Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku
Téma 8 – Mezinárodní organizace hospodářského charakteru
Mezistátní organizace obecně Představují institucionalizovanou formu spolupráce v nejrůznějších oblastech. Jsou zřizovány proto, aby zajišťovaly a reprezentovaly zájmy dvou typů sociálních skupin :
• •
Států – vznikají na bázi mezivládních dohod. Nestátních, nevládních institucí – vznikají dohodou společenských organizací. Rok
Mezivládní organizace
Nevládní organizace
1909
37
176
1956
132
973
1960
154
1255
1968
229
1899
1977
252
2502
1981
337
4265
1990
293
4646
1995
266
5121
2001
232
6398
2007
244
7432
Členění mezinárodních organizací Podle typu členství
• •
Mezinárodní vládní (členy jsou vlády států)
• •
Mezinárodní nevládní - (členy nestátní aktéři)
Mezinárodní měnový fond, Konfederace spojených národů pro průmyslový rozvoj…. Červený půlměsíc, Greenpeace, Mezinárodní olympijský výbor, Lékaři bez hranic …
Podle rozsahu členství
•
S celosvětovým působením, s nelimitovaným členstvím – členy jsou subjekty bez geografického omezení – OSN, WTO…
•
S regionálním působením – členská základna z aktérů určitého geografického působení – EU, Organizace africké jednoty, Organizace amerických států
Podle cíle a oblasti působení
•
Organizace univerzální (všeobecné), zaměřují se na širokou škálu zájmů a činností – OSN
•
Zaměření do určité oblasti – politické Rada Evropy, bezpečnostní Organizace severoatlantického paktu, sociální Mezinárodní organizace práce, věda a výzkum,
Klasifikace mezistátních organizací Mnoho cílů
Jeden cíl
globální
OSN
Světová zdravotnická organizace
regionální
Evropská unie Organizace amerických států Liga arabských zemí
Nordická rada – konzultativní uskupení Dánska, Finska, Islanu, Norska, Švédska – zabývá se společnými hospodářskými, sociálními a právními otázkami regionu
Mezistátní organizace vznikají tehdy, když „je několik národních států spojeno dohromady strukturálně“ – r. 1648, byl systém národních států „oficiálně posvěcen vestfálským mírem“ – do té doby pouze říše, městské státy, svobodná města, dynastické státy a papežský stolec. soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a Osmdesátiletou válku, které byly uzavřeny Svatou říší římskou (císař Ferdinand III. a další německá knížata), Španělskem, Francií ( Ludvík XIV. a kardinál Jules Mazarin), zástupci Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem. První jednání byla započata už na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko – geografický mezník.
Role, funkce a význam mezinárodních organizací -
role vyjednávacího fóra (arény) - prostor, kde se členové setkávají, aby formulovali témata společného zájmu, diskutovali, vyjednávali, přijímali rozhodnutí nebo plánovali společné akce. Aréna není jenom prostorem pro spolupráci, ale i při řešení vzájemných konfliktů.
