MEDIÁLNÍ POKRYTÍ SPOLEČNOST SAFINA, a.s. prosinec 2012

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA, a.s. prosinec 2012 CT24.cz: Zlato a brilianty lákají české investory 27. 12. 2012 kat Zájem o zlato, stříbro a luxusní šperky trhá v Česku rekordy. Jen za zlaté investiční slitky a cihličky Češi letos utratili víc než tři miliardy korun. Cena tohoto kovu se přitom za poslední dva roky skoro zdvojnásobila. Vysoký zájem o šperky tak žene do Prahy velké mezinárodní šperkařské řetězce, které tu jeden za druhým otevírají své pobočky. Nejenže Češi o letošních Vánocích darovali více hodnotných zlatých šperků, zlato a drahé kameny vnímají i jako bezpečnou investici, třeba i v podobě zlatých cihliček a slitků. "Naše firma zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno asi 600 kilo investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem," uvedl Libor Křapka ze společnosti Safina. Ve srovnání s ostatními státy Evropy ale mají Češi stále ve zlatě uloženo relativně málo peněz. Podle investičních expertů by to mělo být až 15 procent volných úspor, Češi ve zlatě ale zatím mají jen pět procent svých investic. Zlato je po celém světě v kurzu už od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí přes tisícovku. A kupují se i brilianty, jejichž cena také dlouhodobě roste, mají roční zhodnocení asi 4 až 5 procent. Rostoucí zájem láká do Česka i mezinárodní šperkařské řetězce. Z pěti největších otevřely svůj obchod v Praze už čtyři. Praha je tak ve srovnání s ostatními postkomunistickými státy střední Evropy naprostým unikátem. "Letos jsme otevřeli v Evropě dvě pobočky. V Nice a Praze. Je tu kulturní centrum střední a východní Evropy a taky věříme, že tu je mnoho zákazníků, které potěší šperky od Tiffanyho," uvedl ředitel společnosti Tiffany Michael Kowalsky. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/208923-zlato-a-brilianty-lakaji-ceske-investory/ Článek byl publikován v souvislosti s reportáží Hany Vorlíčkové, která byla odvysílána v pořadech Události (ČT1, ČT24, 19:00), Ekonomika ČT24 (ČT24, 21:10) a Události, komentáře (ČT24, 22:00). Video je součástí výše uvedeného příspěvku.

Ekonom (iPad, iPhone): Anketa: Nejvýznamnější událost roku 2012 27. 12. 2012 Týdeník Ekonom oslovil vybrané osobnosti politického, ekonomického a společenského života v Česku s anketní otázkou, co při zpětném ohlédnutí považují za nejvýznamnější událost právě končícího roku? Jejich odpovědi se často dotýkaly dvou oblastí – úspěchu českých sportovců a ekonomické situace nejen v České republice, ale také ve světě. Objevily se ale i kurióznější názory. „Mezi významné události letošního roku patří to, že Karel Gott překvapivě nedostal Zlatého slavíka,“ uvedl kupříkladu generální ředitel automobilky Kia Motors Czech Vít Pěkný. TOMÁŠ PLACHÝ, generální ředitel společnosti SAFINA Zásadní expanze měnové politiky, která se potvrzuje po znovuzvolení Baracka Obamy prezidentem USA a rovněž trvající krizí v eurozóně, jež byla umocněna schválením neomezeného nákupu bondu pro nejvíce postižené trhy. Tato politika vedla k dosažení rekordně nízkých úrokových sazeb napříč vyspělými ekonomikami a výrazným inflačním očekáváním, což melo rozhodující vliv na finanční chování veřejnosti. Lidé tak začali opouštět tradiční finanční produkty a volí investice, které jim zaručují uchování hodnoty pro nejistou budoucnost, a to včetně komodit jako jsou drahé kovy.

Enviweb.iHNed.cz: Pro český průmysl se recykluje stále více drahých kovů 28. 12. 2012 Pro český průmysl se letos recyklovalo 100 tun stříbra, tři tuny zlata, pět tun platiny i další drahé kovy. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů v p osledních deseti letech neustále roste, řekl ČTK Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, která je lídrem tuzemského trhu v recyklaci drahých kovů. Za posledních deset let objem recyklace neustále roste. "Jak rostou ceny komodit, určité materiály, které byly ekonomicky nezpracovatelné, se stávají ekonomicky zpracovatelnými," řekl Plachý. Lépe získávat drahé kovy z vyřazených zařízení se podle něj daří i díky vývoji nových technologií. "V našem případě je každoroční růst mezi 20 až 25 procenty. Samozřejmě zaznamenáváme značné nárůsty, když implementujeme novou recyklační technologii," uvedl Plachý. SAFINA se podílí 60 až 65 procenty na celkové recyklaci drahých kovů v Česku. I když objem recyklovaných drahých kovů roste, nikdy nemůže zcela pokrýt poptávku, upozornil. "Na poměr mezi recyklací a výrobou rozhodně nelze nahlížet tak, že by recyklace nebyla efektivní," dodal. Některé výrobky, například dentální nebo jiné zdravotnické výrobky, se totiž z etických důvodů nerecyklují nebo recyklují jen částečně. U jiných pak dochází při používání k úbytku původního materiálu, takže se ke zpracování vrátí jen část původně užitých drahých kovů. Drahé kovy nacházejí v průmyslu široké uplatnění. V Česku se největší měrou na jejich využívání podílí automobilový průmysl, kam jde 35 procent drahých kovů. Užívají se při pájení a při výrobě některých prvků elektroinstalace, uplatňují se zde stříbro, platina, palladium a rhodium. Pětinový podíl na průmyslovém využívání drahých kovů mají elektrotechnický průmysl a klenotnictví, kovy ale mají význam i v chemickém průmyslu a ve sklářství. Stříbro i platin a se uplatňují i v lékařství. Celkem se v Česku podle údajů SAFINY ročně vytvoří poptávka po 150 tunách stříbra, deseti tunách zlata, osmi tunách platiny a čtyřech tunách palladia. Do těchto čísel se kromě průmyslového využití drahých kovů započítávají i kovy určené pro investice. Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012

-Pohled společnosti SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní EvropěPrůmyslové využití drahých kovů V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zla to a stříbro a kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích. Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %), elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách - lécích, které pomáhají v&n bsp;boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových objevů na poli platinových cytostatik. Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů (autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmac eutickém průmyslu a společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno v elektrotechnickém průmyslu. Využití drahých kovů v průmyslových oborech: - 10% = chemický průmysl - stříbro, platina, paladium - především pro výrobu katalyzátorů používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií - 10% = sklářský průmysl - stříbro, platina, rhodium - především v oblasti výroby plochého skla, výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla - 35% = automobilový průmysl - stříbro, platina, paladium, rhodium - pájení a výroba některých prvků elektroinstalace - 20% = elektrotechnický průmysl - stříbro, zlato, platina, paladium - především výroba integrovaných obvodů - 5% = lékařství - především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí, platina - cytostatika - 20% = klenotnictví Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a platina z důvodu svého ekologického významu. Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství, chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním sektoru - v rámci investičních kovů. Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu jejich aplikací, a na druhé stran ě snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha je motivována trvalým růstem cen drahých kovů. Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto

kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech neustále roste, v&nb sp;případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %. Investiční drahé kovy Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatil ita, tedy výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem, centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo k určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími investory. Za období 1-10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500-3 000 kg investičního zlata, přitom zásadní podíl (cca 80-85 %) na tomto objemu má 4-5 velkých prodejců, mezi něž patří také SAFINA. Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny prosince 2012 prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun. Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g, nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na vývoji ekonomického cyklu. http://enviweb.ihned.cz/clanek/94156/pro-cesky-prumysl-se-recykluje-stale-vice-drahych-kovu

Investujeme.cz: Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012 21. 12. 2012 Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a geopolitické situace. V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy (komentář společnosti SAFINA). Průmyslové využití drahých kovů V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zlato a stříbro a kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích. Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %), elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách – lécích, které pomáhají v boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových objevů na poli platinových cytostatik.

Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů (autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmaceutickém průmyslu a společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno v elektrotechnickém průmyslu. Využití drahých kovů v průmyslových oborech: – 10% = chemický průmysl – stříbro, platina, paladium – především pro výrobu katalyzátorů používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií – 10% = sklářský průmysl – stříbro, platina, rhodium – především v oblasti výroby plochého skla, výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla – 35% = automobilový průmysl – stříbro, platina, paladium, rhodium – pájení a výroba některých prvků elektroinstalace – 20% = elektrotechnický průmysl – stříbro, zlato, platina, paladium – především výroba integrovaných obvodů – 5% = lékařství – především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí, platina – cytostatika – 20% = klenotnictví Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a platina z důvodu svého ekologického významu. Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství, chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním sektoru – v rámci investičních kovů. Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu jejich aplikací, a na druhé straně snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha je motivována trvalým růstem cen drahých kovů. Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %. Investiční drahé kovy Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatilita, tedy výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem, centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo k určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími investory.

Za období 1–10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500–3 000 kg investičního zlata, přitom zásadní podíl (cca 80–85 %) na tomto objemu má 4–5 velkých prodejců, mezi něž patří také SAFINA. Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny prosince 2012 prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun. Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g, nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů – stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na vývoji ekonomického cyklu. http://www.investujeme.cz/hodnoceni-trhu-s-drahymi-kovy-v-ceske-republice-v-roce-2012/

Chemagazin.cz: SAFINA: Deset procent všech drahých kovů na českém trhu se zpracuje v chemickém průmyslu 20. 12. 2012 Společnost SAFINA zveřejnila hodnocení trhu s drahými kovy se zaměřením na průmyslové využití a recyklaci za rok 2012. Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství, chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním sektoru - v rámci investičních kovů. V chemickém průmyslu se zpracuje 10 % drahých kovů, a to hlavně stříbra, platiny a paladia. Využití drahých kovů v průmyslových oborech: - 10 % = chemický průmysl – stříbro, platina, paladium – především pro výrobu katalyzátorů používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií - 10 % = sklářský průmysl – stříbro, platina, rhodium – především v oblasti výroby plochého skla, výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla - 35 % = automobilový průmysl – stříbro, platina, paladium, rhodium – pájení a výroba některých prvků elektroinstalace - 20 % = elektrotechnický průmysl – stříbro, zlato, platina, paladium – především výroba integrovaných obvodů - 5 % = lékařství – především stříbro pro své anti-alergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí, platina – cytostatika - 20 % = klenotnictví Drahé kovy lze získat rovněž recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. SAFINA odhaduje, že letos bylo v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %. http://www.chemagazin.cz/Technologie-stroje-a-zarizeni-C773/SAFINA-Deset-procent-vsechdrahych-kovu-na-ceskem-trhu-se-zpracuje-v-chemickem-prumyslu-CL358/

Mladá fronta DNES: Dostanete od šéfa dárek k Vánocům? 18. 12. 2012 Kateřina Hovorková Náklad: 207 515 Eva Pešová, vedoucí personálního odboru, SAFINA: Chodíme do divadla a vyrábíme firemní kalendář Každoročně pro naše zaměstnance pořádáme představení v pražském vinohradském divadle. Další vítanou tradicí je výroba interního kalendáře, který byl například v loňském roce doplněn vtipnými autorskými kresbami jednoho z našich zaměstnanců. Letos je vybavený barevnými fotografiemi z různých provozů a prostředí zachycujícími práci kolegů v nevšedních momentech. Tento dárek zaměstnancům prezentujeme a předáváme na celofiremním předvánočním setkání.

Prekon.cz: Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012 18. 12. 2012 Pohled společnosti SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě ... Průmyslové využití drahých kovů V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zlato a stříbro a kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích. Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %), elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách – lécích, které pomáhají v boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových objevů na poli platinových cytostatik. Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů (autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmaceutickém průmyslu a společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno v elektrotechnickém průmyslu. Využití drahých kovů v průmyslových oborech: 10% = chemický průmysl – stříbro, platina, paladium – především pro výrobu katalyzátorů používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií 10% = sklářský průmysl – stříbro, platina, rhodium – především v oblasti výroby plochého skla, výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla 35% = automobilový průmysl – stříbro, platina, paladium, rhodium – pájení a výroba některých prvků elektroinstalace 20% = elektrotechnický průmysl – stříbro, zlato, platina, paladium – především výroba integrovaných obvodů

5% = lékařství – především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí, platina – cytostatika 20% = klenotnictví Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a platina z důvodu svého ekologického významu. Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství, chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním sektoru - v rámci investičních kovů. Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu jejich aplikací, a na druhé straně snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha je motivována trvalým růstem cen drahých kovů. Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %. Investiční drahé kovy Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatilita, tedy výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem, centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo k určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími investory. Za období 1-10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500-3 000 kg investičního zlata, přitom zásadní podíl (cca 80-85 %) na tomto objemu má 4-5 velkých prodejců, mezi něž patří také SAFINA. Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny prosince 2012 prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun. Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g, nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů – stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na vývoji ekonomického cyklu. http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&id=1355845360&ucat=2

Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajském serveru: Ctusi.info 18. 12. 2012 http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/363/hodnoceni_trhu_s_drahymi_kovy_v_ceske_repub lice_v_roce_2012/

Hospodářské noviny: Tisíce Čechů si měsíčně kupují investiční zlato 17. 12. 2012 čtk Náklad: 55 849 V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek oproti loňsku. Rekordní prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce drahých kovů v ČR. „V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst především drobných střadatelů,“ uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. „Zájem o investiční kovy z pohledu posledních pěti let dramaticky narostl,“ potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. Safina zatím letos prodala přes 600 kilogramů investičního zlata, což v dnešních hodnotách představuje 650 milionů korun, uvedl Plachý. Podle údajů jeho společnosti se celkem v Česku za prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů investičního zlata. Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na růst cen. „Zlato je vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně stoupá. V poslední dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let dokonce v průměru o 24,17 procenta ročně,“ uvedl ředitel Swiss Gold. Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. „Do určité míry to může být faktorem Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je to takzvaný finanční útes ve Spojených státech, nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby centrálních bank,“ řekl šéf Safiny. Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů, a například investičního stříbra prodala Safina hmotnostně více než zlata. „Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu,“ uvedl Plachý. Menší zastoupení ostatních investičních kovů je podle něj dáno tím, že investiční zlato jako jediné není ze zákona zatíženo daní z přidané hodnoty. Článek byl publikován také na zpravodajském serveru ekonomického deníku Hospodářské noviny: HN.iHNed.cz: Tisíce Čechů si měsíčně kupují investiční zlato 17. 12. 2012 V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek oproti loňsku. Rekordní

prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce drahých kovů v ČR. "V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst především drobných střadatelů," uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. "Zájem o investiční kovy z pohledu posledních pěti let dramaticky narostl," potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. http://hn.ihned.cz/c1-58981250-tisice-cechu-si-mesicne-kupuji-investicni-zlato

