MEDIÁLNÍ ANALÝZA OBRAZU SENIORŮ VE VYBRANÝCH ČESKÝCH ČASOPISECH

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Katedra sociologie

MEDIÁLNÍ ANALÝZA OBRAZU SENIORŮ VE VYBRANÝCH ČESKÝCH ČASOPISECH BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

vypracovala: Pavla Grabacká vedoucí práce: Mgr. Lucie Vidovićová

Brno, květen 2007

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, na základě vlastního výzkumu a zdrojů uvedených v literatuře.

V Brně, 22. 5. 2007 Pavla Grabacká

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Lucii Vidovićové za vedení práce a za její přínosné připomínky. Svým blízkým děkuji za pochopení a podporu.

3

1.Úvod..........................................................................................................5 2. Teoretická východiska............................................................................6 2.1 Sociální konstrukce reality..............................................................................6 2.2 Reprezentace a stereotypy...............................................................................7

3. Metodologická část...............................................................................10 3.1 Metodologie výzkumu..................................................................................10 3.2 Charakteristika analyzovaných periodik.......................................................13

4. Výsledky analýzy a jejich interpretace...............................................15 4.1 Kvantitativní část..........................................................................................15 4.2 Kvalitativní část............................................................................................19 4.2.1 Story...............................................................................................19 4.2.2 Kultura............................................................................................24 4.2.3 Kriminalita.....................................................................................27 4.2.4 Zdraví.............................................................................................33 4.2.5 Ekonomie.......................................................................................34 4.2.6 Sociální pomoc a podpora..............................................................36 4.2.7 Politika...........................................................................................37 4.2.8 Zbývající tématické kategorie........................................................38

5. Závěr......................................................................................................42 6. Anotace..................................................................................................49 7. Jmenný rejstřík.....................................................................................51 8. Literatura..............................................................................................52

4

1. Úvod Žijeme v době, kdy zažíváme prudké demografické stárnutí populace. Toto stárnutí je důsledkem nízké úrovně plodnosti a postupně se zvyšující střední délky života. Populační stárnutí je v současné věkové struktuře pevně zabudováno, proto je v nejbližší době nevyhnutelné (Rabušic, Vidovićová 2003). Žijeme také v době, kdy do našich životů nebývalou měrou vstupují média, která nabízejí velké množství neustále se opakujících interpretací našeho života. Média nás informují o hodnotách, postojích a názorech, které především, právě díky médiím, můžeme sdílet s ostatními. Nás zajímá, jak média referují o stáří a seniorech.

Koncepci stáří jako sociálnímu fenoménu byla věnována malá pozornost. Podle zjištění Sedlákové a Vidovićové (2005) nebyl do roku 2005 „v České republice proveden ani náznak komplexního a detailního rozboru mediální kultury a interpretativní analýza mediálních sdělení v souvislosti se stářím“ (Sedláková, Vidovićová 2005:4). Pácl (1998) upozorňuje na fakt, že i přesto, že senioři tvoří podstatnou část příjemců většiny masových médií, je tato kategorie v běžné prezentaci výzkumných výsledků zcela opomíjena.

Tato práce se bude věnovat mediální analýze obrazu seniorů z pohledu pěti zkoumaných médií – Bodycare, Děti a my, Květy, Mladý svět a Praktická žena. Použita je k tomu sociologická metoda interpretativního čtení dle Kronick (1997). V práci sledujeme období celého roku 2004. Cílem této práce není podat vyčerpávající mediální obraz seniorů, ale poukázat na to, jakým způsobem jsou senioři mediálně zobrazováni a v souvislosti s jakými tématy jsou nejčastěji zmiňováni. V první části se věnujeme teoretickému

zakotvení

tohoto

výzkumu.

V druhé

části

se

věnujeme

metodologii, výsledkům výzkumu a jejich interpretaci. Práce se v závěru věnuje srovnání mediálního zobrazování seniorů v časopisech a v tištěných denících Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta Dnes, které byly zkoumány v rámci pilotní studie Mediální analýza obrazu seniorů [Sedláková, Vidovićová 2005].

5

2. Teoretická východiska 2.1 Sociální konstrukce reality „Svět každodenního života není … pouze světem, který obyčejní členové společnosti pokládají za danou realitu při svém subjektivním a cílevědomém každodenním jednání. Je to také svět, který má svůj původ v jejich myšlenkách a činnostech a který je právě těmito myšlenkami a činnostmi jako reálný udržován“ (Berger, Luckmann, 1999:25). Existence reality každodenního života umožňují objektivace, které tuto realitu také naplňují. Takovým příkladem objektivace je označování neboli lidské vytváření znaků.

My se zaměříme především na jazyk, který je nejdůležitějším znakovým systémem lidské společnosti. Jazyk má schopnost odpoutat se od subjektivního „tady a teď“, protože má schopnost předávat významy, které nejsou přímým vyjádřením takovéto subjektivity. Je schopen „zpřítomnit“ různé objekty, které nejsou prostorově, časově a sociálně přítomné. Funkcí jazyka je odkazovat na každodenní život. „… jazyk se dá snadno přizpůsobovat tak, aby mi umožnil objektivizovat nesmírně různorodé zkušenosti, s nimiž se během života setkávám. Jazyk mé zkušenosti typizuje a umožňuje mi, abych je utřiďoval do široce vymezených kategorií, kterým mohu porozumět nejen já, ale i ostatní lidé“ (Berger, Luckmann, 1999:44). Tyto typizace jsou vždy typizace sdílené neboli jsou dostupné všem členům určité společenské skupiny. Základem institucí jsou typizace habitualizovaných činností1 (Berger, Luckmann 1999). Takovouto institucí jsou s našem případě média. Používají jazyk a písmo, které sdílíme s ostatními lidmi naší společenské skupiny, a to jim umožňuje „zpřítomnit“ nám a ostatním lidem různé objekty a události. Tím, že referují o určitém dění okolo nás, nám tyto události „zpřítomňují“ a objektivizují je. Jazyk, který média k referování o

1

Habitualizaci podléhá jakákoliv lidská činnost, která se opakováním ustálí ve vzorec, proto může být

bez větších potížích napodobována a může být v budoucnosti týmž způsobem vykonávána [Berger, Luckmann 1999].

6

událostech používají, nám umožňuje tyto události, také naše zkušenosti s těmito zprávami, typizovat a následně je tak utřiďovat do kategorií. Těmto kategorií pak rozumí všichni lidé dané společenské skupiny. V našem případě se bude jednat o kategorii seniorů.

2.2 Reprezentace a stereotypy Výraz reprezentace se používá v různých významech v souvislosti s mediálními produkty a jejich obsahy a významy. „Za reprezentaci skutečnosti … lze považovat taková mediální sdělení, která ve své konkrétnosti odpovídají mýtům/ideologiím platným v dané společnosti“ (Jirák, Köpplová, 2003:140). Reprezentaci můžeme chápat jako proces, v kterém je abstraktním ideologickým pojmům (senioři, třída, česká povaha, válečný konflikt) dávána konkrétní podoba (Jirák, Köpplová 2003). Pro naše účely uvádím pouze dva ze čtyř výkladů slova reprezentace, které takto shrnul Richard Dyer (1985). Re-prezentace (znovupředvedení) je význam, který „…odkazuje především k užívání výrazových prostředků, tedy ke zvyklostem, které platí při zobrazení, předvádění či znovupředvádění světa publiku“ (Jirák, Köpplová, 2003:141). Reprezentativnost (typizace) je význam, který „…odkazuje k tomu, které typy osob jsou užívány, aby předváděly (reprezentovaly) jednotlivé sociální skupiny (tento význam má nejblíže k pojmu ,stereotyp‘)“ (Jirák, Köpplová, 2003:141).

Tyto dva koncepty se vztahují především k zobrazování lidí a institucí, přičemž nás zajímá především zobrazování lidí, konkrétně zobrazování seniorů. Stereotypy jsou jednou ze tří rovin reprezentace lidí a sociálních skupin2 (Burton, Jirák 2001). „Stereotyp je zjednodušenou reprezentací nějakého lidského projevu, rysu či postoje“ (Burton, Jirák, 2001:188). V našem případě se stereotyp seniora ustavuje tak, že se po řadu let objevuje jako re-prezentace seniora v médiích. Stereotyp je nejen zjednodušením, ale zároveň i zjednodušené rysy seniora přehání. „Stereotypy jsou konstitutivním prvkem sociální konstrukce reality – jsou především typizovanými nositeli soudů, postojů, názorů, případně předsudků“ (Burton, Jirák, 2001:189). Stereotypy, které jsou zakořeněné a médii sdílené, jsou zdrojem informací o 2

Další dvě roviny reprezentace lidí a sociálních skupin jsou typy a archetypy [Burton, Jirák 2001: kap.3].

7

společnosti, ve které média působí. Koncept re-prezentace a reprezentativnosti poukazuje, že to, co je předváděno, je reprezentací či předváděním určitých pohledů na sociální skupiny a ne zpřítomnění určité sociální skupiny. Pravděpodobně právě tyto pohledy se příjemci učí vnímat a přijímat jako přirozenou vlastnost těchto skupin, tedy jako normální pohled na sociální skupiny. Jiné pohledy jsou považovány za „nenormální“. Walter Lippmann (1922) vymezil čtyři funkce stereotypů. Pro naše účely postačí zmínit tři z těchto čtyř funkcí stereotypů. Proces uspořádání: Stereotypy zde sehrávají tu funkci, že pomáhají uspořádat realitu do lehce pochopitelné podoby a mají klíčovou roli v tom, jak rozumíme společnosti a okolnímu světu. Způsob odkazování ke „světu“: Stereotypy jsou námi sociálně sdílené a předávané, jsou sociálními konstrukcemi a představují jistý dosažený konsensus v pohledu na svět a společnost. Média mají rozhodující vliv na ustavování, šíření a posilování stereotypů, neboť jsou hlavním zdrojem informací. Stereotypy zde mají takovou funkci, že jsou výrazem dominantní ideologie. Dodávají tak vztahům a rozdělení moci ve společnosti zdání, že se jedná o přirozenost. Třetí funkcí stereotypů je vyjádření „našich“ hodnot a postojů: Stereotypy se stávají skutečnými stereotypy, jen pokud ustavují sdílené přesvědčení, že představují názor či postoj nějaké sociální skupiny. Stereotypy zde nemají funkci poznání světa, ale jsou nástrojem, který slouží k posilování převažujících mocenských vztahů ve společnosti (Burton, Jirák 2001).

Především v situacích, kdy publikum nemá vlastní zkušenost se seniory (obecně jakoukoliv jinou sociální skupinou), je pravděpodobné, že přijme za „skutečný“ obraz této skupiny seniorů to, co o ní nabízejí média. Takovýmto způsobem, za pomoci médií, dochází ke stereotypizaci seniorů a vzniku stereotypů. Stereotypizací označujeme proces, při kterém klasifikujeme členy společenské skupiny, jako by byli všichni stejní, a chováme se vůči nim, jako by se vyznačovali pouze skupinovými charakteristikami (Hayes 1998). „Stereotypy mohou např. určovat, jaké očekávání ohledně chování či postojů určití lidé spojují s tím, jak se nejspíš budou chovat např. podnikatelé, Romové, učitelky…“ (Jirák, Köpplová, 2003:145) a senioři. Stereotypy nejsou svou podstatou zavrženíhodné a jsou samy o sobě nevyhnutelnou součástí 8

sociální konstrukce reality. Mohou být však zdrojem tvoření předsudků a jsou reprezentacemi mocenských vztahů, napětí a konfliktů, které jsou za nimi skryty (Jirák, Köpplová 2003).

Jak uvádí McQuail (2002), média nabízejí mnoho reprezentací společenské reality. Jedním ze způsobů konstruování rámce pro vidění světa je agenda setting (McQuail 2002). Tímto termínem se označuje aspekt související s tím, že si média vybírají, jak a o čem budou informovat či podávat zprávu. Někdy se tento aspekt označuje též „nastolování agendy“ či „uvádění témat“ . My budeme používat výraz „agenda setting“. „Média (editoři, vedoucí vydání, redaktoři, sami novináři) zprávy třídí a vybírají a tím, že si je vybírají, vybírají také agendu témat, jež se dostanou do zorného pole příjemců,…“ (Burton, Jirák, 2001:240). Tyto témata se pak dostávají z mediálního prostoru do veřejného diskurzu. Média sice nemohou ovlivňovat, co si lidé myslí, ale mají vliv na to, o čem lidé přemýšlejí. Média jsou schopné působit na to, aby různí jedinci sdíleli stejnou definici situace, což zesiluje jejich sklony považovat informaci za realitu. Publikum předpokládá, že to, co slyší, čte či vidí, má jistou souvislost se světem, ve kterém žije. A předpokládá, že tato souvislost odpovídá akceptované sociální konstrukci reality (Jirák, Köpplová 2003).