Financial Action Task Force on Money Laundering – Finanční akční výbor proti praní peněz je mezinárodní organizace, mající celosvětový vliv při hodnocení zemí a teritorií v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. FATF byl založen v roce 1989. V roce 1990 vydal tzv. Čtyřicet doporučení, které byly v roce 2003 revidovány.. Jednou z významných aktivit FATF je vydávání Seznamu nespolupracujících zemí a teritorií. Po tragických událostech v září 2001 vydal FATF dalších osm Speciálních doporučení, týkajících se boje proti financování terorismu., které byly v únoru 2005 doplněny o doporučení deváté. Česká republika (stejně jako ostatní nové členské státy Evropské unie) není dosud členskou zemí FATF, přičemž zájem o členství v této organizaci projevila v roce 1998. V nedávné době se členskými zeměmi staly Rusko a Indie, oslovena byla Čína. FATF je mezivládní organizace, která stanovuje standardy a rozpracovává a propaguje zásady politiky boje proti praní peněz a financování terorismu. V současnosti má 33 členů, a to 31 států a 2 mezinárodní organizace, a více než 20 pozorovatelů. V různých regionech světa existuje 5 organizací příbuzných FATF a přes 15 mezinárodních organizací a uskupení, zabývajících se podobnou problematikou. Seznam všech členů a pozorovatelů viz http://www.fatfgafi.org/Members_en.htm
Role, funkce a význam mezinárodních organizací
-
Agregační a artikulační funkce - v mezinárodním systému neexistuje nadřazená organizace, která by definovala obecně přijatelné hodnoty – pokud se všichni členové dohodnou, stává se touto nadřazenou autoritou sama organizace. Mezinárodní organizace, které jsou zaloţeny na hlasování jeden stát – jeden hlas zvýhodňují malé a nerozvinuté státy.
Příkladem agregace společných zájmů rozvojových zemí v rámci OSN bylo vytvoření skupiny G-77 - je volná koalice, jejímž posláním je podpořit kolektivní ekonomické zájmy svých členů a zvýšit jejich vyjednávací schopnost při OSN. Zakládajícími členy bylo 77 států, ale od doby svého založení se organizace rozrostla na 130 členů. Uskupení bylo založeno 15. června 1964 vyhlášením "Společné deklarace sedmdesáti sedmi zemí" na Konferenci OSN o obchodu a rozvoji . První důležité setkání se konalo v roce 1967 v Alžírsku. Přijetím Alžírské charty byl položen základ pro stálé institucionální struktury.
Role, funkce a význam mezinárodních organizací
-
Stanoví agendu – definuje témata, jimiţ se budou zabývat zasedání jejich orgánů. Mohou být sdruţována témata, která by samostatně nemohla uspět, či témata, která mají širokou podporu nejrůznějších států.
-
Program OSN pro životní prostředí (United Nationals Environment Programme, UNEP) – pomohl jako ústřední koordinační místo všech ekologických aktivit vládních i nevládních subjektů činných v rámci i mimo systém OSN artikulovat celosvětová ekologická témata a přesvědčit mnohé představitele států o nezbytnosti systémového řešení problémů životního prostředí.
K úkolům UNEP patří zjišťování možných rizik ohrožujících životní prostředí, prevence jeho poškozování a financování projektů na jeho ochranu. Mezi jednotlivými členskými státy iniciuje a koordinuje akce na ochranu životního prostředí. Výkonným ředitelem UNEP je od roku 2006 Achim Steiner,
Role, funkce a význam mezinárodních organizací
-
Tvoří normy – závazné rámce chování v mezinárodním systému. Příkladem je WTO - 60 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3 deklarace - pokrývají spolupráci v oblasti obchodu s nezemědělským zbožím (dohoda GATT 1994), se zemědělským zbožím (Dohoda o zemědělství), se službami (Všeobecná dohoda o obchodu se službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Dalšími typy dohod jsou texty zabývající se možnostmi přijetí ochranných opatření, stanovením pravidel obchodu, prověrek obchodní politiky, řešení sporů a řady dalších oblastí.
-
Získávání a distribuce informací – informace zprostředkovávají členské státy, informace získané vlastními silami na bázi monitorování určitého jevu. Povinné šíření informací se opírá o ustavující dokumenty. Distribuce informací (politické, ekonomické, technologické …) zvyšuje jejich důvěryhodnost, sniţuje náklady členů na jejich získávání. Příkladem distribuce standardizovaných informací je Standardní klasifikace mezinárodního obchodu SITC (přijatá bruselskými institucemi i Všeobecnou dohodou o clech a obchodu GATT)
Role, funkce a význam mezinárodních organizací
•
Preventivní diplomacie – včasná identifikace potenciálního konfliktu a jeho prevenci navazováním kulturních a vědeckých kontaktů, podporou ekonomického rozvoje a spolupráce, diplomatickým vyjednáváním, zbrojními embargy, sankcemi, rozhodčím řízením apod. Nejčastěji se na preventivní diplomacii podílí OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě atd.)
