prosinec 2012

VÍTKOVICKÉ NOVINY Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

číslo 12 / prosinec 2012

Vážení zaměstnanci, přeji Vám a Vašim blízkým příjemné prožití vánočních svátků a v novém roce 2013 pevné zdraví a řadu úspěchů, jak v osobním životě, tak na poli pracovním.

Ing. Jan Světlík předseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE HOLDING, a.s.

Skupina VMG úspěšně zahájila montáž elektrárny Yunus Emre v Turecku.

Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium se představila na výstavě.

Výstavu Josefa Pleskota s názvem Cesta vidělo v Gongu za dva týdny přes tisíc lidí.

Netradiční mikulášská nadílka v podzemí černouhelného dolu v Landek Parku.

3

4

5

8

VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

2 EDITORIAL Liběna Světlíková, Vítkovice Machinery Group

Hezké vánoční období, vážení čtenáři, mám milou povinnost uzavřít letošní ročník Vítkovických novin. Když jsem se dívala do všech předchozích čísel a snažila se určit témata, která bych Vám měla v každém případě připomenout, narazila jsem. Důležitých událostí v životě skupiny Vítkovice Machinery Group byla za rok 2012 taková spousta, že se sem nevejdou. Především se ze všech úhlů řešila budoucnost českého strojírenství. Přestože ekonomika mnoha zemí v Evropě nebyla v dobré kondici, Vítkovice našly směr, který vede z krize. Skupina bodovala v Indii, Jižní Americe, v Rusku, na Blízkém východě, v Turecku. Tam je dokonce lídrem velkorysého projektu Aduarya, v rámci privátního sektoru jednoho z největších nově budovaných energetických komplexů na světě. Vedle toho skupina vybojovala alespoň dílčí krok na cestě ke zlevnění obnovitelných zdrojů energií. Takzvané OZE jsou výzvou i pro příští rok. Zdražují cenu tuzemské elektřiny nad rozumnou mez a blokují růst průmyslu. Čeká nás ještě dlouhá cesta ke srovnání podmínek firem v ČR s okolní Evropou. Technologicky jsou Vítkovice stále lepší – investovali jsme téměř 11 miliard korun do nových technologií, jakými jsou rychlokovárna, manipulátor nebo linka na ultralehké ocelové lahve v Polsku, které nám otevírají cestu do moderního strojařského světa. Nyní je doba, kdy se tyto investice musí vrátit. Musíme s nimi pracovat tak, aby byly jejich technické i výrobní parametry maximálně využity. Samostatnou pozornost si zaslouží Dolní Vítkovice. Změny v nich se sice nedají přehlédnout, ale dobré věci člověk rychle bere jako samozřejmost. Ale ono není samo sebou, že jezdí výtah na Vysokou pec, ani to, že v Gongu zpívá Nohavica, ani Nautilus nepřiplul do U6 sám. Za vším je úsilí mnoha pracovitých lidí. A to je to, co je společné jak byznysu, tak Dolním Vítkovicím. Nic z toho se nedělá samo, na všem se podílíte i Vy, čtenáři Vítkovických novin. Ráda bych vám touto cestou za toto nasazení, kvalitní práci a věrnost značce upřímně poděkovala. Vy, naši zaměstnanci a vaše zkušenosti, pracovitost, spolehlivost, zodpovědnost a další schopnosti, které využíváte ve prospěch značky Vítkovice Machinery Group, jsou pro naše úspěchy klíčové. Přeji Vám hodně štěstí, zdraví a mnoho osobních i profesních úspěchů.

Převodovky pro tureckou zakázku Adularya Kompaktní monoblokové převodové skříně pro pásovou dopravu pro turecký projekt Adularya se v současnosti vyrábějí ve společnosti Vítkovice Gearworks. Připraveny pro zákazníka budou do konce letošního roku. Jedná se o prvních jedenáct kusů převodových skříní o výkonu 30 kW určené pro menší pásové dopravníky. "Výrobu odlitků zajistila Plzeňská MKV přibližně před dvěma měsíci, teď jsou odlitky ve fázi opracovávání ve společnosti Vítkovice Mechanika. My vyrábíme vnitřní části a převodovky finálně smontujeme," popisuje Jindřich Samuhel, vedoucí odboru Obchodu a Engineeringu ze společnosti Vítkovice Gearworks. Kromě těchto převodových skříní ale probíhá také výroba dalších dvou typů převodovek, které budou do Turecka dodávány v průběhu příštího roku. "Pracujeme také na 75 kW nebo 132 kW převodovkách, které jsou určeny pro nejdelší pásové dopravníky, jaké pro tureckého zákazníka dosud děláme. Dále vyrábíme převodové skříně také do skládkových strojů pro manipulaci s lignitem, takže celkově

do Turecka vyexpedujeme několik desítek převodovek," poznamenává Samuhel. Jedná se jen o zlomek zakázky na klíč, kterou Vítkovice Gearworks subdodavatelsky zajišťují pro společnost Vítkovice Power Enginnering.

Ekologický projekt na odprášení ocelárny byl schválen Ekologický projekt Odprášení ocelárny společnosti Vítkovice Heavy Machinery byl schválen ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Projekt řeší rekonstrukci odsávání elektrické obloukové pece č. 5, díky které dojde ke snížení emisí o přibližně 12,4 tun za rok, což činí asi 30 %. Předpokládané náklady na realizaci jsou 115 miliónů korun, z toho přibližně 103 miliónů půjde z evropské dotace. V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro realizaci stavby, která by měla být ukončena v dubnu roku 2015. "Výzva Ministerstva životního prostředí se vztahovala na individuální a velké projekty v rámci Prioritní osy 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Dotaci na realizaci jednotlivých projektů bylo možno získat ve výši až 90 % uznatelných nákladů," vysvětluje strategický ředitel společnosti Vítkovice Jiří Michálek. Z celkové sumy 5,7 miliard kč, kterou ministerstvo na ekologické projekty

alokovalo, bude 3,4 miliardy korun uhrazeno z prostředků Evropské unie, dalších 600 milionů korun do ekologizace provozů investuje stát a zhruba 1,7 miliardy korun vloží do projektů samotné průmyslové podniky. Očekává se, že projekty sníží objem vypouštěných škodlivin zhruba o jednu třetinu. Ještě v roce 1995 bylo podle Chalupy z průmyslových zdrojů vypuštěno ročně celkem 42 000 tun polétavého prachu, předpoklad pro letošní rok činí 3 500 tun. Po dokončení ekologických opatření by to mělo být o dalších přibližně 1 100 tun méně, tedy zhruba 2 400 tun ročně. Na únor příštího roku připravuje Ministerstvo životního prostředí další výzvu za celkem 600 miliónů korun. "V rámci této plánované výzvy chce skupina Vítkovice Machinery Group opět předložit několik projektů s cílem zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji," dodává Hana Bártková ze společnosti Vítkovice.