CiaNews.cz: Pro český průmysl se recykluje stále více drahých kovů 17. 12. 2012 Pro český průmysl se letos recyklovalo 100 tun stříbra, tři tuny zlata, pět tun platiny i další drahé kovy. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů v posledních deseti letech neustále roste, řekl ČTK Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, která je lídrem tuzemského trhu v recyklaci drahých kovů. Za posledních deset let objem recyklace neustále roste. "Jak rostou ceny komodit, určité materiály, které byly ekonomicky nezpracovatelné, se stávají ekonomicky zpracovatelnými," řekl Plachý. Lépe získávat drahé kovy z vyřazených zařízení se podle něj daří i díky vývoji nových technologií. "V našem případě je každoroční růst mezi 20 až 25 procenty. Samozřejmě zaznamenáváme značné nárůsty, když implementujeme novou recyklační technologii," uvedl Plachý. SAFINA se podílí 60 až 65 procenty na celkové recyklaci drahých kovů v Česku. I když objem recyklovaných drahých kovů roste, nikdy nemůže zcela pokrýt poptávku, upozornil. "Na poměr mezi recyklací a výrobou rozhodně nelze nahlížet tak, že by recyklace nebyla efektivní," dodal. Některé výrobky, například dentální nebo jiné zdravotnické výrobky, se totiž z etických důvodů nerecyklují nebo recyklují jen částečně. U jiných pak dochází při používání k úbytku původního materiálu, takže se ke zpracování vrátí jen část původně užitých drahých kovů. Drahé kovy nacházejí v průmyslu široké uplatnění. V Česku se největší měrou na jejich využívání podílí automobilový průmysl, kam jde 35 procent drahých kovů. Užívají se při pájení a při výrobě některých prvků elektroinstalace, uplatňují se zde stříbro, platina, palladium a rhodium. Pětinový podíl na průmyslovém využívání drahých kovů mají elektrotechnický průmysl a klenotnictví, kovy ale mají význam i v chemickém průmyslu a ve sklářství. Stříbro i platina se uplatňují i v lékařství. Celkem se v Česku podle údajů SAFINY ročně vytvoří poptávka po 150 tunách stříbra, deseti tunách zlata, osmi tunách platiny a čtyřech tunách palladia. Do těchto čísel se kromě průmyslového využití drahých kovů započítávají i kovy určené pro investice. Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012 -Pohled společnosti SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní EvropěPrůmyslové využití drahých kovů V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zlato a stříbro a kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích. Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %), elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe

pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách - lécích, které pomáhají v boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových objevů na poli platinových cytostatik. Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů (autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmaceutickém průmyslu a společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno v elektrotechnickém průmyslu. Využití drahých kovů v průmyslových oborech: - 10% = chemický průmysl - stříbro, platina, paladium - především pro výrobu katalyzátorů používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií - 10% = sklářský průmysl - stříbro, platina, rhodium - především v oblasti výroby plochého skla, výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla - 35% = automobilový průmysl - stříbro, platina, paladium, rhodium - pájení a výroba některých prvků elektroinstalace - 20% = elektrotechnický průmysl - stříbro, zlato, platina, paladium - především výroba integrovaných obvodů - 5% = lékařství - především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí, platina – cytostatika - 20% = klenotnictví Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a platina z důvodu svého ekologického významu. Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství, chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním sektoru - v rámci investičních kovů. Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu jejich aplikací, a na druhé straně snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha je motivována trvalým růstem cen drahých kovů. Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %. Investiční drahé kovy Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatilita, tedy výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem,

centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo k určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími investory. Za období 1-10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500-3 000 kg investičního zlata, přitom zásadní podíl (cca 80-85 %) na tomto objemu má 4-5 velkých prodejců, mezi něž patří také SAFINA. Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny prosince 2012 prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun. Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g, nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na vývoji ekonomického cyklu. http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/pro-cesky-prumysl-se-recykluje-stale-vice-drahychkovu/ Ekolist.cz: Pro český průmysl se recykluje stále více drahých kovů 17. 12. 2012 čtk Pro český průmysl se letos recyklovalo 100 tun stříbra, tři tuny zlata, pět tun platiny i další drahé kovy. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů v posledních deseti letech neustále roste, řekl ČTK Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina, která je lídrem tuzemského trhu v recyklaci drahých kovů. Za posledních deset let objem recyklace neustále roste. "Jak rostou ceny komodit, určité materiály, které byly ekonomicky nezpracovatelné, se stávají ekonomicky zpracovatelnými," řekl Plachý. Lépe získávat drahé kovy z vyřazených zařízení se podle něj daří i díky vývoji nových technologií. "V našem případě je každoroční růst mezi 20 až 25 procenty. Samozřejmě zaznamenáváme značné nárůsty, když implementujeme novou recyklační technologii," uvedl Plachý. Safina se podílí 60 až 65 procenty na celkové recyklaci drahých kovů v Česku. I když objem recyklovaných drahých kovů roste, nikdy nemůže zcela pokrýt poptávku, upozornil. "Na poměr mezi recyklací a výrobou rozhodně nelze nahlížet tak, že by recyklace nebyla efektivní," dodal. Některé výrobky, například dentální nebo jiné zdravotnické výrobky, se totiž z etických důvodů nerecyklují nebo recyklují jen částečně. U jiných pak dochází při používání k úbytku původního materiálu, takže se ke zpracování vrátí jen část původně užitých drahých kovů. Drahé kovy nacházejí v průmyslu široké uplatnění. V Česku se největší měrou na jejich využívání podílí automobilový průmysl, kam jde 35 procent drahých kovů. Užívají se při pájení a při výrobě některých prvků elektroinstalace, uplatňují se zde stříbro, platina, palladium a rhodium. Pětinový podíl na průmyslovém využívání drahých kovů mají elektrotechnický průmysl a klenotnictví, kovy ale mají význam i v chemickém průmyslu a ve sklářství. Stříbro i platina se uplatňují i v lékařství. Celkem se v Česku podle údajů Safiny ročně vytvoří poptávka po 150 tunách stříbra, deseti tunách zlata, osmi tunách platiny a čtyřech tunách palladia. Do těchto čísel se kromě průmyslového využití drahých kovů započítávají i kovy určené pro investice. http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pro-cesky-prumysl-se-recykluje-stale-vice-drahych-kovu

E15.cz: Zlato je v Česku investičním hitem. Zájem je i o další kovy 15. 12. 2012 V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek proti loňsku. Rekordní prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce drahých kovů v Česku. „V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst především drobných střadatelů,“ uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. „Zájem o investiční kovy z pohledu posledních pěti let dramaticky narostl,“ potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. Podle údajů Safiny se celkem v Česku za prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů investičního zlata. Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na růst cen. „Zlato je vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně stoupá. V poslední dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let dokonce v průměru o 24,17 procenta ročně,“ uvedl ředitel Swiss Gold. Zájem o zlato před Vánocemi vzrostl Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. „Do určité míry to může být faktorem Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je to takzvaný finanční útes ve Spojených státech nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby centrálních bank,“ řekl šéf Safiny. Studie společnosti Heraeus Holding potvrzuje zvýšený zájem o zlato i u našich sousedů. O investici do žlutého kovu nyní uvažuje třetina Němců. List Financial Times dnes upozornil, že se v posledních týdnech nebývale zvyšuje poptávka po zlatých mincích i ve Spojených státech a Kanadě. Česká mincovna registruje zájem nejen od nejbohatších Jablonecká společnost Česká mincovna uvedla, že od září do listopadu prodala o 40 procent zlatých slitků a mincí více než za celé první pololetí. Zájemci o investice do zlata se přitom nerekrutují pouze z nejbohatší vrstvy obyvatelstva. Většina zákazníků si pořizuje cihličky do jedné troyské unce (31,1 gramu). Zákazníci České mincovny nakupují zlaté slitky již od hmotnosti jednoho gramu, které se prodávají zhruba za 1500 korun. Tvoří asi pětinu prodaného zlata. Uncovou cihličku lze pořídit za něco málo přes 35 tisíc korun. Prosazují se i další investiční kovy Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů a například investičního stříbra prodala Safina hmotnostně více než zlata. „Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu,“ uvedl Plachý. Menší zastoupení ostatních investičních kovů je podle něj dáno také tím, že investiční zlato jako jediné není ze zákona zatíženo daní z přidané hodnoty. http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/zlato-je-v-cesku-investicnim-hitem-zajem-je-i-o-dalsikovy-940489 Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajských serverech:

3zpravy.cz 15. 12. 2012 http://www.3zpravy.cz/zlato-je-v-cesku-investicnim-hitem-zajem-je-i-o-dalsi-kovy Ctusi.info 15. 12. 2012 http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/312/zlato_je_v_cesku_investicnim_hitem_zajem_je_i_o _dalsi_kovy/

Pohromade.cz 15. 12. 2012 http://pohromade.cz/clanek/zlato-je-v-cesku-investicnim-hitem-zajem-je-i-o-dalsi-kovy-368/

