Metodika pro žadatele – Rozvádějící podmínky přílohy č. 7 OPŽP Školení pro žadatele - Plnění podmínek vodohospodářských projektů - Příloha č. 7 OPŽP
Program 09.00
Úvod Provozní modely Oddělitelnost infrastruktury Částečná oddělitelnost
11.30
Přestávka na oběd
12.30
Provozní smlouvy, kategorie provozních smluv Obsah provozních smluv, účinnost Procesní postup Výběr provozovatele
15.30
Diskuse
16.00
Závěr
Metodika v rámci OPŽP Povaha a role Metodiky • určena pro žadatele o čerpání prostředků v rámci Operačního programu Životního prostředí (OPŽP) • pro všechny žadatele bez ohledu na provozní model jsou určeny úvodní kapitoly Metodiky, kde jsou představeny základní kategorie, definice, modely a koncepty (např. oddělitelnost infrastruktury) • nové systematické členění kapitol
OPŽP Na úrovni EU vychází OPŽP především z následujících materiálů EK: •
Zpráva ISPA 2004 („Analýza žádostí o podporu z fondu ISPA pro investice do odvětví odpadní vody a pitné vody ve městech Příbram, Plzeň, Liberec, Karlovy Vary a Karviná“),
•
Zpráva Komise 2006 („Analýza stávajících smluv mezi obcemi a soukromými provozovateli a navrhované úpravy těchto smluv v oblasti zásobování pitnou vodou a odkanalizování v České republice“) a
•
Závěrečná zpráva DG Regio 2009 („Posouzení českých návrhů spojených se zaváděním „vodohospodářské smlouvy“ jako součásti OP Životní prostředí 2007-2013 a otázek týkajících se provozních smluv s vazbou na projekty Fondu soudržnosti 2004“).
Podmínky přijatelnosti
Podmínky přijatelnosti Soulad s požadavky Evropské komise je nezbytné posuzovat zejména z hlediska: •Dohody mezi Českou republikou a Evropskou komisí na „Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013“ předložených EK dne 6. srpna 2007 (rovněž označována jako „Příloha č. 7 OPŽP“), •Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013 (dokument připravený Ministerstvem životního prostředí, srpen 2007 a předložený EK dne 6. srpna 2007) (rovněž označovány jako „Podmínky přijatelnosti“)
Základní dokumenty obsahující podmínky přijatelnosti Pravidla podpory v rámci OPŽP jsou stanovena zejména v následujících dokumentech: •Metodika pro žadatele rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 OPŽP, •Praktická příručka – Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR, •Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
Základní manuály související s podmínkami přijatelnosti •Manuál k Finančnímu modelu pro vlastníky a provozovatele VH infrastruktury, •Manuál k Vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné, •Manuály k finanční analýze pro stanovení míry podpory (vše dostupné na internetových stránkách http://www.opzp.cz)
Základní pojmy I. Žadatel •způsobilí žadatelé vymezeni v ID OPŽP •žadatel by měl být zároveň vlastníkem infrastruktury (doporučený postup) Provozovatel •provozuje vodovod nebo kanalizaci na základě provozní smlouvy a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace
Základní pojmy
Základní pojmy II. Podpora projektů •dotace (nenávratná finanční podpora) až do výše 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů projektu Finanční model a Vyrovnávací nástroj •finanční nástroje sloužící k vyčíslení přiměřeného zisku provozovatele na základě řádně opodstatněného přístupu a ověření, že výše nájemného je dostačující k naplnění Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizace daného vlastníka a naplnění závazných Zásady cenotvorby OPŽP •budou předmětem samostatné prezentace
Modely provozování infrastruktury v ČR
Modely provozování infrastruktury I. Oddílný model •provozní smlouvy dle § 8 ZoVK •spolupráce mezi vlastníkem infrastruktury a provozovatelem, kteří uzavřou provozní smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace, na jejímž základě provozovatel užívá a provozuje vodovod nebo kanalizaci a poskytuje služby s tím spojené, které by jinak poskytoval vlastník •přenos rizik a povinností dle ZoVK •nájemné x výběr vodného a stočného
Modely provozování infrastruktury II. Model samostatného provozování • obvykle některé činnosti nebo odborný dozor na základě servisní (nebo jiné obdobné) smlouvy zajišťují externí organizace (dodavatelé), přičemž odpovědnost za provozování a také výběr vodného a Stočného zůstává na příslušné obci Vlastnický model • provozovatel 100 % vlastněn veřejným vlastníkem či vlastníky dotčené infrastruktury a provozuje ji na základě smlouvy nebo jiného místně platného pověření (dohody, vyhlášky, směrnice apod.)
Modely provozování infrastruktury III. Smíšený model • situace, kdy provozovatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž osoba odlišná od obce (na rozdíl od modelu samostatného provozování) • smíšený model provozování s participací soukromého kapitálu - obec a soukromá společnost kapitálově podílí na subjektu, který je vlastníkem a zároveň provozovatelem infrastruktury
Obcházení podmínek přijatelnosti (skrytý oddílný model)
Obcházení podmínek přijatelnosti I. SFŽP (popř. MŽP) posuzuje: •zda konkrétní vztah vlastníka infrastruktury a jeho případných dodavatelů nepředstavuje skrytý oddílný model provozování vodohospodářské infrastruktury, •tj. obcházení ZoVK, Přílohy č. 7 OPŽP a Podmínek přijatelnosti. V případě, že bude daný model představovat faktický provozní vztah, musí daný projekt pro svou přijatelnost naplnit požadavky této Metodiky, tj. shodné podmínky jako projekt s oddílným modelem provozování.
Obcházení podmínek přijatelnosti II. Znaky Znaky nepřípustného obcházení: •převážnou část provozu, kterou by mohl dostatečně kvalitně, odborně a efektivně provádět sám vlastník, nezajišťuje vlastník, ale jeho dodavatel (subdodavatelé); •výběr netransparentním nebo diskriminujícím způsobem; •dodavatel je/bude shodný se stávajícím provozovatelem v rámci oddílného modelu, nebo je se stávajícím provozovatelem majetkově či jinak právně i fakticky propojen; •vlastník na dodavatele přenáší převážnou část rizik a povinností, která mu ze zákona jako vlastníkovi a provozovateli náleží;
Obcházení podmínek přijatelnosti II. Znaky Další znaky nepřípustného obcházení: •odměna dodavatele za jeho činnost je závislá na výši výběru Vodného a/nebo Stočného od uživatelů vodohospodářských služeb (který provádí vlastník); •výše odměny umožňuje dodavateli vykazovat nepřiměřený zisk; nebo •infrastruktura vyjmuta v rozporu se zásadami vyjímání infrastruktury dle Metodiky.
