Matka Ganga – obraz hinduismu od pramene po deltu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 28. 4. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za její pomoc, odborné rady a užitečné nápady. Také jí děkuji za ochotu, se kterou byla přístupná pro konzultace k řešenému problému. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas při vyplnění dotazníků. Moje poděkování patří také mé rodině a přátelům, za jejich velkou podporu, díky které se mi podařilo práci dokončit.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Matka Ganga – obraz hinduismu od pramene po deltu Bakalářská práce
Autor: Michaela Stará Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2013
Copyright 2013 © Michaela Stará
Abstrakt STARÁ, Michaela: Matka Ganga – obraz hinduismu od pramene po deltu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2013. 71 stran. Bakalářská práce je zaměřena na hinduismus, jako společensko-náboţenskou strukturu většiny indického obyvatelstva. Seznamuje s jeho hlavními myšlenkami a ukazuje praktickou stránku tohoto náboţenství. Soustřeďuje pozornost na vybranou část Indie, oblast podél toku posvátné řeky Gangy, kde představuje významná a posvátná místa s jejich kulturou a atmosférou. Popisuje Gangu jako nejposvátnější řeku světa spojenou s mnoha rituály a ukazuje pozitivní i negativní společenské dopady hinduismu na ţivot obyvatel v této oblasti. Praktická část zahrnuje výsledky dotazníkového šetření, které zkoumá zájem a pohled vybrané skupiny respondentů na indickou společnost a jejich povědomí o hinduismu. Klíčová slova: Indie, Ganga, hinduismus, kultura, náboţenství, obřad, společnost
Abstract STARA, Michaela: Mother Ganga – the image of hinduism from the riverhead to delta. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor PhDr. Eva Pulkrabkova. Level of professional gualification: bachelor degree. Jihlava 2013. 71 pages. The bachelor thesis is focused on hinduism, as the social-religious structure of the majority of the Indian population. It acquaints with its main ideas and shows the practical aspects of this religion. It focuses an attention on a chosen part of India, the area along the sacred Ganges river, where presents significant and sacred places with their culture and atmosphere. The thesis describes the Ganges river, as the most sacred river of the world, associated with many rituals and shows positive and negative social impacts of hinduism on people‘s lives. The practical part of the thesis includes results of a survey, which investigates an interest and an attitude of randomly selected respondents to Indian society and their awareness of hinduism. Key words: India, the Ganges river, hinduism, culture, religion, ceremonial, society 7
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 10 1
Indie........................................................................................................................ 11 1.1
Obecné geografické informace ........................................................................ 11
1.2
Obyvatelstvo .................................................................................................... 12
1.2.1
Náboţenství .............................................................................................. 13
1.2.2
Slumy v Indii ............................................................................................ 14
1.3 2
Jazyk ................................................................................................................. 16
Hinduismus ............................................................................................................ 17 2.1
Vznik ................................................................................................................ 19
2.2
Posvátné texty .................................................................................................. 20
2.2.1
Védy a Upanišady ..................................................................................... 20
2.2.2
Mahábhárata.............................................................................................. 20
2.2.3
Bahagavadgítá ........................................................................................... 21
2.2.4
Rámájana .................................................................................................. 21
2.2.5
Purány ....................................................................................................... 21
2.3
Kastovní systém ............................................................................................... 22
2.4
Svátky............................................................................................................... 23
2.4.1
Hólí ........................................................................................................... 24
2.4.2
Rámnavámi ............................................................................................... 25
2.4.3
Sharad Púrnimá ......................................................................................... 25
2.5
Posvátná kráva ................................................................................................. 25
2.6
Obřady a rituály................................................................................................ 26
2.6.1 2.7 3
Denní povinnosti hinduisty ....................................................................... 26
Oděv ................................................................................................................. 27
Posvátná města hinduismu na březích Gangy ................................................... 28 3.1
Gangotri............................................................................................................ 29 8
3.2
Rišikéš .............................................................................................................. 30
3.3
Hardvár ............................................................................................................. 31
3.4
Bithur................................................................................................................ 33
3.5
Iláhábád ............................................................................................................ 34
3.6
Váránasí............................................................................................................ 36
3.7
Kalkata ............................................................................................................. 40
3.7.1 3.8 4
Slavnost Durgápúdţá ................................................................................ 42
Ganga Sagar ..................................................................................................... 43
Dotazníkové šetření............................................................................................... 44 4.1
Metody zkoumání............................................................................................. 44
4.2
Výzkum ............................................................................................................ 44
4.3
Výsledky výzkumu........................................................................................... 45
4.4
Shrnutí výsledků výzkumu ............................................................................... 62
Závěr .............................................................................................................................. 63 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 64 Seznam ilustrací ............................................................................................................ 67 Přílohy ............................................................................................................................ 68
9
Úvod „Chuďas je ten, kdo chce být bohatý.“ Indické přísloví Ganga, matka řek, je významným veletokem pro miliony hindů, kteří v ní spatřují bohyni. Je jakýmsi symbolem hinduismu a podél jejího dlouhého toku se nacházejí významná poutní místa, kde návštěvník můţe obdivovat kulturu obřadů a rituálů, které jsou tu na denním pořádku. Jedná se o větší města, kde místní obyvatelé těţí hodně z cestovního ruchu, jelikoţ sem ročně zamíří statisíce poutníků i turistů. Vliv hinduismu v této oblasti je obrovský a jeho kulturní a společenské dopady jsou zřejmé. Jedná se například o kastovní systém, který pramení z védského náboţenství, rozděluje obyvatele na vrstvy s různým postavením a ţivotní úrovní. Kultura hinduistických obřadů a slavností je uchvacující i šokující. Bakalářská práce vysvětlí principy hinduistické víry, základní pojmy a ukáţe ţivot hinduisty v praxi. Dále představí nejvýznamnější poutní místa podél toku řeky Gangy, seznámí s místními tradicemi a zajímavými místy. Cílem práce je zhodnotit zájem náhodně zvolených českých občanů o hinduismus a jejich postoj k indické společnosti. Není pochyb, ţe Indie nepatří mezi země, kam by se čeští občané vydávali za zábavou, ale pokud se rozhodnou do Indie vycestovat, jedná se většinou spíše o chuť poznání zcela odlišného způsobu ţivota. Proto bych chtěla zjistit, kolik českých občanů by o takové poznání mělo zájem a jestli jsou ochotni komunikovat s Indy. Jinými slovy, dozvědět se zda a do jaké míry jsou Češi ovlivněni předsudky vůči obyvatelům Indie. Toto téma jsem si vybrala, protoţe Indie je pro mě nesmírně zajímavá a velice mě zaujalo vyprávění a pocity lidí, kteří tuto zemi navštívili. Jako prameny pro vypracování bakalářské práce jsem vyuţila kniţní publikace i elektronické zdroje. Důleţitým pramenem pro mne byl také dokumentární film, který mě velice inspiroval pro toto téma. Dále jsem čerpala ze zkušeností blízkého příbuzného, který Indii navštívil.
10
1 Indie Indie je zřejmě nejrozmanitější zemí na světě. Na území prostírajícím se mezi Velkým Himálajem na severu a tropickým poloostrovem na jihu, se objevuje neuvěřitelná škála jazyků, kultur, etnických skupin, náboţenství a ţivotních postojů, kterou se můţe pochlubit jen málo světadílů, natoţ pak států. Pro návštěvníky, kteří sem přijedou poprvé, ale i pro starousedlíky je Indie mohutným útokem na smysly – hlučná, chaotická a pulzující ţivotem, země neuvěřitelných kontrastů a paradoxů. Za těmito odlišnostmi se však skrývá souvislá struktura, nedefinovatelné, ale typicky indické jádro. Země s miliardou obyvatel a milionem revolt, člověka zpočátku zcela zahltí, poté však začne pozvolna odkrývat svůj mimořádný půvab. Lze ho odhalit ve staletých chrámech, hrobkách a pevnostech, v jedinečných řemeslných výrobcích, dodnes zhotovovaných tradičním způsobem. Kouzlo Indie také spočívá do značné míry v tom, ţe jde o mladý národ a zároveň starobylou zemi, kde se minulost neustále střetává s přítomností. (Dalal, 2005)
1.1 Obecné geografické informace Indická republika prakticky celá zaujímá Indický subkontinent nazývaný Přední Indie. Jakoţto republika patří k nejstarším a nejúspěšnějším asijským demokraciím. Celková výměra státní plochy čítá 3 287 263 km2. Správní členění je rozděleno do 28 spolkových států a 7 svazových teritorií. Na území Indie nalezneme velkou fyzicko-geografickou rozmanitost. Od obrovských horstev na severu přes podhorské níţiny, pouště, monzunové lesy, náhorní plošiny a obrovské
řeky.
Severnímu
území
dominuje
masiv
himálajského
horstva.
V nejsevernější části republiky zde z malé části zasahuje pohoří Karákoram, které přes území Kašmíru přechází v Himálaj s nejvyšší horou Indie Kačendţengou. Najdeme zde také obrovské horské ledovce, které svou silnou modelací obohatili zdejší přírodu. Mezi další významné pohoří se řadí Západní a Východní Ghát, která svou polohou při pobřeţí mají velký vliv na ráz počasí ve vnitrozemí subkontinentu. Mezi těmito pohořími je významná Dekánská plošina. Na hranicích s Pákistánem a v sousedství Indoganţské níţiny se rozkládá poušť Thár.
11
Ráz nejvýznamnějším níţinám v zemi dávají dvě největší řeky. Indus, který po Indickém území protéká jen malou částí toku na severu země, ale svým významem velmi ovlivňuje přírodní prostředí západní Indie při hranici s Pákistánem. Zdrojem vodnatosti tohoto veletoku je především obrovská zásobárna tajícího ledu v Himálaji. Druhou, ještě významnější, řekou je Ganga. Její tok začíná soutokem Bhagírathí a Alakanandy, které shodně pramení v Himálaji. Je to největší řeka Indie, jejíţ hlavní tok rovnoběţně kopíruje himálajský oblouk, protéká několika federativními státy a ústí ohromnou deltou do Bengálského zálivu při hranici s Bangladéšem, kam také zasahuje. Pobřeţní linie Indie je málo členitá s malým mnoţstvím zálivů a poloostrovů. Celková délka pobřeţí činí 7000 km. Samotný poloostrov je vklíněn do Indického oceánu mezi Arabské moře na západě a Bengálský záliv na východě. [3]
1.2 Obyvatelstvo Indie je s počtem okolo 1,2 miliardy obyvatel (sčítání 2011) druhou nejlidnatější zemí světa hned po Číně, za kterou zaostává o necelých 200 milionů. Prognóza OSN tvrdí, ţe Indie by v počtu obyvatel mohla do roku 2030 předstihnout nejlidnatější Čínu, kde ţije asi 1,34 miliardy lidí. [1],[4] Podobně jako Čína řeší i Indie problémy s přemírou obyvatelstva. Pro Indii byla vţdy charakteristická vysoká porodnost, ale přírůstky obyvatelstva byly za dob britské nadvlády brzděny vysokou úmrtností. To se však změnilo získáním nezávislosti, kdy se o značnou část zlepšila lékařská péče. Rychlé přírůstky obyvatel mají negativní vliv na ekonomický rozvoj republiky, ale i na nezaměstnanost. Nejvíce dětí se rodí v rodinách niţších společenských vrstev, coţ znamená v rodinách nejchudších, ty pak dětem velmi těţko zajistí výţivu a poţadované vzdělání V obou indických hlavních náboţensko-sociálních systémech je manţelství pokládáno za naprostou nutnost, ba dokonce i za náboţenskou povinnost. Hinduistické manţelství je tradičně povaţováno za posvátný svazek, jehoţ hlavním cílem je zajistit pokračování rodu, to znamená zplodit co největší mnoţství muţských potomků. Dívka by se dle tradice měla provdat ještě před pubertou, aby ani jeden rok z plodného období nepřišel vniveč. Tradiční myšlení Indie nepočítá s tím, ţe by mladá ţena mohla spatřovat štěstí v něčem jiném, neţ je plození a následné vychovávání dětí. Islám do takovýchto detailů nezachází, ale postoj muslimů k danému problému je v podstatě stejný. 12
