Městský úřad Světlá nad Sázavou Odbor sociálních věcí Orgán sociálně-právní ochrany dětí náměstí Trčků z Lípy 18, 582 91 Světlá nad Sázavou
Metodika ke standardu č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, zejména -
respektuje individuální přístup ke všem klientům, vychází z individuálních potřeb každého klienta, podporuje samostatnost klientů, uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, motivuje k péči o děti, posiluje sociální začleňování klientů, důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně- právní ochrany.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Referenti mají k dispozici (v elektronické podobě) a řídí se zejména těmito právními předpisy a postupují dle nich: Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte, Evropská úmluva o výkonu práv dětí, Etický kodex sociálního pracovníka, Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, Občanský zákoník, Občanský soudní řád, Zákon o zvláštních řízeních soudních Úmluva o právech osob se zdravotním postižením.
1
Referent při jednání s klientem dodržuje tyto základní principy
respektuje individuální přístup ke všem klientům – respektuje jedinečnost každého člověka a nediskriminuje klienta s ohledem na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti; respektuje právo každého jedince na seberealizaci, vychází z individuálních potřeb každého klienta – vytváří kvalitní systém individuálního plánování, podporuje samostatnost klientů – referent svým jednáním podporuje samostatnost klientů a to zejména tím, že nesepisuje návrhy k soudu, ale předá klientovi vzor návrhu a nabídne případnou konzultaci nad klientem sepsaným návrhem, klient sám objedná dítě k psychologovi, nebude to za něj dělat referent, nevyplní za klienta žádost o byt, poskytuje pouze poradenství, uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta – při výkonu sociálněprávní ochrany dítěte je zjištěn názor všech zúčastněných stran, zjištěny všechny potřebné informace z dostupných zdrojů (zejména u dětského lékaře, v mateřské škole, základní škole, u odborných lékařů), aby bylo možné určit, jaké potřeby má klient, je dbáno na to, aby se nevyskytla žádná forma diskriminace, motivuje k péči o děti - připomíná práva a povinnosti rodičů vůči dětem (rodičovskou odpovědnost), vysvětluje potřeby dětí, pořádá případové konference – hledá možnosti, jak zapojit klienty do procesu řešení jejich situace, podporuje odpovědnost rodičů za výchovu a vývoj jejich dětí, posiluje sociální začleňování klientů – referent poskytne poradenství ohledně nabídky služeb posilujících samostatnost rodiny, spolupracuje se sociálním pracovníkem obce, podporuje aktivity společné s běžnou populací, důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody - dbá na to, aby byla chráněna důstojnost a lidská práva klienta, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím – referent podporuje kontakt s rodinným prostředím, věnuje zvýšenou pozornost dětem umístěným mimo rodinu a vždy v těchto případech zpracovává podrobné vyhodnocení dítěte a jeho rodiny a vypracovává individuální plány ochrany dítěte, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně - právní ochrany – referent informuje klienta o postupech v rámci sociálně-právní ochrany dětí s ohledem na konkrétní situaci klienta.
Kontrola dodržování základních principů se řídí postupy dle standardu č. 10.
2
9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. --------------------------------------------------------------------------------------------------------Mezi osoby se specifickými potřebami řadíme děti bez plné svéprávnosti, osoby s tělesným, smyslovým a mentálním postižením, osoby duševně nemocné a cizince.
Služby potřebné pro jednání zajišťované koordinátorem případu:
děti bez plné svéprávnosti – referent umí komunikovat s dětmi všech věkových kategorií, tělesně postižení – klientům jsou k dispozici bezbariérové úřední prostory, mají možnost zapůjčení invalidního vozíku (k dispozici na pokladně úřadu), referenti pracují v terénu, klienty navštěvují v domácnosti, klientům je umožněno zprostředkování odborných služeb v rámci SPOD po telefonu, smyslově postižení – nabídka možnosti výkonu sociálně–právní ochrany dětí v domácnosti klienta, pokud se jedná o klienta neslyšícího je možno využít webovou aplikaci www.tichalinka.cz - klientovi poskytne kontakty popř. dojedná spolupráci zejména s těmito organizacemi: Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Nádražní 397, Havlíčkův Brod (tlumočení je nutné zajistit 1 den před potřebným tlumočením) p. Kocmanová – 606 957 295 p. Kohoutová – 732 817 118 p. Nováková - 728 340 439 p. Kantůrková – 723 416 241 Centrum zprostředkování tlumočníků neslyšícím při ASNEP: telefonní číslo pro SMS zprávy: 776 701 502, e-mail:
[email protected] ,
mentálně postižení – při komunikaci volí referent přiměřenou verbální komunikaci, využívá názorných pomůcek, minimalizuje rozsah sdělovaných informací, duševně postižení – referent konzultuje postupy a způsoby jednání s odborným lékařem v daném oboru, cizinci – referent poskytne klientovi kontakty, popř. dojedná tlumočení u těchto institucí Centrum multikulturního vzdělávání , o.s., Masarykovo nám. 34, Jihlava
3
tel. 774 619 933 (společnost zajistí bezplatné tlumočení v případě, že budou mít k dispozici tlumočníka požadovaného jazyka). V případě, že tlumočníka nezajistí Centrum multikulturního vzdělávání, obrátí se referent na překladatelskou agenturu SPĚVÁČEK zajišťující profesionální službu tlumočení po telefonu. V pracovní dny během dopoledne - č.tel. 233 331 627 (637), v ostatních případech 774 849 884.
