2
RZODZO HM OO V VA OR
MASO WEST s. r. o., KLATOVY Také s touto společností jsme se nejednou setkali na stránkách Řeznicko-uzenářských novin. Zejména reportáž ze zabijačky pořádané za nevšedního zájmu zákazníků přímo na klatovském náměstí vzbudila zasloužený čtenářský ohlas. Zdá se, že s nemenším zájmem tito přijmou nabídku sortimentu pro grilovací sezonu. Na otázky ŘUN odpovídá Ing. Stanislav Kopáček, jednatel MASO WEST s. r. o.
■ Můžete stručně charakterizovat vaši sortimentní nabídku pro letošní grilovací sezonu? Pro naše zákazníky jsme připravili pestrou nabídku výrobků určených na gril, pokud je shrnu, jedná se o tři skupiny: – Marinovaná masa a marinované špízy z vepřového a kuřecího masa – Grilovací klobásy s rozmanitými příchutěmi – Orient, s pepřem, s bylinkami, Nivou, paprikou… – Už v loňském roce jsme pro zákazníky připravili výrobkovou řadu uzenin vyráběných podle původních řeznických norem z roku 1957 až 1976 RETRO. Do této řady patří mj. také špekáčky ručně vázané RETRO, které vynikají vysokými kvalitativními znaky. ■ Připravili jste nějaké novinky? Pro letošní rok jsme připravili novinky v sortimentu marinovaných mas, kdy v jednom ba-
Jednatel MASO WEST Ing. Stanislav Kopáček (vpravo) přebírá ocenění v soutěži prodejen za rok 2009 od Ing. Jaromíra Klouda, předsedy ČSZM. lení kombinujeme marinované plátkované maso a marinované špízy. Jedná se vlastně o rodinný grilovací set.
■ Kterou položku považujete za jedničku ve vaší nabídce? Můžete popsat její složení, přednosti, jedinečnost…
„Jedniček“ v sortimentu grilování je samozřejmě spousta, ale jako topku z pohledu klasického řeznického řemesla a návratu k tradicím poctivé uzenářské výroby bych zvolil špekáček ručně vázaný RETRO. Jedná se o uzeninu vyrobenou podle původních řeznických norem z roku 1957 až 1976. Špekáček je vyroben z čistého masa, neobsahuje žádné náhražky, je dochucen 100% přírodním kořením a v nákroji obsahuje uzený špek, který dodává špekáčku jeho nezapomenutelnou chuť a aroma. ■ Jaké jsou vaše zkušenosti s poptávkou po marinovaných masech určených pro grilování? Myslím si, že spotřebitelé volí spíše variantu koupi masa a marinády zvlášť, kdy si marinády sami vyrobí nebo dnes mohou zakoupit pestrou škálu různých chutí. Přesto je na nás výrobcích najít natolik chuťově zajímanou variantu, kdy si zákazník koupí kompletní „verzi“. ■ Jsou, dle vašeho názoru, čeští spotřebitelé opravdoví fandové grilování? Trend grilování si získává stále větší oblibu, nicméně si myslím, že Češi stále zůstávají spíše u klasiky – táborák s jeho nezapomenutelnou atmosférou. Na grilovací „chutě“ si český zákazník teprve zvyká. Za čas a odpovědi děkuje Bohumil Rada
SPOLEČNOST ANTONI, DOLNÍ TŘEBONÍN (Český Krumlov)
Krumlovské špekáčky vévodí táborákům podél Vltavy. Patří k nejvýznamnějším jihočeským uzenářským firmám, pokud se týká navázání na tradice uzenářského řemesla, díky čemuž pravidelně sklízí ocenění v prestižní soutěži „Chutná hezky. Jihočesky“. Také ocenění spotřebitelů v podobě zájmu o kvalitní výrobky charakterizované slovem „Krumlovský, -á, -é“ či „Antoni“ v názvu. Na otázky ŘUN odpovídá Josef Antoni, jednatel společnosti.
■ Můžete stručně charakterizovat vaši sortimentní nabídku pro letošní grilovací sezonu? Samozřejmě vychází z dlouhodobé poptávky našich zákazníků. Oni už jsou zvyklí kupovat své oblíbené položky. Jestli dovolíte, rozdělil bych ji do několika skupin. V první řadě jsou to uzeniny „na oheň“. Mezi nimi jsou to především Krumlovské špekáčky. Také však silné párky a klobásy. Krom tradiční Paprikové klobásy si čím dál úspěšněji vede Koňská klobása, požadavek na méně tučný výrobek splňuje Klobása z komína. Pro nejnáročnější gurmány je připravena Antoniho maďarská klobása. Za zcela bezkonkurenční bych si dovolil považovat na ohni opečený Krumlovský špek. Druhou skupinu tvoří marinované steaky, a to jak z hovězího, tak z vepřového masa. Tyto nabízíme v různých chuťových variacích podle převládající ingredience (česnek, pepř, oregáno, kečup…). Lidé oceňují praktické vakuované balení po třech kusech. Třetí, avšak nejvrcholnější skupinu, představují masa na kosti. Především pak vepřové kýty, pro které k nám jezdí z široka daleka. Ve způsobu úpravy se přizpůsobujeme přání zákazníka, stejně tak v čase dodání podle jeho objednávky. Námi naloženou kýtu na kosti ugrilujete za slabé tři hodinky. Samozřejmě dodáváme i kýty hotové, které postačí pouze „dorážet“. Totéž platí pro celé sele.
■ Připravili jste nějaké novinky?
Sortiment samozřejmě inovujeme, avšak velmi citlivě. Pro letošní rok jsme nachystali Gril-mix. Jde o tenké klobásky debrecínského a norimberského typu, nachystané na špejlích k položení na grilovací desku. Opět vycházíme vstříc potřebám zákazníků na praktické balení – pevná plastová vanička s víčkem a ochrannou atmosférou. ■ Kterou položku považujete za jedničku ve vaší nabídce? Můžete popsat její složení, přednosti, jedinečnost… Není podstatné, co upřednostňuji já. Pro zákazníky jsou jedničkou Krumlovské špekáčky. Ručně vázané, výrazně masové, naprosto plnící certifikační kritéria EU. Pokud se chcete přesvědčit, vydejte se podél Vltavy. Kolem Krumlova je spousta kempů a ohnišť… ■ Jaké jsou vaše zkušenosti s poptávkou po marinovaných masech určených pro grilování? Docela dobré. I když se říká, že Češi na grilovaná masa moc nejsou. Chybí jim totiž důvěra. My se jim ji snažíme vytvářet, a jak se zdá, s úspěchem. Náš steak opravdu ugrilují za pár minut, jsou spokojeni s jeho křehkostí a šťavnatostí. Naše grilovaná selata se stávají neodmyslitelnou součástí zahradních slavností i nejrůznějších oslav. ■ Jsou, dle vašeho názoru, čeští spotřebitelé opravdoví fandové grilování? Bezesporu. Takové to opékání na ohni máme
Kýta na kosti – zlatý hřeb zahradních párty my, Šumaváci, dokonce v genech. Samozřejmě je tu i nový fenomén, grilování jako hoby či společenská záležitost. Řekl bych, že s velmi příznivým vlivem na dnešní dobou uštvaného člověka. Moc to uklidňuje a dává novou sílu. Posezení u ohně, pojedení dobrého sousta, popovídání s přáteli… Takže, jestli dovolíte, popřeji čtenářům hodně příjemných zážitků s letním grilováním. Za čas a odpovědi děkuje Bohumil Rada
Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a. s. – grilovací sezona 2011 Inovace v oblasti uzenin se neodehrávají už tak zásadně na poli různých příchutí, kterých je na trhu velké množství. Jde spíš o tvary a velikosti, jak produktů, tak jejich balení. Naše společnost nabízí sezonně výrobky urče-
Marketingový útvar společnosti nám tímto prezentoval firemní strategii pro grilování, v rámci které je letošní nabídka součástí dlouhodobé koncepce jistoty a stability. V letošním roce očekáváme opět mírné zvýšení zájmu o grilovací sortiment, předpokládáme, že tak bude pokračovat trend, který jsme zaznamenali už vloni. Grilování je jedna z nejdostupnějších zážitkových aktivit a Češi si ji opravdu oblíbili. Stejně jako v mnoha jiných oblastech se český spotřebitel mění poměrně pomalu. Obecně u produktů určených ke grilování stoupá očekávání českého spotřebitele v oblasti kvality.