Byl zahájen zkušební provoz vakuovacího zařízení

Zkušební provoz vakuovacího zařízení sekundární metalurgie v Železárnách Veselí, divizi Hrádek, odstartoval začátkem prosince a potrvá až do konce ledna příštího roku, na kdy je zároveň plánováno finální ukončení stavby a její předání zákazníkovi. "Jakmile jsme letos v listopadu dokončili montáž, začali jsme s individuálním zkoušením

zařízení. Poté úspěšně proběhly také komplexní zkoušky a začal zkušební provoz, přičemž jsme již se zákazníkem uzavřeli předběžné předání a převzetí," vysvětluje Ivo Žatek z Realizace PBU Engineering společnosti Vítkovice Heavy Machinery. Zařízení bude sloužit ke zvýšení jakosti oceli vyráběné v elektrických obloukových pecích, a to cestou snížení obsahu nežádoucích plynů a nekovových vměstků. Výsledkem je ocel zcela špičkových parametrů. Zakázku zajišťovala společnost Vítkovice Heavy Machinery jako kompletní dodávku na klíč na základě vlastního know-how. "Na vývoji vakuovacího zařízení pracujeme ve Vítkovicích už od roku 1972. Umíme zpracovat návrh, výrobní dokumentaci, zrealizovat stavbu, montáž i uvedení zařízení do provozu. Aktuálně nabízíme dodávku stejné technologie na Slovensko, ale míříme i na vzdálenější trhy. V jednání máme vakuovací zařízení pro ocelárnu v Indii a Turecku nebo pro saúdskoarabskou rourovnu," dodává Vlastimil Grobař z Projekce PBU Engineering společnosti Vítkovice Heavy Machinery.

Kandidát na prezidenta Miloš Zeman: podpořím podniky jako Vítkovice "Možná naštvu míň lidí než ostatní," řekl Miloš Zeman s humorem sobě vlastním při návštěvě Vítkovic ke svým šancím stát se prezidentem. Stál jste delší dobu mimo politiku, teď kandidujete na do čela státu. Proč, co byste dělal ve výkonu této funkce? Chtěl bych vytvořit z prezidentského úřadu neutrální pole, kde by docházelo k diskusi všech parlamentních stran. Co nejčastěji bych navštěvoval jednotlivé kraje a podporoval tam ostrovy pozitivní deviace. To znamená, že bych podporoval úspěšné vědce, umělce i podnikatele, kteří jsou výjimeční tím, co dokázali, svými schopnostmi. Na druhou stranu bych chtěl bojovat i proti negativním deviacím především proti zlodějům a mafiím všeho druhu.

Jak byste chtěl pomoci českému průmyslu? Jako premiér jsem vždy brával podnikatele na zahraniční cesty. To bych rád dělal i nyní, ale pomáhat má smysl těm, kteří vynikají ve svém oboru. Pomoc ale potřebují, protože je znevýhodňují například poplatky za obnovitelné zdroje energií, které zavedla úřednická vláda. A pokud jde o ovlivňování vlády nebo zákonů, byl bych jistě milým (úsměv) pravidelným hostem jednání vlády i parlamentu, na což má prezident právo, a o potřebných zákonech se snažil přesvědčit poslance, senátory nebo kraje, jejich prostřednictvím může mít prezident zákonodárnou iniciativu už dnes. Vaše první zahraniční cesta zcela jistě povede na Slovensko, povede první tuzemská stejně jistě do Vítkovic? Na Slovensko bych samozřejmě jel, ale cestu do Vítkovic nemohu slíbit, byl jsem v desítkách podniků,

a kdybych to slíbil pokaždé, ztratil bych sebeúctu. Budu ale pravidelně navštěvovat všechny kraje v České republice a moje první cesta v Moravskoslezském kraji povede do Vítkovic.

since 1828

3

Montáž uhelné elektrárny v Turecku začala elektrárny vyslala více než dvě stovky vagónů a kamionů. Den po zahájení montáže vyexpedovala kotlové těleso o hmotnosti 107 tun. "Byl to náš první velký nadrozměrný náklad, a to s ohledem na délku i hmotnost. Náročné plánování vystřídaly masivní úpravy části turecké cesty. Ta se v podstatě musela vyrovnávat, odstřelovaly se části skal, podepíraly se menší mosty," popisuje náročné přípravy Milan Sedlář, koordinátor vnitřní výroby a dodává, že transport kotlového tělesa potrvá měsíc.

Turecko je strategickou zemí

Skupina Vítkovice Machinery Group úspěšně zahájila montáž elektrárny Yunus Emre v Turecku. Stavbou hlavní nosné ocelové konstrukce uhelné elektrárny, kterou skupina Vítkovice dodává na klíč společnosti Adularya, se tak otevírá další etapa výstavby. Významný den se neobešel bez obětí, v Turecku se odstřelují i části skal, prozradili členové projektového týmu. Dvacátý listopadový den se pro výstavbu uhelné elektrárny stal milníkem. Skupina Vítkovice Machinery Group začala se stavbou hlavní nosné ocelové konstrukce. "Zahájení montáže je vždy významným dnem. Z dlouhé fáze příprav a výroby jsme se přesunuli k samotné realizaci. Dorazili představitelé těžební uhelné společnosti Adularya, která je investorem projektu, také montážní firma Efor a náš projektový tým," říká na úvod Ivo Nilius, manažer projektu pro část fluidních kotlů a partií za kotli ze společnosti Vítkovice Power Engineering, který na práci dohlížel přímo na místě.

a strojního zařízení kotelny přijelo několik mobilních jeřábů a nastoupila asi stovka pracovníků turecké firmy.

Dramatická úprava cesty

Elektrárna Yunus Emre, kterou skupina Vítkovice Machinery Group dodává na klíč, je jednou z největších zakázek v historii společnosti. Na projektu se kromě společnosti Vítkovice Power Engineering podílejí Vítkovice Doprava, Vítkovice Mechanika, Vítkovice Gearworks a Vítkovice IT Solution. "Dodávky zařízení pro energetiku a komplexní řešení energetických zdrojů představuje výjimečnou příležitost pro společnosti holdingu. Právě Turecko se díky svému obrovskému potenciálu stalo jedním ze strategických míst, ve kterém bychom se dál rádi realizovali," říká manažerka financování Kamila Jemelínková. Kromě skupiny VMG se na projektu podílí dalších více než 60 subdodavatelských firem z různých zemí. Dokončení výstavby elektrárny, jejíž celkový výkon by měl dosahovat 2 x 145 MW, je plánovano na rok 2014.