Pro označení procesů, kterými se při práci v médiích provádí výběr zpráv a témat, se používá pojmu „gate-keeping“ neboli „hlídání u brány“. Jde zde především o proces rozhodování, zda připustit, „…aby konkrétní zpráva ,prošla branou‘ zpravodajského média do zpravodajství“ (McQuail, 2002:241).

9

3. Metodologická část

3.1 Metodologie „Mediální analýza obrazu seniorů byla zpracována na základě objednávky Diakonie CČE Praha v rámci širšího projektu zaměřeného na propagaci aktivního stáří s názvem ,Senior a já‘, podporovaného Nadací pro rozvoj občanské společnosti a programem PHARE. Analyzovaná data byla dle výběrových kritérií poskytnuta zadavatelem. Analýza byla zpracována na základě přepisů zpráv poskytnutých agenturou pro monitoring médií Newton IT. Přepisy byly poskytnuty bez průvodní obrazové dokumentace, která proto nemohla být předmětem analýzy“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:8).

Základní soubor byl vybrán z pěti časopisů za rok 2004, které na základě objednávky (viz výše) nebyly zatím prozkoumány. Byla sledována tato média: Bodycare, Děti a my, Květy, Mladý svět a Praktická žena.

Klíčová slova, na základě kterých byl proveden výběr sdělení, byla: senior, senioři, seniorský, penze, penzista, důchod, důchodce, důchodkyně, stáří, staří, starý, stařenka, stařeček, babička, dědeček.

Základní výzkumnou jednotkou mediální analýzy obrazu seniora byl zvolen tištěný článek bez obrazového materiálu.

„Každé sdělení bylo zařazeno do jednoho předem definovaného specifického tématického okruhu, a to dle převažujícího významového kontextu, bez ohledu na to, zda obsahovalo témat více či ne. Specifické kategorie byly na základě tématické příbuznosti sloučeny do širších tématických kategorií, které se staly vyššími analytickými jednotkami“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:8). Sdělení z vybraných tištěných médií byla roztříděna do 22 specifických tématických kategorií (viz tabulka 1) na základě jejich kontextuálního významu a bez ohledu na frekvenci výskytu klíčových slov.

10

Tématické kategorie z velké části korespondují s kategoriemi, které používá ve svém pilotním výzkumu Sedláková a Vidovićová. Některé kategorie jsou definovány s malými obměnami, než jak s nimi pracují autorky, a to z toho důvodu, že časopisy jsou jiným typem mediálních produktů než deníky. Analýza byla provedena sociologickou metodou interpretativního čtení dle Kronick (1997), kterou použily také Sedláková a Vidovićová. Tato metoda dovoluje kombinovat kvantitativní a kvalitativní metodologické přístupy. „Metodologii interpretace textu vládnou dva základní kánony“ (Kronick, 1997:61). Jedním z nich je, že text musí být pochopen ze svého vlastního kontextu, ne z výzkumníkova kontextu. Druhým kánonem je, že jednotlivým částem může být porozuměno pouze ve vztahu k celku a celek je pochopen pouze ze znalostí jeho částí (Kronick 1997).

Důvod, proč používáme stejné tématické kategorie a stejnou sociologickou metodu, je následující. Tato práce si klade za cíl porovnat výsledky autorek, zjištěné při analýze deníků3, s výsledky této práce, která analyzuje časopisy. Jak jsou v časopisech senioři mediálně zobrazováni? Budou mezi deníky a časopisy rozdíly? V jakých tématických oblastech? Nebo budou naopak naše výsledky podobné jako výsledky autorek? Nejen na tyto otázky se snaží tato práce odpovědět.

3

Autorky analyzovaly deníky Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta Dnes za rok 2004 [Sedláková, Vidovićová 2005].

11

Tabulka 1 nám ukazuje, jak jsou specifické kategorie řazeny do vyšších tématických kategorií. Tabulka 1 vyšší tématické kategorie story (životní příběh) kultura

kriminalita

zdraví ekonomie (politická ekonomie) politika sociální pomoc a podpora bydlení

ostatní

specifické tématické kategorie osobnosti příběhy, historky a vzpomínky reportáže volný čas kultura senior jako oběť trestného činu senior jako pachatel trestného činu nehody, katastrofy a tragédie senior jako vedlejší aktér a jako žalobce zdraví, zdravotnictví důchodová problematika senior jako zákazník a prodejce politika domovy důchodců sociální pomoc a podpora bydlení ageismus anketa články o různorodých tématech dopisy reakce redaktorů úvody

12

3.2 Charakteristika zvolených médií V této kapitole se zaměříme na stručné představení zvolených médií, a to časopisu Bodycare, Děti a my, Květy, Mladý svět a Praktická žena. Bohužel jsme zjistili pouze tyto kusé informace.

Bodycare Vydavatel: Atoz, s.r.o. Popis periodika: odborný časopis pro drogerii, kosmetiku a zdraví Vychází: šestkrát ročně

Děti a my Vydavatel: Portál, s.r.o. Popis periodika: magazín je určený především rodičům, nastávajícím maminkám, ale i učitelům základních a mateřských škol. Vychází: pětkrát ročně

Květy Vydavatel: Sanoma Magazines Praha, s. r. o. Popis periodika: časopis životního stylu Informuje o: Reportáže o všem, co zajímá současnou českou rodinu; Zajímavosti a aktuality ze světa showbusinessu u nás i v zahraničí; Novinky ve vybavení pro domácnost i volný čas; Bydlení a zahrada; Kosmetika, módní trendy; Praktické recepty české i světové kuchyně; Životní styl: zdraví, psychologie, vztahy; Cestování za hranice všedních dnů; Výlety pro krásách naší vlasti; Tajemný svět kolem nás. Vychází: každý týden

Mladý svět Vydavatel: v květnu 2005 koupil jeho značku a archiv vydavatel Sebastian Pawlowski a sloučil jej se svým společenským týdeníkem Instinkt.

13

Praktická žena Vydavatel: Sanoma Magazines Praha, s. r. o. Popis periodika: moderní, po všech stránkách dynamicky se rozvíjející časopis inspirující ženy ke kreativnímu využívání volného času a k pozitivním změnám životního stylu. Informuje o: Trendy v bydlení a proměny interiérů; Novinky z kosmetiky a zdraví; Dekorace, oděvy, doplňky, hračky; Módní aktuality – šité, pletené, háčkované modely; Pokojové květiny a zahrada; Recepty na sladké i slané pokrmy; Tradiční ruční práce.

Časopisy životního stylu mají svůj typický tématický rejstřík. Své čtenáře informuje především o radách, které se týkají úpravy zevnějšku, o chování v rozmanitých společenských situacích či o životosprávě, o soukromí celebrit, o zprávách ze společenských akcí (Jirák, Köpplová 2003).

14

4. Výsledky analýzy a jejich interpretace 4.1 Kvantitavní část K popisu článků o seniorské problematice nejprve použijeme kvantifikovatelné ukazatele. Ty nám poslouží k tomu, aby nastínily, v jakém rozsahu se jednotlivé tématické kategorie vyskytovaly. V námi vybraných médiích jsme v uplynulém roce 2004 zaznamenali 228 článků, které obsahovaly alespoň jedno z klíčových slov.

O procentuálním zastoupení analyzovaných příspěvků u jednotlivých periodik vypovídá blíže Graf 1.

Graf č.1: Procentuální zastoupení analyzovaných článků u jednotlivých m édií

4%

2% 4%

31%

Bodycare Děti a my Květy Mladý svět Praktická žena

59%

Jak vidíme na grafu, nejvíce příspěvků o seniorské problematice s počtem 134 článků jsme zaznamenali v periodiku Květy, což odpovídá přibližně 59 % z celkového počtu

15

námi analyzovaných příspěvků. Nejméně přípěvků jsme zaznamenali v periodiku Bodycare, a to pět příspěvků.

Graf 2: Počet příspěvků v % v jednotlivých měsících roku 14

12

10

8 % 6

4

2

Pr os in ec

Li st op ad

ij e n Ř

Zá ří

Sr pe n

er ve ne c Č

Č er ve n

Kv ět en

D ub en

Bř ez en

no r Ú

Le de n

0

Jak vidíme na Grafu 2, největší procento námi analyzovaných příspěvků bylo uveřejněno v měsíci leden, nejméně pak v měsíci říjen. Větší procento příspěvků (nad hranicí 8 %) bylo, kromě měsíce ledna, také v květnu, srpnu, září, listopadu a prosinci. Naopak v měsíci únor, březen, duben, červen, červenec a říjen bylo vždy uveřejněno méně než 8 % článků z celkového počtu analyzovaných článků, které byly uveřejněny za rok 2004.

16

oc

Zd ra ví

O

st at ní

By dl en í

2,2

Po l it ik a

po dp or a

ek on om ie )

a

(P ol iti ck á

So ci ál ní po m

Ek on om ie

in al ita

%

Kr im

(ž iv ot ní př íb ěh Ku ) l tu ra -v ol ný ča s

St or y

Graf 3: Podíl témat ve sledovaném výběru celkem (v %)

40

36

35

30

25 23,6

20

15 15,4

10 8,3 6,6 5,3

5

2,2

0,4

0

17

Nejvíce příspěvků spadalo do kategorie Story (životní příběh), nejméně obsazeny byly kategorie Bydlení, kam byl zařazen pouze jeden článek, což odpovídá hodnotě 0,4 % z celkového počtu článků. Kategorie Ostatní je poměrně velmi početná. Je to dáno jejím širokým vymezením a také poměrně velkým počtem článků patřících do specifické tématické kategorie Anketa.

Tabulka 2: Podíl témat v rámci jednotlivých periodik (absolutní četnost) Story - životní příběh Kultura Kriminalita Zdraví Ekonomie (Politická ekonomie) Sociální pomoc a podpora Politika Bydlení Ostatní Total

Bodycare Děti a my Květy Mladý svět Praktická žena Total 1 2 58 21 0 82 0 0 17 14 4 35 0 0 10 9 0 19 1 4 4 4 2 15 1 0 6 5 0 12 2 1 1 0 1 5 0 0 1 4 0 5 0 0 1 0 0 1 0 1 36 14 3 54 5 8 134 71 10 228

V tabulce 2 si můžeme prohlédnout podíl témat v rámci jednotlivých periodik. Přestože kategorie témat Story byla nejpočetnější, v periodiku Bodycare, Děti a my a Praktická žena se nejednalo o nejvíce zastoupenou kategorii. Praktická žena se tomuto tématu v souvislosti se seniory nevěnovala vůbec.

18

4.2 Kvalitativní část Nyní přejdeme ke kvalitativní části našeho výzkumu, a to k detailnější analýze jednotlivých tématických kategorií.

4.2.1 Story – životní příběh Nejobsažnější tématickou kategorií s poměrně širokým okruhem témat byla kategorie, kterou jsme pojmenovali Story – životní příběh. Zařazeno zde bylo 82 článků, což odpovídá 36 % z celkového počtu námi analyzovaných článků. O této tématické kategorii nereferoval pouze časopis Praktická žena. Tuto velice široce definovanou kategorii témat jsme dále rozdělili do tří specifických kategorií, které budou popsány níže. Přejděme tedy k definování specifických kategorií a k analýze jednotlivých sdělení.

Osobnosti Do kategorie Osobnosti jsme zařadili sdělení o jedné či více osobnostech, týkající se jejího či jejich životů nebo jejich názorů na různá témata. Osobností myslíme jakoukoliv osobu, která je nám v článku představena. Tato sdělení mohou mít i podobu rozhovorů.

V této kategorii se vyskytovala sdělení, která pojednávala o osobnostech-seniorech nebo o osobnostech, které seniory různým způsobem zmiňují. Zastoupení těchto dvou oblastí je pokryto téměř stejným počtem příspěvků. Toto rozdělení je ale pouze orientační, neboť se tyto oblasti velice často prolínají a v jednom článku se můžeme dovědět o osobnostech seniorech, kteří zároveň seniory různým způsobem zmiňují. Patří zde 55 příspěvků, což je 67 % ze všech článků zařazených do Story – životní příběh.