Grilujeme s Krahulíkem
né ke grilování v samostatné řadě Pochoutky na gril, stejně jako u ostatního sortimentu jde o výrobky bez lepku a bez alergenů. Část naší nabídky výrobků na grilování nabízíme ve dvou variantách:
Tenké KLOBÁSKY ve skopovém střevě mají tu výhodu, že jsou na grilu rychle prohřáté. Klasické silnější KLOBÁSY jsou ve vepřovém střevě. Právě tenké klobásky ve skopovém střevě (o průměru cca 19–21 mm) nabízíme v balení 230g. Jedná se o spotřebitelské balení v ochranné atmosféře na pevném tácku s horní potištěnou fólií. Poměrně nízká gramáž uspokojí i jednotlivce či dvoučlenné domácnosti nebo umožní nákup více druhů. U tohoto typu klobásek počítáme také s jejich využitím jako tzv. „startovací klobásky“ pro velké grilovací akce. V zásadě jde o to, že na začátku grilování se opečou tyto tenké klobásky, které tvoří jakýsi předkrm. V rámci sortimentu v řadě Pochoutky na gril je trvale nejúspěšnější Grilovací klobása pikantní, kterou rovněž nabízíme ve variantě klobáska. Loňskou novinkou je pak Krahulecká klobása, v užší variantě pod názvem Grilovací klobáska Krahulecká. Už název, do kterého jsme promítli jméno naší společnosti, napoví, že jsme vyvíjeli výrobek určený pro spotřebitele oceňující klasiku a kvalitu. Vzhledem k poměrně širokému sortimentu Pochoutek na gril připravujeme na letošní sezonu novinky v oblasti B2B i B2C komunikace a jsme přesvědčeni, že spotřebitelé ocení možnost lépe se v naší nabídce orientovat.
3
ROZHOVOR
VÁHALA a spol. s r. o.
Váhalovo grilovací aranžmá Patří k všestranně progresivním firmám z oboru. Pročež se nelze divit, že i její grilovací program velmi přesně zachycuje současné trendy. Středem jejího zájmu se totiž stal zákazník. Proto se nelze divit, že svoji prezentaci končí přáním mnoha zážitků s grilováním…
■ Můžete stručně charakterizovat va-
ši sortimentní nabídku pro letošní grilovací sezonu?
Kategorie grilovaných výrobků je mezi spotřebiteli velmi oblíbená, proto naši nabídku výrobků této kategorie pečlivě připravujeme. Inovací prošel oblíbený Grilovací páreček, u kterého jsme zaměnili druh střívka, nyní si zákazník opravdu pochutná na šťavnatém křupavém párečku ve skopovém střívku s vysokým podílem masa. Ze sortimentu firmy VÁHALA jsou díky své standardně vysoké kvalitě velmi oblíbené Špekáčky extra, u kterých
proběhla již před pěti lety marketingová kampaň kvality. Úspěšnost kampaně se stále projevuje stoupající tendencí objemu prodeje, navíc od letošního roku jsou tyto špekáčky vázané. Dále doporučuji Grilovací klobásu, Junáckou klobásu a novinku Zámeckou grilovačku. ■ Připravili jste nějaké novinky? Novinkou je Zámecká grilovačka, masová směs posypaná pikantním kořením v balení 500g. Tento výrobek je tepelně opracovaný-pečený, po vyklopení z vaničky a nakrájení na hranolky je určený ke grilování. ■ Kterou položku považujete za jedničku ve vaší nabídce? Můžete popsat její složení, přednosti, jedinečnost… Jedničkou a zároveň TOP výrobkem v prodeji je Váhalova slanina. Oblíbili si ji naši zákazníci nejen při posezení s přáteli na svých zahradních gril party, ale také v průběhu celého roku. Nakrájená na tenké plátky a lehce opečená se změní v křupavou masovou pochoutku. ■ Jaké jsou vaše zkušenosti s poptávkou po marinovaných masech určených pro grilování? Naše společnost marinovaná masa nenabízí, proto zkušenost s poptávkou nemáme, mohu pouze hodnotit z pozice osobní spotřeby. Nemyslím si, že by tato poptávka měla stoupající tendenci.
Váhalova slanina – ozdoba grilování Český trh je přesycen nabídkou produktů na grilování a zpětná vazba našich odběratelů ukazuje, že český zákazník si začíná uvědomovat, že určité kouzlo je také v jednoduchosti chuti, jde o to vychutnat především chuť masa. ■ Jsou, dle vašeho názoru, čeští spotřebitelé opravdoví fandové grilování? Grilování, posezení s přáteli či rodinou je naše tradice. Desítky let nazpět jsme dávali přednost grilovaným
rybám, kuřatům, špekáčkům, v posledních 20 letech se trend lehce odklonil a začali jsme experimentovat s mnoha variacemi marinování a nakonec jsme se dostali také ke grilované zelenině. Je to úsměvné, ale každý si může vybrat dle svého gusta. A abychom se vrátili zpět k nabídce firmy Váhala, přeji všem spoustu gurmánských zážitků s lahodnými grilovačkami od Váhalů. Za čas a odpovědi děkuje Bohumil Rada
SPOLEČNOST ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a. s. Odpovědi na otázky ŘUN nezůstal dlužen ani jeden z největších zpracovatelů masa v České republice. Tentokrát prostřednictvím tiskového mluvčího společnosti MVDr. Radka Šůsa. ■ Můžete stručně charakterizovat va-
ši sortimentní nabídku pro letošní grilovací sezonu? Základní pilíř výrobků pro grilovací sezonu tvoří naše tradiční a do objemů prodeje nejvýkonnější výrobky – Písecké špekáčky, Písecká klobása, Pikant klobása a Tatarská klobása. Tento sorti-
Písecké špekáčky
ment mají naši zákazníci ověřený a rádi se k němu vracejí. ■ Připravili jste nějaké novinky? Ano, i na letošní grilovací sezonu máme připravené novinky. Jednou z nich, která rozšíří náš sortiment, je vykostěné dušené vepřové koleno na gril. ■ Kterou položku považujete za jedničku ve vaší nabídce? Můžete popsat její složení, přednosti, jedinečnost… Budete se divit, ale jako jedničku pro grilovací sezonu uvedu Písecký špekáček. Pravidelnými interními audity porovnáváme tento výrobek s ostatní nabídkou trhu. Objektivně musím říct, že kvalitou surovin a vyváženými chuťovými vlastnostmi při klasickém opékání na ohni určitě nikoho nezklame. ■ Jaké jsou vaše zkušenosti s poptávkou po marinovaných masech určených pro grilování? Marinovaná masa jsou určitě hodně oblíbená. V portfoliu produktů naší firmy tvoří pouze doplňkový sortiment. Na trhu je široká paleta receptů, ingrediencí pro přípravu marinovaných mas,
včetně kompletních marinád. Hodně lidí, většinou mužů, si nakládá a připravuje maso pro grilování podle svých vlastních receptů doma. Na své výrobky jsou potom patřičně hrdí. ■ Jsou, dle vašeho názoru, čeští spotřebitelé opravdoví fandové grilování?
Ano, v Čechách má grilování velkou oblibu. U ohně či grilu se scházejí rodiny, přátelé a společně tráví příjemné chvíle. Dobré jídlo a pití hraje v tomto případě důležitou roli. Za čas a odpovědi děkuje Bohumil Rada
Písecké sele – ozdoba každé zahradní párty
GRILUJETE? – Pokud ano, s kým, co, jak…? Zkrátka, zastavili jsme pár chodců v Českých Budějovicích, spěchajících za nákupem. Pokusili jsme se jim položit pár otázek a zavést širší debatu na dnešní téma. O jednom pátečním, sluncem prozářeném odpoledni, slibujícím podvečerní pohodu někde na chatě či chalupě. Snad proto byli většinou sdílní. Uvádíme pouze kladné odpovědi na základní otázku. Ivana z Českých Budějovic, sídliště Vltava Grilujeme jen zřídka, tak třikrát za léto. Na chalupě máme takový jednoduchý gril na dřevěné uhlí. Když nás to napadne, koupím nějaké uzeniny. Špekáčky ani ne. Spíš párky, nejsou tak tučné. Maso? To bychom asi nesvedli. Ne, žádná masa na gril nekupujeme. Jiří a Marie z Českých Budějovic, Suchého Vrbného Grilujeme pravidelně. Na chatě, od jara do podzimu. Občas zveme i známé. Máme jak elektrický gril, tak zděný za chatou, ve kterém topíme dřívím. Právě jdeme koupit kuře. Mražené, právě je mají v akci. Ne, marinované maso bychom nekoupili. My těm polotovarům příliš nedůvěřujeme. Ani uzeninám. Pokud už koupíme špekáčky, tak jedině Kozlovy. Ty se nám zdají poctivé.