Společnost Vítkovice Doprava, která je zodpovědná za přepravu všech dodávek, doposud na stavbu

Stavbu zahájila muslimská tradice "Práci jsme odstartovali pro nás velmi netypicky. V Turecku se totiž dodržuje muslimská tradice a je zvykem před novou stavbou obětovat ovci. Tento rituál má přinést přízeň boha a zabránit tak případným úrazům při práci," popisuje svůj zážitek I. Nilius. Na následnou montáž hlavní nosné ocelové konstrukce

Vláda sice zmírní růst poplatků na zelenou elektřinu, Vítkovice i tak připlatí 60 milionů Daniel Vaca počítá náklady a mračí se. Peníze, které musí skupina Vítkovice Machinery Group vydat za elektřinu, se počítají ve stovkách milionů korun a příští rok to rozhodně nebude lepší. Znovu vzrostou poplatky průmyslu na obnovitelné zdroje elektřiny. Vedoucí odboru Energetika ve Vítkovicích společně s kolegy a šéfy věnoval spoustu času tomu, aby se elektřina nezdražovala tak dramaticky, tedy alespoň ne poplatky za obnovitelné zdroje (OZE). Vláda po mnoha debatách s průmyslem, ve kterých se Vítkovice staly přirozeným lídrem, nakonec řekla, že růst poplatků zmírní. Vyhráno ale není. "Spokojený nejsem, i když dílčí krok se povedl," říká Daniel Vaca. Kabinet dá příští rok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů o dvě miliardy korun více, než kolik původně plánoval. Státní příspěvek je důležitý. Kdyby nebyl, šly by všechny příplatky na OZE, v roce 2013 celkem více než 44 miliardy korun, z kapes lidí a z účtů průmyslových podniků. V příštím roce naštěstí dosáhne příspěvek státu stejné úrovně jako letos, tedy 11,7 miliardy korun. Zmírní se tím růst koncové ceny elektřiny.

Přes dráty tečou miliardy Poplatek na OZE činí letos 419 korun za megawatthodinu. V příštím roce by měl nově vystoupat na 583 korun, odhaduje ministr průmyslu Martin Kuba. Bez dodatečných dvou miliard z rozpočtu by příplatek mohl být 619 korun za megawatthodinu. Vláda ale částečně ustoupila právě tlaku ze strany firem, které považují zdražování elektřiny kvůli zelené energii za likvidační a žádaly zachování podpory na letošních 419 korunách. To, že se příspěvek dostane pod 600 korun, je pro podniky zásadní přínos. Zdražování ale tak jako tak bude citelné. Dvě desítky největších firem z energeticky náročných oborů, jako hutnictví, chemie, papírenství, sklářství a keramika, budou mít příští rok náklady vyšší o 1,4 miliardy korun. Celkem z účtů těchto firem půjde provozovatelům zelených elektráren pět miliard korun.

Zpomalit zdražování nestačí "Rozhodnutí vlády o státním příspěvku na OZE je sice vstřícné, ale budeme potřebovat i řadu dalších, významných změn, abychom byli ve světě konkurenceschopní a měli srovnatelné podmínky alespoň s Evropou," komentoval Jan Světlík, předseda představenstva Vítkovice Holding. Šéf vítkovického odboru Energetika Daniel Vaca už ví, že Vítkovice si příští rok na zelenou elektřinu připlatí zhruba o 60 milionů korun víc než letos. Celkově tak

z vítkovické skupiny odejde na podporu OZE přibližně 200 milionů korun. "Velká změna by měla přijít od roku 2014," říká Vaca. Není totiž možné, aby většinu nákladů na obnovitelné zdroje platil průmysl a aby to bylo zhruba 47krát víc než v Německu. Ministerstvo průmyslu a obchodu založilo pracovní skupinu, která se touto problematikou zabývá. Základní idea spočívá v rozdělení spotřebitelů do skupin podle výše jejich spotřeby. S rostoucí spotřebou by sice jednotlivé subjekty platily více, tak jako doposud, ale sazba by klesala.

4

VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

Výstava ukázala perspektivu strojařských oborů Při výběru školy, při rozhodování o budoucím povolání jsou pro žáky a studenty nejdůležitější dostupné, srozumitelné a kvalitní informace. Výstava Učeň, středoškolák, vysokoškolák, pořádaná pravidelně na Výstavišti Černá louka, tyto cenné informace nabízí. Letos se konala 7. a 8. prosince. Pravidelně zájemce vítá na svém stánku Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium, která podle slov ředitele Jiřího Klocka zatím nevynechala žádný ročník. "Máme s touto akcí velmi dobrou zkušenost a podle reakcí žáků a jejich rodičů víme, že je kladně přijímaná i jimi," uvádí. Akce na výstavišti je koncipovaná jako dvoudenní a naprosto běžně se stává, že nejprve přicházejí v pátek žáci 9. tříd základních škol v doprovodu pedagogů a potom někteří z těchto žáků přijdou ještě v pátek odpoledne a v sobotu, tentokrát s rodiči nebo prarodiči. Většinou je to tak, že rodina má nějakou vazbu na strojařinu, což je určitě dobře, protože to pomůže tomu, aby mladí měli o technické obory zájem. "Běžně odpovídáme na celou řadu otázek, které se týkají jednak obecně perspektivy strojírenských oborů v regionu a jednak samozřejmě spousta otázek směřuje na naši školu. Jaké studijní obory nabízí, s jakou perspektivou - včetně možnosti zaměstnání ve společnostech skupiny VMG - je možné počítat či jaké má škola zázemí. V tomto směru nabízíme žákům a jejich rodinným příslušníkům pozitivní informace. Perspektiva stabilního zaměstnání je velká, škola roste a nabízí kromě studijních oborů i pestré mimoškolní vyžití," říká Jiří Klocek.

