Masarykova základní škola, Ždánice, okres Hodonín Městečko 18, Ždánice

Masarykova základní škola, Ždánice, okres Hodonín Městečko 18, 696 32 Ždánice

ŠKOLNÍ

ŘÁD

I.

Výkon práv a povinností

II.

Provoz a vnitřní režim školy

III.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, hygiena pobytu ve škole

IV.

Podmínky zacházení s majetkem školy

V.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád)

VI.

Prevence negativních jevů

VII.

Závěrečná ustanovení

Školní řád upravuje a konkretizuje podmínky výchovně vzdělávací práce v MZŠ Ždánice, v návaznosti na platný Školský zákon č.561/2004 Sb., v platném znění a na vyhlášku č.48/2005 Sb. o základní škole. Vymezuje vztahy ve škole, určuje práva a povinnosti účastníků zainteresovaných do dění ve škole. Školní řád je závazný pro všechny žáky I. – IX. ročníku ZŠ a příslušné pracovníky školy. Pro některé součásti školy je vydán samostatný řád, tj. podrobnosti provozu a pravidel chování – Řád školní družiny, odborných pracoven, ….

I.

Výkon práv a povinností

Společenství školy tvoří - žáci a jejich zákonní zástupci - všichni zaměstnanci školy všichni se řídí zásadami slušného chování, jsou mezi sebou tolerantní, chovají se k sobě s úctou a respektem, vytvářejí podmínky pro otevřenou vzájemnou komunikaci. Jsou odpovědni za své jednání a svobodní do té míry, pokud neomezují práva ostatních. Vzájemné vztahy, práva a povinnosti všech členů společenstva upravuje tento Řád školy který obsahuje: - práva a povinnosti žáků - práva a povinnosti rodičů nebo zákonných zástupců - práva a povinnosti zaměstnanců Žák má právo - na vzdělávání a služby podle zákona č.561/2004 - na dodržování Úmluvy o právech dítěte (OSN 20.11.1989) - slušnou formou (sám nebo prostřednictvím svého zástupce) vyjádřit a obhajovat svůj názor, vznést dotaz a od každého pracovníka obdržet odpověď - požádat o pomoc učitele, pokud nerozumí učivu - omluvit se učiteli na začátku hodiny,pokud se z vážných důvodů nemohl připravit na vyučování - na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání - dostávat úkoly přiměřené svým schopnostem, znát pravidla hodnocení své práce, být hodnocen objektivně a tak, aby svému hodnocení rozuměl - odvolat se ke svému třídnímu učiteli, případně řediteli školy, pokud je přesvědčen o nespravedlivém hodnocení své činnosti nebo chování - na ochranu svých osobních údajů - na ochranu dospělou osobou a obranu před ponižováním své osobnosti Žák je povinen - chovat se slušně k učitelům,provozním zaměstnancům i spolužákům. Neužívat verbálního ani fyzického násilí.Při prvním setkání v daném dnu zdravit všechny dospělé osoby v budově školy - plnit pokyny všech pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem - při vstupu do školy se v šatně přezout

