Základní škola Nymburk Letců R. A. F.
KVĚTEN - ČERVEN 2009
ČÍSLO 4
Výrobní náklady 5,- Kč
Letos poprvé V letošním školním roce se všechny naše osmé třídy učí podle školního vzdělávacího programu Škola vzájemné úcty a veselých barev. V něm je zakotveno, že se žáci zúčastní mediálního kurzu. Všechny osmičky ho postupně absolvolaly v Horním Podluží.8. A od 4. do 7. května, 8. B od 11. do 15. května a 8. C od 18. do 22. května. Ubytovány byly na chatě, která dříve patřila České poště a později TELECOMU. MiZ
Média ovládla osmé třídy
PRŠÍ,PRŠÍ,JEN SE LEJE Ale koníčky nikam nepojedou. Odjela 8. A s paní učitelkou Bernardovou a Vejvodovou do Horního Podluží. Týden byl sice o den kratší, ale počasí jim moc nepřálo. Provázela je zima, déšť. Aby si usušili mokré oblečení, museli jim na chatě zatopit. Přesto jim to nezkazilo náladu a usilovně pracovali na zadaných úkolech. Sluníčko jim bohužel vysvitlo až na cestu domů.
Co jsou média? Nejen na tuto, ale i na spoustu dalších otázek hledali žáci osmých tříd v rámci mediálních kurzů. Měli k dispozici moderní prostředky výpočetní techniky - notebooky, scanner, tiskárnu, digitální fotoaparát, kameru, dataprojektor apod. Zpracovávali teoretické informace, které získali, na pracovních listech, vymýšleli pohádku pro mladší činnosti - ankety, spolužáky a doplňovali ji o vhodné obrázky, vytvářeli vycházky do okolí prezentace na základě podkladů z městské knihovny v apod. MiZ Rumburku, informačního centra v Krásné Lípě a vlastní
SLUNCE NAD HLAVOU 8. C provázel cestou na kurz také déšť. Zmokli ještě po cestě do Rumburku, ale od úterý měli krásné slunečné počasí. Až poslední noc zažili spolu s paní učitelkou Vejvodovou a Zahrádkovou bouřku a pěkný liják. DÉŠŤ, VÍTR, ZIMA V pondělí 11. 5. od rána pršelo a vydrželo to celý den. V Horním Podluží vítal 8. B, paní učitelku Squerziovou a pana zástupce Procházku silný déšť, vítr a zima. Od úterý do pátku byla sice velká oblačnost, vítr a zima, ale už nepršelo.Teploty klesaly až k 6°C. Celý týden bylo velmi chladno, teploty maximálně 12°C. Ale bez deště. (Takže jim počasí vlastně přálo…)
STRANA 2
AKČNÍK
Hurá do Podluží
RAFLET
kde jsme přestupovali. Cesta byla v Podluží jsme díky této komplikaci
Dne 18. 5. jsme vyrazili se školou na pohodě, až na jízdu autobusem Karosa. dorazili s hodinovým zpožděním. Od mediální kurz do Horního Podluží. (Z České Lípy do Nového Boru byla nádraží jsme zamířili do chaty, což je Jelo nás jen 9. Sraz jsme měli na výluka.)
Naše batohy způsobily cca 300 m. Vybrali jsme si pokoje a
hlavním nádraží V Nymburce v 7:30 a problémy. Do prostoru pro cestující jsme šup na vybalování. Strávili jsme tam v 8:06 se jelo. Rychlíkem přes Mladou se s nimi nevešli. Autobus působil pět dní od pondělí do pátku. Pan Boleslav, Bakov nad Jizerou, Bělou dojmem, že je těsně před rozpadem, ale kuchař nám skvěle vařil a bylo nám pod Bezdězem, Doksy, Českou Lípu, nakonec jsme v Boru bez úhony prima. Nový Bor, Svor, Jedlovou, Rybniště, přestoupili opět do vlaku. Do Horního
Radek Sivák, 8. C
hezké náměstí, kde jsme dostali nahoru ke Křížové cestě. Natáčely půlhodinový rozchod. Když jsme si se zde scény k filmu podle Máchova všichni nakoupili, měli jsme povinnost Máje. Vystoupali jsme až ke kapli. navštívit informační centrum v Jiřetíně a V š e
jsme
si
prohlédli
a
získat o tomto městě nějaké informace, zdokumentovali fotoaparátem. Na ale jelikož v informačním centru měli zpáteční cestě dolů někteří kluci jako velmi málo informací zdarma a zbytek Jiří Maruška a Ondřej Novák váleli se musel platit, tak jsme se složili aspoň dvě patra sudy. Dále jsme dávali na dva letáky. Když jsme si všichni závod, kdo dřív bude dole, neobešlo prohlédli informační centrum, vyšli jsme se to bez pádů. Ale dolů jsme dorazili
Po stopách Máchova Máje
všichni zdraví a celí, jen kalhoty
Dne 21. 5. 09 jsme vyrazili po svých
Křížové cesty už jsme chtěli jít domů,
některých byly trošku zelené. Od
vlastních nohách 2 km do Jiřetína pod
ale pak si paní učitelky vzpomněly,
Jedlovou. Vybrali jsme zadní cestu
že je kousek od naší cesty cukrárna,
podél různých malebných chatiček a
tak jsme se stavili na výborné
baráčků. Většinou jsme stoupali do
zmrzlině. A pak už jsme si to rázovali
kopce, až jsme nakonec došli na malé
na chatu. Jiří Maruška, 8. C
Boží jeptiška Když jsme sešli, nebo spíš svalili od kaple dolů, potkali jsme jeptišku, která nám vyprávěla o tom, jak se do Jiřetína před léty přistěhovala, jak se jí tu líbí, jak si zvykla každý den vystoupat Křížovou cestou až ke kapli. Tento zvyk nevynechává ani v zimě. Vyprávěla, že jednou bylo hodně sněhu, tak se dolů vydala na igelitovém pytli. Pokud jste tu byli, víte, jaký to je sešup, a když se podíváte na fotku paní, určitě si zaslouží uznání, že si nepolámala kosti. Ještě chvíli jsme si povídali. Byla fakt boží. Oňa, 8. C
Nuda ani náhodou
večer se všichni usadili kolem táboráku, pozorovali oheň, opékali
Mediální kurz v Horním Podluží byl
buřty a vyprávěli si různé zážitky a
opravdu zajímavý, poučný a nasbírali
legrační vyprávění. Když ale byla
jsme tu mnoho zážitků. Každý den
zadána nějaká práce, sešli jsme se v
jsme měli program plný k prasknutí.
