16% Rakousko 6%

USA 13%

Polsko 6%

Obrázek 20: Nejvíce zmiňované festivalové země (rok 2010 + 2011)

58

13. Odhadnete vzdálenost z místa vašeho bydliště do tohoto místa?

1201 a více 38%

0 až 10 km 38%

801 až 1200 km 11 až 50 km 401 až 800 km 8% 8% 8% Obrázek 21: Rok 2010 - Vzdálenost z místa bydliště

V roce 2010 byli respondenti především buď z velké dálky, či naopak přímo z Prahy. 0 až 10 km 11 až 50 km 6% 6% 201 až 400 km 7% 401 až 800 km 7% 1201 a více 67% 801 až 1200 km 7%

Obrázek 22: Rok 2011 - Vzdálenost z místa bydliště

V tomto roce převažuje velká vzdálenost, čili oslovení spíše zahraničních účastníků. Na druhém místě jsou Pražané.

59

14. Údaje o účinkujícím Pohlaví

Žena 31%

Muž 69%

Obrázek 23: Rok 2010 – Pohlaví

Žena 40%

Muž 60%


Z těchto výsledků je patrné, že byli osloveni spíše muži než ženy.

60

Stát, ve kterém máte bydliště

USA Izrael 8% 8%

Bulharsko 8%

Česká republika 46%

Čína 8%

Maďarsko 8%

Itálie Belgie 7% 7%

Obrázek 25: Rok 2010 - Stát, ve kterém máte bydliště

Chorvatsko 7% Rumunsko 7% Polsko 7%


Čína 7% Gruzie 6%

Mexiko 20% Rusko 13%

Itálie 13%


V roce 2010 byla téměř polovina oslovených respondentů s trvalým bydlištěm v České republice. V létě 2011 už bylo dotázaných z tuzemska méně. Ostatní země, kde mají účastníci své trvalé bydliště, jsou patrné z grafu.

61

Počet obyvatel bydliště do 3 tisíc 8%

10 - 50 tisíc 8%

100 tisíc - 1 milion 15% nad 1 milion 69%

Obrázek 27: Rok 2010 - Počet obyvatel bydliště

do 3 tisíc 6%

10 - 50 tisíc 27% nad 1 milion 60%

100 tisíc - 1 milion 7%


Nejčastěji zmiňovaná odpověď počtu obyvatel nad 1 milion úzce souvisí s oslovením vyššího počtu Pražanů. Ovšem i účastníci z jiných zemí pochází z velkých měst.

62

Věk

36 - 45 let 10%

56 a více 10% 18 - 25 let 30%

26 - 35 let 50%

Obrázek 29: Rok 2010 – Věk

56 a více do 17 let 7% 7%

46 - 55 let 13%

26 - 35 let 27%

18 - 25 let 46%


V obou letech byli nejčastěji oslovováni účastníci ve věku 18 – 35 let. Jedná se tedy o trend mladých lidí, kteří mají rádi folklor a svými vystoupeními předávají lidové tradice a kulturu své země ostatním. I díky tomu se folklor více přibližuje mladší generaci diváků, kteří vidí na pódiu své vrstevníky, což pro ně může být zajímavé.

63

Vzdělání

Střední 38% Vysokoškolské 62%

Obrázek 31: Rok 2010 – Vzdělání

Základní/Vyučen 7%

Střední 20%

Vysokoškolské 73%


Jak je patrné z grafů, účastníci souborů mají většinou vysokoškolské vzdělání, méně pak střední. Možnost základní/vyučen je odpovědí účastníka, kterému bylo do 17 let věku.

64

Zaměstnání Zaměstnanec veřejné služby 8%

Student 31% Zaměstnanec soukromého sektoru 38%

Důchodce 8% Podnikatel/ Živnostník 15%

Obrázek 33: Rok 2010 – Zaměstnání

Profesionální umělec 7%

Zaměstnanec veřejné služby 20%

Zaměstnanec soukromého sektoru 6% Podnikatel/ Živnostník 7%

Student 53%

Důchodce 7%


V grafech je vidět, že velká část účinkujících jsou stále studenti. Od studentů jsou patrná různá pracovní zařazení a nechybí ani důchodci. Lidové tradice a láska k folkloru se zkrátka dají udržovat v každém věku a ve spoustě zaměstnání.

65

7.2 Dotazník pro návštěvníka Dotazník pro návštěvníky MFF Pražský jarmark zahrnuje dohromady dvanáct otázek. Obsahuje mimo jiné otázky, co se návštěvníkům líbí a nelíbí a přináší tak pohled na plusy a mínusy festivalu z pohledu návštěvníka, pro kterého je festival pořádán. Poslední otázka je stejně jako u dotazníku pro účinkující rozšířená a představuje též údaje o respondentovi jako je pohlaví, vzdělání, zaměstnání apod. V roce 2010 bylo osloveno 99 návštěvníků a v létě 2011 to bylo 106 příchozích. Celkem tedy 205 dotazníků za oba zkoumané ročníky. 1. Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech? Jezdím téměř pravidelně 9% Více než 4 2% Ani jednoho 30%

3 až 4 17%

1 až 2 42%


Nejčastěji se respondenti v předešlých letech zúčastnili festivalu jednou až dvakrát nebo na něj zavítali poprvé. Už méně dotázaných se účastnilo třech až čtyřech ročníků. Následovala odpověď, že jezdí téměř pravidelně a na posledním místě zůstala návštěva více než 4 ročníků.

66

Jezdím téměř pravidelně 11%

Více než 4 13%

Ani jednoho 34%

3 až 4 21% 1 až 2 21%


V tomto roce zavítala na Pražský jarmark přibližně třetina respondentů poprvé. Jednalo se většinou o cizince, ale i několik českých občanů. Se stejným počtem reakcí pak dopadly odpovědi jednou až dvakrát a tři až čtyřikrát. To už se týkalo převážně českých občanů. Pravidelně jezdí nejméně dotázaných a jedná se o občany ČR. 2. Kde jste získal informace o tomto festivalu?

Tištěné informace 15% Průvodce 1% Klub českých turistů 2% Z blízké restaurace 1%

Internet 11%

Reference od známých 32%


Rozhlas, televize 4% Účinkující 2% Pořadatelé 1%

Obrázek 37: Rok 2010 - Kde jste získal informace o tomto festivalu?