•
Stanovení principů, norem, pravidel, rozhodovacích procesů umoţňuje všem účastníkům jednat organizovaně v rámci určité dohody. Režimy poskytují měřítko k posuzování správného a chybného chování v mezinárodním styku.
•
Obecně jsou cestou k zajištění míru a prosperity, východiskem pro řešení globálních problémů, které nejsou schopny řešit jednotlivé státy samostatně.
Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT
•
GATT byla mnohostrannou dohodou, nikoli organizací, která by vyţadovala od smluvních stran dodrţování určitých mezinárodních obchodních pravidel. GATT, která měla původně fungovat pod záštitou ITO, se nakonec stala hlavním fórem pro mezinárodní obchodní jednání. Sekretariát v Ţenevě se stal stálým orgánem spravujícím GATT.
•
Cílem GATT bylo sníţit míru ochranných obchodních opatření a zajistit poctivé a rovné obchodní dohody mezi státy.
•
Mezinárodní dohoda o clech a obchodu byla podepsána jiţ v roce 1947 za účelem dohledu a usnadňování mezinárodního obchodu. V počátcích k dohodě přistoupilo 23 zemí, včetně Československé republiky, a v průběhu času se připojila řada dalších států, v roce 1994 počet signatářských států dosáhl čísla 128.
•
Nejvýznamnější dohodou byl podpis tzv. Marakéšského protokolu, neboli zakládající smlouvy Mezinárodní obchodní organizace (WTO). V tomto případě šlo skutečně o vznik mezinárodní organizace, která má své orgány, jednací řád, zaměstnance, rozpočet, nikoliv o pouhé smluvní provizorium, kterým se na téměř půlstoletí stala dohoda GATT.
WTO
•
Vlastní dohoda WTO se sestává z úvodu a 16 článků a dále z příloh. Česká republika podepsala Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace 15. dubna 1994 v Marrakeši. Tato Dohoda byla následně projednána Parlamentem České republiky, ratifikována prezidentem republiky a publikována ve Sbírce zákonů č. 191/1995 .
•
V současné době má WTO 159 členů. Poslední člen, Vanuatu, vstoupil do WTO 24. srpna 2012. Předposlední člen, Rusko, vstoupil 22. srpna 2012WTO je mezivládní organizace. Členy nemusí být vţdy státy, ale jednotná celní území (tedy celní unie nebo přímo celní území).
WTO – cíle a funkce
•
Zvýšení ţivotní úrovně, dosaţení plné zaměstnanosti a vyšší a stále rostoucí úroveň reálného důchodu a efektivní poptávky a na zvýšení výrobky a obchodu se zboţím a se sluţbami, coţ umoţní optimální vyuţití světových zdrojů v souladu s cílem trvalého rozvoje.
•
Prostředkem k dosaţení je sjednání mnohostranně závazných pravidel mezinárodní obchodu, jeho liberalizace (odstraňování překáţek), zajištění transparentnosti a stabilnosti obchodu mezi členy WTO. Organizace je místem pro obchodní vyjednávání mezi členy, řešení sporů vyplývajících z obchodu a konfliktních zájmů v rámci organizace
•
Hlavním cílem všech přijatých pravidel a smluv, kterými se musí účastníci smlouvy řídit při vzájemném obchodu, je zjednodušení přístupu na národní trhy a liberalizace obchodní politiky.
•
Uznává se nutnost vyvíjet úsilí, aby se rozvojové země podílely na růstu mezinárodního obchodu. Mezi nové prvky patří myšlenka trvalého rozvoje, ochrana ţivotního prostředí i další
Struktura WTO
Seznam I.