Pokud se jedná o placenou službu, musí si koordinátor případu vyžádat písemný souhlas vedoucího odboru s využitím placené služby. V osobním spisu referenta, který je uložen na odboru kanceláře starosty, je uvedena specifická komunikativní dovednost a pokud je v době jednání s klientem třeba využít tuto dovednost, přednostně se využije znalost referenta. Vedoucí odboru oznámí dovednost nově přijatého referenta při první společné kolektivní konzultaci.
4
9c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. --------------------------------------------------------------------------------------------------------Orgán sociálně–právní ochrany dětí využívá při sběru informací potřebných pro vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny zejména tyto metody:
pozorování rozhovor zprávy posudky sanaci rodiny případové konference rodinné konference šetření v přirozeném prostředí
Referent dodržuje zejména tyto principy vyhodnocování: -
respektuje věk dítěte, zaměří se na prospěch dítěte ve škole, bere v potaz zázemí dítěte, prostředí, ve kterém žije, zahrnuje širší rodinu, zaměří se na pozitivní a silné stránky rodiny, preferuje mezioborovou spolupráci, vytváří proces nikoli jednorázový úkon, spolupracuje paralelně s dalšími službami.
Orgán sociálně–právní ochrany dětí provádí základní a popř. podrobné vyhodnocení potřeb dítěte a situace rodiny. A. Základní vyhodnocování vyhotoví referent u všech dětí, které se zapisují do základního rejstříku Om. Základní vyhodnocení provede referent od okamžiku zjištění, že se jedná o dítě dle §6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí 5
nejpozději do 30 dnů, pro každé dítě samostatně, v případě sourozenců na všechny děti současně (ve stejnou dobu pro každé dítě zvlášť), obsah základního vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny v případě, kdy nebylo zjištěno ohrožení, jeho potřeby jsou naplněny a není zjištěna potřeba podpory, je uveden v příloze č. 12.
B. Podrobné vyhodnocování vyhotoví referent zejména u dětí: jejichž rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití, které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu, které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami, které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu, pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí, kterým byl ustanoven opatrovník (s výjimkou kolizního opatrovnictví pouze pro soudní nebo správní řízení) nebo poručník. Obsah vyhodnocení je uveden v příloze č. 13.
6
9d Orgán sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. --------------------------------------------------------------------------------------------------------Individuální plán ochrany dítěte (dále IPOD) je plán práce s dítětem a jeho rodinou. IPOD zpracovává koordinátor případu vždy, pokud po provedení podrobného vyhodnocení situace dítěte zjistí ohrožení na životě, zdraví, bezpečí a příznivém vývoji dítěte dle § 6 (zejm. s ohledem na četnost a intenzitu) ve spojení s § 9a a § 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, odst. 3, písm. c). § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, a) jejichž rodiče 1. zemřeli, 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti; b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití; d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. 7
§ 9a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (1) Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle části třetí. (2) Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné v náhradním rodinném prostředí; při tom se postupuje s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům. (3) Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálněprávní ochrany. Plnění standardů kvality sociálně-právní ochrany se hodnotí systémem bodů. (4) Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují a) principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany, b) standardy sociální práce s klientem, c) standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany, d) technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.
§ 10 odst. 3, písm. c) (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,
IPOD musí být:
konkrétní (cíle i k nim vedoucí kroky musí referent pojmenovat přímo), logický (jednotlivé kroky na sebe musí navazovat a musí prokazatelně směřovat k danému cíli), strukturovaný (rozdělený do jednotlivých cílů), časově ohraničený (jak hlavní, tak vedlejší cíle, opatření a dílčí aktivity musí být omezeny termínem naplnění nebo změny; z hlediska času ubíhajícího dětem je vhodnější konkrétní datum než termín „průběžně“), přehledný (užití struktury cíl – kroky k naplnění – aktivita – odpovědné osoby, abychom poznali, že dané opatření je nebo není naplňováno), variantní (předem počítat s tím, jaký bude další postup, zpracovat více variant, které budou voleny podle toho, jak se plán podaří realizovat), 8
přesahový (žádné řešení není pro dítě a rodinu „definitivní“, vždy je třeba počítat s dalším vývojem situace – ať už v případě umístění mimo rodinu, do ústavu, apod.), stručný (v IPOD je třeba zachovat přehlednost, srozumitelnost a jednoznačnost směřování práce s dítětem a rodinou), ohraničený (všechny cíle by měly směřovat k „vyřešení“ situace dítěte a jeho „vyřazení“ z evidence OSPOD), jediný (koordinovaná práce s rodinou vylučuje existenci více plánů práce, pokud další plány existují, musí být v souladu s IPOD).