Na počátku 70. let bylo v Indii statisticky vypočítáno, ţe rodiče musí přivést na svět alespoň pět dětí, aby měli devadesátiprocentní naději, ţe se dva synové doţijí dospělosti. Na venkově je dítě dodnes od velmi raného věku povaţováno za pracovní sílu. [5] Poměrně nízká je v Indii gramotnost, 59,5%. Především pak v odlehlých oblastech a malých vesnicích. Vzdělání odpovídá finančním moţnostem obyvatel a zastaralému systému vzdělávání, kdy velká část škol je privátních. [2] Jako velký společenský problém je ve světě chápán indický kastovní systém hinduistického náboţenství, který řadí obyvatelstvo do velkého počtu skupin a předpisuje kaţdé skupině přísná pravidla. Členové kast mají jasně dáno, koho si mohou vzít, co mohou jíst, jakou práci vykonávat či jaké oblečení nosit. Takováto omezení jsou pro obyvatele vyspělých západních civilizací naprosto nepochopitelná. Podrobněji se tomuto problému budu věnovat v samostatné kapitole. [3] 1.2.1 Náboženství Náboţenství a rituály jsou nerozlučně spjaty se všemi aspekty ţivota v Indii. Pětaosmdesát procent obyvatel Indie oficiálně vyznává hinduismus. Toto číslo ovšem zdaleka nevyjadřuje proměnlivost vyznání a obyčejů, které vzkvétají v náruči hinduismu. (Dalal, 2005) Samotnému hinduismu se říká „muzeum náboţenství“. To poukazuje na skutečnost, ţe pod obecným názvem hinduismus nacházíme mnoho odlišných tradic: uctívání Višnua (Vaišnavismus), uctívání Bohyně (Šaktismus), uctívání Šivy (Šivaismus) a mnoţství menších kultů a regionálních sekt. Tato náboţenství se zrodila v Indii, stejně jako několik pozdějších tradic: buddhismus, dţinismus a sikhismus (první dvě jsou staré alespoň 2500 let; sikhismus se objevil v 15. století). Buddhismus a dţinismus se zabývají především morálkou a etikou, konkrétně ahinsou – nenásilím vůči všem ţivým bytostem. Sikhismus je zajímavou směsí hinduistické a islámské víry. Indie je domovem zhruba osmi milionů buddhistů, čtyř milionů dţinistů a dvaadvaceti milionů sikhů. Na její duchovní půdě mají místo i „adoptovaná“ náboţenství, jako zoroastrismus, islám, křesťanství a ţidovství. Zoroastrismus neboli pársismus, vznikl v dávné Persii. Jeho zakladatel Zarathustra, kladl důraz na boj mezi dobrem a zlem. Ve dvanáctém 13
století napadli Indii islámští vládcové. Po mnoha staletích střídavého úspěchu dosáhli toho, ţe dnes muslimové čítají 13,4% indické populace, to činí islám nejrozšířenějším menšinovým náboţenstvím v zemi. V současné době ţije v Indii asi 27 milionů křesťanů, většina na jihu. Ţidovská populace je v Indii zanedbatelná. (Rosen, 2006) 1.2.2 Slumy v Indii Obrovským problémem dnešní Indie jsou přelidněné okraje velkých měst, takzvané slumy, kde ţijí lidé v otřesných podmínkách, které v ţádném případě nejsou v souladu s lidskými právy. Lidé ţijí obklopeni pro nás nepředstavitelnou chudobou a suţováni mnoţstvím nemocí, které plynou zejména z nevalných či spíše katastrofálních hygienických podmínek. Jedná se hlavně o tzv. neviditelné, kteří nejsou zařazeni do ţádné kasty a nesmějí přijít do styku s příslušníky vyšší kasty. Slumy tedy můţeme částečně nazvat negativním dopadem hinduistické filozofie na společnost. Ve většině velkých měst najdeme alfu i omegu kvality bydlení. Jedna část města se honosí nádhernými luxusními vilami a na straně druhé stojí polorozbořené domy, chatrče a různá provizorní obydlí z kusů nalezených na ulici, kde kanalizace představuje spíše sci-fi. Největší slumy najdeme logicky na okrajích těch největších měst, z nichţ můţeme jmenovat například hlavní město Dillí, Kalkatu či Bombaj. Tyto slumy vypadají doslova jako konec světa, všude člověk vidí jen hlínu, bláto, různé prádlo, otevřenou kanalizaci, betonovou silnici, volně se pohybující zvířata, nejčastěji psy a prasata a co také zarazí nás, Evropany, nikde tam nenajdeme ţádnou zeleň, ať uţ obyčejnou trávu či listnatý nebo jehličnatý strom, coţ bereme u nás jako samozřejmost. Paradoxem je, ţe i ve slumech lidé ţijí rozděleni do kast, i přesto, ţe jsou si vlastně rovni a snaţí se vypořádat se stejnou nepřízní osudu. Jedním z problémů slumů je obrovská negramotnost a nezaměstnanost. Číst a psát neumí většina dospělých i dětí. Obţivu si většina z nich zajišťuje ţebráním. Obydlí jsou vyrobena nejčastěji z kusů hadrů, některé lepší příbytky z hlíny nebo malty. Uvnitř najdeme opět různé cáry hadrů slouţící jako postele a různé předměty nebo i odpadky od bohatších lidí, jako jsou různé plechovky, krabice, sklo či plasty. Co však nesmí chybět v ţádném provizorním přístřešku, jsou obrazy a sošky bohů, které daná rodina uctívá. Většina příbytků se skládá pouze z jedné místnosti, která je určena 14
především ke spaní. Další součástí příbytku bývá kuchyň, která je umístěna nejčastěji před příbytkem. Kuchyní však nemůţeme rozumět klasickou kuchyňskou linku, různé spotřebiče, stůl a ţidle, jako je tomu v našich podmínkách. Kuchyní ve slumech rozumíme ohniště, nad kterým je zavěšena obrovská mísa. Oheň tam lidé vytváří pomocí všeho, co naleznou, ať uţ zmíněnými kusy hadrů nebo dobytčím trusem, který je pro tuto oblast tradiční. Obrovským problémem je ve slumech obţiva a voda. Lidé zde pijí pouze vodu, která by ovšem v našich podmínkách nebyla označena za pitnou, voda zde je znečišťovaná a velmi nekvalitní. Dnes se vláda v některých městech snaţí lidi ze slumů přesidlovat do jiných částí města. Často jsou totiţ slumy na místech, o která v době jejich vzniku nejevil majitel zájem. Zato dnes jsou tyto pozemky atraktivní a majitel se jich doţaduje zpět. To činí značný problém, jak pro něj samotného, tak pro město a neméně i pro samotné obyvatele určitého slumu. Stěhování zchudlého obyvatelstva se řeší nejčastěji tím, ţe město odkoupí území na okrajích měst, vytvoří parcely, které jsou potom rozděleny mezi tyto obyvatele. [6] Slumy leţí často na březích řek, městských kanálů, pod mosty a viadukty, podél silnic a ţeleznic. Nikoli jen na perifériích, ale uvnitř metropolí, kde mohou těţit z blízkosti městské infrastruktury a dalších sluţeb. Většina slumů, nejen v Indii, stojí nelegálně. Někdy jsou tato příměstská osídlení tolerována, jindy nikoli. Vlastník půdy, kterým je v mnohých případech vláda či město, reaguje na jednu stranu logicky - chrání svůj majetek a snaţí se nelegální okupanty vystrnadit. V některých případech se můţe jednat i o několikaletý zápas mezi oběma stranami. Slum je vysídlen, lidé se vrátí a postaví si i několik chatrných obydlí za noc. Ţivot v neustálé nejistotě je naučil efektivitě a spolupráci. Pak jsou opět vyhnáni. Záleţí na tom, kdo má silnější vůli a energii bránit své zájmy. [7]
15
1.3 Jazyk Indie má mnoho úředních jazyků a stovky dialektů. Největší mnoţství lidí mluví hindsky (přes 40 %). Hindština však nevytlačuje silné regionální jazyky, k nimţ se řadí tamilština, povaţovaná za nejstarší ţivý jazyk v Indii, nebo bengálština, jeţ se pyšní bohatou literaturou. Angličtina, která patří k trvalému dědictví britské nadvlády v Indii, je hodně rozšířena jako dorozumívací jazyk, představuje také jakousi vstupenku do lepší společnosti a díky internetu i do virtuální reality. (Dalal, 2005) Většina nápisů, cedulí a upozornění je ve městech jak v místním tak i anglickém jazyce, výjimkou jsou popisy lokálních autobusů, které jsou spíše v místím jazyce. Na malých a zastrčených místech uţ angličtinu nezahlédneme. [2] Hlavním literárním jazykem Indie byl vţdy sanskrt. V něm jsou sepsány všechny důleţité posvátné texty hinduismu, ale téţ buddhismu či dţinistického náboţenství. Buddhistické spisy existují také v jazyce páli, který se ovšem rovněţ vyvinul ze sanskrtu. Sanskrt patří mezi nejstarší dochované jazyky na světě. Výraz sanskrt či přesněji samskrtam, lze přeloţit jako „dokonale upravený“. Skutečně i řada lingvistů povaţuje tento jazyk z hlediska jeho logické struktury a gramatické propracovanosti za jeden z nejdokonalejších na světě. Proto se také často pouţívá ve srovnávací jazykovědě. Ze sanskrtu vznikla i většina dnešních indických jazyků. [8]
16
2 Hinduismus Ačkoliv se hinduismus řadí počtem svých vyznavačů k největším náboţenstvím na světě, podstatně se odlišuje od jiných velkých vyznání, jako je křesťanství, islám nebo buddhismus a nelze jej s plným oprávněním označit za světové náboţenství. Je to indické národní náboţenství, příslušnost k hinduismu je totiţ určena rodovým původem, zrozením člověka v jeho komunitě. Jinak řečeno plnoprávným hinduistou můţe být jedině ten, kdo se narodil z indických rodičů, nebo alespoň jednoho rodiče a získal tím dědičné a doţivotně nezměnitelné zařazení do některého z článků sloţitého sociálního systému, do hinduistické kastovní soustavy. Proto je hinduismus oprávněně označován nikoli za náboţenství v obvyklém slova smyslu, nýbrţ za náboţensko-sociální organizaci, ke které patří většina obyvatelstva Indické republiky a početné menšiny v ostatních státech na indickém subkontinentu. V průběhu svého tisíciletého vývoje vytvořil hinduismus neobyčejně širokou škálu náboţenských představ a názorů, i forem náboţenské praxe, z nichţ si kaţdý jeho vyznavač můţe vybrat ty, které nejvíc odpovídají jeho zaloţení a přesvědčení. Je tu ovšem i společný základ, tvoří ho víra v reinkarnaci, v existenci nesmrtelné duše, která po smrti fyzického těla přechází v nepřetrţitém koloběhu ţivotů zvaném sansára do jiné tělesné schránky. Tato víra je to jediné, co hinduisty spojuje, vše ostatní je velice rozmanité. (Kníţková a kol., 1997) Podle hinduismu tedy duchovní stránka člověka prochází mnoha zrody a to, jakým způsobem se přerodí do další podoby je podmíněno způsobem ţivota člověka, jeho skutky neboli karmany. Pokud člověk ţije spořádaně a spravedlivě, dočká se odplaty v podobě zrození do lepšího ţivota. Narodí se například jako člověk zdravější, šťastnější nebo bohatší. V případě ţe člověk jedná naopak a dopouští se zlých skutků, bude potrestán a narodí se například nějak zdravotně postiţený, chudý, nebo brzy zemře. A aby člověk nemusel stále opakovat ţivoty plné strasti, můţe se z tohoto koloběhu vymanit, a to tak, ţe ţije absolutně ctnostným ţivotem, provádí různou askezi, uctívá nejvyšší boţstvo, nedopouští se zla, zejména násilí, ţije tak aby se mu nakonec podařilo svoji duchovní sloţku takříkajíc zvrátit do onoho věčného nejvyššího ducha. To je ideál ţivota a základ hinduismu.
17
Dříve lidé však uctívali dál své bohy, protoţe pro ně měli smysl, povaţovali je za ztělesnění přírodních sil, všeho toho co ovlivňuje ţivot člověka. Proto jim dál přinášeli oběti. Především se ale začali zabývat sebou samými, rozborem své vlastní duše. Později si lidé začali promítat nejvyššího ducha do konkrétních bohů, vybírali si z té ohromné řady bohů jednoho, kterého pak uctívali jako ztělesnění nejvyššího boha. To je okamţik, kdy se začínají rodit hinduistické sekty. Někteří si vybrali jako představitele nejvyššího ducha boha Višnua, jiní si vybrali boha Šivu. Tito dva bohové se stali takovými hlavními boţstvy a dodnes jimi jsou. Podle toho, kterého z nich člověk uznává, se dělí hinduisté na Višnuisty a Šivaisty. Ovšem je třeba říci, ţe to neznamená, ţe by Višnuisté byli proti Šivaistům, nebo naopak, nebo ţe by spolu nějak soupeřili. Ţijí spolu v míru, dokonce jsou dodnes případy, ţe otec je například Šivaista a syn Višnuista. Byli tu ještě další bozi, například Suverovci, kteří uctívali Boha Slunce, potom v pozdější době významná sekta, která je zejména ve východní Indii a to jsou Šaktisté, kteří uctívají jako projev nejvyššího boţstva ţenské boţstvo Šakti, ţivotní energii ztělesněnou v bohyni, kterou povaţují za manţelku boha Šivy a které se klanějí s docela logickým zdůvodněním. Tvrdí, ţe prvním a základním v ţivotě člověka je matka, matka dává ţivot, proto musí být boţstvo ţenského rodu. Šivaisté a Višnuisté obalili svá boţstva mnoţstvím legend a mýtů. Tato mytologie patří k nejrozsáhlejším na celém světě. [21] Hinduisté sami nazývají své náboţenství většinou Věčným pořádkem, v klasickém jazyce Indie, sanskrtu, se toto jmenuje sanáta dharma, slovo které často pouţíval i Gándhí. Slavné slovo dharma znamená pořádek, zákon, povinnost. Tím není myšlen pouze právní řád, nýbrţ velký všeobsahující kosmický řád, dle kterého se všechny ţivé bytosti mají řídit a který je platný pro všechny lidi, všechny třídy a kasty. V hinduismu doopravdy nejde primárně o stanovy víry, dogmata, pravověrnost, nýbrţ o skutečnou praxi, rituály, zvyky, ţitou religiozitu. Současně nejde v hinduismu primárně o právo jednotlivce, ale o jeho určení, jeho povinnosti, povinnosti vůči rodině, společnosti a bohu. [20] Dharma je nejzákladnější pojem celého hinduismu. Dharma říká, to a to jako člověk na svém místě, ve svém věku a svého pohlaví smí a nesmí. Dharma je jiná pro ţeny a pro muţe, pro děti a pro staré lidi. Všichni mají svou sumu povinností a práv, které nesmějí narušit. Podle tohoto se skutečně v Indii dodnes ţije. [21]
18
2.1 Vznik Byla to obdivuhodná doba v lidských dějinách, několik staletí před a kolem roku 500 před Kristem. Docela nezávisle jedni na druhých, a přece skoro současně si začali lidé na místech navzájem tak vzdálených, jako je Izrael a Indie, Čína a Řecko nebo Írán, klást otázky přesahující potřeby jejich pouhé fyzické existence a přeţití: co je vlastně člověk a kde se na světě vzal, proč tu je a jak by měl ţít, aby splnil své poslání. V Indii je tato epocha dobou zrodu první filozofie a velkých náboţenských soustav. Rozpadá se na dvě navzájem výrazně odlišné etapy. V té první, ještě před polovinou prvního tisíciletí před Kristem, tu vznikají nejstarší upanišady. V té druhé jsou pak zaloţena dvě velká náboţenství, buddhismus a dţinismus, a začíná se formovat hinduismus. Hinduismus se liší od jiných světových náboţenství hned v několika směrech. Především nemá ţádného zakladatele a dokonce ani není moţné zjistit, kdy přesně vznikl. Vyvinul se někdy v průběhu druhé poloviny prvního tisíciletí před Kristem ze staršího védského náboţenství bráhmanismu. Je to nejstarší náboţenství. V hinduismu také neexistuje ţádná církev nebo jí podobná organizace, nikdy se neustavil v jakoukoliv instituci. Nepořádá koncily a nemá ţádnou hlavu, jako například Papeţe, nebo jinou nadřazenou autoritu. Neexistují ţádné předpisy, které by byly prohlašovány např. za písmo svaté nebo podobně, jako je například Bible nebo Korán. Indie nic takového nemá. Má pouze tradici, která je písemně také zachycena v řadě různých učebnic, kterým se říká šástry. Poučují člověka o tom, co smí a co nesmí, které zákazy nesmí překročit a jaké výsady v ţivotě má mít. Někdo hovoří například o Bhagavadgítě jako o hinduistické bibli“, ale to je spíše metafora, pro velké mnoţství hinduistů je pouze jednou z mnoha knih, shrnujících určitou část jejich víry a některé zásady, ke kterým se hlásí. (Zbavitel, 1993)
19