Oddělitelnost infrastruktury
Oddělitelnost infrastruktury Schéma oddělitelnosti
Oddělitelnost infrastruktury Koncept oddělitelnosti I. •
nezbytnou součástí analýzy přijatelnosti každého projektu
•
vychází ze zásady proporcionality (tj. omezení soutěže v minimální nezbytné míře)
•
výsledek posouzení •
nezbytné upravit stávající provozní smlouvu nebo
•
konat pro oddělitelnou (popř. vyjmutou) část nebo celek infrastruktury výběrové řízení na nového provozovatele, případně zvolit jiný provozní model
•
ověřuje, zda zamýšlený způsob dalšího provozování je v souladu s požadavky EK
•
nezbytné aplikovat na všechny provozní modely
Oddělitelnost infrastruktury Koncept oddělitelnosti II. • úpravy stávajících smluv se musí pohybovat v mezích platných a účinných právních pravidel a zásad (např. zákaz podstatných změn) Žadatelé mají vždy možnost konsolidovat provoz infrastruktury, tj. vybrat ve výběrovém řízení provozovatele a uzavřít provozní smlouvu (popř. změnit provozní model) na celek infrastruktury (tj. pro veškerou infrastrukturu ve vlastnictví žadatele).
Pravidla oddělitelnosti
Oddělitelnost infrastruktury Schéma oddělitelnosti
Oddělitelnost infrastruktury Základní pravidla oddělitelnosti I. Pravidlo č. 1
Oddělitelnost dotované infrastruktury
•podmínky (nutno splnit obě současně: – efektivní technická oddělitelnost – ekonomická oddělitelnost •možnost oddělení infrastruktury a vybrat ve výběrovém řízení provozovatele i jen pouze na oddělitelnou část infrastruktury •povinnost oddělení infrastruktury v případě, kdy by pouhá úprava stávající provozní smlouvy byla v rozporu platnými právními pravidly a zásadami (např. pokud jsou doplňková kritéria naplněna ve vztahu ke stávající provozní smlouvě, srov. soudní případ C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH)
Oddělitelnost infrastruktury Základní pravidla oddělitelnosti I. Pravidlo č. 1
Příklad
Dostavba kanalizace s jedním přípojným bodem (viz Obrázek 1), kdy se v důsledku vyššího počtu odkanalizovaných obyvatel zvýší příjem provozovatele (ve vztahu k veřejnoprávní korporaci) o více než 20 % (ekonomická oddělitelnost). V takovém případě je žadatel oprávněn vybrat ve výběrovém řízení provozovatele pouze na oddělitelnou část infrastruktury (tj. dostavovanou část kanalizace).
Oddělitelnost infrastruktury Základní pravidla oddělitelnosti II. Pravidlo č. 2
Neoddělitelnost dotované infrastruktury
•nejsou naplněny podmínky oddělitelnosti •nezbytné upravit stávající provozní smlouvu nebo ve výběrovém řízení vybrat nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu ve vztahu k celé infrastruktuře •ze stávajícího provozu je však možné jako výjimečné řešení vyjmout dle níže uvedených pravidel infrastrukturu a pro celek takto vyjmuté a dotované infrastruktury vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele nebo pro tento celek zvolit jiný model provozování
Oddělitelnost infrastruktury Základní pravidla oddělitelnosti II. Pravidlo č. 2
Příklad
Dostavba kanalizace, která je však roztříštěná na území žadatele, a není proto efektivně technicky oddělitelná. Žadatel pro přijatelnosti projektu může i)upravit stávající provozní smlouvu, nebo ii)vyjmout ze stávající provozní smlouvy celou složku odvádění a čištění odpadních vod (v případě infrastruktury do cca. 2.000 EO) v dané veřejnoprávní korporaci nebo případně i jen kanalizační síť (v případě infrastruktury nad cca. 2.000 EO) a vybrat ve výběrovém řízení provozovatele pro takto vyjmutou infrastrukturu a dostavovanou infrastrukturu.
Oddělitelnost infrastruktury Základní pravidla oddělitelnosti III. Pravidlo č. 3
Zvláštní případ
•dotovaná infrastruktura sice není efektivně technicky oddělitelná avšak služby, které budou v důsledku vytvořené dotované infrastruktury poskytovány, jsou oddělitelné ekonomicky a naplňují doplňková kritéria •nezbytné vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu ve vztahu k veškeré provozované infrastruktuře (tj. stávající i dotované) nebo ve vztahu k veškeré provozované infrastruktuře zvolit jiný model provozování •ze stávajícího provozu je však možné jako výjimečné řešení vyjmout dle níže uvedených pravidel infrastrukturu a pro celek takto vyjmuté a dotované infrastruktury vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele nebo pro tento celek zvolit jiný model provozování
Oddělitelnost infrastruktury Základní pravidla oddělitelnosti III. Pravidlo č. 3
Příklad
Pokud by v případě dostavby roztříštěné kanalizace tato infrastruktura naplňovala ve vztahu k provozní smlouvě doplňková kritéria (tj. např. příjem provozovatele z provozní smlouvy) je pro přijatelnost projektu nezbytné: i)vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu ve vztahu k veškeré provozované infrastruktuře; ii)
postupovat dle pravidel vyjímání infrastruktury
Oddělitelnost infrastruktury Efektivní technická oddělitelnost I. • objektivní a efektivní technická (tj. funkční, provozní) oddělitelnost dotované infrastruktury od stávající infrastruktury • provozní a technická slučitelnost dotované infrastruktury se stávající infrastrukturou • počet předávacích bodů dotované infrastruktury je minimální • provoz oddělitelné infrastruktury musí být provozně i funkčně (technicky) kompatibilní s provozem stávající infrastruktury
Oddělitelnost infrastruktury Efektivní technická oddělitelnost II. Oddělitelné • ČOV a úpravny vody; • infrastruktura (vodovodní řady, kanalizační stoky – např. rozvodná vodovodní síť zásobující minimálně část obce, stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce) s jedním nebo minimálním počtem předávacích bodů Neoddělitelné • výsledek technického zhodnocení (nástavby, přístavby, rekonstrukce, modernizace, rozšíření a intenzifikace ČOV/ÚV)
Oddělitelnost infrastruktury Efektivní technická oddělitelnost III.
• V případě, že žadatel chce využít možnosti odděleného provozu dotované infrastruktury, musí doložit k žádosti kladné stanovisko efektivní technické oddělitelnosti od příslušného odboru Ministerstva zemědělství • SFŽP ke stanoviskům MZE přihlédne, nicméně konečné rozhodnutí je na SFŽP, resp. MŽP
Oddělitelnost infrastruktury Efektivní technická oddělitelnost IV.
ČOV
Legenda Nová infrastruktura = Dotovaná infrastruktura Stávající infrastruktura Předávací bod
Oddělitelnost infrastruktury Efektivní technická neoddělitelnost V.
ČOV Legenda Nová infrastruktura Rekonstrukce Stávající infrastruktura Předávací bod
Dotovaná infrastruktura
Oddělitelnost infrastruktury Efektivní technická neoddělitelnost VI.