• • • • • • • • • • • •
Zvláštní dohody napojující se na dohodu GATT (seznam) I a GATS (seznam II )
Dohoda o zemědělství Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření Dohoda o textilu a ošacení Dohoda o technických překáţkách obchodu Dohoda o obchodních aspektech investičního opatření Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 Dohoda o kontrole před odesláním Dohoda o pravidlech o původu Dohoda o dovozním licenčním řízení Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních Dohoda o ochranných opatřeních
Zvláštní dohody napojující se na dohodu GATT (seznam) I a GATS (seznam II ) Seznam II.
• • • • • • •
Příloha o pohybu osob,dodávajících sluţby podle dohody Příloha o sluţbách v letecké přepravě Příloha o finančních sluţbách Druhá příloha o finančních sluţbách Příloha o jednáních o námořních dopravních sluţbách Příloha o telekomunikacích Příloha o jednáních o základních telekomunikacích
Vícestranné obchodní dohody (V průběhu Tokijského kola ) - tyto dohody mají svoji samostatnou členskou základnu
• • • •
Dohoda o obchodu s civilními letadly Dohoda o vládních zakázkách Mezinárodní dohoda o obchodu s mléčnými výrobky Mezinárodní dohoda o obchodu s hovězím masem
Česká republika ve WTO
•
Československo bylo zakládajícím členem GATT a nikdy z organizace nevystoupilo, i kdyţ se do r. 1989 aktivně nezapojovalo do její činnosti. Po rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku se oba státy staly členy GATT. Dohody a ujednání WTO jsou základním smluvním rámcem, v němţ realizujeme svou obchodní politiku, a to i po vstupu do Evropské unie.
•
Po 1. 5. 2005 se změnilo postavení ČR ve WTO. Nadále zůstává členským státem, v souladu se zásadami společné obchodní politiky EU však přestala samostatně jednat a vystupovat. EU je z hlediska zásad WTO povaţována za celní unii, za EU vystupují ve WTO zástupci Evropské komise. Společné přístupy EU k jednání WTO jsou formulovány v Bruselu, příp. na koordinačních schůzkách v Ţenevě. Mandát pro EK pro jednání je schvalován Radou GAERC. Konkrétními otázkami se zabývá Výbor 133, COREPER a Rady GAERC (Rada pro všeobecné záleţitosti a vnější vztahy).
Historie a vznik Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj
•
Konec druhé světové války vedl k úvahám o nové mezinárodní finanční architektuře, která měla zabránit opakování krize a budoucím konfliktům.
•
Po mnoha jednáních byla ve dnech 1. aţ 22. července 1944 na konferenci v Bretton-Woods ve Spojených státech amerických uzavřena dohoda, na jejímţ základě vznikla Světová banka. Oficiální název byl Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (dále jen IBRD).
•
Banka zahájila svou činnost v roce 1946, kdy měla 38 členů. Jejich počet se v průběhu působení banky zvyšoval a v současné době jich má 186.
•
Jejím původním úkolem byla obnova a rozvoj válkou zničených evropských zemí. První úvěry ve výši 500 mil. USD poskytla Francii, Nizozemsku a Dánsku.
•
Po přijetí Marshallova plánu, který se týkal obnovy Evropy, se IBRD postupně zaměřovala na rozvojové a strukturální programy rozvojového světa. Přesto její pomoci v 50. a 60. letech vyuţilo Japonsko, Řecko, Finsko a Španělsko a v 80. letech i Portugalsko.
• •
Od 70. let poskytovala úvěry některým zemím střední a východní Evropy. V 90. letech se IBRD významně podílela na financování transformačního procesu v bývalých centrálně plánovaných ekonomikách včetně tehdejšího Československa.
Úkoly IBRD
•
poskytování dlouhodobých úvěrů, technické pomoci, podpora mezinárodního obchodu a rozvoj soukromé zahraniční investiční činnosti.