Jan a Zdena z Českých Budějovic, Havlíčkovy Kolonie Grilujeme rádi. Doma, na zahradě. Ne, žádné extra zařízení, spíš jednoduché. Grilujeme, na co přijdeme. Vepřové, hovězí, kuřecí… Manžel občas chytí nějakou rybu. Klobásy samozřejmě taky, nebo špekáčky. Ty kupujeme v Globusu. Jaroslav ze Starých Hodějovic Grilujeme… No, my spíš opékáme. Nějaké buřty na ohni. Ano, ohniště máme u domu, na zahrádce. Maso v žádném případě. Ivo z Českých Budějovic, Mánesovy ulice Grilujeme. Na Lipně u chaty máme malý zahradní gril. Většinou nějaké uzeniny. Někdy i maso, které koupí manželka už naložené. Kde? Nevím. Bývají to takové plátky, zabalené ve fólii. Docela dobré. Myslím, že z vepřového. Markéta + dvě děti, které se styděly představit, z Českých Budějovic, sídliště Vltava My bychom grilovali v jednom kuse. Na chalupě, asi patnáct kilometrů odsud. Manžel vybudoval super areál. On si všechno maso nakládá sám. Já je teď jdu koupit. Vepřovou krkovičku, kuřecí prsa. Bude nás asi deset, zítra navečer. Ta-
ky nějaké klobásy se sýrem pro děti nebo párky na grilování. Klára s manželem z Hluboké Grilujeme doma na zahradě. Ale dost nepravidelně. Vlastně spíš opékáme na ohni. Většinou špekáčky. Maso? To ani ne. Jednou jsme zkoušeli kuře… ale moc se nepovedlo. Jiří z Českých Budějovic, Skuherského ulice No, zrovna jdu koupit něco na grilování. Maso ne. Spíš nějaké klobásy. V Ternu mívají „Budějovické“, nebo „S nivou“. Ty jsou spolehlivé kvality. Večer jedeme na chalupu, kde máme posezení u roštu. Jana a Tomáš z Českých Budějovic, každý bydlí jinde (u rodičů) Grilujeme děsně rádi. Například grilovací tyčinky. Ty kupujeme mražené. Taky špekáčky, když se sejde parta. Syrové maso rozhodně ne. To bychom neuměli. Hana z okolí Českých Budějovic Grilujeme tak pětkrát za léto. Na chalupě, kde zároveň přes léto bydlíme. Hlavně špekáčky, kvůli dětem. Jenom tak, nad ohněm. Maso v žádném případě.
Václav a Marie z Českých Budějovic, Pražského předměstí Občas grilujeme, u dcery, na chatě. Oni jsou na to zařízeni a taky umí udělat bezvadné maso. Chutné, křehké. Určitě si je nakládají sami. Kdepak z krámu. Jednou jsme koupili nějaké grilovací tyčinky. Byla to hrůza. To spíš nějaký párek nebo špekáček. Také se vám zdá, že grilují rádi, avšak ve své většině jsou tak trochu bezradní, či na začátku? Není v tom významná marketingová příležitost právě pro vaši společnost…? BR
4
RZODZO HM OO V VA OR
Majitel společnosti VOMA, s. r. o., Miroslav Mahdalík
Slavnostní přestřižení pásky při otevření prodejny
VOMA má novou reprezentativní prodejnu Uherský Brod – Dne 18. května 2011 otevřela uherskobrodská společnost VOMA, s. r. o., další svoji prodejnu. Tato nová prodejní jednotka navazuje na velmi aktivní obchodní strategii firmy prodávat převahu svých výrobků „pod vlastní střechou“. Nová prodejna je umístěna v atraktivním místě v Uherském Hradišti, v lokalitě nové zástavby v centru města, v Rezidenci Hradební. Styl a vybavení prodejny má nadprůměrnou úroveň, včetně ozdob stěn retro fotkami z historie firmy a rodinného podniku. Firma Amon CS ze Starého Města se vyznamenala. Stejně byl při otevření prodejny patrný velmi pěkný marketing firmy VOMA – prodejnu slavnostně otvíral vedle majitele firmy i starosta města Uherské Hradiště Květoslav Tichavský a místostarosta města Ing. Stanislav Blaha. Přítomna byla i média regionu, včetně televize Slovácko, a nechyběla ani cimbálová muzika. Ve Zlínském kraji mají masné výrobky se značkou VOMA výbornou pověst. Ať už jde o uzenářské výrobky s vysokou mírou tradičních chuťových vlastností masných výrobků, nebo o perfektně upravená výseková masa. Je jen málo lidí z kraje, kteří se nesetkali s výrobky této společnosti, jak v obchodech VOMA, tak na dalších prodejních, ale i společenských akcích zlínského regionu. A kdo jednou ochutná, ví, že přišel na správné místo! To také dokumentovala okamžitá návštěva zákazníků, která po slavnostním otevření prodejny ihned zaplnila prodejnu k prasknutí. Duší podniku VOMA je majitel firmy pan Miroslav Mahdalík. A zde jsou otázky, které jsme mu – právě při otevření této nové prodejny – položili. Otázka 1: Kde jsou vlastně kořeny VOMY? Odpověď: Nevím, jestli je možno mluvit o kořenech u společnosti, která byla založena v roce 1992, ale pravdou je, že ji svým způsobem ovlivnil můj původ jako syna řezníka a uzenáře pana Bohumila Mahdalíka z Bystřice pod Lopeníkem. Ta pracovitost a poctivost prvorepublikového živnostníka byla a je mottem i naší moderní firmy. Otázka 2: A dnešní VOMA? Odpověď: Dovolte mi trochu historie. Po revoluci jsme začínali od nuly. Žádné peníze z restitu-
cí, žádní strýčkové z Ameriky, jen chuť do práce a do podnikání. Žádný raketový start, ale tvrdá práce a postupné budování podniku. Zvratem je možno označit rok 2004, kdy jsme vybudovali nový uzenářský závod v Uherském Brodě, Na Močidlech. Tím jsme uzavřeli technologický cyklus surovina, výrobky, obchod. VOMA dnes znamená závod na přípravu masa, závod uzenářské výroby a vlastní prodejny. Nově otevíraná prodejna 18. května 2011 v Uherském Hradišti je již druhá v Uherském Hradišti a pátá v pořadí. Ostatní prodejny jsou v Uherském Brodě a Bojkovicích. V plánu zůstává prodejna ve Zlíně. VOMA zaměstnává cca 70 lidí a má roční obrat 150 mil. Kč.
Otázka 3: V čem spočívá tajemství obchodního úspěchu společnosti VOMA? Odpověď: Těch aspektů úspěšnosti bude asi víc. Jsme regionální firma. Jsme zaměřeni na uspokojování potřeb zákazníků z regionu. Snažíme se držet tradic regionu, a to jak ve výrobcích, jejich názvech, chutích, tak prezentacích v rámci České republiky i Evropy. I jako regionální firma se zúčastňujeme celostátních soutěží kvality výrobků a získáváme význačná ocenění. Jako příklad mohu uvést cenu Klasa pro 13 výrobků, Zlatý klas, Perla Zlínska atd. Naše výrobky se vyznačují používáním kvalitních surovin a přísad pro výrobu, minimem chemie a přímými dodávkami z výroby do prodeje bez skladovacích lhůt. A v neposlední řadě naše vlastní prodejny, kde prodáváme vlastní výrobky a samozřejmě další sortiment, o který je mezi zákazníky zájem. Pro VOMU je to významná zpětná vazba, hned vidíme, o který výrobek je jaký zájem a tím můžeme měnit nebo doplňovat sortiment výrobků. Otázka 4: A co konkurence? Odpověď: Myslím si, že obecně je konkurence hybnou silou společnosti. Jako odběratel suroviny a technologie si mohu vybírat z nejlepších nabídek a jako prodejce výrobků se musím snažit, aby ty naše byly pro zákazníka nejzajímavější. S konkurencí nemáme problém, pokud není tzv. nekalá. Nikdy se nesnížíme k pomlouvání konkurenčních výrobků a těžce neseme, když se o to někdo jiný pokouší. V mnoha prodejnách je dnes
Miroslav Mahdalík představuje interiér nové prodejny. Vlevo starosta města Uherské Hradiště Květoslav Tichavský a uprostřed místostarosta Ing. Stanislav Blaha.