67

Z grafu je patrné, že vedou reference od známých, jež představují například kolegové z práce a rodinní příslušníci. Ti už museli v předešlých letech festival navštívit nebo o něm slyšet a tím, že jej doporučují dál svým přátelům či příbuzným, dělají Pražskému jarmarku dobrou propagaci. Hned vzápětí je nejčastější odpovědí vlastní zkušenost, kdy návštěvníci či občané Prahy na festival náhodou narazí při své procházce centrem a dozví se o něm až na místě. A někteří z nich pak zavítají i na další ročníky. Dalším významným elementem jsou tištěné informace a internet. (Přehled tištěných informací viz propagace akce.) Od účinkujících se dotazovaní mohli o festivalu dozvědět například díky krojovanému průvodu, na kterém soubory zvou na svá vystoupení. Infocentrum 3%

Účinkující 2%

Rozhlas, televize 12%

Tištěné informace 18%

Internet 6%

Z doslechu ve vlaku 1%


Reference od známých 28%

Obrázek 38: Rok 2011 - Kde jste získal informace o tomto festivalu?

Nejpočetnějšími skupinami jsou opět vlastní zkušenost, reference od známých a tištěné informace. Internet je zde zastoupen v menší míře a předběhl ho rozhlas a televize. Nově přibylo informační centrum, takže je velmi dobře, že i tato místa, kam denně zavítá velká spousta turistů, Pražský jarmark propagují a informují o něm.

68

3. Kolika dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a?

5 dní 1% 4 dny 8%

6 dní 16% 1 den 32%

3 dny 20%

2 dny 23%


Nejvíce je zastoupena odpověď jeden den. Ta se týká převážně návštěvníků, kteří na festival zavítali zcela náhodně. Téměř vyrovnaně na tom je návštěva dvou a tří dnů festivalu. Najde se i skupina festivalových nadšenců, kteří chodí denně. Tato odpověď je v pořadí čtvrtá.

6 dní 16% 5 dní 6%

1 den 41%

4 dny 5% 3 dny 12% 2 dny 20%


V tomto roce je opět nejčastější odpovědí jeden den, následuje návštěva dvou dnů festivalu a znovu se tu najde několik návštěvníků, kteří si nenechají ujít ani jeden den. 69

4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?

U známých/ příbuzných 8%

Podniková ubytovna 1%

Ubytování v soukromí 5% Penzion 4%

Kolej 1%

Nenocuji 4%

Hotel 10% Doma v Praze (dům, byt aj.) 67%

Obrázek 41: Rok 2010 – Možnosti nocování

Nejvíce respondentů odpovědělo doma v Praze, protože byli oslovováni nejčastěji Pražané nebo lidé, kteří zde pracují a žijí, ale trvalé bydliště mají jinde. U známých/ příbuzných 8% Ubytování v soukromí 2% Penzion 1%

Hostel 1%

Kolej 1% Nenocuji 7%

Hotel 13%

Doma v Praze (dům, byt aj.) 67%

Obrázek 42: Rok 2011 - Možnosti nocování

Zde je to stejný případ jako v předchozím roce. Opět převažovala odpověď doma v Praze (konkrétně na bytě či v rodinném domě), následovaná hotelem.

70

5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil/a? Město Praha 4% Všechno 2%

Ostatní 10%

Centrum Prahy 11%

Divadlo 3%


Památky Prahy 4%


Převážná většina návštěvníků šla záměrně pouze na festival. Jednalo se zejména o občany Prahy. Místa jmenovaná víckrát jsou uvedena v grafu. Zmíněné památky Prahy nebyly nějak blíže specifikované. K ostatním cílům patřily například výstavy, návštěva rodiny, Staroměstské náměstí, Karlův most či Pražský hrad, ale také venkov a příroda nebo pití absintu, což je v některých jiných zemích zcela zakázané. McDonald's 1% Výlet na lodi 2% Město Praha Ostatní 2% 18% Staroměstské náměstí 2% Orloj 3% Karlův most 5% Staré Město 4% Centrum Prahy 4% Malá strana 2%


Pražský hrad 5%


71

V tomto roce respondenti opět navštívili pouze festival Pražský jarmark. Další nejčastěji zmíněné odpovědi jsou patrné z grafu. K dalším cílům patřilo Nové Město, Václavské náměstí, Folklové a beatové podviní, Valdštejnská zahrada, opera Šárka, letohrádek Hvězda, Kyjov, Židovská čtvrť, restaurace, Kostel sv. Mikuláše, Karlovy Vary či Olomouc. 6. S kým jste přijel/a na festival?

Se skupinou/ se zájezdem 1%

S kolegy z práce 6%


S účinkujícími 1%

Sám/sama 23%

S rodinou (děti) 13% S kamarády/ se známými 36%


Dotázaní návštěvníci byli nejvíce doprovázeni kamarády a známými. Čtvrtina z nich ale také přišla sama. Následoval příchod s partnerem či partnerkou, dále s rodinou a nejméně pak s organizovanou skupinou. U možnosti “jinak“ návštěvnici nejčastěji říkali, že přišli s kolegy z práce.

72

Se psem 1%


S kamarády/ se známými 28%

S kolegy z práce 3%

Sám/sama 27%

S rodinou (děti) 20%


V tomto ročníku je pořadí čtyř nejčastějších odpovědí stejné jako předchozí rok. U volby “jinak“ zůstávají kolegové a jako společník přibyl pes. 7. Jaký dopravní prostředek jste použil/a? Uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa. Automobil 7% Vlak 6% Autobus 4% Metro 31%

Tramvaj 19%

Pěšky 33%

Obrázek 47: Rok 2010 – Jaký dopravní prostředek jste použil/a?