nejdou. Počet našich studentů za poslední roky stoupá, i když počet žáků v republice jde celkově dolů. Před třemi lety jsme měli 425 prváků, loni 481, letos 549, a z toho bylo 209 strojařů," dodává Jiří Klocek. Je to podle něj logický vývoj, že zájem o technické školství stoupá. V posledních 20 letech došlo k útlumu učňovského školství. Zvedal se počet gymnázií, zaváděly se obory jako management, cestovní ruch a technické obory šly do pozadí. "A jelikož teď podniky mají nedostatek techniků, tlak roste a společnost to vnímá. Děti i rodiče si uvědomují, že uplatnění najdou spíše v průmyslu než v oboru cestovního ruchu nebo managementu. Před několika lety chodili na strojírenské obory žáci, kteří se jinam nedostali. Teď děti nastupují, protože mají zájem. A to je pro dobře nejen pro školy, ale i pro praxi," doplnil. Výstavy podobné těm, která se odehrává pravidelně na Černé louce proto hodnotí pozitivně. "Za ty roky, co se technickému školství věnuji, můžu říct, že se pohled žáků a rodičů na strojařinu mění a jsou tomuto oboru více nakloněni. Vidí v něm perspektivu. Uvědomují si v jakém regionu žijí a že strojařina je obor, který nabízí uplatnění v místě bydliště. A zároveň si už spousta rodičů a dětí uvědomuje, že strojírenské obory prošly zásadním vývojem a mají budoucnost," uvedl dále. Zájem žáků je podle jeho slov rok od roku vyšší, letos přišlo na stánek Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia každý den na 250 lidí, kteří se zajímali o studium a budoucnost. Skupina Vítkovice Machinery Group je průkopníkem v tom, že převzala odpovědnost za vzdělávání žáků na sebe a zřídila firemní střední školu. A nejlepším studentům nabízí uplatnění. "Vyučujeme však pro otevřený trh práce, seznamujeme žáky s technikou, nikoho k práci pro Vítkovice nenutíme. Na Ostravsku jsme jediná škola, která má v 1. ročníku strojírenské obory. Pokud podnik nenabízí dětem perspektivu, žáci tam

Jiří Klocek, ředitel Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia

"Běžně se mi na podobných akcích stává, že mě někdo osloví s tím, že se u nás učil a že dnes přišel se svým synem nebo dokonce s vnukem, aby mu ukázal, že strojařina má perspektivu. Hodně našich bývalých žáků takto směřuje své děti a já jsem rád, že strojírenské obory v našem regionu nabývají na atraktivitě."

Vítkovická střední zaujala v Nigérii Velvyslankyně státu Nigérie Catherine Okon navštívila Vítkovickou střední. Vybrala si ji jako jedinou školu v České republice, aby se tady seznámila s fungováním technické soukromé školy. "V Nigérii školy našeho typu neexistují, ale tamější úřady mají velký zájem začít je zřizovat. Také by chtěly navázat vzájemnou spolupráci a umožnit jejich dětem studovat u nás na škole. Žáci by pak buď v Česku pokračovali ve studiu na univerzitách, nebo by pak díky načerpaným zkušenostem pomáhali vést školy v jejich zemi," vysvětluje důvod návštěvy velvyslankyně ředitel školy Jiří Klocek. Okon nejvíce ocenila propojení

teoretického a praktického vzdělávání, které je možné díky spojení Vítkovické střední se strojírenskou skupinou Vítkovice Machinery Group. Zajímala se o nabídku studijních oborů a především o praktický výcvik. "Když jsme přišli do strojírenských dílen mezi obráběče kovů, doslova ožila. Zejména se jí líbilo to, že žáky učíme pracovat na skutečných strojích," líčí Klocek. Catherine Okon teď na základě osobní návštěvy a získání potřebných informací o Vítkovické střední, projedná konkrétní možnosti vzájemné spolupráce ve své rodné zemi.

Rodiče chválili uplatnění a nabídku stipendií, dětem se líbila nová posilovna Stovka zájemců o studium navštívila den otevřených dveří na Vítkovické střední průmyslové škole a gymnáziu. Rodiče chválili pracovní uplatnění absolventů a nabídku stipendií, dětem se líbila nová posilovna. Největší zájem byl o obor Mechanik seřizovač. Doslova vánoční atmosféra doprovázela prosincový den otevřených dveří, nazdobený stromeček vítal návštěvníky ve vstupní hale. Učitelé školy se v prostorách jídelny přátelsky věnovali dětem a rodičům, kteří se přišli informovat o možnostech studia. Okolo stojanu s nabídkou oborů se chvílemi tvořily řady "deváťáků", i když většina z nich už představu o tom, jaký obor si vyberou, měla. "Baví mě práce se stroji, proto jsem si vybral obor Mechanik seřizovač. Líbí se mi, že tady mají dílny a chodí se na praxe. Tak bych se k práci dostal dřív než až po škole. Nejvíc se mi ale líbí ta nová posilovna," směje se Lukáš Kroupa, žák deváté třídy základní školy.

Co přinese nový rok? "S novým rokem otevřeme dvě nové počítačové učebny, taky jsme zmodernizovali tři jazykové a další tři počítačové učebny. V nabídce oborů se nic nemění, stejné to je i se stipendijním programem. Děti mohou dosáhnout prospěchového nebo profesního stipendia. Žáci prvních ročníků navíc obdrží jednorázový motivační příplatek. Ten vyplácíme teď v prosinci," popisuje výhody zástupkyně ředitele Milena Hovorková. "Líbí se nám možnosti stipendií, pro děti je to dobrá

motivace. Oceňujeme taky velkou nabídku technických oborů, které jsou dneska dost žádané. Myslím, že by nemuselo být obtížné po dokončení školy najít práci v oboru," říká Leona Jelínková, která se se synem přišla zeptat na obor Mechanik seřizovač. Veliký zájem projevily děti o ukázky modelů Demonstračního centra, které vytvořila VŠB - Technická univerzita Ostrava. To mohli zájemci najít v útrobách školy. "Máme tady modely z různých oborů, na nich můžete vidět, jak zařízení vypadá a hlavně funguje. Hlavně když se to točí nebo vydává zvuky, to se dětem líbí. Oblíbený je model parního stroje, Van de Graafova generátoru nebo zařízení z oblasti robotiky," vysvětluje Ivo Walder, učitel fyziky a elektrotechniky.

Učit se, bavit se, sportovat Že na škole nepůjde jen o učení, prozrazují nástěnky na chodbách. Fotografie z exkurzí, výletů či sportovních aktivit naznačují mnohé o mimoškolních aktivitách. "V novém roce chystáme pro žáky exkurzi do prestižní automobilky v Anglii. Už jsme pořádali podobnou akci v Německu a dětem se to moc líbilo. Kromě toho mohou jet na lyžařský výcvik nebo na ozdravný pobyt u moře. Pro každodenní sportovní vyžití mohou navštěvovat naši novou moderní posilovnu," říká zástupkyně ředitele Hovorková. Pro děti i rodiče je to další příjemná informace na závěr dne otevřených dveří vítkovické průmyslovky.