jídelně, kterou jsme si předělali na
Abychom vše stihli, museli jsme být
pracovnu a vypracovávali různé
pilní a rychlí. Výletů, které jsme
úkoly. Nuda tu vážně nebyla, na ni
podnikli, bylo hodně a všechny byly v
totiž nebyl nikdy čas. Moc se mi to tu
něčem jiné a zábavné. Ve volném čase ozývaly zdola od kluků z pokoje, se líbilo a klidně bych jela znovu. bylo na našem odpočívacím programu nedaly přeslechnout ani nahoře v pokoji poslouchání písniček. Ty, které se u nás, třech jediných holek. Jednou Tereza Vondrová, 8. C
RAFLET
AKČNÍK
STRANA 3 Cesta z Českého Švýcarska Dne 20. 5. jsme vyrazili vlakem na výlet do Krásné Lípy. Navštívili jsme centrum Českého Švýcarska. Zde pro nás měli připravené úkoly a soutěže. Zpět do Horního Podluží jsme se vraceli pěšky. Cesta vedla přes louky a nádherný smíšený les. Krásně svítilo sluníčko a my jsme
DALO SE TO JÍST?
sledovali živočichy a rostliny kolem.
Na kurz jsme odjížděli trochu s obavami, protože jsme se dozvěděli, že je zde
Dokonce jsme si mohli prohlédnout
nový kuchař. Ale výsledky předčily naše očekávání. Nabízíme vám jídelníček
hada, ale dlouho nečekal a zmizel
s naším hodnocením. Pan kuchař od nás dostal diplom.
nám ve vysoké trávě. V lese nás
HODNOCENÍ
lákaly k odpočinku polštáře mechu,
PONDĚLÍ
uklidňovala nás svěží zeleň listů a
VEČEŘE - SVÍČKOVÁ S KNEDLÍKEM POZDNÍ VEČEŘE PAŠTIKA, PEČIVO
1+
doprovázel nás zpěv ptáků. I když si
1+
někteří stěžovali, že je bolí nohy, procházka jarní přírodou za to stála.
ÚTERÝ 1+
Při cestě Podlužím se ještě pár lidí
OBĚD - ČOČKOVÁ POLÉVKA
2
zastavilo v restauraci nedaleko od
KUŘE A BRAMBOR
2
chaty, kde si dali zmrzlinu. Když už
VEČEŘE - BUCHTIČKY SE ŠODÓ
1+
jsme konečně dorazili, lehli jsme
POZDNÍ VEČEŘE - RYBIČKOVÁ POMAZÁNKA, PEČIVO
2-
utahaní na postel a už nevstali.
SNÍDANĚ - PEČIVO A ŠVÉDSKÝ STŮL
Vaňous, 8. C
STŘEDA SNÍDANĚ - PEČIVO A ŠVÉDSKÝ STŮL
1+
OBĚD - NUDLOVÁ POLÉVKA
1
BRAMBOROVÝ KNEDLÍK, ŠPENÁT A PEČENÉ VEPŘOVÉ MASO
1
VEĆEŘE - RÝŽE S HOUBOVOU OMÁČKOU
1+++
POZDNÍ VEČEŘE - BUŘTY A OHNI
1++
ČTVRTEK SNÍDANĚ - PEČIVO A ŠVÉDSKÝ STŮL
1+
OBĚD - BRAMBOROVÁ POLÉVKA
1
ŠPAGETY S MIŠMAŠEM POSYPANÉ SÝREM
1+++
VEČEŘE - PALAČINKY NA SLADKO
1+++
PÁTEK
přestoupit na jiné spoje. Poděkovali jsme a šli splnit poslední úkol. Tím
SNÍDANĚ - PEČIVO A ŠVÉDSKÝ STŮL
1+
bylo promluvit s místním občanem.
OBĚD - SMAŽÁK S HRANOLKY
1+++
Kousek od nádraží jsme uviděli
TUTNIK, 8. C
Anketa
mladou paní s malým dítětem, a tak
úřednici, která seděla za přepážkou,
jsme neváhali a požádali jsme ji o
Skupiny na mediálním kurzu dostaly za jsme položili tři otázky. Ochotně nám
rozhovor. Mladá paní byla velmi
úkoly udělat rozhovory s místními odpověděla, poděkovali jsme a
příjemná, takže nám zodpověděla tři
občany nebo firmami, které ve zdejší pokračovali jsme v cestě na místní
otázky. Dozvěděli jsme, že tu žije 25
obci jsou. Promysleli jsme si otázky a nádraží. Na nádraží jsme zaťukali na
let, je tu celkem spokojená, děti jezdí
vyrazlili do terénu. Naše skupina se n á d r a ž a č k u , k t e r á d á v á d o l ů
do školy asi 2 km, k lékaři musí do
vydala na místní poštu, nádraží a o neautomatické závory a ta nám
Jiřetína a nákup může obstarat v
rozhovor požádala jednoho místního poskytla druhý rozhovor. Na malém
místě bydliště. Úkol jsme splnili a
občana. Nejprve jsme zamířili na nádraží toho moc vidět nebylo, ale
vydali se zpět na chatu. Zde jsme
poštu. Měli jsme štěstí, bylo už hodně přesto jsme se dozvěděli to, co jsme
materiály zpracovali do prezentace
hodin, ale místní pošta v malé vesničce chtěli. Zjistili jsme, kterými směry odsud
o Horním Podluží a jeho okolí.