V oblasti sdělení vypovídajících o osobnostech-seniorech jsou přítomny články, referující o jejich úmrtí a práci za života nebo o věkovém extremistovi, kde je řečeno: „Předpokládáme, že s podobnými extremisty naše důchodová reforma nepočítá.“4 Jak 4

Tuhý kořínek. Mladý svět, 20. 1. 2004.

19

uvidíme

dále

v kategorii

Ekonomie,

důchodová

reforma

je

vzhledem

k demografickému stárnutí naší populace vnímána jako problematický a těžko řešitelný bod.

Ve sděleních, kde jsou představeny osobnosti-senioři, je penze či důchod obecně označen jako nedostačující či mizivý: „…přilepšení k penzi…“5; „…potřebuje pracovat, protože penze k životu nestačí.“6

Dále se objevují sdělení, která odkazují k tomu, že senioři-osobnosti mají rádi klid, užívají si vnoučat a celkově prožívají klidnější etapu svého života: „Jsme přece jen už důchodci a máme rádi svůj klid.“7; „…teď už poklidnou cestou, byl přece v důchodovém věku.“8; „Jsem nadšený už čtyřnásobný dědeček a pro své vnučky bych udělal cokoli…“9; „…vzorná babička … vnučky svou babičku bezmezně milují“10; „Užít si dědečkovské radosti.“11; „…je to zkušený dědeček: má už tři vnoučata.“12

Jakoby pravý opak těchto sdělení jsou příspěvky o nestárnoucích seniorech, kteří se do penze nechystají a jsou stále aktivní a vitální: „Moji vrstevníci okopávají zahrádky nebo vysedávají v čekárně u lékaře. Já zatím učím svého prvorozeného syna jezdit na kole a druhému synovi měním pleny. Je mi totiž skoro pětašedesát a první dítě se mi narodilo teprve před pár lety … O důchodu jsem uvažoval jen proto, že jsem chtěl začít podnikat, a tak už na nějaké chození do práce nezbýval čas.“13; „… nestárnoucí legenda … čerstvá sedmdesátnice prý na penzi zdaleka nepomýšlí …“14; „Ačkoliv mu sil pozvolna ubývá, stárnout se nechystá.“15

5

Řidič bez tvrdého chleba. Mladý svět, 27. 1. 2004. Třicet lidí v jednom. Květy, 2. 12. 2004. 7 Rusové ve vesmíru. Mladý svět, 2. 3. 2004. 8 Stojíme ještě o hrdiny. Mladý svět, 3. 8. 2004. 9 Jak se má Hawkey Pierce. Květy, 22. 4. 2004. 10 Hostina u Kamenného stolu. Květy, 5. 8. 2004 11 Kam se ztratil Houmík?. Květy, 2. 9. 2004. 12 Představujeme. Květy, 16. 12. 2004. 13 Muži nestárnou?. Květy, 12. 8. 2004. 14 Na penzi nepomýšlím. Květy, 23. 9. 2004. 15 Fenomén jménem Baťa. Květy, 16. 12. 2004. 6

20

I ve sděleních osobností, jež různým způsobem seniory zmiňují, se setkáváme se zmínkami, že penze seniorů je nedostačující či mizivá. Senioři jsou zde prezentováni jako lidé potřebující pomoc druhých: „…dnes kdyby nebylo mě, tak by se jako důchodci seznámili s tím, jak vypadá dno téhle společnosti.“16; „…pošlu peníze babičce, žije v nuzných podmínkách.“17; i překvapující sdělení „ ,Uvědomil jsem si, že se o Premodu můžu lépe starat jako její manžel než jako její vnuk‘, ... Proto si mladík svou babičku Premodu Biswasovou (80) vzal za ženu!“18

Další větší oblast sdělení podává zprávu o seniorech jako o převážně rodinných příslušnících, kteří pomáhají druhým, pečují o ně, inspirují je nebo motivují: „v péči babičky a dědy… občas přijede na pomoc i teplická babička Jana“19; „Karolínka se vlastně jmenuje po druhém dědečkovi Karlovi.“20; „Za úspěchy stojí babička“ (Květy, 29. 4. 2004); „Ivinu lásku k Francii má na svědomí její dědeček…“21; „Můj vzor může být jenom ten, koho dobře znám. Pro mě je to babička.“22

Dále se osobnosti zmiňují v různých kontextech o svých prarodičích, většinou jde o vzpomínky či postřehy z rodinného života nebo zmínky o tom, čemu se jejich prarodiče věnovali: „…babička taky hodně psala. Jenže měla čtyři děti a nemohla se věnovat publikování svých příběhů, měla úplně jiné starosti. Moc jsme si rozuměly…“23; „Babička hrála dlouhá léta divadlo … Ale u nás se o minulosti moc nemluvilo, teprve teď se něco dovídám z různých náznaků … Nyní babička ledacos prozrazuje, a tak prožívám zvláštní dobrodružné období.“24; „S babičkou a dědou Šmídovými bydlela v ubytovně pro herce, které nikdo neřekl jinak než herečák, a rozhodně to nebylo jednotvárné dětství.“25

16

Ranař? Nebo Mirek Dušín?. Mladý svět, 2. 3. 2004. Pěkná, pěkná, pěkná…. Mladý svět, 3. 8. 2004. 18 Vzal si svou babičku. Květy, 22. 4. 2004. 19 Sabina Laurinová: Mám ráda pevné přístavy. Květy, 22. 1. 2004. 20 Už jen jeden Standa Procházka. Květy, 26. 2. 2004. 21 Modeling je jenom obživa. Květy, 20. 5. 2004. 22 Splnil se mi sen. Květy, 2. 9. 2004. 23 Ráno neví, co napíše večer. Květy, 29. 7. 2004. 24 Místo panáka má endorfiny. Květy, 13. 5. 2004. 25 Bára Hrzánová na šťastné dráze. Květy, 15. 1. 2004. 17

21

Poslední oblastí jsou sdělení osobností, která referují o seniorech jako o jejich publiku: „… po vystoupení za mnou přišla stará babička se slzami v očích,…“26; „Nejzastoupenější je střední generace. A taky trošku generace seniorská. Když se dívám na ty stařenky, vždycky si říkám, jestli se moc neodvazujeme, ale pak si uvědomím, že jsou to ty bývalý mladý holky, který jsme vychovali. Pamatuju se, že když v začátcích seděly v hledišti starší dámy, tak námi opovrhovaly, to byla valčíková generace, dnešní babičky jsou generace swingová.“27

Příběhy, historky a vzpomínky Tato sdělení byla psána formou příběhů, historek a vzpomínek osobností. Nejednalo se zde přednostně o představení nějaké osobnosti nebo více osobností. Cílem těchto sdělení bylo především referovat o životním příběhu. V případě vzpomínek byl kontext článku zaměřen na vzpomínku osobnosti, která byla sdělena formou životního příběhu. Zařadili jsme zde i sdělení, která byla označena jako historky. Byly to příběhy, u kterých měly čtenáři hádat, zda jde o pravdivý nebo nepravdivý životní příběh, proto jsme se je rozhodli označit jako historky. Do této kategorie spadá 22 příspěvků, z toho 11 příspěvků označujeme jako historky, sedm jako příběhy a čtyři jako vzpomínky.

V oblasti historek se vyskytují sdělení, v nichž senior vystupuje jako pachatel různých trestných činů nebo senior jako pomáhající rodinný příslušník, který jakoby ví víc, má více znalostí či vědomostí, než ostatní členové rodiny. Můžeme zde použít označení seniorů jako nositelů životní moudrosti. V posledním typu sdělení vystupuje senior jako rodinný příslušník, který zemřel nebo měl zemřít, ale byl zachráněn. Tyto tři druhy sdělení o seniorech se velice často prolínají.

V oblasti, spadající pod označení příběhy, je dvakrát pojednáváno o stejném životním příběhu, zmiňují ho periodika Mladý svět a Květy. Jedná se o příběh rodiny slavného odrodilce Johna Kerryho, jehož dědeček pochází z Horního Benešova. V tomto sdělení je patrná zpravodajská hodnota blízkosti: „Kdyby John Kerry porazil 2. listopadu ve volbách dosavadního prvního muže USA George Bushe, stal by se prvním americkým 26 27

Aneta odkládá helmu. Mladý svět, 7. 9. 2004. Příliš zaměstnaný klasik. Květy, 6. 5. 2004.

22

prezidentem, jehož kořeny pocházejí z České republiky; tedy z Moravy - po dědečkovi Fritzi Kohnovi z Horního Benešova a pravděpodobně i po prababičce Josefině Löweové z Boskovic.“28 Zpravodajská hodnota blízkosti29 a její často umělý charakter je zde patrný v tom smyslu, že u kandidáta na post amerického prezidenta jsou zviditelněni jeho čeští předci. I přes to, že se jedná o amerického občana, je českému čtenáři jakoby kulturně blíže právě díky svým českým kořenům.

Nacházíme zde i článek, který pojednává o třech příbězích, z toho ve dvou vystupuje babička, v kontextu odkazujícímu k rodinné příslušnosti, jako zesnulý člen, s jejíž smrtí jsou spojeny velice překvapující, až zarážející příběhy: zpopelněná babička v krabici od pudingu a zesnulá babička zabalená do koberce a připevněná na auto, aby členové rodiny ušetřili za převoz. Celý děj obou příběhů působí velice nadsazeně až přehnaně, nejde zde ani tak o sdělení vypovídající o seniorech, jako o celkové vyznění příběhů, které mají převážně překvapit až šokovat.

V oblasti vzpomínek se jedná většinou o vzpomínky osobností na jejich prarodiče. Hrůzu, kterou zažili za války, či vzpomínky na vánoční dárky, které byly prarodičům dány. Vzpomínáno je i na vševládnou babičku30, která ovlivňovala členy i dění v rodině.

Poslední sdělení, spadající pod oblast vzpomínek, je jiného typu: „Mnohé z nás, babiček, si jistě vzpomenou na doby, kdy se marmelády ve sklenicích zavíraly pravým celofánem.“31 Zde je vzpomínka věnována určité době, kterou mohli zažít pouze jedinci, kteří jsou teď ve věku seniorů.

Reportáže Bylo zde zařazeno 5 příspěvků-reportáží, které pojednávaly o různorodých oblastech formou příběhu a nebylo možné je zařadit do žádné, níže popsané kategorie. Je také 28

Kerry z Horního Benešova. Květy, 6. 5. 2004. Zprávy, které jsou kulturně a sociálně blízké médiu a jeho příjemcům svým prostředím, ve kterém se odehrávají, nebo s tímto prostředím nějak souvisejí (Burton, Jirák 2001). 30 Náš státní svítek aneb Chvíle pro Václava. Mladý svět, 29. 9. 2004. 31 Malá vzpomínka. Děti a my, 25. 8. 2004. 29

23

důležité zmínit, že jako reportáže byly označeny samotnými autory příspěvků a že se nejedná o reportáže, které by byly věnovány seniorům jako hlavnímu tématu. Byly to články Po stopě šelmy beskydské (Mladý svět, 14. 9. 2004); Den po vietnamsku (Květy, 5. 8. 2004); Chcete být za vodou (Květy, 23. 9. 2004); Zklamání v Barošově (Mladý svět, 13. 7. 2004) a Za katedrou (Mladý svět, 7. 9. 2004). Periodikum Květy uveřejnilo reportáž o životě vietnamských trhovců, kde senioři vystupují jako jejich zákazníci. „Důchodce má nejraději - nemluví tak rychle jako mladí. Pro Vietnamce je nesmírně obtížné ovládnout češtinu.“32 Zbývající reportáž zachycuje to, „jak prožijí semifinále fotbalového Eura příbuzní, známí a sousedé z obce, odkud pocházejí Milan Baroš a René Bolf.“33 Zde je krátce uvedena seniorka označena jako babička33, která ví, „že se večer hraje fotbal, že hraje Milan Baroš a Renda Bolf.“33 Opět se zde nejedná o kontext odkazující k rodinné příslušnosti. V tomto sdělení je přítomen latentně stereotyp seniora, respektive seniorky jako jedince, který většinou ví pramálo o aktivitách jako je fotbal, který je tak zobrazován jako zábava či aktivita pro jiné (mladší) věkové kategorie.