Oddělitelnost infrastruktury Ekonomická oddělitelnost •
provoz dotované infrastruktury bude představovat novou nebo dodatečnou službu
•
novou službu •
•
nebyla poskytována a bude provozovateli umožňovat výběr úhrady za Vodné, respektive Stočné nebo úhrady za vodohospodářské služby (odměna provozovatele)
dodatečnou službu •
rozšíření stávající infrastruktury, přičemž i samostatné provozování rozšířené části infrastruktury bude provozovateli této rozšířené části umožňovat výběr úhrady za Vodné, respektive Stočné nebo úhrady vodohospodářské služby (odměny provozovatele)
Oddělitelnost infrastruktury Ekonomická oddělitelnost - doplňková kritéria I. •
hranice doplňkových kritérií je 20 %
•
splnění kritéria „zvýšení rozsahu služeb“ nebo „zvýšení příjmu provozovatele“
•
žadatel dokládá na základě svojí prognózy v případech, kdy je možnost naplnění doplňkových kritérií relevantní (tedy příslušné hodnoty se blíží 20 %)
•
porovnání: -
současného počtu a budoucího počtu znečišťovatelů (odběratelů pitné vody) napojených na daném území vyjádřeného v EO
-
současný a budoucí příjem provozovatele
Oddělitelnost infrastruktury Ekonomická oddělitelnost - doplňková kritéria II. V případě efektivní technické oddělitelnosti •
relevantní rozsah dané provozní smlouvy se vymezuje hranicí území příslušné veřejnoprávní korporace pro kterou se bude v případě oddělitelnosti infrastruktury uzavírat nová provozní smlouva
Oddělitelnost infrastruktury Ekonomická oddělitelnost - doplňková kritéria III. V případě efektivní technické neoddělitelnosti •
relevantní rozsah dané provozní smlouvy se vymezuje ve vztahu k celé provozní (koncesní) smlouvě
Výjimka: Současný vlastník infrastruktury není objektivně způsobilým příjemcem podpory dle ID OPŽP a příslušný žadatel (způsobilý příjemce) má zájem nově budovanou dotovanou („na zelené louce“) infrastrukturu vlastnit (a v určitém modelu provozování provozovat), oddělitelnost infrastruktury se neposuzuje.
Oddělitelnost infrastruktury Ekonomická oddělitelnost - doplňková kritéria IV. Příklad: Stávající infrastrukturu v dané veřejnoprávní korporaci vlastní subjekt, který není způsobilým příjemcem podpory (např. soukromá obchodní společnost) a daná veřejnoprávní korporace má zájem vybudovat infrastrukturu, která má být předmětem (spolu)financování z OPŽP. V takovém případě se oddělitelnost infrastruktury neposuzuje a daný způsobilý příjemce (zde veřejnoprávní korporace) se může bez ohledu na oddělitelnost dotované infrastruktury ucházet o podporu z OPŽP.
Vyjímání infrastruktury
Oddělitelnost infrastruktury Vyjímání infrastruktury I. •
výjimečné řešení
•
v případech, kdy by z objektivních důvodů bylo čerpání dotačních prostředků jinak fakticky znemožněno
Základní pravidla: •
soulad s předpisy upravujícími veřejné zadávání, nezhoršení postavení veřejného zadavatele
•
efektivní technická oddělitelnost vyjmuté i zbylé část infrastruktury, stanovisko od příslušného odboru Ministerstva zemědělství
•
soutěžená provozní smlouva na dobu, která umožní transparentní soutěž, délky provozních smluv by měly končit současně
Oddělitelnost infrastruktury Vyjímání infrastruktury II. Rozsah vyjmutí infrastruktury: •
do cca 2.000 EO (nebo zásobených obyvatel) lze vyjmout pouze celou složku (kanalizace vč. ČOV nebo vodovod vč. úpravny a dalších prvků příslušné složky)
•
nad cca 2.000 EO (nebo zásobených obyvatel) lze samostatně vyjmout i objekty a/nebo sítě za předpokladu, že je toto řešení efektivnější než vyjmutí celé složky infrastruktury;
•
samostatné vyjímání objektů a/nebo sítí přípustné pouze v případech, kdy vyjmutí celé složky infrastruktury není objektivně možné
Oddělitelnost infrastruktury Vyjímání infrastruktury III. Vyjímání sítí •
předmětem vyjmutí musí být vždy nejméně celá síť
•
celá kanalizační nebo vodovodní síť v dané veřejnoprávní korporaci
•
pokud však veřejnoprávní korporace zahrnuje více ČOV a/nebo úpraven vody, lze posoudit vyjmutí jednotlivých ČOV a/nebo sítí, které do každé jednotlivé ČOV odvádějí odpadní vodu, jako kdyby se jednalo o samostatnou veřejnoprávní korporaci
Oddělitelnost infrastruktury Vyjímání infrastruktury IV. Příklad •
ve větší veřejnoprávní korporaci se z objektivních (např. terénních, historických, funkčních, apod.) důvodů nachází více ČOV, na které jsou napojeny samostatné funkční stokové systémy
•
lze v závislosti na rozsahu vyjímané infrastruktury (tj. pod nebo nad 2.000 EO) vyjmout i jen příslušný relativně samostatný funkční celek infrastruktury
•
např. jednu ČOV a/nebo související síť
•
není nutné vyjímat infrastrukturu, která s danou ČOV funkčně nesouvisí (napojenou na jinou ČOV)
Částečná oddělitelnost
Oddělitelnost infrastruktury Částečná oddělitelnost I. Částečná (smluvní) oddělitelnost •
zkrácení délky pouze jedné složky stávající provozní smlouvy
•
cílem je umožnit maximální čerpání dotačních prostředků ve vztahu k infrastruktuře, které se dotýká zkrácená část stávající provozní smlouvy
Oddělitelnost infrastruktury Částečná oddělitelnost II. Předpoklady přijatelnosti částečné oddělitelnosti •
zkrácení ve vztahu k té části provozní smlouvy s dotovanou infrastrukturou
•
ve všech ostatních ohledech budou upraveny obě složky provozní smlouvy
•
zkrácení tak, aby nová „dočasná smlouva“ byla uzavírána na takovou dobu, která umožní transparentní soutěž, tj. zpravidla na dobu 8 až 10 let
•
obě smlouvy končí ve stejném okamžiku
•
respektování principů kompenzace.
Provozní smlouvy
Kategorie provozních smluv Stávající provozní smlouvy •před vstupem ČR do EU (tj. do 30.4.2004) bez ohledu na soulad jejich uzavření s pravidly práva ES, •po vstupu ČR do EU avšak před schválením OPŽP (tj. před 20.12.2007), pokud tyto smlouvy byly uzavřeny při respektování pravidel daných právem ES. – smlouvy s dominantním vlivem veřejného vlastnictví , – smlouvy s dominantním vlivem soukromého vlastnictví Nové provozní smlouvy •smlouvy, které byly nebo budou uzavřené po schválení OPŽP
Přijatelná provozní smlouva
Provozní smlouva Úvod •
pro všechny stávající (i nové) provozní smlouvy přijatelné pro OPŽP platí, že musí zahrnovat požadavky na − kvalitu vodohospodářských služeb, − výkonové ukazatele podporující efektivitu, − odpovídající monitorovací nástroje a − sankční mechanismy, − určený výpočet ceny pro Vodné a/nebo Stočné, − další požadavky nejlepší mezinárodní praxe
Provozní smlouva Obecné požadavky •
jednoznačné a určité označení smluvních stran
•
soulad s právními předpisy a veřejnoprávními povoleními
•
určitost, srozumitelnost, vnitřní nerozpornost
•
nejlepší mezinárodní praxe (požadavky PPP projektů): − včasné stanovení požadovaných standardů kvality služeb, − efektivní realizace projektu, − přenos rizik a odpovědnosti, − oboustranná výhodnost projektů, − motivace soukromého sektoru, − hodnota za peníze (optimální kombinace celkových nákladů projektu a zajištěné kvality uspokojující potřeby uživatelů )
Cenotvorba a nájemné (bude předmětem zítřejší prezentace)
Kvalita služeb a výkonové ukazatele Monitoring Sankce
Provozní smlouva Kvalita služeb a výkonové ukazatele •
běžnou součástí „standardních“ smluv na bází partnerství veřejného a soukromého sektoru, nejen v oboru vodovodů a kanalizací
•
samostatná „Praktická příručka – Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR“ („Praktická příručka“)
•
Praktická příručka popisuje: – povinný přístup k měření kvality služeb prostřednictvím výkonových ukazatelů, – jejich smluvní zabezpečení prostřednictvím systému „sebemonitorování“ ze strany provozovatele, a – uplatnění smluvních sankcí, pokud dochází k neplnění požadovaných standardů.