měla stále otevřeno. A tak jsme vešli a jezdí vlaky, jak často a kde je možnost
Martin Mahut, 8. C
STRANA 4
RAFLET
AKČNÍK Mlýn V pondělí po příjezdu do Horního Podluží jsme hned k večeru vyšli na procházku k mlýnu. Bylo krásné slunečné počasí. Cestou jsme pozorovali přírodu kolem sebe, především nás zaujaly kozy na farmě, kolem které jsme procházeli, bylo jich několik desítek a byly různě barvené. Po cestě jsme si vyprávěli různé zážitky a fotili jsme přírodu kolem sebe. U mlýna jsme se všichni vyfotili. Po cestě jsme viděli rybáře u rybníka Světlík. Když jsme se vraceli jinoeli. Byly jich desítky a byly různě zu stranou, došli k louce, kde se
Výlet do Rumburku
pásly strakaté krávy. Krátká, ale krásná procházka se všem moc líbila. Sršňová Aneta, 8. C
Okolí Horního Podluží
Město Rumburk, které je nedaleko Horního Podluží jsme poctili návštěvou v úterý. Ráno pršelo a my byli nabaleni jak medvědi. Po příjezdu do Rumburku pořád pršelo, a tak jsme nejprve zavítali do městské knihovny, kde nám pustili video o vzniku knihovny a města, umožnili přístup na internet a mimo jiné nás informovali i o okolí. Když jsme vyšli z knihovny, pomalu se oteplovalo. Poté jsme se vydali směr náměstí a dali si rozchod zhruba na hodinu a půl. Mezi tím už všichni ze sebe shodili vrstvy oblečení a bylo nám lépe. Na nádraží jsme počkali na vlak a hurá do penzionu V Podluží, kde jsme byli ubytováni. Nikola Soukupová 8. C
Podobné akce absolvovali i žáci 8. A a B. Dokumentují to následující fotografie.
8. A v městské knihovně v Rumburku sbírá materiály pro své prezentace o okolí Horního Podluží.
8. A soutěží v centru Českého Švýcarska v Krásné Lípě. Na cestě bludištěm plní ve skupinách různé úkoly.
8. B na chatě při tvorbě prezentací a při odpočinku na vycházce.
RAFLET
AKČNÍK
STRANA 5
ŠKOLA V PŘÍRODĚ V BEDŘICHOVĚ - 11. až 16. května zažili žáci 1.A a 2.A krásný týden na škole v přírodě v Jizerských horách v Bedřichově v penzionu Centrum. Pobyt byl plný her, výletů, procházek a soutěží. Děti pracovaly na projektu "Louka". Mně se nejvíc líbilo v ZOO - hlavně tygři a hadi. Pak se mi líbilo, jak jsme chodili na túry. A nakonec se mi líbilo, jak jsme si užívali her a soutěží, které nám na chatě připravila naše paní učitelka Hana Z u b í k o v á . Ta k é n e s m í m zapomenout pochválit jídlo od pánů kuchařů. Už se moc těším na další výlet se školou.
Byli jsme na škole v přírodě. Hned první den jsme šli na krátkou vycházku na louku. Šli jsme na rozhlednu Královku. Byli jsme také v ZOO v Liberci a byli tam bílí tygři a legrační lachtani. Nejvíce mě pobavily diskotéky a hry venku. Byli jsme o vycházce na Prezidentské chatě. Dali jsme si tam svačinu. Dělali jsme i scénky, ale já s Eliškou Vojta Kukla, 2. A jsme žádnou neměly. Škola v přírodě Byli jsme na škole v přírodě a na Královce a je moc fajn, těším se, až pojedu v ZOO Liberec. Měli jsme spoustu zase. programů. Nejvíce mě bavily hry a také Míša Kellerová, 2. A vycházky. Měli jsme se moc a moc dobře. V ZOO byli bílí tygři a také lachtani. Viděli jsme nácvik lachtanů. Těším se, až pojedeme znovu. Míša Vlastníková, 2. A
Na škole v přírodě jsem byl šťastný. Viděl jsem mnoho nových míst. Nejvíc se mi líbilo v ZOO. Byli tam bílí tygři. Líbilo se mi na rozhledně. A na co jsem se nejvíc těšil? No přece na svoje rodiče a na sestřičku. Tomáš Jablonský, 2. A
S naší třídou 2. A jsme byli na škole v přírodě v Jizerských horách. Byli jsme na výletě na rozhledně Královce. Jeli jsme lanovkou. Také jsme šli v Liberci do ZOO. Viděli jsme bílého tygra a slona a ještě zebry, velbloudy, divočáka, tuleně a opice. Po ZOO jsme jeli vláčkem. Kupovali jsme si nějaké hračky. Kdo chtěl, ten si koupil nějakou dobrůtku. Večer byly diskotéky. Na škole v přírodě se mi líbilo, těším se na další. Pavel Necid, 2. A
Můj výlet do pražské ZOO 12. května jsem navštívil se svou třídou pražskou zoologickou zahradu v Praze Troji. Pražská Zoo by se dala nazvat hlavní zahradou České republiky. Jedná se o velmi moderní zahradu, která se podílí i na záchraně ohrožených druhů zvířat, která jsou na pokraji vyhynutí. V zahradě je několik pavilonů. Jako první nás přivítala Indonéská džungle, která je plná rostlin, vodopádů, jezírek, ale hlavně zvířat, která v této oblasti žijí. Viděli jsme tu třeba varana komodského, orangutána, gibbona, klokánka, vakoveverku, vydru a spoustu ptáků, brouků, želv a plazů. Dalším pavilonem je Africký dům, ve kterém jsme se setkali s nejvyššími obyvateli této planety, a to jsou žirafy Rothschildovy. S žirafami tu žijí i jiní živočichové, například veverka kapská, dikobraz, ještěrky, želvy a nejhezčí a nejhbitější zvířátka surikaty. Spousta mých spolužáků se těšila nejvíce na pavilon goril, kde jsme viděli dvě gorilí mláďata Moju a Tatu. Mně se ale ze všech nejvíce líbil pavilon kočkovitých šelem, ve kterém se líně procházeli lvi, levharti a pospávali tygři.