- být přítomen ve třídě na svém místě na začátku každé vyučovací hodiny, mít potřebné pomůcky a vypracované úkoly - chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků. Nenosit do školy nebezpečné předměty,alkoholické nápoje, omamné a návykové látky,cigarety - případný i malý úraz ihned oznámit vyučujícímu nebo učiteli,který vykonává dozor (v opačném případě nebude úraz považován za školní a nebude odškodněn) - zacházet šetrně s učebnicemi,školními pomůckami, chránit majetek před poškozením. Poškodí-li žák svévolně nebo neukázněným chováním majetek školy, je povinen zajistit spolu s rodiči opravu nebo nahradit škodu - vypnout mobilní telefon v době vyučování. Bez souhlasu učitele ho nemůže použít pro používání záznamů. Zákaz platí i pro jiná záznamová zařízení. - neopustit budovu školy v době vyučování bez souhlasu učitele - zdržovat se v budově školy mimo vyučování pouze s výslovným souhlasem ped.pracovníka, který tím zároveň přebírá odpovědnost jako dozor nad žákem - dodržovat tento řád V případě porušování řádu školy budou použita kárná opatření a opatření k posílení kázně v souladu s klasifikačním řádem. Přestupky řeší vyučující ve spolupráci s třídním učitelem, pedagogická rada případně výchovná komise. Výchovnou komisi tvoří:výchovný poradce-předseda, ředitel školy,zástupce ředitele školy třídní učitel,zákonný zástupce žáka.Dle potřeby je přizván psycholog, zástupce zřizovatele, zástupce policie. Rodič nebo zákonný zástupce má právo - být informován o průběhu vzdělávání žáka, jeho chování a o dalších záležitostech souvisejících se školní docházkou. K tomu může využít: třídní schůzky - 2x ročně konzultační hodiny – každý 1. čtvrtek v měsíci přímého telefonního spojení s vyučujícími: 518 633 614, 603 508 043 – budova č. 18 518 633 682, 733 607 088 – budova č. 23 518 633 161 – budova č. 684 (ŠD) e-mailu: [email protected] - znát pravidla hodnocení,vznášet dotazy a jednat s kterýmkoliv kompetentním zaměstnancem školy - hájit přiměřeným způsobem oprávněné zájmy svého dítěte - být zvolen do orgánu zastupujícího rodiče (Rada školy) - na ochranu osobních údajů o dítěti a rodině Rodič nebo zákonný zástupce má povinnost - zajistit pravidelnou docházku svého dítěte do školy.V případě nepřítomnosti žáka oznámit tuto skutečnost třídnímu učiteli do 3 dnů od začátku nepřítomnosti,omluvení zapsat do ŽK. Zápis o omluvení předloží žák třídnímu učiteli po ukončení absence. Neomluvená absence se řeší podle Vnitřní směrnice MZŠ Ždánice –omlouvání a uvolňování žáků.Na žádost zákonného zástupce může být žák uvolněn z1hodiny příslušným vyučujícím učitelem, do 3 dnů nepřítomnosti třídním učitelem. Na více dnů omlouvá ředitel školy.Každá žádost musí být doložena písemně. Předem známé absence omlouvá zákonný zástupce písemně před danou nepřítomností. - zajímat se o průběh vzdělávání a chování svého dítěte,na požádání ped.pracovníka se dostavit do školy k projednání záležitosti,které se žáka týkají

- informovat o zdravotním stavu dítěte a všech skutečnostech, které jsou pro školu důležité k zabezpečení vhodného způsobu vzdělávání a zajištění ochrany zdraví žáka Zaměstnanec školy má právo - být informován o dění ve škole, které se ho jakkoliv týká - udělovat žákovi pokyny a požadovat od žáka jeho jméno, jméno třídního učitele, ŽK pro zapsání sdělení rodičům, případně kontakt na rodiče - vyjádřit názor ke všem problémům ve škole vůči odpovědným osobám(vedení školy) bez jakýchkoliv důsledků vůči své osobě a obdržet odpověď na dotazy týkající se provozu školy Zaměstnanec má povinnost - respektovat Úmluvu o právech dítěte, vždy dodržovat partnerský vztah k žákům i rodičům, dbát, aby byla respektována osobnost každého dítěte bez ohledu na věk a aktivně je chránit před psychickým či fyzickým ubližováním a ponižováním - dodržovat pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení vydaný MŠMT ČR č.j.14269/2001-26, vnitřní směrnice školy a pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví Společně jsme se shodli,že případná ztráta věcí,které nesouvisejí s výukou nebo výkonem zaměstnání, nemůže být hrazena z pojištění školy. Výkon práv a povinností byl projednán a odsouhlasen žákovskou samosprávou, radou školy, zaměstnanci školy během měsíce dubna 2010. Rodiče byli se školním řádem seznámeni na třídních schůzkách dne 22.4.2010.

II. 1.

Provoz a vnitřní režim školy Vyučování probíhá podle rozvrhu hodin, který je časově upraven následovně: 1. vyučovací hodina 2. vyučovací hodina 3. vyučovací hodina 4. vyučovací hodina 5. vyučovací hodina 6. vyučovací hodina 7. vyučovací hodina 8. vyučovací hodina

7.50 – 8.35 8.45 – 9.30 9.50 – 10.35 10.45 – 11.30 11.40 – 12.25 12.35 – 13.20 13.20 – 14.05 14.15 – 15.00