2.2 Posvátné texty 2.2.1 Védy a Upanišady Kdyţ před čtyřmi tisíci lety přišli do Indie nomádští předkové dnešních severoindických národů, přinesli si s sebou víru v přírodní boţstva a jejich kněţí ji v průběhu dalších staletí přetvořili v náboţenský systém, který nazýváme védským. Jeho základem byla totiţ véda. (Zbavitel, 1993) Véda – svatá věda hinduismu, která původně byla z generace na generaci předávána ústní formou. Véda se dělí do čtyř sbírek rituálních textů, Rig Véda (nejstarší posvátné hymny Véd), Sáma Véda (Véda zpěvů), Jadţur Véda (Véda obřadů) a Atharva Véda (Véda zaříkadel), k tomu patří různé interpretující spisy, především filozoficky zaměřené Upanišady, obsáhlé texty, přibliţně šestkrát delší neţ Bible. Pro věřícího hinduistu mají boţskou autoritu. (Rosen, 2006) Upanišady jsou komentáře, které doprovázejí Védské hymny a zpěvy, vysvětlují je, ale ve zcela novém duchu. To co přinesly nového je, ţe proměnily prakticky polyteismus v monoteismus. Po této stránce bývá často pronášeno mnoho omylů, často můţeme slyšet výrok, ţe se jedná o polyteistické náboţenství, ale není tomu tak. Upanišady si poprvé poloţili základní otázku: „Není moţné, aby všichni bozi vznikli sami od sebe, někdo je musel stvořit, musí být jeden princip, který je základní a rozhodující.“ A to je ten okamţik kdy přechází Védské náboţenství v monoteismus. [21] Podle učení Upanišad existuje v našem neustále se měnícím a vyvíjejícím vesmíru jen jediná neproměnná a věčná realita. Nejvyšší duch, který se zcela vymyká omezeným schopnostem lidského chápání a představ, a přece je základem všech existujících ţivých bytostí. Tento duch, nazývaný nejčastěji brahma nebo paramátman, prostupuje vším na světě a v podobě individuální duše neboli átmana je přítomen v kaţdém člověku i jiných ţivých tvorech, také kaţdý z mnoha bohů má v sobě kus tohoto nejvyššího boţstva. (Kníţková a kol., 1997) 2.2.2 Mahábhárata Mahábhárata se jako epos rozsáhlý délkou i obsahem stala základem indického mýtu. Skládá se z 110 000 sanskrtských dvojverší, čímţ svou délkou sedmkrát překonává Iliadu spolu s Odysseou, či téměř třikrát Bibli. Vaišnavové ji povaţují za itihásu, neboli 20
dějiny. Mahábhárata se zabývá mnoţstvím námětů, ale hlavní vyprávění se soustředí na spor mezi Pándurovci a Kuruovci, dvěma skupinami bratranců. Tento spor vrcholí totální válkou, do níţ se zapojují bozi i lidé a která v konečném smyslu ohroţuje osud celého vesmíru. Na úrovni etiky je válka spatřována jako věčný a kaţdodenní boj mezi dobrem a zlem, spravedlivostí a bezprávím. (Rosen, 2006) 2.2.3 Bahagavadgítá Bhagavadgítá neboli „zpěv vznešeného“ ztělesňuje učení Pána Krišny. Původně se objevuje jako epizoda v šesté knize Mahábháraty. Toto dílo se k nám dostává formou rozhovoru mezi Pánem Krišnou a urozením válečníkem Ardţunou, který proběhl těsně před vypuknutím ničivé války popsané v Mahábháratě. Skládá se ze 700 veršů v osmnácti kapitolách. Ardţura nedbá na svoji povinnost válečníka a rozhodne se, ţe nebude bojovat. Krišna má s Ardţunou soucit a připomíná mu jeho společenskou povinnost válečníka a náboţenskou povinnost. Ardţura tak na bojišti řeší dilema. Dialog se odvíjí v sériích otázek a odpovědí. Krišna učí, ţe dokonalost nespočívá ve zřeknutí se světa, ale spíše v usměrněném jednání bez připoutanosti k výsledkům. (Rosen, 2006) 2.2.4 Rámájana Další velký a důleţitý epos v sanskrtu. Příběh o Rámovi pochází z doby před více neţ dvěma miliony let. V pokladnici sanskrtské literatury je rovněţ nazývána jako „první báseň“. Je významná pro svoji krásu sanskrtské poezie a krásu líčených osob. Hlavním z nich je samotný Ráma, který je popisován jako avatár, jinými slovy „Bůh na zemi“, vysoký, silný, spravedlivý. Je zosobněním ctnosti, skutečný hrdina, který se neobává ukázat svoji lidskou stránku, kdyţ je jeho ţena Sítá unesena. Další důleţitou postavou je Hanumán, Rámův napůl lidský a napůl opičí oddaný, je dokonalý symbol síly, věrnosti a oddanosti. (Rosen, 2006) 2.2.5 Purány Purány lze nazvat jako sanskrtské encyklopedie hinduismu s nejrozmanitější náplní. Jsou mimo jiné výmluvným a přesvědčivým dokladem toho, jak hinduismus v průběhu svého dějinného vývoje neustále rozšiřoval své nároky, aby do své velké náruče zahrnul co největší podíl lidského ţivota a tím zasáhl svou činností do nejvíce jeho oblastí. (Zbavitel, 1993) 21
2.3 Kastovní systém Málokterá společnost je tak strukturovaná jako indická, kaţdá osoba by tu mohla okamţitě říct, jaké je její místo ve společnosti, jaký je její sociální status, a to v první řadě závisí na kastě. [20] Podle starých védských pramenů nestvořil na počátku Stvořitel Brahma jediného člověka nebo lidský pár, nýbrţ hned čtyři lidské bytosti s navzájem zcela odlišnými úkoly, funkcemi a postavením, představitele čtyř společenských stavů (varn). Tyto varny byly pak v hinduismu nahrazeny naprosto pevnými a doţivotně nezaměnitelnými sociálními jednotkami zvanými kasty. Sám indický termín pro kastu (dţáti), doslova „zrození“, vypovídá o tom, ţe kastovní příslušnost je dána jednou pro vţdy přímo rodovým původem a je po celou dobu ţivota nezaměnitelná. Kasta dává pokyny pro uznání, přijetí, zasvěcení a posvátné předurčení lidské bytosti hned od jejího příchodu na svět. Pro dětství, jinošství i dospělý věk nařizuje, jak pít, jíst, jak se mýt, jak prát, jak se oblékat a zdobit, jak meditovat, pracovat atd. Má své zákony o společenských a náboţenských právech, vysvětluje různé způsoby, jak se páchá to, čemu se říká hřích, jak se hříchů zbavit, rozhoduje v otázkách úmrtí. Zasahuje zkrátka do všech ţivotních vztahů a událostí a do všeho co ţivotu předchází a co po něm následuje. (Zbavitel, 1993) Nejvyšší kastou byli Bráhmani (kněţí, bojovníci a vládci). Druhá vrstva byli Kšatriové, kteří se věnovali obchodu. Třetí vrstva, Vaišjové, se starali o zemědělství a řemeslo. Poslední vrstva, Šúdrové, byli sluţebníky. Podobně je tomu i dnes. [10] Vedle čtyř hlavních kast existuje mnoho hinduistů, kteří nemají kastu. Jsou to tzv. nedotknutelní. Je jich podle odhadů asi 150 milionů. Tito nedotknutelní jsou lidé, kteří pocházejí z předků, kteří nepatřili k těm přistěhovalcům z druhého tisíciletí před Kristem. Tedy jsou to příslušníci jakýchsi domorodých kmenů a jsou to početné kmeny roztroušené po celé Indii. Patří sem také lidé, kteří byli vyloučeni z kasty, například přijali křesťanství a pak se chtěli vrátit k hinduismu, v tomto případě mohli pouze jako nedotknutelní. Jejich úděl je velice špatný. Pokud ţijí ve městech, kde jich je mnoho, zaměstnávají se těmi nejniţšími zaměstnáními, například zametači, uklízeči mrtvol, nesmějí přijít do kontaktu s potravou svých pánů, tedy se musí drţet stranou kuchyně atp. Je spousta omezení, které jsou zejména na jihu Indie dosti silné dodnes. 22
Nedotknutelný se nesmí dotknout onoho kastovního hinduisty, pokud se ho dotkne tak hinduista musí vykonat očistnou koupel, proto nedotknutelní ţijí v samostatných osadách na okraji měst. Nesmí chodit do chrámu, mají své vlastní chrámy, nesmí pouţívat společné studny, protoţe by vodu znečistili. Dodnes nedotknutelní ţijí velice bídným ţivotem a mnoho pokrokových indických politiků, jako byl například Gándhí nebo Nehrú, se snaţilo o zrušení nedotknutelnosti, aby se nedotknutelní integrovali do hinduistické společnosti, ale trvá to dodnes. Jedině velkoměstský způsob ţivota to trochu narušuje, totiţ například v 15 milionové Kalkatě jezdí lidé ráno do práce neuvěřitelně přeplněnými tramvajemi a v tomto zmatku je nemoţné se ubránit styku s nedotknutelným. Takto se po mnoha stránkách ve velkoměstech velmi narušuje a oslabuje kastovní systém, ale přetrvává. Kastovní způsob ţivota dosud určuje mnoho z toho, co Indové dělají nebo nedělají. Stává se, ţe tlak společnosti nutí lidi dělat to, co by jinak nedělali, tradice je totiţ věc, kterou Indie nepřekonává a překonávat nebude. Na jednu stranu je to dobrá věc, protoţe k tradicím patří i velmi dobré zvyklosti jako je odpor k násilí, ale na druhou stranu je to také brzda rozvoje moderní společnosti. Takto to pravděpodobně bude v Indii fungovat ještě hodně dlouho. [21]
2.4 Svátky O Indii se často hovoří jako o zemi s třinácti náboţenskými svátky během dvanácti měsíců. Kromě hlavních výročních svátků hlavních hinduistických bohů existuje ještě nesčíslné mnoţství slavností boţstev lokálních, z nichţ některé mají natolik celonárodní význam, ţe se k nim sjíţdějí miliony lidí z celé Indie. (Kníţková a kol., 1997) Na Kumbha Mélu, největší posvátné shromáţdění na světě přicházejí miliony asketů a poutníků, zatímco obřad při kterém se dítě poprvé krmí tuhou stravou nevyţaduje nic víc neţ jen přítomnost otce a matky. Kaţdý festival přináší účastníkům různé druhy poučení. Lidé pořádají a navštěvují festivaly, aby se očistili a příjemně si odpočinuli od kaţdodenního ţivota. (Rosen, 2006) Nelze jednoznačně říci, který z oněch třinácti hlavních svátků je nejhlavnější. Pro kupce a obchodníky, řidiče a řemeslníky snad svátek Ganéši, patrona veškerého podnikání. Pro vdavekchtivé dívky je to moţná Šivova noc, neboť Šiva se svou plodivou silou jim po patřičné oběti spolehlivě zajistí manţela. Pro studenty, vědce a umělce je to svátek Sarasvatí, bohyně věd a umění. (Kníţková a kol., 1997) 23
Ať uţ vaišnavský svátek svým zpěvem, tancem, bohatými hostinami, barevnou výzdobou, sloţitými obřady či dokonce pestře oděnými slony povzbuzuje smysly sebevíce, je především duchovní událostí. V následujících podkapitolách jsou popsány tři zajímavé svátky. (Rosen, 2006) 2.4.1 Hólí Zajímavým svátkem je například Hólí. Lidé se vzájemně polévají obarvenou vodou a posypávají se práškem, který spolu se šafránovým pylem, má údajně vzrušující účinky. Červená, symbol krve, je nositelem ţivota a ţivotní radosti. Vypadá to věru jako veselé náboţenství, které pod jarním úplňkem slaví svůj svátek, poslední svátek v hinduistickém kalendáři, na závěr zimní sklizně. Lidé si přejí štěstí k počátku jara, dávají si dárky. Slaví se svátek obnovení ţivota, dokonce i přísné sociální bariéry jsou na krátkou chvíli odstraněny. Člověk se můţe osmělit a vyslovit věci, které by za normálních okolností nikdy neřekl. Mnoho těchto praktik pochází z kultů plodnosti, které nalezneme i v mnoha jiných kulturách. Prastará národní víra tak především na vesnicích zůstala zachována. Nejde o setkání s bohem v tichu, meditaci a souznění, jak si my hinduismus představujeme, daleko víc se to děje v přímo orgastické oslavě tancem a hlukem k uctění mnoha vesnických bohů. Samozřejmě, stejně tak jako nemůţeme posuzovat křesťanství podle oslavy masopustu, nemůţeme ani posuzovat hinduismus podle karnevalu na této oslavě. [20]
Obrázek č. 1: Svátek Hólí, oslava příchodu jara [21]
24
2.4.2 Rámnavámi Narození Boha Rámy. Rámnavámi připadá na 9. den jasné poloviny měsíce Čaitra (březen aţ duben), tedy 9. den po novu. V den Rámnavámi by lidé měli co nejvíce opakovat Rámovo jméno a přijmout sankalpu, ţe povedou řádný ţivot. Rámnavámi je jedním z nejdůleţitějších svátků višnuistické větve hinduismu. Ale i ti, kdo uctívají Pána Šivu, oslavují tuto událost. Lidé dodrţují v tento den přísný půst, chrámy a zejména vypodobení Pána Rámy jsou bohatě ozdobeny. V chrámech se předčítá svatá Rámájana. [11] 2.4.3
Sharad Púrnimá
Úplňková noc Sharad Púrnimy připadá na den Rása Líly Boha Kršny a Gópí. Podle pověsti Bůh Krišna způsobil, ţe z nebe tu noc padal nektar bhakti (oddanosti). Věří se, ţe v tuto noc měsíc sesílá na zem chladivý nektar míru spolu s věčnou výţivnou silou. Tuto noc by se člověk měl vystavit měsíčnímu světlu, protoţe má blahodárné zdravotní účinky. V některých částech Indie se vaří mléčná rýţe, která se vystavuje na měsíčním světle a poté se jí. [11]
2.5 Posvátná kráva V indické náboţenské tradici zaujímá kráva výjimečné postavení. Navzdory tomu, ţe kráva poţívá úcty, není v hinduistických chrámech zavedeno ţádné formální uctívání nějaké kraví bohyně. Kráva se spíše plným právem respektuje jako jedna ze sedmi matek lidstva, protoţe poskytuje lidem mléko, tak jako rodinná matka. Krávy mají ústřední úlohu v indickém hospodářství. Kravský hnůj slouţí jako levné hnojivo, ale mimo jiné i jako cenný dezinfekční prostředek a pouţívá se nejen jako léčivý obklad, ale i jako čisticí prostředek. Synonyma pro krávu jsou shrnuta v eposu Mahábhárata: „Uţ samotné jméno krávy je aghnja, coţ znamená, ţe se nesmí zabíjet. Ten, kdo zabije býka nebo krávu, páchá bezesporu ten nejohavnější čin.“ (Rosen 2006)
25
2.6 Obřady a rituály Určujícím znakem hinduisty je souhrn domácího a chrámového rituálu. Domácí rituál, předpisy a obřady, které provázejí člověka od rána do noci a od narození do smrti, to je pro kaţdého hinduistu to nejpodstatnější a nejtypičtější. Chrámový kult je v jádře zaloţen na tzv. ágamickém rituálu. Řídí se obřadními texty, které předpisují a vysvětlují chrámový rituál a nazývají se ágamy. Kněze, kteří jsou vykonavateli obřadů, lze v jádře dělit do tří skupin, domácí kněţí, chrámový kněţí a nebráhmanští obětníci. Domácí kněţí jsou bráhmani védské tradice, kteří nejsou spojeni s určitým chrámem, ale obvykle po celé generace slouţí určitým rodům a rodinám. Jejich úkolem je provádět obřady, které doprovázejí jedince od narození aţ k pohřbu. Navíc sestavují horoskopy a vykládají astrologické údaje. Chrámový kněţí – bráhmani se dělí do několika skupin a tříd. Jsou to například vlastní obětníci, zpěváci hymnů, ti vaří také v chrámové kuchyni, obstarávají vodu a ovoce pro oběti apod. Nebráhmanští obětníci jsou v menších nebráhmanských svatyních, do jejich chrámů bráhman ani nevkročí. Často v nich přeţívají staré kulty, doprovázené krvavou obětí zvířat jako kohoutů koz, ovcí a ač je to popíráno, bohuţel zřídka i dětí. Hlavním pramenem rituálu jsou sice teoreticky agámy, ale ve skutečné praxi je to spíše ústní tradice a kratší praktické příručky. (Kníţková a kol., 1997) 2.6.1 Denní povinnosti hinduisty Den začíná tak, ţe je třeba opláchnout obličej, posadit se tváří k severu, neboť tam sídlí bohové, nanést na čelo posvátný popel, vzít hůl, šaty, nádobku na vodu, zrnko rýţe a vyjít z domu k rituálnímu omývání. Onen posvátný prášek je v podstatě uhašený oheň, ve kterém hořel trus mladé krávy. Čištění zubů se provádí většinou roztřepenými dřívky a větévkami předepsaných stromů, poté si musí sedmkrát vypláchnout ústa. Následuje ranní koupel, coţ je nesmírně sloţitý obřad, při němţ se konají úlitby bohům, rituální srkání vody a odříkávání různých formulí. Po koupeli a ranní meditaci následuje osobní ranní poboţnost, která trvá okolo deseti minut.