•
aplikuje se na všechny provozní smlouvy předložené k posouzení po 1. červenci 2009
Provozní smlouva Monitoring • nezbytným navazujícím nástrojem • ověřuje, zda jsou ukazatele plněny výkonové ukazatele • poskytování zpráv, informací a přístupových práv k provozované infrastruktuře • práva vlastníka (veřejného subjektu) tyto údaje od provozovatele získávat, a práva na přístup realizovat • optimální způsob zabezpečení představuje Praktická příručka
Provozní smlouva Sankce •
zajišťují funkčnost výkonových ukazatelů a monitoring díky preventivně motivační (pobídkové) funkci
•
primární funkce je motivovat/potrestat nikoliv nahradit škodu, tu musí být možné uplatnit vedle konceptu smluvních pokut
•
nutné vhodné nastavení výše
•
optimální režim zavedení a aplikace smluvních pokut upravuje Praktická příručka,
•
konkrétní výše smluvní pokuty je vypočtena jako násobek počtu smluvních pokutových bodů za konkrétní porušení smluvní povinnosti a výše smluvní pokuty za jeden smluvní pokutový bod
Provozní smlouva Soulad s environmentální legislativou •
podporované projekty musí být v souladu zejména s: – směrnicí Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, a – směrnicí Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě
Další obsahové náležitosti provozních smluv
Provozní smlouva Další obsahové náležitosti provozních smluv I. •
identifikace a rozsah pronajímaného majetku
•
rozlišení investic a provozu (popř. údržby) – nezbytné odlišit provoz a údržbu infrastruktury od nových investic do infrastruktury a obnovy infrastruktur
•
pravidla veřejných zakázek a koncesí
•
změny smlouvy, postoupení, smlouvy s třetími osobami, dvojí užívání infrastruktury
•
odpovědnost vlastníka za škodu způsobenou provozovatelem
•
zajištění závazků provozovatele (záruky)
•
pojištění
Provozní smlouva Další obsahové náležitosti provozních smluv II. •
práva duševního vlastnictví
•
ukončení smlouvy a proces při ukončení
•
řešení sporů
•
zajištění souladu s podmínkami rozhodnutí o dotaci
Stávající provozní smlouvy
Stávající provozní smlouvy Úvod • infrastruktura bude po jejím dokončení provozována na základě stávající smlouvy • přijatelné za předpokladu, že obnovená nebo rozšířená infrastruktura spolufinancovaná z OPŽP nebude vytvářet nové dodatečné nebo oddělitelné služby, pro které se požaduje výběrové řízení na nového provozovatele dle zásad oddělitelnosti • obvykle nutné zkrátit a upravit, aby splňovaly požadované podmínky
Stávající provozní smlouvy Rozdělení stávajících provozních smluv • stávající provozní smlouvy uzavřené před 1.5.2004 (vstup ČR do EU) – musí být v souladu s tehdy platnými a účinnými právními předpisy národní legislativy
• stávající provozní smlouvy uzavřené po1.5.2004 – musí být uzavřeny při respektování pravidel daných právem Evropských společenství
• dominantní vliv soukromého vlastnictví • dominantní vliv veřejného vlastnictví
Dominantní vliv veřejného vlastnictví
Stávající provozní smlouvy Dominantní vliv veřejného vlastnictví I. • provozní společnost je ovládaná veřejným subjektem nebo veřejnými subjekty • veřejný subjekt realizuje taková rozhodnutí valných hromad společnosti, která zajišťují přiměřenou tvorbu zisku pouze ve výši nezbytné pro obnovu a rozvoj provozní infrastruktury, tvorbu nezbytných finančních rezerv a fondů provozní společnost • není/nebude tvořen zisk za účelem výplaty dividend, či jiné formy zisku pro majitele provozní společnosti
Stávající provozní smlouvy Dominantní vliv veřejného vlastnictví II. Podmínky spolufinancování projektů: •
délka trvání provozní smlouvy
•
úprava provozní smlouvy je v souladu s principy oddělitelnosti
•
obsah provozní smlouvy upraven do nejpozději do Rozhodnutí
• •
zachování kategorie dominantního vlivu veřejného vlastnictví nebude prodána či jinak převedena jakákoli část provozovaného majetku vlastněného veřejným vlastníkem do rukou soukromého sektoru
•
po uplynutí doby trvání stávající smlouvy bude vybrán nový provozovatel a uzavřena nová provozní smlouva nebo bude provozování infrastruktury zajištěno jiným způsobem v souladu s platnými a účinnými právními předpisy a Metodikou
Stávající provozní smlouvy Dominantní vliv veřejného vlastnictví III. Délka trvání provozní smlouvy s dominancí veřejného vlastnictví: •
provozní smlouvy uzavřené před schválením OPŽP (tj. před 20.12.2007) na dobu určitou jsou bez ohledu na jejich délku trvání přijatelné pro OPŽP;
•
provozní smlouvy uzavřené po schválení OPŽP (tj. po 20.12.2007) na dobu určitou jsou přijatelné pro OPŽP, pokud délka jejich trvání nepřesahuje 31.12.2022, v opačném případě musí být zkráceny;
•
provozní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou (bez ohledu na okamžik jejich uzavření) musí být zkráceny nejdéle do 31.12.2022 s tím, že zůstane zachována možnost výpovědi provozní smlouvy.
V případě smluv s dominantním vlivem veřejného vlastnictví není za splnění všech podmínek omezována maximální výše podpory.
Dominantní vliv soukromého vlastnictví
Stávající provozní smlouvy Dominantní vliv soukromého vlastnictví I. O dominantní vliv soukromého vlastnictví vždy pokud nejsou splněny podmínky pro zařezení vztahu do kategorie dominance veřejného vlastnictví. Podmínky pro smlouvy s dobou trvání do konce roku 2015: •úprava provozní smlouvy je přijatelná z hlediska principů oddělitelnosti; •nejpozději do Rozhodnutí bude provozní smlouva obsahovat náležitosti provozní smlouvy; a •po uplynutí doby trvání stávající smlouvy bude vybrán nový provozovatel a uzavřena nová provozní smlouva nebo bude provozování infrastruktury zajištěno jiným způsobem v souladu s platnými a účinnými právními předpisy a touto Metodikou.