Tyden.cz: Čechy láká zlato, investice od loňska dvakrát vzrostly 14. 12. 2012 čtk V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek proti loňsku. Rekordní prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce drahých kovů v ČR. "V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst především drobných střadatelů," uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. "Zájem o investiční kovy z pohledu posledních pěti let dramaticky narostl," potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. Safina zatím letos prodala přes 600 kilogramů investičního zlata, což v dnešních hodnotách představuje 650 milionů korun, uvedl Plachý. Podle údajů jeho společnosti se celkem v Česku za prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů investičního zlata. Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na růst cen. "Zlato je vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně stoupá. V poslední dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let dokonce v průměru o 24,17 procenta ročně," uvedl ředitel Swiss Gold. Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. "Do určité míry to může být faktorem Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je to takzvaný finanční útes ve Spojených státech, nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby centrálních bank," řekl šéf Safiny. Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů a například investičního stříbra prodala Safina hmotnostně více než zlata. "Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu," uvedl Plachý. Menší zastoupení ostatních investičních kovů je podle něj dáno tím, že investiční zlato jako jediné není ze zákona zatíženo daní z přidané hodnoty. http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/cechy-laka-zlato-investice-od-lonska-dvakratvzrostly_255433.html

Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajském serveru: Ctisi.cz 14. 12. 2012 http://www.ctisi.cz/clanek/cechy-laka-zlato-investice-od-lonska-dvakrat-vzrostly

Denik.cz: V Česku výrazně roste zájem o investiční kovy, hlavně o zlato 14. 12. 2012 V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek proti loňsku. Rekordní prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce drahých kovů v ČR. „V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst především drobných střadatelů," uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. „Zájem o investiční kovy z pohledu posledních pěti let dramaticky narostl," potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. Safina zatím letos prodala přes 600 kilogramů investičního zlata, což v dnešních hodnotách představuje 650 milionů korun, uvedl Plachý. Podle údajů jeho společnosti se celkem v Česku za prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů investičního zlata. Zlato a inflace Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na růst cen. „Zlato je vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně stoupá. V poslední dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let dokonce v průměru o 24,17 procenta ročně," uvedl ředitel Swiss Gold. Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. „Do určité míry to může být faktorem Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je to takzvaný finanční útes ve Spojených státech nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby centrálních bank," řekl šéf Safiny. Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů a například investičního stříbra prodala Safina hmotnostně více než zlata. „Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu," uvedl Plachý. Menší zastoupení ostatních investičních kovů je podle něj dáno tím, že investiční zlato jako jediné není ze zákona zatíženo daní z přidané hodnoty. http://www.denik.cz/ekonomika/v-cesku-vyrazne-roste-zajem-o-investicni-kovy-hlavne-o-zlato20121214.html Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajských serverech: AktualniZpravy.cz 14. 12. 2012 http://aktualnizpravy.cz/details/9687554-V-Cesku-vyrazne-roste-zajem-o-investicni-kovy,-hlavne-ozlato Xnovinky.cz 14. 12. 2012

http://xnovinky.cz/v-cesku-vyrazne-roste-zajem-o-investicni-kovy-hlavne-o-zlato-842335/

MM Průmyslové spektrum: Unikátní technologie výroby targetů 12. 12. 2012 Pavel Marek Náklad: N/A Naprašovací target, což doslovném překladu znamená terč, je výrobek, který se používá pro nanášení vrstev kovů například ve sklářském nebo elektrotechnickém průmyslu. K typickým aplikacím ve sklářství patří nanášení vnitřních tenkých (průhledných) kovových vrstvev pro izolační dvojskla, v elektrotechnickém průmyslu jde zejména o výrobu CD, DVD nebo hard disků. Target je obecně jakýkoliv druh pevné látky umístěné do vakua, kde je tato látka bombardována svazkem elektronů. Dopadající elektrony způsobují odprašování pevné látky za vzniku jemného nanoprachu, který je elektromagneticky a elektrostaticky usměrňován tak, aby byl nanášen na požadovaný povrch. Jedním z významných světových výrobců naprašovacích targetů je česká společnost Safina, a. s. Většinu své produkce exportuje, zejména do evropských zemí, USA a do Ruska, čtvrtina vyrobených targetů pak míří na český trh. Ploché a rotační targety V průmyslové praxi se používají targety buď ploché, nebo rotační. Běžně rozšířené ploché targety se vyrábějí s použitím klasických hutních technologií (tavení a tváření). Jejich podstatnou nevýhodou je, že se materiál v průběhu povlakovacího procesu spotřebovává z jejich povrchu velmi nerovnoměrně, a to zejména ze střední části. To způsobuje, že z plochého targetu lze odprášit jen 10 až 30 % materiálu. Potom je nutné jej vyřadit a zbývající materiál recyklovat. Zmíněné nevýhody odstraňují rotační neboli trubkové targety, které se během povlakovacího procesu otáčejí kolem své podélné osy. Tím je dosaženo mnohem rovnoměrnějšího odprašování materiálu z povrchu targetu a také 80% až 90% využití materiálu. Trubkové targety jsou vyráběny buď tradičním způsobem odléváním, žárovým nástřikem příslušného kovu na ocelovou trubku, anebo nově s použitím unikátní technologie tzv. studeného nástřiku. Technologie studeného nástřiku Technologie studeného nástřiku (Cold spray) byla původně vyvinuta ruskými akademiky v rámci výzkumného programu tzv. propulzivních technologií. V polovině minulého desetiletí byla její licence prodána do Německa, odkud Safina zakoupila výrobní zařízení. Konkrétní aplikace je výsledkem vlastního vývoje Safiny, jež je první společností v ČR, která studený nástřik využívá v běžné průmyslové praxi. V evropském měřítku je pak jednou ze dvou firem, které tuto technologii využívají komerčně pro výrobu naprašovacích targetů. Podstatou technologie studeného nástřiku je urychlení prachových částic kovu na rychlosti mnohonásobně převyšující rychlost zvuku a přeměna jejich kinetické energie na deformační a tepelnou energii v místě dopadu. Jejich nástřikem na podklad dochází ke vzniku kovových vrstev s unikátními vlastnostmi. K přenosu a urychlení kovového prášku se využívá procesního plynu, který se nejprve ohřeje a následně se urychlí na nadzvukovou rychlost expanzí v Lavalově trysce. Proudící plyn s sebou strhává částečky kovového prášku, které jsou směřovány na povrch vyráběného targetu. Částečky kovu se při nárazu na stříkaný podklad plasticky deformují a zahřejí se přitom až na 900 °C. Postupně tak vzniká celistvá, pevně přilnavá vrstva s extrémně jemnou a homogenní strukturou. Za hodinu lze tímto způsobem nanést na podklad až 10 kg materiálu, podle typu kovu.

Vlastnosti nanášených kovů Na rozdíl od odlévaní či žárového nástřiku u technologie Cold spray nedochází k roztavení materiálu, což přináší zlepšené fyzikální vlastnosti nanesené vrstvy, především vyšší tvrdost, houževnatost a elektrickou vodivost. K dalším výhodám patří menší velikost zrn, možnost stříkání slitin, které nelze vyrobit metalurgickou cestou, nebo materiálů, které snadno oxidují. Používané kovové prášky musí mít určitou velikost částic a společnost Safina si je vyrábí sama na tzv. atomizačním zařízení. Pro použitelnost pro nástřik metodou Cold spray se však musí jednat o deformovatelné materiály, například měď, stříbro, hliník, chrom, titan apod. Jako procesní plyn slouží většinou dusík, případně helium, které se používá pro nanášení titanu. Výroba a renovace targetů Safina technologií Cold spray vyrábí rotační targety v délkách od 0,6 do 4 m. Jejich základem je trubka z nerezové oceli odpovídající délky, která se upne do nanášecího zařízení. Během procesu se trubka otáčí a robot provádí nástřik drahého kovu po celé její délce a v tolika vrstvách, až je dosaženo požadovaných rozměrů. Povrch naneseného kovu je matný, proto se z komerčních důvodů povrch hotového targetu obvykle jemně osoustruží pro dosažení kovového lesku. Další výhodou technologie studeného nástřiku je, že její pomocí lze doplnit nový materiál i na opotřebené targety, které je tak možné několikrát renovovat. To při ceně používaných materiálů přináší provozovatelům významné úspory. Mezi největší zákazníky Safiny v této oblasti patří globální výrobce skla AGC Glass Europe, v elektrotechnickém průmyslu například přední světový výrobce polovodičů ON Semiconductor z USA. Článek byl publikován také na webu měsíčníku MM Průmyslové spektrum

