Měření vzdáleností, určování azimutu, práce s buzolou.
Měření vzdáleností
Odhadem Vzdálenost lze odhadnout pomocí rozlišení detailů na pozorovaných objektech. Přesnost odhadu závisí na viditelnosti předmětu a zkušenosti pozorovatele.
Odkrokováním • Počítají se zpravidla dvojkroky. Délku dvojkroku je třeba nacvičit na 1,5 metru. Pak vzdálenost D [m] se vypočte jako 1,5násobek počtu dvojkroků.
Odkrokováním K tomuto používáme jako pomůcku krokoměr. Za každých 100m přesouváme jeden korálek ze spodní skupiny (9 ks), za každý ukončený kilometr přesouváme 1 korálek z horní skupiny (4 ks). Přes všechna tato opatření je nutné mít zjištěno kolik dvojkroků na 100 m ujdete: na rovině bez zátěže, na rovině se zátěží, na rovině během, ve sněhu, do kopce atd.
Stovky metrů Kilometry
Určování vzdálenosti podle rozdílu rychlosti šíření světla a zvuku
Určuje se časový rozdíl mezi spatřením jevu (výbuch, záblesk) a okamžikem, kdy je slyšet zvuk (ekvidistance = konstantní vzdálenost). Rychlost světla je prakticky nekonečně velká, rychlost šíření zvuku vzduchem podle prostředí je 330 m/s (cca. 1km za 3 sekundy). Určuje se časový rozdíl mezi spatřením jevu (výbuchu, záblesku) a okamžikem, kdy je slyšet zvuk.
Pomocí pravítka Drží-li se milimetrové pravítko 50cm od oka, 1mm odpovídá 2 dílcům. α (dc)= v (mm) x 2 (dc)
V praxi je výhodnější držet pravítko v natažené paži, což je asi 60cm od oka, pak 1 dílec bude odpovídat hodnotě 0,6mm. α(dc)= 10 x v(mm)/6
Dílcové pravidlo Pomocí dílcového pravidla je možné délku odhadovat bez nutnosti složitého počítání.
Měření vzdáleností na mapách
Konstrukce topografických map dovoluje velmi snadné a rychlé určování jak přímých vzdáleností, tak i vzdáleností po dané ose. K přesnému měření těchto údajů je však nutné důsledně dodržovat stanovený postup. Výsledky měření vzdáleností nepříznivě ovlivňuje zejména změna skutečného měřítka mapy způsobená změnou rozměru podložky, na které je mapa vytištěna. Dále je ovlivňují systematické chyby použitého délkového měřítka a v neposlední řadě i zkušenosti a praxe uživatelů.
Měření přímých vzdáleností na mapách Měření přímých vzdáleností na mapách nahrazuje měření vzdáleností v terénu nebo jejich odhad, zejména při určování vzdáleností k orientačním bodům, zjištěným cílům nebo při topografické přípravě podle mapy. Vzdálenosti na topografických mapách se určují těmito metodami: • milimetrovým měřítkem s použitím číselného měřítka; • pomocí grafického měřítka • pravítkem se stupnicí grafického měřítka
Měření křivých vzdáleností na mapách Potřeba změřit křivou vzdálenost souvisí s řešením mnoha úkolů vojenské praxe. Nejčastěji se vyskytuje při plánování přesunů, kdy je nutné pro časovou kalkulaci nejdříve stanovit délku pochodové osy. Z technického hlediska jde vesměs o měření vzdáleností mezi dvěma body po dané ose.
Měření křivých vzdáleností na mapách Postup měření křivých vzdáleností je analogický postupu měření vzdáleností přímých. Prvním krokem je určení délky příslušné křivé čáry v mapě, druhým pak převod na skutečný rozměr v terénu. K měření se používá některý z těchto způsobů: • •
přímé měření délky křivkoměrem; stochastická metoda;
Měření křivých vzdáleností na mapách Přímé měření délky křivkoměrem. Pro měření se používá speciální pomůcka – křivkoměr. Při měření se objíždí čára zobrazená v mapě. Celkovou délku projetou kolečkem křivkoměru ukazuje ukazatel na kruhové stupnici. Tyto stupnice jsou obvykle vyhotoveny v měřítkách nejčastěji používaných map, takže čtená hodnota je přímo skutečnou délkou v přírodě.