73

Pro návštěvníky či obyvatele Prahy je často nutná kombinace několika přeprav, aby se dostali tam, kam chtějí. K nejčastěji uváděným způsobům dopravy na místo konání festivalu patří v roce 2010 přemisťování pěšky. Přímo na Ovocný trh totiž nejezdí žádný hromadný dopravní prostředek. Nejbližší zastávkou MHD je stanice metra Můstek a Náměstí Republiky, kde se rovněž nachází i nejbližší autobusová a tramvajová zastávka. Odtud už musí návštěvníci pěšky. Ne všichni si možná uvědomili, že používají i vlastní nohy, proto tento způsob ani nejmenovali. Tím pádem zde možná dochází k lehkému zkreslení dat. Loď Taxi 1% 1%

Kolo 1%

Automobil 8% Vlak 6%

Metro 33%

Tramvaj 11%

Autobus 16%

Pěšky 23%


V tomto roce se počty nejčastěji zmiňovaných odpovědí trochu promíchaly. Na první pozici se místo přepravy pěšky dostalo metro. To však závisí na tom, kdo z respondentů si uvědomil, že přímo na Ovocný trh se jinak než pěšky dostat nejde. Autobus si oproti předešlému roku výrazně polepšil a přibyla nová odpověď kolo a taxi. Někteří uváděli i to, jak se dostali do České republiky, což je případ lodi a vlaku.

74

8. Co se vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí?

Soubory 14%

Folklór 2%

Všechno 8%

Pestrost Ostatní 2% 9% Pivo 2%

Tanec 8% Program 12% Hudba 13%

Multikulturnost 4% Jídlo 3% Stánky 3% Kroje 3%

Atmosféra 17%


Dotázaní diváci, kteří v létě 2010 zavítali na festival, oceňovali především jeho atmosféru. Další nejčastější odpovědí byly soubory, které korespondují s reakcí program, protože ho stejně jako hudba a tanec v podstatě tvoří. Návštěvníkům se líbily lidové tance a tanečníci, svižná muzika hraná naživo a také, že mohli slyšet národní písničky. Kladně rovněž hodnotili umístění a prostorové uspořádání, hezká děvčata, pití, zábavu panující na Ovocném trhu, organizaci, možnost setkání s přáteli, zhlédnutí něčeho, s čím se člověk běžně nesetká a celkovou myšlenku uspořádat folklorní festival v centru Prahy.

75

Multikulturnost 4% Počasí 2%

Soubory 21%

Folklor 2%

Hudba 9%

Ostatní 6%

Udržování tradice 2% Rozmanitost 2% Pěkné dívky 2% Stánky Řemesla 6% 2%

Program 15%

Vše 6%

Kroje 3%

Atmosféra 6% Tanec 6% Organizace Vystoupení 4% 3%


V roce 2011 opět v oblibě dominují soubory, program, folklorní hudba a tanec, čili základní složky festivalu. Programovou skladbu respondenti hodnotili jako pestrou a bohatou. Za klad byla považována hojnost účinkujících a početná vystoupení zahraničních souborů, což pro diváky představuje seznámení s jinými kulturami, které také hodnotili jako přínos, a možnost vidět bohatství projevu tradiční lidové kultury naší i zahraniční. Nejčastěji jmenovanými byly soubor z Gruzie, Mexika a Ruské federace. Atmosféra je v tomto roce zastoupena méně oproti roku předchozímu, avšak specifičtěji hodnocená jako přátelská. Přestože bylo v tomto roce méně řemeslných stánků, oslovení lidé zmiňovali ukázku řemesel více. Dalšími vyřčenými pozitivy byl kupříkladu vstup zdarma, moderátor či realizace dětí v kultuře a někteří zahraniční turisté byli překvapeni, že vidí své národní lidové tradice a folklór v centru Prahy stovky až tisíce kilometrů od svého domova.

76

9. Co se vám na tomto festivalu naopak nelíbilo?

Velikost pódia 3%

Ostatní 20%

Hodně lidí 3%

Málo prostoru 36%

Projíždějící auta 5% Vysoké ceny ve stáncích 7% Zápach z kouře 6%

Málo míst k sezení 20%

Obrázek 51: Rok 2010 - Co se vám na festivalu nelíbilo?

Nejslabším článkem festivalu, tak jak to vidí diváci, je stísněný prostor a nedostatek míst k sezení. Tyto dva elementy spolu úzce souvisí, protože počet laviček je závislý na velikosti záboru plochy určené pro festival. Návštěvníkům také vadil kouř linoucí se z gastronomických stánků. Ovšem bez otevřeného ohně se klobásy a jiné tepelně neopracují, a pokud by se tento zdroj měl nahradit například mikrovlnnou troubou, ta už by nezapadala do konceptu staročeského jarmarku. Někteří zmiňovali nedostatek řemesel a tematických stánků, ale někomu na druhou stranu překážely a vadilo jim, že přes ně už ani nevidí na pódium, které hodnotili spíše jako malé a nízké. Několik dotázaných by přivítalo více moravských souborů s cimbálovou muzikou a také větší počet stánků, kde se čepuje pivo a degustuje slivovice. Občasná projíždějící auta jsou v davu lidí, který v době festivalu místy zcela zaplňuje Ovocný trh, nepříjemná a narušují celkovou atmosféru. Divákům také vadila malá informovanost o Pražském jarmarku.

77

Ostatní 28% Málo míst k sezení 25% Málo prostoru 15%

Drahé občerstvení 5% Nedostatečná propagace 5%

Počasí 17%

Špatná organizace průvodu 5%

Obrázek 52: Rok 2011 - Co se vám na festivalu nelíbilo?

Jak je zřejmé z grafu, tak i v roce 2011 návštěvníkům vadilo zejména málo prostoru a nedostatek míst k sezení, přestože byl díky nižšímu počtu stánků zvětšen prostor pro diváky a navýšen počet laviček. Oproti loňskému roku však došlo k výraznému snížení odpovědí směřovaných právě k velikosti plochy. Naopak se mezi nejčastěji zmiňované zápory festivalu dostalo počasí, které bylo převážně opravdu horké a občas deštivé. To ale naneštěstí nikdo ovlivnit neumí. Divákům opět vadila projíždějící auta, malé pódium a nízká účast tuzemských souborů. Dále také časté znění reklam a partnerů festivalu, toalety či málo občerstvení a chybělo jim označení místa, kde je možné získat program.

78

10. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo vašeho trvalého bydliště (buď město či kraj, nebo část státu), ve kterém bydlíte?

Ostatní 27%

Brno 3% Praha 70%

Obrázek 53: Rok 2010 - Místo trvalého bydliště

Jak uvádí graf, více jak dvě třetiny návštěvníků bydlí v Praze. A kromě Prahy a Brna jmenovali diváci jako své trvalé bydliště také Rožnov pod Radhoštěm, Všenory, Ratboř, Hodonín, Opavu, Zlín, Nový Bor, Mariánské Lázně, Benešov, Beskydy, Kolín a Kladno. Zahraniční turisté pak uváděli Vel‘ký Krtíš, Košice – Krompachy, Yorkshire, Melbourne,

Lisabon,

Káhiru,

Sachsen-Anhalt,

Hanover,

Chelabinsk,

Záhřeb,

Marlborough a New York.