•
zvyšování ţivotní úrovně, produktivity, sniţování chudoby a zlepšení pracovních podmínek v jednotlivých členských státech.
• • • • • • •
Investice do lidského rozvoje
•
Ochrana ţivotního prostředí Podpora soukromého sektoru Podpora ekonomických reforem Potírání korupce Pomoc zemím postiţených konfliktem Stimulace investic
Země rozdělené Světovou bankou podle příjmových kategorií z roku 2006. Modrá - vysoký příjem, zelená - středně vysoký příjem, fialová - středně nízký příjem, červená - nízký příjem
IBRD – finanční instituce
•
je ohodnocena ratingem AAA, coţ znamená, ţe získává finanční prostředky za nejlepších moţných podmínek.
•
Jejími akcionáři a klienty jsou svrchované vlády, z nichţ kaţdá má hlas, jehoţ váha záleţí na velikosti poskytnutého příspěvku.
•
IBRD poskytuje finance jen na část hodnoty projektu, na zbylou část musí daná země pouţít vlastní prostředky, nebo si půjčit od jiných institucí.
•
Angaţovanost IBRD na financování projektu je tzv. pojistkou, ţe projekt bude smysluplný a úspěšný a zároveň ulehčuje příjemci peněz nalézt dalšího věřitele.
•
Úrokové sazby jsou výhodnější neţ které lze získat na finančních trzích. Doba splatnosti úvěrů je v časovém horizontu 15 aţ 20 let, s moţností oddálit splácení jistiny o 3 aţ 5 let.
•
IBRD si v rámci svého růstu vytvořila nové instituce, které se specializují na různé činnosti a souhrnným názvem se označují skupina Světové banky. Termínem SB se rozumí jen IBRD a Mezinárodní asociace pro rozvoj.
Skupina Světové banky Pomáhá zemím vytvářet a upevňovat základní předpoklady potřebné k přilákání soukromých investic a jejich udrţení. Jednotlivé členské vlády mohou vyuţívat půjčky i poradenské činnosti a pomocí nich reformovat ekonomické systémy svých zemí. Skupina SB je sloţena z pěti institucí.
•
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development - IBRD)
•
Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation IFC)
•
Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association - IDA)
•
Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputers - ICSID)
•
Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency – MIGA)
Charakteristika rozvojových cílů tisíciletí
•
Rozvojové cíle tisíciletí jsou závazky, které mají vézt ke sniţování globální chudoby, hladu a dalších rozvojových cílů.
•
Ve své komplexnosti a šíři jsou velmi ambiciózní a představují kompromis, na kterém se dokázali shodnout představitelé všech zemí.
•
Mezi hlavní klíče vedoucí ke splnění rozvojových cílů patří navýšení investic do sociální oblasti (zdravotnictví, vzdělávání, výţivy a plánování rodičovství), ţivotního prostředí (vody, hygieny a environmentální technologie) a infrastruktury (silnic, přístavů, elektřiny, informačních a komunikačních technologií) v hospodářsky chudých zemích, stejně jako jejich efektivnější vyuţití.
•
Rozvojových cílů je celkem osm a jsou rozděleny do jednotlivých úkolů.
1. Odstranit extrémní chudobu a hlad
•
do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí, kteří ţijí z příjmu niţšího neţ 1 dolar na den a které trpí hladem
•
dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně ţen a mladých lidí
•
K významnému sniţování chudoby dochází především v zemích, které prodělávají v posledních letech značný ekonomický růst. Jsou jimi Čína a Indie, bez kterých by došlo jen k minimálnímu pozitivnímu vývoji. Nejhorší situace je neustále v Subsaharské Africe, kde téměř nedochází ke zlepšení této problematiky.
2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny
•
do roku 2015 zajistit, aby mohly děti (dívky i chlapci) kdekoliv na světě dokončit základní školu
•
Vzdělání patří mezi základní lidská práva a je základem všech společností a konkurenceschopných ekonomik. Vzdělanost pomáhá ke sniţování chudoby, nerovností, schopnosti pouţívat nové technologie a je také vstupní branou pro rozvoj celé společnosti.