2. Školní budovy se otvírají v 7.30 hodin a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování. V zimním období mají do školní budovy povolen předčasný vstup dojíždějící žáci. V jinou dobu vstupují žáci do školy na vyzvání vyučujícího, který pro ně přichází k hlavnímu vchodu. 3. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky v šatnách a odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují. Za uzamčení šaten po nástupu žáků do výuky odpovídají uklízečky. Na konci vyučování tyto zajistí opětovné otevření šaten. Jsou-li šatny v průběhu vyučování využívány třídními kolektivy (přesun žáků na jiná pracoviště), za uzamčení šaten odpovídá příslušný vyučující. 4. Během vyučování je umožněn přístup žákům do šaten v nutných případech tím, že každá třída má k dispozici klíč od své šatny. Za jeho účelové používání zodpovídají třídní učitelé.

5. Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově podle rozpisu dozoru. 6. Do odborných učeben, tělocvičen a školní jídelny odcházejí žáci společně a čekají před učebnou nebo šatnou Tv na příchod vyučujícího. Vyučující Tv odpovídají za pořádek v těchto šatnách. 7. Pokud se vyučující do pěti minut po zvonění nedostaví, zástupce třídy jde jeho nepřítomnost ohlásit do ředitelny. 8.

Provoz školní družiny je zajištěn od 6.30 hodin do 16,30 hodin. Před zahájením a po skončení vyučování přebírají děti, které navštěvují školní družinu vychovatelky. Žáci jsou ze školní družiny propouštěni po příchodu rodičů či jejich zástupců, nebo na základě písemného sdělení o odchodu žáka.

9. V době pobytu ve škole žáci respektují pokyny pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců školy. 10.

V době přestávek je žákům umožněn pohyb po chodbách v příslušném podlaží. Malá přestávka je určena především k přípravě pomůcek na výuku a k přesunu do kmenových učeben. V době velké přestávky se mohou ukázněně pohybovat v podlažích, kde se nacházejí kmenové učebny. Za příznivého počasí slouží k pobytu dětí určené venkovní prostory.

11. Při mimotřídní či zájmové činnosti se žáci před jejím zahájením scházejí 5-10 minut před školní budovou a vyčkají příchodu vyučujícího. Ten nad nimi vykonává dozor po celou dobu jejich pobytu ve škole a dohlíží na ně až do odchodu z budovy školy. 12. Vyučující poslední vyučovací hodiny doprovází žáky do šaten a vyčká, až poslední žák opustí prostor šaten. Žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, předává vyučující vychovatelkám. 13. Do jídelny odcházejí žáci společně za doprovodu učitele vykonávajícího dozor, který je odvádí až do jídelny. 14. Žáci respektují pokyny učitele vykonávajícího dozor v jídelně i personálu školní jídelny. 15. Třídní učitelé určují žákovské služby na stanovené období a pro dané činnosti, zavedené podle zvyklostí třídy a třídního učitele.

III.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, hygiena pobytu ve škole

1. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí při vzdělávání a s ním souvisejících činnostech. Poskytuje jim nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

2. Poučení o bezpečném chování žáků na začátku školního roku a před prázdninami zajišťují třídní učitelé, zaznamenávají je do přílohy v třídní knize. 3. Škola vede evidenci úrazů dětí, k nimž došlo při činnostech uvedených v předcházejícím odstavci. Vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. 4. Všichni žáci a zaměstnanci školy se chovají při školních činnostech tak, aby neohrozili zdraví své ani svých spolužáků či jiných osob. 5. Žáci dbají na dodržování základních hygienických zásad, zvláště před jídlem a po použití WC. 6. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo školu se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, školní výlety a exkurze, plavecké kurzy a další činnosti platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. O tomto poučení je povinen vedoucí akce provést záznam v příslušné třídní knize. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají pokynů jeho zaměstnanců. 7.

Během přestávky před odpoledním vyučováním mohou žáci pobývat ve studovně školy, kde je zajištěn pedagogický dohled. Mimo školní budovy se v této době pohybují pouze s písemným souhlasem rodičů.

8. Při akcích konaných mimo místo školy, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně jeden den předem zákonným zástupcům žáků písemně. 9. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

IV.