26
Hlavním cílem kaţdodenních obřadů je pak vyvolat ve vlastní osobě boţstvo a jeho moc, jinak řečeno přivodit pomocí rituálu splynutí boţstva a jeho vyznavače. Vedle kaţdodenního rituálu, k němuţ patří také večerní poboţnost, podřizuje se věřící hinduista obřadům ţivotního cyklu a ve chvílích, kdy hrozí nějaká krize, hledá také často útočiště v astrologii a v obřadech magického rázu. Navštěvuje také pravidelně svoji svatyni, svůj chrám a několikrát za ţivot vykoná i sloţitou a náročnou pouť do posvátných míst, kterých je v Indii nemálo. (Kníţková a kol., 1997)
2.7 Oděv Oděv plní v Indii, tak jako všude, funkci důleţitého znaku společenského postavení. Lidé oznamují svoji totoţnost a vyznání prostřednictvím určitého oděvu, který se v různých oblastech stylově liší. Obecně platí, ţe tradiční oděv muţů i ţen se skládá z různých látek elegantně omotaných kolem těla, drţících na místě díky skladům a záševkům. Místo kalhot, které se tu s moderním věkem vyskytují stále častěji, nosí muţi tradiční dhótí (látku volně omotanou kolem pasu) a kurtu (dlouhou volnou košili). Způsob, jakým si osoba skládá dhótí na těle, prozrazuje, zda se jedná o sannjásího (člověka ve stavu odříkání), brahmačárího (studenta v celibátu) nebo gríhasthu (hospodáře). Sárí, jeden dlouhý kus nařasené látky, je stále nejoblíbenějším ţenským oděvem. Různé způsoby jeho nařasení ukazují, z které části země ţena pochází. (Rosen, 2006)
27
3 Posvátná města hinduismu na březích Gangy Řeka Ganga, nejsvětější řeka Indie, pramení v ledové jeskyni, ve výšce 4140 metrů nad mořem v Himálaji a dosahuje délky přes 2500 kilometrů. Vine se horami Uttaráňčalu a rozlehlými rovinami Uttarpradéše, Biháru a Bengálska, aby nakonec ukončila svou pouť v Bengálském zálivu. Na jejích březích, dnes vroubených rušnými městy, úrodnými rýţovými políčky, četnými chrámy a gháty, vzkvétali v minulosti velké civilizace. Ganga je totiţ především hlavní duchovní a náboţenskou tepnou Indie, posvátnou pro miliony hinduistů. Ti věří, ţe koupel v jejích vodách je očistí od všech hříchů, ţe zpopelnění na jejím břehu a rozptýlení popela do řeky jim zajistí spásu duše. (Dalal, 2005)
Obrázek č. 2: Mapa toku řeky Gangy [19]
Hindové po celém světě povaţují Gangu za svatou, pro stoupence vaišnavské tradice co do posvátnosti zaujímá druhé místo hned po řece Jamuně, která má přímou souvislost s Pánem Krišnou.(Rosen, 2006)
28
Matka Ganga jí říkají, proud ţivota. Pro mnohé je to obraz hinduismu samotného, to jak teče, zdánlivě pomalu přesto nezadrţitelně, stále stejná a přesto stále se měnící, často jasná a čistá, často zkalená a neprůhledná. [20] Světci a mudrci se v ní koupají po tisíciletí, protoţe je proslulá svou čistotou. Je tomu tak i navzdory skutečnosti, ţe lidé v řece perou, hází do ní odpadky a vyprazdňují se do ní. Ačkoliv je Ganga v současnosti vydána napospas chemickému odpadu a různým znečišťujícím vlivům, Ganga zůstává čistá a očisťující pro všechny, kdo se koupají v jejích vodách.(Rosen, 2006)
3.1 Gangotri Gangotri leţí uprostřed vysokých cedrových lesů na vrcholku rokliny Bhágírathí, 248 km od Rišikéše ve výšce 3140 metrů. Je to nejvzdálenější ze čtyř garhválských poutních míst. Gangotri je pro hinduisty spirituálním pramenem řeky Gangy, zatímco opravdovým pramenem řeky Gangy je ledová jeskyně Gómukh na gangotrijském ledovci, o 14 km výše v údolí. Přestoţe pusté skalnaté srázy kolem Gagnotri zastiňují výhled na vzdálenější zasněţené vrcholky, městu samotnému nechybí atmosféra vysokých Himálají. Obývá ho směs hinduistických poutníků a zahraničních trekařů. Hned za malým trţištěm nad řekou stojí skromný chrám, který na začátku 18. století postavil gurkhský generál Amar Singh Tlapa. Je snadno rozeznatelný, protoţe má pozlacenou střechu. Po schodech se lze dostat k hlavnímu říčnímu břehu, kde se věřící koupou v ledové vodě, aby svá těla a duše očistili od hříchu. Na druhé straně řeky stojí pod obrovskými skálami a vysokými stromy několik ášramů a penzionů. Schody kolem chrámu v Gangotri vedou vzhůru k široké cestě pro poníky, která se mírně zvedá a ze které je úţasný výhled do hor. Ta návštěvníky nakonec přivede na ledovec Gangotri, který je uţ dlouho povaţován za jeden z nejkrásnějších a nejpřístupnějších ledovců v Himálajích. Bohuţel ustupuje rychlostí téměř 1km za rok. Po dvou kilometrech se vybírá lesní mýtné, které vám ale při návratu vrátí, také tu návštěvník musí předloţit batoh, kvůli moţným odpadkům. (Abram, 2002)
29
3.2 Rišikéš Město jógy, jak se také Rišikéši říká, získalo věhlas aţ v 60. letech, kdy jógí Maháriši Mahéš hostil ve svém ášramu členy skupiny Beatles. Od té doby se staly ášramy, tedy shromaţdiště pro poutníky s podobnými duchovními cíli, magnetem pro turisty z celého světa. Kromě hinduistů, kteří sem vykonávají duchovní pouť, je tedy město plné lidí hledajících smysl ţivota a klid duše. Pro Indy to znamená jediné – šanci vydělat, a tedy velký byznys. Pobyt v mnoha ášramech a kurzy jógy tu nabízí plakáty na kaţdém rohu a výběr je skutečně veliký. Útěchou však cizinci, který touţí po skutečné Indii a její kultuře, můţe být procházka po březích Gangy zahalených do ranního oparu, účast na kaţdodenní večerní ohňové oslavě matky řeky a hovory s Indy, kteří sem z širokého okolí jezdí smýt své hříchy. [12] Město Rišikéš leţí 238 km severovýchodně od Dillí a 24 km severně od Hardváru. Lesnaté hory Garhválu se tu prudce zvedají z mělkého údolí a Ganga se rozlévá do níţiny. Je to centrum všech druhů new age a hinduistických kejklířů. Místní ášramy, některé asketické, jiné luxusní, dál přitahují stoupence a následovníky všech moţných guru. Jako jogínské centrum proslul zejména rozsáhlý ášram Šivánanda. Naproti ášramu Šivánanda se rozkládá hustá síť kaváren, obchůdků a ášramů, známá jako ášram Svarg. Přes řeku tu vede lávka nebo lze vyuţít převoz. Ţeny na obou stranách řeky prodávají drobné mince, které je moţné potom dát místním ţebrákům. Děti tu prodávají krmení pro ryby, kterým se z mostu krmí vypasení kapři. Nejnápadnějším z ostatních chrámů je Parmarth Niketan, jehoţ rozlehlý dvůr je plný pestře oděných bohů a bohyní. Asi 2 km na sever od ášramu Svarg vede cesta do Lakšmandţhůly po východním břehu, na kterém jsou nádherné písečné pláţe, chráněné velkými balvany. Zde vede přes řeku lávka. Toto je nejkrásnější část Rišikéše. I kdyţ dnes uţ vede lesem k Šivově svatyni na východ od Rišikéše silnice, lze se k ní vydat i pěšky po staré poutní cestě. Tato nádherná lesní stezka začíná v lese za ášramem Svarg, míjí ášram Mahéš Jógí, překračuje horský výběţek a nakonec klesá do Nilkanthy. Po cestě je moţné potkat divokou zvěř, včetně divokých slonů, od kterých je třeba drţet si odstup.
30
Zdaleka nejlepším obdobím pro návštěvu je zima a jaro, kdy jsou horské chrámy zavřené kvůli sněhu. Teprve bez všudypřítomných poutníků, můţete pocítit klid, který tu kdysi panoval. Po zbytek roku se pak z městského ruchu lze dostat pěšky, proti proudu řeky, kde se mezi obřími skalami nacházejí ideální místa pro jógu, meditaci, nebo koupel v chladné vodě. Řeka ve městě vypadá úchvatně, hlavně při večerní bohosluţbě arati, kdy na hladině plují světla dija. (Abram, 2002)
3.3 Hardvár Zde mladá Ganga sestupuje z hor do níţin, v Hardváru, po tisíciletí známém poutním místě. Do Hardváru se tak vydávají zástupy poutníků, aby se vykoupali v často velmi divokých vodách řeky. Proč vstupují tito lidé do řeky? Nejen z důvodu hygieny, nýbrţ z rituální povinnosti. Náš duch a naše tělo budou očištěny a to nám přinese mír ducha a mír duše. Na svatých schodech, kterým se říká gháty, se koupající spojuje se zemí a s nebem. Celý se omyje, řádně si vydrhne všechny údy. Pak následuje rituál ponoření. Věřící se zcela potopí pod vodu, aby se úplně očistil. Následně oběma rukama odvede slunci dar vody. [20] V Hardváru (Haridwar) – Boţí (Hari) bráně (dvár), se Ganga po posledních peřejích v kopcích Siváliku zpomaluje a začíná svoji poklidnou cestu přes severní Indii do Bengálského zálivu. Hardvár se táhne asi 3km po úzkém pruhu země mezi strmými lesnatými kopci na západě a řekou na východě. Toto město je pro hinduisty zvláště posvátné, protoţe ghát (břeh) Har-ki-Pairi (doslova „Boţí práh“), označuje přesné místo, kde řeka opouští hory. Hinduisté také věří, ţe zde bůh Višnu, velký ochránce, zanechal nebeský nektar a otisk svého chodidla. Při pohledu na sever přes rozlehlé údolí Dún, jsou vidět v dálce slabé obrysy Himálají nad městem Rišikéš, zatímco samotný Hardvár je situován směrem na východ k řece a Národnímu parku Radţadţi. Hardvár je také hlavní silniční a ţelezniční uzel, spojující Dillí a níţiny podél Gangy s horami Uttarančalu a jejich poutními místy. Ganga se u přehrady před Hardvárem rozděluje a protéká městem dvěma kanály, oddělenými dlouhým pásem země. Hlavní tok leţí na východě, ale gháty a ášramy leţí na nábřeţí rychlého kanálu na západě. Promenády spolu s říčními kanály a mosty tvoří příjemné nábřeţí.