Cíle IPOD by měly být
odvozeny od ohrožení dítěte, které vyplynulo z vyhodnocení situace dítěte a rodiny – reagovat je přitom třeba na všechna ohrožení, odvozeny od potřeb dítěte, tedy i v případě, že dítě není přímo ohroženo, ale jeho potřeby nejsou naplňovány dostatečně, aktivní – měly by popisovat žádoucí stav dítěte, případně rodiny, který chceme dosáhnout, ambiciózní – měly by směřovat k maximální možné kvalitě života dítěte a rodiny, bez ohledu na současný stav, realistické – cíle by měly být alespoň teoreticky zvládnutelné v rámci současných podmínek v oblasti SPOD, důvody snížení ambicí v plánování práce s dítětem by ale měly být objektivní, variantní – vzhledem k měnící se situaci života rodiny je cíl zpracován variantně, tj. s ohledem na rizika ohrožující dítě a potřeby dítěte jsou uvedeny možnosti, kam by měla práce s rodinou směřovat, měřitelné – mělo by být jasně definováno, jak se „pozná“, že cíl byl nebo nebyl naplněn, vztahované přímo k dítěti, ne k jiným aktivitám – cílem například není „případová konference, dožádání zprávy, výkon SPOD“.
Opatření k dosažení cílů jsou prostředky a aktivity, resp. dílčí kroky směřující k naplnění cíle. Definujeme je poté, co je definován cíl, a to postupně od nejzásadnějších (bez nichž cíl realizovat nelze) po doplňující (zvyšující kvalitu naplnění cíle). Tato opatření jsou již popsána konkrétněji, než cíle, jsou na ně navázány odpovědné osoby (tj. kdo za realizaci opatření, resp. aktivity zodpovídá), jsou také ohraničeny časově. Opatření se vážou ke každému cíli zvlášť, musí se vzájemně doplňovat a logicky na sebe navazovat. Při tvorbě opatření nesmíme zapomínat na to, že cílem SPOD je aktivizace rodičů a převzetí odpovědnosti za řešení jejich situace. Je důležité, aby se na tvorbě IPODu aktivně podíleli rodiče, a je-li to vhodné, tak i samotné dítě.
9
Děti v náhradní rodinné péči blížící se výstupu z náhradní rodinné péče Pokud je dítě jakéhokoli věku v jakékoli dočasné formě náhradní péče, je příprava na budoucí život „povinnou“ součástí IPODu. Příprava na odchod z náhradní péče je klíčovým předpokladem úspěšného začlenění dítěte do dospělého života. V raném věku dítěte se týká vzdělávání, socializace, vztahů s vlastní rodinou, identity, finanční gramotnosti, základní orientace ve společnosti, apod., později nabývá konkrétnější podoby v přípravě na budoucí povolání, zajištění bydlení, dokladů, účtů apod. Plán vzdělávání dítěte by měl vycházet zásadně z dispozic dítěte (tj. vzdělávání by mělo být poskytováno s ohledem na možnosti dítěte). Příprava dítěte na budoucí život zároveň zahrnuje zapojení dalších subjektů do realizace IPOD – např. kurátor pro dospělé, úřad práce, nestátní neziskové organizace, bytový odbor, samospráva města apod. Velmi významný je v tomto směru názor a přístup samotného dítěte. IPOD se vypracovává na předepsaném formuláři (příloha č.14).
Přehodnocení IPOD Koordinátor případu přehodnocuje IPOD dle termínu pro přehodnocení stanoveného v IPOD. Přehodnocení IPOD se vypracovává na předepsaném formuláři (příloha č. 15).
Uzavření IPOD Po ukončení poskytování SPOD je plán uzavřen. Vždy musí být dostatečně podrobně uvedeno, z jakého důvodu k takovému postupu došlo (situace, kdy již není třeba poskytovat intervenci dle § 6 zákona o SPOD). Rodina musí být seznámena s tím, jakým způsobem může OSPOD kontaktovat v případě potřeby, nabídka pomoci by měla být zcela otevřená. OSPOD sám zahajuje další intervenci pouze v případě, že se vyskytne obdobné nebo nové ohrožení dítěte. Termín a důvod ukončení práce s rodinou musí být vždy písemně uveden ve spisové dokumentaci. Standard kvality SPOD č. 9, počet stran 10
přílohy: č. 12 Základní vyhodnocení č. 13 Podrobné vyhodnocení č. 14 Individuální plán ochrany dítěte č. 15 Přehodnocení IPODu Schválil: Ing. Věra Weingärtnerová účinná ode dne : 01.01.2015
Zpracoval: Bc. Petra Obrtalová Verze č. 1 ze dne: 01.01.2015 Termín další aktualizace: 01.01.2017 Odpovídá: referent OSV část ORP č. 2
10