Mmspektrum.com 12. 12. 2012 http://www.mmspektrum.com/clanek/unikatni-technologie-vyroby-targetu.html

http://www.finance.cz/zpravy/finance/373836-poptavka-po-zlatych-mincich-v-usa-a-kanade-prudceroste/ http://www.finance.cz/zpravy/finance/374312-co-tyden-dal-cesi-vyprazdnuji-penezenky/

Lidové noviny: Češi letos skoupí čtyři tuny zlata 11. 12. 2012 David Tramba Náklad: 41 964 Zlatá horečka zachvátila střadatele * Žlutý kov je investicí pro zlé časy PRAHA Říká se tomu bezpečný přístav v těžkých časech. Když bývalovminulosti zle, lidé obyčejně nakupovali do zásoby zlato. Obrovský zájem o žlutý kov lze vystopovat v současné době i vČesku. A to prakticky u všech příjmových skupin. Jenom letos skoupí Češi podle odhadu expertů určitě tři, ale pravděpodobně až čtyři tuny zlata. Jinými slovy: utratí za něj tři až čtyři miliardy korun, což odpovídá investiční hodnotě drahého kovu. Gram zlata nyní vyjde na více než tisíc korun. Podobné množství se prodalo již loni, kdy „zlatá horečka“ v Česku vypukla. „Lidé volí nejvyšší možnou jistotu v nejisté době,“ potvrzuje obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a připomíná současné důvody útěku lidí do klidných vod: ceny akcií se propadají po celém světě a nadměrné tištění peněz v USA a eurozóně zvyšuje riziko jejich znehodnocení. Není proto náhodou, že zájem o zlato mezi Čechy narůstá právě v posledních dvou letech. Loni se do České republiky dovezlo zlato pro jiné než průmyslové využití za 4,1 miliardy korun, což bylo oproti roku 2010 o dvě třetiny více. A hlad po cenném kovu neopustil Čechy ani letos, kdy jeho cena na světových trzích po loňském rekordu 1912 dolarů za unci následně poklesla. Podle prodejců oslovených LN se o nákup zlata zajímají i lidé s nižšími příjmy. Například pražská firma AuPortal udává velikost průměrného nákupu 3500 korun. Za tuto cenu lze pořídit necelé tři gramy zlata, případně čtyři stříbrné jednouncové mince. Protipólem je v tomto směru J&T Banka, zaměřující se na movitou klientelu. U ní se nákupy zlata zpravidla pohybují v kilogramech, tedy v milionech korun. Obchodníci vycítili příležitost a snaží se investování do drahých kovů zpřístupnit i drobným střadatelům. Slibují zpětný odkup, pokud se lidé rozhodnou zlato prodat. „Chybí tu osvěta, lidé si myslí, že zlato je jen pro bohaté,“ dodává Tomasz Surdy. Jenže zdaleka ne všichni tento názor sdílí. „Může mít smysl dát 10 nebo 15 procent peněz do zlata. Ale varoval bych před tím, aby si lidé vybrali všechny peníze z banky, koupili si za ně zlatou cihlu a strčili si ji pod polštář,“ říká obchodní ředitel burzovní firmy Conseq Lukáš Vácha. Jednotliví prodejci se však liší v názoru, zda zájem oproti loňské „zlaté horečce“ klesá, či roste. Zatímco jeden z největších obchodníků s investičními kovy EMS Gold Investments očekává zopakování loňských výsledků, tedy prodejů v objemu kolem 600 milionů korun, Česká mincovna vykazuje 30procentní meziroční pokles.

Společnost Safina naopak letos dosáhne rekordního objemu prodeje. „V současné době máme prodáno okolo 600 kilogramů investičního zlata,“ uvedl obchodní manažer Safiny pro investiční kovy Libor Křapka. Safina podobně jako další prodejci zaznamenává v předvánočním období zvýšený zájem o malé slitky s hmotností od jednoho gramu do jedné unce (31 gramů), které klienti používají jako dárek svým blízkým nebo obchodním partnerům. Zájem o stříbro roste Další obchodník AuPortal odhaduje letošní prodej na víc než 200 kilogramů zlata a nejméně šest tun stříbra. „Oproti loňsku očekáváme u zlata zhruba 20procentní pokles, u stříbra naopak 40procentní nárůst,“ uvedl manažer firmy AuPortal Bronislav Beneš. Zájem o stříbro je mezi Čechy navzdory nepříjemné povinnosti platit navíc 20procentní daň z přidané hodnoty. Jak zmínil jednatel EMS Gold Investments Marian Hlista, stříbro je obecně považováno za podhodnocené oproti jiným kovům. Zatímco u zlata je vyšší zájem o slitky a cihly než o mince, u stříbra je tomu spíše naopak. DPH z investičního stříbra je terčemkritiky obchodníků, kteří ji považují za nesmyslnou. „Je to obdobné, jako byste platit 20procentní DPH při nákupu akcií,“ postěžoval si Bronislav Beneš. Tuto nepříjemnou povinnost lze do jisté míry obejít nákupem a osobním odběrem v Německu. U tamních obchodníků lze nakoupit stříbrné mince jen se sedmiprocentní daní. Drahé kovy už svým klientům začaly nabízet i banky. Příkladem může být Česká spořitelna, která nabídkou investičního zlata pro běžnou klientelu přišla letos v červenci. „Od té doby si klienti koupili investiční zlato v celkové hodnotě téměř 75 milionů korun,“ dodává mluvčí banky Jan Holinka. Právě banky vydělávají na „zlatém boomu“ i jinak. Mnoho kupujících totiž nechce drahé kovy nechávat z bezpečnostních důvodů doma a pronajímá k jejich uskladnění bankovní trezory. Cena zlata na burzách od počátku roku vzrostla o 12 procent na současných 1715 dolarů za unci. Odhady analytiků velkých globálních bank z posledních týdnů hovoří o mírném růstu i v příštím roce, a sice k hranici 1800 dolarů. Odlišný názor na věc má tým analytiků Deutsche Bank, hovořící o růstu na víc než 2100 dolarů za unci. Jak upozornil v minulém týdnu portál Patria.cz, cenu zlata na světovém trhu táhnou vzhůru vedle rostoucí poptávky také zvyšující se náklady na jeho dobývání. Nejlepší ložiska ve světě jsou postupně vyčerpávána a těžaři se přesouvají na chudší ložiska a hůře dostupné lokality.

Deník – Severní Čechy (Děčínský, Chomutovský, Litoměřický, Mostecký, Teplický, Žatecký a Lounský): Před koncem roku roste zájem o zlato z České mincovny 11. 12. 2012 čtk, Radek Petrášek Česká mincovna zaznamenala před koncem roku rostoucí zájem o investice do zlata. Od září do listopadu prodala jablonecká společnost o 40 procent zlatých slitků a mincí více než za celé první pololetí. Zájemci o investice do zlata se přitom nerekrutují pouze z nejbohatší vrstvy obyvatelstva. Většina zákazníků si pořizuje cihličky do jedné troyské unce (31.1 gramu) a velký zájem je o spoření ve zlatě. ČTK to dnes sdělil obchodní ředitel mincovny Tomáš Szurdy. Zákazníci České mincovny nakupují zlaté slitky již od hmotnosti jednoho gramu, které se prodávají zhruba za 1500 korun. Tvoří asi pětinu prodaného zlata. Uncovou cihličku lze pořídit za něco málo přes 35 000 korun. „Běžní investoři u nás nakupují slitky do jedné trojské unce, kdo chce investovat více, nakoupí buď větší množství uncových cihel nebo volí těžší cihly,“ poznamenal Szurdy. Zájem o slitky nižších hmotností registruje podle nějmincovnana konci roku již tradičně – slouží totiž jako vánoční dárky. Investiční zlato prodává jablonecká mincovna od poloviny loňského roku, kdy investorům začala nabízet zlaté slitky a cihly a v listopadu pak přidala takzvané smart mince. Jde o investiční mince z