Podmínky zacházení s majetkem školy

1. Základní pokyny jsou uvedeny v předcházejících oddílech. 2. Pravidla péče o inventář kmenové učebny, jejich estetický vzhled a výzdobu si stanoví žáci se svým třídním učitelem. Jsou zveřejněna v učebně, jejich plnění je společně vyhodnocováno žáky a třídním učitelem. 3. Za šetrné zacházení s vybavením odborných učeben odpovídají správci učeben. 4. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí, jejich ztráty hlásí neprodleně svému třídnímu učiteli.

V.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Úvod Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy.Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. Hodnocení žáků 1 Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: 1.1 jednoznačné, 1.2 srozumitelné, 1.3 srovnatelné s předem stanovenými kritérii, 1.4 věcné, 1.5 všestranné. 2 Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v souladu s RVP pro základní vzdělávání pro jednotlivé předměty ve ŠVP naší školy. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Čl. I Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci 1 Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 3 Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky podle čl.V odst.5. 4 Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 5 Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.

6 Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě. 7 Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek , na klasifikaci v náhradním termínu .Ve třídách se slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace zapíše do upravených katalogových listů slovně. 8 Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : 8.1 soustavným diagnostickým pozorováním žáka, 8.2 soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, 8.3 různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy, 8.4 kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, 8.5 analýzou různých činností žáka, 8.6 konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, 8.7 rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 9 Žák II.stupně musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí , z toho nejméně jednou ústně. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém, popř. jiné metody a formy hodnocení). 10 Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. 11 Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut). 12 Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci jsou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky. 13 Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka. Čl. II Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace) Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. Žák je systematicky veden k využívání a potřebě sebehodnocení tak, aby zvládl: •

Objektivně posoudit své znalosti a schopnosti

•

Srovnávat názory, formulovat své myšlenky

•

Přijmout názory druhých

•

Naslouchat a vnímat

•

Uvědomovat si klady a zápory

•

Komunikovat

•

Obhajovat svůj názor

•

Monitorovat a regulovat své učení

•

Hodnotit své výkony, kvalitu své práce, schopnost učit se

•

Stanovit si reálné cíle

•

Plánovat metody, jak dosáhnout svých cílů

Sebehodnocení umožňuje žákům zažít pocit úspěchu Význam sebehodnocení pro žáky Sebehodnocení umožňuje žákům: •

poznat své slabé a silné stránky, potřeby a rozvoj

•

hodnotit svůj postup učení a jeho výsledky

•

plánovat proces učení (cíle, metody, výsledky)

•

aktivně se účastnit procesu hodnocení

•

rozvíjet pozitivní sebehodnocení a sebepojetí

•

být odpovědný za své výsledky v učení

•

rozvíjet dovednosti, které jsou užitečné pro život.

Význam pro rodiče Sebehodnocení žáka umožňuje: •

vhled do žákova učení

•

komunikovat o učení s žákem

•

spolupracovat s žákem na dosažení cíle.

Význam pro učitele Sebehodnocení žáka umožňuje: •

plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků

•

komunikovat s rodiči a žáky

•

nastavit reálné cíle

•

analyzovat a zkvalitňovat výuku.

. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,… Čl. III Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1 Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. 3 Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 4 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. 5 V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Čl. IV Stupně hodnocení a klasifikace v souladu s ustanovením §15 vyhlášky č. 48/2005 Sb. 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1.1 1 – velmi dobré, 1.2 2 – uspokojivé, 1.3 3 – neuspokojivé. 2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 2.1 1 – výborný, 2.2 2 – chvalitebný, 2.3 3 – dobrý, 2.4 4 – dostatečný, 2.5 5 – nedostatečný. 3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům

formulovaným pro jednotlivé předměty ŠVP k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 4. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 2. Čl. V Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. 2. Děti a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání, klasifikací a hodnocení. 3. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků. Volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. 6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 7. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak nedostatky překonávat. 8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči, jejich názor je respektován.