možno koupit víceméně stejné výrobky za víceméně stejné ceny. O to je to pro zákazníka jednodušší, ale i těžší. Otázka 5: Zárukou úspěchu je dobře zvolená obchodní strategie. Jaká je tedy strategie VOMY vůči zákazníkům? Odpověď: Řekl bych, že jednoduchá a upřímná. Podle zájmu je možno rozdělit zákazníky do tří kategorií. Ti, kteří chtějí při nákupu ušetřit, ti, kteří preferují drahé a značkové potraviny, a ti, kteří chtějí regionální osvědčené výrobky. Jiné hledisko rozdělení může být též na zákazníky tzv. konzervativní, ti víceméně kupují stále stejný sortiment výrobků, a na zákazníky tzv. inovativní, ti rádi kupují něco nového a experimentují. No a obchodní politikou VOMY je, aby uspokojila všechny kategorie. Spokojenost zákazníků samozřejmě záleží na kvalitě a sortimentu výrobků, ale je ovlivněna i pocitem z toho, zda se v prodejnách VOMY nakupuje dobře, nebo špatně. A tento pocit mohou do značné míry ovlivnit prodavačky, které už své zákazníky znají, měly by si pamatovat, co který zákazník většinou kupuje, měly by umět poradit s výběrem a doporučit vhodný výrobek. Příjemné nakupování je kombinací nabídky výrobků, služeb, designu obchodu a celé řady dalších věcí. Vůbec se nezlobíme na zákazníka, který vyjádří své připomínky, a my rádi vyhovíme jeho požadavku a přání. Několikrát jsme již reagovali na takovou situaci a vždy to bylo k dobru jak zákazníků, tak firmy. I VOMA, podle vzoru velkých obchodních řetězců, vyhlašuje zlevněné akce na určité výrobky, pořádá ochutnávky nových výrobků a jinak zpříjemňuje nákupy pro své zákazníky. Ale hlavním strategickým heslem VOMY je „kvalitní výrobky za rozumné ceny“. Otázka 6: Mohl byste charakterizovat prodejní sortiment v nové prodejně? Odpověď: Tím, že v květnu otevíraná prodejna v Rezidenci Hradební je již pátá vlastní prodejna v pořadí, vycházíme z mnohaleté zkušenosti. Prodejní sortiment bude ve stejné šíři jako v ostatních prodejnách, tj. maso, uzeniny, v konvektomatech se budou připravovat teplé uzeniny a maso z vlastní výroby VOMY, další masné produkty – zabijačkové speciality a uzenářské produkty od smluvních dodavatelů VOMY. Jako
Noví zákazníci v nové prodejně
doplňující sortiment zde bude možnost zakoupení teplé svačiny s sebou. Ti zákazníci, kteří již znají jiné prodejny VOMA, se mohou těšit na stejnou kvalitu a sortiment výrobků i přátelské služby. Hlavním cílem otevření nové prodejny je přiblížení prodeje k zákazníkům. Otázka 7: A co ceny? Odpověď: Myslíte podle hesla „o peníze jde vždycky až v první řadě“? Nebo podle hesla „nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat levné zboží“? Podívejme se na to rozumně. Cena sestává z nákladů, režie a zisku. Ale je též odvislá od „chytrého podnikání“. Tohle všechno a ještě trochu víc je na straně VOMY, zákazníka zajímá ta konečná cena a kvalita, resp. kvalita a cena. Nemůžeme stanovit vysokou cenu, protože bychom výrobky neprodali. Nemůžeme stanovit nízkou cenu, protože bychom zkrachovali. Musíme stanovit optimální cenu, nebo chcete-li, přijatelnou cenu. Umíme nakoupit kvalitní maso (též jako surovinu pro uzenářské výrobky) za rozumné ceny, umíme firemně hospodařit a neplýtvat, máme výkonné profesionály, máme optimální organizaci práce. Z toho vyplývá, že nemáme vícenáklady, které by zdražovaly výrobky. Když toto všechno sečteme, dostaneme cenu výrobku, která odráží kvalitu výrobků a podnikové hospodaření a je akceptovatelná pro naše zákazníky. A jsem přesvědčen, že naši zákazníci jsou si toho plně vědomi a důvěřují nám. Důvěřují nám v tom, že za své peníze dostanou vysoce kvalitní výrobek. Otázka 8: Jak vidíte svoji společnost VOMA a její význam pro region? Odpověď: Člověk má být skromný, ale i sebevědomý. My jsme jedněmi z vás. My všichni tvoříme prostředí v širším slova smyslu. Nemůžeme často ovlivnit rozhodování na vysokých úrovních, ale můžeme ovlivnit rozhodování a život v okruhu našeho dennodenního života. VOMA se již skoro 20 let snaží přispět ke spokojenějšímu životu obyvatel regionu a jeho návštěvníků svojí činností a její zákazníci tuto činnost oceňují svým zájmem o výrobky VOMY. Moje přání je, aby tato symbióza trvala nadále a přinášela uspokojení našim zákazníkům, ale i firmě. Redakce
5
Z D O M O VA
TAKÉ ČECHŮM MÉNĚ KVALITNÍ POTRAVINY? NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI TO POVAŽUJÍ ZA SAMOZŘEJMOST Alespoň tak to vyznělo z úst agrárního analytika Petra Havla, coby reakce na zjištění učiněná na Slovensku. Zároveň s odkazem na neochotu obyvatel východní Evropy připlatit si za kvalitnější složení surovin. Jistě poněkud svérázné vysvětlení, či spíše přímo výsměch, jak by potvrdili mnozí obyvatelé příhraničí, kterým se vyplatí nakupovat potraviny v Německu či Rakousku. Prostě jsme při prezentaci odvážných Slováků nevycházeli z údivu. My, ani pan ministr zemědělství Fuksa. My z onoho výsměchu, on z možnosti pravdivosti popsaného stavu. A že si nechá předložit výsledky takových šetření. MZE – SLABÉ MÍSTO ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Na tomto hodnocení se vzácně shodují téměř všichni. Od prvovýrobců (až na přátele přátel – nyní zvaní lidé z krajů) přes zpracovatele a obchodníky až po konečné spotřebitele. Páně ministrovo „překvapení“ je jenom dokladem této péče. Není tomu tak dávno, co s českou spotřebitelskou veřejností zahýbala německá dioxinová aféra. Tehdy se ukázal naprosto nedostatečný kontrolní mechanismus pro zachycení případného závadného masa. Jeho nedostatečnost spočívá jednak v kapacitě kontrolních laboratoří, jak uznala sama Státní veterinární správa ČR, jednak v nedohledatelnosti země původu (zejména masa zpracovaného do masných výrobků, či jen bouraného a baleného) s výjimkou hovězího. Co se od té doby stalo? Nic, pokud se týká praktického zlepšení ochrany českých spotřebitelů. Pan ministr sice vznesl v Bruselu jisté připomínky, avšak uvědomíme-li si, jakým molochem je EU či koho potřeby upřednostňuje, hned tak se nedočkáme. Jelikož sami o sebe se prý postarat nesmíme, jak neopomíná dodávat pan ministr Fuksa. Takže nezbývá než se smířit s potravinami horší kvality, dodávanými z vyspělejší části Evropy na východ. Pravda, nejedná se o potraviny závadné, pouze méně kvalitní. KDYŽ SE NECHCEME BRÁNIT V takovém případě se samozřejmě nedá uvažovat o zákazu. Zato o jisté osvětě, díky které si
Jak bychom mohli vyzývat k přednostní konzumaci masa z českých prasat, když tato jsou zralá k zápisu do knihy ohrožených druhů. Podobně úspěšně se vyvíjejí stavy české drůbeže. Stejně marně byste sháněli kdysi pověstné okurky ve skle, když i ty s klamavým označením Znojmia byly vypěstovány kdesi v Polsku či Asii. Že to nikdo nekontroluje? Nekontroluje. Nebo kontrolovat nechce. Neboť prý nejsou peníze. Tedy, jak na co. Nedávno MZe uvolnilo dalších 200 mil. Kč na podporu deklasované Klasy. Tato kdysi značka národní kvality se v podstatě změnila ve vydatný zdroj příjmů spřátelených marketingových agentur. Zato se netýká českých prvovýrobců, neboť nikomu nezáleží na tom, zda oceňované výrobky jsou z českých surovin. Dokonce nikdo následně průběžně nekontroluje kvalitu, natož aby někdo vyhodnocoval vliv této značky na prodejnost. Zřejmě nebude velký. Když zákazníkovu přízeň se Klasa snaží získat prostřednictvím loterie, namísto nadstandardní kvality, kterou si dala do vínku.
ve zmíněném Německu či v Rakousku vytvořili neviditelnou bariéru. Díky ní tamní spotřebitelé upřednostňují domácí potraviny. Tím také podporují domácí prvovýrobce, domácí zpracovatele a distributory. Potažmo podporují domácí pracovní příležitosti, zachování tamní kulturní krajiny a venkoncem i národní identity. Což v Česku bylo ještě nedávno považováno za kacířství, zrazování evropských integračních zájmů, či dokonce za nacionalistické štvaní. Neboť prý je potřeba jít na cestě k jednotné a solidární Evropě příkladem. S jakými výsledky? Česká kulturní krajina, na rozdíl od té na druhé straně Šumavy, rychle ztrácí identitu. Neboť jejími ochránci se stávají oni „farmáři Václavského náměstí“. Jak to dopadá v praxi? Koupí zemědělský podnik a zlikvidují vše, co dobře nevynáší. Například zruší chov prasat, mléčného skotu, zatravní veškerou půdu. A propustí většinu zaměstnanců, jelikož na mulčování či pasení masných plemen postačí pár lidí. Čímž
se vytváří pověstný bludný kruh. Pro nedostatek vepřového musí Česko takové maso dovážet. Samozřejmě je sem lifrováno i takové, které by se v západní Evropě zpeněžit nedalo. A MZe jen neustále opakuje, že se s tím nedá nic dělat.
PODPORA PO ČESKU Pokud už nemáme (či nechceme mít) sílu zamezit dovozu méně kvalitních potravin legislativní cestou, jistě jsou tu nástroje marketingové. Žádný bruselský úřad nám nemůže bránit ve srovnávání výrobku prodávaných pod týmž názvem v Česku a ve starých zemích EU. Rovněž tak ve zveřejňování výsledků zjištění. Jenomže tím bychom si to rozházeli s nadnárodními výrobci, v režii kterých se odvíjí současná evropská politika. Soustředit se tedy na podporu zboží domácího původu? Jak kupříkladu učinili ve Spojeném království prostřednictvím kampaně Jezte britské vepřové. Poněkud nešťastně zvolený příklad, že?