•
Největším problémem, který se týká základního vzdělání v rozvojových zemích je stále přetrvávající nerovný přístup k tomuto vzdělání. Jde především o nerovnost mezi dívkami a chlapci, mezi městskými a venkovskými dětmi. Největší rozdíly jsou patrné mezi dětmi z bohatých a chudých domácností. Vzdělávacího procesu se účastní stále více chlapců neţ dívek. Tento trend je nejvíce rozšířen v oblasti Oceánie, Subsaharské Afriky, západní a jiţní Asie.
•
Zásadním problémem není jen mnoţství dětí, které do základní školy nastoupí, ale také kolik jich úspěšně školu dokončí. Za důvody, které jsou častým viníkem odborníci označují nemoci, sezónní práce, nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů spojených se vzděláváním.
3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti
•
do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému
•
Lidé na celém světě jsou postiţeni chudobou velmi nerovnoměrně. Podle statistik ţije přibliţně dvakrát více chudých ţen neţ muţů a čím je společnost chudší, tím jsou větší rozdíly mezi oběma pohlavími.
•
Hlavním indikátorem pokroku v této oblasti je poměr přístupu dívek a chlapců ke vzdělání na základních a středních školách.
• •
4. Snížit dětskou úmrtnost do roku 2015 sníţit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let Děti narozené v rozvojových zemích mají třináctkrát větší pravděpodobnost, ţe zemřou do věku 5 let, neţ je tomu ve srovnání s dětmi narozenými ve vyspělých zemích. Drtivé většině nemocí, kterým děti podlehnou lze předejít. Jedná se o nemoci zápal plic, průjmová onemocnění, spalničky, malárie a HIV/AIDS.
Podíl obyvatel nakažených HIV. Bílá - chybí data
5. Zlepšit zdraví matek
•
do roku 2015 sníţit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti
• •
Přibliţně půl milionu matek umírá ročně na následky těhotenství a porodu.
•
Zdravotní péče musí být nejen kvalitní, ale i široce dostupná, coţ si vyţádá mnohem více peněz, úsilí a energie, neţ se aktuálně na zdravotní programy poskytuje.
I přes značný pokrok ve sniţování mateřské úmrtnosti, se její úroveň udrţuje stále na vysokých hodnotách. Tento problém nelze vyřešit, aniţ by došlo k rozvoji zdravotní infrastruktury v nejvíce postiţených regionech.
6. Bojovat s HIV/AIDS a dalšími nemocemi
• • • •
do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS do roku 2010 dosáhnout univerzální přístup k léčbě HIV/AIDS do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závaţných onemocnění Základní strategií v boji proti šíření HIV/AIDS je prevence zaloţená na vzdělání, které je zaměřeno na způsoby ochrany a rizik spojených s touto nemocí. Kvalitní léky sice zabraňují či zpoţďují rozvinutí nákazy virem HIV v nemoc AIDS, ale velkým problémem je jejich vysoká cena a tím i nedostupnost pro většinu rozvojových zemí. Jistou náhradou mohou být levnější varianty těchto preparátů nazývané generika.
7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí
•
integrovat principy udrţitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů
• •
do roku 2010 sníţit ztrátu biodiverzity
•
do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality ţivota minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí tzv. slumů
do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udrţitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně
Způsoby ,prostřednictvím kterých jsou integrovány principy udrţitelného rozvoje do politik národních států, jsou monitorovány na základě pěti indikátorů a to:
- podíl lesní plochy na rozloze státu , - mnoţství vypouštěných emisí oxidu uhličitého, - spotřeba látek poškozujících ozonovou vrstvu, - podíl způsobů vyuţívaných lovišť ryb v rámci biologických limitů, - poměr mnoţství vyuţívaných vodních zdrojů na celkovém mnoţství , obnovitelných zdrojů vody.