31
Hlavní gháty a náboţenské aktivity se soustředí všechny kolem Har-ki-Pairi, který vypadá jako vlakové nádraţí. Několik ostrůvků propojují mosty a lávky a kovové řetězy v řece slouţí koupajícím jako ochrana před divokými říčními proudy. Nehinduisté mají vstup na samotný Har-ki-Pairi zakázán, ale ostrůvek s hodinovou věţí přímo naproti je výborným místem pro pozorování obřadů, které jsou úchvatné hlavně večer. Za soumraku přitahuje tisícové davy na ostrovy a mosty kaţdodenní velkolepá slavnost Ganga Arati, zasvěcená ţivotodárné bohyni Ganze. Na hladině řeky se pohupují světla a kněţí předvádějí komplikované choreografické úkony, v rukou drţí pochodně, duní gongy a hraje hudba. Po skončení obřadu se říční mělčiny zaplní lidmi, kteří v nich loví mince, vhozené do vody věřícími. (Abram, 2002) Dalším lákadlem Hardváru je jeho hustá síť trţišť. Na Bara Bazaaru na horním konci města je velký výběr mosazného, třtinového a bambusového zboţí. Jde o čtvrť přeplněnou stánky a drobnými obchůdky, která nemá ţádný řád. Za kaţdým křivým rohem na vás můţe vykouknout břeh řeky stejně dobře jako další z mnoha prodejců s šátky, tradičním oblečením, sladkostmi nebo smaţenými šátečky plněnými pálivou zeleninou. Celkově tak město působí mnohem ţivěji a chaotičtěji neţ poklidnější, severněji poloţený Rišikéš. [12] Spolu s městy Násik, Udţdţain a Iláhábád, je Hardvár jedním ze čtyř posvátných křiţovatek, které slouţí jako místo konání obřího festivalu Kumbhamélá. Kaţdých dvanáct let se sem přicházejí tisíce poutníků vykoupat v přesně stanovenou dobu v neklidných vodách řeky kolem Har-ki-Pairi. Nadcházející festival se bude konat letos, v roce 2013. Jindy je Hardvár rušné město, ale v době festivalu je to město nesnesitelně ucpané lidmi, vlnící se davy kolem ghátů mohou dokonce vyvolat paniku. (Abram, 2002)
32
Obrázek č. 3: Har-ki-Pauri během Kumbha mély [18]
3.4 Bithur Kouzelné městečko Bithur, zasazené v bohatém zemědělském kraji na břehu řeky 20 km západně od Kánpuru, povaţují někteří hinduisté za pupek světa. Nicméně jen málokterý poutník, nemluvě o turistech, zavítá do tohoto miniaturního Váránasí, kde mnohé z ghátů postupně mizí v řece od doby, kdy byly zničeny britskou dělostřelbou za povstání v roce 1857. Nejvýznamnější bithurská svatyně na hlavním ghátu, je jedna z mála v hinduistickém světě, která byla zasvěcena Brahmovi. Město se pojí s legendou Rámájany, zvláště pak s Rámovou ţenou Sítou. Právě zde se narodili její synové a zde také skonala, kdyţ se země rozestoupila a vzala si ji k sobě. Nejlepší způsob jak si toto místo vychutnat, je zapůjčit si loďku na hlavním ghátu a nechat se zvolna unášet řekou kolem břehů, kde oddaní věřící vykonávají své obřady uctívání. Ubytování a stravování je v současnosti moţné zajistit pouze prostřednictvím vstřícných panduů, tedy obřadníků pomáhajících poutníkům. V době, kdy je úplněk v měsíci kártik, od října do listopadu, se v Bithuru koná velký a barvitý jarmark. (Abram, 2002)
33
3.5 Iláhábád Administrativní a průmyslové středisko Iláhábád (Allahabad), které leţí 135 km západně od Váránasí, je rovněţ známé pod názvem Prajág (soutok), neboť zde se řeka Jamuna a Ganga setkává s mýtickou Sarasvatí. Na východ od Iláhábádu leţí Sangam, pro hinduisty posvátné místo, kde se odehrává jedna z největších náboţenských poutí v Indii. Iláhábád oţívá při svátcích mélá (pouť). Výroční Maghmélá, leden aţ únor, a kolosální, jiţ zmíněná, Mahákumbhmélá, která se koná jednou za dvanáct let. V roce 2001 se tu sešlo nepředstavitelných 17 milionů poutníků. V době poutě se velká prostranství na březích řeky zaplní tisíci stanů. O organizaci se musí starat vláda, místní úřady i policie. Mezi poutníky jsou nápadní sádhuové a mahanti, svatí muţi a asketové, kteří sem přicházejí ze svých pousteven v lesích, horách a jeskyních. Jakmile astrologové určí příznivý okamţik pro posvátnou koupel, nejprve vstoupí do vody řady stoupenců „hadího kultu“, s nahými těly pomazanými popelem a vlasy zcuchanými do jakýchsi dredů. Sádhuové, kteří se povaţují za stráţce víry, přistupují k soutoku ve stanovený čas, s důstojností dobře vycvičeného vojenského oddílu. Iláhábád je příjemné město s hezkou nábřeţní scenérií a slušným komfortem, ale nedají se tu nalézt ţádné významné chrámy či památky. Tato křiţovatka úrodného Doábu, údolí mezi Jamunou a Gangou, má ovšem strategický význam. Zdejší mohutná pevnost, kterou vybudoval císař Akbar v roce 1583, je vojskem stále uţívána. Právě zde byl zavraţděn Dţahángirův syn Chusrau, kterého zabil jeho bratr Šáhdţahán, právě ten, který proslul jako stavitel Tádţmahalu. Iláhábád hrál významnou roli u zrodu moderní Indie. Po indickém povstání v roce 1857 sem Britové z Ágry přesunuli své ústřední sídlo Severozápadních provincií a následující rok došlo k formálnímu předání vlády nad Indií britské koruně a k zániku Východoindické společnosti. Dnes zde najdeme zachovalé pozůstatky britského působení, jako je Muir College a All Saints’ Cathedral (Katedrála všech svatých). Město bylo rovněţ dějištěm prvního Celoindického odborového kongresu. Anand Bhavan, příbytek pandita Dţavaharála Néhrúa, je dnes svatostánkem hnutí za nezávislost.
34
Ţelezniční trať, která prochází městem, dělí město na dvě poloviny, staré město neboli Chowk se spletitými uličkami, a čtvrť zvanou Civil Lines s přehlednou sítí ulic. Jeden kilometr od nádraţí, dominuje zdejším širokým třídám gotická katedrála Všech svatých (All Saints’ Cathedral) ze ţlutočerveného pískovce, kterou navrhl sir William Emerson, architekt Památníku vítězství v Kalkatě. V katedrále se uchovala většina vitráţových oken a pozoruhodný oltář. Na pamětních deskách jsou uvedeny zajímavé údaje o Iláhábádu ze dnů britského panství. Interiér se vznosnými pilíři a šklebícími se chrliči dodává celému místu atmosféru anglického městečka, i kdyţ tento dojem trochu kazí palmy v zahradě. Při nedělních bohosluţbách se tu schází velké shromáţdění, stejné jako při mších v okázalé římskokatolické katedrále svatého Josefa, která leţí kousek dál. Na okraji příjemného parku Chander Shekhar Azad, rovněţ ve čtvrti Civil Lines, se nachází areál Iláhábádského muzea s řadou historických soch. Uvnitř je moţné vidět například terakotové předměty z rané historie, sochařská díla, nebo také sochu Šivy ze 12. Století. Je zde také obsáhlá sbírka indického umění, která obsahuje taktéţ díla současných malířů. Nedaleko od muzea stojí velká pískovcová budova z 19. století, Iláhábádská univerzita, a gotická Muir Collage. Kousek od hlavního nádraţí je moţné se vysokou bránou dostat do příjemných zahrad Chursau Bágh, kde se v jednoduchém mauzoleu nacházejí ostatky nebohého Chursaua, jehoţ ţivot ukončila ruka jeho bratra. Velká část iláhábádského nábřeţí vede podél Jamuny na jih, kde ţeny na ghátu Sarasvatí provádějí večerní obřady arati, při kterých posílají po hladině maličké olejové lampičky. (Abram, 2002)
35
Obrázek č. 4: Věčerní obřad arati na břehu Gangy [17]
Triveni Sangam, soutok Gangy a Jammuny, je jedno z nejposvátnějších hinduistických míst. Hinduisté věří, ţe se zde stýkají tři řeky: Jammuna, Ganga a mýtická řeka Sarasvatí. [14] Asi sedm kilometrů od centra Civil lines, pod východními hradbami pevnosti, pokračují záplavové roviny aţ k posvátnému Sangamu. V místě, kde se mísí kalné vody Gangy s modrozelenou Jamunou, posedávají na malých podestách obřadníci, kteří zde provádějí obřady a pomáhají věřícím při rituální koupeli v mělké vodě. Na březích a ghátech se povalují odstřiţené vlasy poutníků, kteří přišli obětovat své zesnulé rodiče. Lodě do Sangamu si poutníci mohou najmout na ghátu. Na cestě k Sangamu se mohou setkat s neodbytnými „vodníky“, kteří se z nenandání vynoří uprostřed řeky a nabízejí poutníkům různé obětiny, například kokosové ořechy, které se pak obřadně vhodí do vody. Vodníci je však zase vyloví a prodávají je dalším poutníkům. (Abram, 2002)
3.6 Váránasí Váránasí odjakţiva bylo středem hinduistického světa, kam se soustředí pozornost věřících od Himálají aţ po nejjiţnější výběţek Indie, mys Kumárí. Váránasí, leţící v blízkosti brodu na významných obchodních stezkách, patří k nejposvátnějším místům, kam přicházejí věřící, aby se setkali se svými bohy a bohyněmi. Je to místo, jeţ 36
přitahuje poutníky, hledače absolutna, potulné askety, ţáky véd a studenty historie, ale i následovníky
Buddhy,
nebo
Mahávíry,
zakladatele
dţinismu,
či
velkého
hinduistického reformátora Šankary. (Abram, 2002) Tak významný jako Jeruzalém pro ţidy, Řím pro katolíky, nebo Mekka pro muslimy, je Váránasí pro hinduisty. Zatímco Hárdvár je město Višnuovo, Váránasí je město Šivy. Po jistém čase stráveném v Himálaji, měl Šiva další čas pobývat právě zde. Pouze koupelí v Ganze se definitivně očistil od hříchu vraţdy, poutníci doufají ve stejnou očišťující moc řeky Gangy. Proto zde najdeme tolik schodů, táhnou se téměř šest kilometrů podél břehu. Právě tak jako v křesťanství, hraje i v hinduismu očistná koupel významnou roli ve vztahu k odpuštění hříchu. Jsou zde však dva rozdíly. Křest provádí křtitel, nikoliv křtěný a dochází k němu jednou, při přijetí do společenství a není opakovatelný. Voda z Gangy je posvátná a lidé si ji také berou domů, pro potřebu domácích či chrámových rituálů. Trţiště s květinami a upomínkovými předměty, s jídlem a sladkostmi, které jsou přinášeny do chrámu jako oběti. Nepřehlédnutelné je holení vlasů, buď jede o označení bráhmanu, nebo jde o oběť za nedodrţení slibu, nebo při truchlení za mrtvé. V tomto městě se neoslavuje pouze ţivot ale také smrt, a to zejména v noci. Přesto nejsou všechny noci u Gangy pochmurné. Jednou v roce, při oslavě listopadového úplňku, posílají ţeny, jejichţ muţi odešli a nevrátili se, světla po řece. Muţ, pokud ještě ţije, by se mohl vrátit, nebo pokud jiţ zemřel, takto obdrţí poslední pozdrav.
37
Obrázek č. 5: Věřící na jednom z ghátů ve Váránasí [16]
Tisíce lidí přichází do Váránasí, aby zde zemřeli. Jiní přicházejí, aby do vody rozptýlili popel svých příbuzných. Jiní proto, aby právě na tomto místě spálili těla. Při pohřebním obřadu je tělo nejprve ponořeno do Gangy a omyto. Kdyţ je tělo umístěno na hranici, obklopí místo příbuzní. Pak je nejstarší syn, nebo manţel, vţdy muţ, vybídnut aby hranici zapálil. Teprve puknutí lebky je znamením, ţe duše vystoupila z těla. Na tomto slavném místě je noc co noc zpopelněno na 30 aţ 50 těl. Takový obřad, včetně urny na popel je opravdu nákladný. A to především proto, ţe v Indii je dřevo velmi drahé a pro jediné zpopelnění je třeba pořídit téměř 300 kilogramů suchého dřeva. Základem je učení karmy, které vysvětluje, proč jsou šance a osudy lidí natolik rozdílné. Protoţe kaţdý si svůj současný ţivot způsobil jiţ v dřívějším pozemském ţivotě svými dobrými nebo zlými činy. Špatné jednání vede ke znovuzrození do horší existence a naopak. Posledním cílem zůstává vystoupení z koloběhu znovuzrození a vstoupení do nirvány. Zemřít na svatém místě jako tady můţe vést k rychlejšímu dosaţení tohoto cíle. Všudypřítomní bráhmani, se znamením Šivy na čele, jsou připraveni ke sluţbám poutníků, aby je přivedli ke spojení s boţstvem. Červený bod mají většinou vdané ţeny jen jako ozdobu. Avšak ţlutý bod, který si nanášejí bráhmani, má otevřít třetí oko, oko
38
moudrosti a tak darovat poznání. Také rozdávání almuţny patří k procesí, mnoho ţebráků se spokojí i s hrstí rýţe. V úzkých uličkách starého města je řada malých obchodů, kde je k dostání všechno potřebné k ţivotu a hlavně k obětním rituálům. Jako v křesťanském procesí, spojuje se i zde víra s komercí a kýčem. Vysoce váţení jsou bráhmanští asketové a asketové z jiných kast, často mniši, kteří se zřekli všech světských poţitků a zasvětili svůj ţivot bohu. Přísně střeţená je nejdůleţitější svatyně ve Váránasí, chrám Višvanad, zasvěcený Šivovi, několikrát znovu postavený. Koncem 19. století byla jeho střecha potaţena 750 kilogramy zlata. Kvůli napětí mezi hinduisty a muslimy zde hlídkují vojáci. Bezprostředně za tímto chrámem stojí velká bílá mešita, ta připomíná, ţe Váránasí bylo celá tři století pod přísnou vládou muslimů a ţe ještě dnes tu mají muslimové velký vliv. Hinduisté tu ale mohli provozovat své rituály zvané púnţa. Ať uţ v chrámu nebo častěji v rodinách, málokdy při společných bohosluţbách, jako je to běţné v Islámu. [15] Uţ od středověku návštěvníci ze Západu ţasnou nad tímto jedinečným městem a jeho tvářemi, tolik odlišnými od jiných indických měst. Ať uţ je to podivuhodná spleť uliček, náboţenský ţivot, nesčetné podoby boţstev či všudypřítomné vědomí smrti. (Abram, 2002) Břehy gangy ve Váránasí lemují krásné pavilony a paláce z 18. a 19. století a četné chrámy, pod nimiţ se nacházejí široká schodiště zajišťující přístup k vodě, neboli gháty. Jejich vzhled se v různých ročních obdobích dramaticky mění, podle toho, jak stoupá a klesá hladina Gangy. Kaţdý z těchto stovek ghátů, ať velký či malý, zaujímá specifické místo v religiózní geografii města. Některé se uţ rozpadají věkem, jiné se těší zájmu věřících, kteří se tu za rozbřesku koupají, meditují či praktikují jógu. V samém srdci Váránasí leţí staré město se spletitou sítí uliček. Při toulkách touto čtvrtí, zejména v hodně úzkých uličkách, je třeba dávat si pozor na krávy, přeţvykující pochutiny, které jim ráno nasypali místní lidé. Bludištěm uliček a dále po Višvanátha Gali (Višvanáthovy uličky) se návštěvník dostane ke komplexu chrámu Višvanátha („Pán všehomíra“), kterému se také říká Zlatý chrám pro jeho pozlacenou věţičku. Nádherný komplex ukrytý za vysokou zdí je přístupný jen hinduistům, ostatní návštěvníci se musí spokojit s pohledem jen z okolních budov. Nedaleko stojí chrám Annapúrna Bhavani zasvěcený Šakti, ţenskému aspektu boţské energie. Šakti, jeţ se 39