79

Ostatní 27% Lomnice nad Popelkou 2% Vsetín 2%

Praha 67%

Lázně Bělohrad 2%

Obrázek 54: Rok 2011 - Místo trvalého bydliště

Z grafu je očividné, že nejvíce návštěvníků má své trvalé bydliště opět v Praze. Z ostatních českých měst a oblastí to byl například Brandýs nad Labem, Dobřejovice, Hradec Králové, Zlín, Severní Morava, Měchenice, Bělá pod Bezdězem, Středočeský kraj Volanice, Zábřeh, Komárno, Kroměříž a Brtev. Ze zahraničních měst a oblastí bylo zmíněno Polichrono, Sicílie, Moskva, Vitoria, Teherán, Soul, Manchester, Pescara, Brisbane, Bratislava, New York City, Corinthos, Kolín nad Rýnem, Paříž, Brusel a Barcelona.

80

11. Odhadnete vzdálenost z místa vašeho bydliště do tohoto místa?

401 až 800 km 7%

1201 a více 11%

201 až 400 km 7% 0 až 10 km 50%

101 až 200 km 1% 51 až 100 km 4%

11 až 50 km 20%


801 až 1200 km 3% 401 až 800 km 3%

1201 a více 10%

201 až 400 km 6% 0 až 10 km 43%

101 až 200 km 5% 51 až 100 km 3% 11 až 50 km 27%


Za oba ročníky jsou nejčastějšími odpověďmi 0 až 10 km a 11 až 50 km, což představuje vzdálenost po Praze a blízkém okolí.

81

12. Údaje o návštěvníkovi Pohlaví

Muž 46% Žena 54%


Muž 36%

Žena 64%


Na obou grafech je jednoznačně vidět, že byly osloveny spíše ženy.

82

Stát, ve kterém máte bydliště

Slovensko 2% Austrálie 2%

Ostatní 11%

Německo 3%



Z grafu vyplývá, že nejpočetnější skupinou respondentů byla účast občanů České republiky. Země, které byly zmíněny více než jednou jsou Německo, Slovensko a Austrálie.

Ostatní

respondenti

pocházeli

převážně

z jižní

Evropy

z oblasti

Středozemního moře, a to ze Španělska, Portugalska, Itálie, Chorvatska a Řecka. Přijížděli i z jiných koutů Evropy i světa. Například z Dánska, Velké Británie, Ruska, Egypta a USA. Itálie 2%

Slovensko 2%

Řecko 2%

Španělsko 2%



83

V tomto roce opět v drtivé většině vedou návštěvníci s trvalým bydlištěm v České republice. V odpovědích zmíněných více jak jednou se opět objevilo Slovensko a dále Španělsko, Itálie a Řecko. K ostatním zemím, ze kterých respondenti pocházeli, patřil Írán, Jižní Korea, Velká Británie, Austrálie, USA, Německo, Francie, Belgie a Rusko. Počet obyvatel bydliště do 3 tisíc 2%

3 - 10 tisíc 4% 10 - 50 tisíc 8% 50 - 1000 tisíc 5% 100 tisíc - 1 milion 6%

nad 1 milion 75%


do 3 tisíc 4%

3 - 10 tisíc 7%

10 - 50 tisíc 8% 50 - 1000 tisíc 2% 100 tisíc - 1 milion 5%

nad 1 milion 74%


84

Nejčastěji zmiňovaným počtem obyvatel bydliště je nad 1 milion v obou případech, což přesně souvisí s často uváděnou Prahou, kde žije více jak 1 200 000 lidí. Věk do 17 let 1% 56 a více 18%

18 - 25 let 22%

46 - 55 let 8%

36 - 45 let 18%

26 - 35 let 33%


do 17 let 8%

56 a více 30%

18 - 25 let 21%

26 - 35 let 9%

46 - 55 let 13% 36 - 45 let 19%


V průběhu obou ročníků byli více či méně vyrovnaně oslovovány všechny věkové kategorie. Nejméně je za oba ročníky zastoupen věk do 17 let. Za rok 2010 vede rozmezí 26 až 35 let a v roce 2011 byla nejvíce zastoupena skupina 56 let a více, ve které se nacházeli spíše v důchodu. 85

Vzdělání Základní/Vyučen 10%

Vysokoškolské 57%

Střední 33%


Nadpoloviční většina dotazovaných byli vysokoškoláci, následovala skupina se středoškolským vzděláním a po té respondenti, kteří získali výuční list.

Základní/Vyučen 18% Vysokoškolské 38%

Střední 42% Vyšší 2%


Nejvíce dotazovaných v tomto roce dosáhlo středoškolského vzdělání, následovali vysokoškoláci, pak vyučení a nově se zde objevili respondenti s vyšší odbornou školou.

86

Zaměstnání Nezaměstnaný 3% Důchodce 9%

Student 8%

V domácnosti/ Mateřská 1% Podnikatel/ Živnostník 15%

OSVČ bez živnosti 1%

Zaměstnanec veřejné služby 21%

Zaměstnanec soukromý sektor 42%


Zde byli nejvíce zastoupeni zaměstnanci soukromého sektoru. Nejméně pak osoby v domácnosti a na mateřské dovolené či OSVČ bez živnosti, což v tomto případě byla herečka na volné noze.