8. Budovat světové partnerství pro rozvoj
•
rozvíjet obchodní a finanční systém zaloţený na otevřenosti, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a sniţování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni)
•
řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatíţení cly a dovozními kvótami, odpuštění dluhů pro nejvíce zadluţené země zrušení oficiálního bilaterálního dluhu, štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoc ze strany vyspělých zemí, které se zavázaly ke sníţení chudoby)
•
řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států
•
ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích
•
ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti
•
komplexně řešit problém zadluţení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem dosaţení udrţitelnosti zadluţení z dlouhodobého hlediska
Přínos pro ČR
Od konce devadesátých let ČR přestala vyuţívat finanční pomoc od SB. Tento důvod byl zapříčiněn dostatečným přístupem na finanční trhy. Nicméně i přes toto pozvolné ukončování pomoci, ČR nadále spolupracuje se SB. Kromě finanční pomoci, je moţné přínos z členství ve SB spatřovat v získání přístupů k projektům financovaných IBRD a IDA v rozvojových zemích. Tento přínos je však podmíněn schopností českých vývozců obstát v náročných konkurzech na dodávky strojů, zařízení a sluţeb pro projekty financované těmito institucemi. moţnosti vyuţití výsledků rozsáhlé analytické a výzkumné činnosti banky. Především komplexních rozborů ekonomické situace v jednotlivých rozvojových zemích je moţné vyuţít při koncipování české hospodářské politiky vůči těmto zemím.
Další přínosy pro ČR
•
Obdobně jako je tomu v případě MMF, je moţné vyuţít členství ve SB k odborně kvalifikačnímu růstu pracovníků ve finanční oblasti, a to nejen účastí na seminářích a kurzech konané pod záštitou SB, ale i přímým zapojením do činnosti aparátu SB, kde jsou zaměstnáni pouze občané členských zemí banky.
•
Moţnost získání hlubšího přehledu a informací o uplatňovaných přístupech a rozpracovaných koncepcích k řešení problému zadluţenosti rozvojových zemí, kde hraje SB s MMF rozhodující roli.
•
Přístup k velkému mnoţství nashromáţděných zkušeností a poznatků, které souvisejí nejen s fungováním celého komplexu mezinárodně úvěrových mechanismů, ale i s nejmodernějšími metodami analytické činnosti na makroekonomické a mikroekonomické úrovni.
•
Členství ve SB je nesporně přínosné i vzhledem k dostupnosti údajů o všech projektech a výběrových řízeních vypisovaných SB, kterých se mohou účastnit společnosti působící ve členských zemích a získat tak výhodné zakázky prakticky po celém světě
Světová banka ve spolupráci s CzechTrade
•
V roce 2006 byla agentura CzechTrade vybrána, jako vhodná organizace pro zřízení pozice tzv. prostředníka mezi SB a českými firmami, které mají chuť a potenciál zapojit se do projektů financovaných SB.
•
CzechTrade začala poskytovat nejen odborné zázemí a informace o zahraničních projektech, ale i o schopnostech českých exportérů v mnoha oborech a sektorech zájemcům o rozvojové projekty SB.
•
Samotné projekty, které jsou financované prostřednictvím SB se realizují v tzv. Projektovém cyklu. Na začátku kaţdého projektu stojí vţdy zásadně potřeba rozvojové země a není zde tedy ţádné centrální plánování pro udělování prostředků.
•
O jednotlivé půjčky nemůţe zaţádat soukromý subjekt, s výjimkou investiční úvěrů pro soukromé investory do ekonomik rozvojových zemí, které má na starosti jiná část SB a to IFC.
Světová banka ve spolupráci s CzechTrade
•
Potřeby zemí jsou definovány ve střednědobých plánech rozvoje jednotlivých států.