Po celé zahradě je rozmístěno mnoho výběhů, kde žije volně spoustu zvířat, jako jsou antilopy, zebry a pakoni. Ale viděli jsme i jiná krásná zvířata, jako lední medvědy, hrochy, opice a spoustu ptáků a plazů. Na konec našeho skvělého
výletu nám paní učitelka dovolila si koupit u stánku nějaký malý upomínkový předmět, čehož jsme všichni využili. Tento výlet se nám všem velice líbil a už se těšíme na výlet na hrad Karlštejn. Tomáš Hrbek, 4. B
Den dětí netradičně Na Den dětí se žáci 7. A a 7. B plus ještě pár vybraných žáků vypravily do Prahy. Navštívily divadlo na Fidlovačce a jeho aktuální představení DIVOTVORNÝ HRNEC. Zde jsme mohli vidět známé herce nejen ze seriálu Ulice. Byl to např. Václav Svoboda, Petr Rychlý, Pavla Rychlá a mnoho dalších. Tento den se nám velmi líbil. Hana Kubínová, 7. B
STRANA 6 Environmetální kurz V pondělí 1. června odjela naše třída vlakem do Horního Podluží na environmentální kurz. Po příjezdu jsme se ubytovali. Potom jsme vyrazili na vycházku do přírody. V lese jsme pozorovali takové černé komůrky. Byly to lapače hmyzu. Druhý den jsme se vydali na rozhlednu Jedlová. Byl to strašný krpál, skoro jsme to nevyšli, ale povedlo se. Vyšlapali jsme schody až nahoru. Otevřel se před námi krásný rozhled. Viděli jsme dokonce i malé baráčky z Varnsdorfu. Třetí den jsme se vypravili na zříceninu hradu Tolštejn. Tam byla taky malá rozhledna. Cestou zpátky Jana upadla na koleno a brečela. Čtvrtý den jsme se stala cílem naší
AKČNÍK
RAFLET
výpravy expozice České Švýcarsko v Krásné Lípě. Tam jsme plnili úkoly. Po T O L Š T E J N skončení exkurze jsme dostali na náměstí Jednoho dne jsme se vydali na rozchod. zříceninu hradu TOLŠTEJN. Cesta Pátý den jsme šli na kozí farmu. Viděli jsme byla dlouhá, ale nakonec jsme přece nejen krásná zvířata, ale i výrobu kozího jen dorazili. Ani jsme se nerozhlíželi a sýra. A potom jsme už jeli domů. vrhli jsme se do dveří restaurace, Matěj Krejčík, 6.A která tam byla. Jídlo bylo dobré, až na ty ceny. Když jsme se najedli, vyrazili jsme na zpáteční cestu. Jana zakopla a sjela dolů po kamenech. Vrátili jsme se a Jana měla nohy samé modřiny, ale jinak byla docela v pohodě. Na zpáteční cestě se nám už nic nepříjemného nepřihodilo. Denisa Khailová, 6. A
Neviditelný pavouk
Kozí farma Poslední den jsme šli na kozí farmu. Přišli jsme a nejdříve nám ukázali kůzlata a kozy. Jako druhé nám ukázali králíky a slepice. Ale nejvíce nás zaujali koně, které patřili jinému majiteli. Ukazovali nám dojírnu a místo, kde se rodí kůzlata. Měli tam krásného psa a dvě kočky. Veronika Řehořová, 6. A
Exkurze a beseda s členy Městské policie Nymburk Beseda s městskou policií na téma ,,15 plus'' proběhla na naší škole dne 4. 6. 2009. Besedy se zúčastnili žáci navštěvující 9. třídy. Celou besedou nás prováděli strážci zákona z Nymburka jmenovitě Simona Lazarová a Tomáš Jeřábek. Beseda s názvem ,,15 plus'' se zaměřuje na problémy s dnešní mládeží a trestní odpovědnosti, která začíná v 15 letech každého dospívajícího občana. Tato beseda navazovala na exkurzi ve věznici v Jiřících. Před exkurzí ve věznici jsme museli předložit naše občanské průkazy nebo nějaké doklady o naší totožnosti, museli jsme odevzdat všechny mobilní telefony, komunikátory, mp3 přehrávače atd. Také jsme museli odevzdat všechny kovové a ostré předměty, kterými bychom mohli ohrozit vězně nebo sami sebe. Při vstupu do areálu věznice jsme prošli bránou k autobusu, kde převážejí odsouzené nebo vězně na další soudní řízení. Autobus jsme si prohlédli, vyslechli jsme si krátké povídání a pokračovali v naší exkurzi. Další část exkurze jsme prohlíželi část vězení, kde jsou problémoví vězni. Viděli jsme celu, kde je jenom postel, koupelna a stůl se židlí. Postel je zamčená a odemyká se jenom na osm hodin, pak ji zase „bachaři“ uzavřou. Ve volném čase si zde vězni mohou číst, psát dopisy a jít i ven. V této budově jsme strávili asi 20minut a pokračovali v naší exkurzi. Šli jsme do společenské místnosti, kde jsme si vyslechli další informace. Poté přišli zaměstnanci věznice a ukazovali nám různé způsoby poutání odsouzených. Asi za patnáct minut museli odejít a místo nich přišli dva vězni, kterých jsme se ptali na různé otázky, jak to chodí ve věznici, za co jsou odsouzeni a