NEPOUČITELNÍ Jako by takovéto jedné Potěmkinovy vesnice nebylo dost, vymyšlena ještě jedna – Regionální potravina, která má za cíl vyfouknout regionálním agrárním komorám úspěšný projekt podpory české krajové produkce. Jim v Praze samozřejmě ani tak nejde o ony regionální výrobce, jak dosvědčují naprosto byrokratická pravidla hry, jak už jsme zmiňovali před časem. Nýbrž o 50 mil. Kč uvolněných MZe na propagaci značky. Takže i v letošním roce běží dvoukolejná soutěž, kdy pro její pražskou odnož ponechána většina z milionů zaplacených z kapes daňových poplatníků, vyráběno ze surovin tuzemského původu. Že je vám z toho smutno? Nám taky. A to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Protože pan ministr Fuksa pracuje dobře, jak konstatoval pan předseda vlády. A vůbec všichni pracují dobře, když se ruka k ruce vine. A my je chceme otravovat s agonií českého zemědělství a zpracovatelského průmyslu. Vždyť ho přece mají na operačním stole. Aby časem mohli konstatovat, že operace se sice zdařila, ale pacient umřel. Bohumil Rada
„CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY.“ JUBILUJE P O P U L Á R N Í S O U T Ě Ž O N E J K VA L I T N Ě J Š Í J I H O Č E S K É P O T R AV I N Y D O S P Ě L A D O 5 . R O Č N Í K U Připadá nám to jako včera, kdy se do pavilonu Agrární komory ČR na českobudějovickém výstavišti trousili první nesmělí soutěžitelé. Netušíce, jaká bude odezva na jejich výrobky, které vůbec nepovažují za mimořádné. Proč taky. Vždyť je vyrábějí denně, denně prodávají a lidé je prostě kupují. Aby pak první z nich na slavnostním vyhlášení výsledků mile překvapila slova o nevšednosti a jedinečnosti vítězných položek, zasluhujících si převzetí ocenění z rukou hejtmana Jihočeského kraje. Zprvu jsme tuto aktivitu nebrali zas až tak vážně. Vždyť takových pokusů o soutěž už tady bylo. Jenomže přišel i druhý ročník, poté třetí… Najednou bylo vše jinak. Mít tuhle trofej se stalo otázkou prestiže. Protože to, co chutná „Chutná hezky. Jihočesky.“, spotřebitelé považují za poctivé „značkové“ zboží. Takto uznávaných značek v téhle zemi nenajdete mnoho. Ani oné příslovečné důkladnosti, s jakou je o ně pečováno. Dejme proto slovo duši projektu, inženýrce Haně Hricové, ředitelce Regionální agrární komory Jihočeského kraje.
■ Nemůžeme začít jinak než dotazem, zda vás
to ještě baví? Začínali jste v tak trochu spartánských podmínkách, a jak se zdá, tyto se příliš nezměnily. Nebo se mýlím? Rozjezd soutěže „Chutná hezky. Jihočesky.“ byl napínavým dobrodružstvím jak z hlediska získávání finančních prostředků, tak z pohledu vzbuzování zájmu výrobců i spotřebitelů o novou značku kvality a regionální příslušnosti. Také konstrukce pravidel, stanovení způsobu hodnocení a organizace propagační kampaně si vyžádaly hodně času, nadšení, tvůrčí inspirace a práce velmi malého kolektivu. Přispívat k propagaci skvělých jihočeských potravin nás stále baví. Snažíme se o stabilní podporu místních zemědělců a všech producentů kvalitních potravin i maloobchodníků, kteří tyto skvělé výrobky uvádějí na trh. ■ Jak již jsme zmínili v úvodu, ocenění „Chutná hezky. Jihočesky.“ je považováno za velmi prestižní. Výrobky s tímto logem se prostě stávají dobře prodejnými. Že by vaše porota hodnotila
Soustředěná porota „chutě“ jihočeských zákazníků? Chuťové priority jednotlivých členů hodnotitelské komise jsou velmi individuální. Nehrajeme si na laboratorní analýzy a komisaři se nemusí prokazovat senzorickými zkouškami. Jde nám o jejich nezávislost a suplování přístupu a požadavků náročného spotřebitele s ohledem na všeobecný přínos Jihočeskému kraji. V zásadě se však domnívám, že jako v hudbě nejde srovnávat dechovou hudbu s rockovou muzikou, v gastronomii nelze poměřovat chutnost třeba makové buchty s tvarohovým koláčem. V podstatě ale stejně jako v každém hudebním odvětví i v hodnocené kategorii potravin umí i laik rozlišit dobré a méně dobré věci. Navíc jídlo působí na téměř všechny naše smysly. Takže se hodnotí kromě chuti třeba konzistence, barva, vůně, obal. V neposlední řadě jsou bodově zvýhodněné produkty s vyšším podílem tradiční regionální suroviny, s názvem vyjadřujícím krajovou příslušnost, s vyšším podílem přidané hodnoty. ■ Častým problémem nejrůznějších soutěží bý-
vá dostupnost oceněných výrobků v obchodní síti. Platí to i pro České Budějovice? Spolupracujete snad s některými prodejci? Tradičním partnerem soutěže CHJ je Jednota SD České Budějovice, která úspěšným výrobcům garantuje zařazení oceněného sortimentu do českobudějovické prodejny Terno. V poslední době projevují zájem o regionální potraviny také řetězce Billa a Tesco. S módním trendem pořádání farmářských trhů se na nás se žádostí o kontakty na výrobce krajových specialit obracejí i organizátoři těchto událostí. ■ Ačkoliv se vaše soutěž těší stále většímu zájmu výrobců, pořád se najdou tací, kteří „nevědí“. Můžete jim pár slovy naznačit, oč běží? Popsat pravidla soutěže pár slovy lze jen stěží. Proto bude vhodnější navštívit naše webové stránky www.chutnahezkyjihocesky.cz. ■ Letošní ročník bude jubilejní. Jistě chystáte doprovodné programy. Pod značkou CHJ letos hodláme nejenom propagovat oceněné výrobky a jejich producenty. Ini-
ciovaly jsme vznik krajského grantového schématu na podporu různých forem přímého prodeje jihočeských zemědělských výrobků a potravin. Na 3. května jsme připravili v sále zastupitelstva na Krajském úřadě JK seminář zaměřený na legislativní rámec farmářských trhů a prodeje ze „dvora“. Samozřejmostí je mediální propagace a marketingová pomoc zejména malým zpracovatelům, kteří dosáhnou v soutěži na „stupínky“ vítězů. Účastníci soutěže mají šanci dostat své dobré zboží zdarma do reklamních katalogů, elektronické fotobanky. Ve spolupráci s Jihočeským krajem jim nabídneme bezplatnou účast v prodejní expozici CHJ na letošní výstavě Země živitelka. Pokud se nám podaří získat podporu od společnosti ČEZ, uskutečníme tzv. Road-show „Chutná hezky. Jihočesky.“ Jde vlastně o plánovanou sérii mobilních farmářských trhů s výrobky oceněnými známkou CHJ. Akce by měl provázet bohatý doprovodný program umocňující jihočeský patriotismus. Rádi bychom pomáhali zprostředkovávat a prohlubovat dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi jihočeskými zemědělci, potravináři a jihočeskými poskytovateli veřejného stravování. ■ Nejširší veřejnost se s vítěznými výrobky potkává pravidelně v Českých Budějovicích na Slavnostech piva. Můžeme se těšit i letos? (Rozhovor vznikl před konanými Slavnostmi piva – pozn. red.) Ano, v sobotu 4. června. ■ Malá osobní otázka závěrem. Který výrobek z dosavadní historie soutěže by se pro vás osobně stal jakýmsi Best of? Jsem chuťově velmi nestálá, takže nemohu uvést z mého pohledu nejchutnější výrobek, ale dovedu si představit nadstandardní gurmánský život při možnosti živit se pouze výrobky oceněnými v naší soutěži… jen pivo by mi pak chybělo, protože pro tento druh nápojů je zatím naše soutěž uzavřená. ■ Vlastně jsme zapomněli na vzkaz čtenářům… Buďte zdraví a veselí, plni chuti do života. Za odpovědi děkuje Bohumil Rada
6
Z D O M O VA
Soutěž „O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče“ – IV. ročník 2011
V letošním roce opět startuje již IV. ročník soutěže „O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče“. Vyhlášení této soutěže proběhlo již tradičně při vzpomínkové akci a setkání zemědělců u památníku Přemysla Oráče na Královském poli 16. května 2011 ve Stadicích v Ústeckém kraji. Soutěž vyhlásila hejtmanka Ústeckého kraje paní Jana Vaňhová. Tento projekt je realizován právě pod záštitou hejtmanky a za finanční podpory Ústeckého kraje.