Stávající provozní smlouvy Dominantní vliv soukromého vlastnictví II. Podmínky pro smlouvy s dobou trvání končící v letech 2016 až 2022: •úprava provozní smlouvy je přijatelná z hlediska principů oddělitelnosti; •provozní smlouva bude zkrácena tak, aby její doba trvání uplynula nejpozději do konce roku 2015 (jinak bude výše podpory snížena na 60% do roku 2020 a 30% v letech 2021 a 2022); •nejpozději do Rozhodnutí bude provozní smlouva obsahovat náležitosti provozní smlouvy; a •po uplynutí doby trvání stávající smlouvy bude vybrán nový provozovatel a uzavřena nová provozní smlouva nebo bude provozování infrastruktury zajištěno jiným způsobem v souladu s platnými a účinnými právními předpisy a touto Metodikou.
Stávající provozní smlouvy Dominantní vliv soukromého vlastnictví III. Podmínky pro smlouvy s dobou trvání po roce 2022: •
úprava provozní smlouvy je přijatelná z hlediska principů oddělitelnosti;
•
provozní smlouva bude zkrácena tak, aby byl projekt přijatelný v rámci některé z výše uvedených variant přijatelnosti;
•
nejpozději do Rozhodnutí bude provozní smlouva obsahovat náležitosti provozní smlouvy; a
•
po uplynutí doby trvání stávající smlouvy bude vybrán nový provozovatel a uzavřena nová provozní smlouva nebo bude provozování infrastruktury zajištěno jiným způsobem v souladu s platnými a účinnými právními předpisy a touto Metodikou.
Stávající provozní smlouvy Dominantní vliv soukromého vlastnictví IV. Podmínky pro smlouvy uzavřené na dobu neurčitou: •
úprava provozní smlouvy je přijatelná z hlediska principů oddělitelnosti;
•
provozní smlouva bude zkrácena tak, aby byl projekt přijatelný v rámci některé z výše uvedených variant přijatelnosti;
•
nejpozději do Rozhodnutí bude provozní smlouva obsahovat náležitosti provozní smlouvy; a
•
po uplynutí doby trvání stávající smlouvy bude vybrán nový provozovatel a uzavřena nová provozní smlouva nebo bude provozování infrastruktury zajištěno jiným způsobem v souladu s platnými a účinnými právními předpisy a Metodikou.
Stávající provozní smlouvy Uzavřené/prodloužené bez řádného výběrového řízení dle práva ES Smlouvy uzavřené po vstupu ČR do EU, tedy v době, kdy na našem území platilo evropské právo, avšak bez řádného výběrového řízení dle zásad ES. Projekty budou přijaty pouze pod podmínkou, že •bude ve výběrovém řízení znovu vybrán provozovatel a bude uzavřena nová provozní smlouva, nebo •bude uzavřen dodatek, kterým budou v případě smlouvy prodloužené po vstupu do EU bez řádného výběrového řízení dle práva ES zhojeny nedostatky takto prodloužené stávající provozní smlouvy (např. v případě prodloužení stávající provozní smlouvy v rozporu se zásadami práva ES dodatkem narovnávajícím délku provozní smlouvy).
Úpravy provozních smluv
Stávající provozní smlouvy Úpravy provozních smluv •
nelze provádět jednostranně změny bez souhlasu druhé smluvní strany
•
obvykle bude uzavřen dodatek k provozní smlouvy (lze ve formě úplného znění)
•
charakter koncesní smlouvy - žadatel před uzavřením dodatku vyžádá předchozí stanovisko Ministerstva financí ČR dle ustanovení § 30 ZoKS a toto stanovisko na vyžádání předloží SFŽP
•
vždy nutnost prověřit, zda uzavření příslušného dodatku nepodléhá nutnosti konat nové koncesní či zadávací řízení, tj. nejedná se tzv. podstatnou změnu koncesní smlouvy (srov. pravidla formulovaná v nedávném rozhodnutí Evropského soudního dvora č. C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH)
Kompenzace
Stávající provozní smlouvy Kompenzace I. •
z jednání s provozovateli může vyplynout požadavek spočívající v podmínění zkrácení (a úpravy) provozní smlouvy poskytnutím kompenzace
•
přípustné pouze v případě, že poskytnutí kompenzace bude: – v souladu se zákazem poskytování tzv. veřejné podpory ES; a – v souladu s právem veřejného zadávání (právem veřejných zakázek a právem koncesním)
•
zcela výjimečný instrument při jednání příjemce dotace a provozovatele o úpravě (např. zkrácení) či ukončení stávající provozní smlouvy
Stávající provozní smlouvy Podmínky kompenzace I. •
soulad s principem soukromého investora (ekonomická výhoda)
•
nepředstavuje podstatnou změnu provozní smlouvy
•
transparentní vyčíslení kompenzace dle zásad „altmarského balíčku“ (může zajistit Finanční model)
•
soulad s pravidly zákazu veřejné podpory (lze se obrátit se žádostí o stanovisko na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže)
•
vrácení přijaté kompenzace (popř. relevantní části ) v případě se příjemce stane opět provozovatelem
Odpovědnost za splnění všech výše uvedených podmínek je výlučně na straně žadatele.
Stávající provozní smlouvy Podmínky kompenzace II. •
Konzultace k dodržování pravidel Společenství pro veřejnou podporu poskytuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
•
metodickou podporu při implementaci jednotlivých kroků vedoucích ke splnění pravidel pro poskytování kompenzací zajišťuje MŽP
•
SFŽP, popř. MŽP, oprávněno v jednotlivých případech vyžadovat, aby žadatel řádně doložil veškeré nezbytné podklady prokazující splnění podmínek kompenzace (předložení do 10 dnů od jejich vyžádání)
Nové provozní smlouvy
Nové provozní smlouvy Obecné požadavky • infrastruktura spolufinancovaná z OPŽP bude po jejím dokončení provozována na základě nové řádně vysoutěžené provozní smlouvy • požadavky kladené na nové provozní smlouvy: – řádný výběr provozovatele (bude předmětem samostatné prezentace) – obsah provozní smlouvy (shodně jako u stávajících provozních smluv) – délka provozní smlouvy
Nové provozní smlouvy Délka provozních smluv • maximálně 10 let – provozovatel se nebude finančně podílet na investicích do výstavby, obnovy, zkvalitnění nebo rozšíření vodohospodářské infrastruktury
• déle než 10 let – pokud nelze v kratší době zajistit návratnost provedených investic bez narušení ostatních nezbytných investičních činností vlastníka (pokud smlouva bude respektovat princip proporcionality)
Procesní postup
Procesní postup •
„Rozhodnutím“ se ve smyslu Metodiky a této prezentace rozumí – v případě individuálních projektů rozhodnutí o poskytnutí dotace a – v případě tzv. velkých projektů podání žádosti Evropské komisi o posouzení a schválení projektu.