ryzího zlata ražené v licenci novozélandské mincovny v nominální hodnotě od 50 do 10 000 novozélandských dolarů. Stejně jako slitky jsou osvobozené od DPH. Česká mincovna je poslední firmou, která zůstala v Jablonci v provozu z někdejšího sklářského a bižuterního gigantu Jablonex Group. Jejím vlastníkem je společnost Monetica. Obrovský zájem o investice do zlata byl loni hlavní příčinou rekordních tržeb mincovny. Firma, která je výhradním dodavatelem tuzemských oběžných mincí pro Českou národní banku, uskutečnila loni zakázky za 666 milionů korun, což představovalo v meziročním srovnání nárůst o 30 procent. Investiční zlato se na tržbách podílelo ze 40 procent. Stoupl i zisk mincovny, i když ne tak výrazně. Hospodaření skončilo loni ziskem 64,5 milionu korun. Foto popis| ROSTOUCÍ CENY zlata prudce nezvyšují pouze poptávku po tomto drahém kovu, ale stále více Čechů nyní zlato také prodává, aby vydělali na jeho vysokých cenách. Na snímku je více než pětikilogramový zlatý slitek v provozu společnosti Safina.

E15: Zlato stále ano, a co dál? Libor Křapka 07. 12. 2012 Náklad: 60,000 V současné situaci není důvod, proč by nemělo investiční zlato i nadále posilovat. Samozřejmě opomíjím možnost, že by se najednou začalo vyrábět uměle. I když v tom případě předpokládám, že by se obchodovalo za jiných podmínek než přírodní zlato. Investiční zlato bude tedy růst i nadále. Řekl bych – a poslední studie UBS to jen potvrzuje –, že zlato v prvním čtvrtletí příštího roku překoná hranici 1900 dolarů za troyskou unci. Nahrává tomu i znovuzvolení Baracka Obamy americkým prezidentem a politika současného vedení Fedu, které prosazují další uvolňování peněz do ekonomiky, čímž se zvýší inflační očekávání. Zlato bude posilovat v obou měnách: jak ve vztahu k americkému dolaru, tak k české koruně, kde se navíc promítá i krize v eurozóně, což má pozitivní dopad právě na zlato. Kromě investičního zlata, které je trvalým uchovatelem hodnoty a je určeno i pro konzervativní investory, vidím velký potenciál v platině. Hlavním důvodem pro růst platiny je její omezená nabídka způsobená vyššími náklady na těžbu tohoto kovu v JAR, kde se koncentruje 80 procent celosvětové těžby. Nedávno zde proběhly rozsáhlé stávky volající po růstu mezd a zároveň v této zemi rostou poměrně výrazně náklady na elektrickou energii. Z tohoto důvodu se pro nadcházející období předpokládá, že nastane celkový deficit platiny, což povede k dalšímu růstu její ceny. Pro první čtvrtletí příštího roku odhaduji, že cena platiny bude vyšší o více než deset procent proti současné hodnotě, která se pohybuje kolem 1600 dolarů za troyskou unci. Článek byl publikován také na zpravodajském serveru deníku E15 E15.cz 07. 12. 2012 http://zpravy.e15.cz/nazory/blogy-z-parketu/libor-krapka-zlato-stale-ano-a-co-dal-938613 Stručná informace o tomto článku byla publikována také na zpravodajských serverech: 3zpravy.cz 07. 12. 2012 http://www.3zpravy.cz/libor-krapka-zlato-stale-ano-a-co-dal

Ctusi.Info 07. 12. 2012 http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/312/libor_krapka_zlato_stale_ano_a_co_dal/ Pohromade.cz 07. 12. 2012 http://pohromade.cz/clanek/libor-krapka-zlato-stale-ano-a-co-dal-492/

Rozhlas.cz: Zlato je univerzální kov, který využijí šperkaři i počítačový průmysl 05. 12. 2012 Jaroslav Skalický V Česku se ročně zpracuje několik desítek tun zlata. Je to chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. A z těchto základních vlastností zlata vychází jeho široké využití. Zlato je nejkujnějším kovem, z jednoho gramu se dá vykovat několik kilometrů dlouhý vlasec nebo vytepat folie o velikosti metr krát metr. Vysoké kujnosti využívají šperkaři. „Zlato je zvláštní v tom, že krásně vypadá, to je důvod, proč je používáno ve šperkařství. Kov nemění svoji barvu pod vlivem okolního prostředí. Je poměrně lehce identifikovatelné díky své specifické hmotnosti, která je odlišná od dalších kovů podobného zabarvení,“ říká Libor Křapka ze společnosti Safiina. Zlato se už dlouhou dobu využívá také v zubním lékařství. „Důvodem toho je především zdravotní nezávadnost zlata. Je natolik chemicky inertní, že ani po dlouhém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké, proto se aplikují jeho slitiny, především s mědí, stříbrem, paladiem a zinkem. Někdy je součástí dentálních slitin také indium, iridium nebo i platina,“ pokračuje Křapka. Ani moderní svět mikroelektroniky a počítačů se bez zlata neobejde. Tenká vrstva kovu se elektrolyticky nanáší na kontaktní povrchy. „Zlato je dodáváno do elektronických obvodů kvůli vysoké elektrické vodivosti a tomu, že nepodléhá vlivu okolního prostředí,“ uvádí Křapka. Zlato uložené ve státních bankách sloužilo dlouhou dobu jako zlatý standard, který garantoval hodnotu státem vydávaného oběživa. Po druhé světové válce zlato tento význam ztrácelo, úplně tuto funkci přestalo plnit v roce 1971. V posledních letech se banky a státy i soukromí investoři k jistotě zlata vracejí. „Je to tradice, protože zlato bylo jako platidlo používáno po tisíce let. Je to i jeho specifickou vlastností, kdy je poměrně snadno získatelné, je ho omezené množství, nelze vyrobit, a je lidstvem po tisíce let bráno jako univerzální směnný prostředek, který zachovává hodnotu, vysvětluje Libor Křapka ze společnosti Safina. http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/zlato-je-univerzalni-kov-ktery-vyuziji-sperkari-ipocitacovy-prumysl--1145917