Student 22% Podnikatel/ Živnostník 6%

Zaměstnanec veřejné služby 25% Zaměstnanec soukromý sektor 23%

V domácnosti/ Mateřská 4%

Důchodce 20%


V tomto případě pracovalo nejvíce oslovených ve veřejných službách a těsně za tím v soukromém sektoru. Studenti obsadili třetí pozici v početnosti, avšak mnozí z nich zároveň pracují, a to nejčastěji v soukromých firmách. Je proto možné, že jeden návštěvník zvolil více variant. 87

7.3 Shrnutí analýzy dotazníkového šetření Účinkující Výzkum ukázal, že se oslovení účinkující zúčastnili Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark většinou poprvé nebo jednou až dvakrát. Ve většině případů přijeli na pozvání pořadatelů, už méně se pak o festivalu dozvěděli z jiných zdrojů. Nejvíce účinkovali jeden den, což tak ve většině případů bývá. Málokdy jsou soubory do programu zařazeny víckrát. Nejčastěji nocovali v hotelu nebo doma v Praze, když se jednalo o Pražany. Kromě festivalu navštívili především centrum Prahy s jeho nejznámějšími památkami. Dotázaní přijížděli hlavně se souborem, méně často pak s nějakým doprovodem. Nejpoužívanějšími dopravními prostředky se podle dostupných možností stalo metro, tramvaj, autobus a chůze. Na otázku co se vám na festivalu nejvíce líbí většina buď neodpověděla, nebo volila atmosféru a setkání různých kultur. Na dotaz co se vám na festivalu naopak nelíbí účastníci opět většinou neodpověděli, nebo si stěžovali na šatny či málo místa na pódiu. Počet členů dotázaných souborů se hodně lišil, takže se nedá zcela určit nějaké průměrné číslo. Zahraniční i české soubory jezdí na další festivaly do cizích zemí. Všechny tuzemské vystupují i na dalších festivalech v České republice a rovněž i některé zahraniční soubory zavítají v rámci tzv. koleček na jiná festivalová místa u nás. Účinkující nejvíce přijížděli z dálky přes 1200 km a více, nebo byli naopak přímo z Prahy. Mezi oslovenými převažovali muži nad ženami. Země trvalého bydliště se lišily. Nejvíce zastoupená ale byla Česká republika. V počtu obyvatel u bydliště převládala města nad 1 milion. Na festivalu každoročně účinkují lidé každého věku, nejčastěji

vysokoškolského

vzdělání,

zaměstnáním

studenti

nebo

pracovníci

v soukromém a veřejném sektoru.

88

Návštěvníci Podle analýzy dotazníkového šetření se dotázaní návštěvníci zúčastňovali festivalu v předešlých letech porůznu. Nejvíce respondentů však na Pražský jarmark zavítalo poprvé nebo se dříve zúčastnili jednou až dvakrát. Stejný výsledek vyšel i u účinkujících. Nejčastěji jim festival doporučili známí nebo ho sami dotázaní objevili náhodně vlastním přičiněním. Většinou se na Ovocném trhu v době konání zdržují jeden den, ale jsou i tací, kteří se přijdou podívat víckrát a někteří dokonce každý den. Nejčastěji byli osloveni Pražané, takže na otázku, kde budou nocovat, odpovídali doma v Praze. Turisté pak nejčastěji spali v hotelu či u známých. Většina oslovených v daných dnech zavítala pouze na festival, jiní navíc navštívili nejznámější památky v centru Prahy. Respondenti přicházeli většinou v doprovodu svých kamarádů a známých či s partnerem nebo partnerkou, ale také sami. K přepravě na místo nejčastěji využili metro, tramvaj a chůzi. Na festivale se jim velmi líbily soubory, které tvoří program, a atmosféra. Nelíbilo se jim celkově málo prostoru a nedostatek míst k sezení. Návštěvníci přicházeli a přijížděli z krátkých vzdáleností. To proto, že se jednalo především o občany z Prahy, pro které je festival především založen. Mezi oslovenými převládaly ženy nad muži. Stát s nejčastější trvalým bydlištěm je díky vzorku oslovených Česká republika a počet obyvatel bydliště nad 1 milion. Věk se v odpovědích velice lišil. Dá se však říci, že nejmenší počet návštěvníků byl ve věkové kategorii do 17 let. Ostatní skupiny pak byly velice vyrovnané. Nejvíce bylo osloveno vysokoškoláků. Druhé nejčastější pak bylo středoškolské vzdělání. Mezi návštěvníky převládali lidé pracující v soukromém sektoru. Do této skupiny patří i někteří studenti, kteří si při škole přivydělávají. Nejméně bylo lidí v domácnosti nebo na mateřské dovolené.

89

8 SWOT analýza Tabulka 2: SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

•

rozsáhlost

•

financování

•

umístění

•

•

dopravní dostupnost

mezinárodní charakter

•

•

malý prostor

organizace

•

dodavatelé služeb

•

šatny

•

atraktivnost

•

místo na zkoušení

•

návštěvnost

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

•

propagace

•

počasí

•

internet

•

ekonomická situace

•

doprovodné služby

•

legislativa

•

účinkování známých osobností

•

kulturní akce v okolí

•

noví sponzoři a partneři

•

špatná komunikace

•

trendy v cestovním ruchu

•

personální neschopnost

8.1 Silné stránky Rozsáhlost – Pražský jarmark je nejdelším folklorním festivalem v České republice a co do počtu účinkujících také největší. Každoročně na něm vystupuje přes 1200 účastníků. Umístění – Festival je umístěn na Ovocném trhu, který se nachází v centru Prahy velmi blízko turisticky vytíženého Staroměstského náměstí, Celetné ulice a Prašné brány. Navíc se koná v srpnu, kdy v Praze bují hlavní turistická sezóna. Mezinárodní charakter – K vidění jsou soubory z celého světa a téměř ze všech kontinentů. K vidění je proto velice pestrá škála různých kultur a lidových tradic, což je pro každého návštěvníka jistě zajímavé a především poučné.

90

Organizace – Festival má za sebou už osm ročníků. Organizaci zajišťuje tým zkušených lidí, kteří mají svá zaběhnutá pravidla. Každý už ví, co dělat a co zařídit. K úspěchu také pomáhají pravidelné schůzky organizačního štábu, kde si jeho členové sdělují, co už je hotové a co je potřeba dokončit. Dodavatelé služeb – Organizátoři akce už dlouhodobě spolupracují se stejnými dodavateli služeb, na které se mohou spolehnout, protože už ví, co od nich čekat. Jedná se například o zvukaře, firmy dodávající pódium, stánky a další. Atraktivnost – Už jenom díky velkému množství a především rozmanitosti vystupujících souborů je festival přitažlivý. Zároveň je doplněný o gastronomické stánky a ukázku lidových řemesel, které formují celý charakter Pražského jarmarku a vytváří diváky oceňovanou příjemnou atmosféru. Návštěvnost – Každoročně Pražský jarmark navštíví až 90 000 lidí. Z důvodu dobrého umístění je návštěvnost vždy zaručena, ať už se lidé na akci objeví záměrně či při náhodné toulce Prahou.