SOUTĚŽ BUDE HODNOCENA V 9 KATEGORIÍCH: 1) Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas (šunkový salám, gothajský salám, párky, špekáčky, šunky, tlačenka, jitrnice, slanina, grilovací klobásy, uzená kolena, paštiky apod.), a tepelně neopracované (salám métského typu, čajovky, cibuláček apod.). 2) Masné výrobky trvanlivé (fermentované a tepelně opracované výrobky). 3) Sýry včetně tvarohu (přírodní, tavené a syrovátkové sýry a tvarohy). 4) Mléčné výrobky ostatní (mléko, kysané mléčné výrobky, máslo apod.). 5) Pekařské výrobky, včetně těstovin. 6) Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek. 7) Alkoholické a nealkoholické nápoje. 8) Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě. 9) Ostatní (med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody apod.). Předchozí 3 ročníky, vyhodnocené na Zahradě
Čech v Litoměřicích, byly velmi úspěšné a výstavku vítězných výrobků shlédlo mnoho účastníků výstavy a zároveň zde probíhala také jejich ochutnávka. Při této příležitosti jsme hodnotili také soutěž „Regionální potravina Ústeckého kraje“, kterou vyhlásilo MZe ČR. V letošním roce proběhl opět v Ústeckém kraji II. ročník soutěže Regionální potravina, která byla vyhlášena v měsíci dubnu 2011 s vyhodnocením do 31. května 2011. Musím podotknout, že je chvályhodné, co všechno se zajišťuje v souvislosti s propagací českých potravin, jak ze strany MZe ČR, Agrární komory ČR, krajů a okresních agrárních komor. Zdá se mi však nedomyšlené to, že jsou prakticky v každém kraji organizovány 2 stejné soutěže s jinými názvy – u nás:
Regionální potravina Ústeckého kraje O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje
– Kraje Přemysla Oráče
U nás jsme kategorie soutěže přizpůsobili v letošním roce metodickým pokynům Regionální potraviny, vyhlášené MZe ČR tak, aby byly shodné, neboť sami výrobci přesně neví, do jaké soutěže se mají přihlásit, a dvojí přihlášky podávat nebudou. Zjednodušili jsme i přihlašování, a to tak, že ti výrobci, kteří se neumístí v soutěži „Regionální potravina Ústeckého kraje“, automaticky přecházejí se svými přihláškami do soutěže krajské – vyhlášené Ústeckým krajem pod záštitou hejtmanky Ústeckého kraje. Setkáváme se s řadou připomínek, proč 2 sou-
těže a tím samozřejmě dvojí náklady na vyhlášení, organizování a vyhodnocení soutěží. Nebylo by jednodušší pro příští rok sjednotit obě tyto soutěže a podílet se na propagaci z poloviny MZe ČR a druhou polovinou příslušný kraj? Podle našeho názoru by v regionální soutěži MZe ČR měly být hodnoceny potraviny trvanlivějšího rázu, které jsou v prodeji nejen v Ústeckém kraji, ale i v dalších oblastech ČR, neboť propagace např. „obloženého chlebíčku“ z Ústeckého kraje asi moc spotřebitelům v ostatních krajích neřekne. Pokud jde o farmářské trhy, začínají se úspěšně realizovat také v Ústeckém kraji a právě zde oslovujeme prodejce – přímo výrobce potravinářských výrobků, aby se přihlásili do této soutěže. Zjišťujeme totiž, že je celá řada výrobců, o kterých nikdo nevěděl a kteří prodávají své kvalitní české výrobky na těchto trzích s velkým úspěchem a zasloužili by si také propagaci, pokud se přihlásí do regionální soutěže. Pokud se farmářské trhy nezvrhnou v to, že budou tzv. „obchodníci – překupníci“ prodávat zboží nakoupené v supermarketech na farmářských trzích a bude důsledně zajištěna kontrola, tak určitě výrazně přispějí k propagaci českých výrobků, neboť spotřebitelé pochopí jak dobré, kvalitní a české výrobky umí čeští zemědělci a potravináři vyrobit a to je nejlepší propagace českého zemědělství a potravinářského průmyslu v Česku, jak se dostat do podvědomí široké spotřebitelské veřejnosti k naplnění sloganu „České potraviny do českých domácností“. O výsledcích obou soutěží a dalších poznatcích vás budeme informovat. Ludmila Holadová Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje
TAKÉ CHODÍTE K ŘEZNÍKOVI? V Českém Krumlově znovu otevírali poslední opravdové řeznictví ve městě Zbytečná otázka, říkáte. Jenomže já mám na mysli onen útulný krámek, ve kterém to voní uzeným, klobáskami a párky. Krámek, ve kterém si ukážete a oni vám useknou ze šrůtku vepřového nebo doporučí něco na guláš. Krámek, kde nejste anonymním zákazníkem u anonymního obsluhujícího v hypermarketu. Že nechodíte, protože nemáte kam? A že byste chodili, už pro ten zážitek… Já měl to štěstí.
ČESKÝ KRUMLOV – PLEŠIVEC – JARNÍ RÁNO Toto město dýchá pohodou samo o sobě. Jako by se v něm zastavil čas. Přesněji řečeno v jeho historické části, kde by vás nepřekvapilo setkání s Adalbertem Stifterem, ba ani některým z pánů z Růže. Dřevěný most přes Vltavu, křivolaké uličky, fasády měšťanských domů. Před jedním z nich postáváme a čekáme, až otevřou. Já a houf zákazníků. Už jsme se báli, že nebude kde nakupovat, když zavřeli z důvodu rekonstrukce. Víte, oni tu všichni budují herny s automaty.
Jedna z čekajících žen vytušila, že nepřicházím za nákupem. Pročpak? Nahoře, v Domoradicích (obchodní zóna za městem), máte spoustu možností. Ona i ostatní čekající se po sobě pobaveně podívají. Přece byste nás neposílal pro ty uzeniny plné sóji a chemie.
VŠECHNO JE TU „KRUMLOVSKÉ“ Dál už jsme se v debatě nedostali, protože paní vedoucí otevřela a s popřáním dobrého dne pozvala dál. Zatímco ony zákaznice začaly nakupovat, já se jenom díval. Abych poněkud nevěřícně přecházel pohledem z cenovky na cenovku. Krumlovská šunka, Krumlovská klobása, Krumlovské párky, Krumlovský zámecký salám… Ano, my prodáváme výhradně zboží z vlastní výroby, vysvětluje paní vedoucí. Tohle řeznictví totiž patří společnosti Antoni. Aha, proto Medová šunka Antoni, Antoniho sedlácký salám… Jistě, co výrobek, to originál. Který byste mi doporučila? Všechny jsou výborné. Konečně, jakou jinou odpověď jsem měl čekat. Nějakou chuťov-
ku k posezení s přáteli? Krumlovskou klobásku. Podávejte ji zastudena neboli, jak my tu říkáme, „na prkýnku“.
PRODÁVAJÍ POHODU napadlo mne nejenom, když jsem vyšel před řeznictví a ve vedlejším krámku přikoupil vyšebrodský chléb. Neboť na pastvu pro oči navázal zážitek chuťový. Krumlovská klobáska „na prkýnku“ bezvadně štymovala s žitným chlebem upečeným
ve Vyšším Brodu. Ještě jsem musel přidat Krumlovský špek, když přátelé s otazníkem v očích přede mne strčili prázdné prkýnko. Nevadí, přikoupím tu pohodu. Až zas vyrazím do Krumlova, za potěšením z města pánů z Růže a plody starých pošumavských řemesel. Za uspokojením, které vám nemůže přinést ani ta největší supersleva v hypermarketu. Také po něm toužíte? Poptejte se, až budete mít cestu do Krumlova. Po řeznictví Antoni na Plešivci. Určitě neuděláte chybu. BR
Vaše chuť je tady! ESSA, spol. s r. o. centrální expedice Okružní 34 370 01 České Budějovice Tel.: 387 412 481 Fax: 387 412 481
ESSA, spol. s r. o. expedice 569 61 Dolní Újezd u Litomyšle 1 Tel.: 461 631 845 Fax: 461 616 920
e-mail:
[email protected]
e-mail:
[email protected]
taste unlimited...
Z nabídky krumlovských uzenin
ESSA, spol. s r. o. expedice Újezd nad Lesy Svojšická 300 190 16 Praha 9 Tel.: 603 839 238
7
Z D O M O VA
FARMÁŘI Z JINDŘICHORADECKA Příběh ne nepodobný kolonizaci amerického západu Poprvé jsem je potkal v Českých Budějovicích na farmářských trzích. Máte-li tento typ lidí trochu v oku, vždycky je na první pohled rozeznáte od těch, kteří „farmaří“ právě jenom na těch trzích. Že tihle sedláci nabízející produkci z vlastního dvora patří spíše k výjimkám, snad ani nemusím dodávat. Ti dva prodávali jehněčí. Ať už jako čerstvé chlazené maso, či zpracované v klobáskách. Slovo dalo slovo a já se rozhodl vydat se za jejich stády.
ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED Přicházelo mi na mysl, pokud jsem oknem auta pohlížel na jarem dýchající krajinu za Jindřichovým Hradcem, zvedající se k prvním kopečkům Vysočiny. Šťavnaté louky, osetá pole, v údolích rybníčky čeřené vánkem. Jenomže život je o něčem jiném. Napověděl mi pohled na jedno ze stavení v Horních Dvorcích, jinak cíli mé cesty. Koupili jsme ho v roce 2004, prozradila mi po svítání paní farmářka Michaela Dubová. Tady vidíte, v jakém asi stavu. Ukázala na stále ještě původní stodolu. Takže jste si museli pořádně máknout. Nemůžu neodtušit při pohledu na zrekonstruované obytné stavení a novotou svítící střechy stájí. Prý abych se raději ani neptal. Oni totiž… FARMÁŘŠTÍ GEODETI Ano, oni jsou totiž původní profesí zeměměřiči ze středních Čech.