4.2.2 Kultura a volný čas Do tématu, věnujícího se kultuře a volnému času, bylo zařazeno 35 analyzovaných článků, což představuje 15,4 % z celkového počtu námi analyzovaných příspěvků. Periodikum Květy uveřejnilo 17 článků, Mladý svět 14 a Praktická žena 4 články. Zbývající média se tomuto tématu v souvislosti se seniory nevěnovala. Můžeme zde najít: „informace 1) o událostech z kultury včetně recenzí nových knih, divadelních představení a filmů, 2) o volnočasových aktivitách seniorů, jejich koníčcích a zálibách,…3) o přednáškách a vzdělávacích kurzech“ (Sedláková, Vidovičová, 2005:30) a o vzdělání obecně, a 4) o cestování a životnímu stylu.

Mezi sdělení o volnočasových aktivitách seniorů patří: „Strhněme z očí závoj politické korektnosti, my všechny depresivní a pomalu trpknoucí Husákovy děti, a vzepřeme se psychologickému nátlaku seniorů! Na jedné straně útočí na naše svědomí chmurné 32 33

Den po vietnamsku. Květy, 5. 8. 2004. Zklamání v Barošově. Mladý svět, 13. 7. 2004.

24

hospicy a vyprodané moderní starobince, na druhé straně prapředkové podrývají naše sebevědomí svým ostentativním předváděním, jak na rozdíl od nás drží otěže svého života v rukou: s pomocí ženšenového výtažku i bez něj nás předbíhají na horských stezkách, přeplavou s babičkou bazén pod vodou, zubní protézou ukousnou i zmrzlé filé, jezdí na vysokém motocyklu a věnují se parašutismu.“34 Tento úryvek obsahuje dvě odlišná a ve své podstatě si protiřečící sdělení. Jednak je zde náznak toho, že senioři jsou lidé končící většinou v domovech důchodců, stereotypně jsou tedy zobrazováni jako závislí a odkázáni na pomoc druhých. Ale na druhou stranu je zde řečeno, že jsou aktivnější, výkonnější a čilejší než mladší věkové skupiny a zvládají různorodé činnosti mnohem lépe.

Mezi další sdělení patří: „Ať se o stáří mluví jako o podzimu života, nebo o jaru smrti, seniory nikdo nemůže stavět ani stranou adrenalinových sportů. Každou chvíli se nějaký stařík s junáckým duchem vrhá v kotrmelcích z letadla nebo pokouší Guinnessovu knihu běžeckým sprintem. Proti tomu se zdají být závody nizozemských důchodců na scootmobilech docela přijatelnou kratochvílí, kterou se odreagovávají ve volném čase studenti univerzity třetího věku.“35; „Těžko najít ,odvazovějšího‘ a ,hustějšího‘ důchodce, než jakým je Vojtěch Petřík z Olomouce. Třiasedmdesátiletý pán si postavil ultralehké letadlo Red Hunter a na stará mladistvá kolena se začíná aktivně věnovat letectví.“36; „…stařík se vrhl na vzdělání!“37; „Bujarým pokřikem a za doprovodu tleskání … povzbuzovaly roztleskávačky své kolegy seniory při sportovních hrách, které se na sklonku května konaly v Domově důchodců v OlomouciChválkovicích. Kdo by si dovolil nazvat je vetchými stařenkami, nejspíš by to pořádně schytal!“38; „…aktivní seniorka … nezdolná … neúnavný“39; Dědeček neposeda (Květy, 16. 9. 2004); „Důchodce … si na poli vytvořil 24 metrů dlouhou podobiznu svého oblíbence - revolucionáře Che Guevary. Tvář ,vykreslil‘ z hnoje, rudou hvězdu na baretu ze staré blůzy své ženy.“40 Pokud máme shrnout tento poměrně obsáhlý výčet 34

Adrenalin pro pamětníky. Mladý svět, 29. 6. 2004. Jen s jednou zastávkou v depu. Mladý svět, 10. 8. 2004. 36 Letu zdar!. Mladý svět, 12. 10. 2004. 37 Podepsala Ti babička úkoly?. Květy, 19. 2. 2004. 38 Do toho, do toho!. Květy, 3. 6. 2004. 39 Rekordmani v letech. Květy, 9. 9. 2004. 40 Che láká mouchy. Květy, 26. 2. 2004. 35

25

sdělení o volnočasových aktivitách seniorů, můžeme říci, že obecně jsou senioři označováni přídavnými jmény odkazujícími k jejich vitalitě, energii a nezdolnosti. Můžeme také postřehnout celkový kontext sdělení, který čtenáři naznačuje, že se jedná o velice neobvyklé volnočasové aktivity.

Další typ sdělení nám říká, že existují volnočasové aktivity, které nejsou určeny výhradně pro seniory, ale mohou je vykonávat všichni: „Háčkování už dávno není doménou našich babiček.“41

Jedno ze sdělení věnující se volnočasovým aktivitám seniorů referuje o tom, že důchod seniorů je nedostačující a jeho výše může omezovat míru a intenzitu jejich aktivit ve volném čase: Seniorku mrzí, „…že do Prahy se letos se svými výrobky nedostane. ,Cesta je drahá. Důchod mám malý a perníčky i ozdobičky vyrábím pro radost. Tím se člověk neuživí, i když mám živnostenský list‘…“42

V článcích, které pojednávají o cestování, senioři vystupují jako osoby, s nimiž se cestovatel potkává na svých cestách. Ve sděleních například potkáváme: „…skupinku jakýchsi důchodkyň, které působí fyzicky mnohem líp než já.“43

Ve sděleních o událostech z kultury jsme informováni o párech důchodců, „kteří obcházejí všechny akce, kde se neplatí vstupné.“44 Jedná se zde o latentní spojování seniorů s chudobou, protože je nám zde naznačeno, že senioři chodí na jakékoliv kulturní akce, kde nemusí platit vstupné. Toto sdělení ale také může vyvolávat představu seniorů jako šetřivých, možná až lakomých lidí. Reportéři v tomto článku poté zařazují seniory do kategorie definované jako „Už ty lidské typy,…, nám měly být podezřelé“44, v souvislosti s tím, že tato kulturní akce byla podle reportérů hrozná a typy lidí, tuto akci navštěvující, je na to mohly předem upozornit. To v nás může

41

HÁČEK= LÉK PROTI NUDĚ. Praktická žena, 26. 2. 2004. Perníčky nejen pro Vatikán. Květy, 9. 12. 2004. 43 Vzhůru za Mojžíšem. Mladý svět, 24. 2. 2004. 44 Štěstí nevědoucích. Mladý svět, 12. 10. 2004. 42

26

vyvolávat představu, že senioři půjdou na jakoukoliv akci jakékoliv kvality, hlavně když za ní nemusí platit.

V oblasti kultury jsme dále informováni o kulturních akcích pořádaných pro seniory. Sdělovány jsou nám také informace o soutěži dětských příběhů: „…další zajímavost ze zákulisí akce je fakt, že nejvíce dětských příběhů ,nahlásily‘ babičky…“45

V některých článcích je pojednáno i o vzpomínkách na prarodiče, sdělení-vzpomínky se váží na oblast volného času, především vzdělávání a ruční práce. 4.2.3 Kriminalita Příspěvky věnující se kriminalitě byly uveřejněny pouze v periodiku Mladý svět a Květy. Mladý svět uveřejnil devět článků o kriminalitě, z toho tři články spadaly do kategorie Senioři jako pachatelé, čtyři články do kategorie Senioři jako oběti, jeden článek do kategorii Tragédie, nehody a katastrofy a jeden článek do kategorie Senior jako vedlejší aktér. Květy uveřejnili 10 článků, z toho čtyři články spadaly do kategorie Senioři jako oběti, dva články do kategorie Senioři jako pachatelé, jeden článek do kategorie Senioři jako žalobci, dva články do kategorie Senioři jako vedlejší aktér a jeden článek patřil do kategorie Tragédie, nehody a katastrofy.

Senior jako oběť trestného činu Zde bylo zařazeno osm článků, což odpovídá 42,1 % z celkového počtu článků, které byly věnovány kriminalitě.

Tři články byly věnovány dětské kriminalitě, tématu dětských vrahů. Obecně je v nich pojednáváno, proč k dětské kriminalitě dochází, jak se dá ústavně řešit a jaké s tím jsou spojené komplikace. Senioři zde vystupují jako oběti těchto dětských vrahů. Pokud máme být konkrétnější, jedná se zde vždy o zmínění vraždy jednaosmdesátileté seniorky v Olešnici na Rychnovsku. Přičemž při zmínce této vraždy se jednou objevuje

45

EPIC za cenu odvahy. Květy, 29. 7. 2004.

27

označení důchodkyně46, jednou babička47 a dvakrát stařenka48.

V jednom z těchto článků se objevuje i výpověď babičky dvou chlapců, kteří se podíleli na vraždě seniorky z Olešnice: „Všichni přátelé se od nás odvrátili, musela jsem opustit domov. Nikdo se s námi nechtěl bavit a o práci už asi nikdy nezavadíme. Potřebovali jste vrahy, a tak jste si našli obětní beránky. Naši kluci by nikdy člověka nezabili!“49 Vystupuje zde jako rodinný příslušník, který nevěří tomu, že by její vnuci vraždili. Je zde také zmíněno, že se rozčiluje nad tím, že na ní lidé křičeli, že je sprostý vrah.

Jediný článek v této kategorii, který byl věnován seniorům jako hlavnímu tématu, byl příspěvek o jevu zvaném „granny battering: bití babiček“50. I přes to, že článek pojednává o seniorech, je zde patrný předpoklad, že oběťmi jsou častěji seniorky. Obraz seniorů, jak bude popsán v dalším odstavci, je zde velice kritizován.

Senioři jsou lidé, jež nepotřebují tolik lásky, ohleduplnosti a pozornosti jako ostatní mladší kategorie. Jsou pro společnost a své blízké přítěží, proto je třeba, aby starost o seniory byla společnosti a jejich blízkým vynahrazena a splacena. A to například v podobě zabavení jejich důchodu či majetku, nebo jejich týráním a zanedbáváním. Senioři bývají dobráky a jsou proti teroru společnosti nebo svých blízkých velice často bezbranní.

„Zatím je bohužel dost běžné považovat seniory za lidi se ,sníženými‘ potřebami, kteří raději ,přebytky‘ svých důchodů předávají mladším generacím, které je ,lépe‘ využijí. Zatím je běžné mít babičku v instituci a bez uzardění si chodit pro její důchod. Naše společnost již přijala, že dobré rodiny se dobře starají o své děti, o staré lidi se však nestaráme. Společnost, jež je orientovaná na majetek a úspěch, si stáří moc neváží.“50 Sdělení, že „…vysokoškolsky vzdělaní manželé nechali svou bezmocnou babičku ležet dva roky v posteli o chlebu a vodě.“50 se snaží čtenáře upozornit, že tento jev se 46

Je mi jedenáct a jsem vrah. Mladý svět, 14. 9. 2004. Kriminál bez mříží. Mladý svět, 30. 11. 2004. 48 Kriminál bez mříží. Mladý svět, 30. 11. 2004.; Místo pro raubíře. Mladý svět, 21. 9. 2004. 49 Kriminál bez mříží. Mladý svět, 30. 11. 2004. 50 Místo lásky rány a kopance. Květy, 22. 1. 2004. 47

28

objevuje v celé společnosti, aniž by záleželo na vzdělání trýznitelů. Senioři zde však nejsou vyobrazeni pouze jako týraní a bezbranní lidé. Je zde i sdělení, které nám říká, že staří lidé jsou moudří a laskaví. Neměli by být vnímáni jako přítěž společnosti, ale jako její přínos, „protože život uplyne rychleji, než si kdokoliv z nás připouští, a pak budeme my včetně nynější mládeže a mnohdy mocné a arogantní politické reprezentace tím ,jejich‘ důchodcem, přičemž ,oni‘ jsou ti, kteří se ještě nenarodili.“51 Celkové poselství článku je tedy upozornit na tento negativní jev zvaný bití babiček a snažit se vyvolat změnu ve společnosti upozorněním, že seniorem můžeme být po určité době každý. Tento příspěvek by si zasloužil mnohem detailnější analýzu, což bohužel přesahuje možnosti této práce.