8.2 Slabé stránky Financování – Vstup na Pražský jarmark je zdarma, což sice zaručuje velký přísun návštěvníků, ale také nenávratnost alespoň části investic. Získávání financí z jiných zdrojů jako jsou sponzoři či městské části a stát je velice obtížné, zvláště v době po nedávné celosvětové ekonomické krizi. Festival je proto mimo jiné závislý na zapojení dobrovolníků a lidí, kteří svou práci dělají z lásky k folkloru. Dopravní dostupnost – Přímo na Ovocný trh, který se nachází v historickém centru Prahy, je možné se dostat pouze pěšky. Auta potřebují pro vjezd speciální povolení, a to není uděleno každému. Návštěvníci i účinkující často musí použít kombinaci několika dopravních prostředků, aby se na místo konání dostali. Stanice metra, tramvaje i autobusu se ale nachází poměrně blízko. Malý prostor – Plocha festivalu se odvíjí od toho, jak velký zábor povolí příslušné orgány. Prostor se pak musí přizpůsobit tak, aby se do něj vešlo pódium, stánky, zázemí, lavičky a další. Jak souborům, tak návštěvníkům se nelíbí malé pódium a diváci navíc ve velké míře postrádají dostatečný počet míst k sezení.

91

Šatny – Šatny se nachází přibližně 300 m od místa konání festivalu. To může být velice nepříjemné, když prší a účinkující musí jít ve svých krojích a s nástroji v dešti. Navíc jsou poměrně malé a jednotlivým souborům příliš nezajišťují soukromí, protože se jedná o tzv. klece, skrze které je vidět. Místo na zkoušení – účinkující soubory si stěžují, že nemají žádnou místnost na nacvičování před vystoupením. V hotelu to není možné, protože pokoje jsou malé a ve vstupní hale se to v rámci ohleduplnosti k ostatním nehodí.

8.3 Příležitosti Propagace – Tato oblast vždy přináší řadu příležitostí. Záleží jen na financích, které má vedení festivalu pouze omezené. Internet – Tento masmediální prostředek skýtá řadu možností, jak na něco upozornit. Velice oblíbené je šířit o něčem povědomí pomocí sociálních sítí jako je Facebook a Twitter, kde se k informacím dostanou tisíce lidí z pohodlí svého domova. Doprovodné služby – Doprovodné služby skýtají možnosti ve výběru určitých prodejců tradičních lidových výrobků a řemeslníků, u kterých si návštěvník může jejich řemeslo sám vyzkoušet. Dále je to také prodej různých DVD a CD z jiných folklorních akcí. Patří sem i nabídka produktů partnerů festivalu a rozdávání tištěných programů a další. Účinkování známých osobností – Známé osobnosti přitahují větší pozornost. Záleží pouze na tom, kterou cílovou skupinu chceme nejvíce oslovit a podle toho zařadit do programu určitého hudebníka. Noví sponzoři a partneři – Bylo by dobré, kdyby se pořadatelům festivalu podařilo najít nové sponzory a partnery, kteří by akci podpořili. Trendy v cestovním ruchu – Některé trendy v cestovním ruchu se týkají poznávání lidových tradic a kultury dané země. Turisté také v čím dál větší míře vyhledávají zážitky na svých cestách. Pražský jarmark nabízí obojí. Je otázkou budoucnosti, jak se budou tyto trendy vyvíjet dál.

92

8.4 Hrozby Počasí – Špatné počasí je u akce pod otevřeným nebem vždy rizikem. Bohužel se nedá dopředu zajistit. Ekonomická situace – Nepřející ekonomická situace se může týkat jak samotných pořadatelů, tak i partnerů a sponzorů akce. Souvisí s děním na trhu, které tyto instituce nemohou příliš ovlivnit. Legislativa – Legislativa se týká různých povolení, která festival potřebuje. Je zapotřebí velké spousty administrativní práce a obíhání dotčených úřadů. Někdy může být obtížné se domluvit se zainteresovanými orgány jako je kupříkladu Městská část Praha 1, která nařizuje mimo jiné velikost záboru plochy. Kulturní akce v okolí – Takové akce mohou představovat riziko, že na sebe strhnou větší pozornost. Neustálý proud turistů v centru Prahy však zajišťuje v podstatě permanentní návštěvnost. Špatná komunikace – Tato hrozba se týká komunikace mezi soubory a pořadateli festivalu. S některými soubory je někdy těžké se dohodnout na podmínkách, protože komunikují buď málo, nebo až moc. Personální neschopnost – Pražský jarmark organizuje a řídí už zkušený tým pracovníků. Může se ale stát, že nastane organizační změna a přijde někdo nový, u koho hrozí, že nebude tolik zběhlý. Dobrovolníci nejsou motivování ziskem, proto u některých z nich může nastat riziko, že svou práci nebudou odvádět s takovým zapálením a pečlivostí.

8.5 Shrnutí SWOT analýzy Z analýzy SWOT vyplývá, že převládají silné stránky nad těmi slabými. Každoročně je asi nejtěžší sehnat dostatek peněz na financování celého festivalu a vyjednat podmínky a povolení s jednotlivými orgány a institucemi. Místo konání festivalu má své výhody i nevýhody. Na jednu stranu zajišťuje stálý přísun návštěvníků. Těch je ale někdy tolik, že se potýkají s nedostatkem místa nejenom k sezení. Díky celému komplexu služeb je festival pro návštěvníky velmi atraktivní. Divák se tu nají, napije, zkusí si lidové řemeslo a navíc může shlédnout desítky rozličných souborů z celého světa a přiučit se

93

tak kulturám cizích zemí. Jako každý produkt, tak i tento festival má svá ohrožení. Ta se ale dají díky dobrému týmu lidí, kteří Pražský jarmark připravují, nějakým způsobem zvládnout. To jak pořadatelé využijí některých příležitostí, je hodně závislé na financích, které v dnešní době představují spíše slabou stránku.