Zeměměřiči, kteří podlehli touze žít ve volnosti uprostřed přírody. Uprostřed přírody žijí. S manželem Radkem a dcerami Kristýnkou a Eliškou. Nikoliv ovšem ve volnosti. Když se musí postarat o více než 200 hektarů luk a pastvin, stáda ovcí, tři koně a dva psy… Takže sedm dní v týdnu, od slunka do slunka. Osvědčuji znalost takového prostředí. K tomu ty stavební práce. Při prohlídce statku se dozvídám, že právě budují sýrárnu a prodejní prostory pro faremní produkty. Teď už je to prý v pohodě. Usmívá se zřejmě od pánaboha optimistka paní Dubová. Byly časy, kdy jsme navíc museli chodit do zaměstnání, jelikož farma nás ještě neuživila. Nyní už vás uživí? Uživí. Dodává věcně. Konečně se dostáváme k důvodu, proč jsem se vypravil k místu původu báječně chutnajících klobásek a šťavnatého jehněčího, které jsem si koupil na českobudějovických farmářských trzích. Zde však žádné zboží nevidím.
JEHNĚČÍ JDE NA ODBYT Je po sezoně a jsme vyprodaní. Dostává se mi odpovědi, ze které lze odtušit uspokojení. Chováme masná plemena Suffolk a Texel. Vysvětluje mi velmi zasvěceně bývalá geodetka. Které nám poráží a k prodeji připravují jatky Loskot. Tady máme kapku problém. S jateckými? Ne, ti nám slouží dobře. Jenom nemají certifikaci na BIO porážku, zatímco naše ovce jsou BIO
stoprocentně. Takže jehněčí můžeme prodávat pouze s označením EKO. Což, jak se zdá podle konstatování, že máte vyprodáno, zákazníkům nevadí. Nevadí. I když Češi a jehněčí… Plním roli pochybovače. Zpočátku jsme i my cítili tak trochu nedůvěru. Která se časem změnila ve vyhlížení, kdy už se opět objevíme. Kde? Na pražských farmářských trzích. Můžete být konkrétnější? V Holešovicích a na Jiřího z Poděbrad, kde se staly oblíbenými i jejich jehněčí klobásy. Na samém konci sezony zavítali i do Českých Budějovic. Zkrátka, s odbytem jehněčího nemají problémy.
TAK PROČ SÝRÁRNU? To víte, člověk má vždycky vidět nějakou další metu. Usměje se paní Dubová, teď už cestou na pastvinu. Když si pro tuto příležitost nasadila opravdový farmářský klobouk, Kristýnku posadila do golfek a přibrala ještě jednu pomocnici. Rozhodli jsme se chovat i mléčné plemeno Lacaune a já už se byla podívat, jak ve Francii dělají pověstný Roqeufort. Stádo se utěšeně rozrůstá, takže nezbývá nežli se zacvičovat v sýrařině. První pastvina se rozkládá hned za humny, další na protilehlém svahu. K ovcím to bude pěkný kousek cesty, polehávají pod stromy v údolí. Ona nám je přižene. Spolu s vysvětlením dává pokyn oné pomocnici, kterou je fenka Border colie jménem Ruka. Anglicky. Načež nestačím žasnout. Nad virtuozitou, s jakou zvedne polehávající stádo, zvířata stlačí do houfu, který pak natlačuje k volající paní. S rozvahou, ale neúprosně koriguje neposlušné kusy, vědoma si úkolu. Po pár minutách nestačím mačkat spoušť fotoaparátu, zachycujícího obkličující nás ovce. Tak, takový koncert jsem ještě neviděl… Jenom se pousměje a pochválí fenku s velmi příhodným jménem. Ona je opravdu její pravou Rukou. Ty koně chováme jenom pro radost. Cestou zpět míjíme tři popásající se české plnokrevníky. Teprve na nich začínáme doopravdy pracovat, když máme volno. Vy taky máte někdy volno?
Samozřejmě. Vždyť nemůžeme pořád jenom běhat za ovcemi. Nebo jezdit na trhy, udržovat statek a stroje, budovat sýrárnu… Pokouším se být vtipným. Zatím to zvládáme v pohodě, dostává se mi vcelku věcné odpovědi. Víte co, ochutnáme náš „cvičný“ sýr.
KLOBOUK DOLŮ Chce se mi vyslovit nejenom nad lahodností sýra, vyráběného prý jenom na zkoušku (prozatím z kravského mléka), samozřejmě ne na prodej. Také před tou nezměrnou prací, kterou jsem se pokusil alespoň v náznacích popsat. Leč by se to, soudě dle samozřejmosti, se kterou paní Dubová bere život na farmě, ani nehodilo. Takže nezbývá nežli se rozloučit a popřát hodně štěstí. Také manželovi, který se nestačil vrátit. Podáváme si ruce. Nejdřív s Kristýnkou, ve dvou letech briskně ovládající toto pravidlo společenského chování. Potom s její maminkou. Ze stisku ruky lze pochopit mnohé. V tomto případě, krom upřímnosti, také pevnost upracované dlaně. Čímž by měla běžná reportáž končit. Dneska uděláme výjimku. Věřím, že následující údaje nebudou považovány za placenou reklamu. Pokud zatoužíte přesvědčit se o pravdivosti příběhu či dostanete chuť na šťavnaté jehněčí, klikněte na www.hornidvorce.cz. Vše ostatní vám povědí webové stránky či manželé Dubovi osobně. Bohumil Rada
AUDITY – DETEKTORY LŽI V českobudějovické Jednotě se vyplatí mluvit pravdu Ty tam jsou časy, kdy se vše nechalo nějak domluvit. Kolem sortimentu a kvality jednotlivých položek. Konkurence na trhu potravin dnes nedovoluje tolerovat nižší kvalitu ani cenovou nepřiměřenost. Nezbývá proto nežli nejenom být v obraze, ale také důsledným při hodnocení parametrů nakupovaného zboží. Zeptali jsme se proto, jak moc „zlí“ jsou v Jednotě České Budějovice na dodavatele.
SERIÓZNOST NABÍDKY Ne, vůbec nejsme na dodavatele zlí. Opravuje mě šéfka nákupu čerstvého zboží, paní Jaroslava Roubíková. Pouze akurátní. V čem že? Začíná to nabídkou. Či poptávkou, chcete-li, pokud oslovíme více dodavatelů s jasně definovaným požadavkem na konkrétní položku. Můžete být konkrétní? Pokračuji ve vyptávání a připomínám, že tento článek píšu pro Řeznicko-uzenářské noviny. Dobrá. Například takové opravdové špekáčky, blíží se přece grilovací sezona. Ony snad existují i neopravdové? Že bych se prý divil. Vyžádáme si informace o složení a předpokládané dodací ce-
ně. Načež vyberete ty nejlevnější… Načež vyzveme všechny dodavatele, jejichž špekáčky složením odpovídají certifikaci pro tento výrobek, v tomto případě schválený i EU, k předání vzorků k posouzení. Které pak společně ochutnáte…
PADNI KOMU PADNI Samozřejmě, že ochutnají. Nikoliv ovšem společně s výrobci, nýbrž prostřednictvím hodnotitelské skupiny. Můžete mi prozradit její složení? Jistě. Pokračuje paní Roubíková. Vzhledem k tomu, že rozhodující je názor běžného spotřebitele, hodnocení provádějí nejenom sortimentáři. Také další pracovníci našeho družstva, a to jak z centrály, tak i z provozu. Takže dáváte prostor i laikům. Ano, za velmi důležitý považujeme názor profesně nezatížených lidí. Není nad jejich síly se srozumitelně vyjádřit. Či nad vaše síly učinit objektivní závěr? Vůbec ne. Protože si vytvořili a časem vypilovali potřebám odpovídající systém hodnocení. V podstatě bodování senzorických vlastností výrobků, jakými jsou vzhled, barva, vypracování, struktura, konzistence, vůně,
chuť… Tento snadno pochopí i poprvé se účastnící hodnotitel, vždyť vlastně vyjadřuje svůj spotřebitelský názor. Jednotlivé vzorky jsou samozřejmě posuzovány anonymně, označené toliko pořadovými čísly, pod kterými jsou „bodovány“ v nachystané tabulce. Potom už pouze stačí sečíst body, odtajnit výrobce. Dodává. A vyhlásit vítězný špekáček. Z NAŠEHO REGIONU Ve vašich prodejnách Terno a Trefa se tudíž potkám pouze s výrobky nejvyšší kvality. Snažím se být nepříjemným. To jsem neřekla. Brání se paní