Rozhlas.cz: Recyklace jedné tuny mobilů vynese stokrát víc zlata než klasická těžba 04. 12. 2012 Jaroslav Skalický Zlato má trvalou hodnotu, prověřenou tisíci let, po které ho lidé dobývají. Podle odhadů už vytěžili přes 160 tisíc tun, zhruba třetinu tohoto množství v posledním dvacetiletí. Současná světová roční produkce dosahuje zhruba 2500 tun. Ceny jsou vysoké, a tak těžební firmy dokonce investují do hledání nových nalezišť. S nadsázkou se dá říct, že jedním z nich jsou i mobilní telefony. Nejjednodušším způsobem, jak z přírody získávat zlato, je rýžování. Využívá se přitom toho, že zlato je mnohem těžší než voda, štěrk a písek. Jenže zlaté časy kanadského Klondiku už dávno pominuly a také na českých řekách si už zlatokopové mohou drobné šupinky rýžovat jen pro radost. Zlato se těží v dolech, hornina se pak jemně rozemele a dál zpracovává. „Klíčovým zpracováním je rafinace. Ta se provádí buď pyrometalurgií, nebo hydrometalurgií. Pyrometalurgie znamená, že kov je zahříván na určitou teplotu tavení,“ vysvětluje Libor Křapka ze společnosti Safina a pokračuje: „Může se přidávat podpůrný prvek, u zlata je to například borax, který zabraňuje oxidaci a pomáhá při tavení. Po ztuhnutí zlata se vysráží a jednoduše odstraní. Hydrometalurgie je vlastně loučení rud v kapalině. Používá se například kyselina dusičná, kdy zlato zůstává a ostatní prvky se vypaří nebo se odstraní.“ V minulosti bylo podle Křapky při těžbě zlata používáno poměrně drastických metod vůči životnímu prostředí, ale v současné době jsou postupy stále vylepšovány a těžba už nepoškozuje životní prostředí tak jako dříve. Mezi nejvýnosnější zlatonosná naleziště patřily doly v Austrálii, tuna horniny obsahovala až 180 gramů kovu. V současnosti se zlato těží z hloubky přibližně 4 až 5 kilometrů při teplotách přesahujících 50 stupňů Celsia. Češi mají unikátní patent Z jedné tuny horniny se získají 1 až 3 gramy zlata. Mnohem výnosnější je recyklovat zlato z mobilních telefonů, výtěžnost je 300 gramů z jedné tuny přístrojů. „Při té recyklaci používáme patentovanou technologii, která je unikátní a jediná v Evropě. Na světě je ještě jedna další ve Spojených státech amerických. Používá se na principu plazmového tavení ve spojení s mikroturbínami,“ říká Křapka a dodává: „To znamená, že je to maximálně ohleduplné k životnímu prostředí, neprodukuje žádné přímé ani nepřímé odpady a umožňuje návrat důležitých surovin a jejich opětovné využití a současně uvolněnou energii využívá k výrobě elektrické energie a tepla.“ Výrobci vloží do mobilních telefonů každý rok 27 tun zlata. Mobilní telefony a další podobná elektronická zařízení obsahují kromě zlata i další cenné materiály včetně stříbra. Podle údajů společností Asekol a Elektrowin leží v Česku v šuplících 8,5 milionu starých mobilů a v nich asi 300 kilogramů zlata a přes dvě a půl tuny stříbra v hodnotě jedné miliardy korun. http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/recyklace-jedne-tuny-mobilu-vynesestokrat-vic-zlata-nez-klasicka-tezba--1145331

Rozhlas.cz: Cena zlata v posledních letech roste. Svět ho potřebuje přes 4000 tun ročně Jaroslav Skalický, Prokop Havel 01. 12. 2012 Světové zásoby zlata nejsou nijak přehnaně velké, jeho hodnota tak bude v budoucnu spíš stoupat než klesat. V Česku se od roku 1994 zlato netěží, odhad nevytěžených zásob je kolem 400 tun. Zlato je v zemské kůře velmi vzácným prvkem. V horninách se vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov, často ve formě valounků a šupinek. Proniká ale i do těl živočichů a do rostlin. „V rostlinách se hromadí v semenech, v kořenech, některé rostliny se dokonce využívají k vyhledávání zlata,“ říká Libor Křapka ze společnosti Safina. Tam, kde se tyto rostliny vyskytují, může docházet i k nálezům zlaté rudy a zlata samotného. Lidé zlato získávají už tisíce let. Podle odhadu Světové rady pro zlato vytěžili kolem 168 tisíc tun zlata, převážnou část až od druhé poloviny 19. století, od časů zlaté horečky v Kalifornii a později v kanadském Yukonu. V současné době svět k různým účelům spotřebovává přes 4000 tun zlata za rok. V přírodě těží přes 2,5 tisíce tun, zbytek získává recyklací. Největšími producenty zlata jsou Čína, Jihoafrická republika, USA a Austrálie. Každá z těchto zemí má zhruba desetiprocentní podíl na celosvětové těžbě drahého kovu, která tři roky po sobě neustále roste. V Evropě nejvíce zlata těží Švédsko. Vůbec největším dolem na zlato je Grasberg v Indonésii - ročně vytěží 44 tun zlata. Dovozem nebo recyklací Zlaté doly byly i v Čechách. „Byly například na Příbramsku, v Kašperských horách. Od roku 1994 se zlato v Čechách netěží, je získáváno buď recyklací, nebo dovozem,“ vysvětluje Křapka. Odhad vytěženého zlata u nás od počátků těžby až do roku 1994 se pohybuje kolem sta tun. Odhad nevytěžených zásob je kolem 400 tun zlata. Za nejslibnější naleziště považují geologové Kašperské Hory na Šumavě. Obsah zlata v rudě tam dosahuje až 10 gramů na tunu, na vytěžení čeká zhruba 120 tun. Stejné množství kovu se nachází na ložisku Mokrsko, obsah zlata v hornině je ale podstatně nižší nanejvýš 2 gramy na tunu. Další podzemní zlatý poklad skrývá Petráčkova hora na Rožmitálsku. http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/cena-zlata-v-poslednich-letech-rostesvet-ho-potrebuje-pres-4000-tun-rocne--1144481

Patria.cz: Investiční zlato není nedosažitelný artikl - naleznete ho v nabídce Patria Direct 04. 12. 2012 Retailový obchodník s cennými papíry Patria Direct a společnost SAFINA, vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů a prodejce investičních kovů ve střední a východní Evropě, zahájily od začátku měsíce září vzájemnou spolupráci. Partnerství pokrývá prodej produktů investičních kovů společnosti SAFINA prostřednictvím Patria Direct. Spojení těchto dvou předních společností na českém trhu podtrhuje rostoucí poptávku po drahých kovech mezi investory a veřejností.

Všichni klienti Patria Direct, a.s. mají od září tohoto roku možnost koupit investiční zlato, které je k dispozici ve formě ražených destiček v provedení 31,1 gramů (trojská unce), 50 gramů, 100 gramů, 250 gramů, 500 gramů a 1000 gramů. „Investiční kovy se stávají stále častěji poptávaným investičním produktem, proto jsme se rozhodli vyhledat spolehlivého partnera, který by nám jej umožnil zařadit do naší nabídky. SAFINA je předním prodejcem investičních kovů na místním trhu, kvalita jejích produktů a celý servis nás přesvědčil, že partnerství nám přinese výraznou přidanou hodnotu,“ uvedl Oldřich Pavlovský, výkonný ředitel Patria Direct. Produkty investičních kovů společnosti SAFINA pocházejí od světoznámé rafinérie PAMP, která je certifikována u asociace LBMA – London Bullion Market Association. Slitky od švýcarské rafinérie PAMP se odlišují svým precizním zpracováním a ražbou reliéfu s přidanou uměleckou hodnotou – na slitku je zobrazena bohyně štěstí a hojnosti Fortuna. Certifikace u LBMA zajišťuje osvobození investičního zlata od DPH. Předpokladem pro nákup investičního zlata prostřednictvím Patria Direct je otevření standardního obchodního účtu na základě komisionářské smlouvy a podpis speciální smlouvy umožňující nákup investičního kovu. Kupní cena daného zlatého slitku je klientovi ověřena na tel. čísle 221 424 241, na kterém lze jednoduše podat pokyn k samotnému nákupu. Zásadní skutečností pro každého investora uvažujícího o nákupu investičního kovu je také jeho likvidita a možnost zpětného prodeje. Společností SAFINA, a.s. je garantován odkup zlatých slitků nakoupených prostřednictvím Patria Direct. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2213578/investicni-zlato-neni-nedosazitelny-artikl---nalezneteho-v-nabidce-patria-direct.html Podobný článek byl publikován také na zpravodajském serveru: Finance.cz 04. 12. 2012 http://investice.finance.cz/zpravy/finance/373142-investicni-zlato-neni-nedosazitelny-artiklnaleznete-ho-v-nabidce-patria-direct/ Stručná zmínka o článku byla publikována také na zpravodajském serveru: DaxTrader.cz 04. 12. 2012 http://www.daxtrader.cz/zdroje/patria/43908/

Techmagazín: Hi-tech ve službách „moderních alchymistů“ 01.12.2012 listopadové číslo Náklad: 7 000 Značku SAFINA má většina lidí spojenu se zlatem a výrobou či opravami šperků. To však už dávno neodpovídá skutečnosti – ve spojení se zlatnickou sférou je už jen mizivé procento aktivit společnosti. Hlavní zaměření firmy dnes představuje průmyslová výroba a zpracování drahých kovů a jejich využití pro průmyslové aplikace. Nyní navíc za pomoci unikátní technologie.