V kategorii Senior jako oběť trestného činu byl i článek pojednávající o korupci. Seniorům je věnována pouze malá zmínka, popsán je zde příklad stavby zařízení pro sociální sféru. Tato stavba „se nekonečně prodražila a pro sociální účely začala být až moc přepychová. Důchodci ostrouhali a dnes tam místo nich bydlí lidi s hypotékami.“52

V reportáži, která je věnována podomnímu prodeji a nástrahám pro zákazníky s tímto prodejem spojenými, vystupuje nejen vyplašená stařenka, která zboží odmítne: „Nechci, časopisy odebírám a na jiné věci stejně nemám peníze, na shledanou.“53 Ale objevuje se zde i osamělá stařenka, která novináře vydávající se za prodejce pozve dál. Po prozrazení novinářů, že nejsou prodejci, se ji ptají, proč takto riskovala. „Ráda si s někým popovídám. Navíc jste nevypadali jako zloději.“53 Dále jsou v tomto příspěvku stručně zmíněny některé případy, kdy byli zákazníci oloupeni podomními prodejci, a vždy se jedná o seniory. Senioři jsou prezentováni buďto jako vystrašení, nedůvěřiví lidé, kteří mají málo peněz, nebo jako osamělí, důvěřiví až naivní lidé, které není těžké okrást a kteří jsou pro zloděje lákavým soustem.

51

Místo lásky rány a kopance. Květy, 22. 1. 2004. Nadávat u piva umí každý. Mladý svět, 7. 12. 2004. 53 Nástrahy kšeftu za prahem. Květy, 4. 11. 2004. 52

29

Poslední analyzovaný článek pojednává o obětech fiktivních trestných činů. Vystupuje zde beznohý invalidní žebrák z Liberce54, který tvrdí, že ho okradli dva muži. Ještě předtím, než je zjištěno, že muž si historku vymyslel, je označován jako chudák nemocný stařeček54. Poté se však dovídáme: „Loupežné přepadení nahlásil ze zoufalství potom, co všechny vyžebrané peníze propil. Na mizinu ho nepřivedli žádní zloději, nýbrž alkohol.“55 Senior jako pachatel trestného činu Do této kategorie spadá pět příspěvků, což je 26,3 % z celkového počtu článků o kriminalitě.

Jeden z nich je věnován nákupu zbraní a jejich následného použití v České republice. „Korpulentní dámy a dýchaviční staříci nakupují zbraně, které donedávna znali jen z kriminálních filmů…“56 V tomto příspěvku jsou popsány čtyři příběhy o použití střelných zbraní. Jeden z nich je o jednašedesátiletém důchodci, který nechal ze své legálně držené zbraně vystřelit dva své kamarády. „Důchodce ale půjčil zbraň i dalšímu známému, který nechtěl věřit, že zbraň není nabita slepými náboji, namířil na spánek vlastní hlavy a vyšel výstřel. Střela mu způsobila naštěstí jen několikacentimetrovou tržnou ránu na čele. Policejní hlídka našla při domovní prohlídce u majitele pistole i nelegálně držené zbraně. Byl obviněn z výtržnictví a nedovoleného ozbrojování.“56

V příspěvku, věnovanému inzerátu, v němž slibuje nejslavnější lovec nacistických válečných zločinců Simon Wiesenthal „za pouhé upozornění, které by vedlo k odhalení nacistického zločince, částku deset tisíc eur“57, je obraz seniorů vykreslen sdělením, že tato slíbená „odměna … představuje hezkou částku - zvláště pro důchodce, který živoří na hranici existenčního minima.“57 Senioři jsou zde prezentováni jako chudí lidé, navíc je zde zmíněno, že „pokud některý z bývalých nacistů ve slabé chvilce poodhalil svou minulost kamarádovi, s nímž ho pojí opuštěnost stáří, může ještě prožít horké

54

Fingované dobrodružství. Květy, 22. 12. 2004. Fingované dobrodružství. Květy, 22. 12. 2004. 56 Česko pistoln!cké. Mladý svět, 17. 2. 2004. 57 Udají nacisty za peníze?. Mladý svět. 25. 5. 2004. 55

30

chvilky.“57 Případní senioři-pachatelé jsou tedy vyobrazeni jako chudí a opuštění lidé, kteří ale mohou své případné kamarády zradit a „napráskat“.

Dále v této kategorii byly příspěvky věnované nejstaršímu českému vězni Karlu Hoffmanovi a nebezpečnému důchodci58 Vladimíru Š. neboli českému teroristovi. Ti zde vystupují jako hlavní postavy příspěvku.

Nehody, katastrofy a tragédie Této kategorii byly věnovány dva příspěvky neboli je tato kategorie obsazena 10,5 % příspěvků kategorie Kriminalita. Příspěvky pojednávaly o zemětřesení, které zničilo starobylé město Bám na jihovýchodě Íránu, a o sebevraždách v pražském metru. V příspěvku o zemětřesení pouze zmínkou vystupuje „skoro stoletá stařenka…“59 jako zachráněná osoba po osmi dnech od zemětřesení z trosek zničeného domu. I v druhém článku jde pouze o krátkou zmínku: příklad 73letého důchodce60 jako jednoho z deseti sebevrahů. Spolu s ním je zmíněna i „26letá žena…“60. Je zde patrná tendence autorky článku naznačit čtenáři, že sebevrazi jsou lidé v podstatě jakéhokoliv věku i pohlaví, i přesto, že nezmiňuje konkrétněji zbývajících osm sebevrahů.

Senior jako vedlejší aktér a jako žalobce 21,1 % článků spadá do této poslední specifické kategorie, což odpovídá počtu čtyř článků. Konkrétněji do kategorie Senior jako vedlejší aktér spadají tři články a kategorii Senior jako žalobce je věnován jeden článek.

První ze tří článků se zabývá dvěma útoky na bezdomovce, senior je zde zmíněn pouze jako vedlejší postava. Vystupuje zde jako „(d)ůchodce odvedle…“61, který „je sdílnější“61 než „paní z protějšího domu.“61 V příspěvku je uvedena jeho výpověď, poté je zmíněno, že se „pouští do vyprávění … (a redaktoři – pozn. autorky) … jeho 58

Smutný konec českého teroristy. Květy, 5. 2. 2004. Datle přežijí všechno. Mladý svět, 13. 1. 2004. 60 Smrt na konci tunelu. Květy, 22. 7. 2004. 61 Strach z okraje společnosti. Mladý svět, 30. 11. 2004. 59

31

monolog … (přerušují otázkou – pozn. autorky) …: ,A už vás byla vyslechnout policie?‘… ,Ne, tady nikdo nebyl. To je divné, že jo?‘ “61 Co toto sdělení říká? Senior je sice sdílný a snaží se novinářům svou výpovědí pomoct, ale ne vždy asi, podle novinářů, mluví k věci, proto jeho monolog musí přerušovat.

Další dva články jsou věnovány tématu kriminality dětí. V prvním je zmínka o matce jednoho z vrahů, která je „v invalidním důchodu.“62 Nejedná se zde o seniorku, ale z důvodu výběru článků podle výše uvedených klíčových slov, se nám tento článek dostal do analýzy. Je zde však opět zmínka o zavražděné seniorce z Olešnice na Rychnovsku, není zde však použito žádné označení typu důchodkyně, stařenka či jiné, je pouze zmíněno její jméno a věk v závorce. V druhém článku je pojednáno o vraždě 13letého chlapce a jeho vrahovi, o rok starším spolužákovi. Autoři článku se s babičkou tohoto vraha dávají „do hovoru.“63 Sděluje jim, že svého vnuka přece zná a že není vrah. Poté jim říká, že má starší sestru, s kterou jsou na sebe velmi fixováni a měli spolu hezký vztah. Také říká, že jeho táta se neustále topí v slzách. Babička zde opět vystupuje, stejně jako výše zmíněná babička vrahů seniorky z Olešnice, jako rodinný příslušník, který nevěří ve vinu vnuka a bude za ním stát, ať se děje cokoliv.

Článek, který je věnován kuriózním žalobám, zmiňuje rumunskou seniorku. V příspěvku je použito dvakrát slova důchodkyně64 a jednou babička64 v kontextu, který neodkazuje k rodinné či příbuzenské příslušnosti. Je zde také obsažena poznámka, že „důchodkyně měla hluboko do kapsy a na vysněné peníze čekala jako na smilování…“64 Opět se setkáváme se spojováním seniorů s chudobou. V článku je pojednáno ještě o jednom případu seniorky, která podala kuriózní žalobu. Je to případ 81leté stařenky, která „si u okénka pro automobilisty rychlého občerstvení společnosti McDonald´s poručila kávu. Během jízdy si chtěla ochutit nápoj smetanou. Nemajíc kolem žádnou poličku, přidržela si kelímek koleny. Jakmile odklopila víčko, její vnuk prudce zabrzdil a horká tekutina skončila v klíně nešťastnice. S popáleninami 3. stupně na 6 procentech těla včetně citlivých intimních partií skončila v nemocnici a pobyla si tam 8 dní.“64 62

Děti, ze kterých jde hrůza. Květy, 16. 9. 2004. Školák zabil svého kamaráda. Květy, 4. 11. 2004. 64 Soudy, divte se!. Květy, 1. 4. 2004. 63

32

Seniorka poté podala na firmu žalobu, protože „(n)ikdo ji přece nevaroval, že káva v nádobce je vařící!“64 Soudní spor nakonec vyhrála. Seniorka je označena jako mazaná a je zde řečeno, že „(t)en, kdo vznese nejabsurdnější soudní obvinění, získá pomyslnou cenu paní Stelly.“64 Čtenáři je tím naznačeno, že žalobu seniorky má vnímat jako absurdní, i přes uvedený fakt, že seniorka soudní spor vyhrála.

4.2.4 Zdraví Do této kategorie bylo zařazeno pouze 15 článků neboli 6,6 % z celkového počtu článků. O této kategorii informovala všechna zkoumaná média. Vyskytovala se zde témata, která se týkala posilování imunity a léčení nemocí, a témata z nemocničního prostředí. Dále do této kategorie byla zařazena oblast psychologie, a to jak téma zlepšení mezilidských vztahů, tak téma vyrovnávání se se smrtí. A nakonec byla zaznamenána oblast vypovídající o boji proti stárnutí.

Senioři jsou v oblasti psychologie zmíněni pouze okrajově, jako součást rodiny. V článku věnovanému chorobě světelná kopřivka (urticaria solaris), která „postihuje všechny věkové skupiny“65, jsou senioři zmíněni jako specifická skupina se specifickými požadavky: „U seniorů je důležité vyloučit novotvary (rakovinná onemocnění).“ 65

Stárnutí pleti či celkový proces stárnutí jsou pojímány jako negativní jevy, vůči kterým je třeba bojovat a eliminovat je. V příspěvcích, které jsou věnovány posílení imunity a léčení, jsou babičky66 zobrazeny jako nositelky moudrosti. Jejich medicína pomáhá a rčení, které říkávají, potvrzuje věda jako pravdivé.

65 66

Pozor na „světelnou kopřivku“. Děti a my, 17. 5. 2004. Kašlete?. Praktická žena, 29. 1. 2004; Co spasí naši IMUNITU?. Praktická žena, 30. 9. 2004.

33

Články z nemocničního prostředí vyobrazuje seniory jako zvláštní skupinu pacientů. Jsou používány slova důchodce67 nebo babička68 většinou v kontextu, který neodkazuje k příbuzenskému vztahu.

4.2.5 Ekonomie Do této kategorie byly zařazeny dvě široké oblasti, které jsme se rozhodli sloučit společnou kategorii Ekonomie. Byly zde zařazeny všechny články, které se určitým způsobem věnovaly problematice důchodů, důchodových reforem a státních rozpočtů a problematice věnující se obchodům, trhům a nakupování, kde senior vystupuje jako zákazník nebo jako prodejce.