spoustu dalších otázek, co nás zajímaly. Asi po půl hodině museli odejít zpět do svých cel, a tak jsme ukončili naši exkurzi. Vrátili jsme se do odbavovací místnosti, kde jsme si vzali zpět naše věci a odevzdali jsme průkazy návštěvníků. Tato exkurze byla velmi zajímavá, záživná a rád bych si ji zopakoval. Druhý den jsme měli besedu, na které jsme probírali exkurzi, a poté jsme se zaměřili na témata ohledně trestné zodpovědnosti občanů nad 15let. Probírali jsme různé stupně přestupků, poté jak se tyto přestupky řeší atd. Na konci besedy nám rozdali papíry s testem, ve kterém byly otázky na téma, co jsme probírali za ty dvě hodiny. Ti žáci, kteří napsali test s nejlepším hodnocením, získali možnost jet na soutok Cidliny a Labe parníkem z Poděbrad. Na soutoku probíhal výcvik sebeobrany od pátku 12. 6. do neděle 14. 6. 2009. Na tomto kurzu se dali vyhrávat různé ceny a bylo možné se naučit základy sebeobrany. Gaston Čálek, 9. B
Jednou, myslím že odpoledne, jsme s Aničkou a s Anetou pozvali Davida k nám na pokoj. Povídali jsme si a najednou došla řeč na to, kdo se čeho bojí. Anička, Aneta a já jsme řekli, že pavouků. A David najednou řekl, že jednoho vidí. Ptali jsme se, kde? U topení. David šel k topení a jako tam něco sebral. Řekl nám, že je to pavouk. A přibližoval se k nám. Všechny jsme začali šíleně ječet. Chtěl ho na nás hodit. Najednou otevřel ruku a nic tam nebylo. Pak bylo chvíli ticho, ale potom jsme se tomu začali všichni smát. Veronika Řehořová, 6. A
VOJENSKÁ TECHNIKA Dne 6. a 7. května byl u naší školy k vidění obrněný transportér OT 64, se kterým sem přijeli zástupci z dětského tábora MASH blízko Trutnova. Mohli jste ho spatřit v areálu školní družiny. Tento transportér dokáže jet i rychlostí 110 km/h,plout ve vodě a brodit se ve vysokém sněhu a bahně. Bedřich Janata, 7. B
Coca-cola cup 3. 5. jsme odjeli na 3. kolo Coca-cola cupu do Neratovic. Sehráli jsme tři zápasy. Celkově jsme skončili na 2 místě. První zápas s Libání jsme zaslouženě vyhráli 2 : 1 po dvou brankách Nedbala z 9. B. Do druhého utkání jsme nastoupili proti mužstvu z Velvar. První gól jsme vstřelili hned na začátku zápasu zásluhou Jiřího Jecha z 8. B. a vedli jsme 1: 0, ale na konci 1. poločasu jsme inkasovali na 1: 1 a s tím výsledem už jsme nic neudělali. Ve třetím zápase jsme sehráli s Neratovicemi jednosměrné 9 : 1 gól dával Nepovím z 8. B. Sestava na turnaji byla Dědek Fejtek, Holánek, Vanický, Moravec Nepovím, Jech, Vrchota, Krátký - Blaščok, Nedbal. Na střídání byli připraveni: Turský, Fedurco, Kašpar, Čech, Macháček. Lukáš Dědek, 8. B
RAFLET
AKČNÍK
STRANA 7
PROJEKT JÁ, OBČAN Tarpan ranch ČESKÝ BROD Jak jistě víte, žáci 7. ročníku jsou zapojeni do projektu „Já, občan“. Téma jedné skupiny byla pomoc handicapovaným zvířatům. Součástí náplně toho tématu byl i výlet do Českého Brodu za účelem předáni certifikátu a peněz, které se získaly díky sbírce, kterou jsme uspořádali na pomoc právě těm handicapovaným, zraněným ale i opuštěným zvířatům. A proč právě do Českého Brodu? Díky setkání s panem Romanem Ticháčkem, ke kterému došlo náhodně na
Troskách, jsme přišli na stanici Tarpan Ranch v Českém Brodě. A tam jsme se také 5. 5. 2009 vydali. Jelo se vlakem a cesta nám ubíhala celkem rychle a zábavně. To díky tomu, že se celá akce fotila. Po příjezdu do Českého Brodu jsme trochu bloudili městem, než jsme došli do malé vesničky jménem Štolíř. Tam nás velmi mile přivítal pan Tocháček, provedl nás po svém statku a poté nás pozval na společnou svačinu. Potom nás čekalo překvapení…. jízda na koni. Každý se mohl
svézt, kolikrát chtěl. Po jízdách plných smíchu přišla ona očekávaná chvíle… Předání certifikátu s 1010 Kč. Celá tato situace byla zdokumentována foťáky. Předali jsme peníze, certifikát a vyslechli jsme si příjemný dík, no a hurá na vlak a domů. Po cestě nás napadalo mnoho dalších plánů, jak v této spolupráci pokračovat. Výlet se nám moc líbil a těšíme se na další návštěvu. Kristýna Heralová, 7. A
OBLASTNÍ KOLO NA ZŠ R. A. F. 26. května se na naší škole uskutečnilo oblastní setkání týmů zapojených do projektu. Naší školu reprezentovaly skupiny z obou devátých a obou sedmých tříd. Odborná porota vybrala dvě družstva, která postoupí do národního setkání. Obě byla ze 7. A.