Procesní postup Nové provozní smlouvy I. •
Podmínkou přijatelnosti projektu je následné: – schválení podmínek nové provozní smlouvy; a zároveň – schválení způsobu výběru provozovatele Státním fondem životního prostředí České republiky
Procesní postup Nové provozní smlouvy II. •
Nové provozní smlouvy, které budou existovat vedle stávající provozní smlouvy – před Rozhodnutím předložit stanovisko Ministerstva zemědělství k efektivní technické oddělitelnosti dotované infrastruktury; – před Rozhodnutím předložit podklady k výběrovému řízení a jeho dokumentaci (včetně návrhu provozní smlouvy); – nejpozději do dne ukončení projektu vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouva. Dokumentace výběrového řízení a uzavřená nová provozní smlouva musí být rovněž nejpozději do dne ukončení projektu předložena SFŽP.
Procesní postup Nové provozní smlouvy III. •
Nové provozní smlouvy nahrazující stávající provozní smlouvy – před vydáním Rozhodnutí předložit SFŽP dokument prokazující ukončení stávající provozní smlouvy (u smluv končících téhož roku, jako dochází k získání kolaudačního souhlasu na investici financovanou ze SFŽP, není nutno současnou provozní smlouvu upravovat) – před Rozhodnutím předložit podklady k výběrovému řízení a jeho dokumentaci (včetně návrhu provozní smlouvy) – nejpozději do dne ukončení projektu vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu. Dokumentace výběrového řízení a uzavřená nová provozní smlouva musí být rovněž nejpozději do dne ukončení projektu předložena SFŽP.
Procesní postup Nové provozní smlouvy III. •
Nové provozní smlouvy navazující na končící stávající provozní smlouvy – před Rozhodnutím předložit podklady k výběrovému řízení a jeho dokumentaci (včetně návrhu provozní smlouvy) – nejpozději do dne ukončení projektu vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu. Dokumentace výběrového řízení a uzavřená nová provozní smlouva musí být rovněž nejpozději do dne ukončení projektu předložena SFŽP – v nezbytných případech lze uzavřít dodatek ke stávající provozní smlouvě prodlužující délku jejího trvání do doby výběru nového provozovatele (při dodržení podmínek uvedených v Metodice)
Procesní postup Stávající provozní smlouvy I. •
Standardní úpravy stávající provozní smlouvy – před Rozhodnutím předložit upravenou a oběma stranami podepsanou provozní smlouvu – MŽP bude po ukončení projektu do konce trvání provozní smlouvy v pravidelných intervalech zajišťovat kontrolu plnění požadavků na smlouvy tak, aby bylo zaručeno, že jsou tyto podmínky dodržovány a že nedochází k nepřiměřené výhodě na straně provozovatele či vlastníka, a to s ohledem na podmínky stanovené pro přidělení dotace pro konkrétní projekt (a částečně i v návaznosti na článek 57 Nařízení 1083/2006)
Procesní postup Stávající provozní smlouvy II. •
V případě vyjmutí infrastruktury je nezbytné předložit – dohodu mezi vlastníkem a současným provozovatelem o vyjmutí – související úpravu existující provozní smlouvy (např. snížení přiměřeného zisku); – prohlášení o způsobu zajištění provozování vyjmuté a nové dotované infr.; – stanovisko prokazující soulad s předpisy upravujícími veřejné zadávání; – stanovisko Ministerstva zemědělství k efektivní technické oddělitelnosti vyjímané i zbylé části infrastruktury;
• •
kompenzace v souladu s principy kompenzace v případě řádného vyjmutí infrastruktury není výše podpory krácena.
Účinnost úprav stávajících provozních smluv
Procesní postup Účinnost úprav stávajících provozních smluv •
úpravy ve stávajících provozních smlouvách musí být provedeny před tím, než je vydáno Rozhodnutí
•
Veškeré změny v provozních smlouvách vyplývajících z Přílohy 7 OPŽP musí být účinné (aplikovatelné) nejpozději od prvního dne následujícího kalendářního/hospodářského roku po získání kolaudačního souhlasu na investici realizovanou v rámci OPŽP.
•
Hlavní důvod pro odkladnou účinnost změn v provozních smlouvách je dán zejména nemožnosti poskytování vodohospodářských služeb v období realizace investice v doporučených standardech, které není provozovatel schopen ovlivnit.
Výběr provozovatele
Výběr provozovatele Výběrové řízení na výběr provozovatele Dle konkrétních podmínek je zadavatel povinen konat některý z následujících typů výběrových řízení : •
koncesní řízení dle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní řízení),
•
zadávací řízení dle ust. § 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (kvazikoncesní řízení), nebo
•
standardní zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (zadávací řízení)
Postup v koncesním řízení •Zadavatel bude uzavírat provozní smlouvu v koncesním řízení, pokud • předpokládaný příjem provozovatele přesáhne po dobu trvání provozní smlouvy částku 20 milionů Kč bez DPH, • provozovatel infrastruktury bude mít právo přímo vybírat od konečných odběratelů vodné a/nebo stočné a • (provozovatel by měl podle provozní smlouvy nést podstatnou část rizik spojených s využíváním předmětu provozní smlouvy)
Postup v kvazikoncesním řízení Zadavatel bude uzavírat provozní smlouvu v tzv. kvazikoncesním řízení, pokud : •Předpokládaný výdaj vlastníka na základě provozní smlouvy přesáhne po dobu trvání provozní smlouvy částku bez DPH odpovídající hodnotě nadlimitní zakázky na služby (tj. v současnosti dle vyhlášky č. 77/2008 Sb. v případě sektorových zadavatelů částka 11.715.000 Kč bez DPH) •provozovatel vykonává (některé) činnosti potřebné pro provozování příslušné vodohospodářské infrastruktury s tím, že nemá právo přímo vybírat vodné a/nebo stočné •provozní smlouva bude uzavřena na dobu určitou delší než pět let a •Provozovatel nese dle provozní smlouvy některá rizika spojená s využíváním předmětu provozní smlouvy (např. některá provozní rizika).
Zadávací řízení Zadavatel bude uzavírat provozní smlouvu v zadávacím řízení, pokud •nejsou naplněny podmínky pro aplikaci postupů dle koncesního zákona či zadání v tzv. kvazikocesním řízení •Rizika nese zadavatel, •Zadavatel platí odměnu dodavateli za provádění jednotlivých činností souvisejících s provozováním infrastruktury.
Rekapitulace – druhy zadávacích řízení Veřejné zakázky Úplata vždy ZADAVATEL
DODAVATEL Smlouva
Zvláštní typ nadlimitní VZ – kvazikoncese Úplata vždy
ZADAVATEL
DODAVATEL Smlouva
Koncese
Úplata někdy
ZADAVATEL
Úplata vždy DODAVATEL
Smlouva
• Délka trvání smlouvy > 5 let • Některá EK rizika přenesena na DODAVATELE
ODBĚRATELÉ
Koncesní řízení
Významné koncese • Pokud předpokládaný příjem provozovatele po dobu trvání provozní smlouvy dosáhne nejméně: – v případě kraje, Hl.m.Prahy či jimi zřizovaných příspěvkových organizací částku 250.000.000,- Kč, – v případě obce nad 100 000 obyvatel či jí zřizované příspěvkové organizace částku 200.000.000,- Kč, – v případě obce nad 25 000 do 100 000 obyvatel či jí zřizované příspěvkové organizace částku 100.000.000,- Kč a – v případě obce do 25 000 obyvatel či jí zřizované příspěvkové organizace částku 50.000.000,- Kč,
Významné koncese Zadavatel je povinen před zahájením koncesního řízení zajistit vypracování koncesního projektu, který •z právního i ekonomického pohledu přesně vymezí předmět koncesní smlouvy a postavení obou stran •posoudí vhodnost zvoleného modelu řešení – tj. výhodnost zajištění řešení koncesní smlouvou,
Koncesní projekt Cíle koncesního projektu a koncesního řízení: •
Koncesní projekt by měl právě dát relativně přesnou, objektivní a veřejně přístupnou odpověď na to, co je hodnotou za peníze (dle předpokladu na začátku zadávání zakázky).