since 1828

5

Výstavu Josefa Pleskota s názvem Cesta vidělo v Gongu za dva týdny přes tisíc lidí Výstava díla Josefa Pleskota a jeho AP ateliéru měla v Gongu vernisáž hodnou úrovně tohoto uznávaného architekta. Přijely na ni osobnosti kultury, politikové, mecenáši umění i oboroví kolegové. A také rodina a přátelé, čerstvě šedesátiletý Josef Pleskot byl 1. prosince sice trochu unavený ze všech příprav, ale spokojený. Veřejnost i odborníci potěšeni výjimečnou výstavou. Výjimečná kulturní událost v podobě průřezové výstavy díla Josefa Pleskota oživila na začátku prosince nabídku kulturních zážitků v Ostravě. Měla a má příznivý ohlas jak veřejnosti, tak architektů a galeristů. V Multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích výstavu jednoho z nejvýznamnějších českých architektů vidělo za 14 dní zhruba tisíc lidí. Expozice, která se otevřela 1. prosince péčí kurátora Pavla Brunclíka, láká nejen milovníky architektury. Jádrem unikátní výstavy jsou desítky fotek staveb architekta Josefa Pleskota a jeho AP ateliéru, jejich modely a také modely staveb, k jejichž realizaci nakonec nedošlo. K vidění zde jsou i nejrůznější umělecká díla, jejichž autoři architekta Pleskota nějakým způsobem ovlivnili v jeho tvorbě. V rámci výstavy se představuje také kniha Josefa Pleskota s názvem Na cestě.

Oficiální ceny i uznání umělců "Josef Pleskot je neuvěřitelně všestranný architekt, umí navrhnout rodinnou vilu, budovu banky nebo přestavbu industriálního objektu," netají úctu k práci architekta Jan Světlík, šéf strojírenských Vítkovic, který s Josefem Pleskotem úzce spolupracuje na projektu revitalizace Dolních Vítkovic, a to už od roku 2009. Ale uznání přidávají

i další. "Je to architekt světového formátu, vždyť kupříkladu jeho budova Nového ústředí ČSOB v pražských Radlicích získala v roce 2008 Národní cenu za architekturu a také zlaté ocenění od americké instituce U. S. Green Building Council, která posuzuje budovy z hlediska ekologické šetrnosti," konstatuje architekt Ladislav Lábus, který je bratrem známého herce Jiřího Lábuse. V něm má mimochodem architekt Pleskot dalšího příznivce.

Pohled do budoucnosti Ostravy "Kdo si chce udělat představu, jaké koncepty nabízí přístup Josefa Pleskota třeba i pro Ostravu, nebude zklamán. Pan architekt vnímá Ostravu tak, že by znovu zabydlel původní bytové domy v historickém jádru města a oživil jeho střed, který se pak přirozeně propojí přes nábřeží na zelený pás táhnoucí se od Landek Parku až na výjezd do Beskyd a přes Novou Karolinu a Trojhalí do Dolní oblasti. To je přínosný pohled, který by si Ostrava zasloužila realizovat," míní Jan Světlík. Díky vazbě na práce Josefa Pleskota jsou v Gongu navíc vystaveny také některé poklady českého výtvarného umění: díla Adrieny Šimotové, Stanislava Kolíbala, Jana Merty, Ivana Kafky, Vladimíra Skrepla, Mário Kotrby, Jiřího Kovandy a dalších. Staly se

inspirací pro architekturu a skvěle doplňují expozici, která tak má další rozměr. Není divu, že si skvěle pojatou výstavu se zájmem prošla i Meda Mládková, úctyhodná dáma, která žila dlouhé roky v emigraci, založila první československé exilové vydavatelství a po návratu do České republiky s sebou v 90. letech přivezla i jednu z nejcennějších sbírek výtvarného umění, které podporuje jako mecenáška i galeristka.

Přijďte se podívat na výstavu Cesta Výstavu Cesta organizuje sdružení Dolní oblast Vítkovice ve spolupráci se sdružením Trojhalí Karolina v Multifunkční aule Gong. Přístupná je denně od 10 do 18 hodin a potrvá do 29. března 2013.

6

VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

Vítkovická kotlárna slaví 125. narozeniny Je to těžko uvěřitelné, ale vítkovická kotlárna oslaví v příštím roce již 125. výročí svého trvání. A popravdě řečeno je historie výroby kotlů ve Vítkovicích ještě o dobrých více než 30 let starší.

Celkový pohled na kotlárnu a mostárnu. Rok 1913.

Již v dobách, kdy se majitelem železáren stal vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild zde existovala kotlárenská dílna jako součást mechanických dílen a později strojírny. V roce 1888 se začala stavět budova samostatné kotlárny, která byla dokončena v roce 1890. Vzniklo tak samostatné provozní oddělení kotlárna, respektive Kesselfabrik, vybavené speciálními stroji určenými k výrobě kotlů. Vzhled tehdejší kotlárny se od dnešní PJ 812 Energetické strojírenství pořádně lišil. Byla umístěna v nízkých dřevěných halách. Práce tehdejších kotlářů byla fyzicky velmi namáhavá, například až do roku 1910 se nýtovalo ručně. Na přelomu 19. a 20. století však nastala éra zavádění nových technologií výroby, jako bylo pneumatické sekání, nýtování a temování. Náplní výrobního programu před I. světovou válkou byla kromě technických dílů kotlů i kompletní kotelní zařízení. Do konce 19. století se ve Vítkovicích vyrobilo na 788 kotlů všech možných typů. Výrobky putovaly do Rakousko-Uherska a do Německa.

vodotrubné kotle různých konstrukcí a na stavbu vysokotlakých kotlů systému Löffler. První kotel tohoto systému byl postaven v roce 1926 pro elektrickou ústřednu jámy Karolina, a Vítkovické železárny se tak staly průkopníkem užití vysokého tlaku a vysokého přehřátí páry. Mimo samotné kotle patřila do výrobního programu kotlárny v meziválečném období i výroba plynojemů různých konstrukcí a také produkce průmyslových nádrží, ohřívačů napájecí vody, destilačních zařízení pro napájecí vodu, teplojemů nebo ohřívače vzduchu. Ze zajímavých zakázek stojí za zmínku stavba prvního evropského kulového plynojemu v Praze-Libni v roce 1930, kotle pro elektrárny Šatura, Mariupol nebo vodní věže pro Irák.

letech došlo k opětovnému rozšíření výroby kotlů. Byly realizo-vány zakázky pro VRPA Hostinné, pro Elektrárnu Tisová byl vyroben první fluidní kotel 350 t/h páry. Začala také spolupráce se zahraničními firmami. Důležitou zakázkou tohoto období byly velkoobjemové nádrže pro centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi u Kralup.

Dobový propagační materiál vítkovické kotlárny.