Odměna za úspěch v oblastním kole v projektu „ Já, občan“ Každého to jednou čeká. Skupinová práce, vytváření plakátů, prezentace v počítačové formě a mnoho další práce v projektu „ Já, občan“. V tomto školním roce se z naší školy dostaly do národního kola skupiny ze 7. A. Jako odměna v pro tyto žáky a žáky dalších škol z jiných měst, byl výlet do Poděbrad a jízda perníkem na soutok Labe s Cidlinou. Z obou družstev naší školy, se na tento výlet vydala jen jedna žákyně. A jak to vlastně probíhalo? Místem srazu byla budova COP, kde byla ubytovaná družstva z jiných měst. V půl jedné se zde sešla všechna družstva a bez pana Procházky, který zařizoval přípravy na den, kdy jednotlivé týmy předvedou, co vlastně v projektu dokázaly, se všichni vydali na nádraží a odjeli vlakem do Poděbrad. Tam na ně čekal pan profesor Matějka z gymnázia v Poděbradech, který je přivítal a seznámil je s průběhem dne a s historií lázeňského města, které nedávno oslavilo svých neuvěřitelných 100 let. Bohužel jim ze začátku nepřálo počasí, a tak než stačili doběhnout na parník, byli všichni mokří na kost. Nastoupili na parník a doufali, že se déšť přesune nad jiné město. Podařilo se a počasí se opravdu umoudřilo a místo mraků se na oblohu dostavilo sluníčko. Během cesty všichni stačili aspoň trochu uschnout a po zastavení lodi na soutoku v Libici nad Cidlinou je čekala malá výprava na místní pomník druhého neznámějšího rodu po přemyslovcích, a to pomník Slavníkovců. Malá přednáška o tomto rodě, vyfotografování pomníku a hurá zpátky na loď. Z Libice odjížděli se sluníčkem v zádech. Po příjezdu z Libice je čekala poslední přednáška, a to o panovníkovi Jiřím z Poděbrad. Následovalo vyfocení a poté měli zhruba hodinu na prohlídku onoho lázeňského města. Snad každý si koupil nějaký předmět, který jim bude připomínat ze začátku ne moc vydařenou návštěvu Poděbrad a Libice nad Cidlinou. A jak jinak než vlak byl ten, kdo je všechny přivezl zpět do Nymburka. Všichni si výlet užili a nemohli se dočkat dne, kdy všechna družstva předvedou, co dokázala v projektu „ Já, občan“. Kristýna Heralová, 7. A
Vítězná družstva žáků ze 7. A
Národní setkaní s projektem „ Já občan“ Dne 11. 6. 2009 se uskutečnilo v nymburském učilišti národní setkání družstev, která bala zapojena do projektu „Já občan“. Začátek celého programu zahájila dvě taneční vystoupení a hned potom začala první prezentace. V první části vystoupilo 8 skupin. Poté následovala přestávka. Druhou část zahájila skupina „Pomoc handicapovaným zvířatům“ z naší školy. Druhá skupina z naší školy měla téma „Bezbariérové vstupy do veřejných budov v Nymburce“. Naše škola bohužel neskončila mezi třemi nejlepšími projekty, ale obě skupiny si vedly dobře. Všichni dostali pamětní list a tašku plnou odměn. Markéta Malinová, 7. A
STRANA 8
AKČNÍK
RAFLET
Škola v přírodě Nebákov
Malé obhajoby
Naše škola v přírodě probíhala v Nebákově v Českém ráji. Ubytování i stravování bylo dobré. Každý den jsme chodili na vycházky a hráli zábavné a soutěžní hry. Celý týden jsme si náramně užili.
Dne 9. 6. 2009 se uskutečnily na škole ZŠ Letců R. A. F. malé o b h a j o b y. P r e z e n t a c e p r a c í probíhaly od 8:00 do 15:30. Tohoto projektu se zúčastnili žáci obou devátých tříd. Každý žák si vybral v průběhu prvního čtvrtletí na stránkách školy téma, které se mu líbilo, a musel ho zpracovat pod vedením svého konzultanta (učitele, který téma zadal) písemně a elektronicky. A na začátku června práce vyvrcholila. Obhajoby probíhaly ve dvou třídách, v jedné třídě (v jazykové laboratoři) posuzovala výsledky tříčlenná komise pod vedením pana ředitele a v druhé (v počítačové učebně) pana zástupce. Každý žák měl za úkol během patnácti minut svou práci obhájit. Musel na dané téma mluvit samostatně i reagovat mnohdy na velmi zvídavé otázky členů komise.
Jessica Štejmová a Dominika Pijáková, 5. B
Lukáš Novotný, 9 .B
Premiéry
oblastí, a proto měl každý žák možnost
tvorbě. Jelikož pro většinu žáků byla
vybrat si téma, které mu bylo nejbližší
tato prezentace premiérová, byl
Již po několikáté se na naší škole
např. témata přírodopisná, ekologická,
jejich výkon často poznamenán
uskutečnil projektový den Malých
dějepisná, téma z češtiny nebo
trémou. Tento projektový den se
obhajob, kdy žáci devátých tříd
angličtiny. Každé téma mělo svého
velmi vydařil a mnoho prací bude
prezentovali své znalosti z oblastí,
konzultanta, který žákovi pomáhal
možné využít také jako zdroj
které si sami vybrali. Každý žák si na
během vytváření samotné práce.
informací při následné výuce. Žáci
počátku školního roku zvolil téma
Po necelém roce práce, žáci mohli
se vlastně tímto svým vystoupením
práce, které po celý školní rok
předvést a prezentovat svá díla. Velká
rozloučili se základní školou.
zpracovával do konečné podoby.