Roubíková a pokračuje. Podstatou našich auditů je vyhodnotit poměr mezi kvalitou a cenou. Vědomi si potřeby nabízet zboží i v řekněme střední cenové hladině, vybíráme tomu odpovídající velmi dobrou kvalitu. Dosti obtížné, umět rozlišovat v jednotlivých kvalitativních hladinách. I pro odborníky. Natož pak pro konečné spotřebitele. Jistě. Těm jdeme poněkud naproti. Nyní už se přidává i Lenka Rychlá, zajišťující marketingovou podporu značky „Kvalitní potraviny z našeho regionu“. Jejím logem jsou v prodejnách označovány výrobky, v tomto případě opravdu pouze nejvyšší kvality a ještě k tomu vyrobené na jihu Čech. Lidé té značce věří? Pro mnoho zákazníků je tato značka důvodem, proč vyhledávají právě naše prodejny. Víte, ono to celé zní tak trochu jako pohádka (netroufl jsem si vyslovit, že jako sebechvála). Tak abych se prý přesvědčil…
NA VLASTNÍ OČI Jednalo se o kontrolní audit. Jak jsem se dozvěděl před jeho zahájením. Neboli o posouzení již zařazených výrobků. Zda si drží kvalitu, pro kterou jim byla přiřknuta ona pověstná znač-
ka. Se špekáčky jsem se nepotkal. Zato s gothajským salámem, fermentovanými salámy, klobásou s nivou… Pokud se týká uzenářského sortimentu. K tomu výrobky studené kuchyně, pečivo, cukrařina. Docela jsem byl zvědavý, jakže se s takovou pestrou směsicí popasují. Načež jsem byl „jmenován“ členem hodnotitelské skupiny. A věřte, že se ctí. Mně vyšly všechny masné výrobky dobře. Orlík bych dokonce označil za absolutní špičku. Jenom tomu gothaji cosi málo scházelo… Jakže dopadlo hodnocení v rámci celé skupiny. Obstály všechny položky. Zvítězil Orlík. Výrobce gothajského salámu dostane varování… No, a potom se řekne zčásti laické posuzování. Prý už jsou sehranou partou, vysvětlují hodnotitelky. Znají své pappenheimské, jejich zápas se standardností výroby, také však vstřícnost, kterou umějí využít. Takže si na vás nepřijdou. Pokouším se žertovat při loučení. Oni už se o to ani nepokoušejí. Ti naši současní dodavatelé. Protože s těmi druhými jsme se už rozešli. Stejně úsměvně konstatuje paní Roubíková. Nejspíš má pravdu. V Ternu jsem nakoupil podle očekávání. BR
MVDr. Josef Radoš osmdesátníkem Přiznávám, že o osobnosti, jako je MVDr. Radoš, bych raději napsal román než krátké sdělení, že tomuto mladě vyhlížejícímu člověku je již 80 let. Narodil se v jihočeském městě (Soběslavi) v rodině řeznického mistra a obchodníka se zvířaty. Jako jedinému synu nezbylo nic jiného než se vyučit řezníkem a uzenářem. Jedná se o mimořádně nadaného člověka, který byl dobrým žákem, má rád hudbu, hraje na housle, je přítelem kultury jako takové, ale nikdy jsem neslyšel, že se řezníkem a uzenářem vyučit neměl. Nebylo také proč. Hned po vyučení vystudoval mistrovskou školu, později své vzdělání doplnil maturitou a jako
dospělý vystudoval Vysokou školu veterinární s červeným diplomem. Většinu aktivního života strávil v řídících funkcích masného průmyslu. Léta řídil exportní závod v Plané nad Lužnicí. Závod pod jeho vedením byl celé republice vzorem v jakosti a hygieně. Po tomto úspěšném ředitelování byl jmenován obchodním ředitelem GŘ MP Praha s působností v celé České republice. Vzhledem ke své inteligenci, pracovitosti, odborným a všeobecným znalostem byl jmenován odborným ředitelem a později náměstkem ministra pro potravinářský průmysl. Jeho další předností bylo taktní a elegantní vystupování. Lidově se říká, že měl dar boží
řeči a výmluvnosti. Pro tyto všechny znalosti a vlastnosti řídil nejen potravinářský průmysl, ale když měli jeho ministři zemědělství vyřídit jakékoliv složité problémy, poslali tam MVDr. Radoše. Na jednání se uměl připravit a dovedl je do úspěšného konce.
Já jsem mu šéfoval asi 1 rok, za to on mně 7 let. V práci se i nejlepší přátelé dostávají do sporu, vyměňují si své názory a hájí svou pravdu. Nikdy jsem však netvrdil nic jiného než to, že z naší generace nebyl nikdo vhodnější, kdo by vykonával funkci náměstka ministra, než MVDr. Radoš. Po změně režimu splnil úkol nadmíru důležitý. Vzkřísil tzv. cechovní slávu a založil Svaz řezníků a uzenářů Čech, Moravy a Slezska. Využil všechny své znalosti a zkušenosti, aby dnes Český svaz zpracovatelů masa co nejlépe pracoval ve prospěch všech řezníků a uzenářů. Založil také Řeznicko-uzenářské noviny a odborný časopis Potravinář-
ská Revue. Stručně řečeno, nezaložil ruce v klín, neusnul na vavřínech a předával své bohaté zkušenosti jiným. Tak milý Pepo, jak jsme mu jeho přátelé říkali, přejeme Ti hodně zdraví, ať Ti ještě dlouho vydrží Tvůj příslovečný elán, optimismus, láska k práci a životu jako takovému. Je jen na Tobě, kolik si ponecháš času pro sebe, rodinu, především pro manželku, vnuky a konečně i pro nás, přátele. Je na každém z nás, aby svou píli a pracovitost přizpůsobil svým možnostem a věku. Milý Pepo, přeji Ti jen to dobré jménem našich kolegů, spolupracovníků, přátel a také jménem svým. Radko Pastor
8
NABÍDK Z YD –O M I NOFVA ORMACE
Garantovaná nezávadnost! SAFETY-CLIP SYSTEM Spolu s SAFETY-CLIP SYSTEM chráníte své zákazníky! Neboť jistota je nade vše! Ochrana spotřebitele: spony a úvazky jsou certifikovány na potravinářskou nezávadnost a vyrábí se bez použití olejů a jiných maziv Jistější uzavření: až po bakteriální těsnost
i
Trvale vysoká kvalita: s pečetí kvality a pravidelnými kontrolami SGS institutu Fresenius jsme světově jedineční
Všechny výhody
www.polyclip.com/5102
naleznete zde !
inovace · spolehlivost · vždy na špici
ˇ eská republika Poly-clip System s.r.o. Zelený pruh 99 · 14002 Praha 4 · C T. +420.241 410 161 · F. +420.241 410 162 ·
[email protected] · www.polyclip.com
červen – červenec – srpen 2011
a. s. PROFESIONALITA – FLEXIBILITA – SPOLEHLIVOST KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ A DODÁVKY NA MÍRU
Náš akční sortiment sortiment akční Pro každý náklad správný systém!
Podvozek pro přepravky Rozměr: 600 x 400 mm Obj. číslo: 980 300 K dispozici ve 4 barvách!
NABÍZÍME: MASO, VNITŘNOSTI, SÁDLO, POLOTOVARY CHLAZENÉ I MRAŽENÉ HOVĚZÍ, VEPŘOVÉ, KOŇSKÉ, DRŮBEŽÍ, RYBY PRO VÝROBU I PŘÍMOU DISTRIBUCI
• • • •
Stálá skladová zásoba širokého sortimentu. Pravidelné dodávky čerstvých mas přímo od výrobce. Odběr z našeho logistického centra nebo dodávky k vám na místo. Pro více informací navštivte náš web:
www.animalco.cz
od
399.00
*CZK
pro přepravky 600 x 400 mm nosnost 250 kg ● 4 otočná gumová 100 mm kolečka „TENTE“ ● vyrobeno z kvalitního plastu ABS ● ●
*Cena za 1 ks, bez DPH, v CZK, včetně dopravy v ČR. Platí pro minimální odběr 10 ks.
Počet
10 – 50 ks
50 – 100 ks
100 ks a více
Cena
449 CZK
429 CZK
399 CZK
DOPRAVA
ZDARMA + ZDARMA ke každé objednávce: „praktický pomocník“ – šnůrka na mobil, klíče apod.
J M É N O ZAVAZ U J E
•
Na Kocínce 1 160 00 Praha 6 - Dejvice Fax: +420 233 332 283 Telefon: +420 220 107 111 www.animalco.cz E-mail:
[email protected]
• •
> Radi Vás informujeme o našem dalším sortimentu – přepravky, palety, paletoboxy. Případné telefonické dotazy zodpovíme na: + 420 608 333 845
TBA Plastové obaly s.r.o. Leština 45, CZ 580 01 Havlíčkův Brod tel.: +420 565 534 000, fax: +420 565 534 001
[email protected] www.prepravky.cz
ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, příloha Potravinářského zpravodaje. Vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, tel.: 296 374 656, 296 374 657, fax: 296 374 658, e-mail:
[email protected];
[email protected]; http://www.agral.cz. Redakce: Věra Fillnerová, tel.: 296 374 652, e-mail:
[email protected]. Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s. r. o. Objednávky vyřizuje ABONT s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác.