Špičkoví v jaderné energetice

Inovace i tradice

Za II. světové války vzrostl odbyt v tuzemsku o 260 %. Kvůli válečným událostem klesl zájem zahraničních odběratelů, v důsledku čehož se snížila výroba velkých kotlových těles a produkce se orientovala jednak na dodávky pro wehrmacht a dále na výrobu plynojemů, parních kotlů a průmyslových nádrží. Důležitým mezníkem v dějinách vítkovické kotlárny bylo zavedení jaderného programu - především výroba kroužků vnitřní vestavby reaktoru a kompenzátorů objemu VVER 400 MW. První kompenzátor objemu pro jadernou elektrárnu byl ve Vítkovicích vyroben v roce 1978. V devadesátých

Od roku 2005 je kotlárna podnikatelskou jednotkou Energetické strojírenství a je začleněna do společnosti Vítkovice Power Engineering. Zabývá se výrobou tlakových systémů energetických zařízení včetně kotlových bubnů, komponentů pro jadernou energetiku, skladovacích nádrží a dílů pro hutní prvovýrobu. V roce 2009 byla do provozu uvedena supermoderní hala pro výrobu membránových stěn pro energetické kotle. Energetické strojírenství úspěšně navazuje na své dlouholeté tradice a my mu přejme k 125. narozeninám hodně úspěchů do budoucna!

První v Evropě V roce 1912 byl kotlárenský provoz výrazně modernizován postavením vysokých hal vybavených elektrickými jeřáby a moderním zařízením. K dalšímu výraznému zásahu do provozu došlo mezi lety 19171920, kdy se kotlárna rozšířila na celkem pět hal o celkové ploše 12 600 m2. Na továrním dvoře o velikosti 10 000 m2 se nalézalo skladiště a místo pro montáž plynojemů, nádrží a potrubí. Ve dvacátých letech 20. století se výroba zaměřila na

Dramatická příhoda z historie kotlárny: strasti a slasti indonéské cesty Jaké nástrahy mohou čekat na vítkovické zaměstnance, když přeprava kotlového tělesa neprobíhá podle představ? Své veselé i napínavé zážitky z pracovní cesty vypráví Luboš Beliančin z PJ Energetické strojírenství. "V říjnu 2007 jsme našemu finskému zákazníkovi vyrobili kotlové těleso pro projekt do Indonésie. Za dopravu kotlového tělesa do Singapuru byl zodpovědný náš zákazník a za dopravu ze Singapuru na stavbu v Kerinci byl zodpovědný konečný zákazník. V polovině ledna 2008 jsme se dozvěděli, že během přepravy na indonéském území došlo k nehodě. Na zaslaných fotografiích jsme viděli kotlové těleso v příkopě v trávě pod palmami," vypráví. Padlo rozhodnutí, že firma může záruky za kotlové těleso potvrdit jen v případě, že na náklady zákazníka provede vlastní kontroly tělesa na stavbě. S tím zákazník souhlasil. "Naše cesta začala 27. března 2008 brzy ráno na ostravském letišti, odkud jsme přes Prahu, Frankfurt, Singapur, Jakartu cestovali do Pekanbaru a následně autem do Kerinci. Vše šlo hladce až do chvíle, kdy jsme dorazili do Jakarty, kde jsme si museli vyzvednout svá zavazadla a museli je odbavit pro vnitrostátní let do Pekanbaru. Já s kolegou už jsme svá zavazadla

měli a čekali jsme jen na poslední kufr naší kolegyně z oddělení řízení jakosti. Při čekání jsme si všimli, že na páse rotuje rukojeť nějakého kufru a dělali jsme si legraci z toho, komu asi tak může ta rukojeť patřit. Po chvíli nám došlo, že rukojeť byla asi její a kufr zůstal bůhví kde. Nakonec nám na letišti slíbili, že kufr dopraví kolegyni až do hotelu. Jako kompenzaci obdržela kolegyně několik místních bankovek, aby si mohla pořídit základní hygienické potřeby a vydali jsme se k odbavení na vnitrostátní let. To jsme ale netušili, co nás ještě čeká," vzpomíná Luboš Beliančin. Za pomoci místního člověka se za drobný bakšiš dostali z příletové haly k odletové hale. Tam ale zjistili, že musí projít bezpečnostní kontrolou spolu se zavazadly. Problém se ukázal brzy, kolega z Vítkovice Testing Center měl v kufru spreje na provádění penetrační zkoušky. Indonéská kontrola byla důkladná, a proto spreje okamžitě odhalila a chtěla zabavit. "Vzhledem k tomu, že jsme spreje nutně potřebovali pro svou práci na stavbě, museli jsme vyjednávat s pracovníkem ostrahy. Ten se ale zdál být neoblomný a spolu s velitelem, kterého si přivolal na pomoc, nám vysvětloval, že by sprej mohl na palubě vzplanout nebo vybuchnout.

Kotlové těleso v příkopě v trávě pod palmami. Pomohl až argument, že pokud nás i se spreji nepustí do letadla, nebudeme schopni spravit díl jejich elektrárny, a proto budou mít v Indonésii nedostatek elektřiny. Po odzkoušení sprejů nás velitel pustil k odbavení a jako památka na nás mu zůstaly růžové prsty z toho, jak spreje zkoušel," dodal. Ale jak se říká: konec dobrý, všechno dobré. Cesta do Indonésie splnila svůj účel, po kontrolách bylo možné potvrdit záruky. A kufr? Našel se. Sice bez rukojeti, ale jinak celý.

since 1828

7

Psychologická laboratoř s novou akreditací Akreditaci Ministerstva dopravy k provádění dopravně psychologických vyšetření získala vítkovická Psychologická laboratoř. Podle psycholožky Kateřiny Vlasakudisové laboratoř tato vyšetření provádí standardně, novinka je v tom, že současná právní úprava nově definuje podmínky. Od srpna letošního roku může dopravně psychologické vyšetření provádět pouze psycholog, kterému Ministerstvo dopravy ČR udělilo akreditaci po splnění předepsaných podmínek. Vyšetřovat může psycholog, který má předepsané vzdělání v magisterském oboru psychologie, který absolvoval akreditované postgraduální studium v oboru dopravní psychologie, má minimálně tři roky praxe v oblasti dopravní psychologie a má k dispozici nezbytné vybavení. Povinnost podrobit se vyšetření mají podle zákona profesionální řidiči, kteří řídí nákladní nebo speciální automobil nad 7,5 tuny a řidiči autobusu, a to před zahájením výkonu profese, a pak v 50ti letech věku a dále každých pět let. “Dopravně psychologické vyšetření musí také absolvovat instruktoři autoškol a vybodovaní řidiči, kteří žádají o navrácení řidičského průkazu" přibližuje psycholožka Kateřina Vlasakudisová. Ve vítkovických firmách zpravidla kvůli zvýšení