Měření křivých vzdáleností na mapách Stochastická metoda měření délky křivé čáry spočívá v určení počtu průsečíků měřené čáry s čarami čtvercové souřadnicové sítě. Celková délka D měřené trasy je pak dána vztahem: D = 0,793 5 nk ≅ 0,8 nk
• n - počet průsečíků měřené čáry s čarami souřadnicové sítě, • k - vzdálenost mezi čarami čtvercové souřadnicové sítě. • 0,793 - konstanta
Měření křivých vzdáleností na mapách Příklad: Bude-li spojnice bodů A, B (obr. 99) představovat křivou čáru na mapě 1:50 000, kde k = 1 km, bude D = 0,8 . 9 = 7,2 km.
Metoda je vhodná zejména k měření delších křivých vzdáleností v rozsahu větším než jeden mapový list. Její výhodou je zejména to, že měření je možné provést poměrně přesně bez jakýchkoli pomůcek.
Práce s buzolou
Práce s buzolou Kompas a buzola Kompas slouží k určování světových stran pomocí magnetické střelky, která zaujme směr magnetického poledníku. Buzola je kompas doplněný o otočnou stupnici, která je dělena v úhlové míře a je určena k měření úhlů. K určení požadovaného směru lze využít záměrné zařízení buzoly.
Práce s buzolou Správná funkce buzoly nebo kompasu je ovlivňována blízkými kovovými předměty, proto je nutné dodržovat následující vzdálenosti: - tank, dělo 50 m - nákladní a osobní vozidla 20 m - osobní zbraně, drátěné ploty 3 m - kovové výstrojní součástky 1 m
Práce s buzolou Přesné určení světových stran lze provést jen pomocí buzoly či jiného přístroje (např. gyrokompasu). Méně přesné je ve dne určení jihu pomocí polohy Slunce a přesného času. V noci pak lze přesně určit směr k severu pomocí Polárky. Jednoduché a přesné je určení světových stran pomocí buzoly. Základní součástí každé buzoly je kruhové pouzdro, v jehož středu je volně otočná magnetka. Kruhová stupnice buzoly má stupňovité nebo dílcové dělení a jsou na ní vyznačeny všechny čtyři světové strany. Víčko buzoly je vždy otočné a má mířidla (mušku a hledí), která umožňují měřit nebo vytyčovat magnetické azimuty. Konstrukcí buzol je řada a liší se podle jejich základního určení (vojenské pro topografické účely, vojenské pro přesná měření, např. u dělostřelectva, pro orientační běh apod.).
Určování azimutu
Určování azimutu Zeměpisný azimut (Az)
je vodorovný úhel sevřený větví zeměpisného poledníku a směrem na určovaný bod.
Magnetický azimut (Am)
je vodorovný úhel sevřený severní větví magnetického poledníku a směrem na určovaný bod.
Určování azimutu Určení zeměpisného azimutu buzolou Při měření držíme buzolu vodorovně, aby se magnetická střelka mohla volně otáčet. Určení zeměpisného azimutu cíle: 1. záměrné zařízení buzoly namiř na cíl 2. otočnou částí buzoly otáčej tak dlouho, až se severní konec magnetické střelky ztotožní se značkou severu (N) na stupnici 3. osa záměrného zařízení vyznačuje na stupnici hodnotu magnetického azimutu 4. převeď magnetický azimut na zem. azimut Az = Am + (±δ), pokud rozdíl není pro daný účel zanedbatelný
Určování azimutu Co je azimut? •Azimut je název pro úhel mezi zeměpisným severem a směrem k bodu, kterého chcete dosáhnout. Nazývá se také pochodový úhel. •Postup stanovení azimutu: - Položíme mapu na rovné místo. - Provedeme orientaci mapy ke světovým stranám. - Určíme a zakreslíme svojí pozici na mapě. - Zvolíme a vyznačíme cíl pochodu. - Nakreslíme čáru spojující výchozí a cílový bod. - K čáře přiložíme záměrnou hranu pouzdra buzoly, nebo kompasu a otáčíme jeho stupnicí tak dlouho, dokud se střelka nekryje s označením severu na stupnici. - Úhel mezi severem a směrem k cíli se nazývá azimut.