•
Průběh následného koncesního řízení má určit, která hodnota je ta nejlepší (z nabídek způsobilých uchazečů) - která si „zaslouží peníze“ – tj. aby byla financována z veřejných prostředků.
Koncesní projekt Náležitosti koncesního projektu I. Koncesní projekt obsahuje alespoň: •
identifikaci objektivních potřeb zadavatele, včetně vymezení požadovaných cílů, které mají tyto potřeby uspokojit
•
popis možných variant zajištění potřeb zadavatele, včetně jejich ekonomického posouzení, a doporučení varianty, která je pro zadavatele nejvýhodnější (včetně způsobů realizace); dále obsahuje popis ekonomických a jiných důsledků pro případ, že by daná potřeba nebyla realizována vůbec – nulová varianta
•
doporučenou variantu projektu a ověření doporučené varianty
Koncesní projekt Náležitosti koncesního projektu II. •
analýzu způsobů realizace doporučené varianty – analýza srovnává min. 2 varianty řešení, přičemž jedna varianta je zadání formou veřejné zakázky;
•
podrobný popis služby poskytované koncesionářem
•
předpokládané finanční prostředky předmětu koncesní smlouvy
•
součet předpokládaných výdajů vynaložených na realizaci předmětu koncesní smlouvy v jednotlivých letech po dobu předpokládané platnosti koncesní smlouvy
•
vymezení způsobu nakládání s majetkem zadavatele
•
předpokládaný časový harmonogram realizace předmětu koncesní smlouvy
nezbytné
pro
realizaci
Koncesní projekt Náležitosti koncesního projektu III. •
předpokládané platební podmínky, zejména s ohledem na plnění závazků koncesionáře
•
zhodnocení případných ekonomických a právních dopadů na smluvní strany při ukončení platnosti koncesní smlouvy
•
předpokládaný časový harmonogram koncesního řízení
Schvalovací proces •
koncesní projekt schvaluje zastupitelstvo obce či kraje
•
provozní (koncesní) smlouvu schvaluje zastupitelstvo obce či kraje.
•
zadavatel je povinen vyžádat si před uzavřením koncesní smlouvy předchozí stanovisko Ministerstva financí (pokud toto stanovisko nebude poskytnuto do šedesáti dnů, platí fikce vydání souhlasného stanoviska)
Postup zadavatele při významné koncesi
Shromáždění a analýza vstupních podkladů
etapa 1
Koncesní Koncesní projekt
etapa 2
Schvalovací proces koncesního projektu
etapa 3
PŘÍPRAVNÁ FÁZE – FÁZE I Koncesní projekt
Kvalifikační předpoklady a koncesní dokumentace
etapa 4
Koncesní řízení do podání nabídky
etapa 1
Výběr koncesionáře
etapa 2
Vyjadřovací řízení Ministerstva financí
etapa 3
REALIZAČNÍ FÁZE – FÁZE II Výběr provozovatele
Schvalovací proces uzavření koncesní smlouvy
etapa 4
Koncesní dokumentace Obsah koncesní dokumentace (přiměřené použití § 44 zákona o veřejných zakázkách) •soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek vymezující předmět koncese do takové podrobnosti, aby koncesionář mohl zpracovat nabídku •Doporučujeme, aby obsahem koncesní dokumentace byl zejména úplný návrh provozní smlouvy (uchazeči nebudou oprávněni v návrhu provozní smlouvy měnit jiné pasáže než ty, které tak budou výslovně označeny a které budou dále předmětem hodnocení) •Součástí koncesní dokumentace dále musí být i částečně vyplněný finanční model zahrnující veškeré vstupní údaje od zadavatele.
Koncesní dokumentace Koncesní dokumentace by měla obsahovat: •
obchodní a platební podmínky (doporučujeme specifikovat ve smlouvě, která bude součástí koncesní dokumentace),
•
technické podmínky,
•
požadavky na varianty nabídek,
•
podmínky a požadavky na zpracování nabídky,
•
způsob zpracování nabídkové ceny (pokud s ohledem na předmět plnění přichází v úvahu),
•
způsob hodnocení nabídek,
•
požadavky na prokázání kvalifikace.
Kvalifikační kriteria Kvalifikační kritéria • Ekonomická, finanční a technická • Cílem je zajistit, že uchazeč má dostatečnou ekonomickou sílu a dostatečné zkušenosti a dostatečné personální a technické zázemí pro plnění předmětu provozní smlouvy.
Kvalifikační kriteria Doporučené principy stanovení kvalifikačních kritérií •
nesmí být nepřiměřeně přísná ve vztahu k předmětu provozní smlouvy,
•
pojištění odpovědnosti by mělo odpovídat obchodní praxi a možné výši odpovědnosti zadavatele za škodu (obvykle by nemělo přesahovat předpokládaný roční příjem provozovatele podle provozní smlouvy),
•
požadavek na obrat provozovatele by obvykle neměl přesáhnout 3 – 5 násobek předpokládaného ročního příjmu provozovatele
•
reference nesmí být vázány na určité území, značku či technologii (zákaz značkové specifikace)
Kvalifikační kriteria
•
personální požadavky - odpovídající rozsahu infrastruktury (vhodné žádat prohlášení uchazeče, že uvedené osoby se budou účastnit na plnění smlouvy)
•
požadavky na technické vybavení - zohlednit, že provozovatel může v některých případech vybavení pořizovat až po přidělení koncese před zahájením plnění (+ zákaz značkové specifikace)
Kvalifikační kriteria - příklad Příklady vhodných kvalifikačních kritérií: (provoz kanalizace a ČOV po dobu 10 let v aglomeraci s 20.000 EO) Název kritéria
Minimální požadavek
1. výše obratu
250 % ročního příjmu z provozní smlouvy
2. poj. odpovědnosti
podle výše předpokl. možné odpovědnosti
3. reference
tři zakázky obdobného charakteru a rozsahu realizované v ČR nebo v EU
4. seznam techniků
alespoň tři osoby s VŠ vzděláním vodohosp. směru a pěti roky praxe v oboru
5. počet zaměstnanců
alespoň 10 zaměstnanců
6. certifikace
ISO 9001 nebo srovnatelný certifikát
Kvalifikační kriteria - příklad Příklady nevhodných kvalifikačních kritérií: Název kritéria
Minimální požadavek
1. výše obratu
1000 % ročního příjmu z provozní smlouvy
2. poj. odpovědnosti
200 % ročního příjmu z provozní smlouvy
3. reference
- deset obdobných zakázek, - požadavky na referenční zakázky přesahující významem a rozsahem předmět smlouvy - pět obdobných zakázek v daném kraji - nulový požadavek na reference
Kvalifikační kriteria - příklad Příklady nevhodných kvalifikačních kritérií: Název kritéria
Minimální požadavek
4. seznam techniků
alespoň tři osoby s VŠ vzděláním vodohospodářského směru a pěti roky praxe v oboru s technologií […]
5. počet zaměstnanců
alespoň 40 zaměstnanců
6. certifikace
výlučně ISO 9001
Hodnotící kriteria •
Nabídky - vždy hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti
•
hlavním hodnotícím kritériem - výše ceny pro konečné odběratele – tedy cena za Vodné a/nebo Stočné (z této ceny je ceny je však možné odečíst nájemné, které by mělo být nastaveno předem s ohledem na udržitelnost infrastruktury)
•
pro kvazikoncesní způsob provozování–odměna provozovatele
•
Doporučujeme, aby relativní váha tohoto kritéria činila alespoň 80 %.