bezpečnosti platí, že řidiči absolvují vyšetření v kratších intervalech, obvykle po pěti letech. "Důležité je posuzovat každého jednotlivce ve všech souvislostech. Pouhá čísla výsledků testů nikdy nestačí. Proto vidíme přidanou hodnotu i v tom, že máme kartotéku posuzovaných profesí, včetně řidičů, vedenou již od roku 1970, můžeme tedy porovnávat a vidíme včas případné změny," konstatuje Vlasakudisová. Vyšetřování řidičů nad 50 let je podle ní logické, protože výzkumy ukazují, že po padesátém roce života je statisticky významný rozdíl ve výkonových parametrech řidiče ve srovnání s mladší věkovou skupinou. "Jejich reakce jsou pomalejší, zhoršuje se jejich pozornost, krátkodobá paměť, zužuje se periferní vnímání, zvyšuje se unavitelnost, zhoršuje se fyzická i psychická kondice obecně. Samozřejmě to neplatí pro všechny, ve věkové skupině nad 50 let jsou i špičkoví řidiči a stejně tak platí, že jsou mladí řidiči se špatnými výkonovými předpoklady. Vždy je třeba citlivě posuzovat psychickou způsobilost pro práci v souvislosti s dalšími daty a informacemi. Změny tělesných a psychických funkcí probíhají u každého člověka individuálně rychle a pouze věk neřekne nic o skutečné psychické způsobilosti k výkonu dopravní profese," dodává. K samotnému vyšetření uvedla, že je náročné, a to jak pro řidiče, tak i pro psychologa. Kapacita Psychologické laboratoře jsou maximálně čtyři řidiči za den. Psychická pracovní způsobilost je posuzována pomocí psychodiagnostických metod a dalších psychologických nástrojů, jako je analýza životopisných údajů, rozbor pracovní kariéry, rozhovor, pozorování. "Dopravně

psychologické vyšetření trvá v průměru šest hodin, k tomu je třeba ještě připočítat rozhovor s každým posuzovaným. Pokud narazím na problém, může být vyšetření dále rozšířeno. Před samotným vyšetřením ještě musí řidič vyplnit poměrně podrobný dotazník, kde se ptáme kromě životopisných údajů a profesní kariéry například na to, jak se sami jako řidiči hodnotí, jak vychází s nadřízenými, kolik kilometrů za rok najedou a na spoustu dalších otázek. Součástí posouzení jsou i hodnocení nadřízeným a výpis z evidenční karty řidiče. Někomu to možná přijde zbytečné, ale je třeba si uvědomit, že řidič vykonává velmi rizikové povolání. Proto jsou vyšetření tak důkladná a proto zveme řidiče pravidelně, víc než to vyžaduje současné znění zákona. Když je z našeho pohledu vše v pořádku, zveme na další vyšetření po pěti letech, pokud vidíme problém, zveme řidiče častěji," zdůrazňuje.

Auto se systémem eCall dokáže po nehodě samo zavolat pomoc Vozidla se systémem eCall budou vybavena palubní jednotkou se SIM kartou, díky které se bude moci posádka havarovaného vozu stisknutím příslušného tlačítka propojit s operačním střediskem tísňového volání. V případě nehody s nárazem, který aktivuje palubní jednotku, potřebná data pro záchranáře odešle sám automobil. "Textová zpráva bude obsahovat informaci o poloze vozu, místě nehody, dále pak VIN kód, z něhož se rozluští typ vozidla a rovněž počet obsazených sedadel, což jsou důležité informace pro zdravotnickou a hasičskou záchrannou službu. Současně se bude informace o nehodě předávat i do střediska Národního dopravního informačního systému, které tak bude moci varovat ostatní řidiče," vysvětluje Vladimír Měkota, ředitel společnosti Vítkovice IT Solutions. Ta spolu s Ministerstvem dopravy ČR, Ministerstvem vnitra ČR -

generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru a společností Telefónica už v roce 2007 úspěšně realizovala pilotní projekt eCall. Nyní se systém testuje

v České republice. Jednotky jsou v současné době instalovány v devíti vozidlech a během jízd po celém Česku je testována jejich schopnost spojit se s operátory tísňové linky 112. "Zatím nám vychází čas mezi 14 a 17 vteřinami. Až bude eCall plně funkční, tak by měl ročně zachránit až 2500 lidských životů, u tisíců dalších nehod zmírnit jejich následky a díky včasně přivolané lékařské pomoci předejít také vážnějším zdravotním následkům," konstatuje Měkota. Kromě České republiky bude systém funkční ve všech dalších státech Evropské unie. Ve své výbavě ho budou muset mít všechny nové typy automobilů vyrobené od začátku roku 2015 s tím, že některé automobilky, kupříkladu Citroen, příslušné moduly do svých vozů montují už nyní. Podle odhadů odborníků by cena jednotky v jednom automobilu neměla překročit částku 100 eur.

Jiří Kachel navrhl motiv vánočních hrníčků Autorem motivu vánočního hrníčku pro vítkovické zaměstnance je Jiří Kachel, technolog ze společnosti Vítkovice Power Engineering. Jeho smaltovaná díla zdobí vestibul i dílny společnosti, z hrníčku namalovaných jeho rukou teď budou pít tisícovky zaměstnanců. Sám o sobě říká, že je vítkovický patriot. Ve Vítkovicích totiž pracuje už 35 let. Po vítkovickém učilišti, kde se vyučil montérem ocelových konstrukcí, nastoupil na pozici rýsovače a ve Vítkovicích vystřídal další různé profese. Teď je technologem ocelových konstrukcí a podle svých slov dělá to, čemu se celý život věnoval a co má rád. Mezi kolegy je známý pro své umělecké sklony a lásce k olejomalbě. I proto mu před pár lety tehdejší ředitel Ocelových konstrukcí Jaromír Řeha nabídnul možnost vytvořit z průmyslového smaltu umělecké dílo. "Pan Řeha chtěl dát na dílny něco, co by je ozdobilo a co by zároveň bylo spojeno s výrobou. A tak jsem to zkusil a musím říct, že první obraz skončil katastrofou. Změna barev na vypáleném plechu byla skutečně nevyzpytatelná," usmívá se Jiří Kachel. Postupně se to ale zlepšovalo, Jiří Kachel se dokonce spolu s profesionálními umělci zúčastnil i dvou ročníků výtvarného sympozia Vítkovice Smalt Art a teď jeho smaltované obrazy visí na dílnách i ve vstupních prostorách společnosti Vítkovice Power Engineering.