9 Návrhy na vylepšení 9.1 Řízení akce Některé části organizace začínají už rok dopředu. Přípravný výbor se pak pravidelně schází od jara až do léta. Největší problém je v komunikaci s některými institucemi, které poskytují povolení, ale to se bohužel nedá nijak zvlášť ovlivnit. Účinkující postrádají nějakou místnost na zkoušení před svým vystoupením. Tuto situaci by mohlo vyřešit zpřístupnění některých tříd na Základní škole na Uhelném trhu, ve které se nachází šatny pro soubory a jídelna. Jako člen organizačního štábu jsem neshledala, že by něco nefungovalo. Když nastal nějaký problém, vždy se vyřešil. Vše je o komunikaci, a pokud někdo nějaký problém má, musí o něm dát vědět organizačnímu štábu nebo vedoucím jednotlivých úseků, kteří hledají řešení. Jediné, co na mě působilo trochu rozpačitě, bylo závěrečné vystoupení jednotlivých souborů na konci průvodu na Václavském náměstí. Každý soubor měl předvést krátké vystoupení, a pak se rozejít, aby dal prostor souboru následujícímu. Některé skupiny, které čekaly, až na ně přijde řada, nevydržely nápor horkého počasí nebo se zkrátka začaly nudit a odešly dříve, než vůbec vystoupily. Dalším problémem bylo, že lidé na náměstí chtěli vidět z vystoupení co nejvíce a nedávali souborům dostatek místa, které se navíc stále přesouvalo, a soubory pak přesně nevěděly, kam jít. Můj návrh je takový, aby se určilo několik dobrovolníků. Ti by drželi nějakou pásku, pomocí které by vytvořili přesný prostor, kde by soubory vystupovaly.

94

9.2 Ekonomické zajištění V rámci ekonomického zajištění by bylo dobré zapojit co možná nejvíce lidí, kteří umí shánět sponzory a přesvědčovat státní orgány a instituce v oblasti kultury, aby festival podpořili. Vybraným partnerům a sponzorům by měla být zaručena dostatečná propagace jak tištěná, tak například v podobě osobního poděkování zástupci dané organizace na jevišti během konání festivalu, prezentace jejich produktů v místě konání apod. Možností získání finančních prostředků jsou také různé fondy a dotace na podporu kultury. Na částečné vyřešení ekonomické situace se nabízí možnost zavedení vstupného. To by však pravděpodobně nebylo možné, protože náměstí musí zůstat průjezdné kvůli místním restauracím a některým institucím. Navíc se nachází na tak malém prostoru, že i neplatící divák by si mohl představení užívat. Mohla by se však zavést nějaká nádoba na dobrovolné vstupné, která by se postavila na místa, kde přichází a odchází diváci. Lidé, kteří se na festivale cítí dobře, by určitě nějakým finančním obnosem rádi přispěli. Zpoplatněním vytištěných programů třeba nějakou symbolickou částkou, např. 5 Kč, by se rovněž nějaké investice vrátily. Tady už se však naskýtá diskuze, zda by se neporušil nekomerční ráz festivalu.

9.3 Doprovodné služby Doprovodné služby jsou na festivale na dobré úrovni. Jsou tu k dispozici občerstvení v podobě jídla i pití a informační stánky. Každoročně bych zařadila prodejní degustace slivovice, popřípadě vína či piva a jiných lihovin, protože lidé se rádi baví se sklenkou něčeho dobrého a navíc se i poučí o různých chutích alkoholu u nás. To totiž některým návštěvníkům na VIII. ročníku festivalu z předešlých let chybělo. Mezi tradiční řemeslníky bych volila především ty, co přímo na místě své výrobky zhotovují (ne jenom prodávají) a třeba i dovolí návštěvníkům festivalu si jejich řemeslo vyzkoušet. Vidět, jak se tradiční řemeslo dělá je velice poutavé a v kombinaci s vlastním zapojením i přínosné. 95

Ne pokaždé však řemeslníci mohou přizvat ke své práci i návštěvníky, protože materiál bývá drahý a běžný divák nemá žádnou praxi ve zhotovování. Toto by mohl vyřešit nějaký prostor, pokud by se už v takto stísněném záboru vůbec našel, který by byl výhradně určený na vyzkoušení si nějakých řemesel. Měla by tam být taková, u kterých se návštěvníci příliš neušpiní a která pobaví děti i dospělé. Viditelně bych označila místo, kde jsou k dispozici programy. Ty bych dala nejen do informačních stánků Folklorního sdružení ČR, ale také například do nějakých stojanů rozmístěných na několika místech na Ovocném trhu. Navíc by rozhodně měly být ve dvou jazycích. Nejen název, který už je v češtině i v angličtině, ale kompletně všechno, kromě názvů souborů, které se nepřekládají. Pro návštěvníky, kteří se nedostanou dostatečně blízko k pódiu nebo nevidí přes množství diváků či přes stánky, by mohla být řešením velkoplošná obrazovka, díky které by viděli, co se na jevišti odehrává. Dalším návrhem je zavést návštěvní knihu, která by byla k dispozici v informačním stánku Folklorního sdružení ČR a hosté, kteří ho navštíví, by do této knihy měli možnost psát své pozitivní i negativní postřehy z festivalu, které by dopomáhaly k neustálému vylepšování. V doprovodných službách by mohl být také prodej upomínkových předmětů s nějakým folklorním námětem.

9.4 Marketing akce Jeden z největších problémů na Pražském jarmarku tkví ve velikosti prostoru. Ve vedení festivalu už padly návrhy, že by se místo konání v rámci centra změnilo například na Staroměstské náměstí, kde se podobné akce už odehrávají. Ovocný trh má však kouzelnou atmosféru právě i díky své velikosti. Lidé, přestože jim malý prostor někdy vadí, i tak přijdou, což je pro festival velmi dobré. V rámci propagace by bylo dobré zlepšit komunikaci přes sociální síť Facebook, která je v dnešní době velice oblíbená. Jsou zde sice stránky Folklorního sdružení ČR, kde je možné zhlédnout nějaké fotografie z tohoto festivalu, ale bylo by lepší založit speciální stránky (skupinu) Pražský jarmark, kam by se mohli přidávat účinkující i fanoušci z celého světa. 96

Dále je zapotřebí upravit oficiální stránky www.pjarmark.cz. Bylo by dobré zlepšit fotogalerii, která není příliš přehledná a hlavně aktualizovaná. Na obou webových stránkách by se měly nacházet fotografie pokud možno ze všech ročníků festivalu a především aktuální informace o datu konání, skladbě souborů apod. Mým dalším návrhem je letáková akce v krojích těsně před konáním festivalu, ale i v jeho průběhu. Samotné rozdávání už se v rámci propagace děje, ovšem díky krojům by se rozdávající zcela odlišili od ostatních a více tak zaujali kolemjdoucí. Rovněž by mohly být chvíli před akcí a v jejím průběhu na každém kroku plakáty upozorňující na Pražský jarmark. Akce takového formátu by mohla přilákat pozornost největších televizních stanic u nás, kteří by natočili reportáž z místa konání a dali tak o festivalu vědět v rámci zpravodajství celé České republice. Za pokus by možná stálo vytvořit o něco poutavější plakát. Přidat na něj například fotografii nějaké pěkné dívky v kroji nebo něco podobného.