Důchodová problematika Do této kategorie spadá sedm článků, což odpovídá 58,3 % článků z kategorie Politická ekonomie. Mladý svět uveřejnil tři články z této oblasti, periodikum Květy uveřejnilo čtyři články, z toho tři byly koncipovány jako uveřejněný dotaz čtenáře a následná odpověď na tento dotaz. Byly to články věnující se otázkám Kdy přiznat důchod (Květy, 26. 2. 2004), V kolika do důchodu (Květy, 4. 11. 2004) a Kolik našetřit k důchodu (Květy, 11. 11. 2004). Jeden z článků se věnuje důchodové politice v rámci Evropské unie a má stejně jako ostatní články (kromě tří) této kategorii informativní a odborný charakter s cílem čtenáře stručně, ale věcně informovat o problematice důchodů. Ze zbylých tří jeden pojednává o výsledku „schůzky o důchodech na Úřadu vlády …“69. Druhý článek je koncipován jako stručný rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem a třetí je věnován kritickému zamyšlení nad prácí Miroslava Kalouska. V příspěvku o výsledku schůzky pojednávající o důchodech je zmíněna demografická prognóza: „Připravit penzijní reformu tak, aby byl stát kolem roku 2030 schopen zaplatit milion důchodců, znamená pustit se do manipulace s politickou

67

Turisté smrti. Květy, 25. 11. 2004. Spásní andělé noci. Mladý svět, 11. 5. 2004.; Zázraky v řásenském kempu. Mladý svět, 29. 6.2004.; Mezi životem a smrtí. Květy, 27. 10. 2004. 69 Příliš horký brambor. Mladý svět, 30. 3. 2004. 68

34

třaskavinou.“70 I v článku V kolika do důchodu (Květy, 4. 11. 2004) se pracuje s demografickými prognózami. Pro všechny tři články platí, že penzijní či důchodová reforma je zde vyobrazena jako velice problematický bod a demografické stárnutí naší populace jako problém se závažnými důsledky pro ekonomiku.

Nakupování Do této kategorie jsme zařadili 5 článků, což v procentuálním vyjádření odpovídá 41,7 %. Dva články byly uveřejněny v periodiku Květy, dva články v Mladém světě a jeden článek v Bodycare. V příspěvku věnovanému práci v hypermarketu vystupují pouhou zmínkou důchodci71 jako zákazníci, kteří „ jsou většinou slušní, vděční za to, že se jim někdo věnuje.“71

V dalším z článků jsou senioři prezentováni jako typičtí zákazníci, kteří jezdí na předváděcí akce. Na jednu stranu je zde senior mediálně zobrazován jako ten, kdo má malý důchod, tedy je v špatné finanční situaci. Na druhé straně ale jezdí na tyto předváděcí akce a velice často se nechá zlákat ke koupi výrobků, které jsou prezentovány jako levné a potřebné, ve skutečnosti často předražené a pro seniory nepotřebné. Senioři jsou tak mediálně vyobrazeni jako naivní zákazníci, které je snadné zlákat k nevýhodné koupi.

V posledním příspěvku, který se zabývá kosmetickými balíčky, oblíbenými a vyhledávanými vánočními dárky, jsou „spíše děti, tatínkové, ale i starší lidé důchodového věku“72 nejčastějšími zákazníky, kteří tyto vánoční kazety kupují. „Nákup hotového balíčku pro ně znamená usnadnění výběru dárku.“72 Čtenáři je tímto sdělením naznačováno, že senioři patří mezi skupiny lidí, pro které může být vybírání dárků problém. Což může posilovat stereotypní uvažování o seniorech jako o těch, co kupují všeobecně zbytečné či nevhodné dárky. Nechceme tím říci, že kosmetické balíčky jsou

70

Příliš horký brambor. Mladý svět, 30. 3. 2004. V ráji obžerství. Mladý svět, 9. 11. 2004. 72 Kosmetické balíčky pod stromeček. Bodycare, 18. 11. 2005. 71

35

nevhodné či zbytečné. Jen sdělení, poukazující na možné nesnáze seniorů s nákupem dárků, může umocňovat tuto stereotypní představu o seniorech.

V ostatních příspěvcích vystupují senioři jako prodejci. Jedná se o reportáž o bleším trhu a reportáž o polských tržištích. V obou článcích jsou prodejci-senioři označeni jako babička73, a to ani jednou v kontextu, který by odkazoval k rodinné příslušnosti. V jednom příspěvku je řečeno to, že babička74 prodává na bleším trhu všemožné věci, protože má malý důchod a snaží se tím řešit svou finanční situaci.

4.2.6 Sociální pomoc a podpora V této kategorii jsou shrnuty informace jednak o domech sociální péče a jednak o „různých opatřeních či organizacích, nejčastěji neziskových, které se soustředí na práci se seniory“ (Sedláková, Vidovičová, 2005:32) a s jinými skupinami lidí. O této tématické kategorii informovala čtyři zkoumaná média (kromě časopisu Mladý svět) a zařazeno zde bylo pět článků, přičemž dva články byly uvedeny periodikem Bodycare.

Domovy důchodců Jediný článek, spadající pod oblast domovy důchodců, pojednává o finanční podpoře Domova sv. K. Boromejského farmaceutickou společností. Zástupce firmy zde říká: „ ,Jsme rádi, že podporujeme programy pro seniory, kterým se společnost ne vždy dostatečně věnuje,‘ a dodává: ,Podpora podobných aktivit odpovídá zároveň poslání naší společnosti.‘ “75 Sociální pomoc a podpora Jeden z článků si klade za cíl informovat čtenáře o mateřském centru Sedmikráska v Hradci Králové, nejde zde tedy o článek věnující se organizaci, která by se soustředila na práci se seniory. Je zde pouze zmínka o důchodkyni-babičce76, která hlídá děti maminkám navštěvující čtvrteční programy tohoto mateřského centra. Můžeme říci, že

73

Poklady z půdy. Květy, 9. 12. 2004.; Nadělení z Polska. Mladý svět, 21. 12. 2004. Poklady z půdy. Květy, 9. 12. 2004. 75 Podpora domova sv. K. Boromejského. Bodycare, 24. 5. 2004. 76 Sedmikráska kvete v Hradci Králové. Děti a my, 19. 1. 2004. 74

36

senioři nejsou, v souvislosti s tématem Sociální pomoc a podpora, zmiňováni pouze jako lidé, kteří potřebují pomoc druhých, ale sami druhým pomáhají. Poslední dva články pojednávají o rozšíření služeb Zlaté linky seniorů77. Oba jsou uveřejněny ve stejný den, ale odlišnými médii, a to časopisem Praktická žena a Bodycare. Tato média uvádějí na začátku příspěvků velmi podobné informace. Rozdíly jsou v tom, že v časopise Praktická žena jsou poté uveřejněny doplňující informace o této lince pro seniory. V Bodycare naopak následují informace o nadačním fondu, který rozšířil služby této bezplatné linky. V článku, uveřejněném v Praktické ženě, je řečeno, že senioři se na tuto linku mohou obracet nejen s dotazy spadajícími do „oblasti lékařské, psychologické, právní a sociální … ale i s takovými problémy jako jsou pocity osamělosti, vztahy s dětmi, nepochopení okolí…“78 Jedná se o druhý článek, ve kterém jsou senioři spojováni s osamělostí.

4.2.7 Politika Tato kategorie témat shrnuje pět článků, které pojednávají o politických tématech. V periodiku Mladý svět byly uveřejněny čtyři články a jeden článek uveřejnilo periodikum Květy.

Patří sem například článek shrnující prvomájové demonstrace proti vstupu České republiky do Evropské unie. Senioři jsou v této souvislosti implicitně označováni jako voliči Komunistické strany Čech a Moravy, a to dehonestujícím způsobem: „Na Letné si na Evropskou unii brousili zubní protézy důchodci a kupovali si trička s podobiznou Klementa Gottwalda.“79

Článku, v kterém je popsáno, jak probíhá pětapadesátý sudetoněmecký sněm, se budeme věnovat podrobněji. Německý senior je popisován jako dobře vyhlížející stařík80. „Proti Čechům nic nemá, je ale přesvědčen, že mu ublížili. Chce spravedlnost. 77

Více času pro zlatou linku seniorů. Bodycare, 26. 8. 2004.; TIP pro seniory Potřebujete pomoc? Volejte 800 200 007!. Praktická žena, 26. 8. 2004. 78 TIP pro seniory Potřebujete pomoc? Volejte 800 200 007!. Praktická žena, 26. 8. 2004. 79 Nečekaně tiché NE!. Mladý svět, 11. 5. 2004. 80 Živá voda mrtvým Sudetům. Mladý svět, 8. 6. 2004.

37

Ve svých osmdesáti je ovšem spíš jako dítě, kterému sebrali hračku. Zbožňuje lidi, kteří se bijí za jeho právo. Nevidí, že politikům jde jen o moc. Sudetských Němců je pořád dost velká síla. A jejich problém se v politice hodí.“81 Na německých důchodcích „odsun a žití v Německu zanechalo menší stopy než na českých důchodcích život v socialismu. Vypadají tak nějak lépe.“81 Vystupují zde roztomilé babičky81 a zabezpečená důchodkyně81, která později vystupuje jako „včera ještě normální ukřivděná babička (a po projevu politika Edmunda – pozn. autorky) … by stačilo říct: ,Pochoduj na Prahu!‘ a šla by! ... můžeme mluvit o štěstí, že (sudetští senioři – pozn. autorky) toho už moc neujdou.“81 Je zde zmíněno, že kdyby se sudetští senioři chtěli vrátit do Čech, „nadšení by je … asi přešlo (potom, co by se usadili – pozn. autorky) … v našich domovech důchodců (a žili – pozn. autorky) z českých penzí.“81 V souvislosti s mladými lidmi, je zmíněno, že mladí lidé nejsou zatíženi historií a mají lepší zdravotní stav: „…je vzhledem k věku návštěvníků největší naděje, že v sále nikdo neomdlí.“81

Jeden z článků zmiňuje senioři jako jedny z těch, co odpírají nové doklady a chtějí si ponechat staré „sovětské doklady.“82 Celkové vyznění článku je upozornit na zbytečnost, mnohdy až absurdnost takovéhoto počínání.

4.2.8 Zbývající tématické kategorie V této kapitole bude pojednáno o zbývajících tématických kategoriích, které byly velmi málo početně zastoupené, proto byly sloučeny do této společné kapitoly.

Do kategorie Bydlení byl zařazen pouze jeden příspěvek, který byl uveřejněn v periodiku Květy. Hlavní téma se zde týkalo zákazu chovu psů a koček v panelových domech v městě Luby na Chebsku, přičemž tento zákaz je zakotven v nových nájemních smlouvách. Jako zmínka jsou zde dva příklady nepořádných a zapáchajících nájemníků z jiného města, s kterými jsou „snad ještě horší problémy než s neposlušnými pejsky…“83 Jednalo se o dvě stařenky83. „Z dvoupokojového bytu, který 81

Živá voda mrtvým Sudetům. Mladý svět, 8. 6. 2004. Občanka od ďábla. Květy, 9. 12. 2004. 83 Špatný nájemník horší psa?. Květy, 4. 3. 2004. 82

38

obývala stará paní s deseti kočkami, jsme vyvezli dvanáct kontejnerů odpadků. Byt vypadal jako jeskyně čarodějnice, černé zdi byly úplně pokryté pavučinami ... Několikrát jsme ji přesvědčili, aby páchnoucí krámy vyházela, ale nakonec si je z popelnic natahala do bytu znovu. Podařilo se nám stařenku umístit v pečovatelském domě a byt muselo město úplně přestavět.“84 Druhý byl příklad o seniorce, která „trpěla inkontinencí. Používala hadry, které sušila nevyprané. Příšerný zápach se linul po celém domě. Ale byla to tetička jednoho vysoce postaveného pána a ten jí poradil, aby do bytu nikoho nepouštěla. Řešili jsme to přes sociálku, papírové pleny jí pak částečně hradilo město, ale naštěstí jsme ji rovněž umístili v pečovatelském domě…“84 Senioři jsou vyobrazeni jako problematičtí nájemníci a je zdůrazněno, že spory s nimi byly dlouhodobějšího charakteru, protože města a obce mohou zakročit pouze za jistých okolností.

Tématu ageismu byl v periodiku Mladý svět věnován jeden článek, jež se snaží veřejnosti tento fenomén přiblížit. Další, námi zkoumaná média, se tématu ageismu nevěnovala. Tento příspěvek s názvem Oběti kultu mládí (Mladý svět, 6. 4. 2004) by si zasloužil detailnější analýzu, která ale překračuje možnosti této práce. Pokládali jsme však za důležité tento příspěvek zmínit, neboť poukazuje na fakt, že pouze jeden ze zkoumaných časopisů o tomto fenoménu čtenáře informuje, ale velice stručně a jen v jednom příspěvku za celý rok 2004.