•
Ty se pak zabývají řešením konkrétních projektů týkajících se například rozvoje v oblastech zajištění ţivotních potřeb nebo rozvoje ekonomiky.
•
Na tyto jednotlivé projekty jsou po projednání se SB poskytnuty vládě nebo příslušnému ministerstvu půjčky a úvěry na dodávky zboţí a sluţeb.
•
Po přidělení finančních prostředků následuje příprava realizace projektu, kdy je vţdy vypsáno transparentní výběrové řízení na dodávky zboţí či sluţeb. Jeho cílem je vybrat ty nejlepší, nejschopnější a v neposlední řadě nejlevnější dodavatele z celého světa.
•
SB nemá mezi ţadateli o poskytnutí financování projektu ţádné preference. Rozhodujícími faktory pro udělení půjčky či úvěru je pouze splnění technických kritérií, dobré finanční zázemí, reference z obdobných projektů a odpovídající cena.
•
Vítězové, kteří v náročné konkurenci uspějí, realizují dílo, které po dokončení a předání konečnému uţivateli pomůţe třetímu světu. Velkou výhodou je, ţe SB garantuje podnikatelskému subjektu, ţe dostane za svoji odvedenou práci zaplaceno.
OECD (organization for Economic Cooperation and Dwvelopment)
Sídlo v Paříţi
Problematika ekonomické spolupráce a rozvoje Cílem je dosaţení udrţitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti, ţivotní úrovně, udrţení finanční stability 34 členů Shromaţďuje a analyzuje údaje o jednotlivých zemích Zabývá se problematikou protekcionismu , obchodními politikami v období ekonomické krize a recese
WCO – World Customs Organization
Světová celní organizace se sídlem v Bruselu
Řeší metodické otázky v oblasti cel Vytváří světové celní standardy, celní systém, harmonizaci popisu a číselného označování zboţí Základem je celní datový model, který umoţňuje předávání informací a zpracování deklarací
ITC International Trade Centre
Mezinárodní obchodní centrum se sídlem v Ţenevě Zabezpečuje technickou spolupráci aktivit podporovaných WTO Úkolem je posilovat konkurenceschopnost rozvíjejících se zemí pomocí při formulaci strategií jejich obchodu a identifikace exportního potenciálu včetně analýz, průzkumů trhů, obchodního poradenství, školení a IT sluţeb
UNCTAD United Nations Conference on Trade and Development
Konference o obchodu a rozvoji se sídlem v Ţenevě Cíl – podpora začlenění rozvojových a zejména nejméně rozvinutých zemí do světového obchodu. Členy je 194 států Výzkumné a analytické zprávy, nutnost řešení specifických problémů zemí třetího světa Obchodní aspekty a rozvoj přímých investic, rozvoj nových technologií, obchodní logistika, zadluţení, problémy ţivotního prostředí
ICC – nevládní organizace
• • •
Mezinárodní obchodní komora se sídlem v Paříţi
•
Pravidla mají formu doporučení, jejich plnění není povinné
Sdruţuje 12 000 členských hospodářských komor Vytváří pravidla INCOTERMS, Certifikáty o původu zboţí, Pravidla pro dokumentární akreditivy, ATA Carnet jako celní dokument, prezentační stánky na výstavách a veletrzích
Závěr
Trvalý růst světového obchodu a pokračující globalizace vede ke -
sdružování jednotlivých států a jejich vzájemné spolupráci K nárůstu významu mezinárodních organizací, které podporují ZO a ovlivňují koordinaci obchodování Vytváření pravidla, omezují jeho negativní vlivy Liberalizaci světového obchodu, odstraňování barier obchodování, podporu rovného přístupu, rozvoji investic a financí
Děkuji Vám za pozornost, případné dotazy k výše uvedeným tématům ráda telefonicky či písemně zodpovím. Těším se na další setkání
Ing. Naděţda Petrů, tel. 736 528 436
[email protected]