97

Závěr Zájezdy po folklorních akcích a festivalech se stávají stále oblíbenější, což dokazuje i nárůst jejich návštěvnosti. Nově vznikající produkty cestovního ruchu v oblasti folkloru umožňují návštěvníkům a turistům poznávat krásu a zvyky lidových tradic nejen u nás. Zadaný cíl, jímž bylo zpracování charakteristiky Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark jako atraktivity cestovního ruchu, jsem dle mého názoru splnila díky popisu, co všechno zajímavého festival svým návštěvníkům přináší a také tím, jak folklor a folklorní festivaly zapadají do kulturního cestovního ruchu. Přínos této bakalářské práce pramení v provedeném dotazníkovém šetření, které zjistilo, co se návštěvníkům a účinkujícím na festivale líbí a nelíbí. Jejich poznámky v mnoha případech poukázaly na to, o čem organizátoři akce už ví, ale zároveň poskytly i nové nápady, které se promítly v mých návrzích na vylepšení z hlediska řízení, ekonomického zajištění, doprovodných služeb a marketingu akce. Analýza dotazníků získaných během dvou ročníků také přiblížila, jací lidé na festival chodí. Návštěvníci v dotaznících uváděli četnost svých návštěv, odkud se o festivale dozvěděli, kdo je jejich doprovod, ale také údaje o své osobě jako je pohlaví, věk, bydliště, vzdělání a zaměstnání. Přestože se jednalo o citlivé údaje, dotázaní většinou neodmítali odpovědět. Jestliže však festival navštíví 90 000 lidí, je vzorek respondentů, který jsem oslovila během svého dotazníkového šetření, opravdu malý a nedají se z něj tudíž vyvozovat zcela jednoznačné závěry. Aby byly výsledky opravdu přesné, je třeba udělat výzkum mnohem většího rozsahu například za pomoci nějaké agentury, která se přímo zabývá výzkumem trhu. Výsledky dotazníkového šetření a návrhy na zlepšení mohou být zajímavé pro pořadatele Pražského jarmarku.

98

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009. Management (Key Publishing). ISBN 978-80-7418028-6. SYNEK, František a Kazimír JÁNOŠKA. Ohlédnutí v čase--: folklorní sdružení České republiky 1990-2010. 1. vyd. Praha: Folklorní sdružení České republiky, 2011. 137 s. ISBN 978-80-904937-0-4. Od folkloru k folklorismu: slovník folklorního hnutí v Čechách. Vyd. 1. Editor Alena Vondrušková. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000, 171 s. ISBN 80-861-5635-4. Vývojové proměny etnokulturní tradice. Editor Marta Toncrová. Brno: Etnologický ústav AV ČR, 2008. 67 s. ISBN 978-808-7112-113.

Online zdroje [1]

Wikipedia. Folklór. [online]. ©2001 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z WWW: .

[2]

Folklorní kaleidoskop. O cestovním ruchu a folkloru v Jihlavě. [online]. ©2010 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW: .

[3]

CzechTourism. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. ©2005-2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: .

99

[4]

Folklorní kaleidoskop. Folklor a cestovní ruch na Regiontour Brno 2010. [online]. ©2010 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW: .

[5]

Dětská tisková agentura. Zonyga, Hložek a Krakonoš. [online]. ©2010 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z WWW: .

[6]

Wikipedia. Jarmark. [online]. ©2001 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: .

[7]

Dětská tisková agentura. Na Ovocném trhu v Praze ovoce nekoupíte. [online]. ©2011 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z WWW: .

[8]

Dětská tisková agentura. Dvě zprávy o talentech a folklormánii. [online]. ©2010 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z WWW: .

[9]

Folklorní sdružení České republiky. Co je FoS ČR. [online]. ©2007 [cit. 201203-12]. Dostupné z WWW: .

[10]

Národní ústav lidové kultury. [online]. ©2008-02-12 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW: .

[11]

CzechTourism [online]. ©2005-2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: .

[12]

CIOFF. Stanovy CIOFF. [online]. ©2006-2007 [cit. 2011-07-28]. Dostupné z WWW: .

[13]

IOV World [online]. ©2009 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z WWW: .

[14]

IGF [online]. ©2010 [cit. 2011-8-14]. Dostupné z WWW: .

[15]

EFCO.info.org. About. [online]. ©2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: . 100

[16]

Visegrad fund. About. [online]. ©2000–2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: .

[17]

Wikipedia. Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895. [online]. ©2001 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z WWW: .

Osobní rozhovory [18]

Osobní rozhovor se Zdeňkem Pšenicou, Praha, 16. 2. 2011

[19]


[20]


Ostatní [21]

Folklor: Časopis Folklorního sdružení ČR. Praha: Folklorní sdružení České republiky, 2011. ISSN 1210-7972.

[22]

Folklorní sdružení České republiky: Výroční zpráva 2010. Praha, 2010.

[23]

Folklorní sdružení České republiky: Výroční zpráva 2011. Praha, 2011.

101

Seznam příloh Příloha A: Ukázka titulní strany programu MFF Pražský jarmark 2010, 2011 Příloha B: Leták MFF Pražský jarmark 2010 Příloha C: Fotografie z akce Příloha D: Dotazník pro účinkujícího Příloha E: Dotazník pro návštěvníka

102

Příloha A: Ukázka titulní strany programu MFF Pražský jarmark 2010, 2011

103

Příloha B: Leták MFF Pražský jarmark 2010

104

Příloha C: Fotografie z akce

Foto: Pražský jarmark - pódium

Foto: Pražský jarmark - průvod

105

Příloha D: Dotazník pro účinkujícího

106

Příloha E: Dotazník pro návštěvníka

107

Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark

Recommend Documents