Nenápadná budova v obci Vestec na jednom z jižních výjezdů z Prahy nedává tušit, že za ní se skrývá poměrně rozsáhlý průmyslový areál. Přísná bezpečnostní opatření hned u vchodu však okamžitě naznačují, že se zde pracuje s cennými komoditami. V současné podobě a.s. působí SAFINA od roku 1992, její historie spadá však ještě do dob Rakousko Uherské monarchie a zpracováním drahých kovů se tedy zabývá už přes jedno a půl století. Nyní však už v průmyslovém měřítku a s výrazným zaměřením na speciální aplikace. K posledním novinkám, které zavedla do svého výrobního procesu je technologie studeného nástřiku, tzv. Cold spray, která je unikátní nejen v ČR, ale i v evropském měřítku, kde v komerční výrobě funguje jen několik takovýchto jednotek. SAFINA je vůbec první společností v ČR, která studený nástřik využívá pro masovou výrobu. Investice do technologické novinky dosáhla celkově 50 mil. Kč, kdy část byla spolufinancována z fondů Evropské unie. Místo šperků targety pro moderní elektrotechniku

Nová technologie nalezla uplatnění při výrobě tzv. targetů. Naprašovací target je výrobek, který je následně uplatněn při nanášení vrstev kovů s unikátními vlastnostmi pro další průmyslovou výrobu, např. ve sklářském nebo elektrotechnickém odvětví. Obecně je target jakýkoliv druh pevné látky umístěné do vakua, kde je tato látka bombardována svazkem elektronů. Dopadající elektrony způsobují odpařování pevné látky za vzniku jemného nanoprachu, který je elektromagneticky a elektrostaticky usměrňován tak, aby se nanesl na požadovaný povrch. Jen za poslední rok výroba targetů nové generace díky této technologii vzrostla o 25 %, celková hodnota roční výroby společnosti představuje 4,3 mld. Kč, z toho objem targetů z drahých kovů činí přibližně 30 t v hodnotě 600 mil. Kč. Výroba targetů pomocí technologie studeného nástřiku, zejména ze stříbra a platinových kovů, je klíčová pro sklářský a elektrotechnický průmysl, kde jsou využívány pro výrobu skla a paměťových disků. SAFINA produkci zajišťuje celosvětově, 75 % jde na export, zejména na trhy v Evropě, USA a Rusku, a čtvrtina je využívána pro český trh. Společnost spolupracuje s řadou renomovaných firem, které jsou světovými lídry ve svém oboru. V oblasti sklářského průmyslu je to např. největší globální výrobce skla, firma Asahi Glass Company. V elektrotechnickém průmyslu zase americká společnost ON Semiconductor, přední světový výrobce polovodičů. Pro Čechy bude ale asi známější jiný projekt: Jako jedna z nejvíce prestižních zakázek v této oblasti byla pro SAFINU spolupráce na výrobě obří Zlaté kapky, která byla hlavní atrakcí českého pavilonu reprezentující ČR na Expu v Šanghaji v roce 2010, a po skončení výstavy se vydala na putovní turné po celém světě.

Modernější, efektivnější a šetrnější

Výrobu naprašovacích targetů SAFINA dlouhodobě realizuje s použitím klasické strojařskometalurgické technologie a nástřiku taveniny, nicméně v současné době nastává ve výrobě targetů kvalitativní zlom díky nasazení zcela nové technologie Cold spray. „Tato technologie a její komerční využití nám umožňuje být předním partnerem výrobců skla a elektrotechniky nejen na českém trhu, ale i ve světě. Drahé kovy jsou díky svým speciálním vlastnostem důležitou součástí finálních produktů, jako jsou DVD, CD, tou harddisky či sklo, které jsou přítomny v našem každodenním životě. Naše výrobky v podobě targetů umožňují jejich efektivní

produkci pro konečné uživatele,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA. Jedinečnost technologie Cold spray spočívá podle něj zejména v bezchybném a naprosto homogenním vytváření vrstev drahých kovů, jež jsou dále využívány v průmyslu. průcesní Hlavními přednostmi studeného nástřiku oproti jiným technologiím je bezchybná tvorba nastříkané vrstvy, homogenní depozice vrstev a přesně definovaná mikrokrystalická struktura deponovaného kovu. Technologie Cold spray vyniká velmi nízkou pórozitou (v řádu desetin procenta, zatímco u jiných metod je to v řádu procent) a s jejím použitím lze vytvářet jak velmi tenké vrstvy, tak o tloušťce až několika cm, a umožňuje rovněž mísení několika různých kovů či příměsí. Další výhodou této novinky, která na rozdíl od jiných metod nepracuje s plamenem a vysokými teplotami (tzv. flame spray technologie jako např. plazmové nanášení apod.) je, že tak nedochází ke změně fyzikálních parametrů povrchu materiálu, na který je kov aplikován, a lze ji použít třeba i u plastů. Neméně zásadní je, že u tohoto procesu se šetří drahocenný materiál, a v případě přerušení procesu lze navázat tam, kde se skončilo (kov se nemusí znovu zahřívat jako u tepelných metod). Novinka s ruskými kořeny a americkým rodokmenem Studený nástřik byl původně vyvinut v 60. a 70. letech minulého století v rámci ruského výzkumného programu propulsivních technologií v Novosibirsku a Anatolij Papyrin technologii posléze vylepšil v USA, odkud byla poté licencována. Metoda spočívá v extrémním urychlení kovových částic v práškové formě (o velikosti 5–10 mikronů) a přeměně jejich kinetické energie na deformační a tepelnou energii v místě dopadu. Tím se spojí s podkladovým materiálem a dochází ke vzniku kovových vrstev s unikátními vlastnostmi. Při procesu studeného nástřiku dochází k přenosu kovového prášku v plynném prostředí, kdy je procesní plyn (v tomto případě dusík pod vysokým tlakem 30–100 barů) urychlen expanzí v Lavalově trysce až na nadzvukovou rychlost. Do takto proudícího plynu se iniciují částečky kovového prášku. Když plynem unášený kov dosáhne příslušné kinetické energie – takové, která při nárazu na stříkaný podklad umožňuje dostatečně velkou plastickou deformaci kovu, vznikne celistvá, pevně přilnavá vrstva. Při nárazu uvolněná kinetická energie vede k plastické deformaci kovových částic a tím ke vzniku extrémně jemné a homogenní struktury vrstvy. Průmyslové aplikace jsou v současné době studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku. První známou takovouto aplikací je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. SAFINA jako první firma podnikající v oblasti drahých kovů zvládla komerčně tuto technologii aplikovat na výrobu naprašovacích targetů v rámci českého trhu, v evropském měřítku je pak druhou firmou v této oblasti.

CheMagazín: Novinky ve zpracování a recyklaci drahých kovů v a.s. SAFINA prosinec 2012 Náklad: 3 400

Marianne.cz: Dárky pro NI 14. 12. 2012 Maminky, přítelkyně, kolegyně, sestry a dcery... Nevíte, co jim letos pořídit k Vánocům? Poradíme. Která žena si nepotrpí na šperky? Kocháme se náramky a náhrdelníky, když je nosíme, ale dobře se na ně dívá i jen tak doma. Schovávat je do krabičky je téměř hřích. Co takhle elegantní stojan na šperky? Dvě v jednom Objevili jsme speciální edici stříbrných šperků Icons. Jsou elegantní a zároveň jde o cihličku investičního stříbra. Vrchní strana je ozdobená ražbou hadí či krokodýlí kůže, zebry, leoparda, rejnoka, dále lekníny, růžemi, orchidejemi, javorovými listy nebo sněhovými vločkami. Na spodní straně pak najdete certifikát švýcarské rafinerie PAMP s puncem pravosti. Šperk je vyroben z ryzího stříbra o hmotnosti 10 g. Safina, 990 Kč. http://www.marianne.cz/tema-marianne/zivotni-styl/darky-pro-ni Burda: Unikátní šperk i investice 19. 12. 2012 Náklad: 15 000 Šperk s originálním přírodním motivem a ozdobnou hedvábnou stužkou má podobu dekorativní cihličky investičního stříbra. Je z ryzího stříbra o hmotnosti 10 g a v prodejnách SAFINA stojí 990 Kč.