Hodnotící kriteria •
Dílčí hodnotící kritéria - mají vyjadřovat výhodnost provozní smlouvy pro zadavatele s tím, že zadavatel by měl jako hodnotící kritéria stanovit pouze takové veličiny, které objektivně zvyšují či snižují výhodnost nabídky pro zadavatele.
•
Zadavatel by měl dopředu přesně stanovit, co od provozovatele očekává a jaké parametry kvality služeb požaduje splnit (to je zakotveno v koncesní dokumentaci)
•
Hodnoceno by mělo být pouze to, co koncesionář může nabídnout nad rámec „základních požadavků zadavatele“ a zároveň zvyšuje hodnotu plnění.
Hodnotící kriteria •
Hodnotící kritéria - mají vyjadřovat „hodnotu za peníze“, tj. váha kriterií vždy konkretizovaná s ohledem na provedenou rizikovou analýzu
•
Z vymezení hodnotícího kritéria musí být vždy přesně zřejmé, co bude předmětem hodnocení a jak má uchazeč sestavit svou nabídku, aby jeho nabídka byla hodnocena jako nejvhodnější.
•
doporučujeme kritéria kvantifikovatelná (transparentnost). Hodnotícím kritériem nesmí být nikdy reference či jiné skutečnosti, které jsou předmětem kvalifikace. Zadavatel rovněž nesmí hodnotit to, co je technickou podmínkou (tzn. to, co zadavatel požaduje vždy splnit)
Hodnotící kriteria - příklad Příklady vhodných hodnotících kritérií: Název kritéria kritéria
Relativní váha
1.Výše ceny pro konečné odběratele 2.Výše smluvních pokut (omezeno max. částkou)
…90 % …10 %
Hodnotící kriteria - příklad Příklady nevhodných (případně nezákonných) hodnotících kritérií: Název kritéria
Relativní váha kritéria
1.Kvalita projektu řízení ČOV 2.Výše ceny pro konečné uživatele 3.Výše smluvních pokut (neomezeno max. částkou)
…40 % …30 % …30 %
Koncesní smlouvy mimo koncesní zákon Případy koncesních smluv, na které se nevztahuje koncesní zákon Pokud předpokládaný příjem koncesionáře méně 20.000.000 Kč (tzv. „koncese malého rozsahu“) Vodítkem - Interpretační sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek (2006/C 179/02).
Kvazikoncesní řízení
Kvazikoncesní řízení • koná se v případě provozních smluv, které svou povahou sice stále ještě jsou veřejnými zakázkami, ale vykazují i některé znaky typické pro koncese (přenos rizik na dodavatele, dlouhodobost, velká hodnota předmětu smlouvy) • zadavatel postupuje dle zákona o veřejných zakázkách + plní některé povinnosti stanovené v určených ustanoveních zákona o koncesních smlouvách (§ 16 odst. 3 až 5, § 18, § 19, § 21 až 23 a § 30 ZoKS)
Kvazikoncesní řízení Obdobně jako v případě koncese •
obsahové náležitosti smlouvy na plnění zakázky,
•
v případě překročení limitů pro „významné“ koncese – shodně povinnost vypracovat koncesní projekt a schvalovací proces ke koncesnímu projektu a koncesní smlouvě.
•
obsahem zadávací dokumentace - úplný návrh provozní smlouvy
•
součástí zadávací dokumentace - částečně vyplněný finanční model zahrnující veškeré vstupní údaje od zadavatele
Druhy zadavatelů I. Veřejný zadavatel •
Česká republika
•
Státní příspěvková organizace
•
Územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace
•
Jiná právnická osoba, pokud – založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu – je veřejným zadavatelem financována, ovládána či kontrolována
Druhy zadavatelů II. Dotovaný zadavatel •
Právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce.
Druhy zadavatelů Sektorový zadavatel Osoba vykonávající některou z relevantních činností, pokud: •
tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo
•
nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv
Dominantní vliv: •
Relevantní činnost vykonávaná na základě zvláštního nebo výhradního práva
•
Veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů orgánů
Souběh činností •
Vykonává-li veřejný zadavatel jednu či více relevantních činností, vztahují se na něj ustanovení pro sektorové zadavatele v případě, že veřejná zakázka má být zadávána v souladu s výkonem relevantní činnosti
•
Obec opravující vlastní vodovod zadává jako sektorový zadavatel
•
Soukromá akciová společnost provozující vodovod na základě provozní smlouvy uzavřené s obcí zadává opravu vodovodu jako sektorový zadavatel
Společní zadavatelé
•
Společní zadavatelé - více zadavatelů zadává jedinou veřejnou zakázku (např. rozsáhlejší vodohospodářská infrastruktura, která zasahuje na území více obcí).
•
Pro účely společného postupu zadavatelů - povinnost uzavřít písemnou smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem sdružených zadavatelů.
In House zadávání • poskytnutí služeb veřejnému zadavateli osobou, která – vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele, a – ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva,
není zadavatel povinen zadávat podle zákon o veřejných zakázkách (zadávat zakázku v zadávacím řízení). • nelze uplatnit v případě koncesí
In House zadávání Pojem „výkon převážné části činnosti“ • vykládat dle judikatury ESD ve smyslu základní či podstatné činnosti pro veřejného zadavatele (jiná činnost vykonávaná pro ostatní osoby musí mít pouze okrajový charakter, nepostačuje nadpoloviční podíl) • splnění této podmínky je nutné posuzovat vždy případ od případu
Koncernová výjimka •
Obdobné jako pravidla pro in-house zadávání, ale s ohledem na charakter činnosti jsou podmínky nastaveny mírněji.
•
Sektorový zadavatel nemusí postupovat podle ZVZ v případě, pokud je veřejná zakázka zadávána přidružené osobě a alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných služeb za předchozí tři roky je dosaženo poskytováním takových služeb osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou
•
Přidružená osoba - zadavatel ovládající či ovládanou osobou nebo osoba, která je společně se zadavatelem osobou ovládanou jinou osobou (§ 66a ObchZ)
•
Nelze uplatnit v případě koncesí