V dopisech čtenářů jsou sdělení často věnována vzpomínce na prarodiče či zmínce o tom, že prarodiče, respektive babička, jsou čtenáři těchto médií. Vyskytují se zde i dopisy seniorů, které píší převážně ženy v důchodu85.

Tato samostatná oblast zpráv, která byla pojmenována jako Články o různorodých tématech, byla zavedena proto, že v analyzovaných článcích časopisů jsme narazili na pět článků, které se nevěnují jednomu tématu, ale zmiňují informace často velice různorodé. Budeme se věnovat pouze dvěma sdělením, která referovala o seniorech.

84 85

Špatný nájemník horší psa?. Květy, 4. 3. 2004. Např. Dopisy. Praktická žena, 25. 3. 2004.

39

Ve sdělení, s názvem Stáří má červenou86, jsme informování o propouštění herců v důchodovém věku86 z Vinohradského divadla. Podle novinářů se jedná o drastickou, ale pochopitelnou metodu86 transformace divadelního souboru, jedná se o „nutnost soubor omladit.“86

Poslední, velice stručná informace se vztahuje k demografii: „100 tisíc důchodců přibylo v ČR za posledních deset let“87. Jinak se téma demografie objevuje pouze jako zmínka i v některých dalších článcích. Dovídáme se sdělení typu: lidí „za pár desítek let bude možná dvakrát tolik - a samý domov důchodců…“88 Obecně lze ale říci, že jsme o tomto tématu ve vybraných médiích opravdu velmi málo informováni a většinou se jedná jen o útržkovité, dramaticky vyznívající zmínky.

V oblasti zpráv, pojmenované jako Reakce redaktorů, pokládáme za důležité zmínit pouze jednu ze dvou zpráv, které zde byly zařazeny. Tato zpráva je reakcí na článek s názvem Muži nestárnou? (Květy, 12. 8. 2004), který pojednává o životě muže, který je v důchodu, má o 33 let mladší manželku a mají spolu syna. Reakcí na tento článek je následující sdělení: „…máš mladou ženu, malé děti a v kapse důchodový výměr. Že máš občas obavy, co budoucnost přinese a zda syny uživíš, je úplně přirozené. Jenže ani mladý rodič přece nemůže vědět, zda mu bude dopřáno vidět své děti dospělé. I mladý rodič má spoustu problémů a potíží, které musí zvládnout. Tvá velká výhoda jsou životní zkušenosti, nadhled i potřebná dávka tolerance. A tak jde asi spíš o to, abys tenhle hektický život opravdu zvládal tak dobře, jak optimisticky ho líčíš. Abys dokázal svůj věk přijmout se všemi jeho klady a zápory a nehrál si tak trochu na věčného mladíka. Protože pokud budeš kroužit v parku na kolečkových bruslích, skončíš spíš jako pacient v sádře než jako dynamický senior!“89 Se stářím jsou spojovány životní zkušenost, nadhled a tolerantnost. Neměli by s ním být však podle novinářů spojovány volnočasové aktivity, které jsou tak latentně označeny „vhodné pouze pro mladší věkové kategorie“. Od stáří se tak očekává, že se budeme chovat a jednat jinak než v jiných etapách života. Jakoby určité aktivity a jednání byly předem určeny jen 86

Letem světem. Květy, 13. 5. 2004. Počítadlo. Mladý svět, 18. 5. 2004. 88 Zpráva roku. Mladý svět, 7. 9. 2004. 89 Co radí Chytrá sova?. Květy, 12. 8. 2004. 87

40

některým etapám života a jiným ne. Jedná se o značnou stereotypizaci – jsi senior, tak se podle toho chovej, protože některé aktivity už prostě nejsou pro tebe, ale pro mladší věkové skupiny.

41

5. Závěr Shrneme- li výše uvedené poznatky, můžeme říci, že mediální obraz seniorů je konstruován v kontextu několika málo témat, které jsme analyzovali výše. To, že jsme mohli použít stejné tématické kategorie, s pouze několika obměnami, jako Sedláková a Vidovićová, může svědčit o tom, že existuje určitý trend médií zmiňovat seniory pouze v souvislosti těchto témat.

Tématické kategorie jsou ale zastoupeny v námi analyzovaných časopisech jinak než u tištěných deníků, které analyzovaly autorky. V případě deníku je nejpočetnější kategorie Ekonomie, následuje Kriminalita, Story, Kultura a Sociální pomoc a podpora. Zbývající kategorie (Zdraví, Demografie, Politika, Bydlení) jsou zastoupeny méně než 4 % článků. V případě časopisů je nejpočetnější kategorie Story, dále Kultura, Kriminalita, Zdraví, Ekonomie. Sociální pomoc a podpora, Politika a Bydlení jsou zastoupeny méně než 3 % příspěvků. V případě časopisů zcela chybí články, které by byly zaměřeny pouze na téma demografie.

Rozdíl v zastoupení jednotlivých témat u deníků a časopisů je ovlivněn především tím, že časopisy a deníky jsou dva odlišné typy mediálních produktů. Je však překvapující, že u časopisů, které jsou zaměřeny na životní styl, je poměrně velkým počtem článků zastoupeno téma kriminality a dosti malým počtem téma zdraví.

Nyní se pokusíme srovnat jednotlivé tématické kategorie, jak o nich bylo pojednáno v časopisech a jak v tištěných denících.

V časopisech v kategorii Story zcela chybí jeden ze tří typů sdělení, jež se vyskytovala v denících, a to „připomenutí význačných jubileí“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:31). Zbývající dva typy sdělení, a to „informace ze života ,obyčejných‘ seniorů a rozhovory se známými osobnostmi důchodového věku“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:31), jsou v časopisech přítomny. V časopisech je kategorie Story zastoupena, co do počtu článků, mnohem více než v denících. Potvrdil se náš předpoklad, že tato kategorie bude u časopisů zaměřených na lifestyle jednou z nejvíce zastoupených. V časopisech je oproti

42

deníkům přítomno mnohem více typů sdělení. Společné mají časopisy a deníky to, že je zde velice často referováno o vitalitě seniorů, která je považována za neobvyklou (viz blíže následující odstavec).

U kategorie Kultura je nejprve důležité zmínit, že tato kategorie u časopisů obsahovala více témat než u deníků (navíc zde byly obecné informace o vzdělání a informace o cestování a životním stylu). Podobně, jako v denících, se i v časopisech dovídáme o čiperných a vitálních seniorech, kteří fyzicky předčí i mladší věkové kategorie. Věnují se často pozoruhodným až překvapujícím aktivitám. Narazili jsme, stejně jako Sedláková a Vidovićová, na tendenci médií nést v těchto sděleních předpoklad, že by senioři takový být neměli. „Protože kdyby novináři jejich vitalitu nepovažovali za neobvyklou, nepsali by o ní“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:32). V časopisech je v souvislosti s tématem kultury několikrát přítomno spojování seniorů s chudobou, která jim brání při vykonávání volnočasových aktivit nebo je může omezovat při jejich výběru kulturní akce („…obcházejí akce, kde se neplatí vstupné“90). Toto sdělení u deníků v souvislosti s tématem Kultury nebylo přítomno.

V tématické kategorii Kriminalita je u časopisů 42,1 % článků věnováno seniorům jako obětem trestného činu, 26,3 % seniorům jako pachatelům trestného činu, 21,1 % seniorům jako vedlejším aktérům a žalobcům, zbývajících 10,5 % článků se zabývá katastrofami a tragédiemi. Naproti tomu u deníků je procentuální zastoupení jednotlivých oblastí následující: 60 % článků je věnováno seniorům jako obětem trestných činů, 19 % tragickým událostem a nehodám, 18 % seniorům jako pachatelům trestných činů a 3 % zprávám o pohřešovaných lidech ve vyšším věku. Vidíme, že u časopisů, stejně jako u deníků, je tématu kriminality v souvislosti se seniory věnováno hodně prostoru, ale poměr zastoupení jednotlivých témat kriminality je u časopisů jiné než u deníků.

90

Štěstí nevědoucích. Mladý svět, 12. 10. 2004.

43

Senioři jako oběti trestných činů I v časopisech, konkrétně v článku uveřejněném časopisem Květy, je podporován stereotyp o značných majetcích seniorů, neboť jsou zde uvedeny přesné výše ukradených částek, které jsou ve třech případech ze čtyř poměrně značné vysoké. Musíme tedy upozornit, stejně jako to dělají autorky, že důsledkem uvádění těchto vysokých částek může být jakási „reklama na oběť“.

U časopisů je v souvislosti s dětskými vrahy používán emotivní jazyk a snaha o dramatičnost. Jsou označováni jako otrlí nebo je jejich chování v době vraždy označeno za brutální. Oběť sice někdy bývá ne zcela vhodně označena jako stařenka, ale jiným způsobem už v článcích o dětských vrazích vykreslena není. Jinak je tomu v článku, který je věnován jevu zvaném bití babiček. Oběť je zde prezentována jako bezmocná a vůči trýznitelům nebojující. Naopak trýznitelé jsou zobrazováni jako suroví a terorizující. V článku o fiktivních přepadeních je oběť nejdříve vykreslena jako chudák nemocný stařeček. Poté, co je zjištěno, že si přepadení vymyslel, už je zobrazen jako žebrák, který holduje alkoholu.

Emotivní jazyk je také používán ve zprávách o podvodech v souvislosti s oběťmi. Ty jsou zobrazeny jako osamělé, důvěřivé až naivní nebo naopak vystrašené a nedůvěřivé. U deníků je emotivní jazyk a snaha o dramatičnost přítomna pouze u zpráv o vraždách. Zprávy o podvodech v denících a v časopisech se od sebe tedy tímto způsobem prezentování odlišují.

Senioři jako pachatelé trestných činů Stejně jako v denících byl i v časopisech přítomen článek, který pojednával o českém teroristovi. I v časopisech je patrné, že „(u)dálost vyšetřování bombového útočníka, …, zaujalo novináře jak samotnou náplní, tak osudem osmašedesátiletého pachatele“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:28). Článek o nejstarším českém vězni je v časopisech popsán lépe, neboť je zde sice zmínka o příznivcích Hoffmana, ale jsou popsáni jako fanatičtí komunisté bez jakékoliv konkrétní věkové identifikace. Deníky oproti časopisům zmiňují, že „mezi jeho příznivce patří především senioři, kteří s ním sdílejí

44

pokřivený náhled na historii a svými projevy dokazují svoji pomýlenost“ (Sedláková, Vidovićová,

2005:28).

V časopisech

není

přítomno

jedno

z velkých

témat,

zaznamenaných v tištěných denících v oblasti senioři jako pachatelé, které „se týkalo seniorů-řidičů a jejich způsobilosti řídit“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:28). V časopisech je přítomno sdělení, které v čtenáři může evokovat dehonestující představu seniora jako „práskače“. Jedná se o výše popsaný článek o lovci nacistických válečných zločinců. Sdělení tohoto typu nebylo v denících zaznamenáno.

Katastrofy a tragédie Způsob referování o této oblasti by jsme obecně mohli hodnotit lépe v časopisech. Nejsou zde totiž přítomna sdělení, ve kterých „jsou senioři-jednotlivci vnímáni jako reprezentanti skupiny, která je určitým způsobem ohrožená, skupiny, která důsledky nehod nebo katastrof nese hůře než jiné (věkové) skupiny“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:27). Autorky upozorňují na fakt, že takovouto generalizaci můžeme zároveň považovat za stereotypizaci. Časopisy se generalizaci v článku o sebevraždách vyhýbají. Pomáhá jim v tom konkrétní uvedení dvou případů sebevrahů, které čtenáři sděluje, že sebevrah může být žena i muž jakéhokoliv věku.

Kategorie Zdraví byla v časopisech, podobně jako v denících, dosti málo zastoupená. To bylo pro nás, s ohledem na zaměření časopisů, velice překvapující zjištění. Předpokládali jsme, že tato kategorie bude jedna z nejvíce zastoupených. Téma zdraví, zaměřené na seniory a stáří, je však v časopisech silně podreprezentováno. Domníváme se, že jedním z důvodů může být nedostatečná poptávka čtenářů po tomto tématu. To by ale mohlo, vzhledem k předpokládanému věkovému zastoupení čtenářů časopisu Květy a Praktická žena, znamenat, že pro seniory samotné není toto téma zřejmě tak důležité, jak jsme se domnívali. Jde však pouze o naši domněnku, které by si zasloužila bližší prozkoumání.