část prací byla velmi zdařilá a bylo znát,
Tematické okruhy pokrývaly většinu
že si žáci dali mnoho práce při jejich
Koněpruské jeskyně 26. 5. jsme jeli na školní výlet na hrad Karlštejn a do Koněpruských jeskyní. Dopoledne jsme navštívili hrad, který se nám velmi líbil. Odpoledne jsme vyrazili vlakem do Berouna a odtud autobusem až ke Koněpruským jeskyním. Zaplatili jsme vstupné a za chvilku si pro nás přišla paní průvodkyně. Když jsme šli ke vchodu, uviděli jsme obrovský lom. Vešli jsme. Paní průvodkyně nás upozornila, že máme dávat pozor na mokrých schodech a ať pozorně sledujeme zdi, na kterých můžeme vidět červené skvrny ve tvaru zvířátek. V první části jeskyně jsme uviděli dva krápníky. Jeden rostl shora a druhý zdola. Říká se jim: „Věčná touha“. Pak jsme prošli síní U Labutě a už jsme zahlédli další dva krásné krápníkové útvary krápníkové varhany. Najednou jsme se ocitli v síni, kde jsme uviděli Koněpruské růžice. Paní průvodkyně nám ukázala krápník ve tvaru dědečkovy hlavy. Ještě jsme zahlédli krápníkovou ovečku a perníkovou chaloupku s velkým komínem. V další části jeskyně byly nalezeny kosterní pozůstatky zvířat a dokonce i člověka. Okénkem v podlaze jsme mohli spatřit malou jeskyňku. Ve stejné místnosti byl ještě krápník, kterému se říká Strážnice. Točitým schodištěm jsme vystoupili do horního patra
Staňková Katka, 9. B
jeskyně. Zde se nacházely krápníky ve tvaru zvířátek. Vyslechli jsme pověst o pasáčkovi, který pásl ovce. Vtom zahlédl kouř. Šel se podívat blíž a uviděl díru. Spatřil loupežníka, který tam razil falešné mince. Loupežník mu dal hrst mincí pod podmínkou, že ho nevyzradí. Pasáček ho ale prozradil. Všichni vesničané šli hledat jeskyni, ale nenašli ji. Pasáčkovi sebrali mince a zbili ho. Od té doby se této části jeskyně říká Mincovna. Paní nám ještě ukázala vyšlapanou cestičku a na konci schody, které vedly tam, kde loupežník razil mince. Zde byl konec naší prohlídky. Na Koněpruské jeskyně budeme dlouho vzpomínat. Štěpán Vejvoda, 4. B
RAFLET
AKČNÍK - ZÁBAVNÍK
STRANA 9
Záchranáři Blahopřejeme žákyni Anetě Zdobinské ze II.A za 1. místo v kategorii 8 - 9 let v okresním kole výtvarné soutěže „Záchranáři 2009“, která je součástí celorepublikové soutěže „ Požární ochrana očima dětí.“ Dále blahopřejeme Pavlíně Voháňkové z II. A za 6. místo v téže kategorii a Štěpánu Vejvodovi ze IV.B za 6. místo v kategorii 10 - 11 let.
Pasování na rytíře řádu čtenářského 10. června byli prvňáčci naší školy pozváni královnou Abecedou do městské knihovny. Čekal zde na ně rytíř Háček a šašek Písmenko. Rytíř je pasoval do řádu čtenářů. Než však k slavnostnímu aktu došlo, musely děti své čtenářské dovednosti předvést. Svého úkolu se zhostily na výbornou a před všemi se otevřela brána do říše fantazie, bájných příběhů a pohádek. Na památku si odnesli od královny šerpu a pasovací listinu řádu čtenářů. Šárka Černá, 7.B
HVĚZDA
Lovci mamutů
Na nebi, kam dívám se, spousty hvězd si svítí, vlahý větřík věje si, jsou jak jarní kvítí.
Autor: Eduard Štorch Ilustrace: Zdeněk Burian Tato kniha se mi dostala do ruky, když mi bylo devět. Hned jsem si ji přečetl a moc se mi líbila. Příběh je o pravěkých lidech (lovcích mamutů), kteří žili na našem území v době kamenné. Při lovu nebo boji o území zahynula velká spousta pravěkých lidí. Byl to pro ně boj na život a na smrt. Museli nejdřív vykopat obrovskou jámu, do které toho mamuta ulovili. Učili se také vyrábět si nástroje, například z kamene. Žili v jeskyních. Před ní hořel oheň, aby dovnitř nemohly šelmy. Oheň byl totiž v pravěku největší vynález. Měl pro ně opravdu obrovský význam.
Jen ta jedna támhle v dálce straní se jich každou noc. Dobrotivá kouzelnice schraňuje si svoji moc. Kouzelnice opředená nejtajnějším tajemstvím padá dolů, z nebe klesá, tak rád bych ji zachránil. Hvězdný prach ulpěl mi na botách. Žiji z naděje a z víry. Kouzelnice ocitla se v trampotách, mám strach a není mírný. Aneta Lochmanová, 9. B
Jiří Boháč, 7. A
HURÁ NA PRÁZDNINY roku a měli dost sil s námi absolvovat 26. 6. se uzavřou na dva měsíce školní dveře a děti s radostí opustí školu se svým vysvědčením. Rada školního časopisu přeje všem žákům naší školy, aby si užili krásné, pohodové a teplé prázdniny. Žákům devátých ročníků přejeme, aby začal jejich školní rok na nových působištích úspěšně. A někdy si na nás vzpomeňte. Učitelům přejeme, aby načerpali nové síly, upevnili nervovou soustavu, aby zoceleni nastoupili do nového školního
Poděkování
dalších deset měsíců.