manifestuje v mnoha podobách, například jako hrozivá Kálí a po zuby ozbrojená Durgá, je zde zpodobněna, jako dárkyně denní potravy, s miskou v ruce. V chrámu se nachází stříbrná socha Šani čili Saturnu. Na koho dopadne náhodou její stín, bude mít smůlu, věřící se snaţí předejít neštěstí a v sobotu se sem přicházejí modlit (Saturn je spojován se sobotou). Gháty a starým městem zajímavosti Váránasí zdaleka nekončí. Pozoruhodné památky najdeme také za ghátem Asi. Zdejší chrám bohyně Durgy a muzeum hinduistické univerzity jsou snadno přístupné. Na druhém břehu řeky se nachází Ramnagárská pevnost, která sehrála významnou úlohu v ţivotě města. Asi tři kilometry od čtvrti Godaulia, mimo staré město, se nachází moderní chrám Bharat Máta (Matka Indie), jehoţ slavnostního otevření se účastnil i Mahátma Gándhí. Největší zajímavostí je zde ohromná plastická mapa celého indického subkontinentu i s tibetskou náhorní plošinou s podrobně vyvedenými horami, řekami a posvátnými říčními brody. (Abram, 2002)
3.7 Kalkata Kalkata, jedno ze čtyř velkých městských center Indie, je pro hrdé obyvatele svým šarmem, různorodostí a zajímavostí srovnatelná s ostatními městy země. Podobně jako Bombaj a Madrás, není ani Kalkata staré město, její kořeny jsou spojeny s expanzí Evropanů v sedmnáctém století. Toto výstavní hlavní město britského panství na subkontinentu bylo nejvýznamnějším koloniálním městem Orientu. Potomci hledačů štěstí, kteří v 18. a 19. století přicházeli do Kalkaty z celého světa, aby se podíleli na tehdejším obchodním rozkvětu, jsou v její kosmopolitní kompozici komunit dosud patrni. Přesto v poslední době vzkvétá bengálský nacionalismus, který vedl k zavedení nového oficiálního názvu města Kolkata, odpovídajícího bengálské výslovnosti. Tento název zatím čeká na všeobecné přijetí. Od dosaţení nezávislosti docházelo při nepokojích ve dvanáctém století k masovým migracím uprchlíků, které podrobily infrastrukturu města zatěţkávací zkoušce. Následné utrpení a práce Matky Terezy, která se snaţila upozornit na jeho nejdojemnější oběti, vyslouţilo Kalkatě pověst města plného bídy, tu však jeho obyvatelé povaţují za nepodloţenou. Oponují tím, ţe problémy města nejsou jiţ tak naléhavé v porovnání s Bombají nebo jinými městy na světě a ţe obrazy slumů zkreslují skutečnost. 40
Bengálci z Kalkaty se rádi označují za inteligenci Indie. Vzniklo tu rčení: „Co vymyslí Bengálsko dnes, bude zítra dělat celá Indie.“ V tomto městě je umělecké úsilí ceněno výše neţ politický a ekonomický úspěch, je zde mnoho galerií, koná se tu ohromný festival indické klasické hudby, město má také prosperující divadelní scénu s představeními v bengálštině a tradice kinematografie. Kalkata má ke všemu zmatku a barevnosti tradici politických plakátů a nápisů na zdech. Vtipná a plamenná hesla spolu se záplavou reklamních plakátů zaplňují kaţdé moţné místo. Mezi majestátní stavby města spojující mnoho stylů patří impozantní Památník královny Viktorie, gotická katedrála sv. Pavla a Indické muzeum, jedno z největších muzeí v Asii, ve kterém jsou expozice sbírek od přírodopisných po umělecké a archeologické. Z mnoha ctihodných koloniálních zařízení je třeba jmenovat dostihovou dráhu, hřiště na pólo a kriket několik exkluzivních panských klubů. (Abram, 2002) Navzdory smogu, hluku a odpadkům se dá Kalkatou udělat docela pěkná procházka. Při ní by člověk neměl minout Maidán, největší městský park na světě o rozloze 400 hektarů, který leţí v srdci města. Obrovské zelenavé prostranství, na nějţ měla v minulosti přístup pouze elita, dnes slouţí jako pastvina pro koně, místo setkávání a hřiště kriketu či fotbalu. Jiţní okraj parku zdobí snad jediná perfektně zachovalá a udrţovaná stavba ve městě. Je poněkud paradoxní, ţe se jedná o budovu, připomínající britskou nadvládu – jiţ zmíněný Památník královny Viktorie. Majestátní stavbu, obloţenou bílým mramorem, zastřešuje kupole s otočnou pětimetrovou bronzovou sochou Vítězství. Před ní se nachází socha královny Viktorie, obklopená parkem, protkaným vodními toky. Kolem dokola se rozprostírá precizně zastřiţený anglický trávník. Expozice Památníku se věnuje době kolonizace a v jedné místnosti se nachází výstava o boji za nezávislost. [13] Kalkata je jediné indické město, v němţ stále narazíte na rikši taţené lidmi. Jejich ţivoty bývají velmi těţké a krátké a nemálo z nich si přivydělává pasáctvím. V kalkatském centru táhnou křehcí Bihárci povětšinou silnější, vyfintěné Indy nebo turisty. V době monzunů se musí po pás brodit vodou. [13]
41
Nejlepší klimatické podmínky pro návštěvu Kalkaty jsou během krátké zimy, kdy se denní maximální teploty pohybují okolo 27 °C a trţiště jsou plná zeleniny a květin. Před příchodem monzunu bývá nesnesitelně horko, to poleví s příchodem dešťů na konci června. V tuto dobu jsou ale časté povodně, které zaplavují ulice. Po krátkém období pomonzunových veder přichází příjemný říjen a listopad. V tomto období se koná největší městská slavnost Durgápúdţá. (Abram, 2002) 3.7.1 Slavnost Durgápúdžá Většina kalkatských hinduistických slavností je zasvěcena různým formám matky bohyně Šakti. Bengálsko je jedním z posledních center severoindického buddhismu a projevuje se zde jedinečná směsice tradic. V Kalkatě je velmi uctívána černá bohyně Kálí, aspekt Šivovy choti Durgy. (Abram, 2002) Dvoutýdenní náboţenský svátek Durgápúdţá, který se koná v září nebo říjnu, je nejokázalejší ze všech v Kalkatě. Tento svátek má čtyři vrcholné dny, kterým předchází dlouhé přípravy a hlavně předvečerní obřad, který odděluje období příprav od vlastních svátků. Nazývá se bohdan, neboli buzení, to znamená buzení hliněných soch Durgy, které se vytvářejí pro hlavní čtyři dny. Během bohdanu do těchto soch vstoupí svým dechem Bohyně. Kalkata se na čtyři dny změní v obrovskou světelně vybuchující rachejtli a lidé se odějí do svátečního. Toho večera bráhmani zavěsí měsíční věnce, před svatostánkem se rozestaví posvátné hliněné nádobky s malůvkami a zeleným posvátným kokosem a bráhmani začnou zvučnými hlasy vzývat bohy. Vzývání trvá asi hodinu a během ní si Evropan můţe uvědomit základní odlišnosti hinduistických obřadů od křesťanských. Zatímco na křesťanech se vyţaduje, aby byli mši přítomni duší i tělem, hinduismus nechává celou váhu ceremoniálu na bráhmanovi. Řádoví věřící mohou být přítomni, ale nemusí, ať tělem či duší. Toho oni vyuţívají, soustřeďují se jen ve vrcholných okamţicích, jinak během obřadu přecházejí a baví se. Na konci večera uţ hliněná socha není socha, nýbrţ bohyně, můţe být podána první oběť a mohou přicházet věřící, aby se matce poklonili. (Kníţková a kol., 1997)
42
3.8 Ganga Sagar Západní hranice Sundarbanu, rezervace leţící v rozsáhlé deltě Gangy, se vyznačuje několika vyhledávanými pláţemi a zákoutími. Ostrov Ganga Sagar, význačné poutní místo hinduismu, leţí 70 kilometrů jiţně od Kalkaty. Rituální pouť na ostrov se koná kaţdoročně a povaţuje se za druhou největší po Kumbha Méla. Kaţdoročně během Makar sankránti v lednu dorazí na ostrov statisíce poutníků, u příleţitosti Ganga Sagar Méla. V místě, kde se Ganga setkává s Bengálským zálivem, vykonají za úsvitu rituální koupel. Návštěvník můţe obdivovat chrám Kapil Muni u ústí řeky, který je povaţován za obzvlášť posvátný, podívat se na ašrám Ramkrišna, nebo vyuţít pláţe, ke koupání. Podle hinduistů, teprve aţ v moři dojde Ganga, tak jako všechny velké toky, k své dokonalosti. (Dalal, 2005)
43
4 Dotazníkové šetření 4.1 Metody zkoumání Šetření probíhalo pomocí jak osobně rozdaných dotazníků, tak i pomocí elektronického dotazníku. Elektronický dotazník byl pro respondenty dostupný na sociální síti a rovněţ rozšířen prostřednictvím elektronické pošty. Tuto metodu jsem zvolila z důvodu moţnosti rychlého a hromadného získání dat. Záměrně jsem volila dvě formy dotazníku, elektronický je v dnešní době snadno a rychle dostupný všem uţivatelům internetu. A kvůli věkové vyváţenosti respondentů jsem vyuţila také tištěnou formu, díky které bylo moţné zařadit do výzkumu především skupinu starších občanů, kteří mnohdy internet vyuţívají jen zřídka nebo vůbec. Výzkum byl zaměřen na obyvatele České republiky. Jeho cílem bylo zjistit, jak čeští občané nahlíţejí na společenské poměry panující v daleké Indii, jestli mají zájem o indickou kulturu a zdali v dnešní globalizované době existují nějaké předsudky vůči této společnosti a obyvatelům Indie. Základním pojmem celého dotazníku bylo indické náboţenství hinduismus. Ten má masivní vliv na ţivot a společnost v celé Indii a proto je důleţité zjistit, zda a do jaké míry znají respondenti toto náboţenství. Protoţe právě neznalost nebo milné informace mohou být příčinou vzniku různých předsudků vůči Indům a jejich tradicím. V dotazníku jsem pouţila převáţně uzavřené otázky, kdy měli respondenti moţnost vybrat jednu nebo více moţností. V malé míře jsou obsaţeny i otázky otevřené, které pro mne byli východiskem toho, jak zjistit na jaké úrovni je znalost respondentů o hinduismu. Zformulování uzavřené výčtové otázky pro tuto problematiku by bylo zavádějící, a proto bylo nutné nechat respondentům prostor, aby napsali své skutečné znalosti a nenechali se ovlivnit předepsanými odpověďmi.
4.2 Výzkum Výzkum byl prováděn během března a dubna roku 2013, kdy byli nezávisle osloveni respondenti z různých oblastí České republiky, převáţně z Pardubického kraje. Dotázaní odpovídali na 16 otázek. Dotazník byl vytvořen tak, aby si i respondenti, kteří nemají o Indii a hinduismu naprosto ţádné informace, vybrali odpověď a dotazník dokončili. 44
Základním souborem byli občané České republiky. Z tohoto souboru byl vybrán zkoumaný vzorek o velikosti 119 respondentů. Mezi respondenty nebyly zařazeny děti a mládeţ do 18 let.
4.3 Výsledky výzkumu
Rozdělení repondentů podle polaví
37% muž žena 63%
Graf č. 1: Procentuální zastoupení ţen a muţů (zdroj: autorka)
V grafu č. 1 je znázorněn procentuální podíl muţů a ţen, kteří se výzkumu účastnili. Jak je vidět, počet ţen přesahuje polovinu celku s celkovým počtem 75 ţen tedy 63 %, muţů se zúčastnilo 37 %.
45
Věkové skupiny 8%
student 52% 40%
pracující důchodce
Graf č. 2: Rozdělení respondentů na tři věkové skupiny-statusy (zdroj: autorka)
V grafu č. 2 můţeme vidět diverzifikaci respondentů na tři věkové skupiny. Jsou to velmi široké skupiny a mohou se částečně překrývat, například podíl pracujících můţe zahrnovat všechny od 18 aţ do 60 let nebo i více. Směrodatné pro výzkum ale není přesné věkové sloţení, nýbrţ rozdělení na tři hlavní skupiny (statusy) obyvatel se zcela odlišnými ţivotními zkušenostmi a postoji. Nejpočetnější skupinou jsou studenti, kterých je 52 %. Jedná se o studenty od 18 let, tedy převáţně vysokých škol, ti představují skupinu obyvatel s nejčerstvějšími znalostmi, tudíţ by se dalo očekávat, ţe mají k řešené problematice dostatek informací a utvářejí si na ni svůj názor. Druhou početnou skupinou jsou pracující lidé, kteří jsou zastoupeni vzorkem o velikosti 40 % z celkového počtu. Jak jsem jiţ zmínila, jedná se o velice rozmanitou skupinu, kterou ale spojují ţivotní zkušenosti a kaţdodenní pracovní nasazení. Poslední skupina jsou důchodci, kterých se zúčastnilo pouze 8 %. Tito lidé mohou být více ovlivněni informacemi ze sdělovacích prostředků, a tedy indickou společnost vnímat více negativně.
46
Byl/a jste někdy v Indii? 4% 28% ano ne ne, ale rád/a bych se tam někdy podíval/a 68%
Graf č. 3: Zastoupení lidí, kteří navštívili Indii (zdroj: autorka)
Jak lze vyčíst z grafu č. 3, respondentů, kteří viděli na vlastní oči, jak se v Indii ţije, a mohli si utvořit objektivní názor, je velice málo. Pouhá 4 %, tedy 5 lidí z celkových 119 navštívilo alespoň jednou tuto zemi. Bezmála 30 % dotázaných se do Indie nevypravilo ani jednou, ale měli by chuť a zájem tam někdy vycestovat. Není proto pochyb, ţe Indie má určitý potenciál, který dokáţe přilákat české občany na zájezd ve zcela jiném duchu, neţ jsme mnozí zvyklí. Největší podíl ale zaujímají lidé, kteří v Indii nikdy nebyli a rozhodně neuvaţují o tom, ţe by se tam někdy vypravili. Z tohoto lze vyvodit, ţe převáţná většina Čechů, celkem 68 %, nemá zájem Indii navštívit. V této otázce neuvaţujeme finanční prostředky, které jsou třeba k vykonání takové cesty, tedy respondenti nejsou ovlivněni tím, zda by si ji mohli dovolit.
47
Zajímá Vás indická kultura? 9%
7%
ano velmi spíše ano - přijde mi zajímavá 39% 45%
spíše ne - moc mě nezajímá ne vůbec
Graf č. 4: Zájem o kulturu Indie (zdroj: autorka)
Graf č. 4 znázorňuje, na kolik mají občané ČR zájem o indickou kulturu a vypovídá také o tom, jestli o této kultuře respondenti něco vědí. Neboť podle mého názoru, ti dotázaní, kteří odpověděli, ţe je indická kultura velice zajímá, na tom budou se znalostmi o ní nejlépe, bohuţel tuto moţnost zvolilo pouze 7 % respondentů. Protipólem k těmto 7 %, je dalších 9 % dotázaných, kteří odpověděli, ţe je indická kultura vůbec nezajímá. Dá se předpokládat, ţe o indické kultuře nevědí nic, nebo jen základní informace. Podobně na tom můţe být skupina 45 % dotázaných, kteří zvolili moţnost, ţe je Indie spíše nezajímá. Podílově se ale téměř vyrovnává 39 % respondentů, kteří tvrdí, ţe jim indická kultura přijde zajímavá, coţ lze brát, vhledem k procentuálnímu zastoupení, jako pozitivní informaci.
48
Jaký je Váš názor na kastovní systém v Indii? nevím co to je 31% nesouhlasím s tím, je to nedemokratické a diskriminační
45%
akceptuji to jako něco, co je spojeno s tradicí a jejich přesvědčením, ale nechtěl/a bych být jeho součástí
24%
vnímám ho pozitivně, zavedl/a bych ho i u nás
Graf č. 5: Názory respondentů na typické rozdělení indické společnosti (zdroj: autorka)
Jak vyplývá z grafu č. 5, nikdo z dotázaných nesdílí názor, ţe by česká společnost měla být strukturovaná stejně jako ta indická, coţ není překvapující. Kasty v Indii představují pro mnoho lidí příčinu velmi bídného ţivota a bezpráví. Celkem 24 % dotázaných naprosto nesouhlasí s rozdělením obyvatel na kasty a právem povaţují takové nerovnosti mezi lidmi za nedemokratické a diskriminační. Většina, tedy 45 % občanů, zvolila smířlivou odpověď. Tvrdí, ţe by v ţádném případě nechtěli být zařazeni do tohoto společenského systému, na druhé straně ho akceptují, protoţe je to velice stará indická tradice, která se v nejbliţší době příliš nezmění a sami Indové si na ni příliš nestěţují. Překvapující výsledek je poměrně velký podíl dotázaných, kteří netuší, co kastovní systém znamená, takto odpovědělo celých 31 % respondentů.