V Ekonomii u časopisů zcela chybí pojednání o trhu práce a analýzy „program(ů) politických stran nebo dopad(ů) různých opatření z nich vyplývající“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:24), což se s ohledem na zaměření časopisů dalo očekávat.

45

V časopisech jsou velmi poskrovnu zmiňovány demografické prognózy. Většinou obsahují sdělení, která jsou příkladem tzv. demografické paniky91: „Připravit penzijní reformu tak, aby byl stát kolem roku 2030 schopen zaplatit milion důchodců, znamená pustit se do manipulace s politickou třaskavinou.“92; „…při chystaných daňových, důchodových a dalších změnách, které budou Česko bolet.“93

V časopisech jsou senioři mediálně konstruováni jako většinou chudí, ale také naivní zákazníci, které je snadné zlákat k nevýhodné koupi. V denících jsou senioři také konstruováni jako chudí, ale v souvislosti s nákupem levného zboží v obchodech a supermarketech jsou prezentováni jako největší znalci nákupu levného a pro ně tedy výhodného zboží. Stejně jako v denících jsou i v časopisech sdělení, které rozlišují mezi českými a bohatými seniory z ostatních západních států EU: „…jsou a ještě dost dlouho budou … velké rozdíly v životní úrovni penzistů v různých státech společenství...“94 V naší analýze jsme, oproti deníkům, navíc zaznamenali sdělení, kde senior vystupuje jako prodejce. I v této souvislosti narážíme na spojování stáří s chudobou. Senioři jsou ale v časopisech také mediálně zobrazováni jako slušní a vděční zákazníci, kteří se někdy mohou potýkat s problémy při výběru dárků.

V kategorii Sociální pomoc a podpora převládá označení senior a na rozdíl od deníků zde nejsou přítomny výrazy a formulace, které by podle názorů autorek mohly akcentovat stereotyp důchodce jako nemohoucí a nesoběstatečné osoby95. V tom vidíme pozitivum časopisů. V čem jsou si ale deníky a časopisy podobné je fakt, že novináři v jedné větě napíší: „poskytuje komplexní sociálně zdravotní péči seniorům a těžce nemocným občanům.“96 Je tím vytvářen dojem, „že mezi oběma kategoriemi existuje logická spojitost, …“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:33). Může to také vést ke stereotypnímu vnímání stáří jako části života, v které se lidé vždy musí potýkat

91

[Sedláková, Vidovićová 2005: 24] Příliš horký brambor. Mladý svět, 30. 3. 2004. 93 Kalouskova polívčička. Mladý svět, 27. 1. 2004. 94 Důchodci: realita stejná, možnosti větší. Květy, 27. 5. 2004. 95 [Sedláková, Vidovićová 2005: 33] 96 Adventní koncerty. Květy, 2. 12. 2004. 92

46

s nemocemi a bojem proti nim. Důležité je také zmínit, že o seniorech není referováno pouze jako o lidech, kteří potřebují naší pomoc, ale oni sami taky pomáhají jiným.

Stejně jako v denících jsou i v časopisech senioři v souvislosti s tématem Politika zmiňováni jako voliči Komunistické strany Čech a Moravy. Časopisy však volí velice dehonestující vyjádření, jak jsme viděli výše. V časopisech se v této kategorii setkáváme s podobným charakteristickým prvkem, který je u deníků přítomen v kategorii Senior jako zákazník. Jedná se o prvek rozdílnosti mezi českými a zahraničními, respektive německými seniory. Tento prvek byl zmíněn již v kategorii Ekonomie. Zde je obsažen v článku, který byl věnován průběhu pětapadesátého sudetoněmeckého sněmu. Rozdílnost mezi českými a německými seniory je zde velmi patrná například na tomto úryvku: „odsun a žití v Německu zanechalo menší stopy než na českých důchodcích život v socialismu. Vypadají (němečtí důchodci – pozn.autorky) tak nějak lépe.“97 V časopisech, na rozdíl od deníků, zcela chybí informace o opatřeních, rozhodnutích či novelách zákonů, které by se úzce týkaly seniorů.

Závěrečná slova Mediální obraz seniorů je konstruován často velice protikladně. Na jedné straně se dovídáme o čiperných a vitálních seniorech. Na druhé straně nás ale média informují o jejich závislosti na pomoci druhých, o jejich pro stát nákladné léčbě a nutnosti se o závislé, nesamostatné a celkově pasivní seniory starat. Několikrát jsme médii upozorněni na nutnost penzijní reformy, neboť senioři jsou prezentováni jako sociální skupina, která stát a daňové poplatníky stojí nemalé množství peněz, a média upozorňují, že v budoucnosti bude tato situace neúnosná. Senior je zobrazován mnohdy jako nositel životní moudrosti, informovaný a vždy ochoten poradit a pomoci druhým. Také jako rodinný člen, který na svou rodinu nedá dopustit. Jindy zobrazuje naivní a bezbrannou oběť pachatelů trestných činů, rodinných příslušníků či obchodníků, kteří na něm vydělávají. Je však také podavatelem absurdních žalob, jsou s ním spojeny komplikace při vydávání nových dokladů a je pachatelem různých trestných činů. Mediální obraz často ukazuje seniora jako člověka žijícího v špatných ekonomických 97

Živá voda mrtvým Sudetům. Mladý svět, 8. 6. 2004.

47

podmínkách a spojuje jeho život s chudobou a nedostatkem peněz. Walker (1993) upozorňuje na fakt, že mezi stářím a chudobou existuje vel15mi úzká souvislost. Možná i proto jsou fenomény stáří a chudoby často médii spojovány. Stárnutí je obecně zmíněno jako negativní jev, vůči kterému je třeba bojovat. Snahou všech by mělo zůstat mladý. I když je stáří často zobrazováno jako období plné klidu a starání se o vnoučata, není zobrazováno jako žádoucí etapa, kam by se měl člověk spěchat.

Metodologická diskuse Jsme se vědomi toho, že jednotlivé články by si mnohdy zasloužili detailnější analýzu. I volba a definování tématických kategorií nebylo vždy voleno příliš vhodně. Některé kategorie témat byly definovány striktně a naopak jiné byly definovány velice široce a možná s nejasnými hranicemi. Snažili jsme se, aby jednotlivé kategorie bylo možné porovnat s kategoriemi, které byly objeveny při analýze deníků. Doufáme, že se této práci podařilo identifikovat hlavní tendence při zobrazování seniorů v námi vybraných médiích a že srovnání časopisů s deníky ukázalo, že senior je v těchto různých typech médií zobrazován často velice podobně. Také doufáme, že tato práce bude podnětem pro další výzkum mediálního obrazu seniorů. Na závěr této práce ale musíme upozornit na fakt, který zmiňují Sedláková a Vidovićová: „… souvislé čtení textu věnující se jednomu tématu může mít pro kodéra silnější význam, než má pro čtenáře, který dané zprávy čte ‚rozložené‘ do časového období jednoho roku, a to v kontextu dalších, méně či více významných zpráv v rámci celého periodika…“ (Sedláková, Vidovićová, 2005:43). Proto nemůžeme s jistotou tvrdit, že jedinec, který by si měl obraz seniora konstruovat pouze na základě sdělení médií, by těmto sdělením přikládal stejně silný a patrný význam, jako jsme jim přisoudili v naší práci.

48

7. Anotace Grabacká, Pavla. 2007. Mediální analýza obrazu seniorů ve vybraných českých časopisech. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií (bakalářská práce).

Text obsahuje 11 783 slov (včetně poznámek pod čarou).

Bakalářská práce s názvem Mediální analýza obrazu seniorů ve vybraných českých časopisech se pokouší zmapovat, jak byl v roce 2004 konstruován mediální obraz seniorů, a to konkrétně v časopisech Bodycare, Děti a my, Květy, Mladý svět a Praktická žena. Snaží se informovat, v jakých tématických oblastech jsou senioři zmiňováni a zda existují nějaké tendence či trendy při jejich mediálním zobrazování. V práci je použita sociologická metoda interpretativního čtení dle Kronick (1997), která dovoluje kombinovat kvantitativní i kvalitativní metodologické přístupy.

První část práce je věnována teoretickému zarámování výzkumu mediální analýzy obrazu seniora. Ve druhé, výzkumné části jsou rozebírány přepisy článků z uvedených časopisů. Základní výzkumnou jednotkou je zvolen tištěný článek bez obrazového materiálu. Čtenář je nejen seznámen s kvantitativními výsledky výzkumu, ale také s detailní analýzou jednotlivých tématických kategorií. Práce se snaží vystihnout a popsat fenomény, které se při mediálním zobrazování seniorů v časopisech vyskytují. Závěr je věnován srovnání analyzovaných článků s články z deníků Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta Dnes, které byly zkoumány v rámci pilotní studie Mediální analýza obrazu seniorů [Sedláková, Vidovićová 2005].

Summary Grabacká, Pavla. Media Analysis of the Image of the Seniors in the Selected Czech Magazines. Brno: Masaryk University. The School of Social Studies (bachalor’s work).

The study consists of 11 783 words.

49

The bachelor’s thesis called Media Analysis of the Image of the Seniors in the Selected Czech Magazines tries to chart the media image of seniors in 2004, specifically in the following magazines: Bodycare, Děti a my, Květy, Mladý svět and Praktická žena. The thesis tries to show, what thematic fields seniors are mentioned in and whether there exist any tendencies or trends of their media representation. In the thesis, the sociological method of Kronick’s interpretive reading (1997) is used, enabling to combine both quantitative and qualitative methodological approaches.

The first part of the thesis deals with theoretical characterisation of the research of the media analysis of the image of the seniors. Transcriptions of articles from the aforesaid magazines are analysed in the second, research-related part. A printed article without any pictures is the basic research unit. The reader is informed not only about quantitative results of the research, but also about the detailed analysis of individual thematic categories. The thesis tries to show and describe the phenomena, which occur in the media representation of seniors in magazines. The conclusion deals with comparison of the analysed articles with articles from dailies Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny and Mladá fronta Dnes, which were analysed as part of the pilot study Media Analysis of the Image of Seniors [Sedláková, Vidovićová 2005].

50

Jmenný rejstřík Berger , P.: 6 Burton, G.: 7, 8, 9 Dyer, R.: 7 Hays, N.: 8 Jirák, J.: 7, 8, 9, 14 Köpplová, B.: 7, 8, 9, 14 Kronick, J. C.: 5, 11 Lippmann, W.: 8 Luckmann, T.: 6 McQuail, D.: 9 Pácl, P.: 5 Rabušic, L.: 5 Sedláková, R.: 5, 10, 11, 24, 42, 43, 44, 45, 46, 48 Vidovićová, L.: 5, 10, 11, 24, 42, 43, 44, 45, 46, 48 Walker, A.: 48

51

Literatura Berger, P., Luckmann, T. 1999: Sociální konstrukce reality. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury. Burton, G., Jirák, J. 2001: Úvod do studia médií. Praha, Barrister (and) Principal. Dyer, R. 1985. „Taking Popular Television Seriously“ in TV and Schooling. ed. by D. Lusted, P. Drummond. London: BFI. Hays, N. 1998. Základy sociální psychologie. Praha, Portál. Jirák, J., Köpplová, B. 2003: Média a společnost. Praha, Portál. Kronick, J. C. 1997. „Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat.“ Sociologický časopis 33(1): 57-67 Lippmann, W. 1922: Public Opinion. New York, Hardcourt, Brace and Copany. McQuail, D. 1999: Úvod do teorie masové komunikace. Praha, Portál. Pácl, P. 1998. „Senioři jako čtenáři, posluchači a diváci hromadných sdělovacích prostředků.“ Sociologický časopis 34(3): 339-346 Sedláková, R., Vidovićová L. 2005. Mediální analýza obrazu seniorů. Pilotní studie – první vlna empirického výzkumu. Brno, Plzeň. Vidovićová, L., Rabušic, L. 2003. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti. Zpráva z empirického výzkumu. Praha, Brno: VÚPSV Walker, A. 1993. „Poverty and Inequality in Old Age“ Pp. 280-303 in Ageing in Society. 2nd Edition, ed. by J. Bond, P. Coleman, and S. Peace. London: Sage Publications Přepisy deníků: Bodycare, Děti a my, Květy, Mladý svět, Praktická žena

52