Čl. VI Slovní hodnocení v souladu s dikcí § 15 odst.2) vyhlášky č. 48/2005 Sb. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených naším ŠVP pro základní vzdělávání chování žáka jsou v případě slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména k očekávaným výstupům. Má vyzdvihovat to, co se žákovi povedlo. Pololetní a výroční vysvědčení může obsahovat následující hodnotící škálu :

žák : 1 je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor. 2 uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý. 3 je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky,které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět. 4 je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb,které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty. 5 je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty. 6 jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky,základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení. Čl. VII 1 2 3 4

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a)

1 Žák je hodnocen stupněm 1.1 prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e), 1.2 prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo odpovídajícímu slovnímu hodnocení nebo neníli z něho hodnocen na konci druhého pololetí, nehodnocen(a) není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 2 Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 2.1 pracoval(a) úspěšně 2.2 pracoval(a)

3 Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. 4 Výstupní hodnocení 4.1 Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4.2 Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: 4.2.1 možnostech žáka a jeho nadání, 4.2.2 předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, 4.2.3 chování žáka v průběhu povinné školní docházky, 4.2.4 dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. 4.3 Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena Rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. Čl. VIII Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku 1 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 2 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 3 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 4 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

5 V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 6 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 7 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Čl. IX Klasifikace chování 1 Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2 Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období. 3 Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující : Stupeň 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle. Stupeň 2 - uspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. Počet jeho neomluvených hodin za hodnocené období je v rozmezí 5 – 10 včetně, slovy pět až deset. Stupeň 3 - neuspokojivé Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Počet jeho neomluvených hodin za hodnocené období dosáhne hranice 11, slovy jedenáct a více. Čl. X Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Rodiče jsou o jejich udělení informováni písemným sdělením. •

Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci.

•

Třídní učitel může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci ve škole, ve sportu apod.

•

Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky TU neprodleně oznámí řediteli školy.

•

Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku ředitele školy.

•

Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka.

•

Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka.

•

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Kritéria pro udělování výchovných opatření Pochvala třídního učitele : uděluje průběžně třídní učitel za výborné výsledky v práci žáka – např.: •

za účast ve školním kole sportovních a předmětových soutěží

•

za aktivní přístup k plnění školních povinností

•

za vylepšování třídního a školního prostředí

•

za jednorázovou pomoc při organizaci školních akcí (soutěže, výlety, exkurze).

Pochvala ředitele školy : uděluje průběžně ředitel školy za výtečné výsledky v práci žáka – např.: •

za výtečné výsledky v okresních a krajských kolech sportovních a předmětových soutěží a olympiád

•

za samostatnou celoroční práci ve prospěch dobrého jména školy, za příspěvky na internetové stránky

•

za zvlášť významné činy ve prospěch obce ( ekologické aktivity, protidrogová prevence, individuální sportovní úspěchy v celostátním měřítku).

Napomenutí třídního učitele : uděluje třídní učitel za drobné přestupky a opomenutí – např.: •

za opakované zapomínání domácích úkolů a pomůcek na vyučování

•

za neslušné chování vůči spolužákům a zaměstnancům školy

•

za pozdní neodůvodněný příchod na vyučování.

Důtka třídního učitele : uděluje průběžně třídní učitel za opakované přestupky a opomenutí – např.: •

za opakované a soustavné nenošení žákovské knížky do školy

•

za pokračující soustavné zapomínání domácích úkolů a pomůcek na vyučování i po předchozím opakovaném upozorněním ze strany vyučujícího či třídního učitele

•

za opakované neodůvodněné pozdní příchody na vyučování

•

za nevhodné chování , které by mohlo v konečném důsledku ohrozit vlastní zdraví žáka nebo jeho spolužáků či poškodit vybavení a majetek školy

•

za záměrné nevhodné chování vůči spolužákům, zaměstnancům školy i ostatním dospělým osobám ve škole, které odporuje zásadám slušného chování

•

za 1, slovy jednu zameškanou a řádně neomluvenou hodinu.

Důtka ředitele školy : uděluje ředitel školy - např.: •

za nevhodné chování , které vedlo v konečném důsledku k ohrožení či poškození zdraví spolužáků nebo i samotného žáka

•

za vědomé a záměrné poškození školního majetku

•

za slovní ústní či písemné urážky spolužáků či pracovníků školy

•

za záměrné lhaní při projednávání přestupků

•

za neuposlechnutí pokynů učitele při školních akcích, při nichž je třeba dbát na zvýšenou opatrnost a ochranu zdraví ( TV, plavecký výcvik, výlet, exkurze, LVK, kulturní akce mimo budovu školy, přesun po komunikacích atp.)

•

za 2 - 4 slovy dvě až čtyři zameškané a řádně neomluvené hodiny.

Tato pravidla mohou být změněna pouze usnesením řádné pedagogické rady na návrh jednotlivých pedagogických pracovníků školy.