49
Která charakteristika Indie je Vám názorově nejbližší? 14% 26%
A B C
60%
Graf č. 6: Jak vidí Indii čeští občané (zdroj: autorka)
Charakteristiky: A. Indie, je země posvátná, je to země náboţenských svátků, tradic, koření a pozoruhodné architektury. Obyvatelé berou ţivot takový jaký je, nelpí na majetku. Snaţí se zdokonalovat svou karmu, coţ je dělá ušlechtilejšími, neţ mnohé obyvatele západních civilizací. B. Indie je země velkých kontrastů, země chudých i bohatých. I přes chudobu a nízkou ţivotní úroveň, která panuje u většiny obyvatel a která Evropanovi dokáţe vyrazit dech, má Indie co nabídnout. Je to země velmi pestrá, která překvapí, ale i uchvátí. C. Indie je země děsivé bídy, přelidnění, kriminality, dopravního chaosu a špíny. U šesté otázky se respondenti měli zamyslet nad tím, která z výše uvedených charakteristik Indie je jim názorově nejbliţší. Jak je vidět v grafu č. 6, charakteristiku A. si vybralo 26 % dotázaných. Ti si představují Indii jako zemi, která omámí smysly, vidí ji spíše jako náboţenský stát, nezaobírají se příliš problémy, kterých má Indie hodně a soustřeďují se na pozitivní stránku indické společnosti. Charakteristika C. popisuje Indii v nejhorším světle a nespatřuje na ní nic, co by mohla nabídnout. Jako zemi bídy, přelidnění, kriminality, dopravního chaosu a špíny vidí Indii 14 % respondentů. 50
Nejčastěji zvolenou variantou byla varianta B., která realisticky vidí dobré i špatné stránky Indie. Podle 60% dotázaných, i přes poměry, které tam panují, má Indie co nabídnout a dokáţe návštěvníka uspokojit.
Představte si, že se Vašimi novými sousedy stala na pohled sympatická indická rodina a pozvali Vás k sobě na pohoštění, abyste se seznámili. Přijali byste jejich pozvání? 3% 4%
určitě ano, rád/a se s nimi spřátelím
24%
spíše ano, pouze kvůli dobrým vztahům
69%
spíše ne, raději je pozvu k sobě domů, nebo se pokusím domluvit setkání někde jinde určitě ne, zdvořile bych odmítl/a
Graf č. 7: Ochota Čechů komunikovat s Indy (zdroj: autorka)
Graf č. 7 ukazuje, ţe bezmála 70 % Čechů nemá ţádný problém bez jakýchkoli předsudků se s Indy přátelit a navštěvovat je. Dalších 24 % je nakloněno komunikaci s Indy spíše jen z nutnosti nebo v rámci slušného chování, nejde ale o potřebu častějšího styku. Zanedbatelným se dá nazvat zbytek dohromady 7 % lidí, kteří by pozvání od indické rodiny na pohoštění zdvořile odmítli, nebo by jim nebylo příjemné ocitnout se v takové společnosti, coţ můţe být způsobeno určitými předsudky vůči obyvatelům Indie, ale je třeba říci, ţe ať uţ je to z jakéhokoliv důvodu, procentuální zastoupení těchto občanů je v porovnání se zbytkem dotázaných velmi malé.
51
Jaký máte vztah k náboženství obecně? 4% 16% 14% pozitvní neutrální negativní naprosto odmítavý
66%
Graf č. 8: Postoj respondentů k náboţenství (zdroj: autorka)
Osobní postoj respondenta k náboţenství, můţe mít vliv na chápání a ochotu zjistit něco nového o jakémkoli náboţenství a tím pádem i o hinduismu. Například člověk, který náboţenství vnímá negativně aţ odmítavě, nemusí mít potřebu se hinduismem zaobírat. Proto jsem před poloţením otázek týkajících se výhradně hinduismu chtěla zjistit, jaký mají respondenti obecně vztah k náboţenství. Z grafu č. 8. vyčteme, ţe většina, tedy 66 % lidí, má neutrální vztah k náboţenství, jdou svojí vlastní cestou a příliš neřeší jeho klady a zápory. Kladně přijímá náboţenství 16 % dotázaných a zbylých 18 % má k němu negativní nebo naprosto odmítavý postoj, tudíţ nevidí v náboţenství ţádný přínos pro společnost.
52
Co víte o hinduismu?
38% nic volná odpověď 62%
Graf č. 9: Znalosti respondentů o hinduismu (zdroj: autorka)
Z otevřené otázky, umoţňující zjistit znalosti vybrané skupiny českých občanů o hinduismu, vznikl graf č. 9. Tento graf vypovídá o tom, ţe 62 % dotázaných o něm neví nic, neprojevili ţádné znalosti. Naproti tomu 38 % respondentů bylo schopno se podělit o své vědomosti, ať uţ jen základní nebo více rozšířené. Odpovídali v heslech i ve větách. V tabulce č. 1, uvedené níţe, jsou uvedeny volné odpovědi respondentů. Jak ukazuje tabulka, nejeden dotázaný povaţuje hinduismus za polyteistické náboţenství, ve své podstatě nemůţeme brát takovýto názor za špatný, víra ve více bohů je pro hinduismus typická, i kdyţ prozkoumáme-li toto náboţenství podrobněji, zjistíme, ţe stvořitel je podle této víry pouze jeden. Většina respondentů má hinduismus správně spojený s Indií, kde je nejrozšířenější. Vědomosti uvedených 38 % dotázaných sahají mimo jiné k základním principům a pojmům hinduismu jako je reinkarnace, brahma, karma nebo véda. Také se objevila spojitost s jógou, kterou správně přiřadili k hinduistické filozofii. Je také zřejmé, ţe někteří si pod pojmem hinduismus představí posvátnou krávu, která je také typickým znakem.
53
Dalšími odpověďmi, které nejsou v tabulce uvedeny, byly nekonkrétní informace. Například 26 % odpovídajících napsalo, ţe znají pouze základní informace o hinduismu, ovšem neuvedli jaké. Menší část, asi 15 % těch, kteří odpověděli, neuvedla více, neţ ţe je hinduismus náboţenství. Počáteční podíl 38 % znalých občanů, se tedy zuţuje na přibliţných 17 % z celkového počtu respondentů, kteří prokázali alespoň dobré znalosti.
Tabulka č. 1: Přehled volných odpovědí (zdroj: autorka)
54
Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a, že nic, měl/a byste zájem se o něm něco dozvědět?
ano 45% ne 55%
Graf č. 10: Ochota respondentů rozšířit své znalosti (zdroj: autorka)
Desátá otázka byla určena těm respondentům, kteří v předchozí otázce odpověděli, ţe nic o hinduismu nevědí. Zajímalo mě, kolik lidí z těchto 62 % (viz graf č. 9), by měli zájem se o něm něco dozvědět, například navštívením zajímavé přednášky, nebo třeba jen vyhledáním informací na internetu či v knize. Pro 45% z nich je hinduismus natolik nezajímavý, ţe nemají potřebu se o něm jakoukoliv cestou vzdělávat. Více jak polovina dotázaných (55 %) je přístupná pro rozvoj svých znalostí a mají zájem se o hinduismu něco dozvědět. Je moţné, ţe právě po vyplnění mého dotazníku tak učinili a obohatili své vědomosti.
55
Co vnímáte na hinduismu jako pozitivní? Říká, že člověk nemá lpět na majetku, ale spíše se zamýšlet nad sebou samým. Jeho kulturu se zajímavými obřady a architekturou. Je tolerantní vůči jiným náboženstvím i svým vyznavačům. Proklamuje odpor k násilí. Nic pozitivního na něm nevidím. Vegetariánství Jiné 0
20
40
60
Počet zvolení
Graf č. 11: Pozitivní vlivy hinduismu (zdroj: autorka)
Graf č. 11 znázorňuje pozitiva hinduismu seřazená podle toho, kolikrát respondenti zvolili tu kterou moţnost. Jak vyplývá z grafu, podle dotázaných největším kladem tohoto náboţenství je, ţe jeho vyznavači nejsou závislí na majetku, není pro ně příliš důleţitý, coţ je pro dnešní západní civilizaci nepředstavitelné, učí se brát ţivot jaký je a zamýšlejí se nad sebou samými. Další důleţitá pozitiva hinduismu vidí respondenti v hinduistické kultuře, která přináší mnoho zajímavého jako obřady a rituály, různé slavnosti, nebo stavby. Stejně významné je i to, ţe je hinduismus velice tolerantní vůči ostatním náboţenstvím, a také svým vyznavačům, kterým v podstatě umoţňuje, aby věřili, v co chtějí. Odpor k násilí, který hinduismus proklamuje, je na čtvrtém místě. Nejméně často bylo zvoleno vegetariánství a asi 27 % respondentů nevidí na hinduismu nic pozitivního. Tuto moţnost mohli zvolit z důvodu, ţe o něm příliš nevědí a nedokáţí to posoudit, coţ se objevilo i jako odpovědi v moţnosti „Jiné“.
56
Co vnímáte na hinduismu jako negativní? Znevažování postavení žen. Rozděluje společnost díky kastovnímu systému nerovnost lidí. Nic negativního na něm nevidím.
Systém bohů se mi zdá příliš zmatený.
Jiné 0
20
40
60
80
Počet zvolení
Graf č. 12: Negativní vlivy hinduismu (zdroj: autorka)
Z grafu č. 12 vyplývá, ţe podle respondentů je nevětším záporným jevem hinduismu znevaţování postavení ţen. To můţeme povaţovat také za důsledek posledních tragických případů násilí na indických ţenách, o kterých byl informovám celý svět. Ačkoliv v nejstarších védských textech je zdůrazňována úcta k ţenám, jako k bohyním domova, tyto staré tradice jsou v dnešní Indii jiţ povaţovány spíše za konzervativní a přeţité. Ţeny jsou většinou na muţích velice závislé a je podporován patriarchát. Je zajímavé, ţe z celkového počtu lidí, kteří zvolili tuto moţnost, zaujímali většinu právě ţeny, a to téměř 70 %. Druhým, nejčastěji zvoleným negativem, je systém rozdělení indické společnosti na kasty, který je příčinou nerovnosti lidí v Indii. Ačkoliv většina respondentů tento systém akceptuje jako styl ţivota spojený s indickou tradicí (viz graf č. 5), uvědomují si negativní dopady kastovnictví. Našli se i respondenti, kteří povaţují systém bohů za zmatený a těţko rozeznatelný. Nejedná se o negativum v pravém slova smyslu, jelikoţ nemá ţádné dopady na ţivot v Indii jako například kastovní systém. Celých 16 % dotázaných na hinduismu nic negativního nespatřuje a velice malou část zaujímá odpověď „Jiné“, kterou vyuţili pouze 4 respondenti, aby vyjádřili, ţe o hinduismu nic nevědí a nedokáţí negativa posoudit. 57
Dokážete si představit, že byste v budoucnu přijali představy a zásady tohoto náboženství a přizpůsobili se mu? 14%
4% ano ne netuším, co všechno hinduismus obnáší
82%
Graf č. 13: Inklinace respondentů k hinduismu (zdroj: autorka)
Otázka, jejíţ odpovědi jsou znázorněny v grafu č. 13, se týkala moţného přijetí hinduismu za vlastní ţivotní filozofii. Výsledky výzkumu ukazují, ţe existují mezi českými občany jedinci, kteří by byli schopni změnit způsob svého ţivota a podřídit ho zásadám takového náboţenství, jako je hinduismus. Jedná se o 4 % ze zkoumaného vzorku občanů. Naprosto nepředstavitelné je přizpůsobení ţivota hinduistické filozofii pro masivní většinu 82 % respondentů. Zbylých 14 % nedokázalo na tuto otázku odpovědět, protoţe neznají představy tohoto náboţenství a tedy nedokáţí posoudit, zda by se tyto představy mohli slučovat se stylem jejich ţivota.
58
Věříte v reinkarnaci? 3%
14% ano 16%
40%
spíše ano spíše ne ne nevím co je
27%
Graf č. 14: Podíl respondentů věřících v reinkarnaci (zdroj: autorka)
Reinkarnace a koloběh ţivotů, je jedním ze základních principů hinduistické filozofie. Proto mě zajímalo, kolik procent českých občanů věří, stejně jako hinduisté, ţe člověk je strůjcem svého dalšího ţivota a ţe to, kolik vykoná v současném ţivotě dobrého, se odrazí v ţivotě následujícím. V reinkarnaci věří s jistotou 14 % respondentů a dalších 16 % povaţuje tento jev za spíše skutečný. Dohromady je to rovných 30 % dotázaných, kteří se přiklánějí k názoru, ţe je reinkarnace moţnou součástí našeho ţivota. Naproti tomu se ukázalo, ţe nevěřících v reinkarnaci je většina a to 40 %. 27 % z celkového počtu odpovědělo, ţe v ni spíše nevěří a 4 % lidí, netuší, co pojem reinkarnace znamená.
59
Co je to podle Vás Rámájana? 18%
významný staroindický epos hinduistický svátek - oslava bhakti (lásky k bohu) 49% název velké hinduistické pouti
33%
Graf č. 15: Co je, podle respondentů, Rámájana (zdroj:autorka)
Předposlední otázka byla spíše kvízová, výsledky zobrazuje graf č. 15. Cílem bylo v rámci výzkumu znalostí zjistit, kolik procent dotázaných zná název významného staroindického eposu Rámájana, který se jistě ve školní látce objevuje a je významnou součástí hinduismu. Důkazem dobrých znalostí, je bezmála polovina respondentů, kteří zvolili správnou odpověď. Druhá polovina celku zvolila špatné odpovědi. Moţnost, kterou zvolilo 33 % odpovídajících, byla Rámájana jako hinduistický svátek, záměrně jsem připojila ještě upřesňující informaci, oslava bhakti (lásky k bohu), jelikoţ ti respondenti, kteří pouze typovali, se většinou přiklonili k moţnosti nejvíce podrobné. K poslední moţnosti, název velké hinduistické pouti, se přiklonilo 18 % respondentů.
60
Znáte nějaký indický svátek? 16%
ano ne
84%
Graf č. 16: Podíl respondentů, kteří znají nějaký indický svátek (zdroj: autorka)
Poslední graf č. 16 ukazuje procentuální zastoupení dotázaných, kteří mají znalosti indické kultury na takové úrovni, ţe znají název alespoň jednoho indického svátku. Takových je ve zkoumaném vzorku 16 %. Během roku se slaví v Indii mnoho svátků a otázka se neomezuje pouze na svátky ryze hinduistické, tudíţ například islámský ramadán, který se objevil celkem šestkrát, je také správná odpověď. Další svátky, které respondenti znají, jsou Divali (svátek světel) a Hólí (závěr zimní sklizně). Jedenkrát byla také zmíněná velká pouť Kumbha Méla a Navarátrí (svátek boţské matky Durgy). Ze zmíněných 16 % respondentů, tři milně povaţují za svátek Rámájanu, podle mého názoru byli ovlivněni otázkou č. 15, kde vybrali špatnou moţnost a snaţili se ji zúročit v této poslední otázce.