Redakční rada
Výzva Redakční rada se obrací na všechny třídy, jednotlivé žáky i jejich učitele s prosbou, aby nám zaslali příspěvky z akcí, na které se v závěru roku nedostalo, abychom je mohli uveřejnit v zářijovém čísle v příštím roce. Děkujeme vám.Adresa:
[email protected]
Redakční rada děkuje panu řediteli za to, že nám umožnil vydávat náš časopis a věříme, že budeme spolupracovat i v příštím školním roce. Za podporu naší práce děkujeme také panu zástupci. Za odbornou pomoc děkujeme panu učiteli Kovářovi. Za spolupráci děkujeme všem učitelům a spolužákům, kteří nám posílali příspěvky, fotky apod. Těšíme se na vaše další práce. Redakce
STRANA 10
MAZLÍČCI
Moje nejlepší zvířecí kamarádka je Kelinka. Kelinka se k nám dostala zvířecím trhem z Kolína. Byla ještě malinké štěňátko. Příběh začíná u mé sestřenice a mé babičky s dědou. Bylo po sedmé hodině a má sestřenice vyrazila s dědou a s babičkou na trh. Přijeli tam přesně před zavíráním. No tak to rychle prošli. Potkali nějakého pána a ten dal mé sestřenici malé a
RAFLET
pěkné štěňátko. Vyprávěl jim, že majitel toho štěněte ho tady dával, a když ho nikdo nechtěl, tak ho tam nechal. Naštěstí se o něj pánové, kteří tam pracovali, postarali a krmili ho. Protože jsou trhy jen v neděli, musela celý týden čekat. A tak se dostala k nám. A nebojte se, má se dobře. Teď jí je už patnáct let. A stáří si užívá radostně a mazlivě. Bohužel už je hluchá. Ale naše rodina ji má ráda. A popravdě neumím si bez ní svou budoucnost představit. Mám ji moc ráda.
Psí slečny Lussy & Gabi
ILusy a Gabi jsou dvě Italské chrtice šedohnědé barvy. Také jsou to sestřičky z jednoho vrhu, paní chovatelky, která má specializovanou chovnou stanici na chov těchto vzácných psích plemen. Narodily se před rokem a půl. Jejich tatínek je šampion a
Katarína Procházková, 6. A
vyhrává v soutěžích dovednosti. Lussy a Gabi patří mé sestře Kátě. Sestra se nemohla zpočátku rozhodnout, kterou si má vybrat, a tak si je nechala obě. Obě psí holčičky jsou k nerozeznání a pleteme si je celá rodina. Mám je moc rád a rozliším je tak, že jedna má jakoby takové bílé podkolenky. Ta se jmenuje Lusy a je spíše dobrák od kosti. Zato Gabka dokáže pěkně zlobit. Vždy si začíná a pak se nestačím divit, co všechno spolu dokáží dělat za psí kusy. Pobíhají a mají rády dlouhé procházky přírodou. Obě jsou šikovné a brzy z nich budou závodnice, stejně jako jejich psí tatínek. Nejkrásnější pohled na ně je, když spolu spinkají stočené na sobě, tedy spíš Gaby si ustele na Lusy a ona jí to trpí. Mají spoustu hraček a to hned dvakrát, ale zuřivě se tahají vždy jen o jednu hračku. Někdy je to jen takové legrační škádlení a jindy jde i o zuby. Zrovínka nedávno jsme je nemohli od sebe rozehnat. Stačí chovat jednu o chvilku déle než tu druhou a je z toho žárlivá scéna. Ve skutečnosti ale jedna bez druhé nemůže být. „Holky“, tak jim říkáme, mají vše, co potřebují, vyváženou stravu, vitamíny, šampony na srst i roztomilé oblečky, jsou to velké parádnice. Zažívám s nimi legrační chvilky. Většinou se chovají slušně, ale když se nedívám, klidně si nabídnou něco dobrého ze stolu a je to většinou to, co nesmí. Přitom dělají, že se vlastně nic neztratilo. Jdou na to fikaně. Vyčkají na vhodný okamžik, skočí si na židli, pozorují okolí, a když se nikdo nedívá, tak šup a je to v tlamě. Lussy a Gabi jsou společenské, mají moc rády návštěvy, ale jen ty, které dobře znají. Obě mají v naší rodině své místo. Často jezdí k mé babičce a já si je tam užívám.
VZKAZNÍK Od: Týna Pro: Zdena a Marcela Holky, jste moc fajn a mám vás, micinky, moc ráda!!!!! Od: Hanka Pro: Baruška Jsi fakt the best holka and I love you
Jiří Boháč, 7. A
NECHTE MĚ BÝT,SAKRA, CHCI BÝT CHVILKU SÁM!
Od: Šárka Pro: Anetka Dušková Anet, jsi fakt nejlepší holka, co znám, mám tě vážně
REDAKČNÍ RADA KDE JSOU VŠICHNI,JE MI SMUTNO.
Šéfredaktor: Petr Knytl, 7. A Zástupce redaktora: Šárka Černá, 7. B Redaktoři: Markéta Malinová 7. A Kristýna Heralová 7. A Hana Kubínová 7. B Bára Malíková 7. B Zdeňka Túroczy 7. B Jiří Boháč 7. A