Čl. XI Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků a praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle čl. 3, 4 a 5.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odst.1 se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí: •

ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů

•

kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

•

schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

•

kvalitu myšlení,především jeho logiku, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

•

přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu

•

kvalitu výsledků činností

•

osvojení účinných metod samostatného studia

•

vztah žáka k vyučovacímu předmětu a dané problematice.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: •

Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

•

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

•

Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení

je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. •

Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

•

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Čl. XII Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají na naší škole předměty výtvarná výchova, tělesná výchova, mediální výchova, regionální výchova, hudební výchova, společenská výchova, výchova osobnosti, výchova ke zdraví, estetická výchova. Při průběžné klasifikaci praktických činností a teoretických poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle čl. 3, 4 a 5. Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu se hodnotí: •

stupeň tvořivosti a samostatnosti

•

osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

•

využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

•

aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa

•

kvalita výsledků dle osobních předpokladů

•

vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: •

Stupeň 1 ( výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a rozvíjí je v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o vyučovací předmět. Je schopen koordinovat práci ve skupině, organizovat činnost spolužáků. Umí přijmout kritiku, zhodnotit svou práci i činnost svých spolužáků.

•

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce je esteticky působivá a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o vyučovací předmět. Při skupinové práci dovede přijmout vůdčí roli. Je sebekritický, je schopen hodnocení a sebehodnocení.

•

Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce jsou málo působivé, dopouští se chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají častější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o vyučovací předmět. Do skupinové práce se umí zapojit, neprojevuje vůdčí schopnosti.

•

Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Využívání schopností v jeho projevu a práci je málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o vyučovací předmět. Při skupinové práci je pasivní, není schopen zhodnotit správnost svých postupů.

•

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný. Osvojené vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat. Neprojevuje zájem o vyučovací předmět. Nezapojuje se do skupinové práce.

Čl. XIII Předměty s převahou praktických činností Převahu praktických činností má na základní škole předmět pracovní činnosti. Při průběžné klasifikaci praktických činností a teoretických poznatků, které jsou součástí předmětu uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle čl. 3, 4 a 5. Při klasifikaci v předmětu uvedeném v odst. 1 v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu se hodnotí:

•

stupeň tvořivosti a samostatnosti

•

osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

•

využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

•

aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa

•

kvalita výsledků dle osobních předpokladů

•

vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu , chybí mu pozitivní vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.Při volbě postupů a způsobů práce , organizaci práce a při aplikaci získaných teoretických poznatků v praxi vyžaduje jeho činnost soustavnou pomoc učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Méně dbá o pořádek na pracovišti, na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a nemá dobrý vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu, ani k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele.Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele, chybí jakákoliv snaha. Čl. XIV Komisionální zkoušky 1.

Opravné zkoušky konají:

a) Žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. b) Žáci, kteří mají na konci druhého pololetí nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a dosud neopakovali na daném stupni základní školy. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 5. Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 6. Komise je tříčlenná a tvoří ji: 6.1 předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný

6.2 6.3

pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem.

7. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 8.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 10. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 11. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Čl. XV Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole Při řešení takové situace bude škola postupovat v souladu s platnými metodickými pokyny. . Čl. XVI Klasifikace při ukončení kurzu pro získání základního vzdělání 1 Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 2 Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných. 3 Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení. 4 Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu. 5 Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se: 5.1 do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nejvýše ze dvou předmětů,

5.2 nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením z více než dvou předmětů.

VI.

Prevence zneužívání návykových látek

Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením. Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí. 1) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka. 2) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky. 3) Distribuce dle § 187 trestního zákona a šíření OPL, dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu. 4) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu 3).

VII. Závěrečná ustanovení Školní řád schválila Školská rada Ždánice na svém jednání dne 22. 4. 2010. Se školním řádem byli seznámeni rodiče na třídních schůzkách dne 22. 4. 2010, nepřítomní rodiče byli informováni o možnosti seznámit se se školním řádem na internetových stránkách školy. Školní řád byl projednán na třídnických hodinách jednotlivých tříd školy. Školní řád je zveřejněn na webových stránkách školy:www.mzszdanice.cz a je k nahlédnutí ve skříňce dokumentů ve vestibulu budovy školy č. 18. Školní řád vstupuje v platnost dnem 22.4. 2010. Mgr. František Markus ředitel školy