61
4.4 Shrnutí výsledků výzkumu Výsledky dotazníkového šetření ukazují, ţe ačkoliv je Indická republika pro téměř polovinu dotázaných zajímavou zemí, necelých 70% nemá zájem tam vycestovat a vidět ţivot v Indii na vlastní oči. Většina respondentů má na Indii realistický názor a uvědomuje si problémy i dobré stránky její společnosti. Vidí ji jako zemi paradoxních kontrastů, kde na jedné straně mnoho lidí ţije v bídě, na druhé straně jsou například budovány luxusní hotely pro turisty. Kasty, na které je indická společnost rozdělena, jsou u nás převáţně chápány smířlivě, jako neměnná tradice, která je nerozlučně spjata s tamními společenskými poměry. Na druhé straně jsou si respondenti vědomi negativního dopadu, který toto rozdělení společnosti přináší. Zjistila jsem také, ţe postoj českých občanů k obyvatelům Indie je velice pozitivní. Jen velice malá část dotázaných projevila nesympatie nebo nezájem o komunikaci s Indy. I přesto, ţe polovina dotázaných zná význam pojmu Rámájana, znalosti a obecný přehled o hinduismu není u našich občanů na příliš dobré úrovni. Pouze asi čtvrtina z nich prokázala alespoň základní znalosti. Tyto znalosti by mělo zájem rozšířit jen 55 % dotázaných. Z výzkumu dále vyplynulo, ţe nejvíce pozitivní dopad hinduistické filozofie na společnost, vidí respondenti v nezávislosti věřících na hmotném majetku, která jim umoţňuje zcela jiný pohled na svět. Naproti tomu největším záporem je podle výzkumu nerovnost lidí způsobená kastovní soustavou a neúcta k ţenám. Bylo také zjištěno, ţe více neţ čtvrtina respondentů přijímá reinkarnaci jako skutečný jev, čímţ se názorově shodují s hinduistickou filozofií. Naprostá většina dotázaných si nedokáţe představit, ţe by v budoucnu přijala toto náboţenství a ţila v souladu s pravidly, které z něj vyplývají.
62
Závěr Bakalářská práce pojednávala o hinduismu jako společensko-náboţenské struktuře většiny indického obyvatelstva. Poukázala na některé důleţité společenské problémy Indie, jako například kastovní systém s tím související slumy na okrajích měst, které jsou také důsledkem hinduistické víry. Dále vysvětlila význam řeky Gangy pro věřící a představila významná poutní místa nacházející se na březích tohoto posvátného toku. Cílem bylo zhodnotit u náhodně zvolených českých občanů jejich znalosti o hinduismu a jejich názor na ţivot v indické společnosti. Dále zjistit, zda by měli zájem Indii navštívit a také jejich vztah k obyvatelům tohoto státu. Pomocí uţité metody dotazníkového šetření se podařilo zjistit, ţe čeští občané nemají zájem o cestu do Indie, přestoţe se jim tato kultura zdá zajímavá. Dalším zjištěním byla poměrně nízká úroveň znalostí o hinduismu, kterou respondenti projevili. Cíl práce jsem splnila. Bylo dosaţeno zhodnocení vztahu českých občanů k Indii a jejím obyvatelům a bylo prokázáno, ţe u nich nepanují předsudky vůči této národnosti, nebo stylu jejich ţivota. Doufám, ţe tato práce bude podnětem pro studenty zabývat se hlouběji problematikou hinduismu a z něho vyplývajících kladných a záporných vlastností indické společnosti, jelikoţ podle mého názoru je toto téma zajímavé a v dnešní době, kdy se Indie stává častým obchodním partnerem mnoha českých firem, je důleţité snaţit se pochopit mentalitu jejích obyvatel. Také cesta podél toku řeky Gangy a na ní leţící města, která práce popisuje, by se mohla stát inspirací pro vášnivé cestovatele, kteří by chtěli vidět, jak se Ganga na své pouti severní Indií mění a zároveň poznat nezapomenutelnou atmosféru starobylých měst.
63
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje: ABRAM, D., SEN, D., EDWARDS, N. a kolektiv. Indie - Sever: [Dillí, Rádţasthán, Uttapradéš]: the rough guide. Brno :. Jota,: 2002, 1112 s, [20] s. barev. obr. příl. a map. ISBN 80-721-7059-7. DALAL, Roshen. Indie. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2005, 824 s. ISBN 80-249-0561-2. KNÍŢKOVÁ, H., MERHAUTOVÁ, E., ZBAVITEL, D. a kolektiv. Indie: bohové a lidé. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1997, 78 s. Za poznáním do muzea. ISBN 80-702-8105-7. ROSEN, Steven. Skrytá sláva Indie. Překlad Mádhaví Dásí. Praha: Bhaktivedanta Book Trust, 2006, 191 s. ISBN 978-809-0382-909. ZBAVITEL, Dušan. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. 1. vyd. Praha: Dharma Gaia, 1993. ISBN 80-901-2255-8. Elektronické zdroje: [1]
Ministerstvo zahraničních věcí ČR. [online]. ©2011. [cit. 2013-03-27]. Indie. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/indie/index.html
[2]
Hindustan. Základní informace o Indii. [online]. ©2010–2013. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.hindustan.cz/indie/default.aspx
[3]
Regionální geografie Asie. Indie. [online]. ©2004–2013. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://geo-asie.upol.cz/index.php?page=indie
[4]
VITÁK, Václav. Indie dohání Čínu, má uţ 1,21 miliardy obyvatel. Aktuálně.cz. [online]. 31. 3. 2011. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=695805 5
[5]
Indie-Goa. Obyvatelstvo Indie. [online]. ©1994–2013. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.indie-goa.cz/informace-o-indii/obyvatelstvo-indie/
[6]
Lidská práva v Indii. Slumy v Indii. [online]. ©2012. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://lidske-vztahy-v-indii6.webnode.cz/news/slumy-v-indii/
64
[7]
SOBOTOVÁ, Lenka. Jak se opravdu ţije v indických slumech. Rozvojovka. [online]. 8. 6. 2009. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/691-jak-se-opravdu-zije-v-indickychslumech.htm
[8]
BEZDĚK, Robert. Posvátné jazyky Indie. Jazyky.com. [online]. 14. 3. 2013. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.jazyky.com/content/view/716/
[9]
Indie-Goa. Historie Indie. [online]. ©1994–2013. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.indie-goa.cz/informace-o-indii/historie-indie/
[10] Chování EU. Indie. [online]. ©2006. [cit. 2013-04-03]. Kastovní systém. Dostupné z: http://www.chovani.eu/indie/c108 [11] Hinduismus. Svátky. [online]. ©2006. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.hinduismus.cz/svatky/ [12] ERBENOVÁ, Jana. Krása měst na nejposvátnější indické řece Ganze. Česká televize. ČT 24. [online]. 23. 8. 2011. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/133867-krasa-mest-na-nejposvatnejsiindicke-rece-ganze/ [13] Hedvábná stezka. Neuvěřitelná Kalkata. [online]. ©2005–2011. [cit. 2013-0408]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/indie/2889neuveritelna-kalkata/ [14] BERÁNEK, Petr. Triveni sangam .Tripio. [online]. 12. 12. 2011. [cit. 2013-0408]. Dostupné z: http://tripio.cz/asie/indie/atrakce/triveni-sangam [15] XFLO. Portfolio and photo prints. [online]. ©2009–2013. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.xflo.net/en/portfolio-photo-prints/ [16] Royal Rajasthan on Wheels Destinations. Varanasi. ©2013. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.royalsrajasthanonwheels.com/destinations.html [17] Chardham travel. Haridwar Kumbh Guide 2010. ©2010. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.chardhamtravel.com/kumbh.html [18] Totally cool pix. Holi day aka festival of colours. ©2009–2013. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://totallycoolpix.com/2011/03/holi-day-aka-festival-of-colours/ [19] Prokerala. The Ganges or Ganga river. Map of Ganga. ©2005–2013. [cit. 201304-12]. Dostupné z: http://www.prokerala.com/maps/india/ganges-river-map.html
65
Filmové zdroje: [20] KÜNG, Hans. Spurensuche – Die Weltreligionen auf dem Weg: Hinduismus. [DVD]. Německo: A Coproduction of SWR, 1999. Světová náboţenství. 15 [21] KÜNG, Hans. Spurensuche – Die Weltreligionen auf dem Weg: Hinduismus. Bonus: Slovo odborného poradce PhDr. Dušana Zbavitele, DrSc. [DVD]. 1999. Světová náboţenství. 16
66
Seznam ilustrací Seznam grafů: Graf č. 1: Procentuální zastoupení ţen a muţů (zdroj: autorka) ..................................... 45 Graf č. 2: Rozdělení respondentů na tři věkové skupiny-statusy (zdroj: autorka) ......... 46 Graf č. 3: Zastoupení lidí, kteří navštívili Indii (zdroj: autorka) .................................... 47 Graf č. 4: Zájem o kulturu Indie (zdroj: autorka) ........................................................... 48 Graf č. 5: Názory respondentů na typické rozdělení indické společnosti (zdroj: autorka) ........................................................................................................................................ 49 Graf č. 6: Jak vidí Indii čeští občané (zdroj: autorka) .................................................... 50 Graf č. 7: Ochota Čechů komunikovat s Indy (zdroj: autorka) ...................................... 51 Graf č. 8: Postoj respondentů k náboţenství (zdroj: autorka)......................................... 52 Graf č. 9: Znalosti respondentů o hinduismu (zdroj: autorka) ........................................ 53 Graf č. 10: Ochota respondentů rozšířit své znalosti (zdroj: autorka) ............................ 55 Graf č. 11: Pozitivní vlivy hinduismu (zdroj: autorka) ................................................... 56 Graf č. 12: Negativní vlivy hinduismu (zdroj: autorka) ................................................. 57 Graf č. 13: Inklinace respondentů k hinduismu (zdroj: autorka) .................................... 58 Graf č. 14: Podíl respondentů věřících v reinkarnaci (zdroj: autorka) ........................... 59 Graf č. 15: Co je, podle respondentů, Rámájana (zdroj:autorka) ................................... 60 Graf č. 16: Podíl respondentů, kteří znají nějaký indický svátek (zdroj: autorka) ......... 61
Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Svátek Hólí, oslava příchodu jara [21] ..................................................... 24 Obrázek č. 2: Mapa toku řeky Gangy [19] ..................................................................... 28 Obrázek č. 3: Har-ki-Pauri během Kumbha mély [18] ................................................... 33 Obrázek č. 4: Věčerní obřad arati na břehu Gangy [17] ................................................. 36 Obrázek č. 5: Věřící na jednom z ghátů ve Váránasí [16] .............................................. 38
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Přehled volných odpovědí (zdroj: autorka) .............................................. 54
67
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník – Indie, hinduismus
Dotazník – Indie, hinduismus Dobrý den, jmenuji se Michaela Stará, studuji obor cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Tento dotazník jsem zpracovala v rámci mé bakalářské práce a jeho cílem je zhodnotit zájem a povědomí vybrané skupiny českých občanů o hinduismu a indické společnosti. Pokud není uvedeno jinak, vyberte vždy jen jednu odpověď. Dotazník je anonymní, jeho vyplnění Vám nezabere více než 10 minut. Děkuji za Váš čas.
1) Jste muţ ţena 2) Jste student pracující důchodce 3) Byl/a jste někdy v Indii? ano ne ne, ale rád/a bych se tam někdy podíval/a
68
4) Zajímá Vás indická kultura?
ano velmi spíše ano – přijde mi zajímavá spíše ne – moc mě nezajímá ne vůbec
5) Jaký je Váš názor na kastovní systém v Indii? nevím co to je nesouhlasím s tím, je to nedemokratické a diskriminační akceptuji to jako něco, co je spojeno s tradicí a jejich přesvědčením, ale nechtěl/a bych být jeho součástí vnímám ho pozitivně, zavedl/a bych ho i u nás 6) Která charakteristika Indie je Vám názorově nejbližší? Indie, je země posvátná, je to země náboţenských svátků, tradic, koření a pozoruhodné architektury. Obyvatelé berou ţivot takový jaký je, nelpí na majetku. Snaţí se zdokonalovat svou karmu, coţ je dělá ušlechtilejšími, neţ mnohé obyvatele západních civilizací. Indie je země velkých kontrastů, země chudých i bohatých. I přes chudobu a nízkou ţivotní úroveň, která panuje u většiny obyvatel a která Evropanovi dokáţe vyrazit dech, má Indie co nabídnout. Je to země velmi pestrá, která překvapí, ale i uchvátí. Indie je země děsivé bídy, přelidnění, kriminality, dopravního chaosu a špíny. 7) Představte si, že se Vašimi novými sousedy stala na pohled sympatická indická rodina a pozvali Vás k sobě na pohoštění, abyste se seznámili. Přijali byste jejich pozvání? určitě ano, rád/a se s nimi spřátelím spíše ano, pouze kvůli dobrým vztahům spíše ne, raději je pozvu k sobě domů, nebo se pokusím domluvit setkání někde jinde určitě ne, zdvořile bych odmítl/a
69
8) Jaký máte vztah k náboženství obecně? neutrální pozitivní negativní naprosto odmítavý 9) Co víte o hinduismu? nic volná odpověď ....................................................................... .......................................................................
10) Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a, že nic, měl/a byste zájem se o něm něco dozvědět? ano ne 11) Co vnímáte na hinduismu jako pozitivní? (Lze zaškrtnout více možností.) nic pozitivního na něm nevidím říká, ţe člověk nemá lpět na majetku, ale spíš se zamýšlet nad sebou samým proklamuje odpor k násilí je tolerantní vůči jiným náboţenstvím i svým vyznavačům jeho kulturu se zajímavými obřady a architekturou vegetariánství jiné ........................................................................... 12) Co vnímáte na hinduismu jako negativní? (Lze zaškrtnout více možností.)
nic negativního na něm nevidím rozděluje společnost díky kastovnímu systému – nerovnost lidí systém bohů se mi zdá příliš zmatený znevaţování postavení ţen jiné ..............................................................................
70
13) Dokážete si představit, že byste v budoucnu přijali představy a zásady tohoto náboženství a přizpůsobili se mu? ano ne netuším, co všechno hinduismus obnáší 14) Věříte v reinkarnaci?
ano spíše ano ne spíše ne nevím co to je
15) Co je to podle Vás Rámájana? hinduistický svátek – oslava bhakti (lásky k Bohu) název velké hinduistické pouti významný staroindický epos 16) Znáte nějaký indický svátek? (Pokud ano, prosím uveďte jaký.) ano ..................................................... ne
71