Tematicky jsou jeho díla spojená s ocelovými konstrukcemi. "Vážím si práce těch, kteří tady dělali kdysi, a proto jsem si vždy vybíral motivy, které reprezentují Vítkovice a které jsou všeobecně známé. Namaloval jsem třeba Ještěd nebo Mariánský most přes Labe," popisuje Kachel. Před letošními Vánoci dostal pan Kachel další nabídku. Zkusit namalovat motiv hrníčků určených jako vánoční dárek pro zaměstnance skupiny Vítkovice Machinery Group. Téma bylo jasné - VI. energetická ústředna. Teď šlo jen o to, jestli se zadaná kresba povede. "Byla to výzva. Chtěl jsem, aby i samotná kresba vystihovala to, co je pro oblast Dolních Vítkovic tak typické, tedy propojení nového se starým. A proto jsem vedle překrásné historické budovy namaloval i člověka a projíždějící auto. Aby bylo prostě jasné, že i když jde o budovu starou skoro sto let, tak v ní pulsuje nový život," dodává Jiří Kachel, který má vedle svého pracovního stolu celou sbírku vítkovických vánočních hrníčků. Letos si ji doplní o svůj vlastní.

8

VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

Netradiční mikulášská nadílka v podzemí černouhelného dolu v Landek Parku Netradiční mikulášskou nadílku zorganizovala skupina Vítkovice Machinery Group ve spolupráci s odborovým sdružením Vítkovice pro děti svých zaměstnanců. S čerty, andělem a Mikulášem se děti potkaly v podzemí černouhelného dolu v Landek Parku. Součástí odpoledne nabitého pravou mikulášskou atmosférou byla jízda pekelným vláčkem po historickém nádvoří Landek Parku, sfárání do podzemí nebo

strašidelná procházka dolem. "To teprve bylo nefalšované peklo," usmívá se ředitel Landek Parku Lumír Plac. "Všechny děti ale nakonec sebraly odvahu a pekelné podzemí prošly až do konce. Tam už na ně čekal anděl, Mikuláš a veselí klauni, takže všechny slzy byly rázem zapomenuty," konstatuje Plac. Pro děti byly kromě dárečků připraveny také kreativní dílny, ve kterých společnými silami vyráběly nejdelší vánoční řetěz, malovaly svíčky jako originální vánoční dárky a z plastelíny a korálků tvořily ozdoby na vánoční stromeček. Na závěr se všechny děti vyřádily při napínavých soutěžích a čertovské diskotéce. "Rozzářené oči všech malých návštěvníků, kterých letos přišlo přes dvě stovky, nás moc potěšily. Za celý organizační tým můžu říct, že se na děti i jejich rodiče už teď těšíme zase

za rok," dodává Lumír Plac. Vítkovice nadělovaly ale i těm, kteří za Mikulášem s rodiči přijít nemohli. Dárkové balíčky rozvezli zástupci skupiny Vítkovice Machinery Group do ostravských dětských domovů "Děti měly obrovskou radost jak ze samotných dárečků, tak i z toho, že si na ně někdo jen tak nezištně vzpomněl," uvedla Eva Chodurová, ředitelka dětského domova na Bukovanského ulici ve Slezské Ostravě.

Vítkovický anděl naděloval i v dětských domovech.

Ocenění za 80. bezpříspěvkových odběrů krevní plazmy Významné ocenění Zlatý kříž 3. třídy získal Josef Kutálek, zaměstnanec krnovských Spojených sléváren. Za 80 bezpříspěvkových odběrů krevní plazmy převzal ocenění a symbol morálního poděkování za záchranu životů z rukou zástupců Českého červeného kříže, Transfúzní služby a starosty města Bruntálu Petra Ryse. Ve slavnostní atmosféře v sále bruntálského zámku byla oceněna více než stovka dobrovolných dárců. Josef

Kutálek, který ve Spojených slévárnách pracuje od roku 1997 jako slévač, daruje krev a krevní plazmu pravidelně už téměř dvacet pět let. "Začal jsem s tím, když mi bylo něco přes dvacet, pamatuji si, že tehdy mě vyhecovali kolegové. A časem jsem si zvykl, začal jsem odběry vnímat jako samozřejmou součást svého života," popisuje J. Kutálek. Poslední léta daruje krevní plazmu jedenkrát do měsíce, přičemž v případě nutnosti je takříkajíc "na

drátě" a krev daruje na zavolání. Podle ředitele Spojených sléváren patří pan Kutálek ke klíčovým zaměstnancům firmy. "Za dobu svého působení ve firmě mnohokrát přispěl svými radami a zkušenostmi k vyřešení nejednoho problému při formování složitých a náročných odlitků. Velmi si jej vážím pracovně i lidsky, za jeho humánní postoj a nezištnou pomoc druhým má můj hluboký obdiv," uvádí Vlastimil Menšík, ředitel Spojených sléváren.

O Vánocích do Dolních Vítkovic! O Vánocích do Dolních Vítkovic! Umocněte si období mezi vánočními svátky návštěvou Dolních Vítkovic. Otevřeno mají kromě 24., 25. a 31. prosince denně od 10:00 do 18:00 hodin. Výstava obrazu Zavraždění sv. Václava v Multifunkční aule Gong - zdarma. Výstava Josefa Pleskota Cesta v Multifunkční aule Gong - dospělí: 80 Kč, děti do 18 let, studenti,důchodci: zdarma, rodinné vstupné pro 2 dospělé a libovolný počet dětí: 120 Kč. Následující akce jsou se slevou 20 % pro vítkovické zaměstnance: Expozice v U6 - Malý svět techniky - dospělí: 90 Kč, děti do 15 let, studenti, důchodci: 50 Kč. Děti do 6 let v doprovodu rodičů vstup zdarma. Zvýhodněné rodinné vstupné pro 2 dospělé a 2 děti do 15 let: 250 Kč. Prohlídka Národní kulturní památky - malý okruh- Dospělí: 90 Kč, děti do 15 let, studenti, důchodci: 50 Kč. Děti od 3 do 6 let v doprovodu rodičů vstup zdarma. Landek Park - expozice báňského záchranářství a nového fárání - dospělí: 150 Kč, děti do 15 let, studenti, důchodci: 90 Kč. Děti do 6 let v doprovodu rodičů vstup zdarma. Zvýhodněné rodinné vstupné pro 2 dospělé a 2 děti do 15 let: 390 Kč.

VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává vedení VÍTKOVICE a.s. / Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava-Vítkovice / IČ: 45193070 / evidenční číslo MK ČR E 12764 / tel +420 595 956 000 / www.vitkovice.cz / Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková - [email protected], Zuzana Mánková - [email protected] / Editor: Oldřich Babický - [email protected] / Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, 702 00 Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.